Změny Protokolu o ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů

A. Název

Název protokolu se mění takto:

"PROTOKOL O OCHRANĚ STŘEDOZEMNÍHO MOŘE PŘED ZNEČIŠŤOVÁNÍM Z POZEMNÍCH ZDROJŮ A ČINNOSTÍ"

B. Odstavce preambule

První odstavec preambule protokolu se mění takto:

"Jakožto smluvní strany Úmluvy o ochraně Středozemního moře před znečišťováním přijaté v Barceloně dne 16. února 1976 a pozměněné dne 10. června 1995,"

Třetí odstavec preambule protokolu se mění takto:

"Zaznamenávajíce rostoucí tlaky na životní prostředí vyvolávané lidskou činností v oblasti Středozemního moře, zejména v oblasti industrializace a urbanizace, jakož i sezónním nárůstem počtu obyvatel na pobřeží v důsledku cestovního ruchu,"

Čtvrtý odstavec preambule protokolu se mění takto:

"Uznávajíce nebezpečí, které představuje znečišťování z pozemních zdrojů a činností pro mořské prostředí, biologické zdroje a lidské zdraví, a z toho vyplývající vážné problémy v mnohých pobřežních vodách a ústích řek Středozemního moře, především v důsledku vypouštění nečištěných, nedostatečně čištěných nebo nevhodně vypouštěných komunálních nebo průmyslových odpadních vod obsahujících látky, které jsou toxické, perzistentní a schopné bioakumulace,"

Vkládá se pátý odstavec preambule, který zní:

"Uplatňujíce zásadu předběžné opatrnosti a zásadu "znečišťovatel platí", provádějíce posouzení vlivů na životní prostředí a používajíce nejlepší dostupné techniky a nejlepší environmentální praxi včetně čistých výrobních technologií, jak stanovuje článek 4 úmluvy,"

Šestý odstavec preambule protokolu se mění takto:

"Rozhodnuty přijmout v úzké spolupráci nezbytná opatření k ochraně Středozemního moře před znečišťováním z pozemních zdrojů a činností,"

Doplňuje se sedmý odstavec preambule, který zní:

"Berouce v úvahu Globální akční program ochrany mořského prostředí před znečišťováním z pozemních činností, přijatý ve Washingtonu dne 3. listopadu 1995,"

C. Článek 1

Vkládá se nadpis a znění článku se mění takto:

"Obecná ustanovení

Smluvní strany tohoto protokolu (dále jen "strany") přijmou všechna vhodná opatření k co možná nejúplnějšímu předcházení, snižování, potírání a odstranění znečišťování oblasti Středozemního moře způsobovaného vnosy z řek, pobřežních zařízení či výpustí nebo pocházejícího z jakýchkoli jiných pozemních zdrojů a činností na jejich území, přičemž se přednostně zaměří na postupné odstranění vnosů látek, které jsou toxické, perzistentní a schopné bioakumulace."

D. Článek 2

Vkládá se nadpis a odst. 1 písm. a) a d) se mění takto:

"Definice

a) "úmluvou" Úmluva o ochraně Středozemního moře před znečišťováním přijatá v Barceloně dne 16. února 1976 a pozměněná dne 10. června 1995;

d) "hydrologickým povodím" všechna povodí na území smluvních stran odvodňovaná do oblasti Středozemního moře ve smyslu definice v článku 1 úmluvy."

E. Článek 3

Vkládá se nadpis a nové písmeno, které zní:

"Oblast protokolu"

a bis) [označuje se jako b)]

"b) hydrologické povodí oblasti Středozemního moře;"

Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c). Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d) a mění se takto:

"d) brakické vody, pobřežní slané vody včetně močálů a pobřežních lagun a podzemní vody propojené se Středozemním mořem."

F. Článek 4

Vkládá se nadpis a odst. 1 písm. a) a b) se mění takto:

"Uplatňování protokolu

1. Tento protokol se vztahuje na:

a) vypouštění látek z pozemních bodových a rozptýlených zdrojů a činností na území smluvních stran, které může mít přímý nebo nepřímý vliv na oblast Středozemního moře. Patří sem zejména vypouštění látek, které dosáhnou středomořské oblasti, ve smyslu definice v čl. 3 písm. a), c) a d) tohoto protokolu, prostřednictvím vypouštění na pobřeží a z pobřežních skládek, řekami, výpustěmi, kanály či jinými vodními toky včetně podzemních vod nebo povrchovým odtokem a ukládáním pod mořské dno s přístupem ze země;

b) vnosy znečišťujících látek z pozemních zdrojů nebo činností na území smluvních stran do oblasti Středozemního moře prostřednictvím ovzduší, a to za podmínek definovaných v příloze III tohoto protokolu."

Doplňuje se nový odstavec, který zní:

"3. Strany vyzvou státy, které nejsou smluvními stranami protokolu a na jejichž území leží části hydrologického povodí oblasti Středozemního moře, ke spolupráci při uplatňování protokolu."

G. Článek 5

Vkládá se nadpis a odstavce 1, 2 a 4 se mění takto:

"Obecné povinnosti

1. Strany se zavazují, že odstraní znečišťování pocházející z pozemních zdrojů a činností, přičemž se zejména zaměří na postupné odstranění vnosu látek vyjmenovaných v příloze I, které jsou toxické, perzistentní a schopné bioakumulace.

2. Za tím účelem vypracují a provedou, jednotlivě nebo společně, národní a regionální akční plány a programy obsahující opatření a časové harmonogramy pro jejich realizaci."

Odstavec 3 se zrušuje.

4. (označuje se jako 3)

"3. Strany přijmou priority a časové harmonogramy pro realizaci akčních plánů, programů a opatření s ohledem na aspekty uvedené v příloze I a pravidelně je přezkoumávají."

Doplňují se nové odstavce, které znějí:

"4. Při přijímání akčních plánů, programů a opatření strany zohlední, jednotlivě nebo společně, nejlepší dostupné techniky a nejlepší environmentální praxi, případně i čisté výrobní technologie, přičemž vezmou v úvahu kritéria uvedená v příloze IV.

5. Strany učiní preventivní opatření k maximálnímu omezení rizika znečištění v důsledku nehod."

H. Článek 6

Vkládá se nadpis a znění článku se nahrazuje tímto:

"Povolovací nebo regulační systém

1. Vypouštění látek z bodových zdrojů do oblasti protokolu a vypouštění do vody nebo ovzduší, které dosahuje a může ovlivňovat středomořskou oblast ve smyslu definice v čl. 3 písm. a), c) a d) tohoto protokolu, přísně podléhá povolení nebo regulaci ze strany příslušných orgánů stran s náležitým zřetelem k ustanovením tohoto protokolu a přílohy II, stejně jako k relevantním rozhodnutím a doporučením zasedání smluvních stran.

2. Za tímto účelem zřídí strany systémy inspekce prováděné jejich příslušnými orgány k hodnocení plnění podmínek povolení a předpisů.

3. Stranám je na požádání k dispozici pomoc organizace při zřizování nových nebo posilování stávajících příslušných struktur pro dohled nad plněním podmínek povolení a předpisů. Taková pomoc zahrnuje zvláštní školení personálu.

4. Strany přijmou vhodný sankční systém pro případ neplnění podmínek povolení a předpisů a zajistí jeho uplatňování."

I. Článek 7

Vkládá se nadpis. Odst. 1 písm. e) a odstavec 3 se mění takto:

"Společné obecné zásady, normy a kritéria

1. …

e) zvláštních požadavků na vypouštěná množství látek vyjmenovaných v příloze I, na jejich koncentraci v odpadních vodách a na způsoby jejich vypouštění.

3. Akční plány, programy a opatření podle článků 5 a 15 tohoto protokolu se přijímají tak, aby byly prováděny postupně, s ohledem na možnosti přizpůsobení a přeměny stávajících zařízení, na hospodářské možnosti stran a na jejich potřeby rozvoje."

J. Článek 8

Vkládá se nadpis a znění článku se mění takto:

"Monitorování

V rámci ustanovení a monitorovacích programů podle článku 12 úmluvy a případně ve spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi zahájí strany co nejdříve monitorovací činnosti a zpřístupní jejich výsledky veřejnosti s cílem:

a) do té míry, do jaké je to možné, systematicky hodnotit úrovně znečištění podél svého pobřeží, zejména pokud jde o oblasti činnosti a kategorie látek vyjmenované v příloze I, a pravidelně poskytovat související informace;

b) vyhodnocovat účinnost akčních plánů, programů a opatření zaváděných podle tohoto protokolu k odstranění znečišťování mořského prostředí v maximálně možném rozsahu."

K. Článek 9

Vkládá se nadpis a znění článku se mění takto:

"Vědeckotechnická spolupráce

V souladu s článkem 13 úmluvy spolupracují strany v oblasti vědy a technologií souvisejících se znečišťováním z pozemních zdrojů a činností, a to zejména při výzkumu vnosů, cest a účinků jednotlivých znečišťujících látek a při vývoji nových metod jejich zpracování, omezování nebo odstraňování, stejně jako při vývoji čistých výrobních postupů. Za tím účelem strany usilují zejména o:"

Doplňuje se nové písmeno, které zní:

"c) podporu dostupnosti a přenosu technologií šetrných k životnímu prostředí, včetně čistých výrobních technologií."

L. Článek 10

Vkládá se nadpis a znění článku se mění takto:

"Technická pomoc

1. Strany spolupracují přímo nebo prostřednictvím regionálních nebo jiných příslušných mezinárodních organizací, na bilaterální či multilaterální úrovni, s cílem vypracovat a natolik, nakolik je to možné, i realizovat programy pomoci rozvojovým zemím, zejména v oblasti vědy, vzdělávání a technologie, za účelem předcházení, snižování a případně postupného odstranění vnosů znečišťujících látek z pozemních zdrojů a činností a jejich škodlivých účinků na mořské prostředí.

2. Technická pomoc by měla zahrnovat zejména školení vědeckého a technického personálu a rovněž získávání, používání a vlastní výrobu vhodného vybavení a případně i čistých výrobních technologií za výhodných podmínek, na nichž se zúčastněné strany dohodnou."

M. Článek 11

Vkládá se tento nadpis:

"Přeshraniční znečistění"

N. Článek 12

Vkládá se nadpis a odstavec 1 se mění takto:

"Řešení sporů

1. Pokud znečištění z pozemních zdrojů pocházející z území jedné strany může přímo ohrozit zájmy jedné nebo několika jiných stran, zavazují se dotčené strany s ohledem na čl. 28 odst. 1 úmluvy, že na žádost jedné nebo několika z nich zahájí konzultace s cílem nalézt uspokojivé řešení."

O. Článek 13

Vkládá se nadpis. Odstavec 1, první věta odstavce 2 a odst. 2 písm. d) se mění takto:

"Zprávy

1. Nebylo-li na zasedání smluvních stran rozhodnuto jinak, předávají strany každé dva roky na zasedáních smluvních stran prostřednictvím organizace zprávy o přijatých opatřeních, o dosažených výsledcích a o případných potížích vzniklých při uplatňování tohoto protokolu. Postupy pro předkládání těchto zpráv se stanoví na zasedáních stran.

2. Zprávy musí mimo jiné obsahovat:

d) akční plány, programy a opatření realizované v souladu s články 5, 7 a 15 tohoto protokolu."

P. Článek 14

Vkládá se nadpis. Odstavec 1 a odst. 2 písm. a), c) a f) se mění takto:

"Zasedání

1. Řádná zasedání stran se konají během řádných zasedání smluvních stran úmluvy pořádaných podle článku 18 úmluvy. Strany mohou rovněž pořádat mimořádná zasedání v souladu s článkem 18 úmluvy.

2. …

a) dohlížet na provádění tohoto protokolu a hodnotit účinnost přijatých akčních plánů, programů a opatření;

c) vypracovávat a přijímat akční plány, programy a opatření v souladu s články 5, 7 a 15 tohoto protokolu;

f) posuzovat zprávy předložené stranami podle článku 13 tohoto protokolu."

Q. Článek 15

Vkládá se nadpis a odstavec 1 se mění takto:

"Přijímání akčních plánů, programů a opatření

1. Zasedání stran přijímá dvoutřetinovou většinou krátkodobé a střednědobé regionální akční plány a programy obsahující opatření a časové harmonogramy jejich realizace v souladu s článkem 5 tohoto protokolu."

Odstavec 2 se nahrazuje tímto:

"2. Regionální akční plány a programy zmiňované v odstavci 1 vypracuje organizace a posoudí a schválí je příslušný technický orgán smluvních stran nejpozději do roka ode dne vstupu změn tohoto protokolu v platnost. Tyto regionální akční plány a programy budou zařazeny na pořad jednání k přijetí na nejbližším následujícím zasedání stran. Stejný postup se použije pro každý další akční plán a program."

Doplňují se nové odstavce 3 a 4, které znějí:

"3. Opatření a časové harmonogramy přijaté v souladu s odstavcem 1 tohoto článku oznámí sekretariát všem stranám. Sto osmdesátého dne od oznámení stranám se tato opatření a harmonogramy stanou závaznými pro všechny strany, které během sto sedmdesáti devíti dnů ode dne oznámení nesdělily sekretariátu své námitky.

4. Strany, které oznámily námitku v souladu s předcházejícím odstavcem, sdělí zasedání stran, jaká ustanovení hodlají přijmout, s tím, že mohou kdykoli dát svůj souhlas s těmito opatřeními a časovými harmonogramy."

R. Článek 16

Vkládá se nadpis a odstavec 2 se mění takto:

"Závěrečná ustanovení

2. Jednací řád a finanční pravidla přijatá podle článku 24 úmluvy se vztahují i na tento protokol, nedohodnou-li se strany tohoto protokolu jinak."

Poslední pododstavec se mění takto:

"V Aténách dne 17. května 1980, ve znění přijatém v Syrakusách dne 7. března 1996, v jediném prvopisu v anglickém, arabském francouzském a španělském jazyce, přičemž všechna čtyři znění mají stejnou platnost."

PŘÍLOHA I

Příloha I se nahrazuje novou přílohou I, která zní:

"

PŘÍLOHA I

ASPEKTY, KTERÉ JE TŘEBA VZÍT V ÚVAHU PŘI VYPRACOVÁVÁNÍ AKČNÍCH PLÁNŮ, PROGRAMŮ A OPATŘENÍ K ODSTRAŇOVÁNÍ ZNEČIŠŤOVÁNÍ Z POZEMNÍCH ZDROJŮ A ČINNOSTÍ

Tato příloha obsahuje aspekty, které je třeba vzít v úvahu při vypracovávání akčních plánů, programů a opatření k odstranění znečišťování z pozemních zdrojů a činností podle článků 5, 7 a 15 tohoto protokolu.

Tyto akční plány, programy a opatření se budou zaměřovat na obory činností uvedené v oddíle A a na skupiny látek vyjmenované v oddíle C, vybrané na základě vlastností uvedených v oddíle B této přílohy.

Strany by měly stanovit priority na základě relativního významu jejich vlivu na veřejné zdraví, životní prostředí a sociálně-ekonomické a kulturní podmínky. Tyto programy by měly zahrnout bodové zdroje, rozptýlené zdroje a atmosférickou depozici.

Při vypracovávání akčních plánů, programů a opatření upřednostní strany, v souladu s Globálním akčním programem ochrany mořského prostředí před znečišťováním z pozemních činností přijatým ve Washingtonu v roce 1995, látky, které jsou toxické, perzistentní a schopné bioakumulace, zejména perzistentní organické znečišťující látky (POP), a rovněž čištění odpadních vod a nakládání s nimi.

A. OBORY ČINNOSTÍ

Následující obory činností (neřazené podle důležitosti) se vezmou přednostně v úvahu při stanovování priorit pro vypracovávání akčních plánů, programů a opatření za účelem odstranění znečišťování z pozemních zdrojů a činností:

1. výroba energie;

2. výroba hnojiv;

3. výroba a příprava biocidů;

4. farmaceutický průmysl;

5. rafinace ropy

6. papírenský průmysl a zpracování papíroviny;

7. výroba cementu;

8. kožedělný průmysl;

9. kovoprůmysl;

10. těžební průmysl;

11. lodní stavitelství a opravárenství;

12. provoz přístavů;

13. textilní průmysl;

14. elektronický průmysl;

15. průmysl zpracování druhotných surovin;

16. ostatní obory chemického průmyslu organických látek;

17. ostatní obory chemického průmyslu anorganických látek

18. cestovní ruch;

19. zemědělství;

20. chov zvířat;

21. potravinářský průmysl;

22. akvakultura;

23. úprava a odstraňování nebezpečných odpadů;

24. úprava a odstraňování splaškových odpadních vod z domácností;

25. nakládání s tuhými komunálními odpady;

26. odstraňování splaškových kalů;

27. průmysl nakládání s odpady;

28. spalování odpadů a nakládání s nespalitelnými zbytky;

29. práce pozměňující přirozený stav pobřeží;

30. doprava.

B. VLASTNOSTI LÁTEK V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Při vypracovávání akčních plánů, programů a opatření by strany měly uvážit následující vlastnosti:

1. perzistenci;

2. toxicitu nebo jiné škodlivé vlastnosti (např. karcinogenitu, mutagenitu, teratogenitu);

3. bioakumulaci;

4. radioaktivitu;

5. poměr mezi pozorovanými koncentracemi a koncentracemi bez pozorovaného účinku (NOEC);

6. riziko eutrofizace antropogenního původu;

7. zdravotní dopady a rizika;

8. význam přesahující hranice státu;

9. riziko nežádoucích změn mořského ekosystému a nevratné nebo trvalé dopady;

10. narušování udržitelného využívání biologických zdrojů nebo jiného oprávněného užívání moře;

11. účinky na chuť nebo pach mořských produktů pro lidskou spotřebu;

12. účinky na zápach, barvu, průhlednost nebo jinou vlastnost mořské vody;

13. distribuční schéma (tj. dotčená množství, způsoby užívání a pravděpodobnost dosažení mořského prostředí).

C. KATEGORIE LÁTEK

Následující kategorizace látek a zdrojů znečišťování slouží jako vodítko pro zpracování akčních plánů, programů a opatření:

1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou takové sloučeniny vytvářet v mořském prostředí. Přednostně je třeba zaměřit se na aldrin, chlordan, DDT, dieldrin, dioxiny a furany, endrin, heptachlor, hexachlorbenzen, mirex, polychlorované bifenyly (PCB) a toxafen;

2. organické sloučeniny fosforu a látky, které mohou takové sloučeniny vytvářet v mořském prostředí;

3. organické sloučeniny cínu a látky, které mohou takové sloučeniny vytvářet v mořském prostředí;

4. polycyklické aromatické uhlovodíky;

5. těžké kovy a jejich sloučeniny;

6. použité mazací oleje;

7. radioaktivní látky včetně radioaktivních odpadů, pokud jejich vypouštění nesplňuje zásady ochrany před zářením vymezené příslušnými mezinárodními organizacemi, s ohledem na ochranu mořského prostředí;

8. biocidy a jejich deriváty;

9. patogenní mikroorganismy;

10. ropa a uhlovodíky ropného původu;

11. kyanidy a fluoridy;

12. biologicky nerozložitelné detergenty a jiné biologicky nerozložitelné povrchově aktivní látky;

13. sloučeniny dusíku a fosforu a jiné látky, které mohou způsobovat eutrofizaci;

14. odpadky (jakýkoli vyrobený nebo zpracovaný tuhý materiál, který je perzistentní a je odhozen nebo ponechán v mořském nebo pobřežním prostředí);

15. tepelné výpusti;

16. kyselé nebo zásadité sloučeniny, které mohou zhoršit kvalitu vody;

17. netoxické látky, které mají nepříznivý vliv na obsah kyslíku v mořském prostředí;

18. netoxické látky, které mohou narušovat oprávněné využívání moře;

19. netoxické látky, které mohou mít nepříznivý vliv na fyzikální nebo chemické vlastnosti mořské vody.

"

PŘÍLOHA II

Příloha II se zrušuje.

PŘÍLOHA III

Dosavadní příloha III se označuje jako příloha II. Vkládá se nadpis a úvodní odstavec se mění takto:

"PŘÍLOHA II

ASPEKTY, KTERÉ JE TŘEBA VZÍT V ÚVAHU PŘI VYDÁVÁNÍ POVOLENÍ K VYPOUŠTĚNÍ ODPADŮ

Při vydávání povolení k vypouštění odpadů obsahujících látky podle článku 6 tohoto protokolu je třeba přihlížet zejména k těmto faktorům:"

Nadpis a odstavce 1, 2, 3, 6 a 7 oddílu A se mění takto:

"A. VLASTNOSTI A SLOŽENÍ VYPOUŠTĚNÉHO ODPADU

1. Druh a velikost bodového nebo rozptýleného zdroje (např. průmyslová metoda).

2. Druh vypouštěného odpadu (např. původ, průměrné složení).

3. Stav odpadu (např. pevný, kapalný, kašovitý).

6. Koncentrace příslušných látek uvedených v příloze I a případně jiných látek.

7. Fyzikální, chemické a biochemické vlastnosti vypouštěných odpadů."

V oddílu B se mění nadpis a doplňuje se nový odstavec 7, který zní:

"B. VLASTNOSTI SLOŽEK VYPOUŠTĚNÉHO ODPADU VZHLEDEM K JEJICH ŠKODLIVOSTI

7. Všechny ostatní vlastnosti vyjmenované v příloze I oddílu B."

Nadpis a odstavec 3 oddílu C se mění takto:

"C. VLASTNOSTI MÍSTA VYPOUŠTĚNÍ A RECIPIENTNÍHO PROSTŘEDÍ

3. Počáteční zředění dosažené v místě vypouštění do recipientního prostředí."

PŘÍLOHA IV

Dosavadní příloha IV se označuje jako příloha III. Vkládá se nadpis a odstavce 1, 2, 3 a 5 se mění takto:

"PŘÍLOHA III

PODMÍNKY UPLATŇOVANÉ NA ZNEČIŠŤOVÁNÍ PŘENÁŠENÉ VZDUCHEM

1. Tento protokol se uplatňuje na znečistění vypouštěné do ovzduší za těchto podmínek:

a) dojde-li nebo mohlo-li by za obvyklých povětrnostních podmínek dojít k přenosu vypouštěné látky do oblasti Středozemního moře;

b) je-li vnos látky do oblasti Středozemního moře nebezpečný pro životní prostředí vzhledem k množstvím téže látky vnášeným do oblasti jinými způsoby.

2. Tento protokol se vztahuje také na znečištění ovlivňující oblast Středozemního moře vypouštěné do ovzduší z pozemních zdrojů na území stran a z pevných umělých staveb na moři, s výhradou ustanovení čl. 4 odst. 2 tohoto protokolu.

3. V případě znečišťování oblasti Středozemního moře z pozemních zdrojů prostřednictvím ovzduší se ustanovení článků 5 a 6 tohoto protokolu postupně uplatňují na příslušné látky a zdroje vyjmenované v příloze I tohoto protokolu, v souladu s podmínkami, na nichž se strany dohodnou.

5. Ustanovení přílohy II tohoto protokolu se vztahují na znečišťování prostřednictvím ovzduší všude tam, kde je to vhodné. Při hodnocení atmosférické depozice látek a při shromažďování údajů o množstvích a mírách znečišťujících emisí vypouštěných do atmosféry z pozemních zdrojů se provádí monitorování a modelování znečištění ovzduší na základě přijatelných společných emisních faktorů a metodik."

PŘÍLOHA IV

Doplňuje se nová příloha, která zní:

"

PŘÍLOHA IV

KRITÉRIA PRO DEFINOVÁNÍ NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIK A NEJLEPŠÍ ENVIRONMENTÁLNÍ PRAXE

A. NEJLEPŠÍ DOSTUPNÉ TECHNIKY

1. Co se týče používání nejlepších dostupných technik, zdůrazňuje se používání bezodpadových technologií, jsou-li dostupné.

2. Výrazem "nejlepší dostupné techniky" se rozumí poslední stadium vývoje (stav poznání) procesů, zařízení nebo pracovních postupů, díky němuž lze říci, zda jsou určitá opatření na omezování vypouštění, emisí a odpadů vhodná k použití v praxi. Při stanovování toho, zda určitý soubor procesů, zařízení a pracovních postupů představuje, obecně či v určitém případě, nejlepší dostupné techniky, je třeba zvláště zvážit:

a) srovnatelné procesy, zařízení a pracovní postupy, které byly nedávno úspěšně vyzkoušeny;

b) technický pokrok a vývoj vědeckých poznatků;

c) ekonomickou proveditelnost takových technik;

d) časové lhůty pro instalaci v nových i stávajících zařízeních;

e) povahu a objem daných vypouštění a emisí.

3. Z toho vyplývá, že "nejlepší dostupné techniky" pro určitý proces se časem mění ve světle technického pokroku, ekonomických a sociálních faktorů a vývoje vědeckých poznatků.

4. Jestliže omezení vypouštění a emisí díky použití nejlepších dostupných technik nevede k přijatelným výsledkům z hlediska životního prostředí, musí být přijata dodatečná opatření.

5. "Techniky" zahrnují jak použité technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, zkonstruováno, udržováno, provozováno a demontováno.

B. NEJLEPŠÍ ENVIRONMENTÁLNÍ PRAXE

6. Výrazem "nejlepší environmentální praxe" se rozumí uplatnění co nejvhodnější kombinace environmentálních regulačních opatření a strategií. Při jejich výběru pro použití v jednotlivých případech musí být uvážena přinejmenším následující odstupňovaná řada opatření:

a) informování a vzdělávání veřejnosti a uživatelů o tom, jaké dopady na životní prostředí má volba konkrétních činností a volba výrobků, jejich používání a konečná likvidace;

b) vytvoření a používání zásad dobré environmentální praxe, které zahrnou všechny aspekty působení výrobku po dobu jeho životnosti;

c) povinné označování štítky informujícími uživatele o rizicích pro životní prostředí, jež jsou spojena s výrobkem, jeho používáním a konečnou likvidací;

d) šetření se zdroji, zejména úspora energie;

e) zajištění dostupnosti sběrných a skládkových systémů pro veřejnost;

f) zamezení používání nebezpečných látek nebo výrobků a tvorbě nebezpečných odpadů;

g) recyklace, obnova a opětné použití;

h) uplatnění ekonomických nástrojů na činnosti, výrobky nebo skupiny výrobků;

i) zavedení systému povolování, který obsahuje řadu omezení nebo zákaz.

7. Při stanovování toho, jaká kombinace opatření představuje nejlepší environmentální praxi, obecně či v určitém případě, je třeba zvláště zvážit:

a) rizika, jež výrobek, jeho výroba, používání a konečná likvidace představují pro životní prostředí;

b) nahrazení méně znečišťujícími činnostmi nebo látkami;

c) rozsah užívání;

d) potenciální výhody nebo nevýhody náhradních materiálů nebo činností pro životní prostředí;

e) pokrok a vývoj vědeckých poznatků;

f) časové lhůty realizace;

g) sociální a ekonomické dopady.

8. Z toho vyplývá, že nejlepší environmentální praxe pro určitý zdroj se časem mění ve světle technického pokroku, ekonomických a sociálních faktorů a vývoje vědeckých poznatků.

9. Jestliže omezení vnosů díky použití nejlepší environmentální praxe nevede k přijatelným výsledkům z hlediska životního prostředí, musí být přijata dodatečná opatření a nejlepší environmentální praxe musí být nově definována.

"

--------------------------------------------------