Směrnice Komise

ze dne 16. ledna 1991,

kterou se doplňuje směrnice Rady 88/388/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu

(91/71/EHS)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 88/388/EHS ze dne 22. června 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se látek určených k aromatizaci pro použití v potravinách a výchozích materiálů pro jejich výrobu [1], a zejména na čl. 6 odst. 4 uvedené směrnice,

vzhledem k tomu, že rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států, týkajícími se označování látek určených k aromatizaci pro prodej konečnému spotřebiteli mohou bránit volnému pohybu těchto produktů a vést k narušování hospodářské soutěže;

vzhledem k tomu, že hlavním cílem jakýchkoli předpisů o označování látek určených k aromatizaci je potřeba informovat a chránit spotřebitele;

vzhledem k tomu, že postupem stanoveným v článku 10 směrnice Rady 88/388/EHS byl návrh opatření, která mají být přijata, přednesen Stálému výboru pro potraviny, který nebyl schopen zaujmout stanovisko; že v souladu s týmž postupem Komise následně předložila Radě návrh dotyčných opatření;

vzhledem k tomu, že Rada nepřijala opatření do tří měsíců ode dne, kdy jí byl ná0rh předán, a proto navrhovaná opatření přijímá Komise,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Vkládá se nový článek, který zní:

"Článek 9a

1. Látky určené k aromatizaci pro prodej konečnému spotřebiteli nesmějí být uváděny na trh, pokud nejsou na jejich etiketách uvedeny níže uvedené povinné údaje, které musí být snadno viditelné, jasně čitelné a nesmazatelné:

a) buď slova "látka určená k aromatizaci", nebo přesnější název či popis látky určené k aromatizaci;

b) buď slova "pro potraviny", nebo přesnější odkaz na potravinu, v níž se má látka určená k aromatizaci použít;

c) datum minimální trvanlivosti podle čl. 3 odst. 1 bodu 4 a článku 9 směrnice Rady 79/112/EHS [2];

d) popřípadě zvláštní podmínky pro skladování a použití;

e) návod k použití, pokud by jeho neuvedení zabránilo správnému použití látky určené k aromatizaci;

f) čisté množství vyjádřené v jednotkách hmotnosti nebo objemu;

g) jméno nebo obchodní firma a adresa výrobce nebo balírny nebo prodejce usazeného ve Společenství;

h) údaj nebo značka určující šarži podle směrnice Rady 89/396/EHS [3];

i) v případě směsi látek určených k aromatizaci s jinými látkami seznam řazený sestupně podle hmotnosti podílu ve směsi uvádějící:

- dotyčnou látku určenou k aromatizaci nebo látky určené k aromatizaci podle písmene a),

- názvy všech ostatních látek nebo materiálů, nebo popřípadě jejich E čísla.

2. Slovo "přírodní", nebo jakékoliv jiné slovo v zásadě stejného významu může být použito pouze pro látky určené k aromatizaci, v nichž aromatická složka obsahuje výhradně aromatické látky ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) bodu i) nebo aromatické přípravky ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. c). Pokud prodejní popis látek určených k aromatizaci obsahuje odkaz na potravinu nebo na zdroj aromatu, nesmí být slovo "přírodní" nebo jakékoliv jiné slovo v zásadě stejného významu použito, pokud aromatická složka nebyla izolována vhodnými fyzikálními, enzymatickými nebo mikrobiologickými postupy nebo tradičními postupy přípravy potravin výhradně nebo téměř výhradně z dotyčné potraviny nebo dotyčného zdroje aromatu.

3. Údaje stanovené v tomto článku musí být uvedeny v jazyce snadno srozumitelném kupujícímu, pokud nebyla k zajištění informovanosti kupujícího učiněna jiná opatření. Toto ustanovení nebrání uvedení těchto údajů ve více jazycích."

Článek 2

1. Členské státy v případě potřeby změní své právní a správní předpisy tak, aby

- povolily obchodování s výrobky, které jsou v souladu s touto směrnicí, nejpozději do 30. června 1992,

- zakázaly obchodování s výrobky, které nejsou v souladu s touto směrnicí, od 1. ledna 1994.

Neprodleně o nich urědomí Komisi.

2. Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 3

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 16. ledna 1991.

Za Komisi

Martin bangemann

místopředseda

[1] Úř. věst. L 184, 15.7.1988, s. 61.

[2] Úř. věst. L 33, 8.2.1979, s. 1.

[3] Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21.

--------------------------------------------------