19.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 338/24

—

s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala v Praze dne 7. května 2009,

—

s ohledem na společné prohlášení přijaté na vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala ve Varšavě ve dnech 29.–30. září 2011,

—

s ohledem na ustavující listinu Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. května 2011,

—

s ohledem na články 8 a 49 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Lisabonskou smlouvu pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, podepsanou v Lisabonu,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 3. prosince 2008 nazvané „Východní partnerství“ (COM(2008)0823),

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 25. května 2011 o novém přístupu k sousedství, jež prochází změnami,

—

s ohledem na sdělení Komise o intenzivní evropské politice sousedství ze dne 5. prosince 2007, o posílení evropské politiky sousedství ze dne 4. prosince 2006, o evropské politice sousedství – strategickém dokumentu ze dne 12. května 2004 a o rozšířené Evropě - sousedství: novém rámci vztahů s východními a jižními sousedy ze dne 11. března 2003,

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 15. května 2012 nazvané Východní partnerství: plán do podzimního summitu v roce 2013,

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise ze dne 15. května 2012 nazvané „Výsledky nové evropské politiky sousedství“ (JOIN(2012)0014), na společný průvodní pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Regionální zpráva o provádění evropské politiky sousedství z roku 2011: Východní partnerství“ a zprávy o pokroku v jednotlivých zemích v roce 2011 týkajících se Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny,

—

s ohledem na společné sdělení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské komise ze dne 20. března 2013 nazvané „Evropská politika sousedství: směrem k posílenému partnerství“,

—

s ohledem na probíhající dvoustranná jednání týkající se dohod o přidružení mezi EU a Arménií, Ázerbájdžánem, Gruzií a Moldavskou republikou, jakož i s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Běloruskem, podepsanou v roce 1995, avšak doposud neratifikovanou,

—

s ohledem na předchozí usnesení Evropského parlamentu o východní dimenzi Evropské politiky sousedství a o Arménii, Ázerbájdžánu, Bělorusku, Gruzii, Moldavské republice a Ukrajině,

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 7. dubna 2011 o přezkumu evropské politiky sousedství – východním rozměru (2),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2011 o revizi evropské politiky sousedství (3),

—

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. července 2012 o obchodních aspektech Východního partnerství (4),

—

s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Euronest ze dne 3. dubna 2012 o posilování občanské společnosti v zemích Východního partnerství, včetně otázky spolupráce mezi vládou a občanskou společností a otázky reforem zaměřených na zlepšování postavení občanské společnosti;

—

s ohledem na Deklaraci tisíciletí Organizace spojených národů ze září 2000 a na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů ze dne 19. října 2010 nazvanou „Dodržení slibu: společně k dosažení rozvojových cílů tisíciletí“,

—

s ohledem na provádění rozhodnutí o Evropském roku boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení v Evropské unii v roce 2010,

—

s ohledem na svůj jednací řád,

A.

vzhledem k tomu, že „chudoba“ znamená nedostatek příjmů a materiálních zdrojů pro důstojný život včetně nedostatečného přístupu k základním službám, jako je zdravotní péče, bydlení, vzdělávání a vyloučení z trhu práce; vzhledem k tomu, že pojem sociálního vyloučení má širší význam a s chudobou často přímo souvisí;

B.

vzhledem k tomu, že Východní partnerství bylo jakožto zvláštní rozměr evropské politiky sousedství iniciováno za účelem podpory partnerských východoevropských zemí v jejich úsilí o pokračování udržitelných reforem s cílem urychlit jejich politické přidružení a hospodářskou integraci s EU;

C.

vzhledem k tomu, že na druhé vrcholné schůzce Východního partnerství, která se konala ve Varšavě ve dnech 29.–30. září 2011, hlavy států a předsedové vlád Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny a zástupci Evropské unie obnovili své závazky týkající se uskutečňování cílů a dalšího provádění Východního partnerství;

D.

vzhledem k tomu, že podepsáním dohod o přidružení s Evropskou unií, a zvláště pak prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu (DCFTA), by vznikly nové příležitosti pro podnikatele, mezinárodní obchod a rozvoj trhu;

E.

vzhledem k tomu, že restrukturalizace veřejných financí v postsovětských zemích včetně zemí Východního partnerství v souladu se zásadami tržního hospodářství vedla k dramatickému snížení výdajů v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a dalších sociálních programů a způsobila prudký nárůst chudoby;

F.

vzhledem k tomu, že podle zpráv Komise o pokroku v jednotlivých zemích v roce 2011 týkajících se Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie, Moldavské republiky a Ukrajiny žije v některých z těchto zemí více než 30 % obyvatel pod vnitrostátní hranicí chudoby;

G.

vzhledem k tomu, že míra chudoby a sociálního vyloučení se v zemích Východních partnerství zvýšila mj. v důsledku celosvětové finanční a hospodářské krize a že nejhůře postiženy jsou nejzranitelnější skupiny obyvatel, jako jsou senioři a osoby se zdravotním postižením;

H.

vzhledem k tomu, že podvýživa představuje v zemích Východního partnerství problém, který je i nadále spíše podceňován a nedostatečným způsobem sledován a řešen a který přímo souvisí s mírou chudoby a sociálního vyloučení;

I.

vzhledem k tomu, že podvýživa má dlouhodobě nepříznivé dopady a narušuje zdravý vývoj jednotlivců a jejich celoživotní produktivitu, což platí zvláště u dětí, které v jejím důsledku trpí poruchami učení a paměti, mají nižší IQ, horší studijní výsledky a problémy s chováním v dětství a v době dospívání;

J.

vzhledem k tomu, že v nedemokratických zemích může vést velká chudoba k závažnému narušení lidské důstojnosti, marginalizaci, diskriminaci a porušování lidských práv;

K.

vzhledem k tomu, že chudoba dětí může vést k jejich marginalizaci a vyloučení a má negativní důsledky pro možnosti jejich dalšího začlenění na trhu práce a do společenského života;

L.

vzhledem k tomu, že obyvatelstvo zemí Východního partnerství stárne a že situace, kdy do důchodu začne odcházet generace početně silných ročníků (tzv. baby boom), představuje značný problém pro účinnost reforem i pro hospodářskou stabilitu a růst;

M.

vzhledem k tomu, že i když mají jednotliví východní partneři k otázce boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení různý přístup, je nutné schválit dlouhodobější reformy, které jim umožní zachovat jejich konkurenceschopnost, vytvářet pracovní místa a bojovat proti chudobě;

N.

vzhledem k tomu, že Východní partnerství by se mělo zakládat na prohlubování hospodářské integrace mezi EU a jejími partnery a na podpoře liberalizace obchodu a investic v zemích Východního partnerství s cílem vytvořit síť prohloubených a komplexních zón volného obchodu;

O.

vzhledem k tomu, že cílem spolupráce v rámci Východního partnerství je vytvářet pozitivní dopady a za tímto účelem sloužit jako platforma pro výměnu názorů, hledání společných postojů k současným celosvětovým problémům včetně oblasti hospodářství, obchodu, boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, a posilovat vazby mezi zeměmi tohoto regionu a EU, jakož i mezi zeměmi Východního partnerství navzájem;

P.

vzhledem k tomu, že podpora obchodu, přístupu na trh práce, ke zdravotní péči a základním sociálním službám je nezbytnou podmínkou snižování chudoby;

Q.

vzhledem k tomu, že sociální služby a zejména dostupnost služeb péče o děti, seniory a jiné závislé osoby mají zásadní význam pro rovnocenné zapojení žen a mužů do trhu práce a do procesu vzdělávání a odborné přípravy,

R.

vzhledem k tomu, že regiony, kde je mír a bezpečná a stabilní situace bez konfliktů, jsou příznivější pro podporu udržitelného hospodářského a sociálního rozvoje dotčených zemí, odstraňují překážky regionální spolupráce a umožňují boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení v zemích Východního partnerství;

S.

vzhledem k tomu, že cílem nové evropské politiky sousedství je podpora hospodářského rozvoje podporujícího začlenění, která sousedním zemím EU umožní obchodovat a investovat a jejich hospodářstvím zajistí růst a současně snižování sociální a regionální nerovnosti a chudoby, vytváření pracovních míst pro obyvatele a dosažení vyšší životní úrovně;

1.

vybízí všechny země Východního partnerství, aby zvážily možnost stanovení výslovně definovaných a ambiciózních cílů týkajících se omezování chudoby;

2.

vyzývá všechny země Východního partnerství, aby zajistily, že na boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení budou vyhrazeny nezbytné rozpočtové nebo jiné alternativní prostředky, a usnadnily přístup k těmto prostředkům příslušným zainteresovaným subjektům; vyzývá členské státy EU, aby zajistily, že v příštím víceletém finančním rámci pro období 2014–2020 bude k dispozici nezbytné množství prostředků na financování vnější činnosti EU, především na programy Východního partnerství;

3.

vybízí všechny země Východního partnerství, aby v plné míře využívaly finančních nástrojů na podporu sociální a územní soudržnosti a zaměřovaly se při tom zvláště na boj proti chudobě ve městech a na venkově;

4.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat rovnost žen a mužů a ekonomickou nezávislost žen, zvláště pak s ohledem na vyšší riziko chudoby u starších žen, přičemž je nutno zohledňovat, že rozdíl v platech mužů a žen a následně i rozdíl ve výši jejich důchodů tvoří stále jeden z hlavních důvodů, proč dochází k tomu, že se ženy, zejména ženy samoživitelky, ženy se zdravotním postižením a ženy z etnických menšin, v pozdějším období svého života ocitají pod hranicí chudoby;

5.

zdůrazňuje, že budoucí hospodářská konkurenceschopnost a prosperita zemí Východního partnerství podstatnou měrou závisí na jejich schopnosti využívat co nejvíce vlastních zdrojů pracovní síly, a tedy i na větším zapojení žen do trhu práce;

6.

zdůrazňuje, že je důležité bojovat proti chudobě lidí se zdravotním postižením, kterým je třeba poskytnout rovnocenný přístup na trh práce, odstranit překážky bránící plnému uplatňování jejich práv, rozvíjet služby, které budou odpovídat jejich potřebám, a zajistit jim rovnocenné možnosti využívání moderní lékařské péče;

7.

vyzývá země Východního partnerství, aby se v maximální míře zasazovaly o vymýcení podvýživy, která má dalekosáhlé důsledky pro zdraví a která zvyšuje zátěž a náklady spojené s péčí, a to jak pro jednotlivce, tak i pro společnost;

8.

vyzývá Evropskou unii, aby vybízela země Východního partnerství k řešení problému špatné výživy dětí a k aktivnímu snižování počtu dětí ve věku do pěti let, které trpí vyhubnutím a zadrženým růstem, vytvářením partnerství veřejného a soukromého sektoru spolu se zásadou sociální odpovědnosti podniků; zdůrazňuje, že tyto přístupy, mezi něž patří i přístupy, které Komise podpořila ve svém sdělení ze dne 12. března 2013 nazvaném „Zlepšování výživy matek a dětí prostřednictvím vnější pomoci: rámec politiky EU“, si kladou za cíl nejen vytváření přímých sociálních a ekonomických přínosů, ale i dosažení dlouhodobých dopadů na veřejné zdraví;

9.

podtrhuje skutečnost, že obchod je jedním z nejúčinnějších způsobů podpory hospodářského růstu a představuje klíčový aspekt udržitelného rozvoje a zlepšování hospodářských a sociálních poměrů v zemích Východního partnerství;

10.

uznává význam hospodářského rozvoje, usnadňování podmínek obchodu a integrace zemí Východního partnerství do světového hospodářství pro boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení; poukazuje na to, že země, které jsou zapojené do volného obchodu, mají vyšší hospodářský růst a lepší ukazatele týkající se chudoby;

11.

podporuje regionální integraci zemí Východního partnerství na základě rozvoje jejich regionálního trhu prostřednictvím jednání a provádění regionálních dohod a dvoustranných dohod s Evropskou unií;

12.

podtrhuje význam jednání týkajících se dohod o přidružení včetně prohloubených a komplexních dohod o volném obchodu (DCFTA), které jsou klíčovým nástrojem pro stimulování liberalizace obchodu a odstraňování obchodních překážek v zemích Východního partnerství, a tudíž i pro účinný a udržitelný způsob boje proti chudobě;

13.

vyzývá všechny země Východního partnerství, aby do svých strategií rozvoje zahrnuly také obchod, který je silným hospodářským faktorem přispívajícím ke snižování chudoby tím, že napomáhá regionální integraci a spolupráci a účinné správě ekonomických záležitostí, ale i tím, že podporuje rozvoj lidského kapitálu, prosazování základních pracovněprávních norem a zlepšování přístupu na trh (zejména pro obyvatele venkova);

14.

poukazuje na to, že odstraňování tržních překážek by ve spojení s domácími reformami významným způsobem přispělo k udržitelnému rozvoji a k boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení; zdůrazňuje, že výhody regionální integrace umocňuje přeshraniční spolupráce, která vede k hlubšímu začlenění do světového hospodářství;

15.

vítá skutečnost, že většina zemí Evropského partnerství se zavázala přistoupit k dohodám Světové obchodní organizace (WTO), které představují věrohodné ukotvení domácí politiky v oblastech týkajících se obchodu a faktor motivující k vytváření lepšího právního a institucionálního obchodního prostředí;

16.

vyzývá Evropskou unii a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby prostřednictvím technické a finanční pomoci podporovaly země Východního partnerství v jejich reformním úsilí a v jejich snaze o zvyšování kapacity obchodu, a vyzývá Komisi, aby zvážila, jakým způsobem by bylo možné těchto cílů dosáhnout;

17.

zdůrazňuje, že reformy obchodní politiky by měly odrážet specifické podmínky dané země Východního partnerství, měly by být výsledkem celostátního dialogu za účasti vlády, soukromého sektoru a zástupců pracovníků a občanské společnosti a měly by doprovázet makroekonomické a institucionální reformy, které podpoří růst a lidský rozvoj;

18.

podporuje rozvoj meziodvětvových přístupů, které umožňují činnost v několika souvisejících oblastech politiky, jako je zaměstnanost, vzdělávání, zdravotnictví, mládež, bydlení a sociální ochrana;

19.

poukazuje na to, že boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení se musí opírat o růst a zaměstnanost a o moderní a účinnou politiku sociální ochrany; dále zdůrazňuje, že průzkumy kvality života, které provádí nadace Eurofound (5), dokládají, že jedním z nejdůležitějších způsobů, jak zlepšit kvalitu života občanů, zajistit jejích úplného začlenění do společnosti a sociální a teritoriální soudržnost je poskytování a rozvíjení sociálních služeb;

20.

je toho názoru, že sociální služby zahrnují v zájmu zlepšení kvality života všech občanů povinné a doplňkové zdravotní služby a všeobecně dostupné služby poskytované přímo uživateli; tyto služby mají svoji úlohu v oblasti prevence, sociální soudržnosti a sociálního začlenění a zajišťují naplňování základních práv;

21.

naléhavě vyzývá země Východního partnerství, aby podporovaly zajištění přístupných, cenově dostupných a kvalitních sociálních služeb a aby zaručily nediskriminační přístup k těmto službám bez ohledu na pohlaví, výši příjmu, rasový či etnický původ, náboženské vyznání či přesvědčení, zdravotní postižení, věk, sexuální orientaci či zaměstnanost;

22.

domnívá se, že nezaměstnanost je v zemích Východního partnerství jednou z hlavních příčin chudoby obyvatel produktivního věku, a zdůrazňuje proto, že má-li mít politika v tomto směru nějaký přínos, měla by se zaměřit především na tvorbu udržitelných pracovních míst; zdůrazňuje, že je třeba zajistit možnosti náležitého vzdělání, odborné přípravy a rozvoje dovedností, které občanům umožní získat konkurenceschopná pracovní místa;

23.

zdůrazňuje, že podpora rodičovské zaměstnanosti je klíčovým činitelem v boji proti dětské chudobě, neboť chudoba bývá často „zděděná“; vybízí k přijetí opatření, která rodičům zajistí lepší přístup k odborné přípravě a k získání zvláštních kvalifikací, pomůže jim najít na trhu práce uplatnění či znovuuplatnění poté, co přerušili svou profesní dráhu, a vytvoří pro ně pružné podmínky, pokud jde o pracovní dobu a čerpání dovolené;

24.

vyzývá vlády, aby poskytovaly podporu příjmům domácností s dětmi v podobě daňových úlev, přídavků na děti, peněžitých dávek, příspěvků na vzdělávání, péči o dítě a bydlení v případě rodin se zvláštními potřebami (s větším počtem dětí, se zdravotně postiženými dětmi, samoživitelů, pěstounských rodin); vyzývá EU, aby ve svých vztazích s partnery podporovala prosazování pracovněprávních a sociálních norem;

25.

vyzývá k tomu, aby se v zájmu boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení mladých lidí dbalo o zlepšování služeb v oblasti vzdělávání, a to zejména v oblastech se zhoršenými podmínkami, a o modernizaci infrastruktury pro předškolní a školní vzdělávání a aby se využívalo rovněž metod informálního učení a účasti;

26.

vyzývá EU, aby nabídla nové a více rozvíjela stávající programy výměnných pobytů a odborné přípravy pro studenty a pedagogy a rozšiřovala za tímto účelem možnosti synergií mezi univerzitami a institucemi odborné přípravy, organizacemi mládeže a podniky; podtrhuje význam přizpůsobování dovedností potřebám trhu práce, které je předpokladem přechodu k inteligentnímu a udržitelnému hospodářství podporujícímu začlenění; zdůrazňuje, že je třeba posilovat schopnost mladých lidí najít si zaměstnání odpovídající jejich zájmům a zvyšovat povědomí o lidských právech, politiky v oblasti rovnosti žen a mužů a ochraně dětí a osob se zdravotním postižením;

27.

zdůrazňuje, že progresivní přístup k řešení nezaměstnanosti mládeže se musí zaměřovat především na odstranění zvláštních překážek, na něž při hledání zaměstnání narážejí mladé ženy; vyzývá země Východního partnerství, aby se zaměřily na strategie kombinující politiku vzdělávání a odborné přípravy s cílenou politikou zaměstnávání mladých žen;

28.

zdůrazňuje, že programy dalšího zjednodušování vízového styku a programy mobility nabídnou mladým lidem v zemích Východního partnerství větší příležitosti k získání vzdělání v zahraničí a k výměně zkušeností; vyzývá Evropskou komisi, aby zemím Východního partnerství odborně i finančně pomáhala při sbližování vysokoškolských diplomů a standardů s Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání;

29.

vyzývá Evropskou unii, aby země Východního partnerství vybízela k poskytování příležitostí odborné přípravy, stáží a odborné praxe pro mladé lidi v průběhu jejich vzdělávání, díky nimž získají větší pracovní zkušenosti, a zvýší tak svoji uplatnitelnost na trhu práce; vyzývá vlády zemí Východního partnerství, aby legislativně posílily hospodářské mechanismy, které budou motivovat zaměstnavatele k tomu, aby nabízeli absolventům jejich první pracovní místa a aby žákům a studentům odborných škol a institucí vyššího vzdělávání poskytovali možnosti odborné přípravy a stáží;

30.

zdůrazňuje, že nejzákladnějším opatřením přispívajícím k omezování chudoby mladých lidí je podpora jejich zaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst prostřednictvím zvyšování kvality obchodního prostředí MSP; domnívá se, že rozvoj podnikatelských znalostí a dovedností je úhelným kamenem náležitě promyšlených a dobře provedených vnitrostátních strategií;

31.

poukazuje na to, že podnikání mladých žen představuje cenný zdroj hospodářského růstu a tvorby pracovních míst; vyzývá proto země Východního partnerství, aby podnikání žen podporovaly a aby jim usnadnily přístup ke zdrojům financování, zvýšily dostupnost mentorských programů a programů odborné přípravy a vzdělávání;

32.

vyzývá země Východního partnerství, aby odstranily překážky bránící rozvoji MSP, včetně pokřivených a nespravedlivých podmínek hospodářské soutěže a monopolů, aby bojovaly proti korupci na živnostenských, berních, hygienických, katastrálních, celních a dalších kontrolních úřadech a aby usnadnily proces získání bankovních úvěrů, který často vázne na velmi vysokých úrokových sazbách a složitých postupech;

33.

podtrhuje skutečnost, že regionální integrace, která je jednou z hlavních podmínek rozvoje obchodu, motivuje rovněž ke zdravému přístupu v takových oblastech politiky, jako jsou normy, ochrana práv duševního vlastnictví a sociální ochrana; zdůrazňuje, že je třeba rozšířit kapacitu obchodu jednak prostřednictvím dalších způsobů rozvojové pomoci týkající se obchodu, včetně odvětvových a daňových politik, které povedou ke zlepšení investičního prostředí, jednak i prostřednictvím vhodné podpory rozvoje soukromého sektoru, zejména ve prospěch malých a středních podniků; vyjadřuje svou podporu rozvoji regionálních trhů a institucí v zemích Východního partnerství na základě jednání o dvoustranných a regionálních dohodách s EU, jejich uzavírání a provádění;

34.

domnívá se, že modernizace důchodových systémů by měla být v zemích Východního partnerství jedním z prvořadých úkolů agendy v oblasti omezování chudoby; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby důchody zabezpečovaly penzistům spolehlivé a dostatečné příjmy; zdůrazňuje, že modernizace důchodových systémů by měla odpovídat měnícím se potřebám společnosti a trhu práce;

35.

poukazuje na to, že za důchodové systémy jsou v zemích Východního partnerství i nadále odpovědní vnitrostátní tvůrci politik; domnívá se, že důchodové systémy by měly osobám v penzi zajišťovat důstojnou životní úroveň, a účinným způsobem tak předcházet jejich chudobě a sociálnímu vyloučení;

36.

domnívá se, že důchodové systémy musí být přezkoumány tak, aby byly finančně udržitelné a v souladu s pravidly důchodového systému a daňovými úlevami;

37.

uznává, že rozvoj systémů zdravotní péče má v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení zásadní úlohu;

38.

zdůrazňuje, že je třeba snižovat riziko chudoby související se zdravím prostřednictvím kvalitního systému zdravotní péče, který je přístupný i finančně udržitelný, přičemž je třeba zohlednit potřeby a problémy nejvíce nezvýhodněných skupin a jednotlivců;

39.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že širší veřejnost nepovažuje podvýživu za významné riziko pro veřejné zdraví; podtrhuje skutečnost, že problém podvýživy je třeba řešit na všech úrovních, jak na úrovni orgánů státní správy, tak na úrovni poskytovatelů zdravotní a sociální péče, odborných pracovníků i dotyčných jednotlivců;

40.

vyzývá země Východního partnerství, aby zavedly nezbytné mechanismy, politiky a programy, které umožní zajistit, aby prevence a řešení problému podvýživy byla důsledně zakomponována do všech forem klinické a pečovatelské činnosti;

41.

vyzývá země Východního partnerství, aby vyvíjely intenzivnější úsilí na poli prevence pohlavně přenosných chorob a podporovaly programy prevence; připomíná, že velmi dobře se osvědčilo očkování proti žloutence typu B a že v celosvětovém měřítku se míra chronických onemocnění u imunizovaných dětí snížila na méně než 1 %; poukazuje na to, že nákaza způsobená virem HIV vede často k sociálnímu vyloučení; proto naléhavě vyzývá vlády dotyčných zemí, aby vytvořily aktivní politiky v oblasti prevence a léčby HIV a informační kampaně o přenosu choroby a preventivním chování;

42.

pověřuje své spolupředsedy, aby předali toto usnesení předsedovi Evropského parlamentu, Radě, Komisi, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyni Komise, Evropské službě pro vnější činnost, vládám a parlamentům členských států a zemí Východního partnerství.