Dohoda

mezi Evropským společenstvím a Islandskou republikou a Norským královstvím

o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

a

ISLANDSKÁ REPUBLIKA

a

NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

dále jen "smluvní strany",

BEROUCE V ÚVAHU, že členské státy Evropské unie uzavřely Úmluvu o určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států Evropských společenství [1], podepsanou v Dublinu dne 15. června 1990 (dále jen "Dublinská úmluva"),

PŘIPOMÍNAJÍCE, že článek 7 dohody ze dne 18. května 1999 uzavřené Radou Evropské unie (dále jen "Rada") a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto států k provádění, používání a rozvoji schengenského acquis [2], vyzývá k uzavření vhodného ujednání o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo na Islandu nebo v Norsku,

BEROUCE V ÚVAHU, že je vhodné do této dohody začlenit ustanovení Dublinské úmluvy a odpovídající akty, které již byly přijaty výborem zřízeným článkem 18 uvedené úmluvy, aniž jsou dotčeny vztahy vytvořené Dublinskou úmluvou mezi smluvními stranami uvedené úmluvy,

BEROUCE V ÚVAHU, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů [3] (dále jen "směrnice o ochraně údajů") je uplatňována Islandem a Norskem, tak jak ji uplatňují členské státy Evropského společenství při zpracování údajů pro účely této dohody,

UZNÁVAJÍCE nicméně, že ustanovení začleněná do této dohody musí být v případě potřeby upravena tak, aby se zohlednila postavení Islandu a Norska jako třetích zemí,

PŘESVĚDČENI, že do této dohody je třeba začlenit mechanismus zajišťující shodu s rozvojem acquis Společenství, zejména ve vztahu k záležitostem uvedeným v čl. 63 bodě 1) písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství,

PŘESVĚDČENI, že je třeba organizovat spolupráci s Islandskou republikou a Norským královstvím na všech úrovních s ohledem na provádění, skutečné uplatňování a další rozvoj Dublinské úmluvy,

BEROUCE V ÚVAHU, že k tomuto účelu je třeba vytvořit organizační strukturu, která zajistí zapojení Islandské republiky a Norského království do činností v této oblasti a umožní jim účast na těchto činnostech prostřednictvím výboru,

BEROUCE V ÚVAHU, že dne 11. prosince 2000 přijala Rada nařízení (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému "Eurodac" pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy [4] (dále jen "nařízení o Eurodacu"), s cílem pomoci při určování, která smluvní strana je podle Dublinské úmluvy příslušná pro posouzení žádosti o azyl,

BEROUCE V ÚVAHU, že tato dohoda se má rozšířit na otázky zahrnuté v nařízení o Eurodacu s ohledem na současné provádění uvedeného nařízení na Islandu, v Norsku a v Evropském společenství,

BEROUCE V ÚVAHU, že hlava IV Smlouvy o založení Evropského společenství a akty přijaté na jejím základě nejsou použitelné v Dánském království, ale Dánsko by mělo mít možnost účastnit se této dohody, pokud si to bude přát,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

1. Island a Norsko s výhradou odstavce 4 provedou a uplatňují ve vzájemných vztazích a ve vztazích s členskými státy ustanovení Dublinské úmluvy uvedená v části 1 přílohy této dohody a rozhodnutí výboru zřízeného článkem 18 Dublinské úmluvy uvedená v části 2 uvedené přílohy.

2. Členské státy s výhradou odstavce 4 uplatňují pravidla uvedená v odstavci 1 ve vztazích s Islandem a Norskem.

3. Island a Norsko provádějí a uplatňují obdobně ustanovení směrnice o ochraně údajů, která se v členských státech vztahují na údaje zpracovávané pro provádění a uplatňování aktů vymezených v příloze.

4. Pro účely odstavců 1 a 2 zahrnují odkazy na "členské státy" v aktech uvedených v příloze také Island a Norsko.

5. Tato dohoda se vztahuje na nařízení o Eurodacu, berouc v úvahu zejména postavení Norska a Islandu jako zemí mimo Evropskou unii s ohledem na současné provádění tohoto nařízení na Islandu, v Norsku a v Evropském společenství.

Článek 2

1. Při přípravě nových aktů založených na čl. 63 bodě 1) písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství v oblasti zahrnuté v příloze této dohody nebo v čl. 1 odst. 5 Komise Evropských společenství (dále jen "Komise") neformálně konzultuje odborníky z Islandu a Norska stejným způsobem jako odborníky z členských států.

2. Při předkládání návrhů se vztahem k této dohodě Evropskému parlamentu a Radě předloží Komise kopie uvedených návrhů Islandu a Norsku.

Na žádost jedné ze smluvních stran může ve smíšeném výboru zřízeném podle článku 3 dojít k předběžné výměně názorů.

3. V období předcházejícím přijetí aktu během stálého informačního a konzultačního procesu vedou v důležitých okamžicích smluvní strany na žádost jedné z nich znovu vzájemné konzultace ve smíšeném výboru. Po přijetí aktu se použije postup uvedený v čl. 4 odst. 2 až 7.

4. Smluvní strany v dobré víře spolupracují v informační a konzultační fázi, aby na konci procesu usnadnily činnost smíšeného výboru v souladu s touto dohodou.

5. Zástupci vlád Islandu a Norska mají právo podávat ve smíšeném výboru návrhy ve vztahu k záležitostem uvedeným v odstavci 1.

6. Komise zajistí odborníkům z Norska a Islandu co nejširší účast podle dotyčných oblastí v přípravném stádiu návrhů opatření, která mají být následně předložena výborům, které pomáhají Komisi při výkonu jejích výkonných pravomocí. Komise v návrzích opatření přihlíží k názorům odborníků z Islandu a Norska stejně jako přihlíží k názorům odborníků z členských států.

7. V případech, kterými se zabývá Rada podle postupu platného pro daný typ výboru, předá Komise Radě názory odborníků z Islandu a Norska.

Článek 3

1. Zřizuje se smíšený výbor složený ze zástupců smluvních stran.

2. Smíšený výbor přijme na základě obecné shody svůj jednací řád.

3. Smíšený výbor se schází z podnětu předsedy nebo na žádost některého z členů.

4. Smíšený výbor se podle okolností schází na příslušné úrovni, aby dohlédl na skutečné provádění a uplatňování aktů uvedených v příloze, včetně nových aktů nebo opatření uvedených v článku 1 přijatých výborem zřízeným podle článku 18 Dublinské úmluvy, a za účelem výměny názorů na vypracování nových aktů založených na čl. 63 bodě 1) písm. a) Smlouvy o založení Evropského společenství a zahrnujících otázku čl. 1 odst. 5 nebo přílohy.

Veškerá výměna informací se vztahem k této dohodě probíhá v rámci působnosti smíšeného výboru.

5. Ve funkci předsedy smíšeného výboru se střídají po šesti měsících zástupce Evropského společenství a zástupci vlády Islandu nebo Norska v abecedním pořádku.

Článek 4

1. Pokud jsou nové akty nebo opatření týkající se otázek uvedených v článku 1 přijaty výborem zřízeným článkem 18 Dublinské úmluvy, jsou s výhradou odstavce 2 používány členskými státy na jedné straně a Islandem a Norskem na straně druhé od stejného okamžiku, není-li výslovně stanoveno jinak.

2. Komise neprodleně oznámí Norsku a Islandu přijetí aktů nebo opatření uvedených v odstavci 1. Norsko a Island se nezávisle rozhodnou, zda jejich obsah přijmou a provedou je ve svých vnitrostátních právních řádech. Tato rozhodnutí jsou oznámena generálnímu sekretariátu Rady a Komisi do 30 dní od přijetí dotyčných aktů a opatření.

3. Pokud obsah takového aktu nebo opatření může být závazný na Islandu pouze po splnění ústavních požadavků, Island o tom v okamžiku jeho oznámení uvědomí generální sekretariát Rady a Komisi. Island neprodleně písemně uvědomí generální sekretariát Rady a Komisi o splnění všech ústavních požadavků a poskytne tyto informace co nejdříve přede dnem stanoveným pro Island jako den vstupu aktu nebo opatření v platnost v souladu s odstavcem 1.

4. Pokud obsah takového aktu nebo opatření může být závazný v Norsku pouze po splnění ústavních požadavků, Norsko o tom v okamžiku jeho oznámení uvědomí generální sekretariát Rady a Komisi. Norsko neprodleně, nejpozději do šesti měsíců od oznámení příslušným orgánem Evropské unie, písemně uvědomí generální sekretariát Rady a Komisi o splnění všech ústavních požadavků. Ode dne stanoveného pro Norsko jako den vstupu aktu nebo opatření v platnost až do zaslání informace o splnění ústavních požadavků Norsko prozatímně uplatňuje daný akt nebo opatření, pokud je to možné.

5. Přijetím aktů a opatření uvedených v odstavci 1 Islandem a Norskem vznikají práva a povinnosti mezi Islandem a Norskem a mezi Islandem a Norskem na jedné straně a členskými státy Evropské unie na straně druhé.

6. Pokud

a) Island nebo Norsko oznámí své rozhodnutí nepřijmout obsah aktu nebo opatření uvedeného v odstavci 1, u něhož byly uplatněny postupy stanovené touto dohodou, nebo

b) Island nebo Norsko nepodají oznámení ve lhůtě 30 dnů podle odstavce 2, nebo

c) Island nepodá oznámení přede dnem stanoveným jako den vstupu daného aktu nebo opatření v platnost, nebo

d) Norsko nepodá oznámení ve lhůtě šesti měsíců stanovené v odstavci 4 nebo nezajistí prozatímní uplatňování ode dne stanoveného jako den vstupu daného aktu nebo opatření v platnost, jak je uvedeno ve stejném odstavci,

považuje se tato dohoda ve vztahu k Islandu nebo Norsku v daném případě za pozastavenou.

7. Smíšený výbor vyšetří příčiny pozastavení a snaží o nápravu důvodů nepřijetí nebo odmítnutí ratifikace do 90 dní. Po přezkoumání všech dalších možností udržení řádného fungování této dohody, včetně možnosti posouzení shody právních předpisů, může výbor jednomyslně rozhodnout o obnovení uplatňování dohody. Pokud tato dohoda zůstane pozastavena i po uplynutí devadesátidenní lhůty, považuje se ve vztahu k Islandu nebo Norsku za nepoužitelnou.

Článek 5

Až do vstupu opatření uvedených v čl. 2 odst. 1 a nahrazujících akty uvedené v čl. 1 odst. 1 v souladu s čl. 4 odst. 3 a 4 v platnost může smluvní strana, pokud se následkem podstatné změny okolností existujících při uzavření této dohody setká s velkými obtížemi, předložit záležitost smíšenému výboru zřízenému podle článku 3, aby výbor mohl smluvním stranám předložit opatření k řešení vzniklé situace. Smíšený výbor o těchto opatřeních rozhoduje jednomyslně. Pokud nelze dosáhnout jednomyslnosti, použije se článek 8.

Článek 6

1. Pro dosažení cíle smluvních stran, kterým je co nejjednotněji uplatňovat a vykládat akty uvedené v článku 1, smíšený výbor neustále sleduje vývoj judikatury Soudního dvora Evropských společenství (dále jen "Soudní dvůr") a vývoj judikatury příslušných soudů na Islandu a v Norsku, která se vztahuje k těmto aktům. Za tímto účelem smluvní strany zajistí vzájemné urychlené předávání této judikatury.

2. S výhradou přijetí nezbytných úprav jednacího řádu Soudního dvora jsou Island a Norsko oprávněny podávat Soudnímu dvoru podání nebo písemná vyjádření v případech, kdy soud některého členského státu požádá Soudní dvůr o předběžné rozhodnutí ohledně výkladu jakéhokoli aktu uvedeného v čl. 1 odst. 5 a čl. 2 odst. 1.

Článek 7

1. Island a Norsko předávají každoročně smíšenému výboru zprávy o způsobu, jakým jejich správní orgány a soudy uplatňovaly a vykládaly akty uvedené v článku 1, případně podle výkladu Soudního dvora.

2. Pokud smíšený výbor do dvou měsíců poté, co je uvědomen o podstatném rozdílu v judikatuře Soudního dvora a soudů Islandu a Norska nebo o podstatném rozdílu v aktů ustanovení uvedených v článku 1 orgány dotčených členských států a Islandu a Norska, není schopen zajistit, aby byly tyto akty uplatňovány a vykládány jednotně, použije se postup uvedený v článku 8.

Článek 8

1. V případě sporu o uplatňování a výklad této dohody nebo pokud dojde k situaci stanovené v článku 5 nebo v čl. 7 odst. 2, je záležitost úředně zapsána jako předmět sporu na program jednání smíšeného výboru.

2. Smíšený výbor urovná spor ve lhůtě 90 dní od přijetí programu jednání, na který byl předmět sporu zapsán.

3. Pokud spor nemůže být urovnán smíšeným výborem ve lhůtě 90 dní stanovené v odstavci 2, prodlužuje se lhůta pro konečné urovnání sporu o dalších 90 dnů. Nerozhodne-li smíšený výbor ani do konce této lhůty, považuje se tato dohoda ve vztahu k Islandu nebo Norsku za nepoužitelnou uplynutím posledního dne této lhůty.

Článek 9

1. Pokud jde o správní a provozní náklady spojené se zřízením a provozem ústřední jednotky Eurodacu, přispějí Island a Norsko do společného rozpočtu Evropské unie roční částkou:

- Island 0,1 %,

- Norsko 4,995 %

původně dojednané částky 9575000 EUR z rozpočtových položek závazků a 5000000 EUR z rozpočtových položek plateb a od rozpočtového roku 2002 dále z odpovídajících rozpočtových položek rozpočtu pro daný rozpočtový rok.

Pokud jde o ostatní správní a provozní náklady na uplatňování této dohody, podílejí se Island a Norsko na těchto nákladech příspěvkem do souhrnného rozpočtu Evropské unie každoročně částkou odpovídající procentnímu poměru jejich hrubého domácího produktu k hrubému domácímu produktu všech zúčastněných zemí.

2. Island a Norsko mají právo obdržet dokumenty týkající se této dohody a požadovat na schůzích smíšeného výboru tlumočení do úředního jazyka orgánů Evropských společenství podle svého výběru. Veškeré náklady na překlady nebo tlumočení do islandštiny nebo norštiny nebo z nich však nesou Island nebo Norsko.

Článek 10

Vnitrostátní orgány Islandu a Norska pro dohled nad ochranou údajů a nezávislý dozorčí orgán zřízený podle čl. 286 odst. 2 Smlouvy o založení Evropského společenství spolupracují v rozsahu nutném pro plnění svých úkolů, a to zejména výměnou všech užitečných informací. Způsoby této spolupráce budou stanoveny vzájemnou dohodou ihned po zřízení uvedeného nezávislého dozorčího orgánu.

Článek 11

1. Touto dohodou není nijak dotčena Dohoda o Evropském hospodářském prostoru ani žádná jiná dohoda uzavřená mezi Evropským společenstvím a Islandem nebo Norskem nebo Radou a Islandem nebo Norskem.

2. Touto dohodou nejsou nijak dotčeny budoucí dohody uzavřené mezi Evropským společenstvím a Islandem nebo Norskem.

3. Touto dohodou není nijak dotčena spolupráce v rámci Severské pasové unie, není-li tato spolupráce v rozporu s touto dohodou a nebrání uplatňování této dohody a aktů a opatření na ní založených.

Článek 12

Dánské království může požádat o účast na této dohodě. Podmínky takové účasti určí se souhlasem Dánského království smluvní strany v protokolu k této dohodě.

Článek 13

1. S výhradou odstavců 2 až 5 je tato dohoda použitelná na území, na kterém je použitelná Smlouva o založení Evropského společenství, a na územích Islandu a Norska.

2. Tato dohoda není použitelná na Svalbardech.

3. Tato dohoda je použitelná na území Dánského království pouze v souladu s článkem 12 a na území Faerských ostrovů a Grónska pouze v případě rozšíření oblasti působnosti Dublinské úmluvy na tato území.

4. Tato dohoda není použitelná na francouzské zámořské departementy.

5. Tato dohoda nabývá účinku na Gibraltaru pouze při použití Dublinské úmluvy nebo jiných opatření Společenství nahrazujících Dublinskou úmluvu na území Gibraltaru.

Článek 14

1. Tato dohoda podléhá ratifikaci nebo schválení smluvními stranami. Ratifikační listiny nebo listiny o schválení jsou uloženy u generálního tajemníka Rady, který působí jako depozitář.

2. Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem měsíce, který následuje po sdělení depozitáře smluvním stranám o uložení poslední ratifikační listiny nebo listiny o schválení.

Článek 15

Každá smluvní strana může dohodu ukončit předáním písemného prohlášení depozitáři. Toto prohlášení nabývá účinku šest měsíců po jeho uložení. Dohoda pozbývá použitelnosti, pokud ji buď Evropské společenství, nebo současně Island a Norsko vypovědí.

V Bruselu dne devatenáctého ledna dva tisíce jedna v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, dánském, finském, francouzském, nizozemském, italském, německém, portugalském, řeckém, španělském, švédském, islandském a norském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost; prvopis bude uložen v archivu generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

Por la Comunidad EuropeaFor Det Europæiske FællesskabFür die Europäische GemeinschaftΓια την Ευρωπαϊκή ΚοινότηταFor the European CommunityPour la Communauté européennePer la Comunità europeaVoor de Europese GemeenschapPela Comunidade EuropeiaEuroopan yhteisön puolestaPå Europeiska gemenskapens vägnarFyrir hönd EvrópubandalagsinsFor Det europeiske fellesskap

+++++ TIFF +++++

Por la República de IslandiaFor Republikken IslandFür die Republik IslandΓια τη Δημοκρατία της ΙσλανδίαςFor the Republic of IcelandPour la République d'IslandePer la Repubblica d'IslandaVoor de Republiek IJslandPela República da IslândiaIslannin tasavallan puolestaPå Republiken Islands vägnarFyrir hönd Lýðveldisins ÍslandsFor Republikken Island

+++++ TIFF +++++

Por el Reino de NoruegaFor Kongeriget NorgeFür das Königreich NorwegenΓια το Βασίλειο της ΝορβηγίαςFor the Kingdom of NorwayPour le Royaume de NorvègePer il Regno di NorvegiaVoor het Koninkrijk NoorwegenPelo Reino da NoruegaNorjan kuningaskunnan puolestaPå Konungariket Norges vägnarFyrir hönd Konungsríkisins NoregsFor Kongeriket Norge

+++++ TIFF +++++

[1] Úř. věst. C 254, 19.8.1997, s. 1.

[2] Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

[3] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[4] Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

AKTY SE VZTAHEM K DUBLINSKÉ ÚMLUVĚ A K ROZHODNUTÍM VÝBORU ZŘÍZENÉHO ČLÁNKEM 18 DUBLINSKÉ ÚMLUVY

Část 1: Dublinská úmluva

Všechna ustanovení úmluvy podepsané v Dublinu dne 15. června 1990 o určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států Evropských společenství, kromě článků 16 až 22.

Část 2: Rozhodnutí výboru zřízeného podle čl. 18 Dublinské úmluvy

Rozhodnutí č. 1/97 ze dne 9. září 1997 výboru zřízeného článkem 18 Dublinské úmluvy ze dne 15. června 1990 o některých opatřeních k provedení úmluvy.

Rozhodnutí č. 1/98 ze dne 30. června 1997 výboru zřízeného článkem 18 Dublinské úmluvy ze dne 15. června 1990 o některých opatřeních k provedení úmluvy.

--------------------------------------------------