„ÚVODNÍ POZNÁMKA

Tato publikace obsahuje konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně jejich příloh a protokolů k nim, v nichž jsou zapracovány změny učiněné Lisabonskou smlouvou podepsanou dne 13. prosince 2007 v Lisabonu, která vstoupila v platnost dnem 1. prosince 2009. Tato publikace rovněž obsahuje prohlášení připojená k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala Lisabonskou smlouvu.

Tato publikace dále obsahuje změnu provedenou Protokolem, kterým se mění Protokol o přechodných ustanoveních, připojený ke Smlouvě o Evropské unii, ke Smlouvě o fungování Evropské unie a ke Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii, změnu provedenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 741/2012 ze dne 11. srpna 2012 o změně Protokolu o statutu Soudního dvora Evropské unie a přílohy I k němu, jakož i změny provedené rozhodnutími Evropské rady 2010/718/EU ze dne 29. října 2010 a 2012/419/EU ze dne 11. července 2012, kterými se mění status ostrovů Svatý Bartoloměj a Mayotte vůči Evropské unii. V této publikaci je rovněž obsaženo doplnění odstavce 3 v článku 136 Smlouvy o fungování EU, které bylo provedeno na základě rozhodnutí Evropské rady ze dne 25. března 2011, kterým se mění článek 136 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro, po dokončení ratifikace členskými státy. Mimo to obsahuje tato publikace i změny provedené aktem o přistoupení Chorvatské republiky a připojení Protokolu o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy, který byl ratifikován všemi členskými státy. Tato publikace obsahuje rovněž změny provedené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2015/2422 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění Protokol o statutu Soudního dvora Evropské unie.

Tato publikace obsahuje rovněž opravy schválené do března 2016.

Tato publikace obsahuje rovněž Listinu základních práv Evropské unie, vyhlášenou ve Štrasburku dne 12. prosince 2007 Evropským parlamentem, Radou a Komisí (Úř. věst. C 303, 14.12.2007, s. 1). Toto znění přejímá a upravuje listinu vyhlášenou dne 7. prosince 2000 a nahrazuje ji ode dne 1. prosince 2009, dne vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Na základě čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii má Listina vyhlášená v roce 2007 stejnou právní sílu jako Smlouvy.

Tato publikace je dokumentačním nástrojem a orgány Evropské unie za ni neodpovídají.“

„PROTOKOL (č. 38)

O OBAVÁCH IRSKÉHO LIDU TÝKAJÍCÍCH SE LISABONSKÉ SMLOUVY

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

PŘIPOMÍNAJÍCE rozhodnutí hlav států a předsedů vlád 27 členských států Evropské unie, zasedajících v Evropské radě, přijaté ve dnech 18. a 19. června 2009, ve vztahu k obavám irského lidu týkajícím se Lisabonské smlouvy;

PŘIPOMÍNAJÍCE prohlášení hlav států a předsedů vlád, zasedajících v Evropské radě, učiněné ve dnech 18. a 19. června 2009, že v okamžiku uzavření příští smlouvy o přistoupení začlení ustanovení uvedeného rozhodnutí do protokolu, který bude v souladu s příslušnými ústavními předpisy jejich zemí připojen ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie;

BEROUCE NA VĚDOMÍ skutečnost, že Vysoké smluvní strany podepsaly Smlouvu mezi Vysokými smluvními stranami a Chorvatskou republikou o přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii;

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:

HLAVA I

PRÁVO NA ŽIVOT, RODINA A VZDĚLÁNÍ

Článek 1

Žádné ustanovení Lisabonské smlouvy přiznávající právní status Listině základních práv Evropské unie ani žádná ustanovení uvedené smlouvy týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva nijak neovlivňují rozsah a platnost ochrany práva na život stanovené v článcích 40.3.1, 40.3.2 a 40.3.3, ochrany rodiny stanovené v článku 41 a ochrany práv týkajících se vzdělání stanovené v článcích 42, 44.2.4 a 44.2.5 Ústavy Irska.

HLAVA II

DANĚ

Článek 2

Žádné ustanovení Lisabonské smlouvy nijak nemění pro žádný členský stát rozsah nebo výkon pravomocí Evropské unie v oblasti zdanění.

HLAVA III

BEZPEČNOST A OBRANA

Článek 3

Činnost Unie na mezinárodní scéně spočívá na zásadách demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcty k lidské důstojnosti, na zásadách rovnosti a solidarity a na dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva.

Společná bezpečnostní a obranná politika Unie je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje Unii operativní schopnost pro vedení misí mimo její území k udržení míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů.

Tato politika se nedotýká bezpečnostní a obranné politiky jednotlivých členských států, včetně Irska, ani závazků žádného členského státu.

Lisabonskou smlouvou není ovlivněna ani dotčena tradiční irská politika vojenské neutrality.

Členské státy – včetně Irska, které jedná v duchu solidarity, a aniž by tím byla dotčena jeho tradiční politika vojenské neutrality – určí povahu pomoci či podpory, která má být poskytnuta členskému státu, jenž se stane na svém území cílem teroristického útoku nebo ozbrojeného napadení.

Jakékoli rozhodnutí, které povede ke společné obraně, bude vyžadovat jednomyslné rozhodnutí Evropské rady. O tom, zda přistoupí ke společné obraně či nikoli, rozhodnou členské státy včetně Irska v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy a svými příslušnými ústavními předpisy.

Žádným ustanovením této hlavy není ovlivněn ani dotčen postoj či politika jakéhokoli jiného členského státu v oblasti bezpečnosti a obrany.

Každý členský stát rovněž v souladu s ustanoveními Lisabonské smlouvy a příslušnými vnitrostátními právními předpisy rozhodne o své účasti v rámci stálé strukturované spolupráce nebo Evropské obranné agentury.

Lisabonská smlouva nestanoví vytvoření evropské armády ani nezakládá povinnost jakékoli vojenské služby.

Lisabonskou smlouvou není dotčeno právo Irska či jiného členského státu určit povahu a objem svých výdajů v oblasti obrany a bezpečnosti a povahu svých obranných schopností.

O své účasti ve vojenské operaci rozhodne Irsko či jiný členský stát v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

HLAVA IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 4

Tento protokol je otevřen k podpisu Vysokých smluvních stran do 30. června 2012.

Tento protokol ratifikují Vysoké smluvní strany a Chorvatská republika, nevstoupí-li tento protokol v platnost do dne přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii, v souladu se svými ústavními předpisy. Ratifikační listiny budou uloženy u vlády Italské republiky.

Tento protokol vstupuje v platnost pokud možno dnem 30. června 2013 za předpokladu, že budou uloženy všechny ratifikační listiny, nebo nestane-li se tak, prvním dnem měsíce následujícího po uložení ratifikační listiny tím členským státem, který tak učiní jako poslední.

Článek 5

Tento protokol, sepsaný v jediném vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost, bude uložen v archivu vlády Italské republiky, která předá jeho ověřený opis všem vládám ostatních členských států.

Jakmile se tento protokol stane v souladu s článkem 2 aktu o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky závazným pro Chorvatskou republiku, bude chorvatské znění tohoto protokolu, které má stejnou platnost jako znění uvedené v prvním pododstavci, uloženo rovněž v archivu vlády Italské republiky, která předá jeho ověřený opis všem vládám ostatních členských států.“