31968R0784



Úřední věstník L 145 , 27/06/1968 S. 0010 - 0012
Dánské zvláštní vydání: Řada I Kapitola 1968(I) S. 0153
Anglické zvláštní vydání: Řada I Kapitola 1968(I) S. 0161
Řecké zvláštní vydání: Kapitola 03 Svazek 3 S. 0068
Španělské zvláštní vydání: Kapitola 03 Svazek 2 S. 0142
Portugalské zvláštní vydání Kapitola 03 Svazek 2 S. 0142


Nařízení Komise (EHS) č. 784/68

ze dne 26. června 1968,

kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet cen CIF pro bílý cukr a surový cukr

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství,

s ohledem na nařízení Rady č. 1009/67/EHS ze dne 18. prosince 1967 o společné organizaci trhů v odvětví cukru [1], a zejména na čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že podle čl. 13 odst. 4 nařízení 1009/67/EHS je nutné stanovit prováděcí pravidla pro výpočet cen CIF a pro jejich úpravu v důsledku případných odchylek od standardní jakosti;

vzhledem k tomu, že podle odstavců 1 a 2 uvedeného článku je nezbytné pravidelně stanovovat pro určený hraniční přechod nejvýhodnější možnosti nákupu bílého cukru a surového cukru na světovém trhu;

vzhledem k tomu, že Komise musí za tímto účelem vzít v úvahu veškeré údaje, které získala přímo nebo prostřednictvím členských států; že kvůli zajištění objektivity a reprezentativnosti vypočítávaných cen CIF se některé údaje při výpočtu cen CIF neberou v úvahu, zejména jde-li o zanedbatelná množství nebo není-li zboží řádné a uspokojivé obchodní jakosti;

vzhledem k tomu, že nabídkové ceny bílého cukru a surového cukru často nejsou cenami CIF Rotterdam pro volně ložené zboží, a je tudíž nezbytné stanovit způsob jejich úpravy; že pro předepsanou úpravu nabídkových cen na základě standardní jakosti je třeba použít pro bílý cukr stejné koeficienty, které byly stanoveny pro intervenci uvedenou v čl. 9 odst. 8 nařízení č. 1009/67/EHS; že by se pro surový cukr mělo stanovit vynásobení opravným faktorem, který zohledňuje výtěžnost;

vzhledem k tomu, že při posuzování nabídek surového řepného cukru nejsou obvykle k dispozici výsledky analýz, které je nutné vzít v úvahu při výpočtu výtěžnosti podle čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 431/68 ze dne 9. dubna 1968, kterým se stanoví standardní jakost surového cukru a hraniční přechod Společenství pro výpočet cen CIF v odvětví cukru [2];

vzhledem k tomu, že údaje potřebné k výpočtu výtěžnosti surového třtinového cukru podle odstavce 3 téhož článku jsou obvykle dostupné pro všechny nabídky surového cukru; že není nutné přihlížet k rozdílům, které při výpočtu ceny CIF vznikají v souvislosti s výpočtem výtěžnosti surového řepného cukru podle prováděcích pravidel stanovených v odstavci 3 uvedeného článku, a že by se proto výtěžnost obou druhů surového cukru měla počítat podle odstavce 3 uvedeného článku;

vzhledem k tomu, že je třeba zabránit narušení trhu Společenství v důsledku náhlých a značných změn dávek, které neodrážejí skutečný pohyb cen na světovém trhu, a je proto nezbytné stanovit, aby za určitých podmínek mohla Komise výjimečně a na omezenou dobu ponechat cenu CIF beze změny;

vzhledem k tomu, že je nezbytné zabránit narušení trhu Společenství v důsledku dovozů cukru, který byl zvláštním způsobem zpracován nebo zabalen, a je proto třeba pro takové dovozy vypočítat za určitých podmínek zvláštní cenu CIF;

vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Komise stanoví ceny CIF pro bílý cukr a surový cukr na základě nejvýhodnějších možností nákupu na světovém trhu. Tyto ceny se vypočítají podle článků 2 až 5.

Článek 2

Při zjišťování nejvýhodnějších možností nákupu na světovém trhu se vezmou v úvahu všechny údaje, které se týkají:

1. nabídek na světovém trhu;

2. kotací na burzách, které jsou významné pro mezinárodní obchod s cukrem;

3. cen zjištěných na významných trzích ve třetích zemích;

4. prodeje cukru uskutečněného v rámci mezinárodního obchodu;

o němž se Komise dozvěděla buď prostřednictvím členských států nebo přímo.

Článek 3

Při zjišťování nejvýhodnějších možností nákupu se uvedené údaje nevezmou v úvahu,

1. jestliže zboží není řádné a uspokojivé obchodní jakosti nebo

2. jestliže se možnost získat zboží za cenu uvedenou v nabídce vztahuje pouze na malé množství, které není pro daný trh reprezentativní, nebo

3. jestliže na základě všeobecného vývoje cen nebo na základě dostupných údajů se Komise domnívá, že cena uvedená v nabídce není pro skutečné tržní trendy reprezentativní.

Článek 4

1. Ceny, které nejsou cenami CIF Rotterdam pro volně ložené zboží, musí být upraveny.

2. Při provádění úpravy se vezmou v úvahu zejména rozdíly v nákladech na přepravu zboží mezi přístavem odeslání a přístavem určení na jedné straně a mezi přístavem odeslání a Rotterdamem na straně druhé.

3. Jestliže se cena vztahuje na zboží balené v pytlích, sníží se o 0,60 zúčtovací jednotky na 100 kilogramů.

Článek 5

1. Při úpravě cen, které se nevztahují na standardní jakost,

a) se u bílého cukru provede zvýšení nebo snížení stanovené podle článku 9 nařízení č. 1009/67/EHS;

b) se u surového cukru použijí opravné faktory vypočítané tak, že se číslo 92 vydělí procentem výtěžnosti cukru, k němuž se cena vztahuje.

2. Výtěžnost se vypočítá postupem podle čl. 1 odst. 3 nařízení (EHS) č. 431/68.

Článek 6

Cenu CIF lze výjimečně ponechat beze změny po omezenou dobu, pokud nabídková cena za určitou jakost nebo určitý původ, na jejímž základě byla stanovena předchozí cena CIF, není Komisi k dispozici v okamžiku, kdy má být stanovena další cena CIF, a pokud by nabídkové ceny, které jsou známy a které Komise nepovažuje za dostatečně reprezentativní pro skutečné tržní trendy, měly za následek náhlou a značnou změnu ceny CIF.

Článek 7

Pokud nabídková cena cukru, který byl zpracován nebo zabalen zvláštním způsobem, je po odečtení nákladů na toto zvláštní zpracování nebo balení a po úpravě na cenu CIF Rotterdam menší než cena CIF stanovená podle článků 2 až 6, pak se pro uvedený cukr vypočítá zvláštní cena CIF založená na jeho nabídkové ceně.

Článek 8

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 26. června 1968.

Za Komisi

předseda

Jean Rey

[1] Úř. věst. 308, 18.12.1967, s. 1.

[2] Úř. věst. L 89, 10.4.1968, s. 3.

--------------------------------------------------