8.9.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 361/26


USNESENÍ

o kvalitě života, včetně systémů řádné zdravotní péče a udržitelné důchodové reformy v EU a v zemích Východního partnerství

(2021/C 361/04)

PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ EURONEST,

s ohledem na ustavující listinu Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. května 2011,

s ohledem na společné prohlášení přijaté na summitu Východního partnerství, který se konal v Bruselu dne 24. listopadu 2017, a stejně tak na společná prohlášení z předchozích summitů,

s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. dubna 2012 o posilování občanské společnosti v zemích Východního partnerství, včetně otázky spolupráce mezi vládou a občanskou společností a otázky reforem zaměřených na zlepšování postavení občanské společnosti (1),

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Východnímu partnerství před summitem konaným v červnu 2020 (2),

s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. června 2017 nazvaný „Východní partnerství – 20 cílů pro rok 2020 se zaměřením na hlavní priority a hmatatelné výsledky“ (SWD(2017)0300),

s ohledem na společné sdělení Komise a Evropské služby pro vnější činnost ze dne 18. března 2020 nazvané „Politika Východního partnerství po roce 2020“ (JOIN(2020)0007) a doprovodný pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Posilování odolnosti – Východní partnerství, které je přínosné pro všechny“ (SWD(2020)0056),

s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2020 o politice Východního partnerství po roce 2020,

s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, a zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 3 týkající se zajištění zdravého života a zvyšování jeho kvality pro všechny v jakémkoli věku a cíl udržitelného rozvoje č. 4 týkající se zajištění rovného přístupu k inkluzivnímu a kvalitnímu vzdělání a podpory celoživotního vzdělávání pro všechny,

s ohledem na diskusní dokument Komise o evropském hospodářství ze dne 8. října 2020 nazvaný „Cesta k větší přiměřenosti a udržitelnosti: Revize důchodových systémů a důchodové reformy v zemích Východního partnerství“,

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména zásadu 15 o příjmu ve stáří a důchodech,

s ohledem na své doporučení ze dne 19. června 2020 Radě, Komisi a místopředsedovi Komise, vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k Východnímu partnerství před summitem konaným v červnu 2020 (3),

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (4),

s ohledem na naléhavou výzvu generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ze dne 23. března 2020, v níž požaduje globální příměří ve všech koutech světa s cílem porazit COVID-19;

s ohledem na dohody o přidružení mezi EU na jedné straně a Gruzií, Moldavskem a Ukrajinou na straně druhé, dohodu o komplexním a posíleném partnerství mezi EU a Arménií, dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem, a zejména kapitoly těchto dohod týkající se obchodu a udržitelného rozvoje, jakož i zaměstnanosti, sociální politiky a rovných příležitostí;

A.

vzhledem k tomu, že v závěrech Rady ze dne 11. května 2020 o politice Východního partnerství po roce 2020 je zdůrazněno, že posilování odolnosti jakožto základního politického rámce bude jedním ze zásadních cílů Východního partnerství v nadcházejících letech, a to i v oblastech životního prostředí, zdraví (především v souvislosti se současnou pandemií COVID-19) a lidské bezpečnosti;

B.

vzhledem k tomu, že společné sdělení ze dne 18. března 2020 o politice Východního partnerství po roce 2020 klade zvláštní důraz na posilování odolnosti a počítá s intenzivnější činností v oblastech, které jsou zásadní pro zdraví a blahobyt obyvatel;

C.

vzhledem k tomu, že zlepšování kvality života je dlouhodobým explicitním i implicitním politickým cílem vnitrostátních vlád, zatímco odpovídající definice a měření kvality života jsou náročné a často těžko vymezitelné;

D.

vzhledem k tomu, že kvalita života je širokým pojmem, který se nevztahuje pouze na hospodářský růst a materiální životní podmínky; vzhledem k tomu, že kvalita života zahrnuje řadu ukazatelů, které odrážejí její multidimenzionální povahu, včetně životní spokojenosti, zaměstnání, zdravotního stavu, sociálních vztahů, volného času, vzdělávání a dovedností, rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, občanské angažovanosti a správy věcí veřejných, kvality životního prostředí, lidské bezpečnosti a správy věcí veřejných;

E.

vzhledem k tomu, že jak dohody o přidružení v rámci Východního partnerství, tak i dohoda o komplexním a posíleném partnerství mezi EU a Arménií obsahují kapitolu věnovanou otázkám zdraví, která zajišťuje spolupráci v celé řadě oblastí s cílem zvyšovat standardy veřejného zdraví a ochranu lidského zdraví, a dále kapitolu věnovanou životnímu prostředí, a to s cílem dosáhnout vyšší úrovně sbližování právních předpisů;

F.

vzhledem k tomu, že v rámci členských států a zemí Východního partnerství a mezi nimi existují značné rozdíly, o čemž svědčí ekonomické a sociální ukazatele a index lidského rozvoje; vzhledem k tomu, že střední délka života jakožto klíčový ukazatel je v zemích Východního partnerství až o sedm let nižší než průměr EU;

G.

vzhledem k tomu, že kombinace rozsáhlého neformálního sektoru, vysoké nezaměstnanosti, nízkých měr úspor a vysoké závislosti na remitencích v regionu Východního partnerství poukazuje na zranitelnost velké části společnosti v zemích Východního partnerství, v nichž lze předpokládat zvýšené úrovně chudoby a nerovností v důsledku krize COVID-19;

H.

vzhledem k tomu, že socioekonomické otřesy vyplývající z pandemie mají negativní dopad na příjmy občanů a na fyzickou a duševní pohodu a sociální integritu celých komunit;

I.

vzhledem k tomu, že dostupné, účinné, přístupné, udržitelné a odolné systémy veřejného zdraví jsou klíčovým faktorem pro zvýšení kvality života a lepší životní podmínky občanů;

J.

vzhledem k tomu, že výdaje na zdravotní péči jsou v absolutním vyjádření i jako podíl na HDP v zemích Východního partnerství výrazně nižší než v EU;

K.

vzhledem k tomu, že organizace občanské společnosti jsou a budou z dlouhodobého hlediska zásadní pro zmírňování dopadů pandemie a bude nutné je podporovat s cílem zajistit kontinuitu těchto zásadních podpůrných činností, aby bylo možné zmírnit hospodářské, sociální a zdravotní důsledky krize COVID-19;

L.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zásadním způsobem upozornila na potřebu posílit v širším evropském regionu připravenost a schopnost reakce na mimořádné události a obzvláště závažné přeshraniční zdravotní hrozby;

M.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 upozornila na význam podpory a urychlení ekologické, pečovatelské a digitální transformace, aby nikdo nebyl opomenut;

N.

vzhledem k tomu, že EU v reakci na krizi COVID-19 uvolnila balíček mimořádné podpory ve výši 80 milionů EUR na okamžité potřeby a až 1 miliardy EUR na podporu systémů zdravotní péče a krátkodobé a střednědobé sociální a hospodářské obnovy v regionu Východního partnerství;

O.

vzhledem k tomu, že programy, jako je iniciativa Solidarita EU pro zdraví, zajišťují zemím Východního partnerství krátkodobou a střednědobou podporu, aby se mohly vypořádat s výzvami krize COVID-19, a mohly by sloužit jako odrazový můstek pro další spolupráci;

P.

vzhledem k tomu, že krize COVID-19 ukazuje význam společného postupu EU; vzhledem k tomu, že Parlament mimo jiné vyzval k vytvoření evropského mechanismu reakce na ohrožení zdraví s cílem lépe se připravit a reagovat společným a koordinovaným způsobem na všechny druhy zdravotních nebo hygienických krizí;

Q.

vzhledem k tomu, že EU se zavázala uplatňovat jednotný a koordinovaný přístup, aby při řešení krize COVID-19 postupovala účinně a solidárně, zejména s ohledem na nákup a zavádění očkovacích látek, zatímco politiky v oblasti veřejného zdraví zůstávají plně v pravomoci členských států, které zodpovídají za organizaci a poskytování zdravotních služeb a zdravotní péče;

R.

vzhledem k tomu, že starší ženy jsou ve větší míře ohroženy chudobou mimo jiné kvůli rozdílům v odměňování a ve výši důchodů žen a mužů, genderové segregaci na trhu práce, genderovým rozdílům v poskytování péče a genderovým rozdílům s ohledem na pracovní dobu;

S.

vzhledem k tomu, že Komise a Regionální kancelář pro Evropu Světové zdravotnické organizace (WHO) ve svém společném prohlášení ze dne 4. listopadu 2020 (5) uznaly, že je nutné vyvinout další úsilí na pomoc zemím Východního partnerství s cílem zvýšit regionální a subregionální zdravotní bezpečnost, zabývat se nerovnostmi v oblasti zdraví, podpořit odolnost zdravotních systémů a posílit spolupráci mezi kancelářemi WHO v jednotlivých zemí a delegacemi EU a zároveň posílit partnerství mezi Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Regionální kanceláří WHO pro Evropu, aby bylo možné zajistit ucelený strategický přístup v celém regionu;

T.

vzhledem k tomu, že předvídatelné, přiměřené a udržitelné důchodové systémy představují významný prvek pro zajištění kvalitního života po odchodu do důchodu a také pro zabezpečení jistoty příjmů, předcházení chudobě a snížení nerovností ve stáří;

U.

vzhledem k tomu, že správa důchodových systémů je v rámci EU i nadále pravomocí jednotlivých členských států; vzhledem k tomu, že umožnění vzájemného učení a výměn osvědčených postupů mezi EU a jejími partnerskými zeměmi může významně zlepšit reakci na demografické výzvy a posílit přiměřenost a udržitelnost důchodových systémů;

V.

vzhledem k tomu, že v souvislosti se zrychlujícím se stárnutím obyvatelstva, významným neformálním sektorem a vysokým počtem sezónních pracovníků stejně jako rozvíjející se hospodářskou krizí je v regionu Východního partnerství stále náročnější dosáhnout cílů důchodových politik;

W.

vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv obsahuje řadu ustanovení věnovaných důchodovým právům, včetně práva pracovníků a osob samostatně výdělečně činných na důchod, který odpovídá jejich příspěvkům a zajišťuje přiměřený příjem, práva žen a mužů na rovné příležitosti, pokud jde o nabytí důchodových práv a práva disponovat ve stáří prostředky zajišťujícími důstojný život;

X.

vzhledem k tomu, že investice do odvětví pečovatelských služeb mají zásadní význam pro zajištění důstojného života pro všechny a pro ochranu všech lidí žijících v EU a v zemích Východního partnerství; vzhledem k tomu, že senioři byli a stále jsou silně zasaženi komplikacemi a úmrtími spojenými s různými onemocněními, včetně onemocnění COVID-19;

Kvalita života

1.

vítá, že EU ve svém aktuálním zaměření strategie Východního partnerství obecně klade důraz na odolnost, a poznamenává, že posílení spolupráce v oblastech životního prostředí, změny klimatu, sociálních politik, genderové rovnosti, pracovních práv a sociální ochrany, zejména pokud jde o důstojné zaměstnání, veřejné zdraví a vzdělávání, by mělo hmatatelné dlouhodobé přínosy pro kvalitu života v EU a v jejím východním sousedství;

2.

poznamenává, že většina cílů a stávajících programů v rámci Východního partnerství nepřímo přispívá ke zlepšení kvality života, ale že viditelnost jejich přímé přidané hodnoty je pro občany většinou velmi omezená, vyzývá tedy k lepší koordinaci hospodářských a sociálních politik, jakož i jejich konzistentnosti s ekologickou transformací hospodářství v souladu se závazky přijatými v rámci Pařížského protokolu, jehož cílem je zmírnění dopadu změny klimatu;

3.

zdůrazňuje, že důstojný život a přístup k sociální ochraně představují podstatnou společnou výzvu členských států EU a zemí Východního partnerství, a proto by měly být zásadními body společného úsilí a spolupráce;

4.

vyzývá všechny zainteresované strany, aby naplno využily potenciál stávajících ustanovení dvoustranných dohod mezi EU a zeměmi Východního partnerství a stejně tak multilaterální platformy Východního partnerství a využívaly při tom inovativní politiky s cílem vytvářet a měřit hmatatelné přínosy pro kvalitu života a zároveň zviditelňovaly taková konkrétní opatření a výsledky;

Kvalitní systémy zdravotní péče

5.

vyzývá všechny zainteresované strany, aby se poučily z pandemie COVID-19 a posílily spolupráci mezi EU a zeměmi Východního partnerství založenou na potřebách, a to za účasti příslušných mezinárodních organizací, občanské společnosti a místních zdravotních služeb;

6.

připomíná zásadní význam přístupné, dostupné a kvalitní zdravotní péče pro všechny;

7.

je toho názoru, že systémy veřejné zdravotní péče by se měly primárně zaměřovat na své příjemce, spíše než na náklady, a že by měly být dostatečně financovány, aby mohly řádně provádět platby a měly dobré podmínky pro své fungování;

8.

vyzývá Evropskou komisi a vlády zemí Východního partnerství, aby se ve svých programech zabývaly potřebami, které vyzdvihla současná krize, zejména aby zajistily sociální ochranu a zachování zaměstnanosti, přístup k odolným službám veřejné zdravotní péče stejně jako přístup ke vzdělávání, včetně online vzdělávání, dále k potravinovému zabezpečení a materiální pomoci pro nejchudší osoby;

9.

zdůrazňuje, že je nutné zajistit všeobecný přístup ke službám zdravotní péče a zdravotnické infrastruktuře, např. nemocnicím, dále k pečovatelským zařízením, léčivým přípravkům, testům a očkovacím látkám proti COVID-19 a chránit a posilovat služby veřejné zdravotní péče a podstatným způsobem navýšit jejich financování; vyzdvihuje potřebu posílit společné úsilí v rámci Světové obchodní organizace (WTO), aby bylo možné usilovat o překonání pandemie COVID-19 na celosvětové úrovni;

10.

vyzývá EU a vlády zemí Východního partnerství, aby se zabývaly nerovnostmi v přístupu ke zdravotním a pečovatelským službám a zaměřily se přitom na posílení zdravotních služeb a kapacit na místní a regionální úrovni, a to v rámci plánování budoucích programů Východního partnerství po roce 2020 a v rámci programování dvoustranné podpory EU;

11.

naléhavě vyzývá členské státy EU a země Východního partnerství, aby respektovaly právo na zdraví tím, že zachovají všeobecný a rovný přístup ke zdravotním a pečovatelským službám, a to bez diskriminace na základě, věku, rasy, etnického původu, příslušnosti k jazykové nebo sociální skupině nebo sexuální orientace, vyjádření pohlavní identity, pohlavní identity či pohlavních znaků nebo na základě jakýchkoli jiných důvodů;

12.

trvá na tom, aby byl během současné pandemie posílen přístup menšin ke zdravotní péči, a zdůrazňuje, že aby se zabránilo diskriminaci, menšiny by neměly čelit omezujícím opatřením v reakci na pandemii aniž by se použití takových zvláštních opatření jevilo jako nutné;

13.

poznamenává, že možnosti léčby a zdravotní péče u chronických onemocnění, např. rakoviny, by neměly být pandemií COVID-19 negativně ovlivněny a měly by být zajištěny i navzdory pandemii a jejím dopadům na systémy zdravotní péče a veřejné finance;

14.

poznamenává, že kvalita života v zemích Východního partnerství je nejen nižší než v zemích EU, ale pro mnoho lidí, zejména ty, kteří žijí ve venkovských oblastech, je obtížné dosáhnout základního sociálního standardu kvůli nedostatečné infrastruktuře a hygienickým podmínkám, chybějícím nebo vzdáleným zdravotnickým a vzdělávacím službám;

15.

podporuje pravidelné a strukturované výměny informací a pracovníků s cílem posílit odolnost zdravotních systémů a snížit tlak, jemuž čelí kritická zdravotní infrastruktura a pracovníci, a také umožnit vzájemné učení, pokud jde o osvědčené postupy, institucionální připravenost a řízení;

16.

vyzývá EU, aby uvážila dvoustranné a regionální programy technické pomoci týkající se reformy zdravotní péče v regionu Východního partnerství s cílem zlepšit legislativní rámec a finanční řízení vnitrostátních systémů zdravotní péče, dosáhnout lepšího přístupu k veřejným zdravotním službám a zvýšit celkovou kvalitu péče, jakož i realizovat cílené nebo odvětvové programy v oblasti zdraví, které přinesou občanům a kvalitě jejich života hmatatelné dlouhodobé výhody;

17.

poznamenává, že míra úmrtnosti matek v zemích Východního partnerství je několikrát vyšší než v EU, a naléhavě vyzývá, aby tuto otázku řešily nezbytné reformy zdravotní péče;

18.

se znepokojením upozorňuje na potenciální negativní dopady nízkých odměn a odlivu mozků v odvětví zdravotní péče; tyto dopady zahrnují i významné společenské náklady a ještě více se zhoršují v dobách krize, zejména během pandemie COVID-19;

19.

vítá společné prohlášení Komise a Regionální kanceláře WHO pro Evropu ze dne 4. listopadu 2020, v němž vyjadřují potřebu spojit své úsilí, aby bylo možné zlepšit lidské zdraví v celé Evropě a aktivně podporovat dotčené země v tom, aby dosáhly co nejvyšší úrovně zdraví a ochrany zdraví; plně podporuje další výměnu informací o osvědčených postupech, konzultace a pravidelné strukturované dialogy, aby bylo možné uvážit společná opatření a iniciativy, a naléhavě vyzývá k vypracování konkrétnějších plánů, v nichž budou nastíněny projekty;

20.

se znepokojením konstatuje, že podle odhadů pokryjí očkovací látky proti COVID-19 zajištěné v rámci systému COVAX v průměru pouze asi 20 % obyvatelstva zemí Východního partnerství; a v tomto ohledu podporuje další spolupráci mezi EU a zeměmi Východního partnerství; znovu opakuje, že je obzvláště důležité, aby očkovací látky proti COVID-19 byly bezodkladně zpřístupňovány na základě jasných a transparentních kritérií v celém evropském regionu, včetně zemí Východního partnerství, s cílem urychlit zavádění očkovacích látek; v této souvislosti vítá zřízení společného mechanismu EU pro sdílení očkovacích látek;

21.

zdůrazňuje, že účinné zvládání pandemie COVID-19 není možné bez rychlého a efektivního zprostředkování odpovídajícího množství očkovacích látek pro země Východního partnerství; pokud to nebude zajištěno, virus se bude šířit po celé EU, protože v mnoha zemích EU pracuje velká skupina lidí;

22.

připomíná, že je nutné sdílet porovnatelné vnitrostátní údaje týkající se mimořádných zdravotních událostí, propuknutí infekčních nemocí a pandemií, stejně jako funkční systém vzájemného uznávání očkování;

23.

uznává, že je potřeba vycházet z příkladu první ministerské konference Východního partnerství o tuberkulóze a multirezistentní tuberkulóze, která se konala v roce 2015 a sešli se na ní ministři a vysoce postavení úředníci vnitrostátních vlád a mezinárodních a nevládních organizací;

24.

připomíná nevyužitý potenciál rámce Východního partnerství pro řešení přeshraničních aspektů spolupráce v oblasti zdravotní péče, výměnných programů a pomoci při mimořádných událostech za účasti zdravotnických pracovníků z EU a zemí Východního partnerství;

25.

zdůrazňuje činnost organizací občanské společnosti během pandemie COVID-19, které podporují ohrožené skupiny a zdravotnický personál a lékaře; vyzdvihuje, že po pandemii bude nutné posílit společenskou odolnost v zemích Východního partnerství, přičemž je třeba zaměřit se zvláště na ohrožené skupiny a zvyšující se počet lidí, na něž má krize sociální dopady, vyzývá, aby byly intenzivněji podpořeny místní organizace občanské společnosti v zemích Východního partnerství s cílem umožnit jim využít jejich potenciál ke zmírnění dopadů pandemie a zlepšení zdraví a sociálně-ekonomických životních podmínek jejich obyvatelstva, zejména pak nejohroženějších skupin a těch, kteří jsou pandemií nepřiměřeně zasaženi;

26.

zdůrazňuje vůli EU a zemí Východního partnerství budovat společnosti, které jsou vstřícné vůči seniorům a ve kterých bude mezigenerační solidarita zajištěna prostřednictvím vysoce kvalitních veřejných služeb;

Udržitelná důchodová reforma

27.

bere na vědomí různorodost důchodových systémů a příslušných legislativních rámců v EU a zemích Východního partnerství; upozorňuje však na nevyužitý potenciál rámce Východního partnerství, pokud jde o pomoc partnerským zemím v posílení jejich systémů sociálního zabezpečení, včetně prosazování důchodových systémů zajišťujících vyšší míru ochrany, přičemž jádrem rámce by v tomto případě měla být solidarita a důstojnost;

28.

zdůrazňuje, že všem občanům v EU a zemích Východního partnerství je třeba zaručit minimální důchod, který odráží vnitrostátní úrovně příjmů;

29.

doporučuje, aby byla posílena spolupráce v oblasti správy veřejných financí, včetně správy důchodových systémů, zejména prostřednictvím odborné přípravy pracovníků důchodové správy a podpory stávajících programů technické pomoci, např. programů, které řídí Světová banka;

30.

povzbuzuje vlády, aby usilovaly o větší udržitelnost a přiměřenost jejich důchodových systémů tím, že rozšíří příspěvkovou základnu zvyšováním formální zaměstnanosti; naléhavě vyzývá dotčené země, aby uvážily vhodný zákonem stanovený věk odchodu do důchodu s cílem schválit dlouhodobé reformy, které budou přizpůsobeny jejich individuální ekonomické situaci;

31.

vyjadřuje politování nad existujícími rozdíly ve výši důchodů žen a mužů a vyzývá členské státy EU a země Východního partnerství, aby předložily konkrétní opatření k jejich řešení, včetně boje proti rozdílům v odměňování žen a mužů a zvyšování míry zaměstnanosti žen prostřednictvím opatření zaměřených na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem, boje proti nejisté a neformální práci a zajištění minimálního příjmu pro všechny;

32.

upozorňuje na úzkou vazbu mezi věkem odchodu do důchodu a konečnou výší důchodu, který důchodce pobírá; bere na vědomí, že důchody jsou ve srovnání s životními náklady relativně nízké;

33.

připomíná zásadní úlohu doprovodných strukturálních a institucionálních reforem, jako jsou reformy zaměřené na zlepšení regulace trhu práce a zvýšení formální zaměstnanosti nebo na vybudování dobře fungující daňové správy a vhodného regulačního rámce pro finanční sektor;

34.

uznává, že je složité dosáhnout rovnováhy mezi časem stráveným prací a časem stráveným v důchodě, protože se očekává další prodlužování střední délky života, a zároveň také zvyšovat spravedlnost státem spravovaných důchodových systémů, a to i za pomoci dalšího posilování vazby mezi dávkami a příspěvky;

35.

vyzývá, aby EU a její členské státy zajistily další technickou pomoc pro posuzování a testování povinných doplňkových (pilíř II) a plně dobrovolných (pilíř III) důchodových systémů, které mají být v zemích Východního partnerství doplňkem ke státním důchodům.

(1)  Úř. věst. C 153, 30.5.2012, s. 16.

(2)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0167.

(3)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0167.

(4)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

(5)  https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/international_cooperation/docs/2020_who_euro_cooperation_en.pdf