Úřední věstník L 285 , 29/12/1971 S. 0046 - 0048
Finské zvláštní vydání: Kapitola 8 Svazek 1 S. 0043
Dánské zvláštní vydání: Řada I Kapitola 1971(III) S. 0896
Švédské zvláštní vydání: Kapitola 8 Svazek 1 S. 0043
Anglické zvláštní vydání: Řada I Kapitola 1971(III) S. 1032
Řecké zvláštní vydání: Kapitola 08 Svazek 1 S. 0088
Španělské zvláštní vydání: Kapitola 08 Svazek 2 S. 0014
Portugalské zvláštní vydání Kapitola 08 Svazek 2 S. 0014
Nařízení Rady (EHS) č. 2821/71 ze dne 20. prosince 1971 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 87 této smlouvy, s ohledem na návrh Komise, s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu, s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru, vzhledem k tomu, že čl. 85 odst. 1 Smlouvy může být podle čl. 85 odst. 3 prohlášen za nepoužitelný na kategorie dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které vyhovují podmínkám uvedeným v těchto ustanoveních; vzhledem k tomu, že prováděcí ustanovení k čl. 85 odst. 3 musí být přijata podle článku 87 formou nařízení; vzhledem k tomu, že vytvoření Společného trhu vyžaduje přizpůsobení podniků poměrům tohoto většího trhu; že vhodným prostředkem k přizpůsobení může být spolupráce mezi podniky; vzhledem k tomu, že dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě týkající se spolupráce mezi podniky, které umožňují pracovat racionálněji a přizpůsobit jejich výkonnost a konkurenceschopnost většímu trhu mohou být, pokud spadají pod zákaz uvedený v čl. 85 odst. 1, za jistých podmínek z tohoto zákazu vyjmuty; že je to nezbytné zejména u dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě v oblasti normalizace a typizace, výzkumu a vývoje výrobků nebo postupu až po stádium průmyslového použití včetně využití jejich výsledků, jakož i specializace; vzhledem k tomu, že je vhodné, aby byla Komise pomocí nařízení oprávněna k prohlásit čl. 85 odst. 1 za nepoužitelný na kategorie takových dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, aby se podnikům usnadnila hospodářsky žádoucí spolupráce bez nepříznivých dopadů ze strany soutěžní politiky; vzhledem k tomu, že je třeba stanovit, za jakých podmínek může Komise toto oprávnění vykonávat v úzkém a stálém spojení s příslušnými orgány členských států; vzhledem k tomu, že podle článku 6 nařízení č. 17 [1] může Komise stanovit, že prohlášení podle čl. 85 odst. 3 Smlouvy má zpětnou působnost; že je proto vhodné, aby Komise mohla přijmout nařízení obsahující taková ustanovení; vzhledem k tomu, že podle článku 7 nařízení č. 17 mohou být dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě vyňaty rozhodnutím Komise ze zákazu zejména tehdy, pokud jsou pozměněny tak, že splňují podmínky pro použití čl. 85 odst. 3; že je vhodné, že Komise může poskytnout těmto dohodám, rozhodnutím a jednáním ve vzájemné shodě prostřednictvím nařízení stejnou výhodu, pokud jsou pozměněny tak, že spadají do některé skupiny stanovené nařízením o blokové výjimce; vzhledem k tomu, že nelze vyloučit, že v konkrétním případě nejsou podmínky uvedené v čl. 85 odst. 3 splněny, Komise musí mít možnost tento případ upravit rozhodnutím podle nařízení č. 17 s účinkem do budoucna, PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1 1. Aniž je dotčeno použití nařízení č. 17 Komise může podle čl. 85 odst. 3 Smlouvy formou nařízení prohlásit čl. 85 odst. 1 za nepoužitelný na kategorie dohod uzavřených mezi podniky, rozhodnutí přijatých sdruženími podniků a jednání ve vzájemné shodě, jejichž předmětem je: a) používání norem a typů; b) výzkum a vývoj výrobků nebo postupů až po stadium průmyslového použití, jakož i využití výsledků, včetně ustanovení oprávech na ochranu průmyslového vlastnictví a tajné technické znalosti; c) specializace, včetně dohod nezbytných k jejímu provádění. 2. Nařízení musí obsahovat popis kategorií dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se použije, a zejména stanovit: a) omezení nebo ustanovení, která smějí být či nesmějí být obsažena v dohodách, rozhodnutích a jednáních ve vzájemné shodě; b) ustanovení, která musí být obsažena v dohodách, rozhodnutích a jednání ve vzájemné shodě, nebo jiné podmínky, které musí být splněny. Článek 2 1. Nařízení podle článku 1 se přijme na dobu určitou. 2. Nařízení může být zrušeno nebo změněno, pokud se změnily okolnosti v bodě, který byl pro přijetí nařízení podstatný; v tomto případě se určí lhůta pro přizpůsobení dohod, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, na které se vztahuje původní nařízení. Článek 3 Nařízení přijaté podle článku 1 může stanovit, že se použije se zpětnou působností na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, pro které ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost by bývalo mohlo být podáno prohlášení se zpětnou působností podle článku 6 nařízení č. 17. Článek 4 1. Nařízení přijaté podle článku 1 může stanovit, že zákaz uvedený v čl. 85 odst. 1 Smlouvy se nevztahuje na období stanovené v nařízení na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které existovaly dne 13. března 1962 a nesplňují podmínky čl. 85 odst. 3, pokud: - do šesti měsíců po vstupu uvedeného nařízení v platnost jsou pozměněny tak, že splňují tyto podmínky podle ustanovení uvedeného nařízení, a - změny jsou Komisi sděleny ve lhůtě stanovené uvedeným nařízením. 2. Odstavec 1 se vztahuje na dohody, rozhodnutí a jednání ve vzájemné shodě, které bylo nutno oznámit podle článku 5 nařízení č. 17 před 1. únorem 1963, pouze tehdy, pokud byly oznámeny před tímto dnem. 3. Výhody ustanovení podle odstavce 1 nemohou být uplatňovány v právních sporech, které v době vstupu nařízení přijatého podle článku 1 v platnost; rovněž se jich nelze dovolávat při uplatňování nároků na náhradu škody vůči třetím stranám. Článek 5 Před přijetím nařízení Komise zveřejní návrh nařízení, aby všem dotčeným osobám a organizacím poskytla příležitost sdělit jí připomínky během lhůty, kterou stanoví na nejméně jeden měsíc. Článek 6 1. Komise konzultuje Poradní výbor pro restriktivní praktiky a dominantní postavení: a) před zveřejněním návrhu nařízení; b) před přijetím nařízení. 2. Čl. 10 odst. 5 a 6 nařízení č. 17 týkající se konzultace s Poradním výborem se použijí přiměřeně v souladu s pravidlem, že společná zasedání s Komisí se konají nejdříve jeden měsíc po odeslání pozvánky. Článek 7 Pokud Komise z moci úřední nebo na žádost členského státu nebo fyzických či právnických osob, které uplatňují oprávněný zájem, zjistí, že v konkrétním případě mají dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, na které se vztahuje nařízení přijaté podle článku 1, přesto účinky neslučitelné s podmínkami stanovenými v čl. 85 odst. 3 Smlouvy, může výhodu použití tohoto nařízení odejmout a podle článků 6 a 8 nařízení č. 17 přijmout rozhodnutí, aniž by bylo zapotřebí oznámení podle čl. 4 odst. 1 nařízení č. 17. Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 20. prosince 1971. Za Radu předseda M. Pedini [1] Úř. věst. 13, 21.2.1962, s. 204/62. --------------------------------------------------