Druhý dodatkový protokol k Úmluvě o počítačové kriminalitě o posílené spolupráci a zpřístupňování elektronických důkazů

Preambule

ČLENSKÉ STÁTY RADY EVROPY A DALŠÍ SMLUVNÍ STÁTY ÚMLUVY o počítačové kriminalitě (ETS č. 185, dále jen „úmluva“), která byla otevřena k podpisu v Budapešti dne 23. listopadu 2001, signatáři tohoto protokolu,

MAJÍCE NA PAMĚTI rozsah a dopad úmluvy ve všech regionech světa;

PŘIPOMÍNAJÍCE, že úmluva je již doplněna dodatkovým protokolem týkajícím se kriminalizace činů rasistické a xenofobní povahy páchaných prostřednictvím počítačových systémů (ETS č. 189), který byl otevřen k podpisu ve Štrasburku dne 28. ledna 2003 (dále jen „první protokol“), pokud jde o použití mezi smluvními stranami tohoto protokolu;

BEROUCE V ÚVAHU platné smlouvy Rady Evropy o spolupráci v trestních věcech, jakož i ostatní dohody a ujednání o spolupráci v trestních věcech mezi smluvními stranami úmluvy;

ZOHLEDŇUJÍCE také Úmluvu o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (ETS č. 108), ve znění opravy pozměňujícího protokolu (CETS č. 223), který byl otevřen k podpisu ve Štrasburku dne 10. října 2018, a v jejichž případě platí, že jakýkoli stát může být přizván k tomu, aby k dané úmluvě a protokolu přistoupil;

UZNÁVAJÍCE rostoucí míru využívání informačních a komunikačních technologií, včetně internetových služeb a narůstající kyberkriminality, která je hrozbou pro demokracii, právní stát a kterou mnoho členských států považuje za hrozbu také pro lidská práva;

ROVNĚŽ UZNÁVAJÍCE rostoucí počet obětí kyberkriminality a důležitost dosažení spravedlnosti pro tyto oběti;

PŘIPOMÍNAJÍCE, že vlády mají odpovědnost za ochranu společnosti a osob proti trestné činnosti nejen offline, ale i online, mimo jiné prostřednictvím účinného vyšetřování trestných činů a trestního stíhání;

UVĚDOMUJÍCE SI, že důkazy o trestných činech jsou stále častěji ukládány v elektronické formě v počítačových systémech zahraničních, vícerých nebo neznámých jurisdikcí, a věříce, že k zákonnému získání takových důkazů jsou nutná další opatření, aby bylo možno účinně reagovat v rámci trestního soudnictví a prosazovat právní stát;

UZNÁVAJÍCE potřebu lepší a účinnější spolupráce mezi státy a soukromým sektorem a v této souvislosti i potřebu větší transparentnosti nebo právní jistoty pro poskytovatele služeb a ostatní subjekty, pokud jde o okolnosti, za nichž mohou odpovídat na přímé žádosti, které jsou podávány orgány v jiných smluvních stranách činnými v trestním řízení a které se týkají zpřístupnění elektronických údajů;

USILUJÍCE tudíž o další posílení spolupráce v oblasti kyberkriminality a shromažďování důkazů v elektronické formě o trestném činu pro účely konkrétního vyšetřování trestných činů nebo pro účely trestního řízení prostřednictvím dalších nástrojů souvisejících s účinnější vzájemnou pomocí a jinými formami spolupráce mezi příslušnými orgány, prostřednictvím spolupráce při mimořádných událostech a přímé spolupráce mezi příslušnými orgány, poskytovateli služeb a dalšími subjekty, které mají ve svém držení nebo pod svou kontrolou podstatné informace;

VĚŘÍCE, že efektivní přeshraniční spolupráci pro účely trestního soudnictví, mimo jiné mezi veřejným a soukromým sektorem, napomáhají účinné podmínky a záruky týkající se ochrany lidských práv a základních svobod;

UZNÁVAJÍCE, že shromažďování elektronických důkazů pro účely vyšetřování trestných činů se často týká osobních údajů, a uznávajíce požadavek v mnoha smluvních stranách chránit soukromí a osobní údaje, aby byly splněny jejich ústavní a mezinárodní závazky; a

MAJÍCE NA PAMĚTI potřebu zajistit, aby účinná opatření v oblasti trestního soudnictví týkající se kyberkriminality a shromažďování důkazů v elektronické formě podléhala podmínkám a zárukám, jež zajistí odpovídající ochranu lidských práv a základních svobod, včetně práv vyplývajících ze závazků, které státy přijaly v rámci příslušných mezinárodních nástrojů pro lidská práva, jako je Úmluva Rady Evropy z roku 1950 o ochraně lidských práv a základních svobod (ETS č. 5), Mezinárodní pakt Spojených národů o občanských a politických právech z roku 1966, Africká charta lidských práv a práv národů z roku 1981, Americká úmluva o lidských právech z roku 1969 a další mezinárodní úmluvy o lidských právech,

SE DOHODLY TAKTO:

Kapitola I

Společná ustanovení

Článek 1

Účel

Účelem tohoto protokolu je doplnit:

a)	úmluvu mezi smluvními stranami tohoto protokolu a

b)	první protokol mezi smluvními stranami tohoto protokolu, které jsou rovněž smluvními stranami prvního protokolu.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Nestanoví-li tento protokol jinak, opatření v něm popsaná se použijí:

a)	mezi smluvními stranami úmluvy, které jsou smluvními stranami tohoto protokolu, na konkrétní vyšetřování trestných činů nebo řízení související s trestnými činy, jež se týkají počítačových systémů a údajů, a na shromažďování důkazů v elektronické formě o trestném činu; a

b)	mezi smluvními stranami prvního protokolu, které jsou smluvními stranami tohoto protokolu, na konkrétní vyšetřování trestných činů nebo řízení související s trestnými činy podle prvního protokolu.

2. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k provádění závazků stanovených v tomto protokolu.

Článek 3

Definice

1. Na tento protokol se vztahují definice uvedené v článku 1 a čl. 18 odst. 3 úmluvy.

2. Pro účely tohoto protokolu se dále rozumí:

„ústředním orgánem“ orgán nebo orgány určené podle smlouvy o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dotčenými stranami nebo, nejsou-li k dispozici, orgán nebo orgány určené smluvní stranou podle čl. 27 odst. 2 písm. a) úmluvy;

„příslušným orgánem“ justiční, správní nebo jiný donucovací orgán, který je vnitrostátními právními předpisy oprávněn k nařízení, schválení či výkonu opatření podle tohoto protokolu za účelem shromažďování nebo vyhotovování důkazů v souvislosti s konkrétními vyšetřováními trestných činů nebo s trestními řízeními;

c)	„mimořádnou událostí“ situace, v níž je podstatně a bezprostředně ohrožen život nebo bezpečnost jakékoli fyzické osoby;

d)	„osobními údaji“ informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby;

e)	„předávající stranou“ smluvní strana předávající údaje v reakci na žádost nebo jakožto součást společného vyšetřovacího týmu, nebo pro účely kapitoly II oddílu 2 smluvní strana, na jejímž území se nachází předávající poskytovatel služeb nebo subjekt poskytující služby registrace jména domény.

Článek 4

Jazyk

1. Žádosti, příkazy a doprovodné informace předkládané smluvní straně se vyhotoví v jazyce, jenž je přijatelný pro dožádanou stranu nebo smluvní stranu, která obdržela oznámení podle čl. 7 odst. 5, nebo se k nim připojí překlad do tohoto jazyka.

2. Příkazy podle článku 7 a žádosti podle článku 6 a jakékoliv doprovodné informace:

a)	se předkládají v jazyce druhé smluvní strany, v němž je poskytovatel služeb nebo subjekt akceptuje v rámci srovnatelného vnitrostátního postupu;

b)	se předkládají v jiném jazyce, který je pro poskytovatele služeb nebo subjekt přijatelný; nebo

c)	se doplní překladem do jednoho z jazyků podle odst. 2 písm. a) nebo b).

Kapitola II

Opatření pro posílenou spolupráci

Oddíl 1

Obecné zásady vztahující se na kapitolu II

Článek 5

Obecné zásady vztahující se na kapitolu II

1. Smluvní strany v souladu s ustanoveními této kapitoly spolupracují v co nejvyšší možné míře.

2. Oddíl 2 této kapitoly tvoří články 6 a 7. Stanoví postupy posilující přímou spolupráci s poskytovateli a subjekty na území jiné smluvní strany. Oddíl 2 platí bez ohledu na to, zda existuje, či neexistuje smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dotčenými smluvními stranami.

3. Oddíl 3 této kapitoly tvoří články 8 a 9. Stanoví postupy k posílení mezinárodní spolupráce mezi orgány, pokud jde o zpřístupnění uložených počítačových údajů. Oddíl 3 se použije bez ohledu na to, zda existuje, či neexistuje smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou.

4. Oddíl 4 této kapitoly tvoří článek 10. Stanoví postupy týkající se mimořádné vzájemné pomoci. Oddíl 4 se použije bez ohledu na to, zda existuje, či neexistuje smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou.

5. Oddíl 5 této kapitoly tvoří články 11 a 12. Oddíl 5 se použije, pokud neexistuje žádná smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou. Ustanovení oddílu 5 se nepoužije, pokud taková smlouva nebo ujednání existuje, s výjimkou čl. 12 odst. 7. Dotčené smluvní strany však mohou vzájemně stanovit, aby byla namísto toho použita ustanovení oddílu 5, pokud to smlouva nebo ujednání nezakazuje.

6. Je-li v souladu s ustanoveními tohoto protokolu dožádané smluvní straně povoleno podmínit spolupráci existencí oboustranné trestnosti, považuje se tato podmínka za splněnou, jestliže je chování, na němž je založen trestný čin, v souvislosti s nímž se žádá o pomoc, trestným činem podle jejích právních předpisů, a to bez ohledu na to, zda její právní předpisy řadí trestný čin do stejné kategorie trestných činů nebo zda pojmenovávají tento trestný čin stejnou terminologií jako dožadující smluvní strana.

7. Ustanovení v této kapitole neomezují spolupráci mezi smluvními stranami ani mezi smluvními stranami a poskytovateli služeb nebo jinými subjekty na základě jiných použitelných dohod, ujednání, postupů či vnitrostátních právních předpisů.

Oddíl 2

Postupy posilující přímou spolupráci s poskytovateli a subjekty v jiných smluvních stranách

Článek 6

Žádost o informace týkající se registrace jména domény

1. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby byly její příslušné orgány oprávněny – pro účely konkrétních vyšetřování trestných činů nebo trestních řízení – požádat subjekt poskytující služby v oblasti registrace jmen domén na území jiné smluvní strany o informace, které má tento subjekt ve svém držení nebo pod svou kontrolou, s cílem identifikovat či kontaktovat držitele registrace jména domény.

2. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby subjektu na jejím území bylo povoleno zpřístupnit takové informace v reakci na žádost podle odstavce 1, a to za přiměřených podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy.

3. Žádost podle odstavce 1 obsahuje:

a)	datum vydání žádosti a totožnost a kontaktní údaje příslušného orgánu, který ji vydává;

b)	jméno domény, o níž jsou vyžadovány informace, a podrobný seznam požadovaných informací, včetně konkrétních prvků údajů;

c)	prohlášení o tom, že žádost je vydána na základě tohoto protokolu a že potřeba těchto informací vznikla, protože jsou relevantní pro konkrétní vyšetřování trestného činu nebo trestní řízení, a že budou použity pouze pro uvedené konkrétní vyšetřování trestného činu nebo trestní řízení; a

d)	časový rámec, v němž se zpřístupní informace a jakékoli další zvláštní procesní pokyny, a způsob, jímž toho bude dosaženo.

4. Je-li to pro subjekt přijatelné, může smluvní strana podle odstavce 1 předložit žádost v elektronické formě. Může být vyžadována vhodná úroveň zabezpečení a autentizace.

5. Nebude-li subjekt uvedený v odstavci 1 spolupracovat, může po něm dožadující smluvní strana požadovat, aby zdůvodnil, proč dané informace nezveřejní. Dožadující smluvní strana může usilovat o konzultaci se smluvní stranou, v níž se subjekt nachází, aby určila dostupná opatření k získání informací.

6. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení či kdykoli jindy sdělí každá smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy orgán určený za účelem konzultace podle odstavce 5.

7. Generální tajemník Rady Evropy zřídí a vede aktualizovaný seznam orgánů určených smluvními stranami podle odstavce 6. Každá smluvní strana zajistí, aby údaje, které na seznam poskytla, byly vždy správné.

Článek 7

Zpřístupnění informací o účastníkovi

1. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby byly její příslušné orgány oprávněny k vydání příkazu, jenž má být předložen přímo poskytovateli služeb na území jiné smluvní strany, za účelem zpřístupnění specifikovaných, uložených informací o účastníkovi, které má uvedený poskytovatel služeb ve svém držení nebo pod svou kontrolou, potřebuje-li vydávající smluvní strana tyto informace o účastníkovi ke konkrétním vyšetřováním trestných činů nebo trestním řízením.

Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby poskytovatel služeb na jejím území zpřístupnil informace o účastníkovi v reakci na příkaz podle odstavce 1.

V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana s ohledem na příkazy vydané poskytovatelům služeb na jejím území učinit toto prohlášení: „Příkaz podle čl. 7 odst. 1 musí být vydán žalobcem nebo jiným justičním orgánem nebo pod jejich dohledem, nebo musí být vydán jiným způsobem pod nezávislým dohledem“.

3. Příkaz podle odstavce 1 obsahuje:

a)	vydávající orgán a datum vydání;

b)	prohlášení, že je příkaz vydán na základě tohoto protokolu;

c)	název a adresu poskytovatele (poskytovatelů) služeb, jemuž (jimž) má být určen;

d)	trestný čin (trestné činy), který (které) je (jsou) předmětem vyšetřování nebo trestního řízení;

e)	orgán, který žádá o konkrétní informace o účastníkovi, není-li jím vydávající orgán; a

f)	podrobný popis požadovaných konkrétních informací o účastníkovi.

4. K příkazu podle odstavce 1 se přiloží tyto doplňující informace:

a)	vnitrostátní právní důvody, které opravňují orgán k vydání příkazu;

b)	odkaz na právní předpisy a použitelné sankce za trestný čin, který je předmětem vyšetřování nebo stíhání;

c)	kontaktní údaje orgánu, jemuž má poskytovatel služeb předat informace o účastníkovi, od něhož může žádat další informace nebo mu jinak odpovědět;

d)	časový rámec, v němž se mají předat informace o účastníkovi, a způsob, jímž toho bude dosaženo;

e)	zda již bylo požádáno o uchování údajů, včetně data uchování a případného referenčního čísla;

f)	jakékoli zvláštní procesní pokyny;

g)	v příslušných případech prohlášení, že již bylo učiněno souběžné oznámení podle odstavce 5; a

h)	jakékoli další informace, které mohou pomoci při zpřístupňování informací o účastníkovi.

V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení či kdykoli jindy může smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy oznámit, že pokud je podle odstavce 1 vydán příkaz poskytovateli služeb na jejím území, vyžaduje smluvní strana v každém případě nebo za vymezených okolností souběžné oznámení příkazu, doplňující informace a shrnutí skutečností, které souvisejí s vyšetřováním nebo řízením.

Bez ohledu na to, zda smluvní strana vyžaduje či nevyžaduje oznámení podle odst. 5 písm. a), může po poskytovateli služeb požadovat, aby za vymezených okolností před zpřístupněním konzultoval orgány smluvní strany.

Orgány, které obdržely oznámení podle odst. 5 písm. a) nebo které byly konzultovány podle odst. 5 písm. b), mohou dát bez zbytečného odkladu poskytovateli služeb pokyn, aby nezpřístupnil informace o účastníkovi, pokud:

i)	může být zpřístupnění na újmu vyšetřování trestného činu nebo trestního řízení v uvedené smluvní straně nebo

ii)	by platily podmínky či důvody odmítnutí podle čl. 25 odst. 4 a čl. 27 odst. 4 úmluvy v případě, kdy informace o účastníkovi byly vyžádány prostřednictvím vzájemné pomoci.

Orgány, které obdržely oznámení podle odst. 5 písm. a) nebo které byly konzultovány podle odst. 5 písm. b):

i)	mohou orgán uvedený v odst. 4 písm. c) požádat o dodatečné informace pro účely uplatnění odst. 5 písm. c), přičemž je nezpřístupní poskytovateli služeb bez souhlasu uvedeného orgánu; a

ii)	neprodleně informují orgán uvedený v odst. 4 písm. c), pokud poskytovatel služeb dostal pokyn nezpřístupňovat informace o účastníkovi, a uvedou pro to důvody.

Smluvní strana určí jediný orgán, který bude přijímat oznámení podle odst. 5 písm. a) a provádět činnosti popsané v odst. 5 písm. b), c) a d). V době, kdy je generálnímu tajemníkovi Rady Evropy poprvé podáno oznámení podle odst. 5 písm. a), sdělí smluvní strana generálnímu tajemníkovi kontaktní údaje uvedeného orgánu.

Generální tajemník Rady Evropy zřídí a vede aktualizovaný seznam orgánů určených smluvními stranami podle odst. 5 písm. e), jakož i záznam toho, zda a za jakých okolností vyžadují oznámení podle odst. 5 písm. a). Každá smluvní strana zajistí, aby údaje, které na seznam poskytla, byly vždy správné.

6. Je-li to pro poskytovatele služeb přijatelné, může smluvní strana předložit příkaz podle odstavce 1 a doplňující informace podle odstavce 4 v elektronické formě. Smluvní strana může poskytnout oznámení a dodatečné informace podle odstavce 5 v elektronické formě. Může být vyžadována vhodná úroveň zabezpečení a autentizace.

7. Informuje-li poskytovatel služeb orgán uvedený v odst. 4 písm. c) o tom, že nezpřístupní požadované informace o účastníkovi, nebo pokud nezpřístupní informace o účastníkovi v reakci na příkaz podle odstavce 1 během třiceti dnů od přijetí příkazu či v časové lhůtě stanovené v odst. 4 písm. d), podle toho, která lhůta je delší, mohou příslušné orgány vydávající smluvní strany poté usilovat o vymáhání příkazu pouze článkem 8 nebo jinými formami vzájemné pomoci. Smluvní strany mohou po poskytovateli služeb požadovat, aby zdůvodnil, proč odmítl zpřístupnit informace o účastníkovi, které byly předmětem příkazu.

8. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že vydávající smluvní strana musí požádat poskytovatele služeb o zpřístupnění informací o účastníkovi před tím, než o to požádá podle článku 8, ledaže by vydávající smluvní strana poskytla rozumné vysvětlení, proč tak neučinila.

9. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení si může smluvní strana:

a)	vyhradit právo tento článek neuplatňovat, nebo

b)	v případě, že by zpřístupnění určitých druhů přístupových čísel bylo podle tohoto článku v rozporu se základními zásadami jejího vnitrostátního právního systému, může si vyhradit právo tento článek na taková čísla neuplatňovat,

Oddíl 3

Postupy k posílení mezinárodní spolupráce mezi orgány, pokud jde o zpřístupnění uložených počítačových údajů

Článek 8

Provedení příkazů jiné smluvní strany, pokud jde o urychlené vyhotovení informací o účastníkovi a provozních údajů

1. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby byly její příslušné orgány oprávněny k vydání příkazu, který má být předložen jako součást žádosti jiné smluvní straně s cílem přimět poskytovatele služeb na území dožádané smluvní strany k tomu, aby poskytl specifikované a uložené:

a)	informace o účastníkovi a

b)	provozní údaje,

jež má uvedený poskytovatel ve svém držení nebo pod svou kontrolou a které smluvní strana potřebuje ke konkrétním vyšetřováním trestných činů nebo trestním řízením.

2. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k provedení příkazu podle odstavce 1, který předložila dožadující smluvní strana.

3. Ve své žádosti předloží dožadující smluvní strana dožádané smluvní straně příkaz podle odstavce 1, podpůrné informace a jakékoli zvláštní procesní pokyny.

Příkaz obsahuje:

i)	vydávající orgán a datum vydání příkazu;

ii)	prohlášení, že je příkaz předložen na základě tohoto protokolu;

iii)	název a adresu poskytovatele (poskytovatelů) služeb, jemuž (jimž) má být určen;

iv)	trestný čin (trestné činy), který (které) je (jsou) předmětem vyšetřování nebo trestního řízení;

v)	orgán, který žádá o informace nebo údaje, není-li jím vydávající orgán; a

vi)	podrobný popis požadovaných konkrétních informací nebo údajů.

Podpůrné informace, které se poskytnou dožádané smluvní straně s cílem pomoci této straně příkaz provést a které se poskytovateli služeb nezpřístupní bez souhlasu dožadující smluvní strany, obsahují:

i)	vnitrostátní právní důvody, které opravňují orgán k vydání příkazu;

ii)	právní předpisy a použitelné sankce za trestný čin (trestné činy), který (které) je (jsou) předmětem vyšetřování nebo stíhání;

iii)	důvod, proč se dožadující smluvní strana domnívá, že má poskytovatel služeb údaje ve svém držení nebo pod svou kontrolou;

iv)	shrnutí skutečností, které souvisejí s vyšetřováním nebo řízením;

v)	význam informací nebo údajů pro vyšetřování nebo řízení;

vi)	kontaktní údaje orgánu nebo orgánů, které mohou poskytnout další informace;

vii)	informaci o tom, zda již bylo požádáno o uchování informací či údajů, včetně data uchování a případného referenčního čísla; a

viii)

informaci o tom, zda již byly informace či údaje požadovány jiným způsobem, a pokud ano, jakým způsobem.

c)	Dožadující smluvní strana může požádat dožádanou smluvní stranu o plnění zvláštních procesních pokynů.

4. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení či kdykoli jindy může smluvní strana prohlásit, že jsou k provedení příkazů podle odstavce 1 vyžadovány dodatečné podpůrné informace.

5. Dožádaná smluvní strana přijme žádosti v elektronické formě. Před přijetím žádosti může vyžadovat vhodnou úroveň zabezpečení a autentizace.

Od okamžiku obdržení všech informací uvedených v odstavcích 3 a 4 vyvine dožádaná smluvní strana přiměřené úsilí o doručení poskytovateli služeb do 45 dnů, ne-li dříve, a nařídí vrácení požadovaných informací nebo údajů nejpozději do:

i)	dvaceti dnů v případě informací o účastníkovi a

ii)	45 dnů v případě provozních údajů.

Dožádaná smluvní strana zajistí předání vyhotovených informací nebo údajů dožadující smluvní straně bez zbytečného odkladu.

7. Nemůže-li dožádaná smluvní strana požadovaným způsobem vyhovět pokynům podle odst. 3 písm. c), informuje o tom neprodleně dožadující smluvní stranu a v příslušném případě uvede veškeré podmínky, za kterých by mohla pokynům vyhovět, na základě čehož dožadující smluvní strana určí, zda by přesto měla být žádost vyřízena.

8. Dožádaná smluvní strana může odmítnout vyřízení žádosti z důvodů uvedených v čl. 25 odst. 4 nebo čl. 27 odst. 4 úmluvy nebo může stanovit podmínky, které považuje za nezbytné k tomu, aby bylo vyřízení žádosti umožněno. Dožádaná smluvní strana může odložit vyřízení žádostí z důvodů uvedených v čl. 27 odst. 5 úmluvy. Dožádaná smluvní strana co nejdříve zašle dožadující smluvní straně oznámení týkající se odmítnutí, podmínek nebo odložení. Dožádaná smluvní strana rovněž oznámí dožadující smluvní straně další okolnosti, které pravděpodobně značně zpozdí vyřízení žádosti. Na tento článek se použije čl. 28 odst. 2 písm. b) úmluvy.

a)	Nemůže-li dožadující smluvní strana splnit podmínku stanovenou dožádanou smluvní stranou podle odstavce 8, informuje o tom neprodleně dožádanou smluvní stranu. Dožádaná smluvní strana poté určí, zda by informace nebo podklady přesto měly být poskytnuty.
b)	Přistoupí-li dožadující smluvní strana na podmínku, je touto podmínkou vázána. Dožádaná smluvní strana, která dodá informace nebo podklady podléhající takové podmínce, může po dožadující smluvní straně požadovat, aby v souvislosti s uvedenou podmínkou použití takových informací nebo podkladů objasnila.

10. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení každá smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy sdělí a aktualizuje kontaktní údaje orgánů určených k:

a)	předložení příkazu podle tohoto článku a

b)	přijetí příkazu podle tohoto článku.

11. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že vyžaduje, aby jí žádosti jiných smluvních stran podle tohoto článku byly předloženy ústředním orgánem dožadující smluvní strany nebo jiným takovým orgánem, který dotčené smluvní strany vzájemně stanovily.

12. Generální tajemník Rady Evropy zřídí a vede aktualizovaný seznam orgánů určených smluvními stranami podle odstavce 10. Každá smluvní strana zajistí, aby údaje, které na seznam poskytla, byly vždy správné.

13. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení si smluvní strana může vyhradit právo neuplatňovat tento článek na provozní údaje.

Článek 9

Urychlené zpřístupnění uložených počítačových údajů v případě mimořádné události

Každá smluvní strana přijme taková legislativní a jiná opatření, která mohou být v případě mimořádné události nezbytná pro to, aby její kontaktní místo v rámci sítě, která funguje 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu a která je uvedena v článku 35 úmluvy („kontaktní místo“), mohlo kontaktnímu místu v jiné smluvní straně předat žádost a přijmout žádost od kontaktního místa v jiné smluvní straně s cílem získat okamžitou pomoc při zabezpečení toho, aby poskytovatel služeb na území uvedené smluvní strany urychleně zpřístupnil specifikované, uložené počítačové údaje, které má uvedený poskytoval služeb ve svém držení nebo pod svou kontrolou, a to bez žádosti o vzájemnou pomoc.

V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že nebude vyřizovat žádosti podle odst. 1 písm. a), v nichž se požaduje pouze zpřístupnění informací o účastníkovi.

2. Každá smluvní strana přijme podle potřeby taková legislativní a jiná opatření k tomu, aby podle odstavce 1:

a)	bylo jejím orgánům umožněno požadovat údaje od poskytovatele služeb na jejím území na základě žádosti podle odstavce 1;

b)	bylo poskytovateli služeb na jejím území umožněno zpřístupňovat požadované údaje jejím orgánům v reakci na žádost podle odst. 2 písm. a) a

c)	bylo jejím orgánům umožněno poskytovat požadované údaje dožadující smluvní straně.

3. V žádosti podle odstavce 1 se uvádí:

a)	příslušný orgán požadující údaje a datum, kdy byla žádost vydána;

b)	prohlášení, že je žádost vydána na základě tohoto protokolu;

c)	název a adresa poskytovatele (poskytovatelů) služeb, který (kteří) má (mají) požadované údaje ve svém držení nebo pod svou kontrolou;

d)	trestný čin (trestné činy), který (které) je (jsou) předmětem vyšetřování nebo trestního řízení, a odkaz na příslušná právní ustanovení a použitelné sankce;

e)	dostatek skutečností k prokázání mimořádné události a jakým způsobem s ní požadované údaje souvisejí;

f)	podrobný popis požadovaných údajů;

g)	jakékoli zvláštní procesní pokyny a

h)	jakékoli jiné informace, které mohou pomoci zpřístupňování požadovaných údajů.

4. Dožádaná smluvní strana přijme žádost v elektronické formě. Smluvní strana může rovněž přijmout žádost podanou ústně a může vyžadovat potvrzení v elektronické formě. Před přijetím žádosti může vyžadovat vhodnou úroveň zabezpečení a autentizace.

5. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že vyžaduje, aby dožadující smluvní strany po vyřízení žádosti předložily žádost a jakékoli doplňující informace zaslané na její podporu, a to ve formátu a kanálem, který může zahrnovat vzájemnou pomoc, jak stanoví dožádaná smluvní strana.

6. Dožádaná smluvní strana informuje dožadující smluvní stranu o svém rozhodnutí ohledně žádosti podle odstavce 1 na základě urychleného postupu a v příslušném případě uvede jakékoli podmínky, za kterých by údaje poskytla, včetně jakýchkoli jiných způsobů spolupráce, které mohou být k dispozici.

a)	Nemůže-li dožadující smluvní strana vyhovět podmínce stanovené dožádanou smluvní stranou podle odstavce 6, dožádanou smluvní stranu o tom neprodleně informuje. Dožádaná smluvní strana poté určí, zda by informace nebo podklady přesto měly být poskytnuty. Přistoupí-li dožadující smluvní strana na podmínku, je touto podmínkou vázána.
b)	Dožádaná smluvní strana, která dodá informace nebo podklady podléhající takové podmínce, může po dožadující smluvní straně požadovat, aby v souvislosti s uvedenou podmínkou použití takových informací nebo podkladů objasnila.

Oddíl 4

Postupy týkající se mimořádné vzájemné pomoci

Článek 10

Mimořádná vzájemná pomoc

1. Každá smluvní strana může požádat o vzájemnou pomoc na základě urychleného postupu, pokud se domnívá, že nastala mimořádná událost. Kromě dalších požadovaných náležitostí obsahuje žádost podle tohoto článku popis skutečností, které prokazují mimořádnou událost a to, jakým způsobem s ní požadovaná pomoc souvisí.

2. Dožádaná smluvní strana přijme tuto žádost v elektronické formě. Před přijetím žádosti může vyžadovat vhodnou úroveň zabezpečení a autentizace.

3. Dožádaná smluvní strana může na základě urychleného postupu požádat o doplňující informace, aby mohla žádost posoudit. Dožadující smluvní strana poskytne takové doplňující informace na základě urychleného postupu.

4. Jakmile bude dožádaná smluvní strana přesvědčena, že nastala mimořádná událost a jsou splněny další požadavky na vzájemnou pomoc, odpoví na žádost na základě urychleného postupu.

5. Každá smluvní strana zajistí, aby pro účely reakce na žádost podle tohoto článku byla 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu dostupná osoba z jejího ústředního orgánu nebo jiných orgánů odpovědných za reakci na žádosti o vzájemnou pomoc.

6. Ústřední orgán nebo jiné orgány odpovědné za vzájemnou pomoc dožadující a dožádané smluvní strany mohou vzájemně stanovit, že výsledky vyřízení žádosti podle tohoto článku nebo předběžná kopie žádosti mohou být poskytnuty dožadující smluvní straně prostřednictvím jiného kanálu, než který byl použit v případě žádosti.

7. Neexistuje-li žádná smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou, použije se na tento článek čl. 27 odst. 2 písm. b) a odst. 3 až 8 a čl. 28 odst. 2 až 4 úmluvy.

8. Existuje-li taková smlouva nebo ujednání, tento článek bude doplněn o ustanovení takové smlouvy nebo takového ujednání, ledaže dotčené smluvní strany místo toho vzájemně stanoví uplatnění některých či veškerých ustanovení úmluvy uvedených v odstavci 7 tohoto článku.

9. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může každá smluvní strana prohlásit, že žádosti mohou být rovněž posílány přímo jejím justičním orgánům, nebo prostřednictvím kanálů Mezinárodní organizace kriminální policie (INTERPOL) nebo jejímu kontaktnímu místu fungujícímu 24 hodin denně, 7 dnů v týdnu, zřízenému podle článku 35 úmluvy. Ve všech těchto případech se prostřednictvím ústředního orgánu dožadující smluvní strany zároveň zašle kopie ústřednímu orgánu dožádané smluvní strany. Pokud je žádost poslána přímo justičnímu orgánu dožádané smluvní strany a tento orgán nemá pravomoc žádost vyřizovat, předá žádost příslušnému vnitrostátnímu orgánu a uvědomí o tom přímo dožadující smluvní stranu.

Oddíl 5

Postupy týkající se mezinárodní spolupráce při neexistenci použitelných mezinárodních dohod

Článek 11

Videokonference

1. Dožadující smluvní strana může požádat a dožádaná smluvní strana může povolit, aby svědectví a výpovědi svědka či znalce byly zaznamenávány pomocí videokonference. Dožadující smluvní strana a dožádaná smluvní strana spolu podle potřeby prokonzultují – v zájmu vyřešení jakýchkoli sporů, které mohou vyvstat v souvislosti s vyřizováním žádosti – mimo jiné tyto otázky: která smluvní strana předsedá; orgány a osoby, které budou přítomny; zda jedna nebo obě smluvní strany od svědků či znalců přijímá konkrétní přísahy, uděluje jim varování nebo dává pokyny; způsob vyslýchání svědků či znalců; způsob, jakým se řádně zajišťují práva svědků či znalců; posouzení nároků na výsadu či imunitu; řízení námitek k otázkám či odpovědím a to, zda jedna či obě smluvní strany zajišťují překladatelské, tlumočnické a transkripční služby.

a)	Pro účely tohoto článku spolu ústřední orgány dožádané a dožadující smluvní strany komunikují přímo. Dožádaná smluvní strana může žádost přijmout v elektronické formě. Před přijetím žádosti může vyžadovat vhodnou úroveň zabezpečení a autentizace.
b)	Dožádaná smluvní strana informuje dožadující smluvní stranu o důvodech nevyřízení či zpoždění vyřízení žádosti. Na tento článek se použije čl. 27 odst. 8 úmluvy. Aniž je dotčena jakákoli jiná podmínka, kterou dožádaná smluvní strana může stanovit v souladu s tímto článkem, na tento článek se použije čl. 28 odst. 2 až 4 úmluvy.

3. Dožádaná smluvní strana poskytující pomoc podle tohoto článku usiluje o přítomnost osoby, jejíž svědectví či výpověď jsou vyžadovány. V příslušných případech dožádaná smluvní strana může v mezích svých právních předpisů přijmout nezbytná opatření k tomu, aby uložila svědkovi či znalci povinnost předstoupit v dožádané smluvní straně v určený čas a na určeném místě.

4. Použijí se postupy související s provedením videokonference, které určila dožadující smluvní strana, ledaže by byly neslučitelné s vnitrostátními právními předpisy dožádané smluvní strany. V případě neslučitelnosti, nebo pokud nebyl daný postup určen dožadující smluvní stranou, použije dožádaná smluvní strana postup podle svých vnitrostátních právních přepisů, pokud dožadující a dožádaná smluvní strana vzájemně nestanovily jinak.

5. Aniž je dotčena jakákoliv soudní pravomoc podle vnitrostátního práva dožadující smluvní strany, v případě, že během videokonference svědek či znalec:

a)	podá úmyslně nepravdivou výpověď, ačkoli této osobě dožádaná smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy uložila povinnost vypovídat pravdivě;

b)	odmítne podat výpověď, ačkoli této osobě dožádaná smluvní strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy uložila povinnost podat výpověď nebo

c)	se dopustí jiného pochybení, které je v průběhu takových řízení zakázáno podle vnitrostátních právních předpisů dožádané smluvní strany,

vztahují se na tuto osobu v dožádané smluvní straně stejné sankce, jako kdyby k takovému činu došlo během vnitrostátního řízení.

Pokud dožadující a dožádaná smluvní strana vzájemně nestanoví jinak, hradí veškeré náklady spojené s vyřízením žádosti podle tohoto článku dožádaná smluvní strana, vyjma:

i)	poplatků za znaleckého svědka;

ii)	nákladů na překlad, tlumočení a přepis a

iii)	nákladů mimořádné povahy.

Pokud by vyřízení žádosti představovalo náklady mimořádné povahy, zahájí spolu dožadující a dožádaná smluvní strana konzultace za účelem stanovení podmínek, za kterých lze žádost vyřídit.

7. Na základě vzájemné dohody mezi dožadující a dožádanou smluvní stranou lze:

a)	ustanovení tohoto článku použít pro účely audiokonferencí;

b)	použít technologii videokonference pro slyšení nebo jiné účely, než jsou uvedeny v odstavci 1, včetně pro účely identifikace osob nebo předmětů.

8. Rozhodne-li se dožádaná smluvní strana povolit výslech podezřelé či obviněné osoby, může vyžadovat zvláštní podmínky a záruky, pokud jde o přijímání svědectví či výpovědi od takové osoby, nebo poskytování oznámení této osobě či uplatňování procesních opatření na tuto osobu.

Článek 12

Společné vyšetřovací týmy a společná vyšetřování

1. Vzájemnou dohodou mohou příslušné orgány dvou a více smluvních stran na svém území založit a vést společný vyšetřovací tým, aby byla usnadněna vyšetřování trestných činů nebo trestní řízení, pokud je posílená spolupráce považována za zvláště užitečnou. Příslušné orgány jsou určeny dotčenými smluvními stranami.

2. Postupy a podmínky upravující fungování společných vyšetřovacích týmů, například jejich zvláštní účel, složení, funkce, doba trvání a jakékoli prodloužení jejich trvání, umístění, organizace, podmínky shromažďování, předávání a používání informací či důkazů, podmínky důvěrnosti a podmínky zapojení zúčastněných orgánů smluvní strany do vyšetřovacích činností probíhajících na území jiné smluvní strany, budou stanoveny dohodou mezi těmito příslušnými orgány.

3. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že její ústřední orgán musí být buď signatářem dohody, kterou se tým zřizuje, anebo s ní musí vyjádřit souhlas jiným způsobem.

4. Tyto příslušné a zúčastněné orgány komunikují přímo, ledaže by smluvní strany vzájemně stanovily jiné vhodné komunikační kanály, pokud mimořádné okolnosti vyžadují centrálnější koordinaci.

5. Je-li na území jedné z dotčených smluvních stran nezbytné přijmout vyšetřovací opatření, mohou zúčastněné orgány uvedené smluvní strany požádat své vlastní orgány, aby tato opatření přijaly, aniž by druhé smluvní strany musely předložit žádost o vzájemnou pomoc. Tato opatření jsou prováděna orgány uvedené smluvní strany na jejím území za podmínek, které se podle vnitrostátního práva použijí na vnitrostátní vyšetřování.

6. Použití informací nebo důkazů, které zúčastněné orgány jedné smluvní strany poskytnou zúčastněným orgánům jiných dotčených smluvních stran, lze odmítnout nebo omezit způsobem stanoveným v dohodě popsané v odstavcích 1 a 2. Pokud uvedená dohoda nestanoví podmínky pro odmítnutí nebo omezení použití, mohou smluvní strany použít poskytnuté informace či důkazy:

a)	k účelům, pro něž byla dohoda uzavřena;

k odhalování, vyšetřování a stíhání jiných trestných činů než těch, pro něž byla dohoda uzavřena, a to po předchozím souhlasu orgánů, které informace či důkazy poskytují. Souhlas se však nepožaduje, pokud základní právní zásady smluvní strany, která tyto informace či důkazy používá, vyžadují, aby tyto informace a důkazy zpřístupnila za účelem ochrany práva obviněné osoby v rámci trestního řízení. V takovém případě uvedené orgány bez zbytečného odkladu zašlou oznámení orgánům, které tyto informace či důkazy poskytly, nebo

c)	k předcházení mimořádné události. V takovém případě zúčastněné orgány, které informace či důkazy obdržely, bez zbytečného odkladu učiní oznámení zúčastněným orgánům, které informace či důkazy poskytly, pokud vzájemně nestanoví jinak.

7. Jestliže neexistuje dohoda uvedená v odstavcích 1 a 2, lze společné vyšetřování vést na základě vzájemně dohodnutých podmínek případ od případu. Tento odstavec se použije bez ohledu na to, zda existuje, či neexistuje smlouva o vzájemné pomoci nebo ujednání na základě jednotných právních předpisů nebo reciproční právní úpravy, jež jsou v platnosti mezi dotčenými smluvními stranami.

Kapitola III

Podmínky a záruky

Článek 13

Podmínky a záruky

V souladu s článkem 15 úmluvy každá smluvní strana zajistí, aby založení, implementace a používání pravomocí a postupů stanovených v tomto protokolu podléhalo podmínkám a zárukám stanoveným podle jejích vnitrostátních právních předpisů, které poskytnou přiměřenou ochranu lidských práv a svobod.

Článek 14

Ochrana osobních údajů

1. Oblast působnosti

a)	Není-li v odst. 1 písm. b) a c) stanoveno jinak, zpracovává každá smluvní strana osobní údaje, které obdrží v rámci tohoto protokolu, v souladu s odstavci 2 až 15 tohoto článku.

Pokud je v okamžiku přijetí osobních údajů podle tohoto protokolu pro předávající a přijímající smluvní stranu vzájemně závazná mezinárodní dohoda, která zavádí mezi oběma stranami komplexní rámec pro ochranu osobních údajů – vztahující se na předávání osobních údajů pro účely prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání trestných činů – a která stanoví, že zpracování osobních údajů podle této dohody splňuje požadavky právních předpisů dotčených stran v oblasti ochrany údajů, podmínky takové dohody se – v případě opatření spadajících do oblasti působnosti takové dohody – použijí na osobní údaje obdržené podle protokolu namísto odstavců 2 až 15, pokud se dotčené smluvní strany nedohodnou jinak.

c)	Pokud není pro předávající a přijímající stranu vzájemně závazná dohoda popsaná v odst. 1 písm. b), mohou vzájemně stanovit, že se předání osobních údajů podle tohoto protokolu může uskutečnit na základě jiných dohod či ujednání mezi dotčenými smluvními stranami namísto odstavců 2 až 15.

Každá smluvní strana má za to, že zpracování osobních údajů podle odst. 1 písm. a) a b) splňuje požadavky jejího právního rámce na ochranu osobních údajů pro mezinárodní předávání osobních údajů a žádné další oprávnění k předání není podle uvedeného právního rámce vyžadováno. Smluvní strana může odmítnout předávání údajů jiné smluvní straně podle tohoto protokolu nebo mu zabránit pouze z důvodu ochrany údajů v rámci podmínek stanovených v odstavci 15, pokud se použije odst. 1 písm. a); nebo v rámci podmínek dohody či ujednání podle odst. 1 písm. b), nebo c), pokud se použije jeden z těchto odstavců.

e)	Žádné ustanovení tohoto článku nebrání smluvní straně, aby uplatnila silnější záruky na zpracování osobních údajů – prováděné jejími vlastními orgány – obdržených podle tohoto protokolu.

2. Účel a použití

Smluvní strana, která obdržela osobní údaje, zpracovává tyto údaje pro účely popsané v článku 2. Osobní údaje dále nezpracovává pro neslučitelné účely, ani je dále nezpracovává, pokud to není povoleno podle vnitrostátního právního rámce. Tímto článkem není dotčena ta možnost, aby předávající smluvní strana stanovila v konkrétním případě dodatečné podmínky podle tohoto protokolu, avšak mezi tyto podmínky nepatří obecné podmínky ochrany údajů.

b)	Přijímající smluvní strana podle svého vnitrostátního právního rámce zajistí, aby požadované a zpracovávané osobní údaje byly v souvislosti s účely daného zpracování relevantní a aby nebyly nepřiměřené.

3. Kvalita a integrita

Každá smluvní strana přijme přiměřená opatření k zajištění toho, aby byly osobní údaje uchovávány s takovou přesností a úplností a aby byly tak aktuální, jak je nezbytné a vhodné k jejich zákonnému zpracování s ohledem na účely, pro něž jsou zpracovávány.

4. Citlivé údaje

Zpracování osobních údajů smluvní stranou, které odhalují rasový či etnický původ, politické názory nebo náboženské či jiné přesvědčení, nebo členství v odborových organizacích, genetických údajů, biometrických údajů, které se považují za citlivé vzhledem k souvisejícím rizikům, nebo osobních údajů o zdravotním stavu nebo o sexuálním životě se provede pouze při vhodných zárukách, které ochrání proti riziku neoprávněného nepříznivého vlivu vyplývajícího z použití takových údajů, zejména proti nezákonné diskriminaci.

5. Lhůty pro uchovávání údajů

Každá smluvní strana uchovává osobní údaje pouze tak dlouho, jak to bude nezbytné a vhodné vzhledem k účelům zpracování údajů podle odstavce 2. Aby byla tato povinnost splněna, stanoví smluvní strana ve svých vnitrostátních právních rámcích konkrétní doby uchovávání nebo pravidelné přezkumy toho, zda je další uchovávání údajů potřebné.

6. Automatizovaná rozhodnutí

Rozhodnutí, která se značně nepříznivě dotýkají příslušných zájmů fyzické osoby, na niž se osobní údaje vztahují, nesmí být založena pouze na automatizovaném zpracování osobních údajů; výjimkou jsou situace, kdy to umožňuje vnitrostátní právo a kdy existují vhodné záruky, mezi něž patří možnost lidského zásahu.

7. Bezpečnost údajů a bezpečnostní incidenty

a)	Každá smluvní strana zajistí, aby měla zavedena vhodná technologická, fyzická a organizační opatření na ochranu osobních údajů, zejména proti ztrátě, náhodnému nebo neoprávněnému přístupu, zpřístupnění, pozměnění nebo zničení (dále jen „bezpečnostní incident“).

Při zjištění bezpečnostního incidentu, s nímž je spojeno značné riziko fyzické či nefyzické újmy hrozící fyzickým osobám nebo druhé smluvní straně, posoudí přijímající smluvní strana bezodkladně pravděpodobnost a rozsah újmy a neprodleně podnikne náležité kroky k jejímu zmírnění. Součástí takového opatření je oznámení předávajícímu orgánu, nebo pro účely kapitoly II oddílu 2 orgánu či orgánům určeným podle odst. 7 písm. c). Oznámení však může zahrnovat vhodná omezení, pokud jde o další předávání oznámení; může být pozdrženo nebo od něj lze upustit, pokud by takové oznámení mohlo ohrozit národní bezpečnost, nebo může být pozdrženo, pokud by takové oznámení mohlo ohrozit opatření k zajištění veřejné bezpečnosti. Součástí opatření rovněž může být oznámení dotčené fyzické osobě, ledaže smluvní strana přijala vhodná opatření, aby značné riziko již nehrozilo. Oznámení fyzické osobě může být pozdrženo nebo od něj lze upustit na základě podmínek stanovených v odst. 12 písm. a) bodě i). Smluvní strana, která obdržela oznámení, může požádat o konzultaci a dodatečné informace týkající se incidentu a reakce na něj.

V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení sdělí každá smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy orgán či orgány, které mají podle odst. 7 písm. b) obdržet oznámení pro účely kapitoly II oddílu 2: poskytnuté informace mohou být následně upraveny.

8. Vedení záznamů

Každá smluvní strana vede záznamy nebo má zavedeny jiné vhodné prostředky k prokázání toho, jakým způsobem se v konkrétním případě přistupuje k osobním údajům fyzické osoby, jak se používají a zpřístupňují.

9. Další sdílení údajů v rámci smluvní strany

a)	Pokud orgán smluvní strany poskytne osobní údaje původně obdržené podle tohoto protokolu jinému orgánu uvedené smluvní strany, zpracuje je tento jiný orgán v souladu s tímto článkem, s výhradou odst. 9 písm. b).

Bez ohledu na odst. 9 písm. a) může smluvní strana, která učinila výhradu podle článku 17, poskytnout osobní údaje, které obdržela, jednotlivým státům, které ji tvoří, nebo podobným územním jednotkám, za předpokladu, že má uvedená smluvní strana zavedena opatření, aby přijímající orgány mohly nadále účinně chránit údaje tak, že poskytnou takovou úroveň ochrany, jež je srovnatelná s úrovní, kterou poskytuje tento článek.

c)	Pokud existují náznaky nevhodného provádění tohoto odstavce, může předávající smluvní strana požádat o konzultaci a příslušné informace, které se těchto náznaků týkají.

10. Další předávání údajů do jiného státu nebo mezinárodní organizaci

a)	Přijímající smluvní strana může předat osobní údaje jinému státu nebo mezinárodní organizaci pouze s předchozím oprávněním předávajícího orgánu, nebo pro účely kapitoly II oddílu 2 orgánu či orgánům určeným podle odst. 10 písm. b).

V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení sdělí každá smluvní strana generálnímu tajemníkovi Rady Evropy orgán či orgány, které poskytnou oprávnění pro účely kapitoly II oddílu 2; poskytnuté informace mohou být následně upraveny.

11. Transparentnost a oznámení

Každá smluvní strana vydá oznámení – zveřejněním obecných oznámení nebo učiněním osobního oznámení fyzické osobě, jejíž osobní údaje byly shromážděny, – s ohledem na:

i)	právní základ a účel (účely) zpracování;

ii)	podle potřeby, dobu uchovávání nebo období přezkumu podle odstavce 5;

iii)	příjemce či kategorie příjemců, kterým se tyto údaje zpřístupňují; a

iv)	přístup, opravy a možné prostředky zjednání nápravy.

b)	Smluvní strana může podmínit jakýkoli požadavek osobního oznámení přiměřenými omezeními podle svého vnitrostátního právního rámce v souladu s podmínkami stanovenými v odst. 12 písm. a) bodě i).

Vyžaduje-li vnitrostátní právní rámec předávající smluvní strany, aby bylo fyzické osobě, jejíž údaje jsou poskytovány jiné smluvní straně, podáno osobní oznámení, přijme předávající smluvní strana opatření, aby druhá smluvní strana byla v okamžiku předání o tomto požadavku a příslušných kontaktních údajích informována. Osobní oznámení se neposkytne, pokud druhá smluvní strana požádala, aby poskytnutí údajů zůstalo důvěrné, platí-li podmínky pro omezení stanovené v odst. 12 písm. a) bodě i). Jakmile přestanou tato omezení platit a osobní oznámení lze poskytnout, přijme druhá smluvní strana opatření, aby byla předávající smluvní strana informována. Pokud převádějící smluvní strana ještě informována nebyla, má právo podat žádosti přijímající smluvní straně, která převádějící smluvní stranu informuje o tom, zda omezení zachovat.

12. Přístup a oprava

Každá smluvní strana zajistí, aby jakákoli fyzická osoba, jejíž osobní údaje byly obdrženy podle tohoto protokolu, byla oprávněna požadovat a získat v souladu s postupy stanovenými v jejím vnitrostátním právním rámci a bez zbytečného odkladu:

písemnou nebo elektronickou kopii dokumentace, která je uchovávána o této osobě a která obsahuje její osobní údaje a dostupné informace, v nichž je uveden právní základ a účely zpracování, doba uchovávání údajů a příjemci či kategorie příjemců údajů („přístup“), jakož i informace týkající se dostupných možností zjednání nápravy; za předpokladu, že přístup v konkrétním případě může podléhat uplatnění přiměřených omezení povolených podle jejího vnitrostátního právního rámce, která jsou v okamžiku rozhodování nezbytná k ochraně práv a svobod druhých nebo k ochraně důležitých cílů obecného veřejného zájmu a která řádně zohledňují oprávněné zájmy dotčené fyzické osoby;

ii)	opravu, pokud jsou osobní údaje dané fyzické osoby nesprávné nebo byly nesprávně zpracovány; oprava zahrnuje – je-li vhodná a opodstatněná vzhledem k důvodům opravy a zvláštnímu kontextu zpracování – opravu, doplnění, výmaz či anonymizaci, omezení zpracování či blokování.

Je-li přístup či oprava zamítnuta nebo omezena, zašle smluvní strana bez zbytečného odkladu fyzické osobě písemnou odpověď, kterou lze zaslat i elektronicky, a informuje tuto osobu o zamítnutí nebo omezení. Uvede důvody, proč došlo k tomuto zamítnutí či omezení, a sdělí informace o dostupných možnostech zjednání nápravy. Veškeré výdaje, které vznikly při získávání přístupu, by měly být omezeny na to, co je opodstatněné, a nikoliv nepřiměřené.

13. Soudní a mimosoudní ochrana

Každá smluvní strana má zavedenu účinnou soudní a mimosoudní ochranu ke zjednání nápravy v případě porušení tohoto článku.

14. Dohled

Každá smluvní strana zřídí jeden nebo více veřejných orgánů, které samostatně či společně vykonávají funkce a pravomoci nezávislého a účinného dohledu s ohledem na opatření stanovená v tomto článku. Funkce a pravomoci těchto orgánů, které jednají samostatně či společně, zahrnují vyšetřovací pravomoci, pravomoc přijímat stížnosti a schopnost zjednat nápravu.

15. Konzultace a pozastavení

Smluvní strana může pozastavit předávání osobních údajů jiné smluvní straně, pokud má podstatný důkaz, že druhá smluvní strana soustavně nebo závažně porušuje podmínky tohoto článku nebo že závažné porušení hrozí. Předávání nepozastaví bez patřičného oznámení a ani jej nepozastaví dříve, než dotčené smluvní strany přistoupí ke konzultacím vedeným v přiměřeném časovém úseku, které nevyústí v žádné řešení. Smluvní strana však může dočasně pozastavit předávání v případě soustavného nebo závažného porušování, které představuje podstatné a bezprostřední ohrožení života či bezpečnosti fyzické osoby nebo poškození její dobré pověsti nebo či peněžní újmu. V takovém případě to oznámí druhé smluvní straně a bezprostředně poté s ní zahájí konzultaci. Pokud konzultace nevedla k řešení, může druhá smluvní strana recipročně pozastavit předávání, má-li podstatný důkaz o tom, že pozastavení pozastavující stranou bylo v rozporu s podmínkami tohoto odstavce. Pozastavující smluvní strana může pozastavení zrušit, jakmile bude porušení ospravedlňující pozastavení napraveno; jakékoliv reciproční pozastavení se v tom okamžiku ruší. S veškerými osobními údaji předanými před tímto pozastavením je třeba i nadále zacházet v souladu s tímto protokolem.

Kapitola IV

Závěrečná ustanovení

Článek 15

Účinky tohoto protokolu

a)	Na tento protokol se použije čl. 39 odst. 2 úmluvy.
b)	Pokud jde o smluvní strany, které jsou členy Evropské unie, tyto strany mohou ve svých vzájemných vztazích uplatňovat právní předpisy Evropské unie upravující záležitosti, kterými se zabývá tento protokol.
c)	Ustanovení odst. 1 písm. b) nemá vliv na plné uplatňování tohoto protokolu mezi smluvními stranami, které jsou členy Evropské unie, a jinými smluvními stranami.

2. Na tento protokol se použije čl. 39 odst. 3 úmluvy.

Článek 16

Podpis a vstup v platnost

1. Tento protokol je otevřen k podpisu smluvním stranám úmluvy, které mohou vyjádřit svůj souhlas s tím, aby byly vázány buď prostřednictvím:

a)	podpisu bez výhrady ratifikace, přijetí nebo schválení nebo

b)	podpisu s výhradou ratifikace, přijetí nebo schválení, s následnou ratifikací, přijetím nebo schválením.

2. Ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení se uloží u generálního tajemníka Rady Evropy.

3. Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po dni, ke kterému vyjádřilo pět smluvních stran úmluvy svůj souhlas s tím, že budou tímto protokolem vázány, v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku.

4. S ohledem na jakoukoli smluvní stranu úmluvy, která následně vyjádřila svůj souhlas s tím, že bude tímto protokolem vázána, vstupuje tento protokol v platnost prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po dni, ke kterému vyjádřila smluvní strana úmluvy svůj souhlas s tím, že bude tímto protokolem vázána, v souladu s odstavci 1 a 2 tohoto článku.

Článek 17

Federální doložka

1. Federální stát si může vyhradit právo převzít závazky podle tohoto protokolu v souladu se svými základními zásadami, jež upravují vztah mezi jeho ústřední vládou a jednotlivými státy, které daný federální stát tvoří, nebo jinými podobnými územními jednotkami, za předpokladu:

a)	že se protokol použije na ústřední vládu federálního státu;

b)	že taková výhrada nemá vliv na povinnosti zajistit spolupráci, o kterou žádají jiné smluvní strany v souladu s ustanoveními kapitoly II; a

c)	že se ustanovení článku 13 použijí na jednotlivé státy, které daný federální stát tvoří, nebo jiné podobné územní jednotky.

2. Jiná smluvní strana může bránit orgánům, poskytovatelům nebo subjektům na svém území v tom, aby spolupracovaly v reakci na žádosti nebo příkazy, které předložil přímo stát, jenž je jednou ze složek federálního státu, nebo jiná podobná územní jednotka federálního státu, který učinil výhradu podle odstavce 1, ledaže by uvedený federální stát oznámil generálnímu tajemníkovi Rady Evropy, že daný stát, jenž je jednou ze složek federálního státu, nebo jiná podobná územní jednotka uplatňuje závazky tohoto protokolu, jež jsou pro uvedený federální stát použitelné. Generální tajemník Rady Evropy zřídí a vede aktualizovaný seznam takových oznámení.

3. Jiná smluvní strana nebrání orgánům, poskytovatelům nebo subjektům na svém území v tom, aby spolupracovaly se státem, který je jednou ze složek federálního státu, nebo s podobnou územní jednotkou z důvodu výhrady podle odstavce 1, pokud byly příkaz nebo žádost předloženy prostřednictvím ústřední vlády nebo pokud byla za účasti ústřední vlády uzavřena dohoda o společném vyšetřovacím týmu podle článku 12. V těchto situacích stanoví ústřední vláda splnění použitelných závazků protokolu za předpokladu, že se s ohledem na ochranu osobních údajů poskytnutých jednotlivým státům, které daný federální stát tvoří, nebo podobným územním jednotkám, použijí pouze podmínky čl. 14 odst. 9, nebo v příslušném případě podmínky dohody nebo ujednání popsaných v čl. 14 odst. 1 písm. b) nebo c).

4. Pokud jde o ustanovení tohoto protokolu, jehož uplatňování spadá do pravomoci jednotlivých států, které daný federální stát tvoří, nebo jiných podobných územních jednotek, jež nejsou podle ústavního systému federace povinny přijímat legislativní opatření, ústřední vláda informuje příslušné orgány těchto států o uvedených ustanoveních společně se svým kladným stanoviskem a vybídne je, aby podnikly náležité kroky k jejich provedení.

Článek 18

Územní působnost

1. Tento protokol se použije na jedno či více území uvedených v prohlášení, které učinila smluvní strana podle čl. 38 odst. 1 až 2 úmluvy, pokud toto prohlášení nebylo odvoláno podle čl. 38 odst. 3.

2. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může smluvní strana prohlásit, že se tento protokol nepoužije na jedno nebo více území uvedených v prohlášení smluvní strany podle čl. 38 odst. 1 a/nebo 2 úmluvy.

3. Prohlášení podle odstavce 2 tohoto článku může být s ohledem na kterékoli území uvedené v takovém prohlášení odvoláno oznámením určeným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy. Odvolání nabývá účinku prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po datu, kdy takové oznámení generální tajemník obdrží.

Článek 19

Výhrady a prohlášení

1. Při podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může kterákoli smluvní strana úmluvy v písemném oznámení určeném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy prohlásit, že využije výhrady (výhrad) stanovené (stanovených) v čl. 7 odst. 9 písm. a) a b), čl. 8 odst. 13 a článku 17 tohoto protokolu. Žádné jiné výhrady nelze učinit.

2. V době podpisu tohoto protokolu nebo při uložení své ratifikační listiny, listiny o přijetí nebo listiny o schválení může kterákoli smluvní strana úmluvy v písemném oznámení určeném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy učinit prohlášení podle čl. 7 odst. 2 písm. b) a odst. 8; čl. 8 odst. 11; čl. 9 odst. 1 písm. b) a odst. 5; čl. 10 odst. 9; čl. 12 odst. 3 a čl. 18 odst. 2 tohoto protokolu.

3. Kterákoli smluvní strana úmluvy může v písemném oznámení určeném generálnímu tajemníkovi Rady Evropy učinit jakékoli (jakákoli) prohlášení, oznámení či sdělení podle čl. 7 odst. 5 písm. a) a e); čl. 8 odst. 4 a odst. 10 písm. a) a b); čl. 14 odst. 7 písm. c) a odst. 10 písm. b) a čl. 17 odst. 2 tohoto protokolu v souladu s podmínkami v něm stanovenými.

Článek 20

Stav a odvolání výhrad

1. Smluvní strana, která učinila výhradu v souladu s čl. 19 odst. 1 takovou výhradu zcela nebo částečně odvolá, jakmile to okolnosti dovolí. Takové odvolání nabývá účinku dnem, kdy generální tajemník Rady Evropy dané, jemu určené oznámení obdrží. Pokud je v oznámení uvedeno, že odvolání výhrady má nabýt účinku k datu, které je v oznámení upřesněno, a toto datum je pozdější než datum, kdy generální tajemník oznámení obdržel, odvolání nabude účinku k tomuto pozdějšímu datu.

2. Generální tajemník Rady Evropy se může pravidelně dotazovat smluvních stran, které učinily jednu či více výhrad v souladu s čl. 19 odst. 1, jaké jsou vyhlídky na odvolání takové (takových) výhrady (výhrad).

Článek 21

Změny

1. Změny tohoto protokolu může navrhnout jakákoli smluvní strana tohoto protokolu a generální tajemník Rady Evropy je sdělí členským státům Rady Evropy, smluvním stranám a signatářům úmluvy, jakož i všem státům, které byly přizvány, aby přistoupily k úmluvě.

2. Veškeré změny navrhované smluvní stranou se sdělí Evropskému výboru pro problémy kriminality (CDPC), který předloží Výboru ministrů své stanovisko k navrhované změně.

3. Výbor ministrů zváží navrhovanou změnu a stanovisko, které předložil výbor CDPC, a po konzultaci se smluvními stranami úmluvy může tuto změnu přijmout.

4. Text každé změny přijaté Výborem ministrů v souladu s odstavcem 3 se předá smluvním stranám tohoto protokolu k přijetí.

5. Jakákoli změna přijatá v souladu s odstavcem 3 vstoupí v platnost třicátým dnem poté, co všechny smluvní strany tohoto protokolu informovaly generálního tajemníka o jejím přijetí.

Článek 22

Urovnání sporů

Na tento protokol se použije článek 45 úmluvy.

Článek 23

Porady smluvních stran a hodnocení provádění

1. Na tento protokol se použije článek 46 úmluvy.

2. Smluvní strany pravidelně hodnotí účinné používání a provádění ustanovení tohoto protokolu. Obdobně se použije článek 2 jednacího řádu Výboru k Úmluvě o počítačové kriminalitě, v revidovaném znění z 16. října 2020. Pět let po vstupu tohoto protokolu v platnost smluvní strany nejprve přezkoumají postupy uvedeného článku, které se použijí na tento protokol, a tyto postupy mohou na základě konsenzu upravit.

3. Přezkum článku 14 započne, jakmile deset smluvních stran úmluvy vyjádří svůj souhlas s tím, aby byly tímto protokolem vázány.

Článek 24

Výpověď

1. Kterákoli smluvní strana může tento protokol kdykoli vypovědět oznámením určeným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

2. Taková výpověď nabude účinnosti prvním dnem měsíce následujícího po uplynutí období tří měsíců po datu, kdy oznámení generální tajemník obdrží.

3. Výpověď úmluvy smluvní stranou tohoto protokolu znamená výpověď tohoto protokolu.

4. S informacemi či důkazy předanými před datem účinnosti výpovědi je třeba i nadále zacházet v souladu s tímto protokolem.

Článek 25

Oznámení

Generální tajemník Rady Evropy oznámí členským státům Rady Evropy, smluvním stranám a signatářům úmluvy, jakož i všem státům, které byly přizvány, aby přistoupily k úmluvě:

a)	každý podpis;

b)	uložení jakýchkoli ratifikačních listin, listin o přijetí nebo listin o schválení;

c)	každé datum vstupu tohoto protokolu v platnost v souladu s čl. 16 odst. 3 a 4;

d)	každé prohlášení nebo každou výhradu v souladu s článkem 19 nebo odvolání výhrad podle článku 20;

e)	každý jiný akt, oznámení nebo sdělení týkající se tohoto protokolu.

Na důkaz čehož připojili níže podepsaní, řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

Ve Štrasburku dne 12. května 2022 v angličtině a francouzštině, přičemž obě znění mají stejnou platnost, v jediném vyhotovení, které bude uloženo v archivu Rady Evropy. Generální tajemník Rady Evropy předá všem členským státům Rady Evropy, smluvním stranám a signatářům úmluvy, jakož i všem státům, které byly přizvány, aby přistoupily k úmluvě, ověřené kopie.