1.   Ustanovení tohoto protokolu se nedotýkají práv a povinností kterékoli ze smluvních stran vyplývajících z jakékoli stávající mezinárodní dohody, kromě případu, kdy by výkon takových práv a povinností způsobil vážné poškození nebo ohrožení biologické rozmanitosti. Účelem tohoto odstavce není vytvořit hierarchii mezi tímto protokolem a dalšími mezinárodními nástroji.

2.   Nic v tomto protokolu nebrání smluvním stranám ve vytváření a prováděnídalších mezinárodních dohod, včetně dalších specializovaných dohod o přístupu a sdílení přínosů, a to za předpokladu, že podporují cíle Úmluvy a tohoto protokolu a nejsou s nimi v rozporu.

3.   Tento protokol bude prováděn způsobem založeným na vzájemné podpoře s jinými mezinárodními nástroji souvisejícími s tímto protokolem. Patřičnou pozornost je třeba věnovat užitečným a souvisejícím probíhajícím pracím a postupům na základě takových mezinárodních nástrojů a příslušných mezinárodních organizací, a to za předpokladu, že podporují cíle Úmluvy a tohoto protokolu a nejsou s nimi v rozporu.

4.   Tento protokol je nástrojem pro prováděníustanovení Úmluvy týkajících se přístupu a sdílení přínosů. V případech, kdy se použije některý zvláštní mezinárodní nástroj upravující přístup a sdílení přínosů, který je v souladu s cíli Úmluvy a tohoto protokolu a není s nimi v rozporu, tento protokol se nepoužije na smluvní stranu nebo strany tohoto zvláštního nástroje, pokud jde o konkrétní genetické zdroje, upravené tímto zvláštním nástrojem či pro jeho účely.

1.   V souladu s čl. 15 odst. 3 a 7 Úmluvy platí, že přínosy plynoucí z využívání genetických zdrojů, jakož i následné aplikace a uvedení na trh, musí být spravedlivým a rovnocenným způsobem sdíleny se smluvní stranou poskytující tyto zdroje, která je zemí původu těchto zdrojů, nebo smluvní stranou, která tyto genetické zdroje získala v souladu s Úmluvou. Takové sdílení musí probíhat na základě vzájemně dohodnutých podmínek.

2.   Každá smluvní strana přijme podle potřeby právní, správní a politická opatření s cílem zajistit, aby přínosy plynoucí z využívání genetických zdrojů, které jsou v držení domorodých a místních společenství, v souladu s vnitrostátními právními předpisy stanovujícími práva těchto domorodých a místních společenství k těmto genetickým zdrojům, byly s dotčenými společenstvími sdíleny spravedlivým a rovnocenným způsobem a na základě vzájemně dohodnutých podmínek.

3.   Jednotlivé smluvní strany přijmou podle potřeby právní, správní a politická opatření s cílem zajistit provádění odstavce 1.

4.   Přínosy mohou zahrnovat peněžní a nepeněžní přínosy, zejména ty, které jsou uvedeny v příloze.

5.   Jednotlivé smluvní strany přijmou podle potřeby právní, správní a politická opatření s cílem zajistit, aby přínosy plynoucí z využívání tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji byly spravedlivým a rovnocenným způsobem sdíleny s domorodými a místními společenstvími, která mají tyto znalosti v držení. Takové sdílení se musí dít na základě vzájemně dohodnutých podmínek.

1.   Při výkonu svrchovaných práv nad přírodními zdroji, a za podmínky respektování vnitrostátního práva a regulačních požadavků týkajících se přístupu a sdílení přínosů, přístup ke genetickým zdrojům za účelem jejich využívání podléhá předchozímu souhlasu smluvní strany poskytující takové zdroje, která je zemí původu těchto zdrojů nebo smluvní stranou, která tyto genetické zdroje získala v souladu s Úmluvou, a to nestanoví-li tato strana jinak.

2.   V souladu s vnitrostátními právními předpisy přijme každá smluvní strana vhodná opatření s cílem zajistit získání předchozího informovaného souhlasu nebo schválení a zapojení domorodých a místních společenství pro přístup ke genetickým zdrojům, pokud mají stanoveno právo udělit k takovým zdrojům přístup.

3.   Na základě výše uvedeného odstavce 1 přijme každá smluvní strana, která vyžaduje předchozí informovaný souhlas, vhodná a nezbytná právní, správní a politická opatření za následujícím účelem:

1.   V případech, kdy se tytéž genetické zdroje nacházejí in-situ na území více než jedné smluvní strany, tyto strany vhodným způsobem usilují o spolupráci, případně se zapojením domorodých a místních společenství, a to s cílem provádět tento protokol.

2.   V případech, kdy jsou tytéž tradiční znalosti související s genetickými zdroji sdíleny jedním nebo více domorodými či místními společenstvími v několika smluvních stranách, tyto smluvní strany vhodným způsobem usilují o spolupráci, a to se zapojením příslušných domorodých a místních společenství a se záměrem naplňovat cíl tohoto protokolu.

1.   Smluvní strany při provádění svých závazků vyplývajících z tohoto protokolu a v souladu s vnitrostátními právními předpisy zohlednítam, kde je to vhodné, obyčejové právo, protokoly a postupy domorodých a místních společenství týkající se tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji.

2.   Smluvní strany vytvoří, a to se skutečnou účastí příslušných domorodých a místních společenství, mechanismy sloužící k informování možných uživatelů tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji o jejich povinnostech, včetně opatření dostupných prostřednictvím Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů, který umožňuje přístup k přínosům plynoucím z využívání takových znalostí a spravedlivé a rovnocenné sdílení těchto přínosů.

3.   Smluvní strany vhodným způsobem usilují o podporu domorodých a místních společenství, včetně žen v těchto společenství, při vytváření:

4.   Smluvní strany se zavazují při provádění tohoto protokolu v co nejmenší možné míře omezovat obvyklé využívání a výměnu genetických zdrojů a souvisejících tradičních znalostí v rámci domorodých a místních společenství a mezi nimi, a to v souladu s cíli Úmluvy.

1.   Každá smluvní strana určí své kontaktní místo pro přístup a sdílení přínosů. Národní kontaktní místo zpřístupňuje informace takto:

Národní kontaktní místo je odpovědné za kontakt se sekretariátem.

2.   Každá smluvní strana určí jeden nebo několik příslušných orgánů pro otázky přístupu a sdílení přínosů. Příslušné orgány odpovídajív souladu s platným vnitrostátním právem a správními a politickými opatřeními za umožňování přístupu, nebo podle potřeby vydávání písemných dokladů osvědčujících splnění požadavků na přístup, a dále odpovídají za poskytování poradenství v oblasti příslušných postupů a požadavků pro získání předchozího informovaného souhlasu a sjednání vzájemně dohodnutých podmínek.

3.   Smluvní strana může určit k výkonu obou funkcí, kontaktního místa i příslušného orgánu, jediný subjekt.

4.   Každá smluvní strana oznámí sekretariátu nejpozději ke dni, kdy pro ni vstoupí tento protokol v platnost, kontaktní údaje svého národního kontaktního místa a příslušného orgánu či orgánů. Pokud se smluvní strana rozhodne určit více než jeden příslušný orgán, oznámí tuto skutečnost sekretariátu spolu s příslušnými informacemi o odpovědnostech těchto orgánů. Ve vhodných případech tse v těchto informacích alespoň uvede,který příslušný orgán je odpovědnýza žádané genetické zdroje. Každá smluvní strana bezodkladně oznámí sekretariátu všechny změny týkající se určení jejího národního kontaktního místa nebo kontaktních údajů či povinností jejího příslušného orgánu nebo orgánů.

5.   Sekretariát zpřístupní informace obdržené podle odstavce 4 prostřednictvím Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů.

1.   Jako součást mechanismu informačního systému stanoveného v čl. 18 odst. 3 Úmluvy se tímto zřizuje Informační systém pro přístup a sdílení přínosů. Tento systém slouží jako prostředek pro sdílení informací týkajících se přístupu a sdílení přínosů. Především zajistí přístup k informacím, které poskytly jednotlivé smluvní strany a jež jsou důležité proprovádění tohoto protokolu.

2.   Aniž je dotčena ochrana důvěrných informací, každá smluvní strana poskytne Informačnímu systému pro přístup a sdílení přínosů veškeré informace vyžadované na základě tohoto protokolu a dále informace vyžadované na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Tyto informace obsahují:

3.   Další informace, jsou-li dostupné, mohou podle potřeby zahrnovat:

4.   Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu na svém prvním zasedání posoudí a stanoví způsoby provozování Informačního systému pro přístup a sdílení přínosů, včetně zpráv o jeho činnosti, a bude je nadále sledovat.

1.   Každá smluvní strana přijme vhodná, účinná a přiměřená právní, správní či politická opatření s cílem zajistit, aby přístup ke genetickým zdrojům využívaným v rámci její jurisdikce byl uplatněn v souladu s předchozím informovaným souhlasem a aby byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky, a to způsobem vyžadovaným vnitrostátním právem a regulačními požadavky druhé smluvní strany týkajícími se přístupu a sdílení přínosů.

2.   Smluvní strany přijmou vhodná, účinná a přiměřená opatření k řešení případů neplnění opatření přijatých v souladu s odstavcem 1 uvedeným výše.

3.   V případech domnělého porušení vnitrostátního práva a regulačních požadavků týkajících se přístupu a sdílení přínosů uvedených v odstavci 1 uvedeným výše smluvní strany, pokud je to možné a vhodné, spolupracují.

1.   Každá smluvní strana přijme dle potřeby vhodná, účinná a přiměřená právní, správní či politická opatření s cílem zajistit, aby přístup k tradičním znalostem souvisejícím s genetickými zdroji využívaným v rámci její jurisdikce byl uplatněn v souladu s předchozím informovaným souhlasem nebo schválením a zapojením domorodých a místních společenství a aby byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky, a to způsobem vyžadovaným vnitrostátním právem nebo regulačními požadavky druhé smluvní strany, v níž se tato domorodá a místní společenství nacházejí.

2.   Každá smluvní strana přijme vhodná, účinná a přiměřená opatření k řešení případů neplnění opatření přijatých v souladu s odstavcem 1 uvedeným výše..

3.   V případech domnělého porušení vnitrostátního práva a regulačních požadavků týkajících se přístupu a sdílení přínosů uvedených v odstavci 1 uvedeným výše smluvní strany, pokud je to možné a vhodné, spolupracují.

1.   Každá smluvní stranapřijme dle potřeby opatření na podporu dodržování pravidel, jejichž cílem je sledovat a zvýšit transparentnost využívání genetických zdrojů. Tato opatření zahrnují:

2.   Povolení nebo obdobný dokument, který byl vydán v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. e) a poskytnut Informačnímu systému pro přístup a sdílení přínosů, představuje mezinárodně uznávaný certifikáto shodě.

3.   Mezinárodně uznávaný certifikát o shodě slouží jako doklad skutečnosti, že přístup ke genetickým zdrojům, na které se vztahuje, byl uplatněn v souladu s předchozím informovaným souhlasem a že byly sjednány vzájemně dohodnuté podmínky, a to způsobem vyžadovaným vnitrostátním právem a regulačními požadavky smluvní strany poskytující předchozí informovaný souhlas.

4.   Mezinárodně uznávaný certifikát o shodě musí obsahovat alespoň následující údaje, nejsou-li tyto údaje důvěrné:

1.   Při provádění čl. 6 odst. 3 písm. g) bodu i) a článku 7 jednotlivé smluvní strany vybídnou poskytovatele a uživatele genetických zdrojů nebo tradičních znalostí souvisejících s genetickými zdroji, aby do vzájemně dohodnutých podmínek zahrnuli ustanovení upravující řešení sporů, je-li to vhodné, zejména:

2.   Každá smluvní strana zajistí, aby v případě sporů vyplývajících ze vzájemně dohodnutých podmínek byla v rámci jejího právního řádu k dispozici možnost použití právního prostředku, a to v souladu s platnými požadavky na jurisdikci.

3.   Každá smluvní strana přijme podle potřeby účinná opatření, pokud jde o:

4.   Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu přezkoumá účinnost tohoto článku v souladu s článkem 31 tohoto protokolu.

1.   Smluvní strany dle potřeby podporují vytváření, aktualizaci a využívání odvětvových a průřezových vzorových smluvních ustanovení vzájemně dohodnutých podmínek.

2.   Konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu pravidelně posuzuje využívání odvětvových a průřezových vzorových smluvních ustanovení..

1.   Smluvní strany dle potřeby podporují vytvoření, aktualizaci a využívání dobrovolných zásad chování, pravidel a osvědčených postupů nebo norem pro přístup a sdílení přínosů.

2.   Využívání dobrovolných zásad chování, pravidel a osvědčených postupů nebo norem bude pravidelně hodnoceno konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, která zváží přijetí konkrétních zásad chování, pravidel a osvědčených postupů nebo norem.

1.   Smluvní strany spolupracují při vytváření kapacit, rozvoji kapacit a posilování kapacit lidských zdrojů a institucí za účelem účinného provádění tohoto protokolu ve smluvních stranách patřících k rozvojovým zemím, zvláště zemím nejméně rozvinutým a malým ostrovním rozvojovým státům, a ve smluvních stranách s transformující se ekonomikou, a to mimo jiné prostřednictvím stávajících globálních, regionálních, subregionálních a státních institucí a organizací. V této souvislosti je třeba, aby smluvní strany usnadnily zapojení domorodých a místních společenství a zúčastněných stran, včetně nevládních organizací a soukromého sektoru.

2.   Potřeba finančních zdrojů ze strany smluvních stran patřících k rozvojovým zemím, zvláště zemí nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým států, a smluvních stran s transformující se ekonomikou, v souladu s příslušnými ustanoveními Úmluvy musí být plně zohledněna pro účely vytváření a rozvoje kapacit k provádění tohoto protokolu.

3.   Jako základ pro vhodná opatření v souvislosti s prováděním tohoto protokolu by smluvní strany patřící k rozvojovým zemím, zvláště nejméně rozvinuté země a malé ostrovní rozvojové státy, a smluvní strany s transformující se ekonomikou měly prostřednictvím vlastních hodnocení vnitrostátních kapacit vymezit své vlastnípotřeby kapacit a priority. Tyto smluvní strany by při tom měly podporovat potřeby kapacit a priority domorodých a místních společenství a příslušných zúčastněných stran tak, jak je tyto strany vymezily, a to s důrazem na kapacitní potřeby a priority žen.

4.   Na podporu provádění tohoto protokolu může vytváření a rozvíjení kapacit řešit mimo jiné následující hlavní oblasti:

5.   K opatřením podle výše uvedených odstavců 1 až 4 může mimo jiné patřit:

6.   Informace o iniciativách vytváření a rozvoje kapacit na státní, regionální a mezinárodní úrovni, které byly podniknuty v souladu s výše uvedenými odstavci 1 až 5, by měly být poskytnuty Informačnímu systému pro přístup a sdílení přínosů s cílem podpořit synergii a koordinaci v oblasti vytváření a rozvoje kapacit pro přístup a sdílení přínosů.

1.   Při posuzování finančních zdrojů na provádění tohoto protokolu přihlédnou smluvní strany k ustanovením článku 20 Úmluvy.

2.   Mechanismus financování Úmluvy je mechanismem financování tohoto protokolu.

3.   Pokud jde o vytváření a rozvíjení kapacit podle článku 22 tohoto protokolu, vezme konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu při poskytování doporučení týkající se mechanismu financování uvedeného výše v odstavci 2 a předkládaného k posouzení konferencí smluvních stran v úvahu potřebu finančních zdrojů ve smluvních stranách patřících k rozvojovým zemím, zvláště nejméně rozvinutým zemím a malým ostrovním rozvojovým státům, a smluvních stranách s transformující se ekonomikou, a dále vezme v úvahu potřebu kapacit v domorodých a místních společenstvích, včetně žen v těchto společenstvích.

4.   V kontextu výše uvedeného odstavce 1 smluvní strany rovněž přihlédnou k potřebám smluvních stran patřících k rozvojovým zemím, zvláště nejméně rozvinutým zemímh a malým ostrovním rozvojových státům, a smluvních stran s transformující se ekonomikou při jejich úsilí o vymezení a plnění požadavků na vytváření a rozvoj kapacipro účely provádění tohoto protokolu.

5.   Pokyny týkající se mechanismu financování Úmluvy obsažené v příslušných rozhodnutích konference smluvních stran, včetně těch, které byly odsouhlaseny před přijetím tohoto protokolu, se obdobně použijí i na ustanovení tohoto článku.

6.   Smluvní strany patřící k vyspělým zemím mohou rovněž poskytnout finanční a jiné prostředky k uplatnění ustanovení tohoto protokolu prostřednictvím dvoustranných, regionálních a mnohostranných mechanismů, přičemž smluvní strany patřící k rozvojovým zemím a smluvní strany s transformující se ekonomikou je mohou využít.

1.   Konference smluvních stran slouží jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu.

2.   Smluvní strany Úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto protokolu, se mohou účastnit jako pozorovatelé jednání v rámci kteréhokoli zasedání konference smluvních stran sloužícího jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Slouží-li konference smluvních stran jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, jsou rozhodnutí schvalovaná na základě tohoto protokolu přijímána pouze jeho smluvními stranami.

3.   Slouží-li konference smluvních stran jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu, je každý člen byra konference smluvních stran zastupující stranu Úmluvy, která však v dané době není smluvní stranou tohoto protokolu, nahrazen členem, kterého ze svého středu zvolí smluvní strany protokolu.

4.   Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu pravidelně přezkoumává provádění tohoto protokolu a v rámci svého mandátu přijímá rozhodnutí nezbytná k prosazení toho, aby jehoprovádění byla účinná. Vykonává funkce, které jsou jí tímto protokolem svěřeny, a dále:

5.   Jednací řád konference smluvních stran a finanční pravidla stanovená v Úmluvě se použijí přiměřeně i v rámci tohoto protokolu, není-li na základě konsensu vyjádřeného konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu rozhodnuto jinak.

6.   První zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu svolává sekretariát tak, aby se konalo současně s prvním zasedáním konference smluvních stran naplánovaným po dni vstupu tohoto protokolu v platnost. Následná řádná zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu se konají současně s řádnými zasedáními konference smluvních stran Úmluvy, pokud konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu nerozhodne jinak.

7.   Mimořádná zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu se konají v jiném termínu, pokud to konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu považuje za nezbytné, nebo na základě písemné žádosti kterékoli smluvní strany za předpokladu, že do šesti měsíců od chvíle, kdy sekretariát uvedenou žádost oznámí smluvním stranám, získá tato žádost podporu nejméně jedné třetiny smluvních stran.

8.   Organizace spojených národů, její specializované agentury a Mezinárodní agentura pro atomovou energii a rovněž tak každý stát, jenž je členem uvedených organizací, nebo pozorovatelé v uvedených organizacích, kteří nejsou smluvní stranou Úmluvy, mohou být na zasedáních konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu zastoupeni jako pozorovatelé. Každému subjektu, státnímu či mezinárodnímu, vládnímu či nevládnímu, který je způsobilý ve věcech, jimiž se tento protokol zabývá, a který sdělil sekretariátu přání, že chce být na zasedání konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu zastoupen jako pozorovatel, může být povolen vstup, pokud nejméně jedna třetina smluvních stran nevyjádří námitku. Nestanoví-li tento článek jinak, podléhá povolení vstupu a účast pozorovatelů jednacímu řádu, na který odkazuje výše uvedený odstavec 5.

1.   Kterýkoli pomocný orgán zřízený Úmluvou nebo v jejím rámci může sloužit pro účely tohoto protokolu, a to i na základě rozhodnutí konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu. Každé takové rozhodnutí stanoví úkoly, které mají být provedeny.

2.   Strany Úmluvy, které nejsou smluvními stranami tohoto protokolu, se mohou účastnit jednání kteréhokoli zasedání uvedených pomocných orgánů jako pozorovatelé. Slouží-li pomocný orgán Úmluvy jako pomocný orgán tohoto protokolu, jsou rozhodnutí na základě tohoto protokolu přijímána výhradně smluvními stranami protokolu.

3.   Vykonává-li pomocný orgán Úmluvy své funkce se zřetelem na záležitosti týkající se tohoto protokolu, je každý člen předsednictva uvedeného pomocného orgánu, jenž představuje smluvní stranu Úmluvy, která ale v dané době není smluvní stranou protokolu, nahrazen členem, kterého ze svého středu smluvní strany protokolu zvolí.

1.   Sekretariát zřízený článkem 24 Úmluvy plní funkci sekretariátu tohoto protokolu.

2.   Ustanovení čl. 24 odst. 1 Úmluvy o funkcích sekretariátu se přiměřenýmzpůsobem použije i pro tento protokol.

3.   Náklady na služby sekretariátu pro účely tohoto protokolu v rozsahu, v jakém se budou lišit od ostatních služeb, hradí smluvní strany protokolu. Konference smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran tohoto protokolu rozhodne na svém prvním zasedání o nezbytných rozpočtových opatřeních v tomto směru.

1.   Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení padesáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení států nebo organizací pro regionální hospodářskou integraci, které jsou smluvními stranami Úmluvy.

2.   Pro každý stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci, která ratifikuje, přijme nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po uložení padesáté listiny podle výše uvedeného odstavce 1, vstoupí tento protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení daného státu nebo organizace pro regionální hospodářskou integraci, případně ke dni, k němuž pro daný stát nebo organizaci pro regionální hospodářskou integraci vstupuje v platnost Úmluva, nastane-li toto datum později.

3.   Pro účely výše uvedených odstavců 1 a 2 nebude jakákoli listina uložená organizací regionální ekonomické integrace počítána za dodatečnou k těm, které uloží členské státy takové organizace.

1.   Kdykoli po uplynutí dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro smluvní stranu může tato smluvní strana od protokolu odstoupit na základě písemného oznámení depozitáři.

2.   Jakékoli takové odstoupení nastane po uplynutí jednoho roku po datu obdržení písemného oznámení depozitářem nebo k takovému pozdějšímu datu, které může být uvedeno v oznámení o odstoupení.