KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu vytvořením harmonizovaného rámce pro řešení narušení přímo či nepřímo způsobených zahraničními subvencemi s cílem zajistit rovné podmínky. Toto nařízení stanoví pravidla a postupy pro šetření zahraničních subvencí, které narušují vnitřní trh, a pro nápravu těchto narušení. K těmto narušením může dojít v souvislosti s jakoukoli hospodářskou činností, zejména pak v případě spojování podniků a při zadávacích řízeních.

Toto nařízení se vztahuje na zahraniční subvence poskytnuté podniku, který vykonává hospodářskou činnost na vnitřním trhu, včetně veřejného podniku, nad nímž má přímou nebo nepřímou kontrolu stát. Za podnik, který vykonává hospodářskou činnost na vnitřním trhu, se mimo jiné považuje podnik, který získá kontrolu nad podnikem usazeným v Unii nebo který se s takovým podnikem sloučí, nebo podnik, který se zúčastní zadávacího řízení v Unii.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„podnikem“ v souvislosti se zadávacími řízeními „hospodářský subjekt“ ve smyslu čl. 1 bodu 14 směrnice 2009/81/ES, čl. 5 bodu 2 směrnice 2014/23/EU, čl. 2 odst. 1 bodu 10 směrnice 2014/24/EU a čl. 2 bodu 6 směrnice 2014/25/EU;

„zakázkou“ v souvislosti se zadávacími řízeními a není-li stanoveno jinak „veřejná zakázka“ ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 směrnice 2014/24/EU, „zakázka“ ve smyslu čl. 1 bodu 2 směrnice 2009/81/ES a „zakázky na dodávky, stavební práce a služby“ ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2014/25/EU, jakož i „koncese“ ve smyslu čl. 5 bodu 1 směrnice 2014/23/EU;

„zadávacím řízením“:

jakýkoli typ zadávacího řízení, na který se vztahuje směrnice 2014/24/EU, pokud jde o uzavření smlouvy na veřejnou zakázku, nebo směrnice 2014/25/EU, pokud jde o uzavření smlouvy na zakázku na dodávky, stavební práce a služby;

postup udělení koncese na stavební práce nebo na služby, na který se vztahuje směrnice 2014/23/EU;

postupy zadávání zakázek, na něž se vztahuje směrnice 2009/81/ES, nejsou-li členskými státy vyňaty na základě článku 346 Smlouvy o fungování EU;

postupy zadávání zakázek uvedené v čl. 10 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/23/EU, čl. 9 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/24/EU nebo v čl. 20 odst. 1 písm. a) směrnice 2014/25/EU;

„veřejným zadavatelem“ v souvislosti se zadávacím řízením veřejný zadavatel ve smyslu čl. 1 bodu 17 směrnice 2009/81/ES, článku 6 směrnice 2014/23/EU, čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/24/EU a článku 3 směrnice 2014/25/EU;

„zadavatelem“ v souvislosti se zadávacím řízením zadavatel ve smyslu čl. 1 bodu 17 směrnice 2009/81/ES, článku 7 směrnice 2014/23/EU a článku 4 směrnice 2014/25/EU;

„vícefázovým řízením“ zadávací řízení v souladu s články 28 až 32 směrnice 2014/24/EU a články 46 až 52 směrnice 2014/25/EU, a to buď užší řízení, jednací řízení s uveřejněním, jednací řízení bez předchozího zveřejnění, soutěžní dialog nebo inovační partnerství, nebo podobné řízení podle směrnice 2014/23/EU.

Článek 3

Existence zahraniční subvence

Pro účely tohoto nařízení se má za to, že zahraniční subvence existuje tehdy, pokud některá třetí země poskytuje přímo či nepřímo finanční příspěvek, který přináší výhodu podniku vykonávajícímu hospodářskou činnost na vnitřním trhu a který je právně nebo fakticky omezen na jeden nebo více podniků nebo odvětví.

Pro účely tohoto nařízení finanční příspěvek mimo jiné zahrnuje:

převod finančních prostředků nebo závazků, jako jsou kapitálové injekce, granty, úvěry, úvěrové záruky, daňové pobídky, započtení provozních ztrát, kompenzace finančního zatížení uloženého orgány veřejné moci, prominutí dluhu, kapitalizace pohledávek nebo restrukturalizace dluhu;

zřeknutí se příjmů, které jsou jinak splatné, jako je osvobození od daně nebo udělení zvláštních nebo výlučných práv bez přiměřené odměny; nebo

dodávku nebo nákup zboží či služeb.

Finanční příspěvek poskytnutý třetí zemí zahrnuje finanční příspěvek poskytnutý:

ústředními vládními institucemi a orgány veřejné moci na všech ostatních úrovních;

jakýmkoli zahraničním veřejným subjektem, jehož činnosti lze připsat třetí zemi, s ohledem na faktory, jakými jsou vlastnosti tohoto subjektu, právní a hospodářské prostředí převažující ve státě, v němž subjekt působí, včetně úlohy vlády v hospodářství; nebo

jakýmkoli soukromým subjektem, jehož činnost lze připsat třetí zemi, při zohlednění všech relevantních okolností.

Článek 4

Narušení vnitřního trhu

Má se za to, že narušení vnitřního trhu existuje, pokud zahraniční subvence může zlepšit konkurenční postavení podniku na vnitřním trhu a pokud tím daná zahraniční subvence skutečně nebo potenciálně negativně ovlivňuje hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Narušení vnitřního trhu se určí na základě ukazatelů, k nimž může patřit zejména:

výše zahraniční subvence;

povaha zahraniční subvence;

situace podniku, včetně jeho velikosti, a dotčených trhů nebo odvětví;

úroveň a vývoj hospodářské činnosti podniku na vnitřním trhu;

účel a podmínky spojené se zahraniční subvencí a její využití na vnitřním trhu.

Pokud celková výše zahraniční subvence poskytnuté podniku nepřekročí 4 miliony EUR za období jakýchkoli tří po sobě následujících let, považuje se tato zahraniční subvence za subvenci, u níž není pravděpodobné, že naruší vnitřní trh.

Pokud celková výše zahraniční subvence poskytnuté podniku nepřekročí výši podpory de minimis ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1407/2013 na třetí zemi během jakýchkoli tří po sobě následujících let, nepovažuje se tato zahraniční subvence za subvenci, která narušuje vnitřní trh.

Zahraniční subvenci lze považovat za subvenci, která nenarušuje vnitřní trh, pokud je zaměřena na nápravu škod způsobených přírodními katastrofami nebo mimořádnými událostmi.

Článek 5

Kategorie zahraničních subvencí, které s největší pravděpodobností naruší vnitřní trh

Zahraniční subvence s největší pravděpodobností naruší vnitřní trh, spadá-li do některé z těchto kategorií:

zahraniční subvence poskytnutá podniku, který je v potížích, totiž podniku, který by bez subvence v krátkodobém nebo střednědobém horizontu pravděpodobně ukončil činnost, pokud není k dispozici plán restrukturalizace, který může vést k dlouhodobé životaschopnosti tohoto podniku a který zahrnuje významný vlastní příspěvek podniku;

zahraniční subvence ve formě neomezené záruky za dluhy nebo závazky podniku, totiž záruky bez jakéhokoli omezení výše nebo doby trvání této záruky;

opatření na financování vývozu, které není v souladu s Ujednáním OECD o státem podporovaných vývozních úvěrech;

zahraniční subvence přímo usnadňující spojení podniků;

zahraniční subvence, která umožňuje podniku podat nepřiměřeně výhodnou nabídku, na jejímž základě by mu mohla být zadána relevantní zakázka.

Podniku, který je předmětem šetření, se poskytne možnost poskytnout relevantní informace o tom, zda zahraniční subvence, která spadá do jedné z kategorií uvedených v odstavci 1, za konkrétních okolností daného případu nenarušuje vnitřní trh.

Článek 6

Ověření vyváženosti

Komise může na základě obdržených informací porovnat negativní účinky zahraniční subvence z hlediska narušení vnitřního trhu podle článků 4 a 5 s pozitivními účinky na rozvoj příslušné subvencované hospodářské činnosti na vnitřním trhu, přičemž zváží další pozitivní účinky zahraniční subvence, jako jsou širší pozitivní účinky ve vztahu k příslušným cílům politiky, zejména cílům Unie.

Hodnocení podle odstavce 1 Komise zohlední při rozhodování o tom, zda uloží nápravná opatření nebo přijme závazky, jakož i o povaze a míře těchto nápravných opatření nebo závazků.

Článek 7

Závazky a nápravná opatření

Komise může uložit nápravná opatření za účelem nápravy narušení vnitřního trhu, které je skutečně nebo potenciálně způsobeno zahraniční subvencí, ledaže by přijala závazky nabídnuté podle odstavce 2 podnikem, který je předmětem šetření.

Komise může přijmout závazky nabídnuté podnikem, který je předmětem šetření, pokud tyto závazky plně a účinně napraví narušení vnitřního trhu. Při přijetí těchto závazků stanoví Komise jejich závaznost pro podnik, který je předmětem šetření, prostřednictvím rozhodnutí se závazky v souladu s čl. 11 odst. 3. Dodržování dohodnutých závazků ze strany podniku je v příslušných případech sledováno.

Závazky nebo nápravná opatření musí být přiměřené a musí plně a účinně napravit narušení vnitřního trhu skutečně nebo potenciálně způsobené zahraniční subvencí.

Závazky nebo nápravná opatření mohou mimo jiné spočívat v:

nabídnutí přístupu k infrastruktuře za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek, a to včetně výzkumných zařízení, výrobních možností nebo základních zařízení, které byly získány nebo podpořeny prostřednictvím zahraničních subvencí narušujících vnitřní trh, ledaže by byl takový přístup již stanoven v právních předpisech Unie;

snížení kapacity nebo omezení účasti na trhu, a to i prostřednictvím dočasného omezení obchodní činnosti;

upuštění od určitých investic;

udělování licencí za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek na aktiva nabytá nebo vyvinutá za pomoci zahraničních subvencí;

zveřejňování výsledků výzkumu a vývoje;

odprodeji určitých aktiv;

požadavku, aby podniky zrušily dotčené spojení;

vrácení zahraniční subvence, včetně příslušné úrokové sazby, vypočtené v souladu s metodou stanovenou v nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ( 1 );

požadavku, aby dotčené podniky přizpůsobily svou strukturu řízení.

Komise v příslušném případě stanoví požadavky týkající se podávání zpráv a požadavky na transparentnost, včetně podávání pravidelných zpráv týkajících se provádění závazků a nápravných opatření uvedených v odstavci 4.

Navrhuje-li podnik, který je předmětem šetření, vrácení zahraniční subvence včetně odpovídající úrokové sazby, Komise toto vrácení přijme jakožto závazek, pouze pokud si může ověřit, že vrácení subvence je transparentní, ověřitelné a účinné, přičemž zohlední riziko obcházení.

Článek 8

Informace o budoucích spojeních a zadávacích řízeních

Je-li to přiměřené a nezbytné, může být podniku, který je předmětem šetření, v rozhodnutích přijatých podle článků 11, 25 a 31 uložena povinnost, aby po vymezenou dobu informoval Komisi o své účasti na spojování podniků nebo na zadávacích řízeních. Tímto požadavkem nejsou dotčeny oznamovací povinnosti podle článků 21 a 29.

KAPITOLA 2

PŘEZKUM ZAHRANIČNÍCH SUBVENCÍ Z MOCI ÚŘEDNÍ A OBECNÁ USTANOVENÍ PRO PŘEZKUM

Článek 9

Přezkum zahraničních subvencí z moci úřední

Komise může z vlastního podnětu přezkoumat informace z jakéhokoli zdroje, včetně informací od členského státu, jakékoli fyzické nebo právnické osoby nebo sdružení, o údajných zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh.

Přezkumy zadávacích řízení z moci úřední se omezí na zadané zakázky.

Tyto přezkumy nesmí vést ke zrušení rozhodnutí o zadání zakázky nebo k ukončení smlouvy na zakázku.

Článek 10

Předběžný přezkum

Pokud má Komise za to, že z informací podle článku 8 vyplývá možnost, že existuje zahraniční subvence narušující vnitřní trh, vyžádá si Komise veškeré informace, které považuje za nezbytné k předběžnému posouzení toho, zda finanční příspěvek, který je předmětem přezkumu, představuje zahraniční subvenci a zda narušuje vnitřní trh. Za tímto účelem může Komise zejména:

požadovat informace podle článku 13 a

provádět inspekce v rámci Unie i mimo ni v souladu s článkem 14 nebo 15.

Pokud členský stát informoval Komisi o tom, že se plánuje nebo již bylo zahájeno příslušné vnitrostátní řízení, Komise informuje takový členský stát o zahájení předběžného přezkumu. Komise zejména informuje členské státy, které jí oznámily vnitrostátní řízení podle nařízení (EU) 2019/452, o zahájení předběžného přezkumu. Je-li zahájen předběžný přezkum, který se týká zadávacího řízení, informuje o tom Komise rovněž dotčeného veřejného zadavatele nebo zadavatele.

Pokud má Komise na základě předběžného přezkumu dostatek informací o tom, že podniku byla poskytnuta zahraniční subvence, která narušuje vnitřní trh:

přijme rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření (dále jen „rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření“), ve kterém shrne příslušné skutkové a právní otázky a připojí předběžné posouzení existence zahraniční subvence a skutečného nebo potenciálního narušení vnitřního trhu;

informuje podnik, který je předmětem šetření;

informuje členské státy a, je-li hloubkové šetření zahájeno v souvislosti se zadávacím řízením, dotčeného veřejného zadavatele nebo zadavatele; a

zveřejní oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, v němž vyzve k předložení písemného vyjádření stanovisek ve lhůtě stanovené Komisí.

Pokud Komise během předběžného přezkumu dospěje k závěru, že pro zahájení hloubkového šetření má nedostatečné důkazy, a to kvůli neexistenci jakékoli zahraniční subvence nebo nedostatečným důkazům o skutečném nebo potenciálním narušení vnitřního trhu, uzavře předběžný přezkum, informuje podnik, který je předmětem šetření, členské státy, které byly informovány podle odstavce 2, a dotčeného veřejného zadavatele nebo zadavatele, pokud byl předběžný přezkum zahájen v souvislosti se zadávacím řízením.

Článek 11

Hloubkové šetření

V průběhu hloubkového šetření Komise dále posuzuje zahraniční subvenci identifikovanou v rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření a vyžádá si veškeré informace, které považuje za nezbytné v souladu s články 13, 14 a 15.

Pokud Komise podle článků 4 až 6 zjistí, že zahraniční subvence narušuje vnitřní trh, může přijmout prováděcí akt v podobě rozhodnutí o uložení nápravných opatření (dále jen „rozhodnutí s nápravnými opatřeními“). Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

Pokud Komise podle článků 4 až 6 zjistí, že zahraniční subvence narušuje vnitřní trh, a podnik, který je předmětem šetření, nabídne závazky, které Komise považuje za přiměřené a dostačující k úplné a účinné nápravě narušení, může přijmout prováděcí akt v podobě rozhodnutí s cílem prohlásit tyto závazky pro daný podnik za závazné (dále jen „rozhodnutí se závazky“). Rozhodnutí, kterým se přijímá vrácení zahraniční subvence podle čl. 7 odst. 6, se považuje za rozhodnutí se závazky. Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

Komise přijme prováděcí akt v podobě rozhodnutí o nevznesení námitek (dále jen „rozhodnutí o nevznesení námitek“), pokud zjistí, že:

předběžné posouzení uvedené v rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření se nepotvrdilo; nebo

narušení vnitřního trhu je vyváženo pozitivními účinky ve smyslu článku 6.

Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

Komise se co nejvíce vynasnaží, aby přijala své rozhodnutí ve lhůtě 18 měsíců od zahájení hloubkového šetření.

Článek 12

Předběžná opatření

V zájmu zachování hospodářské soutěže na vnitřním trhu a zabránění nenapravitelné újmě může Komise přijmout prováděcí akt v podobě rozhodnutí o nařízení předběžných opatření, pokud:

existují dostatečné důkazy o tom, že finanční příspěvek představuje zahraniční subvenci a narušuje vnitřní trh; a

existuje riziko vážné a nenapravitelné újmy hospodářské soutěže na vnitřním trhu.

Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

Předběžná opatření mohou sestávat zejména, nikoli však výlučně, z opatření uvedených v čl. 7 odst. 4 písm. a), c) a d). V souvislosti se zadávacími řízeními nesmí být přijata žádná předběžná opatření.

Předběžná opatření se uplatňují buď po určitou dobu, která může být prodloužena v rozsahu, v němž je to nezbytné a vhodné, nebo do přijetí konečného rozhodnutí.

Článek 13

Žádosti o informace

Komise si za účelem plnění svých povinností stanovených tímto nařízením může vyžádat informace v souladu s tímto článkem.

Komise může požadovat, aby podnik, který je předmětem šetření, poskytl veškeré nezbytné informace, včetně informací týkajících se jeho nabídky v rámci zadávacího řízení.

Komise si může tyto informace vyžádat i od jiných podniků nebo sdružení podniků, včetně informací o jejich nabídkách v rámci zadávacích řízení, přičemž náležitě zohlední zásadu proporcionality.

Žádost o informace podle odstavce 2 nebo 3:

uvádí, jaký je její právní základ a účel, vymezuje, jaké informace jsou požadovány, a stanoví přiměřenou lhůtu, ve které mají být poskytnuty;

obsahuje prohlášení, že pokud budou poskytnuté informace nesprávné, neúplné nebo zavádějící, mohly by být uloženy pokuty nebo penále podle článku 17;

obsahuje prohlášení, že podle článku 16 má Komise v případě nedostatečné spolupráce možnost přijmout rozhodnutí na základě skutečností, které má k dispozici.

Na žádost Komise poskytnou členské státy Komisi veškeré informace nezbytné pro splnění povinností, které jí ukládá toto nařízení. Odstavec 4 písm. a) se použije obdobně.

Komise může také požadovat poskytnutí veškerých nezbytných informací od třetí země. Ustanovení odst. 4 písm. a) a c) se použijí obdobně.

Komise se může dotazovat jakékoli fyzické nebo právnické osoby, které s tím souhlasí, za účelem získání informací souvisejících s předmětem šetření. Pokud se dotazování neuskuteční v prostorách Komise nebo telefonicky či jinými elektronickými prostředky, Komise před dotazováním:

informuje členský stát, na jehož území se má dotazování konat; nebo

získá souhlas třetí země, na jejímž území se má dotazování konat.

Článek 14

Inspekce v Unii

Komise může za účelem vykonávání povinností, které jí byly stanoveny tímto nařízením, provádět nezbytné inspekce v podnicích a sdruženích podniků.

Pokud Komise takovou inspekci provádí, úředníci pověření Komisí provedením inspekce jsou oprávněni:

vstupovat do všech prostor, na pozemky a do dopravních prostředků podniku a sdružení podniků;

kontrolovat účetní knihy a jiné obchodní záznamy, bez ohledu na to, na jakém nosiči jsou uloženy, mít přístup k veškerým informacím, které jsou dostupné subjektu, jehož se inspekce týká, a získávat v jakékoli podobě kopie nebo výpisy z těchto knih či záznamů, nebo je požadovat;

požádat kteréhokoli zástupce nebo pracovníka podniku nebo sdružení podniků o vysvětlení skutečností nebo dokumentů týkajících se předmětu a účelu inspekce a zaznamenat odpovědi;

zapečetit jakékoli podnikatelské prostory a účetní knihy nebo záznamy po dobu a v rozsahu, které jsou pro inspekci nezbytné.

Podnik nebo sdružení podniků se musí inspekcím nařízeným rozhodnutím Komise podrobit. Úředníci a ostatní doprovázející osoby pověřené Komisí provedením inspekce vykonávají své pravomoci po předložení rozhodnutí Komise, v němž:

je upřesněn předmět a účel inspekce;

je obsaženo prohlášení, že podle článku 16 může Komise v případě nedostatečné spolupráce přijmout rozhodnutí na základě skutečností, které má k dispozici;

je uvedena možnost uložení pokut nebo penále podle článku 17; a

je zmíněno právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem podle článku 263 Smlouvy o fungování EU.

S dostatečným předstihem před inspekcí zašle Komise oznámení o inspekci členskému státu, na jehož území má být inspekce provedena, a o datu, kdy má být zahájena.

Úředníci a další osoby zmocněné nebo jmenované členským státem, na jehož území má inspekce probíhat, poskytují na žádost členského státu nebo Komise aktivní součinnost úředníkům a ostatním doprovázejícím osobám pověřeným Komisí. Za tímto účelem mají pravomoci uvedené v odstavci 2.

Pokud úředníci nebo ostatní doprovázející osoby pověřené Komisí zjistí, že podnik nebo sdružení podniků inspekci ve smyslu tohoto článku odmítají, poskytne jim členský stát, na jehož území inspekce probíhá, nezbytnou pomoc a podle potřeby požádá o pomoc policii nebo rovnocenný donucovací orgán, aby jim umožnil inspekci uskutečnit. Jestliže pomoc stanovená v tomto odstavci vyžaduje podle vnitrostátních právních předpisů povolení soudního orgánu, musí být o toto schválení požádáno. O takové povolení lze rovněž žádat jako o předběžné opatření.

Na žádost Komise vykoná členský stát na svém území inspekci nebo jiné vyšetřovací opatření podle vnitrostátních právních předpisů za účelem prokázání existence zahraniční subvence narušující vnitřní trh.

Článek 15

Inspekce mimo Unii

Za účelem plnění povinností, které Komisi ukládá toto nařízení, může Komise provádět inspekce na území třetí země za předpokladu, že vláda této třetí země byla oficiálně informována a nemá proti inspekci námitky. Komise může rovněž požádat podnik nebo sdružení podniků o udělení souhlasu s inspekcí. Ustanovení čl. 14 odst. 1, 2 a čl. 14 odst. 3 písm. a) a b) se použijí obdobně.

Článek 16

Nedostatečná spolupráce

Komise může na základě dostupných údajů přijmout rozhodnutí podle článků 10, 11, čl. 25 odst. 3 písm. c) nebo čl. 31 odst. 2, pokud podnik, který je předmětem šetření, nebo třetí země, která poskytla zahraniční subvenci:

poskytne v odpovědi na žádost o informace podle článku 13 neúplné, nesprávné nebo zavádějící informace;

neposkytne požadované informace ve lhůtě stanovené Komisí;

odmítne se podrobit inspekci Komise v rámci Unie nebo mimo ni nařízené podle článku 14 nebo 15; nebo

brání předběžnému přezkumu nebo hloubkovému šetření jiným způsobem.

Pokud podnik nebo sdružení podniků, členský stát nebo třetí země poskytnou Komisi nesprávné nebo zavádějící informace, k těmto informacím se nepřihlíží.

Pokud podnik, včetně veřejného podniku, nad nímž má přímou nebo nepřímou kontrolu stát, neposkytne nezbytné informace ke stanovení toho, zda mu finanční příspěvek poskytuje výhodu, lze mít u tohoto podniku za to, že takovou výhodu získal.

Při uplatnění skutečností, jež jsou k dispozici, může být výsledek řízení pro podnik méně příznivý, než kdyby podnik spolupracoval.

Článek 17

Pokuty a penále

Komise může rozhodnutím uložit pokuty nebo penále, pokud podnik nebo sdružení podniků úmyslně nebo z nedbalosti:

poskytne v odpovědi na žádost o informace podle článku 13 neúplné, nesprávné nebo zavádějící informace nebo informace neposkytne ve stanovené lhůtě;

během inspekcí podle článku 14 předloží požadované účetní knihy nebo jiné záznamy týkající se podniku v neúplné podobě;

v odpovědi na otázku podle čl. 14 odst. 2 písm. c):

uvede nesprávnou nebo zavádějící odpověď;

ii)

neopraví ve lhůtě stanovené Komisí nesprávnou, neúplnou nebo zavádějící odpověď poskytnutou některým zaměstnancem; nebo

iii)

neposkytne či odmítne poskytnout úplnou odpověď ohledně skutečností týkajících se předmětu a účelu inspekce nařízené rozhodnutím přijatým podle čl. 14 odst. 3;

odmítne se podrobit inspekcím nařízeným podle článku 14 nebo poruší pečetě umístěné v souladu s čl. 14 odst. 2 písm. d); nebo

nesplní podmínky přístupu ke spisu nebo podmínky zveřejňování uložené Komisí podle čl. 42 odst. 4.

Pokuty uložené podle odstavce 1 nepřesáhnou 1 % z celkového obratu dotčeného podniku nebo sdružení podniků za předchozí účetní období.

Penále uložené podle odstavce 1 nepřesáhne 5 % z průměrného denního celkového obratu dotčeného podniku nebo sdružení podniků v předchozím účetním období za každý pracovní den prodlení, jež se počítá ode dne stanoveného v rozhodnutí do okamžiku, kdy podnik nebo sdružení podniků poskytnou úplné a správné informace požadované Komisí, nebo do okamžiku, kdy se podrobí inspekci.

Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí v souladu s odst. 1 písm. a) stanoví Komise konečnou dvoutýdenní lhůtu, v níž má chybějící informace od dotčeného podniku nebo sdružení podniků obdržet.

Pokud podnik nedodrží rozhodnutí se závazky podle čl. 11 odst. 3, rozhodnutí o nařízení předběžných opatření podle článku 12 nebo rozhodnutí s nápravnými opatřeními podle čl. 11 odst. 2, může Komise rozhodnutím uložit:

pokuty nepřesahující 10 % celkového obratu dotčeného podniku za předchozí účetní období; nebo

penále nepřesahující 5 % průměrného denního celkového obratu dotčeného podniku v předchozím účetním období za každý den nedodržování rozhodnutí, počínaje dnem rozhodnutí Komise o uložení tohoto penále, dokud Komise neshledá, že dotčený podnik rozhodnutí dodržuje;

Komise může tyto pokuty nebo penále uložit rovněž v případě, že podnik nedodržuje rozhodnutí přijaté podle článků 11, 25 nebo 31, které mu ukládá povinnost informovat Komisi o jeho budoucí účasti na spojování podniků nebo na zadávacích řízeních podle článku 8.

Při stanovení výše pokuty nebo penále Komise vezme v úvahu povahu, závažnost a délku trvání porušení, s náležitým zohledněním zásad přiměřenosti a vhodnosti.

Pokud dotčené podniky nebo sdružení podniků splnily povinnost, k jejímuž vymáhání bylo penále určeno, může Komise definitivní částku penále snížit oproti původnímu rozhodnutí, kterým bylo uloženo.

Článek 18

Zrušení rozhodnutí

Komise může zrušit rozhodnutí přijaté podle čl. 11 odst. 2, 3 nebo 4, čl. 25 odst. 3 a čl. 31 odst. 1, 2 nebo 3 a přijmout nový prováděcí akt v podobě rozhodnutí v kterémkoli z následujících případů, pokud:

podnik, kterému bylo určeno původní rozhodnutí, jedná v rozporu se svými závazky nebo s uloženými nápravnými opatřeními;

původní rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích;

závazky nebo nápravná opatření nejsou účinné.

Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

Zrušením rozhodnutí a přijetím nového rozhodnutí Komisí podle odstavce 1 není dotčeno rozhodnutí veřejného zadavatele nebo zadavatele o zadání zakázky. Není tím dotčena ani smlouva, která již byla uzavřena na základě takového rozhodnutí o zadání zakázky.

KAPITOLA 3

SPOJOVÁNÍ PODNIKŮ

Článek 19

Narušení vnitřního trhu způsobená zahraničními subvencemi v případě spojování podniků

Při posouzení, zda zahraniční subvence v případě spojování podniků narušuje vnitřní trh ve smyslu článku 4 nebo 5, se uvedené posouzení omezí na dotčené spojení. Při posouzení se zohlední pouze zahraniční subvence poskytnuté v průběhu tří let před uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky na koupi akcií nebo nabytím kontrolního podílu.

Článek 20

Spojování podniků a prahové hodnoty oznamovací povinnosti

Pro účely tohoto nařízení spojení vzniká, jestliže se změní kontrola na trvalém základě v důsledku:

fúze dvou či více původně nezávislých podniků nebo částí podniků;

nabytí, jednou či více osobami již kontrolujícími nejméně jeden podnik nebo jedním či více podniky, ať již na základě koupě cenných papírů nebo majetku, smlouvy, či jiným způsobem, přímé nebo nepřímé kontroly nad jedním nebo více jinými podniky, ať celými, nebo jejich částmi.

Vytvoření společného podniku plnícího na trvalém základě všechny funkce samostatné hospodářské jednotky je spojením ve smyslu odstavce 1.

Pro účely tohoto nařízení se „spojení, které je nutno oznámit“ považuje za vzniklé, jestliže v tomto spojení:

alespoň jeden z podniků účastnících se fúze, nabývaný podnik nebo společný podnik je usazen v Unii a v Unii dosahuje celkového obratu nejméně 500 milionů EUR; a

během tří let před uzavřením dohody, oznámením veřejné nabídky na koupi akcií nebo nabytím kontrolního podílu byly poskytnuty kombinované souhrnné finanční příspěvky od třetích zemí ve výši přesahující 50 milionů EUR těmto podnikům:

(i)

v případě nabytí nabyvateli nebo nabyvatelům a nabývanému podniku;

(ii)

v případě fúzí podnikům účastnícím se spojení;

iii)

v případě společného podniku podnikům tvořícím společný podnik a společnému podniku.

Spojení nevzniká, jestliže:

úvěrové instituce nebo jiné finanční instituce nebo pojišťovny, jejichž obvyklá činnost zahrnuje transakce a obchodování s cennými papíry na vlastní nebo cizí účet, jsou dočasnými držiteli cenných papírů, které získaly v určitém podniku za účelem jejich dalšího prodeje, pokud na základě těchto cenných papírů nevykonávají hlasovací práva z nich plynoucí, aby určovaly soutěžní jednání daného podniku, nebo pokud tato hlasovací práva vykonávají pouze za účelem přípravy prodeje celého podniku nebo jeho části, či jeho majetku, nebo prodeje těchto cenných papírů s tím, že všechny tyto prodeje se uskuteční do jednoho roku ode dne, kdy tyto cenné papíry byly získány;

kontrolu získá osoba určená na základě právních předpisů členského státu týkajících se zrušení podniku, konkurzu, platební neschopnosti, zastavení plateb, vyrovnání nebo obdobných řízení;

úkony uvedené v odst. 1 písm. b) provádějí finanční holdingové podniky ve smyslu čl. 2 bodu 15 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 2 ), za předpokladu, že hlasovací práva spojená s daným holdingem jsou vykonávána, zejména pokud jde o jmenování řídících a dozorčích orgánů podniků, v nichž mají účast, pouze za účelem zachování plné hodnoty těchto investic, a nikoliv proto, aby bylo přímo či nepřímo ovlivňováno soutěžní jednání těchto podniků.

Lhůta jednoho roku uvedená v prvním pododstavci písm. a) může být Komisí na žádost prodloužena v případech, kdy instituce nebo dotčené pojišťovny mohou prokázat, že ve stanovené lhůtě nebylo možné prodej rozumně uskutečnit.

Kontrola se skládá z práv, smluv nebo jiných prostředků, které jednotlivě nebo společně a s ohledem na dané skutečnosti nebo právní předpisy poskytují možnost uplatnění rozhodujícího vlivu v určitém podniku, zejména na základě:

vlastnického práva nebo práva užívání všech aktiv podniku nebo jejich části;

práv nebo smluv, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku.

Kontrolu získávají osoby nebo podniky, které:

jsou na základě dotčených smluv držiteli práv nebo nároků, nebo

i když nejsou na základě takových smluv držiteli práv nebo nároků, mají oprávnění k vykonávání práv, jež z nich vyplývají.

Článek 21

Předběžné oznámení o spojení podniků

Spojení, která je nutno oznámit, se oznamují Komisi před jejich uskutečněním a po uzavření dohody, oznámení veřejné nabídky na koupi akcií nebo nabytí kontrolního podílu.

Dotčené podniky mohou rovněž oznámit navržené spojení, jestliže prokážou Komisi záměr v dobré víře uzavřít dohodu, nebo v případě veřejné nabídky na koupi akcií, jestliže veřejně oznámily záměr učinit takovouto nabídku, za podmínky, že zamýšlená dohoda či nabídka by vedly ke spojení, které je nutno oznámit podle odstavce 1.

Spojení, které sestává z fúze ve smyslu čl. 20 odst. 1 písm. a) nebo ze získání společné kontroly ve smyslu čl. 20 odst. 1 písm. b), oznámí společně účastníci fúze nebo případně strany, které získávají společnou kontrolu. Ve všech ostatních případech oznámení učiní osoba nebo podnik získávající kontrolu nad jedním nebo více podniky nebo nad jejich částmi.

Pokud dotčený podnik nesplní svou oznamovací povinnost, Komise může přezkoumat spojení podléhající této povinnosti v souladu s tímto nařízením tím, že si oznámení o tomto spojení vyžádá. V takovém případě není Komise vázána lhůtami uvedenými v čl. 24 odst. 1 a 4.

Komise může požádat o předběžné oznámení jakéhokoli spojení, jež není spojením, které je nutno oznámit, ve smyslu článku 20, kdykoli před jeho uskutečněním, pokud má podezření, že dotčeným podnikům mohly být v průběhu tří let před provedením tohoto spojení poskytnuty zahraniční subvence. Toto spojení se pro účely tohoto nařízení považuje za spojení, které je nutno oznámit.

Článek 22

Výpočet obratu

Celkový obrat se skládá z částek nabytých dotčenými podniky v předchozím účetním období z prodeje výrobků a poskytování služeb spadajících do rámce běžných činností těchto podniků, po odečtení rabatu a daně z přidané hodnoty a dalších daní přímo spojených s obratem. Celkový obrat daného podniku nezahrnuje prodej výrobků nebo poskytování služeb mezi podniky uvedenými v odstavci 4.

Obrat v rámci Unie zahrnuje prodané výrobky a poskytnuté služby podnikům nebo spotřebitelům v Unii.

Pokud spojení sestává z nabytí částí jednoho nebo více podniků, bez ohledu na to, zda mají právní subjektivitu, či nikoli, bere se v úvahu odchylně od odstavce 1, pokud jde o prodávajícího nebo prodávající, pouze obrat související s částmi, které jsou předmětem spojení.

Avšak dvě nebo více transakcí ve smyslu prvního pododstavce tohoto odstavce, k nimž dojde během dvou let mezi stejnými osobami nebo podniky, se považují za jedno a totéž spojení, jež vzniklo v den, kdy došlo k poslední transakci.

Místo obratu se použije:

pro úvěrové instituce a ostatní finanční instituce součet následujících příjmových položek, jak jsou definovány směrnicí Rady 86/635/EHS ( 3 ), po případném odečtení daně z přidané hodnoty a dalších daní přímo spojených s těmito položkami:

příjem z úroků a obdobný příjem;

ii)

příjem z cenných papírů:

—

příjem z akcií a jiných cenných papírů s variabilním výnosem,

—

příjem z majetkových účastí,

—

příjem z akcií v přidružených podnicích;

iii)

výnosy z poplatků a provizí;

iv)

čistý zisk z finančních operací;

ostatní provozní výnosy;

pro pojišťovny hodnota hrubého předepsaného pojistného, které zahrnuje veškeré přijaté a očekávané platby vztahující se k pojistným smlouvám uzavřeným těmito pojišťovnami nebo na jejich účet, včetně vyplaceného zajišťovacího pojistného, a po odpočtu daní a jim podobných příspěvků nebo poplatků předepsaných odkazem na jednotlivé platby pojistného nebo celkovou částku pojistného.

Pro účely písmene a) zahrnuje obrat v Unii pro úvěrové instituce nebo finanční instituce ty příjmové položky, které jsou v uvedeném písmeni definovány a které obdržely pobočka nebo jiná organizační složka této instituce usazené v Unii.

Pro účely písmene b) tvoří v případě pojišťoven obrat v Unii hrubé pojistné obdržené od unijních rezidentů.

Aniž je dotčen odstavec 2, celkový obrat dotčeného podniku se vypočítá jako součet příslušných obratů:

dotčeného podniku;

těch podniků, ve kterých dotčený podnik, přímo či nepřímo:

vlastní více než polovinu základního kapitálu nebo obchodních aktiv;

ii)

má pravomoc vykonávat více než polovinu hlasovacích práv,

iii)

má pravomoc jmenovat více než polovinu členů dozorčí rady, představenstva nebo orgánů právně zastupujících takové podniky; nebo

iv)

má pravomoc řídit záležitosti těchto podniků;

podniků, které mají v dotčeném podniku jakákoli práva či pravomoci uvedené v písmeni b);

podniků, ve kterých má podnik uvedený v písmeni c) jakákoli práva či pravomoci uvedené v písmeni b);

podniků, ve kterých dva nebo více podniků uvedených v písmenech a) až d) mají společně jakákoli práva či pravomoci uvedené v písmeni b).

V případě, kdy dotčené podniky mají společně práva či pravomoci uvedené v odst. 4 písm. b), se při výpočtu celkového obratu dotčených podniků:

zohlední obrat vyplývající z prodeje výrobků a poskytování služeb mezi tímto společným podnikem a jakýmkoli třetím podnikem a tento obrat se rovným dílem rozdělí mezi dotčené podniky;

nezohlední obrat vyplývající z prodeje výrobků nebo poskytování služeb mezi tímto společným podnikem a každým z dotčených podniků nebo jakýmkoli jiným podnikem spojeným s některým z nich ve smyslu odst. 4 písm. b) až e).

Článek 23

Celkový finanční příspěvek

Celkový finanční příspěvek dotčenému podniku se vypočítá sečtením příslušných finančních příspěvků poskytnutých třetími zeměmi všem podnikům uvedeným v čl. 22 odst. 2 a čl. 22 odst. 4 písm. a) až e).

Článek 24

Pozastavení spojování a lhůty

Spojení, které je nutno oznámit, nesmí být uskutečněno dříve, než je oznámeno.

Kromě toho platí, že:

pokud Komise obdrží úplné oznámení, spojení nesmí být uskutečněno po dobu 25 pracovních dnů od obdržení tohoto oznámení.

pokud Komise nejpozději do 25 pracovních dnů od obdržení úplného oznámení zahájí hloubkové šetření, spojení nesmí být uskutečněno po dobu 90 pracovních dnů od zahájení hloubkového šetření. Pokud dotčené podniky nabídnou závazky podle článku 7 s cílem napravit narušení vnitřního trhu, tato lhůta se prodlouží o 15 pracovních dnů;

pokud Komise přijala rozhodnutí podle čl. 25 odst. 3 písm. a) nebo b), spojení se může následně uskutečnit.

Lhůta uvedená v písmenech a) a b) začíná pracovním dnem následujícím po dni obdržení úplného oznámení nebo přijetí příslušného rozhodnutí Komise.

Odstavec 1 nebrání uskutečnění veřejné nabídky na koupi akcií nebo sledu operací s cennými papíry, včetně těch převoditelných do jiných cenných papírů přijatých k obchodování na trhu, jakým je burza cenných papírů, v jejichž důsledku je od rozdílných prodávajících získána kontrola, pokud:

je spojení neprodleně oznámeno Komisi podle článku 21; a

nabyvatel nevykonává hlasovací práva spojená s těmito cennými papíry nebo tak činí pouze s cílem zachovat plnou hodnotu svých investic na základě výjimky udělené Komisí podle odstavce 3 tohoto článku.

Komise může na základě žádosti udělit výjimku z povinností uložených v odstavci 1 nebo 2. V žádosti o udělení výjimky se uvedou příslušné důvody. Při rozhodování o žádosti vezme Komise v úvahu zejména účinky odkladu uskutečňování spojení na jeden nebo více podniků dotčených spojením nebo na třetí stranu a riziko narušení vnitřního trhu, které spojení představuje. Tato výjimka může být udělena s výhradou určitých podmínek a povinností, aby bylo zajištěno, že nedojde k narušení vnitřního trhu. O výjimku lze požádat a lze ji udělit kdykoli, před oznámením nebo po provedení transakce.

Lhůty stanovené v odst. 1 písm. b) třetím pododstavci tohoto článku se prodlouží, pokud o to dotčené podniky požádají nejpozději patnáct pracovních dnů po zahájení hloubkového šetření podle článku 10. Dotčené podniky mohou podat pouze jednu takovou žádost.

Lhůty stanovené v odst. 1 písm. b) tohoto článku může Komise prodloužit kdykoli po zahájení hloubkového šetření se souhlasem dotčených podniků.

Celkové trvání jakéhokoli prodloužení či jakýchkoli prodloužení učiněných na základě tohoto odstavce nepřekročí 20 pracovních dnů.

Komise může výjimečně pozastavit lhůty stanovené v odstavci 1, pokud podniky neposkytly úplné informace, o které požádala podle článku 13, nebo se odmítly podrobit inspekci nařízené rozhodnutím podle článku 14.

Komise může přijmout rozhodnutí podle čl. 25 odst. 3, aniž by byla vázána lhůtami uvedenými v odstavcích 1 a 4 tohoto článku, pokud:

zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu se závazky připojenými k rozhodnutí přijatému podle čl. 25 odst. 3 písm. a); nebo

rozhodnutí bylo zrušeno podle čl. 25 odst. 1.

Jakákoli transakce provedená v rozporu s odstavcem 1 se považuje za platnou teprve po přijetí rozhodnutí podle čl. 25 odst. 3.

Tento článek nemá žádný vliv na platnost transakcí s cennými papíry, včetně těch převoditelných do jiných cenných papírů přijatých k obchodování na trhu, jakým je burza cenných papírů, ledaže by kupující a prodávající věděli nebo měli vědět, že daná transakce byla uskutečněna v rozporu s odstavcem 1.

Článek 25

Procesní pravidla platná pro předběžný přezkum a hloubkové šetření oznámených spojení

Na oznámená spojení se uplatní článek 10, čl. 11 odst. 1, 3 a 4 a články 12 až 16 a 18.

Komise může zahájit hloubkové šetření podle čl. 10 odst. 3 nejpozději 25 pracovních dnů po obdržení úplného oznámení.

Po provedení hloubkového šetření Komise přijme prováděcí akt v podobě některého z následujících rozhodnutí:

rozhodnutí se závazky podle čl. 11 odst. 3;

rozhodnutí o nevznesení námitek podle čl. 11 odst. 4; nebo

rozhodnutí o zákazu spojení, pokud Komise zjistí, že zahraniční subvence narušuje vnitřní trh podle článků 4 až 6.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

Rozhodnutí podle odstavce 3 se přijímají do 90 pracovních dnů po zahájení hloubkového šetření, případně s prodloužením podle čl. 24 odst. 1 písm. b) a odst. 4 a 5. Pokud Komise ve stanovené lhůtě nepřijme rozhodnutí, mohou dotčené podniky spojení uskutečnit.

V každé žádosti o informace určené podniku Komise upřesní, zda budou lhůty pozastaveny podle čl. 24 odst. 5 v případě, že podnik neposkytne úplné informace ve stanovené lhůtě.

Pokud Komise zjistí, že spojení, které je nutno oznámit podle čl. 21 odst. 1, nebo které bylo oznámeno na žádost Komise podle čl. 21 odst. 5, již bylo uskutečněno a že zahraniční subvence v rámci tohoto spojení narušují vnitřní trh podle článků 4, 5 a 6, může přijmout jedno z následujících opatření:

požadovat, aby dotčené podniky spojení zrušily, zejména prostřednictvím zrušení fúze, nebo požadovat odprodej všech nabytých akcií nebo majetku tak, aby byl obnoven stav před uskutečněním spojení, nebo pokud takové obnovení stavu nelze prostřednictvím zrušení spojení dosáhnout, nařídit jakákoli jiná opatření, která jsou přiměřená pro dosažení takového obnovení v co největší možné míře;

nařídit jakékoli jiné přiměřené opatření s cílem zajistit, aby dotčené podniky zrušily spojení nebo přijaly jiná opatření za účelem obnovy stavu před uskutečněním spojení, jak je to vyžadováno v jejím rozhodnutí.

Komise může uložit opatření uvedená v písmenech a) a b) tohoto odstavce buď rozhodnutím podle odst. 3 písm. c) tohoto článku nebo samostatným rozhodnutím.

Komise může přijmout prostřednictvím prováděcího aktu v podobě rozhodnutí jakákoli opatření uvedená v písmenech a) nebo b) tohoto odstavce, pokud zjistí, že spojení bylo uskutečněno v rozporu s rozhodnutím přijatým podle odst. 3 písm. a) tohoto článku, ve kterém bylo konstatováno, že při neexistenci závazků by spojení splňovalo kritérium stanovené v odst. 3 písm. c) tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem uvedeným v čl. 48 odst. 2.

Komise může rovněž přijmout prováděcí akt v podobě rozhodnutí, kterým se nařizují předběžná opatření podle článku 12, pokud:

se spojení uskutečnilo v rozporu s článkem 21;

se spojení uskutečnilo v rozporu s rozhodnutím se závazky podle odst. 3 písm. a) tohoto článku.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

Článek 26

Pokuty a penále uplatňované pro spojování podniků

Komise může ukládat pokuty nebo penále podle článku 17.

Komise může rozhodnutím rovněž uložit dotčeným podnikům pokuty nepřesahující 1 % jejich celkového obratu za předchozí účetní období, pokud uvedené podniky úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou v oznámení podle článku 21 nebo v jeho doplnění nesprávné nebo zavádějící informace.

Komise může rozhodnutím rovněž uložit dotčeným podnikům pokuty nepřesahující 10 % jejich celkového obratu za předchozí účetní období, pokud podniky úmyslně nebo z nedbalosti:

neoznámí spojení, které je nutno oznámit, v souladu s článkem 21 před jeho uskutečněním, pokud k tomu nejsou výslovně oprávněny podle článku 24;

uskuteční oznámené spojení v rozporu s článkem 24;

uskuteční oznámené spojení, které je zakázáno v souladu s čl. 25 odst. 3 písm. c);

obešly nebo se pokusily obejít oznamovací požadavky podle čl. 39 odst. 1.

KAPITOLA 4

ZADÁVACÍ ŘÍZENÍ

Článek 27

Zahraniční subvence narušující vnitřní trh v souvislosti se zadávacími řízeními

Zahraničními subvencemi, které způsobují narušení zadávacího řízení nebo u kterých hrozí, že ho způsobí, se rozumí zahraniční subvence, jež umožňují hospodářskému subjektu podat nabídku týkající se stavebních prací, dodávek nebo služeb, která je nepřiměřeně výhodná. Posouzení podle článku 4 týkající se toho, zda dochází k narušení vnitřního trhu a zda se ve vztahu k dotčeným stavebním pracím, dodávkám nebo službám jedná o nepřiměřeně výhodnou nabídku, se omezuje na dané zadávací řízení. Při posuzování se berou v úvahu pouze zahraniční subvence poskytnuté v průběhu tří let před oznámením.

Článek 28

Prahové hodnoty oznamovací povinnosti v zadávacích řízeních

Pro účely tohoto nařízení se má za to, že zahraniční finanční příspěvek v zadávacím řízení, který je nutno oznámit, vznikl, pokud:

odhadovaná hodnota zakázky nebo rámcové dohody bez DPH, vypočtená v souladu s ustanoveními podle článku 8 směrnice 2014/23/EU, článku 5 směrnice 2014/24/EU a článku 16 směrnice 2014/25/EU, nebo jednotlivé zakázky v rámci dynamického nákupního systému je rovna nebo vyšší než 250 milionů EUR a

hospodářskému subjektu, včetně jeho dceřiných společností bez obchodní samostatnosti, jeho holdingových společností a případně včetně jeho hlavních subdodavatelů a dodavatelů účastnících se stejné nabídky v zadávacím řízení byly v průběhu tří let před oznámením nebo případně aktualizovaným oznámením poskytnuty souhrnné finanční příspěvky, které jsou rovny nebo vyšší než 4 miliony EUR za třetí zemi.

Pokud se veřejný zadavatel nebo zadavatel rozhodne rozdělit zakázku na části, považuje se zahraniční finanční příspěvek v zadávacím řízení, který je nutno oznámit, za vzniklý, pokud odhadovaná hodnota zakázky bez DPH překročí prahovou hodnotu stanovenou v odst. 1 písm. a) a hodnota příslušné části nebo souhrnná hodnota všech částí, o něž uchazeč žádá, je rovna nebo vyšší než 125 milionů EUR a zahraniční finanční příspěvek se rovná prahové hodnotě stanovené v odst. 1 písm. b) nebo je vyšší.

Tato kapitola se nevztahuje na zadávání zakázek spadající do oblasti působnosti směrnice 2009/81/ES.

Na postupy pro zadávání zakázek stanovené čl. 32 odst. 2 písm. c) směrnice 2014/24/EU a čl. 50 písm. d) směrnice 2014/25/EU se vztahují ustanovení kapitoly 2 tohoto nařízení a tyto postupy jsou vyloučeny z uplatňování kapitoly 4 tohoto nařízení.

Odchylně od čl. 29 odst. 1 platí, že pokud stavební práce, dodávky nebo služby mohou být poskytnuty pouze konkrétním hospodářským subjektem, v souladu s čl. 31 odst. 4 směrnice 2014/23/EU, čl. 32 odst. 2 písm. b) směrnice 2014/24/EU a s čl. 50 písm. c) směrnice 2014/25/EU, a odhadovaná hodnota zakázky je rovna nebo vyšší než hodnota uvedená v odst. 1 písm. a) tohoto článku, hospodářské subjekty podávající nabídku nebo žádost o účast informují Komisi o všech zahraničních finančních příspěvcích, je-li splněna podmínka stanovená v odst. 1 písm. b) tohoto článku. Aniž je dotčena možnost zahájit přezkum podle kapitoly 2 tohoto nařízení, předložení těchto informací se nepovažuje za oznámení a není předmětem šetření podle této kapitoly.

Veřejný zadavatel nebo zadavatel uvede v oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo, je-li vedeno řízení bez předchozího uveřejnění oznámení, v zadávací dokumentaci, že se na hospodářské subjekty vztahuje oznamovací povinnost stanovená v článku 29. Pokud toto prohlášení není učiněno, není tím dotčeno použití tohoto nařízení na zakázky spadající do jeho oblasti působnosti.

Článek 29

Předběžné oznámení nebo prohlášení o zahraničních finančních příspěvcích v souvislosti se zadávacími řízeními

Jsou-li splněny podmínky pro oznámení finančních příspěvků podle čl. 28 odst. 1 a 2, hospodářské subjekty účastnící se zadávacího řízení oznámí veřejnému zadavateli nebo zadavateli veškeré zahraniční finanční příspěvky ve smyslu čl. 28 odst. 1 písm. b). Ve všech ostatních případech předloží hospodářské subjekty prohlášení, v němž uvedou seznam všech obdržených zahraničních finančních příspěvků a potvrdí, že obdržené zahraniční finanční příspěvky nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 28 odst. 1 písm. b). Při otevřeném řízení se oznámení nebo prohlášení předkládá pouze jednou, a to současně s nabídkou. Při ”vícefázovém řízení”se oznámení nebo prohlášení předkládá dvakrát, a to nejprve s žádostí o účast, a poté jako aktualizované oznámení nebo aktualizované prohlášení současně s předkládanou nabídkou nebo konečnou nabídkou.

Jakmile je oznámení nebo prohlášení předloženo, veřejný zadavatel nebo zadavatel toto oznámení nebo prohlášení předá neprodleně Komisi.

Pokud oznámení nebo prohlášení není k žádosti o účast nebo k nabídce připojeno, veřejný zadavatel nebo zadavatel může dotčené hospodářské subjekty požádat o předložení příslušných dokumentů do 10 pracovních dnů. Nabídky nebo žádosti o účast podané hospodářskými subjekty, jež podléhají povinnostem stanoveným v tomto článku a k nimž není přiloženo oznámení nebo prohlášení podle odstavce 1 navzdory žádosti veřejného zadavatele nebo zadavatele podle tohoto odstavce, veřejný zadavatel nebo zadavatel prohlásí za nesprávné a odmítne je. Veřejný zadavatel nebo zadavatel informuje o tomto odmítnutí Komisi.

Komise přezkoumá obsah obdrženého oznámení bez zbytečného odkladu. Pokud Komise zjistí, že oznámení je neúplné, informuje o svých zjištěních veřejného zadavatele nebo zadavatele a dotčený hospodářský subjekt, který Komise požádá, aby obsah oznámení doplnil do 10 pracovních dnů. Je-li oznámení připojené k nabídce nebo žádosti o účast navzdory žádosti Komise podle tohoto odstavce nadále neúplné, přijme Komise rozhodnutí, v němž danou nabídku nebo žádost o účast prohlásí za nesprávnou. V tomto rozhodnutí Komise rovněž požádá veřejného zadavatele nebo zadavatele, aby přijal rozhodnutí o odmítnutí takové nesprávné nabídky nebo žádosti o účast.

Povinnost oznamovat zahraniční finanční příspěvky podle tohoto článku se vztahuje na hospodářské subjekty, skupiny hospodářských subjektů uvedené v čl. 26 odst. 2 směrnice 2014/23/EU, čl. 19 odst. 2 směrnice 2014/24/EU a čl. 37 odst. 2 směrnice 2014/25/EU, jakož i na hlavní subdodavatele a hlavní dodavatele, známé v době podání úplného oznámení nebo prohlášení nebo úplného aktualizovaného oznámení nebo aktualizovaného prohlášení. Subdodavatel nebo dodavatel se pro účely tohoto nařízení považuje za hlavního, pokud jeho účast zajišťuje klíčové prvky plnění zakázky, a v každém případě, pokud ekonomický podíl jeho příspěvku přesahuje 20 % hodnoty podané nabídky.

Jménem skupin hospodářských subjektů, hlavních subdodavatelů a hlavních dodavatelů zajistí předložení oznámení nebo prohlášení hlavní dodavatel ve smyslu směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU nebo hlavní koncesionář ve smyslu směrnice 2014/23/EU. Pro účely článku 33 odpovídá hlavní dodavatel nebo hlavní koncesionář pouze za pravdivost údajů souvisejících s vlastními zahraničními finančními příspěvky.

Má-li veřejný zadavatel nebo zadavatel při posuzování nabídek podezření na existenci zahraničních subvencí, přestože bylo předloženo prohlášení, bezodkladně o takovém podezření informuje Komisi. Aniž je dotčena pravomoc veřejných zadavatelů nebo zadavatelů posoudit, zda nabídka není mimořádně nízká, stanovená ve směrnicích 2014/24/EU a 2014/25/EU, veřejný zadavatel nebo zadavatel neprovádí posouzení toho, zda nabídka není mimořádně nízká, pokud by toto posouzení bylo zahájeno pouze na základě podezření nasvědčujících možné existenci zahraničních subvencí. Pokud Komise dospěje k závěru, že neexistuje nepřiměřeně výhodná nabídka ve smyslu tohoto nařízení, informuje o tom příslušného veřejného zadavatele nebo zadavatele. Informace o zahraničních subvencích narušujících vnitřní trh mohou Komisi poskytnout i další fyzické nebo právnické osoby, které mohou Komisi sdělit rovněž jakákoli podezření na možné učinění nepravdivého prohlášení.

Aniž je dotčena možnost Komise zahájit řízení z moci úřední, má-li Komise podezření, že hospodářský subjekt mohl v průběhu tří let před podáním nabídky nebo žádosti o účast v zadávacím řízení využívat zahraniční subvence, může před zadáním zakázky požádat o oznámení zahraničních finančních příspěvků poskytnutých třetími zeměmi tomuto hospodářskému subjektu v jakémkoli zadávacím řízení, které nepodléhá oznamovací povinnosti podle čl. 28 odst. 1 nebo které spadá do oblasti působnosti čl. 30 odst. 4. Pokud Komise požádala o oznámení takového finančního příspěvku, považuje se tento finanční příspěvek v rámci zadávacího řízení za zahraniční finanční příspěvek podléhající oznamovací povinnosti a podléhá ustanovením kapitoly 4.

Článek 30

Procesní pravidla platná pro předběžný přezkum a hloubkové šetření oznámených finančních příspěvků v zadávacích řízeních

Na oznámené finanční příspěvky v zadávacích řízeních se uplatní článek 10, čl. 11 odst. 1, 3 a 4 a články 13, 14, 15, 16, 18 a 23.

Komise provede předběžný přezkum nejpozději do 20 pracovních dnů od obdržení úplného oznámení. V řádně odůvodněných případech může Komise tuto lhůtu jednou prodloužit o 10 pracovních dnů.

Komise rozhodne, zda ve lhůtě pro dokončení předběžného přezkumu zahájí hloubkové šetření, a neprodleně informuje dotčený hospodářský subjekt a veřejného zadavatele nebo zadavatele.

Pokud Komise uzavřela předběžný přezkum, aniž by přijala rozhodnutí, a obdrží nové informace, které ji vedou k podezření, že bylo předložené oznámení nebo prohlášení neúplné, nebo pokud nebylo toto oznámení nebo prohlášení předáno Komisi, může Komise požádat o dodatečné informace v souladu s čl. 29 odst. 4. Komise může na základě těchto nových informací znovu zahájit předběžný přezkum. Pokud je předběžný přezkum podle této kapitoly zahájen a aniž je dotčena možnost zahájit předběžný přezkum podle kapitoly 2, je-li to nutné, rozhodným okamžikem pro určení doby trvání předběžného přezkumu je obdržení nového oznámení nebo prohlášení Komisí.

Komise může přijmout rozhodnutí o ukončení hloubkového šetření nejpozději do 110 pracovních dnů od obdržení úplného oznámení. V řádně odůvodněných výjimečných případech, včetně šetření uvedených v odstavci 6 nebo případů uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a) a b), může být tato lhůta po konzultaci s veřejným zadavatelem nebo zadavatelem jednou prodloužena o 20 pracovních dnů.

Odchylně od odstavce 2 platí, že pokud je zadávací řízení vícefázové, Komise posoudí úplné oznámení předložené spolu s žádostí o účast do 20 pracovních dnů od obdržení tohoto oznámení, aniž by ukončila předběžný přezkum nebo přijala rozhodnutí o zahájení hloubkového šetření. Po uplynutí lhůty 20 pracovních dnů se předběžný přezkum pozastaví až do předložení konečné nabídky nebo nabídky v případě užšího řízení. Jakmile je nabídka nebo konečná nabídka obsahující úplné aktualizované oznámení předložena, předběžný přezkum se obnoví a Komise má 20 pracovních dnů na to, aby jej dokončila při zohlednění všech dodatečných informací. Komise přijme rozhodnutí o ukončení jakéhokoli následného hloubkového šetření do 90 pracovních dnů od předložení úplného aktualizovaného oznámení.

Článek 31

Rozhodnutí Komise

Pokud Komise po provedení hloubkového šetření zjistí, že hospodářský subjekt využívá zahraniční subvenci narušující vnitřní trh podle článků 4, 5 a 6, a pokud dotčený hospodářský subjekt nabídne závazky, které narušení vnitřního trhu plně a účinně napravují, přijme prováděcí akt v podobě rozhodnutí se závazky podle čl. 11 odst. 3. Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

Pokud dotčený hospodářský subjekt nenabídne závazky nebo pokud má Komise za to, že závazky uvedené v odstavci 1 nejsou vhodné ani dostatečné k tomu, aby plně a účinně napravily narušení, přijme prováděcí akt v podobě rozhodnutí zakazujícího zadání zakázky dotčenému hospodářskému subjektu (dále jen „rozhodnutí zakazující zadání zakázky“). Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem podle čl. 48 odst. 2. Veřejný zadavatel nebo zadavatel danou nabídku na základě uvedeného rozhodnutí odmítne.

Pokud Komise po provedení hloubkového šetření nezjistí, že by hospodářský subjekt využíval zahraniční subvenci narušující vnitřní trh, přijme prováděcí akt v podobě rozhodnutí podle čl. 11 odst. 4. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

Posouzení podle článku 6 nesmí vést ke změně nabídky nebo konečné nabídky předložených hospodářským subjektem, jež je neslučitelná s právem Unie.

Článek 32

Hodnocení v zadávacích řízeních, která zahrnují oznámení a pozastavení zadání zakázky

Během předběžného přezkumu a hloubkového šetření mohou pokračovat všechny procesní kroky v rámci zadávacího řízení, s výjimkou zadání zakázky.

Pokud se Komise rozhodne zahájit hloubkové šetření podle čl. 30 odst. 3, zakázka se hospodářskému subjektu, který předkládá oznámení podle článku 29, nezadá, dokud Komise nepřijme rozhodnutí podle čl. 31 odst. 3 nebo neuplynou lhůty stanovené v čl. 30 odst. 5 nebo 6. Pokud Komise nepřijme rozhodnutí v příslušné lhůtě, může být zakázka zadána jakémukoli hospodářskému subjektu, včetně hospodářského subjektu, který předkládá oznámení.

Pokud veřejný zadavatel nebo zadavatel zjistí, že ekonomicky nejvýhodnější nabídka byla předložena hospodářským subjektem, který předložil prohlášení ve smyslu článku 29, a pokud Komise nezahájila přezkum v souladu s čl. 29 odst. 8 a čl. 30 odst. 3 nebo čl. 30 odst. 4, zakázka může být zadána hospodářskému subjektu, který předkládá takovou nabídku, dříve, než Komise přijme některé z rozhodnutí podle článku 31, nebo než uplynou lhůty stanovené v čl. 30 odst. 2, 5 nebo 6, nebo než Komise přijme kterékoli z rozhodnutí podle článku 31 týkající se jiných nabídek, které jsou předmětem šetření.

Pokud Komise přijme rozhodnutí podle čl. 31 odst. 2 týkající se nabídky, kterou veřejný zadavatel nebo zadavatel shledal jako ekonomicky nejvýhodnější, může být zakázka zadána hospodářskému subjektu, na který se nevztahuje rozhodnutí podle čl. 31 odst. 2 a jenž předložil druhou nejlepší nabídku.

Pokud Komise přijme rozhodnutí podle čl. 31 odst. 1 nebo 3, může být zakázka zadána kterémukoli hospodářskému subjektu, který předložil ekonomicky nejvýhodnější nabídku, včetně hospodářského subjektu, který předložil oznámení podle článku 29.

Veřejný zadavatel nebo zadavatel musí bez zbytečného odkladu informovat Komisi o každém rozhodnutí, které se týká zrušení zadávacího řízení, odmítnutí nabídky nebo žádosti o účast dotčeného hospodářského subjektu, předložení nové nabídky dotčeným hospodářským subjektem nebo zadání zakázky.

Zásady, jimiž se řídí postupy zadávání zakázek, včetně zásady proporcionality, nediskriminace, rovného zacházení, transparentnosti a hospodářské soutěže, jsou dodržovány ve vztahu ke všem hospodářským subjektům zapojeným do zadávacího řízení. Šetření zahraničních subvencí podle tohoto nařízení nevede k tomu, že by veřejný zadavatel nebo zadavatel s dotčenými hospodářskými subjekty jednal způsobem, který je s těmito zásadami v rozporu. V souladu se směrnicemi 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a s dalšími právními předpisy Unie se na hospodářské subjekty vztahují environmentální, sociální a pracovněprávní požadavky.

Lhůty uvedené v této kapitole začínají běžet pracovním dnem následujícím po dni obdržení oznámení nebo přijetí příslušného rozhodnutí Komise.

Článek 33

Pokuty a penále, jež se použijí v případě finančních příspěvků v souvislosti se zadávacími řízeními

Komise může ukládat pokuty nebo penále podle článku 17.

Komise může rovněž rozhodnutím uložit dotčeným hospodářským subjektům pokuty nepřesahující 1 % jejich celkového obratu za předchozí účetní období, pokud tyto hospodářské subjekty úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou v oznámení nebo prohlášení podle článku 29 nebo v jejich doplnění nesprávné nebo zavádějící informace.

Komise může rozhodnutím uložit dotčeným hospodářským subjektům pokuty nepřesahující 10 % jejich celkového obratu za předchozí účetní období, pokud tyto hospodářské subjekty úmyslně nebo z nedbalosti:

neoznámí zahraniční finanční příspěvky podle článku 29 v průběhu zadávacího řízení;

obejdou nebo se pokusí obejít oznamovací požadavky, jak je uvedeno v čl. 39 odst. 1.

KAPITOLA 5

SPOLEČNÁ PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 34

Vztah mezi řízeními

Finanční příspěvek oznámený v souvislosti se spojením podniků podle článku 21 nebo v rámci zadávacího řízení podle článku 29 může být relevantní pro toto nařízení a může být podle tohoto nařízení posuzován v souvislosti s jinou hospodářskou činností.

Finanční příspěvek posuzovaný v souvislosti se řízením z moci úřední, jenž se týká konkrétní hospodářské činnosti podle článku 10 nebo článku 11, může být relevantní pro toto nařízení a může být podle tohoto nařízení posuzován v souvislosti s jinou hospodářskou činností.

Článek 35

Sdělování informací

Pokud má členský stát za to, že existuje zahraniční subvence a že taková subvence může narušit vnitřní trh, předá tuto informaci Komisi. Komise může na základě této informace rozhodnout o zahájení předběžného přezkumu podle článku 10 nebo požádat o oznámení podle čl. 21 odst. 5 nebo čl. 29 odst. 8.

Fyzická nebo právnická osoba či sdružení mohou Komisi poskytnout jakoukoli informaci o zahraničních subvencích, které mohou narušit vnitřní trh, jimiž disponují. Komise může na základě této informace rozhodnout o zahájení předběžného přezkumu podle článku 10 nebo požádat o oznámení podle čl. 21 odst. 5 nebo čl. 29 odst. 8.

Komise zpřístupní členským státům a dotčeným veřejným zadavatelům nebo zadavatelům prostřednictvím určené elektronické databáze nedůvěrná znění všech rozhodnutí přijatých podle tohoto nařízení.

Článek 36

Šetření trhu

Pokud na základě informací dostupných Komisi vznikne důvodné podezření, že zahraniční subvence v určitém odvětví, pro určitý druh hospodářské činnosti nebo na základě určitého subvenčního nástroje mohou narušovat vnitřní trh, může Komise provést šetření trhu týkající se daného odvětví, daného druhu hospodářské činnosti nebo použití dotčeného subvenčního nástroje. V průběhu uvedeného šetření trhu si může Komise vyžádat od dotčených podniků nebo sdružení podniků potřebné informace a může provádět nezbytné inspekce. Informace si Komise může vyžádat také od dotčených členských států nebo dotčené třetí země.

Komise zveřejní v příslušných případech zprávu o výsledcích svého šetření trhu týkajícího se určitých odvětví, určitých druhů hospodářské činnosti nebo určitých subvenčních nástrojů a požádá o připomínky.

Informace získané z takových šetření trhu může Komise použít v rámci postupů podle tohoto nařízení.

Pro šetření trhu se použijí články 13, 14, 15 a 17.

Článek 37

Dialog s třetími zeměmi

Pokud má Komise na základě šetření trhu podle článku 36 podezření na existenci opakovaných zahraničních subvencí narušujících vnitřní trh nebo pokud několik donucovacích opatření podle tohoto nařízení identifikovalo zahraniční subvence narušující vnitřní trh poskytované stejnou třetí zemí, může Komise zahájit s dotčenou třetí zemí dialog s cílem prozkoumat možnosti, jak dosáhnout ukončení nebo změny takových subvencí s cílem odstranit jejich rušivé účinky na vnitřním trhu. Komise informuje Evropský parlament a Radu o veškerém relevantním vývoji.

Tento dialog se třetí zemí by neměl Komisi bránit v přijímání opatření podle tohoto nařízení. Individuální opatření přijatá podle tohoto nařízení nejsou předmětem tohoto dialogu.

Článek 38

Promlčecí lhůty

Pravomoci Komise podle článků 10 a 11 podléhají promlčecí desetileté lhůtě, počínaje dnem, kdy je dotčenému podniku poskytnuta zahraniční subvence. Jakýmkoli opatřením přijatým Komisí podle článků 10, 13, 14 nebo 15 v souvislosti se zahraniční subvencí se promlčecí lhůta přeruší. Po každém přerušení začíná promlčecí desetiletá lhůta běžet znovu od začátku.

Pravomoci Komise ukládat pokuty nebo penále podle článků 17, 26 a 33 podléhají promlčecí tříleté lhůtě, která začíná běžet dnem, kdy došlo k porušení povinnosti uvedenému v článcích 17, 26 nebo 33. V případě trvajícího nebo opakovaného porušení povinnosti začíná promlčecí lhůta běžet dnem, kdy bylo takové porušení ukončeno. Jakýmkoli opatřením přijatým Komisí v souvislosti s porušením povinnosti uvedeným v článcích 17, 26 nebo 33 se promlčecí lhůta pro ukládání pokut nebo penále přeruší. Po každém přerušení začíná promlčecí tříletá lhůta běžet znovu od začátku.

Pravomoci Komise vymáhat rozhodnutí o uložení pokut nebo penále podle článků 17, 26 a 33 podléhají promlčecí pětileté lhůtě, která začíná běžet dnem, kdy bylo rozhodnutí Komise o uložení pokut nebo penále přijato. Jakýmkoli opatřením přijatým Komisí nebo členským státem jednajícím na žádost Komise, jehož cílem je vymáhat platby pokuty nebo penále, se tato promlčecí lhůta přeruší. Po každém přerušení začíná promlčecí pětiletá lhůta běžet znovu od začátku.

Promlčecí lhůta uplyne nejpozději v den, kdy uplyne období, které se rovná dvojnásobku promlčecí lhůty, pokud Komise:

nepřijala rozhodnutí podle článku 10 nebo 11 v případech stanovených v odstavci 1 tohoto článku; nebo

neuložila platbu pokuty nebo penále v situaci stanovené v odstavci 2 tohoto článku.

Promlčecí lhůta se pozastaví po dobu, kdy je rozhodnutí Komise předmětem soudního řízení vedeného před Soudním dvorem Evropské unie.

Článek 39

Prevence obcházení povinností

Podnik nesmí organizovat finanční operace nebo smlouvy s cílem obejít oznamovací požadavky stanovené v čl. 21 odst. 1 a 5 a v čl. 29 odst. 1, 5 a 8.

Má-li Komise podezření, že podnik uplatňoval nebo uplatňuje postupy uvedené v odstavci 1, může požadovat, aby tento podnik poskytl jakékoli informace, které Komise považuje za nezbytné proto, aby bylo stanoveno, zda tento podnik uplatňoval nebo uplatňuje postupy uvedené v odstavci 1, a může zahájit přezkum podle čl. 21 odst. 4 nebo čl. 30 odst. 4.

Článek 40

Zveřejňování rozhodnutí

Komise zveřejní souhrnné oznámení o rozhodnutích přijatých podle čl. 10 odst. 3 písm. a) s cílem umožnit jakékoli fyzické nebo právnické osobě, členskému státu nebo třetí zemi, jež poskytla zahraniční subvenci, vyjádřit své stanovisko.

Komise zveřejní rozhodnutí přijatá podle čl. 11 odst. 2, 3 a 4, čl. 25 odst. 3 a 6 a čl. 31 odst. 1, 2 a 3 v Úředním věstníku Evropské unie.

Komise vezme při zveřejnění souhrnných oznámení a rozhodnutí náležitě v úvahu oprávněné zájmy podniků na ochraně jejich obchodního tajemství a dalších důvěrných informací.

Článek 41

Příjemci rozhodnutí

Komise neprodleně oznámí rozhodnutí určené podniku nebo sdružení podniků a poskytne tomuto podniku nebo sdružení podniků příležitost sdělit jí, které informace v rozhodnutí považují za důvěrné.

Komise informuje dotčeného veřejného zadavatele nebo zadavatele o rozhodnutí přijatém podle čl. 31 odst. 1 a 3 určeném hospodářskému subjektu, který se účastní zadávacího řízení.

Rozhodnutí přijatá podle čl. 29 odst. 4 a čl. 31 odst. 2 jsou určena dotčenému veřejnému zadavateli nebo zadavateli. Komise poskytne hospodářskému subjektu, kterému je zadání zakázky zakázáno, kopii tohoto rozhodnutí.

Článek 42

Zveřejňování informací a právo na obhajobu

Komise před přijetím rozhodnutí podle článků 11, 12, 17, 18, čl. 25 odst. 3, článků 26, 31 nebo 33 poskytne podniku, který je předmětem šetření, příležitost předložit připomínky k důvodům, na jejichž základě má Komise v úmyslu přijmout rozhodnutí.

Odchylně od odstavce 1 může být prozatímně přijato rozhodnutí podle článku 12, aniž by byla podniku, který je předmětem šetření, poskytnuta příležitost předložit předem své připomínky, a to za podmínky, že mu tuto příležitost Komise poskytne co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí.

Komise opírá své rozhodnutí pouze o důvody, k nimž dotčené podniky dostaly příležitost předložit své připomínky.

Aby měl podnik, který je předmětem šetření, možnost uplatnit své právo podle odstavce 1, má právo na přístup ke spisu Komise. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace nebo interní dokumenty Komise nebo členských států, či zejména na korespondenci mezi Komisí a členskými státy.

Právo na přístup ke spisu podléhá výhradě oprávněného zájmu podniků nebo sdružení podniků na ochraně jejich obchodního tajemství a dalších důvěrných informací. Komise může podnik, který je předmětem šetření, a podniky nebo sdružení podniků, jež Komisi poskytly informace, požádat o souhlas s podmínkami pro zveřejňování informací. Pokud podniky nebo sdružení podniků s uvedenými podmínkami nesouhlasí, má Komise pravomoc tyto podmínky pro zveřejňování informací stanovit.

Nic v tomto odstavci nebrání Komisi použít a zveřejnit v nezbytném rozsahu informace prokazující existenci zahraniční subvence narušující vnitřní trh.

Článek 43

Profesní tajemství a důvěrnost

Informace získané na základě tohoto nařízení se použijí pouze pro účely, k nimž byly získány, nedovolí-li poskytovatel informací jinak.

Členské státy a Komise, jejich úředníci a jiné osoby pracující pod jejich dohledem zajišťují ochranu důvěrnosti informací získaných v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení v souladu s příslušnými použitelnými pravidly. Za tímto účelem nesdělují informace, na které se vztahuje povinnost zachování profesního tajemství a které získali na základě tohoto nařízení.

Odstavce 1 a 2 nebrání zveřejnění statistik a zpráv, jež neobsahují údaje umožňující identifikaci konkrétních podniků nebo sdružení podniků.

Sdělováním jakýchkoli informací poskytnutých v rámci tohoto nařízení nesmí být dotčeny podstatné zájmy bezpečnosti členských států.

KAPITOLA 6

VZTAH K JINÝM NÁSTROJŮM

Článek 44

Vztah k jiným nástrojům

Tímto nařízením není dotčeno použití článků 101, 102, 106, 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ( 4 ) a nařízení Rady (ES) č. 139/2004.

Tímto nařízením není dotčeno použití nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ( 5 ).

Tímto nařízením není dotčeno použití nařízení (EU) 2019/452.

Tímto nařízením není dotčeno použití nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1031 ( 6 ).

Toto nařízení má přednost před nařízením (EU) 2016/1035 do okamžiku, než začne být uvedené nařízení použitelné podle svého článku 18. Spadá-li po tomto datu zahraniční subvence do oblasti působnosti nařízení (EU) 2016/1035 i tohoto nařízení, má přednost nařízení (EU) 2016/1035. Ustanovení tohoto nařízení vztahující se na zadávání veřejných zakázek a spojování podniků však mají přednost před nařízením (EU) 2016/1035.

Toto nařízení má přednost před nařízením (EHS) č. 4057/86.

Tímto nařízením není dotčeno použití nařízení (EU) 2019/712. Na spojení podniků ve smyslu článku 20 tohoto nařízení, jež se týkají leteckých dopravců, se vztahují ustanovení kapitoly 3 tohoto nařízení. Na zadávací řízení, jež se týkají leteckých dopravců, se vztahují ustanovení kapitoly 4 tohoto nařízení.

Toto nařízení se vykládá v souladu se směrnicemi 2009/81/ES, 2014/23/EU, 2014/24/EU a 2014/25/EU a se směrnicemi Rady 89/665/EHS ( 7 ) a 92/13/EHS ( 8 ).

Toto nařízení nebrání Unii ve výkonu jejích práv nebo plnění jejích povinností podle mezinárodních dohod. Šetření podle tohoto nařízení se neprovede a opatření se neuloží ani nezachovají v případě, že by bylo toto šetření nebo opatření v rozporu se závazky Unie vyplývajícími z jakýchkoli relevantních mezinárodních dohod, které uzavřela. Podle tohoto nařízení se zejména nepřijme žádné opatření, které by představovalo určité opatření proti subvenci ve smyslu článku 32.1 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a poskytnuté třetí zemí, která je členem Světové obchodní organizace.

KAPITOLA 7

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 45

Přezkum Soudním dvorem

V souladu s článkem 261 Smlouvy o fungování EU má Soudní dvůr Evropské unie neomezenou pravomoc přezkoumávat rozhodnutí, kterými Komise uložila pokuty nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.

Článek 46

Pokyny

▼C1

Komise zveřejní nejpozději dne 13. ledna 2026 a poté pravidelně aktualizuje pokyny týkající se:

▼B

uplatňování kritérií pro určení existence narušení podle čl. 4 odst. 1;

uplatňování ověření vyvažování v souladu s článkem 6;

uplatňování své pravomoci požadovat předchozí oznámení jakéhokoli spojení podniků podle čl. 21 odst. 5 nebo zahraničních finančních příspěvků, které hospodářský subjekt obdržel v rámci zadávacího řízení podle čl. 29 odst. 8; a

posouzení narušení při zadávacím řízení podle článku 27.

Před vydáním pokynů podle odstavce 1 vede Komise odpovídající konzultace se zúčastněnými stranami a členskými státy. Pokyny vycházejí ze zkušeností získaných při uplatňování a prosazování tohoto nařízení.

Článek 47

Prováděcí akty

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty týkající se:

formy, obsahu a procedurálních náležitostí oznámení o spojení podniků podle článku 21, včetně případného zjednodušeného postupu, přičemž se v nejvyšší možné míře zohlední cíl omezit administrativní zátěž pro oznamující strany podle článku 21 tohoto nařízení a článku 4 nařízení (ES) č. 139/2004;

formy, obsahu a procedurálních náležitostí oznámení o zahraničních finančních příspěvcích a prohlášení o neobdržení zahraničního finančního příspěvku při zadávacích řízeních podle článku 29, a to i pokud jde o případný zjednodušený postup;

procedurálních náležitostí pro ústní prohlášení podle čl. 13 odst. 7, čl. 14 odst. 2 písm. c) a článku 15;

podrobností zveřejňování informací podle článku 42 a profesního tajemství podle článku 43;

formy, obsahu a procedurálních náležitostí požadavků na transparentnost;

podrobných pravidel pro výpočet lhůt;

procedurálních náležitostí a lhůt pro navrhování závazků podle článků 25 a 31;

podrobných pravidel pro procesní kroky podle článků 29 až 32, pokud jde o šetření ohledně zadávacích řízení.

Prováděcí akty uvedené v odstavci 1 se přijímají poradním postupem podle čl. 48 odst. 2.

Před přijetím jakéhokoli opatření podle odstavce 1 zveřejní Komise jeho návrh a vyžádá si připomínky ve stanovené lhůtě. Tuto lhůtu stanoví Komise a nesmí být kratší než čtyři týdny.

▼C1

První prováděcí akty podle odstavce 1 se přijmou do dne 13. července 2023.

▼B

Článek 48

Postup projednávání ve výboru

Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 49

Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem případné změny prahové hodnoty pro oznámení spojení podniků stanovené v čl. 20 odst. 3 písm. a) jejím zvýšením až o 20 % nebo snížením až o 20 % poté, co:

posoudila uvedenou prahovou hodnotu s ohledem na zkušenosti získané během uplatňování a prosazování tohoto nařízení; a

stanovila, že je nezbytné tuto prahovou hodnotu změnit s cílem:

zajistit, aby oznamovací postupy stanovené v kapitole 3 umožnily přesnou identifikaci zahraničních subvencí narušujících vnitřní trh;

ii)

zajistit přiměřenou administrativní zátěž pro Komisi a dotčené podniky; a

iii)

zvýšit účinnost uplatňování tohoto nařízení.

Pro účely vyhodnocení nezbytnosti změny prahové hodnoty pro oznamování podle odstavce 1 provede Komise své posouzení týkající se vymezeného období, které nesmí být kratší než dva roky, a to zejména na základě těchto objektivních kritérií:

podíl oznámení podle čl. 21 odst. 1, která vedla k tomu, že Komise buď uzavřela předběžný přezkum podle čl. 10 odst. 4, nebo přijala rozhodnutí o nevznesení námitek podle čl. 25 odst. 3 písm. b);

podíl oznámení podle čl. 21 odst. 1, která vedla k tomu, že Komise přijala buď rozhodnutí o zákazu spojení podle čl. 25 odst. 3 písm. c), nebo rozhodnutí se závazky podle čl. 25 odst. 3 písm. a);

podíl oznámení podle čl. 21 odst. 5, která vedla k tomu, že Komise přijala buď rozhodnutí o zákazu spojení podle čl. 25 odst. 3 písm. c), nebo rozhodnutí se závazky podle čl. 25 odst. 3 písm. a);

podíl celkového počtu přezkumů z moci úřední podle článku 9 v souvislosti se spojeními, jež ve smyslu článku 20 nebyla spojeními, která je nutno oznámit, která buď vedla k rozhodnutí s nápravnými opatřeními podle čl. 11 odst. 2, nebo k rozhodnutí se závazky podle čl. 11 odst. 3;

srovnání mezi prahovou hodnotou stanovenou v čl. 20 odst. 3 písm. a) a průměrným celkovým obratem nad touto prahovou hodnotou v případech, které vedly buď k rozhodnutí o zákazu spojení podle čl. 25 odst. 3 písm. c), nebo k rozhodnutí se závazky podle čl. 25 odst. 3 písm. a);

počet oznámení podle čl. 21 odst. 1 a vývoj tohoto počtu.

Pro zvýšení prahových hodnot podle čl. 20 odst. 3 písm. a) musí posouzení uvedené v odstavci 2 tohoto článku prokázat, že:

velká část rozhodnutí o zákazu spojení podle čl. 25 odst. 3 písm. c) nebo rozhodnutí se závazky podle čl. 25 odst. 3 písm. a) se týkala případů, kdy byl skutečný celkový obrat nad touto prahovou hodnotou podle čl. 20 odst. 3 písm. a) podstatně vyšší než prahová hodnota; nebo

velká část oznámení podle čl. 21 odst. 1 vedla k tomu, že Komise buď uzavřela předběžný přezkum podle čl. 10 odst. 4, nebo přijala rozhodnutí o nevznesení námitek podle čl. 25 odst. 3 písm. b).

Pro snížení prahových hodnot podle čl. 20 odst. 3 písm. a) musí posouzení podle odstavce 2 tohoto článku prokázat, že:

velká část oznámení podle čl. 21 odst. 5 vedla k tomu, že Komise přijala buď rozhodnutí o zákazu spojení podle čl. 25 odst. 3 písm. c), nebo rozhodnutí se závazky podle čl. 25 odst. 3 písm. a); nebo

velká část přezkumů zahraničních subvencí z moci úřední v souvislosti se spojeními, jež ve smyslu článku 20 nebyla spojeními, která je nutno oznámit, vedla k tomu, že Komise přijala buď rozhodnutí s nápravnými opatřeními podle čl. 11 odst. 2, nebo rozhodnutí se závazky podle čl. 11 odst. 3.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem případné změny prahových hodnot pro oznámení uvedená v čl. 28 odst. 1 písm. a) a čl. 28 odst. 2 v případě zadávacího řízení jejich zvýšením až o 20 % nebo snížením až o 20 % poté, co:

posoudila tyto prahové hodnoty s ohledem na své zkušenosti získané při uplatňování a prosazování tohoto nařízení; a

stanovila, že je nezbytné tyto prahové hodnoty změnit s cílem:

zajistit, aby oznamovací postupy stanovené v kapitole 4 umožnily přesnou identifikaci zahraničních subvencí narušujících vnitřní trh;

ii)

zajistit přiměřenou administrativní zátěž pro Komisi a dotčené hospodářské subjekty; a

iii)

zvýšit účinnost uplatňování tohoto nařízení.

Pro účely hodnocení nezbytnosti změny prahové hodnoty pro oznámení podle odstavce 5 provede Komise své posouzení týkající se vymezeného období, které nesmí být kratší než dva roky, a to zejména na základě těchto objektivních kritérií:

podílu oznámení podle čl. 29 odst. 1, která vedla k tomu, že Komise buď uzavřela předběžný přezkum podle čl. 10 odst. 4, nebo přijala rozhodnutí o nevznesení námitek podle čl. 31 odst. 3;

podílu oznámení podle čl. 29 odst. 1, která vedla k tomu, že Komise přijala rozhodnutí zakazující zadání zakázky podle čl. 31 odst. 2, nebo rozhodnutí se závazky podle čl. 31 odst. 1;

podílu oznámení podle čl. 29 odst. 8, která vedla k tomu, že Komise přijala buď rozhodnutí zakazující zadání zakázky podle čl. 31 odst. 2, nebo rozhodnutí se závazky podle čl. 31 odst. 1;

počet rozhodnutí s nápravnými opatřeními podle čl. 11 odst. 2 a rozhodnutí se závazky podle čl. 11 odst. 3 v návaznosti na přezkum z moci úřední podle článku 9 v souvislosti se zahraničním finančním příspěvkem při zadávacím řízení, který nebylo nutno oznámit ve smyslu čl. 28 odst. 1 nebo který spadal do oblasti působnosti čl. 30 odst. 4, ve vztahu k celkovému počtu takových přezkumů z moci úřední;

srovnání mezi příslušnými prahovými hodnotami stanovenými v čl. 28 odst. 1 písm. a) a čl. 28 odst. 2 a průměrnou odhadovanou hodnotou zakázky nebo průměrné hodnoty částí nad příslušnou prahovou hodnotou v případech, které vedly buď k rozhodnutí zakazujícímu zadání zakázky podle čl. 31 odst. 2, nebo k rozhodnutí se závazky podle čl. 31 odst. 1;

počet oznámení podle čl. 29 odst. 1 a vývoj tohoto počtu.

Pro zvýšení prahových hodnot pro oznámení musí posouzení uvedené v odstavci 6 prokázat, že:

velká část rozhodnutí zakazujících zadání zakázky podle čl. 31 odst. 2 a rozhodnutí se závazky podle čl. 31 odst. 1 se týkala případů, kdy byla odhadovaná hodnota zakázky nad prahovou hodnotou uvedenou v čl. 28 odst. 1 písm. a), nebo pokud je hodnota částí nad prahovou hodnotou uvedenou v čl. 28 odst. 2 podstatně vyšší než příslušné prahové hodnoty stanovené v čl. 28 odst. 1 písm. a) a čl. 28 odst. 2; nebo

velká část oznámení podle čl. 29 odst. 1 vedla k tomu, že Komise buď uzavřela předběžný přezkum podle čl. 10 odst. 4, nebo přijala rozhodnutí o nevznesení námitek podle čl. 31 odst. 3.

Pro snížení prahových hodnot musí posouzení uvedené v odstavci 6 prokázat, že:

velká část oznámení podle čl. 29 odst. 8 vedla k tomu, že Komise přijala buď rozhodnutí se závazky podle čl. 31 odst. 1, nebo rozhodnutí zakazující zadání zakázky podle čl. 31 odst. 2; nebo

velká část přezkumů zahraničních subvencí z moci úřední v souvislosti se zahraničními finančními příspěvky při zadávacím řízení, které nebylo nutno oznámit ve smyslu čl. 28 odst. 1 nebo které spadaly do oblasti působnosti čl. 30 odst. 4, vedla k tomu, že Komise přijala buď rozhodnutí s nápravnými opatřeními podle čl. 11 odst. 2, nebo rozhodnutí se závazky podle čl. 11 odst. 3.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50 za účelem zkrácení lhůt pro předběžný přezkum a hloubková šetření, stanovených v čl. 25 odst. 2 a 4 v případě oznámených spojení a v čl. 30 odst. 2, 5 a 6 v případě oznámených finančních příspěvků při zadávacích řízeních. Komise může takové akty v přenesené pravomoci přijmout, aby zkrátila lhůty uvedené v čl. 25 odst. 2 a 4 a v čl. 30 odst. 2, 5 a 6, pokud její praxe při uplatňování tohoto nařízení prokazuje, že může posouzení provést v kratší době.

Článek 50

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

▼C1

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 49 odst. 1 a 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 13. ledna 2025.

▼B

►C1 Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 49 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 13. ledna 2025. ◄ Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedených v čl. 49 odst. 1, 5 a 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 49 odst. 1, 5 a 9 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 51

Samostatné akty v přenesené pravomoci pro jednotlivé přenesené pravomoci

Komise přijme pro každou pravomoc, která je jí svěřena podle tohoto nařízení, samostatný akt v přenesené pravomoci.

Článek 52

Předkládání zpráv a přezkum

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o uplatňování a provádění tohoto nařízení.

▼C1

Do 14. července 2026 a poté každé tři roky přezkoumá Komise své postupy provádění a prosazování tohoto nařízení, zejména pokud jde o uplatňování článků 4, 5, 6 a 9 a prahové hodnoty oznamovací povinnosti stanovené v čl. 20 odst. 3 a v čl. 28 odst. 1 a 2, a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, k níž případně připojí, bude-li to považovat za vhodné, příslušné legislativní návrhy. V rámci svého přezkumu předloží Komise zprávu o vývoji mezinárodních vztahů, pokud jde o systémy třetích zemí pro kontrolu subvencí.

▼B

Pokud Komise považuje za vhodné spojit zprávu s příslušnými legislativními návrhy, mohou tyto návrhy zahrnovat:

změnu prahových hodnot pro oznámení stanovených v článcích 20 a 28;

zproštění určitých kategorií dotčených podniků od oznamovací povinnosti podle článků 21 a 29, zejména pokud praktické zkušenosti Komise umožňují určit hospodářské činnosti, u nichž není pravděpodobné, že zahraniční subvence naruší vnitřní trh;

stanovení zvláštních prahových hodnot pro oznámení pro určitá hospodářská odvětví nebo diferenciovaných prahových hodnot pro různé typy veřejných zakázek, zejména pokud praktické zkušenosti Komise umožňují určit hospodářské činnosti, u nichž je větší pravděpodobnost, že zahraniční subvence naruší vnitřní trh, a to i pokud jde o strategická odvětví a kritickou infrastrukturu;

změnu lhůt pro přezkum a hloubková šetření stanovených v článcích 25 a 30;

zrušení tohoto nařízení, pokud se bude Komise domnívat, že mnohostranná pravidla pro řešení zahraničních subvencí narušujících vnitřní trh učinila toto nařízení zcela nadbytečným.

Článek 53

Přechodná ustanovení

▼C1

Toto nařízení se použije na zahraniční subvence poskytnuté v průběhu pěti let přede dnem 13. července 2023, pokud tyto zahraniční subvence narušují vnitřní trh po 13. červenci 2023.

Odchylně od odstavce 1 se toto nařízení použije na zahraniční finanční příspěvky poskytnuté v průběhu tří let přede dnem 13. července 2023, pokud byly tyto zahraniční finanční příspěvky poskytnuty podniku, který oznamuje spojení nebo který oznamuje finanční příspěvky v souvislosti se zadávacím řízením podle tohoto nařízení.

Toto nařízení se nepoužije na spojení, u kterých byla uzavřena dohoda, oznámena veřejná nabídka na koupi akcií nebo získán kontrolní podíl přede dnem 13. července 2023.

Toto nařízení se nepoužije na veřejné zakázky, které byly zadány přede dnem 13. července 2023, ani na zadávací řízení, jež byla před uvedeným dnem zahájena.

▼B

Článek 54

Vstup v platnost a datum použitelnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

▼C1

Použije se ode dne 13. července 2023.

Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se články 47 a 48 použijí ode dne 12. ledna 2023 a čl. 14 odst. 5, 6 a 7 se použijí ode dne 13. ledna 2024.

Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se články 21 a 29 použijí ode dne 13. října 2023.

▼B