Dohoda

o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj

SMLUVNÍ STRANY,

HLÁSÍCE SE k základním zásadám pluralitní demokracie, právního státu, dodržování lidských práv a k tržní ekonomice;

PŘIPOMÍNAJÍCE SI závěrečný akt Helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, zejména jeho Deklaraci zásad;

VÍTAJÍCE záměr středoevropských a východoevropských zemí podporovat praktické zavádění pluralitní demokracie, posilování demokratických institucí, právní stát a dodržování lidských práv a jejich vůli zavádět reformy směřující k tržně orientované ekonomice;

BEROUCE V ÚVAHU důležitost těsné a koordinované spolupráce pro podporu hospodářského pokroku středoevropských a východoevropských zemí s cílem napomoci jejich ekonomikám k větší mezinárodní konkurenceschopnosti a pomoci těmto zemím při jejich obnově a rozvoji a tímto způsobem případně omezit rizika spojená s financováním jejich hospodářství;

JSOUCE PŘESVĚDČENY, že vytvoření mnohostranné finanční instituce, evropské svým základním charakterem a široce mezinárodní svými členy, pomůže těmto cílům a vytvoří novou a jedinečnou strukturu spolupráce v Evropě;

SE DOHODLY na založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (dále jen "banka"), která bude působit v souladu s následujícími ustanoveními:

KAPITOLA I

CÍL, FUNKCE A ČLENSTVÍ

Článek 1

Účel

V rámci podpory hospodářského pokroku a rekonstrukce je cílem banky podpora přechodu k otevřeným tržně orientovaným ekonomikám a podpora soukromé a podnikatelské iniciativy v zemích střední a východní Evropy, které se přihlásily k zásadám parlamentní demokracie, pluralismu a tržní ekonomiky a které tyto zásady naplňují v praxi.

Článek 2

Úkoly

1. V zájmu plnění dlouhodobého cíle, který spočívá v péči o přechod středoevropských a východoevropských zemí k otevřeným tržně orientovaným ekonomikám a v podpoře soukromé a podnikatelské iniciativy, banka pomůže přijímajícím členským zemím zavádět strukturální a odvětvové ekonomické reformy včetně demonopolizace, decentralizace a privatizace tak, aby pomohla jejich ekonomikám plně se zapojit do mezinárodního hospodářství, a to následujícími opatřeními:

i) podporou vytváření, zdokonalování a rozšiřování produktivní, konkurenční a soukromé hospodářské činnosti, především malých a středních podniků, prostřednictvím soukromých a jiných zainteresovaných investorů;

ii) mobilizací domácího a cizího kapitálu a zkušených řídících pracovníků k účelu uvedenému v bodě i);

iii) podporou produktivního investování včetně investic do služeb a finančního sektoru a v příslušné infrastruktuře, ve které je nutné podporovat soukromou a podnikatelskou iniciativu, a tímto napomáhat k vytváření konkurenčního prostředí a ke zvyšování produktivity, životní úrovně a pracovních podmínek;

iv) poskytováním technické pomoci při přípravě, financování a provádění příslušných projektů, ať již samostatných nebo zapojených do zvláštních investičních programů;

v) stimulováním a podporou rozvoje kapitálových trhů;

vi) poskytováním podpory zdravým a ekonomicky životaschopným projektům zahrnujícím více než jednu přijímající členskou zemi;

vii) prosazováním v rámci své činnosti zdravého a stabilního rozvoje z hlediska životního prostředí;

a

viii) prováděním takových dalších činností a poskytováním takových dalších služeb, které mohou podpořit plnění těchto úkolů.

2. Při plnění úkolů uvedených v odstavci 1 tohoto článku banka úzce spolupracuje se všemi členy a způsobem odpovídajícím podmínkám této dohody s Mezinárodním měnovým fondem, Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní finanční korporací, Mnohostrannou agenturou pro investiční záruky a Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a dále spolupracuje s Organizací spojených národů a jejími agenturami a dalšími příslušnými orgány a s jakýmkoli subjektem, veřejným či soukromým, který se zabývá ekonomickým rozvojem či investicemi v zemích střední a východní Evropy.

Článek 3

Členství

1. Členství v bance je otevřeno:

i) 1. evropským a 2. mimoevropským zemím, které jsou členy Mezinárodního měnového fondu;

a

ii) Evropskému hospodářskému společenství a Evropské investiční bance.

2. Země, které se mohou stát členy podle odstavce 1 tohoto článku a které se nestanou členy podle článku 61 této dohody, mohou být přijaty za členy banky za podmínek stanovených bankou při schválení alespoň dvoutřetinovou většinou guvernérů představujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů.

KAPITOLA II

KAPITÁL

ČLÁNEK 4

Základní kapitál

1. Základní kapitál při vzniku banky je deset miliard (10000000000) ECU. Je rozdělen na jeden milion (1000000) akcií o nominální hodnotě akcie ve výši deset tisíc (10000) ECU, které mohou být upsány pouze členy banky v souladu s článkem 5 této dohody.

2. Základní kapitál při vzniku banky je rozdělen na splacené akcie a akcie splatné na požádání. Celkový objem splacených akcií při vzniku společnosti jsou tři miliardy (3000000000) ECU.

3. Schválený základní kapitál je možné zvýšit za předpokladu vhodných podmínek schválením alespoň dvěma třetinami guvernérů představujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů banky.

Článek 5

Upsání akcií

1. Každý člen upíše akcie základního kapitálu banky za předpokladu splnění příslušných zákonných požadavků. Každé upsání základního schváleného kapitálu při vzniku banky je rozděleno na splacené akcie a akcie splatné na požádání v poměru tři ku sedmi. Základní počet akcií určených k upsání každému ze signatářů této dohody, kteří se stanou členy v souladu s článkem 61 této dohody, odpovídá počtu uvedenému v příloze A. Výše počátečního upsaného podílu každého člena je alespoň sto (100) akcií.

2. Základní počet akcií upsaných zeměmi, které budou přijaty za členy podle čl. 3 odst. 2 této dohody, bude stanoven radou guvernérů pod podmínkou, že nebude schváleno takové upsání, které by mělo za následek snížení celkového podílu na základním kapitálu banky zemí, které jsou členy Evropského hospodářského společenství, spolu s podílem Evropského hospodářského společenství a Evropské investiční banky pod úroveň většiny upsaného základního kapitálu.

3. Rada guvernérů přezkoumá základní kapitál banky nejméně jednou za pět (5) let. V případě navýšení základního kapitálu bude mít každý člen přiměřenou příležitost upsat, za jednotných podmínek, které určí rada guvernérů, poměrný podíl navýšení základního kapitálu rovnající se poměru, které jeho upsaný kapitál má k celkovému upsanému kapitálu bezprostředně před tímto zvýšením. Žádný člen si nemusí upsat jakoukoli část zvýšeného základního kapitálu.

4. V souladu se zněním ustanovení odstavce 3 tohoto článku rada guvernérů může na žádost člena navýšit podíl upsaný tímto členem nebo mu přidělit akcie, které nejsou upsány ostatními členy za předpokladu, že takové navýšení nebude mít za následek snížení celkového podílu zemí, které jsou členy Evropského hospodářského společenství, spolu s podílem Evropského hospodářského společenství a Evropské investiční banky na základním jmění pod úroveň většiny upsaného základního kapitálu.

5. Prvotně upsané akcie členy budou vydány v nominální hodnotě. Další akcie budou vydány v nominální hodnotě, pokud rada guvernérů schválením alespoň dvou třetin guvernérů představujících alespoň dvě třetiny celkového počtu hlasů členů nerozhodne vydat tyto akcie za zvláštních okolností podle jiných pravidel.

6. Akcie nemohou být zastaveny či jinak zatíženy, ani převáděny vyjma bance za podmínek stanovených v kapitole VII této dohody.

7. Závazky členů vůči akciím jsou limitovány nesplacenou částí jejich emisní hodnoty. Žádný člen není odpovědný z důvodu členství za závazky banky.

Článek 6

Splácení příspěvků

1. Úhrada splacených akcií ve výši původně upsané každým signatářem této dohody, který se stane členem v souladu s článkem 61 této dohody, bude provedena v pěti (5) splátkách, každá ve výši dvaceti (20) procent takovéto částky. První splátka bude zaplacena každým členem do šedesáti (60) dnů od data vstupu dohody v platnost nebo od data uložení příslušné listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení v souladu s článkem 61, jestliže uložení je pozdějšího data než datum vstupu dohody v platnost. Zbývající čtyři (4) splátky budou splatné postupně jeden rok od data předchozí splátky a budou realizovány v souladu s zákonnými požadavky každého člena.

2. Padesát (50) procent každé splatné částky v souladu s odstavcem 1 tohoto článku nebo provedené členem přijatým v souladu s čl. 3 odst. 2 této dohody může být uskutečněno směnkou nebo jiným dlužním úpisem vystaveným tímto členem, znějícím na ECU, americké dolary nebo japonské jeny, které by byly čerpány podle potřeb banky k platbám jejích operací. Tyto směnky či dlužní úpisy jsou nepřevoditelné, bezúročné a vyplatitelné bance v nominální hodnotě na požádání. Požadavky na proplacení směnek a dlužních úpisů se za odpovídající časové období uskuteční tak, aby hodnota požadavků v ECU v okamžiku požadavku vůči každému členovi byla poměrná k počtu splacených akcií upsaných a držených každým členem ukládajícím tyto směnky či jiné dlužní úpisy.

3. Všechny platební závazky člena týkající se upsání akcií v počátečním základním kapitálu se vypořádají buď v ECU, amerických dolarech nebo v japonských jenech na základě průměrného kurzu příslušné měny k ECU za období od 30. září 1989 do 31. března 1990.

4. Úhrada upsaného kapitálu banky splatného na požádání je předmětem výzvy s ohledem na články 17 a 42 této dohody, a to pouze, je-li to požadováno bankou za účelem plnění jejích závazků.

5. V případě výzvy uvedené v odstavci 4 tohoto článku se platba uskuteční členem v ECU, amerických dolarech nebo v japonských jenech. Tyto výzvy jsou jednotně v ECU pro každou akcii splatnou na požádání v hodnotě vypočítané v době výzvy.

6. Banka určí místo pro jakoukoli platbu podle tohoto článku nejdéle do jednoho měsíce po zahajovacím zasedání rady guvernérů za předpokladu, že se před tímto určením uskuteční platba první splátky uvedené v odstavci 1 tohoto článku Evropské investiční bance, která je svěřenským správcem banky.

7. V případech upsání jiných než těch, které jsou popsány v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku, se platby člena související s upsáním splacených akcií v základním jmění uskuteční členem v ECU, amerických dolarech nebo v japonských jenech, a to hotovostní platbou nebo směnkou či jiným dlužním úpisem.

8. Pro účely tohoto článku platba nebo hodnota znějící v ECU zahrnuje platbu nebo hodnotu v jakékoli volně směnitelné měně, která je k datu platby nebo inkasa ekvivalentní hodnotě příslušného závazku v ECU.

Článek 7

Běžné zdroje kapitálu

Pro účely této dohody se "běžnými zdroji kapitálu" banky rozumí:

i) schválený základní kapitál banky zahrnující splacené akcie a akcie splatné na požádání upsané podle článku 5 této dohody;

ii) finanční prostředky plynoucí z půjček banky na základě pravomoci uvedené v čl. 20 bodu i) této dohody, na něž se vztahuje závazek k výzvám podle čl. 6 odst. 4 této dohody;

iii) finanční prostředky plynoucí ze splátek půjček nebo záruk a výnosy z investic do majetku uskutečněných ze zdrojů uvedených v bodech i) a ii) tohoto článku;

iv) výnosy plynoucí z půjček a investic do majetku uskutečněných ze zdrojů uvedených v bodech i) a ii) tohoto článku a výnosy plynoucí ze záruk a upisování, které nejsou součástí zvláštních operací banky;

a

v) jakékoli další finanční prostředky nebo výnosy plynoucí bance, které nepatří mezi zdroje zvláštních fondů uvedených v článku 19 této dohody.

KAPITOLA III

OPERACE

ČLÁNEK 8

Přijímající země a použití zdrojů

1. Zdroje a zařízení banky se použijí výlučně k naplňování účelu a úkolů uvedených v článcích 1 a 2 této dohody.

2. Banka může provádět své operace v zemích střední a východní Evropy, které trvale postupují v přechodu k tržně orientované ekonomice a k podpoře soukromé a podnikatelské iniciativy a které konkrétními kroky naplňují zásady stanovené v článku 1 této dohody.

3. V případě, že by členská země prováděla politiku neodpovídající článku 1 této dohody, anebo za výjimečných okolností, rada ředitelů zváží, zda by přístup člena ke zdrojům banky neměl být pozastaven nebo jinak pozměněn, a může dát odpovídající doporučení radě guvernérů. Jakékoli rozhodnutí v této věci přijme rada guvernérů rozhodnutím alespoň dvoutřetinové většiny guvernérů představujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů.

4. i) Kterákoli potenciální přijímající země může požádat, aby jí banka poskytla přístup ke svým zdrojům na omezené účely po dobu tří (3) let od vstupu této dohody v platnost. Každý takový požadavek bude připojen jako nedílná součást k této dohodě ihned, jakmile bude vznesen.

ii) V průběhu tohoto období:

a) banka poskytne takové zemi a podnikům na jejím území na jejich požádání technickou pomoc a další druhy pomoci zaměřené na financování soukromého sektoru, ulehčení přechodu podniků, které jsou vlastněny státem, do soukromého vlastnictví a řízení, a na pomoc podnikům, které fungují na bázi konkurence a směřují k účasti na tržně orientované ekonomice. Rozsah této pomoci podléhá ustanovením čl. 11 odst. 3 této dohody;

b) celkový objem jakékoli takto poskytnuté pomoci nepřevýší celkový objem akcií této země splacených v hotovosti nebo směnkami.

iii) Na konci tohoto období bude rozhodnutí o umožnění přístupu této země nad rámec omezení uvedených v písmenech a) a b) schváleno radou guvernérů alespoň tříčtvrtinovou většinou guvernérů představujících alespoň osmdesát pět (85) procent celkového počtu hlasů členů.

Článek 9

Běžné a zvláštní operace

Operace banky sestávají z běžných operací financovaných z běžných kapitálových zdrojů banky uvedených v článku 7 této dohody a ze zvláštních operací financovaných ze zvláštních fondů uvedených v článku 19 této dohody. Oba druhy operací mohou být kombinovány.

Článek 10

Rozdělení operací

1. Běžné kapitálové zdroje a zdroje ze zvláštních fondů banky jsou vždy a ve všech ohledech drženy, používány, předurčovány, investovány anebo jinak používány zcela odděleně. Účetní závěrky banky uvádějí rezervy banky spolu s běžnými operacemi a odděleně zvláštní operace.

2. Běžné kapitálové zdroje banky nebudou za žádných okolností zatíženy anebo použity k úhradě ztrát a závazků vznikajících ze zvláštních operací anebo jiných činností, pro které byly zvláštní fondy původně použity nebo určeny.

3. Náklady spojené přímo s běžnými operacemi půjdou k tíži běžných kapitálových zdrojů banky. Náklady spojené přímo se zvláštními operacemi půjdou k tíži zdrojů zvláštních fondů. Všechny ostatní náklady budou v souladu s čl. 18 odst. 1 této dohody uhrazovány podle rozhodnutí banky.

Článek 11

Metody operací

1. Banka uskuteční operace naplňující účel a úkoly stanovené v článcích 1 a 2 této dohody kterýmkoli nebo všemi následujícími způsoby:

i) poskytováním půjček anebo spolufinancováním s mnohostrannými institucemi, komerčními bankami anebo ostatními zainteresovanými institucemi, anebo účastí na půjčkách podnikům soukromého sektoru, podnikům, které jsou vlastněny státem a které fungují na bázi konkurence a směřují k účasti na tržně orientované ekonomice, a kterémukoli podniku, který je vlastněn státem, za účelem ulehčení jeho přechodu do soukromého vlastnictví a řízení; obzvláště k ulehčení anebo podpoře účasti soukromého a/anebo zahraničního kapitálu v takových podnicích;

ii) a) investicemi do vlastního kapitálu podniků soukromého sektoru;

b) investicemi do vlastního kapitálu podniků, které jsou vlastněny státem, fungujících konkurenčně a směřujících k účasti na tržně orientované ekonomice, a investicemi do základního kapitálu podniků, které jsou vlastněny státem, k umožnění jejich přechodu k soukromému vlastnictví a řízení; obzvláště k ulehčení anebo podpoře účasti soukromého a/anebo zahraničního kapitálu v takových podnicích;

a

c) upisováním emise cenných papírů jak soukromých společností, tak podniků vlastněných státem, které jsou uvedeny v písmenu b) tohoto odstavce za účelem uvedeným v písmenu b) tohoto odstavce; a to v případech, kde ostatní způsoby financování nejsou vhodné;

iii) usnadněním přístupu na domácí a mezinárodní kapitálové trhy soukromým společnostem a ostatním společnostem uvedeným v bodu i) tohoto odstavce pro cíle uvedené v bodu i) tohoto odstavce prostřednictvím poskytování záruk v těch případech, ve kterých jiné formy financování nejsou vhodné, a prostřednictvím finančního poradenství a jiných forem pomoci;

iv) používáním zdrojů ze zvláštních fondů v souladu s dohodami určujícími jejich použití;

a

v) poskytováním nebo účastí na půjčkách a poskytováním technické pomoci na rekonstrukci a rozvoji infrastruktury, včetně ekologických programů, potřebných pro rozvoj soukromého sektoru a přechod k tržně orientované ekonomice.

Pro účely tohoto odstavce podnik, který je vlastněn státem, nebude považován za konkurenčně fungující, pokud nebude autonomně fungovat v konkurenčním tržním prostředí a nebudou se na něj vztahovat právní předpisy o úpadku.

2. i) Rada ředitelů alespoň jednou ročně přezkoumá operace banky a strategii půjčování v každé přijímající zemi k zajištění plného naplňování účelu a úkolů banky stanovených v článcích 1 a 2 této dohody. Každé rozhodnutí vycházející z takového přezkoumání musí být přijato alespoň dvoutřetinovou většinou ředitelů představujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů.

ii) Uvedené přezkoumání zahrnuje mimo jiné posouzení pokroku každé přijímající země v decentralizaci, demonopolizaci a privatizaci a relativní podíl půjček banky soukromým podnikům, podnikům, které jsou vlastněny státem a které jsou v procesu přechodu k účasti na tržně orientované ekonomice anebo privatizaci, a pro potřeby infrastruktury, pro technickou pomoc a jiné účely.

3. i) Ne více než čtyřicet (40) procent celkové částky půjček, záruk a kapitálových investic poskytnutých bankou, bez ohledu na další operace uvedené v tomto článku, se poskytne státnímu sektoru. Toto procentní omezení bude zpočátku použito na dvouleté období ode dne zahájení činnosti banky, souhrnně za oba roky, a následně v každém následujícím finančním roce.

ii) V každé zemi ne více než čtyřicet (40) procent celkové částky půjček, záruk a kapitálových investic poskytnutých bankou za období pěti (5) let, bez ohledu na další operace banky uvedené v tomto článku, se poskytne státnímu sektoru.

iii) Pro účely tohoto odstavce,

a) státní sektor zahrnuje národní vlády a územní celky, jejich orgány a podniky jimi vlastněné nebo řízené;

b) půjčka, záruka anebo kapitálový vklad do podniku, který je vlastněn státem a který se účastní programu na dosažení soukromého vlastnictví a řízení, se nebudou považovat za poskytnuté státnímu sektoru;

c) půjčky finančnímu zprostředkovateli pro následné půjčování soukromému sektoru nebudou považovány za půjčky státnímu sektoru.

Článek 12

Omezení pro běžné operace

1. Celkový objem nesplacených úvěrů, kapitálových účastí a záruk poskytnutých bankou v rámci jejích běžných operací se v žádném období nezvýší, pokud by tímto zvýšením byl překročen celkový objem nesníženého upsaného kapitálu, rezerv a zisků zahrnutých do jejího běžného kapitálu.

2. Objem investic do majetku nepřesáhne procentní podíl základního jmění příslušné společnosti stanovený v přiměřené výši jako obecné pravidlo radou ředitelů. Banka neusiluje o to, aby prostřednictvím takové investice získala rozhodující podíl akcií ve společnosti a nevykonává takové řízení ani nepřevezme přímou odpovědnost za řízení jakékoli společnosti, do které investovala, kromě případů skutečného nebo hrozícího neplnění závazků, vztahujících se ke kterékoli investici, skutečné nebo hrozící platební neschopnosti společnosti, do které bylo investováno, nebo jiných případů, ve kterých podle názoru banky hrozí ohrožení investice. V těchto případech může banka přijmout taková opatření a využít taková práva, která považuje za nezbytná pro ochranu svých zájmů.

3. Výše kapitálových účastí, do kterých banka vstoupila, v žádném období nepřevýší objem odpovídající jejímu celkovému nesníženému splacenému upsanému kapitálu, ziskům a obecné rezervě.

4. Banka se nezaručí za vývozní úvěry ani nevykonává pojišťovací činnost.

Článek 13

Zásady činnosti

Banka vykonává svoji činnost v souladu s následujícími zásadami:

i) banka při své činnosti vychází ze zdravých bankovních zásad;

ii) činnost banky je zajišťována formou financování zvláštních projektů, ať již samostatných nebo zahrnutých do zvláštních investičních programů, a technické pomoci, určených k naplňování účelu a úkolů stanovených v článcích 1 a 2 této dohody;

iii) banka nefinancuje na území člena žádnou akci, pokud člen vyjádří k tomuto financování námitky;

iv) banka nepřipustí, aby byl ve prospěch kteréhokoli člena použit neúměrný objem jejích zdrojů;

v) banka udržuje rozumné rozdělení svých investic;

vi) předtím, než je poskytnuta půjčka, záruka nebo kapitálová účast, předloží žadatel příslušný návrh a prezident banky předloží radě ředitelů písemnou zprávu spočívající na průzkumu provedeném bankou a obsahující doporučení;

vii) banka neposkytne žádné financování ani materiální možnosti, pokud je žadatel schopen získat postačující financování nebo materiální možnosti z jiných zdrojů za podmínek, které banka považuje za rozumné;

viii) při poskytování financování nebo záruk banka věnuje patřičnou pozornost tomu, zda dlužník a jeho ručitel, pokud existuje, budou schopni plnit své závazky vyplývající ze smlouvy;

ix) v případě přímé půjčky povolí banka dlužníkovi čerpat prostředky pouze na pokrytí skutečně vzniklých nákladů;

x) banka usiluje o obrat svých fondů prodejem svých investic soukromým investorům, kdykoli je to možné přiměřeně a za uspokojivých podmínek uskutečnit;

xi) při svých investicích do jednotlivých podniků banka provádí financování za podmínek, které uzná za vhodné, přičemž bere v úvahu požadavky podniku, rizika, která podstupuje banka, a podmínky, za nichž obdobné financování provádějí soukromí investoři;

xii) banka neuplatní žádná omezení na dodávky zboží a služeb z kterékoli země z prostředků jakékoli půjčky, investice nebo jiného financování v rámci běžných nebo zvláštních operací banky a ve vhodných případech podmíní poskytování svých půjček a jiné operace provedením mezinárodního nabídkového řízení;

a

xiii) banka přijme nutná opatření k zajištění toho, aby prostředky z kterékoli půjčky, kterou banka poskytla, na niž poskytla záruku nebo na níž se zúčastnila, anebo z kterékoli kapitálové účasti byly použity pouze k účelům, pro které byla půjčka nebo kapitálová účast určena, a to s patřičnou pozorností k otázkám hospodárnosti a efektivnosti.

Článek 14

Podmínky pro půjčky a záruky

1. U půjček, které banka poskytla, na nichž se podílí nebo na něž poskytla záruky, určí smlouva podmínky příslušné půjčky nebo záruky včetně podmínek týkajících se splácení jistiny, úroků a dalších poplatků a nákladů, splatnosti a termínů splátek půjčky nebo záruky. Při stanovení těchto podmínek bude banka plně respektovat potřebu zajištění svých příjmů.

2. Pokud příjemcem půjček nebo záruk na půjčky není sám člen, ale podnik, který je vlastněn státem, může banka, pokud je to vhodné, s ohledem na rozdílné přístupy k veřejným podnikům a podnikům, které jsou vlastněny státem, v přechodu k soukromému vlastnictví a řízení, požadovat od člena nebo členů, na jejichž území má být příslušný projekt realizován, nebo od veřejné agentury nebo od jakékoli instituce tohoto člena nebo členů, která je pro banku přijatelná, poskytnutí záruky za splacení jistiny a splácení úroků a dalších poplatků a nákladů spojených s půjčkou v souladu s jejími podmínkami. Správní rada každoročně přezkoumá činnost banky v této věci s patřičným ohledem na úvěruschopnost banky.

3. Smlouva o půjčce nebo záruce výslovně uvede měnu nebo měny nebo ECU, v nichž mají být všechny platby bance vyplývající ze smlouvy provedeny.

Článek 15

Provize a poplatky

1. Banka účtuje k úrokům z úvěrů, které poskytne nebo na nichž se podílí v rámci svých běžných operací, navíc provizi. Podmínky této provize stanoví rada ředitelů.

2. V případě ručení za úvěr v rámci svých běžných operací nebo v případě úpisu při prodeji cenných papírů banka účtuje poplatky splatné v sazbách a lhůtách stanovených radou ředitelů, aby si vytvořila dostatečnou kompenzaci za svá rizika.

3. Rada ředitelů může stanovit jakékoli jiné platby v rámci běžných operací banky a jakékoli jiné provize, poplatky nebo ostatní zatěžující platby v rámci zvláštních operací.

Článek 16

Zvláštní rezerva

1. Částka získaná bankou z provizí a poplatků podle článku 15 této dohody se uloží jako zvláštní rezerva udržovaná pro krytí ztrát banky v souladu s článkem 17 této dohody. Zvláštní rezerva musí být udržována v likvidní formě podle rozhodnutí banky.

2. Jestliže rada ředitelů stanoví, že rozsah zvláštní rezervy je odpovídající, může rozhodnout, že veškeré provize nebo poplatky budou nebo jejich část bude nadále tvořit část příjmu banky.

Článek 17

Metody krytí bankovních ztrát

1. Při běžných operacích banky v případech, kdy úvěry poskytnuté bankou, úvěry, na nichž se banka podílí, anebo bankou zaručené úvěry jsou spláceny se zpožděním nebo nejsou spláceny vůbec, a v případech ztrát při úpisech a při investování do majetku banka přijme taková opatření, která považuje za odpovídající. Banka udržuje přiměřenou rezervu na očekávané ztráty.

2. Ztráty vzniklé z běžných operací banky jsou účtovány k tíži:

i) rezerv zmíněných v odstavci 1 tohoto článku,

ii) čistého příjmu,

iii) zvláštní rezervy podle článku 16 této dohody,

iv) všeobecné rezervy a přebytků,

v) splaceného kapitálu v původní (nesnížené) hodnotě,

vi) příslušné částky nesplaceného upsaného kapitálu splatného na požádání, který má být splacen v souladu s ustanoveními čl. 6 odst. 4 a 5 této dohody.

Článek 18

Zvláštní fondy

1. Banka může přijmout správu zvláštních fondů, které jsou určeny, aby sloužily účelu banky a v rámci jejího okruhu úkolů. Plné náklady na správu jakéhokoli zvláštního fondu budou účtovány k tíži tohoto zvláštního fondu.

2. Zvláštní fondy přijaté bankou smějí být použity jakýmkoli způsobem a za jakýchkoli podmínek, které odpovídají účelu banky a jejímu okruhu úkolů a které jsou v souladu s ostatními příslušnými ustanoveními této dohody a s dohodou nebo dohodami, které se vztahují k těmto fondům.

3. Banka přijme taková pravidla, jaká mohou být požadována pro zřízení, správu a užití každého zvláštního fondu. Taková pravidla musí být v souladu s ustanoveními této dohody, s výjimkou těch ustanovení, která jsou výslovně použitelná pouze pro běžné operace banky.

Článek 19

Zdroje zvláštních fondů

Pojem "zdroje zvláštních fondů" se týká zdrojů jakéhokoli zvláštního fondu a zahrnuje:

i) fondy přijaté bankou pro zahrnutí do jakéhokoli zvláštního fondu;

ii) fondy splacené ve vztahu k úvěrům nebo zárukám a výtěžky investic cenných papírů financovaných ze zdrojů jakéhokoli zvláštního fondu, které podle pravidel upravujících tento zvláštní fond obdrží takovýto zvláštní fond;

a

iii) výnos plynoucí z investic zdrojů zvláštních fondů.

KAPITOLA IV

PŮJČKY A DALŠÍ PRAVOMOCI

Článek 20

Všeobecné pravomoci

1. Banka je, mimo dalších pravomocí, které jsou uvedeny v jiných částech této dohody, oprávněna:

i) půjčit si finanční prostředky v členských zemích nebo kdekoli vždy za předpokladu, že:

a) před prodejem svých obligací na území příslušné země získá její souhlas,

a

b) pokud dlužní úpisy banky mají znít na národní měnu členské země, banka získá její souhlas;

ii) investovat nebo deponovat fondy, které nejsou třeba pro provádění jejích operací;

iii) nakupovat a prodávat na sekundárním trhu cenné papíry, které banka vydala, za něž se zaručila či do nichž investovala;

iv) ručit za cenné papíry, do nichž investovala, aby umožnila jejich prodej;

v) upisovat nebo účastnit se upisování cenných papírů vydaných jakoukoli společností se záměrem shodným s účelem banky a s jejím okruhem úkolů;

vi) poskytovat technické rady a pomoc, které slouží jejímu účelu a spadají do jejího okruhu úkolů;

vii) vykonávat další pravomoci a schvalovat další nařízení a omezení, bude-li to nutné nebo vhodné pro podporu účelu a okruhu úkolů, které jsou v souladu s ustanoveními této dohody;

a

viii) uzavírat dohody o spolupráci s jakýmkoli veřejným či soukromým subjektem či subjekty.

2. Každý cenný papír vydaný nebo garantovaný bankou ponese na své lícové straně viditelnou poznámku, že nejde o obligaci vlády nebo člena, ledaže jde o obligaci určité vlády nebo člena. V takovém případě je to uvedeno v poznámce.

KAPITOLA V

MĚNY

ČLÁNEK 21

Určení a použití měn

1. Kdykoli je třeba podle této dohody určit, zda je některá měna pro účely této dohody volně směnitelná, je toto rozhodnutí učiněno bankou, která vezme v úvahu rozhodující potřebu zabezpečení vlastního finančního prospěchu. Je-li to nezbytné, učiní banka rozhodnutí po konzultaci s Mezinárodním měnovým fondem.

2. Členové neuvalí žádná omezení na inkasa, držení, použití či transfer prováděný bankou na:

i) měny nebo ECU, které banka získala splacením podílů na základním jmění v souladu s článkem 6 této dohody;

ii) měny získané bankou půjčkami;

iii) měny a další zdroje spravované bankou ve formě příspěvků do zvláštních fondů;

a

iv) měny získané bankou úhradou jistiny, úroků, dividend nebo jiných poplatků souvisejících s půjčkami nebo investicemi nebo dále jako výnosy z investování finančních prostředků uvedených v bodech i) až iii) tohoto odstavce nebo měny získané úhradou provize a dalších poplatků.

KAPITOLA VI

ORGANIZACE A ŘÍZENÍ

Článek 22

Struktura

Banka má radu guvernérů, radu ředitelů, prezidenta a jednoho anebo více viceprezidentů a, pokud je to nutné, další vedoucí představitele a pracovníky.

Článek 23

Rada guvernérů: složení

1. Každý člen je zastoupen v radě guvernérů a jmenuje jednoho guvernéra a jednoho zástupce. Každý guvernér a jeho zástupce hájí zájmy člena, jenž je jmenoval. Žádný zástupce nesmí hlasovat, vyjma v případě nepřítomnosti svého nadřízeného. Na každém výročním zasedání rada zvolí jednoho z guvernérů předsedou, který vykonává úřad do zvolení dalšího předsedy.

2. Guvernéři a zástupci zastávají úřad bez odměny vyplácené bankou.

Článek 24

Rada guvernérů: pravomoci

1. Všechny pravomoci banky spočívají na radě guvernérů.

2. Rada guvernérů může převést veškeré nebo některé ze svých pravomocí na radu ředitelů s výjimkou následujících pravomocí:

i) přijímání nových členů a stanovení podmínek jejich přijetí;

ii) navýšení základního kapitálu banky nebo jeho snížení;

iii) přerušení členství člena;

iv) rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím rady ředitelů týkajících se výkladů anebo uplatňování této dohody;

v) schvalování sjednání všeobecných dohod o spolupráci s jinými mezinárodními organizacemi;

vi) volba ředitele a prezidenta banky;

vii) rozhodování o odměňování ředitelů a jejich zástupců a o platu a dalších podmínkách dohody uzavírané s prezidentem;

viii) schvalování po ověření auditorské zprávy rozvahy a výkazu zisků a ztrát banky;

ix) rozhodování o rezervách a o alokaci čistého zisku banky;

x) změny této dohody;

xi) rozhodování o ukončení operací banky a o rozdělení aktiv banky;

a

xii) dalších pravomocí, které jsou touto dohodou výslovně uděleny radě guvernérů.

3. Rada guvernérů si ponechá plnou moc k výkonu úřední moci v jakékoli záležitosti přenesené na radu ředitelů nebo přidělené radě ředitelů podle odstavce 2 tohoto článku či v jiné kapitole této dohody.

Článek 25

Rada guvernérů: postup

1. Rada guvernérů pořádá výroční zasedání a další zasedání, která jsou organizována radou nebo svolána radou ředitelů. Jednání rady guvernérů se svolávají radou ředitelů na žádost alespoň pěti (5) členů banky nebo členů, kteří jsou držiteli alespoň jedné čtvrtiny celkového počtu hlasů členů.

2. Jakékoli zasedání rady guvernérů je schopné usnášet se, jsou-li přítomny dvě třetiny guvernérů za podmínky, že taková většina představuje alespoň dvě třetiny celkového počtu hlasů členů.

3. Rada guvernérů může vymezit postup, podle kterého rada ředitelů může, v případě, že tento postup považuje rada ředitelů za vhodný, získat zplnomocnění k řešení zvláštních otázek, aniž by byla svolána rada guvernérů.

4. Rada guvernérů a rada ředitelů v rámci svých pravomocí mohou schválit taková pravidla nebo stanovy a zřídit takové pomocné orgány, které mohou být nutné nebo vhodné pro řízení banky.

Článek 26

Rada ředitelů: složení

1. Rada ředitelů je tvořena dvaceti třemi (23) členy, kteří nejsou členy rady guvernérů, z nichž:

i) jedenáct (11) je voleno guvernéry, kteří zastupují Belgii, Dánsko, Francii, Irsko, Itálii, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Řecko, Spojené království, Spolkovou republiku Německo, Španělsko, Evropské hospodářské společenství a Evropskou investiční banku;

a

ii) dvanáct (12) je voleno guvernéry, kteří zastupují další členy, z nichž:

a) čtyři (4) jsou voleni guvernéry zastupujícími země uvedené v příloze A jako země střední a východní Evropy, které mohou obdržet pomoc od banky;

b) čtyři (4) jsou voleni guvernéry zastupujícími země uvedené v příloze A jako ostatní evropské země;

c) čtyři (4) jsou voleni guvernéry zastupujícími uvedené v příloze A jako mimoevropské země.

Ředitelé kromě zastupování členů, jejichž guvernéry byli zvoleni, mohou též zastupovat členy, kteří jim přidělili své hlasy.

2. Ředitelé jsou vysoce kvalifikovaní odborníci, pokud jde o ekonomickou a finanční problematiku, a jsou voleni v souladu s ustanoveními přílohy B.

3. Rada guvernérů může zvýšit nebo snížit počet členů rady ředitelů nebo změnit její složení tak, aby zohlednila změny v počtu členů banky, a to při souhlasu minimálně dvou třetin počtu guvernérů, kteří představují alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů. Aniž je dotčen výkon těchto pravomocí pro následné volby, počet a složení druhé rady ředitelů se stanoví podle odstavce 1 tohoto článku.

4. Každý ředitel jmenuje zástupce, který má pravomoc zastupovat ředitele v době jeho nepřítomnosti. Ředitel a jeho zástupce jsou státními příslušníky členských zemí. Žádný člen není zastupován více než jedním ředitelem. Zástupce se může zúčastnit zasedání rady, smí však hlasovat pouze tehdy, jestliže zde jedná v zastoupení svého nadřízeného.

5. Ředitelé zastávají tuto funkci po dobu tří (3) let a mohou být znovu zvoleni. První rada ředitelů bude zvolena radou guvernérů na zahajovacím zasedání a bude zastávat tuto funkci až do doby konání bezprostředně následujícího výročního zasedání rady guvernérů nebo, pokud tak rada rozhodne na tomto výročním zasedání, až do doby konání následujícího výročního zasedání. Ředitelé vykonávají svoji funkci do doby, dokud nejsou vybráni jejich nástupci a dokud nenastoupí do funkce. Pokud je funkce ředitele neobsazena více než sto osmdesát (180) dní před koncem funkčního období, zvolí guvernéři, kteří volili bývalého ředitele, nástupce pro zbývající období v souladu s ustanoveními přílohy B. Pro tuto volbu je nutná většina odevzdaných hlasů guvernérů. Jestliže je místo ředitele neobsazeno sto osmdesát (180) nebo méně dní před koncem funkčního období, může být nástupce pro zbývající období obdobně zvolen hlasováním těch guvernérů, kteří volili bývalého ředitele, přičemž je požadována prostá většina odevzdaných hlasů guvernérů. Po dobu, kdy místo ředitele zůstává neobsazeno, vykonává funkci ředitele zástupce dosavadního ředitele s výjimkou pravomoci jmenovat zástupce.

Článek 27

Rada ředitelů: pravomoci

Aniž jsou dotčeny pravomoci rady guvernérů stanovené v článku 24 této dohody, rada ředitelů odpovídá za řízení celkových operací banky a vykonává za tímto účelem, vedle pravomoci dané jí výslovně touto dohodou, všechny pravomoci přenesené na ni radou guvernérů, a to zejména:

i) připravuje práci rady guvernérů;

ii) v souladu s obecnými směrnicemi rady guvernérů stanoví politiku a přijímá rozhodnutí v souvislosti s půjčkami, zárukami, investicemi do vlastního kapitálu, půjčkami banky, zabezpečením technické pomoci a dalšími operacemi banky;

iii) předkládá ověřené účetní závěrky za každý finanční rok k odsouhlasení radě guvernérů na každém výročním zasedání;

a

iv) schvaluje rozpočet banky.

Článek 28

Rada ředitelů: postup

1. Rada ředitelů působí v sídle banky a schází se tak často, jak to vyžadují záležitosti banky.

2. Jakékoli zasedání rady ředitelů je schopné usnášet se, je-li přítomna většina ředitelů za podmínky, že taková většina představuje alespoň dvě třetiny celkového počtu hlasů členů.

3. Rada ředitelů schválí nařízení, podle kterého může člen v případě, že členem rady není ředitel se státní příslušností dotčeného člena, vyslat svého zástupce na jakékoli zasedání rady ředitelů, pokud se projednává věc, která se týká zejména tohoto člena. Zástupce tohoto člena však nemá hlasovací právo.

Článek 29

Hlasování

1. Počet hlasů každého člena odpovídá počtu upsaných akcií v základním kapitálu banky. V případě, že člen nesplatí část částky splatné v souvislosti s jeho závazkem ke splaceným akciím podle článku 6 této dohody, nebude tento člen moci, do doby, než tuto částku splatí, vykonávat část svých hlasovacích práv rovnající se poměru, který jeho splatná, avšak nezaplacená částka má k celkovému objemu splaceného kapitálu upsaného členem v základním kapitálu banky.

2. Při hlasování v radě guvernérů je každý guvernér oprávněn odevzdat hlasy člena, kterého zastupuje. Není-li v dohodě výslovně uvedeno jinak, všechny otázky schvaluje rada guvernérů většinou hlasů hlasujících členů.

3. Při hlasování v radě ředitelů je každý ředitel oprávněn odevzdat takový počet hlasů, na který mají právo guvernéři, kteří ho zvolili, a zároveň je každý ředitel oprávněn odevzdat ty hlasy, ke kterým jsou oprávněni guvernéři, kteří mu odevzdali své hlasy podle oddílu D přílohy B. Ředitel představující více než jednoho člena může samostatně dát své hlasy členům, které představuje. Není-li v dohodě výslovně stanoveno jinak a s výjimkou všeobecných politických rozhodnutí, která musejí být přijata alespoň dvoutřetinovou většinou z celkového počtu hlasů hlasujících členů, o všech otázkách rozhoduje rada ředitelů většinou hlasů hlasujících členů.

Článek 30

Prezident

1. Rada guvernérů volí prezidenta banky většinou guvernérů představujících alespoň většinu celkového počtu hlasů členů. Prezident v době vykonávání úřadu není guvernérem, ředitelem ani jejich zástupcem.

2. Funkční období prezidenta je čtyřleté. Prezident může být znovu zvolen. Prezident však přestane vykonávat funkci, pokud rada guvernérů tak rozhodne alespoň dvoutřetinovou většinou guvernérů představujících alespoň dvě třetiny celkového počtu hlasů členů. Bude-li úřad prezidenta z jakéhokoli důvodu neobsazen, rada guvernérů v souladu s ustanoveními odstavce 1 tohoto článku zvolí nástupce na období až čtyř (4) let.

3. Prezident nehlasuje s výjimkou rozhodujícího hlasování v případě rovnosti hlasů. Prezident se může zúčastnit zasedání rady guvernérů a předsedá zasedáním rady ředitelů.

4. Prezident je zákonným zástupcem banky.

5. Prezident stojí v čele zaměstnanců banky. Je odpovědný za organizaci, jmenování a propouštění vedoucích pracovníků a ostatních zaměstnanců dle zásad přijatých radou ředitelů. Při jmenování vedoucích pracovníků a ostatních zaměstnanců musí prezident, s ohledem na prvořadý význam výkonnosti a odborné způsobilosti, mít na zřeteli najímání zaměstnanců na širokém zeměpisném základě představujícím členy banky.

6. Prezident vede podle pokynů rady guvernérů operační obchodní činnost banky.

Článek 31

Viceprezident(i)

1. Na základě doporučení prezidenta banky jmenuje rada ředitelů jednoho viceprezidenta či několik viceprezidentů. Funkční období viceprezidenta, jeho pravomoci a úkoly při správě banky stanoví rada ředitelů. V nepřítomnosti či zaneprázdněnosti prezidenta vykonává viceprezident funkci a úkoly prezidenta.

2. Viceprezident se může účastnit zasedání rady ředitelů, nemá však hlasovací právo na těchto zasedáních s výjimkou těch případů, kdy hlasuje hlasem rozhodným v zastoupení prezidenta.

Článek 32

Mezinárodní postavení banky

1. Banka nepřijme zvláštní fondy nebo jiné půjčky či finanční pomoc, které by byly v rozporu s jejím účelem nebo s jejím okruhem úkolů, odchylovaly se od nich či je jinak měnily.

2. Banka, její prezident, viceprezident nebo viceprezidenti, vedoucí pracovníci a ostatní zaměstnanci při rozhodování mají na zřeteli výhradně hlediska týkající se účelu banky, jejího okruhu úkolů a jejích činností tak, jak je stanoveno v této dohodě. Tato hlediska jsou posuzována nezaujatě a tak, aby byly dosaženy a uskutečněny účel banky a její okruh úkolů.

3. Prezident, viceprezident nebo viceprezidenti, vedoucí pracovníci a ostatní zaměstnanci banky při výkonu svých povinností podléhají výhradně bance, a nikoli jiné instituci. Každý člen banky respektuje mezinárodní postavení a charakter těchto úředních povinností a zdrží se veškerých pokusů ovlivňovat kohokoli z nich při výkonu jejich funkce.

Článek 33

Umístění banky

1. Sídlo banky se nachází v Londýně.

2. Banka může zřídit zastoupení nebo pobočky na území kteréhokoli člena banky.

Článek 34

Depozitáři a kontaktní postup

1. Každý člen určí centrální banku nebo takovou jinou instituci, na které se dohodne s bankou, depozitářem veškerých měnových zásob, jakož i dalších aktiv banky.

2. Každý člen určí vhodnou úřední instituci, se kterou může banka být ve spojení při řešení jakékoli záležitosti vyplývající z této dohody.

Článek 35

Zveřejňování výročních zpráv a poskytování informací

1. Banka zveřejní výroční zprávu obsahující ověřenou roční účetní závěrku a rozešle členům vždy jednou za tři měsíce či za kratší období výkaz celkového finančního hospodaření a výkaz zisků a ztrát dokumentující výsledky jejích finančních operací. Finanční účty se vedou v ECU.

2. Banka každoročně podá zprávu o vlivu činnosti banky na životní prostředí a může, je-li to nutné pro podporu jejích záměrů, zveřejňovat další takové zprávy.

3. Opisy všech zpráv, výkazů a publikací vypracovaných podle ustanovení tohoto článku se rozesílají všem členům.

Článek 36

Rozdělení zisku

1. Rada guvernérů stanoví minimálně jednou do roka výši té části zisku banky, která se po provedení přídělu do rezerv, a, je-li to nutné, po vytvoření rezervy na očekávané ztráty podle čl. 17 odst. 1 této dohody přidělí do rezervy nebo na jiné potřeby, a dále stanoví výši části zisku, která se, existuje-li, rozdělí. Jakékoli takové rozhodnutí o přidělení zisku banky pro jiné účely bude přijato alespoň dvoutřetinovou většinou guvernérů představujících alespoň dvě třetiny celkového počtu hlasů. Žádné takové přidělení a žádné rozdělení se neuskuteční, dokud rezerva banky nedosáhne částky ve výši alespoň deset (10) procent základního kapitálu.

2. Jakékoli rozdělení uvedené v předchozím odstavci se uskuteční úměrně k počtu splacených akcií držených každým členem s tím, že pro výpočet budou brány v úvahu jen splátky obdržené v hotovosti a směnky vyinkasované v souvislosti s těmito akciemi během příslušného finančního roku.

3. Platby každému členovi se provedou způsobem určeným radou guvernérů. Platby a jejich využití členem nejsou předmětem omezení žádného člena.

KAPITOLA VII

VYSTOUPENÍ A PŘERUŠENÍ ČLENSTVÍ, DOČASNÉ PŘERUŠENÍ A UKONČENÍ OPERACÍ

Článek 37

Právo členů na vystoupení

1. Každý člen může vystoupit z banky kdykoli tak, že to oznámí písemně bance v místě jejího sídla.

2. Vystoupení člena se stane účinným a jeho členství zanikne datem uvedeným v oznámení o úmyslu vystoupit, avšak v žádném případě nikoli dříve než šest (6) měsíců poté, co banka takové oznámení obdržela. Kdykoli předtím, než se vystoupení stane účinným, může člen oznámit bance, že ruší své oznámení o úmyslu vystoupit.

Článek 38

Přerušení členství

1. Pokud člen neplní jakoukoli ze svých povinností vůči bance, banka může přerušit jeho členství rozhodnutím přijatým alespoň dvoutřetinovou většinou guvernérů představujících alespoň dvě třetiny celkového počtu hlasů členů. Člen, jehož členství bylo takto přerušeno, přestane být automaticky členem po uplynutí jednoho roku od data přerušení členství, ledaže by bylo přijato rozhodnutí stejnou většinou o tom, že přerušení členství je zrušeno.

2. V době přerušení členství nemůže člen požívat práv podle této dohody s výjimkou práva na odstoupení, přičemž však zůstává vázán všemi svými závazky.

Článek 39

Vyrovnání účtů s bývalými členy

1. Po datu, jímž člen přestává být členem, zůstává takový bývalý člen zavázán za své přímé a potenciální závazky vůči bance, dokud jakékoli půjčky, investice do majetku či záruky, či jejich části dohodnuté předtím, než přestal být členem, zůstávají nesplaceny. Avšak přestává být vázán z titulu půjček, investic do majetku či záruk sjednaných bankou po tomto datu a rovněž se přestává podílet jak na příjmech, tak i na výdajích banky.

2. V okamžiku, kdy člen přestává být členem, banka zařídí odkoupení jeho bývalého členského podílu v rámci vypořádání účtů s tímto bývalým členem v souladu s ustanoveními tohoto článku. Pro tento účel bude hodnota členského podílu hodnotou uváděnou v účetnictví banky k datu ukončení členství, přičemž původní nákupní cena každé akcie bude její maximální hodnotou.

3. Splacení akcií zpětně odkoupených bankou podle tohoto článku se bude řídit následujícími podmínkami:

(i) jakákoli částka náležející členovi za jeho akcie bude zadržena tak dlouho, dokud bývalý člen, jeho centrální banka či jakákoli z jeho agentur a institucí zůstane v závazku jakožto dlužník či ručitel vůči bance, a taková částka může být, pokud to banka uzná za vhodné, použita na úhradu jakéhokoli takového závazku při jeho splatnosti. Žádná částka nebude zadržena z titulu závazků člena vyplývajících z jeho upsání akcií dle čl. 6 odst. 4, 5 a 7 této dohody. V žádném případě nebude žádná částka příslušející členovi za jeho akcie vyplacena dříve než šest (6) měsíců po uplynutí data, jímž člen přestal být členem;

(ii) splácení akcií se provádí čas od času tak, jak jsou předávány bývalým členem, a to ve výši, v níž částka za odkup akcií dle odstavce 2 tohoto článku přesahuje celkovou výši závazků z titulu půjček, investic do majetku a záruk v bodě i) tohoto odstavce až do okamžiku, kdy bývalý člen obdrží celkovou odkupní cenu;

(iii) platby budou prováděny za podmínek a v takových plně směnitelných měnách či ECU a k takovým datům, jak rozhodne banka;

(iv) pokud banka utrpí ztrátu z titulu jakékoli záruky, účasti na půjčkách či půjček, které byly nesplaceny k datu, kdy člen přestal být členem, nebo pokud banka utrpěla ztrátu z titulu investic do majetku držených k tomuto datu a pokud částka těchto ztrát přesahuje výši rezerv vytvořených pro případ ztrát k datu, kdy člen přestal být členem, splatí takovýto bývalý člen na požádání částku, o níž by odkupní cena jeho akcií byla bývala snížena, kdyby uvedené ztráty byly bývaly vzaty v úvahu při stanovení odkupní ceny akcií. Dále zůstane bývalý člen zavázán z titulu jakékoli výzvy ke splacení nesplaceného upsaného kapitálu podle čl. 6 odst. 4 této dohody a to v rozsahu, v jakém by byl býval požádán, pokud by bývalo došlo ke snížení hodnoty kapitálu a pokud by byla bývala žádost učiněna v době stanovení výše odkupní ceny jeho akcií.

4. Pokud banka ukončí své operace dle článku 41 této dohody během šesti měsíců (6) od data, k němuž bývalý člen přestal být členem, veškerá práva tohoto bývalého člena budou určena v souladu s články 41 a 43 této dohody.

Článek 40

Dočasné přerušení operací

Při naléhavé potřebě může rada ředitelů dočasně přerušit operace banky týkající se nových půjček, ručení, upisování, technické pomoci a investic do akciového kapitálu, dokud rada guvernérů dále nezváží a nepřijme rozhodnutí.

Článek 41

Ukončení operací

Banka může ukončit své operace se souhlasem alespoň dvou třetin guvernérů představujících alespoň tři čtvrtiny hlasů členů. Při takovém ukončení operací banka zastaví nadále veškerou činnost s výjimkou činností směřujících k řádné realizaci, zachování a ochraně svých aktiv a k úhradě svých závazků.

Článek 42

Závazky členů a splacení pohledávek

1. V případě ukončení operací banky zůstávají všichni členové zavázáni v rozsahu nesplacených upsaných podílů na základním kapitálu banky, dokud všechny pohledávky věřitelů, včetně podmíněných pohledávek, nejsou zaplaceny.

2. Věřitelé z titulu běžných operací, kteří mají přímé pohledávky, jsou vyplaceni za prvé z aktiv banky, za druhé ze splátek náležejících bance z titulu nesplaceného kapitálu a dále ze splátek náležejících bance z titulu použitelného kapitálu. Před uskutečněním jakýchkoli splátek věřitelům, kteří mají přímé pohledávky, rada ředitelů přijme taková opatření, jaká jsou dle jejího posouzení nutná pro to, aby zajistila úměrné rozdělení mezi držitele přímých a podmíněných pohledávek.

Článek 43

Rozdělení aktiv

1. Žádné rozdělení podle této kapitoly se neuskuteční členům z titulu jejich upsaných podílů na základním kapitálu banky, dokud:

i) všechny závazky vůči věřitelům nebyly uhrazeny nebo na ně nebyly vytvořeny rezervy;

ii) rada guvernérů nerozhodla alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů představujících alespoň tři čtvrtiny celkového počtu hlasů členů o provedení takového rozdělení.

2. Jakékoli rozdělení aktiv banky členům je úměrné základnímu kapitálu drženému každým členem a je provedeno tehdy a za takových podmínek, jaké banka považuje za správné a spravedlivé. Podíly na aktivech nemusí být u každého člena jednotné z hlediska typu aktiv. Žádný člen nemá právo na podíl v takovém rozdělení aktiv, dokud neuhradí veškeré své závazky bance.

3. Každý člen, který obdrží aktiva rozdělená podle tohoto článku, bude z titulu těchto aktiv požívat stejných práv jako banka před jejich rozdělením.

KAPITOLA VIII

PRÁVNÍ POSTAVENÍ, IMUNITY, VÝSADY A VÝJIMKY

Článek 44

Účel této kapitoly

Aby banka mohla plnit svůj účel a okruh úkolů, jimiž je pověřena, je jí na území každého člena přiznáno postavení, imunity, výsady a výjimky uvedené v této kapitole.

Článek 45

Právní postavení banky

Banka má plnou právní subjektivitu, a zejména neomezenou způsobilost:

i) vstupovat do závazků,

ii) nabývat a disponovat movitým a nemovitým majetkem,

iii) být stranou řízení před soudem.

Článek 46

Postavení banky v řízení před soudem

Žaloby mohou být na banku podány pouze příslušnému soudu na území země, v níž má banka pobočku, v níž jmenovala svého zástupce pro přijímání soudních listin anebo vydala cenné papíry nebo se zaručila za emisi cenných papírů. Banka však nemůže být žalována svými členy nebo osobami jednajícími v zájmu členů nebo osobami odvozujícími své pohledávky od členů. Na majetek a aktiva banky, ať jsou uloženy kdekoli nebo drženy kýmkoli, se vztahuje imunita na všechny formy zabavení, zadržení nebo výkonu až do vynesení konečného rozsudku proti bance.

Článek 47

Imunita aktiv vůči zabavení

Majetek a aktiva banky, kdekoli umístěné a kýmkoli držené, jsou nedotknutelné vůči prohledání, zabavení, konfiskaci, vyvlastnění nebo jinému násilnému zadržení správním aktem nebo právním předpisem.

Článek 48

Imunita archivů

Archivy banky, jakož i všechny dokumenty patřící bance nebo držené bankou, jsou nedotknutelné.

Článek 49

Osvobození aktiv od omezení

V rozsahu nezbytném pro zabezpečení účelu banky a jejího okruhu úkolů a podle ustanovení této dohody jsou aktiva a všechen majetek banky osvobozeny od restrikcí, regulace, kontroly a moratorií všech druhů.

Článek 50

Výsada komunikace

V rámci úřední komunikace poskytne každý člen bance stejné zacházení, jaké poskytne při úřední komunikaci jinému členovi.

Článek 51

Imunity vedoucích pracovníků a zaměstnanců

Všichni guvernéři, ředitelé, zástupci, vedoucí pracovníci a zaměstnanci banky a odborníci, provádějící úkoly z pověření banky, požívají imunity ve věcech konaných při jejich úřední činnosti s výjimkou případů, kdy je imunity zbaví banka; jejich úřední dokumenty jsou nedotknutelné. Tato imunita se však nevztahuje na občanskoprávní odpovědnost za škody vzniklé při dopravních nehodách způsobených guvernérem, ředitelem, zástupcem, vedoucím pracovníkem, zaměstnancem nebo odborníkem.

Článek 52

Výsady vedoucích pracovníků a zaměstnanců

1. Všichni guvernéři, ředitelé, zástupci, vedoucí pracovníci a zaměstnanci banky a odborníci pracující pro banku:

i) nejsou-li místními státními příslušníky, jsou jim poskytovány imunity od imigračních omezení, přihlašovacích povinností pro cizince a závazků státní služby a jsou jim poskytovány stejné úlevy z devizových předpisů a ve stejné míře, jaké poskytují členové představitelům a zaměstnancům srovnatelného postavení jiných členů

a

ii) je jim zaručeno stejné zacházení ve věci cestovních úlev, jaké poskytují členové představitelům a zaměstnancům srovnatelného postavení jiných členů.

2. Manželům/manželkám a přímým rodinným příslušníkům těch ředitelů, zástupců ředitelů, vedoucích pracovníků, zaměstnanců a odborníků banky, kteří žijí v zemi sídla banky, bude poskytnuta možnost přijmout v této zemi zaměstnání. Manželé/manželky a přímí rodinní příslušníci ředitelů, zástupců ředitelů, vedoucích pracovníků, zaměstnanců a odborníků banky, kteří žijí v zemi sídla zastoupení nebo pobočky banky, by měli podle možnosti v souladu s místními právními předpisy mít v dané zemi obdobnou možnost. Banka sjedná zvláštní smlouvy k provedení ustanovení tohoto odstavce se zemí sídla banky a případně s dalšími příslušnými zeměmi.

Článek 53

Osvobození od zdanění

1. V rámci své úřední činnosti banka, její aktiva, majetek a příjmy jsou osvobozeny od všech přímých daní.

2. Nakupuje-li banka zboží nebo používá-li služeb podstatné hodnoty nezbytné pro výkon úřední činnosti banky a zahrnují-li ceny tohoto zboží nebo těchto služeb daně nebo poplatky, pak člen, který tyto daně nebo poplatky uvalil, přijme, pokud lze tyto daně nebo poplatky vyčíslit, příslušná opatření k osvobození od těchto daní nebo poplatků nebo k zabezpečení jejich náhrady.

3. Zboží dovážené bankou a nezbytné pro výkon její úřední činnosti je osvobozeno od všech dovozních cel a poplatků, jakož i od všech dovozních zákazů a omezení. Obdobně zboží vyvážené bankou a nezbytné pro výkon její úřední činnosti je osvobozeno od všech vývozních cel a poplatků a od všech vývozních zákazů a omezení.

4. Získané nebo dovezené zboží a osvobozené podle tohoto článku nebude prodáno, pronajato, půjčeno nebo předáno za poplatek či bezplatně, s výjimkou případů, které jsou v souladu s podmínkami stanovenými členy, kteří poskytli osvobození nebo náhradu.

5. Ustavení tohoto článku se nevztahují na daně a poplatky představující pouze platbu za veřejně prospěšné služby.

6. Ředitelé, zástupci ředitelů, vedoucí pracovníci a zaměstnanci banky podléhají ve prospěch banky platné vnitřní dani z platů a dalších odměn vyplácených bankou; zdaňování podléhá podmínkám a pravidlům, které rada guvernérů schválí do jednoho roku od data vstupu této dohody v platnost. Počínaje datem, ke kterému bude tato daň zavedena, budou tyto platy a odměny osvobozeny od vnitrostátní daně z příjmů. Členové však mohou platy a odměny takto osvobozené od daní vzít na zřetel při stanovení výše daní vztahujících se na příjmy z jiných zdrojů.

7. Bez ohledu na ustanovení odstavce 6 tohoto článku může člen společně se svými listinami o ratifikaci, přijetí nebo schválení uložit prohlášení, že si ponechává pro sebe a své orgány právo zdaňovat platy a odměny vyplácené bankou jeho státním příslušníkům. Banka je osvobozena od závazků týkajících se placení, srážení nebo vybírání těchto daní. Banka neposkytne náhradu za tyto daně.

8. Odstavec 6 tohoto článku se nevztahuje na důchody a renty vyplácené bankou.

9. Obligace nebo cenné papíry vydané bankou, včetně dividend nebo úroků z nich plynoucích, bez ohledu na to, kým jsou drženy, nebudou žádným způsobem zdaněny:

i) pokud by tím obligace nebo cenné papíry byly znevýhodněny pouze z toho důvodu, že byly vydány bankou,

nebo

ii) pokud jediným právním základem pro takové zdanění je místo nebo měna, ve které je listina vydána, splatná anebo splacena, nebo umístění kanceláře anebo místo pobočky banky.

10. Obligace nebo cenné papíry, na něž banka poskytla záruku, včetně dividend nebo úroků z nich plynoucích, bez ohledu na to, kým jsou drženy, nebudou žádným způsobem zdaněny:

i) pokud by tím obligace anebo cenné papíry byly znevýhodněny pouze z toho důvodu, že na ně banka poskytla záruku;

nebo

ii) pokud jediným právním základem pro takové zdanění je umístění kanceláře anebo místo pobočky banky.

Článek 54

Provádění této kapitoly

Každý člen urychleně přijme opatření potřebná k provádění ustanovení této kapitoly a informuje banku o podrobnostech opatření, která přijal.

Článek 55

Vzdání se práva na imunity, výsady a osvobození

Imunity, výsady a osvobození přiznané podle této kapitoly jsou poskytnuty v zájmu banky. Rada ředitelů se může v rozsahu a za podmínek, které určí, vzdát kterékoli z imunit, výsad a osvobození poskytnutých v této kapitole, a to v případech, kdy by takový postup byl, dle jejího názoru, vhodný z hlediska zájmů banky. Prezident má právo a povinnost vzdát se jakékoli imunity, výsady a osvobození týkajících se kteréhokoli vedoucího představitele, zaměstnance anebo odborníka banky s výjimkou prezidenta či viceprezidenta v případech, kdy by dle jeho názoru imunita, výsada a osvobození zabránily spravedlivému projednání a kdy toto může být zrušeno bez újmy na zájmech banky. V podobných případech a za stejných podmínek rada ředitelů má právo a povinnost vzdát se imunity, výsady či osvobození, které se týkají prezidenta a každého viceprezidenta.

KAPITOLA IX

ZMĚNY, VÝKLAD, ARBITRÁŽ

Článek 56

Změny

1. Každý návrh na změnu této dohody, ať již vychází od člena, guvernéra nebo rady ředitelů, bude sdělen předsedovi rady guvernérů, který předloží návrh této radě. Pokud rada guvernérů navrhovanou změnu schválí, banka se urychleně dotáže všech členů, zda navrhovanou změnu přijímají. Pokud alespoň tři čtvrtiny členů (včetně nejméně dvou zemí střední a východní Evropy uvedených v příloze A) představující minimálně čtyři pětiny celkového počtu hlasů členů navrhovanou změnu schválí, potvrdí banka tuto skutečnost formálním sdělením všem svým členům.

2. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 tohoto článku:

i) souhlasné přijetí všemi členy je vyžadováno v případě jakékoli změny týkající se:

a) práva vystoupit z banky;

b) práva na nabytí základního kapitálu podle čl. 5 odst. 3 této dohody;

c) omezení závazku podle čl. 5 odst. 7 této dohody;

a

d) účelu banky a jejího okruhu úkolů ve smyslu článků 1 a 2 této dohody;

ii) souhlasné přijetí alespoň třemi čtvrtinami členů představujícími alespoň osmdesát pět (85) procent celkového počtu hlasů členů je vyžadováno v případě jakékoli změny čl. 8 odst. 4 této dohody.

Jakmile jsou splněny požadavky k přijetí navrhované změny, banka potvrdí tuto skutečnost formálním sdělením všem svým členům.

3. Změny vstoupí v platnost pro všechny členy tři (3) měsíce po datu formálního sdělení podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, ledaže rada guvernérů určí lhůtu jinou.

Článek 57

Výklad a provádění

1. Jakákoli otázka týkající se výkladu nebo provádění ustanovení této dohody, která by vznikla mezi kterýmkoli členem a bankou nebo mezi kterýmikoli členy banky, bude předána k rozhodnutí radě ředitelů. Pokud členem rady ředitelů není ředitel se státní příslušností dotčeného člena, pak bude člen, jehož se věc týká, oprávněn k přímému zastoupení na zasedání rady ředitelů po dobu posuzování věci. Zástupce tohoto člena však nebude mít hlasovací právo. Právo k přímému zastoupení bude upraveno radou guvernérů.

2. Ve všech případech, ve kterých rada ředitelů vydala rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku, může kterýkoli člen požadovat, aby byla věc předána radě guvernérů, jejíž rozhodnutí bude konečné. Do rozhodnutí rady guvernérů může banka, pokud to považuje za nutné, jednat na základě rozhodnutí rady ředitelů.

Článek 58

Rozhodčí řízení

Pokud by došlo k neshodě mezi bankou a členem, jehož členství bylo ukončeno, nebo mezi bankou a kterýmkoli členem po přijetí rozhodnutí o ukončení činnosti banky, bude tato neshoda předána rozhodčímu soudu o třech (3) soudcích, z nichž jeden bude jmenován bankou, druhý členem nebo bývalým členem, jehož se věc týká, a třetí, nedohodnou-li se strany jinak, prezidentem Mezinárodního soudního dvora nebo jiného orgánu určeného předpisy rady guvernérů. Většina hlasů soudců bude postačující pro rozhodnutí, které bude konečné a závazné pro obě strany. Třetí soudce bude mít pravomoc rozhodovat všechny procesní otázky, na kterých se strany nedohodnou.

Článek 59

Souhlas považovaný za daný

Ve všech případech, kdy je vyžadován souhlas nebo přijetí členem předtím, než může banka provést nějakou činnost, s výjimkou činností podle článku 56 této dohody, bude souhlas nebo přijetí považováno za dané, ledaže člen podá námitku v přiměřené lhůtě, kterou může banka stanovit při oznámení plánované činnosti členovi.

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 60

Podpis a uložení

1. Tato dohoda uložená u vlády Francouzské republiky (dále jen "depozitář") je otevřena k podpisu budoucích členů uvedených v příloze A k této dohodě do 31. prosince 1990.

2. Depozitář předá ověřené opisy této dohody všem jejím signatářům.

Článek 61

Ratifikace, přijetí nebo schválení

1. Dohoda podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení signatáři. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení, s výhradou odstavce 2 tohoto článku, se uloží u depozitáře nejpozději do 31. března 1991. Depozitář oznámí ostatním signatářům uložení a jeho datum.

2. Každý signatář se může stát smluvní stranou této dohody tím, že uloží listinu o ratifikaci, přijetí či schválení ve lhůtě jednoho roku od data vstupu v platnost této dohody. Pokud je to nezbytné, může být na základě rozhodnutí většiny guvernérů představujících většinu hlasů stanoveno pozdější datum.

3. Signatář, jehož příslušné listiny podle odstavce 1 tohoto článku jsou uloženy před vstupem dohody v platnost, se stává členem banky k tomuto datu. Jakýkoli další signatář, který vyhovuje ustanovením předchozího odstavce, se stává členem banky dnem, kdy je uložena jeho listina o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

Článek 62

Vstup v platnost

1. Tato dohoda vstoupí v platnost, jakmile budou uloženy listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení těch signatářů, jejichž počáteční upsané podíly představují alespoň dvě třetiny celkového objemu upsaných podílů uvedených v příloze A a mezi kterými jsou alespoň dvě země střední a východní Evropy uvedené v příloze A.

2. Pokud tato dohoda nevstoupí v platnost do 31. března 1991, může depozitář svolat zasedání zainteresovaných budoucích členů ke stanovení dalšího postupu a rozhodnutí o nové lhůtě, ve které budou uloženy listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

Článek 63

Úvodní zasedání a zahájení činnosti

1. Jakmile tato dohoda vstoupí v platnost podle článku 62 této dohody, jmenuje každý člen guvernéra. Depozitář svolá první zasedání rady guvernérů do šedesáti (60) dnů od data vstupu této dohody v platnost podle článku 62 nebo co nejdříve poté.

2. Na svém prvním zasedání rada guvernérů:

i) zvolí prezidenta;

ii) zvolí ředitele banky podle článku 26 této dohody;

iii) přijme opatření ke stanovení data zahájení činnosti banky;

iv) přijme další opatření, která jsou nezbytná pro přípravu zahájení činnosti banky.

3. Banka oznámí svým členům datum zahájení svých operací.

Dáno v Paříži dne 29. května 1990 v jednom prvopisu, jehož anglické, francouzské, německé a ruské znění mají stejnou platnost. Prvopis bude uložen v archivu depozitáře, který předá jeho ověřený opis všem budoucím členům uvedeným v příloze A.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA A

Počáteční upsané podíly na základním kapitálu pro budoucí členy [1], kteří se mohou stát členy podle článku 61

(V milionech ECU) |

| Počet akcií | Upsaný kapitál |

| | |

A.EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ |

| a) | Belgie | 22800 | 228,00 |

| Dánsko | 12000 | 120,00 |

| Francie | 85175 | 851,75 |

| Irsko | 3000 | 30,00 |

| Itálie | 85175 | 851,75 |

| Lucembursko | 2000 | 20,00 |

| Nizozemsko | 24800 | 248,00 |

| Portugalsko | 4200 | 42,00 |

| Řecko | 6500 | 65,00 |

| Spojené království | 85175 | 851,75 |

| Spolková republika Německo | 85175 | 851,75 |

| Španělsko | 34000 | 340,00 |

| b) | Evropské hospodalřské společenství | 30000 | 300,00 |

| Evropská investiční banka | 30000 | 300,00 |

B.OSTATNÍ EVROPSKÉ ZEMĚ | | |

| Finsko | 12500 | 125,00 |

| Island | 1000 | 10,00 |

| Izrael | 6500 | 65,00 |

| Kypr | 1000 | 10,00 |

| Lichtenštejnsko | 200 | 2,00 |

| Malta | 100 | 1,00 |

| Norsko | 12500 | 125,00 |

| Rakousko | 22800 | 228,00 |

| Švédsko | 22800 | 228,00 |

| Švýcarsko | 22800 | 228,00 |

| Turecko | 11500 | 115,00 |

C.PŘIJÍMAJÍCÍ ZEMĚ | | |

| Bulharsko | 7900 | 79,00 |

| Československo | 12800 | 128,00 |

| Jugoslávie | 12800 | 128,00 |

| Maďarsko | 7900 | 79,00 |

| Německá demokratická republika | 15500 | 155,00 |

| Polsko | 12800 | 128,00 |

| Rumunsko | 4800 | 48,00 |

| Svaz sovětských socialistických republik | 60000 | 600,00 |

D.MIMOEVROPSKÉ ZEMĚ | | |

| Austrálie | 10000 | 100,00 |

| Egypt | 1000 | 10,00 |

| Japonsko | 85175 | 851,75 |

| Kanada | 34000 | 340,00 |

| Korejská republika | 6500 | 65,00 |

| Maroko | 1000 | 10,00 |

| Mexiko | 3000 | 30,00 |

| Nový Zéland | 1000 | 10,00 |

| Spojené státy americké | 100000 | 1000,00 |

E.NEROZDĚLENÉ AKCIE | 125 | 1,25 |

Celkem | 1000000 | 10000,00 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA B

ODDÍL A

VOLBY ŘEDITELŮ GUVERNÉRY, KTEŘÍ ZASTUPUJÍ BELGII, DÁNSKO, FRANCII, IRSKO, ITÁLII, LUCEMBURSKO, NIZOZEMSKO, PORTUGALSKO, ŘECKO, SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ, SPOLKOVOU REPUBLIKU NĚMECKO, ŠPANĚLSKO, EVROPSKÉ HOSPODÁŘSKÉ SPOLEČENSTVÍ A EVROPSKOU INVESTIČNÍ BANKU (DÁLE JEN "GUVERNÉŘI ODDÍLU A")

1. Níže uvedená ustanovení se použijí výlučně pro účely tohoto oddílu.

2. Kandidáti na funkci ředitele budou nominováni guvernéry oddílu A s tím, že každý guvernér může nominovat pouze jednu osobu. Volba ředitelů oddílu A proběhne hlasováním guvernérů oddílu A.

3. Každý guvernér, který má právo hlasovat, odevzdá jedné osobě všechny hlasy, na které má člen, který guvernéra jmenoval, právo podle čl. 29 odst. 1 a 2 této dohody.

4. Při dodržení ustanovení odstavce 10 tohoto oddílu se 11 osob s nejvyšším počtem hlasů stane řediteli, avšak osoba, která získá méně než 4,5 procenta z celkového možného počtu hlasů dle oddílu A, nebude považována za zvolenou.

5. Při dodržení ustanovení odstavce 10 tohoto oddílu jestliže 11 osob nebude zvoleno v prvním hlasovacím kole, uskuteční se druhé hlasovací kolo, ve kterém, pokud není více než 11 kandidátů, osoba, která získala nejnižší počet hlasů v prvním hlasovacím kole, nebude považována za způsobilou ke zvolení, a ve kterém budou hlasovat pouze:

a) ti guvernéři, kteří v prvém kole hlasovali pro nezvolenou osobu,

a

b) ti guvernéři, jejichž hlasy zvolené osobě jsou podle níže uvedených odstavců 6 a 7 považovány za hlasy, které zvýšily počet hlasů odevzdaných této osobě nad 5,5 procenta z celkového možného počtu hlasů dle oddílu A.

6. Při určování, zda hlasy odevzdané guvernérem jsou považovány za hlasy, které zvýšily celkový počet přidělených hlasů pro jakoukoli osobu nad 5,5 procent z celkového počtu možných hlasů dle oddílu A, bude těchto 5,5 procenta zahrnovat za prvé hlasy guvernéra, který přidělil nejvyšší počet hlasů této osobě, dále hlasy guvernéra, který přidělil druhý nejvyšší počet hlasů, a tak dále, dokud nebude dosaženo 5,5 procenta.

7. Kterýkoli guvernér, jehož část hlasů musí být započítána, aby se celkový počet hlasů přidělených kterékoli osobě zvýšil nad 4,5 procenta, je pokládán za guvernéra, který přidělil veškeré své hlasy této osobě, i když celkový počet hlasů pro tuto osobu přesáhne 5,5 procenta a tento nebude moci hlasovat v dalším kole.

8. Při dodržení ustanovení odstavce 10 tohoto oddílu v případě, že po druhém hlasovacím kole nebude zvoleno 11 osob, uskuteční se další hlasovací kola v souladu se zásadami a postupy stanovenými v tomto oddílu, a to dokud není zvoleno 11 osob. Jestliže je v kterékoli fázi zvoleno 10 osob, bez ohledu na ustanovení odstavce 4 tohoto oddílu, může být jedenáctá osoba zvolena prostou většinou zbývajících odevzdaných hlasů.

9. V případě zvýšení nebo snížení počtu ředitelů, kteří budou voleni guvernéry oddílu A, budou nejnižší a nejvyšší procentní sazby uvedené v odstavcích 4, 5, 6 a 7 tohoto oddílu příslušným způsobem upraveny radou guvernérů.

10. Pokud jakýkoli signatář, resp. skupina signatářů, jehož, resp. jejichž podíl na celkové částce upsaného kapitálu stanovený v příloze A je větší než 2,4 procenta, neuloží své listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení dohody, nebudou se konat volby ředitele, pokud jde o každého takového signatáře, resp. skupinu signatářů. Guvernér, resp. guvernéři zastupující takového signatáře, resp. skupinu signatářů zvolí příslušného ředitele, jakmile se tento signatář, resp. skupina signatářů stane členem, resp. členy. Tento ředitel pak bude považován za ředitele zvoleného radou guvernérů na ustavujícím zasedání podle čl. 26 odst. 3 této dohody, jestliže bude zvolen v průběhu prvního funkčního období rady ředitelů.

ODDÍL B

VOLBY ŘEDITELŮ GUVERNÉRY ZASTUPUJÍCÍMI OSTATNÍ ZEMĚ

Oddíl B i) - Volby ředitelů guvernéry zastupující země, které jsou uvedeny v příloze A jako země střední a východní Evropy (přijímající země) –(dále jen "guvernéři oddílu B i)")

1. Níže uvedená ustanovení se použijí výlučně pro účely tohoto oddílu.

2. Kandidáti na funkci ředitele budou nominováni guvernéry oddílu B i), s tím, že každý guvernér může nominovat pouze jednu osobu. Volba ředitelů oddílu B i) proběhne hlasováním guvernérů oddílu B i).

3. Každý guvernér, který má právo hlasovat, odevzdá jedné osobě všechny hlasy, na které má člen, který guvernéra jmenoval, právo podle čl. 29 odst. 1 a 2 této dohody.

4. Při dodržení ustanovení odstavce 10 tohoto oddílu, se 4 osoby s nejvyšším počtem hlasů stanou řediteli, avšak osoba, která získá méně než 12 procent z celkového počtu možných hlasů dle oddílu B i), nebude považována za zvolenou.

5. Při dodržení ustanovení odstavce 10 tohoto oddílu jestliže 4 osoby nebudou zvoleny v prvním hlasovacím kole, uskuteční se druhé hlasovací kolo, ve kterém, pokud nebudou více než 4 kandidáti, osoba, která získala nejnižší počet hlasů v prvním hlasovacím kole, nebude považována za způsobilou ke zvolení, a ve kterém budou hlasovat pouze:

a) ti guvernéři, kteří v prvém kole hlasovali pro nezvolenou osobu,

a

b) ti guvernéři, jejichž hlasy zvolené osobě jsou podle níže uvedených odstavců 6 a 7 považovány za hlasy, které zvýšily počet hlasů odevzdaných této osobě nad 13 procent z celkového možného počtu hlasů dle oddílu B i).

6. Při určení, zda hlasy odevzdané guvernérem jsou považovány za hlasy, jež zvýšily celkový počet získaných hlasů pro jakoukoli osobu nad 13 procent z celkového počtu možných hlasů dle oddílu B i), bude těchto 13 procent zahrnovat za prvé hlasy guvernéra, který přidělil nejvyšší počet hlasů této osobě, dále hlasy guvernéra, který přidělil druhý nejvyšší počet hlasů, a tak dále, dokud nebude dosaženo 13 procent.

7. Kterýkoli guvernér, jehož část hlasů musí být započítána, aby se celkový počet hlasů přidělených kterékoli osobě zvýšil nad 12 procent, je pokládán za guvernéra, který přidělil veškeré své hlasy této osobě, i když celkový počet hlasů pro tuto osobu přesáhne 13 procent a tento nebude moci hlasovat v dalším kole.

8. Při dodržení ustanovení odstavce 10 tohoto oddílu v případě, že po druhém hlasovacím kole nebudou zvoleny 4 osoby, uskuteční se další hlasovací kola v souladu se zásadami a postupy stanovenými v tomto oddílu, a to dokud nebudou zvoleny 4 osoby. Jestliže jsou v kterékoli fázi zvoleny 3 osoby, bez ohledu na ustanovení odstavce 4 tohoto oddílu, může být čtvrtá osoba zvolena prostou většinou zbývajících odevzdaných hlasů.

9. V případě zvýšení nebo snížení počtu ředitelů, kteří budou voleni guvernéry oddílu B i), budou nejnižší a nejvyšší procentní sazby uvedené v odstavcích 4, 5, 6 a 7 tohoto oddílu příslušným způsobem upraveny radou guvernérů.

10. Pokud jakýkoli signatář, resp. skupina signatářů, jehož, resp. jejichž podíl na celkové částce upsaného kapitálu stanovený v příloze A je větší než 2,8 procenta, neuloží své listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení dohody, nebudou se konat volby ředitele, pokud jde o každého takového signatáře, resp. skupinu signatářů. Guvernér, resp. guvernéři zastupující takového signatáře, resp. skupinu signatářů zvolí příslušného ředitele, jakmile se tento signatář, resp. skupina signatářů stane členem, resp. členy. Tento ředitel pak bude považován za ředitele zvoleného radou guvernérů na ustavujícím zasedání podle čl. 26 odst. 3 této dohody, jestliže bude zvolen v průběhu prvního funkčního období rady ředitelů.

Oddíl B ii) - Volby ředitelů guvernéry zastupující země, které jsou uvedeny v příloze A jako ostatní evropské země (dále jen "guvernéři oddílu B ii)")

1. Níže uvedená ustanovení se použijí výlučně na pro účely tohoto oddílu.

2. Kandidáti na funkci ředitele budou nominováni guvernéry oddílu B ii) s tím, že každý guvernér může nominovat pouze jednu osobu. Volba ředitelů oddílu B ii) proběhne hlasováním guvernérů oddílu B ii).

3. Každý guvernér, který má právo hlasovat, odevzdá jedné osobě všechny hlasy, na které má člen, který guvernéra jmenoval, právo podle čl. 29 odst. 1 a 2 této dohody.

4. Při dodržení ustanovení odstavce 10 tohoto oddílu, se 4 osoby s nejvyšším počtem hlasů stanou řediteli, avšak osoba, která získá méně než 20,5 procenta z celkového možného počtu hlasů dle oddílu B ii), nebude považována za zvolenou.

5. Při dodržení ustanovení odstavce 10 tohoto oddílu jestliže 4 osoby nebudou zvoleny v prvním hlasovacím kole, uskuteční se druhé hlasovací kolo, ve kterém, pokud nebudou více než 4 kandidáti, osoba, která získala nejnižší počet hlasů v prvním hlasovacím kole, nebude považována za způsobilou ke zvolení, a ve kterém budou hlasovat pouze:

a) ti guvernéři, kteří v prvém kole hlasovali pro nezvolenou osobu,

a

b) ti guvernéři, jejichž hlasy zvolené osobě jsou podle níže uvedených odstavců 6 a 7 považovány za hlasy, které zvýšily počet hlasů odevzdaných této osobě nad 21,5 procenta celkového možného počtu hlasů dle oddílu B ii).

6. Při určení, zda hlasy odevzdané guvernérem jsou považovány za hlasy, jež zvýšily celkový počet získaných hlasů pro jakoukoli osobou nad 21,5 procenta z celkového počtu možných hlasů dle oddílu B ii), bude těchto 21,5 procenta zahrnovat za prvé hlasy guvernéra, který přidělil nejvyšší počet hlasů této osobě, dále hlasy guvernéra, který přidělil druhý nejvyšší počet hlasů této osobě, a tak dále, dokud nebude dosaženo 21,5 procenta.

7. Kterýkoli guvernér, jehož část hlasů musí být započítána, aby se celkový počet hlasů přidělených kterékoli osobě zvýšil nad 20,5 procenta, je pokládán za guvernéra, který přidělil veškeré své hlasy této osobě, i když celkový počet hlasů pro tuto osobu přesáhne 21,5 procenta a tento nebude moci hlasovat v dalším kole.

8. Při dodržení ustanovení odstavce 10 tohoto oddílu v případě, že po druhém hlasovacím kole nebudou zvoleny 4 osoby, uskuteční se další hlasovací kola v souladu se zásadami a postupy stanovenými v tomto oddílu, a to dokud nebudou zvoleny 4 osoby. Jestliže jsou v kterékoli fázi zvoleny 3 osoby, bez ohledu na ustanovení odstavce 4 tohoto oddílu, může být čtvrtá osoba zvolena prostou většinou zbývajících odevzdaných hlasů.

9. V případě zvýšení nebo snížení počtu ředitelů, kteří budou voleni guvernéry oddílu B ii), budou nejnižší a nejvyšší procentní sazby uvedené v odstavcích 4, 5, 6 a 7 tohoto oddílu příslušným způsobem upraveny radou guvernérů.

10. Pokud jakýkoli signatář, resp. skupina signatářů, jehož, resp. jejichž podíl na celkové částce upsaného kapitálu stanovený v příloze A je větší než 2,8 procenta, neuloží své listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení dohody, nebudou se konat volby ředitele, pokud jde o každého takového signatáře, resp. skupinu signatářů. Guvernér, resp. guvernéři zastupující takového signatáře, resp. skupinu signatářů zvolí příslušného ředitele, jakmile se tento signatář, resp. skupina signatářů stane členem, resp. členy. Tento ředitel pak bude považován za ředitele zvoleného radou guvernérů na ustavujícím zasedání podle čl. 26 odst. 3 této dohody, jestliže bude zvolen v průběhu prvního funkčního období rady ředitelů.

Oddíl B iii) - Volby ředitelů guvernéry zastupující země, které jsou uvedeny v příloze A jako mimoevropské země (dále jen "guvernéři oddílu B iii)")

1. Níže uvedená ustanovení se použijí výlučně pro účely tohoto oddílu.

2. Kandidáti na funkci ředitele budou nominováni guvernéry oddílu B iii) s tím, že každý guvernér může nominovat pouze jednu osobu. Volba ředitelů oddílu B iii) proběhne hlasováním guvernérů oddílu B iii).

3. Každý guvernér, který má právo hlasovat, odevzdá jedné osobě všechny hlasy, na které má člen, který guvernéra jmenoval, právo podle čl. 29 odst. 1 a 2 této dohody.

4. Při dodržení ustanovení odstavce 10 tohoto oddílu, se 4 osoby s nejvyšším počtem hlasů stanou řediteli, avšak osoba, která získá méně než 8 procent z celkového počtu možných hlasů dle oddílu B iii), nebude považována za zvolenou.

5. Při dodržení ustanovení odstavce 10 tohoto oddílu jestliže 4 osoby nebudou zvoleny v prvním hlasovacím kole, uskuteční se druhé hlasovací kolo, ve kterém, pokud nebudou více než 4 kandidáti, osoba, která získala nejnižší počet hlasů v prvním hlasovacím kole, nebude považována za způsobilou ke zvolení, a ve kterém budou hlasovat pouze:

a) ti guvernéři, kteří v prvém kole hlasovali pro nezvolenou osobu,

a

b) ti guvernéři, jejichž hlasy zvolené osobě jsou podle níže uvedených odstavců 6 a 7 považovány za hlasy, které zvýšily počet hlasů odevzdaných této osobě nad 9 procent z celkového možného počtu hlasů dle oddílu B iii).

6. Při určení, zda hlasy odevzdané guvernérem jsou považovány za hlasy, jež zvýšily celkový počet získaných hlasů pro jakoukoli osobu nad 9 procent z celkového počtu možných hlasů, dle oddílu B iii), bude těchto 9 procent zahrnovat za prvé hlasy guvernéra, který přidělil nejvyšší počet hlasů této osobě, dále hlasy guvernéra, který přidělil druhý nejvyšší počet hlasů této osobě, a tak dále, dokud nebude dosaženo 9 procent.

7. Kterýkoli guvernér, jehož část hlasů musí být započítána, aby se celkový počet hlasů přidělených kterékoli osobě zvýšil nad 8 procent, je pokládán za guvernéra, který přidělil veškeré své hlasy této osobě, i když celkový počet hlasů pro tuto osobu přesáhne 9 procent a tento nebude moci hlasovat v dalším kole.

8. Při dodržení ustanovení odstavce 10 tohoto oddílu v případě, že po druhém hlasovacím kole nebudou zvoleny 4 osoby, uskuteční se další hlasovací kola v souladu se zásadami a postupy stanovenými v tomto oddílu, a to dokud nebudou zvoleny 4 osoby. Jestliže jsou v kterékoli fázi zvoleny 3 osoby, bez ohledu na ustanovení odstavce 4 tohoto oddílu, může být čtvrtá osoba zvolena prostou většinou zbývajících odevzdaných hlasů.

9. V případě zvýšení nebo snížení počtu ředitelů, kteří budou voleni guvernéry oddílu B iii), budou nejnižší a nejvyšší procentní sazby uvedené v odstavcích 4, 5 6 a 7 tohoto oddílu příslušným způsobem upraveny radou guvernérů.

10. Pokud jakýkoli signatář, resp. skupina signatářů, jehož, resp. jejichž podíl na celkové částce upsaného kapitálu stanovený v příloze A je větší než 5 procent, neuloží své listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení dohody, nebudou se konat volby ředitele, pokud jde o každého takového signatáře, resp. skupinu signatářů. Guvernér, resp. guvernéři zastupující takového signatáře, resp. skupinu signatářů zvolí příslušného ředitele, jakmile se tento signatář, resp. skupina signatářů stane členem, resp. členy. Tento ředitel pak bude považován za ředitele zvoleného radou guvernérů na ustavujícím zasedání podle čl. 26 odst. 3 této dohody, jestliže bude zvolen v průběhu prvního funkčního období rady ředitelů.

ODDÍL C

OPATŘENÍ PRO VOLBU ŘEDITELŮ ZASTUPUJÍCÍCH ZEMĚ, KTERÉ NEJSOU UVEDENY V PŘÍLOZE A

Jestliže se rada guvernérů na základě čl. 26 odst. 3 této dohody rozhodne zvýšit nebo snížit počet členů rady ředitelů či změnit složení rady ředitelů tak, aby zohlednila změny v počtu členů banky, musí nejdříve zvážit, zda není nutný pozměňovací návrh k této příloze, a může učinit jakýkoli pozměňovací návrh jako součást takového rozhodnutí.

ODDÍL D

PŘIDĚLENÍ HLASŮ

Kterýkoli guvernér, který se neúčastní voleb nebo který nepřispěje ke zvolení ředitele podle oddílů A, B i), B ii) nebo B iii) této přílohy, může přidělit hlasy, na které má právo, zvolenému řediteli za předpokladu, že guvernér k provedení takového přidělení nejdříve obdrží souhlas těch guvernérů, kteří zvolili tohoto ředitele.

Rozhodnutí kteréhokoli guvernéra neúčastnit se voleb ředitele neovlivní výpočet oprávněných hlasů podle oddílů A, B i), B ii) a B iii) této přílohy.

--------------------------------------------------