02023D1599 — CS — 11.12.2023 — 002.001


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/1599

ze dne 3. srpna 2023

o iniciativě Evropské unie v oblasti bezpečnosti a obrany na podporu západoafrických zemí Guinejského zálivu

(Úř. věst. L 196 4.8.2023, s. 25)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/2066 ze dne 25. září 2023,

  L 238

141

27.9.2023

►M2

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/2786 ze dne 11. prosince 2023

  L 2786

1

12.12.2023




▼B

ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2023/1599

ze dne 3. srpna 2023

o iniciativě Evropské unie v oblasti bezpečnosti a obrany na podporu západoafrických zemí Guinejského zálivu



Oddíl I

Obecná ustanovení

▼M1

Článek 1

Zřízení

1.  
Unie provádí misi v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) se strategickým cílem pomoci západoafrickým zemím Guinejského zálivu, v nichž je tato mise zřízena, při rozvoji odpovídajících schopností jejich bezpečnostních a obranných sil s cílem omezit tlak vyvíjený teroristickými ozbrojenými skupinami a reagovat na něj.
2.  
Mise podle odstavce 1 je označena jako „iniciativa Evropské unie v oblasti bezpečnosti a obrany na podporu západoafrických zemí Guinejského zálivu“ (dále jen „iniciativa“).
3.  
Iniciativa se zřizuje v Beninu, Pobřeží slonoviny, Ghaně a Togu.

▼B

Článek 2

Mandát

1.  

Při sledování strategického cíle stanoveného v čl. 1 odst. 1, iniciativa ve vztahu k zemím uvedeným v čl. 1 odst. 3:

a) 

přispívá ke zvyšování odolnosti ve zranitelných oblastech jejich severních regionů budováním kapacit jejich bezpečnostních a obranných sil;

b) 

zajišťuje operační výcvik jejich bezpečnostních a obranných sil před nasazením;

c) 

podporuje vzestup technických oblastí jejich bezpečnostních a obranných sil;

d) 

prosazuje právní stát a řádnou správu věcí veřejných v bezpečnostním sektoru se zaměřením na jejich bezpečnostní a obranné síly a podporuje budování důvěry mezi občanskou společností a bezpečnostními a obrannými silami.

2.  
Do strategického a operačního plánování, činností a podávání zpráv v rámci iniciativy jsou plně začleněny a proaktivně zařazovány otázky mezinárodního humanitárního práva, lidských práv, zásady genderové rovnosti, ochrany civilního obyvatelstva a agendy rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 (2000) o ženách, míru a bezpečnosti, rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2250 (2015) o mládeži, míru a bezpečnosti a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1612 (2005) o dětech a ozbrojených konfliktech.
3.  
Na základě flexibilního a modulárního přístupu a podle potřeby k plnění svých úkolů jsou v rámci iniciativy do zemí uvedených v čl. 1 odst. 3 nasazeny zejména mobilní školicí týmy, hostující odborníci a týmy pro reakci na krize. V rámci iniciativy se v těchto zemích provádějí civilní a vojenské projekty zaměřené na dosažení jejího strategického cíle stanoveného v čl. 1 odst. 1 a úkolů stanovených v čl. 2 odst. 1.
4.  
Iniciativa usnadňuje provádění opatření pomoci v rámci Evropského mírového nástroje na podporu zemí uvedených v čl. 1 odst. 3, o nichž může rozhodnout Rada.

Článek 3

Politická kontrola a strategické řízení

1.  
Politickou kontrolu a strategické řízení iniciativy vykonává z pověření Rady a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (vysoký představitel) Politický a bezpečností výbor. Rada zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor k přijímání vhodných rozhodnutí v souladu s článkem 38 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU). Toto zmocnění zahrnuje pravomoc měnit plánovací dokumenty, včetně operačního plánu pro civilní pilíř iniciativy, a plán mise pro vojenský pilíř iniciativy a linii velení. Zahrnuje rovněž pravomoc přijímat rozhodnutí o jmenování vedoucích civilních a vojenských velitelských a podpůrných jednotek. Rozhodovací pravomoc, pokud jde o cíle a ukončení iniciativy, si ponechává Rada.
2.  
Politický a bezpečnostní výbor pravidelně podává zprávy Radě.
3.  
Politický a bezpečnostní výbor dostává pravidelně zprávy o činnostech vojenského pilíře iniciativy od předsedy Vojenského výboru EU. Politický a bezpečnostní výbor dostává pravidelně a podle potřeby zprávy o činnostech civilního pilíře iniciativy od velitele civilní operace. Politický a bezpečnostní výbor může v případě potřeby přizvat velitele civilní operace a vojenského velitele k účasti na svých zasedáních.

Článek 4

Linie velení a struktura

1.  
Iniciativa má jako operace pro řešení krize jednotnou linii velení.
2.  
Iniciativa má ústředí v Bruselu.
3.  
Iniciativa má civilní pilíř pod strategickým velením a řízením velitele civilní operace (dále jen „civilní pilíř“) a vojenský pilíř pod strategickým velením a řízením vojenského velitele (dále jen „vojenský pilíř“).
4.  
Společná podpůrná koordinační jednotka, které v rámci iniciativy společně předsedá velitel civilní operace a vojenský velitel, zajistí jednotu linie velení.

Oddíl II

Civilní pilíř

Článek 5

Velitel civilní operace

1.  
Výkonný ředitel útvaru schopnosti civilního plánování a vedení je velitelem civilní operace pro civilní pilíř.
2.  
Útvar schopnosti civilního plánování je veliteli civilní operace k dispozici za účelem plánování a vedení civilního pilíře.
3.  
Velitel civilní operace vykonává velení a řízení civilního pilíře na strategické úrovni pod politickou kontrolou a strategickým řízením Politického a bezpečnostního výboru a v rámci obecné pravomoci vysokého představitele.
4.  
Velitel civilní operace zajišťuje řádné a účinné provádění rozhodnutí Rady i Politického a bezpečnostního výboru ve vztahu k vedení operací, včetně vydávání potřebných strategických pokynů personálu civilního pilíře a poskytování poradenství a technické podpory.
5.  
Velitel civilní operace podává prostřednictvím vysokého představitele zprávy Radě.
6.  
Veškerý vyslaný personál civilního pilíře zůstává zcela pod velením vnitrostátních orgánů příslušného vysílajícího státu v souladu s vnitrostátními předpisy nebo dotčeného orgánu Unie či Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), podle toho, který orgán jej vyslal. Vnitrostátní orgán, orgán Unie nebo ESVČ, převedou operační řízení svého vyslaného personálu na velitele civilní operace.
7.  
Velitel civilní operace nese celkovou odpovědnost za zajištění řádné péče o personál civilního pilíře ze strany Unie.
8.  
Velitel civilní operace a vedoucí delegací Unie v zemích uvedených v čl. 1 odst. 3 se podle potřeby navzájem konzultují.

Článek 6

Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky

1.  
Pro účely iniciativy by měl být útvar schopnosti civilního plánování a vedení posílen civilní velitelskou a podpůrnou jednotkou.
2.  
Vedoucí této civilní velitelské a podpůrné jednotky přebírá odpovědnost za civilní pilíř a vykonává jeho velení a řízení na operační úrovni. Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky je přímo odpovědný veliteli civilní operace a jedná v souladu s jeho pokyny.
3.  
Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky zastupuje civilní pilíř v oblasti její pravomoci.
4.  
Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky nese za civilní pilíř administrativní a logistickou odpovědnost, včetně odpovědnosti za majetek, zdroje a informace, které byly civilnímu pilíři dány k dispozici. Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky může v rámci své celkové pravomoci pověřit členy personálu civilního pilíře řídícími úkoly v personálních a finančních záležitostech.
5.  
Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky odpovídá za kázeňský dohled nad personálem civilního pilíře. Kázeňskou pravomoc vůči vyslanému personálu vykonávají příslušné vnitrostátní orgány vysílajícího státu v souladu s vnitrostátními předpisy nebo dotčený orgán Unie či ESVČ, podle toho, kdo jej vyslal.
6.  
Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky zajišťuje odpovídající zviditelnění civilního pilíře.

Článek 7

Personál

1.  
Civilní pilíř tvoří zejména personál vyslaný členskými státy, orgány Unie nebo ESVČ. Každý členský stát, každý orgán Unie a ESVČ nese náklady na členy personálu, které vyslal, včetně cestovních výdajů na cestu do místa určení a zpět, platů, nákladů na zdravotní péči a příspěvků jiných než použitelné denní dávky.
2.  
Členský stát, orgán Unie nebo ESVČ odpovídají za řešení veškerých stížností týkajících se vyslání členů svého personálu do civilního pilíře nebo těchto vyslaných členů personálu, a podávají proti nim žaloby.
3.  
Civilní pilíř může na smluvním základě nabírat mezinárodní a místní personál, pokud požadované funkce nemohou být zajištěny personálem vyslaným členskými státy. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, kdy nejsou k dispozici vhodní uchazeči z členských států, mohou být na smluvním základě nabíráni státní příslušníci zúčastněných třetích států.
4.  
Pracovní podmínky a práva a povinnosti mezinárodního a místního personálu civilního pilíře se stanoví ve smlouvách uzavřených mezi civilním pilířem a dotyčným členem personálu.

Článek 8

Bezpečnost

1.  
Velitel civilní operace řídí plánování bezpečnostních opatření v rámci civilního pilíře a zajišťuje jejich řádné a účinné provádění ze strany iniciativy v souladu s článkem 5.
2.  
Vedoucí civilní velitelské a podpůrné jednotky odpovídá za bezpečnost civilního pilíře a za zajištění plnění minimálních bezpečnostních požadavků kladených na iniciativu v souladu s politikou Unie v oblasti bezpečnosti personálu nasazeného mimo Unii při provádění operací podle hlavy V Smlouvy o EU a jejími podpůrnými nástroji.
3.  
Personál civilního pilíře se před svým nástupem do funkce účastní povinného bezpečnostního školení v souladu s operačním plánem. Dostane se mu také pravidelného udržovacího výcviku v místě působení organizovaného bezpečnostním pracovníkem.
4.  
Velitel civilní operace zajistí ochranu utajovaných informací EU v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU ( 1 ).

Článek 9

Právní ujednání

Civilní pilíř je způsobilý k zadávání zakázek na služby a dodávky, uzavírání smluv a správních ujednání, zaměstnávání personálu, disponování s bankovními účty, nabývání a zcizování majetku, plnění svých závazků a k účastenství na soudním řízení v rozsahu nezbytném k provedení tohoto rozhodnutí.

Článek 10

Finanční ujednání

▼M2

1.  
Finanční referenční částka určená na pokrytí výdajů souvisejících s civilním pilířem na období od 3. srpna 2023 do 10. prosince 2025 činí 7 299 839,82  EUR.

▼B

2.  
Veškeré výdaje určené na civilní pilíř se spravují podle pravidel a postupů použitelných na souhrnný rozpočet Unie. Fyzickým a právnickým osobám je umožněno se bez omezení účastnit veřejných zakázek zadávaných civilním pilířem. Na zboží zakoupené civilním pilířem se navíc nevztahují žádná pravidla původu. S výhradou schválení Komisí může civilní pilíř uzavírat technická ujednání s členskými státy, státy uvedenými v čl. 1 odst. 3, zúčastněnými třetími státy a dalšími mezinárodními aktéry o poskytování vybavení, služeb a prostor pro civilní pilíř.
3.  
Civilní pilíř odpovídá za plnění svého rozpočtu. Za tímto účelem podepíše civilní pilíř smlouvu s Komisí. Finanční ujednání musí respektovat linii velení stanovenou v článcích 4, 5 a 6 a operační požadavky iniciativy.
4.  
Civilní pilíř podává Komisi podrobné zprávy o finančních činnostech prováděných v rámci finanční dohody podle odstavce 3 a v tomto rozsahu podléhá jejímu dohledu.
5.  
Výdaje související s civilním pilířem jsou způsobilé ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.

Článek 11

Civilní projektová jednotka

1.  
Civilní pilíř má civilní projektovou jednotku pro určování a provádění civilních projektů na podporu jeho úkolů stanovených v čl. 2 odst. 1.
2.  
Tato civilní projektová jednotka podle potřeby usnadňuje projekty prováděné členskými státy a třetími státy na jejich odpovědnost v oblastech týkajících se civilního pilíře a na podporu jeho cílů a poskytuje k nim poradenství.
3.  

S výhradou odstavce 5 je civilní pilíř oprávněn použít k provádění projektů, které jsou považovány za projekty, jež soudržným způsobem doplňují ostatní akce iniciativy, finanční příspěvky členských států nebo třetích států, je-li projekt:

a) 

uveden ve finančním výkazu týkajícím se tohoto rozhodnutí nebo

b) 

během mandátu iniciativy začleněn do finančního výkazu jeho změnou požadovanou velitelem civilní operace.

4.  
Civilní pilíř uzavře s příslušnými orgány států podle odstavce 3 ujednání týkající se zejména zvláštních postupů pro vyřizování stížností třetích stran na škody způsobené jednáním nebo opomenutím civilního pilíře při využívání prostředků poskytnutých těmito státy.
5.  
Za žádných okolností nesmějí státy podle odstavce 3 činit Unii nebo vysokého představitele odpovědnými za jednání nebo opomenutí civilního pilíře při využívání prostředků poskytnutých těmito státy.
6.  
Přijetí finančního příspěvku pro civilní projektovou jednotku od třetích států schvaluje Politický a bezpečnostní výbor.

Oddíl III

Vojenský pilíř

Článek 12

Vojenský velitel

1.  
Vojenským velitelem vojenského pilíře je ředitel útvaru schopnosti vojenského plánování a vedení (MPCC).
2.  
Útvar MPCC je statickou velitelskou a řídící strukturou na vojensko-strategické úrovni umístěnou mimo prostor operací, jež odpovídá za operační plánování a vedení vojenského pilíře.
3.  
Vojenský velitel vykonává velení a řízení vojenského pilíře na strategické úrovni pod politickou kontrolou a strategickým řízením Politického a bezpečnostního výboru a v rámci obecné pravomoci vysokého představitele.
4.  
Vojenský velitel zajišťuje řádné a účinné provádění rozhodnutí Rady i Politického a bezpečnostního výboru v souvislosti s vedením operací vojenského pilíře, včetně vydávání pokynů jeho personálu.
5.  
Vojenský velitel podává prostřednictvím vysokého představitele zprávy Radě.
6.  
Veškerý personál vyslaný k vojenskému pilíři zůstává zcela pod velením vnitrostátních orgánů příslušného vysílajícího státu v souladu s vnitrostátními předpisy nebo s předpisy dotčeného orgánu Unie či ESVČ, podle toho, který orgán jej vyslal. Vnitrostátní orgán, orgán Unie nebo ESVČ převede operační řízení svého personálu na vojenského velitele.
7.  
Vojenský velitel nese celkovou odpovědnost za zajištění řádné péče o personál vojenského pilíře ze strany Unie.

Článek 13

Vedoucí vojenské velitelské a podpůrné jednotky

1.  
Pro účely iniciativy by měl být útvar MPCC posílen vojenskou velitelskou a podpůrnou jednotkou.
2.  
Vedoucí této vojenské velitelské a podpůrné jednotky přebírá odpovědnost za vojenský pilíř a vykonává jeho velení a řízení na operační úrovni.
3.  
Vedoucí vojenské velitelské a podpůrné jednotky je přímo odpovědný vojenskému veliteli a jedná v souladu s jeho pokyny.

Článek 14

Vojenské řízení

1.  
Vojenský výbor Evropské unie sleduje řádné plnění úkolů vojenským pilířem, za který odpovídá vojenský velitel.
2.  
Vojenský výbor Evropské unie pravidelně dostává zprávy od vojenského velitele. Vojenský výbor Evropské unie může v případě potřeby na svá zasedání pozvat vojenského velitele a vedoucího velitelské a podpůrné vojenské jednotky.
3.  
Předseda Vojenského výboru Evropské unie je hlavní kontaktní osobou pro vojenského velitele.

Článek 15

Finanční ujednání

1.  
Společné náklady vojenského pilíře jsou spravovány v souladu s rozhodnutím (SZBP) 2021/509.
2.  
Finanční referenční částka určená na pokrytí společných nákladů vojenského pilíře na období šesti měsíců po vstupu tohoto rozhodnutí v platnost činí 179 000  EUR. Procentní sazba referenční částky podle čl. 51 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 činí 30 % v prostředcích na závazky a 15 % v prostředcích na platby. Finanční referenční částku na jakékoli následující období stanoví Rada.

▼M2

3.  
Finanční referenční částka určená na pokrytí společných nákladů vojenského pilíře na období od 11. prosince 2023 do 10. prosince 2025 činí 787 000  EUR. Procentní sazba referenční částky podle čl. 51 odst. 2 rozhodnutí (SZBP) 2021/509 činí 0 % v prostředcích na závazky a 0 % v prostředcích na platby.

▼B

Článek 16

Vojenská projektová jednotka

1.  
Vojenský pilíř má vojenskou projektovou jednotku pro určování a provádění projektů s vojenskými důsledky na podporu jeho úkolů stanovených v čl. 2 odst. 1.
2.  
Tato vojenská projektová jednotka podle potřeby usnadňuje projekty prováděné členskými státy a třetími státy v rámci jejich odpovědnosti v oblastech týkajících se vojenského pilíře a na podporu jejích cílů a poskytuje k nim poradenství.
3.  
S výhradou odstavce 5 je vojenský velitel oprávněn použít k provádění projektů, které jsou považovány za projekty, jež soudržným způsobem doplňují ostatní akce vojenského pilíře, finanční příspěvky členských států nebo třetích států.
4.  
Evropský mírový nástroj může spravovat finanční příspěvky uvedené v odstavci 3 tohoto článku v souladu s článkem 30 rozhodnutí (SZBP) 2021/509.
5.  
Za žádných okolností nesmějí státy podle odstavce 3 činit Unii nebo vysokého představitele odpovědnými za jednání nebo opomenutí vojenského pilíře při využívání prostředků poskytnutých těmito státy.
6.  
Přijetí finančního příspěvku pro vojenskou projektovou jednotku od třetích států schvaluje Politický a bezpečnostní výbor.

Oddíl IV

Závěrečná ustanovení

Článek 17

Soulad reakce a koordinace ze strany Unie

1.  
Provádění tohoto rozhodnutí a rovněž jeho soulad s vnější činností Unie jako celku, včetně návaznosti na její rozvojové programy a programy humanitární pomoci, zajišťuje vysoký představitel.
2.  
Velitel civilní operace, vojenský velitel a vedoucí delegací EU v zemích uvedených v čl. 1 odst. 3 se podle potřeby navzájem konzultují.
3.  
Aniž je dotčena linie velení, v otázkách místní politické situace poskytují vedoucím civilních a vojenských řídících a podpůrných jednotek vedení vedoucí delegace Unie v zemích uvedených v čl. 1 odst. 3.
4.  
Aniž je dotčena linie velení, v otázkách místní politické situace poskytuje personálu nasazenému v delegaci Unie v zemích uvedených v čl. 1 odst. 3vedení vedoucí této delegace.
5.  
Iniciativa koordinuje své činnosti s dvoustrannými činnostmi členských států v oblasti bezpečnosti a obrany v zemích uvedených v čl. 1 odst. 3 a případně s podobně smýšlejícími partnery a regionálními organizacemi, zejména s Hospodářským společenstvím států západní Afriky a iniciativou z Akkry.

Článek 18

Účast třetích států

1.  
Aniž je dotčena rozhodovací samostatnost Unie a její jednotný institucionální rámec, mohou být k účasti na iniciativě v souladu s příslušnými pokyny Evropské rady vyzvány třetí státy.
2.  
Rada tímto zmocňuje Politický a bezpečnostní výbor, aby vyzval třetí státy k poskytnutí příspěvků a aby na doporučení vojenského velitele a Vojenského výboru EU nebo velitele civilní operace přijal příslušná rozhodnutí o přijetí navrhovaných příspěvků.
3.  
Podrobná ujednání o účasti třetích států musí být předmětem dohod, které budou uzavřeny podle článku 37 Smlouvy o EU a postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování Evropské Unie (Smlouva o fungování EU). Jestliže Unie a některý třetí stát uzavřely dohodu, kterou se vytváří rámec pro účast tohoto třetího státu na misích Unie pro řešení krizí, použijí se v souvislosti s iniciativou ustanovení uvedené dohody.
4.  
Třetí státy poskytující příspěvky do civilního pilíře nebo významné vojenské příspěvky do jejího vojenského pilíře mají ve vztahu k běžnému řízení iniciativy stejná práva a povinnosti jako členské státy, které se iniciativy účastní.
5.  
Pokud třetí státy poskytnou příspěvky do civilního pilíře nebo významné vojenské příspěvky do vojenského pilíře, zmocňuje Rada Politický a bezpečnostní výbor k přijímání příslušných rozhodnutí o zřízení civilního nebo vojenského výboru přispěvatelů.

Článek 19

Postavení iniciativy a jejího personálu

Postavení iniciativy a jejího personálu, včetně výsad, imunit a dalších záruk nezbytných pro plnění a řádný průběh jejich mise, se stanoví v dohodě, kterou Unie uzavře s každou ze zemí uvedených v čl. 1 odst. 3 podle článku 37 Smlouvy o EU a postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU.

Článek 20

Poskytování informací

1.  

Vysoký představitel je v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU oprávněn podle potřeby a v souladu s potřebami iniciativy předávat třetím státům přidruženým k tomuto rozhodnutí utajované informace EU vytvořené pro účely iniciativy:

a) 

až do stupně utajení stanoveného v použitelných dohodách o bezpečnosti informací, které byly uzavřeny mezi Unií a dotčeným třetím státem, nebo

b) 

až do stupně utajení „CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL“ v ostatních případech.

2.  
V případě zvláštní a neodkladné operační potřeby je vysoký představitel v souladu s rozhodnutím 2013/488/EU rovněž oprávněn předávat příslušné zemi uvedené v čl. 1 odst. 3 veškeré utajované informace EU vytvořené pro účely iniciativy až do stupně utajení „RESTREINT UE/EU RESTRICTED“. Za tímto účelem budou vypracována ujednání mezi vysokým představitelem a příslušnými orgány dané země.
3.  
Vysoký představitel je oprávněn poskytovat třetím státům přidruženým k tomuto rozhodnutí neutajované dokumenty EU o jednáních Rady týkajících se této iniciativy, na které se vztahuje služební tajemství podle čl. 6 odst. 1 jednacího řádu Rady ( 2 ).
4.  
Vysoký představitel může oprávnění uvedená v odstavcích 1 až 3 i způsobilost uzavírat ujednání uvedená v odstavci 2 přenést na zaměstnance Evropské služby pro vnější činnost, na velitele civilní operace nebo na vojenského velitele.

Článek 21

Plánování a zahájení iniciativy

Rozhodnutí o zahájení iniciativy přijme Rada po schválení operačního plánu pro civilní pilíř a plánu mise, včetně pravidel zapojení, pro její vojenský pilíř.

Článek 22

Vstup v platnost a ukončení iniciativy

1.  
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.
2.  
Toto rozhodnutá se použije po dobu dvou let ode dne zahájení iniciativy postupem dle článku 21.
3.  
Toto rozhodnutí se zrušuje v souladu se schválenými plány ukončení iniciativy, a aniž jsou dotčeny postupy týkající se auditu a předkládání účtů vojenského pilíře stanovené v rozhodnutí (SZBP) 2021/509.



( 1 ) Rozhodnutí Rady 2013/488/EU ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1).

( 2 ) Rozhodnutí Rady 2009/937/EU ze dne 1. prosince 2009, kterým se přijímá její jednací řád (Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 35).