Úmluva

o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře z roku 1974 (Helsinská úmluva)

STÁTY JAKOŽTO SMLUVNÍ STRANY TÉTO ÚMLUVY,

VĚDOMY SI nepostradatelné ekonomické, společenské a kulturní hodnoty mořského prostředí oblasti Baltského moře a jejích živých zdrojů pro obyvatele smluvních stran,

MAJÍCE na paměti výjimečné hydrografické a ekologické vlastnosti oblasti Baltského moře a citlivost jejích živých zdrojů na změny životního prostředí,

BEROUCE NA VĚDOMÍ rychlý rozvoj lidských činností v oblasti Baltského moře, významnou populaci žijící v jeho povodí a vysoce urbanizovaný a industrializovaný stav smluvních stran, jakož i jejich intenzivní zemědělství a lesní hospodářství,

BEROUCE NA VĚDOMÍ zásadní dopad rostoucího znečištění oblasti Baltského moře pocházejícího z mnoha zdrojů, jako je vypouštění odpadů do řek, ústí řek, výpusti a kanály, ukládání odpadu a běžný provoz plavidel a také vzduchem nesené znečišťující látky,

VĚDOMY SI zodpovědnosti smluvních stran za ochranu a zvyšování hodnot mořského prostředí oblasti Baltského moře k prospěchu jejích obyvatel,

UZNÁVAJÍCE, že ochrana a zlepšování mořského prostředí oblasti Baltského moře jsou úkoly, které nelze účinně splnit na národní úrovni, ale také těsnou regionální spoluprací a dalšími vhodnými mezinárodními opatřeními, která směřují k naplnění těchto úkolů,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že příslušné předchozí mezinárodní úmluvy ani po svém vstupu v platnost neodpovídají všem konkrétním požadavkům na ochranu a zlepšování mořského prostředí oblasti Baltského moře daných smluvních stran,

BEROUCE NA VĚDOMÍ důležitost vědecké a technologické spolupráce v ochraně a zlepšování mořského prostředí oblasti Baltského moře, zejména mezi smluvními stranami,

PŘEJÍCE SI rozvíjet další regionální spolupráci v oblasti Baltského moře, jejíž možnosti a požadavky byla potvrzeny podpisem Úmluvy o rybolovu a zachování živých zdrojů v oblasti Baltského moře a v Pobaltí, v Gdaňsku v roce 1973,

VĚDOMY SI důležitosti regionální mezivládní spolupráce v ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře jako celistvé součásti mírové spolupráce a vzájemného porozumění mezi evropskými státy,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Oblast úmluvy

Pro účely této úmluvy je "oblastí Baltského moře" vlastní Baltské moře s Botnickým zálivem, Finským zálivem a se vstupem do Baltského moře, ohraničeném rovnoběžkou místa Skaw ve Skagerraku na 57o 44,8′ severní šířky. Nezahrnuje výsostné vody smluvních stran.

Článek 2

Definice

Pro účely této úmluvy se rozumí:

1. "znečištěním" přímé nebo nepřímé zavádění látek nebo energie člověkem do mořského prostředí včetně ústí řek, které má za následek takové škodlivé účinky, jako je poškození lidského zdraví, škody na živých zdrojích a na mořské fauně a flóře, překážky k oprávněnému využívání moře včetně rybolovu, zhoršení užitné kvality mořské vody a snížení její hodnoty pro rekreaci;

2. "znečištěním z pozemních zdrojů" znečištění moře způsobené vypouštěním odpadu z kontinentu, které dosáhne moře prostřednictvím vodních toků, atmosféry nebo přímo z pobřeží, včetně výpustí z kanálů;

3. a) "ukládáním odpadu":

i) každé úmyslné odstraňování odpadů nebo jiných materiálů z lodí, z jiných lidmi vyrobených konstrukcí na moři nebo z letadel do moře;

ii) každé úmyslné odstraňování lodí, letadel, plošin nebo jiných lidmi vyrobených konstrukcí na moři;

b) "ukládání odpadu" nezahrnuje:

i) odstraňování odpadů nebo jiného vedlejšího materiálu pocházejícího z běžného provozu lodí, letadel, plošin nebo jiných lidmi vyrobených konstrukcí na moři a z jejich vybavení do moře, jiných než jsou odpady nebo jiný materiál dopravovaný nebo překládaný na lodě nebo letadla, plošiny nebo jiné lidmi vyrobené konstrukce na moři, provozované za účelem odstraňování takových materiálů nebo pocházející ze zpracování takových odpadů nebo jiných materiálů na těchto lodích, letadlech, plošinách nebo konstrukcích;

ii) umístění materiálu za účelem jiným než pouhé odstraňování za předpokladu, že takové umístění není v rozporu s cíly této úmluvy;

4. "loďmi a letadly" vodní nebo vzdušné dopravní prostředky jakéhokoli druhu. Tento výraz zahrnuje křídlové lodě, vznášedla, ponorná plavidla, plovoucí stroje mají-li vlastní pohon a pevné nebo plovoucí plošiny;

5. "ropou" ropa ve všech podobách včetně ropy surové, topných olejů, kalů, olejovitých odpadů a produktů rafinace;

6. "škodlivou látkou" jakákoli nebezpečná, škodlivá nebo jiná látka, která, vnikne-li do moře, může způsobit znečištění;

7. "nehodou" událost zahrnující skutečné nebo pravděpodobné vytékání škodlivé látky nebo odpadní vody obsahující takovou látku do moře.

Článek 3

Základní zásady a závazky

1. Smluvní strany přijmou individuálně nebo společně všechna vhodná právní, správní nebo jiná důležitá opatření za účelem předcházení a snižování znečištění a k ochraně a zlepšování mořského prostředí Baltského moře.

2. Smluvní strany v maximální míře usilují, aby zajistily, že provádění této úmluvy nezpůsobí nárůst znečištění mořských oblastí mimo oblast Baltské moře.

Článek 4

Platnost

1. Tato úmluva se vztahuje na ochranu mořského prostředí oblasti Baltského moře, která zahrnuje vody a mořské dno včetně jeho živých zdrojů a dalších forem mořského života.

2. Aniž jsou dotčena výsostná práva k teritoriálním vodám smluvních stran, každá z nich provede ustanovení této úmluvy v rámci svých teritoriálních vod prostřednictvím svých vnitrostátních orgánů.

3. Ačkoli se ustanovení této úmluvy nevztahují na vnitrostátní toky, které podléhají výsostným právům každé smluvní strany, zajistí smluvní strany, aniž jsou dotčena tato výsostná práva, dosažení cílů této úmluvy v těchto vodách.

4. Tato úmluva se nevztahuje na žádné válečné lodi, námořní pomocná plavidla, vojenská letadla nebo na jiné lodi a letadla ve vlastnictví státu nebo provozovaná státem a používaná v současné době pouze ke státním nekomerčním službám.

Každá smluvní strana však zajistí přijetím vhodných opatření, která nenarušují provoz nebo provozní schopnosti takových lodí a letadel, která tato smluvní strana vlastní nebo provozuje, aby tyto lodi a letadla byly provozovány, pokud je to rozumné a uskutečnitelné, v souladu s touto úmluvou.

Článek 5

Nebezpečné látky

Smluvní strany se zavazují přijmou opatření proti přenosu nebezpečných látek uvedených v příloze I k této úmluvě buď vzduchem, vodou nebo jiným způsobem do oblasti Baltského moře.

Článek 6

Zásady a závazky týkající se znečištění z pozemních zdrojů

1. Smluvní strany přijmou všechna vhodná opatření k regulaci a minimalizaci pozemních zdrojů znečištění mořského prostředí oblasti Baltského moře.

2. Zejména smluvní strany přijmou všechna vhodná opatření k regulaci a přísnému omezení znečištění škodlivými látkami a materiály v souladu s přílohou II této úmluvy. Za tím účelem kromě jiného přiměřeně spolupracují na rozvoji a přijímání konkrétních programů, směrnic, norem nebo nařízení týkajících se vypouštění, kvality životního prostředí a výrobků, obsahujících takové látky a materiály a jejich používání.

3. Látky a materiály uvedené v příloze II této úmluvy se nesmějí zavádět do mořského prostředí oblasti Baltského moře ve významných množstvích bez předchozího zvláštního povolení, které pravidelně kontroluje příslušný vnitrostátní orgán.

4. Příslušný vnitrostátní orgán informuje Komisi podle článku 12 této úmluvy o množství, kvalitě a způsobu vypouštění, jestliže se domnívá, že byla vypuštěna významná množství látek a materiálů uvedených v příloze II této úmluvy.

5. Smluvní strany usilují o ustanovení a přijetí obecných kritérií pro vydávání povolení k vypouštění.

6. K regulaci a minimalizování znečištění oblasti Baltského moře škodlivými látkami usilují smluvní strany, kromě ustanovení článku 5 této úmluvy, o dosažení cílů a užití kritérií, uvedených v příloze III této úmluvy.

7. Jestliže výpusti prostřednictvím vodních toků, tekoucích přes území dvou nebo více smluvních stran nebo tvořících hranice mezi nimi, mohou být příčinou znečištění mořského prostředí oblasti Baltského moře, dotyčné smluvní strany přijmou společně vhodná opatření k předcházení a zmírnění takového znečištění.

8. Smluvní strany usilují o používání co nejschůdnějších prostředků k minimalizování znečištění oblasti Baltského moře škodlivými látkami přenášenými vzduchem.

Článek 7

Zabránění znečištění z lodí

1. Za účelem ochrany oblasti Baltského moře před znečištěním úmyslným, nedbalostním nebo náhodným vypuštěním ropy, dalších škodlivých látek a před vypouštěním splašků a odpadků z lodí, přijmou smluvní strany opatření, stanovená v příloze IV této úmluvy.

2. Smluvní strany rozvíjí a uplatňují jednotné požadavky na kapacitu a umístění zařízení pro příjem zbytků ropy, dalších škodlivých látek včetně splašků a odpadků, zohlední mimo jiné zvláštní potřeby lodí pro přepravu cestujících a kombinované přepravy.

Článek 8

Rekreační plavidla

Smluvní strany, kromě provádění ustanovení této úmluvy, která mohou být přiměřeně použita na rekreační plavidla, přijmou zvláštní opatření ke snížení škodlivých účinků na mořské prostředí oblasti Baltského moře způsobovaných rekreačními plavidly. Tato opatření se mimo jiné zabývají vhodnými zařízeními pro příjem odpadů z rekreačních plavidel.

Článek 9

Zabránění ukládání odpadů

1. Smluvní strany, s výhradou odstavců 2 a 4 tohoto článku, zakazují ukládání odpadů v oblasti Baltského moře.

2. Ukládání substrátů vybagrovaných ze dna podléhá předchozímu zvláštnímu povolení příslušného vnitrostátního orgánu v souladu s ustanoveními přílohy V této úmluvy.

3. Každá smluvní strana se zavazuje zajistit, aby ustanovením tohoto článku vyhověly lodě a letadla:

a) registrované na jejím území nebo plující pod její vlajkou;

b) nakládající v rámci jejího území nebo teritoriálních vod látky, které mají být uloženy, nebo

c) u nichž se předpokládá, že se zúčastní ukládání odpadů v jejích teritoriálních vodách.

4. Ustanovení tohoto článku se nepoužije, je-li bezpečnost lidského života, lodi nebo letadla na moři ohrožena úplným zničením nebo celkovou ztrátou lodi nebo letadla nebo v jiném případě, který představuje nebezpečí pro lidský život, jestliže se uložení odpadu jeví jako jediný způsob odvrácení hrozby a jestliže je velmi pravděpodobné, že následné poškození po takovém uložení odpadu bude menší, než při jiném postupu. Uložení odpadu se provede tak, aby se zmenšila pravděpodobnost poškození lidského nebo mořského života.

5. Ukládání odpadů podle ustanovení odstavce 4 tohoto článku se oznamuje a projednává v souladu s přílohou VI k této úmluvě a bezodkladně se oznamuje komisi podle článku 12 této úmluvy v souladu s ustanoveními pravidla 4 přílohy V této úmluvy.

6. V případě ukládání odpadů, kde je podezření z porušení ustanovení tohoto článku, smluvní strany spolupracují v šetření této záležitosti v souladu s pravidlem 2 přílohy IV této úmluvy.

Článek 10

Výzkum a těžba z mořského dna a jeho podloží

Každá smluvní strana přijme všechna vhodná opatření k zabránění znečištění mořského prostředí oblasti Baltského moře způsobeném výzkumem nebo těžbou v její části mořského dna a jeho podloží nebo z přidružených činností. Zajistí také, aby bylo k dispozici dostatečné vybavení k zahájení okamžitého snižování znečištění v této oblasti.

Článek 11

Spolupráce v boji proti znečištění moře

Smluvní strany přijmou příslušná opatření a spolupracují, jak je stanoveno v příloze VI této úmluvy, aby vyloučily nebo maximálně snížily znečištění oblasti Baltského moře ropou nebo jinými škodlivými látkami.

Článek 12

Ústavní a organizační rámec

1. Pro účely této úmluvy se zřizuje Komise na ochranu baltského mořského prostředí, dále jen "komise".

2. Předsednictví komise vykonává postupně každá smluvní strana podle abecedního pořadí jmen států v anglickém jazyce.

Předseda vykonává funkci po dobu dvou let a nemůže během tohoto období svého předsednictví působit jako zástupce své země.

V případě uvolnění předsednictví jmenuje smluvní strana předsedající komisi nástupce, který zůstane v úřadu, dokud funkční období předsednictví této smluvní straně neskončí.

3. Zasedání komise se konají alespoň jednou do roka a jsou svolávána předsedou. Na žádost smluvní strany, je-li tato podepsána další smluvní stranou, svolá předseda co možná nejdříve mimořádné zasedání, jehož termín a místo sám určí, nejpozději však do 90 dní ode dne podání žádosti.

4. První zasedání komise svolává depozitář a koná se do 90 dnů ode dne následujícího po vstupu této úmluvy v platnost.

5. Každá smluvní strana má v komisi jeden hlas. Pokud není v této úmluvě stanoveno jinak, komise přijímá svá rozhodnutí jednomyslně.

Článek 13

Povinnosti komise

Povinnosti komise jsou:

a) trvale sledovat provádění této úmluvy;

b) doporučovat opatření týkající se cílů této úmluvy;

c) revidovat obsah této úmluvy a jejích příloh a doporučovat smluvním stranám potřebné změny této úmluvy a jejích příloh, včetně změn na seznamech látek a materiálů a rovněž přijetí nových příloh;

d) definovat kritéria regulace znečištění, cíle pro snížení znečištění a cíle týkající se opatření, zejména podle přílohy III této úmluvy;

e) podporovat těsnou spolupráci s příslušnými státními orgány s ohledem na písmeno f) tohoto článku, dodatečná opatření k ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře a k tomuto účelu:

i) přijímat, zpracovávat, sbírat a rozšiřovat důležité vědecké, technologické a statistické informace z dostupných zdrojů a

ii) podporovat vědecký a technologický výzkum; a

f) vyhledávat vhodné služby příslušných regionálních a dalších mezinárodních organizací, spolupracovat ve vědeckém a technologickém výzkumu a rovněž v jiných činnostech, vztahujících se k cílům této úmluvy;

g) vykonávat další funkce, které mohou být vhodné za podmínek stanovených touto úmluvou.

Článek 14

Správní ustanovení pro komisi

1. Pracovním jazykem komise je angličtina.

2. Komise přijme svůj jednací řád.

3. Úřad komise, dále jen "sekretariát", je v Helsinkách.

4. Komise jmenuje výkonného tajemníka a vytvoří ustanovení pro případné jmenování dalších zaměstnanců a určí povinnosti, funkční období a postavení výkonného tajemníka.

5. Výkonný tajemník je vedoucím správních úředníků komise a vykovává funkce nezbytné pro správu této úmluvy, práci komise a jiné úkoly svěřené výkonnému tajemníkovi komisí a jejím jednacím řádem.

Článek 15

Finanční ustanovení pro komisi

1. Komise přijme svá finanční pravidla.

2. Komise přijme rozpočet navrhovaných výdajů na jeden rok nebo na dva roky a udělá předběžný rozpočet na následující fiskální období.

3. Na celkový objem rozpočtu, včetně každého dodatkového rozpočtu schváleného komisí, přispějí smluvní strany mimo Evropského hospodářského společenství rovným dílem, pokud se komise nerozhodne jednomyslně jinak.

Kromě příspěvků členských států přispívá Evropské hospodářské společenství až 2,5 % správních nákladů rozpočtu.

4. Každá smluvní strana platí výlohy spojené s účastí svých zástupců, expertů a poradců v komisi.

Článek 16

Vědecká a technologická spolupráce

1. Smluvní strany se zavazují přímo nebo případně prostřednictvím příslušných regionálních nebo jiných mezinárodních organizací spolupracovat v oblasti vědy, technologie a dalšího výzkumu, vyměňovat si údaje a rovněž další vědecké informace pro účely této úmluvy.

2. Aniž je dotčen čl. 4 odst. 1, 2 a 3 této úmluvy, smluvní strany se zavazují přímo nebo případně prostřednictvím příslušných regionálních nebo jiných mezinárodních organizací prosazovat studie, vykonávat, podporovat nebo přispívat na programy, zaměřené na rozvoj způsobů a prostředků pro hodnocení stavu přírody a rozsahu znečištění, přenosových cest, expozic, rizik a nápravných opatření v oblasti Baltského moře, a zejména rozvíjet alternativní metody zpracování, odstraňování a vyloučení takových materiálů a látek, které jsou pravděpodobnou příčinou znečištění mořského prostředí oblasti Baltského moře.

3. Smluvní strany se zavazují přímo nebo případně prostřednictvím příslušných regionálních nebo jiných mezinárodních organizací a na základě informací a údajů získaných podle odstavců 1 a 2 tohoto článku spolupracovat na rozvoji vzájemně srovnatelných pozorovacích metod, na provádění zásadních studií a na vytváření doplňkových nebo přidružených programů pro sledování.

4. Organizace a rozsah práce spojené s prováděním úkolů podle předchozích odstavců stanoví v první řadě komise.

Článek 17

Odpovědnost za škodu

Smluvní strany se zavazují, že co možná nejdříve společně navrhnou a přijmou pravidla, týkající se odpovědnosti za škodu vzniklou jednáním nebo opomenutím při porušení této úmluvy, včetně mimo jiné rozsahu odpovědnosti, kritérií a postupů pro určování odpovědnosti a dostupných nápravných prostředků.

Článek 18

Řešení sporů

1. V případě sporu mezi smluvními stranami, pokud jde o výklad nebo použití této úmluvy, hledají smluvní strany řešení jednáním. Pokud zúčastněné strany nemohou dosáhnout dohody, hledají zprostředkovatele nebo společně požádají o zprostředkování třetí smluvní stranou, oprávněnou mezinárodní organizaci nebo oprávněnou osobou.

2. Pokud zúčastněné strany nebyly schopny vyřešit svůj spor jednáním nebo se nemohly dohodnout na opatřeních, jak je výše popsáno, předloží se takové spory za společného souhlasu ad hoc arbitrážnímu soudu, stálému arbitrážnímu soudu nebo Mezinárodnímu soudnímu dvoru.

Článek 19

Záruka některých svobod

Nic v této úmluvě nesmí být vykládáno jako narušení svobody plavby, rybolovu, mořského vědeckého výzkumu a jiného oprávněného používání volného moře, jakož i práva pokojného průjezdu teritoriálními vodami.

Článek 20

Statut příloh

Přílohy připojené k této úmluvě jsou její nedílnou součástí.

Článek 21

Vztah k jiným úmluvám

Ustanovení této úmluvy se nedotýkají práv a povinností smluvních stran plynoucích z dříve uzavřených smluv a rovněž ze smluv, které mohou být uzavřeny v budoucnosti, které podporují a rozvíjejí hlavní zásady námořního práva, na němž je založena tato úmluva, a zejména ustanovení o zabránění znečištění mořského prostředí.

Článek 22

Revize úmluvy

Se souhlasem smluvních stran nebo na žádost komise může být svolána konference za účelem obecné revize této úmluvy.

Článek 23

Změny článků úmluvy

1. Každá smluvní strana může navrhnout změny článků této úmluvy. Každá taková navrhnutá změna je zaslána depozitáři a jeho prostřednictvím sdělena všem smluvním stranám, které depozitáře informují o přijetí nebo odmítnutí změny co možná nejdříve po obdržení sdělení.

Změna vstoupí v platnost 90 dnů po obdržení sdělení o přijetí této změny od všech smluvních stran depozitářem.

2. Se souhlasem smluvních stran nebo na žádost komise může být svolána konference za účelem změny této úmluvy.

Článek 24

Změny příloh a přijetí příloh

1. Každou změnu příloh navrženou smluvní stranou sdělí depozitář ostatním smluvním stranám a posoudí komise. Pokud ji komise přijme, sdělí změnu smluvním stranám a doporučí její přijetí.

2. Taková změna je považována za přijatou po uplynutí období určeného komisí, pokud v tomto období ani jedna ze smluvních stran nevznesla námitky. Přijatá změna vstoupí v platnost dnem stanoveným komisí.

Komisí stanovené období se prodlužuje o dodatečné období šesti měsíců a den vstupu změny v platnost se v souladu s tím posouvá, pokud ve výjimečných případech některá smluvní strana před vypršením období stanoveného komisí informuje depozitáře, že ačkoli zamýšlí návrh přijmout, ústavní požadavky pro takové přijetí nejsou ještě v jejím státě splněny.

3. Příloha k této úmluvě může být přijata v souladu s ustanoveními tohoto článku.

4. Depozitář informuje všechny smluvní strany o jakýchkoli změnách nebo o přijetí nové přílohy, která vstupuje v platnost podle tohoto článku, a o datu, kdy tato změna nebo nová příloha vstoupí v platnost.

5. Jakákoli námitka podle tohoto článku se provádí písemným oznámením depozitáři, který informuje všechny smluvní strany a výkonného tajemníka o každém takovém oznámení a o datu jeho přijetí.

Článek 25

Výhrady

1. Ustanovení této úmluvy nejsou předmětem výhrad.

2. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku nebrání žádné smluvní straně odložit na dobu nepřesahující jeden rok použitelnost některé přílohy této úmluvy nebo její části či změny po vstupu dotyčné přílohy nebo její změny v platnost.

3. Jestliže po vstupu této úmluvy v platnost některá smluvní strana uplatňuje ustanovení odstavce 2 tohoto článku, informuje ostatní smluvní strany v době přijímání změny přílohy nebo nové přílohy komisí o těch ustanoveních, která se odkládají v souladu s článkem 2 této úmluvy.

Článek 26

Podpis, přijetí, schválení a přistoupení

1. Tato úmluva je otevřena v Helsinkách dne 22. března 1974 k podpisu baltskými státy zúčastněnými na diplomatické konferenci o ochraně mořského prostředí oblasti Baltského moře, konané v Helsinkách od 18. do 22. března 1974. Tato úmluva bude otevřena pro přistoupení každého dalšího státu, který projeví zájem o cíle a záměry této úmluvy, bude-li takový stát přizván všemi smluvními stranami.

Tato úmluva je otevřena pro přistoupení Evropského hospodářského společenství. V oblasti své pravomoci je Evropské hospodářské společenství zmocněno k počtu hlasů rovnému počtu svých členských států, které jsou smluvními stranami této úmluvy. Evropské hospodářské společenství nevykonává svá volební práva v případech, kdy je vykonávají členské státy a obráceně.

2. Tato úmluva podléhá přijetí nebo schválení členskými státy, které ji podepsaly.

3. Listiny o přijetí, schválení nebo o přistoupení se uloží u vlády Finska, která vykonává povinnosti depozitáře.

Článek 27

Vstup v platnost

Tato úmluva vstupuje v platnost dva měsíce po uložení sedmé listiny o přijetí nebo listiny o schválení.

Pro Evropské hospodářské společenství, v případě jeho přistoupení k úmluvě podle článku 26, vstupuje úmluva v platnost dva měsíce po uložení listiny o přistoupení.

Článek 28

Odstoupení

1. Kdykoli po uplynutí pěti let ode dne vstupu této úmluvy v platnost může každá smluvní strana předáním písemného oznámení depozitáři odstoupit od této úmluvy. Odstoupení vstoupí pro takovou smluvní stranu v platnost dne 31. prosince roku následujícího po roce, v němž bylo depozitáři oznámeno odstoupení.

2. V případě oznámení některé smluvní strany o odstoupení svolá depozitář zasedání smluvních stran za účelem zvážení účinku tohoto odstoupení.

Článek 29

Jazyk

Tato úmluva je vypracována v jednom vyhotovení v anglickém jazyce. Úřední překlady do dánského, finského, německého, polského, ruského a švédského jazyka budou připraveny a uloženy s podepsaným originálem.

Na důkaz čehož připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této úmluvě své podpisy.

V Helsinkách dvacátého druhého dne měsíce března roku tisícího devítistého sedmdesátého čtvrtého.

Za Dánsko:

Holger Hansen

Za Finsko:

Jermu Laine

Za Německou demokratickou republiku:

Hans Reichelt

Za Německou spolkovou republiku:

Hans-georg Sachs

Za Polskou lidovou republiku:

Jerzy Kusiak

Za Švédsko:

Svante Lundkvist

Za Svaz sovětských socialistických republik:

E. E. Alexejevskij

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

NEBEZPEČNÉ LÁTKY

Ochrana oblasti Baltského moře proti znečištění níže uvedenými látkami může zahrnovat použití vhodných technických prostředků, zákazy a nařízení týkající se přepravy, obchodování, manipulace, použití a konečného uložení výrobků obsahujících takové látky.

1. DDT (1, 1, 1-trichlor-2, 2 bis-(chlorofenyl)-etan) a jeho deriváty DDE a DDD

2. PCB (polychlorované bifenyly)

3. PCT (polychlorované trifenyly)

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

ŠKODLIVÉ LÁTKY A MATERIÁLY

Následující látky a materiály jsou na seznamu pro účely článku 6 této úmluvy.

Tento seznam je platný pro látky a materiály zaváděné prostřednictvím vody do mořského životního prostředí. Smluvní strany rovněž usilují o používání nejlepších prakticky použitelných prostředků, aby zabránily vnikání vzduchem nesených škodlivých látek a materiálů do Baltského moře.

A. K naléhavé úvaze

1. Rtuť, kadmium a jejich sloučeniny.

B. 2. Antimon, arsen, berylium, chrom, měď, olovo, molybden, nikl, selen, cín, vanad, zinek a jejich sloučeniny, jakož i základní fosfor.

3. Fenoly a jejich deriváty.

4. Kyselina ftalová a její deriváty.

5. Kyanidy.

6. Perzistentní halogenované uhlovodíky.

7. Polycyklické aromatické uhlovodíky a jejich deriváty.

8. Perzistentní toxické organické sloučeniny křemíku.

9. Perzistentní pesticidy, včetně organofosfátových a organocínových pesticidů, herbicidů, činidel proti plísním a chemikálií používaných pro konzervaci dřeva, prken, dřevní drtě, celulózy, papíru, usní a textilií, které nejsou v působnosti ustanovení přílohy I této úmluvy.

10. Radioaktivní materiály.

11. Kyseliny, alkálie a povrchově aktivní činidla ve vysokých koncentracích nebo ve velkých množstvích.

12. Ropa a odpady z petrochemického a jiného průmyslu obsahující látky rozpustné v tucích.

13. Látky mající nepříznivé účinky na chuť nebo na vůni mořských výrobků pro spotřebu lidí, nebo látky působící na chuť, pach, barvu, čirost nebo jiné vlastnosti vody, které značně snižují její hodnotu pro rekreační účely.

14. Materiály a látky, které mohou plavat, zůstávat v suspenzi nebo klesat, a které mohou vážně ovlivnit jakékoli oprávněné využívání moře.

15. Ligninové látky obsažené v průmyslových odpadních vodách.

16. Cheláty EDTA (kyselina ethylendinitriltetraoctová nebo kyselina ethylendiamintetraoctová) a DTPA (kyselina diethylentriaminpentaoctová.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

CÍLE, KRITÉRIA A OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE ZABRÁNĚNÍ ZNEČIŠTĚNÍ Z POZEMNÍCH ZDROJŮ

V souladu s ustanoveními článku 6 této úmluvy smluvní strany usilují o dosažení cílů a o uplatnění kritérií a opatření vyjmenovaných v této příloze za účelem regulace a snížení znečištění mořského prostředí Baltského moře z pozemních zdrojů na minimum.

1. Městská splašková voda se čistí vhodným způsobem, aby množství organických látek nezpůsobovalo škodlivé změny v obsahu kyslíku v Baltském moři a množství živin nezpůsobovalo škodlivou eutrofizaci Baltského moře.

2. Městská splašková voda se čistí vhodným způsobem, aby se zajistilo, že hygienická kvalita a zejména epidemiologická a toxikologická bezpečnost přijímací mořské oblasti je udržována na úrovni, která nezpůsobuje poškozování lidského zdraví a aby za daného složení odpadních vod se nevytvářela významná množství takových škodlivých látek, jaké jsou uvedeny na seznamu v přílohách I a II této úmluvy.

3. Zatížení znečišťujícími průmyslovými odpady se vhodně minimalizují, aby se snížilo množství škodlivých látek, organických látek a živin.

4. Prostředky ve vztahu k odstavci 3 této přílohy zahrnují zejména minimalizaci produkce odpadů ze zpracovatelských technologií, recirkulaci a opětovné používání provozní vody, ekonomizaci vodního hospodářství a zlepšování odborné způsobilosti pro čištění vody. K čištění odpadních vod se použijí mechanické, chemické, biologické a jiné postupy podle kvality odpadní vody a podle požadavků na zlepšení kvality přijímající vody.

5. Vypouštění chladící vody z atomových elektráren nebo z jiných druhů průmyslu, které používají velká množství vody, se ovlivňuje způsobem, který minimalizuje znečištění mořského prostředí oblasti Baltského moře.

6. Komise definuje kritéria kontroly znečištění, cíle snížení znečištění a cíle týkající se opatření, včetně výrobních technologií a zpracování odpadu, aby se snížilo znečištění oblasti Baltského moře.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

ZABRÁNĚNÍ ZNEČIŠTĚNÍ Z LODÍ

PRAVIDLO 1

Smluvní strany v záležitostech týkajících se ochrany Baltského moře před znečištěním z lodí spolupracují:

a) v rámci Mezinárodní námořní organizace, zejména na podpoře rozvoje mezinárodních pravidel;

b) na účinném a jednotném zavádění pravidel přijatých Mezinárodní námořní organizací.

PRAVIDLO 2

Smluvní strany, aniž je dotčen čl. 4 odst. 4 této úmluvy, si vzájemně pomáhají v pátrání po porušování stávajících právních předpisů o opatřeních proti znečištění, které nastalo nebo je podezření, že nastalo v oblasti Baltského moře. Tato součinnost může zahrnovat, aniž je tím omezena, kontrolu záznamů o ropě, nákladových knih, palubních deníků, provozních deníků strojoven prováděnou příslušnými orgány a odebírání vzorků ropy pro účely analytické identifikace.

PRAVIDLO 3

Definice

Pro účely této přílohy se rozumí:

1. "lodí" plavidlo libovolného typu operující kdekoli v mořském prostředí a zahrnující křídlové čluny, vznášedla, ponorná plavidla, plovoucí stroje a pevné nebo plovoucí plošiny;

2. "správním orgánem" vláda státu v jehož pravomoci je loď provozována. Pokud jde o loď oprávněnou plout pod vlajkou nějakého státu, je správním orgánem vláda tohoto státu. Pokud jde o pevné nebo plovoucí plošiny využívané k průzkumu a těžbě z mořského dna a jeho podloží, přilehlých k pobřeží, nad nímž pobřežní stát vykonává suverénní práva průzkumu a využívání přírodního bohatství, je správním orgánem vláda zúčastněného pobřežního státu;

3. a) "vypouštěním", pokud jde o škodlivé látky nebo o odpadní vody obsahující takové látky, každé jakkoli způsobené vypuštění z lodi a zahrnuje jakýkoli únik, zneškodňování, vylévání, prosakování, čerpání, vytékání nebo vyprazdňování;

b) "vypouštění" nezahrnuje

i) ukládání odpadu ve smyslu úmluvy o zabránění znečištění moří ukládáním odpadů a jiných látek, uzavřené v Londýně dne 29. prosince 1972, nebo

ii) uvolňování škodlivých látek přímo vznikajících při těžbě, průzkumu a přidruženého zpracování nerostů z mořského dna;

iii) vypouštění škodlivých látek k účelům oprávněného vědeckého výzkumu směřujícího ke snížení znečištění nebo k jeho regulaci;

4. "nejbližší pevninou": pojmem "od nejbližší pevniny" od základní linie, od které jsou teritoriální vody daného území stanoveny v souladu s mezinárodním právem;

5. pojem "jurisdikce" se vykládá v souladu s platným mezinárodním právem v daném čase použití nebo výkladu této přílohy;

6. pojmem "Marpol 73/78" mezinárodní Úmluva o zabránění znečištění z lodí z roku 1973, pozměněná příslušným protokolem z roku 1978.

PRAVIDLO 4

Ropa

Smluvní strany, které jsou rovněž smluvními stranami Marpol 73/78, používají v souladu s touto úmluvou ustanovení přílohy 1 úmluvy Marpol 73/78 pro zabránění znečištění ropou.

PRAVIDLO 5

Škodlivé kapalné látky

Smluvní strany, které jsou rovněž smluvními stranami Marpol 73/78, používají v souladu s touto úmluvou ustanovení přílohy 2 Marpol 73/78 pro zabránění znečištění škodlivými kapalnými hromadně přepravovanými látkami.

PRAVIDLO 6

Škodlivé látky v balené formě

A. Smluvní strany použijí co možná nejdříve vhodná jednotná pravidla pro přepravu škodlivých látek v balené formě nebo v přepravních kontejnerech, přenosných nádržích nebo silničních a železničních cisternových vagónech.

B. Pokud jde o některé škodlivé látky případně určené komisí, kapitán nebo vlastník lodi nebo jeho zástupce oznámí příslušnému přístavnímu úřadu záměr nakládat nebo vykládat takové látky nejméně 24 hodin před takovou činností.

C. Hlášení nehody týkající se škodlivých látek se provede v souladu s ustanoveními přílohy VI této úmluvy.

PRAVIDLO 7

Splašky

Smluvní strany použijí ustanovení odstavců A až D a F až G tohoto pravidla na vypouštění odpadních vod z lodí provozovaných v oblasti Baltského moře.

A. Definice

Pro účely tohoto pravidla se rozumí:

1. "splašky"

a) odtoky a jiné odpady z různých druhů toalet, pisoárů a vyústění WC;

b) odtoky z lékařských prostor (ošetřoven, nemocničních oddělení, atd.), z umývadel, nádob na mytí a praní a vyústění umístěných v takových prostorách;

c) odtoky z prostorů obsahujících živá zvířata; nebo

d) jiné odpadní vody smíchané s výše definovanými odtoky;

2. "sběrnou nádrží" nádrž, používaná pro sběr a přechovávání splašků.

B. Použití

Ustanovení tohoto pravidla se vztahují na:

a) lodě o hrubém výtlaku 200 tun a více,

b) lodě o hrubém výtlaku méně než 200 tun schválené pro přepravu více než 10 osob,

c) lodě, které nemají změřen hrubý výtlak a které jsou schváleny pro přepravu více než 10 osob.

C. Vypouštění splašků

1. S výhradou ustanovení odstavce D tohoto pravidla je vypouštění splašků do moře zakázáno, kromě případů, kdy

a) loď vypouští rozmělněné a desinfikované splašky s použitím úředně schváleného systému ve vzdálenosti větší než čtyři námořní míle od nejbližší pevniny, nebo splašky, které nejsou rozmělněné nebo desinfikované ve vzdálenosti větší než 12 námořních mil od nejbližší země, pokud v žádném případě splašky, které byly skladovány v sběrných nádržích, nejsou vypouštěny jednorázově, ale mírnou rychlostí, když loď je na cestě a pohybuje se rychlostí ne menší než čtyři uzly, nebo

b) loď má v provozu čistírnu splašků, která byla schválena úřady, a

i) výsledky testu čistírny jsou uloženy v dokladu vezeném lodí;

ii) dále, vypouštění nevytváří viditelné plovoucí pevné látky v okolních vodách, ani nezpůsobuje jejich obarvení, nebo

c) se loď nachází ve vodách v jurisdikcí státu, který umožňuje vypouštět splašky v souladu se svými méně přísnými požadavky.

2. Jsou-li splašky míchány s odpady nebo odpadními vodami, které mají odlišné požadavky na vypouštění, použijí se požadavky přísnější.

D. Výjimky

Odstavec C tohoto pravidla se nevztahuje na:

a) vypouštění splašků z lodi nutné pro účely zajištění bezpečnosti lodi a osob na palubě nebo pro záchranu života na moři nebo

b) vypouštění splašků, které je výsledkem poškození lodi nebo jejího zařízení, jestliže všechna rozumná bezpečnostní opatření k zamezení vypouštění nebo jeho omezení na minimum byla provedena před poškozením a po něm.

E. Sběrná zařízení

1. Každá smluvní strana se bude usilovat vybavit své přístavy a terminály v oblasti Baltského moře zařízeními pro sběr splašků, které by přiměřeně vyhověly potřebám lodí, jež je využívají a nezpůsobovaly lodím nežádoucí zdržení.

2. Aby se umožnilo připojení potrubí zařízení pro sběr splašků k lodním vypouštěcímu potrubí, musí být obě potrubí vybavena standardním připojením pro vypouštění v souladu s následující tabulkou:

Normalizované rozměry přírub přípojek pro vypouštění

Popis | Rozměry |

Vnější průměr | 210 mm |

Vnitřní průměr | Podle vnějšího průměru potrubí |

Průměr roztečné kružnice šroubů | 170 mm |

Otvory v přírubě | 4 otvory v přírubě o průměru 18 mm rovnoměrně rozmístěné na roztečné kružnici výše uvedeného průměru. Šířka otvoru musí být 18 mm. |

Tloušťka příruby | 16 mm |

Šrouby a matice: množství a průměr | Čtyři, každý 16 mm v průměru, vhodné délky |

Příruba je konstruována k připojení potrubí o maximálním vnitřním průměru 100 mm a je z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu s hladkým povrchem. Tato příruba spolu s vhodným těsněním je způsobilá pro provozní tlak 6 kg/cm2. |

Pro lodě s boční výškou pět metrů nebo méně může být vnitřní průměr vypouštěcí přípojky 38 mm.

F. Úřední prohlídky

1. Lodě používané pro mezinárodní trasy v oblasti Baltského moře podléhají těmto úředním prohlídkám:

a) počáteční úřední prohlídka před uvedením lodi do provozu nebo před prvním vydáním osvědčení požadovaného podle odstavce G tohoto pravidla, zahrnující úřední prohlídku lodi, která má zajistit aby:

i) je-li loď vybavena čistírnou splašků, splňovalo toto zařízení provozní požadavky, založené na normách a komisí [1] doporučených testovacích metodách a bylo schváleno správním orgánem;

ii) je-li loď vybavena systémem rozmělňování a dezinfikování splašků, splňoval takový systém provozní požadavky založené na normách a testovacích metodách doporučených komisí [2] a byl schválen správním orgánem;

iii) je-li loď vybavena sběrnou nádrží pro záchyt všech splašků, byla kapacita této nádrže dostatečná, aby uspokojila úřady s ohledem na záchyt všech splašků vznikajících při provozu lodi, počet osob na palubě a jiné důležité faktory. Sběrná nádrž musí splňovat provozní požadavky založené na normách a testovacích metodách doporučených komisí [3] a musí být schválena správním orgánem;

iv) loď byla vybavena potrubím k vypouštění splašků do sběrného zařízení. Potrubí by mělo být vybaveno standardním připojením k pobřežním zařízením v souladu s odstavcem E nebo pro obchodní lodě v souladu s jinými normami, které mohou být uznány správním orgánem jako jsou rychlospojky.

Tato úřední prohlídka musí zajistit, aby zařízení, připojení, uspořádání a materiál plně vyhovovaly platným požadavkům tohoto pravidla.

Správní orgán uzná "osvědčení o homologaci" pro čistírny splašků vydané správním orgánem jiné smluvní strany;

b) pravidelné úřední prohlídky s časovým odstupem určeným správním orgánem, ale nepřekračující pět let zajistí, aby zařízení, připojení, uspořádání a materiál plně vyhovovaly příslušným požadavkům tohoto pravidla.

2. Úřední prohlídky lodi zaměřené na prosazování ustanovení tohoto pravidla provádějí zaměstnanci úřadů. Správní orgán však může pověřit prohlídkami buď inspektory jmenované pro tento účel nebo jím uznávané organizace. V každém případě daný správní orgán plně zajišťuje úplnost a účinnost úředních prohlídek.

3. Po úřední prohlídce lodi nelze provést žádné významné změny na zařízení, připojení, uspořádání nebo materiálu, které byly předmětem úřední prohlídky, bez schválení správního orgánu, kromě přímého přemístění takového zařízení nebo připojení.

G. Osvědčení

1. Osvědčení o zabránění znečištění splašky se vydává lodím s osvědčením k přepravě více než 50 osob, které plují na mezinárodních trasách v oblasti Baltském moři, po úřední prohlídce v souladu s ustanoveními odstavce F tohoto pravidla.

2. Takové osvědčení je vydáváno buď správním orgánem nebo osobou či organizací, řádně zmocněnou správním orgánem. V každém případě správní orgán přejímá plnou zodpovědnost za osvědčení.

3. Osvědčení o zabránění znečištění splašky se vystaví ve formě odpovídající vzoru uvedeného v dodatku k příloze IV Marpol 73/78, neboť smluvní strany jsou také smluvními stranami Marpol 73/78. Není-li jazykem angličtina, obsahuje znění překlad do angličtiny.

4. Osvědčení o zabránění znečištění splašky se vydává na období potvrzené správním orgánem, které nepřesahuje pět let.

5. Osvědčení pozbývá platnosti, pokud byly provedeny významné změny na zařízení, připojení, uspořádání nebo požadovaném materiálu, bez souhlasu správního orgánu, kromě přímého přemístění takového zařízení nebo připojení.

PRAVIDLO 8

Odpadky

Smluvní strany, které jsou také smluvními stranami Marpol 73/78, použijí v souladu s touto úmluvou ustanovení přílohy V Marpol 73/78 pro zabránění znečištění odpadky z lodí.

[1] Odkaz na doporučení Helcom 1/5.

[2] Odkaz na doporučení Helcom 1/5.

[3] Odkaz na doporučení Helcom 1/5.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

VÝJIMKY Z OBECNÉHO ZÁKAZU UKLÁDÁNÍ ODPADŮ A JINÝCH LÁTEK V OBLASTI BALTSKÉHO MOŘE

PRAVIDLO 1

V souladu s čl. 9 odst. 2 této úmluvy se zákaz ukládání odpadu nevztahuje na ukládání vybagrovaných substrátů v moři za předpokladu, že

1. neobsahuje významná množství a koncentrace látek, definovaných komisí a uvedených na seznamu v přílohách I a II této úmluvy, a

2. ukládání odpadu se provádí na základě předchozího zvláštního povolení, vydaného příslušným vnitrostátním orgánem, buď

a) v oblasti teritoriálních vod smluvní strany, nebo

b) mimo oblast teritoriálních vod, případně kdekoli, po předchozích konzultacích s komisí.

Při vydávání takových povolení musí smluvní strana splnit ustanovení pravidla 3 této přílohy.

PRAVIDLO 2

1. Příslušný vnitrostátní orgán podle čl. 9 odst. 2 této úmluvy:

a) vydává zvláštní povolení stanovené v pravidle 1 této přílohy;

b) vede záznamy o povaze a množstvích materiálů povolených uložit a o místě, čase a způsobu uložení;

c) shromažďuje dostupné informace o povaze a množství materiálu, který byl v poslední době, před vstupem této úmluvy v platnost, uložen v oblasti Baltského moře, pokud by daný uložený materiál mohl způsobovat kontaminaci vody nebo organismů v oblasti Baltského moře, mohl by být zachycen rybářskými zařízeními nebo jinak způsobovat škody, a o místě, čase a metodě jeho ukládání.

2. Příslušný vnitrostátní orgán vydá zvláštní povolení v souladu s pravidlem 1 této přílohy pro materiály, o jejichž uložení v oblasti Baltského moře se uvažuje:

a) naložené na jeho území;

b) naložené lodí nebo letadlem registrovaným na jeho území nebo plující pod jeho vlajkou, když nakládání proběhne na území státu, který není smluvní stranou této úmluvy.

3. Při vydávání povolení podle odst. 1 písm. a) postupuje příslušný vnitrostátní orgán v souladu s pravidlem 3 této přílohy spolu s takovými dodatečnými kritérii, opatřeními a požadavky, které shledá důležitými.

4. Každá smluvní strana oznámí komisi a případně další smluvní straně informace blíže určené v pravidle 2 odst. 1 písm. c) této přílohy. Postup, který je třeba dodržet, a povahu takových zpráv stanoví komise.

PRAVIDLO 3

Při vydávání zvláštních povolení podle pravidla 1 této přílohy zváží příslušný vnitrostátní orgán:

1. množství vybagrovaného substrátu, které má být uloženo;

2. obsah látek uvedených v přílohách I a II této úmluvy;

3. místo (například souřadnice oblasti ukládání odpadu, hloubka a vzdálenost od pobřeží) a jeho vztah k oblastem zvláštního zájmu (například rekreační oblasti, místa vytírání, školky a rybolovné oblasti, atd.);

4. charakteristiky vody, jestliže je ukládání odpadu prováděno mimo teritoriální vody, sestávající z:

a) hydrografických charakteristik (například teplota, slanost, hustota, profil);

b) chemických vlastností (například pH, rozpuštěný kyslík, živiny);

c) biologických charakteristik (například primární produkce a bentická fauna).

Údaje by měly zahrnovat dostatečné informace o ročních průměrných úrovních a sezónních odchylkách vlastností uvedených v tomto odstavci;

5. existenci a účinky jiného ukládání odpadu, pravděpodobně provedeného v oblasti ukládání.

PRAVIDLO 4

Zprávy v souladu s čl. 9 odst. 5 této úmluvy zahrnují tyto informace:

1. místo ukládání odpadu, vlastnosti ukládaného materiálu a přijatá protiopatření:

a) místo (tj. souřadnice místa havarijního ukládání, hloubka a vzdálenost od pobřeží);

b) způsob uložení odpadu;

c) množství a složení ukládaného materiálu a rovněž jeho fyzikální vlastnosti (například rozpustnost a hustota), chemické a biochemické vlastnosti (například spotřeba kyslíku, živiny) a biologické charakteristiky (například přítomnost virů, bakterií, kvasinek, parazitů);

d) toxicita;

e) obsah látek uvedených v přílohách I a II této úmluvy;

f) rozptylové charakteristiky (například účinky proudů a větru a horizontální přenos a vertikální směšování);

g) vlastnosti vody (například teplota, pH, oxidačně-redukční podmínky, slanost a rozvrstvení);

h) charakteristiky dna (například topografie, geologický charakter a oxidačně-redukční podmínky);

i) přijatá protiopatření a následné provedené nebo plánované činnosti.

2. obecné úvahy a podmínky:

a) možné účinky na rekreační možnosti (například plovoucí nebo vyvržený materiál, zkalení vody, nepříjemný zápach, zabarvení a zpěnění);

b) možné účinky na mořský život, chov ryb, korýšů a měkkýšů, hojnost ryb a rybolov, sklizeň a pěstování mořských řas a

c) možné účinky na jiná využití moře (například narušení kvality vody pro použití v průmyslu, koroze ponořených konstrukcí, rušivé zásahy plovoucích materiálů na provoz plavidel, narušování rybolovu a plavby v důsledku ukládání odpadů či pevných předmětů na dno moře a narušování ochrany oblastí zvláštního významu pro vědecké účely a ochranu přírody).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

SPOLUPRÁCE V BOJI PROTI ZNEČIŠTĚNÍ MOŘE

PRAVIDLO 1

Pro účely této přílohy se rozumí:

1. "lodí" plavidlo libovolného typu provozované kdekoli v mořském prostředí, včetně křídlových člunů, vznášedel, ponorných plavidel, plovoucích strojů a pevných nebo plovoucích plošin;

2. "správním orgánem" vláda státu, v jehož jurisdikci je loď provozována. Je-li loď oprávněna plout pod vlajkou nějakého státu, je správním orgánem vláda státu. Pokud jde o pevné nebo plovoucí plošiny využívané k těžbě a průzkumu mořského dna a jeho podloží, které sousedí s pobřežím, nad nímž pobřežní stát vykonává svá suverénní práva k průzkumu a využívání přírodního bohatství, je správním orgánem vláda daného pobřežního státu;

3. a) "vypouštěním", pokud jde o škodlivé látky nebo odpadní vody obsahující takové látky, jakkoli způsobený únik z lodi a zahrnuje jakýkoli únik, odstranění, vylití, prosakování, čerpání, vypouštění nebo vytékání;

b) "vypouštění odpadu" nezahrnuje:

i) uložení odpadu ve smyslu Úmluvy o zabránění námořního znečištění ukládáním odpadů a jiných látek, uzavřené v Londýně dne 29. prosince 1972, nebo

ii) uvolňování škodlivých látek přímo vznikajících z těžby, průzkumu a přidruženého zpracování nerostných zdrojů mořského podloží v blízkosti pobřeží;

iii) uvolňování škodlivých látek k účelům oprávněného vědeckého výzkumu směřujícího ke snížení znečištění nebo k jeho kontrole.

PRAVIDLO 2

Smluvní strany se zavazují udržovat způsobilost pro zásah proti únikům ropy a jiných škodlivých látek do moře. Tato způsobilost zahrnuje vhodné zařízení, lodě a lidské síly připravené na činnosti v pobřežních vodách, stejně jako na volném moři.

PRAVIDLO 3

Smluvní strany s výhradou čl. 4 odst. 4 této úmluvy rozvíjejí a provádějí individuálně nebo ve spolupráci dohlížecí činnosti pokrývající oblast Baltského moře za účelem objevování a sledování ropy a dalších látek uniklých do moře.

PRAVIDLO 4

V případě přepadnutí škodlivých látek přes palubu v obalech, přepravních kontejnerech, přenosných nádržích nebo silničních a železničních cisternových vagónech spolupracují smluvní strany při záchraně a vyzvednutí takových balení, kontejnerů nebo tanků, aby se nebezpečí pro životní prostředí zmenšilo na minimum.

PRAVIDLO 5

1. Smluvní strany, které jsou rovněž smluvními stranami mezinárodní úmluvy o zabránění znečištění z lodí z roku 1973, pozměněné protokolem z roku 1978 (Marpol 73/78), použijí v souladu s uvedenou úmluvou ustanovení článku 8 a protokol I k Marpol 73/78 o zprávách o nehodách zahrnujících škodlivé látky. Tato opatření se rovněž použijí, jde-li o významné úniky ropy nebo jiných škodlivých látek v případech nezahrnutých do článku 8 Marpol 73/78.

2. Smluvní strany požádají kapitány lodí a piloty letadel, aby podávali bez prodlení a v souladu s tímto systémem zprávy o významných únicích ropy nebo jiných škodlivých látek pozorovaných na moři. Takové zprávy musí v rámci možností obsahovat následující údaje: čas, polohu, vítr a mořské podmínky a druh, rozsah a možný zdroj pozorovaného znečištění.

PRAVIDLO 6

Každá smluvní strana požádá kapitány lodí plujících pod její vlajkou, aby poskytli v případě nehody na žádost příslušných orgánů takové podrobné informace o lodi a jejím nákladu, které jsou dostačující k preventivní nebo zásahové činnosti proti znečištění moře a pro spolupráci s těmito orgány.

PRAVIDLO 7

1. a) Smluvní strany co nejdříve dohodnou, dvoustranně nebo mnohostranně, na regionech v oblasti Baltského moře, kde provedou zásahové nebo záchranné činnosti, dojde-li k významným únikům ropy nebo jiných nebezpečných látek nebo jakékoli nehodě, která je nebo může být příčnou znečištění oblasti Baltského moře. Tyto dohody nesmí být v rozporu s žádnými jinými dohodami uzavřenými mezi smluvními stranami a týkajícími se téhož předmětu. Sousední státy zajistí harmonizaci těchto různých dohod. Smluvní strany se vzájemně informují navzájem o těchto dohodách.

Smluvní strany mohou případně požádat komisi o pomoc k dosažení dohody.

b) Smluvní strany, v jejichž oblasti dojde k situaci popsané v pravidle l této přílohy, provedou nezbytné vyhodnocení situace a přiměřená opatření, aby zamezily nebo snížily na minimum účinky následného znečištění a dozírají na unášené části uniklých látek, dokud nejsou vyžádána další opatření.

2. V případě, kdy je taková uniklá látka unášena nebo může být pravděpodobně unášena do oblasti, kde jiná smluvní strana má provádět opatření k účelům definovaným v odst. 1 písm. a) tohoto pravidla, tato strana musí být bez prodlení informována o situaci a provedených opatřeních.

PRAVIDLO 8

Smluvní strana, která potřebuje pomoc při zásahu proti únikům ropy nebo jiných nebezpečných látek do moře, může požádat o pomoc jiné smluvní strany, přednostně ty, které jsou pravděpodobně také zasaženy únikem. Smluvní strany takto požádané o pomoc v souladu s tímto pravidlem maximálně usilují takovou pomoc poskytnout.

PRAVIDLO 9

1. Smluvní strany poskytnou informace dalším smluvním stranám a komisi o:

a) své vnitrostátních organizaci řešení úniků ropy a jiných škodlivých látek do moře;

b) vnitrostátních nařízeních a jiných opatřeních, která mají přímý přínos pro boj se znečištěním moře ropou nebo škodlivými látkami;

c) orgánu zodpovědném za příjem a odesílání zpráv o znečištění moře ropou a jinými škodlivými látkami;

d) příslušných orgánech zabývajících se otázkami, které se týkají opatření vzájemné pomoci, informací a spolupráce mezi smluvními stranami podle této přílohy;

e) opatřeních provedených v souladu s pravidlem 8 této přílohy.

2. Smluvní strany si vyměňují informace o výzkumných a vývojových programech a o výsledcích týkajících se způsobů, jimiž může být řešeno znečištění moře ropou a jinými škodlivými látkami a o zkušenostech v boji s takovým znečištěním.

PRAVIDLO 10

Příslušné orgány podle pravidla 9 odst. 1 písm. d) této přílohy naváží přímý kontakt a spolupracují v pracovních záležitostech.

--------------------------------------------------