Nařízení Rady (ESUO, EHS, Euratom) č. 1860/76

ze dne 29. června 1976,

kterým se stanoví pracovní řád zaměstnanců Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 ze dne 26. května 1975 o založení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek [1], a zejména na článek 17 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k tomu, že ustanovení týkající se zaměstnanců této nadace má přijmout Rada na návrh Komise,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

1. Tento pracovní řád se vztahuje na

- ředitele nadace a jeho náměstka,

- zaměstnance nadace,

- místní zaměstnance nadace.

2. Pro účely tohoto pracovního řádu se zaměstnanci nadace rozumějí zaměstnanci na pracovních místech, která jsou zahrnutá do rozpočtu nadace.

3. Pro účely tohoto pracovního řádu se místními zaměstnanci rozumějí zaměstnanci, přijatí podle místních zvyklostí na manuální práci nebo na pomocné práce na pracovních místech nezahrnutých do plánu pracovních míst připojeného k rozpočtu nadace a placených z celkových položek uvedených za tímto účelem v rozpočtu.

4. Ředitel jmenovaný Komisí Evropských společenství obsadí pracovní místo zahrnuté do plánu pracovních míst připojeného k rozpočtu nadace za účelem výkonu povinností stanovených v článku 9 nařízení (EHS) č. 1365/75.

Náměstek ředitele jmenovaný Komisí Evropských společenství obsadí pracovní místo zahrnuté do plánu pracovních míst připojeného k rozpočtu nadace, aby pomáhal řediteli a zastupoval jej v případě jeho nepřítomnosti nebo nemůže-li z jiných důvodů plnit své povinnosti.

5. Ředitel je oprávněn uzavírat pracovní smlouvy se zaměstnanci uvedenými v odstavcích 2 a 3.

Předseda správní rady nadace je oprávněn podepisovat pracovní smlouvy spolu s ředitelem a se náměstkem ředitele.

HLAVA II

ZAMĚSTNANCI NADACE

KAPITOLA 1

Článek 2

Zaměstnanci mohou být přijímáni na dobu určitou nebo neurčitou.

Smlouvy na dobu určitou nesmějí být uzavírány na dobu delší než pět let a mohou být prodlouženy.

Článek 3

Zaměstnanec nesmí být v souladu s touto hlavou přijat z jiného důvodu než k obsazení uvolněného pracovního místa zahrnutého do plánu pracovních míst připojeného k rozpočtu nadace. Každé volné pracovní místo, které má být obsazeno, je vhodným způsobem zveřejněno. Způsob zveřejnění stanoví správní rada.

Článek 4

Zaměstnanci se dělí do čtyř kategorií, dále rozdělených na platové třídy podle jimi zastávaných funkcí.

Zaměstnanci se dělí podle své kvalifikace a zkušeností.

Následující tabulka uvádí odpovídající platovou třídu pro každý typ funkce:

Kategorie | Platová třída | Typ funkce |

A | A 5 | Hlavní správce |

A 6 | Správce |

A 7 |

A 8 | Pomocný správce |

B | B 1 | Hlavní asistent |

B 3 | Asistent |

B 5 | Zástupce asistenta |

C | C 1 | Vedoucí tajemník |

Vedoucí administrativní pracovník |

C 2 | Sekretář/stenograf Administrativní pracovník |

C 3 |

C 5 | Písař na psacím stroji |

Zástupce administrativního pracovníka |

D | D 2 | Kvalifikovaný zaměstnanec |

D 4 | Nekvalifikovaný zaměstnanec |

Na základě této tabulky a v dohodě s Komisí Evropských společenství vymezí správní rada povinnosti a pravomoci pro každý typ funkce.

Článek 5

Pracovní smlouva zaměstnance musí stanovit jeho platovou třídu a stupeň.

Zaměstnanec je zařazen do prvního stupně ve své platové třídě. Ředitel však může zaměstnanci s přihlédnutím k jeho vzdělání a specifickým odborným zkušenostem přiznat vyšší stupeň v jeho platové třídě. To nesmí přesáhnout dobu 48 měsíců.

Ke jmenování zaměstnance na pracovní místo ve vyšší platové třídě, než do které byl přijat, musí být sepsán dodatek k jeho pracovní smlouvě.

Článek 6

1. Zřizuje se výbor zaměstnanců, který vykonává povinnosti, jež jsou mu přiděleny tímto pracovním řádem.

2. Složení a podrobnosti činnosti tohoto orgánu stanoví správní rada nadace v souladu s přílohou I.

3. Výbor zaměstnanců zastupuje zájmy zaměstnanců vůči nadaci a udržuje trvalý kontakt mezi nadací a zaměstnanci. Vytvořením cesty pro svobodné vyjádření stanoviska zaměstnanců přispívá k hladkému provozu nadace.

Výbor zpraví ředitele o všech potížích, které mají obecné důsledky pro výklad a uplatňování tohoto pracovního řádu. Výbor může být konzultován ke všem potížím tohoto druhu.

Výbor podává řediteli podněty týkající se organizace a fungování služeb a návrhy na zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců nebo obecných životních podmínek.

4. Právo volit a být volen ve volbách do výboru zaměstnanců má každý řádný zaměstnanec se smlouvou na dobu delší než jeden rok nebo na dobu neurčitou.

Právo volit má také řádný zaměstnanec se smlouvou na dobu kratší než jeden rok, byl-li nadací zaměstnán nejméně šest měsíců.

KAPITOLA 2

Práva a povinnosti

Článek 7

Zaměstnanci vykonávají své povinnosti a při svém jednání se řídí výhradně zájmy nadace; nevyhledávají ani nepřijímají pokyny či příkazy od žádné vlády, orgánu, organizace nebo osoby mimo nadaci.

Bez souhlasu ředitele nesmějí zaměstnanci od žádné vlády či z jiného zdroje mimo nadaci přijmout žádný titul, vyznamenání, prospěch, dar nebo platbu jakéhokoli druhu, s výjimkou platby za služby poskytnuté ještě před zaměstnáním u nadace nebo služby poskytnuté během volna z důvodu výkonu základní vojenské služby nebo jiné služby pro stát a v souvislosti s takovou službou.

Článek 8

Zaměstnanci se zdrží jakéhokoli jednání, zejména jakéhokoli veřejného projevu názorů, které může vrhnout špatné světlo na jejich postavení.

Zaměstnanci nesmějí vykonávat žádnou vedlejší činnost, ať již výdělečnou, či nikoli.

Článek 9

Vykonává-li manžel (manželka) zaměstnance výdělečnou činnost, uvědomí o tom zaměstnanec ředitele.

Ukáže-li se povaha této činnosti neslučitelná s činností zaměstnance a nemůže-li zaměstnanec slíbit, že tato činnost skončí ve stanovené době, rozhodne ředitel, zda má zaměstnanec na svém místě setrvat.

Článek 10

Má-li zaměstnanec při výkonu svých povinností rozhodnout v záležitosti, na jejímž projednání nebo výsledku má osobní zájem, který by mohl být na újmu jeho nezávislosti, uvědomí o tom ředitele.

Článek 11

Zaměstnanec kandidující v parlamentních volbách si podá žádost o neplacené pracovní volno na dobu nepřesahující tři měsíce.

Ředitel zváží případ každého zaměstnance takto zvoleného. S ohledem na důležitost postavení, do kterého byl zaměstnanec zvolen, a na povinnosti z toho plynoucí ředitel rozhodne, zda tento zaměstnanec zůstane v činné službě nebo zda musí požádat o neplacené pracovní volno. V takovém případě je poskytnuto neplacené pracovní volno na dobu, na kterou byl zvolen.

Článek 12

Po skončení pracovního poměru s nadací je zaměstnanec i nadále povinen chovat se poctivě a uvážlivě, pokud jde o přijímání nějakých funkcí nebo výhod.

Článek 13

Zaměstnanci jsou povinni zachovávat nejpřísnější mlčenlivost o všech skutečnostech a informacích, o kterých se dozvědí při výkonu svých povinností nebo v souvislosti s nimi; žádným způsobem neinformují neoprávněnou osobu o dokumentech nebo jí nesdělí informace, které ještě nebyly zveřejněny. Tato povinnost trvá i po skončení zaměstnání.

Bez souhlasu ředitele nesmí zaměstnanec ani sám, ani s nikým jiným zveřejnit nebo způsobit zveřejnění jakékoli záležitosti týkající se činnosti nadace. Udělení souhlasu je možné odmítnout, pouze pokud navrhované zveřejnění může poškodit zájmy nadace.

Článek 14

Veškerá práva vztahující se k pracím vykonaným zaměstnanci v rámci jejich funkcí jsou majetkem nadace.

Článek 15

Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu ředitele za žádných okolností prozradit během soudního řízení jakékoli informace, které získali v rámci svých funkcí. Udělení souhlasu může být odmítnuto, pouze pokud to vyžadují zájmy nadace a pokud by odmítnutí nemělo pro dotyčného zaměstnance trestní důsledky. Tato povinnost zaměstnanců trvá i po skončení zaměstnání.

První pododstavec se nevztahuje na zaměstnance nebo bývalé zaměstnance vypovídající před Soudním dvorem Evropských společenství ve věci zaměstnanců nebo bývalých zaměstnanců nadace.

Článek 16

Zaměstnanci jsou povinni mít bydliště buď v místě, kde jsou zaměstnáni, nebo ne dále od tohoto místa, než je slučitelné s řádným výkonem jejich funkcí.

Článek 17

Bez ohledu na své služební postavení je zaměstnanec povinen pomáhat a poskytovat rady svým nadřízeným; odpovídá za plnění úkolů, které jsou mu uloženy.

Zaměstnanec pověřený vedením služby odpovídá svým nadřízeným za výkon pravomoci, která mu je udělena, a za provádění jejich pokynů. Odpovědnost jeho podřízených jej v žádném případě nezbavuje vlastní odpovědnosti.

Zaměstnanec, který obdrží pokyny, které považuje za nesprávné nebo způsobilé vyvolat vážné obtíže, o tom uvědomí svého přímého nadřízeného, je-li to nezbytné písemně. Potvrdí-li mu jeho nadřízený tyto pokyny písemně, je zaměstnanec povinen je provést, pokud nepředstavují porušení trestního zákona.

Článek 18

Na zaměstnanci může být požadováno, aby zcela nebo zčásti nahradil jakoukoli škodu, kterou nadaci způsobí vážným porušením povinností během výkonu jeho funkce nebo v souvislosti s ním.

Ředitel vydá odůvodněné rozhodnutí v souladu s postupem stanoveným pro případy porušení pracovní kázně.

Soudní dvůr Evropských společenství má plnou soudní pravomoc pro rozhodování sporů vzniklých na základě tohoto ustanovení.

Článek 19

Výsady a imunity užívané zaměstnanci se udělují výlučně v zájmu nadace. S výhradou ustanovení Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství nejsou zaměstnanci osvobozeni ani od plnění svých soukromých povinností, ani od dodržování zákonů a policejních předpisů.

Článek 20

Nadace poskytne pomoc každému zaměstnanci, zejména v postupu proti původci výhrůžek, urážek, pomluv nebo jiných útoků na jeho osobu nebo jeho majetek, kterým jsou zaměstnanec nebo jeho rodinní příslušníci vystaveni z důvodu jeho postavení nebo funkcí.

Nadace poskytne zaměstnanci náhradu škody, kterou v takovém případě utrpěl, pokud ji zaměstnanec buď úmyslně, nebo hrubou nedbalostí sám nezavinil a nemohl dosáhnout náhrady škody od osoby, která ji způsobila.

Napomáhá dalšímu odbornému vzdělávání zaměstnance, pokud je slučitelné s řádným fungováním služby a je v souladu s jejími vlastními zájmy.

Článek 21

Zaměstnanci mají právo sdružovat se; zejména mohou být členy odborů nebo zaměstnaneckých sdružení.

Článek 22

Zaměstnanci mohou předkládat své požadavky řediteli.

Všechna rozhodnutí týkající se určitého jednotlivce, která jsou přijímána v rámci tohoto pracovního řádu, musí být neprodleně písemně sdělena dotyčnému zaměstnanci. Každé pro zaměstnance nepříznivé rozhodnutí musí obsahovat důvody, na kterých je založeno.

Zvláštní rozhodnutí týkající se služebního postavení zaměstnance se neprodleně vyvěsí v prostorách nadace.

KAPITOLA 3

Podmínky přijetí

Článek 23

1. Přijímání zaměstnanců má za cíl zabezpečit pro nadaci služby osob s nejvyšší úrovní schopností, výkonnosti a bezúhonnosti, vybíraných na nejširší zeměpisné základně ze státních příslušníků všech členských států Evropských společenství.

Zaměstnanci jsou vybíráni bez ohledu na rasu, víru či pohlaví.

Žádná pracovní místa nejsou přednostně vyhrazena pro státní příslušníky určitého členského státu.

2. Zaměstnanec může být přijat pouze za předpokladu, že

a) je státním příslušníkem některého z členských států Evropských společenství, pokud mu nebyla povolena správní radou výjimka, a požívá všech občanských práv;

b) splnil všechny závazky, které jsou mu uloženy právními předpisy o základní vojenské službě;

c) předloží záruky bezúhonnosti vyžadované pro výkon jeho funkce;

d) je fyzicky schopen plnit svou funkci a

e) prokáže důkladnou znalost jednoho z jazyků Evropských společenství a dostatečnou znalost jiného jazyka Společenství, která je nezbytná pro výkon jeho funkce.

Článek 24

Před přijetím se zaměstnanec podrobí vyšetření u praktického lékaře určeného nadací, aby se nadace ujistila, že zaměstnanec splňuje podmínky čl. 23 odst. 2 písm. d).

Článek 25

Nadace může od zaměstnance požadovat sjednání zkušební doby, a to nejdéle na šest měsíců.

Uplynutím zkušební doby končí pracovní poměr zaměstnance, který neprokázal odpovídající pracovní výsledky. V takovém případě obdrží zaměstnanec náhradu ve výši jedné třetiny svého základního platu za každý ukončený měsíc práce ve zkušební době.

KAPITOLA 4

Pracovní podmínky

Článek 26

Zaměstnanci v činné službě jsou nadaci kdykoli k dispozici.

Běžný pracovní týden však nepřekročí 42 pracovních hodin, přičemž denní pracovní dobu stanoví ředitel.

Článek 27

Od zaměstnanců nesmí být požadována práce přesčas, s výjimkou naléhavých případů nebo mimořádného množství práce; práce v noci a jakákoli práce o nedělích a o svátcích je povolena pouze v souladu s postupem stanoveným ředitelem. Celkový objem práce přesčas nesmí přesáhnout 150 hodin během šesti měsíců.

Zaměstnanci kategorie A nebo B nemají nárok na náhradní volno nebo na odměnu za práci přesčas.

Za podmínek stanovených v příloze II mají zaměstnanci kategorií C a D nárok na náhradní volno za práci přesčas nebo na její proplacení, pokud služební důvody neumožňují udělení náhradního volna během měsíce následujícího po tom, ve kterém byla práce přesčas vykonána.

Článek 28

V souladu s pravidly stanovenými správní radou v dohodě s Komisí Evropských společenství a po konzultaci s výborem zaměstnanců mají zaměstnanci nárok na dovolenou za kalendářní rok v rozsahu nejméně dvaceti čtyř pracovních dnů, nejvíce však třiceti pracovních dnů v jednom kalendářním roce.

Mimo tuto dovolenou za kalendářní rok může být zaměstnanci na žádost poskytnuto výjimečně mimořádné volno. Pravidla týkající se takového volna jsou stanovena v příloze III.

Článek 29

Těhotné ženy mají po předložení lékařského potvrzení, mimo nároku na dovolenou podle článku 28, navíc nárok na dovolenou začínající šest týdnů před předpokládaným datem porodu uvedeným v lékařském potvrzení a končící osm týdnů po porodu; tato dovolená nesmí být kratší než čtrnáct týdnů.

Článek 30

1. Zaměstnanec, který předloží potvrzení o pracovní neschopnosti v důsledku nemoci nebo úrazu, má automaticky nárok na placené volno z důvodu nemoci.

Zaměstnanec uvědomí nadaci o své pracovní neschopnosti ihned, jakmile je to možné, zároveň sdělí svou současnou adresu a v případě neschopnosti delší než tři dny předloží lékařské potvrzení. Zaměstnanec může být vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření, které zařídí nadace.

Přesáhne-li součet nejvýše třídenních nepřítomností zaměstnance v důsledku nemoci v období 12 měsíců 12 dnů, rozhodne ředitel na radu praktického lékaře určeného nadací po konzultaci s praktickým lékařem určeným zaměstnancem.

Placené volno z důvodu nemoci však nesmí přesáhnout dobu odpracovanou zaměstnancem, která nesmí být v žádném případě kratší než jeden měsíc. Toto volno nesmí přesáhnout dobu trvání jeho pracovního poměru.

Po uplynutí těchto lhůt je zaměstnanec, pokud neskončil jeho pracovní poměr, ačkoli je nadále v pracovní neschopnosti, převeden na neplacené volno.

Pokud však u zaměstnance vznikne nemoc z povolání nebo utrpí úraz při výkonu svých pracovních povinností, náleží mu nadále plná odměna za práci po celou dobu jeho pracovní neschopnosti až do doby, kdy jsou mu přiznány dávky stanovené za tímto účelem vnitrostátními právními předpisy, které jsou použitelné na základě článku 38.

2. Každoročně se zaměstnanci podrobí lékařskému kontrolnímu vyšetření u praktického lékaře určeného nadací nebo u praktického lékaře podle své volby.

Nadace uhradí odměnu pro zvoleného lékaře až do výše stanovené správní radou.

Článek 31

Kromě případů nemoci nebo úrazu nesmí být zaměstnanec nepřítomen bez předchozího souhlasu přímého nadřízeného. Aniž jsou dotčena jakákoli disciplinární opatření, která mohou být použitelná, může být o jakoukoli nepovolenou nepřítomnost, která byla řádně zjištěna, dotyčnému zaměstnanci zkrácena jeho dovolená za kalendářní rok. V případě, že zaměstnanec již dovolenou za kalendářní rok vyčerpal, ztrácí nárok na část odměny za práci za odpovídající dobu.

Chce-li zaměstnanec strávit volno z důvodů nemoci jinde než v místě svého zaměstnání, musí získat předchozí souhlas ředitele.

Článek 32

V dohodě s Komisí Evropských společenství a po konzultaci s výborem zaměstnanců sestaví správní rada přehled všech svátků.

Článek 33

Za výjimečných okolností a z naléhavých osobních důvodů může být zaměstnanci na jeho žádost poskytnuto neplacené volno. Ředitel stanoví délku tohoto volna, které nepřesáhne čtvrtinu doby, kterou dotyčný zaměstnanec doposud odpracoval, nebo tři měsíce podle toho, která doba je kratší.

Doba volna poskytnutého podle prvního pododstavce se pro účely použití čl. 35 druhého pododstavce nepočítá.

Článek 34

Zaměstnanec povolaný k výkonu základní vojenské služby je převeden na placené volno na dobu rovnající se jím odpracované době, nejdéle však na dobu tří měsíců. Po uplynutí této doby obdrží zaměstnanec po zbývající dobu základní vojenské služby, avšak nejvýše po polovinu doby jím odpracované, náhradu ve výši jedné třetiny svého základního platu. Po uplynutí této další doby je zaměstnanec převeden na neplacené volno.

Platby poskytnuté podle předcházejícího odstavce se snižují o služné, které dotyčný zaměstnanec obdrží během základní vojenské služby.

KAPITOLA 5

Odměny a náhrada výdajů

Článek 35

V souladu s přílohou IV má zaměstnanec nárok na odměnu odpovídající jeho platové třídě a stupni.

Zaměstnanec, který byl v prvním stupni své platové třídy po dobu dvou let, postupuje automaticky do dalšího stupně této platové třídy.

Článek 36

V případě úmrtí zaměstnance obdrží pozůstalý manžel (manželka) nebo vyživované děti celkovou odměnu zemřelého zaměstnance za dobu do konce třetího měsíce po měsíci, kdy k úmrtí došlo.

Článek 37

Za podmínek stanovených v příloze IV má zaměstnanec nárok na náhradu výdajů souvisejících s jeho přijetím do pracovního poměru nebo s jeho skončením a na náhradu výdajů vzniklých během výkonu jeho funkce nebo v souvislosti s nimi.

KAPITOLA 6

Dávky sociálního zabezpečení

Článek 38

1. Zaměstnanci podléhají právní úpravě sociálního zabezpečení platné v členském státě, ve kterém jsou zaměstnáni, aby bylo zajištěno jejich pojištění proti nemoci, úrazu, invaliditě a úmrtí, a umožněna účast na tvorbě starobního důchodu.

Zaměstnanci si však mohou zvolit mezi právními předpisy výše uvedeného členského státu, právními předpisy členského státu, kterým naposledy podléhali, nebo právními předpisy členského státu, jehož jsou státními příslušníky, pokud jde o jiná ustanovení než ta, která se vztahují na rodinné přídavky, jejichž přiznávání je upraveno v příloze IV. Tuto volbu mohou uplatnit pouze jednou za šest měsíců ode dne uzavření pracovní smlouvy nebo ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a je účinná dnem nástupu do zaměstnání.

Nadace platí za zaměstnance příspěvky požadované použitelnými právními předpisy, pokud je zaměstnanec zapojen do systému povinného sociálního zabezpečení, nebo dvě třetiny zaměstnancových příspěvků, pokud je zaměstnanec dobrovolně zapojen do vnitrostátního systému sociálního zabezpečení, do kterého patřil před nastoupením služby v nadaci, nebo se dobrovolně zapojí do vnitrostátního systému sociálního zabezpečení.

2. Pokud není možné použít odstavec 1, jsou zaměstnanci pojištěni na náklady nadace pro případ nemoci, úrazu, invalidity a úmrtí a pro poskytování starobního důchodu až do výše dvoutřetinového podílu určeného v odstavci 1. Správní rada stanoví po konzultaci s výborem zaměstnanců podrobnosti uplatňování tohoto ustanovení.

Článek 39

1. Při narození dítěte obdrží zaměstnanec příspěvek ve výši 7000 BEF.

2. Příspěvek stanovený v odstavci 1 se vyplácí i v případě ukončení těhotenství po alespoň sedmi měsících.

3. Zaměstnanec, který obdrží příspěvek při narození dítěte, ohlásí jakékoli příspěvky stejné povahy, které on nebo jeho manžel (manželka) obdrží na stejné dítě z jiných zdrojů; tyto příspěvky se odečtou od příspěvku výše uvedeného. Jsou-li otec i matka zaměstnanci nadace, obdrží příspěvek pouze matka.

Článek 40

V případě úmrtí zaměstnance hradí nadace náklady spojené s převozem těla zesnulého do jeho místa původu.

Článek 41

Dostane-li se zaměstnanec do zvláště obtížné situace, mimo jiné důsledkem vážné nebo dlouhé nemoci nebo z rodinných důvodů, může obdržet dar, půjčku nebo zálohu.

Předchozí pododstavec se použije obdobně na bývalého zaměstnance po skončení pracovního poměru, pokud je neschopen práce následkem vážné nebo dlouhé nemoci, která vznikla během jeho zaměstnání, nebo úrazu, který utrpěl během svého zaměstnání, a pokud prokáže, že se na takovou nemoc nebo úraz nevztahuje jiný systém sociálního zabezpečení.

KAPITOLA 7

Vrácení přeplatků

Článek 42

Jakýkoli přeplatek musí být vrácen, jestliže si byl příjemce vědom, že k jeho vyplacení nebyl žádný právní důvod, nebo jestliže byl přeplatek tak zřejmý, že si ho musel být vědom.

KAPITOLA 8

Opravné prostředky

Článek 43

1. Každá osoba, na kterou se vztahuje tento pracovní řád, může předložit řediteli žádost, aby vydal v její věci rozhodnutí. Ředitel sdělí dotyčné osobě své odůvodněné rozhodnutí do čtyř měsíců ode dne podání žádosti. Neobdrží-li žadatel do konce této lhůty žádnou odpověď na žádost, má se za to, že rozhodnutí je zamítavé, proti čemuž lze podat stížnost v souladu s odstavcem 2.

2. Každá osoba, na kterou se vztahuje tento pracovní řád, může správní radě podat stížnost proti pro ni nepříznivému opatření, pokud ředitel rozhodl nebo pokud nepřijal opatření předepsané pracovním řádem. Stížnost musí být podána do tří měsíců. Tato lhůta počíná běžet

- dnem oznámení rozhodnutí dotyčné osobě, ale v žádném případě ne později než ode dne, kdy se o rozhodnutí dozvěděla, dotýká-li se opatření jednotlivé osoby; dotýká-li se však opatření nepříznivě také další osoby, počíná lhůta pro tuto další osobu běžet ode dne, kdy se o tomto rozhodnutí dozví, ale v žádném případě ne později než ode dne zveřejnění,

- dnem uplynutí lhůty předepsané pro odpověď, pokud se stížnost týká mlčky zamítnuté žádosti ve smyslu odstavce 1.

Správní rada oznámí dotyčné osobě své odůvodněné rozhodnutí do 4 měsíců ode dne podání stížnosti. Neobdrží-li dotyčná osoba odpověď na svou stížnost v této lhůtě, má se za to, že stížnost byla zamítnuta, proti čemuž lze podat odvolání podle článku 44.

3. Žádost nebo stížnost zaměstnance se předkládá prostřednictvím jeho přímého nadřízeného s výjimkou, kdy se stížnost týká tohoto nadřízeného; v takovém případě může být stížnost předložena přímo dalšímu bezprostředně nadřízenému.

Článek 44

1. Soudní dvůr Evropských společenství je příslušný k rozhodování jakýchkoli sporů mezi nadací a kteroukoli osobou, na kterou se vztahuje tento pracovní řád, pokud se týkají právnosti pro takovou osobu nepříznivého opatření ve smyslu čl. 43 odst. 2. Ve sporech finanční povahy má Soudní dvůr neomezenou soudní pravomoc.

2. Odvolání k Soudnímu dvoru Evropských společenství je přípustné, pouze pokud

- byla stížnost předtím předložena správní radě na základě čl. 43 odst. 2 ve lhůtě v něm předepsané,

- a stížnost byla výslovně nebo mlčky zamítnuta.

3. Odvolání podle odstavce 2 musí být podáno ve lhůtě tří měsíců. Tato lhůta běží:

- ode dne oznámení rozhodnutí o stížnosti,

- ode dne uplynutí lhůty předepsané pro odpověď, pokud se odvolání týká mlčky učiněného rozhodnutí o zamítnutí stížnosti podané na základě čl. 43 odst. 2; je-li však stížnost zamítnuta výslovným rozhodnutím po rozhodnutí učiněném mlčky, ale před uplynutím lhůty pro podání odvolání, začíná lhůta pro podání odvolání běžet znovu.

4. Odchylně od článku 2 může dotyčná osoba po předložení stížnosti správní radě na základě čl. 43 odst. 2 přímo podat odvolání k Soudnímu dvoru za předpokladu, že je k tomuto odvolání přiložena žádost o odklad výkonu napadeného opatření nebo o přijetí předběžných opatření. V tom případě se hlavní řízení u Soudního dvora přeruší až do doby, kdy je stížnost výslovně nebo mlčky zamítnuta.

5. Odvolání podaná na základě tohoto článku se vyšetřují a rozhodují v souladu s jednacím řádem Soudního dvora Evropských společenství.

KAPITOLA 9

Skončení pracovního poměru

Článek 45

Kromě případu úmrtí zaměstnance končí pracovní poměr:

1. u smluv na dobu určitou:

a) dnem stanoveným v pracovní smlouvě;

b) uplynutím výpovědní doby stanovené v pracovní smlouvě, pokud smlouva obsahuje doložku umožňující zaměstnanci nebo nadaci skončit pracovní poměr dříve; výpovědní doba nesmí být delší než tři měsíce;

c) na konci měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhne věku 65 let.

Ukončí-li pracovní poměr nadace, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši jedné třetiny svého základního platu za období mezi dnem, kdy jeho pracovní povinnosti končí, a dnem uplynutí pracovní smlouvy;

2. u smluv na dobu neurčitou:

a) uplynutím výpovědní doby uvedené v pracovní smlouvě; výpovědní doba nesmí být kratší než dva dny za každý ukončený měsíc služby, nesmí však být kratší než 15 dnů a delší než tři měsíce. Avšak výpovědní doba nesmí začít běžet během mateřské dovolené nebo volna z důvodu nemoci, pokud volno z důvodu nemoci nepřesáhne tři měsíce. Mimoto se výpovědní doba odkládá během dovolené za kalendářní rok s výhradou výše uvedeného omezení;

b) na konci měsíce, ve kterém zaměstnanec dosáhl věku 65 let.

Článek 46

Pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou:

1. ukončí nadace bez výpovědi, je-li zaměstnanec povolán do základní vojenské služby;

2. může nadace ukončit bez výpovědi

a) po uplynutí zkušební doby v souladu s čl. 25 druhým pododstavcem;

b) aniž je dotčen článek 11, je-li zaměstnanec zvolen do veřejné funkce a ředitel považuje tuto funkci za neslučitelnou s výkonem jeho běžných povinností v nadaci;

c) přestane-li zaměstnanec splňovat požadavky čl. 23 odst. 2 písm. a) a d);

d) není-li zaměstnanec po skončení volna z důvodů nemoci schopen pokračovat v plnění svých povinností, jak je stanoveno v článku 30. V takovém případě obdrží zaměstnanec náhradu ve výši svého základního platu včetně rodinných přídavků za dva dny každého ukončeného měsíce služby.

Článek 47

1. Pracovní poměr může být skončen bez výpovědi z disciplinárních důvodů, v případě závažného porušení povinností zaměstnancem, úmyslného nebo nedbalostního. Ředitel vydá odůvodněné rozhodnutí poté, co měl zaměstnanec příležitost předložit svoji obhajobu.

2. V těchto případech může ředitel rozhodnout o částečném nebo úplném odnětí příspěvků na znovuusídlení stanovených v příloze IV.

Článek 48

1. Nadace ukončí se zaměstnancem pracovní poměr bez výpovědi, zjistí-li ředitel, že

a) zaměstnanec uvedl při přijímání do pracovního poměru úmyslně nesprávné údaje o svých profesionálních dovednostech nebo požadavcích čl. 23 odst. 2 a

b) tyto nesprávné údaje byly určujícím činitelem pro jeho přijetí do pracovního poměru.

2. V tom případě prohlásí ředitel po vyslechnutí dotyčného zaměstnance pracovní poměr za ukončený. Zaměstnanec potom ihned přestane vykonávat svou funkci. Použije se čl. 47 odst. 2.

HLAVA III

MÍSTNÍ ZAMĚSTNANCI

Článek 49

S výhradou ustanovení této hlavy stanoví pracovní řád pro místní zaměstnance, zejména:

a) způsob přijímání a skončení pracovního poměru,

b) úpravu volna,

c) odměňování,

správní rada v dohodě s Komisí Evropských společenství v souladu s právními předpisy a zvyklostmi v místě, kde tito zaměstnanci vykonávají své povinnosti.

Článek 50

V oblasti sociálního zabezpečení nadace přejímá příspěvky připadající na zaměstnavatele na základě předpisů platných v místě, kde místní zaměstnanci vykonávají své povinnosti.

Článek 51

Všechny spory mezi nadací a místními zaměstnanci jsou předkládány příslušnému soudu v souladu s právními předpisy platnými v místě, kde dotyčný místní zaměstnanec vykonává své povinnosti.

Článek 52

Místní zaměstnanec s pracovní smlouvou na dobu delší než jeden rok nebo na dobu neurčitou má právo volit a být zvolen do výboru zaměstnanců. Místní zaměstnanec se smlouvou na dobu kratší než jeden rok má rovněž právo volit, pokud je zaměstnán alespoň šest měsíců.

HLAVA IV

ŘEDITEL A NÁMĚSTEK ŘEDITELE

Článek 53

1. Aniž je dotčen článek 54, stanoví správní rada ustanovení vztahující se na ředitele a náměstka ředitele.

2. Náměstek ředitele pomáhá řediteli a zastupuje jej v nepřítomnosti nebo nemůže-li plnit své povinnosti z jiných důvodů.

Článek 54

Články 3, 7, 8, 10, 12, 13, 15, 16, 18, 19, 20 a 21 týkající se práv a povinností a články 43 a 44 týkající se opravných prostředků zaměstnanců nadace se použijí obdobně i na ředitele a náměstka ředitele.

HLAVA V

VÝSADY A IMUNITY

Článek 55

Články 12 a 16 Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství se vztahují na zaměstnance nadace a na ředitele a náměstka ředitele.

Na místní zaměstnance se vztahuje čl. 12 písm. a) uvedeného protokolu.

HLAVA VI

DAŇOVÁ USTANOVENÍ

Článek 56

Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství [2], se použije obdobně na zaměstnance nadace, jakož i na ředitele a jeho náměstka.

Daň vybírá nadace prostřednictvím daňové srážky. Výnos daně je započten jako příjem do rozpočtu Evropských společenství.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ

Článek 57

Obecná prováděcí pravidla k tomuto pracovnímu řádu vydá správní rada po dohodě s Komisí Evropských společenství na návrh ředitele a po konzultaci s výborem zaměstnanců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. června 1976.

Za Radu

předseda

G. Thorn

[1] Úř. věst. L 139, 30.5.1975, s. 1

[2] Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 8.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

SLOŽENÍ A ČINNOST VÝBORU ZAMĚSTNANCŮ

Jediný článek

Výbor zaměstnanců se skládá z řádných členů a případně jejich náhradníků, jejichž funkční období je dvouleté. Nadace však může stanovit kratší funkční období, které nesmí být kratší než jeden rok.

Podmínky pro volby do výboru zaměstnanců stanoví valná hromada zaměstnanců v odpovídajícím místě zaměstnání. Hlasování je tajné.

Složení výboru zaměstnanců musí být takové, aby bylo zajištěno zastoupení všech kategorií zaměstnanců.

K platnosti voleb do výboru zaměstnanců je třeba účasti alespoň dvou třetin zaměstnanců oprávněných volit. Není-li však této účasti dosaženo, stačí k platnosti druhého kola voleb nadpoloviční účast oprávněných zaměstnanců.

Povinnosti vykonávané členy výboru zaměstnanců a zaměstnanci jmenovanými do orgánů zřízených nadací jsou považovány za součást jejich obvyklé služby. Výkon těchto funkcí nesmí být dotyčné osobě na újmu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

NÁHRADNÍ VOLNO A ODMĚNA ZA PRÁCI PŘESČAS

Článek 1

Zaměstnanci kategorií C a D mají za dobu odpracovanou přesčas, v mezích stanovených v článku 27, nárok na náhradní volno nebo odměnu, a to:

a) za každou hodinu práce přesčas má zaměstnanec nárok na jednu hodinu volna; je-li tato hodina odpracována v noci mezi 22,00 hodinou a 7,00 hodinou nebo v neděli či ve svátek, má zaměstnanec nárok na jednu a půl hodiny volna; při udělování náhradního volna se přihlédne k naléhavým služebním potřebám i k přáním dotyčného zaměstnance;

b) pokud naléhavé služební potřeby neumožňují poskytnutí náhradního volna v měsíci následujícím po měsíci, během kterého byla práce přesčas vykonána, povolí ředitel její proplacení ve výši 0,72 % měsíčního základního platu za každou nenahrazenou hodinu práce přesčas na základě stanoveném v písmenu a);

c) náhradní volno nebo odměna za hodinu práce přesčas mohou být poskytnuty, pokud doba přesčasu přesahuje 30 minut.

Článek 2

Je-li zaměstnanec na pracovní cestě, nepočítá se doba strávená na cestě za práci přesčas pro účely této přílohy. Za dobu, kterou zaměstnanec během pracovní cesty v místě svého poslání odpracoval nad rámec své obvyklé pracovní doby, může ředitel případně zaměstnanci rozhodnutím povolit náhradní volno nebo odměnu.

Článek 3

Bez ohledu na články 1 a 2 mohou být práce přesčas některých skupin zaměstnanců kategorií C a D za zvláštních podmínek proplaceny formou paušálních náhrad, jejichž výši a podmínky stanoví správní rada po konzultaci s výborem zaměstnanců.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

PODMÍNKY POSKYTOVÁNÍ VOLNA

Oddíl 1

DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK

Článek 1

Zaměstnanec má v roce, ve kterém nastoupí do pracovního poměru nebo skončí pracovní poměr, nárok na dovolenou v délce dvou pracovních dnů za každý celý měsíc služby, dvou pracovních dnů za každý neúplný měsíc, v němž odpracoval více než 15 dnů, a na jeden pracovní den za každý neúplný měsíc, v němž odpracoval jen 15 dnů nebo méně.

Článek 2

Dovolená za kalendářní rok může být vyčerpána najednou nebo po více částech, podle přání zaměstnance a s přihlédnutím k naléhavým služebním potřebám. Dovolená nebo její část musí zahrnovat alespoň dva souvislé týdny. Zaměstnancům nastupujícím do pracovního poměru je přiznána dovolená za kalendářní rok po třech měsících; ve výjimečných případech a ze závažných důvodů však může být dovolená udělena i dříve.

Článek 3

Je-li zaměstnanec během dovolené za kalendářní rok postižen nemocí, která by mu v případě, že by nebyl na dovolené, bránila ve výkonu povinností, prodlužuje se jeho dovolená za kalendářní rok o dobu trvání jeho neschopnosti, pokud předloží lékařské potvrzení.

Článek 4

Nevyčerpá-li zaměstnanec z jiných než pracovních důvodů dovolenou za kalendářní rok do konce běžného kalendářního roku, lze do následujícího roku převést nejvýše 12 dnů dovolené.

Nevyčerpá-li zaměstnanec ke dni ukončení pracovního poměru dovolenou za kalendářní rok, vyplatí se mu v den skončení pracovního poměru náhrada ve výši jedné třicetiny jeho měsíčního platu za každý nevyčerpaný den této dovolené.

Vyčerpá-li zaměstnanec ke dni skončení pracovního poměru více dovolené za kalendářní rok než mu k tomuto dní náleží, odečte se mu od jeho platu částka vypočtená způsobem uvedeným v předchozím odstavci.

Článek 5

Byl-li zaměstnanec ze služebních důvodů ze své dovolené za kalendářní rok odvolán nebo ze služebních důvodů svoji dovolenou zrušil, jsou mu po předložení příslušných dokladů nahrazeny veškeré náklady, které mu v souvislosti s tím vznikly, a je mu znovu poskytnuta doba na cestu.

Oddíl 2

MIMOŘÁDNÉ VOLNO

Článek 6

Kromě dovolené za kalendářní rok může být zaměstnancům na žádost poskytnuto mimořádné volno. Zejména může být mimořádné volno poskytnuto v následujících případech:

- na svatbu zaměstnance: čtyři dny,

- na stěhování zaměstnance: až dva dny,

- při vážném onemocnění manžela (manželky) zaměstnance: až tři dny,

- při úmrtí manžela (manželky) zaměstnance: čtyři dny,

- při vážném onemocnění příbuzného v řadě přímé: až dva dny,

- při úmrtí příbuzného v řadě přímé: až dva dny,

- při narození nebo svatbě dítěte: dva dny,

- při vážném onemocnění dítěte: až dva dny,

- při úmrtí dítěte: čtyři dny.

Oddíl 3

DOBA NA CESTU

Článek 7

K době dovolené stanovené v oddílu 1 se připočte doba na cestu vypočtená na základě vzdálenosti po železnici mezi místem dovolené a místem zaměstnání takto:

- při vzdálenosti 50 až 250 km: jeden den na cestu tam i zpět,

- při vzdálenosti 251 až 600 km: dva dny na cestu tam i zpět,

- při vzdálenosti 601 až 900 km: tři dny na cestu tam i zpět,

- při vzdálenosti 901 až 1400 km: čtyři dny na cestu tam i zpět,

- při vzdálenosti 1401 až 2000 km: pět dní na cestu tam i zpět,

- při vzdálenosti větší než 2000 km: šest dní na cestu tam i zpět.

Na žádost dotyčné osoby a po prokázání, že cestu tam i zpět nelze ve stanovené době dokončit, může být udělena zvláštní výjimka.

Pro účely tohoto článku se místem dovolené za kalendářní rok rozumí místo původu zaměstnance.

Předcházející ustanovení se vztahují na zaměstnance, jejichž místa zaměstnání a místa původu se nacházejí v Evropě. Je-li místo zaměstnání nebo místo původu mimo Evropu, stanoví se doba na cestu zvláštním rozhodnutím s přihlédnutím ke zvláštním potřebám.

Pokud je poskytnuto mimořádné volno na základě oddílu 2, stanoví se doba na cestu zvláštním rozhodnutím s přihlédnutím ke specifickým potřebám.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE ODMĚN A VÝDAJŮ

Oddíl 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Odměna zahrnuje základní plat, rodinné přídavky a jiné příspěvky.

Článek 2

Odměna zaměstnance je vyjádřena v belgických francích.

Je vyplácena ve měně té země, ve které zaměstnanec vykonává funkci.

Odměna vyplácená v jiné měně než v belgických francích se vypočítá na základě parit přijatých Mezinárodním měnovým fondem platných k 1. lednu 1965.

Článek 3

Pokud je odměna zaměstnance vyjádřena v belgických francích, upravuje se po povinných srážkách stanovených tímto pracovním řádem nebo jakýmikoli prováděcími předpisy koeficientem vyšším, nižším nebo rovnajícím se 100 % v závislosti na životních podmínkách v různých místech zaměstnání.

Tyto koeficienty stanoví Rada Evropských společenství na základě článku 64 a čl. 65 odst. 2 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

Článek 4

Základní měsíční platy se pro každou platovou třídu a stupeň stanoví podle následující tabulky:

Platová třída | Stupeň |

1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |

A 5 | 52068 | 55348 | 58628 | 61908 | 65188 | 68468 | 71748 | 75028 |

A 6 | 44538 | 47120 | 49702 | 52284 | 54866 | 57448 | 60030 | 62612 |

A 7 | 37926 | 39969 | 42012 | 44055 | 46098 | 48141 | 50184 | 52227 |

A 8 | 33193 | 34644 | 36095 | 37546 | 38997 | 40448 | 41899 | 43350 |

B 1 | 44538 | 47120 | 49702 | 52284 | 54866 | 57448 | 60030 | 62612 |

B 3 | 31528 | 33141 | 34754 | 36367 | 37980 | 39593 | 41206 | 42819 |

B 5 | 23675 | 24805 | 25935 | 27065 | 28195 | 29325 | 30455 | 31585 |

C 1 | 27443 | 28679 | 29915 | 31151 | 32387 | 33623 | 34859 | 36095 |

C 2 | 23460 | 24590 | 25720 | 26850 | 27980 | 29110 | 30240 | 31370 |

C 3 | 21687 | 22655 | 23623 | 24591 | 25559 | 26527 | 27495 | 28463 |

C 5 | 17492 | 18353 | 19214 | 20075 | 20936 | 21797 | 22658 | 23519 |

D 2 | 18140 | 19054 | 19968 | 20882 | 21796 | 22710 | 23624 | 24538 |

D 4 | 15558 | 16310 | 17062 | 17814 | 18566 | 19318 | 20070 | 20822 |

Článek 5

Odměňování podléhá stejným úpravám, jako jsou úpravy stanovené Radou Evropských společenství pro odměňování úředníků Společenství. Komise Evropských společenství je oprávněna použít tyto úpravy na tabulku základních platů a částek rodinných přídavků a jiných příspěvků.

Oddíl 2

RODINNÉ PŘÍDAVKY

Článek 6

1. Příspěvek na domácnost se stanoví ve výši 5 % základního platu nebo částkou 1276 BEF podle toho, která z částek je vyšší.

2. Příspěvek na domácnost se poskytuje:

a) ženatému zaměstnanci nebo provdané zaměstnankyni;

b) ovdovělému, rozvedenému nebo právně rozloučenému nebo svobodnému zaměstnanci s jedním nebo více vyživovanými dětmi podle čl. 7 odst. 2 a 3;

c) na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí ředitele založeného na podpůrných dokladech i zaměstnanci, který nesplňuje podmínky stanovené v písmenech a) a b), ale ve skutečnosti plní rodinné povinnosti.

3. Je-li manžel (manželka) zaměstnance výdělečně činný a jeho roční příjem před zdaněním je vyšší než 250000 BEF, zaměstnanec oprávněný k pobírání příspěvku na domácnost tento příspěvek neobdrží, s výhradou zvláštního rozhodnutí ředitele. Nárok na příspěvek je však zachován, pokud manželé mají jedno vyživované dítě nebo více vyživovaných dětí.

4. V případě, že oba manželé jsou zaměstnanci nadace a mají oba nárok na příspěvek na domácnost podle odstavců 1, 2 a 3, vyplácí se pouze tomu z manželů, jehož základní plat je vyšší.

Článek 7

1. Zaměstnanec, který má jedno vyživované dítě nebo více vyživovaných dětí, obdrží v souladu s níže uvedenými odstavci 2 a 3 měsíční příspěvekve výši 1983 BEF na každé vyživované dítě.

2. "Vyživovaným dítětem" se rozumí manželské, nemanželské nebo osvojené dítě zaměstnance nebo jeho manžela (manželky), o něž zaměstnanec skutečně pečuje.

Totéž se vztahuje i na dítě, pro které byla podána žádost o osvojení a bylo zahájeno řízení o osvojení.

3. Příspěvek se poskytuje:

a) automaticky na děti mladší 18 let,

b) na řádně doloženou žádost zaměstnance i na děti ve věku mezi 18 a 26 lety, které studují nebo se odborně vzdělávají.

4. Výjimečně může být každá osoba, o kterou má zaměstnanec ze zákona povinnost pečovat, přičemž je tato péče spojena se značnými výdaji, považována za vyživované dítě na základě zvláštního odůvodněného rozhodnutí ředitele s přihlédnutím k podpůrným dokladům.

5. Vyplácení příspěvku na dítě, které si z důvodu vážné nemoci nebo invalidity nemůže samo vydělávat na živobytí, trvá po celou dobu trvání nemoci nebo invalidity bez ohledu na věk dítěte.

6. Na jedno vyživované dítě se ve smyslu tohoto článku vyplácí jen jeden příspěvek, a to i tehdy, jestliže je manžel (manželka) zaměstnance zaměstnancem některého orgánu Evropských společenství.

Článek 8

Zaměstnanec obdrží příspěvek na vzdělání svých dětí ve výši skutečných výdajů spojených se vzděláním do výše 1772 BEF měsíčně za každé vyživované dítě ve smyslu výše uvedeného čl. 7 odst. 2, které pravidelně a celodenně navštěvuje vzdělávací zařízení.

Nárok na příspěvek vzniká prvním dnem měsíce, kdy dítě začne navštěvovat základní školu, a končí na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhne věku 26 let.

Maximální částka uvedená v prvním odstavci se zdvojnásobí:

- zaměstnanci, jehož místo zaměstnání je vzdáleno nejméně 50 km od evropské školy nebo vzdělávacího zařízení vyučujícího v jeho jazyce, za předpokladu, že dítě skutečně navštěvuje vzdělávací zařízení ve vzdálenosti nejméně 50 km od místa zaměstnání, a

- zaměstnanci, jehož místo zaměstnání je vzdáleno nejméně 50 km od zařízení vysokoškolského vzdělávání v zemi, jejímž je státním příslušníkem nebo ve kterém se vyučuje v jeho jazyce za předpokladu, že dítě skutečně navštěvuje zařízení vysokoškolského vzdělávání ve vzdálenosti nejméně 50 km od místa zaměstnání a že zaměstnanec má nárok na příspěvek za práci v zahraničí; tato druhá podmínka se neuplatňuje v zemi, jíž je zaměstnanec státním příslušníkem.

Článek 9

1. Zaměstnanci pobírající rodinné přídavky uvedené v tomto oddíle oznámí příspěvky podobné povahy vyplácené z jiných zdrojů; tyto příspěvky se odečtou od přídavků vyplácených podle článků 6, 7 a 8.

2. Příspěvek na vyživované dítě může být zdvojnásoben zvláštním odůvodněným rozhodnutím ředitele, založeným na lékařské dokumentaci potvrzující duševní nebo tělesné postižení u dotyčného dítěte, které je spojeno se značnými výdaji pro zaměstnance.

Oddíl 3

PŘÍSPĚVEK ZA PRÁCI V ZAHRANIČÍ

Článek 10

Příspěvek za práci v zahraničí ve výši 16 % celkové částky základního platu včetně příspěvku na domácnost a příspěvku na vyživované děti, na které má zaměstnanec nárok, se vyplácí

a) zaměstnancům,

- kteří nejsou a nikdy nebyli státními příslušníky státu, na jehož evropském území se nachází místo, kde jsou zaměstnáni, a

- kteří v době pěti let končících šest měsíců přede dnem jejich nástupu do pracovního poměru neměli na evropském území tohoto státu ani bydliště, ani zde nevykonávali své hlavní povolání. Pro účely tohoto ustanovení se nepřihlíží k okolnostem vyplývajícím z práce konané pro některý jiný stát nebo mezinárodní organizaci;

b) zaměstnancům, kteří jsou nebo byli státními příslušníky státu, na jehož území se nachází místo, kde jsou zaměstnáni, ale kteří v době deseti let přede dnem jejich nástupu do pracovního poměru měli bydliště mimo evropské území tohoto státu z důvodů jiných, než je výkon činnosti na služebním místě státu nebo mezinárodní organizace.

Příspěvek za práci v zahraničí činí nejméně 3543 BEF měsíčně.

Oddíl 4

NÁHRADA VÝDAJŮ

A. Příspěvek na zařízení a na znovuusídlení

Článek 11

1. Zaměstnanec v pracovním poměru na dobu určitou, která není kratší než jeden rok, nebo zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, u něhož ředitel uvažuje o zaměstnání na stejnou dobu, obdrží příspěvek na zařízení podle odstavce 2 pro předpokládanou dobu služby:

–ne kratší než jeden rok, ale méně než dva roky: | jednu třetiny | jednu třetinu sazby stanovené v odst. 2 písm. a) |

–ne kratší než dva roky, ale méně než tři roky: | dvě třetiny |

–tři roky a déle: | tři třetiny |

2. a) Zaměstnanec, který splňuje podmínky pro přiznání příspěvku za práci v zahraničí nebo prokáže, že musel změnit své bydliště, aby splnil podmínky článku 16 pracovního řádu, má nárok na příspěvek na zařízení ve výši dvou měsíčních základních platů, pokud má nárok na příspěvek na domácnost, nebo ve výši jednoho měsíčního základního platu, pokud nárok na příspěvek na domácnost nemá.

Jsou-li oba manželé zaměstnanci nadace a mají oba nárok na příspěvek na zařízení, vyplácí se tento příspěvek pouze tomu z manželů, jehož základní plat je vyšší.

Příspěvek na zařízení je upraven koeficientem stanoveným pro místo, kde zaměstnanec pracuje.

b) Příspěvek na zařízení se vyplácí ve stejné výši každému zaměstnanci, který je převeden na nové místo zaměstnání, a musí tedy změnit bydliště, aby splnil podmínky článku 16 pracovního řádu.

c) Příspěvek na zařízení se vypočítává na základě rodinného stavu a platu v době nástupu do pracovního poměru nebo na konci případné zkušební doby nebo ke dni převedení na nové místo zaměstnání.

Příspěvek na zařízení se vyplácí na základě předložených dokladů potvrzujících, že se zaměstnanec, má-li nárok na příspěvek na domácnost, usadil spolu s rodinou v místě svého zaměstnání.

d) Zaměstnanec, který má nárok na příspěvek na domácnost a nebydlí se svou rodinou v místě zaměstnání, obdrží pouze polovinu příspěvku, na který by měl jinak nárok; druhá polovina příspěvku se zaměstnanci vyplatí, jestliže se jeho rodina usídlí v místě jeho zaměstnání, pokud tak učiní ve lhůtách stanovených v čl. 16 odst. 4. Je-li zaměstnanec převeden do místa bydliště své rodiny dříve, než jeho rodina přesídlila do místa jeho zaměstnání, nemá nárok na příspěvek na zařízení.

e) Zaměstnanec, který obdrží příspěvek na zařízení a který dobrovolně ukončí službu v nadaci v době kratší než dva roky ode dne nástupu, vrátí při skončení zaměstnání část tohoto příspěvku vypočtenou v poměru k době, která zbývá do konce dvouletého období.

f) Zaměstnanec pobírající příspěvek na zařízení oznámí jakýkoli příspěvek stejné povahy, který obdržel z jiného zdroje; o tento příspěvek se sníží hodnota příspěvku vypláceného na základě tohoto článku.

Článek 12

1. Zaměstnanec splňující požadavky čl. 11 odst. 1 má při skončení zaměstnání nárok na příspěvek na znovuusídlení ve výši dvouměsíčního základního platu v případě, že má nárok na příspěvek na domácnost, a v ostatních případech ve výši jednoho měsíčního základního platu za předpokladu, že dovršil dobu čtyř let služby a neobdržel žádný podobný příspěvek ve svém novém zaměstnání.

Jsou-li oba manželé zaměstnanci nadace a mají oba nárok na příspěvek na znovuusídlení, vyplácí se tento příspěvek tomu z manželů, jehož základní plat je vyšší.

Zaměstnanec, který dovrší více než jeden rok, ale méně než čtyři roky služby, obdrží příspěvek na znovuusídlení poměrný k délce jeho služby; k neúplným letům služby se nepřihlíží.

Při výpočtu této doby se nezapočítává doba neplaceného volna.

Na příspěvek na znovuusídlení se použije koeficient stanovený pro místo, kde byl zaměstnanec naposledy zaměstnán.

2. V případě úmrtí zaměstnance se příspěvek na znovuusídlení vyplácí pozůstalému manželovi (manželce) nebo, není-li takové osoby, vyživovaným osobám ve smyslu článku 7 i v případě, že není splněna podmínka délky služby uvedená v odstavci 1.

3. Příspěvek na znovuusídlení se vypočte podle rodinného stavu a platu zaměstnance ke dni skončení pracovního poměru.

4. Příspěvek na znovuusídlení se vyplatí na základě dokladu o tom, že zaměstnanec a jeho rodina nebo, pokud zaměstnanec zemřel, pouze jeho rodina, znovu přesídlili do místa vzdáleného nejméně 70 km od místa, kde zaměstnanec pracoval.

Znovuusídlení zaměstnance nebo rodiny zesnulého zaměstnance se uskuteční do tří let od data skončení pracovního poměru.

Lhůta se nepoužije vůči osobě, na niž přešel nárok zaměstnance, která může prokázat, že si nebyla vědoma uvedených ustanovení.

Článek 13

Příspěvek na zařízení stanovený v článku 11 a příspěvek na znovuusídlení stanovený v článku 12 není nižší než

- 5000 BEF pro zaměstnance, který má nárok na příspěvek na domácnost, a

- 3000 BEF pro zaměstnance, který nemá nárok na příspěvek na domácnost.

B. Cestovní výdaje

Článek 14

1. Zaměstnanec má nárok na náhradu cestovních výdajů pro sebe, svého manžela (manželku) a vyživované osoby žijící s ním skutečně v jeho domácnosti

a) při nástupu do zaměstnání, za cestu z místa náboru do místa svého zaměstnání;

b) při skončení pracovního poměru, za cestu z místa svého zaměstnání do místa původu vymezeného v odstavci 3.

V případě úmrtí zaměstnance mají ovdovělý manžel (manželka) a vyživované osoby nárok na náhradu cestovních výdajů za stejných podmínek.

Cestovní výdaje zahrnují rovněž náklady na místenky, dopravu zavazadel a případně i hotelové výdaje nezbytně vynaložené.

2. Základem pro výpočet náhrady je:

- nejkratší a nejhospodárnější obvyklé železniční spojení mezi místem zaměstnání a místem náboru nebo místem původu,

- jízdné za první třídu pro zaměstnance kategorií A a B a jízdné za druhou třídu pro ostatní zaměstnance,

- trvá-li cestování nejméně šest hodin nočního cestování mezi 22,00 a 07,00 hodinou, jízdné za lůžkový vůz, při předložení příslušné jízdenky, do výše ceny turistické třídy nebo ceny místa v lehátkovém voze.

Je-li použit jiný dopravní prostředek než uvedený výše, vyplácí se náhrada na základě ceny železnice v cestovní třídě, mimo lůžkový vůz. Nelze-li výpočet provést na tomto základě, stanoví způsob náhrady zvláštní rozhodnutí ředitele.

3. Místo původu zaměstnance se stanoví při jeho nástupu do zaměstnání s přihlédnutím k místu náboru nebo středisku jeho zájmů. Místo původu takto stanovené může být během služby zaměstnance nebo při skončení zaměstnání změněno zvláštním rozhodnutím ředitele. Během jeho služby je však toto rozhodnutí přijímáno pouze výjimečně a po předložení příslušných podpůrných podkladů zaměstnancem.

Tato změna však nesmí vést k umístění střediska zájmů zaměstnance mimo území členských zemí Evropských společenství nebo mimo země a území uvedené v příloze IV Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství.

Článek 15

1. Zaměstnanec má nárok na vyplacení částky odpovídající výdajům za cestu z místa jeho zaměstnání do místa jeho původu vymezeného v článku 14 pro sebe, a pobírá-li příspěvek na domácnost, i pro manžela (manželku) a vyživované osoby ve smyslu článku 7:

- jednou v kalendářním roce, je-li vzdálenost po železnici mezi místem zaměstnání a místem původu delší než 50 km, ale kratší než 725 km,

- dvakrát v kalendářním roce, je-li vzdálenost po železnici mezi místem zaměstnání a místem původu 725 km nebo delší.

Tyto vzdálenosti se vypočítají způsobem stanoveným v čl. 14 odst. 2.

Jsou-li oba manželé zaměstnanci nadace, má podle výše uvedených ustanovení každý z nich nárok na paušální náhradu cestovních výdajů za sebe a vyživované osoby; každá vyživovaná osoba má nárok pouze na jednu náhradu. Náhrada za vyživované dítě se stanoví na žádost manžela nebo manželky na základě místa původu jednoho nebo druhého.

V případě, že se zaměstnanec ožení nebo provdá a je mu z tohoto důvodu přiznán příspěvek na domácnost, nahradí se cestovní výdaje jeho manžela (manželky) v poměru k době mezi dnem sňatku a koncem roku.

Jakékoli změny základu pro výpočet, které případně vzniknou změnou rodinného stavu po dni výplaty dotyčných částek, nezakládají povinnost dotyčného zaměstnance vyplacené částky vrátit.

Cestovní výdaje dětí ve věku od čtyř do deseti let se vypočítají na základě polovičního jízdného, pro potřeby výpočtu se má za to, že děti dosáhly svého čtvrtého nebo desátého roku života dne 1. ledna běžného roku.

2. Paušální náhrada je v případě zaměstnanců kategorií A a B založená na ceně zpáteční vlakové jízdenky první třídy a v případě ostatních zaměstnanců na ceně zpáteční vlakové jízdenky druhé třídy. Není-li výpočet tímto způsobem možný, stanoví podmínky pro výpočet náhrady ředitel zvláštním rozhodnutím.

3. Zaměstnanec, jehož pracovní poměr skončil v průběhu kalendářního roku z jiných důvodů než úmrtím, nebo zaměstnanec, který má neplacené volno během části roku a je v činné službě v nadaci méně než devět měsíců toho roku, má nárok pouze na poměrnou část náhrady stanovené v odstavci 1 odpovídající délce jeho činné služby.

4. Předcházející ustanovení se vztahují na zaměstnance, jejichž místa zaměstnání a místa původu se nacházejí v Evropě. Zaměstnanec, jehož místo zaměstnání a místo původu leží mimo Evropu, má jednou v roce, po předložení podpůrných dokladů, nárok na náhradu cestovních výdajů do jeho místa původu nebo náhradu cestovních výdajů do jiného místa nepřesahující cestovní výdaje do jeho místa původu.

5. Na náhradu podle tohoto článku mají nárok jen ti zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru v nadaci po dobu nejméně devíti měsíců.

C. Stěhovací náklady

Článek 16

1. Zaměstnanec v pracovním poměru na dobu určitou, ne kratší než jeden rok, nebo zaměstnanec v pracovním poměru na dobu neurčitou, u něhož ředitel uvažuje o zaměstnání na stejnou dobu, má za níže uvedených podmínek nárok na náhradu stěhovacích nákladů.

2. Náklady spojené se stěhováním nábytku, osobních věcí, včetně nákladů na pojištění proti běžným škodám (vloupání, krádež, oheň) se nahradí zaměstnanci, který musí změnit místo svého bydliště, aby splnil podmínky článku 16 tohoto pracovního řádu, a jemuž nebyly tyto náklady nahrazeny z jiných zdrojů. Tato náhrada nesmí přesáhnout předem schválenou částku odhadu nákladů. Nejméně dva odhady nákladů se předloží ke schválení příslušnému oddělení nadace, které může, považuje-li je za vysoké, vybrat jiný dopravní podnik. V takovém případě je náhrada nákladů omezena výší odhadu nákladů tohoto podniku.

3. Při skončení pracovního poměru nebo v případě úmrtí zaměstnance jsou hrazeny náklady spojené se stěhováním z místa zaměstnání do jeho místa původu.

Byl-li zesnulý zaměstnanec svobodný, hradí se náklady oprávněným pozůstalým.

4. Stěhování musí být uskutečněno do jednoho roku od konce zkušební doby zaměstnance.

Skončí-li pracovní poměr, musí být stěhování uskutečněno ve lhůtě tří let stanovené čl. 12 odst. 4 druhým pododstavcem.

Stěhovací náklady vzniklé po uplynutí výše uvedených lhůt jsou hrazeny jen ve výjimečných případech a na základě zvláštního rozhodnutí ředitele.

D. Denní příspěvek

Článek 17

1. Pokud zaměstnanec prokáže, že musí změnit místo bydliště, aby splnil požadavky článku 16 pracovního řádu, má po dobu stanovenou v odstavci 2 nárok na následující denní příspěvek:

| Při nároku na příspěvek na domácnost | Bez nároku na příspěvek na domácnost |

| 1. až 15. den | od 16. dne | 1. až 15. den | od 16. dne |

| Belgických franků na kalendářní den | Belgických franků na kalendářní den | Belgických franků na kalendářní den | Belgických franků na kalendářní den |

Kategorie A a B | 775 | 350 | 525 | 275 |

Kategorie C a D | 700 | 325 | 450 | 225 |

Jsou-li oba manželé zaměstnanci nadace a mají oba nárok na denní příspěvek, vztahují se sazby v prvních dvou sloupcích na toho z manželů, jehož základní plat je vyšší. Sazby uvedené v dalších dvou sloupcích se vztahují na druhou osobu.

Uvedené sazby souhlasí se sazbami stanovenými Radou Evropských společenství při každém přezkoumávání úrovní odměn na základě článku 65 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

2. Doba, na kterou je denní příspěvek přiznán, je následující:

a) pro zaměstnance bez nároku na příspěvek na domácnost: 120 dnů;

b) pro zaměstnance s nárokem na příspěvek na domácnost: 180 dnů nebo, jestliže je ve zkušební šestiměsíční lhůtě, po dobu této zkušební lhůty, a jeden měsíc navíc.

Jsou-li oba manželé zaměstnanci nadace a mají oba nárok na denní příspěvek, vztahuje se doba stanovená v písmenu b), po kterou je příspěvek poskytován, na toho z manželů, jehož základní plat je vyšší, a doba stanovená v písmenu a) se vztahuje na druhou osobu.

V žádném případě není denní příspěvek poskytován po dni, kdy se zaměstnanec přestěhuje, aby splnil požadavky článku 16 tohoto pracovního řádu.

3. Denní příspěvek stanovený odstavcem 1 se snižuje o polovinu během jakékoli doby, kdy zaměstnanec pobírá denní příspěvek pro zaměstnance na pracovní cestě stanovený v článku 18.

E. Výdaje při pracovních cestách

Článek 18

1. Zaměstnanec na pracovní cestě má na základě cestovního příkazu nárok na náhradu cestovních výdajů a na denní příspěvek v souladu s následujícími ustanoveními.

2. Cestovní příkaz stanoví pravděpodobnou délku trvání pracovní cesty, na základě níž se vypočítá záloha na denní příspěvek, který zaměstnanec obdrží. Pokud není přijato zvláštní rozhodnutí, záloha se nevyplácí, pokud je pracovní cesta kratší než 24 hodin a má být vykonána v zemi používající stejnou měnu jako je měna země, kde je zaměstnanec zaměstnán.

Článek 19

1. Cestovní výdaje zaměstnance na pracovní cestě zahrnují náklady na nejkratší železniční spojení první třídy pro zaměstnance kategorie A a B a druhé třídy pro ostatní zaměstnance.

Je-li vzdálenost cesty tam i zpět 800 km a více, mají rovněž zaměstnanci kategorií C a D nárok na náhradu železniční jízdenky první třídy.

Ředitel může rozhodnout, aby i zaměstnanci kategorií C a D na pracovní cestě do vzdálenosti tam i zpět kratší než 800 km měli nárok na náhradu jízdenky první třídy, doprovázejí-li člena správní rady, ředitele nebo jiného zaměstnance cestujícího první třídou.

Cestovní výdaje rovněž zahrnují

- náklady na místenku a dopravu nezbytných zavazadel,

- rychlíkový příplatek (nahradí se proti předložení zvláštní jízdenky, pokud se takové jízdenky vystavují),

- příplatek za lůžkový vůz (nahradí se proti předložení jízdenky pro lůžkový vůz), pokud noční část cesty mezi 22,00 a 07,00 hodinou netrvá méně než šest hodin:

- ve dvoulůžkovém spacím kupé,

- nebo neposkytuje-li vlak možnost spaní na této úrovni, náhrada se souhlasem ředitele odpovídá kategorii nejblíže vyšší nebo jednolůžkovému spacímu kupé, je-li to jediná kategorie lůžkového vozu, která je k dispozici.

2. Zaměstnancům může být dovoleno cestovat letecky. V takovém případě je možno náhradu vyplatit proti předložení letenky pro třídu bezprostředně pod první třídou.

Ředitel může rozhodnout, aby zaměstnanci doprovázejícímu člena správní rady nebo ředitele při jejich pracovní cestě byla po předložení letenky nahrazena cena cesty ve stejné třídě, jakou použil i člen správní rady nebo ředitel.

Za podmínek vymezených v pravidlech stanovených v čl. 12 odst. 2 druhém pododstavci přílohy VII služebního řádu Evropských společenství může být zaměstnanci na pracovní cestě za zvlášť únavných podmínek rozhodnutím ředitele povolena náhrada nákladů na cestu v použité třídě při předložení letenky.

Zvláštním rozhodnutím ředitele může být zaměstnanci povolena přeprava zavazadel, jejichž souhrnná váha přesahuje limit, do kterého jsou zavazadla na základě přepravních podmínek přijímána zdarma.

3. Pro dopravu po moři stanoví cestovní lodní třídu pro každou jednotlivou cestu ředitel. Zaměstnanec cestující po moři obdrží místo denního příspěvku poskytovaného na základě článku 20 příspěvek ve výši 225 BEF na každých 24 hodin cesty.

4. Zaměstnanci může být povoleno použít pro danou pracovní cestu vlastní automobil za předpokladu, že se tím trvání pracovní cesty neprodlouží.

V takovém případě jsou cestovní výdaje hrazeny paušálně za podmínek stanovených v odstavci 1.

V případě, že zaměstnanec pravidelně cestuje na pracovní cesty za mimořádných okolností a použití veřejné dopravy a náhrada cestovních výdajů na obvyklém základě by byly nevýhodné, může ředitel rozhodnout o přiznání příspěvku podle ujetých kilometrů namísto náhrady jízdného.

Zaměstnanec, kterému bylo povoleno použít vlastní automobil, zůstává plně osobně odpovědný za jakoukoli nehodu způsobenou jeho automobilem nebo třetím osobám; musí mít uzavřenou pojistku vztahující se na občanskoprávní odpovědnost v rozsahu, který ředitel považuje za dostatečný.

Článek 20

1. a) Denní příspěvek pro zaměstnance na pracovní cestě se vyplácí podle následující tabulky:

I Kategorie A a B | II Kategorie C a D |

1320 BEF | 1220 BEF |

b) V případě pracovních cest mimo evropská území členských států Evropských společenství může ředitel rozhodnout o použití jiných sazeb.

2. Sazby denního příspěvku vymezené ve sloupci I a II se snižují v tomto pořadí o 330 BEF a 315 BEF za každý den pracovní cesty, vyúčtovaný podle odstavce 4, během kterého měl zaměstnanec výdaje za lůžkový vůz hrazené nadací.

3. Stejné srážky se provedou, pokud zaměstnanec nemusí strávit noc mimo místo, kde je zaměstnán.

4. S výhradou odstavců 2 a 3 se denní příspěvek zaměstnance na pracovní cestě vypočte v souladu s těmito pravidly:

a) trvá-li pracovní cesta 24 hodin nebo méně:

- 6 hodin nebo méně: náhrada skutečných výdajů až do výše jedné čtvrtiny denního příspěvku,

- 12 hodin nebo méně, ale více než šest hodin: polovina denního příspěvku,

- 24 hodin nebo méně, ale více než 12 hodin: celý denní příspěvek;

b) trvá-li pracovní cesta více než 24 hodin:

- za každých 24 hodin: celý denní příspěvek,

- za každých dalších 6 hodin nebo méně: žádný denní příspěvek,

- za každých dalších 12 hodin nebo méně, ale více než 6 hodin: polovina denního příspěvku,

- za každou další dobu nad 12 hodin: celý denní příspěvek.

5. Denní příspěvek zaměstnance na pracovní cestě je určen ke krytí všech vzniklých výdajů, včetně místní dopravy v místě pracovní cesty, kromě níže uvedených výdajů, které jsou nahrazeny po předložení podpůrných dokladů:

a) výdaje za telegramy a vnitrostátní meziměstské a mezinárodní telefonní hovory uskutečněné ze služebních důvodů;

b) výdaje na reprezentaci v případech stanovených v článku 21;

c) mimořádné výdaje nezbytně vynaložené zaměstnancem pro účely pracovní cesty v zájmu nadace buď na základě zvláštních pokynů, nebo v důsledku vyšší moci, pokud poskytnutý příspěvek je zřejmě nedostačující pro tyto výdaje.

6. Je-li předpokládaná délka pracovní cesty alespoň čtyři týdny na stejném místě a dotyčný zaměstnanec o tom byl před odjezdem informován, může být denní příspěvek snížen o jednu čtvrtinu.

O takovém snížení může být rozhodnuto i během pracovní cesty; v takovém případě nesmí toto snížení nabýt účinnosti dříve než osm dní poté, co bylo oznámeno dotyčnému zaměstnanci za předpokladu, že do dokončení pracovní cesty zbývají od data oznámení nejméně čtyři týdny.

7. Pokud zaměstnanci během pracovní cesty zajišťuje nebo hradí stravu nebo ubytování některý z orgánů Evropských společenství nebo vnitrostátní či mezinárodní orgán nebo organizace, je zaměstnanec povinen to ohlásit.

Denní příspěvek se sníží o 200 BEF za každé poskytnuté jídlo, příspěvky stanovené ve sloupcích I a II se snižují v tomto pořadí o 450 BEF a 420 BEF za každý den poskytnutého ubytování. Pokud zaměstnanci během pracovní cesty zajišťuje nebo hradí celodenní stravování a ubytování některý z orgánů Evropských společenství nebo vnitrostátní či mezinárodní orgán nebo organizace, obdrží zaměstnanec místo výše stanoveného denního příspěvku příspěvek ve výši 225 BEF za každých 24 hodin.

8. Sazby uvedené v odstavcích 1, 2 a 7 se zvyšují při pracovní cestě do Paříže o 10 %, do Bruselu, Lucemburku nebo Štrasburku o 5 % a o 10 % pro zaměstnance kategorií C a D při pracovní cestě do Štrasburku.

F. Paušální náhrada výdajů

Článek 21

Jestliže zaměstnanci na základě zvláštních pokynů příležitostně vynaloží výdaje na reprezentaci pro služební účely, stanoví se výše příspěvku na reprezentaci pro každý jednotlivý případ na základě podpůrných dokladů a za podmínek stanovených ředitelem.

Článek 22

Zaměstnanci působícímu v místě, kde jsou ubytovací podmínky uznány za zvlášť obtížné, může být vyplacen příspěvek na ubytování.

Seznam míst, pro která může být tento příspěvek přiznán, jeho maximální výše a pravidla pro jeho přiznání stanoví Rada Evropských společenství postupem podle čl. 65 odst. 3 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

Článek 23

Zaměstnanci působícímu v místě, kde je doprava v důsledku velké vzdálenosti pracoviště od místa ubytování uznána za zvlášť obtížnou a drahou, může být vyplacen příspěvek na dopravu.

Seznam míst, pro která může být tento příspěvek přiznán, jeho maximální výši a pravidla pro jeho přiznávání stanoví Rada Evropských společenství postupem podle čl. 65 odst. 3 služebního řádu úředníků Evropských společenství.

Oddíl 5

Článek 24

Sazby uvedené v oddílech 2 až 4 se automaticky upravují pokaždé, když jsou měněny odpovídající sazby uvedené ve služebním řádu úředníků Evropských společenství.

Oddíl 6

VÝPLATA ODMĚN A PŘÍSPĚVKŮ

Článek 25

1. Odměny se zaměstnancům vyplácejí 15. den každého měsíce za tento měsíc. Částka odměny se zaokrouhlí na celý belgický frank směrem nahoru.

2. Pokud není nárok na odměnu za celý měsíc, rozdělí se částka na třicetiny a

a) je-li skutečný počet placených dnů 15 nebo méně, počet třicetin se rovná skutečnému počtu placených dnů;

b) je-li skutečný počet placených dnů vyšší než 15, rovná se počet třicetin rozdílu mezi 30 a skutečným počtem neplacených dnů.

3. Vznikl-li zaměstnanci nárok na rodinné přídavky a na příspěvek za práci v zahraničí po dni nástupu do zaměstnání, vyplácejí se mu tyto příspěvky od prvního dne měsíce, ve kterém nárok vznikl. Při zániku tohoto nároku obdrží zaměstnanec částku náležející až do posledního dne měsíce, ve kterém nárok zanikl.

Článek 26

Odměny a příspěvky jsou vypláceny každému zaměstnanci v místě a v měně země, kde vykonává svoji činnost.

Ustanovení čl. 17 odst. 2, 3 a 4 přílohy VII služebního řádu úředníků Evropských společenství se použijí obdobně.

--------------------------------------------------