02021R2115 — CS — 01.01.2023 — 002.001

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/2115

ze dne 2. prosince 2021,

kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013

(Úř. věst. L 435 6.12.2021, s. 1)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/648 ze dne 15. února 2022,	L 119	1	21.4.2022
►M2	NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/813 ze dne 8. února 2023,	L 102	1	17.4.2023

Opraveno:

►C1	Oprava, Úř. věst. L 181, 7.7.2022, s. 35 (2021/2115)
►C2	Oprava, Úř. věst. L 227, 1.9.2022, s. 136 (2021/2115)

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/2115

ze dne 2. prosince 2021,

HLAVA I

PŘEDMĚT A OBLAST PŮSOBNOSTI, POUŽITELNÁ USTANOVENÍ A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tímto nařízením se stanoví pravidla pro:

obecné a specifické cíle, o něž se usiluje prostřednictvím podpory Unie financované z Evropského zemědělského a záručního fondu (EZZF) a z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rámci společné zemědělské politiky (SZP), jakož i související ukazatele;

typy intervencí a společné požadavky, jež mají členské státy uplatňovat při dosahování těchto cílů, jakož i související finanční ujednání;

strategické plány SZP, které mají vypracovat členské státy a v nichž se stanoví cíle, upřesní podmínky týkající se intervencí a přidělí finanční zdroje v souladu se specifickými cíli a zjištěnými potřebami;

koordinaci a správu, jakož i pro monitorování, vykazování a hodnocení.

Toto nařízení se použije na podporu Unie financovanou z EZZF a EZFRV a určenou na intervence uvedené ve strategickém plánu SZP vypracovaném členským státem a schváleném Komisí, který se vztahuje na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027 (dále jen „období strategického plánu SZP “).

Článek 2

Použitelná ustanovení

Na podporu poskytovanou podle tohoto nařízení se použijí nařízení (EU) 2021/2116 a ustanovení přijatá podle uvedeného nařízení.

Na podporu financovanou z EZFRV podle tohoto nařízení se použijí ustanovení hlavy III kapitoly II článku 19 s výjimkou čl. 28 prvního pododstavce písm. c ) a článků 46 a 48 nařízení (EU) 2021/1060.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„zemědělcem“ fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní postavení takové skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů, jejíž zemědělský podnik se nachází na území spadajícím do územní působnosti Smluv podle článku 52 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s články 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a která vykonává zemědělskou činnost, jak ji vymezí členské státy v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení;

„zemědělským podnikem“ soubor všech jednotek využívaných k zemědělské činnosti a spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu;

„intervencí“ nástroj podpory spolu se souborem podmínek způsobilosti upřesněných členským státem v jeho strategickém plánu SZP na základě typu intervencí stanovených v tomto nařízení;

„operací“:

projekt, smlouva, akce nebo skupina projektů či akcí vybraných v rámci dotčeného strategického plánu SZP;

v souvislosti s finančními nástroji celkové způsobilé veřejné výdaje poskytnuté na finanční nástroj a následná finanční podpora poskytnutá z tohoto finančního nástroje konečným příjemcům;

„veřejnými výdaji“ jakýkoli příspěvek k financování operací, jehož zdrojem je rozpočet vnitrostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy, rozpočet Unie vyčleněný pro EZZF a EZFRV, rozpočet veřejnoprávních subjektů nebo rozpočet sdružení orgánů veřejné správy nebo veřejnoprávních subjektů;

„milníky“ průběžné předem stanovené hodnoty určené členskými státy v rámci jejich intervenčních strategií uvedených v čl. 107 odst. 1 písm. b) pro konkrétní rozpočtový rok, jichž má být dosaženo v určeném okamžiku v průběhu období strategického plánu SZP v zájmu zajištění včasného pokroku ve vztahu k ukazatelům výsledků;

„cíli“ předem stanovené hodnoty určené členskými státy v rámci jejich intervenčních strategií uvedených v čl. 100 odst. 1 písm. b), jichž má být dosaženo na konci období strategického plánu SZP ve vztahu k ukazatelům výsledků;

„nejvzdálenějšími regiony“ nejvzdálenější regiony podle článku 349 Smlouvy o fungování EU;

pojmem „AKIS“ kombinace organizačních a znalostních toků mezi osobami, organizacemi a institucemi, které užívají a vytváří poznatky pro účely zemědělství a souvisejících oblastí (zemědělský znalostní a inovační systém);

10)

„menšími ostrovy v Egejském moři“ menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013;

11)

„vzájemným fondem“ systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž uvedeným zemědělcům se z něj poskytuje kompenzace v případě, že utrpěli hospodářské ztráty;

12)

„méně rozvinutými regiony“ méně rozvinuté regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/1060;

13)

„příjemcem“ v případě typů intervencí pro rozvoj venkova podle článku 69:

veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, subjekt s právní subjektivitou či bez ní, fyzická osoba nebo skupina fyzických či právnických osob, které jsou odpovědné za zahájení nebo za zahájení i provádění operací;

v souvislosti s režimy státní podpory podnik, který je příjemcem podpory;

v souvislosti s finančními nástroji subjekt, který spravuje podílový fond, nebo subjekt, který spravuje zvláštní fond, neexistuje-li struktura podílového fondu, nebo řídící orgán uvedený v článku 123 (dále jen „řídící orgán“), je-li tento řídící orgán správcem finančního nástroje;

14)

„mírou podpory“ míra veřejného výdaje na operaci; v souvislosti s finančními nástroji se jí rozumí hrubý grantový ekvivalent podpory vymezený v čl. 2 bodě 20 nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ( 1 );

15)

pojmem „LEADER“ komunitně vedený místní rozvoj podle článku 31 nařízení (EU) 2021/1060;

16)

„zprostředkujícím subjektem“ jakýkoli veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, včetně regionálních nebo místních subjektů, subjektů regionálního rozvoje či nevládních organizací, za jejichž činnost odpovídá vnitrostátní nebo regionální řídící orgán, nebo které plní povinnosti z pověření takového řídícího orgánu;

17)

„rozpočtovým rokem“ zemědělský rozpočtový rok v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 4

Definice a podmínky, jež mají být stanoveny ve strategických plánech SZP

Členské státy stanoví ve svých strategických plánech SZP definici „zemědělské činnosti“, „zemědělské plochy“, „způsobilého hektaru“, „aktivního zemědělce“„mladého zemědělce“ a „nového zemědělce“, jakož i relevantní podmínky v souladu s tímto článkem.

„Zemědělská činnost“ se vymezí tak, aby umožňovala přispívat k poskytování soukromých a veřejných statků prostřednictvím jedné nebo obou těchto činností:

produkcí zemědělských produktů, která zahrnuje činnosti, jako je chov zvířat nebo pěstování plodin, a to i prostřednictvím paludikultury, přičemž zemědělskými produkty se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU s výjimkou produktů rybolovu, jakož i bavlna a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích;

udržováním zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez zvláštní přípravy, která jde nad rámec používání běžných způsobů zemědělské produkce a strojů.

„Zemědělská plocha“ se vymezí tak, aby zahrnovala ornou půdu, trvalé kultury a trvalé travní porosty, včetně případů, kdy na této ploše uvedené prvky tvoří agrolesnický systém. Pojmy „orná půda“, „trvalé kultury“ a „trvalé travní porosty“ členské státy dále upřesní v tomto rámci:

„ornou půdou“ se rozumí půda obdělávaná za účelem produkce plodin nebo plochy, které jsou k dispozici pro produkci plodin, ale jsou ponechány ladem; nadto se po dobu trvání závazku jedná o půdu obdělávanou za účelem produkce plodin nebo o plochy, které jsou k dispozici pro produkci plodin, ale jsou ponechány ladem, a které byly vyňaty z produkce v souladu s článkem 31 nebo článkem 70 nebo se standardem DZES 8 uvedeným v příloze III tohoto nařízení nebo s články 22, 23 nebo 24 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ( 2 ) nebo s článkem 39 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ( 3 ) nebo s článkem 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ( 4 );

„trvalými kulturami“ se rozumějí kultury jiné než trvalé travní porosty a stálé pastviny, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, jsou na dané půdě nejméně pět let a poskytují opakované sklizně, včetně školek a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích;

„trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně dále jen „trvalé travní porosty“) se rozumí půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, a rozhodnou-li tak členské státy, i půda, která nebyla zorána, nebo jinak obdělána ani opětovně oseta různými druhy trav nebo jinými bylinnými pícninami po dobu pěti a více let. Lze sem zařadit i jiné druhy, jako jsou křoviny nebo stromy, které mohou být spásány, a rozhodnou-li tak členské státy, i jiné druhy, jako jsou křoviny nebo stromy, které produkují krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují.

Členské státy mohou rovněž rozhodnout, že za trvalé travní porosty považují tyto typy půd:

půdu porostlou jakýmkoli z druhů uvedených v tomto písmenu využívanou v souladu se zavedenými místními postupy v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují nebo se zde nevyskytují trávy a jiné bylinné pícniny;

ii)

půdu porostlou jakýmkoli z druhů uvedených v tomto písmenu v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se zde nevyskytují trávy a jiné bylinné pícniny.

Pro účely typů intervencí formou přímých plateb se „způsobilý hektar“ vymezí tak, že pokrývá plochy, která má zemědělec k dispozici a které jsou tvořeny:

jakoukoli zemědělskou plochou zemědělského podniku, která je během roku, na nějž je podpora požadována, využívána k zemědělské činnosti, nebo která je v případě, že je využívána i k nezemědělským činnostem, využívána převážně k činnostem zemědělským; je-li to řádně opodstatněno důvody souvisejícími s životním prostředím, biologickou rozmanitostí a klimatem, mohou členské státy rozhodnout, že způsobilé hektary mohou zahrnovat i některé plochy, které jsou k zemědělským činnostem využívány pouze každý druhý rok.

jakoukoli plochou zemědělského podniku, která je:

pokryta krajinnými prvky, na něž se vztahuje povinnost zachování podle standardu DZES 8 uvedeného v příloze III;

ii)

využívána k dosažení minimálního podílu orné půdy vyhrazeného pro neproduktivní plochy a prvky, včetně ploch ponechaných ladem, podle standardu DZES 8 uvedeného v příloze III, nebo;

iii)

po dobu trvání příslušného závazku zemědělce zřízena nebo udržována v důsledku ekoschématu podle článku 31.

Rozhodnou-li tak členské státy, může „způsobilý hektar“ obsahovat i jiné krajinné prvky, pokud nepřevažují a vzhledem k ploše, kterou na zemědělském pozemku zabírají, významně neztěžují výkon zemědělské činnosti. Při uplatňování této zásady mohou členské státy stanovit maximální podíl zemědělského pozemku, na němž se tyto jiné krajinné prvky vyskytují.

Pokud jde o trvalé travní porosty obsahující rozptýlené nezpůsobilé prvky, mohou členské státy rozhodnout, že pro určení plochy považované za způsobilou použijí pevně stanovené redukční koeficienty;

jakoukoli plochou zemědělského podniku, ke které vzniklo právo na platby podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 2 tohoto nařízení nebo v režimu základní platby či režimu jednotné platby na plochu stanovených v hlavě III nařízení (EU) č. 1307/2013 a která není „způsobilým hektarem“, jak je vymezen členskými státy na základě písmen a) a b) tohoto odstavce:

v důsledku uplatnění směrnice 92/43/EHS, 2009/147/ES nebo 2000/60/ES na tuto plochu;

ii)

v důsledku intervencí na základě plochy stanovených v tomto nařízení, na něž se vztahuje integrovaný systém uvedený v čl. 65 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, jenž umožňuje produkci produktů neuvedených v příloze I SFEU prostřednictvím paludikultury, nebo podle vnitrostátních režimů pro biologickou rozmanitost či snižování emisí skleníkových plynů, jejichž podmínky jsou v souladu s těmito intervencemi na základě plochy, a to pokud tyto intervence a vnitrostátní režimy přispívají k dosažení jednoho či více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) tohoto nařízení;

iii)

po dobu trvání závazku zemědělce týkajícího se zalesňování podle článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo článku 43 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 22 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo článku 70 či článku 73 tohoto nařízení nebo v rámci vnitrostátního režimu, jehož podmínky jsou v souladu s čl. 43 odst. 1, 2 a 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článkem 22 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo s článkem 70 či článkem 73 tohoto nařízení;

iv)

po dobu trvání závazku zemědělce, jehož důsledkem je vynětí půdy z produkce podle článků 22, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1257/1999, článku 39 nařízení (ES) č. 1698/2005, článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo článku 70 tohoto nařízení.

Plochy využívané k produkci konopí je možné považovat za způsobilé hektary pouze tehdy, pokud obsah tetrahydrokanabinolu v použitých odrůdách nepřesahuje 0,3 %;

Pojem „aktivní zemědělec“ se vymezí tak, aby se zajistilo, že podpora je poskytována pouze fyzickým nebo právnickým osobám či skupinám fyzických nebo právnických osob, které vykonávají alespoň minimální úroveň zemědělské činnosti, přičemž z poskytnutí podpory nemusejí být nutně vyloučeni vícestranně zaměření zemědělci ani zemědělci na částečný úvazek.

Při vymezování osoby, která je „aktivním zemědělcem“, použijí členské státy objektivní a nediskriminační kritéria, jako jsou: příjmové testy, vklady práce v zemědělském podniku, předmět podnikání a zápis jejich zemědělských činností v celostátních nebo regionálních rejstřících. Tato kritéria lze zavést v jedné nebo více formách, které si členské státy zvolí, a to i prostřednictvím negativního seznamu, na základě kterého je stanoveno, kdo ze zemědělců nemůže být považován za „aktivního zemědělce“. V případě, že členský stát považuje za „aktivní zemědělce“ ty zemědělce, kteří za předchozí rok neobdrželi přímé platby přesahující určitou částku, nesmí být taková částka vyšší než 5 000 EUR.

Pojem „mladý zemědělec“ se vymezí tak, aby zahrnoval:

horní věkovou hranici mezi 35 a 40 lety;

podmínky, za nichž lze být „vedoucím zemědělského podniku“;

odpovídající odbornou přípravu nebo požadované dovednosti vymezené členskými státy.

Pojem „nový zemědělec“ se vymezí tak, aby tento pojem odkazoval na jiného zemědělce, než je mladý zemědělec, a na zemědělce, který je „vedoucím zemědělského podniku“ poprvé. Členské státy zahrnou další objektivní a nediskriminační požadavky týkající se odpovídající odborné přípravy a dovedností.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje za účelem ochrany veřejného zdraví o pravidla podmiňující poskytování plateb používáním certifikovaných osiv některých odrůd konopí a o postup pro určování odrůd konopí, jakož i ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu podle odst. 4 druhého pododstavce tohoto článku v těchto odrůdách.

HLAVA II

CÍLE A UKAZATELE

Článek 5

Obecné cíle

V souladu s cíli SZP stanovenými v článku 39 SFEU, s cílem zachovat fungování vnitřního trhu a rovné podmínky mezi zemědělci v Unii a v souladu se zásadou subsidiarity má podpora z EZZF a EZFRV za cíl dále zlepšovat udržitelný rozvoj zemědělství, potravinářství a venkovských oblastí a napomáhá dosažení těchto obecných cílů v hospodářské, environmentální a sociální oblasti, které přispějí k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030:

podporovat inteligentní, konkurenceschopné, odolné a diverzifikované odvětví zemědělství, které zajistí dlouhodobé potravinové zabezpečení;

podporovat a posilovat ochranu životního prostředí, včetně biologické rozmanitosti, a opatření v oblasti klimatu a přispívat k dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně jejích závazků v rámci Pařížské dohody;

posilovat socioekonomickou strukturu venkovských oblastí.

Článek 6

Specifické cíle

Obecných cílů se dosahuje prostřednictvím těchto specifických cílů:

podporovat ekonomicky udržitelný zemědělský příjem a odolnost odvětví zemědělství v celé Unii s cílem zlepšit dlouhodobé potravinové zabezpečení a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii;

posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci;

zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci;

přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a zvyšováním míry sekvestrace uhlíku, a prosazovat udržitelnou energii;

podporovat udržitelný rozvoj a účinné hospodaření s přírodními zdroji, jako je voda, půda a ovzduší, a to i snížením závislosti na chemických látkách;

přispívat k zastavení úbytku biologické rozmanitosti a k obratu tohoto trendu, posilovat ekosystémové služby a zachovat stanoviště a krajiny;

získávat a udržet mladé zemědělce a nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech;

podporovat zaměstnanost, růst, genderovou rovnost, včetně účasti žen v zemědělství, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně oběhového biohospodářství a udržitelného obhospodařování lesů;

zlepšovat reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezit plýtvání potravinami, jakož i zlepšit životní podmínky zvířat a eliminovat antimikrobiální rezistenci.

Cíle stanovené v odstavci 1 doplní a propojí průřezový cíl, kterým je modernizovat zemědělství a venkovské oblasti podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a podněcováním jejich zavádění ze strany zemědělců lepším přístupem k výzkumu, inovacím, výměně znalostí a odborné přípravě.

Při sledování specifických cílů stanovených v odstavcích 1 a 2 přijmou členské státy s podporou Komise vhodná opatření ke snížení administrativní zátěže a k zajištění zjednodušení při provádění SZP.

Článek 7

Ukazatele

Dosažení cílů podle článku 5 a čl. 6 odst. 1 a 2 se posuzuje na základě společných ukazatelů týkajících se výstupů, výsledků, dopadu a kontextu stanovených v příloze I. Mezi tyto společné ukazatele patří:

ukazatele výstupů, které se týkají realizovaného výstupu podpořených intervencí;

ukazatele výsledků týkající se dotčených specifických cílů podle čl. 6 odst. 1 a 2, které se používají ke stanovení kvantifikovaných milníků a cílů ve vztahu k těmto specifickým cílům ve strategických plánech SZP a k posouzení pokroku při plnění těchto cílů; ukazatele výsledků týkající se cílů v oblasti životního prostředí a klimatu se mohou vztahovat na intervence přispívající k plnění závazků, jež vyplývají z legislativních aktů Unie uvedených v příloze XIII;

ukazatele dopadu, které se týkají cílů stanovených v článku 5 a čl. 6 odst. 1 a 2 a jež se používají v souvislosti se strategickými plány SZP a se SZP;

kontextové ukazatele podle čl. 115 odst. 2 a uvedené v příloze I.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha I za účelem přizpůsobení společných ukazatelů výstupů, výsledků, dopadu a kontextových ukazatelů. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou omezeny výhradně na řešení technických problémů, s nimiž se členské státy potýkají v souvislosti s uplatňováním těchto ukazatelů.

HLAVA III

SPOLEČNÉ POŽADAVKY A TYPY INTERVENCÍ

KAPITOLA I

SPOLEČNÉ POŽADAVKY

Oddíl 1

Obecné zásady

Článek 8

Strategický přístup

Členské státy usilují o dosažení cílů stanovených v hlavě II tak, že určí intervence na základě typů intervencí stanovených v kapitolách II, III a IV této hlavy v souladu s jejich posouzením potřeb a se společnými požadavky stanovenými v této kapitole.

Článek 9

Obecné zásady

Členské státy navrhnou intervence ve svých strategických plánech SZP a standardy DZES uvedené v článku 13 v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a obecnými zásadami práva Unie.

Členské státy zajistí, aby byly intervence a standardy DZES uvedené v článku 13 stanoveny na základě objektivních a nediskriminačních kritérií, aby byly slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu a nenarušovaly hospodářskou soutěž.

Členské státy stanoví právní rámec, kterým se řídí poskytování podpory Unie zemědělcům a jiným příjemcům v souladu se strategickými plány SZP schválenými Komisí v souladu s články 118 a 119 tohoto nařízení a se zásadami a požadavky stanovenými v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2021/2116. Členské státy provádějí strategické plány SZP v podobě schválené Komisí.

Článek 10

Domácí podpora v rámci WTO

Členské státy navrhnou intervence na základě typů intervencí uvedených v příloze II tohoto nařízení, včetně definic a podmínek stanovených v článku 4, tak, aby splňovaly kritéria přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství.

Kritéria odstavců přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství uvedená v příloze II tohoto nařízení, pokud jde o tyto intervence, musí splňovat zejména základní podpora příjmu pro udržitelnost, doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost, doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce a režimy pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat. V případě jiných intervencí jsou odstavce přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, které jsou uvedeny v příloze II tohoto nařízení, orientační a takové intervence mohou být místo toho v souladu s jinými odstavci přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, je-li to uvedeno a vysvětleno ve strategickém plánu SZP.

Článek 11

Provádění memoranda o porozumění o olejnatých semenech

Pokud členské státy stanoví jiné intervence na základě plochy, než které jsou v souladu s ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, a které zahrnují podporu příjmu vázanou na produkci podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1 tohoto nařízení, a pokud se tyto intervence týkají některých nebo všech olejnatých semen uvedených v příloze memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech v rámci Všeobecné dohody o clech a obchodu, celková podporovaná plocha vycházející z plánovaných výstupů zahrnutých do strategických plánů SZP dotčených členských států nepřesáhne za účelem dodržení mezinárodních závazků Unie maximální podporovanou plochu stanovenou pro celou Unii.

Nejpozději 8. června 2022 přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví orientační referenční podporovanou plochu pro jednotlivé členské státy vypočtenou na základě podílu jednotlivých členských států na průměrné pěstební ploše v Unii během let 2016 až 2020. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

Každý členský stát, který má v úmyslu poskytovat podporu podle odstavce 1 tohoto článku, uvede v návrhu svého strategického plánu SZP podle čl. 118 odst. 1 odpovídající plánované výstupy v hektarech.

Pokud z oznámení všech plánovaných výstupů členských států vyplyne, že byla překročena maximální podporovaná plocha stanovená pro celou Unii podle odstavce 1 tohoto článku, Komise u každého členského státu, jenž oznámil překročení své referenční plochy, vypočítá redukční koeficient, jenž je úměrný překročení jeho plánovaných výstupů, aby byla zachována maximální podporovaná plocha pro celou Unii. Každý dotčený členský stát je o tomto redukčním koeficientu informován v připomínkách Komise ke strategickému plánu SZP v souladu s čl. 118 odst. 3. Redukční koeficient pro každý členský stát je stanoven v prováděcím rozhodnutí podle čl. 118 odst. 6, kterým Komise schvaluje tento strategický plán SZP.

Členské státy nesmějí svou podporovanou plochu po dni uvedeném v čl. 118 odst. 1 z vlastního podnětu změnit.

Pokud má členský stát v úmyslu zvýšit své plánované výstupy podle odstavce 1 tohoto článku, které jsou stanoveny ve strategickém plánu SZP schváleném Komisí, oznámí Komisi změněné plánované výstupy prostřednictvím žádosti o změnu svého strategického plánu SZP v souladu s článkem 119, a to před 1. lednem roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti.

S cílem zabránit překročení maximální podporované plochy pro celou Unii uvedené v odstavci 1 stanoví Komise podle potřeby redukční koeficienty nebo provede revizi stávajících redukčních koeficientů, byly-li stanoveny v souladu s odst. 3 druhým pododstavcem, u všech členských států, které ve svém strategickém plánu SZP překročily svou referenční podporovanou plochu.

Komise dotčené členské státy o redukčních koeficientech informuje do 31. ledna roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti.

Každý dotčený členský stát předloží odpovídající žádost o změnu svého strategického plánu SZP v souladu s redukčním koeficientem uvedeným ve druhém pododstavci do 31. března roku předcházejícího dotčenému roku podání žádosti. Redukční koeficient pro uvedený členský stát je stanoven v prováděcím rozhodnutí podle čl. 119 odst. 10, kterým Komise schvaluje změnu strategického plánu SZP členským státem.

Pokud jde o olejnatá semena, na něž se vztahuje memorandum o porozumění uvedené v odstavci 1 tohoto článku, členské státy sdělí Komisi celkový počet hektarů, na něž byla skutečně vyplacena podpora, ve výročních zprávách o výkonnosti podle článku 134.

Členské státy ze všech intervencí na základě plochy podle odstavce 1 vyloučí pěstování semen slunečnice cukrářského typu.

Oddíl 2

Podmíněnost

Článek 12

Zásada a oblast působnosti

Členské státy zahrnou do svých strategických plánů SZP systém podmíněnosti, na jehož základě se na zemědělce a další příjemce přímých plateb podle kapitoly II nebo příjemce ročních plateb podle článků 70, 71 a 72 vztahují správní sankce, pokud nedodržují povinné požadavky na hospodaření podle právních předpisů Unie a standardy DZES stanovené ve strategických plánech SZP, jež jsou uvedeny v příloze III, ve vztahu k těmto konkrétním oblastem:

klima a životní prostředí, včetně vody, půdy a biologické rozmanitosti ekosystémů;

veřejné zdraví a zdraví rostlin;

dobré životní podmínky zvířat.

Strategický plán SZP zahrnuje pravidla pro účinný a přiměřený systém správních sankcí. Tato pravidla musí být v souladu zejména s požadavky stanovenými v kapitole IV hlavy IV nařízení (EU) 2021/2116.

Právní akty uvedené v příloze III, které se týkají povinných požadavků na hospodaření, se použijí v platném znění a v případě směrnic ve znění provedeném členskými státy.

Pro účely tohoto oddílu se „povinným požadavkem na hospodaření“ rozumí každý jednotlivý povinný požadavek na hospodaření podle práva Unie, který je uveden v příloze III v rámci daného právního aktu a který se svou podstatou liší od veškerých dalších požadavků v tomtéž aktu.

Článek 13

Povinnosti členských států v souvislosti s dobrým zemědělským a environmentálním stavem

Členské státy zajistí, aby veškerá zemědělská plocha, včetně půdy, která se již nevyužívá pro účely produkce, byla udržována v dobrém zemědělském a environmentálním stavu. Členské státy stanoví na celostátní nebo regionální úrovni minimální standardy pro zemědělce a další příjemce v případě každého standardu DZES uvedeného v příloze III v souladu s hlavním cílem standardů podle uvedené přílohy. Členské státy při stanovování svých standardů v relevantních případech zohlední specifické charakteristiky dotčených oblastí, včetně půdních a klimatických podmínek, stávající způsoby hospodaření, zemědělské postupy, velikost zemědělských podniků a jejich strukturu, využívání půdy a specifika nejvzdálenějších regionů.

Pokud jde o hlavní cíle stanovené v příloze III, mohou členské státy kromě standardů stanovených v uvedené příloze pro tyto hlavní cíle stanovit i další standardy. Tyto další standardy jsou nediskriminační a přiměřené a odpovídají zjištěným potřebám.

Členské státy však nestanoví minimální standardy pro jiné než hlavní cíle stanovené v příloze III.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla zajišťující rovné podmínky, pokud jde o poměr týkající se standardu DZES 1.

Oddíl 3

Sociální podmíněnost

Článek 14

Zásada a oblast působnosti

Členské státy uvedou ve svých strategických plánech SZP, že se na zemědělce a další příjemce přímých plateb podle kapitoly II nebo ročních plateb podle článků 70, 71 a 72 mají nejpozději od 1. ledna 2025 vztahovat správní sankce, pokud nedodržují požadavky týkající se platných pracovních a zaměstnaneckých podmínek nebo povinnosti zaměstnavatele vyplývající z právních aktů uvedených v příloze IV.

Při zahrnování systému správních sankcí do svých strategických plánů SZP podle odstavce 1 vedou členské státy v souladu se svými institucionálními ustanoveními konzultace s relevantními vnitrostátními sociálními partnery zastupujícími sociální partnery v odvětví zemědělství a plně respektují jejich autonomii, jakož i jejich právo sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy. Uvedeným systémem správních sankcí nejsou dotčena práva ani povinnosti sociálních partnerů, jsou-li v souladu s vnitrostátními právními rámci a rámci pro kolektivní vyjednávání odpovědni za provádění nebo prosazování právních aktů uvedených v příloze IV.

Strategický plán SZP zahrnuje pravidla pro účinný a přiměřený systém správních sankcí. Tato pravidla musí být v souladu s relevantními požadavky stanovenými v kapitole V hlavy IV nařízení (EU) 2021/2116.

Právní akty uvedené v příloze IV obsahující ustanovení, na něž se má vztahovat systém správních sankcí uvedený v odstavci 1, se použijí v platném znění a v podobě, v níž je provedly členské státy.

Oddíl 4

Poradenské služby pro zemědělství

Článek 15

Poradenské služby pro zemědělství

Členské státy začlení do svých strategických plánů SZP systém pro zajištění poradenských služeb pro zemědělce a další příjemce podpory poskytované v rámci SZP, pokud jde o obhospodařování půdy a řízení zemědělského podniku („poradenské služby pro zemědělství“). Členské státy mohou vycházet ze stávajících systémů.

Poradenské služby pro zemědělství mají ekonomický, environmentální a společenský rozměr s přihlédnutím ke stávajícím zemědělským postupům a poskytují aktuální vědecko-technické informace získané prostřednictvím projektů výzkumu a inovací, a to i pokud jde o poskytování veřejných statků.

Prostřednictvím uvedených poradenských služeb pro zemědělství je v rámci celého cyklu rozvoje zemědělského podniku nabízena vhodná pomoc týkající se mimo jiné prvního založení podniku, přeorientování produkčních modelů v souladu se spotřebitelskou poptávkou, inovativních postupů, zemědělských technik pro zajištění odolnosti vůči změně klimatu, včetně agrolesnictví a agroekologie, jakož i lepších životních podmínek zvířat a v nezbytných případech i bezpečnostních norem a sociální podpory.

Poradenské služby pro zemědělství se stanou součástí vzájemně propojených služeb zemědělských poradců, výzkumných pracovníků, organizací zemědělců a dalších relevantních zúčastněných stran, které tvoří AKIS.

Členské státy zajistí, aby poskytované poradenství bylo nestranné a aby poradci měli odpovídající kvalifikaci, příslušné odborné vzdělání a nebyli ve střetu zájmů.

Poradenské služby pro zemědělství musí být přizpůsobeny různým druhům produkce a zemědělských podniků a vztahují se alespoň na tyto oblasti:

veškeré požadavky, podmínky a závazky hospodaření vztahující se na zemědělce a další příjemce, které jsou stanoveny ve strategickém plánu SZP, včetně požadavků a standardů v rámci podmíněnosti a podmínek intervencí, jakož i informace o finančních nástrojích a podnikatelských plánech stanovených v rámci strategického plánu SZP;

požadavky stanovené členskými státy pro provádění směrnice 92/43/EHS, směrnice 2000/60/ES, článku 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ( 5 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ( 6 ), směrnice 2009/128/ES, směrnice 2009/147/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ( 7 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ( 8 ) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ( 9 );

zemědělské postupy bránící rozvoji antimikrobiální rezistence, jak jsou uvedeny ve sdělení Komise ze dne 29. června 2017 nazvaném „Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)“;

prevenci a řízení rizik;

podporu inovací, zejména pro přípravu a provádění projektů operačních skupin EIP podle čl. 127 odst. 3;

digitální technologie v zemědělství a venkovských oblastech podle čl. 114 písm. b);

udržitelné hospodaření s živinami, včetně používání nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin nejpozději od roku 2024. Tímto nástrojem je jakákoli digitální aplikace, která poskytuje alespoň:

údaje o bilanci hlavních živin na úrovni jednotlivých pozemků;

ii)

údaje o právních požadavcích na živiny;

iii)

údaje o půdě založené na dostupných informacích a analýzách;

iv)

údaje z integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) relevantní pro hospodaření s živinami;

podmínky zaměstnávání, povinnosti zaměstnavatelů, bezpečnost a ochranu zdraví při práci a sociální podporu v zemědělských komunitách.

KAPITOLA II

TYPY INTERVENCÍ FORMOU PŘÍMÝCH PLATEB

Oddíl 1

Typy intervencí, snížení a minimální požadavky

Článek 16

Typy intervencí formou přímých plateb

Typy intervencí podle této kapitoly mohou mít podobu přímých plateb oddělených od produkce a přímých plateb vázaných na produkci.

Přímé platby oddělené od produkce jsou tyto:

základní podpora příjmu pro udržitelnost;

doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost;

doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce;

režimy pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat.

Přímé platby vázané na produkci jsou tyto:

podpora příjmu vázaná na produkci;

zvláštní podpora pro bavlnu.

Článek 17

Zastropování a postupné snižování plateb

Členské státy mohou stanovit strop pro částku základní podpory příjmu pro udržitelnost, která má být poskytnuta zemědělci za daný kalendářní rok. Členské státy, které se rozhodnou zastropování zavést, sníží částku přesahující 100 000 EUR o 100 %.

Členské státy mohou snížit částku základní podpory příjmu pro udržitelnost, která má být poskytnuta zemědělci za daný kalendářní rok a která přesahuje 60 000 EUR, a to až o 85 %.

Členské státy mohou stanovit dodatečné tranše přesahující 60 000 EUR a u těchto dodatečných tranší specifikovat procentní podíly snížení. Zajistí, aby snížení pro každou tranši bylo stejné nebo vyšší než v případě předchozí tranše.

Dříve, než členské státy uplatní odstavec 1 nebo 2, mohou od částky základní podpory příjmu pro udržitelnost, která má být zemědělci za daný kalendářní rok poskytnuta, odečíst:

veškeré mzdy související se zemědělskou činností vykázané zemědělcem, včetně daní a sociálních příspěvků na zaměstnanost;

ekvivalent nákladů na pravidelnou a neplacenou práci související se zemědělskou činností vykonávanou osobami, které pracují v dotčeném zemědělském podniku a které nepobírají mzdu nebo kterým je vyplácena odměna nižší než částka, jež je za poskytované služby obvykle vyplácena, ale které jsou odměňovány na základě hospodářského výsledku zemědělského podniku;

složku nákladů práce v rámci smluvních nákladů spojených se zemědělskou činností, které zemědělec vykázal.

Pro výpočet částek uvedených v prvním pododstavci písm. a) použijí členské státy mzdové náklady, které zemědělci skutečně vznikly. V řádně odůvodněných případech mohou zemědělci požádat o použití standardních nákladů, jež určí dotčený členský stát metodou, která bude dále upřesněna v jeho strategickém plánu SZP na základě průměrné standardní mzdy související se zemědělskou činností na vnitrostátní nebo regionální úrovni vynásobené počtem ročních pracovních jednotek vykázaných dotčeným zemědělcem.

Pro výpočet částek uvedených v prvním pododstavci písm. b) použijí členské státy standardní náklady, které určí dotčený členský stát metodou, která bude dále upřesněna v jeho strategickém plánu SZP na základě průměrné standardní mzdy související se zemědělskou činností na vnitrostátní nebo regionální úrovni vynásobené počtem ročních pracovních jednotek vykázaných dotčeným zemědělcem.

V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit snížení uvedené v odstavcích 1 a 2 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že přispěli k posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.

Odhadovaný výsledek snížení plateb se použije především jako příspěvek k financování doplňkové redistributivní podpory příjmu pro udržitelnost, pokud je tak stanoveno v příslušném strategickém plánu SZP, a následně k financování dalších intervencí, které jsou součástí přímých plateb oddělených od produkce.

Členské státy mohou celý tento výsledek nebo jeho část použít rovněž k financování typů intervencí v rámci EZFRV uvedených v kapitole IV prostřednictvím převodu. Tento převod do EZFRV je součástí finančních tabulek strategického plánu SZP a v roce 2025 ho lze v souladu s článkem 103 přezkoumat. Nepodléhá maximálním limitům pro převody prostředků z EZZF do EZFRV stanoveným v uvedeném článku.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla, jež stanoví harmonizovaný základ pro výpočet snížení plateb stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku, s cílem poskytnout podrobná pravidla pro rozdělení finančních prostředků zemědělcům.

Článek 18

Minimální požadavky

Členské státy stanoví minimální plochu a neposkytnou přímé platby aktivním zemědělcům, jejichž způsobilá plocha zemědělského podniku, na niž o přímé platby žádají, je menší než uvedená minimální plocha.

Případně mohou členské státy stanovit minimální částku přímých plateb, kterou lze zemědělci vyplatit.

Pokud se členský stát rozhodl stanovit minimální plochu v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem, stanoví přesto i minimální částku v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem pro ty zemědělce, kterým je v živočišné výrobě vyplácena podpora za zvíře ve formě přímých plateb a kteří mají méně hektarů, než je uvedená minimální plocha.

Při stanovování minimální plochy nebo minimální částky usilují členské státy o zajištění toho, aby přímé platby byly aktivním zemědělcům poskytnuty pouze tehdy, pokud:

správa příslušných plateb nezpůsobuje nadměrnou administrativní zátěž a

příslušné částky jsou efektivním příspěvkem k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1, k nimž přímé platby přispívají.

Řecko se může rozhodnout, že tento článek nepoužije na menší ostrovy v Egejském moři.

Článek 19

Příspěvek k nástrojům řízení rizik

Odchylně od čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, může členský stát rozhodnout, že přidělí až 3 % přímých plateb, které mají být zemědělci vyplaceny za příspěvek zemědělce k nástroji řízení rizik.

Členské státy, které se rozhodnou toto ustanovení uplatnit, jej použijí na všechny zemědělce, kteří v daném roce obdrží přímé platby.

Oddíl 2

Přímé platby oddělené od produkce

Pododdíl 1

Obecná ustanovení

Článek 20

Obecné požadavky na získání přímých plateb oddělených od produkce

Členské státy poskytují aktivním zemědělcům přímé platby oddělené od produkce za podmínek stanovených v tomto oddíle a dále upřesněných v jejich strategickém plánu SZP.

Pododdíl 2

Základní podpora příjmu pro udržitelnost

Článek 21

Obecná pravidla

Členské státy poskytují základní podporu příjmu pro udržitelnost („základní podpora příjmu“) za podmínek stanovených v tomto pododdíle a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

Členské státy poskytují základní podporu příjmu formou roční platby oddělené od produkce na způsobilý hektar.

Aniž jsou dotčeny články 23 až 27, základní podpora příjmu se poskytuje za každý způsobilý hektar vykázaný aktivním zemědělcem.

Článek 22

Výše podpory na hektar

Pokud se členské státy nerozhodnou, že poskytnou základní podporu příjmu na základě platebních nároků podle článku 23, je podpora vyplácena formou jednotné částky na hektar.

Členské státy se mohou rozhodnout, že částku základní podpory příjmu na hektar rozliší podle různých skupin území s podobnými socioekonomickými nebo agronomickými podmínkami, a to včetně tradičních forem zemědělství stanovených členskými státy, jako je tradiční extenzivní horská pastva. V souladu s čl. 109 odst. 2 písm. d) může být částka základní podpory příjmu na hektar snížena s přihlédnutím k podpoře v rámci jiných intervencí v dotčeném strategickém plánu SZP.

Článek 23

Platební nároky

Členské státy, které uplatnily režim základní platby stanovený v hlavě III kapitole I oddíle 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, se mohou rozhodnout, že poskytnou základní podporu příjmu na základě platebních nároků v souladu s články 24 až 27 tohoto nařízení.

Pokud se členské státy, které uplatnily režim základní platby stanovený v hlavě III kapitole I oddíle 1 nařízení (EU) č. 1307/2013, rozhodnou, že již základní podporu příjmu na základě platebních nároků poskytovat nebudou, platební nároky přidělené podle uvedeného nařízení pozbývají platnosti ke dni 31. prosince roku předcházejícího roku, od kterého se má rozhodnutí uplatňovat.

Článek 24

Hodnota platebních nároků a jejich sbližování

Členské státy určí jednotkovou hodnotu platebních nároků před jejich sblížením v souladu s tímto článkem tak, že hodnotu platebních nároků upraví poměrně k jejich hodnotě stanovené v souladu s nařízením (EU) č. 1307/2013 na rok podání žádosti 2022 a související platbě na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí stanovené v hlavě III kapitole III uvedeného nařízení na rok podání žádosti 2022.

Členské státy se mohou rozhodnout rozlišit hodnotu platebních nároků v souladu s čl. 22 odst. 2.

Každý členský stát stanoví nejpozději do roku podání žádosti 2026 maximální výši hodnoty individuálních platebních nároků pro členský stát nebo pro jednotlivé skupiny území podle čl. 22 odst. 2.

Pokud hodnota platebních nároků určená v souladu s odstavcem 1 není v rámci členského státu nebo v rámci skupiny území podle čl. 22 odst. 2 jednotná, dotčený členský stát zajistí nejpozději do roku podání žádosti 2026 sblížení hodnoty platebních nároků s jednotnou jednotkovou hodnotou.

Pro účely odstavce 4 každý členský stát zajistí, aby nejpozději v roce podání žádosti 2026 měly veškeré platební nároky hodnotu alespoň 85 % plánované průměrné jednotkové částky podle čl. 102 odst. 1 u základní podpory příjmu na rok podání žádosti 2026, která je stanovena v jeho strategickém plánu SZP pro členský stát nebo pro skupinu území podle čl. 22 odst. 2.

Členské státy financují navýšení hodnoty platebních nároků nezbytné k zajištění souladu s odstavci 4 a 5 tohoto článku využitím veškerých možných částek, které budou k dispozici v důsledku uplatnění odstavce 3 tohoto článku, a v případě potřeby prostřednictvím snížení rozdílu jednotkové hodnoty platebních nároků určené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku a plánované jednotkové částky podle čl. 102 odst. 1 u základní podpory příjmu na rok podání žádosti 2026, která je stanovena ve strategickém plánu SZP pro členský stát nebo pro skupinu území podle čl. 22 odst. 2.

Členské státy se mohou rozhodnout, že snížení uplatní na všechny platební nároky nebo část platebních nároků o hodnotě určené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, jež přesahuje plánovanou jednotkovou částku podle čl. 102 odst. 1 u základní podpory příjmu na rok podání žádosti 2026, která je stanovena ve strategickém plánu SZP pro členský stát nebo pro skupinu území podle čl. 22 odst. 2.

Snížení uvedená v odstavci 6 musí být založena na objektivních a nediskriminačních kritériích. Aniž je dotčena minimální hodnota stanovená v souladu s odstavcem 5, mohou tato kritéria zahrnovat stanovení maximální míry snížení, která nesmí být nižší než 30 %.

Členské státy zajistí, aby byla úprava hodnot platebních nároků v souladu s odstavci 3 až 7 zahájena od roku 2023.

Článek 25

Aktivace platebních nároků

Členské státy, které se rozhodly poskytnout podporu příjmu na základě platebních nároků, poskytnou základní podporu příjmu aktivním zemědělcům, kteří jsou držiteli vlastních nebo pronajatých platebních nároků, po aktivaci těchto platebních nároků. Členské státy zajistí, aby za účelem aktivace platebních nároků aktivní zemědělci vykázali způsobilé hektary, k nimž se platební nárok váže.

Členské státy zajistí, aby platební nároky, a to i v případě dědictví nebo předpokládaného dědictví, byly aktivovány pouze v členském státě nebo v rámci skupiny území uvedené v čl. 22 odst. 2, ve kterých byly přiděleny.

Členské státy zajistí, aby aktivované platební nároky poskytovaly právo na platbu na základě částky v nich stanovené.

Článek 26

Rezervy na platební nároky

Každý členský stát, který se rozhodne poskytovat základní podporu příjmu na základě platebních nároků, spravuje vnitrostátní rezervu.

Odchylně od odstavce 1 tohoto článku platí, že pokud se členský stát rozhodne rozlišit základní podporu příjmu v souladu s čl. 22 odst. 2, může se rozhodnout vytvořit rezervu pro jednotlivé skupiny území podle daného článku.

Členské státy zajistí, aby byly platební nároky z rezervy přidělovány pouze aktivním zemědělcům.

Členské státy svou rezervu přednostně využívají k přidělování platebních nároků těmto zemědělcům:

mladým zemědělcům, kteří poprvé založili nový zemědělský podnik;

novým zemědělcům.

Členský stát přidělí platební nároky aktivním zemědělcům, kteří jsou k nim oprávněni na základě konečného rozhodnutí soudu nebo konečného správního aktu příslušného orgánu tohoto členského státu, nebo zvýší hodnotu stávajících platebních nároků těchto zemědělců. Tento členský stát zajistí, aby tito aktivní zemědělci obdrželi platební nároky v takovém počtu a hodnotě, které jsou v uvedeném rozhodnutí nebo aktu stanoveny, a to ke dni, který tento členský stát určí.

Členské státy zajistí, aby byla rezerva doplněna lineárním snížením hodnoty všech platebních nároků, pokud nestačí na pokrytí přidělených platebních nároků v souladu s odstavci 4 a 5.

Členské státy mohou stanovit dodatečná pravidla pro využívání rezervy, včetně dalších kategorií zemědělců, jimž má být rezerva k dispozici, za předpokladu, že se dostalo na prioritní skupiny uvedené v odstavcích 4 a 5, jakož i pro případy, v nichž by byl zahájen proces jejího doplnění. Pokud je rezerva doplněna lineárním snížením hodnoty platebních nároků, uplatní se toto lineární snížení na všechny platební nároky na celostátní úrovni, nebo pokud členské státy uplatní odchylku stanovenou v odstavci 2, na úrovni relevantní skupiny území podle čl. 22 odst. 2.

Členské státy stanoví hodnotu nových platebních nároků přidělených z rezervy na úrovni vnitrostátní průměrné hodnoty platebních nároků v roce přidělení nebo na úrovni průměrné hodnoty platebních nároků pro jednotlivé skupiny území podle čl. 22 odst. 2 v roce přidělení.

Členské státy se mohou rozhodnout, že hodnotu stávajících platebních nároků zvýší až na úroveň vnitrostátní průměrné hodnoty v roce přidělení nebo až na úroveň průměrné hodnoty pro jednotlivé skupiny území podle čl. 22 odst. 2.

Článek 27

Převod platebních nároků

Kromě případů převodu na základě dědictví nebo předpokládaného dědictví jsou platební nároky převáděny pouze na aktivního zemědělce usazeného v témže členském státu.

Pokud se členské státy rozhodnou rozlišit základní podporu příjmu v souladu s čl. 22 odst. 2, jsou platební nároky převáděny pouze v rámci skupiny území, kde byly přiděleny.

Článek 28

Platby pro malé zemědělce

Členské státy mohou poskytovat platbu malým zemědělcům podle vymezení členskými státy formou jednorázové částky nebo částek na hektar nahrazující přímé platby podle tohoto oddílu a oddílu 3 této kapitoly. Členské státy navrhnou ve svém strategickém plánu SZP odpovídající intervenci, která je pro zemědělce volitelná.

Roční platba pro jednotlivé zemědělce nepřesáhne částku 1 250 EUR.

Členské státy se mohou rozhodnout, že stanoví jiné jednorázové částky nebo částky na hektar na základě jiných prahových hodnot týkajících se plochy.

Pododdíl 3

Doplňková podpora příjmu

Článek 29

Doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost

Členské státy poskytují doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost („redistributivní podpora příjmu“) za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce nebo od článku 98 mohou členské státy potřebu přerozdělení podpory příjmu řešit prostřednictvím jiných nástrojů a intervencí financovaných z EZZF s cílem zajistit spravedlivější rozdělení a účinnější a účelnější zacílení podpory příjmu, a to za předpokladu, že ve svých strategických plánech SZP mohou prokázat, že je tato potřeba řešena dostatečně.

Členské státy zajistí přerozdělení přímých plateb z větších zemědělských podniků na menší nebo střední podniky tím, že zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v rámci základní podpory příjmu podle článku 21, poskytují redistributivní podporu příjmu formou roční platby oddělené od produkce na způsobilý hektar.

Členské státy stanoví na celostátní nebo regionální úrovni, kterou může představovat úroveň skupin území podle čl. 22 odst. 2, částku na hektar nebo různé částky za různý počet hektarů, jakož i maximální počet hektarů na zemědělce, na který je redistributivní podpora příjmu vyplácena.

Částka na hektar plánovaná na daný rok podání žádosti nepřesáhne vnitrostátní průměrnou částku přímých plateb na hektar za uvedený rok podání žádosti.

Vnitrostátní průměrná částka přímých plateb na hektar je definována jako poměr vnitrostátního stropu pro přímé platby na daný rok podání žádosti, jak je stanoven v příloze V, a celkových plánovaných výstupů pro základní podporu příjmu na uvedený rok podání žádosti vyjádřených počtem hektarů.

V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit maximální počet hektarů uvedený v odstavci 3 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že přispěli k posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.

V případě zemědělců, kteří jsou součástí skupiny přidružených právních subjektů podle vymezení členskými státy, mohou členské státy uplatnit maximální počet hektarů podle odstavce 3 na úrovni dané skupiny za podmínek, které stanoví členské státy.

Článek 30

Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce

Členské státy mohou poskytovat doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce stanovenou v souladu s kritérii uvedenými v čl. 4 odst. 6 za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

V rámci povinností získávat mladé zemědělce v souladu s cílem stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. g) a vyčlenit na tento cíl v souladu s čl. 95 přinejmenším částku podle přílohy XII mohou členské státy poskytovat doplňkovou podporu příjmu mladým zemědělcům, kteří poprvé založili nový zemědělský podnik a kteří mají nárok na platbu v rámci základní podpory příjmu podle článku 21.

Členské státy se mohou rozhodnout, že podporu podle tohoto článku budou zemědělcům, kteří obdrželi podporu podle článku 50 nařízení (EU) č. 1307/2013, poskytovat po zbytek období uvedeného v odstavci 5 daného článku.

Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce se poskytuje na maximální dobu pěti let počínaje prvním rokem podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce a za podmínek, které budou stanoveny právním rámcem SZP platným pro období po roce 2027, pokud doba trvání pěti let přesahuje rok 2027. Členské státy zajistí, aby pro období po roce 2027 nevznikla u příjemců žádná právní očekávání.

Tato podpora má podobu buď roční platby oddělené od produkce na způsobilý hektar, nebo jednorázové platby na mladého zemědělce.

Členské státy se mohou rozhodnout, že budou podporu podle tohoto článku poskytovat pouze na maximální počet hektarů na mladého zemědělce.

V případě právnické osoby nebo skupiny fyzických nebo právnických osob, jako je skupina zemědělců, organizace producentů nebo družstva, mohou členské státy použít maximální počet hektarů uvedený v odstavci 3 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin:

kteří splňují definici pojmu „mladého zemědělce“ a podmínky, jež se uvedeného pojmu týkají, podle vymezení v souladu s článkem 4 odst. 6; a

pokud vnitrostátní právní předpisy umožňují, aby jednotliví členové měli práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že se podíleli na posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.

Pododdíl 4

Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat

Článek 31

Schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat

Členské státy stanoví a poskytují podporu na dobrovolná schémata pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat (dále též „ekoschémata“) za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

Členské státy podporují podle tohoto článku aktivní zemědělce nebo skupiny aktivních zemědělců, kteří se zaváží dodržovat zemědělské postupy příznivé pro klima, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence.

Členské státy stanoví seznam zemědělských postupů příznivých pro klima, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence podle odstavce 2. Tyto postupy musejí být navrženy tak, aby splňovaly jeden nebo více ze specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a v čl. 6 odst. 1 písm. i), pokud jde o zlepšování životních podmínek zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence.

Každé ekoschéma se v zásadě vztahuje na nejméně dvě z níže uvedených oblastí opatření se zaměřením na klima, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence:

zmírňování změny klimatu, včetně snižování emisí skleníkových plynů ze zemědělských postupů, jakož i udržování stávajících úložišť uhlíku a zvyšování sekvestrace uhlíku;

přizpůsobování se změně klimatu, včetně opatření ke zlepšení odolnosti systémů produkce potravin a rozmanitosti zvířat a rostlin v zájmu větší odolnosti vůči chorobám a změně klimatu;

ochrana nebo zlepšení kvality vody a snížení tlaku na vodní zdroje;

prevence degradace půdy, obnova půdy, zlepšení úrodnosti půdy a hospodaření s živinami, jakož i půdní bioty;

ochrana biologické rozmanitosti, zachování nebo obnova stanovišť nebo druhů, včetně udržování a vytváření krajinných prvků nebo neprodukčních oblastí;

udržitelné a omezené používání pesticidů, zejména pesticidů, které představují riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí;

zlepšování životních podmínek zvířat nebo eliminace antimikrobiální rezistence.

Podle tohoto článku poskytují členské státy platby pouze na závazky, které:

jdou nad rámec relevantních povinných požadavků na hospodaření a standardů DZES stanovených podle kapitoly I oddílu 2;

jdou nad rámec relevantních minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, dobrých životních podmínek zvířat, jakož i dalších relevantních závazných požadavků stanovených vnitrostátním a unijním právem;

jdou nad rámec podmínek stanovených pro údržbu zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b);

liší se od závazků, na které jsou poskytovány platby podle článku 70.

V případě závazků uvedených v prvním pododstavci písm. b), pokud vnitrostátní právní předpisy ukládají nové požadavky, které jdou nad rámec odpovídajících minimálních požadavků stanovených v právu Unie, může být podpora poskytnuta na závazky přispívající ke splnění těchto požadavků po dobu nejvýše 24 měsíců ode dne, kdy se staly pro zemědělský podnik závaznými.

Podle odstavce 5 mohou členské státy při popisu závazků, které má příjemce plateb v rámci ekoschémat uvedených v tomto článku splnit, vycházet z jednoho nebo více požadavků a standardů stanovených podle kapitoly I oddílu 2, pokud povinnosti ekoschémat jdou nad rámec relevantních povinných požadavků na hospodaření a minimálních standardů týkajících se dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy stanovených členskými státy podle kapitoly I oddílu 2.

Aniž je dotčen čl. 87 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, má se za to, že aktivní zemědělci nebo skupiny aktivních zemědělců, kteří se účastní ekoschémat zavedených v souladu s prvním pododstavcem, splňují relevantní požadavky a standardy uvedené v příloze III, plní-li závazky v rámci příslušného ekoschématu.

Členské státy, které zavedou ekoschémata v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, mohou zajistit, aby jejich systémy řízení a kontroly neduplikovaly kontroly, platí-li stejné požadavky a standardy v rámci těchto ekoschémat i v rámci povinností stanovených v příloze III.

Podpora konkrétního ekoschématu má podobu roční platby na všechny způsobilé hektary, na něž se závazky vztahují. Platby se poskytují jako:

doplňkové platby k základní podpoře příjmu stanovené v pododdíle 2; nebo

platby, které aktivním zemědělcům nebo skupinám aktivních zemědělců zcela či částečně kompenzují dodatečně vzniklé náklady a příjmy ušlé v důsledku přijatých závazků, které se vypočítají v souladu s článkem 82 a se zohledněním cílů ekoschémat, přičemž tyto platby mohou pokrývat i transakční náklady.

Odchylně od prvního pododstavce mohou mít platby poskytnuté v souladu s písmenem b) uvedeného odstavce na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, závazky týkající se eliminace antimikrobiální rezistence a v řádně odůvodněných případech závazky týkající se zemědělských postupů příznivých pro klima rovněž podobu roční platby na dobytčí jednotky.

Členské státy prokáží, jak zemědělské postupy používané v rámci ekoschémat reagují na potřeby uvedené v článku 108 a jak přispívají ke struktuře environmentálních a klimatických prvků uvedené v čl. 109 odst. 2 písm. a) a k dobrým životním podmínkám zvířat a k eliminaci antimikrobiální rezistence. Používají systém hodnocení nebo bodování nebo jinou vhodnou metodiku k zajištění účinnosti a účelnosti ekoschémat při plnění stanovených cílů. Při stanovování výše plateb pro různé závazky v rámci ekoschémat podle odst. 7 prvního pododstavce písm. a) tohoto článku členské státy zohlední úroveň udržitelnosti a ambice každého ekoschémat na základě objektivních a transparentních kritérií.

Členské státy zajistí, aby intervence v rámci tohoto článku byly v souladu s intervencemi poskytovanými na základě článku 70.

Oddíl 3

Přímé platby vázané na produkci

Pododdíl 1

Podpora příjmu vázaná na produkci

Článek 32

Obecná pravidla

Členské státy mohou poskytovat podporu příjmu vázanou na produkci aktivním zemědělcům za podmínek stanovených v tomto pododdíle a dále upřesněných v jejich strategickém plánu SZP.

Intervence členských států pomáhají podporovaným odvětvím a produkcím nebo jejich specifickým druhům zemědělské činnosti uvedeným v článku 33 řešit obtíže, kterým čelí, a to zlepšováním konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo kvality. V případě bílkovinných plodin nejsou členské státy povinny dokládat vzniklé obtíže.

Podpora příjmu vázaná na produkci má podobu roční platby na hektar nebo zvíře.

Článek 33

Oblast působnosti

Podporu příjmu vázanou na produkci lze udělovat pouze na tato odvětví a produkce nebo jejich specifické druhy zemědělské činnosti, pokud jsou důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů:

obiloviny;

olejnatá semena, s výjimkou semen slunečnice cukrářského typu podle čl. 11 odst. 7;

bílkovinné plodiny, včetně luskovin a směsi luskovin a travin, pokud v rámci této směsi nadále převažují luskoviny;

len;

konopí;

rýže;

ořechy;

brambory určené pro výrobu škrobu;

mléko a mléčné výrobky;

osiva;

skopové a kozí maso;

hovězí a telecí maso;

olivový olej a stolní olivy;

bourec morušový;

sušené krmivo;

chmel;

cukrová řepa, cukrová třtina a kořeny čekanky;

ovoce a zelenina;

rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích.

Článek 34

Způsobilost

Členské státy mohou podporu příjmu vázanou na produkci poskytovat formou platby na hektar pouze na plochy, které určily jako způsobilé hektary.

Pokud se podpora příjmu vázaná na produkci týká skotu nebo ovcí a koz, členské státy stanoví jako podmínky způsobilosti pro získání podpory požadavky na identifikaci a evidenci zvířat v souladu s částí IV hlavou I kapitolou 2 oddílem 1 nařízení 2016/429. Aniž jsou však dotčeny další použitelné podmínky způsobilosti, považují se skot nebo ovce a kozy za způsobilé pro podporu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na identifikaci a evidenci k určitému dni dotčeného roku podání žádosti, který určí členské státy.

Článek 35

Přenesené pravomoci v případě strukturální nerovnováhy na trhu v daném odvětví

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterým se doplňuje toto nařízení o opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci podpory příjmu vázané na produkci trpěli následky strukturální nerovnováhy na trhu v daném odvětví. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou členským státům umožnit rozhodnout, že podporu příjmu vázanou na produkci lze nadále vyplácet až do roku 2027 na základě jednotek produkce, na něž byla tato podpora poskytována v minulém referenčním období.

Pododdíl 2

Zvláštní podpora pro bavlnu

Článek 36

Oblast působnosti

Bulharsko, Řecko, Španělsko a Portugalsko poskytují zvláštní podporu pro bavlnu aktivním zemědělcům pěstujícím bavlnu kódu KN 5201 00 za podmínek stanovených v tomto pododdíle.

Článek 37

Obecná pravidla

Zvláštní podpora pro bavlnu se poskytuje na způsobilý hektar plochy oseté bavlnou. Na plochu lze poskytnout podporu, pouze pokud se tato plocha nachází na zemědělské půdě schválené členským státem pro pěstování bavlny, je oseta odrůdami povolenými členským státem a skutečně sklizena za běžných vegetačních podmínek.

Zvláštní podpora pro bavlnu se vyplácí na bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

Bulharsko, Řecko, Španělsko a Portugalsko schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 v souladu s případnými pravidly a podmínkami přijatými podle odstavce 5.

Pokud jde o intervence podle tohoto pododdílu:

způsobilost vzniklých výdajů se určí na základě čl. 37 písm. a) nařízení (EU) 2021/2116;

pro účely čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 se stanovisko, které mají poskytnout certifikační subjekty, vztahuje na písmena a), b) a d) uvedeného odstavce, jakož i na prohlášení řídícího subjektu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla a podmínky pro schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro postup schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu a pro oznamování informací producentům v souvislosti s tímto schválením a povolením. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

Článek 38

Základní plochy, stanovené výnosy a referenční částky

Stanoví se tyto vnitrostátní základní plochy:

—

Bulharsko: 3 342 ha,

—

Řecko: 250 000 ha,

—

Španělsko: 48 000 ha,

—

Portugalsko: 360 ha.

Stanoví se tyto výnosy v referenčním období:

—

Bulharsko: 1,2 tuny/ha,

—

Řecko: 3,2 tuny/ha,

—

Španělsko: 3,5 tuny/ha,

—

Portugalsko: 2,2 tuny/ha.

Částka zvláštní podpory na způsobilý hektar plochy se vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

—

Bulharsko: 636,13 EUR,

—

Řecko: 229,37 EUR,

—

Španělsko: 354,73 EUR,

—

Portugalsko: 223,32 EUR.

Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, osetá bavlnou přesáhne v daném členském státě a v daném roce základní plochu uvedenou v odstavci 1, sníží se částka uvedená v odstavci 3 pro daný členský stát poměrně k překročení základní plochy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující podmínky pro poskytování zvláštní podpory pro bavlnu, požadavky na způsobilost a agronomické postupy.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro výpočet snížení podle odstavce 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

Článek 39

Schválené mezioborové organizace

Pro účely tohoto pododdílu se „schválenou mezioborovou organizací“ rozumí právní subjekt složený ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, který provádí například tyto činnosti:

pomoc v zájmu lepší koordinace způsobu, jakým je bavlna uváděna na trh, zejména prostřednictvím výzkumných studií a průzkumů trhu;

vypracovávání vzorů smluv slučitelných s pravidly Unie;

orientaci produkce na produkty, které jsou lépe přizpůsobeny potřebám trhu a poptávce spotřebitelů, zejména z hlediska jakosti a ochrany spotřebitele;

aktualizaci metod a prostředků zlepšování jakosti produktu;

rozvíjení marketingových strategií na podporu odvětví bavlny prostřednictvím systémů certifikace jakosti.

Členský stát, v němž jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí mezioborové organizace, které splňují jakákoliv kritéria stanovená podle odstavce 3.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující:

kritéria pro schválení mezioborových organizací;

povinnosti pro producenty;

důsledky, kdy schválená mezioborová organizace nesplňuje kritéria podle písmene a).

Článek 40

Poskytování podpory

Zemědělcům se poskytuje zvláštní podpora pro bavlnu na hektary způsobilé podle ustanovení článku 38.

V případě zemědělců, kteří jsou členy schválené mezioborové organizace, se zvláštní podpora pro bavlnu na hektary způsobilé v rámci základní plochy stanovené v čl. 38 odst. 1 zvýší o částku 2 eura.

Článek 41

Odchylky

Články 101 a 102 a hlava VII s výjimkou její kapitoly III se nepoužijí na zvláštní podporu pro bavlnu stanovenou v tomto pododdíle.

Zvláštní podpora pro bavlnu se nezahrne do žádného z oddílů strategického plánu SZP uvedených v článcích 108 až 114, s výjimkou ve vztahu k čl. 112 odst. 2 písm. a), který se týká finančního plánu.

Na intervence uvedené v tomto pododdíle se nepoužije čl. 55 odst. 1 druhý a třetí pododstavec nařízení (EU) 2021/2116.

KAPITOLA III

TYPY INTERVENCÍ V URČITÝCH ODVĚTVÍCH

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 42

Oblast působnosti

Tato kapitola stanoví pravidla týkající se typů intervencí:

v odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 1 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013;

v odvětví produktů včelařství podle čl. 1 odst. 2 písm. v) nařízení (EU) č. 1308/2013 (dále jen „odvětví včelařství“);

v odvětví vína podle čl. 1 odst. 2 písm. l) nařízení (EU) č. 1308/2013;

v odvětví chmele podle čl. 1 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013;

v odvětví olivového oleje a stolních oliv podle čl. 1 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013;

v ostatních odvětvích stanovených v čl. 1 odst. 2 písm. a) až h), k), m), o) až t) a w) nařízení (EU) č. 1308/2013 a odvětvích zahrnujících produkty uvedené v příloze VI tohoto nařízení.

Článek 43

Povinné a volitelné typy intervencí

Typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 42 písm. a) jsou povinné pro členské státy, ve kterých existují v daném odvětví organizace producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

Pokud členský stát bez uznaných organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny v okamžiku předložení svého strategického plánu SZP uzná během období strategického plánu SZP organizaci producentů v tomto odvětví podle nařízení (EU) č. 1308/2013, předloží tento členský stát žádost o změnu svého strategického plánu SZP v souladu s článkem 119 s cílem zahrnout intervence v odvětví ovoce a zeleniny.

Typy intervencí v odvětví včelařství podle čl. 42 písm. b) jsou povinné pro všechny členské státy.

Typy intervencí v odvětví vína podle čl. 42 písm. c) jsou povinné pro členské státy uvedené v příloze VII.

Členské státy se mohou rozhodnout, že ve svých strategických plánech SZP provedou typy intervencí podle čl. 42 písm. d), e) a f).

Německo může v odvětví chmele provést typy intervencí podle čl. 42 písm. f), pouze pokud se ve svém strategickém plánu SZP rozhodne, že nebude provádět typy intervencí podle čl. 42 písm. d).

Řecko, Francie a Itálie mohou v odvětví olivového oleje a stolních oliv provést typy intervencí podle čl. 42 písm. f), pouze pokud se ve svých strategických plánech SZP rozhodnou, že nebudou provádět typy intervencí podle čl. 42 písm. e).

Článek 44

Formy podpory

V odvětvích uvedených v článku 42 může mít podpora některou z těchto forem:

úhrada skutečně vynaložených způsobilých nákladů příjemce;

jednotkové náklady;

jednorázové částky;

paušální financování.

Částky forem podpory uvedených v odst. 1 písm. b), c) a d) se stanoví jedním z těchto způsobů:

přiměřenou, spravedlivou a ověřitelnou metodou výpočtu založenou na:

statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;

ii)

ověřených údajích příjemců z minulých let; nebo

iii)

použití obvyklých postupů účtování nákladů příjemců;

prostřednictvím návrhů rozpočtů sestavených případ od případu a předem odsouhlasených v případě intervencí v odvětvích vína a včelařství subjektem, který operaci vybral, nebo v případě intervencí v ostatních způsobilých odvětvích subjektem, který schvaluje operační programy a který je uveden v článku 50;

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb platných v rámci politik Unie pro podobný typ intervence;

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb používaných v rámci režimů podpory financovaných výhradně dotčeným členským státem pro podobný typ intervence.

Článek 45

Přenesené pravomoci pro další požadavky na typy intervencí

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje o další požadavky nad rámec těch, jež jsou stanoveny v této kapitole, pokud jde o:

zajištění správného fungování typů intervencí stanovených v této kapitole, a to především zabráněním narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu;

druh výdajů, na které se vztahují intervence uvedené v této kapitole, a to – odchylně od článku 22 nařízení (EU) 2021/2116 – včetně způsobilosti správních nákladů a nákladů na zaměstnance organizací producentů nebo jiných příjemců při provádění těchto intervencí;

základ pro výpočet finanční podpory Unie podle této kapitoly, včetně referenčních období a výpočtu hodnoty produkce uvedené na trh, a pro výpočet stupně organizovanosti producentů pro účely vnitrostátní finanční podpory podle článku 53;

maximální míru finanční podpory Unie pro typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. a), c), f), g), h) a i) a pro typy intervencí uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. c), d) a l), včetně sazeb za obaly a přepravu produktů stažených k bezplatné distribuci a nákladů na zpracování před dodáním za tímto účelem;

pravidla pro stanovení stropu výdajů a pro měření způsobilé plochy pro účely typů intervencí uvedených v čl. 47 odst. 2 písm. d) a v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. a);

pravidla, podle kterých mají producenti stáhnout vedlejší produkty vinifikace, a pravidla pro výjimky z této povinnosti s cílem zabránit dodatečné administrativní zátěži, a pravidla pro dobrovolnou certifikaci lihovarů;

podmínky, které se uplatní na používání forem podpory uvedených v čl. 44 odst. 1;

pravidla týkající se požadavku na minimální dlouhodobé účinky v případě produktivních a neproduktivních investic podpořených intervencemi uvedenými v této kapitole;

pravidla pro kombinování financování pro investice podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a pro propagaci podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. k).

Článek 46

Cíle v odvětví ovoce a zeleniny, odvětví chmele, odvětví olivového oleje a stolních oliv a v ostatních odvětvích podle čl. 42 písm. f)

V odvětvích podle čl. 42 písm. a), d), e) a f) se sledují tyto cíle:

plánování a organizace produkce, přizpůsobování produkce poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, optimalizace produkčních nákladů a návratnosti investic, a stabilizace cen producentů; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b), c) a i);

soustředění nabídky a uvádění produktů na trh, mimo jiné prostřednictvím přímého prodeje; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b) a c);

zlepšení střednědobé a dlouhodobé konkurenceschopnosti, zejména prostřednictvím modernizace; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. c);

výzkum a vývoj udržitelných metod produkce, včetně odolnosti vůči škůdcům a nákazám zvířat, jakož i zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, inovativních postupů a technologií produkce posilujících hospodářskou konkurenceschopnost a podporujících rozvoj trhu; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b), c) a i);

podpora, vývoj a zavádění:

metod a technologií produkce šetrných k životnímu prostředí;

ii)

postupů produkce odolných vůči škodlivým organismům a nákazám;

iii)

standardů v oblasti zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat jdoucích nad rámec minimálních požadavků stanovených podle unijního a vnitrostátního práva;

iv)

omezení odpadu a využívání vedlejších produktů a nakládání s nimi způsobem šetrným k životnímu prostředí, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení;

ochrany a posílení biologické rozmanitosti, jakož i udržitelného využívání přírodních zdrojů, zejména s ohledem na ochranu vody, půdy a ovzduší.

Tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. e), f) a i);

přispívání ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně podle čl. 6 odst. 1 písm. d);

zvyšování obchodní hodnoty a jakosti produktů, včetně zlepšování jakosti produktů a vývoje produktů s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo produktů, na něž se vztahují unijní či vnitrostátní režimy jakosti uznané členskými státy; tyto cíle se vztahují ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. b);

propagace produktů a jejich uvádění na trh; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. b), c) a i);

zvyšování spotřeby produktů odvětví ovoce a zeleniny v čerstvém i zpracovaném stavu; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. i);

předcházení krizím a řízení rizik se zaměřením na zamezení narušení na trzích příslušného odvětví a na zvládání těchto narušení; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b) a c);

zlepšení podmínek zaměstnávání a prosazování povinností zaměstnavatele, jakož i požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v souladu se směrnicemi 89/391/EHS, 2009/104/ES a (EU) 2019/1152.

Článek 47

Typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny, odvětví chmele, odvětví olivového oleje a stolních oliv a v ostatních odvětvích podle čl. 42 písm. f)

Pro každý cíl zvolený z cílů podle čl. 46 písm. a) až i) a k) si členské státy ve svých strategických plánech SZP zvolí v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) jeden nebo více těchto typů intervencí:

investice do hmotných a nehmotných aktiv, výzkumu a experimentálních a inovativních metod produkce a dalších opatření v oblastech, jako jsou:

ochrana půdy, včetně zvyšování obsahu půdního uhlíku a zlepšování struktury půdy, a omezování znečišťujících látek;

ii)

lepší využívání vody a řádné hospodaření s vodou, včetně šetření vodou, ochrany vod a odvodňování;

iii)

předcházení škodám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy a podpora vývoje a využívání odrůd, plemen a postupů hospodaření přizpůsobených měnícím se klimatickým podmínkám;

iv)

zvyšování úspory energie, energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů;

ekologické obaly, pouze v oblasti výzkumu a experimentální produkce;

vi)

biologická bezpečnost, zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky;

vii)

omezování emisí a odpadů, zlepšování využívání vedlejších produktů, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení, jakož i nakládání s odpady;

viii)

zvyšování odolnosti vůči škůdcům a snižování rizik a dopadů používání pesticidů, včetně zavádění technik integrované ochrany před škůdci;

ix)

zlepšování odolnosti vůči nákazám zvířat a omezení používání veterinárních léčivých přípravků, včetně antibiotik;

vytváření a údržba stanovišť příznivých pro biologickou rozmanitost;

xi)

zlepšování jakosti produktů;

xii)

zlepšování genetických zdrojů;

xiii)

zlepšování podmínek zaměstnávání a prosazování povinností zaměstnavatele, jakož i požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v souladu se směrnicemi 89/391/EHS, 2009/104/ES a (EU) 2019/1152;

poradenské služby a technická pomoc, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škodlivým organismům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a s jejím zmírňováním, podmínkami zaměstnávání, povinnostmi zaměstnavatelů a bezpečností a ochranou zdraví při práci;

odborná příprava, včetně odborného vedení a výměny osvědčených postupů, zejména v souvislosti s udržitelnými metodami ochrany proti škodlivým organismům a tlumení nákaz, udržitelným používáním přípravků na ochranu rostlin a veterinárních léčivých přípravků, přizpůsobováním se změně klimatu a s jejím zmírňováním, jakož i využíváním organizovaných obchodních platforem a komoditních burz na spotovém a na termínovém trhu;

ekologická nebo integrovaná produkce;

opatření ke zlepšování udržitelnosti a efektivnosti přepravy a skladování produktů;

propagace, komunikace a marketing, včetně opatření a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o režimech jakosti Unie a důležitosti zdravého stravování a na diverzifikaci a konsolidaci trhů;

provádění unijních a vnitrostátních režimů jakosti;

zavádění systémů sledovatelnosti a certifikace, zejména monitorování jakosti produktů prodávaných konečným spotřebitelům;

opatření ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí.

Pokud jde o cíl uvedený v čl. 46 písm. j), členské státy si ve svých strategických plánech SZP zvolí v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) jeden nebo více těchto typů intervencí:

zakládání, plnění a doplňování vzájemných fondů organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení;

investice do hmotných a nehmotných aktiv zajišťující účinnější řízení objemů uváděných na trh, a to i pro účely společného skladování;

společné skladování produktů vyprodukovaných organizací producentů nebo jejími členy, v případě potřeby včetně společného zpracování pro usnadnění tohoto skladování;

opětovná výsadba sadů nebo olivových hájů, je-li nezbytná s ohledem na povinné vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu nebo za účelem přizpůsobování se změně klimatu;

obnova stáda skotu po povinné porážce ze zdravotních důvodů nebo kvůli ztrátám v důsledku přírodních pohrom;

stažení z trhu za účelem bezplatné distribuce nebo pro jiné účely, v případě potřeby včetně zpracování pro usnadnění tohoto stažení;

zelená sklizeň spočívající v úplném sklizení nezralých neobchodovatelných produktů na určité ploše, které nebyly před zelenou sklizní poškozeny, ať již v důsledku klimatických podmínek, napadení chorobou, nebo z jiných důvodů;

nesklízení spočívající v ukončení stávajícího produkčního cyklu na dotčené ploše, na které je daný produkt řádně vyvinut a je řádné a uspokojivé obchodní jakosti, s výjimkou zničení produktů v důsledku klimatického jevu nebo napadení chorobou;

pojištění sklizně a produkce, které přispívá k zabezpečení příjmů producentů v případě ztrát v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení chorobami nebo škůdci a zároveň zajišťuje, že příjemci přijmou nezbytná opatření k předcházení rizikům;

poskytování odborného vedení jiným organizacím producentů a sdružením organizací producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení nebo jednotlivým producentům;

provádění a správa sanitárních a fytosanitárních požadavků třetích zemí na území Unie za účelem usnadnění přístupu na trhy třetích zemí;

komunikační činnosti zaměřené na zvyšování povědomí a informování spotřebitelů.

Článek 48

Plánování, podávání zpráv a schvalování výkonnosti na úrovni operačního programu

Ustanovení čl. 7 odst. 1 písm. a), článku 102, čl. 111 písm. g) a h), čl. 112 odst. 3 písm. b) a článku 134 se použijí na typy intervencí v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) na úrovni operačního programu, a nikoli na úrovni intervence. Plánování, podávání zpráv a schvalování výkonnosti u těchto typů intervencí se rovněž provádí na úrovni operačního programu.

Oddíl 2

Odvětví ovoce a zeleniny

Článek 49

Cíle v odvětví ovoce a zeleniny

V odvětví ovoce a zeleniny podle čl. 42 písm. a) sledují členské státy jeden nebo více cílů stanovených v článku 46. Cíle stanovené v čl. 46 písm. g), h), i) a k) se týkají produktů v čerstvém i zpracovaném stavu, zatímco cíle uvedené v ostatních písmenech daného článku se týkají pouze produktů v čerstvém stavu.

Členské státy zajistí, aby intervence odpovídaly typům intervencí zvoleným v souladu s článkem 47.

Článek 50

Operační programy

Cíle uvedené v článku 46 a intervence v odvětví ovoce a zeleniny stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP se provádějí prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo obou za podmínek stanovených v tomto článku.

Operační programy jsou nejméně tříleté a nejvýše sedmileté.

Operační programy sledují alespoň cíle uvedené v čl. 46 písm. b), e) a f).

V operačních programech jsou u každého zvoleného cíle popsány intervence vybrané z okruhu intervencí, které si členské státy stanovily ve svých strategických plánech SZP.

Organizace producentů nebo sdružení organizací producentů uznané podle nařízení (EU) č. 1308/2013 předloží operační programy ke schválení členským státům, a v případě jejich schválení je provedou.

Operační programy sdružení organizací producentů se nesmějí vztahovat na stejné intervence jako operační programy členských organizací. Členské státy posuzují operační programy sdružení organizací producentů společně s operačními programy členských organizací.

Za tímto účelem členské státy zajistí, aby:

intervence v rámci operačních programů sdružení organizací producentů byly plně financovány z příspěvků členských organizací tohoto sdružení, aniž je dotčen čl. 51 odst. 1 písm. b), a aby se tyto finanční prostředky čerpaly z provozních fondů těchto členských organizací;

intervence a jim odpovídající finanční příspěvky byly uvedeny v operačním programu jednotlivých členských organizací;

nedocházelo ke zdvojování financování.

Členské státy zajistí u každého operačního programu, aby:

se alespoň 15 % výdajů vztahovalo na intervence související s cíli podle čl. 46 písm. e) a f);

operační program obsahoval tři nebo více opatření souvisejících s cíli uvedenými v čl. 46 písm. e) a f);

se alespoň 2 % výdajů vztahovalo na intervence související s cílem podle čl. 46 písm. d); a

výdaje na intervence v rámci typů intervencí podle čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) nepřesáhly třetinu celkových výdajů.

Pokud se alespoň na 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálně-klimatických závazků nebo závazků týkajících se ekologického zemědělství stanovených v kapitole IV, považuje se každý z těchto závazků za jedno z minima tří opatření podle prvního pododstavce písm. b).

Operační programy mohou stanovit opatření navržená k zajištění spravedlivých a bezpečných pracovních podmínek pracovníků v tomto odvětví.

Článek 51

Provozní fondy

Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny nebo sdružení těchto organizací producentů mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován:

z finančních příspěvků pocházejících od:

členů organizace producentů nebo organizace producentů samotné; nebo

ii)

sdružení organizací producentů prostřednictvím členů tohoto sdružení;

z finanční podpory Unie, kterou lze přidělit organizacím producentů nebo jejich sdružením, pokud tyto organizace nebo sdružení předloží operační program.

Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů, které byly schváleny členskými státy.

Článek 52

Finanční podpora Unie pro odvětví ovoce a zeleniny

Finanční podpora Unie se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 51 odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, a je omezena na 50 % skutečně vynaložených nákladů.

Finanční podpora Unie je omezena na:

4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů;

4,5 % hodnoty produkce uvedené na trh každým sdružením organizací producentů;

5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů nebo nadnárodním sdružením organizací producentů.

Uvedená omezení mohou být zvýšena o 0,5 procentního bodu, pokud se částka přesahující příslušnou procentní hodnotu stanovenou v prvním pododstavci použije pouze pro jednu nebo více intervencí souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. d), e), f), h), i) a j). V případě sdružení organizací producentů, včetně nadnárodních sdružení organizací producentů, může tyto intervence provést dané sdružení jménem svých členů.

Na žádost organizace producentů nebo sdružení organizací producentů se omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 zvýší u operačního programu nebo části operačního programu na 60 %, pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek:

nadnárodní organizace producentů provádějí ve dvou čí více členských státech intervence související s cíli podle čl. 46 písm. b), e) a f);

jedna nebo více organizací producentů nebo sdružení organizací producentů jsou zapojeny do intervencí prováděných na mezioborovém základě;

operační program zahrnuje pouze specifickou podporu na produkci ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/848;

operační program je poprvé prováděn organizací producentů nebo sdružením organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013;

organizace producentů uvádějí na trh v členském státě méně než 20 % produkce ovoce a zeleniny;

organizace producentů působí v jednom z nejvzdálenějších regionů;

operační program zahrnuje intervence související s cíli podle čl. 46, písm. d), e), f), i) a j);

operační program poprvé provádí uznaná organizace producentů, která vznikla sloučením dvou nebo více uznaných organizací producentů.

Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 80 % v případě výdajů souvisejících s cílem podle čl. 46 písm. d), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 5 % výdajů v rámci operačního programu.

Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 80 % v případě výdajů souvisejících s cíli podle čl. 46 písm. e) a f), pokud tyto výdaje pokrývají alespoň 20 % výdajů v rámci operačního programu.

Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se zvýší na 100 % v těchto případech:

stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:

bezplatně se rozdělí mezi dobročinné organizace a nadace schválené k tomuto účelu členskými státy pro použití při jejich činnostech spojených s pomocí osobám, kterým vnitrostátní právo přiznává nárok na podporu z veřejných prostředků zejména proto, že se jim nedostává nezbytných prostředků k obživě;

ii)

bezplatně se distribuují mezi nápravná zařízení, školy a státní vzdělávací zařízení, zařízení uvedená v článku 22 nařízení (EU) č. 1308/2013 a dětské prázdninové tábory, jakož i nemocnice a domovy důchodců určené členskými státy, které přijímají všechna nezbytná opatření k tomu, aby takto přidělená množství doplňovala množství běžně nakupovaná těmito zařízeními;

opatření související s poskytováním odborného vedení jiným organizacím producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud tyto organizace producentů pocházejí z regionů členských států uvedených v čl. 53 odst. 2 tohoto nařízení, nebo jednotlivým producentům.

Článek 53

Vnitrostátní finanční podpora

V regionech členských států, kde se stupeň organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny pohybuje výrazně pod průměrem Unie, mohou členské státy poskytnout organizacím producentů uznaným podle nařízení (EU) č. 1308/2013 vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků uvedených v čl. 51 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a až 10 % hodnoty produkce uvedené jakoukoli z těchto organizací producentů na trh. Vnitrostátní finanční podpora doplňuje provozní fond.

Stupeň organizovanosti producentů v regionu členského státu se pokládá za stupeň pohybující se výrazně pod průměrem Unie, pokud je průměrný stupeň organizovanosti po dobu tří po sobě následujících let, které předcházejí provádění operačního programu, nižší než 20 %. Stupeň organizovanosti se vypočte jako hodnota produkce ovoce a zeleniny v dotčeném regionu, která byla uvedena na trh organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, vydělená celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny v tomto regionu.

Členské státy, které poskytují vnitrostátní finanční podporu v souladu s odstavcem 1, informují Komisi o tom, které regiony splňují kritéria uvedená v odstavci 2 a jaká vnitrostátní finanční podpora je organizacím producentů v těchto regionech poskytována.

Oddíl 3

Odvětví včelařství

Článek 54

Cíle v odvětví včelařství

Členské státy sledují v odvětví včelařství alespoň jeden z relevantních specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1.

Článek 55

Typy intervencí v odvětví včelařství a finanční podpora Unie

Členské státy si ve svých strategických plánech SZP zvolí k jednotlivým zvoleným specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 jeden nebo více těchto typů intervencí v odvětví včelařství:

poradenské služby, technická pomoc, odborná příprava, informace a výměna osvědčených postupů, mimo jiné prostřednictvím budování sítí, pro včelaře a včelařské organizace;

investice do hmotných a nehmotných aktiv, jakož i jiná opatření zaměřená mimo jiné na:

boj proti škůdcům a nákazám napadajícím úly, zejména varroáze;

ii)

předcházení škodám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy a podpora vývoje a využívání postupů hospodaření přizpůsobených měnícím se klimatickým podmínkám;

iii)

obnova včelstev v Unii včetně plemenitby včel;

iv)

racionalizace sezónního přesunu včelstev;

opatření k podpoře laboratoří, které provádějí analýzu včelařských produktů, ztrát včel nebo poklesů produktivity a látek, které jsou pro včely potenciálně toxické;

opatření k zachování nebo zvýšení stávajícího počtu úlů v Unii, včetně plemenitby včel;

spolupráce se subjekty specializovanými na provádění výzkumných programů v oblasti včelařství a včelařských produktů;

propagace, komunikace a marketing, včetně opatření k monitorování trhu a činností zaměřených zejména na zvyšování povědomí spotřebitelů o jakosti včelařských produktů;

opatření ke zlepšení jakosti produktů.

Členské státy ve svých strategických plánech SZP odůvodní svou volbu specifických cílů a typů intervencí. V rámci zvolených typů intervencí členské státy jednotlivé intervence upřesní.

Členské státy stanoví ve svém strategickém plánu SZP finanční prostředky, které na typy intervencí zvolené v tomto strategickém plánu SZP poskytnou.

Členské státy poskytnou finanční prostředky přinejmenším ve stejné výši, jako činí finanční podpora Unie, kterou využívají na základě čl. 88 odst. 2 na podporu typů intervencí uvedených v odstavci 2 tohoto článku.

Celková finanční podpora poskytovaná Unií a členskými státy nepřesáhne výdaje vynaložené příjemcem.

Při vytváření svých strategických plánů SZP členské státy spolupracují se zástupci organizací v oblasti včelařství.

Členské státy každoročně oznamují Komisi počet úlů na svém území.

Článek 56

Další přenesené pravomoci pro typy intervencí v odvětví včelařství

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o další požadavky nad rámec těch, jež jsou stanoveny v tomto oddíle, pokud jde o:

povinnost členských států oznamovat každoročně Komisi počet úlů na svém území stanovenou v čl. 55 odst. 7;

definici „úlu“ a metody stanovení počtu úlů;

minimální příspěvek Unie na výdaje spojené s prováděním typů intervencí a jednotlivých intervencí podle článku 55.

Oddíl 4

Odvětví vína

Článek 57

Cíle v odvětví vína

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 sledují v odvětví vína jeden nebo více těchto cílů:

zlepšení hospodářské udržitelnosti a konkurenceschopnosti unijních producentů vína; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b), c) a h);

přispívání ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a ke zlepšování udržitelnosti systémů produkce a zmírňování environmentálního dopadu odvětví vína v Unii, mimo jiné prostřednictvím podpory pěstitelů vína při snižování využívání vstupů a zavádění metod a postupů pěstování, které jsou z hlediska životního prostředí udržitelnější; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. d) až f) a i);

zlepšení výkonnosti vinařských podniků Unie a jejich schopnosti přizpůsobovat se požadavkům trhu a zvýšení jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti v oblasti produkce výrobků z révy vinné a jejich uvádění na trh, včetně úspor energie, celkové energetické účinnosti a udržitelných procesů; tyto cíle se vztahují ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a) až e), g) a h);

přispívání k obnovení rovnováhy nabídky a poptávky na unijním trhu s vínem, s cílem předcházet krizím na trhu; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. a);

přispívání k zabezpečení příjmů unijních producentů, pokud jim vzniknou ztráty v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů a napadení zvěří, chorobami nebo škůdci; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. a);

zvyšování prodejnosti a konkurenceschopnosti unijních výrobků z révy vinné, zejména vývojem inovativních výrobků, procesů a technologií a dodáváním přidané hodnoty v jakémkoli článku dodavatelského řetězce; uvedený cíl může zahrnovat i předávání znalostí a vztahuje se ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. a), b), c), e) a i);

zachování používání vedlejších produktů vinifikace pro průmyslové a energetické účely s cílem zajistit jakost vína Unie a současně i ochranu životního prostředí; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. d) a e);

přispívání ke zvyšování povědomí spotřebitelů o odpovědné spotřebě vína a o unijních režimech jakosti vína; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. b) a i);

zvýšení konkurenceschopnosti unijních výrobků z révy vinné ve třetích zemích, včetně otevírání a diverzifikace trhů s vínem; tento cíl se vztahuje ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 písm. b) a h);

přispívání ke zvyšování odolnosti producentů vůči výkyvům trhu; tento cíl se vztahuje ke specifickému cíli stanovenému v čl. 6 odst. 1 písm. a).

Článek 58

Typy intervencí v odvětví vína

K jednotlivým cílům zvoleným z cílů stanovených v článku 57 si členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 ve svých strategických plánech SZP zvolí jeden nebo více těchto typů intervencí:

restrukturalizace a přeměna vinic, což je postup spočívající v jedné nebo více následujících činností:

změna odrůdové skladby, rovněž prostřednictvím přeštěpování, a to i za účelem zlepšení jakosti nebo environmentální udržitelnosti, z důvodů přizpůsobení se změně klimatu nebo za účelem posílení genetické rozmanitosti;

ii)

přemístění vinic;

iii)

opětovná výsadba vinic, je-li nezbytná v důsledku povinného vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů na pokyn příslušného orgánu členského státu;

iv)

zlepšení technik obhospodařování vinic, zejména zavedení vyspělých systémů udržitelné produkce, včetně omezení používání pesticidů, avšak kromě běžné obnovy vinic spočívající v opětovné výsadbě stejné odrůdy révy vinné v rámci stejného systému pěstování révy vinné po skončení přirozené životnosti révy;

investice do hmotných a nehmotných aktiv v rámci vinařských zemědělských systémů, kromě operací relevantních pro typ intervence podle písmene a), do zařízení na zpracování a infrastruktury vinařského závodu, jakož i do struktur a nástrojů pro uvádění na trh;

zelená sklizeň, kterou se rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu, s výjimkou nesklizení spočívajícího v ponechání vinných hroznů obchodní jakosti na révových keřích na konci běžného produkčního cyklu;

pojištění sklizně proti ztrátám příjmů v důsledku nepříznivých klimatických jevů, které lze přirovnat k přírodním katastrofám, nepříznivých klimatických jevů a škod způsobených napadením zvěří, chorobami rostlin nebo škůdci;

hmotné a nehmotné investice do inovací spočívajících ve vývoji inovativních výrobků, včetně produktů a vedlejších produktů vinifikace, inovativních procesů a technologií sloužících při produkci vinných produktů k digitalizaci těchto procesů a technologií, jakož i jiné investice, které přidávají hodnotu v kterémkoli článku dodavatelského řetězce, a to i za účelem výměny znalostí a přispívání k přizpůsobování se změně klimatu;

poradenské služby, zejména pokud jde o podmínky zaměstnávání, povinnosti zaměstnavatelů a bezpečnost a ochranu zdraví při práci;

destilace vedlejších produktů vinifikace prováděná v souladu s omezeními stanovenými v části II oddíle D přílohy VIII nařízení (EU) č. 1308/2013;

informační opatření týkající se vín Unie prováděná v členských státech na podporu odpovědné konzumace vína nebo za účelem propagace režimů jakosti Unie týkajících se označení původu a zeměpisných označení;

opatření přijatá mezioborovými organizacemi uznanými členskými státy v odvětví vína v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013, jejichž cílem je zlepšit pověst unijních vinic podporou vinařského cestovního ruchu v produkčních regionech;

opatření přijatá mezioborovými organizacemi uznanými členskými státy v odvětví vína v souladu s nařízením (EU) č. 1308/2013, jejichž cílem je zlepšit znalost trhu;

propagace a komunikace prováděná ve třetích zemích sestávající z jedné nebo více těchto činností a opatření v zájmu zlepšování konkurenceschopnosti vinařského odvětví a otevírání, diverzifikace nebo konsolidace trhů:

opatření v oblasti styku s veřejností, propagace či reklamy, která především zdůrazňují vysokou kvalitu produktů Unie, zejména pokud jde o jakost, bezpečnost potravin či životní prostředí;

ii)

účast na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu;

iii)

informační kampaně zaměřené zejména na režimy jakosti Unie týkající se označení původu, zeměpisných označení a ekologické produkce;

iv)

studie o nových nebo stávajících trzích, které jsou potřebné pro rozšiřování a konsolidaci odbytišť;

studie vyhodnocující výsledky informačních a propagačních operací;

vi)

příprava technické dokumentace, včetně laboratorních zkoušek a posudků, týkající se enologických postupů, fytosanitárních a hygienických pravidel, jakož i dalších požadavků třetích zemí na dovoz produktů odvětví vína, s cílem předcházet omezením přístupu na trhy třetích zemí nebo tento přístup umožnit;

dočasná a klesající podpora na pokrytí správních nákladů na založení vzájemných fondů;

investice do hmotných a nehmotných aktiv, jejichž cílem je posílit udržitelnost produkce vína:

zlepšení využívání vody a hospodaření s ní;

ii)

přechod na ekologickou produkci;

iii)

zavádění integrovaných produkčních technik;

iv)

nákup vybavení pro precizní nebo digitalizované metody produkce;

přispívání k ochraně půdy a zvyšování půdní sekvestrace uhlíku;

vi)

vytváření nebo udržování stanovišť příznivých pro biologickou rozmanitost nebo údržbu krajiny, včetně ochrany jejích historických prvků; nebo

vii)

snižování produkce odpadů a zlepšování nakládání s odpady.

První pododstavec písm. k) se použije pouze na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením odrůdy révy. Propagační a komunikační operace zaměřené na konsolidaci odbytišť jsou omezeny na dobu nejvýše tří let bez možnosti prodloužení a týkají se pouze režimů jakosti Unie, které se vztahují na označení původu a zeměpisná označení.

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 odůvodní ve svých strategických plánech SZP svou volbu cílů a typů intervencí v odvětví vína. V rámci zvolených typů intervencí jednotlivé intervence upřesní.

Členské státy, které zvolily typy intervencí uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. k) tohoto článku, přijmou zvláštní ustanovení pro informační a propagační akce a činnosti, a to zejména pokud jde o jejich maximální délku.

Kromě požadavků stanovených v hlavě V stanoví členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 ve svých strategických plánech SZP harmonogram provádění zvolených typů intervencí, jednotlivé intervence a obecnou finanční tabulku s uvedením zdrojů, které mají být použity, a předpokládané přidělení zdrojů na zvolené typy intervencí a na jednotlivé intervence v souladu s finančními příděly stanovenými v příloze VII.

Článek 59

Finanční podpora Unie pro odvětví vína

Finanční podpora Unie na restrukturalizaci a přeměnu vinic podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nepřesáhne 50 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic nebo 75 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic v méně rozvinutých regionech.

Tato finanční podpora nicméně může u strmých svahů a teras v oblastech se sklonem vyšším než 40 % dosáhnout až 60 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic nebo až 80 % skutečných nákladů na restrukturalizaci a přeměnu vinic v méně rozvinutých regionech.

Podpora se může poskytovat pouze v podobě náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění intervence a příspěvku na náklady na restrukturalizaci a přeměnu. Náhrada producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění intervence může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a může se poskytovat jednou z těchto forem:

povolení souběžné existence starých a nových vinic po dobu nejvýše tří let;

finanční kompenzace na maximální dobu, která nepřesáhne tři roky.

Finanční podpora Unie na investice podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nepřesáhne:

50 % způsobilých investičních nákladů v méně rozvinutých regionech;

40 % způsobilých investičních nákladů v jiných než méně rozvinutých regionech;

75 % způsobilých investičních nákladů v nejvzdálenějších regionech;

65 % způsobilých investičních nákladů na menších ostrovech v Egejském moři.

Finanční podpora Unie v maximální výši stanovené v prvním pododstavci se poskytuje pouze mikropodnikům a malým a středním podnikům ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ( 10 ). Může být však poskytnuta všem podnikům v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři.

V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž roční obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální úrovně finanční podpory Unie stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce snižují na polovinu.

Finanční podpora Unie se neposkytne podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu sdělení Komise nazvaného „Guillemet de début détecté sans guillemet de fin associéPokyny pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci nefinančních podniků v obtížích“ ( 11 ).

Finanční podpora Unie na zelenou sklizeň podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené s tímto zničením nebo odstraněním.

Finanční podpora Unie na intervence podle čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. i), j) a m) nepřesáhne 50 % přímých nebo způsobilých nákladů.

Finanční podpora Unie na pojištění sklizně podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. d) nepřesáhne:

80 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodním katastrofám;

50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti:

ztrátám uvedeným v písmeni a) a ztrátám způsobeným jinými nepříznivými klimatickými jevy;

ii)

ztrátám způsobeným napadením zvěří, chorobami rostlin nebo škůdci.

Finanční podporu Unie na pojištění sklizně lze poskytnout v případě, že dotčené platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory souvisejících s pojištěným rizikem. Pojistné smlouvy ukládají příjemcům povinnost přijmout nezbytná opatření pro předcházení rizikům.

Finanční podpora Unie na inovace podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. e) nepřesáhne:

50 % způsobilých investičních nákladů v méně rozvinutých regionech;

40 % způsobilých investičních nákladů v jiných než méně rozvinutých regionech;

80 % způsobilých investičních nákladů v nejvzdálenějších regionech;

65 % způsobilých investičních nákladů na menších ostrovech v Egejském moři.

Finanční podpora Unie v maximální výši stanovené v prvním pododstavci se poskytne pouze mikropodnikům a malým a středním podnikům ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES; může však být poskytnuta všem podnikům v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři.

Finanční podpora Unie na informační opatření a propagaci podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. h) a k) nepřesáhne 50 % způsobilých výdajů.

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 mohou kromě toho poskytnout vnitrostátní platby až do výše 30 % způsobilých výdajů, avšak finanční podpora Unie a platby členských států nesmějí dohromady překročit 80 % způsobilých výdajů.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví finanční podporu Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. g) v souladu se zvláštními pravidly stanovenými v čl. 60 odst. 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

Článek 60

Zvláštní pravidla pro finanční podporu Unie pro odvětví vína

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 zajistí, aby finanční podpora Unie na pojištění sklizně nenarušovala hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 vytvoří systém založený na objektivních kritériích, kterým se zajistí, aby zelená sklizeň nevedla k náhradě pro jednotlivé producenty, která by přesahovala mezní hodnotu stanovenou v čl. 59 odst. 3.

Výše podpory Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. g) se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsaženého ve vedlejších produktech určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu ve vyrobeném víně, se neposkytuje žádná finanční podpora Unie.

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 zajistí, aby finanční podpora Unie na destilaci vedlejších produktů vinifikace byla vyplácena lihovarům, které zpracovávají vedlejší produkty vinifikace dodané k destilaci na surový alkohol s obsahem alkoholu nejméně 92 % objemových.

Finanční podpora Unie zahrnuje jednorázovou částku určenou k náhradě nákladů na sběr těchto vedlejších produktů vinifikace. Tato částka se z lihovaru převede na producenta, pokud příslušné náklady nese producent.

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 zajistí, aby se alkohol získaný destilací vedlejších produktů vinifikace, na kterou byla přidělena finanční podpora Unie, použil výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, které nenarušují hospodářskou soutěž.

Členské státy uvedené v čl. 88 odst. 1 ve svých strategických plánech SZP zajistí, aby bylo v souladu s cíli stanovenými v čl. 57 písm. b), d) a h) vyčleněno ke splnění cílů zaměřených na ochranu životního prostředí, přizpůsobování se změně klimatu, zlepšování udržitelnosti produkčních systémů a procesů, snižování environmentálního dopadu odvětví vína v Unii, úspory energie a zvyšování celkové energetické účinnosti v odvětví vína nejméně 5 % výdajů a přijato alespoň jedno opatření.

Oddíl 5

Odvětví chmele

Článek 61

Cíle a typy intervencí v odvětví chmele

Německo sleduje v odvětví chmele jeden nebo více cílů stanovených v čl. 46 písm. a) až h), j) a k).

Německo si ve svém strategickém plánu SZP zvolí jeden nebo více typů intervencí podle článku 47 za účelem sledování zvolených cílů stanovených v odstavci 1 tohoto článku. V rámci zvolených typů intervencí Německo jednotlivé intervence upřesní. Ve svém strategickém plánu SZP Německo odůvodní volbu cílů, typů intervencí a jednotlivých intervencí ke splnění těchto cílů.

Intervence upřesněné Německem se provádějí prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů nebo jejich sdružení, uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

Operační programy uvedené v odstavci 3 splňují podmínky stanovené v čl. 50 odst. 2, 4, 5, 6 a 8.

Německo zajistí, aby finanční podpora Unie poskytovaná každé organizaci producentů nebo každému sdružení organizací producentů podle tohoto článku na typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) nepřekročila v průměru za tři po sobě jdoucí roky jednu třetinu celkové finanční podpory Unie obdržené na jejich operační program za stejné období.

Článek 62

Finanční podpora Unie

V rámci finančního přídělu stanoveného v čl. 88 odst. 3 přidělí Německo organizacím producentů nebo jejich sdružením provádějícím operační programy uvedené v čl. 61 odst. 3 maximální finanční podporu Unie v poměru k počtu hektarů s chmelem, který jednotlivé organizace producentů reprezentují.

V rámci maximálních částek přidělených každé organizaci producentů nebo každému sdružení organizací producentů podle odstavce 1 je finanční podpora Unie na operační programy uvedené v článku 61 omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů na typy intervencí podle uvedeného článku. Zbývající část výdajů nese organizace producentů nebo sdružení využívající finanční podporu Unie.

Finanční podpora Unie se vyplácí na provozní fondy zřízené organizacemi producentů nebo jejich sdruženími uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013, které operační programy provádějí. Pro tyto účely se obdobně použije článek 51 tohoto nařízení.

Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 2 se zvýší na 100 %:

v případě typů intervencí souvisejících s jedním či více cíli uvedenými v čl. 46 písm. d), e), f) a h);

v případě intervencí v oblasti společného skladování, poradenských služeb, technické pomoci, odborné přípravy a výměny osvědčených postupů souvisejících jedním či oběma cíli uvedenými v čl. 46 písm. a) a j).

Oddíl 6

Odvětví olivového oleje a stolních oliv

Článek 63

Cíle v odvětví olivového oleje a stolních oliv

Řecko, Francie a Itálie sledují v odvětví olivového oleje a stolních oliv jeden nebo více cílů stanovených v čl. 46 písm. a) až h), j) a k).

Článek 64

Typy intervencí v odvětví olivového oleje a stolních oliv

Ke sledování cílů podle článku 63 si Řecko, Francie a Itálie zvolí ve svých strategických plánech SZP jeden nebo více typů intervencí uvedených v článku 47. V rámci zvolených typů intervencí stanoví jednotlivé intervence.

Intervence stanovené Řeckem, Francií a Itálií se provádějí prostřednictvím schválených operačních programů organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013. Pro tyto účely se obdobně použije čl. 50 odst. 2, 4, 5, 6 a 8 a článek 51 tohoto nařízení, aniž je dotčen čl. 65 odst. 3.

Článek 65

Finanční podpora Unie

Finanční podpora Unie na způsobilé náklady nepřesáhne:

75 % skutečně vynaložených nákladů na intervence související s cíli uvedenými v čl. 46 písm. a) až f), h) a k);

75 % skutečně vynaložených nákladů na investice do dlouhodobých aktiv a 50 % na jiné intervence související s cílem uvedeným v čl. 46 písm. g);

50 % skutečně vynaložených výdajů na intervence související s cílem uvedeným v čl. 46 písm. j);

75 % skutečně vynaložených výdajů na typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 1 písm. f) a h), pokud je operační program prováděn nejméně ve třech třetích zemích nebo neproducentských členských státech organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů nejméně ze dvou producentských členských států, nebo 50 %, není-li tato podmínka splněna.

Finanční podpora Unie je omezena na 30 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů nebo sdružením organizací producentů v letech 2023 a 2024, na 15 % v letech 2025 a 2026 a na 10% počínaje rokem 2027.

Řecko, Francie a Itálie mohou poskytnout doplňkové financování provozních fondů podle článku 51 až do výše 50 % nákladů, které finanční podpora Unie nepokrývá.

Řecko, Francie a Itálie zajistí, aby výdaje na typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) nepřekročila jednu třetinu celkových výdajů v rámci každého z operačních programů stanovených v jejich strategických plánech SZP.

Oddíl 7

Ostatní odvětví

Článek 66

Cíle v ostatních odvětvích

Členské státy si ve svých strategických plánech SZP mohou zvolit odvětví uvedená v čl. 42 písm. f), ve kterých provádějí typy intervencí stanovené v článku 47. U každého odvětví, které si členské státy zvolí, sledují jeden nebo více cílů stanovených v čl. 46 písm. a) až h), j) a k). Členské státy svoji volbu odvětví a cílů odůvodní.

Článek 67

Typy intervencí v jiných odvětvích

U každého odvětví zvoleného podle článku 66 si členské státy zvolí jeden nebo více typů intervencí uvedených v článku 47, které mají být prováděny prostřednictvím schválených operačních programů vypracovaných:

organizacemi producentů a jejich sdruženími uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle odstavce 7 tohoto článku; nebo

družstvy a prostřednictvím jiných forem spolupráce mezi producenty zřízených z podnětu producentů a jimi ovládaných, které byly příslušným orgánem členského státu určeny jako seskupení producentů, a to pro přechodné období v délce až čtyř let od začátku schváleného operačního programu, které končí nejpozději dne 31. prosince 2027.

Členské státy stanoví kritéria pro určení seskupení producentů a stanoví činnosti a cíle seskupení producentů uvedených v odst. 1 písm. b) tak, aby tato seskupení producentů mohla splnit požadavky na uznání jako organizace producentů podle článků 152 až 154 nebo článku 161 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle odstavce 7 tohoto článku.

Seskupení producentů uvedená v odst. 1 písm. b) kromě operačního programu vypracují a předloží i plán uznání s cílem splnit během přechodného období podle uvedeného písmene požadavky stanovené v článcích 152 až 154 nebo článku 161 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle odstavce 7 tohoto článku pro uznání jako organizace producentů.

V plánu uznání jsou stanoveny činnosti a cíle pro zajištění pokroku při získávání tohoto uznání.

Podpora poskytnutá seskupení producentů, které není do konce přechodného období uznáno jako organizace producentů, musí být navrácena.

Členské státy svoji volbu typů intervencí uvedených v odstavci 1 odůvodní.

Členské státy, které se rozhodnou provádět druhy intervencí stanovené v tomto oddíle pro produkty uvedené v příloze VI, upřesní pro každé odvětví, které zvolily, seznam produktů, na něž se toto odvětví vztahuje.

Typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. c) a f) až i) se nevztahují na bavlnu, semena řepky ani řepky olejky, slunečnicová semena ani sójové boby, jež jsou uvedeny v příloze VI.

Operační programy uvedené v odstavci 1 splňují podmínky stanovené v čl. 50 odst. 2, 4, 5, 6 a 8.

Členské státy, které si zvolí provádění typů intervencí uvedených v čl. 42 písm. f) v odvětví bavlny, uznají organizace producentů a sdružení takových organizací producentů v souladu s požadavky a s využitím postupů, jež jsou stanoveny v čl. 152 odst. 1 a v článcích 153 až 156 nařízení (EU) č. 1308/2013. Seskupení producentů bavlny a sdružení takových seskupení producentů uznaná členskými státy v souladu s protokolem č. 4 k aktu o přistoupení Řecké republiky z roku 1979 před vstupem tohoto nařízení v platnost se pro účely tohoto oddílu považují za organizace producentů nebo případně za sdružení organizací producentů.

Členské státy zajistí, aby výdaje na typy intervencí uvedené v čl. 47 odst. 2 písm. f), g) a h) nepřekračovala jednu třetinu celkových výdajů v rámci každého z operačních programů stanovených v jejich strategických plánech SZP.

Článek 68

Finanční podpora Unie

Finanční podpora Unie je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů na typy intervencí uvedené v článku 67. Zbývající část výdajů nesou příjemci.

Finanční podpora Unie se vyplácí na provozní fondy zřízené organizacemi producentů nebo jejich sdruženími uznanými podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení nebo seskupeními producentů uvedenými v čl. 67 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení. Pro tyto účely se obdobně použijí článek 51 a čl. 52 odst. 1 tohoto nařízení.

Omezení ve výši 50 % stanovené v odstavci 1 se v případě organizací producentů nebo sdružení organizací producentů uznaných podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo podle čl. 67 odst. 7 tohoto nařízení po dobu prvních pěti let po roce, kdy tyto organizace producentů nebo jejich sdružení byly uznány, zvýší na 60 %.

Finanční podpora Unie je omezena na 6 % hodnoty produkce uvedené na trh:

každou organizací producentů nebo každým sdružením organizací producentů uvedenými v čl. 67 písm. 1 písm. a); nebo

každým seskupením producentů uvedeným v čl. 67 odst. 1 písm. b).

KAPITOLA IV

TYPY INTERVENCÍ PRO ROZVOJ VENKOVA

Oddíl 1

Typy intervencí

Článek 69

Typy intervencí pro rozvoj venkova

Typy intervencí podle této kapitoly spočívají v platbách nebo podpoře, pokud jde o:

závazky v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření;

přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti;

znevýhodnění specifická pro určité oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků;

investice, včetně investic do zavlažování;

zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců a začínajících podniků na venkově;

nástroje řízení rizik;

spolupráci;

výměnu znalostí a šíření informací.

Článek 70

Závazky hospodaření v oblasti životního prostředí, klimatu a další závazky hospodaření

Ve svých strategických plánech SZP členské státy zařadí mezi intervence agroenvironmentálně-klimatické závazky a mohou do nich začlenit i další závazky hospodaření. Platby na tyto závazky se poskytnou za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných ve strategických plánech SZP.

Členské státy poskytnou platby pouze zemědělcům nebo dalším příjemcům, kteří dobrovolně přijmou závazky hospodaření, u nichž se má za to, že přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Podle tohoto článku poskytují členské státy platby pouze na závazky, které:

jdou nad rámec relevantních povinných požadavků na hospodaření a standardů DZES stanovených podle kapitoly I oddílu 2;

jdou nad rámec relevantních minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, nebo dobrých životních podmínek zvířat, jakož i dalších relevantních závazných požadavků stanovených vnitrostátním a unijním právem; tento požadavek se nepoužije na závazky související s agrolesnickými systémy a údržbou zalesněných ploch;

jdou nad rámec podmínek stanovených pro údržbu zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 2;

se liší od závazků, na které jsou poskytovány platby podle článku 31.

Členské státy určí platby, jež mají být poskytnuty na základě dodatečných nákladů vzniklých a příjmů ušlých v důsledku přijatých závazků, a to s přihlédnutím ke stanoveným cílům. Tyto platby se poskytují jednou ročně a mohou krýt také transakční náklady. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy poskytnout podporu formou jednorázové platby za jednotku.

Členské státy mohou prosazovat a podporovat kolektivní schémata a platbu na výsledek s cílem motivovat zemědělce nebo další příjemce, aby ve větší míře nebo měřitelným způsobem výrazně zlepšili kvalitu životního prostředí.

Závazky se přijímají na období pěti až sedmi let.

Členské státy nicméně mohou ve svých strategických plánech SZP stanovit:

u určitých druhů závazků období delší, a to i stanovením jejich ročního prodloužení po uplynutí původně stanoveného období, je-li toto delší období nezbytné k dosažení či zachování určitých přínosů pro životní prostředí nebo dobré životní podmínky zvířat;

kratší období v délce nejméně jednoho roku v případě závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, závazků v oblasti ochrany, udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů, přechodu k ekologickému zemědělství, nových závazků, které přímo navazují na závazky plněné během počátečního období, nebo v jiných řádně odůvodněných případech.

Členské státy zajistí, aby pro operace prováděné v rámci typu intervencí uvedeného v tomto článku bylo zavedeno ustanovení o přezkumu s cílem zajistit jejich přizpůsobení v důsledku změn relevantních závazných standardů, požadavků nebo povinností podle odstavce 3, jejichž rámec mají závazky přesáhnout, nebo s cílem zajistit soulad s prvním pododstavcem písm. d) téhož odstavce. Pokud příjemce takovou úpravu nepřijme, závazek skončí a za období, během něhož byl závazek účinný, se nepožaduje vrácení podpory poskytnuté podle tohoto článku.

Členské státy rovněž zajistí, aby pro operace prováděné v rámci typu intervencí uvedeného v tomto článku, které přesahují období strategického plánu SZP, bylo zavedeno ustanovení o přezkumu s cílem umožnit jejich přizpůsobení právnímu rámci, který se použije v následujícím období.

V případech, kdy je podpora podle tohoto článku poskytnuta na agroenvironmentálně-klimatické závazky, závazky týkající se přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství či zachování těchto postupů a způsobů stanovených v nařízení (EU) 2018/848, stanoví členské státy platbu na hektar. U jiných závazků mohou členské státy použít jiné jednotky než hektary. V řádně odůvodněných případech mohou členské státy poskytnout podporu podle tohoto článku formou jednorázové částky.

Členské státy zajistí, aby osoby provádějící operace v rámci tohoto typu intervencí měly přístup k relevantním znalostem a informacím požadovaným k realizaci takových operací a aby s cílem pomáhat zemědělcům, kteří se zaváží své systémy produkce změnit, byla pro ty, kdo o to požádají, k dispozici vhodná odborná příprava a i přístup k odborným znalostem.

10.

Členské státy zajistí, aby intervence v rámci tohoto článku byly v souladu s intervencemi na základě článku 31.

Článek 71

Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti

Členské státy mohou poskytnout platby na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP, aby přispěly k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Platby podle tohoto článku se poskytují aktivním zemědělcům na plochy vymezené podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Členské státy mohou provést doladění v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 32 odst. 3 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 1305/2013.

Členské státy mohou podle tohoto článku poskytnout platby pouze za účelem úplné či částečné kompenzace příjemců za dodatečně vzniklé náklady a ušlé příjmy v důsledku přírodních omezení nebo jiných omezení specifických pro dotčenou oblast.

Dodatečně vzniklé náklady a ušlé příjmy uvedené v odstavci 4 se vypočítají ve vztahu k přírodním omezením nebo jiným omezením specifickým pro dotčenou oblast, a to v porovnání s oblastmi, jichž se přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti netýkají.

Platby podle tohoto článku se poskytují jednou ročně na hektar zemědělské plochy.

Článek 72

Znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků

Členské státy mohou poskytnout platby na znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z provádění směrnic 92/43/EHS, 2009/147/ES nebo 2000/60/ES za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategickém plánu SZP, aby přispěly k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Platby podle tohoto článku se poskytují zemědělcům, držitelům lesů a jejich sdružením, jakož i jiným správcům půdy.

Mezi znevýhodněné oblasti mohou členské státy při jejich určování zahrnout jednu nebo více těchto oblastí:

zemědělské a lesní oblasti v rámci sítě Natura 2000 vymezené podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES;

jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro zemědělské činnosti nebo lesnictví, která přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS, pokud tyto oblasti v rámci jednoho strategického plánu SZP nepřekročí 5 % oblastí určených v rámci sítě Natura 2000, na které se vztahuje jeho územní působnost;

zemědělské plochy zahrnuté v plánech povodí podle směrnice 2000/60/ES.

Členské státy mohou podle tohoto článku poskytnout platby pouze za účelem úplné či částečné kompenzace příjemců za dodatečně vzniklé náklady a ušlé příjmy v důsledku znevýhodnění specifických pro dotčenou oblast, včetně veškerých transakčních nákladů.

Dodatečné náklady a ušlé příjmy uvedené v odstavci 4 se vypočítají:

ve vztahu k omezením vyplývajícím ze směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES v souvislosti s nevýhodami vyplývajícími z požadavků, které jdou nad rámec příslušných standardů DZES stanovených podle oddílu 2 kapitoly I této hlavy, jakož i podmínek stanovených pro údržbu zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení;

ve vztahu k omezením vyplývajícím ze směrnice 2000/60/ES v souvislosti se znevýhodněními vyplývajícími z požadavků, které jdou nad rámec relevantních povinných požadavků na hospodaření, s výjimkou PPH 1 uvedených v příloze III tohoto nařízení, a standardů DZES stanovených podle oddílu 2 kapitoly 1 této hlavy, jakož i podmínek stanovených pro údržbu zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení.

Platby podle tohoto článku se poskytují jednou ročně na hektar.

Článek 73

Investice

Členské státy mohou poskytnout podporu na investice za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku pouze na takové investice do hmotných a nehmotných aktiv, které přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Pro podniky přesahující určitou velikost, kterou členské státy určí ve svých strategických plánech SZP, se podpora v odvětví lesnictví podmíní předložením relevantních informací pocházejících z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s udržitelným obhospodařováním lesů vymezeným v Obecných pokynech pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě přijatých v rámci druhé ministerské konference o ochraně lesů v Evropě konané v Helsinkách ve dnech 16. a 17. červena 1993.

Členské státy stanoví seznam nezpůsobilých investic a kategorií výdajů zahrnující alespoň:

nákup zemědělských produkčních práv;

nákup platebních nároků;

nákup pozemků za částku přesahující 10 % celkových způsobilých výdajů na dotčenou operaci, s výjimkou nákupu pozemků za účelem ochrany životního prostředí a zachování půdy bohaté na uhlík nebo nákupu pozemků mladými zemědělci za využití finančních nástrojů; v případě finančních nástrojů se tento strop použije na způsobilé veřejné výdaje vyplacené konečnému příjemci nebo v případě záruk na částku příslušné půjčky;

nákup zvířat a nákup jednoletých rostlin a jejich výsadba, a to za jiným účelem, než:

obnovení zemědělského nebo lesnického potenciálu po přírodní katastrofě, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofické události;

ii)

ochrana hospodářských zvířat před velkými predátory nebo používání v lesnictví namísto strojů;

iii)

chov ohrožených plemen podle definice v čl. 2 bodě 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ( 12 ) v rámci závazků uvedených v článku 70; nebo

iv)

ochrana rostlinných odrůd ohrožených genetickou erozí v rámci závazků uvedených v článku 70;

úrokové sazby z dlužných částek, kromě grantů udělených v podobě subvencí úrokových sazeb nebo subvencí poplatků za záruky;

investice do rozsáhlé infrastruktury podle vymezení členskými státy v jejich strategických plánech SZP, která není součástí strategií komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 32 nařízení (EU) 2021/1060, s výjimkou investic do širokopásmového připojení a preventivních opatření v oblasti ochrany proti povodním nebo ochrany pobřeží, jejichž cílem je zmírnění následků pravděpodobných přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo katastrofických událostí;

investice do zalesňování, které nejsou v souladu s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu podle zásad udržitelného obhospodařování lesů stanovených v celoevropských pokynech pro zalesňování a obnovu lesů.

Písmena a), b), d) a f) prvního pododstavce neplatí, pokud je podpora poskytována prostřednictvím finančních nástrojů.

Členské státy omezí podporu na jednu nebo více sazeb nepřekračujících 65 % způsobilých nákladů.

Maximální míry podpory mohou být zvýšeny takto:

do výše 80 % u těchto investic:

investice spojené s jedním nebo více specifickými cíli stanovenými v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f), a pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, podle čl. 6 odst. 1 písm. i);

ii)

investice mladých zemědělců, kteří splňují podmínky stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP v souladu s čl. 4 odst. 6;

iii)

investice v nejvzdálenějších regionech nebo na menších ostrovech v Egejském moři;

do výše 85 % u investic malých zemědělských podniků podle vymezení členskými státy;

do výše 100 % u těchto investic:

zalesňování, zavádění a regenerace agrolesnických systémů, konsolidace půdy v lesnictví a neproduktivní investice spojené s jedním nebo více specifickými cíli stanovenými v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f), včetně neproduktivních investic zaměřených na ochranu hospodářských zvířat a plodin před škodami způsobenými volně žijícími zvířaty;

ii)

investice do základních služeb ve venkovských oblastech a infrastruktury v zemědělství a lesnictví podle vymezení členskými státy;

iii)

investice do obnovy zemědělského nebo lesního potenciálu po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech a investice do vhodných preventivních opatření, jakož i investice do zachování zdraví lesů;

iv)

neproduktivní investice podporované prostřednictvím strategií komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 32 nařízení (EU) 2021/1060 a projektů operačních skupin EIP podle čl. 127 odst. 3 tohoto nařízení.

V případech, kdy jsou zemědělcům uloženy nové požadavky vyplývající z unijního práva, může být podpora poskytnuta na investice určené ke splnění těchto požadavků nejvýše po dobu 24 měsíců ode dne, kdy se tyto požadavky stanou pro daný zemědělský podnik povinnými.

Článek 74

Investice do zavlažování

Členské státy mohou poskytnout podporu na investice do zavlažování nových a stávajících zavlažovaných ploch, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 73 a v tomto článku.

Na investice do zavlažování se poskytuje podpora pouze tehdy, zaslal-li dotčený členský stát Komisi plán povodí, jak je stanoveno ve směrnici 2000/60/8ES, a to pro celou oblast, v níž má být investice uskutečněna, jakož i pro jakoukoli jinou oblast, na jejíž životní prostředí může mít daná investice vliv. Opatření, která se uplatňují na základě plánu povodí v souladu s článkem 11 uvedené směrnice a která jsou relevantní pro odvětví zemědělství, musí být upřesněna v příslušném programu opatření.

Musí být zavedeno nebo v rámci investic je třeba zavést měření spotřeby vody umožňující měření spotřeby vody na úrovni investic, které jsou předmětem podpory.

Členské státy mohou poskytnout podporu na investici do vylepšení stávajícího zavlažovacího zařízení nebo prvku zavlažovací infrastruktury pouze v případě, že:

posouzení ex-ante vede k závěru, že daná investice má s ohledem na technické parametry stávajícího zařízení nebo infrastruktury potenciál dosáhnout úspory vody;

pokud má daná investice vliv na útvary podzemních nebo povrchových vod, jejichž stav byl v relevantním plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody, je dosaženo skutečného snížení spotřeby vod, což přispěje k dosažení dobrého stavu uvedených vodních útvarů, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/60/ES.

Členské státy ve svých strategických plánech SZP stanoví jako podmínku způsobilosti v souladu s čl. 111 písm. d) procentní podíly pro potenciální úspory vody a skutečné snížení spotřeby vody. Tyto úspory vody odrážejí potřeby stanovené v plánech povodí vycházejících ze směrnice 2000/60/ES uvedené v příloze XIII tohoto nařízení.

Žádná z podmínek uvedených v tomto odstavci se nevztahuje na investici do stávajícího zařízení, která má vliv pouze na energetickou účinnost, na investici do výstavby nádrží ani na investici do využívání recyklované odpadní vody, která nemá vliv na útvary podzemní či povrchové vody.

Členské státy mohou poskytnout podporu na investice do využívání recyklované odpadní vody jako alternativního zásobování vodou, pouze pokud je poskytování a využívání této vody v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ( 13 ).

Členské státy mohou poskytnout podporu na investici, která vede k čistému zvětšení zavlažované plochy a má vliv na daný útvar podzemních nebo povrchových vod, pouze pokud:

stav tohoto vodního útvaru nebyl v příslušném plánu povodí označen za méně než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody a

z analýzy environmentálního dopadu vyplývá, že investice nebude mít žádný významný nepříznivý dopad na životní prostředí; tuto analýzu dopadu na životní prostředí provede nebo schválí příslušný orgán a může se rovněž týkat skupin podniků.

Členské státy mohou poskytnout podporu na investici do výstavby nebo rozšíření nádrže pro účely zavlažování, pouze pokud to nebude mít významný nepříznivý dopad na životní prostředí.

Členské státy omezí podporu na jednu nebo více sazeb nepřekračujících:

80 % způsobilých nákladů na investice do zavlažování realizované v zemědělském podniku podle odstavce 4;

100 % způsobilých nákladů na investice do zemědělské infrastruktury realizované mimo zemědělský podnik, která se má využívat pro účely zavlažování;

65 % způsobilých nákladů na další investice do zavlažování realizované v zemědělském podniku.

Článek 75

Zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců a začínajících podniků na venkově

Členské státy mohou poskytnout podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců a začínajících podniků na venkově, včetně zahájení činnosti nových zemědělců, a to za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP, aby přispěly k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku pouze za účelem pomoci:

při zahájení činnosti mladých zemědělců, kteří splňují podmínky stanovené členskými státy v jejich strategických plánech SZP v souladu s čl. 4 odst. 6;

při zahájení činnosti podniků na venkově spojených se zemědělstvím nebo lesnictvím, včetně zahájení činnosti nových zemědělců, nebo při diverzifikaci příjmů domácností zemědělců i na činnosti nezemědělské povahy;

při zahájení nezemědělské činnosti začínajících podniků ve venkovských oblastech v souvislosti se strategiemi komunitně vedeného místního rozvoje stanovenými v článku 32 nařízení (EU) 2021/1060.

Členské státy stanoví podmínky týkající se předložení a obsahu podnikatelského plánu, který musí předložit příjemci, aby mohli obdržet podporu podle tohoto článku.

Členské státy poskytnou podporu formou jednorázových částek nebo finančních nástrojů nebo kombinace obou způsobů. Podpora je omezena maximální částkou podpory ve výši 100 000 EUR a lze ji diferencovat na základě objektivních kritérií.

Článek 76

Nástroje řízení rizik

Členské státy mohou poskytnout podporu na nástroje řízení rizik za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP.

Podpora podle tohoto článku může být poskytnuta na prosazování nástrojů řízení rizik, které pomáhají aktivním zemědělcům s řízením rizik spojených s produkcí a příjmy v rámci jejich zemědělské činnosti, jež jsou mimo jejich kontrolu, přičemž tyto nástroje přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Členské státy mohou v souladu se svým posouzením potřeb poskytnout podporu na různé druhy nástrojů řízení rizik, včetně nástrojů ke stabilizaci příjmu, a to zejména na :

finanční příspěvky na pojistné;

finanční příspěvky do vzájemných fondů, a to i na administrativní náklady na jejich založení.

Při poskytování podpory podle odstavce 3 stanoví členské státy tyto podmínky způsobilosti:

druhy a oblast působnosti způsobilých nástrojů řízení rizik;

metodiku výpočtu ztrát a faktory vedoucí k poskytnutí náhrad;

pravidla zakládání a správy vzájemných fondů a v relevantních případech jiných způsobilých nástrojů řízení rizik.

Členské státy zajistí, aby se podpora poskytovala pouze na krytí ztrát přesahujících hranici alespoň 20 % průměrné roční produkce nebo příjmu zemědělce v předchozích třech letech nebo průměru za tříleté období na základě předcházejícího pětiletého období, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota. Odvětvové nástroje řízení rizik provádějí výpočet ztrát buď na úrovni zemědělského podniku, nebo na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví.

Členské státy mohou poskytnout podporu formou financování samostatného provozního kapitálu v rámci finančních nástrojů uvedených v čl. 80 odst. 3 za účelem náhrady za ztráty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce zemědělcům, kteří se nepodílejí na nástroji řízení rizik.

Členské státy omezí podporu na jednu nebo více sazeb nepřekračujících 70 % způsobilých nákladů.

Tento odstavec se nepoužije na příspěvky uvedené v článku 19.

Členské státy zajistí, aby nedošlo k poskytnutí nadměrných náhrad v důsledku zkombinování intervencí podle tohoto článku s dalšími veřejnými nebo soukromými systémy řízení rizik.

Článek 77

Spolupráce

Členské státy mohou poskytnout podporu na spolupráci za podmínek stanovených v tomto článku a dále upřesněných v jejich strategických plánech SZP, a to za účelem:

přípravy a provádění projektů operačních skupin EIP podle čl. 127 odst. 3;

přípravy a provádění iniciativy LEADER;

propagace a podpory režimů jakosti uznaných Unií nebo členskými státy a jejich využívání zemědělci;

podpory seskupení producentů, organizací producentů nebo mezioborových organizací;

přípravy a provádění strategií inteligentních vesnic podle vymezení členskými státy;

podpory jiných forem spolupráce.

Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku pouze na prosazování nových forem spolupráce, včetně těch stávajících, pokud je zahajována nová činnost. Spolupráce zahrnuje alespoň dva aktéry a přispívá k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Členské státy mohou podle tohoto článku pokrýt náklady související se všemi aspekty spolupráce.

Členské státy mohou poskytnout podporu podle tohoto článku jako úhrnnou částku pokrývající náklady na spolupráci a náklady na provedené operace, nebo mohou pokrýt pouze náklady na spolupráci a použít fondy z jiných typů intervencí pro rozvoj venkova, nebo z jiných vnitrostátních či unijních nástrojů podpory na pokrytí nákladů provedených operací.

V případech, kdy je podpora vyplacena jako úhrnná částka, členské státy zajistí, aby byla prováděná operace v souladu s relevantními pravidly a požadavky stanovenými v článcích 70 až 76 a 78.

V případě iniciativy LEADER se odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce:

poskytuje podpora vztahující se na všechny náklady způsobilé pro podporu v rámci přípravných akcí podle čl. 34 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060 a podpora na provádění vybraných strategií podle písmen b) a c) uvedeného odstavce pouze jako úhrnná částka podle tohoto článku; a

členské státy zajistí, aby prováděné operace sestávající z investic byly v souladu s relevantními pravidly a požadavky Unie platnými pro typ intervence týkající se investic, jak jsou stanoveny v článku 73 tohoto nařízení.

Členské státy podle tohoto článku nepodporují spolupráci, jež zahrnuje pouze výzkumné orgány.

V případě spolupráce v kontextu předávání zemědělských podniků, zejména z důvodu generační obměny na úrovni zemědělského podniku, mohou členské státy poskytnout podporu pouze zemědělcům, kteří dosáhli důchodového věku, jak je stanoven dotčeným členským státem v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, nebo zemědělcům, kteří tohoto věku dosáhnou nejpozději na konci takové operace.

Členské státy omezí podporu na maximální délku sedmi let. Tato podmínka se nepoužije na iniciativu LEADER a v řádně odůvodněných případech na společné akce v oblasti životního prostředí a klimatu, jež jsou nezbytné k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f).

Členské státy omezí podporu pro:

informační a propagační opatření týkající se režimů jakosti na jednu nebo více sazeb nepřekračujících 70 % způsobilých nákladů;

zřizování seskupení producentů, organizací producentů nebo mezioborových organizací na 10 % roční hodnoty produkce skupiny nebo organizace uvedené na trh s maximální částkou ve výši 100 000 EUR ročně; tato podpora se postupně snižuje a je omezena na prvních pět let po uznání.

Článek 78

Výměna znalostí a šíření a informací

Členské státy mohou poskytnout podporu na výměnu znalostí a šíření informací za podmínek stanovených v tomto článku a na základě dalších náležitostí uvedených v jejich strategických plánech SZP s cílem přispět k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2, přičemž se specificky zaměří na ochranu přírody, životního prostředí a klimatu, včetně opatření zaměřených na vzdělávání a zvyšování povědomí v oblasti životního prostředí a na rozvoj podniků na venkově a komunit.

Podpora podle tohoto článku může pokrývat náklady na jakékoli relevantní opatření na prosazování inovací, odborné přípravy a poradenství a jiných forem výměny znalostí a šíření informací, mimo jiné prostřednictvím navrhování a aktualizace plánů a studií za účelem výměny znalostí a šíření informací. Tato opatření přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Podporu na poradenské služby lze poskytnout pouze poradenským službám, které jsou v souladu s čl. 15 odst. 3.

Členský stát může v případě zřizování poradenských služeb poskytnout podporu ve formě pevně stanovené částky ve výši maximálně 200 000 EUR. Zajistí, aby tato podpora byla časově omezená.

Členské státy zajistí, aby opatření podporovaná v rámci tohoto typu intervencí vycházela z popisu AKIS poskytnutého v jejich strategických plánech SZP v souladu s čl. 114 písm. a) bodu i) a byla s ním v souladu.

Oddíl 2

Prvky platné pro několik typů intervencí

Článek 79

Výběr operací

Po konzultaci s monitorovacím výborem uvedeným v článku 124 (dále jen „monitorovací výbor“) stanoví vnitrostátní řídící orgán, v relevantních případech regionální řídící orgány nebo určené zprostředkující subjekty, kritéria výběru pro tyto typy intervencí: investice, zahájení činnosti mladých zemědělců, nových zemědělců a začínajících podniků na venkově, spolupráce, výměna znalostí a šíření informací. Tato kritéria výběru musí zajistit rovné zacházení s žadateli, lepší využívání finančních zdrojů a zacílení podpory v souladu s účelem intervencí.

Členské státy mohou rozhodnout, že se kritéria výběru nevztahují na investiční intervence s jasným zaměřením na životní prostředí nebo prováděné v souvislosti s činnostmi zaměřenými na činnosti obnovy.

Odchylně od prvního pododstavce může být v řádně odůvodněných případech a po konzultaci s monitorovacím výborem stanovena jiná metoda výběru.

Odpovědností řídících orgánů nebo určených zprostředkujících subjektů podle odstavce 1 nejsou dotčeny úkoly místních akčních skupin uvedených v článku 33 nařízení (EU) 2021/1060.

Odstavec 1 se nepoužije, je-li podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů.

Členské státy se mohou rozhodnout, že kritéria výběru uvedená v odstavci 1nepoužijí na operace, které získaly certifikaci „pečeť excelence“ na základě programu Horizont 2020 zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ( 14 ), programu Horizont Evropa nebo Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 ( 15 ), pokud jsou tyto operace v souladu se strategickým plánem SZP.

Celou operaci nebo její část lze provádět mimo dotčený členský stát, a to i mimo Unii, za předpokladu, že operace přispívá k dosažení cílů strategického plánu SZP.

Článek 80

Specifická pravidla pro finanční nástroje

Podpora ve formě finančních nástrojů uvedených v článku 58 nařízení (EU) 2021/1060 může být poskytována v rámci typů intervencí uvedených v článcích 73 až 78 tohoto nařízení.

Pokud je podpora poskytnuta ve formě finančních nástrojů, použijí se definice výrazů „finanční nástroj“, „finanční produkt“, „konečný příjemce“, „holdingový fond“, „zvláštní fond“, „aktivační účinek“, „multiplikační poměr“, „náklady na správu“ a „poplatky za správu“ uvedené v článku 2 nařízení (EU) 2021/1060 a ustanoveních hlavy V kapitoly II oddílu II uvedeného nařízení.

Kromě toho se použijí odstavce 3, 4 a 5 tohoto článku.

V souladu s čl. 58 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 může být provozní kapitál, včetně samostatného provozního kapitálu, způsobilým výdajem podle článků 73, 74, 76, 77 a 78 tohoto nařízení, pokud přispívá k dosažení alespoň jednoho specifického cíle, který je pro dotčenou intervenci relevantní. Podpora pro financování samostatného provozního kapitálu podle kteréhokoli z uvedených článků může být poskytnuta, aniž by podléhala požadavku, aby konečný příjemce obdržel podporu na jiné výdaje podle téhož článku.

U činností spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU nepřesáhne celková částka podpory pro provozní kapitál poskytnutá konečnému příjemci hrubý grantový ekvivalent ve výši 200 000 EUR během jakéhokoli období tří rozpočtových let.

Odchylně od článků 73, 74, 76, 77 a 78 se míry podpory stanovené v uvedených článcích nepoužijí na financování samostatného provozního kapitálu.

Způsobilé výdaje finančního nástroje představují celkovou vyplacenou částku způsobilých veřejných výdajů bez doplňkového vnitrostátního financování uvedeného v čl. 115 odst. 5 nebo v případě záruk vyčleněnou na smlouvy o zárukách prostřednictvím finančního nástroje během období způsobilosti. Tato částka odpovídá:

platbám konečným příjemcům v případě půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

zdrojům vyčleněným na smlouvy o zárukách bez ohledu na to, zda dosud nejsou splacené nebo zda se již staly splatnými, aby bylo možno uspokojit případně vznesené nároky na úhradu ztrát, které byly vypočteny na základě multiplikačního poměru stanoveného pro příslušné vyplacené nové půjčky či kapitálové investice do konečných příjemců;

platbám konečným příjemcům nebo v jejich prospěch, pokud jsou finanční nástroje kombinovány s dalším unijním příspěvkem do jediné operace finančního nástroje v souladu s čl. 58 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060;

poplatkům za správu a úhradám nákladů na správu vzniklým orgánům provádějícím finanční nástroj.

Je-li finanční nástroj prováděn po několik po sobě jdoucích programových období, může být podpora konečným příjemcům nebo v jejich prospěch, včetně nákladů na správu a poplatků za správu, poskytnuta na základě dohod uzavřených během předchozího programového období, pokud tato podpora splňuje pravidla způsobilosti následujícího programového období. V takových případech se způsobilost výdajů předložených ve výkazech o výdajích určí v souladu s pravidly dotčeného programového období.

Pro účely prvního pododstavce písmene b)se v případě, že subjekt, jenž má prospěch ze záruk, nevyplatil konečným příjemcům plánovanou částku nových půjček, kapitálových nebo kvazikapitálových investic v souladu s multiplikačním poměrem, způsobilé výdaje úměrně sníží. Multiplikační poměr lze přehodnotit, je-li to odůvodněno následnými změnami tržních podmínek. Takové přehodnocení nemá zpětnou působnost.

Pro účely prvního pododstavce písmene d) tohoto odstavce závisí poplatky za správu na výkonnosti. Jsou-li subjekty provádějící holdingový fond vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky podle čl. 59 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060, výše nákladů na správu a poplatků za správu zaplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, podléhá finančnímu limitu ve výši až 5 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů vyplacených konečným příjemcům formou půjček nebo vyčleněných na smlouvy o zárukách a až 7 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů vyplacených konečným příjemcům v podobě kapitálových a kvazikapitálových investic.

Jsou-li subjekty provádějící zvláštní fond vybrány prostřednictvím přímého zadání zakázky podle čl. 59 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060, výše nákladů na správu a poplatků za správu zaplacených těmto subjektům, které lze vykázat jako způsobilé výdaje, podléhá finančnímu limitu ve výši až 7 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů vyplacených konečným příjemcům formou půjček nebo vyčleněných na smlouvy o zárukách a až 15 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů vyplacených konečným příjemcům v podobě kapitálových nebo kvazikapitálových investic.

Pro účely prvního pododstavce písmene d), v případě, že jsou subjekty provádějící holdingový fond nebo zvláštní fondy vybrány prostřednictvím nabídkového řízení v souladu s použitelným právem, se částka nákladů na správu a poplatků za správu určí v dohodě o financování a odráží výsledek nabídkového řízení.

Pokud jsou poplatky za zprostředkování nebo jakákoli jejich část účtovány konečným příjemcům, nevykazují se jako způsobilé výdaje.

Článek 81

Použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU

Členské státy mohou v návrhu strategického plánu SZP podle článku 118 nebo v žádosti o změnu strategického plánu SZP podle článku 119 přidělit částku až do výše 3 % původního celkového přídělu z EZFRV pro strategický plán SZP, kterou se má přispět do Programu InvestEU a která má být poskytnuta prostřednictvím záruky EU a poradenského centra InvestEU. Ve strategickém plánu SZP jsou uvedeny důvody používání Programu InvestEU a jeho příspěvek k dosažení jednoho nebo více specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1 a 2 a zvolených v rámci strategického plánu SZP.

Částka, kterou se má přispět do Programu InvestEU, se použije v souladu s pravidly stanovenými v nařízení (EU) 2021/523.

Členské státy stanoví celkovou výši příspěvků pro každý rok. V případě žádostí o změnu strategického plánu SZP se tyto částky týkají pouze budoucích let.

Částka uvedená v odstavci 1 se po uzavření dohody o příspěvcích uvedené v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2021/523 použije k tvorbě rezerv části záruky EU v rámci složky pro členský stát a pro poradenské centrum InvestEU. Rozpočtové závazky Unie týkající se jednotlivých dohod o příspěvcích může v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027 uskutečňovat Komise v ročních splátkách.

Pokud dohoda o příspěvcích podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2021/523 v částce uvedené v odstavci 1 tohoto článku přidělené ve strategickém plánu SZP nebyla uzavřena do čtyř měsíců od přijetí prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje uvedený strategický plán SZP v souladu s článkem 118 tohoto nařízení, ve strategickém plánu SZP se opětovně přidělí odpovídající částka poté, co je schválena žádost členského státu o změnu, která je předložena v souladu s článkem 119 tohoto nařízení.

Dohoda o příspěvcích pro částku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku vyčleněnou v žádosti o změnu strategického plánu SZP, jež je předložena v souladu s článkem 119 tohoto nařízení, se uzavře souběžně s přijetím prováděcího rozhodnutí Komise, jímž se tato změna strategického plánu SZP schvaluje.

Není-li do devíti měsíců od schválení dohody o příspěvcích uzavřena záruční dohoda uvedená v čl. 10 odst. 4 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/523, dohoda o příspěvcích se ukončí nebo prodlouží po vzájemné dohodě.

Pokud je účast členského státu v Programu InvestEU ukončena, dotčené částky vložené do společného rezervního fondu na tvorbu rezerv se vrátí zpět jako vnitřní účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení a členský stát podá žádost o změnu svého strategického plánu SZP za účelem využití vrácených částek a částek přidělených na budoucí kalendářní roky podle odstavce 2 tohoto článku.

Ukončení dohody o příspěvcích nebo její změna se uzavírají současně s přijetím prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje příslušná změna strategického plánu SZP, a to nejpozději do 31. prosince 2026.

Není-li, v souladu s čl. 10 odst. 4 třetím pododstavcem nařízení (EU) 2021/523, záruční dohoda řádně provedena ve lhůtě schválené v dohodě o příspěvcích, nikoli však delší než čtyři roky od jejího podpisu, dohoda o příspěvcích se pozmění. Členský stát může požadovat, aby se k částkám, kterými se přispělo na záruku EU podle odstavce 1 tohoto článku a které jsou vázány v záruční dohodě, ale nepokrývají příslušné půjčky, kapitálové investice ani jiné rizikové nástroje, přistupovalo v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

Zdroje vytvořené z částek nebo připsatelné částkám, kterými se přispělo na záruku EU, se zpřístupní členskému státu v souladu s čl. 10 odst. 5 písm. a) nařízení (EU) 2021/523 a použijí se na podporu v rámci stejného cíle nebo stejných cílů podle odstavce 1 tohoto článku ve formě finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk.

Lhůta pro automatické zrušení závazku stanovená v článku 34 nařízení (EU) 2021/2116 pro částky, které se mají opětovně použít v rámci strategického plánu SZP v souladu s odstavci 4, 5 a 6 tohoto článku, začíná běžet v roce, ve kterém se přijmou odpovídající rozpočtové závazky.

Článek 82

Přiměřenost a přesnost výpočtu plateb

V případech, kdy se platby poskytují na základě dodatečných nákladů a ušlých příjmů v souladu s články 70, 71 a 72, členské státy zajistí, aby byly příslušné výpočty přiměřené a přesné a byly stanoveny předem na základě spravedlivé, nestranné a ověřitelné metody výpočtu. Uvedené výpočty nebo potvrzení jejich přiměřenosti a přesnosti provedou za tímto účelem subjekty, které jsou funkčně nezávislé na orgánech odpovědných za provádění strategického plánu SZP a které mají potřebné odborné znalosti.

Článek 83

Formy grantů

Aniž jsou dotčeny články 70, 71, 72 a 75, granty udělené na základě této kapitoly mohou mít kteroukoliv z těchto forem:

úhrada způsobilých nákladů, které příjemci skutečně vznikly;

jednotkové náklady;

jednorázové částky;

paušální financování.

Částky forem grantů uvedených v odst. 1 písm. b), c) a d) se stanoví jedním z těchto způsobů:

spravedlivou, nestrannou a ověřitelnou metodou výpočtu založenou na:

statistických údajích, jiných objektivních informacích nebo odborném posudku;

ii)

ověřených údajích jednotlivých příjemců z minulých let; nebo

iii)

použití obvyklých postupů účtování nákladů jednotlivých příjemců;

prostřednictvím návrhů rozpočtů sestavených případ od případu a předem schválených subjektem, který operaci vybral;

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb používaných v rámci politik Unie pro obdobný druh operace;

v souladu s pravidly pro uplatňování odpovídajících jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb používaných v rámci režimů pro granty financované výhradně dotčeným členským státem na obdobný druh operace.

Členské státy mohou příjemcům poskytnout podmíněné granty, které jsou plně nebo částečně vratné, jak je stanoveno v dokumentu obsahujícím podmínky pro poskytnutí podpory, a v souladu s těmito podmínkami:

vracení zdrojů provádí příjemce v souladu s podmínkami, na nichž se řídící orgán a příjemce dohodnou;

členské státy zdroje vrácené příjemcem opětovně využijí ke stejnému specifickému cíli strategického plánu SZP do 31. prosince 2029, a to ve formě podmíněných grantů, ve formě finančního nástroje nebo v jiné formě podpory; vrácené částky a informace o jejich opětovném použití se zahrnou do poslední výroční zprávy o výkonnosti;

členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byly dané zdroje vedeny na oddělených účtech nebo pod vhodnými účetními kódy;

zdroje Unie, které jsou příjemci kdykoli vráceny, ale nejsou do 31. prosince 2029 opětovně využity, se vrátí do rozpočtu Unie v souladu s článkem 34 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 84

Přenesené pravomoci pro dodatečné požadavky na typy intervencí pro rozvoj venkova

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o dodatečné požadavky k požadavkům stanoveným v této kapitole, jež se týkají podmínek poskytování podpory:

na závazky hospodaření podle článku 70 týkající se genetických zdrojů a dobrých životních podmínek zvířat;

na režimy jakosti podle článku 77, pokud jde o specifičnost konečného produktu, přístup k systému, ověření závazných specifikací produktu, transparentnost systému a sledovatelnost produktů, jakož i uznání dobrovolných systémů certifikace členskými státy.

HLAVA IV

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 85

Výdaje z EZZF a EZFRV

Z EZZF jsou financovány typy intervencí týkající se:

přímých plateb podle článku 16;

intervencí v určitých odvětvích podle hlavy III kapitoly III.

Z EZFRV jsou financovány typy intervencí uvedené v hlavě III kapitole IV a technická pomoc z podnětu členských států uvedená v článku 94.

Článek 86

Způsobilost výdajů

Výdaje jsou způsobilé:

pro příspěvek z EZZF počínaje 1. lednem roku následujícího po roce, v němž Komise schválila strategický plán SZP;

pro příspěvek z EZFRV ode dne předložení strategického plánu SZP, avšak nejdříve dne 1. ledna 2023.

Výdaje, které se stanou způsobilými v důsledku změny strategického plánu SZP, jsou způsobilé pro příspěvek z EZZF po schválení této změny Komisí a ode dne nabytí účinnosti změny stanovené dotčeným členským státem v souladu s čl. 119 odst. 8.

Výdaje, které se stanou způsobilými v důsledku změny strategického plánu SZP, jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV ode dne předložení žádosti o změnu Komisi nebo ode dne oznámení změny podle čl. 119 odst. 9.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce a od odst. 4 druhého pododstavce může strategický plán SZP stanovit, že v případě mimořádných opatření v důsledku přírodních katastrof, katastrofických událostí nebo nepříznivých klimatických jevů či podstatné a náhlé změny socioekonomických podmínek členského státu nebo regionu jsou výdaje financované z EZFRV spojené se změnami daného strategického plánu SZP způsobilé ode dne, kdy k této události došlo.

Výdaje jsou způsobilé pro příspěvek z EZFRV, pokud příjemci vznikly a byly uhrazeny do 31. prosince 2029. Kromě toho jsou výdaje způsobilé pro příspěvek z EZFRV pouze tehdy, pokud byla příslušná podpora platební agenturou skutečně vyplacena do 31. prosince 2029.

Členské státy stanoví počáteční datum pro způsobilost nákladů vzniklých příjemci. Počáteční datum není dříve než 1. ledna 2023.

Operace nejsou způsobilé k udělení podpory, pokud byly fyzicky dokončeny nebo plně realizovány předtím, než byla žádost o podporu předložena řídícímu orgánu, a to bez ohledu na to, zda byly provedeny všechny související platby.

Pro podporu mohou být nicméně způsobilé operace, které se týkají rané péče o sazenice a péče o mladé vysazené stromky v souladu se zásadami udržitelného obhospodařování lesů a související s dosahováním jednoho nebo více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f), jak jsou vymezeny členským státem, přestože byly tyto operace fyzicky dokončeny před předložením žádosti o podporu řídícímu orgánu.

Příspěvky v podobě věcného plnění a náklady na odpisy mohou být způsobilé pro podporu z EZFRV za podmínek, které stanoví členské státy.

Článek 87

Finanční příděly na typy intervencí formou přímých plateb

Aniž je dotčen článek 17 nařízení (EU) 2021/2116, celková částka na typy intervencí formou přímých plateb, kterou lze v členském státě na příslušný kalendářní rok přidělit podle hlavy III kapitoly II tohoto nařízení, nepřekročí finanční příděl daného členského státu podle přílohy V.

Aniž je dotčen článek 17 nařízení (EU) 2021/2116, maximální částka, kterou lze v členském státě na příslušný kalendářní rok přidělit podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 2 tohoto nařízení a před uplatněním článku 17 tohoto nařízení, nepřekročí finanční příděl daného členského státu podle přílohy VIII.

Pro účely článků 96, 97 a 98stanoví příloha IX finanční příděl členského státu stanovený v příloze V po odečtení částek stanovených v příloze VIII a před jakýmikoli převody podle článku 17.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příděly členských států stanovené v přílohách V a IX tak, aby zohledňovaly změny související s celkovou maximální částkou přímých plateb, které lze přidělit, a to včetně převodů uvedených v článcích 17 a 103, převodů finančních přídělů uvedených v čl. 88 odst. 5 a veškerých odpočtů potřebných k financování typů intervencí v jiných odvětvích uvedených v čl. 88 odst. 6.

Nicméně při úpravě přílohy IX se nezohlední žádné převody podle článku 17.

Částka orientačních finančních přídělů na intervenci podle článku 101 na typy intervencí formou přímých plateb podle článku 16, která bude v členském státě na příslušný kalendářní rok přidělena, může překročit příděl daného členského státu stanovený v příloze V o částku odhadovaného snížení plateb v rámci strategického plánu SZP v souladu s čl. 112 odst. 3 písm. a) druhým pododstavcem.

Článek 88

Finanční příděly na určité typy intervencí v určitých odvětvích

Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví vína je členským státům přidělována v souladu s přílohou VII.

Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví včelařství je členským státům přidělována v souladu s přílohou X.

Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví chmele přidělovaná Německu činí 2 188 000 EUR za rozpočtový rok.

Finanční podpora Unie pro typy intervencí v odvětví olivového oleje a stolních oliv je na rozpočtový rok přidělována takto:

10 666 000 EUR Řecku;

554 000 EUR Francii; a

34 590 000 EUR Itálii.

Dotčené členské státy se mohou ve svých strategických plánech SZP rozhodnout převést celkové finanční příděly podle odstavců 3 a 4 na své příděly určené pro přímé platby. Toto rozhodnutí nelze přehodnotit.

Finanční příděly členských států převedené na příděly určené pro přímé platby nejsou nadále k dispozici pro typy intervencí uvedené v odstavcích 3 a 4.

Členské státy se ve svých strategických plánech SZP mohou rozhodnout, že až 3 % svých přídělů na přímé platby stanovených v příloze V, v relevantních případech po odečtení přídělů pro bavlnu stanovených v příloze VIII, použijí pro typy intervencí v jiných odvětvích uvedených v hlavě III kapitole III oddíle 7.

Členské státy mohou rozhodnout, že procentní podíl uvedený v prvním pododstavci zvýší až na 5 %. V takovém případě se částka odpovídající tomuto zvýšení odečte od maximální hodnoty stanovené v čl. 96 odst. 1, 2 nebo 5 a není nadále k dispozici pro příděl na intervenci v oblasti podpory vázané na produkci uvedené v hlavě III kapitole II oddíle 3 pododdíle 1.

Částka odpovídající procentnímu podílu přídělů členských států určených pro přímé platby uvedená v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce a použitá pro typy intervencí v jiných odvětvích na konkrétní rozpočtový rok se považuje za příděly členských států na rozpočtový rok pro typy intervencí v jiných odvětvích.

Členské státy mohou v roce 2025 v rámci žádosti o změnu svého strategického plánu SZP učiněné v souladu s článkem 119 přehodnotit svá rozhodnutí uvedená v odstavci 6.

Částky stanovené ve schváleném strategickém plánu SZP na základě uplatnění odstavců 6 a 7 jsou pro dotčený členský stát závazné.

Článek 89

Finanční příděly na typy intervencí pro rozvoj venkova

Celková částka podpory Unie pro typy intervencí pro rozvoj venkova podle tohoto nařízení na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027 v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2021 až 2027 stanoveným v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 činí 60 544 439 600 EUR v běžných cenách.

Z prostředků uvedených v odstavci 1 je 0,25 % určeno na financování činností technické pomoci z podnětu Komise, jak je uvedeno v článku 7 nařízení (EU) 2021/2116, včetně evropské sítě pro SZP uvedené v čl. 126 odst. 2 tohoto nařízení a EIP podle článku 127 tohoto nařízení. Tyto činnosti se mohou týkat předchozích programových období a následných období strategického plánu SZP.

Roční rozpis částek uvedených v odstavci 1 po odečtení částky uvedené v odstavci 2 podle jednotlivých členských států je uveden v příloze XI.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění příloha XI za účelem přezkumu ročního rozpisu podle jednotlivých členských států tak, aby zohledňoval relevantní změny, včetně převodů uvedených v článcích 17 a 103, aby byly provedeny technické úpravy, aniž by se změnily celkové příděly, nebo aby byly zohledněny jakékoli další změny vyplývající z legislativního aktu po přijetí tohoto nařízení.

Článek 90

Příspěvek z EZFRV

Prováděcí rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje strategický plán SZP podle čl. 118 odst. 6, stanoví maximální příspěvek z EZFRV na daný plán. Příspěvek z EZFRV se vypočítá na základě výše způsobilých veřejných výdajů bez doplňkového vnitrostátního financování podle čl. 115 odst. 5.

Článek 91

Sazby příspěvku z EZFRV

Strategický plán SZP stanoví na regionální nebo celostátní úrovni jedinou sazbu příspěvku z EZFRV platnou pro všechny intervence.

Odchylně od odstavce 1 činí maximální sazba příspěvku z EZFRV:

85 % způsobilých veřejných výdajů v méně rozvinutých regionech;

80 % způsobilých veřejných výdajů v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři;

60 % způsobilých veřejných výdajů v přechodových regionech ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) nařízení (EU) 2021/1060;

43 % způsobilých veřejných výdajů v ostatních regionech.

Odchylně od odstavců 1 a 2 činí maximální sazba příspěvku z EZFRV, pokud je sazba stanovená ve strategickém plánu SZP v souladu s odstavcem 2 nižší:

65 % způsobilých veřejných výdajů na platby na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti podle článku 71;

80 % způsobilých veřejných výdajů na platby podle článku 70, na platby podle článku 72, na podporu pro neproduktivní investice podle článku 73, na podporu projektů operačních skupin EIP podle čl. 77 odst. 1 písm. a) a pro iniciativu LEADER podle čl. 77 odst. 1 písm. b;

100 % způsobilých veřejných výdajů v případě operací financovaných z finančních prostředků převedených do EZFRV v souladu s články 17 a 103.

Minimální sazba příspěvku z EZFRV činí 20 % způsobilých veřejných výdajů.

Způsobilé veřejné výdaje uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 nezahrnují doplňkové vnitrostátní financování uvedené v čl. 115 odst. 5.

Článek 92

Minimální finanční příděly iniciativy LEADER

Nejméně 5 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI je vyhrazeno pro iniciativu LEADER.

Celkové výdaje v rámci EZFRV na rozvoj venkova, jiné než výdaje na iniciativu LEADER, jak jsou stanoveny ve finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a), nepřekročí po celé období strategického plánu SZP 95 % celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI. Tento finanční strop představuje po schválení Komisí v souladu s článkem 118 nebo 119 finanční strop stanovený právem Unie.

Článek 93

Minimální finanční příděly na intervence zaměřené na plnění specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu

Nejméně 35 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI je vyhrazeno na intervence zaměřené na plnění specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i).

Pro účely stanovení příspěvku k procentnímu podílu uvedenému v odstavci 1 zahrnou členské státy výdaje na tyto intervence:

100 % výdajů na závazky hospodaření podle článku 70;

50 % výdajů na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti podle článku 71;

100 % výdajů na znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti podle článku 72;

100 % výdajů na investice podle článků 73 a 74 související s jedním nebo více specifickými cíli stanovenými v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i).

Celkové výdaje v rámci EZFRV na rozvoj venkova, jiné než výdaje na intervence uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jak jsou stanoveny ve finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a), nepřekročí po celé období strategického plánu SZP 65 % celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI. Tento finanční strop představuje po schválení Komisí v souladu s článkem 118 nebo 119 finanční strop stanovený právem Unie.

Tento článek se nepoužije na výdaje pro nejvzdálenější regiony.

Článek 94

Maximální finanční příděly na technickou pomoc

Maximálně 4 % z celkového příspěvku z EZFRV na strategický plán SZP podle přílohy XI lze použít k financování opatření technické pomoci z podnětu členských států podle článku 125.

Příspěvek z EZFRV lze zvýšit na 6 % v případě strategických plánů SZP, u nichž celková částka podpory Unie na rozvoj venkova činí až 1,1 miliardy EUR.

Technická pomoc se proplácí formou paušálního financování v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. e) finančního nařízení v rámci průběžných plateb podle článku 32 nařízení (EU) 2021/2116. Uvedená paušální sazba představuje procentní podíl stanovený ve strategickém plánu SZP pro technickou pomoc z celkových vykázaných výdajů.

Článek 95

Minimální finanční příděly na podporu mladých zemědělců

Pro každý členský stát je minimální částka stanovená v příloze XII vyhrazena na příspěvek na dosažení specifického cíle, který je stanoven v čl. 6 odst. 1 písm. g). Na základě analýzy situace z hlediska silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb (dále jen „analýza SWOT“) a identifikace potřeb, které je třeba řešit, se tato částka použije buď na jeden, nebo oba tyto typy intervencí:

doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce podle článku 30;

zahájení činnosti mladých zemědělců podle čl. 75 odst. 2 písm. a).

Kromě typů intervencí uvedených v odstavci 1 tohoto článku mohou členské státy použít minimální částku uvedenou v daném odstavci na investiční intervence pro mladé zemědělce uvedené v článku 73 za podmínky, že se použije vyšší míra podpory v souladu s čl. 73 odst. 4 druhým pododstavcem písm. a) bodem ii). Je-li tato možnost využita, započte se do minimální částky, která má být vyhrazena, maximálně 50 % výdajů na investice uvedené v první větě.

Celkové výdaje na jiné typy intervencí formou přímých plateb, než je doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce podle článku 30, nepřekročí za každý kalendářní rok finanční příděl na přímé platby na příslušný kalendářní rok stanovený v příloze V, snížený o část uvedenou v příloze XII vyhrazenou v rámci doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce na příslušný kalendářní rok, jak je tento příděl stanoven členskými státy v jejich finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválen Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

Celkové výdaje v rámci EZFRV na rozvoj venkova, jiné než výdaje na zahájení činnosti mladých zemědělců podle čl. 75 odst. 2 písm. a), nepřekročí po celé období strategického plánu SZP celkový příspěvek z EZFRV na strategický plán SZP stanovený v příloze XI, snížený o část uvedenou v příloze XII vyhrazenou pro zahájení činnosti mladých zemědělců podle čl. 75 odst. 2 písm. a) na celé období strategického plánu SZP, jak je tento příspěvek stanoven členskými státy v jejich finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválen Komisí v souladu s článkem 118 nebo 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

Pokud se členský stát rozhodne využít možnosti stanovené v odstavci 2 tohoto článku, podíl výdajů na investiční intervence pro mladé zemědělce s vyšší mírou podpory v souladu s čl. 73 odst. 4 druhým pododstavcem písm. a) bodem ii), nepřesahující 50 %, jak jsou stanoveny členskými státy v jejich finančním plánu v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schváleny Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119, se započítá za účelem stanovení finančního stropu uvedeného v odstavci 4 tohoto článku.

Článek 96

Maximální finanční příděly na podporu příjmu vázanou na produkci

Orientační finanční příděly na intervence v oblasti podpory příjmu vázané na produkci uvedené v hlavě III kapitole II oddíle 3 pododdíle 1 jsou omezeny na maximálně 13 % z částek stanovených v příloze IX.

Odchylně od odstavce 1 se členské státy, které v souladu s čl. 53 odst. 4 nařízení (EU) č. 1307/2013 použily pro účely dobrovolné podpory vázané na produkci více než 13 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II uvedeného nařízení, mohou rozhodnout, že pro účely podpory příjmu vázané na produkci použijí více než 13 % částky stanovené v příloze IX tohoto nařízení. Výsledný procentní podíl nepřekročí procentní podíl, který pro dobrovolnou podporu vázanou na produkci pro rok podání žádosti 2018 schválila Komise.

Procentní podíl uvedený v odstavci 1 lze zvýšit maximálně o 2 procentní body za předpokladu, že částka odpovídající procentnímu podílu přesahujícímu 13 % je přidělena na podporu bílkovinných plodin podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1.

Částku uvedenou ve schváleném strategickém plánu SZP na základě uplatnění odstavců 1, 2 a 3 nelze překročit.

Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 3 miliony EUR ročně na financování podpory příjmu vázané na produkci.

Aniž je dotčen článek 17 nařízení (EU) 2021/2116, maximální částka, kterou lze v členském státě na příslušný kalendářní rok před uplatněním článku 17 tohoto nařízení přidělit podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1 tohoto nařízení, nesmí překročit částky stanovené ve strategickém plánu SZP v souladu s tímto článkem.

Článek 97

Minimální finanční příděly na ekoschémata

Nejméně 25 % přídělů stanovených v příloze IX je vyhrazeno pro každý kalendářní rok v období od roku 2023 do roku 2027 na ekoschémata podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 4.

Jestliže částka celkového příspěvku z EZFRV vyhrazená členským státem na intervence v souladu s články 70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), přesáhne 30 % celkového příspěvku z EZFRV stanoveného v příloze XI na období strategického plánu SZP, mohou členské státy snížit součet částek, které mají být vyhrazeny podle odstavce 1 tohoto článku. Celkové snížení není vyšší než částka, o kterou je překročen procentní podíl uvedený v první větě.

Snížení uvedené v odstavci 2 nesmí vést ke snížení roční částky, která má být vyhrazena na ekoschémata na období strategického plánu SZP podle odstavce 1, o více než 50 %.

Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy roční částku, která má být vyhrazena podle odstavce 1, snížit až o 75 %, pokud celková částka plánovaná na intervence podle článku 70 během období strategického plánu SZP představuje více než 150 % součtu částek, které mají být vyhrazeny podle odstavce 1 tohoto článku před uplatněním odstavce 2.

Členské státy mohou v kalendářních letech 2023 a 2024 v souladu s čl. 101 odst. 3 použít částky vyhrazené v souladu s tímto článkem na ekoschémata k tomu, aby v daném roce financovaly jiné intervence podle hlavy III kapitoly II oddílu 2, a to za předpokladu, že byly vyčerpány všechny možnosti využití finančních prostředků na ekoschémata,

až do limitu, který odpovídá 5 % částek stanovených pro dotčený kalendářní rok v příloze IX;

nad limitu, který odpovídá 5 % částek stanovených pro dotčený kalendářní rok v příloze IX, pokud jsou splněny podmínky odstavce 6.

Při uplatňování odst. 5 písm. b) členské státy pozmění své strategické plány SZP v souladu s článkem 119 s cílem:

zvýšit částky vyhrazené v souladu s tímto článkem na ekoschémata na zbývající roky daného období strategického plánu SZP o částku, která je alespoň rovna částce použité k financování jiných intervencí podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 v souladu s odst. 5 písm. b) tohoto článku; nebo

zvýšit částky vyhrazené pro intervence podle článků 70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), o částku, která je alespoň rovna částce použité k financování jiných intervencí podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 v souladu s odst. 5 písm. b) tohoto článku. Dodatečné částky vyhrazené pro intervence podle článků 70, 72, 73 a 74 v souladu s tímto odstavcem se nezohlední, pokud členský stát využije možnosti uvedené v odst. 2 tohoto článku.

Pokud členský stát při uplatňování odst. 5 písm. a) použije pro celkové období 2023 až 2024 částku přesahující 2,5 % součtu přídělů stanovených v příloze IX pro roky 2023 a 2024 k financování jiných intervencí, než jsou intervence podle hlavy III kapitoly II oddílu 2, vyrovná členský stát částky přesahující 2,5 % součtu přídělů stanovených v příloze IX na roky 2023 a 2024 a použité k financování jiných intervencí podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 v těchto letech změnou strategického plánu SZP v souladu s článkem 119 s cílem:

zvýšit částky vyhrazené v souladu s tímto článkem na ekoschémata na zbývající roky daného období strategického plánu SZP o částku, která je alespoň rovna částkám přesahujícím 2,5 % součtu přídělů stanovených v příloze IX na roky 2023 a 2024; nebo

zvýšit částky vyhrazené pro intervence podle článků 70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), o částku, která je alespoň rovna částce přesahující 2,5 % součtu přídělů stanovených v příloze IX na roky 2023 a 2024. Dodatečné částky vyhrazené pro intervence podle článků 70, 72, 73 a 74 v souladu s tímto odstavcem se nezohlední, pokud členský stát využije možnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

Členské státy mohou v kalendářních letech 2025 a 2026 v souladu s čl. 101 odst. 3 použít částku až do limitu, který odpovídá 2 % částek stanovených v příloze IX na dotčený kalendářní rok, a vyhrazenou v souladu s tímto článkem na ekoschémata k tomu, aby v témže roce financovaly jiné intervence podle hlavy III kapitoly II oddílu 2, a to za předpokladu, že byly vyčerpány všechny možnosti využití finančních prostředků na ekoschémata a jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9.

Při uplatňování odstavce 8 členské státy změní své strategické plány SZP v souladu s článkem 119 s cílem:

zvýšit částky vyhrazené v souladu s tímto článkem na ekoschémata na zbývající roky daného období strategického plánu SZP o částku, která je alespoň rovna částce použité na financování jiných intervencí podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 v souladu s odstavcem 8; nebo

zvýšit částky vyhrazené pro intervence podle článků 70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), o částku, která je alespoň rovna částce použité na financování jiných intervencí podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 v souladu s odstavcem 8 tohoto článku. Dodatečné částky vyhrazené pro intervence podle článků 70, 72, 73 a 74 v souladu s tímto odstavcem se nezohlední, pokud členský stát využije možnosti uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

10.

Celkové výdaje na jiné typy intervencí formou přímých plateb, než jsou ekoschémata, nepřekročí počínaje kalendářním rokem 2025 za každý kalendářní rok finanční příděl na přímé platby na příslušný kalendářní rok stanovený v příloze V a snížený o částku odpovídající 23 % částky vyhrazené v příloze IX na ekoschémata v souladu s tímto odstavcem na kalendářní roky 2025 a 2026 a odpovídající 25 % částky vyhrazené v příloze IX na ekoschémata v souladu s tímto odstavcem na kalendářní rok 2027, přičemž se tato částka v relevantních případech upraví o částku vyplývající z uplatnění odstavců 2, 3, 4, 6, 7 a 9 tohoto článku, jak je stanovena členskými státy v jejich finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválena Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

11.

Pokud členské státy uplatní odstavce 2, 3, 4, 6, 7 a 9 tohoto článku po celé období strategického plánu SZP, nepřekročí celkové výdaje v rámci EZFRV na rozvoj venkova jiné než částky vyhrazené na intervence v souladu s články 70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), celkový příspěvek z EZFRV na rozvoj venkova na celé období strategického plánu SZP stanovený v příloze XI, snížený o částky vyhrazené na intervence v souladu s články70, 72, 73 a 74, pokud tyto intervence řeší specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) a, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat, v čl. 6 odst. 1 písm. i), po uplatnění odstavců 2, 6, 7 a 9 tohoto článku, jak je tento příspěvek stanoven členskými státy v jejich finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválen Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

Článek 98

Minimální finanční příděly na redistributivní podporu příjmu

Nejméně 10 % přídělů stanovených v příloze IX je každoročně vyhrazeno na redistributivní podporu příjmu podle článku 29.

Celkové výdaje na jiné typy intervencí formou přímých plateb, než je redistributivní podpora příjmu, nepřekročí za každý kalendářní rok finanční příděl na přímé platby na příslušný kalendářní rok stanovený v příloze V, snížený o částku, která odpovídá 10 % finančního přídělu na přímé platby na příslušný kalendářní rok uvedeného v příloze IX, případně upravený po uplatnění čl. 29 odst. 1. druhého pododstavce, jak je tento příděl stanoven členskými státy v jejich finančních plánech v souladu s čl. 112 odst. 2 písm. a) a schválen Komisí v souladu s článkem 118 nebo článkem 119. Tento finanční strop představuje finanční strop stanovený právem Unie.

Článek 99

Dobrovolný příspěvek z přídělu EZFRV na financování akcí v rámci programů LIFE a Erasmus+

Členské státy se ve svých strategických plánech SZP mohou rozhodnout použít určitou část příspěvku z EZFRV ke zvýšení podpory a rozšíření integrovaných strategických projektů na ochranu přírody, které využívají komunity zemědělců, jak stanoví nařízení (EU) 2021/783, a k financování akcí týkajících se nadnárodní vzdělávací mobility osob v oblasti rozvoje zemědělství a venkova se zaměřením na mladé zemědělce a ženy ve venkovských oblastech v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ( 16 ).

Článek 100

Sledování výdajů v oblasti klimatu

Na základě informací poskytnutých členskými státy Komise pomocí jednoduché a společné metodiky vyhodnotí přínos politiky k dosažení cílů v oblasti změny klimatu.

Přínos, pokud jde o dosažení výdajového cíle, se odhadne uplatněním specifických váhových koeficientů diferencovaných podle toho, zda podpora k dosažení cílů v oblasti změny klimatu přispívá výrazně, nebo mírně. Váhové koeficienty se stanoví takto:

40 % v případě výdajů na základní podporu příjmu a doplňkovou podporu příjmu podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílů 2 a 3;

100 % v případě výdajů na ekoschémata podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 4;

100 % v případě výdajů na intervence podle čl. 93 odst. 1, jiných než výdaje na intervence podle písmene d) tohoto odstavce;

40 % v případě výdajů spojených s přírodními omezeními nebo jinými omezeními specifickými pro určité oblasti podle článku 71.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci po 31. prosinci. 2025, kterými se mění druhý odstavec tohoto článku za účelem změny váhových koeficientů, pokud je taková změna odůvodněná pro účely přesnějšího sledování výdajů na cíle v oblasti životního prostředí a klimatu.

Článek 101

Orientační finanční příděly

Členské státy ve svých strategických plánech SZP stanoví orientační finanční příděl pro každou intervenci a pro každý rok. Tento orientační finanční příděl představuje očekávanou úroveň plateb podle strategického plánu SZP pro intervence na příslušný rozpočtový rok, s výjimkou očekávaných plateb na základě doplňkového vnitrostátního financování podle čl. 115 odst. 5.

Odchylně od odstavce 1 stanoví členské státy ve svých strategických plánech SZP pro typy intervencí v odvětvích uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) orientační finanční příděl pro každé odvětví a pro každý rok představující očekávanou úroveň plateb v případě intervencí v tomto odvětví za rozpočtový rok, s výjimkou očekávaných plateb na základě vnitrostátní finanční podpory uvedené v článku 53.

Orientační finanční příděly stanovené členskými státy v souladu s odstavci 1 a 2 nebrání těmto členským státům v tom, aby finanční prostředky z těchto orientačních finančních přídělů použily jako prostředky na jiné intervence, aniž by změnily své strategické plány SZP podle článku 119, s výhradou dodržení tohoto nařízení, a zejména jeho článků 87, 88, 89, 90, 92 až 98 a 102, a nařízení (EU) 2021/2116, a zejména čl. 32 odst. 6 písm. b) uvedeného nařízení, jakož i s výhradou splnění těchto podmínek:

finanční příděly na intervence formou přímých plateb se použijí na jiné intervence formou přímých plateb;

finanční příděly na intervence pro rozvoj venkova se použijí na jiné intervence pro rozvoj venkova;

finanční příděly na intervence v odvětví včelařství a v odvětví vína se použijí pouze na jiné intervence ve stejném odvětví;

finanční příděly na intervence v jiných odvětvích podle čl. 42 písm. f) se použijí na intervence v jiných odvětvích podle uvedeného písmene stanovené ve strategickém plánu SZP, přičemž takovým použitím nejsou dotčeny schválené operační programy.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) mohou členské státy, které se rozhodly poskytovat základní podporu příjmu na základě platebních nároků v souladu s článkem 23, lineárně zvýšit nebo snížit částky, které mají být vyplaceny na základě hodnoty nároků aktivovaných v kalendářním roce, a to v mezích minimálních a maximálních plánovaných jednotkových částek stanovených pro intervence v rámci základní podpory příjmu v souladu s čl. 102 odst. 2.

Článek 102

Plánované jednotkové částky a plánované výstupy

Členské státy stanoví jednu či více plánovaných jednotkových částek pro každou intervenci zahrnutou do jejich strategických plánů SZP. Plánovaná jednotková částka může být jednotná nebo průměrná podle toho, jak určí členské státy. „Plánovaná jednotná jednotková částka“ je hodnota, která má být podle očekávání vyplacena za každý související výstup. „Plánovaná průměrná jednotková částka“ je průměrná hodnota jednotlivých jednotkových částek, které mají být podle očekávání vyplaceny za související výstupy.

U intervencí, na něž se vztahuje integrovaný systém uvedený v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, se stanoví jednotné jednotkové částky, s výjimkou případů, kdy jednotné jednotkové částky nejsou kvůli způsobu koncipování nebo rozsahu dané intervence možné nebo vhodné. V takovém případě se stanoví průměrné jednotkové částky.

U typů intervencí formou přímých plateb mohou členské státy stanovit pro každou jednotkovou částku plánovanou pro jednotlivé intervence maximální nebo minimální plánované jednotkové částky nebo obě tyto částky.

„Maximální plánovaná jednotková částka“ a „minimální plánovaná jednotková částka“ jsou maximální a minimální jednotkové částky, která mají být podle očekávání vyplaceny za související výstupy.

Při stanovování maximálních nebo minimálních plánovaných jednotkových částek nebo obou mohou členské státy tyto hodnoty odůvodnit nezbytnou flexibilitou pro přerozdělení s cílem zamezit tomu, aby finanční prostředky zůstaly nevyužity.

Realizovaná jednotková částka uvedená v čl. 134 odst. 5 prvním pododstavci písm. c) může být pouze nižší než plánovaná jednotková částka nebo minimální plánovaná jednotková částka, je-li taková částka stanovena, aby se zabránilo překročení finančních přídělů na typy intervencí formou přímých plateb podle čl. 87 odst. 1.

U typů intervencí pro rozvoj venkova mohou členské státy při používání plánovaných průměrných jednotkových částek stanovit maximální plánovanou průměrnou jednotkovou částku.

„Maximální plánovaná průměrná jednotková částka“ je maximální částka, která má být podle očekávání v průměru vyplacena za související výstupy.

Jestliže jsou pro intervenci stanoveny různé jednotkové částky, použijí se odstavce 2 a 3 na každou relevantní jednotkovou částku dané intervence.

Členské státy stanoví každoroční plánované výstupy pro každou intervenci vyčíslené pro každou plánovanou jednotnou nebo průměrnou jednotkovou částku. V rámci intervence mohou být každoroční plánované výstupy poskytnuty na agregované úrovni pro všechny jednotkové částky nebo pro skupinu jednotkových částek.

Článek 103

Flexibilita mezi příděly přímých plateb a příděly z EZFRV

Členský stát se může v rámci návrhu svého strategického plánu SZP podle čl. 118 odst. 1 rozhodnout převést:

až 25 % svého přídělu na přímé platby stanoveného v příloze V, v relevantních případech po odečtení přídělů na bavlnu podle přílohy VIII na kalendářní roky 2023 až 2026, do svého přídělu na EZFRV v rozpočtových letech 2024–2027; nebo

až 25 % svého přídělu na EZFRV v rozpočtových letech 2024–2027 do svého přídělu na přímé platby stanoveného v příloze V na kalendářní roky 2023 až 2026.

Procentní podíl převáděných prostředků z přídělu členského státu na přímé platby do jeho přídělu na EZFRV uvedené v odst. 1 písm. a) lze zvýšit:

až o 15 procentních bodů, pokud členský stát odpovídající navýšení použije na intervence financované z EZFRV zaměřené na plnění specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f);

až o 2 procentní body, pokud členský stát odpovídající navýšení použije v souladu s čl. 95 odst. 1 písm. b).

Procentní podíl převáděných prostředků z přídělu členského státu pro EZFRV do jeho přídělu na přímé platby podle odst. 1 písm. b) lze navýšit na 30 % v případě členských států, jejichž přímé platby na hektar jsou nižší než 90 % průměru Unie. Tato podmínka je splněna v případě Bulharska, Estonska, Španělska, Lotyšska, Litvy, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Finska a Švédska.

V rozhodnutích podle odstavce 1 se stanoví procentní podíl uvedený v odstavci 1, 2 a 3, který se může v každém kalendářním roce lišit.

Členské státy mohou v roce 2025 v rámci žádosti o změnu svého strategického plánu SZP podle článku 119 přehodnotit svá rozhodnutí uvedená v odstavci 1.

HLAVA V

STRATEGICKÝ PLÁN SZP

KAPITOLA I

OBECNÉ POŽADAVKY

Článek 104

Strategické plány SZP

Členské státy vypracují strategické plány SZP v souladu s tímto nařízením za účelem provádění podpory Unie financované z EZZF a EZFRV na dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Každý členský stát vypracuje jediný strategický plán SZP pro celé své území s přihlédnutím ke svým ústavním a institucionálním ustanovením.

Pokud jsou prvky strategického plánu SZP stanoveny na regionální úrovni, zajistí členský stát jejich soudržnost a konzistentnost s prvky strategického plánu SZP stanovenými na celostátní úrovni. Prvky stanovené na regionální úrovni se odpovídajícím způsobem zohlední v relevantních oddílech strategického plánu SZP, jak jsou stanoveny v článku 107.

Na základě analýzy SWOT uvedené v čl. 115 odst. 2 a posouzení potřeb uvedeného v článku 108 stanoví členské státy podle článku 109 ve strategických plánech SZP intervenční strategii, ve které jsou vytyčeny množstevní cíle a milníky pro dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2. Cíle se stanoví za pomoci společného souboru ukazatelů výsledků uvedených v příloze I.

Pro dosažení těchto cílů stanoví členské státy intervence založené na typech intervencí stanovených v hlavě III.

Každý strategický plán SZP se musí vztahovat na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027.

Článek 105

Vyšší ambice v souvislosti s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu

Členské státy usilují o to, aby ve srovnání s celkovým příspěvkem k cíli stanovenému v čl. 110 odst. 2 prvním pododstavci písm. b) nařízení (EU) č. 1306/2013, jehož bylo dosaženo prostřednictvím podpory z EZZF a EZFRV v období 2014 až 2020, byl jejich celkový příspěvek k plnění specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) dosažený prostřednictvím jejich strategických plánů SZP, a zejména prvků intervenční strategie podle čl. 109 odst. 2 písm. a), větší.

Členské státy ve svých strategických plánech SZP na základě dostupných informací vysvětlí, jak zamýšlejí celkového většího příspěvku uvedeného v odstavci 1 dosáhnout. Toto vysvětlení vychází z relevantních informací, jako jsou prvky uvedené v čl. 107 odst. 1 písm. a) až f) a v čl. 107 odst. 2 písm. b), jakož i očekávaná zlepšení v porovnání s relevantními ukazateli dopadu stanovenými v příloze I.

Článek 106

Procedurální náležitosti

Členské státy vypracují strategické plány SZP na základě transparentních postupů ve vhodných případech ve spolupráci se svými regiony a v souladu se svým institucionálním a právním rámcem.

Orgán členského státu odpovědný za vypracování strategického plánu SZP zajistí, aby:

do přípravy strategického plánu SZP byly ve vhodných případech účinně zapojeny relevantní orgány na regionální úrovni; a

do přípravy aspektů strategického plánu SZP v oblasti životního prostředí a klimatu byly účinně zapojeny veřejné orgány příslušné pro otázky životního prostředí a klimatu.

Každý členský stát zorganizuje partnerství s příslušnými regionálními a místními orgány. Partnerství zahrnuje přinejmenším tyto partnery:

relevantní orgány na regionální a místní úrovni, jakož i další veřejné orgány, včetně orgánů příslušných pro otázky životního prostředí a klimatu;

hospodářské a sociální partnery, včetně zástupců odvětví zemědělství;

relevantní subjekty zastupující občanskou společnost a v relevantních případech subjekty odpovědné za prosazování sociálního začleňování, základních práv, genderové rovnosti a nediskriminace.

Členské státy účinně zapojí tyto partnery do přípravy strategických plánů SZP a konzultují relevantní zúčastněné strany, případně i pokud jde o minimální standardy uvedené v článku 13.

Členské státy, v příslušných případech včetně jejich regionů, a Komise spolupracují s cílem zajistit účinnou koordinaci při provádění strategických plánů SZP a zohlední přitom zásady proporcionality a sdíleného řízení.

Organizace a provádění partnerství probíhá v souladu s aktem v přenesené pravomoci přijatým na základě čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013.

KAPITOLA II

OBSAH STRATEGICKÉHO PLÁNU SZP

Článek 107

Obsah strategického plánu SZP

Každý strategický plán SZP obsahuje oddíly věnované těmto tématům:

posouzení potřeb;

intervenční strategie;

prvky společné pro několik intervencí;

přímé platby, intervence v určitých odvětvích a intervence pro rozvoj venkova uvedené ve strategii;

plán cílů a finanční plán;

správní a koordinační struktura;

prvky, které zajišťují modernizaci SZP;

pokud jsou prvky strategického plánu SZP stanoveny na regionální úrovni, stručný popis celostátní a regionální struktury členských států, a zejména toho, které prvky jsou stanoveny na celostátní a na regionální úrovni.

Každý strategický plán SZP obsahuje tyto přílohy:

přílohu I – hodnocení ex ante a strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/EC ( 17 );

přílohu II – analýza SWOT;

přílohu III – konzultace s partnery;

v relevantních případech přílohu IV – zvláštní podpora pro bavlnu;

přílohu V – doplňkové vnitrostátní financování poskytované v rámci strategického plánu SZP;

v relevantních případech přílohu VI – přechodná vnitrostátní podpora.

Podrobná pravidla týkající se obsahu jednotlivých oddílů a příloh strategického plánu SZP uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou stanovena v článcích 108 až 115.

Článek 108

Posouzení potřeb

Posouzení potřeb uvedené v čl. 107 odst. 1 písm. a) zahrnuje:

shrnutí analýzy SWOT uvedené v čl. 115 odst. 2;

identifikaci potřeb pro každý specifický cíl stanovený v čl. 6 odst. 1 a 2 na základě důkazů z analýzy SWOT; popsány musí být všechny potřeby vyplývající z analýzy SWOT bez ohledu na to, zda budou řešeny prostřednictvím strategického plánu SZP, či nikoli;

pokud jde o specifický cíl podpory ekonomicky udržitelného zemědělského příjmu a odolnosti stanovený v čl. 6 odst. 1 písm. a), posouzení potřeb v souvislosti se spravedlivějším rozdělením a účinnějším a účelnějším zacílením přímých plateb, v relevantních případech s přihlédnutím ke struktuře jejich zemědělských podniků, a v souvislosti s řízením rizik;

v relevantních případech analýzu potřeb specifických zeměpisných oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony, jakož i horské a ostrovní oblasti;

stanovení prioritních potřeb, včetně řádného odůvodnění učiněných rozhodnutí, jež v relevantních případech zahrnuje i důvody, proč strategický plán SZP určité identifikované potřeby neřeší nebo je řeší jen částečně.

V případě specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) posouzení potřeb zohlední vnitrostátní plány v oblasti životního prostředí a klimatu vycházející z legislativních aktů uvedených v příloze XIII.

K tomuto posouzení použijí členské státy aktuální a spolehlivé údaje a použijí údaje členěné podle pohlaví, jsou-li takové údaje k dispozici.

Článek 109

Intervenční strategie

Intervenční strategie uvedená v čl. 107 odst. 1 písm. b) pro každý specifický cíl uvedený v čl. 6 odst. 1 a 2, jehož řešení je součástí strategického plánu SZP, stanoví:

cíle a související milníky pro relevantní ukazatele výsledků používané členským státem na základě jeho posouzení potřeb uvedeného v článku 108. Hodnota těchto cílů pro ukazatele musí být opodstatněná na základě tohoto posouzení potřeb. Pokud jde o specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f), odvodí se cíle pro ukazatele od prvků vysvětlení uvedeného v odst. 2 písm. a) tohoto článku;

intervence vycházející z typů intervencí stanovených v hlavě III, které musí být koncipovány tak, aby řešily specifickou situaci v dotčené oblasti na základě vhodné intervenční logiky podložené hodnocením ex ante podle článku 139, analýzou SWOT podle čl. 115 odst. 2 a posouzením potřeb podle článku 108;

prvky ukazující, jak intervence umožňují dosáhnout cílů a jak jsou vzájemně soudržné a slučitelné;

prvky prokazující, že přidělení finančních prostředků na intervence ve strategickém plánu SZP je pro dosažení stanovených cílů odůvodněné a přiměřené a je v souladu s finančním plánem podle článku 112.

Intervenční strategie prokáže konzistentnost strategie a komplementaritu intervencí napříč specifickými cíli stanovenými čl. 6 odst. 1 a 2 tím, že poskytne:

přehled struktury environmentálních a klimatických prvků strategického plánu SZP popisující:

pro každý standard DZES uvedený v příloze III způsob, jakým je tento unijní standard prováděn, včetně těchto prvků: shrnutí postupů v zemědělském podniku, územní rozsah, typy zemědělců a jiných příjemců, na něž se daný standard vztahuje, a v nezbytných případech popis toho, jak tento postup přispívá k dosažení hlavního cíle tohoto standardu DZES;

ii)

celkový přínos podmíněnosti k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f);

iii)

komplementaritu mezi relevantními základními podmínkami uvedenými v čl. 31 odst. 5 a čl. 70 odst. 3, podmíněností a jednotlivými intervencemi, včetně podpory ekologického zemědělství, zaměřenými na specifické cíle stanovené v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f);

iv)

způsob, jak dosáhnout většího celkového přínosu stanoveného v článku 105;

jakým způsobem má struktura environmentálních a klimatických prvků strategického plánu SZP přispívat k dosažení dlouhodobých vnitrostátních cílů stanovených v legislativních aktech uvedených v příloze XIII nebo z nich vycházejících a být s těmito cíli v souladu;

pokud jde o specifický cíl stanovený v čl. 6 odst. 1 písm. g), přehled relevantních intervencí a specifických podmínek pro mladé zemědělce stanovených ve strategickém plánu SZP, jako jsou podmínky uvedené v čl. 26 odst. 4 písm. a), článcích 30, 73 a 75 a čl. 77 odst. 6. Členské státy při prezentaci finančního plánu souvisejícího s typy intervencí uvedenými v článku 30, 73 a 75 odkazují především na čl. 95. Přehled také v zájmu zlepšení konzistentnosti mezi unijními a vnitrostátními akcemi v této oblasti obecně vysvětlí interakci s vnitrostátními nástroji;

vysvětlení, jak jsou intervence v rámci podpory příjmu vázané na produkci podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1 v souladu se směrnicí 2000/60/ES;

pokud jde o specifický cíl stanovený v čl. 6 odst. 1 písm. a), přehled toho, jak je řešen cíl spravedlivějšího rozdělení a účinnějšího a účelnějšího zacílení podpory příjmu, která má být podle strategického plánu SZP poskytována zemědělcům, a v relevantních případech včetně informací odůvodňujících využití odchylky stanovené v čl. 29 odst. 1 druhém pododstavci. Tento přehled se v relevantních případech rovněž zaměří na konzistentnost a komplementaritu teritorializace základní podpory příjmu podle čl. 22 odst. 2 s podporou v rámci jiných intervencí, zejména plateb na přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti podle článku 71;

přehled intervencí týkajících se některých odvětví, včetně podpory příjmu vázané na produkci podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 1 a intervencí v určitých odvětvích podle hlavy III kapitoly III, zahrnující důvody pro zaměření na dotčená odvětví, seznam intervencí podle jednotlivých odvětví a jejich komplementaritu;

v relevantních případech vysvětlení toho, které z intervencí mají přispět k zajištění uceleného a integrovaného přístupu k řízení rizik;

v relevantních případech popis interakce mezi celostátními a regionálními intervencemi, včetně rozdělení finančních přídělů podle jednotlivých intervencí a fondů;

přehled toho, jak strategický plán SZP přispívá k dosažení specifického cíle spočívajícího ve zlepšení životních podmínek zvířat a eliminaci antimikrobiální rezistence stanoveného v čl. 6 odst. 1 písm. i), včetně základních podmínek a komplementarity mezi podmíněností a jednotlivými intervencemi;

vysvětlení, jak intervence a prvky společné několika intervencím přispívají ke zjednodušení pro konečné příjemce a ke snížení administrativní zátěže.

Jsou-li prvky strategického plánu SZP stanoveny na regionální úrovni, intervenční strategie zajistí jejich soudržnost a konzistentnost těchto prvků s prvky strategického plánu SZP stanovenými na celostátní úrovni.

Článek 110

Prvky společné pro několik intervencí

Oddíl týkající se prvků společných pro několik intervencí podle čl. 107 odst. 1 písm. c) obsahuje:

definice a podmínky předložené členskými státy v souladu s článkem 4, jakož i minimální požadavky na intervence formou přímých plateb podle článku 18;

popis použití „technické pomoci“ podle článků 94 a 125 a popis národních sítí pro SZP podle článku 126;

ve vztahu ke specifickým cílům stanoveným v čl. 6 odst. 1 definici „venkovských oblastí“ použitou ve strategickém plánu SZP, jak ji určí členské státy;

další informace o provádění, zejména:

krátký popis stanovení hodnoty platebních nároků a v příslušných případech popis fungování rezervy;

ii)

v relevantních případech využití odhadovaného výsledku snížení přímých plateb podle článku 17;

iii)

rozhodnutí a jeho odůvodnění, pokud jde o provádění čl. 17 odst. 4, čl. 29 odst. 6 a čl. 30 odst. 4 tohoto nařízení a čl. 17 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU)2021/2116;

iv)

v relevantních případech rozhodnutí a popis jeho hlavních prvků, pokud jde o provádění článku 19;

přehled koordinace, rozlišení a komplementarity mezi EZFRV a jinými fondy Unie působícími ve venkovských oblastech.

Článek 111

Intervence

Oddíl týkající se jednotlivých intervencí vymezených ve strategii podle čl. 107 odst. 1 písm. d), včetně intervencí stanovených na regionální úrovni, obsahuje:

typ intervence, k němuž daná intervence patří;

územní rozsah;

konkrétní koncepce nebo požadavky dané intervence, které zajišťují její efektivní příspěvek k dosažení specifického cíle nebo specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2; v případě intervencí v oblasti životního prostředí a klimatu musí propojení s požadavky podmíněnosti prokázat, že jsou jednotlivé postupy komplementární a nepřekrývají se;

podmínky způsobilosti;

ukazatele výsledků stanovené v příloze I, k nimž by intervence měla přímo a významně přispět;

v případě každé intervence, která vychází z typů intervencí uvedených v příloze II tohoto nařízení, informaci o tom, jakým způsobem se řídí relevantními ustanoveními přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je stanoveno v článku 10 tohoto nařízení a příloze II tohoto nařízení, a v případě každé intervence, která z typů intervencí uvedených v příloze II tohoto nařízení nevychází, informaci o tom, zda a případně jakým způsobem se intervence řídí relevantními ustanoveními článku 6.5 nebo přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství;

jeden ukazatel výstupů a každoroční plánované výstupy pro intervenci podle čl. 102 odst. 5;

každoroční plánované jednotné nebo průměrné jednotkové částky uvedené v čl. 102 odst. 1 a v relevantních případech maximální či minimální plánované jednotkové částky podle čl. 102 odst. 2 a 3;

vysvětlení, jak byly stanoveny částky uvedené v písmeni h) tohoto odstavce;

v příslušných případech:

forma a míra podpory;

ii)

metoda výpočtu plánovaných jednotkových částek podpory a její potvrzení v souladu s článkem 82;

roční finanční příděl na danou intervenci podle čl. 101 odst. 1 nebo v případě odvětví uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) roční finanční příděl pro relevantní odvětví podle čl. 101 odst. 2, a to v příslušných případech včetně rozpisu částek plánovaných pro granty a částek plánovaných pro finanční nástroje;

informace o tom, zda intervence nespadá do oblasti působnosti článku 42 SFEU a zda se na ni vztahuje posouzení státní podpory.

Písmeno e) prvního pododstavce se nepoužije na intervence v rámci typu intervence v odvětví včelařství podle čl. 55 odst. 1 písm. a), a písmen c) až g), na intervence v rámci typu intervence v odvětví vína podle čl. 58 odst. 1 písm. h) až k) a na informační a propagační opatření pro režimy jakosti v rámci typu intervence pro spolupráci podle článku 77.

Článek 112

Plán cílů a finanční plán

Plán cílů uvedený v čl. 107 odst. 1 písm. e) tvoří souhrnná tabulka, v níž jsou uvedeny cíle a milníky podle čl. 109 odst. 1 písm. a).

Finanční plán uvedený v čl. 107 odst. 1 písm. e) obsahuje přehledovou tabulku, v níž jsou uvedeny:

příděly členských států na typy intervencí formou přímých plateb podle čl. 87 odst. 1, na typy intervencí v odvětví vína podle čl. 88 odst. 1, na typy intervencí v odvětví včelařství podle čl. 88 odst. 2 a na typy intervencí pro rozvoj venkova podle čl. 89 odst. 3, s uvedením ročních a celkových částek vyhrazených členskými státy s cílem splnit požadavky na minimální finanční příděly stanovené v článcích 92 až 98;

převody prostředků podle písmene a) mezi typy intervencí formou přímých plateb a typy intervencí pro rozvoj venkova v souladu s článkem 103 a veškeré odečty přídělů členských států na typy intervencí formou přímých plateb za účelem uvolnění prostředků na typy intervencí v jiných odvětvích uvedených v hlavě III kapitole III oddíle 7 v souladu s čl. 88 odst. 6;

příděly členských států na typy intervencí v odvětví chmele podle čl. 88 odst. 3 a na typy intervencí pro olivový olej a stolní olivy podle čl. 88 odst. 4, a pokud se tyto typy intervencí neprovádějí, pak rozhodnutí zahrnout odpovídající příděly do přídělů členského státu na přímé platby v souladu s čl. 88 odst. 5;

v relevantních případech převod přídělů členských států z EZFRV na podporu v rámci InvestEU v souladu s článkem 81 tohoto nařízení, podle nařízení (EU) 2021/783 nebo podle nařízení (EU) 2021/817 v souladu s čl. 99 tohoto nařízení;

v relevantních případech částky plánované pro nejvzdálenější regiony.

Vedle náležitostí podle odstavce 2 obsahuje podrobný finanční plán pro každý rozpočtový rok následující tabulky v souladu s čl. 111 písm. g) a k) vyjádřené jako prognózy členských států ohledně provádění plateb:

rozpis přídělů členského státu na typy intervencí formou přímých plateb po provedení převodů tak, jak je uvedeno v odst. 2 písm. b) a c), na základě orientačních finančních přídělů podle typu intervence a podle jednotlivých intervencí, přičemž se pro každou intervenci uvedou plánované výstupy, plánované průměrné nebo jednotné jednotkové částky uvedené v čl. 102 odst. 1 a v relevantních případech maximální či minimální plánované jednotkové částky nebo obě tyto částky, jak je uvedeno v čl. 102 odst. 2. V příslušných případech obsahuje rozpis částku rezervy platebních nároků.

Uvede se celkový odhadovaný výsledek snížení plateb podle článku 17.

S ohledem na použití odhadovaného výsledku snížení plateb podle článku 17 a čl. 87 odst. 3 se tyto orientační finanční příděly, související plánované výstupy a odpovídající plánované průměrné nebo jednotné jednotkové částky stanoví před snížením plateb;

rozpis přídělů na typy intervencí podle hlavy III kapitoly III podle jednotlivých intervencí a s uvedením plánovaných výstupů nebo v případě odvětví uvedených v čl. 42 písm. a), d), e) a f) orientační finanční příděl pro jednotlivá odvětví s uvedením plánovaných výstupů vyjádřených jako počet operačních programů podle odvětví;

rozpis přídělů členského státu na rozvoj venkova po provedení převodů do přímých plateb a převodů z přímých plateb, jak je uvedeno v písmeni b), podle typu intervencí a podle jednotlivých intervencí, včetně celkových částek za dané období strategického plánu SZP, přičemž se uvede také příslušná sazba příspěvku z EZFRV rozepsaná v příslušných případech podle intervence a typu regionu. V případě převodu prostředků z přímých plateb se uvedou intervence nebo část intervence, jež jsou z převodu financované. Uvedená tabulka obsahuje rovněž plánované výstupy podle jednotlivých intervencí a plánované průměrné nebo jednotné jednotkové částky uvedené v čl. 102 odst. 1, jakož i v relevantních případech i maximální plánované průměrné jednotkové částky uvedené v čl. 102 odst. 3. V příslušných případech tabulka obsahuje také rozpis grantů a částek plánovaných na finanční nástroje. Uvedou se rovněž částky prostředků na technickou pomoc.

Článek 113

Správní a koordinační struktura

Oddíl týkající se správní a koordinační struktury podle čl. 107 odst. 1 písm. f) obsahuje:

určení všech správních orgánů uvedených v hlavě II kapitole II nařízení (EU) 2021/2116, jakož i vnitrostátního řídícího orgánu a v relevantních případech regionálních řídících orgánů;

určení a úlohu zprostředkujících subjektů podle čl. 123 odst. 4 tohoto nařízení;

informace o kontrolních systémech a sankcích podle hlavy IV nařízení (EU) 2021/2116, včetně:

integrovaného administrativního a kontrolního systému podle hlavy IV kapitoly II nařízení (EU) 2021/2116;

ii)

systému kontroly a sankcí v oblasti podmíněnosti podle hlavy IV kapitol IV a V nařízení (EU) 2021/2116;

iii)

příslušných kontrolních orgánů odpovědných za kontroly;

přehled struktury monitorování a podávání zpráv.

Článek 114

Modernizace

Oddíl týkající se prvků, které zajišťují modernizaci SZP, podle čl. 107 odst. 1 písm. g) musí zdůraznit prvky strategického plánu SZP, které podporují modernizaci zemědělství a venkovských oblastí a SZP, a obsahovat zejména:

přehled toho, jak strategický plán SZP přispěje k dosažení průřezového cíle stanoveného v čl. 6 odst. 2, zejména prostřednictvím:

popisu organizačního uspořádání AKIS;

ii)

popisu toho, jak budou poradenské služby uvedené v článku 15, výzkumné sítě a národní sítě pro SZP uvedené v článku 126 spolupracovat za účelem poskytování poradenství, zajišťování toků znalostí a poskytování inovačních služeb a jak jsou do AKIS začleněna opatření podporovaná v rámci intervencí podle článku 78 nebo jiných relevantních intervencí;

popis strategie pro rozvoj digitálních technologií v zemědělství a ve venkovských oblastech a pro využití těchto technologií ke zlepšení účinnosti a účelnosti intervencí na základě strategického plánu SZP.

Článek 115

Přílohy

Příloha I strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. a) obsahuje shrnutí hlavních výsledků hodnocení ex ante podle článku 139 a strategického posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) podle směrnice 2001/42/ES a informace o tom, jak byly zohledněny, nebo případně odůvodnění, proč zohledněny nebyly, a dále odkaz na kompletní zprávu o hodnocení ex ante a zprávu o strategického posouzení vlivů na životní prostředí.

Příloha II strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. b) obsahuje analýzu SWOT aktuální situace v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká.

Analýza SWOT vychází z aktuální situace v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká, a pro každý specifický cíl podle čl. 6 odst. 1 a 2 obsahuje celkový popis aktuální situace v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká, založený na společných kontextových ukazatelích a dalších aktuálních kvantitativních a kvalitativních informacích, jako jsou studie, minulé zprávy o hodnocení, odvětvová analýza a poučení z předchozích zkušeností.

V relevantních případech zahrnuje analýza SWOT analýzu územních aspektů, včetně regionálních specifik, s důrazem na ta území, na něž jsou intervence specificky zaměřeny, a analýzu odvětvových aspektů, konkrétně pro ta odvětví, na něž se vztahují specifické intervence nebo programy.

Kromě toho jsou v popisu v souvislosti s každým obecným a specifickým cílem uvedeným v článku 5 a čl. 6 odst. 1 a 2 konkrétně zdůrazněny:

silné stránky zjištěné v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká;

slabé stránky zjištěné v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká;

příležitosti zjištěné v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká;

hrozby zjištěné v oblasti, jíž se strategický plán SZP týká.

V případě specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) odkazuje analýza SWOT na vnitrostátní plány vycházející z legislativních aktů uvedených v příloze XIII.

Pokud jde o specifický cíl stanovený v čl. 6 odst. 1 písm. g), obsahuje analýza SWOT krátkou analýzu přístupu k půdě, mobility půdy a restrukturalizace půdy, přístupu k financím a úvěrům a přístupu ke znalostem a poradenství.

V případě průřezového cíle stanoveného v čl. 6 odst. 2 poskytne analýza SWOT rovněž relevantní informace o fungování AKIS a souvisejících struktur.

Příloha III strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. c) obsahuje výstupy konzultací s partnery, a zejména s relevantními orgány na regionální a místní úrovni, a stručný popis, jak konzultace probíhaly.

Příloha IV strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. d) obsahuje stručný popis zvláštní podpory pro bavlnu a její komplementarity s ostatními intervencemi na základě strategického plánu SZP.

Příloha V strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. e) obsahuje:

krátký popis doplňkového vnitrostátního financování na intervence v oblasti rozvoje venkova stanovené v hlavě III kapitole IV, které je poskytováno v rámci strategického plánu SZP, včetně částek na jednotlivé intervence a informací o souladu s požadavky tohoto nařízení;

vysvětlení komplementarity s intervencemi na základě strategického plánu SZP;

informaci o tom, zda doplňkové vnitrostátní financování spadá mimo oblast působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU a zda se na něj vztahuje posouzení státní podpory; a

vnitrostátní finanční podporu v odvětví ovoce a zeleniny uvedenou v článku 53.

Příloha VI strategického plánu SZP podle čl. 107 odst. 2 písm. f) obsahuje tyto informace týkající se přechodné vnitrostátní podpory:

roční odvětvový finanční rámec pro každé odvětví, pro které je poskytována přechodná vnitrostátní podpora;

v relevantních případech maximální jednotkovou míru podpory pro každý rok daného období;

v relevantních případech informace o referenčním období pozměněném v souladu s čl. 147 odst. 2 druhým pododstavcem;

stručný popis komplementarity přechodné vnitrostátní podpory s intervencemi na základě strategického plánu SZP.

Článek 116

Přenesené pravomoci, pokud jde o obsah strategického plánu SZP

Komisi je do 31. prosince 2023 svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se mění tato kapitola, pokud jde o obsah strategického plánu SZP a jeho příloh. Tyto akty v přenesené pravomoci jsou omezeny výhradně na řešení problémů, jimž členské státy čelí.

Článek 117

Prováděcí pravomoci, pokud jde o obsah strategického plánu SZP

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla, jak mají být ve strategických plánech SZP prezentovány prvky popsané v článcích 108 až 115. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

KAPITOLA III

SCHVÁLENÍ A ZMĚNA STRATEGICKÉHO PLÁNU SZP

Článek 118

Schválení strategického plánu SZP

Každý členský stát předloží Komisi nejpozději do 1. ledna 2022 návrh strategického plánu SZP, jehož obsah je vymezen v článku 107.

Komise posoudí návrh strategického plánu SZP z hlediska jeho úplnosti, jeho konzistentnosti a koherentnosti s obecnými zásadami práva Unie, s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, které byly podle tohoto nařízení přijaty, a s nařízením (EU) 2021/2116, z hlediska jeho efektivního příspěvku k dosažení specifických cílů podle čl. 6 odst. 1 a 2 a jeho dopadu na řádné fungování vnitřního trhu a narušování hospodářské soutěže a úrovně administrativní zátěže pro příjemce a správu. Posouzení je zaměřeno zejména na vhodnost strategie obsažené ve strategickém plánu SZP, odpovídající specifické cíle, cíle, intervence a přidělování rozpočtových prostředků v zájmu splnění specifických cílů strategického plánu SZP prostřednictvím souboru intervencí navrženého na základě analýzy SWOT a hodnocení ex ante.

V závislosti na výsledcích posouzení uvedeného v odstavci 2 může Komise členskému státu do tří měsíců ode dne předložení strategického plánu SZP sdělit své připomínky.

Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné dodatečné informace a navrhovaný plán případně upraví.

Komise návrh strategického plánu SZP schválí za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a že plán je v souladu s článkem 9 a ostatními požadavky stanovenými v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2021/2116, jakož i s akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty přijatými na základě uvedených nařízení. Schválení vychází výhradně z aktů, které jsou pro členské státy právně závazné.

Každý strategický plán SZP se schválí nejpozději šest měsíců poté, co jej dotčený členský stát předložil.

Schválení se nevztahuje na informace uvedené v čl. 113 písm. c) a v přílohách I až IV strategického plánu SZP uvedených v čl. 107 odst. 2 písm. a) až d ).

V řádně odůvodněných případech může členský stát požádat Komisi o schválení strategického plánu SZP, který neobsahuje všechny prvky. V takovém případě dotčený členský stát uvede, které části strategického plánu SZP chybějí, a poskytne orientační cíle a finanční plány podle článku 112 pro celý strategický plán SZP, aby byla zjevná celková konzistentnost a soudržnost plánu. Chybějící prvky strategického plánu SZP se Komisi předloží jako změna plánu v souladu s článkem 119 ve lhůtě, která by neměla přesáhnout tři měsíce ode dne schválení strategického plánu SZP.

Komise schválí každý strategický plán SZP prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez použití postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 153.

Strategické plány SZP nabývají právního účinku až poté, co je Komise schválí.

Článek 119

Změna strategického plánu SZP

Členské státy mohou předložit Komisi žádosti o změnu svých strategických plánů SZP.

Žádost o změnu strategického plánu SZP musí být řádně odůvodněna a musí obsahovat zejména předpokládané dopady změn plánu na dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2. K žádosti se připojí pozměněný plán, případně včetně aktualizovaných příloh.

Komise posoudí konzistentnost změny s tímto nařízením a akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, které byly přijaty podle tohoto nařízení, a s nařízením (EU) 2021/2116, jakož i její efektivní příspěvek k dosažení specifických cílů.

Komise požadovanou změnu strategického plánu SZP schválí za předpokladu, že byly předloženy nezbytné informace a že pozměněný plán je v souladu s článkem 9 a ostatními požadavky stanovenými v tomto nařízení a v nařízení (EU) 2021/2116, jakož i akty v přenesené pravomoci a prováděcími akty, které byly přijaty podle uvedených nařízení.

Komise se může k žádosti o změnu strategického plánu SZP vyjádřit do 30 pracovních dní od jejího předložení. Členský stát poskytne Komisi veškeré nezbytné doplňující informace.

Žádost o změnu strategického plánu SZP se schválí nejpozději tři měsíce poté, co ji členský stát předložil.

Žádost o změnu strategického plánu SZP lze předložit jednou za kalendářní rok, s výhradou možných výjimek, které stanoví toto nařízení nebo o nichž Komise rozhodne v souladu s článkem 122. Během období trvání strategického plánu SZP mohou být kromě toho předloženy tři další žádosti o změnu strategického plánu SZP. Tento odstavec se nepoužije na žádosti o změny za účelem předložení chybějících prvků v souladu s čl. 118 odst. 5.

Žádost o změnu strategického plánu SZP týkající se čl. 17 odst. 5, čl. 88 odst. 7 a čl. 103 odst. 5 nebo článku 120 se nezapočítává do limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Změna strategického plánu SZP týkající se čl. 17 odst. 5, čl. 88 odst. 7 nebo čl. 103 odst. 1 ve vztahu k EZZF nabývá účinku k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce schválení žádosti o změnu Komisí a v návaznosti na odpovídající změnu přídělů v souladu s čl. 87 odst. 2.

Změna strategického plánu SZP týkající se čl. 103 odst. 1 ve vztahu k EZFRV nabývá účinku po schválení žádosti o změnu Komisí a v návaznosti na odpovídající změnu přídělů v souladu s čl. 89 odst. 4.

Změna strategického plánu SZP týkající se EZZF, jiná, než jsou změny uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, nabývá účinku ode dne, jejž stanoví členský stát a který je pozdější než datum schválení žádosti o změnu Komisí. Členské státy mohou pro různé prvky změny stanovit různá data nabytí účinku. Při stanovování tohoto data zohlední členské státy lhůty pro schvalovací postup stanovené v tomto článku a potřebu, aby zemědělci a jiní příjemci měli dostatek času na to, aby vzali danou změnu v potaz. Plánované datum uvede členský stát spolu s žádostí o změnu strategického plánu SZP a toto datum podléhá schválení Komisí v souladu s odstavcem 10 tohoto článku.

Odchylně od odstavců 2 až 8, 10 a 11 tohoto článku mohou členské státy kdykoli provést a uplatňovat změny prvků svých strategických plánů SZP související s intervencemi podle hlavy III kapitoly IV, včetně podmínek způsobilosti těchto intervencí, a to pod podmínkou, že tyto změny nevedou ke změnám cílů uvedených v čl. 109 odst. 1 písm. a). Tyto změny oznámí Komisi před tím, než je začnou uplatňovat, a zahrnou je do příští žádosti o změnu strategického plánu SZP v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

10.

Každou změnu strategického plánu SZP Komise schválí prostřednictvím prováděcího rozhodnutí bez uplatnění postupu projednávání ve výboru uvedeného v článku 153.

11.

Aniž je dotčen článek 86, změny strategického plánu SZP nabývají právního účinku až poté, co je Komise schválí.

12.

Opravy chyb v psaní či zjevných chyb nebo chyb čistě redakční povahy, které nemají vliv na provádění politiky a na intervenci, se nepovažují za žádost o změnu podle tohoto článku. Členské státy o těchto opravách uvědomí Komisi.

Článek 120

Přezkum strategických plánů SZP

Při provádění změny kteréhokoli z legislativních aktů uvedených v příloze XIII každý členský stát posoudí, zda by měl být jeho strategický plán SZP odpovídajícím způsobem změněn, a to zejména vysvětlení uvedené v čl. 109 odst. 2 písm. a) bodě v) a další prvky strategického plánu SZP uvedené v tomto vysvětlení. Každý členský stát do šesti měsíců od uplynutí lhůty pro provedení změny v případě směrnice uvedené v příloze XIII nebo do šesti měsíců ode dne použitelnosti změny v případě nařízení uvedeného v příloze XIII oznámí Komisi výsledek svého posouzení spolu s doprovodným vysvětlením a v případě potřeby předloží žádost o změnu svého strategického plánu SZP v souladu s čl. 119 odst. 2.

Článek 121

Výpočet lhůt pro opatření Komise

Pokud je pro opatření Komise stanovena lhůta, začíná uvedená lhůta pro účely této kapitoly běžet okamžikem, kdy jsou předloženy všechny informace splňující požadavky stanovené v tomto nařízení a v ustanoveních přijatých v souvislosti s ním.

Tato lhůta nezahrnuje:

období, které začíná dnem následujícím po dni, kdy Komise zašle členskému státu své připomínky nebo žádost o přepracované dokumenty, a končí dnem, kdy členský stát Komisi odpoví;

v případě změn souvisejících s čl. 17 odst. 5, čl. 88 odst. 7 a čl. 103 odst. 5 období pro přijetí aktu v přenesené pravomoci týkajícího se změny přídělů v souladu s čl. 87 odst. 2.

Článek 122

Přenesené pravomoci týkající se změn strategických plánů SZP

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje tato kapitola, pokud jde o:

postupy a lhůty pro předkládání žádostí o změnu strategických plánů SZP;

stanovení dalších případů, pro něž maximální počet změn podle čl. 119 odst. 7 neplatí.

HLAVA VI

KOORDINACE A SPRÁVA

Článek 123

Řídící orgán

Každý členský stát určí pro svůj strategický plán SZP vnitrostátní řídící orgán.

Členské státy mohou s přihlédnutím ke svým ústavním a institucionálním ustanovením určit regionální řídící orgány, které budou odpovědné za některé nebo všechny úkoly uvedené v odstavci 2.

Členské státy zajistí, aby byl odpovídající systém řízení a kontroly zřízen způsobem, který zaručí, že funkce vnitrostátního řídícího orgánu a v relevantních případech regionálních řídících orgánů a dalších subjektů budou jasně vymezeny a odděleny. Členské státy odpovídají za zajištění účinného fungování systému během celého období strategického plánu SZP.

Řídící orgán odpovídá za účelné, účinné a správné řízení a provádění strategického plánu SZP. Zejména pak zajistí, aby:

existoval elektronický informační systém, jak je uveden v článku 130;

zemědělci, jiní příjemci a jiné subjekty podílející se na provádění intervencí:

byli informováni o svých povinnostech vyplývajících z poskytnuté podpory, a aby pro všechny transakce související s určitou operací používali v relevantních případech buď samostatný účetní systém, nebo vhodný účetní kód;

ii)

si byli vědomi požadavků týkajících se poskytování údajů řídícímu orgánu a zaznamenávání výstupů a výsledků;

dotčeným zemědělcům a jiným příjemcům byly poskytnuty – ve vhodných případech v elektronické podobě – jasné a přesné informace o povinných požadavcích na hospodaření a minimálních standardech DZES stanovených podle hlavy III kapitoly I oddílu 2, jakož i o požadavcích týkajících se sociální podmíněnosti stanovených podle hlavy III kapitoly I oddílu 3, které je třeba dodržovat na úrovni zemědělského podniku;

hodnocení ex ante podle článku 139 bylo v souladu se systémem monitorování a hodnocení a bylo předloženo Komisi;

byl zaveden plán hodnocení podle čl. 140 odst. 4, aby hodnocení ex post uvedená ve stejném článku byla provedena ve lhůtách podle tohoto nařízení, se současným zajištěním toho, aby tato hodnocení byla v souladu se systémem monitorování a hodnocení a byla předložena monitorovacímu výboru a Komisi;

monitorovacímu výboru byly poskytnuty informace a dokumenty potřebné k monitorování provádění strategického plánu SZP z hlediska jeho specifických cílů a priorit;

byla vypracována výroční zpráva o výkonnosti včetně souhrnných monitorovacích tabulek a po předložení této zprávy monitorovacímu výboru k vyjádření stanoviska byla předložena Komisi v souladu s čl. 9 odst. 3 prvním pododstavcem písm. b) nařízení (EU) 2021/2116;

byla přijata relevantní opatření navazující na připomínky Komise k výroční zprávě o výkonnosti;

platební agentura před schválením plateb obdržela všechny potřebné informace, zejména o postupech a veškerých kontrolách prováděných v souvislosti s intervencemi vybranými pro financování;

příjemci intervencí financovaných z EZFRV, kromě intervencí týkajících se plochy nebo zvířat, přiznali obdrženou finanční podporu, včetně náležitého použití znaku Unie v souladu s pravidly stanovenými Komisí podle odstavce 5;

byla strategickému plánu SZP zajištěna propagace, mimo jiné prostřednictvím národní sítě pro SZP, a to informováním:

potenciálních příjemců, profesních organizací, hospodářských a sociálních partnerů, subjektů podílejících se na prosazování genderové rovnosti a dotčených nevládních organizací, včetně organizací na ochranu životního prostředí, o možnostech, které strategický plán SZP nabízí, a o pravidlech pro získání přístupu k financování z tohoto plánu a

ii)

zemědělců a jiných příjemců a široké veřejnosti o podpoře zemědělství a rozvoje venkova poskytované Unií prostřednictvím strategických plánů SZP.

V případě podpory financované z EZZF členské státy v příslušném případě stanoví, aby řídící orgán použil nástroje a struktury pro zviditelnění a komunikaci používané ze strany EZFRV.

Pokud za úkoly uvedené v odstavci 2 odpovídají regionální řídící orgány uvedené v odst. 1 druhém pododstavci, zajistí vnitrostátní řídící orgán náležitou koordinaci mezi těmito orgány s cílem zaručit soudržnost a konzistentnost koncepce a provádění strategického plánu SZP.

Vnitrostátní řídící orgán nebo v relevantních případech regionální řídící orgány mohou přenést úkoly na zprostředkující subjekty. V takovém případě zůstává pověřující řídící orgán i nadále plně odpovědný za účinnost a správnost řízení a provádění těchto úkolů a zajistí, aby byla přijata náležitá opatření, která tomuto zprostředkujícímu subjektu umožní získat veškeré údaje a informace nezbytné k plnění těchto úkolů.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví jednotné podmínky pro uplatňování požadavků týkajících se informací, propagace a zviditelnění podle odst. 2 písm. j) a k). Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

Článek 124

Monitorovací výbor

Každý členský stát zřídí vnitrostátní výbor za účelem monitorování provádění strategického plánu SZP, a to do tří měsíců ode dne, kdy bylo členskému státu oznámeno prováděcí rozhodnutí Komise o schválení strategického plánu SZP.

Každý monitorovací výbor přijme svůj jednací řád, který zahrnuje ustanovení o koordinaci s regionálními monitorovacími výbory, jsou-li zřízeny v souladu s odstavcem 5, a ustanovení o předcházení střetům zájmů a uplatňování zásady transparentnosti.

Monitorovací výbor zasedá nejméně jednou ročně a posuzuje veškeré skutečnosti, jež mají vliv na pokrok při dosahování cílů strategického plánu SZP.

Každý členský stát zveřejní jednací řád a stanoviska monitorovacího výboru.

Každý členský stát rozhodne o složení monitorovacího výboru a zajistí, aby v něm byly rovnoměrně zastoupeny relevantní orgány veřejné správy a zprostředkující subjekty i zástupci partnerů uvedených v čl. 106 odst. 3.

Každý člen monitorovacího výboru má jeden hlas.

Členské státy zveřejní seznam členů monitorovacího výboru na internetu.

Na práci monitorovacího výboru se jakožto poradci podílejí zástupci Komise.

Monitorovací výbor posuzuje zejména:

pokrok v provádění strategického plánu SZP a v plnění milníků a cílů;

skutečnosti, které mají vliv na plnění strategického plánu SZP, a opatření přijatá k jejich řešení, včetně pokroku vedoucího ke zjednodušení a snížení administrativní zátěže pro konečné příjemce;

prvky předběžného hodnocení uvedené v čl. 58 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060 a strategický dokument uvedený v čl. 59 odst. 1 daného nařízení (EU);

pokrok v provádění hodnocení, souhrnných hodnocení a všech opatření přijatých v návaznosti na zjištění;

relevantní informace týkající se plnění strategického plánu SZP poskytnuté národní sítí pro SZP;

provádění opatření v oblasti komunikace a zviditelnění;

v relevantních případech budování administrativních kapacit orgánů veřejné správy a zemědělců a jiných příjemců.

Monitorovací výbor vydává své stanovisko k:

metodice a kritériím výběru operací;

výročním zprávám o výkonnosti;

plánu hodnocení a jeho změnám;

návrhům řídícího orgánu na změnu strategického plánu SZP.

Pokud jsou prvky stanoveny na regionální úrovni, může dotčený členský stát zřídit regionální monitorovací výbory s cílem monitorovat provádění regionálních prvků a poskytovat v tomto ohledu informace vnitrostátnímu řídícímu výboru. Tento článek se obdobně použije na uvedené regionální řídící výbory, pokud jde o prvky stanovené na regionální úrovni.

Článek 125

Technická pomoc z podnětu členských států

Z podnětu členského státu může EZFRV podpořit opatření, jež jsou nezbytná pro účinnou správu a provádění podpory v souvislosti se strategickým plánem SZP, včetně zřízení a provozování národní sítě pro SZP podle čl. 126 odst. 1. Opatření uvedená v tomto odstavci se mohou týkat předchozích programových období i následných období strategického plánu SZP.

Podporovat lze rovněž opatření orgánu hlavního fondu v souladu s čl. 31 odst. 4, 5 a 6 nařízení (EU) 2021/1060, pokud LEADER zahrnuje podporu z EZFRV.

Technická pomoc z podnětu členských států se nepoužije k financování certifikačních orgánů uvedených v článku 12 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 126

Národní a evropská síť pro SZP

Každý členský stát zřídí nejpozději do dvanácti měsíců ode dne, kdy Komise schválí jeho strategický plán SZP, národní síť pro společnou zemědělskou politiku (dále jen „národní síť pro SZP“) pro účely vzájemného navazování kontaktů mezi organizacemi a správními orgány, poradci, výzkumnými pracovníky a dalšími inovátory a aktéry v oblasti zemědělství a rozvoje venkova na vnitrostátní úrovni. Národní sítě pro SZP vycházejí ze stávajících zkušeností a postupů při vytváření sítí v členských státech.

Komise zřídí evropskou síť pro společnou zemědělskou politiku (dále jen „evropská síť pro SZP“) s cílem propojit na úrovni Unie národní sítě, organizace a správní orgány činné v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.

Cílem propojování prostřednictvím národní a evropské sítě pro SZP je:

zvýšit zapojení všech relevantních zúčastněných stran do provádění strategických plánů SZP a v relevantních případech do jejich koncipování;

asistovat správním orgánům členských států při provádění strategických plánů SZP a při přechodu na model provádění založený na výkonnosti;

přispívat ke zlepšení kvality provádění strategických plánů SZP;

přispívat k informovanosti veřejnosti a potenciálních příjemců o SZP a možnostech financování;

podporovat inovace v oblasti zemědělství a rozvoje venkova a vzájemné učení a zapojení všech zúčastněných stran do procesu výměny a rozvoje znalostí, jakož i interakci mezi těmito stranami;

přispívat ke kapacitám a činnostem v oblasti monitorování a hodnocení;

přispívat k šíření výsledků strategického plánu SZP.

Cíl stanovený v prvním pododstavci písm. d) se řeší zejména prostřednictvím národních sítí pro SZP.

Úkolem národní a evropské sítě pro SZP při dosahování cílů stanovených v odstavci 3 je:

shromažďovat, analyzovat a šířit informace o opatřeních a osvědčených postupech prováděných nebo podporovaných v rámci strategických plánů SZP, jakož i analyzovat vývoj v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, který je relevantní z hlediska specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1 a 2;

přispívat k budování kapacit správních orgánů členských států a dalších aktérů zapojených do provádění strategických plánů SZP, a to i pokud jde o postupy monitorování a hodnocení;

vytvářet platformy, fóra a akce s cílem usnadnit výměnu zkušeností mezi zúčastněnými stranami a vzájemné učení, a v relevantních případech včetně výměn se sítěmi ve třetích zemích;

shromažďovat informace a usnadňovat jejich šíření, jakož i propojovat financované struktury a projekty, jako jsou místní akční skupiny uvedené v článku 33 nařízení (EU) 2021/1060, operační skupiny EIP uvedené v čl. 127 odst. 3 tohoto nařízení a obdobné struktury a projekty;

podporovat projekty spolupráce operačních skupin EIP uvedených v čl. 127 odst. 3 tohoto nařízení, místních akčních skupin uvedených v článku 33 nařízení (EU) 2021/1060 nebo obdobných struktur pro místní rozvoj, včetně nadnárodní spolupráce;

vytvářet vazby na další strategie nebo sítě financované Unií;

přispívat k dalšímu rozvoji SZP a připravovat veškerá následná období strategického plánu SZP;

v případě národních sítí pro SZP se účastnit činností evropské sítě pro SZP a přispívat k nim;

v případě evropské sítě pro SZP spolupracovat s národními sítěmi pro SZP a přispívat k jejich činnostem.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví organizační strukturu a způsob fungování evropské sítě pro SZP. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

Článek 127

Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti

Cílem evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (dále jen „EIP“) je stimulovat inovace a zlepšovat výměnu znalostí.

EIP podporuje AKIS propojováním politik a nástrojů s cílem urychlit inovace.

EIP přispívá k dosažení specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2.

Toto partnerství zejména:

vytváří přidanou hodnotu lepším propojováním výzkumu a zemědělské praxe a podporou širšího využívání dostupných inovativních opatření;

propojuje aktéry a projekty zaměřené na inovace;

podporuje rychlejší a širší zavádění inovativních řešení do praxe, včetně vzájemných výměn mezi zemědělci; a

informuje vědeckou obec o potřebách zemědělské praxe v oblasti výzkumu.

Součástí EIP jsou operační skupiny EIP podporované v rámci typu intervencí týkajícího se spolupráce podle článku 77. Každá operační skupina EIP vypracuje plán inovativního projektu, který bude rozvíjen nebo prováděn. Tento inovativní projekt je založen na interaktivním inovačním modelu, k jehož hlavním zásadám náleží:

rozvoj inovativních řešení, která jsou zaměřena na potřeby zemědělců či lesníků, případně i na interakce napříč celým dodavatelským řetězcem;

propojování partnerů disponujících vzájemně se doplňujícími znalostmi, jako jsou zemědělci, poradci, výzkumní pracovníci, podniky nebo nevládní organizace, v takové cílené kombinaci, která je co nejvýhodnější z hlediska dosažení cílů projektu; a

spolurozhodování a spoluvytváření po celou dobu trvání projektu.

Operační skupiny EIP mohou být činné na nadnárodní úrovni, včetně úrovně přeshraniční. Zamýšlené inovace mohou být založeny jak na nových, tak na tradičních postupech v novém geografickém nebo environmentálním kontextu.

Operační skupiny EIP šíří souhrn svých plánů a výsledků svých projektů, zejména prostřednictvím národní a evropské sítě pro SZP.

HLAVA VII

MONITOROVÁNÍ, PODÁVÁNÍ ZPRÁV A HODNOCENÍ

KAPITOLA I

VÝKONNOSTNÍ RÁMEC

Článek 128

Zřízení výkonnostního rámce

Členské státy a Komise jsou společně odpovědné za zřízení výkonnostního rámce. Výkonnostní rámec umožní podávání zpráv, monitorování a hodnocení výkonnosti strategického plánu SZP během jeho provádění.

Výkonnostní rámec obsahuje tyto prvky:

soubor společných ukazatelů týkajících se výstupů, výsledků a dopadu a kontextu, jak jsou uvedeny v článku 7, jenž bude sloužit jako základ pro monitorování, hodnocení a přípravu výročních zpráv o výkonnosti;

cíle a roční milníky stanovené ve vztahu k příslušnému specifickému cíli s použitím relevantních ukazatelů výsledků;

shromažďování údajů, jejich uchovávání a předávání;

pravidelné podávání zpráv o činnostech zaměřených na výkonnost, monitorování a hodnocení;

hodnocení ex ante, průběžné hodnocení a hodnocení ex post a veškeré další hodnotící činnosti související se strategickým plánem SZP.

Článek 129

Cíle výkonnostního rámce

Cíle výkonnostního rámce jsou:

posoudit dopad, účinnost, účelnost, relevanci, soudržnost a unijní přidanou hodnotu SZP;

monitorovat pokrok v dosahování cílů strategických plánů SZP;

posoudit dopad, účinnost, účelnost, relevanci a soudržnost intervencí v rámci strategických plánů SZP;

podpořit společný proces učení v souvislosti s monitorováním a hodnocením.

Článek 130

Elektronický informační systém

Členské státy zřídí bezpečný elektronický informační systém nebo využijí stávající systém, v němž zaznamenávají a uchovávají klíčové informace o provádění strategického plánu SZP, které jsou zapotřebí k monitorování a hodnocení, zejména k monitorování pokroku při plnění stanovených cílů, včetně informací o každém příjemci a operaci.

Článek 131

Poskytování informací

Členské státy zajistí, aby příjemci podpory v rámci intervencí na základě strategického plánu SZP a místní akční skupiny podle článku 33 nařízení (EU) 2021/1060 poskytli řídícímu orgánu nebo jiným subjektům pověřeným výkonem funkcí jeho jménem veškeré informace, které jsou potřebné k monitorování a hodnocení strategického plánu SZP.

Členské státy zajistí, aby byly k dispozici vyčerpávající, aktuální a spolehlivé zdroje údajů s cílem umožnit účinné sledování pokroku politiky při plnění cílů za použití ukazatelů týkajících se výstupů, výsledků a dopadu.

Článek 132

Postupy monitorování

Řídící orgán a monitorovací výbor monitorují provádění strategického plánu SZP a pokrok v plnění jeho cílů na základě ukazatelů týkajících se výstupů a výsledků.

Článek 133

Prováděcí pravomoci, pokud jde o výkonnostní rámec

Komise přijme prováděcí akty týkající se obsahu výkonnostního rámce. Tyto akty zahrnují ukazatele, jiné než uvedené v příloze I, jež jsou nezbytné k odpovídajícímu monitorování a hodnocení politiky, metody výpočtu ukazatelů stanovených v příloze I i mimo ni a nezbytná ustanovení zaručující přesnost a spolehlivost údajů shromažďovaných členskými státy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

KAPITOLA II

VÝROČNÍ ZPRÁVY O VÝKONNOSTI

Článek 134

Výroční zprávy o výkonnosti

Členské státy v souladu s čl. 9 odst. 3 a článkem 10 nařízení (EU) 2021/2116 předloží výroční zprávu o výkonnosti týkající se provádění strategického plánu SZP v předchozím rozpočtovém roce.

Poslední výroční zpráva o výkonnosti, kterou je třeba v souladu s čl. 9 odst. 3 a článkem 10 nařízení (EU) 2021/2116 předložit, obsahuje souhrn hodnocení uskutečněných během prováděcího období.

Má-li být výroční zpráva o výkonnosti přípustná, musí obsahovat veškeré informace požadované v odstavcích 4, 5, 7, 8, 9 a 10 a v relevantních případech v odstavci 6. Aniž jsou dotčeny postupy každoročního schvalování stanovené v nařízení (EU)2021/2116, o tom, že výroční zpráva o výkonnosti není přípustná, informuje Komise dotčený členský stát do 15 pracovních dnů od předložení této zprávy; pokud tak neučiní, má se zato, že je zpráva přípustná.

Výroční zprávy o výkonnosti obsahují klíčové kvalitativní a kvantitativní informace o provádění strategického plánu SZP s odkazem na finanční údaje a na ukazatele týkající se výstupů a výsledků, a v relevantních případech i na regionální úrovni.

Kvantitativní informace uvedené v odstavci 4 zahrnují:

realizované výstupy;

výdaje vykázané v roční účetní závěrce a relevantní pro výstupy uvedené v písmeni a) před uplatněním jakýchkoli sankcí nebo jiných snížení a v případě EZFRV s přihlédnutím k opětovnému přidělení zrušených nebo zpětně získaných prostředků podle článku 57 nařízení (EU) 2021/2116;

poměr mezi výdaji uvedenými v písmeni b) a relevantními výstupy uvedenými v písmeni a) („realizovaná jednotková částka“);

výsledky a údaje o tom, co zbývá vykonat k dosažení odpovídajících milníků stanovených v souladu s čl. 109 odst. 1 písm. a).

Pro účely schvalování výkonnosti jsou informace uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) rozčleněny podle jednotkové částky stanovené ve strategickém plánu SZP v souladu s čl. 111 písm. h). U ukazatelů výstupů, které jsou v příloze I označeny tak, že se použijí pouze pro monitorování, se uvedou pouze informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce.

V případě intervencí, na něž se nevztahuje integrovaný systém uvedený v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, mohou členské státy rozhodnout, že kromě informací poskytnutých podle odstavce 5 tohoto článku uvedou v každé výroční zprávě o výkonnosti:

buď průměrné jednotkové částky určené pro operace vybrané v předchozím rozpočtovém roce a související počet výstupů a výdajů; nebo

poměr mezi celkovými veřejnými výdaji bez doplňkového vnitrostátního financování podle čl. 115 odst. 5, vyčleněnými na operace, u nichž byly provedeny platby v předchozím rozpočtovém roce, a realizovanými výstupy, jakož i související počet výstupů a výdajů.

Tyto informace použije Komise pro účely článků 40 a 54 nařízení (EU) 2021/2116 pro každý z roků, kdy jsou poskytovány platby za související operace.

Kvalitativní informace uvedené v odstavci 4 zahrnují:

syntézu stavu provádění strategického plánu SZP v souvislosti s předchozím rozpočtovým rokem;

jakékoli okolnosti, které mají vliv na výkonnost strategického plánu SZP, zejména pokud jde o odchylky od milníků, v relevantních případech s uvedením odůvodnění a v relevantních případech s popisem přijatých opatření.

Pro účely čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 mohou členské státy rozhodnout, že do kvalitativních informací uvedených v odstavci 4 tohoto článku rovněž zahrnou:

odůvodnění jakéhokoli překročení realizované jednotkové částky ve srovnání s odpovídající plánovanou jednotkovou částkou nebo případně maximální plánovanou jednotkovou částkou uvedenou v článku 102 tohoto nařízení; nebo

pokud se členský stát rozhodne využít jedné z možností uvedených v odstavci 6 tohoto článku, odůvodnění jakéhokoli překročení realizované jednotkové částky ve srovnání buď s odpovídající průměrnou jednotkovou částkou pro vybrané operace, nebo s poměrem mezi celkovými veřejnými výdaji bez doplňkového vnitrostátního financování podle čl. 115 odst. 5, vyčleněnými na operace, u nichž byly provedeny platby v předchozím rozpočtovém roce, a souvisejícími skutečnými výstupy, a to v závislosti na volbě členského státu.

Pro účely čl. 40 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 se uvede odůvodnění v případě, že překročení uvedené v odst. 8 písm. a) tohoto článku je vyšší než 50 %.

Případně, pokud se členský stát rozhodne využít možnosti uvedené v odstavci 6, se odůvodnění vyžaduje pouze tehdy, je-li překročení podle odst. 8 písm. b) vyšší než 50 %.

10.

V případě finančních nástrojů se kromě údajů, které je třeba poskytnout podle odstavce 4, uvedou informace týkající se:

způsobilých výdajů podle typu finančního produktu;

výše nákladů a poplatků za správu vykázaných jako způsobilé výdaje;

výše soukromých a veřejných zdrojů mobilizovaných nad rámec EZFRV, podle typu finančního produktu;

úroků a dalších výnosů vytvořených díky podpoře z příspěvku EZFRV na finanční nástroje v souladu s článkem 60 nařízení (EU) 2021/1060 a vrácených zdrojů, jež mohou připadat na podporu z EZFRV v souladu s článkem 62 uvedeného nařízení;

celkové výše půjček, kapitálových nebo kvazikapitálových investic ve prospěch konečných příjemců, na které byly poskytnuty záruky prostřednictvím způsobilých veřejných výdajů bez doplňkového vnitrostátního financování podle čl. 115 odst. 5 tohoto nařízení a které byly konečným příjemcům skutečně vyplaceny.

Pokud se členské státy v případě finančních nástrojů rozhodnou použít odstavec 6 tohoto článku, na úrovni konečných příjemců se poskytují informace uvedené ve zmíněném odstavci.

11.

Pro účely přezkumu výkonnosti prováděného každé dva roky a uvedeného v článku 135 obsahuje výroční zpráva o výkonnosti informace o doplňkovém vnitrostátním financování podle čl. 115 odst. 5 písm. a) a d). Toto financování se zohlední při přezkumu výkonnosti prováděném každé dva roky.

12.

Výroční zprávy o výkonnosti, jakož i jejich shrnutí určené občanům se zpřístupní veřejnosti.

13.

Aniž jsou dotčeny postupy výročního schvalování uvedené v nařízení (EU) 2021/2116, může Komise vznést připomínky k přípustným výročním zprávám o výkonnosti do jednoho měsíce od jejich předložení. Pokud Komise připomínky v dané lhůtě nevznese, považují se zprávy za schválené. Článek 121 tohoto nařízení o výpočtu lhůt pro opatření Komise se použije obdobně.

14.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro předkládání obsahu výroční zprávy o výkonnosti. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

Článek 135

Přezkum výkonnosti prováděný každé dva roky

Na základě informací poskytnutých ve výročních zprávách o výkonnosti provádí Komise každé dva roky přezkum výkonnosti.

Pokud hodnota jednoho nebo více ukazatelů výsledků vykázaných v souladu s článkem 134, které dotčený členský stát použil pro přezkum výkonnosti ve strategickém plánu SZP v souladu s přílohou I, ukáže negativní odchylku od příslušného milníku, která pro rozpočtový rok 2024 přesáhne 35 % a pro rozpočtový rok 2026 25 %, předloží dotčený členský stát pro tuto odchylku odůvodnění. Po posouzení uvedeného odůvodnění může Komise v případě potřeby požádat dotčený členský stát, aby v souladu s čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 předložil akční plán, v němž popíše zamýšlená nápravná opatření a předpokládaný časový rámec.

V roce 2026 Komise přezkoumá informace poskytnuté ve zprávách o výkonnosti za rozpočtový rok 2025. Pokud hodnota jednoho nebo více ukazatelů výsledků vykázaných v souladu s článkem 134, které dotčený členský stát použil pro přezkum výkonnosti ve strategickém plánu SZP v souladu s přílohou I, ukáže negativní odchylku od dotčeného milníku, která pro rozpočtový rok 2025 přesáhne 35 %, může Komise požádat dotčený členský stát o nápravná opatření.

Článek 136

Výroční přezkumná zasedání

Jednotlivé členské státy každoročně zorganizují přezkumné zasedání s Komisí. Přezkumnému zasedání předsedají obě strany společně nebo jen Komise a uskuteční se nejdříve dva měsíce po předložení výroční zprávy o výkonnosti.

Cílem přezkumného zasedání je posoudit výkonnost každého plánu včetně pokroku v plnění stanovených cílů a dostupných informací o relevantních dopadech, jakož i veškerých skutečností ovlivňující výkonnost a minulých či budoucích opatření k jejich řešení.

KAPITOLA III

PODÁVÁNÍ ZPRÁV TÝKAJÍCÍCH SE ZVLÁŠTNÍ PODPORY PRO BAVLNU A PŘECHODNÉ VNITROSTÁTNÍ PODPORY

Článek 137

Výroční zprávy

Do 15. února 2025 a 15. února každého následujícího roku až do roku 2030 včetně členské státy, které poskytují zvláštní podpory pro bavlnu podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 2, poskytnou Komisi následující informace o provádění plateb v předchozím rozpočtovém roce:

počet příjemců;

částka platby na hektar; a

počet hektarů, na něž byla platba poskytnuta.

Článek 138

Výroční zprávy o přechodné vnitrostátní podpoře

Do 15. února 2025 a 15. února každého následujícího roku až do roku 2030 včetně členské státy, které poskytují přechodnou vnitrostátní podporu stanovenou v článku 147, předloží Komisi tyto informace o provádění této podpory v předchozím rozpočtovém roce pro každé relevantní odvětví:

počet příjemců;

celková částka poskytnuté přechodné vnitrostátní podpory; a

počet hektarů, zvířat nebo jiných jednotek, na něž byla podpora poskytnuta.

KAPITOLA IV

HODNOCENÍ STRATEGICKÉHO PLÁNU SZP

Článek 139

Hodnocení ex ante

Členské státy provádějí hodnocení ex ante, aby zlepšily kvalitu koncepce svých strategických plánů SZP.

Za provedení hodnocení ex ante odpovídá orgán pověřený přípravou strategického plánu SZP.

V hodnocení ex ante se posoudí:

přínos strategického plánu SZP k dosažení specifických cílů uvedených v čl. 6 odst. 1 a 2, přičemž se zohledňují celostátní a regionální potřeby a potenciál rozvoje, jakož i poznatky získané při provádění SZP v předchozích programových obdobích;

vnitřní soudržnost navrhovaného strategického plánu SZP a jeho vztah k jiným relevantním nástrojům;

konzistentnost mezi přidělováním rozpočtových prostředků a těmi specifickými cíli, které jsou stanoveny v čl. 6 odst. 1 a 2, které se řeší prostřednictvím strategického plánu SZP;

jak očekávané výstupy přispějí k výsledkům;

zda jsou kvantifikované cílové hodnoty pro výsledky a milníky vzhledem k předpokládané podpoře z EZZF a EZFRV přiměřené a realistické;

plánovaná opatření ke zmírnění administrativní zátěže zemědělců a jiných příjemců;

v relevantních případech důvody pro použití finančních nástrojů financovaných z EZFRV.

V hodnocení ex ante mohou být zahrnuty požadavky na strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) uvedené ve směrnici 2001/42/ES s přihlédnutím k potřebám v souvislosti se zmírňováním změny klimatu.

Článek 140

Hodnocení strategických plánů SZP během prováděcího období a hodnocení ex post

Členské státy provedou hodnocení svých strategických plánů SZP během jejich provádění a hodnocení ex post s cílem zkvalitnit jejich koncepci a provádění. Členské státy posoudí své strategické plány SZP z hlediska jeho účinnosti, účelnosti, relevance, soudržnosti, unijní přidané hodnoty a dopadu, pokud jde o jeho přínos k dosažení obecných cílů stanovených v článku 5 a specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2, které se řeší prostřednictvím dotčeného strategického plánu SZP. Celkový dopad strategického plánu SZP se posoudí pouze v rámci hodnocení ex post.

Členské státy pověří hodnocením funkčně nezávislé odborníky.

Členské státy zajistí, aby byly zavedeny postupy umožňující získávání a shromažďování údajů nezbytných pro hodnocení.

Členské státy vypracují plán hodnocení obsahující informace o zamýšlených hodnoticích činnostech během prováděcího období.

Členské státy předloží plán hodnocení monitorovacímu výboru nejpozději do jednoho roku od přijetí strategického plánu SZP.

Řídící orgán odpovídá za dokončení komplexního hodnocení strategického plánu SZP ex post do 31. prosince 2031.

Členské státy zpřístupní veškerá hodnocení veřejnosti.

KAPITOLA V

POSOUZENÍ VÝKONNOSTI KOMISÍ

Článek 141

Posouzení a hodnocení výkonnosti

Komise vypracuje víceletý plán hodnocení SZP, za jehož provádění odpovídá. Tento plán hodnocení se vztahuje rovněž na opatření podle nařízení (EU) č. 1308/2013.

Do 31. prosince 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě souhrnnou zprávu o strategických plánech SZP členských států. Zpráva obsahuje analýzu společného úsilí a společných ambicí členských států zaměřených na plnění specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 a 2, zejména cílů uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e), f) a i).

Do 31. prosince 2025 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu s cílem posoudit fungování nového modelu provádění ze strany členských států a konzistentnost a společný přínos intervencí obsažených ve strategických plánech SZP členských států k plnění závazků Unie v oblasti životního prostředí a klimatu. V případě potřeby vydá Komise členským státům doporučení s cílem usnadnit plnění těchto závazků.

Komise provede do 31. prosince 2026 průběžné hodnocení s cílem posoudit účinnost, účelnost, relevanci, soudržnost a unijní přidanou hodnotu EZZF a EZFRV, přičemž zohlední ukazatele uvedené v příloze I. Komise může využít veškeré již dostupné relevantní informace v souladu s článkem 128 nařízení finančního nařízení.

Komise provede hodnocení ex post s cílem posoudit účinnost, účelnost, relevanci, soudržnost a unijní přidanou hodnotu EZZF a EZFRV.

Na základě údajů uvedených v hodnoceních SZP, včetně hodnocení strategických plánů SZP, jakož i dalších relevantních informačních zdrojů, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2027 zprávu o průběžném hodnocení, včetně prvních výsledků týkajících se výkonnosti SZP. Druhou zprávu včetně hodnocení výkonnosti SZP předloží nejpozději do 31. prosince 2031.

Článek 142

Podávání zpráv s využitím základního souboru ukazatelů

V souladu s požadavkem na podávání zpráv podle čl. 41 odst. 3 písm. h) bodu iii) finančního nařízení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti uvedené ve zmíněném článku, přičemž k měření výkonnosti se použije základní soubor ukazatelů stanovený v příloze XIV tohoto nařízení.

Článek 143

Obecná ustanovení

Členské státy poskytnou Komisi dostupné informace nezbytné k tomu, aby mohla provádět monitorování a hodnocení SZP podle článku 141.

Údaje potřebné pro kontextové ukazatele a ukazatele dopadu pocházejí primárně ze zavedených zdrojů, jako jsou zemědělská účetní datová síť a Eurostat. Pokud nejsou údaje pro tyto ukazatele dostupné nebo úplné, doplní se v kontextu evropského statistického programu zřízeného na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ( 18 ), zemědělské účetní datové sítě zřízené nařízením Rady (ES) č. 1217/2009 ( 19 ) nebo na základě formálních dohod s dalšími poskytovateli údajů, jako jsou Společné výzkumné středisko a Evropská agentura pro životní prostředí.

Údaje ze správních rejstříků, jako je integrovaný systém uvedený v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, systém identifikace zemědělských pozemků uvedený v článku 68 téhož nařízení a registry zvířat a vinic, se rovněž využijí ke statistickým účelům ve spolupráci se statistickými úřady členských států a s Eurostatem.

Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se informací, které mají poskytovat členské státy, přičemž zohlední potřebu zamezit jakékoli zbytečné administrativní zátěži, jakož i pravidla, pokud jde o potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

HLAVA VIII

Ustanovení o hospodářské soutěži

Článek 144

Pravidla vztahující se na podniky

Pokud se podpora podle hlavy III tohoto nařízení poskytne na formy spolupráce mezi podniky, lze ji poskytnout pouze na takové formy spolupráce, které jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže uplatňovanými na základě článků 206 až 210 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 145

Státní podpora

Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se na podporu podle tohoto nařízení články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU.

Články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU se nepoužijí na podporu poskytovanou členskými státy podle tohoto nařízení a v souladu s ním ani na doplňkové vnitrostátní financování podle článku 146 tohoto nařízení spadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.

Článek 146

Doplňkové vnitrostátní financování

Podporu poskytovanou členskými státy v souvislosti s operacemi spadajícími do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, která má zajistit doplňkové financování intervencí pro rozvoj venkova stanovených v hlavě III kapitole IV tohoto nařízení, na něž je kdykoli během období strategického plánu SZP poskytnuta podpora Unie, lze uskutečnit pouze tehdy, pokud je v souladu s tímto nařízením a je uvedena v příloze V strategického plánu SZP schváleného Komisí.

Členské státy neposkytnou podporu na intervence v odvětvích uvedených v hlavě III kapitole III tohoto nařízení, není-li to v uvedené kapitole výslovně stanoveno.

Článek 147

Přechodná vnitrostátní podpora

Členské státy, které v období 2015–2022 poskytovaly přechodnou vnitrostátní podporu v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1307/2013, mohou pokračovat v poskytování přechodné vnitrostátní podpory zemědělcům.

Podmínky pro poskytování přechodné vnitrostátní podpory jsou shodné s podmínkami uvedenými v čl. 37 odst. 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce platí, že pokud se podmínky pro poskytnutí přechodné vnitrostátní podpory uvedené v prvním pododstavci vztahovaly k určitému referenčnímu období, mohou členské státy rozhodnout o jeho změně, přičemž posledním možným referenčním obdobím je rok 2018.

Celková částka přechodné vnitrostátní podpory, již je možné na jednotlivá odvětví poskytnout, je omezena procentním podílem úrovně plateb v každém z finančních rámců pro jednotlivá odvětví schválených Komisí v roce 2013 v souladu s čl. 132 odst. 7 nebo čl. 133a odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ( 20 ), který představuje:

—

50 % v roce 2023,

—

45 % v roce 2024,

—

40 % v roce 2025,

—

35 % v roce 2026,

—

30 % v roce 2027.

Pro Kypr se tento procentní podíl vypočítá na základě finančních rámců pro jednotlivá odvětví stanovených v příloze XVII a nařízení (ES) č. 73/2009.

HLAVA IX

Obecná a závěrečná ustanovení

KAPITOLA I

VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 148

Opatření k řešení konkrétních problémů

Za účelem řešení konkrétních problémů přijme Komise prováděcí akty, které jsou v mimořádných situacích nezbytné a odůvodněné. Tyto prováděcí akty se mohou odchýlit od ustanovení tohoto nařízení v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech a s cílem řešit konkrétní problémy podle odstavce 1 při současném zajištění kontinuity strategického plánu SZP v případě mimořádných okolností přijme Komise postupem podle čl. 153 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

Opatření přijatá podle odstavce 1 nebo 2 zůstanou v platnosti po dobu nejdéle dvanácti měsíců. Pokud po uplynutí této doby konkrétní problémy uvedené v daných odstavcích přetrvávají, může Komise za účelem trvalého řešení předložit vhodné legislativní návrhy.

Komise informuje Evropský parlament a Radu o veškerých opatřeních přijatých podle odstavce 1 nebo 2 do dvou pracovních dnů od jejich přijetí.

Článek 149

Použití na nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři

Hlava III kapitola II se nevztahuje na nejvzdálenější regiony.

V případě přímých plateb poskytovaných v nejvzdálenějších regionech Unie v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) č. 228/2013 a na menších ostrovech v Egejském moři v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) č. 229/2013 se použije hlava III kapitola I oddíl 2 čl. 3 body 1 a 2, čl. 4 odst. 2, 3 a 5, čl. 4 odst. 4 druhý pododstavec, hlava III kapitola I oddíly 2 a 3 a hlava IX tohoto nařízení. Ustanovení čl. 4 odst. 2, 3 a 5) a hlavy III kapitoly I oddílu 2 se použijí bez jakýchkoli povinností souvisejících se strategickým plánem SZP.

KAPITOLA II

INFORMAČNÍ SYSTÉM A OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ

Článek 150

Výměna informací a dokumentů

Komise ve spolupráci s členskými státy zřídí informační systém s cílem umožnit bezpečnou výměnu údajů společného zájmu mezi Komisí a jednotlivými členskými státy.

Komise zajistí vytvoření vhodného a bezpečného elektronického systému, v němž se mohou zaznamenávat, uchovávat a spravovat hlavní informace a zprávy o monitorování a hodnocení.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla provozování systému podle odstavce 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 153 odst. 2.

Článek 151

Zpracování a ochrana osobních údajů

Aniž jsou dotčeny články 98, 99 a 100 nařízení (EU) 2021/2116, shromažďují členské státy a Komise osobní údaje za účelem plnění svých povinností v oblasti řízení, kontroly, monitorování a hodnocení podle tohoto nařízení, a zejména povinností uvedených v hlavách VI a VII, a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s tímto účelem.

Pokud se osobní údaje zpracovávají za účelem monitorování a hodnocení podle hlavy VII za použití bezpečného elektronického systému uvedeného v článku 150, jsou anonymizovány.

Osobní údaje, včetně případů, kdy tyto údaje zpracovávají poskytovatelé poradenských služeb pro zemědělství uvedených v článku 15, se zpracovávají v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.

Členské státy informují subjekty údajů o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv na ochranu údajů, která jsou stanovena v nařízeních (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.

KAPITOLA III

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY

Článek 152

Výkon přenesené pravomoci

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 8, čl. 7 odst. 2, čl. 13 odst. 3, čl. 17 odst. 6, článku 35, čl. 37 odst. 5, čl. 38 odst. 5, čl. 39 odst. 3, článcích 45, 56 a 84, čl. 87 odst. 2, čl. 89 odst. 4, čl. 100 odst. 3 a článcích 116, 122 a 158 je Komisi svěřena na dobu sedmi let od 7. prosince 2021. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

Přenesení pravomocí uvedené v čl. 4 odst. 8, čl. 7 odst. 2, čl. 13 odst. 3, čl. 17 odst. 6, článku 35, čl. 37 odst. 5, čl. 38 odst. 5, čl. 39 odst. 3, článcích 45, 56 a 84, čl. 87 odst. 2, čl. 89 odst. 4, čl. 100 odst. 3 a článcích 116, 122 a 158 mohou Evropský parlament nebo Rada kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 8, čl. 7 odst. 2, čl. 13 odst. 3, čl. 17 odst. 6, článku 35, čl. 37 odst. 5, čl. 38 odst. 5, čl. 39 odst. 3, článků 45, 56 a 84, čl. 87 odst. 2, čl. 89 odst. 4, čl. 100 odst. 3 a článků 116, 122 a 158 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 153

Postup projednávání ve výboru

Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Výbor pro společnou zemědělskou politiku“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud v případě aktů uvedených v článku 133 a v čl. 143 odst. 4 tohoto nařízení výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 154

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1305/2013 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2023.

Nadále se nicméně do 31. prosince 2025 použije na provádění programů rozvoje venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013, a to v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ( 21 ). Za stejných podmínek se do 31. prosince 2025 použije na výdaje vzniklé příjemcům a uhrazené platební agenturou v rámci těchto programů rozvoje venkova.

Článek 32 a příloha III nařízení (EU) č. 1305/2013 se nadále použijí k vymezení oblastí s přírodními a jinými specifickými omezeními. Odkazy na programy rozvoje venkova se považují za odkazy na strategické plány SZP.

Dokud nebudou zřízeny národní a evropská sítě pro SZP uvedené v článku 126 tohoto nařízení, mohou Evropská síť pro rozvoj venkova, síť evropského inovačního partnerství a celostátní sítě pro venkov uvedené v článcích 52, 53 a 54 nařízení (EU) č. 1305/2013 provádět kromě činností uvedených v daných článcích činnosti uvedené v článcích 126 a 127 tohoto nařízení.

Po zřízení národní a evropské sítě pro SZP uvedených v článku 126 tohoto nařízení mohou tyto sítě do 31. prosince 2025 kromě činností uvedených v článcích 126 a 127 tohoto nařízení plnit úkoly uvedené v čl. 52 odst. 3, čl. 53 odst. 3 a čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013 týkající se provádění programů rozvoje venkova podle uvedeného nařízení.

Nařízení (EU) č. 1307/2013 se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2023.

Nadále se však použije na žádosti o podporu týkající se roků pro podání žádosti, které začínají před 1. lednem 2023.

Odkazy na nařízení (ES) č. 73/2009 a (EU) č. 1307/2013 uvedené v tomto nařízení se považují za odkazy na uvedená nařízení ve zněních platných před jejich zrušením.

Článek 155

Způsobilost některých druhů výdajů týkajících se období strategického plánu SZP

Výdaje týkající se právních závazků vůči příjemcům, které vznikly na základě opatření uvedených v článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo v článku 39 nebo v článku 43 nařízení (ES) č. 1698/2005, na něž je poskytována podpora podle nařízení (EU) č. 1305/2013, mohou být nadále způsobilé pro příspěvek z EZFRV v období strategického plánu SZP, a to za těchto podmínek:

tyto výdaje jsou stanoveny v příslušném strategickém plánu SZP v souladu s tímto nařízením a jsou v souladu s nařízením (EU) 2021/2116;

na pokrytí uvedených opatření se použije sazba příspěvku z EZFRV na danou intervenci stanovená ve strategickém plánu SZP v souladu s tímto nařízením;

integrovaný systém uvedený v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 se vztahuje na právní závazky přijaté v rámci opatření, která odpovídají typům intervencí na plochu a zvířata uvedeným v hlavě III kapitolách II a IV tohoto nařízení, a jsou jasně určeny relevantní operace a

platby za právní závazky uvedené v písmenu c) se provádějí ve lhůtě stanovené v čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

Výdaje týkající se právních závazků vůči příjemcům, které vznikly na základě opatření uvedených v článku 23 nařízení (ES) č. 1698/2005, mohou být nadále způsobilé pro příspěvek z EZFRV v období strategického plánu SZP, a to za těchto podmínek:

tyto výdaje se oznámí Komisi jako dodatečné informace v části strategického plánu SZP věnované intervenční strategii podle článku 109 a uvedením výdajů ve finančním plánu strategického plánu SZP podle čl. 112 odst. 2;

jsou v souladu s nařízením (EU) č. 1306/2013, které se na tyto výdaje nadále použije v souladu s čl. 104 odst. 1 druhým pododstavcem písm. d) nařízení (EU) 2021/2116, a

použije se sazba příspěvku z EZFRV stanovená ve strategickém plánu SZP podle čl. 91 odst. 2 písm. d) tohoto nařízení.

Výdaje týkající se právních závazků vůči příjemcům, které vznikly v rámci víceletých opatření uvedených v článcích 22, 28, 29, 33 a 34 nařízení (EU) č. 1305/2013, mohou být způsobilé pro příspěvek z EZFRV v období strategického plánu SZP, a to za těchto podmínek:

tyto výdaje jsou stanoveny v relevantním strategickém plánu SZP v souladu s tímto nařízením a jsou v souladu s nařízením (EU) 2021/2116;

na pokrytí uvedených opatření se použije sazba příspěvku z EZFRV na danou intervenci stanovená ve strategickém plánu SZP v souladu s tímto nařízením;

platby za právní závazky uvedené v písmenu c) tohoto odstavce se provádějí ve lhůtě stanovené v čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

Výdaje týkající se právních závazků vůči příjemcům, které vznikly v rámci opatření uvedených v článcích 14 až 18, čl. 19 odst. 1 písm. a) a b), a v článcích 20, 23 až 27, 35, 38, 39 a 39a nařízení (EU) č. 1305/2013, článku 35 nařízení (EU) č. 1303/2013 a článku 4 nařízení EU 2020/2220 po 31. prosinci 2025, mohou být způsobilé pro příspěvek z EZFRV v období strategického plánu SZP, a to za těchto podmínek:

tyto výdaje jsou stanoveny v relevantním strategickém plánu SZP v souladu s tímto nařízením, s výjimkou čl. 73 odst. 3 prvního pododstavce písm. f), a jsou v souladu s nařízením (EU) 2021/2116;

na pokrytí uvedených opatření se použije sazba příspěvku z EZFRV na danou intervenci stanovená ve strategickém plánu SZP v souladu s tímto nařízením.

Výdaje týkající se právních závazků vůči příjemcům přijatých v rámci víceletých opatření uvedených v článcích 28 a 29 nařízení (EU) č. 1305/2013 mohou být způsobilé pro podporu z EZZF v období strategického plánu SZP, a to za těchto podmínek:

tyto výdaje jsou stanoveny v příslušném strategickém plánu SZP v souladu s čl. 31 odst. 7 prvním pododstavcem písm. b) tohoto nařízení a jsou v souladu s nařízením (EU) 2021/2116;

integrovaný systém uvedený v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 se vztahuje na právní závazky přijaté v rámci opatření, která odpovídají ekoschématům uvedeným v článku 31 tohoto nařízení, a jsou jasně určeny relevantní operace;

platby na právní závazky uvedené v písmenu b) tohoto odstavce se provedou ve lhůtě stanovené v čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 156

Přechodná ustanovení týkající se finančních přídělů na typy intervencí v určitých odvětvích

Ode dne, od něhož strategický plán SZP nabývá v souladu s čl. 118 odst. 7 tohoto nařízení právní účinky, nesmí součet plateb provedených v rozpočtovém roce v rámci jednotlivých režimů podpory uvedených v článcích 29 až 31 a článcích 39 až 60 nařízení (EU) č. 1308/2013 a v rámci jednotlivých typů intervencí pro určitá odvětví podle čl. 42 písm. b) až e) tohoto nařízení překročit finanční příděly stanovené v článku 88 tohoto nařízení pro každý rozpočtový rok pro jednotlivé typy intervencí.

Článek 157

Způsobilost výdajů pro komunitně vedený místní rozvoj financovaný z více zdrojů

Odchylně od čl. 86 odst. 1 a čl. 118 odst. 7 tohoto nařízení jsou výdaje vzniklé podle čl. 31 odst. 2 písm. c) a čl. 31 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060 ve spojení s čl. 77 odst. 1 písm. b) a čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení způsobilé pro příspěvek z EZFRV ode dne předložení strategického plánu SZP, pokud je podpora vyplácena platební agenturou od 1. ledna 2023. Nařízení (EU) č. 1306/2013 se na tyto výdaje použije ode dne předložení strategického plánu SZP až do 31. prosince 2022.

Článek 158

Přechodná opatření

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 152 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplní o opatření na ochranu veškerých nabytých práv a legitimních očekávání příjemců, a to v míře nezbytné pro přechod od ustanovení nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013 k ustanovením tohoto nařízení. Tato přechodná pravidla stanoví zejména podmínky, za kterých může být podpora schválená Komisí podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1308/2013 začleněna do podpory poskytované podle tohoto nařízení včetně technické pomoci a hodnocení ex post.

Článek 159

Přezkum přílohy XIII

Komise do 31. prosince 2025 přezkoumá seznam uvedený v příloze XIII na základě acquis Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, které v té době existovalo, a případně předloží legislativní návrhy na doplnění dalších legislativních aktů na tento seznam.

Článek 160

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

UKAZATELE DOPADU, VÝSLEDKŮ, VÝSTUPŮ A KONTEXTOVÉ UKAZATELE PODLE ČLÁNKU 7

Posouzení výkonnosti politiky (víceleté) – DOPAD

Cíle a odpovídající ukazatele dopadu (1)

Přezkum výkonnosti – VÝSLEDEK (2)

Pouze na základě intervencí, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora

(1)

Většina ukazatelů dopadu se již shromažďuje prostřednictvím jiných kanálů (evropské statistiky, Společné výzkumné středisko, Evropská agentura pro životní prostředí, a další) a používá se v rámci jiných právních předpisů Unie nebo cílů udržitelného rozvoje. Četnost sběru údajů není vždy roční a může dojít ke dvouletému nebo tříletému zpoždění.

(2)

Výsledky v podobě zástupných hodnot. Údaje každoročně oznámené členskými státy ke sledování pokroku při plnění cílů stanovených v jejich strategických plánech SZP. Ukazatele výsledků, jež jsou pro přezkum výkonnosti povinné, jsou-li používány členskými státy v souladu s čl. 109 odst. 1 písm. a), jsou označeny PR. Vedle ukazatelů označených PR mohou členské státy pro přezkum výkonnosti použít jakýkoli jiný relevantní ukazatel výsledků stanovený v této příloze.

Průřezový cíl EU

Ukazatele dopadu

Ukazatele výsledků

Modernizovat zemědělství a venkovské oblasti podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a podněcováním v jejich zavádění ze strany zemědělců, a to lepším přístupem k výzkumu, inovacím, výměně znalostí a odborné přípravě

I.1 Sdílení znalostí a inovací: podíl rozpočtu SZP určený na sdílení znalostí a inovací

R.1PR Zvyšování výkonnosti prostřednictvím znalostí a inovací: Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin Evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem posílit udržitelnou výkonnost v oblasti hospodářství, sociální oblasti, oblasti životního prostředí, klimatu a účinného využívání zdrojů.

R.2 Propojování poradenství a znalostních systémů: Počet poradců čerpajících podporu na zapojení do znalostních a inovačních systémů v zemědělství (AKIS )

R.3 Digitalizace zemědělství: Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu na digitální zemědělské technologie prostřednictvím SZP

Specifické cíle EU	Ukazatele dopadu	Ukazatele výsledků
Podporovat ekonomicky udržitelný zemědělský příjem a odolnost odvětví zemědělství v celé Unii s cílem zlepšit dlouhodobé potravinové zabezpečení a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii	I.2 Snižování nerovnosti příjmů: Vývoj zemědělských příjmů v porovnání s celkovým hospodářstvím I.3 Omezování kolísavosti příjmů zemědělských podniků: Vývoj zemědělských příjmů I.4 Podpora ekonomicky udržitelného zemědělského příjmu: Vývoj úrovně zemědělských příjmů podle způsobu hospodaření (v porovnání s průměrem v zemědělství) I.5 Příspěvek k územní rovnováze: Vývoj zemědělských příjmů v oblastech s přírodními omezeními (ve srovnání s průměrem)	R.4 Propojení podpory příjmu s normami a osvědčenými postupy: podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahuje podpora příjmu a jež podléhá podmíněnosti R.5 Řízení rizik: Podíl zemědělských podniků s podpořenými nástroji pro řízení rizik v rámci SZP R.6PR Přerozdělování menším zemědělským podnikům: Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem) R.7PR Posilování podpory zemědělským podnikům v oblastech se zvláštními potřebami: Procentní podíl dodatečné podpory na hektar v oblastech s vyššími potřebami (ve srovnání s průměrem)
Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci	I.6 Zvyšování produktivity zemědělských podniků: Souhrnná produktivita faktorů v zemědělství I.7 Využívání zemědělsko-potravinářského obchodu: Dovoz a vývoz v rámci zemědělsko-potravinářského obchodu	R.8 Zaměření na zemědělské podniky ve specifických odvětvích: Podíl zemědělských podniků, které jsou příjemci podpory příjmu vázané na produkci určené ke zlepšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti R.9PR Modernizace zemědělských podniků: Podíl zemědělských podniků čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů
Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci	I.8 Zlepšování postavení zemědělců v potravinovém řetězci: přidaná hodnota pro prvovýrobce v potravinovém řetězci	R.10PR Lepší organizace dodavatelského řetězce: Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora R.11 Koncentrace nabídky: Podíl hodnoty produkce uváděné na trh organizacemi producentů nebo seskupeními producentů s operačními programy v určitých odvětvích
Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a zvyšováním míry ukládání uhlíku, a prosazovat udržitelnou energii	I.9 Zvyšování odolnosti zemědělství vůči změně klimatu: Ukazatel pokroku v oblasti odolnosti zemědělského odvětví I.10 Přispívání ke zmírňování změny klimatu: Emise skleníkových plynů ze zemědělství I.11 Podpora ukládání uhlíku: Obsah půdního organického uhlíku v zemědělské půdě I.12 Zvýšení podílu udržitelné energie v zemědělství: Udržitelná výroba energie z obnovitelných zdrojů v zemědělství a lesnictví	R.12 Přizpůsobování se změně klimatu: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se lepšího přizpůsobování se změně klimatu R.13PR Snižování emisí v odvětví živočišné výroby: Podíl dobytčích jednotek (DJ), na něž se vztahuje podpora na snižování emisí skleníkových plynů nebo amoniaku, včetně hospodaření se statkovými hnojivy R.14PR Ukládání uhlíku v půdě a biomase: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se snižování emisí, nebo zachování, nebo zvyšování míry ukládání uhlíku (včetně trvalých travních porostů, trvalých kultur s trvalým zeleným porostem, zemědělské půdy v mokřadech a rašeliništích) R.15 Energie z obnovitelných zdrojů ze zemědělství, lesnictví a z dalších obnovitelných zdrojů: Podpořené investice do kapacit pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, včetně biologických (v MW) R16 Investice související s klimatem: Podíl zemědělských podniků, které využívají investiční podporu v rámci SZP přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k výrobě energie z obnovitelných zdrojů nebo k výrobě biomateriálů R.17PR Zalesněná půda: Plocha, na niž byla poskytnuta podpora za účelem zalesňování, agrolesnictví a obnovy lesů, včetně rozdělení R.18 Investiční podpora pro odvětví lesnictví: Celkové investice v zájmu zlepšení výkonnosti odvětví lesnictví
Podporovat udržitelný rozvoj a účinné hospodaření s přírodními zdroji, jako je voda, půda a ovzduší, a to i snížením závislosti na chemických látkách	I.13 Snižování eroze půdy: Procentní podíl zemědělské půdy postižené mírnou a silnou erozí I.14 Zlepšování kvality ovzduší: Emise amoniaku ze zemědělské činnosti I.15 Zlepšování kvality ovzduší: Zlepšování kvality vod: Hrubá bilance živin v zemědělské půdě I.16 Omezování úniku živin: Dusičnany v podzemní vodě – procentní podíl vzorkovacích stanic podzemních vod, v nichž je koncentrace dusíku vyšší než 50 mg/l podle směrnice 91/676/EHS I.17 Snižování tlaku na vodní zdroje: Index spotřeby vody plus (WEI+) I.18 Udržitelné a omezené používání pesticidů: Rizika, využívání a dopady pesticidů	R.19PR Zlepšování a ochrana půdy: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky prospěšné pro hospodaření s půdou za účelem zlepšení kvality půdy a bioty (např. omezení orby, půdní pokryv plodinami, střídání plodin, mimo jiné s luskovinami) R.20PR Zlepšování kvality ovzduší: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se snižování emisí amoniaku R.21PR Ochrana kvality vod: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se kvality vod R.22PR Udržitelné hospodaření s živinami: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami R.23PR Udržitelné využívání vody: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se zlepšení vodní bilance R.24PR Udržitelné a omezené používání pesticidů: Podíl využívané zemědělské půdy, jíž se týkají podpořené specifické závazky, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, jako je únik pesticidů. R.25 Environmentální výkonnost v odvětví živočišné výroby: Podíl dobytčích jednotek (DJ), na něž se vztahují podpořené závazky ke zlepšení environmentální udržitelnosti R.26 Investice související s přírodními zdroji: Podíl zemědělských podniků, které využívají podporu na produktivní a neproduktivní investice v rámci SZP související s péčí o přírodní zdroje R.27 Výkonnost v oblasti životního prostředí nebo klimatu prostřednictvím investic do venkovských oblastí: Počet operací přispívajících k cílům v oblasti environmentální udržitelnosti, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně ve venkovských oblastech R.28 Výkonnost v oblasti životního prostředí nebo klimatu prostřednictvím znalostí a inovací: Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin Evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora v souvislosti s výkonností v oblasti životního prostředí nebo klimatu
Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovat stanoviště a krajiny	I.19 Zvýšení populace polního ptactva: Index polního ptactva I.20 Zlepšování ochrany biologické rozmanitosti: Procentní podíl druhů a stanovišť v zájmu Společenství, jež souvisí se zemědělstvím, se stabilní nebo rostoucí tendencí, s rozdělením procentního podílu týkajícího se druhů volně žijících opylovačů (1) I.21 Lepší poskytování ekosystémových služeb: Podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky I.22 Větší zemědělská biologická rozmanitost v rámci systému hospodaření: rozmanitost plodin	R.29PR Rozvoj ekologického zemědělství: Podíl využívané zemědělské půdy podpořené v rámci SZP pro účely ekologického zemědělství, s rozdělením podílu na zachování ekologicky obhospodařované půdy a na přechod k ní R.30PR Podpora udržitelného obhospodařování lesů: Podíl lesní půdy, na niž se vztahují závazky na podporu ochrany lesů a řízení ekosystémových služeb R.31PR Zachovávání stanovišť a druhů: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se podpory zachování nebo obnovy biologické rozmanitosti včetně zemědělských postupů vysoké přírodní hodnoty R.32 Investice související s biologickou rozmanitostí: Podíl zemědělských podniků, které využívají investiční podporu v rámci SZP přispívající k biologické rozmanitosti R.33 Lepší správa sítě Natura 2000: Podíl celkové plochy sítě Natura 2000, na niž se vztahují podpořené závazky R.34PR Zachovávání krajinných prvků: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se údržby krajinných prvků, včetně remízků a stromů R.35 Ochrana úlů: Podíl úlů, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora
Získávat a udržet mladé zemědělce a další nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech	I.23 Získávání mladých zemědělců: Vývoj počtu nových vedoucích pracovníků zemědělských podniků a počtu nových mladých vedoucích pracovníků zemědělských podniků, včetně rozdělení podle genderu	R.36PR Generační obměna: Počet mladých zemědělců, kteří založili zemědělský podnik s využitím podpory poskytované v rámci SZP, včetně rozdělení podle genderu
Podporovat zaměstnanost, růst, genderovou rovnost, včetně účasti žen v zemědělství, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně oběhového biohospodářství a udržitelného obhospodařování lesů	I.24 Příspěvek k tvorbě pracovních míst ve venkovských oblastech: Vývoj míry zaměstnanosti ve venkovských oblastech, včetně rozdělení podle genderu I.25 Příspěvek k růstu ve venkovských oblastech: Vývoj hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele ve venkovských oblastech I.26 Spravedlivější SZP: Rozdělení podpory poskytnuté v rámci SZP I.27 Podpora začleňování ve venkovských oblastech: Vývoj indexu chudoby ve venkovských oblastech	R.37 Růst a tvorba pracovních míst ve venkovských oblastech: Nová pracovní místa podpořená v rámci projektů SZP R.38 Pokrytí v rámci iniciativy LEADER: Podíl venkovského obyvatelstva, na které se vztahují strategie místního rozvoje R.39 Rozvoj hospodářství venkova: Počet venkovských podniků, včetně biohospodářských podniků, čerpajících na rozvoj podporu poskytovanou v rámci SZP R.40 Inteligentní transformace hospodářství venkova: Počet podpořených strategií inteligentních vesnic R.41PR Propojení evropského venkova: Podíl venkovského obyvatelstva, které využívá výhod lepšího přístupu ke službám a infrastruktuře prostřednictvím podpory poskytnuté v rámci SZP R.42 Podpora sociálního začleňování: Počet osob, na něž se vztahují podpořené projekty sociálního začleňování
Zlepšovat reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, omezení potravinového odpadu, jakož i zlepšení životních podmínek zvířat a eliminace antimikrobiální rezistenci	I.28 Omezování používání antimikrobiálních látek u hospodářských zvířat: prodej/použití antimikrobiálních látek pro zvířata určená k produkci potravin I.29 Reakce na poptávku spotřebitelů po kvalitních potravinách: Hodnota produkce v rámci režimů jakosti Unie a produkce ekologického zemědělství	R.43PR Omezování používání antimikrobiálních látek: Podíl dobytčích jednotek (DJ), jichž se týkají podpořená opatření k omezení používání antimikrobiálních látek (prevence/snižování) R.44PR Zlepšování dobrých životních podmínek zvířat: Podíl dobytčích jednotek (DJ), na něž se vztahují podpořená opatření ke zlepšení životních podmínek zvířat
(1) Trendy týkající se opylovačů se posuzují pomocí relevantních opatření Unie pro ukazatele opylovačů, zejména pomocí ukazatele opylovačů a dalších opatření přijatých prostřednictvím správního rámce strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 (sdělení Komise ze dne 20. května 2020) na základě iniciativy EU týkající se opylovačů (sdělení Komise ze dne 1. června 2018).

Výroční schvalování výkonnosti – VÝSTUP

Typy intervencí a jejich ukazatele výstupů ( 22 )

Typ(y) intervencí	Ukazatele výstupů (1)
Spolupráce (článek 77)	O.1 Počet projektů operačních skupin Evropského inovačního partnerství (EIP)
Výměna znalostí a šíření informací (článek 78)	O.2 Počet opatření nebo jednotek v oblasti poradenství za účelem poskytování podpory inovací pro přípravu nebo provádění projektů operačních skupin Evropského inovačního partnerství (EIP)
Horizontální ukazatel	O.3MO Počet příjemců podpory poskytované v rámci SZP
Základní podpora příjmu (článek 21)	O.4 Počet hektarů využívajících základní podporu příjmu
Platby pro malé zemědělce (článek 28)	O.5 Počet příjemců nebo hektarů využívajících platby pro malé zemědělce
Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce (článek 30)	O.6 Počet hektarů využívajících doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce
Doplňková redistributivní podpora příjmu (článek 2)	O.7 Počet hektarů využívajících redistributivní podporu příjmu
Ekoschémata (článek 31)	O.8 Počet jednotek (hektarů nebo dobytčích jednotek) využívajících ekoschémata
Nástroje řízení rizik (článek 76)	O.9 Počet jednotek, na něž se vztahují nástroje řízení rizik v rámci SZP, na něž byla poskytnuta podpora
Podpora příjmu vázaná na produkci (článek 32)	O.10 Počet hektarů, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci
Podpora příjmu vázaná na produkci (článek 32)	O.11 Počet kusů hospodářských zvířat, na něž je čerpána podpora příjmu vázaná na produkci
Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti (článek 71)	O.12 Počet hektarů, na něž je čerpána podpora pro oblasti s přírodními nebo jinými specifickými omezeními, včetně rozdělení podle druhu oblastí
Znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků (článek 72)	O.13 Počet hektarů, na něž je čerpána podpora v rámci sítě Natura 2000 nebo směrnice 2000/60/ES
Závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření (článek 70)	O.14 Počet hektarů (vyjma lesní půdy) nebo počet jiných jednotek, na něž se vztahují závazky v oblasti životního prostředí nebo klimatu nad rámec závazných požadavků
	O.15 Počet hektarů (lesní půdy) nebo počet jiných jednotek, na něž se vztahují závazky v oblasti životního prostředí / klimatu nad rámec závazných požadavků
	O.16 Počet hektarů nebo počet jiných jednotek, na něž se vztahují závazky v oblasti údržby pro účely zalesňování a agrolesnictví
	O.17 Počet hektarů nebo počet jiných jednotek využívajících podporu ekologického zemědělství
	O.18 Počet dobytčích jednotek (DJ) využívajících podporu na dobré životní podmínky a zdraví zvířat nebo zvýšená opatření v oblasti biologické bezpečnosti
	O.19 Počet operací nebo jednotek podporujících genetické zdroje
Investice (článek 73)	O.20 Počet podpořených operací nebo jednotek na základě produktivních investic realizovaných v zemědělském podniku
	O.21 Počet podpořených operací nebo jednotek na základě neproduktivních investic realizovaných v zemědělském podniku
	O.22 Počet podpořených operací nebo jednotek na základě investic do infrastruktury
	O.23 Počet podpořených operací nebo jednotek na základě neproduktivních investic realizovaných mimo zemědělský podnik
	O.24 Počet podpořených operací nebo jednotek na základě produktivních investic realizovaných mimo zemědělský podnik
Zahájení činnosti mladých zemědělců a nových zemědělců a začínajících podniků na venkově (článek 75)	O.25 Počet mladých zemědělců, kteří čerpají podporu na zahájení činnosti
	O.26 Počet nových zemědělců, kteří čerpají podporu na zahájení činnosti (kromě mladých zemědělců vykázaných v O.25)
	O.27 Počet podniků na venkově čerpajících podporu pro začínající podniky
Spolupráce (článek 77)	O.28 Počet podpořených seskupení a organizací producentů
	O.29 Počet příjemců čerpajících podporu na účast v oficiálních režimech jakosti
	O.30 Počet podpořených operací nebo jednotek určených na generační obměnu (vyjma podpory na zahájení činnosti)
	O.31 Počet podpořených strategií místního rozvoje (LEADER) nebo přípravných činností
	O.32 Počet podpořených jiných operací nebo jednotek zaměřených na spolupráci (kromě EIP vykázaného v O.1)
Výměna znalostí a šíření informací (článek 78)	O.33 Počet podpořených opatření nebo jednotek v oblasti odborné přípravy, poradenství a zvyšování informovanosti
Horizontální ukazatel	O.34MO Počet hektarů, na něž se vztahují environmentální postupy (celkový ukazatel fyzické plochy, na niž se vztahuje podmíněnost, ekoschémata, agroenvironmentální a lesnicko-environmentální závazky hospodaření a závazky hospodaření v oblasti klimatu)
Typy intervencí v určitých odvětvích (článek 47)	O.35 Počet podpořených operačních programů
Typy intervencí v odvětví vína (článek 58)	O.36 Počet opatření nebo jednotek podpořených v odvětví vína
Typy intervencí v odvětví včelařství (článek 55)	O.37 Počet opatření nebo jednotek k zachování nebo zlepšení podmínek včelařství
(1) Ukazatelé výstupů, které se používají pouze pro monitorování, jsou označeny MO.

KONTEXTOVÉ UKAZATELE

	Ukazatel č.	Kontextové ukazatele
Obyvatelstvo	C.01	Celkový počet obyvatel
	C.02	Hustota obyvatel
	C.03	Věková skladba obyvatelstva
Celková rozloha	C.04	Celková rozloha
Celková rozloha	C.05	Krajinný pokryv
Trh práce	C.06	Míra zaměstnanosti ve venkovských oblastech
	C.07	Míra nezaměstnanosti ve venkovských oblastech
	C.08	Zaměstnanost (podle odvětví, druhu regionu, hospodářské činnosti)
Ekonomika	C.09	HDP na obyvatele
	C.10	Míra chudoby
	C.11	Hrubá přidaná hodnota podle odvětví, druhu regionu, v zemědělství a u prvovýrobců
Zemědělské podniky a zemědělci	C.12	Zemědělské podniky (hospodářství)
	C.13	Zemědělské pracovní síly
	C.14	Věková skladba vedoucích pracovníků zemědělských podniků
	C.15	Zemědělská odborná příprava vedoucích pracovníků zemědělských podniků
	C.16	Noví vedoucí pracovníci zemědělských podniků a noví mladí vedoucí pracovníci zemědělských podniků
Zemědělská půda	C.17	Využívaná zemědělská půda
	C.18	Zavlažovatelná půda
	C.19	Zemědělská činnost v oblastech sítě Natura 2000
	C.20	Oblasti s přírodními a jinými specifickými omezeními
	C.21	Zemědělská půda s krajinnými prvky
	C.22	Rozmanitost plodin
Hospodářská zvířata	C.23	Dobytčí jednotky
Hospodářská zvířata	C.24	Intenzita chovu
Příjem ze zemědělské činnosti a zemědělského podniku	C.25	Příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor
	C.26	Srovnání příjmů ze zemědělské činnosti s náklady na nezemědělskou práci
	C.27	Příjem zemědělského podniku podle druhu zemědělské činnosti, regionu, velikosti zemědělského podniku v oblastech s přírodními a jinými specifickými omezeními
	C.28	Tvorba hrubého fixního kapitálu v zemědělství
Zemědělská produktivita	C.29	Souhrnná produktivita výrobních faktorů v zemědělství
Zemědělská produktivita	C.30	Produktivita práce v zemědělství, lesnictví a potravinářství
Obchod se zemědělskými produkty	C.31	Dovoz a vývoz zemědělských produktů
Jiné výdělečné činnosti	C.32	Infrastruktura cestovního ruchu
Zemědělské postupy	C.33	Zemědělská plocha využívaná k ekologické produkci
	C.34	Intenzita zemědělské činnosti
	C.35	Hodnota produkce v rámci režimů jakosti Unie a produkce ekologického zemědělství
Biologická rozmanitost	C.36	Index polního ptactva
Biologická rozmanitost	C.37	Procentní podíl druhů a stanovišť v zájmu Společenství, který souvisí se zemědělstvím, se stabilní nebo rostoucí tendencí
Voda	C.38	Využívání vody v zemědělství
	C.39	Kvalita vody
		Hrubá bilance živin – dusík
		Hrubá bilance živin – fosfor
		Dusičnany v podzemní vodě
Půda	C.40	Obsah půdního organického uhlíku v zemědělské půdě
Půda	C.41	Půdní eroze způsobená vodou
Energetika	C.42	Udržitelná výroba energie z obnovitelných zdrojů v zemědělství a lesnictví
Energetika	C.43	Využívání energie v zemědělství, lesnictví a potravinářství
Klima	C.44	Emise skleníkových plynů ze zemědělské činnosti
	C.45	Ukazatel pokroku v oblasti odolnosti zemědělského odvětví
	C.46	Přímá zemědělská ztráta v důsledku katastrof
Vzduch	C.47	Emise amoniaku ze zemědělské činnosti
Zdraví	C.48	Prodej/použití antimikrobiálních látek pro zvířata určená k produkci potravin
Zdraví	C.49	Riziko, využívání a dopady pesticidů

PŘÍLOHA II

DOMÁCÍ PODPORA V RÁMCI WTO PODLE ČLÁNKU 10

Typ intervence	Odkaz v tomto nařízení	Bod přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství (tzv. green box)
Základní podpora příjmu	hlava III kapitola II oddíl 2 pododdíl 2	5 (pokud není provádění založeno na platebních nárocích) 6 (pokud je provádění založeno na platebních nárocích)
Redistributivní podpora příjmu		5 (pokud není provádění související základní podpory příjmu založeno na platebních nárocích) 6 (pokud je provádění související základní podpory příjmu založeno na platebních nárocích)
Doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce	článek 30	5 (pokud není provádění související základní podpory příjmu založeno na platebních nárocích) 6 (pokud je provádění související základní podpory příjmu založeno na platebních nárocích)
Schémata pro klima, životní prostředí a ekoschémata pro dobré životní podmínky zvířat (ekoschémata)	Čl. 31 odst. 7 první pododstavec písm. a)	5 (pokud není provádění související základní podpory příjmu založeno na platebních nárocích) 6 (pokud je provádění související základní podpory příjmu založeno na platebních nárocích)
Schémata pro klima, životní prostředí a ekoschéma pro dobré životní podmínky zvířat (ekoschémata)	Čl. 31 odst. 7 první pododstavec písm. b)	12
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej a stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – investice do hmotných a nehmotných aktiv, výzkumu a experimentálních a inovativních metod produkce a další opatření v oblastech, jako je:	Čl. 47 odst. 1 písm. a)	2, 11 nebo 12
— ochrana půdy, včetně zvyšování obsahu půdního uhlíku a zlepšování struktury půdy, a omezování znečišťujících látek	Čl. 47 odst. 1 písm. a) bod i)	12
— lepší využívání vody a řádné hospodaření s vodou, včetně šetření vodou, ochrany vod a odvodňování	Čl. 47 odst. 1 písm. a) bod ii)	12
— předcházení škodám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy a podpory vývoje a využívání odrůd, plemen a postupů hospodaření přizpůsobených měnícím se klimatickým podmínkám	Čl. 47 odst. 1 písm. a) bod iii)	12
— zvyšování úspory energie, energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů	Čl. 47 odst. 1 písm. a) bod iv)	11 nebo 12
— ekologické obaly pouze v oblasti výzkumu a experimentální produkce	Čl. 47 odst. 1 písm. a) bod v)	2
— biologická bezpečnost, zdraví zvířat a jejich dobré životní podmínky	Čl. 47 odst. 1 písm. a) bod vi)	12
— omezování emisí a odpadů, zlepšování využívání vedlejších produktů, včetně jejich opětovného využití a zhodnocení, jakož i nakládání s odpady	Čl. 47 odst. 1 písm. a) bod vii)	11 nebo 12
— zvyšování odolnosti vůči škůdcům a snižování rizik a dopadů používání pesticidů, včetně zavádění technik integrované ochrany před škůdci	Čl. 47 odst. 1 písm. a) bod viii)	2, 11 nebo 12
— zlepšování odolnosti vůči nákazám zvířat a omezení používání veterinárních léčivých přípravků, včetně antibiotik	Čl. 47 odst. 1 písm. a) bod ix)	2
— vytváření a údržba stanovišť příznivých pro biologickou rozmanitost	Čl. 47 odst. 1 písm. x)	12
— zlepšování jakosti produktů	Čl. 47 odst. 1 písm. a) bod xi)	2
— zlepšování genetických zdrojů	Čl. 47 odst. 1 písm. a) bod xii)	2
— zlepšování podmínek zaměstnávání a zajištění dodržování povinností zaměstnavatele, jakož i požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v souladu se směrnicemi 89/391/EHS, 2009/104/ES a (EU) 2019/1152	Čl. 47 odst. 1 písm. a) bod xiii)	2
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – poradenské služby a technická pomoc	Čl. 47 odst. 1 písm. b)	2
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – odborná příprava a výměna osvědčených postupů	Čl. 47 odst. 1 písm. c)	2
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – ekologická nebo integrovaná produkce	Čl. 47 odst. 1 písm. d)	12
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – opatření ke zlepšování udržitelnosti a efektivnosti přepravy a skladování	Čl. 47 odst. 1 písm. e)	11, 12 nebo 2
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – propagace, komunikace a marketing	Čl. 47 odst. 1 písm. f)	2
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – režimy jakosti	Čl. 47 odst. 1 písm. g)	2
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – systémy sledovatelnosti a certifikace	Čl. 47 odst. 1 písm. h)	2
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování	Čl. 47 odst. 1 písm. i)	11, 2 nebo 12
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – vzájemné fondy	Čl. 47 odst. 2 písm. a)	7 nebo 2
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – investice do hmotných a nehmotných aktiv	Čl. 47 odst. 2 písm. b)	11 nebo 2
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – opětovná výsadba sadů nebo olivových hájů	Čl. 47 odst. 2 písm. d)	8
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – obnova stáda skotu ze zdravotních důvodů nebo po ztrátách v důsledku přírodních pohrom;	Čl. 47 odst. 2 písm. e)	8
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – odborné vedení	Čl. 47 odst. 2 písm. j)	2
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – provádění a správa fytosanitárních požadavků třetích zemí	Čl. 47 odst. 2 písm. k)	2
Ovoce a zelenina, chmel, olivový olej, stolní olivy a další odvětví uvedená v čl. 42 písm. f) – komunikační činnosti	Čl. 47 odst. 2 písm. l)	2
Včelařství – poradenské služby, technická pomoc, odborná příprava, informace a výměna osvědčených postupů	Čl. 55 odst. 1 písm. a)	2
Včelařství – investice do hmotných a nehmotných aktiv, jakož i jiná opatření zaměřená mimo jiné na: boj proti škůdcům a nákazám napadajícím úly	Čl. 55 odst. 1 písm. b) bod i)	11 nebo 12 nebo 2
Včelařství – investice do hmotných a nehmotných aktiv, jakož i jiná opatření zaměřená mimo jiné na: předcházení škodám způsobeným nepříznivými klimatickými podmínkami, rozvoj a používání postupů řízení	Čl. 55 odst. 1 písm. b) bod ii)	11 nebo 12 nebo 2
Včelařství – podpora laboratoří	Čl. 55 odst. 1 písm. c)	2
Včelařství – výzkumné programy	Čl. 55 odst. 1 písm. e)	2
Včelařství – propagace, komunikace a marketing	Čl. 55 odst. 1 písm. f)	2
Včelařství – zlepšení jakosti produktů	Čl. 55 odst. 1 písm. g)	2
Víno – restrukturalizace a přeměna	Čl. 58 odst. 1 první pododstavec písm. a)	8, 11 nebo 12
Víno – investice do hmotných a nehmotných aktiv	Čl. 58 odst. 1 první pododstavec písm. b)	11
Víno – investice do hmotných a nehmotných aktiv v oblasti inovací	Čl. 58 odst. 1 první pododstavec písm. e)	11
Víno – poradenské služby	Čl. 58 odst. 1 první pododstavec písm. f)	2
Víno – informační akce	Čl. 58 odst. 1 první pododstavec písm. h)	2
Víno – podpora vinařského cestovního ruchu	Čl. 58 odst. 1 první pododstavec písm. i)	2
Víno – zlepšení znalostí trhu	Čl. 58 odst. 1 první pododstavec písm. j)	2
Víno – propagace a komunikace	Čl. 58 odst. 1 první pododstavec písm. k)	2
Víno – správní náklady na vzájemné fondy	Čl. 58 odst. 1 první pododstavec písm. l)	2
Víno – investice na posílení udržitelnosti	Čl. 58 odst. 1 první pododstavec písm. m)	11 nebo 12 nebo 2
Závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření	článek 70	12
Přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti	Článek 71	13
Znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků	Článek 72	12
Investice	článek 73	11 nebo 8
Investice do zavlažování	Článek 74	11
Spolupráce	článek 77	2
Výměna znalostí a šíření informací	článek 78	2

PŘÍLOHA III

PRAVIDLA PODMÍNĚNOSTI PODLE ČLÁNKU 12

PPH: povinné požadavky na hospodaření

DZES: standard dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy

Oblasti	Hlavní téma	Požadavky a standardy		Hlavní cíl standardu
Klima a životní prostředí	Změna klimatu (její zmírňování a přizpůsobování se jí)	DZES 1	Zachovávání trvalých travních porostů na základě poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše na celostátní, regionální, subregionální úrovni, úrovni skupiny podniků nebo na úrovni podniku ve srovnání s referenčním rokem 2018. Maximální snížení o 5 % ve srovnání s referenčním rokem.	Obecná ochrana proti přeměně na zemědělskou půdu s jiným využitím za účelem zachování zásob uhlíku
		DZES 2	Ochrana mokřadů a rašelinišť (1)	Ochrana půd bohatých na uhlík
		DZES 3	Zákaz vypalování strnišť na orné půdě vyjma případů odůvodněných zdravím rostlin	Zachování úrovně organických složek půdy
	Voda	PPH 1	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1): čl. 11 odst. 3 písm. e) a písm. h), pokud jde o povinné požadavky na omezování difúzních zdrojů znečištění fosforečnany
		PPH 2	Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1): články 4 a 5
		DZES 4	Zřízení ochranných pásů podél vodních toků (2)	Ochrana říčních toků před znečištěním a povrchovým stékáním
	Půda (ochrana a kvalita)	DZES 5	Obhospodařování půdy způsobem, který snižuje riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu	Minimální úroveň obhospodařování půdy odrážející specifické místní podmínky k omezování eroze
		DZES 6	Minimální půdní pokryv půdy pro zamezení vzniku holé půdy v nejcitlivějších obdobích (3)	Ochrana půd v nejcitlivějších obdobích
		DZES 7	Střídání plodin na orné půdě, s výjimkou plodin pěstovaných ve vodě (4)	Zachovávání půdního potenciálu
	Biologická rozmanitost a krajina (ochrana a kvalita)	PPH 3	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7): čl. 3 odst. 1, čl. 3 odst. 2 písm. b), čl. 4 odst. 1, 2 a 4
		PPH 4	Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7): čl. 6 odst. 1 a 2
		▼C1
		DZES 8	— Minimální podíl zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční plochy nebo prvky (5) — — Minimální podíl nejméně 4 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku vyhrazené na neprodukční plochy a prvky, včetně půdy ležící ladem. — Pokud se zemědělec zaváže věnovat alespoň 7 % své orné půdy na neprodukční plochy nebo prvky, včetně půdy ležící ladem, v rámci posíleného ekoschématu v souladu s čl. 31 odst. 6, je podíl, který má být určen na dodržování tohoto standardu DZES, omezen na 3 %. — Minimální podíl nejméně 7 % orné půdy na úrovni zemědělského podniku, pokud zahrnuje také meziplodiny nebo plodiny vážící dusík, pěstované bez použití přípravků na ochranu rostlin, přičemž 3 % z toho tvoří půda ponechaná ladem nebo neprodukční prvky. Pro meziplodiny by měly členské státy používat váhový faktor 0,3. — Zachování krajinných prvků — Zákaz ořezu remízků a stromů v období hnízdění a odchovu mláďat — Jako možnost – opatření proti invazním druhům rostlin	Zachování neprodukčních prvků a ploch ke zlepšení biologické rozmanitosti v zemědělských podnicích
▼B
		DZES 9	Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé oblasti s trvalými travními porosty v lokalitách sítě Natura 2000	Ochrana stanovišť a druhů
Veřejné zdraví a zdraví rostlin	Bezpečnost potravin	PPH 5	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1): články 14 a 15, čl. 17 odst. 1 (6) a články 18, 19 a 20
		PPH 6	Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3): čl. 3 písm. a), b), d) a e) a články 4, 5 a 7
	Přípravky na ochranu rostlin	PPH 7	Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1): čl. 55 první a druhá věta
		PPH 8	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71):
			čl. 5 odst. 2 a čl. 8 odst. 1 až 5 článek 12, pokud jde o omezení používání pesticidů v chráněných oblastech vymezených na základě směrnice 2000/60/ES a právních předpisů týkajících se sítě Natura 2000. čl. 13 odst. 1 a 3 týkající se nakládání s pesticidy a jejich skladování a likvidace jejich zbytků
Dobré životní podmínky zvířat	Dobré životní podmínky zvířat	PPH 9	Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (Úř. věst. L 10, 15.1.2009, s. 7): články 3 a 4
		PPH 10	Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (Úř. věst. L 47, 18.2.2009, s. 5): články 3 a 4
		PPH 11	Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23): Článek 4
(1) Členské státy mohou ve svých strategických plánech SZP stanovit, že tento standard DZES bude použitelný až od roku podání žádosti 2024 nebo 2025. V takových případech členské státy prokáží, že je toto zpoždění nezbytné pro zavedení systému řízení v souladu s podrobným plánováním. Při stanovování standardu DZES 2 členské státy zajistí, aby na dotčené půdě mohla být zachována zemědělská činnost vhodná k tomu, aby byla půda považována za zemědělskou plochu. (2) Ochranné pásy podél vodních toků podle tohoto standardu DZES musí obecně a v souladu s právními předpisy Unie dodržovat minimální šířku 3 metry, a nesmějí se na nich používat pesticidy a hnojiva. Členské státy s významnými odvodňovacími a zavlažovacími nádržemi mohou v řádně odůvodněných případech upravit minimální šířku v souladu se svými specifickými místními podmínkami. (3) V řádně odůvodněných případech mohou členské státy v dotčených oblastech upravit minimální podmínky standardů tak, aby zohledňovaly krátké vegetační období vyplývající z délky a intenzity zimního období. (4) Střídání spočívá ve změně plodin nejméně jednou ročně na úrovni zemědělského pozemku (s výjimkou víceletých plodin, trav a jiných zelených pícnin a půdy ponechané ladem), včetně vhodně obhospodařovaných vedlejších plodin- Na základě rozmanitosti zemědělských metod a agroklimatických podmínek mohou členské státy v dotčených regionech povolit jiné postupy posíleného střídání plodin s luskovinami nebo diverzifikace plodin, jejichž cílem je zlepšení a zachování půdního potenciálu v souladu s cíli tohoto standardu DZES. Členské státy mohou z povinnosti podle tohoto standardu vyjmout podniky: a) v nichž se více než 75 % plochy orné půdy využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo luskovin, nebo je půdou ponechanou ladem, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány; b) v nichž více než 75 % zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu, představují trvalé travní porosty, nebo se buď po významnou část roku, nebo po významnou část vegetačního cyklu využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo plodin pěstovaných ve vodě, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány; nebo c) s rozlohou orné půdy do 10 hektarů. Členské státy mohou zavést maximální limit plochy pokryté jedinou plodinou, aby zabránily rozsáhlým monokulturám. Má se za to, že zemědělci, kteří získali certifikaci v souladu s nařízením (EU) 2018/848, tento standard DZES splňují. (5) Členské státy mohou z povinnosti podle této odrážky vyjmout podniky: a) v nichž se více než 75 % plochy orné půdy využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo luskovin, nebo je půdou ponechanou ladem, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány; b) v nichž více než 75 % zemědělské plochy, na niž lze poskytnout podporu, představují trvalé travní porosty, nebo se buď po významnou část roku, nebo po významnou část vegetačního cyklu využívá k pěstování trav, jiných bylinných pícnin nebo plodin pěstovaných ve vodě, nebo jsou na ní tyto způsoby využití kombinovány; nebo c) s rozlohou orné půdy do 10 hektarů. Členské státy, v nichž více než 50 % celkové plochy půdy pokrývají lesy, mohou rozhodnout, že z povinnosti podle této odrážky vyjmou zemědělské podniky, které se nacházejí v oblastech určených uvedenými členskými státy jako oblasti s přírodními omezeními v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud více než 50 % plochy územní jednotky uvedené ve druhé větě tohoto odstavce pokrývají lesy a poměr lesní a zemědělské půdy je vyšší než 3:1. Plocha pokrytá lesy a poměr plochy pokryté lesy a zemědělské plochy se posoudí na úrovni plochy, která odpovídá úrovni LAU2, nebo na úrovni jiné jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast s obdobnými zemědělskými podmínkami. (6) Provedené zejména prostřednictvím: — článku 14 nařízení (ES) č. 470/2009 a přílohy nařízení (ES) č. 37/2010, — nařízení (ES) č. 852/2004: čl. 4 odst. 1 a příloha I část A (bod II odst. 4 písm. g), h) a j), odst. 5 písm. f) a h), odst. 6; bod III odst. 8 písm. a), b), d) a e), odst. 9 písm. a) a c)), ►C2 — nařízení (ES) č. 853/2004: čl. 3 odst. 1, příloha III oddíl IX kapitola I (bod I odst. 1 písm. b), c), d) a e); bod I odst. 2 písm. a) podbody i), ii) a iii), písm. b) podbody i) a ii), písm. c); bod I odst. 3; bod I odst. 4; bod I odst. 5; bod II část A odst. 1, 2, 3 a 4; bod II část B odst. 1 písm. a) a d), odst. 2, odst. 4 písm. a) a b)), příloha III oddíl X kapitola I bod 1, ◄ — nařízení (ES) č. 183/2005: čl. 5 odst. 1, 5 a 6, příloha I část A (bod I odst. 4 písm. e) a g); bod II odst. 2 písm. a), b) a e)), a příloha III (nadpis „KRMENÍ“, bod 1 „Skladování“ první a poslední věta a bod 2 „Rozvoz“ třetí věta), a — nařízení (ES) č. 396/2005: článek 18.

PŘÍLOHA IV

PRAVIDLA SOCIÁLNÍ PODMÍNĚNOSTI PODLE ČLÁNKU 14

Oblasti	Použitelné právní předpisy	Relevantní ustanovení	Požadavky
Zaměstnanost	Transparentní a předvídatelné pracovní podmínky Směrnice 2019/1152	Článek 3	Pracovní podmínky mají být poskytnuty písemně („pracovní smlouva“)
		Článek 4	Zajistit, aby se na zaměstnání v zemědělství vztahovala pracovní smlouva
		Článek 5	Pracovní smlouva má být poskytnuta během prvních sedmi pracovních dnů.
		Článek 6	Změny pracovního poměru mají být poskytnuty v písemné podobě.
		Článek 8	Zkušební doba
		Článek 10	Podmínky týkající se minimální předvídatelnosti práce.
		Článek 13	Povinná odborná příprava
Ochrana zdraví a bezpečnost	Opatření na podporu zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků Směrnice 89/391/EHS	Článek 5	Obecná ustanovení stanovující povinnost zaměstnavatele zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců
		Článek 6	Obecná povinnost zaměstnavatelů přijmout opatření nezbytná pro bezpečnost a ochranu zdraví, včetně opatření pro prevenci rizik a pro informování a školení.
		Článek 7	Služby pro ochranu a prevenci: k provádění činností týkajících se ochrany zdraví a bezpečnosti má být určen jeden nebo více zaměstnanců nebo využita odborně způsobilá externí služba.
		Článek 8	Zaměstnavatel přijme opatření pro první pomoc, zdolávání požáru a evakuaci zaměstnanců.
		Článek 9	Povinnosti zaměstnavatelů týkající se hodnocení rizik, ochranných opatření a vybavení, zaznamenávání a hlášení pracovních úrazů.
		Článek 10	Poskytování informací zaměstnancům o bezpečnostních a zdravotních rizicích a ochranných a preventivních opatřeních.
		Článek 11	Projednání a účast zaměstnanců v diskusích o všech otázkách týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
		Článek 12	Zaměstnavatel zajistí, aby se zaměstnancům dostalo dostatečného školení o bezpečnosti a ochraně zdraví.
	Minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při používání pracovního zařízení zaměstnanci Směrnice 2009/104/ES	Článek 3	Obecné povinnosti zajistit, aby pracovní zařízení bylo vhodné pro práci vykonávanou zaměstnanci bez ohrožení bezpečnosti nebo zdraví.
		Článek 4	Předpisy vztahující se na pracovní zařízení: – musí být v souladu se směrnicí a stanovenými minimálními požadavky a musí být vhodným způsobem udržovány.
		Článek 5	Kontrola pracovního zařízení – zařízení má být zkontrolováno po instalaci a poté mají být způsobilými osobami prováděny pravidelné kontroly.
		Článek 6	Používání pracovního zařízení se zvláštními riziky má být omezeno na osoby pověřené jeho používáním a všechny opravy, úpravy a údržbu mají provádět určení zaměstnanci.
		Článek 7	Ergonomie a ochrana zdraví při práci
		Článek 8	Zaměstnanci mají mít k dispozici odpovídající informace a popřípadě písemné pokyny o pracovním zařízení.
		Článek 9	Zaměstnanci mají získat odpovídající školení.

PŘÍLOHA V

PŘÍDĚLY ČLENSKÝCH STÁTŮ NA PŘÍMÉ PLATBY UVEDENÉ V ČL. 87 ODST. 1 PRVNÍM PODODSTAVCI

(běžné ceny v EUR)
Kalendářní rok	►M2 2023	2024	2025	2026	2027 a následující roky
Belgie	471 996 006	469 703 014	469 703 014	467 410 022	494 925 924
Bulharsko	808 258 686	816 888 275	825 517 864	834 147 452	834 147 452
Česko	823 533 615	823 533 615	823 533 615	802 159 932	844 907 297
Dánsko	806 313 404	817 524 179	814 937 077	817 524 179	862 367 277
Německo	4 424 125 913	4 374 968 959	4 301 233 527	4 178 341 140	4 915 695 459
Estonsko	196 436 567	199 297 294	202 158 021	205 018 748	205 018 748
Irsko	1 186 281 996	1 186 281 996	1 186 281 996	1 186 281 996	1 186 281 996
Řecko	1 886 490 039	1 886 490 039	1 886 490 039	1 886 490 039	2 075 656 043
Španělsko	4 874 879 750	4 882 179 366	4 889 478 982	4 896 778 599	4 896 778 599
Francie	6 736 440 037	6 736 440 037	6 736 440 037	6 736 440 037	7 285 000 537
Chorvatsko	374 770 237	374 770 237	374 770 237	374 770 237	374 770 237
Itálie	3 496 243 863	3 496 243 863	3 496 243 863	3 496 243 863	3 622 529 155
Kypr	47 647 540	47 647 540	47 647 540	47 647 540	47 647 540
Lotyšsko	331 043 657	334 864 681	339 685 706	344 506 729	363 483 744
Litva	587 064 372	595 613 853	604 163 335	612 712 816	612 712 816
Lucembursko	32 747 827	32 747 827	32 747 827	32 747 827	32 747 827
Maďarsko	1 347 402 452	1 347 402 452	1 347 402 452	1 347 402 452	1 243 185 165
Malta	9 590 135	9 590 135	9 590 135	9 590 135	4 594 021
Nizozemsko	609 237 340	579 591 503	550 477 666	521 282 629	717 382 327
Rakousko	677 581 846	677 581 846	677 581 846	677 581 846	677 581 846
Polsko	3 488 417 133	3 519 600 956	3 550 784 779	3 581 968 602	3 185 968 140
Portugalsko	698 619 128	707 403 166	716 187 204	724 971 242	639 971 242
Rumunsko	1 897 051 311	1 924 609 371	1 952 167 430	1 979 725 489	2 029 595 196
Slovinsko	131 530 052	131 530 052	131 530 052	131 530 052	131 530 052
Slovensko	394 892 166	397 751 933	400 605 131	402 456 080	407 456 080
Finsko	519 350 246	521 168 786	522 987 325	524 805 865	524 805 865
Švédsko	686 131 966	686 360 116	686 588 267	686 816 417	686 816 417 ◄

PŘÍLOHA VI

SEZNAM PRODUKTŮ UVEDENÝCH V ČL. 42 PÍSM. F)

Kód KN	Popis
ex 01 01	Živí koně, osli, muly a mezci:
	– Koně
0101 21 00	– – Plemenná čistokrevná zvířata (1)
0101 29	– – Ostatní:
0101 29 10	– – – Na porážku
0101 29 90	– – – Ostatní
0101 30 00	– Osli
0101 90 00	– Ostatní
ex 01 03	Živá prasata:
0103 10 00	– Čistokrevná plemenná zvířata (2)
ex 01 06	Ostatní živá zvířata:
0106 14 10	– Domácí králíci
ex 0106 19 00	– – Ostatní: sobi a jeleni
0106 33 00	– – Pštrosi; emuové (Dromaius novaehollandiae)
0106 39 10	– – Holubi
0106 39 80	– – – Ostatní ptáci
ex 0205 00	Koňské maso, čerstvé, chlazené nebo zmrazené
ex 02 08	Ostatní maso a jedlé droby, čerstvé, chlazené nebo zmrazené:
ex 0208 10 10	– – Maso z domácích králíků
ex 0208 90 10	– – Maso z domácích holubů
ex 0208 90 30	– – Maso ze zvěřiny, jiné než z králíků nebo zajíců
ex 0208 90 60	– – Maso ze sobů
ex 04 07	Ptačí vejce, ve skořápce, čerstvá, konzervovaná nebo vařená:
0407 19 90	– Oplodněná vejce, jiných druhů než drůbeže
0407 29 90	– Ostatní čerstvá vejce, jiných druhů než drůbeže
0407 90 90	– Ostatní vejce, jiných druhů než drůbeže
0701	Brambory, čerstvé nebo chlazené
ex 07 13	Luštěniny sušené, vyluštěné, též loupané nebo půlené:
ex 0713 10	– Hrách setý (Pisum sativum):
0713 10 90	– – Jiné než k setí
ex 0713 20 00	– Cizrna (garbanzos):
	– – Jiné než k setí
	– Fazole (Vigna spp., Phaseolus spp.):
ex 0713 31 00	– – Fazole druhů Vigna mungo (L) Hepper nebo Vigna radiata (L) Wilczek:
	– – – Jiné než k setí
ex 0713 32 00	– – Fazole Adzuki (Phaseolus nebo Vigna angularis):
	– – – Jiné než k setí
ex 0713 33	– – Fazole obecné (Phaseolus vulgaris):
0713 33 90	– – – Jiné než k setí
ex 0713 34 00	– – Vigna podzemní (Vigna subterranea nebo Voandzeia subterranea)
	– – – Jiné než k setí
ex 0713 35 00	– – Vigna čínská (Vigna unguiculata):
	– – – Jiné než k setí
ex 0713 39 00	– – Ostatní:
	– – – Jiné než k setí
ex 0713 40 00	– Čočka:
	– – Jiná než k setí
ex 0713 50 00	– Boby (Vicia faba var. major) a koňské boby (Vicia faba var. equina, a Vicia faba var. minor):
	– – Jiné než k setí
ex 0713 60 00	– Kajan indický (Cajanus cajan)
	– – Jiný než k setí
ex 0713 90 00	– Ostatní:
	– – Jiný než k setí
1201 90 00	Sójové boby, též drcené, jiné než semena
1202 41 00	Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, neloupaná, jiná než semena
1202 42 00	Podzemnice olejná, nepražená ani jinak tepelně neupravená, loupaná, též drcená, jiná než semena
1203 00 00	Kopra
1204 00 90	Lněná semena, též drcená, jiná než k setí
1205 10 90	Semena řepky nebo řepky olejky s nízkým obsahem kyseliny erukové, též drcená, jiná než k setí
1205 90 00	Ostatní semena řepky nebo řepky olejky, též drcená, jiná než k setí
1206 00 91	Slunečnicová semena, loupaná; neloupaná v šedě a bíle proužkované slupce, též drcená, jiná než k setí
1206 00 99	Ostatní slunečnicová semena, též drcená, jiná než k setí
1207 29 00	Bavlníková semena, též drcená, jiná než k setí
1207 40 90	Sezamová semena, též drcená, jiná než k setí
1207 50 90	Hořčičná semena, též drcená, jiná než k setí
1207 60 00	– Semena světlice barvířské (Carthamus tinctorius)
1207 91 90	Maková semena, též drcená, jiná než k setí
1207 99 91	Konopná semena, též drcená, jiná než k setí
ex 1207 99 96	Ostatní olejnatá semena a olejnaté plody, též drcené, jiné než k setí
ex 1209 29 50	Semena vlčího bobu, jiná než k setí
ex 12 11	Rostliny a části rostlin (včetně semen a plodů) používané zejména ve voňavkářství, ve farmacii nebo jako insekticidy, fungicidy nebo k podobným účelům, čerstvé nebo sušené, též řezané, drcené nebo v prášku, s výjimkou produktů kódu KN ex 1211 90 86 v části IX
1212 94 00	Kořeny čekanky
ex 12 14	Tuřín, krmná řepa, jiné krmné kořeny, seno, vojtěška (alfalfa), jetel, vičenec ligrus, kapusta krmná, vlčí bob, vikev a podobné pícniny, též ve formě pelet:
ex 1214 10 00	– Moučka a pelety z vojtěšky
	– – – jiné než uměle sušené teplem nebo z vojtěšky sušené jinak než uměle teplem a mleté
ex 1214 90	– Ostatní:
1214 90 10	– – Krmná řepa, tuřín a jiné krmné kořeny
ex 1214 90 90	– – Ostatní, s výjimkou:
	– – – vičence ligrus, jetele, vlčího bobu, vikve a jiných obdobných krmiv, sušených uměle teplem, jiných než seno a kapusta krmná a produkty obsahující seno
	– – – vičence ligrus, jetele, vlčího bobu, vikve, komonice lékařské, hrachoru setého a štírovníku růžkatého, sušených jinak než uměle teplem a mletých
ex 22 06	Ostatní kvašené (fermentované) nápoje (například jablečné víno (Cider), hruškové víno (Perry), medovina); směsi kvašených (fermentovaných) nápojů a směsi kvašených (fermentovaných) nápojů s nealkoholickými nápoji, jinde neuvedené ani nezahrnuté:
ex 2206 00 31 až ex 2206 00 89	– kvašené nápoje jiné než matolinové víno
5201	Bavlna, nemykaná ani nečesaná
(1) Zařazení do této podpoložky podléhá podmínkám stanoveným v příslušných ustanoveních Unie (viz nařízení (EU) 2016/1012 a prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/262 ze dne 17. února 2015, kterým se stanoví pravidla podle směrnic Rady 90/427/EHS a 2009/156/ES, pokud jde o metody identifikace koňovitých (nařízení o průkazu koňovitých), Úř. věst. L 59, 3.3.2015, s. 1). (2) Nařízení (EU) 2016/1012.

PŘÍLOHA VII

PŘÍDĚLY ČLENSKÝCH STÁTŮ (NA ROZPOČTOVÝ ROK) PRO TYPY INTERVENCÍ V ODVĚTVÍ VÍNA PODLE ČL. 88 ODST. 1

	EUR (v běžných cenách)
Bulharsko	25 721 000
Česko	4 954 000
Německo	37 381 000
Řecko	23 030 000
Španělsko	202 147 000
Francie	269 628 000
Chorvatsko	10 410 000
Itálie	323 883 000
Kypr	4 465 000
Litva	43 000
Maďarsko	27 970 000
Rakousko	13 155 000
Portugalsko	62 670 000
Rumunsko	45 844 000
Slovinsko	4 849 000
Slovensko	4 887 000

PŘÍLOHA VIII

PŘÍDĚLY ČLENSKÝCH STÁTŮ NA BAVLNU PODLE ČL. 87 ODST. 1 DRUHÉHO PODODSTAVCE

(běžné ceny v EUR)
Kalendářní rok	2023	2024	2025	2026	2027 a následující roky
Bulharsko	2 557 820	2 557 820	2 557 820	2 557 820	2 557 820
Řecko	183 996 000	183 996 000	183 996 000	183 996 000	183 996 000
Španělsko	59 690 640	59 690 640	59 690 640	59 690 640	59 690 640
Portugalsko	177 589	177 589	177 589	177 589	177 589

PŘÍLOHA IX

PŘÍDĚLY ČLENSKÝCH STÁTŮ NA PŘÍMÉ PLATBY BEZ BAVLNY A PŘED PŘEVODY PODLE ČL. 87 ODST. 1 TŘETÍHO PODODSTAVCE

(běžné ceny v EUR)
Kalendářní rok	►M2 2023	2024	2025	2026	2027 a následující roky
Belgie	471 996 006	469 703 014	469 703 014	467 410 022	494 925 924
Bulharsko	805 700 866	814 330 455	822 960 044	831 589 632	831 589 632
Česko	823 533 615	823 533 615	823 533 615	802 159 932	844 907 297
Dánsko	806 313 404	817 524 179	814 937 077	817 524 179	862 367 277
Německo	4 424 125 913	4 374 968 959	4 301 233 527	4 178 341 140	4 915 695 459
Estonsko	196 436 567	199 297 294	202 158 021	205 018 748	205 018 748
Irsko	1 186 281 996	1 186 281 996	1 186 281 996	1 186 281 996	1 186 281 996
Řecko	1 702 494 039	1 702 494 039	1 702 494 039	1 702 494 039	1 891 660 043
Španělsko	4 815 189 110	4 822 488 726	4 829 788 342	4 837 087 959	4 837 087 959
Francie	6 736 440 037	6 736 440 037	6 736 440 037	6 736 440 037	7 285 000 537
Chorvatsko	374 770 237	374 770 237	374 770 237	374 770 237	374 770 237
Itálie	3 496 243 863	3 496 243 863	3 496 243 863	3 496 243 863	3 622 529 155
Kypr	47 647 540	47 647 540	47 647 540	47 647 540	47 647 540
Lotyšsko	331 043 657	334 864 681	339 685 706	344 506 729	363 483 744
Litva	587 064 372	595 613 853	604 163 335	612 712 816	612 712 816
Lucembursko	32 747 827	32 747 827	32 747 827	32 747 827	32 747 827
Maďarsko	1 347 402 452	1 347 402 452	1 347 402 452	1 347 402 452	1 243 185 165
Malta	9 590 135	9 590 135	9 590 135	9 590 135	4 594 021
Nizozemsko	609 237 340	579 591 503	550 477 666	521 282 629	717 382 327
Rakousko	677 581 846	677 581 846	677 581 846	677 581 846	677 581 846
Polsko	3 488 417 133	3 519 600 956	3 550 784 779	3 581 968 602	3 185 968 140
Portugalsko	698 441 539	707 225 577	716 009 615	724 793 653	639 793 653
Rumunsko	1 897 051 311	1 924 609 371	1 952 167 430	1 979 725 489	2 029 595 196
Slovinsko	131 530 052	131 530 052	131 530 052	131 530 052	131 530 052
Slovensko	399 892 166	402 751 933	405 605 131	407 456 080	407 456 080
Finsko	519 350 246	521 168 786	522 987 325	524 805 865	524 805 865
Švédsko	686 131 966	686 360 116	686 588 267	686 816 417	686 816 417 ◄

PŘÍLOHA X

PŘÍDĚLY ČLENSKÝCH STÁTŮ (NA ROZPOČTOVÝ ROK) PRO TYPY INTERVENCÍ V ODVĚTVÍ VČELAŘSTVÍ PODLE ČL. 88 ODST. 2

	EUR (v běžných cenách)
Belgie	422 967
Bulharsko	2 063 885
Česko	2 121 528
Dánsko	295 539
Německo	2 790 875
Estonsko	140 473
Irsko	61 640
Řecko	6 162 645
Španělsko	9 559 944
Francie	6 419 062
Chorvatsko	1 913 290
Itálie	5 166 537
Kypr	169 653
Lotyšsko	328 804
Litva	549 828
Lucembursko	30 621
Maďarsko	4 271 227
Malta	14 137
Nizozemsko	295 172
Rakousko	1 477 188
Polsko	5 024 968
Portugalsko	2 204 232
Rumunsko	6 081 630
Slovinsko	649 455
Slovensko	999 973
Finsko	196 182
Švédsko	588 545

▼M1

PŘÍLOHA XI

ROZPIS PODPORY UNIE NA TYPY INTERVENCÍ PRO ROZVOJ VENKOVA (2023–2027) PODLE ČL. 89 ODST. 3

(běžné ceny, v EUR)
Členský stát	2023	►M2 2024	2025	2026	2027	Celkem 2023–2027
Belgie	105 730 894	105 730 812	108 023 804	108 023 804	110 316 796	537 826 110
Bulharsko	282 979 644	282 162 644	282 162 644	282 162 644	282 162 644	1 411 630 220
Česko	267 027 708	280 561 390	280 561 390	280 561 390	301 935 073	1 410 646 952
Dánsko	155 982 060	131 987 933	120 777 158	123 364 260	120 777 158	652 888 569
Německo	1 485 615 738	1 583 929 284	1 633 086 238	1 706 821 670	1 829 714 057	8 239 166 987
Estonsko	88 031 648	88 016 648	88 016 648	88 016 648	88 016 648	440 098 240
Irsko	311 641 628	311 640 628	311 640 628	311 640 628	311 640 628	1 558 204 140
Řecko	651 491 600	746 119 604	746 119 604	746 119 604	746 119 604	3 635 970 016
Španělsko	1 081 552 825	1 080 382 825	1 080 382 825	1 080 382 825	1 080 382 825	5 403 084 125
Francie	2 007 185 070	2 008 000 570	2 008 000 570	2 008 000 570	2 008 000 570	10 039 187 350
Chorvatsko	268 849 401	297 307 401	297 307 401	297 307 401	297 307 401	1 458 079 005
Itálie	1 355 321 375	1 476 206 667	1 476 206 667	1 476 206 667	1 476 206 667	7 260 148 043
Kypr	23 770 514	23 770 514	23 770 514	23 770 514	23 770 514	118 852 570
Lotyšsko	142 745 173	135 677 801	135 942 597	136 207 392	136 472 188	687 045 151
Litva	195 495 162	195 495 162	195 495 162	195 495 162	195 495 162	977 475 810
Lucembursko	11 626 644	12 310 644	12 310 644	12 310 644	12 310 644	60 869 220
Maďarsko	384 539 149	312 651 862	312 651 862	312 651 862	312 651 862	1 635 146 596
Malta	19 334 497	14 988 383	14 988 383	14 988 383	14 988 383	79 288 028
Nizozemsko	180 985 369	181 413 356	211 059 193	240 173 030	269 368 067	1 082 999 015
Rakousko	520 024 752	520 024 752	520 024 752	520 024 752	520 024 752	2 600 123 760
Polsko	1 004 581 539	924 001 077	924 001 077	924 001 077	924 001 077	4 700 585 847
Portugalsko	455 630 620	455 550 620	455 550 620	455 550 620	455 550 620	2 277 833 100
Rumunsko	967 049 892	1 016 919 599	1 016 919 599	1 016 919 599	1 016 919 599	5 034 728 288
Slovinsko	110 170 192	110 170 192	110 170 192	110 170 192	110 170 192	550 850 960
Slovensko	260 599 909	264 077 909	264 077 909	264 077 909	264 077 909	1 316 911 545
Finsko	354 551 956	354 549 956	354 549 956	354 549 956	354 549 956	1 772 751 780
Švédsko	211 889 741	211 889 741	211 889 741	211 889 741	211 889 741	1 059 448 705
EU-27 celkem	12 904 404 700	13 125 537 974	13 195 687 778	13 301 388 944	13 474 820 736	66 001 840 132
Technická pomoc (0,25%)	30 272 220	30 272 220	30 272 220	30 272 220	30 272 220	151 361 100
Celkem	12 934 676 920	13 155 810 194	13 225 959 998	13 331 661 164	13 505 092 956	66 153 201 232 ◄

▼B

PŘÍLOHA XII

MINIMÁLNÍ ČÁSTKY VYHRAZENÉ PRO SPECIFICKÝ CÍL PODLE ČL. 6 ODST 1. PÍSM. g)

(běžné ceny, v EUR)
Kalendářní rok	2023	2024	2025	2026	2027 a následující roky
Belgie	14 847 778	14 847 778	14 847 778	14 847 778	14 847 778
Bulharsko	24 176 548	24 435 436	24 694 323	24 953 211	24 953 211
Česko	25 648 419	25 648 419	25 648 419	25 648 419	25 648 419
Dánsko	25 871 018	25 871 018	25 871 018	25 871 018	25 871 018
Německo	147 470 864	147 470 864	147 470 864	147 470 864	147 470 864
Estonsko	5 893 097	5 978 919	6 064 741	6 150 562	6 150 562
Irsko	35 588 460	35 588 460	35 588 460	35 588 460	35 588 460
Řecko	56 749 801	56 749 801	56 749 801	56 749 801	56 749 801
Španělsko	144 455 673	144 674 662	144 893 650	145 112 639	145 112 639
Francie	218 550 016	218 550 016	218 550 016	218 550 016	218 550 016
Chorvatsko	11 243 107	11 243 107	11 243 107	11 243 107	11 243 107
Itálie	108 855 875	108 855 875	108 855 875	108 855 875	108 855 875
Kypr	1 429 426	1 429 426	1 429 426	1 429 426	1 429 426
Lotyšsko	10 476 789	10 629 363	10 781 938	10 934 512	10 934 512
Litva	17 611 931	17 868 416	18 124 900	18 381 384	18 381 384
Lucembursko	982 435	982 435	982 435	982 435	982 435
Maďarsko	37 295 555	37 295 555	37 295 555	37 295 555	37 295 555
Malta	137 821	137 821	137 821	137 821	137 821
Nizozemsko	21 521 470	21 521 470	21 521 470	21 521 470	21 521 470
Rakousko	20 327 455	20 327 455	20 327 455	20 327 455	20 327 455
Polsko	92 772 500	93 708 015	94 643 530	95 579 044	95 579 044
Portugalsko	18 403 246	18 666 767	18 930 288	19 193 810	19 193 810
Rumunsko	58 407 631	59 234 372	60 061 114	60 887 856	60 887 856
Slovinsko	3 945 902	3 945 902	3 945 902	3 945 902	3 945 902
Slovensko	12 026 832	12 172 635	12 318 439	12 464 242	12 464 242
Finsko	15 580 507	15 635 064	15 689 620	15 744 176	15 744 176
Švédsko	20 583 959	20 590 803	20 597 648	20 604 493	20 604 493

PŘÍLOHA XIII

legislativní AKTY UNIE V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KLIMATU, K JEJICHŽ CÍLŮM BY MĚLY PŘISPÍVAT – A BÝT S NIMI V SOULADU – STRATEGICKÉ PLÁNY SZP ČLENSKÝCH STÁTŮ PODLE ČLÁNKŮ 108, 109 A 115:

—

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků,

—

směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin,

—

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky,

—

směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů,

—

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu,

—

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečisťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES,

—

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU,

—

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013,

—

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů,

—

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES,

—

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013,

—

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů.

PŘÍLOHA XIV

PODÁVÁNÍ ZPRÁV NA ZÁKLADĚ ZÁKLADNÍHO SOUBORU UKAZATELŮ PODLE ČLÁNKU 142

Ukazatele pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV)

Cíl	Základní soubor ukazatelů
Podporovat ekonomicky udržitelný zemědělský příjem za odolnost odvětví zemědělství v celé Unii s cílem zlepšit dlouhodobé potravinové zabezpečení a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii	O.3 Počet příjemců podpory poskytované v rámci SZP C.25 Příjem ze zemědělské činnosti na výrobní faktor R.6 Přerozdělování menším zemědělským podnikům: Procentní podíl dodatečných přímých plateb na hektar určených způsobilým zemědělským podnikům nedosahujícím průměrné velikosti zemědělského podniku (v porovnání s průměrem)
Posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci	R.9 Modernizace zemědělských podniků: Podíl zemědělských podniků čerpajících investiční podporu na restrukturalizaci a modernizaci, včetně podpory na účinnější využívání zdrojů
Zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci	R.10 Lepší organizace dodavatelského řetězce: Podíl zemědělských podniků účastnících se seskupení producentů, organizací producentů, místních trhů, krátkých dodavatelských řetězců a režimů jakosti, na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora
Přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a zvyšováním míry ukládání uhlíku, a prosazovat udržitelnou energii	I.10 Přispívání ke zmírňování změny klimatu: Emise skleníkových plynů ze zemědělství R.14 Ukládání uhlíku v půdě a biomase: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se snižování emisí, nebo zachování nebo zvyšování míry ukládání uhlíku (včetně trvalých travních porostů, trvalých kultur s trvalým zeleným porostem, zemědělské půdy v mokřadech a rašeliništích) R.17 Zalesněná půda: Plocha, na niž byla poskytnuta podpora za účelem zalesňování, agrolesnictví a obnovy, včetně rozdělení
Podporovat udržitelný rozvoj a účinné hospodaření s přírodními zdroji, jako je voda, půda a ovzduší, a to i snížením závislosti na chemických látkách	O.34 Počet hektarů, na něž se vztahují environmentální postupy (celkový ukazatel fyzické plochy, na niž se vztahuje podmíněnost, ekoschémata, agroenvironmentální a lesnicko-environmentální závazky hospodaření a závazky hospodaření v oblasti klimatu) I.15 Zlepšování kvality vod: Hrubá bilance živin v zemědělské půdě I.16 Omezování úniku živin: Dusičnany v podzemní vodě – procentní podíl vzorkovacích stanic podzemních vod, v nichž je koncentrace dusíku vyšší než 50 mg/l podle směrnice 91/676/EHS I.18 Udržitelné a omezené používání pesticidů: Rizika, využívání a dopady pesticidů R.19 Zlepšování a ochrana půdy: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky prospěšné pro hospodaření s půdou za účelem zlepšení kvality půdy a bioty (např. omezení orby, půdní pokryv plodinami, střídání plodin, mimo jiné s luskovinami) R.20 Zlepšování kvality ovzduší: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se snižování emisí amoniaku R.21 Ochrana kvality vod: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se kvality vod R.22 Udržitelné hospodaření s živinami: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se lepšího hospodaření s živinami R.24 Udržitelné a omezené používání pesticidů: Podíl využívané zemědělské půdy, jíž se týkají podpořené specifické závazky, které vedou k udržitelnému používání pesticidů za účelem snížení jejich rizik a dopadů, jako je únik pesticidů.
Přispívat k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posilovat ekosystémové služby a zachovat stanoviště a krajiny	C.33 Zemědělská plocha využívaná k ekologické produkci I.21 Lepší poskytování ekosystémových služeb: Podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky R.29 Rozvoj ekologického zemědělství: Podíl využívané zemědělské půdy podpořené v rámci SZP pro účely ekologického zemědělství, s rozdělením podílu na zachování ekologicky obhospodařované půdy a na přechod k ní R.34 Zachovávání krajinných prvků: Podíl využívané zemědělské půdy, na niž se vztahují podpořené závazky týkající se údržby krajinných prvků, včetně remízků a stromů
Získávat a udržet mladé zemědělce a nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech	R.36 Generační obměna: Počet mladých zemědělců, kteří založili zemědělský podnik s využitím podpory poskytované v rámci SZP, včetně rozdělení podle genderu
Podporovat zaměstnanost, růst, genderovou rovnost, včetně účasti žen v zemědělství, sociální začleňování a místní rozvoj ve venkovských oblastech, včetně oběhového biohospodářství a udržitelného obhospodařování lesů	R.37 Růst a tvorba pracovních míst ve venkovských oblastech: Nová pracovní místa podpořená v rámci projektů SZP R.38 Pokrytí v rámci iniciativy LEADER: Podíl venkovského obyvatelstva, na které se vztahují strategie místního rozvoje R.41 Propojení evropského venkova: Podíl venkovského obyvatelstva, které využívá výhod lepšího přístupu ke službám a infrastruktuře prostřednictvím podpory poskytnuté v rámci SZP
Zlepšovat reakci zemědělství Unie na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem, snižování potravinového odpadu, jakož i zlepšení životních podmínek zvířat a eliminace antimikrobiální rezistence	I.28 Omezování používání antimikrobiálních látek u hospodářských zvířat: prodej/použití antimikrobiálních látek pro zvířata určená k produkci potravin R.43 Omezování používání antimikrobiálních látek: Podíl dobytčích jednotek (DJ) dotčených podpořenými opatřeními k omezování používání antimikrobiálních látek (prevence/snižování) R.44 Zlepšování dobrých životních podmínek zvířat: Podíl dobytčích jednotek (DJ), na něž se vztahují podpořená opatření ke zlepšení životních podmínek zvířat
Modernizovat zemědělství a venkovské oblasti podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a podněcováním jejich zavádění ze strany zemědělců, a to lepším přístupem k výzkumu, inovacím, výměně znalostí a odborné přípravě	R.1 Zvyšování výkonnosti prostřednictvím znalostí a inovací: Počet osob využívajících poradenství, odbornou přípravu, výměnu znalostí nebo účastnících se operačních skupin Evropského inovačního partnerství (EIP), na něž byla v rámci SZP poskytnuta podpora s cílem posílit udržitelnou výkonnost v oblasti hospodářství, sociální oblasti, oblasti životního prostředí, klimatu a účinného využívání zdrojů.

( 1 ) Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).

( 2 ) Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení (Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80).

( 3 ) Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) (Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

( 6 ) Směrnice 2008/50/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1).

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).

( 9 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

( 10 ) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

( 11 ) Úř. věst. C 249, 31.7.2014, s. 1.

( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).

( 13 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).

( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

( 15 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/783 ze dne 29. dubna 2021 o zavedení Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013. (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 53).

( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1).

( 17 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).

( 18 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

( 19 ) Nařízení Rady (ES) č. 1217/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii (Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 27).

( 20 ) Nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (ES) č. 1290/2005, (ES) č. 247/2006, (ES) č. 378/2007 a zrušuje nařízení (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16).

( 21 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2220 ze dne 23. prosince 2020, kterým se stanoví určitá přechodná ustanovení o podpoře z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) v letech 2021 a 2022 a kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o jejich zdroje a použití v letech 2021 a 2022, a kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o zdroje a rozdělení takové podpory v letech 2021 a 2022 (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 1).

( 22 ) Údaje každoročně oznamované k vykázaným výdajům.