CS

Úřední věstník Evropské unie

C 202/304


PROTOKOL (č. 24)

O POSKYTOVÁNÍ AZYLU STÁTNÍM PŘÍSLUŠNÍKŮM ČLENSKÝCH STÁTŮ EVROPSKÉ UNIE

VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY,

VZHLEDEM k TOMU, že v souladu s čl. 6 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii uznává Unie práva, svobody a zásady vyhlášené v Listině základních práv,

VZHLEDEM k TOMU, že podle čl. 6 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii tvoří základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, obecné zásady práva Unie,

VZHLEDEM K TOMU, že Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc zajišťovat, aby Unie při výkladu a používání čl. 6 odst. 1 a 3 Smlouvy o Evropské unii dodržovala právní předpisy;

VZHLEDEM K TOMU, že podle článku 49 Smlouvy o Evropské unii je každý stát, který žádá o členství v Unii, povinen dodržovat hodnoty stanovené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii;

BEROUCE V ÚVAHU, že článek 7 Smlouvy o Evropské unii vytváří mechanismus pro pozastavení určitých práv v případě závažného a dlouhotrvajícího porušování těchto hodnot členským státem;

MAJÍCE NA PAMĚTI, že každý státní příslušník členského státu požívá jako občan Unie zvláštního postavení a zvláštní ochrany, které zaručují členské státy v souladu s částí druhou Smlouvy o fungování Evropské unie;

BEROUCE V ÚVAHU, že Smlouvy vytvářejí prostor bez vnitřních hranic a poskytují každému občanu Unie právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států;

PŘEJÍCE SI zabránit, aby právo azylu bylo užíváno k jiným než předpokládaným účelům;

VZHLEDEM K TOMU, že tento protokol uznává účel a cíle Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951;

SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie:

Jediný článek

Se zřetelem na úroveň ochrany základních práv a svobod v členských státech Evropské unie se členské státy navzájem považují pro veškeré právní a praktické účely spojené se záležitostmi azylu za bezpečnou zemi původu. Žádost příslušníka členského státu o azyl může proto jiný členský stát zvažovat nebo přijmout k dalšímu zpracování pouze v následujících případech:

a)

jestliže se členský stát, jehož příslušníkem je žadatel, rozhodne poté, co vstoupí Amsterodamská smlouva v platnost, využívaje článku 15 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, přijmout opatření, která se na jeho území odchylují od povinností vyplývajících z úmluvy;

b)

jestliže bylo zahájeno řízení podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii a Rada nebo případně Evropská rada o něm ještě nerozhodla s ohledem na členský stát, jehož je žadatel příslušníkem;

c)

jestliže Rada přijala rozhodnutí podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii s ohledem na členský stát, jehož je žadatel příslušníkem, nebo jestliže Evropská rada přijala rozhodnutí podle čl. 7 odst. 2 uvedené smlouvy s ohledem na členský stát, jehož je žadatel příslušníkem;

d)

jestliže členský stát s ohledem na žádost státního příslušníka jiného členského státu o azylu rozhodl jednostranně; v takovém případě bude Rada neprodleně informována; při zkoumání žádosti se vychází z domněnky, že žádost je zjevně neodůvodněná, aniž je jakýmkoli způsobem ohrožena rozhodovací pravomoc členského státu.