Protokol o dalším snižování emisí síry k úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států z roku 1979

--------------------------------------------------

PROTOKOL O DALŠÍM SNIŽOVÁNÍ EMISÍ SÍRY K ÚMLUVĚ O DÁLKOVÉM ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ PŘECHÁZEJÍCÍM HRANICE STÁTŮ Z ROKU 1979

SMLUVNÍ STRANY,

ROZHODNUTY uskutečnit Úmluvu o dálkovém znečištění ovzduší přecházejícím hranice států,

ZNEPOKOJENY tím, že emise síry a jiné látky znečišťující ovzduší jsou i nadále přenášeny přes hranice států a v těch částech Evropy a Severní Ameriky, které jsou jim vystaveny, působí rozsáhlé škody na přírodních zdrojích, jako jsou lesy, půda a voda, jež mají životní důležitost pro životní prostředí a pro hospodářství, a na hmotných předmětech, včetně historických památek a za jistých okolností působí nepříznivě na lidské zdraví,

ROZHODNUTY podniknout preventivní opatření k předvídání, zabránění nebo k snížení emisí látek znečišťujících ovzduší a ke zmírňování jejich nepříznivých účinků,

PŘESVĚDČENY, že tam, kde existuje hrozba vážné a nenapravitelné škody, neměla by chybějící úplná vědecká jistota být použita jako důvod pro odklad těchto opatření, majíce přitom na zřeteli, že náklady na taková preventivní opatření ke snížení emisí by měly být vynaloženy hospodárně,

PAMĚTLIVY, že opatření k omezení emisí síry a jiných látek znečišťujících ovzduší by rovněž přispěla k ochraně citlivého životního prostředí Arktidy,

MAJÍCE NA ZŘETELI, že převažujícími zdroji znečišťování ovzduší, které přispívají k acidifikaci životního prostředí, jsou spalování fosilních paliv pro výrobu energie a hlavní technologické procesy v různých průmyslových odvětvích, jakož i doprava, které způsobují emise síry, oxidů dusíku a jiných znečišťujících látek,

VĚDOMY si, že k omezování znečišťování ovzduší je třeba přistupovat regionálně a z hlediska nákladů efektivně tím, že se vezmou v úvahu odchylky v účincích a v nákladech mezi jednotlivými zeměmi,

CHTĚJÍCE podniknout další a účinnější kroky k řízení a snižování emisí síry,

UZNÁVAJÍCE, že jakákoli politika omezování síry, i když bude v regionu z hlediska nákladů vysoce účinná, bude mít za následek značné ekonomické zatížení zemí, jejichž hospodářství transformuje v tržní ekonomiku,

UVĚDOMUJÍCE si, že opatření podniknutá ke snížení emisí síry by se neměla stát prostředkem libovolné nebo neospravedlnitelné diskriminace nebo zastřeného omezování mezinárodní soutěže a obchodu,

BEROUCE V ÚVAHU stávající vědecké a technické údaje o emisích, o procesech v ovzduší a o účincích oxidů síry na životní prostředí a rovněž náklady na jejich snižování,

VĚDOMY si, že acidifikaci životního prostředí způsobují kromě oxidů síry také emise oxidů dusíku a amoniaku,

POZNAMENÁVAJÍCE, že na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu přijaté v New Yorku 9. května 1992 existuje dohoda o vypracovávání vnitrostátních postupů a podniknutí odpovídajících opatření k boji proti změnám klimatu, od které lze očekávat, že povede ke snížení emisí síry,

POTVRZUJÍCE, že je zapotřebí zajistit udržitelný rozvoj šetrný k životnímu prostředí,

UZNÁVAJÍCE, že je třeba pokračovat ve vědecké a technické spolupráci k dalšímu rozpracování přístupu založeného na kritických zátěžích a kritických úrovních, včetně snah provést posouzení několika látek znečišťujících ovzduší a různých účinků na životní prostředí, materiály a lidské zdraví,

PODTRHUJÍCE, že vědecké a technické poznatky se vyvíjejí a že bude nutné vzít tento vývoj v úvahu při přezkoumání přiměřenosti závazků, které byly převzaty podle tohoto protokolu, a při rozhodování o další činnosti,

UZNÁVAJÍCE Protokol o snížení emisí síry nebo jejich toků přes hranice států nejméně o 30 procent, který byl přijat v Helsinkách dne 8. července 1985, a opatřeních, která již mnohé státy podnikly a která se projevila ve snížení emisí síry,

SE DOHODLY NA TOMTO:

Článek 1

DEFINICE

Pro účely tohoto protokolu se:

1. "úmluvou" rozumí Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států přijatá v Ženevě dne 13. listopadu 1979;

2. "EMEP" rozumí Program spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě;

3. "výkonným orgánem" rozumí výkonný orgán úmluvy ustanovený podle čl. 10 odst. 1 úmluvy;

4. "Komisí" rozumí Hospodářská komise pro Evropu Organizace spojených národů;

5. "smluvními stranami" rozumí, pokud z kontextu nevyplývá jinak, smluvní strany tohoto protokolu;

6. "geografickým rozsahem EMEP" rozumí oblast definovaná v čl. l odst. 4 protokolu k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) přijatém v Ženevě dne 28. září 1984;

7. "SOMA" rozumí území vymezené v příloze III za podmínek stanovených v čl. 2 odst. 3, kde probíhají opatření ke snížení oxidů síry;

8. "kritickou zátěží" rozumí kvantitativní odhad expozice jedné či více znečišťujícím látkám, pod jejíž úrovní podle současných poznatků nedochází k významným škodlivým účinkům na určité citlivé prvky životního prostředí;

9. "kritickou úrovní" rozumí taková koncentrace znečišťujících látek v ovzduší, nad níž podle současných poznatků může docházet k přímým nepříznivým účinkům na receptory, jako jsou lidé, rostliny, ekosystémy nebo materiály;

10. "kritickou depozicí síry" rozumí kvantitativní odhad expozice vlivu kyslíkatých sloučenin síry, s přihlédnutím k absorpci a depozici bazických kationtů, pod jejíž úrovní podle dosavadních poznatků nedochází k významným škodlivým účinkům na určité citlivé prvky životního prostředí;

11. "emisemi" rozumí uvolňování látek do ovzduší;

12. "emisemi síry" rozumí všechny emise sloučenin síry vyjádřené v kilotunách oxidu siřičitého (kt SO2) do ovzduší, které mají původ v antropogenních zdrojích s vyloučením lodí v mezinárodní přepravě vně teritoriálních vod;

13. "palivem" rozumí jakýkoli pevný, tekutý nebo plynný spalitelný materiál s výjimkou odpadků z domácností a toxického nebo nebezpečného odpadu;

14. "stacionárním zdrojem spalování" rozumí každé technické zařízení nebo skupina zařízení spolu umístěných na společném stanovišti, která vypouštějí nebo mohou vypouštět odpadní plyny společným komínem a v nichž dochází k oxidaci paliva za účelem využití vzniklého tepla;

15. "velkým novým stacionárním zdrojem spalování" rozumí každý stacionární zdroj spalování, jehož výstavba nebo podstatná úprava byla schválena po 31. prosinci 1995 a jehož tepelný příkon při provozu na jmenovitou kapacitu je přinejmenším 50 MWth. Je věcí příslušných vnitrostátních orgánů, aby rozhodly, zda jde či nejde o podstatnou úpravu a přitom zvážily činitele, jako je prospěšnost této úpravy pro životní prostředí;

16. "velkým stávajícím stacionárním zdrojem spalování" rozumí každý stávající zdroj spalování, jehož tepelný příkon je při provozu na jmenovitou kapacitu nejméně 50 MWth;

17. "plynovým olejem" rozumí každý ropný produkt v rámci HS 2710 nebo každý ropný produkt, který vzhledem k svému destilačnímu rozmezí spadá do kategorie středních destilátů určených k použití jako palivo a jehož nejméně 85 % objemových včetně destilačních ztrát destiluje při 350 °C;

18. "mezní hodnotou emisí" rozumí přípustná koncentrace sirných sloučenin vyjádřených jako oxid siřičitý v odpadních plynech ze stacionárního zdroje spalování v hmotnostních jednotkách v jednotce objemu odpadních plynů, vyjádřený v mg SO2/Nm3, za předpokladu, že objemový obsah kyslíku v odpadním plynu činí 3 % v případě tekutých a plynných paliv, a 6 % v případě tuhých paliv;

19. "emisní hranicí" rozumí přípustné úhrnné množství sirných sloučenin vyjádřených jako oxid siřičitý vypouštěných ze zdroje spalování nebo skupiny zdrojů spalování umístěných buď na společném stanovišti, nebo na geograficky vymezeném území v kilotunách za rok;

20. "mírou odsíření" rozumí poměr množství síry odloučené na místě spalování za dané období vzhledem k množství síry obsažené v palivu přiváděného do spalovacího zařízení zdroje a spotřebovaného za stejné období;

21. "bilancí síry" rozumí matice vypočtených přínosů k depozici kyslíkatých sloučenin síry v přijímacích územích, které pocházejí z emisí z určitých území.

Článek 2

Základní závazky

1. Smluvní strany řídí a snižují své emise síry, aby ochránily zdraví lidí a životní prostředí před nepříznivými účinky, zejména před účinky acidifikace, a aby do co nejvyšší míry zajistily, bez nadměrných nákladů, že depozice kyslíkatých sloučenin síry dlouhodobě nepřekročí stanovené kritické zátěže pro síru uvedené v příloze I, jakožto kritickou depozici síry v souladu se současnými vědeckými poznatky.

2. Jako první krok smluvní strany přinejmenším sníží a budou udržovat své roční emise síry v souladu s termíny a úrovněmi určenými v příloze II.

3. Nadto každá smluvní strana:

a) jejíž celková rozloha území je větší než 2 miliony čtverečních kilometrů,

b) která se na základě odstavce 2 zavázala, že její národní emisní strop síry nepřekročí nižší z obou hodnot daných buď jejími emisemi z roku 1990, nebo jejím závazkem v Helsinském protokolu z roku 1985 o snížení emisí síry nebo jejich toků přesahujících hranice států nejméně o 30 %, jak uvádí příloha II,

c) jejíž roční emise síry, přispívající k acidifikaci území spadajícího pod jurisdikci jedné nebo více smluvních stran, vznikají pouze uvnitř území, která jsou pod její jurisdikcí a která jsou uvedena v seznamu v příloze III jako SOMA, a která k tomu účelu předložila dokumentaci,

d) která při podpisu tohoto protokolu nebo při přistoupení k němu výslovně uvedla, že zamýšlí jednat v souladu s tímto odstavcem,

přinejmenším sníží a bude udržovat své roční emise síry na území takto zaneseném do seznamu v souladu s časovým plánem a úrovněmi určenými v příloze II.

4. Kromě toho pro nové a stávající zdroje využijí smluvní strany nejefektivnější opatření ke snížení emisí síry, která jsou v jejich zvláštních podmínkách vhodná, mimo jiné:

- opatření ke zvýšení energetické účinnosti,

- opatření ke zvýšení využívání obnovitelné energie,

- opatření ke snížení obsahu síry v jednotlivých druzích paliv a k podpoře používání paliv s nízkým obsahem síry, včetně používání kombinace paliv s vysokým a nízkým obsahem síry nebo s palivem bez obsahu síry,

- opatření k používání nejlepší dostupné technologie řízení emisí, která nevyžaduje nadměrné náklady,

za použití obecných pokynů obsažených v příloze IV.

5. Každá smluvní strana, kromě smluvních stran dohody o kvalitě ovzduší mezi Spojenými státy a Kanadou z roku 1991, přinejmenším:

a) uplatní mezní hodnoty emisí alespoň stejně přísné jako ty, jež jsou uvedeny v příloze V pro všechny nové velké stacionární zdroje spalování;

b) nejpozději 1. července 2004 uplatní podle možností, aniž by to vyvolalo nadměrné náklady, mezní hodnoty emisí přinejmenším tak přísné jako ty, které jsou uvedeny v příloze V pro velké stávající stacionární zdroje spalování s tepelným příkonem nad 500 MWth, s přihlédnutím k zůstatkové životnosti zařízení, propočtené ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost, anebo zavede ekvivalentní omezení emisí nebo jiná vhodná opatření za předpokladu, že tato opatření dosáhnou emisní stropy síry specifikované v příloze II a následně dále se přiblíží kritickým zátěžím podle přílohy I; a nejpozději do 1. 7. 2004 zavede mezní hodnoty emisí pro velké stávající stacionární zdroje spalování s příkonem mezi 50 a 500 MWth za použití obecných pokynů v příloze V;

c) nejpozději do dvou let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost zavede národní normy pro obsah síry v plynových olejích ropného původu, přinejmenším tak přísné jako ty, jež jsou uvedeny v příloze V. Pokud by nebylo možné jinak zabezpečit dodávky těchto plynových olejů, může stát prodloužit období dané v tomto písmenu na období až do deseti let. V takovém případě výslovně uvede svůj úmysl toto období prodloužit, a to v prohlášení, které bude uloženo spolu s listinou o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení.

6. Smluvní strany mohou navíc uplatnit ekonomické nástroje k podpoře nákladově efektivních přístupů ke snížení emisí síry.

7. Smluvní strany tohoto protokolu mohou na zasedání výkonného orgánu, v souladu s pravidly a podmínkami, které výkonný orgán vypracuje a odsouhlasí, rozhodnout, zda dvě nebo více smluvních stran může společně provést závazky stanovené v příloze II. Tato pravidla a podmínky zabezpečí splnění závazků stanovených v odstavci 2 tohoto článku a také podpoří dosažení environmentálních cílů stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

8. Smluvní strany zahájí jednání o dalších závazcích ke snížení emisí, v závislosti na výsledku prvního přezkoumání podle článku 8 a nejpozději do roka po dokončení uvedeného přezkoumání.

Článek 3

Výměna technologií

1. Každá smluvní strana, v souladu se svými právními a správními předpisy a zvyklostmi a v souladu se závazky podle tohoto protokolu vytváří příznivé podmínky pro výměnu technologií a technických postupů ke snižování emisí síry včetně těch, které zvyšují energetickou účinnost, využívání obnovitelné energie a zpracování paliva s nízkým obsahem síry zvláště podporou:

a) obchodní výměny dostupné technologie;

b) přímých průmyslových kontaktů a spolupráce, včetně společných podniků;

c) výměny informací a zkušeností;

d) poskytování technické pomoci.

2. Při podpoře činností uvedených v odstavci 1 tohoto článku vytvoří smluvní strany příznivé podmínky usnadňováním kontaktů a spolupráce mezi vhodnými organizacemi a jednotlivci v soukromém i veřejném sektoru schopnými poskytovat technologii, konstrukční a inženýrské služby, zařízení i finanční prostředky.

3. Nejpozději do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost zahájí smluvní strany úvahy o tom, jak postupovat, aby se vytvořily příznivější podmínky pro výměnu technologie k snižování emisí síry.

Článek 4

Národní strategie, politiky, programy, opatření a informace

1. Pro uskutečnění závazků podle článku 2 každá smluvní strana:

a) nejpozději do šesti měsíců po vstupu tohoto protokolu v platnost přijme strategie, politiky a programy a

b) přijme a uplatní opatření na vnitrostátní úrovni

k řízení a snižování emisí síry.

2. Každá smluvní strana shromažďuje a uchovává informace o:

a) skutečných úrovních emisí, přízemních koncentracích a depozici oxidů síry a jiných acidifikujících sloučenin v prostředí, s přihlédnutím k pracovnímu plánu EMEP, pokud jde o smluvní strany, které spadají do geografického rozsahu EMEP; a

b) účincích depozice oxidů síry a jiných acidifikujících sloučenin.

Článek 5

Podávání zpráv

1. Každá smluvní strana podává prostřednictvím výkonného tajemníka Komise výkonnému orgánu pravidelné zprávy tak, jak to výkonný orgán určí, o:

a) provádění národních strategií, politik, programů a opatření podle čl. 4 odst. 1;

b) úrovních ročních národních emisí síry v souladu s pokyny, které přijme výkonný orgán, obsahující údaje o emisích za všechny příslušné kategorie zdrojů;

c) provádění jiných závazků, které na sebe vzala na základě tohoto protokolu,

ve shodě s rozhodnutím o formě a obsahu, které přijmou smluvní strany na zasedání výkonného orgánu. Náležitosti tohoto rozhodnutí se podle potřeby přezkoumají za účelem určení jakýchkoli dodatečných prvků se vztahem k formě a/nebo k obsahu informací, které mají být zahrnuty do zpráv.

2. Každá smluvní strana v rámci geografického rozsahu EMEP prostřednictvím výkonného tajemníka komise podává EMEP v obdobích, která určí řídicí orgán EMEP a která budou na zasedání výkonného orgánu schválena smluvními stranami, informace o úrovních emisí síry v časovém a prostorovém rozložení, jak to výslovně určí řídicí orgán EMEP.

3. Včas před každým výročním zasedáním výkonného orgánu poskytne EMEP informace o:

a) koncentracích a depozici kyslíkatých sloučenin síry v prostředí, a

b) propočtech bilance síry.

Smluvní strany ležící mimo geografický rozsah EMEP zpřístupní na žádost výkonného orgánu podobné údaje.

4. V souladu s čl. 10 odst. 2 písm. b) úmluvy zajistí výkonný orgán, aby byly připraveny informace o účincích depozice oxidů síry a jiných acidifikujících sloučenin.

5. Smluvní strany na zasedání výkonného orgánu zajistí pravidelné zpracování revidovaných údajů o výpočtech a mezinárodně optimalizovaných přídělech snížení emisí pro státy v geografickém rozsahu EMEP prostřednictvím využití modelů integrovaného posuzování, s výhledem na další snížení rozdílu mezi skutečnou depozicí kyslíkatých sloučenin síry a hodnotami kritických zátěží, pro účely čl. 2 odst. 1.

Článek 6

Výzkum, vývoj a monitorování

Smluvní strany podporují výzkum, vývoj, monitorování a spolupráci, které souvisejí s:

a) mezinárodní harmonizací metod stanovení kritických zátěží a kritických úrovní a vypracování postupu k dosažení tohoto souladu;

b) zdokonalením postupů monitorování a systémů modelování přenosu, koncentrací a depozice sirných sloučenin;

c) strategiemi dalšího snižování emisí síry založenými na kritických zátěžích a kritických úrovních a také na technickém vývoji, a se zdokonalováním modelů integrovaného posuzování k výpočtu mezinárodně optimalizovaných přídělů snížení emisí, s přihlédnutím ke spravedlivému rozdělení nákladů;

d) pochopením širších účinků emisí síry na lidské zdraví, na životní prostředí, zvláště pak na acidifikace, a na materiály, zejména na historické a kulturní památky, s přihlédnutím ke vztahům mezi oxidy síry, oxidy dusíku, amoniakem, těkavými organickými látkami a troposférickým ozonem;

e) technologiemi snižování emisí a technologiemi a postupy zvyšujícími energetickou účinnost, úspory energie a použití obnovitelných energií;

f) ekonomickému zhodnocení prospěchu, který pro životní prostředí a pro zdraví lidí vyplývá ze snížení emisí síry.

Článek 7

Plnění závazků

l. Zřizuje se prováděcí výbor, který přezkoumá provádění tohoto protokolu a plnění závazků smluvními stranami. Na zasedání výkonného orgánu podává zprávy zastoupeným smluvním stranám a navrhuje jim doporučení, která považuje za vhodná.

2. Při zvažování zpráv a každého doporučení prováděcího výboru mohou smluvní strany, s ohledem na věcné okolnosti a v souladu s praxí úmluvy, učinit rozhodnutí a vyzvat k akci, která by přinesla úplné splnění protokolu, včetně opatření na pomoc některé smluvní straně při plnění protokolu a podporu cílů tohoto protokolu.

3. Na prvém zasedání výkonného orgánu po vstupu tohoto protokolu v platnost přijmou smluvní strany rozhodnutí, které ustanoví složení a funkce prováděcího výboru a rovněž postup pro přezkoumávání dodržování protokolu.

4. Uplatnění postupu zjišťujícího dodržování protokolu se nikterak nedotýká ustanovení článku 9 tohoto protokolu.

Článek 8

Přezkoumávání smluvními stranami na zasedáních výkonného orgánu

1. Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu přezkoumají v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. a) úmluvy údaje dodané smluvními stranami a EMEP o účincích depozice síry a jiných acidifikujících sloučenin a zprávy prováděcího výboru podle čl. 7 odst. 1 tohoto protokolu.

2. a) Smluvní strany na zasedáních výkonného orgánu dohlížejí na závazky stanovené tímto protokolem, včetně:

i) svých závazků ve vztahu k vypočteným a mezinárodně optimalizovaným přídělům snížení emisí podle čl. 5 odst. 5;

ii) přiměřenosti těchto závazků a pokroku v dosahování cílů tohoto protokolu.

b) Při přezkoumávání se berou v úvahu nejlepší dostupné vědeckovýzkumné poznatky o acidifikaci, včetně posuzování kritických zátěží, o technologickém vývoji, měnících se ekonomických podmínkách a plnění závazků, pokud jde o úrovně emisí.

c) V kontextu tohoto přezkoumání každá smluvní strana, jejíž závazky týkající se emisních stropů síry podle přílohy II tohoto protokolu neodpovídají vypočteným a mezinárodně optimalizovaným přídělům pro snížení emisí pro tuto smluvní stranu, na které se vyžadovalo, aby zmenšila rozdíl mezi depozicí síry v roce 1990 a kritickou depozicí síry uvnitř geografického rozsahu EMEP nejméně o 60 procent, vynaloží veškeré úsilí k převzetí revidovaných závazků.

d) Postupy, metody a časový rozvrh těchto přezkoumání přesně určí smluvní strany na zasedání výkonného orgánu. První takové přezkoumání bude dokončeno v roce 1997.

Článek 9

Urovnávání sporů

1. V případě sporu mezi dvěma nebo více smluvními stranami o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu hledají sporné strany řešení jednáním nebo jakýmkoli jiným smírným prostředkem urovnávání sporů podle vlastní volby. Strany sporu o svém sporu uvědomí výkonný orgán.

2. Při ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení k tomuto protokolu nebo kdykoli později může strana sporu, která není regionální organizací hospodářské integrace, předat písemné prohlášení depozitáři, že ve věci sporu o výklad nebo uplatňování tohoto protokolu uznává jeden nebo oba z následujících prostředků urovnávání sporů za závazný ipso facto a bez nutnosti další dohody ve vztahu k jakékoli straně sporu, která přijala stejný závazek:

a) postoupení sporu Mezinárodnímu soudnímu dvoru;

b) rozhodčí řízení v souladu s postupy, které mají strany sporu přijmout na zasedání výkonného orgánu, jak nejdříve to bude možné, formou přílohy o rozhodčím řízení.

Strana sporu, která je regionální organizací hospodářské integrace, může učinit prohlášení s podobným účinkem ve vztahu k rozhodčímu řízení v souladu s postupy podle písmene b).

3. Prohlášení učiněné podle odstavce 2 zůstane v platnosti, dokud neuplyne doba stanovená v souladu s podmínkami jeho platnosti nebo do uplynutí tří měsíců od uložení písemného oznámení o jeho odvolání u depozitáře.

4. Nové prohlášení, oznámení o jeho odvolání nebo vypršení prohlášení neovlivní žádným způsobem řízení dosud projednávané před Mezinárodním soudním dvorem nebo před rozhodčím soudem, pokud se strany sporu nedohodnou jinak.

5. Kromě případu, kdy strany sporu přijaly stejný prostředek urovnávání sporů podle odstavce 2, pokud by po dvanácti měsících po oznámení sporu jednou ze stran nebyly strany sporu schopny spor urovnat prostředkem podle odstavce 1, postoupí se spor na žádost kterékoli z těchto stran ke smíření.

6. Pro účel odstavce 5 se ustaví smírčí komise. Tato komise se skládá ze stejného počtu členů jmenovaných jednotlivými zúčastněných stran nebo, pokud strany sporu sdílejí stejný zájem na smíření, skupinou s tímto zájmem, a předsedou, kterého společně zvolí takto jmenovaní členové. Komise vydá doporučující nález, který strany sporu v dobré víře zváží.

Článek 10

Přílohy

Přílohy tohoto protokolu tvoří jeho nedílnou součást. Přílohy I a IV mají povahu doporučení.

Článek 11

Změny a úpravy

1. Změny a úpravy tohoto protokolu mohou být navrženy kteroukoli jeho smluvní stranou. Kterákoli strana úmluvy může navrhnout úpravy přílohy II tohoto protokolu a přidat své jméno spolu s úrovněmi emisí, emisními stropy a procentním snížením svých emisí.

2. Navrhované změny a úpravy se předkládají písemně výkonnému tajemníku Komise, který je sdělí všem smluvním stranám. Smluvní strany projednají navrhované změny a úpravy na nejbližším zasedání výkonného orgánu za předpokladu, že výkonný tajemník návrhy předá smluvním stranám nejméně devadesát dnů předem.

3. Změny tohoto protokolu a jeho příloh II, III a V budou přijaty konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a vstoupí v platnost pro smluvní strany, které je přijaly, devadesát dnů po dni uložení listiny o přijetí od dvou třetin smluvních stran u depozitáře. Změny vstoupí v platnost pro další smluvní strany devadesátý den po dni uložení jejich listiny o přijetí těchto změn.

4. Změny příloh tohoto protokolu jiné než uvedené v odstavci 3 se přijmou konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu. Po uplynutí devadesáti dnů ode dne, kdy výkonný tajemník Komise sdělil změnu všem smluvním stranám, nabude změna přílohy účinku pro smluvní strany, které nepodaly depozitáři oznámení v souladu s odstavcem 5 níže za předpokladu, že nejméně šestnáct smluvních stran nepodalo takovéto oznámení.

5. Smluvní strana, která není schopna schválit změnu přílohy jiné než přílohy uvedené v odstavci 3, to oznámí depozitáři písemně do devadesáti dnů ode dne sdělení o jejich přijetí. Depozitář neprodleně oznámí všem smluvním stranám obdržená oznámení. Smluvní strana může kdykoli své předchozí oznámení zaměnit za listinu o přijetí změn a po uložení listin o jejich přijetí u depozitáře nabude změna přílohy pro tuto smluvní stranu účinku.

6. Změny přílohy II tohoto protokolu se přijímají konsensem smluvních stran přítomných na zasedání výkonného orgánu a nabudou účinku pro smluvní strany protokolu devadesátým dnem ode dne, kdy výkonný sekretariát Komise těmto smluvním stranám přijetí změny písemně oznámí.

Článek 12

Podpis

1. Tento protokol je otevřen k podpisu v Oslo od 13. června 1994 do 14. června 1994 včetně, potom v sídle Organizace spojených národů v New Yorku do 12. prosince 1994 včetně pro státy členské státy Komise i pro státy s poradním statutem při Komisi na základě odstavce 8 usnesení Hospodářské a sociální rady 36/IV/ ze dne 28. března 1947 a pro organizace regionální hospodářské integrace tvořené svrchovanými členskými státy Komise, na které jejich členské státy přenesly pravomoc vyjednávat, uzavírat a uplatňovat mezinárodní dohody v záležitostech tohoto protokolu za předpokladu, že tyto státy a organizace jsou stranami úmluvy a že jsou uvedeny v příloze II.

2. V záležitostech v rámci svých pravomocí uplatňují tyto regionální organizace hospodářské integrace svým jménem práva a plní povinnosti, které tento protokol přiřazuje jejich členským státům. V těchto případech členské státy těchto organizací nejsou oprávněny uplatňovat tato práva jednotlivě.

Článek 13

Ratifikace, přijetí, schválení a přistoupení

1. Tento protokol podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři.

2. Tento protokol je od 12. prosince 1994 otevřen pro přistoupení států a organizací, které splňují požadavky čl. 12 odst. 1.

Článek 14

Depozitář

Listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení jsou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů ve funkci depozitáře.

Článek 15

Vstup v platnost

1. Tento protokol vstupuje v platnost devadesátým dnem po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení u depozitáře.

2. Pro každý stát a organizaci uvedené v čl. 12 odst. 1, které ratifikují, přijmou nebo schválí tento protokol nebo k němu přistoupí po dni uložení šestnácté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení, vstupuje protokol v platnost devadesátým dnem po dni uložení listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení této smluvní strany.

Článek 16

Odstoupení

Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu tohoto protokolu v platnost pro určitou smluvní stranu může tato smluvní strana od protokolu odstoupit tím, že o tom podá písemné oznámení depozitáři. Každé takové odstoupení nabude účinku devadesátým dnem po dni jeho přijetí depozitářem nebo v určitém pozdějším datu, které může být v oznámení upřesněno.

Článek 17

Platná znění

Prvopis tohoto protokolu, jehož znění v jazyce anglickém, francouzském a ruském mají stejnou platnost, je uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

V Oslo třináctého června roku tisíc devět set devadesát čtyři.

--------------------------------------------------