Official Journal L 194 , 22/07/1988 P. 0028 - 0029
Finnish special edition: Chapter 3 Volume 27 P. 0029
Swedish special edition: Chapter 3 Volume 27 P. 0029
SMĚRNICE RADY ze dne 15. června 1988, kterou se stanoví hygienické předpisy pro maso určené pro vnitrostátní trh a výše poplatků vybíraných na základě směrnice 85/73/EHS za prohlídku tohoto masa (88/409/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise[1], s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu[2], s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru[3], vzhledem k tomu, že směrnice Rady 64/433/EHS ze dne 26. června 1964 o hygienických otázkách obchodu s čerstvým masem uvnitř Společenství[4], naposledy pozměněná nařízením (EHS) č. 3805/87[5], stanoví hygienické inspekce a kontroly čerstvého masa určeného pro obchod uvnitř Společenství; vzhledem k tomu, že je tedy vhodné provádět stejné inspekce čerstvého masa určeného pro obchod na vnitrostátním trhu každého z členských států, aby tak byl zaručen volný pohyb zboží uvnitř Společenství, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže u produktů, na něž se vztahuje společná organizace trhu, a aby byly zajištěny jednotné podmínky ochrany zdraví spotřebitelů; vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 1 směrnice Rady 85/73/EHS ze dne 29. ledna 1985 o financování veterinárních inspekcí a kontrol čerstvého masa a drůbežího masa[6] má být výše poplatků vybíraných za čerstvé maso získané z jatek, které nejsou schváleny podle směrnice 64/433/EHS, stanovena ve spojení s přijetím pravidel pro prohlídku tohoto masa; vzhledem k tomu, že s ohledem na rozšíření pravidel pro prohlídku stanovených ve směrnici 64/433/EHS na všechna zvířata poražená pro místní spotřebu a s ohledem na nutnost, aby toto maso bylo podrobeno kontrolám stanoveným ve směrnici Rady směrnici Rady 85/358/EHS ze dne 16. července 1985, kterou se doplňuje směrnice 81/602/EHS o zákazu některých látek s hormonálním účinkem a látek s tyreostatickým účinkem[7], a s ohledem na směrnici Rady 86/469/EHS ze dne 16. září 1986 o vyšetřování zvířat a čerstvého masa na přítomnost reziduí[8], je vhodné stanovit pro maso určené k místní spotřebě stejnou výši poplatků, jaká je stanovena v rozhodnutí Rady 88/408/EHS ze dne 15. června 1988, o výši poplatků vybíraných za veterinární prohlídky a kontroly čerstvého masa na základě směrnice 85/73/EHS[9]; vzhledem k tomu, že v této fázi však není vhodné na úrovni Společenství upravit případ porážky pro osobní potřebu chovatele; vzhledem k tomu, že v důsledku obtíží vyplývajících ze zeměpisné polohy je vhodné Řecké republice poskytnout doplňkovou dvouletou lhůtu umožňující Řecké republice použití pravidel pro prohlídku a zavedení nezbytných mechanismů pro vybírání poplatků za prohlídky a kontroly, PŘIJALA TUTO SMĚRNICI: Článek 1 Aniž jsou dotčena opatření, jež mají být přijata podle čl. 15 písm. b) směrnice Rady 71/118/EHS ze dne 15. února 1971 o hygienických otázkách obchodu s čerstvým drůbežím masem[10], naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 3805/87, stanoví tato směrnice pravidla pro veterinární kontroly a výši poplatků, které se vztahují na maso určené pro vnitrostátní trh v členských státech. Pro účely této směrnice se použijí definice uvedené v článku 2 směrnice 64/433/EHS. Touto směrnicí zůstávají nedotčeny vnitrostátní předpisy o porážce zvířete pro osobní potřebu chovatele, za předpokladu, že tyto předpisy stanoví záruky pro kontrolu toho, zda maso těchto zvířat není prodáváno pro spotřebu veřejnosti. Článek 2 Členské státy od 1. ledna 1990 podniknou nezbytné kroky k zabezpečení toho, aby nejpozději ke dni stanovenému v článku 6 veškeré čerstvé maso produkované na jejich území a určené k uvedení na tuzemský trh bylo podrobeno prohlídce podle pravidel pro prohlídky stanovených v kapitole V bodech 25, 26 a 27, v kapitolách VI, VII, VIII a v kapitole IX bodu 47 druhé, páté a šesté odrážce přílohy I směrnice 64/433/EHS. Toto maso však nesmí být opatřeno označením zdravotní nezávadnosti podle kapitoly X uvedené přílohy, pokud neodpovídá ostatním požadavkům směrnice 64/433/EHS. Ustanovení kapitoly VI, kapitoly VIII a kapitoly IX bodu 47 přílohy I směrnice 64/433/EHS se nevztahují na úkony týkající se skladování a bourání prováděné v malých množstvích v prodejních prostorách pro konečného spotřebitele. Článek 3 Ve směrnici 85/73/EHS se vkládá nový článek 2a, který zní: "Článek 2a Členské státy zajistí, aby náklady spojené s kontrolami uvedenými v článcích 6, 8 a 9 směrnice 86/469/EHS byly účtovány za poplatky stanovené v článku 1." Článek 4 Výše poplatků vyplývajících z článku 2 rozhodnutí 88/408/EHS se vztahuje na čerstvé maso produkované a prohlížené podle článku 2 této směrnice a na maso uvedené v článku 16a směrnice 71/118/EHS. Článek 5 1. Do 1. října 1989 Rada kvalifikovanou většinou rozhodne na základě návrhu Komise o podmínkách, podle nichž mohou být další požadavky směrnice 64/433/EHS rozšířeny na zařízení nebo jatka podle uvedené směrnice neschválené; za účelem zamezení obchodování s určitým masem dále přezkoumá kritéria stanovená zejména v čl. 3 odst. 1 bodu A písm. d) a v článku 5 uvedené směrnice a rovněž přijme minimální předpisy týkající se hygieny a prohlídek, které budou muset v každém případě dodržovat jatka hodlající dodávat výhradně na místní trh. 2. Do stejného dne a stejným postupem se pro maso určené výhradně pro místní trh přijmou: - nová pravidla pro prohlídku před porážkou a prohlídku po porážce u drůbežího masa, - předpisy týkající se odborné kvalifikace pomocných inspektorů, jejich vzdělání a úkolů, které mají plnit. Článek 6 Členské státy uvedou nejpozději do 1. ledna 1991 v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi. Řecké republice se však pro dosažení souladu s touto směrnicí poskytuje doplňková lhůta v trvání dvou let. Článek 7 Tato směrnice je určena členským státům. V Lucemburku 15. června 1988. Za Radu předseda I. KIECHLE [1] Úř. věst. C 302, 27.11.1986, s. 4 a Úř. věst. C 298, 7.11.1987, s. 4. [2] Úř. věst. C 281, 19.10.1987, s. 202. [3] Úř. věst. C 83, 30.3.1987, s. 2. [4] Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 2012/64. [5] Úř. věst. L 357, 19.12.1987, s. 1. [6] Úř. věst. L 32, 5.2.1985, s. 14. [7] Úř. věst. L 191, 23.7.1985, s. 46. [8] Úř. věst. L 275, 26.9.1986, s. 36. [9] Úř. věst. L 194, 22.7.1988, s. 24. [10] Úř. věst. L 55, 8.3.1971, s. 23.