24.4.2020   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 134/16


USNESENÍ

Parlamentního shromáždění Euronest o inovacích v oblasti vzdělávání a reforem vzdělávání v zemích EU a Východního partnerství: výzvy a příležitosti

(2020/C 134/04)

PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ EURONEST,

s ohledem na článek 2, čl. 6 písm. e) a článek 165, zejména odstavec 3, Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na článek 26 Všeobecné deklarace lidských práv,

s ohledem na právo na vzdělání stanovené v článku 14 Listiny základních práv Evropské unie,

s ohledem na článek 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod, který se týká práva na vzdělání (ETS č. 009),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (1),

s ohledem na své usnesení ze dne 22. března 2016 o vzájemném uznávání odborných kvalifikací, pracovních zkušeností a univerzitních diplomů v rámci boloňského procesu (2),

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 10. června 2016 nazvaný „Analytická východiska pro novou agendu dovedností pro Evropu“ (SWD(2016)0195),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2016 nazvané „Zlepšování a modernizace vzdělávání“ (COM(2016)0941),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvané „Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury“ (COM(2018)0268),

s ohledem na návrh Komise ze dne 17. ledna 2018 na doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (COM(2018)0023),

s ohledem na návrh Komise ze dne 17. ledna 2018 na doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (COM(2018)0024),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022),

s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029) a na usnesení Evropského parlamentu ze dne 5. července 2017 v této věci (3),

s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 4 týkající se zajištění inkluzivního, spravedlivého a kvalitního vzdělávání a prosazování příležitostí k celoživotnímu učení pro všechny (A/RES/70/1),

s ohledem na Pařížské komuniké ze dne 25. května 2018 po ministerské schůzce Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA),

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017 (4),

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU (5),

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU (6),

s ohledem na společný pracovní dokument Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 9. června 2017 nazvaný „Východní partnerství – 20 cílů pro rok 2020 se zaměřením na hlavní priority a hmatatelné výsledky“ (SWD(2017)0300),

s ohledem na společné prohlášení ze summitu o Východním partnerství, který se konal v Bruselu dne 24. listopadu 2017,

A.

vzhledem k tomu, že právo na vzdělání je základním lidským právem;

B.

vzhledem k tomu, že podle čl. 6 písm. e) SFEU „náleží pravomoc v oblasti vzdělávání a odborné přípravy členským státům, avšak Evropská unie hraje zásadní podpůrnou úlohu při podpoře členských států v jejich reformním úsilí, stanovování úkolů a cílů a při podpoře a výměně osvědčených postupů“ (7);

C.

vzhledem k tomu, že otevřená metoda koordinace používaná ve vzdělávání umožňuje členským státům vytvářet a uplatňovat společnou strategii v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné v rámci online platformy ET 2020 (Education and Training 2020); vzhledem k tomu, že podobná struktura spolupráce by mohla být vytvořena mezi členskými státy EU a zeměmi Východního partnerství, počínaje pravidelnou výměnou osvědčených postupů;

D.

vzhledem k tomu, že schopnost vzdělávacích systémů uspokojovat společenské, ekonomické a osobní potřeby závisí na jejich kvalitě, dostupnosti, účinnosti a na opatřeních souvisejících s rozmanitostí a rovným přístupem a také na dostupnosti adekvátních lidských, finančních a materiálních zdrojů;

E.

vzhledem k tomu, že důležitou funkcí vzdělávání je dosažení rovných příležitostí, a proto musí být přístup ke vzdělání nediskriminační; vzhledem k tomu, že za tímto účelem je třeba vyvinout více úsilí s cílem zajistit, aby všichni lidé, se zvláštním ohledem na znevýhodněné skupiny, měli stejnou šanci na přístup ke vzdělávání a k odborné přípravě a na jejich dokončení a na získávání dovedností na všech úrovních;

F.

vzhledem k tomu, že zajištění přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a pečovatelským službám je pro každé dítě klíčové, má-li zahájit svou cestu životem a vzděláváním pozitivně;

G.

vzhledem k tomu, že oblast vzdělávání byla negativně ovlivněna transformačními procesy a hospodářskou a finanční krizí; vzhledem k tomu, že veřejné financování v oblasti vzdělávání bylo v řadě zemí pasivně sníženo; vzhledem k tomu, že existuje znepokojující trend k privatizaci vzdělávání, což je v rozporu se zásadou rovného přístupu ke vzdělání; vzhledem k tomu, že je nezbytná zvýšená podpora vzdělávání, včetně učitelů a jejich pracovních podmínek a výzkumu, má-li být zajištěno svobodné, inkluzivní a přístupné veřejné vzdělávání;

H.

vzhledem k tomu, že modernizace všech stupňů vzdělávacího systému zahrnuje velké množství odvětví a vyžaduje celou řadu kroků, včetně přípravy a realizace osnov, přijetí či úpravy legislativních a regulačních rámců pro zajištění kvality za účelem umožnění nových učebních a vzdělávacích metod, upřednostnění inovací v mechanismech financování a posílení řízení vzdělávání;

I.

vzhledem k tomu, že digitální dovednosti jsou klíčové pro sociální participaci a pro úspěšnou profesní realizaci, neboť digitální transformace proměňuje veřejný i politický dialog a trh práce a vytváří potřebu nových souborů dovedností; vzhledem k tomu, že je tudíž důležité zajistit, aby všechny školy byly vybaveny počítači a měly přístup k internetovému připojení;

J.

vzhledem k tomu, že základní výuka kybernetické hygieny, kybernetické bezpečnosti, ochrany údajů, autorskoprávní, mediální a internetové gramotnosti musí být přizpůsobena věku a rozvoji žáků, aby se děti mohly stát kritickými studenty, aktivními občany a odpovědnými uživateli internetu, mohly formovat demokratickou digitální společnost a přijímat informovaná rozhodnutí a aby si uvědomovaly rizika spojená s internetem, jako jsou dezinformace a obtěžování na internetu a zneužívání osobních údajů, a byly schopny jim čelit; vzhledem k tomu, že do učebních osnov pro akademické i odborné vzdělávání je třeba zahrnout výukové programy týkající se kybernetické bezpečnosti;

K.

vzhledem k tomu, že vzdělanostní chudoba je problém, kterému čelí EU i země Východního partnerství;

L.

vzhledem k tomu, že k lepšímu pochopení a zvládnutí ekologických, sociálních i hospodářských problémů naší planety je nezbytné, aby si lidé osvojili dovednosti v oblasti globální informovanosti, zejména ve vztahu k celosvětovému občanství, mezikulturnímu dialogu a udržitelnému rozvoji;

M.

vzhledem k tomu, že digitalizace a vytvoření sdílených vzdělávacích platforem napomáhají k modernizaci vzdělávacích systémů, zejména prostřednictvím usnadnění přístupu ke kurzům distančního a smíšeného vzdělávání; vzhledem k tomu, že v souvislosti s tímto vývojem vystávají i otázky ochrany osobních údajů;

N.

vzhledem k tomu, že je třeba podporovat celoživotní učení, například prostřednictvím součinnosti mezi formálními a neformálními druhy vzdělávání a prostřednictvím kvalitních systémů odborného vzdělávání a přípravy;

O.

vzhledem k tomu, že všechny země EU a Východního partnerství jsou členy Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;

P.

vzhledem k tomu, že vzdělávací systémy v zemích Východního partnerství jsou dosud poznamenány sovětským dědictvím, a musí proto čelit specifickým problémům v oblasti vzdělávání, které v EU neexistují;

Q.

vzhledem k tomu, že veškeré dvoustranné dohody mezi EU a zeměmi Východního partnerství obsahují kapitolu věnovanou vzdělání, odborné přípravě a mládeži; vzhledem k tomu, že jedním z cílů platformy 4 politiky Východního partnerství je zvýšit účast zemí Východního partnerství v programech EU mimo jiné v oblastech vzdělání, výzkumu a inovací, pěstovat spolupráci mezi EU a orgány v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, vysokoškolskými institucemi, školami a výzkumnými ústavy v zemích Východního partnerství a posilovat v těchto oblastech znalosti a realizovat výměnu osvědčených postupů; vzhledem k tomu, že podpora modernizace, internacionalizace, digitalizace (elektronické učení) a zvyšování kvality vysokoškolského vzdělávání a systémů odborného vzdělávání a přípravy patří mezi priority pracovního programu na období 2018–2019 v rámci komise platformy 4 pro vzdělání, kulturu a mládež;

R.

vzhledem k tomu, že několik programů EU v oblasti vzdělání a inovací je otevřených nebo specificky určených zemím Východního partnerství, jako je Erasmus+, eTwinning Plus, Iniciativa Connect Východního partnerství, EU4Innovation, Kreativní Evropa, COSME a Horizont 2020 a jejich následnické programy na období 2021–2027; vzhledem k tomu, že tyto programy mohou významně napomoci vypořádat se se sociálními a ekonomickými výzvami či s hlavními problémy, kterým bude Evropa do konce tohoto desetiletí čelit, jako je mimo jiné boj proti nezaměstnanosti mladých lidí, potřeba větší integrace evropských společností, rozvoj sociálního kapitálu mladých lidí, vytvoření a rozvoj efektivně fungujících systémů vzdělání a odborné přípravy a rovněž sociální začleňování osob ze znevýhodněných prostředí;

S.

vzhledem k tomu, že na fóru mládeže Východního partnerství v Kaunasu byla formulována potřeba hlubší a účinnější spolupráce mezi institucemi neformálního a formálního vzdělávání, vzdělávání mladých lidí a jejich zapojení do činností občanské společnosti;

T.

vzhledem k tomu, že nerovnost mezi ženami a muži ve vzdělávání brání osobnímu rozvoji a pracovnímu uplatnění jednotlivce a ovlivňuje mnoho sociokulturních oblastí; vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní zásadou Evropské unie a politiky Východního partnerství zakotvenou v jejich smlouvách a měla by se projevit ve všech oblastech politiky EU, zejména v oblasti vzdělávání a kultury; vzhledem k tomu, že vzdělávání je mocným nástrojem k překonání genderové nerovnosti;

U.

vzhledem k tomu, že práce s mládeží a neformální vzdělávání by posílilo začlenění a aktivizaci mladých lidí postižených sociálním a ekonomickým vyloučením;

V.

vzhledem k tomu, že dosud existují omezení v oblasti vzdělávání v menšinových jazycích a že v chudých oblastech některých zemí Východního partnerství je omezený přístup ke vzdělání;

W.

vzhledem k tomu, že země Východního partnerství se v posledním desetiletí rychle vylidňovaly a mladí lidé při hledání lepšího vzdělání a důstojných pracovních míst opouštěli své domovské země a regiony;

Obecné úvahy

1.

zdůrazňuje, že zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání je klíčem k rozvoji prosperujících společností a k dosažení trvalé sociální soudržnosti, boji proti chudobě, sociálnímu vyloučení a genderovým stereotypům; vyzývá členské státy EU a země Východního partnerství k tomu, aby ve svých politikách učinily prioritou veřejné investice do vzdělání na všech úrovních, včetně poskytnutí příslušných finančních zdrojů;

2.

zdůrazňuje, že ke splnění požadavků čím dál tím více mobilních a digitálních společností je zapotřebí nových způsobů učení; zastává názor, že vzdělávání by nemělo probíhat pouze prostřednictvím přednášek, teoretické výuky a pasivního učení, ale že by mělo zahrnovat i experimentální a participativní výuku pod dohledem nebo za účasti učitelů a mělo by souviset se zvolenou profesí žáků a studentů;

3.

zdůrazňuje, že země musí transformovat všechny úrovně svých systémů vzdělávání a přípravy, aby mohly plně využívat příležitostí nabízených informačními a komunikačními technologiemi (IKT) a přirozených dovedností dětí a aby dětem pomáhaly rozvíjet jejich dovednosti a schopnosti, které budou potřebovat k tomu, aby dokázaly splnit požadavky budoucích společností a trhů práce;

4.

zdůrazňuje, že je zapotřebí vhodného financování, aby byly reformovány vzdělávací systémy a aby bylo zajištěno, že inovativní a kvalitní vzdělání je dostupné nejen ve velkých městech, ale i ve venkovských oblastech s omezeným přístupem;

5.

vyzdvihuje, že za účelem zajištění dostupnosti a kvality vzdělání je nezbytné nejen poskytnout vyšší finanční prostředky na zlepšení infrastruktury a zvýšení platů učitelů a výzkumných pracovníků, ale také zajistit transparentní rozdělení finanční podpory mezi vzdělávací a výzkumné instituce;

6.

zdůrazňuje, že inkluzivnost, rovný přístup a inovace by měly být hlavními zásadami pro vzdělávání a odbornou přípravu v digitálním věku; je toho názoru, že digitální technologie by neměly zvětšovat stávající nerovnosti, ale namísto toho by měly být využity k uzavření digitální propasti mezi žáky, studenty a účastníky vzdělávání z různých sociálně-ekonomických zázemí a různých regionů EU a zemí Východního partnerství;

7.

zdůrazňuje, že jakkoli je nezbytné zlepšit základní i pokročilé digitální dovednosti účastníků vzdělávání, ostatní dovednosti, včetně sociálních i občanských dovedností a etického povědomí, by měly i nadále být klíčovými složkami vzdělávacích systémů; domnívá se, že je rovněž důležité vštěpovat lidem osobní a občanské dovednosti, které jim pomáhají společně žít a pracovat; poukazuje také na zásadní důležitost toho, aby měl ve všech vzdělávacích systémech prioritu rozvoj kritického, konstruktivního a inovativního myšlení, jakož i mediální gramotnosti; vyzdvihuje důležitost vzdělání v literatuře, historii a rozvoji kulturních kompetencí;

8.

zdůrazňuje pozitivní dopad kulturní rozmanitosti a mnohojazyčnosti ve školách na jazykový a kognitivní rozvoj žáků a na zvyšování mezikulturního povědomí, respektu a pluralismu;

9.

vyzdvihuje klíčovou roli formálního i neformálního vzdělávání v rozvíjení základního porozumění a úcty k lidským právům, základním svobodám, důstojnosti a kulturní rozmanitosti v rámci prevence a vymycování veškerých forem netolerance, diskriminace, extremismu a nenávistných verbálních projevů a v rámci boje proti antisemitismu, diskriminaci Romů, homofobii a hanobení etnických a kulturních skupin; vyzývá členské státy a země Východního partnerství, aby zajistily, že všichni učitelé budou účinně vyškoleni k tomu, aby dokázali formovat postoje a vzorce chování založené na zásadách nediskriminace, vzájemné úcty a tolerance;

10.

zdůrazňuje, že přizpůsobení vzdělávacích institucí novým technologiím a inovativním pedagogickým přístupů by nikdy nemělo být vnímáno jako cíl, ale spíše jako prostředek ke zvýšení kvality a inkluzivnosti vzdělávání;

11.

zdůrazňuje, že mají-li být splněny normy Světové zdravotnické organizace pro Evropu pro vzdělávání a ochranu mládeže, musí být sexuální výchova součástí učebních osnov; je přesvědčen o tom, že v rámci takové výchovy by se měla probírat témata, jako jsou projevy sexuality, vztahy a výslovný souhlas, a měly by se poskytovat informace o negativních dopadech či aspektech, jako jsou pohlavně přenosné infekce a virus HIV, neplánované těhotenství, sexuální násilí a škodlivé praktiky, například sexuální zneužívání na internetu a mrzačení ženských pohlavních orgánů;

12.

poukazuje na potenciál rozvoje nástrojů elektronického hodnocení pro vzdělávací systémy a potenciál častějšího využívání digitálních řešení, jako je analytika nebo testy kreativity, ze strany učitelů pro osvojení přístupu orientovaného na studenta;

13.

poukazuje na ústřední úlohu, kterou učitelé a přednášející plní v každém vzdělávacím systému, a na nutnost povzbuzovat je k inovacím prostřednictvím řádného odměňování, poskytování příslušných příležitostí ke školení a vytvořením systému odměn; zdůrazňuje klíčovou úlohu vzájemných činností a výměnu osvědčených postupů v tomto oboru;

14.

zdůrazňuje, že od škol nelze očekávat, že vzdělávací systém transformují bez cizí pomoci, a že potřebují podporu ostatních zúčastněných stran;

15.

důrazně odsuzuje skutečnost, že počet mladých lidí, kteří nejsou studenty, nemají zaměstnání ani nejsou zapojení do odborného vzdělávání, je v zemích Východního partnerství v průměru mnohem vyšší než v EU; poukazuje proto na nutnost provést v zemích Východního partnerství dalekosáhlou reformu učebních osnov i všeobecného přístupu ke vzdělávání včetně celoživotního učení, aby dokázaly reagovat na potřeby trhu práce;

16.

vítá v tomto ohledu skutečnost, že byl na summitu o Východním partnerství 2017 i v cílech pro rok 2020 položen silný důraz na mladé lidi a vzdělání a že EU pro tyto oblasti nabídla zvýšenou podporu; vítá rovněž otevření Evropské školy v Tbilisi v září 2018, první svého druhu v zemích Východního partnerství;

17.

doporučuje čelit trendu vylidňování zemí Východního partnerství prostřednictvím: a) silnějšího propojení reformy vzdělávacích systémů a požadavků pracovních trhů, b) investic do programů, které upřednostňují mladé lidi (s velkým důrazem na mladé lidi ve venkovských oblastech) a sociální podnikání, a c) vytvoření nového programu pro mladé odborníky podle vzoru programu Erasmus+ (EU4Young Professionals);

18.

vyzývá členské státy EU a země Východního partnerství k tomu, aby uznaly vzdělání jako investici a poskytly více veřejných prostředků do předškolního vzdělávání a péče, veřejných škol, odborného vzdělávání, celoživotního učení, veřejných univerzit a výzkumu;

Doporučení

19.

doporučuje, aby byla partnerství mezi vládami, neziskovými organizacemi, vzdělávacími institucemi a podniky uzavírána s ohledem na stávající rozdíly a s cílem vyvíjet způsoby, jak je překonat; opakuje požadavek Evropského parlamentu na založení evropské záruky pro děti coby hlavního nástroje boje proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení, který by měl přispět k rovnému přístupu dětí k bezplatnému vzdělání, bezplatné péči o dítě, bezplatné zdravotní péči, důstojnému bydlení a přiměřené výživě;

20.

vyzývá odpovědné orgány zemí Východního partnerství a EU k tomu, aby při hodnocení kvality vzdělávání uplatňovaly přístupy zaměřené primárně na zvyšování motivace, nikoli na trestání;

21.

vyzývá členské státy a země Východního partnerství, aby bojovaly proti genderovým stereotypům ve vzdělávání, s cílem zajistit, aby měly ženy stejné příležitosti a stejnou svobodu volby povolání, které chtějí vykonávat; je v tomto ohledu znepokojen přetrvávajícími stereotypy v učebních materiálech v některých zemích a různými očekáváními učitelů, pokud jde o chování dívek a chlapců; zdůrazňuje, že vzdělávací systémy musí zohledňovat potřeby lidí, kteří jsou vystaveni diskriminaci;

22.

vybízí ke zvýšení podpory školení v oblasti globální informovanosti a nových vzdělávacích postupů, jako je hlubší učení, rozvoje vztahů mezi učiteli a studenty a nových učebních postupů, jako je STEAM (Přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika);

23.

doporučuje, aby byl do všech meziparlamentních setkání mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty zemí Východního partnerství začleněn bod pořadu jednání věnovaný reformám vzdělávání a sledování provádění příslušných doložek dvoustranných dohod;

24.

vyzývá EU, členské státy i země Východního partnerství k tomu, aby zvýšily své úsilí o zlepšení mediální gramotnosti a občanské výchovy prostřednictvím kultury a školní docházky již od raného věku, aby občané dokázali rozpoznat a účinně zasadit do kontextu dezinformace a zaujaté zpravodajství; vybízí členské státy i země Východního partnerství k tomu, aby do svých školních osnov začlenily specifické kurzy či školení v oblasti mediální gramotnosti a aby vytvářely informační kampaně oslovující ty segmenty populace, které jsou obzvláště vystavené dezinformacím a/nebo jsou k nim náchylné;

25.

vyzývá Komisi, aby primárně prostřednictvím delegací EU do vzdělávacích zařízení v zemích Východního partnerství proaktivně distribuovala přehledy všech dostupných zdrojů (včetně online zdrojů, jako je School Education Gateway) a finanční prostředky na vzdělávání, na něž by tato zařízení, a zejména pak učitelé, kteří pro ně pracují, mohli mít nárok; doporučuje v každé delegaci EU do určité země Východního partnerství založit jedno jasně definované ústřední kontaktní místo pro vzdělávání;

26.

opakuje požadavek vyjádřený v usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o vzdělávání v digitálním věku týkající se formulování doporučení ohledně minimální úrovně digitální kompetence, kterou by si studenti měli během studia osvojit; je toho názoru, že v členských státech EU i zemích Východního partnerství by mohl být zaveden konkrétní modul IKT, například založený na modulu PISA ICT, za účelem zajištění, že vzdělávací zařízení ve všech těchto zemích usilují o tutéž minimální úroveň digitální kompetence;

27.

vyzývá Komisi, aby spolu se zeměmi Východního partnerství usilovala o otevření většího počtu Evropských škol ve Východním partnerství a aby povzbuzovala země Východního partnerství k plnění předpokladů pro zakládání těchto škol;

28.

vítá zvýšení finančních prostředků uvolněných na digitální dovednosti v celé příští generaci programů víceletého finančního rámce (VFR), trvá však na tom, že Komise musí podporovat součinnost mezi programy VFR a zajišťovat soulad mezi nimi, a to včetně programů, jako je Erasmus+, Horizont Evropa, Evropský sociální fond, InvestEU a Digitální Evropa, aby se maximalizovala účinnost finančních prostředků na rozvoj kvalitních digitálních dovedností;

29.

vybízí budoucí učitele, aby získávali praktické pedagogické zkušenosti v zahraničí prostřednictvím programu Erasmus+, například tím, že se zúčastní programu mezinárodní mobility za účelem získání kreditů; vyzývá k tomu, aby se program Erasmus v letech 2021–2027 konkrétně zaměřil na to, aby bylo učitelům základních a středních škol ze zemí Východního partnerství umožněno účastnit se programů mobility ve školách EU;

30.

vybízí zaměstnance škol ze zemí Východního partnerství, tj. učitele, knihovníky a ředitele, aby své školy zapojili do platformy e-Twinning. která tvoří součást programu Erasmus určenou ke spolupráci, rozvoji projektů, sdílení a stávání se součástí vzdělávací komunity;

31.

vybízí Komisi, aby spolu se zeměmi Východního partnerství pracovala na vytvoření přehledu reforem všech stupňů vzdělávacího systému, které byly v zemích Východního partnerství provedeny, například v rámci činnosti vyvíjené vyhrazenou platformou pro Východní partnerství;

32.

doporučuje zemím Východního partnerství, aby zvýšily své zdroje v oblasti duálního vzdělávání a počty studentů v programu praktických kurzů vedených společnostmi, které odpovídají profilu fakult, kde studují.

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.

(2)  Úř. věst. C 193, 31.5.2016, s. 17.

(3)  Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 112.

(4)  Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130.

(5)  Přijaté texty, PA_TA(2018)0247.

(6)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0485.

(7)  Přijaté texty, P8_TA(2018)0247.