02021R0241 — CS — 01.03.2023 — 001.003


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/241

ze dne 12. února 2021,

kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost

(Úř. věst. L 057 18.2.2021, s. 17)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023,

  L 63

1

28.2.2023


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 062, 23.2.2021, s.  54 (2021/241)

►C2

Oprava, Úř. věst. L 410, 18.11.2021, s.  197 (2021/241)

►C3

Oprava, Úř. věst. L 137, 25.5.2023, s.  70 ((EU) 2021/241)




▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/241

ze dne 12. února 2021,

kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost



KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ A FINANCOVÁNÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „tento nástroj“).

Tímto nařízením se stanoví cíle tohoto nástroje, jeho financování, formy financování z prostředků Unie v jeho rámci a pravidla pro poskytování těchto prostředků.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1) 

„fondy Unie“ se rozumějí fondy, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027“);

2) 

„finančním příspěvkem“ se rozumí nevratná finanční podpora v rámci tohoto nástroje, která je k dispozici k přidělení nebo je přidělena členským státům;

3) 

„evropským semestrem“ se rozumí proces stanovený v článku 2-a nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ( 1 );

4) 

„milníky a cíli“ se rozumí měření pokroku směrem k dosažení reformy nebo investice, přičemž milníky představují kvalitativní výsledky a cíle představují kvantitativní výsledky;

5) 

„odolností“ se rozumí schopnost čelit hospodářským, společenským a environmentálním otřesům nebo přetrvávajícím strukturálním změnám spravedlivým a udržitelným způsobem podporujícím začlenění; a

6) 

„významně nepoškozovat“ znamená nepodporovat nebo nevykonávat hospodářské činnosti, které významně poškozují kterýkoli environmentální cíl, případně ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852.

Článek 3

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na politické oblasti důležité z evropského hlediska, které jsou strukturovány do šesti pilířů:

a) 

zelená transformace;

b) 

digitální transformace;

c) 

inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky;

d) 

sociální a územní soudržnost;

e) 

zdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost a schopnost reakce na krize, a

f) 

politiky pro příští generaci, děti a mládež, jako je vzdělávání a rozvoj dovedností.

Článek 4

Obecný a specifický cíl

▼M1

1.  
V souladu se šesti pilíři uvedenými v článku 3 tohoto nařízení, se soudržností a synergiemi, jež vytvářejí, a v souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 je obecným cílem tohoto nástroje podpořit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie tím, že zlepší odolnost, připravenost na krize, přizpůsobivost a potenciál růstu členských států, zmírní sociální a hospodářský dopad krize, zejména na ženy, přispěje k provádění evropského pilíře sociálních práv, podpoří zelenou transformaci, přispěje ke splnění klimatických cílů Unie do roku 2030, které jsou stanoveny v čl. 2 bodě 11 nařízení (EU) 2018/1999, splní cíl dosažení klimatické neutrality Unie do roku 2050 a digitální transformace a zvýší odolnost, bezpečnost a udržitelnost energetického systému Unie nezbytným snížením závislosti na fosilních palivech a diverzifikací dodávek energie na úrovni Unie, mimo jiné zvyšováním využívání obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a kapacit pro ukládání energie, čímž přispěje ke vzestupné hospodářské a sociální konvergenci, obnoví a podpoří udržitelný růst a integraci ekonomik Unie, posílí tvorbu vysoce kvalitních pracovních míst a přispěje ke strategické autonomii Unie při otevřené ekonomice a vytváření evropské přidané hodnoty.

▼B

2.  
Ke splnění uvedeného obecného cíle je specifickým cílem tohoto nástroje poskytnout členským státům finanční podporu pro dosažení milníků a cílů reforem a investic stanovených v jejich plánech pro oživení a odolnost. Tento specifický cíl je třeba plnit v úzké a transparentní spolupráci s dotčenými členskými státy.

Článek 5

Horizontální zásady

1.  
Až na řádně odůvodněné případy nesmí podpora z tohoto nástroje nahrazovatopakující se výdaje rozpočtu členského státu a musí být v souladu se zásadou adicionality unijního financování uvedenou v článku 9.

▼M1

2.  
Z tohoto nástroje se podporují pouze opatření, která dodržují zásadu „významně nepoškozovat“, která se použije rovněž na opatření v kapitolách REPowerEU, nestanoví-li toto nařízení jinak.

▼B

Článek 6

Zdroje z Nástroje Evropské unie na podporu oživení

1.  

Opatření uvedená v článku 1 nařízení (EU) 2020/2094 se v rámci tohoto nástroje provádějí:

a) 

prostřednictvím částky do výše 312,5 miliard EUR uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě ii) nařízení (EU) 2020/2094 v cenách roku 2018, která je k dispozici na nevratnou finanční podporu, s výhradou čl. 3 odst. 4 a 7 uvedeného nařízení.

Podle čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2020/2094představují tyto částky vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;

b) 

prostřednictvím částky do výše 360 miliard EUR uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2020/2094v cenách roku 2018, která je k dispozici na podporu v podobě půjčky pro členské státy podle článků 14 a 15 tohoto nařízení, s výhradou čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) 2020/2094.

2.  
Z částek uvedených v odst. 1 písm. a) lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi přípravy, sledování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou potřebné k řízení tohoto nástroje a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze odborníků, konzultace zúčastněných stran, informační a komunikační akce, včetně inkluzivní osvěty a institucionální komunikace o politických prioritách Unie, pokud se týkají cílů tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi IT se zaměřením na zpracování a výměnu informací, institucionální nástroje informačních technologií a veškeré další výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží na řízení tohoto nástroje. Výdaje mohou rovněž pokrývat náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů na místě a náklady na vzájemné poradenství a odborníky pro posouzení a provádění reforem a investic.

Článek 7

Zdroje z programů spravovaných ve sdíleném řízení a využití zdrojů

1.  
Do tohoto nástroje mohou být za podmínek stanovených v článku 21 nařízení o společných ustanoveních převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. Tyto zdroje se použijí výlučně ve prospěch dotčeného členského státu.
2.  
Členské státy mohou navrhnout, že do svých plánů pro oživení a odolnost jako odhadované náklady zahrnou platbu na dodatečnou technickou podporu v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2021/240 a částku peněžního příspěvku pro účely složky členského státu podle příslušného ustanovení nařízení InvestEU. Tyto náklady nesmějí překročit 4 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost a příslušná opatření stanovená v tomto plánu musí odpovídat požadavkům tohoto nařízení.

Článek 8

Provádění

Tento nástroj provádí Komise v přímém řízení v souladu s příslušnými pravidly přijatými na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU, zejména s finančním nařízením a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ( 2 ).

Článek 9

Adicionalita a doplňkové financování

Podpora z tohoto nástroje doplňuje podporu poskytovanou z jiných programů a nástrojů Unie. Reformy a investiční projekty mohou obdržet podporu z jiných programů a nástrojů Unie za předpokladu, že nepokrývá stejné náklady.

Článek 10

Opatření propojující tento nástroj s řádnou správou ekonomických záležitostí

1.  
Komise předloží Radě návrh na pozastavení všech závazků nebo plateb nebo jejich části, pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 8 nebo 11 Smlouvy o fungování EU rozhodne, že členský stát nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku, ledaže shledala, že v Unii jako celku došlo k prudkému hospodářskému propadu ve smyslu čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ( 3 ).
2.  

Komise může Radě předložit návrh na pozastavení všech závazků nebo plateb nebo jejich části v souvislosti s kterýmkoli z těchto případů:

a) 

pokud Rada v témž postupu při nadměrné nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 8 odst. 3 nařízení (EU) č. 1176/2011 s odůvodněním, že členský stát předložil nedostatečný plán nápravných opatření;

b) 

pokud Rada v témž postupu při nadměrné nerovnováze přijme dvě po sobě jdoucí doporučení v souladu s čl. 10 odst. 4 nařízení (EU) č. 1176/2011, v nichž konstatuje, že členský stát neplní požadavky, jelikož nepřijal doporučená nápravná opatření;

c) 

pokud Komise dospěje k závěru, že členský stát nepřijal opatření podle nařízení (ES) č. 332/2002, a v důsledku toho rozhodne, že nepovolí vyplacení finanční pomoci udělené tomuto členskému státu;

d) 

pokud Rada rozhodne, že členský stát neplní makroekonomický ozdravný program podle článku 7 nařízení (EU) č. 472/2013 nebo opatření požadovaná v rozhodnutí Rady přijatém v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Upřednostňuje se pozastavení závazků; platby se pozastavují pouze v případě, kdy je žádoucí okamžité opatření, a v případě významného neplnění požadavků.

Rozhodnutí o pozastavení plateb se použije na žádosti o platbu podané po dni rozhodnutí o pozastavení.

3.  
Má se za to, že Rada návrh Komise na rozhodnutí o pozastavení závazků přijala, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou prostřednictvím prováděcího aktu o jeho zamítnutí do jednoho měsíce od předložení návrhu Komise.

Pozastavení závazků se vztahuje na závazky od 1. ledna roku následujícího po přijetí rozhodnutí o pozastavení.

Rozhodnutí o návrhu Komise na pozastavení plateb uvedeném v odstavci 1 a 2 přijme Rada prostřednictvím prováděcího aktu.

4.  
Rozsah a míra uloženého pozastavení závazků nebo plateb musí být úměrné, respektovat rovné zacházení mezi členskými státy a brát ohled na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu, zejména úroveň nezaměstnanosti, míru chudoby nebo sociálního vyloučení v dotčeném členském státě v porovnání s průměrem Unie a dopad pozastavení na hospodářství dotyčného členského státu.
5.  

Úroveň pozastavení závazků dosahuje maximálně 25 % závazků nebo 0,25 % nominálního HDP, podle toho, která hodnota je nižší, v kterémkoli z těchto případů:

a) 

v prvním případě neplnění požadavků ohledně postupu při nadměrném schodku podle odstavce 1;

b) 

v prvním případě neplnění požadavků ohledně plánu nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 2 písm. a);

c) 

při neplnění doporučených nápravných opatření v rámci postupu při nadměrné nerovnováze podle odst. 2 písm. b);

d) 

v prvním případě neplnění podle odst. 2 písm. c) a d).

V případě přetrvávajícího neplnění může výše pozastavených závazků překročit maximální podíly stanovené v prvním pododstavci.

6.  

Rada zruší pozastavení závazků na návrh Komise postupem podle odst. 3 prvního pododstavce tohoto článku v těchto případech:

a) 

pokud je postup při nadměrném schodku pozastaven v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 1467/97 nebo pokud Rada v souladu s čl. 126 odst. 12 Smlouvy o fungování EU rozhodla, že rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zruší;

b) 

pokud Rada schválila plán nápravných opatření předložený dotčeným členským státem v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1176/2011, pokud je postup při nadměrné nerovnováze dočasně pozastaven v souladu s čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení nebo pokud Rada postup při nadměrné nerovnováze v souladu s článkem 11 uvedeného nařízení ukončila;

c) 

pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal vhodná opatření podle nařízení (ES) č. 332/2002;

d) 

pokud Komise dospěla k závěru, že dotčený členský stát přijal vhodná opatření k plnění makroekonomického ozdravného programu uvedeného v článku 7 nařízení (EU) č. 472/2013 nebo opatření vyžadovaná rozhodnutím Rady přijatým v souladu s čl. 136 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

Poté, co Rada pozastavení závazků zruší, může Komise opět přijmout dříve pozastavené závazky, aniž je dotčen čl. 3 odst. 4, 7 a 9 nařízení (EU) 2020/2094.

Rozhodnutí o zrušení pozastavení plateb přijme Rada na návrh Komise postupem podle odst. 3 třetího pododstavce, pokud jsou splněny příslušné podmínky stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

7.  
Komise průběžně informuje Evropský parlament o provádění tohoto článku. Zejména Komise ihned informuje Evropský parlament v případě, kdy předloží návrh podle odstavce 1 nebo 2, a sdělí mu podrobnosti o závazcích a platbách, jež by mohly být pozastaveny.

Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat Komisi k projednání uplatňování tohoto článku v rámci strukturovaného dialogu, aby mohl vyjádřit svůj názor. Komise jeho názory náležitě zohlední.

Komise předá návrh na pozastavení nebo návrh na zrušení pozastavení Evropskému parlamentu a Radě neprodleně po jeho přijetí. Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby vysvětlila důvody pro svůj návrh.

8.  
Do 31. prosince 2024 provede Komise přezkum uplatňování tohoto článku. Za tímto účelem připraví zprávu, kterou předá Evropskému parlamentu a Radě a k níž v případě potřeby připojí legislativní návrh.
9.  
Pokud dojde k zásadním změnám sociální a hospodářské situace v Unii, může Komise předložit návrh na přezkum uplatňování tohoto článku, nebo může o předložení takového návrhu Komisi požádat Evropský parlament v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování EU nebo Rada v souladu s článkem 241 uvedené smlouvy.



KAPITOLA II

FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK, POSTUP PŘIDĚLOVÁNÍ, PŮJČKY A PŘEZKUM

Článek 11

Maximální finanční příspěvek

1.  

Maximální finanční příspěvek pro každý členský stát se vypočte takto:

a) 

pro 70 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) po převedení na běžné ceny na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a relativní míry nezaměstnanosti každého členského státu, jak je stanoveno v metodice obsažené v příloze II;

b) 

pro 30 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) převedené na běžné ceny na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a, ve stejném poměru, změny reálného HDP v roce 2020 a souhrnné změny reálného HDP v období 2020–2021, jak je stanoveno v metodice obsažené v příloze III. Změna reálného HDP pro rok 2020 a souhrnná změna reálného HDP v období 2020–2021 vycházejí z hospodářských prognóz Komise z podzimu 2020.

2.  
Výpočet maximálního finančního příspěvku pro každý členský stát podle odst. 1 písm. b) se aktualizuje do 30. června 2022 nahrazením údajů z hospodářských prognóz Komise z podzimu 2020 skutečnými výsledky, pokud jde o změnu reálného HDP v roce 2020 a souhrnnou změnu reálného HDP v období 2020–2021.

Článek 12

Přidělení finančního příspěvku

1.  
Každý členský stát může k provedení svého plánu pro oživení a odolnost podat žádost až do výše svého maximálního finančního příspěvku uvedeného v článku 11.
2.  
Do 31. prosince 2022 uvolní Komise pro přidělení 70 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) převedené na běžné ceny.
3.  
Od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023 uvolní Komise pro přidělení 30 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) převedené na běžné ceny.
4.  
Přidělením podle odstavců 2 a 3 tohoto článku není dotčen čl. 6 odst. 2.

Článek 13

Předběžné financování

1.  
Přijme-li Rada prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1 do 31. prosince 2021 a požádá-li o to některý členský stát spolu s předložením svého plánu pro oživení a odolnost, poskytne Komise platbu předběžného financování ve výši až 13 % finančního příspěvku a až 13 % případné půjčky podle čl. 20 odst. 2 a 3. Odchylně od čl. 116 odst. 1 finančního nařízení provede Komise odpovídající platbu pokud možno do dvou měsíců poté, co přijala právní závazek uvedený v článku 23.
2.  
V případě platby předběžného financování podle odstavce 1 tohoto článku se výše finančních příspěvků a případné půjčky, které mají být vyplaceny podle čl. 20 odst. 5 písm. a) nebo h), poměrně upraví.
3.  
Pokud částka předběžného financování finančního příspěvku podle odstavce 1 tohoto článku překročí 13 % maximálního finančního příspěvku vypočteného v souladu s čl. 11 odst. 2 do 30. června 2022, další platba povolená v souladu s čl. 24 odst. 5 a v případě potřeby i následující platby se až do vyrovnání přebytku sníží. Nejsou-li zbývající platby dostatečné, musí být přebytek vrácen.

Článek 14

Půjčky

1.  
Do 31. prosince 2023 může Komise členskému státu na jeho žádost poskytnout k provádění jeho plánu pro oživení a odolnost půjčku.
2.  
Členský stát může požádat o podporu v podobě půjčky současně s předložením svého plánu pro oživení a odolnost uvedeného v článku 18 nebo jindy až do 31. srpna 2023. Ve druhém případě musí k žádosti připojit revidovaný plán pro oživení a odolnost, včetně dalších milníků a cílů.
3.  

Žádost členského státu o podporu v podobě půjčky musí obsahovat:

a) 

důvody pro poskytnutí podpory v podobě půjčky, podložené vyššími finančními potřebami spojenými s dalšími reformami a investicemi;

b) 

další reformy a investice v souladu s článkem 18;

c) 

vyšší náklady dotčeného plánu pro oživení a odolnost ve srovnání s částkou finančních příspěvků přidělených na tento plán podle čl. 20 odst. 4 písm. a) nebo b);

▼M1

d) 

případně reformy a investice v souladu s článkem 21c.

▼M1

4.  
Podpora v podobě půjčky určená na plán dotčeného členského státu pro oživení a odolnost nesmí být vyšší než rozdíl mezi celkovými náklady tohoto plánu, případně revidovaného, a maximálním finančním příspěvkem uvedeným v článku 11, případně včetně příjmů uvedených v článku 21a a včetně zdrojů převedených z programů v rámci sdíleného řízení.

▼B

5.  
Maximální objem podpory v podobě půjčky pro každý členský stát nesmí překročit 6,8 % jeho hrubého národního důchodu v roce 2019 v běžných cenách.

▼M1

6.  
Odchylně od odstavce 5, pokud jsou k dispozici zdroje, může být za výjimečných okolností částka podpory v podobě půjčky zvýšena s ohledem na potřeby žádajícího členského státu, jakož i na žádosti o podporu v podobě půjčky, které již podaly nebo plánují podat jiné členské státy, přičemž se uplatní zásady rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti. Aby se usnadnilo uplatňování těchto zásad, sdělí členské státy Komisi do 31. března 2023, zda mají v úmyslu požádat o podporu v podobě půjčky. Komise předloží současně Evropskému parlamentu a Radě za stejných podmínek a bez zbytečného odkladu přehled záměrů vyjádřených členskými státy a návrh dalšího postupu pro rozdělení dostupných zdrojů. Sdělením o záměru požádat o podporu v podobě půjčky není dotčena možnost členských států požádat o podporu v podobě půjčky do 31. srpna 2023, a to i v případě žádostí převyšujících 6,8 % HND, jsou-li splněny příslušné podmínky. Není tím dotčena ani možnost, aby Komise po přijetí příslušného prováděcího rozhodnutí Rady uzavřela příslušnou dohodu o půjčce.

▼B

7.  
Půjčka se vyplácí ve splátkách s výhradou plnění milníků a cílů v souladu s čl. 20 odst. 5 písm. h).
8.  
Komise posoudí žádost o ppodporu v podobě půjčky v souladu s článkem 19. Rada přijme na návrh Komise prováděcí rozhodnutí v souladu s čl. 20 odst. 1. Je-li to vhodné, plán pro oživení a odolnost se odpovídajícím způsobem změní.

Článek 15

Dohoda o půjčce

1.  

Před uzavřením dohody o půjčce s dotčeným členským státem Komise posoudí:

a) 

zda lze odůvodnění žádosti o podporu v podobě půjčky a její výše považovat za přiměřené a věrohodné v souvislosti s dalšími reformami a investicemi a

b) 

zda jsou další reformy a investice v souladu s kritérii stanovenými v čl. 19 odst. 3.

2.  

Pokud Komise shledá, že žádost o podporu v podobě půjčky kritéria uvedená odstavci 1 splňuje, a poté, co je přijato prováděcí rozhodnutí Rady uvedené v čl. 20 odst. 1, uzavře Komise s dotčeným členským státem dohodu o půjčce. Dohoda o půjčce musí vedle náležitostí stanovených v čl. 220 odst. 5 finančního nařízení obsahovat tyto údaje:

a) 

výše půjčky v eurech, včetně částky případného předběžného financování půjčky v souladu s článkem 13;

b) 

průměrnou splatnost; na tuto splatnost se čl. 220 odst. 2 finančního nařízení nevztahuje;

c) 

vzorec stanovení ceny a období dostupnosti půjčky;

d) 

maximální počet splátek a harmonogram splácení;

e) 

další náležitosti potřebné pro čerpání půjčky v souvislosti s danými reformami a investičními projekty v souladu s rozhodnutím uvedeným v čl. 20 odst. 3.

3.  
V souladu s čl. 220 odst. 5 písm. e) finančního nařízení nesou náklady, které souvisejí s vypůjčením finančních prostředků na půjčky uvedené v tomto článku, přijímající členské státy.
4.  
Komise stanoví pro správu úvěrových operací souvisejících s půjčkami poskytnutými v souladu s tímto článkem nezbytná ujednání.
5.  
Členský stát, který je příjemcem půjčky poskytnuté v souladu s tímto článkem, otevře pro správu obdržené půjčky zvláštní účet. Rovněž převede splatné částky jistiny s úrokem z jakékoliv související půjčky na účet uvedený Komisí podle ujednání zavedených v souladu s odstavcem 4 dvacet obchodních dnů přede dnem jejich splatnosti.

Článek 16

Zpráva o přezkumu

1.  
Do 31. července 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o přezkumu provádění tohoto nástroje.
2.  

Zpráva o přezkumu musí obsahovat:

a) 

posouzení toho, do jaké míry provádění plánů pro oživení a odolnost je v souladu s oblastí působnosti a přispívá k dosahování obecného cíle tohoto nařízení v souladu se šesti pilíři uvedenými v článku 3, včetně toho, jak tyto plány řeší nerovnosti mezi ženami a muži;

b) 

kvantitativní posouzení toho, jak plány pro oživení a odolnost přispívají k:

i) 

dosahování klimatického cíle ve výši nejméně 37 %,

ii) 

dosahování digitálního cíle ve výši nejméně 20 %,

iii) 

každému ze šesti pilířů uvedených v článku 3;

c) 

stav provádění plánů pro oživení a odolnost a pozorování a pokynů pro členské státy před aktualizací jejich plánů pro oživení a odolnost podle čl. 18 odst. 2.

3.  
Pro účely zprávy o přezkumu uvedené v odstavci 1 tohoto článku Komise zohlední srovnávací přehled uvedený v článku 30, zprávy členských států uvedené v článku 27 a jakékoli jiné relevantní informace o plnění milníků a cílů stanovených v plánech pro oživení a odolnost, které jsou dostupné v rámci postupů pro vyplácení, pozastavení plateb a ukončení dohod uvedených v článku 24.
4.  
Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat Komisi, aby v rámci dialogu o oživení a odolnosti uvedeného v článku 26 představila hlavní zjištění zprávy o přezkumu.



KAPITOLA III

PLÁNY PRO OŽIVENÍ A ODOLNOST

Článek 17

Způsobilost

1.  
V oblasti působnosti stanovené v článku 3 a za účelem dosažení cílů stanovených v článku 4 členské státy vypracují národní plány pro oživení a odolnost. Tyto plány stanoví agendu reforem a investic dotčeného členského státu. Aby byly plány pro oživení a odolnost způsobilé pro financování v rámci tohoto nástroje, musí zahrnovat opatření pro provádění reforem a veřejných investic v podobě komplexního a uceleného souboru opatření, který může zahrnovat i veřejné programy zaměřené na pobídky soukromých investic.

▼M1

2.  
Opatření zahájená od 1. února 2020 jsou způsobilá za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto nařízení.

Nové reformy a investice uvedené v čl. 21c odst. 1 jsou způsobilé pouze tehdy, pokud jsou zahájeny v období od 1. února 2022.

▼B

3.  
Plány pro oživení a odolnost musí být v souladu s relevantními výzvami a prioritami pro jednotlivé země identifikovanými v rámci evropského semestru, jakož i s výzvami a prioritami identifikovanými v posledním doporučení Rady týkajícím se hospodářské politiky eurozóny pro členské státy, jejichž měnou je euro. Plány pro oživení a odolnost musí být v souladu rovněž s informacemi, které členské státy zahrnuly do svých národních programů reforem v rámci evropského semestru, do svých vnitrostátních plányův oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizací podle nařízení (EU) 2018/1999, do územních plánů spravedlivé transformace podle nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Fondu pro spravedlivou transformaci (dále jen „nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci“), do plánů provádění záruky pro mládež a do dohod o partnerství a operačních programů v rámci fondů Unie.
4.  
Plány pro oživení a odolnost musí dodržovat horizontální zásady stanovené v článku 5.
5.  
Je-li některý členský stát osvobozen od sledování a posuzování v rámci evropského semestru na základě článku 12 nařízení (EU) č. 472/2013 nebo podléhá dohledu podle nařízení (ES) č. 332/2002, použije se na něj toto nařízení v souvislosti s výzvami a prioritami, které byly identifikovány prostřednictvím opatření podle uvedených nařízení.

Článek 18

Plán pro oživení a odolnost

1.  
Členský stát, který chce získat finanční příspěvek podle článku 12, předloží Komisi plán pro oživení a odolnost vymezený v čl. 17 odst. 1.
2.  
Poté, co Komise uvolní pro přidělení částku uvedenou v čl. 12 odst. 3, může členský stát aktualizovat a předložit plán pro oživení a odolnost uvedený v odstavci 1 tohoto článku, aby byla zohledněna aktualizovaná výše maximálního finančního příspěvku vypočtená v souladu s čl. 11 odst. 2.
3.  
Plán pro oživení a odolnost předložený dotčeným členským státem lze předložit v jediném integrovaném dokumentu společně s národním programem reforem a musí být oficiálně předložen zpravidla nejpozději 30. dubna. Členské státy mohou předložit návrh plánu pro oživení a odolnost od 15. října předchozího roku.
4.  

Plán pro oživení a odolnost musí být řádně odůvodněn a opodstatněn. Musí obsahovat zejména:

a) 

vysvětlení, jak tento plán, s přihlédnutím k opatřením do něj zahrnutým, představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci členského státu, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 se zohledněním specifických výzev dotčeného členského státu;

b) 

vysvětlení, jak tento plán přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru;

c) 

podrobné vysvětlení, jak tento plán posiluje potenciál růstu, tvorbu pracovních míst a hospodářskou, sociální a institucionální odolnost dotčeného členského státu, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a zmírňuje hospodářský a sociální dopad krize způsobené onemocněním COVID-19, čímž přispívá k provádění evropského pilíře sociálních práv a k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii;

▼M1

ca) 

vysvětlení, jak kapitola REPowerEU přispívá k řešení energetické chudoby, případně včetně toho, že se odpovídajícím způsobem upřednostní potřeby osob postižených energetickou chudobou, jakož i ke snížení zranitelnosti během nadcházejících zimních období;

▼B

d) 

vysvětlení, jak tento plán zajišťuje, aby žádné opatření k provádění reforem a investic, které je v něm zahrnuto, významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“);

▼M1

e) 

kvalitativní vysvětlení očekávaného příspěvku opatření uvedených v tomto plánu pro oživení a odolnost k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, a vysvětlení, zda tato opatření odpovídají částce, která představuje alespoň 37 % celkových finančních prostředků přidělených na tento plán pro oživení a odolnost, a zda opatření tohoto druhu obsažená v kapitole REPowerEU představují částku alespoň 37 % celkových odhadovaných nákladů na opatření obsažená v uvedené kapitole, a to na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI; koeficienty podpory klimatických cílů mohou být u jednotlivých investic zvýšeny až na celkem 3 % finančních prostředků přidělených v rámci tohoto plánu, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle v podobě, v jaké je tento plán popisuje;

▼B

f) 

vysvětlení očekávaného příspěvku opatření uvedených v tomto plánu k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a vysvětlení, zda tato opatření odpovídají částce, která představuje alespoň 20 % celkových finančních prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro digitální označování stanovené v příloze VII; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII; koeficienty podpory digitálních cílů lze u jednotlivých investic zvýšit, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle;

g) 

je-li to vhodné pro investice do digitálních kapacit a konektivity, vlastní bezpečnostní hodnocení, které je založené na společných objektivních kritériích určujících veškerá bezpečnostní rizika a které podrobně popisuje, jakým způsobem tato rizika budou řešena s cílem dodržet příslušné unijní a vnitrostátní právní předpisy;

▼M1

h) 

údaj o tom, zda opatření obsažená v tomto plánu zahrnují přeshraniční projekty nebo projekty pro více zemí, vysvětlení, jakým způsobem mají příslušná opatření v kapitole REPowerEU, včetně opatření, která řeší problémy zjištěné v nejnovějším posouzení potřeb vypracovaném Komisí, přeshraniční rozměr nebo dopad na více zemí, a údaje o tom, zda celkové náklady na tato opatření představují alespoň 30 % odhadovaných nákladů kapitoly REPowerEU;

▼B

i) 

předpokládané milníky, cíle a orientační harmonogram pro provádění reforem a investic, které mají být dokončeny do 31. srpna 2026;

j) 

předpokládané investiční projekty a související doba investic;

k) 

odhadované celkové náklady reforem a investic, které předložený plán pokrývá (dále také jen „odhadované celkové náklady plánu pro oživení a odolnost“), podložené náležitým odůvodněním a vysvětlení jejich souladu se zásadou nákladové efektivnosti a úměrnosti očekávanému účinku na vnitrostátní hospodářství a společnost;

l) 

v relevantních případech informace o stávajícím nebo plánovaném financování z prostředků Unie;

m) 

doprovodná opatření, jež mohou být zapotřebí;

n) 

odůvodnění ucelenosti tohoto plánu a vysvětlení jeho souladu se zásadami, plány a programy uvedenými v článku 17;

o) 

vysvětlení očekávaného příspěvku opatření uvedených v tomto plánu k rovnosti žen a mužů, k rovným příležitostem pro všechny a k začleňování těchto cílů v souladu se zásadami č. 2 a 3 evropského pilíře sociálních práv, s cílem udržitelného rozvoje OSN č. 5 a s případnou vnitrostátní strategií pro rovnost žen a mužů;

p) 

opatření pro účinné sledování a provádění tohoto plánu dotčeným členským státem, včetně navržených milníků a cílů a souvisejících ukazatelů;

▼M1

q) 

za účelem přípravy a, je-li to možné, provádění plánu pro oživení a odolnost shrnutí konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem s místními a regionálními orgány, sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti, mládežnickými organizacemi a dalšími relevantními zúčastněnými stranami a popis toho, jak je v tomto plánu zohledněn příspěvek zúčastněných stran; pokud je začleněna kapitola REPowerEU, je shrnutí konzultačního procesu doplněno o uvedení konzultovaných zúčastněných stran, popis výsledku konzultačního procesu ve vztahu k uvedené kapitole a nástin toho, jak byl obdržený příspěvek zohledněn v uvedené kapitole;

▼B

r) 

vysvětlení systému členského státu určeného k prevenci, odhalování a nápravě korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků získaných v rámci tohoto nástroje a opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie;

s) 

případnou žádost o podporu v podobě půjčky a případné další milníky uvedené v čl. 14 odst. 2 a 3 a jejich prvky a

t) 

veškeré další relevantní informace.

5.  
Při přípravě návrhů svých plánů pro oživení a odolnost mohou členské státy požádat Komisi o zorganizování výměny osvědčených postupů, aby mohly žádající členské státy využít zkušeností ostatních členských států. Členské státy mohou rovněž požádat o technickou podporu v rámci Nástroje pro technickou podporu. Členské státy jsou vybízeny k tomu, aby posilovaly synergie s plány pro oživení a odolnost ostatních členských států.

Článek 19

Posouzení Komise

1.  
Komise posoudí plán pro oživení a odolnost nebo případně jeho aktualizaci v podobě předložené členským státem v souladu s čl. 18 odst. 1 nebo 2 do dvou měsíců od jejich oficiálního předložení a předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady v souladu s čl. 20 odst. 1. Při tomto posouzení postupuje v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise může vznášet připomínky nebo požadovat doplňující informace. Dotčený členský stát požadované doplňující informace poskytne a v případě potřeby může plán pro oživení a odolnost revidovat, a to i po jeho oficiálním předložení. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na přiměřeném prodloužení lhůty pro posouzení.
2.  
Komise při posouzení plánu pro oživení a odolnost a při určení částky, jež má být dotčenému členskému státu přidělena, vezme v úvahu analytické informace o dotčeném členském státě, které jsou k dispozici v rámci evropského semestru, a odůvodnění a údaje poskytnuté dotčeným členským státem, jak jsou uvedeny v čl. 18 odst. 4, a jakékoliv další relevantní informace, zejména informace obsažené v národním programu reforem a vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu tohoto členského státu, v plánech spravedlivé územní transformace podle nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci a v plánech provádění záruky pro mládež a případné informace z technické podpory obdržené prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu.
3.  

Komise posoudí relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost plánu pro oživení a odolnost a k tomuto účelu zohlední tato kritéria, která použije v souladu s přílohou V:

Relevance:

a) 

zda tento plán představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 se zohledněním specifických výzev a přidělených finančních prostředků dotčeného členského státu;

b) 

zda se očekává, že tento plán přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru;

c) 

zda se očekává, že tento plán účinně přispěje k posílení potenciálu růstu, tvorby pracovních míst a k hospodářské, sociální a institucionální odolnosti členského státu, a tím napomůže provádění evropského pilíře sociálních práv, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a zmírní hospodářský a sociální dopad krize způsobené onemocněním COVID-19, čímž přispěje ke zvýšení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii;

d) 

zda se očekává, že tento plán zajistí, aby žádné opatření k provádění reforem a investičních projektů v něm zahrnuté významně nepoškozovalo cíle v oblasti životního prostředí ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“); Komise za tímto účelem poskytne členským státům technické pokyny;

▼M1

da) 

zda kapitola REPowerEU obsahuje reformy a investice uvedené v článku 21c, které účinně přispívají k energetické bezpečnosti, diverzifikaci dodávek energie pro Unii, ke zvyšování využívání obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, zvyšování kapacit pro ukládání energie nebo k nezbytnému snížení závislosti na fosilních palivech před rokem 2030;

db) 

zda kapitola REPowerEU obsahuje reformy a investice uvedené v čl. 21c odst. 2, u nichž se předpokládá, že budou mít přeshraniční rozměr nebo dopad na více zemí;

▼M1

e) 

zda plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, která účinně přispívají k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, a zda tato opatření odpovídají částce, která představuje alespoň 37 % celkových finančních prostředků přidělených na tento plán pro oživení a odolnost, a zda tato opatření obsažená v kapitole REPowerEU představují částku odpovídající alespoň 37 % celkových odhadovaných nákladů na opatření obsažená v uvedené kapitole, a to na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI; koeficienty podpory klimatických cílů mohou být po dohodě s Komisí u jednotlivých investic zvýšeny až na celkem 3 % prostředků přidělených v rámci plánu pro oživení a odolnost, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle;

▼B

f) 

vysvětlení, zda tento plán obsahuje opatření, která účinně přispívají k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a zda odpovídají částce, která představuje alespoň 20 % celkových prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro digitální označování stanovené v příloze VII; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII; koeficienty podpory digitálních cílů lze u jednotlivých investic zvýšit, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle.

Účinnost:

g) 

zda se očekává, že tento plán bude mít na dotčený členský stát trvalý účinek;

h) 

zda se očekává, že opatření navržená dotčenými členskými státy zajistí účinné sledování a provádění tohoto plánu, včetně zamýšleného harmonogramu, milníků a cílů a souvisejících ukazatelů.

Efektivnost:

i) 

zda je odůvodnění, které členský stát poskytl ohledně výše odhadovaných celkových nákladů předloženého plánu, přiměřené a věrohodné, zda je v souladu se zásadou nákladové efektivnosti a zda je úměrné očekávanému účinku na hospodářství a společnost členského státu;

j) 

zda se očekává, že opatření navržená dotčenými členskými státy zajistí prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje, včetně opatření s cílem účinně zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a z jiných programů Unie.

Ucelenost:

k) 

zda tento plán obsahuje opatření k provádění reforem a veřejných investičních projektů představujících ucelené činnosti.

4.  
Pokud dotčený členský stát požádal o půjčku uvedenou v článku 14, posoudí Komise, zda žádost o půjčku splňuje kritéria stanovená v čl. 15 odst. 1, zejména zda další reformy a investice, ve vztahu k nimž byla tato žádost podána, splňují posuzovací kritéria podle odstavce 3.
5.  
Vydá-li Komise negativní posouzení plánu pro oživení a odolnost, sdělí řádně odůvodněné posouzení ve lhůtě stanovené v odstavci 1.
6.  
Při posuzování plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy mohou být Komisi nápomocni odborníci.

Článek 20

Návrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady

1.  
Na návrh Komise Rada prostřednictvím prováděcího rozhodnutí schválí posouzení plánu pro oživení a odolnost, který předložil členský stát v souladu s čl. 18 odst. 1, nebo případně jeho aktualizace předložené v souladu s čl. 18 odst. 2.
2.  
Pokud Komise plán pro oživení a odolnost posoudí kladně, stanoví se v návrhu prováděcího rozhodnutí Rady předloženém Komisí reformy a investiční projekty, které má členský stát uskutečnit, včetně milníků, cílů a finančních příspěvků vypočtených v souladu s článkem 11.
3.  
Pokud dotčený členský stát požádal o podporu v podobě půjčky, stanoví se v návrhu prováděcího rozhodnutí Rady předloženém Komisí rovněž výše podpory v podobě půjčky uvedené v čl. 14 odst. 4 a 6 a další reformy a investiční projekty, které má členský stát uskutečnit a na které se uvedená půjčka vztahuje, včetně dalších milníků a cílů.
4.  

Finanční příspěvek uvedený v odstavci 2 se určí na základě odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost navrženého dotčeným členským státem, posouzeného podle kritérií stanovených v čl. 19 odst. 3. Výše finančního příspěvku se stanoví takto:

a) 

v případě, že plán pro oživení a odolnost uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 a jeho odhadované celkové náklady se rovnají maximálnímu finančnímu příspěvku vypočtenému pro daný členský stát v souladu s článkem 11 nebo jsou vyšší, je finanční příspěvek přidělený dotčenému členskému státu roven celkové výši maximálního finančního příspěvku vypočteného pro dotčený členský stát v souladu s článkem 11;

b) 

v případě, že plán pro oživení a odolnost uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 a jeho odhadované celkové náklady jsou nižší než maximální finanční příspěvek vypočtený pro daný členský stát v souladu s článkem 11, je finanční příspěvek přidělený členskému státu roven výši odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost;

c) 

pokud plán pro oživení a odolnost nesplňuje uspokojivě kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3, nepřidělí se dotčenému členskému státu žádný finanční příspěvek.

5.  

Návrh Komise uvedený v odstavci 2 rovněž stanoví:

a) 

finanční příspěvek, který má být vyplacen ve splátkách, jakmile členský stát uspokojivě splní příslušné milníky a cíle identifikované v souvislosti s prováděním plánu pro oživení a odolnost;

b) 

finanční příspěvek a případně částka podpory v podobě půjčky, které mají být vyplaceny v podobě předběžného financování v souladu s článkem 13 po schválení plánu pro oživení a odolnost;

c) 

popis reforem a investičních projektů a výši odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost;

▼M1

ca) 

shrnutí navrhovaných opatření kapitoly REPowerEU, která mají přeshraniční rozměr nebo dopad na více zemí, včetně těch opatření, která řeší problémy zjištěné v nejnovějším posouzení potřeb vypracovaném Komisí; v případě, že odhadované náklady na tato opatření představují méně než 30 % odhadovaných nákladů na všechna opatření obsažená v kapitole REPowerEU, vysvětlení odůvodňující tento nižší procentní podíl, zejména prokázáním toho, že jiná opatření obsažená v kapitole REPowerEU členského státu lépe řeší cíle uvedené v čl. 21c odst. 3 nebo že není k dispozici dostatek realistických projektů, které mají přeshraniční rozměr nebo dopad na více zemí, zejména s ohledem na dobu trvání nástroje;

▼B

d) 

lhůtu ne delší než do 31. srpna 2026, ve které musí být splněny konečné milníky a cíle pro investiční projekty i reformy;

e) 

opatření a harmonogram pro sledování a provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně případných opatření nezbytných pro dosažení souladu s článkem 22;

f) 

relevantní ukazatele vztahující se k plnění předpokládaných milníků a cílů;

g) 

opatření pro poskytnutí plného přístupu ze strany Komise k příslušným podkladovým údajům a

h) 

výši případné půjčky, která má být vyplacena ve splátkách, a další milníky a cíle související s vyplácením podpory v podobě půjčky.

6.  
Opatření a harmonogram sledování a provádění podle odst. 5 písm. e), relevantní ukazatele vztahující se k plnění předpokládaných milníků a cílů podle odst. 5 písm. f), opatření pro poskytnutí plného přístupu ze strany Komise k podkladovým údajům podle odst. 5 písm. g) a případné další milníky a cíle související s vyplácením podpory v podobě půjčky podle odst. 5 písm. h) se dále upřesní v provozních ujednáních mezi dotčeným členským státem a Komisí po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1.
7.  
Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedená v odstavci 1 zpravidla do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise.
8.  
Rada na návrh Komise bez zbytečného odkladu změní své prováděcí rozhodnutí přijaté v souladu s čl. 20 odst. 1 tak, aby zahrnovalo aktualizovaný maximální finanční příspěvek vypočtený v souladu s čl. 11 odst. 2.

Článek 21

Změna plánu členského státu pro oživení a odolnost

1.  
Pokud dotčený členský stát v důsledku objektivních okolností již nemůže zčásti nebo zcela splnit svůj plán pro oživení a odolnost, včetně příslušných milníků a cílů, může podat Komisi odůvodněnou žádost o to, aby předložila návrh na změnu nebo nahrazení prováděcích rozhodnutí Rady uvedených v čl. 20 odst. 1 a 3. Členský stát může za tímto účelem navrhnout pozměněný nebo nový plán pro oživení a odolnost. Členské státy mohou požádat o technickou podporu přípravy takového návrhu v rámci Nástroje pro technickou podporu.
2.  
Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené dotčeným členským státem změnu příslušného plánu pro oživení a odolnost ospravedlňují, posoudí pozměněný nebo nový plán pro oživení a odolnost v souladu s článkem 19 a do dvou měsíců od oficiálního podání žádosti předloží návrh na nové prováděcí rozhodnutí Rady v souladu s čl. 20 odst. 1. Dotčený členský stát a Komise se mohou v případě potřeby dohodnout na přiměřeném prodloužení této lhůty. Rada přijme nové prováděcí rozhodnutí zpravidla do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise.
3.  
Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené dotčeným členským státem změnu příslušného plánu pro oživení a odolnost neospravedlňují, žádost zamítne ve lhůtě uvedené v odstavci 2 poté, co poskytla dotčenému členskému státu možnost do jednoho měsíce od sdělení závěrů Komise předložit připomínky.

▼M1



KAPITOLA IIIa

REPOWER EU

Článek 21a

Příjmy ze systému pro obchodování s emisemi podle směrnice 2003/87/ES

1.  
Pro provádění tohoto nařízení je k dispozici jakožto dodatečná nevratná finanční podpora v rámci nástroje částka 20 000 000 000  EUR v běžných cenách získaná v souladu s článkem 10e směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ( 4 ) a určená ke zvýšení odolnosti energetického systému Unie snížením závislosti na fosilních palivech a diverzifikací dodávek energie na úrovni Unie. Jak je stanoveno v článku 10e směrnice 2003/87/ES, tyto částky představují vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.
2.  
Podíl z přidělené částky uvedené v odstavci 1, který je k dispozici pro každý členský stát, se vypočítá na základě ukazatelů stanovených v metodice obsažené v příloze IVa.
3.  
Částka uvedená v odstavci 1 se přidělí výhradně na opatření uvedená v článku 21c, s výjimkou opatření uvedených v čl. 21c odst. 3 písm. a). Může pokrývat rovněž výdaje uvedené v čl. 6 odst. 2.
4.  
Prostředky na závazky pokrývající částku uvedenou v odstavci 1 se poskytnou automaticky až do výše této částky od 1. března 2023.
5.  
Každý členský stát může Komisi předložit žádost o přidělení částky nepřesahující jeho podíl tak, že do svého plánu zahrne reformy a investice uvedené v článku 21c a uvede jejich odhadované náklady.
6.  
Prováděcí rozhodnutí Rady přijaté podle čl. 20 odst. 1 stanoví částku příjmů uvedených v odstavci 1 tohoto článku přidělenou členskému státu po předložení žádosti podle odstavce 5 tohoto článku. Odpovídající částka se vyplácí ve splátkách v závislosti na dostupných finančních prostředcích v souladu s článkem 24, jakmile dotčený členský stát uspokojivě splní milníky a cíle určené v souvislosti s prováděním opatření uvedených v článku 21c.

Článek 21b

Zdroje z programů spravovaných ve sdíleném řízení na podporu cílů plánu REPowerEU

1.  
Členské státy mohou podle nařízení o společných ustanoveních pro období 2021-2027 v rámci jim přidělených zdrojů požádat o podporu cílů uvedených v čl. 21c odst. 3 tohoto nařízení z programů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus nebo Fondu soudržnosti podle podmínek stanovených v článku 26a nařízení o společných ustanoveních pro období 2021-2027 a v nařízeních pro jednotlivé fondy. Uvedená podpora se provádí v souladu s nařízením o společných ustanoveních pro období 2021-2027 a nařízeními pro jednotlivé fondy.
2.  
Zdroje lze převést podle článku 4a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 ( 5 ) na podporu opatření uvedených v článku 21c tohoto nařízení.

Článek 21c

Kapitola REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost

1.  
Plán pro oživení a odolnost předložený Komisi po 1. březnu 2023, který vyžaduje využití dodatečných finančních prostředků podle článků 14, 21a nebo 21b, musí obsahovat kapitolu REPowerEU obsahující opatření a jejich příslušné milníky a cíle. Opatřeními v kapitole REPowerEU mohou být buď nové reformy a investice zahájené v období od 1. února 2022, nebo rozšířená část reforem a investic zahrnutých do již přijatého prováděcího rozhodnutí Rady pro dotčený členský stát.
2.  
Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy, na něž se vztahuje snížení maximálního finančního příspěvku podle čl. 11 odst. 2, do kapitol REPowerEU zahrnout rovněž opatření obsažená v již přijatých prováděcích rozhodnutích Rady, aniž by je rozšířily, a to až do výše odhadovaných nákladů, která se rovná danému snížení maximálního finančního příspěvku.
3.  

Cílem reforem a investic uvedených v kapitole REPowerEU je přispět k dosažení alespoň jednoho z následujících cílů:

a) 

zlepšení energetické infrastruktury a zařízení s cílem uspokojit bezprostřední potřeby v oblasti bezpečnosti dodávek plynu, včetně zkapalněného zemního plynu, zejména umožnit diverzifikaci dodávek v zájmu Unie jako celku; opatření týkající se ropné infrastruktury a zařízení nezbytných pro uspokojení bezprostředních potřeb v oblasti bezpečnosti dodávek lze do kapitoly REPowerEU členského státu zařadit, pouze pokud se na uvedený členský stát ke dni 1. března 2023 vztahuje mimořádná dočasná odchylka podle čl. 3m odst. 4 nařízení (EU) č. 833/2014, a to z důvodu jeho specifické závislosti na surové ropě a jeho zeměpisné situace;

b) 

zvýšení energetické účinnosti budov a kritické energetické infrastruktury, dekarbonizace průmyslu, zvýšení výroby a využívání udržitelného biomethanu a vodíku z obnovitelných zdrojů či bezfosilního vodíku a zvýšení podílu a urychlení zavádění energie z obnovitelných zdrojů;

c) 

řešení energetické chudoby;

d) 

vytváření pobídek ke snižování poptávky po energii;

e) 

řešení vnitřních a přeshraničních úzkých míst při přenosu a distribuci energie, podpora skladování elektřiny a urychlení integrace obnovitelných zdrojů energie a podpora bezemisní dopravy a její infrastruktury, včetně železnic;

f) 

podpora cílů uvedených v písmenech a) až e) prostřednictvím urychlené rekvalifikace pracovní síly se zaměřením na zelené dovednosti a související digitální dovednosti, jakož i podpora hodnotových řetězců v kritických surovinách a technologiích souvisejících se zelenou transformací.

4.  
Kapitola REPowerEU by měla dále obsahovat vysvětlení toho, jak opatření uvedené kapitoly odpovídají úsilí dotčeného členského státu o dosažení cílů uvedených v odstavci 3 při zohlednění opatření obsažených v již přijatém prováděcím rozhodnutí Rady, jakož i vysvětlení celkového přínosu těchto opatření a dalších doplňkových nebo doprovodných opatření financovaných na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie k uvedeným cílům.
5.  
Odhadované náklady na reformy a investice v kapitole REPowerEU se nezohlední při výpočtu celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost podle čl. 18 odst. 4 písm. f) a čl. 19 odst. 3 písm. f).
6.  

Odchylně od čl. 5 odst. 2, čl. 17 odst. 4, čl. 18 odst. 4 písm. d) a čl. 19 odst. 3 písm. d) se zásada „významně nepoškozovat“ nepoužije na reformy a investice, uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku, pokud Komise kladně posoudí, že jsou splněny tyto požadavky:

a) 

opatření je nezbytné a přiměřené k uspokojení bezprostředních potřeb v oblasti bezpečnosti dodávek v souladu odst. 3 písm. a) tohoto článku s přihlédnutím k čistším proveditelným alternativám a rizikům efektů uzamčení;

b) 

dotčený členský stát vyvinul uspokojivé úsilí k omezení možného poškození environmentálních cílů ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852, je-li to proveditelné, a ke zmírnění újmy prostřednictvím jiných opatření, včetně opatření obsažených v kapitole REPowerEU;

c) 

opatření neohrožuje dosažení cílů Unie v oblasti klimatu do roku 2030 a cíle klimatické neutrality EU do roku 2050, a to na základě kvalitativních hledisek;

d) 

uplatňování opatření má být zahájeno do 31. prosince 2026.

7.  
Při posuzování podle odstavce 6 postupuje Komise v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise může vznášet připomínky nebo požadovat doplňující informace. Dotčený členský stát poskytne požadované doplňující informace.
8.  
Příjmy uvolněné v souladu s čl. 21a nesmějí přispívat k reformám a investicím podle odst. 3 písm. a) tohoto článku.
9.  
Celkové odhadované náklady na opatření, která jsou předmětem kladného posouzení ze strany Komise podle odstavce 6, nepřekročí 30 % celkových odhadovaných nákladů na opatření obsažená v kapitole REPowerEU.

Článek 21d

Předběžné financování REPowerEU

1.  
K plánu pro oživení a odolnost obsahujícímu kapitolu REPowerEU může být připojena žádost o předběžné financování. Pokud Rada přijme do 31. prosince 2023 prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1 a čl. 21 odst. 2, vyplatí Komise až dvě platby předběžného financování v celkové výši až 20 % dodatečného financování požadovaného dotčeným členským státem na financování kapitoly REPowerEU podle článků 7, 12, 14, 21a a 21b, při dodržení zásady rovného zacházení mezi členskými státy a zásady proporcionality.
2.  
Pokud jde o zdroje převedené za podmínek stanovených v článku 26 nařízení (EU) 2021/1060, nepřekročí žádný z obou souborů plateb předběžného financování 1 000 000 000  EUR.
3.  

Odchylně od čl. 116 odst. 1 finančního nařízení provede Komise platbu předběžného financování v maximální možné míře podle dostupných zdrojů následujícím způsobem:

a) 

první platbu předběžného financování provede do dvou měsíců od uzavření dohody, která představuje právní závazek uvedený v článku 23, s dotčeným členským státem;

b) 

druhou platbu předběžného financování provede do 12 měsíců od vstupu v platnost prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje posouzení plánu pro oživení a odolnost, včetně kapitoly REPowerEU.

4.  
Platba předběžného financování pro zdroje uvedené v odstavci 2 se provede po obdržení informací od všech členských států o tom, zda mají v úmyslu požádat o předběžné financování těchto zdrojů, a v případě potřeby poměrným dílem, aby byl dodržen celkový strop ve výši 1 000 000 000  EUR.
5.  
V případě předběžného financování podle odstavce 1 se finanční příspěvek uvedený v čl. 20 odst. 5 písm. a) a případně výše půjčky, která má být vyplacena podle čl. 20 odst. 5 písm. h), poměrně upraví.

▼B



KAPITOLA IV

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 22

Ochrana finančních zájmů Unie

1.  
Při provádění tohoto nástroje přijmou členské státy jakožto příjemci finančního příspěvku nebo půjčky v rámci tohoto nástroje veškerá vhodná opatření k ochraně finančních zájmů Unie a k zajištění toho, aby využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými z tohoto nástroje bylo v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem, zejména pokud jde o předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů a o jejich odhalování a nápravu. Za tímto účelem zajistí členské státy efektivní a účinný systém vnitřní kontroly a zpětné získávání neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých částek. Členské státy mohou využít své obvyklé vnitrostátní systémy řízení rozpočtu.
2.  

Dohody uvedené v čl. 15 odst. 2 a čl. 23 odst. 1 stanoví povinnosti členských států:

a) 

pravidelně kontrolovat, zda poskytnuté finanční prostředky byly řádně využity v souladu se všemi platnými pravidly a zda veškerá opatření pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost byla řádně provedena v souladu se všemi platnými pravidly, zejména pokud jde o prevenci, odhalování a nápravu podvodů, korupce a střetu zájmů;

b) 

přijmout vhodná opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce a střetu zájmů vymezeného v čl. 61 odst. 2 a 3 finančního nařízení, pokud se tyto případy týkají finančních zájmů Unie, a učinit právní kroky k vymáhání neoprávněně získaných prostředků, a to i v souvislosti s případným opatřením pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost;

c) 

přiložit k žádosti o platbu:

i) 

prohlášení řídícího subjektu, že finanční prostředky byly použity k zamýšlenému účelu, že informace předložené spolu se žádostí o platbu jsou úplné, přesné a spolehlivé a že zavedené kontrolní systémy poskytují nezbytnou záruku, že finanční prostředky byly spravovány v souladu se všemi platnými pravidly, zejména pravidly o střetu zájmů a předcházení podvodům, korupci a dvojímu financování z tohoto nástroje a z jiných programů Unie v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a

ii) 

shrnutí provedených auditů, včetně zjištěných nedostatků a veškerých přijatých nápravných opatření;

d) 

pro účely auditu a kontroly a pro zajištění srovnatelných informací o využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními k provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost shromažďovat následující standardizované kategorie údajů a zajistit k nim přístup:

i) 

jméno konečného příjemce finančních prostředků;

ii) 

jméno zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele a subdodavatele, je-li konečným příjemcem finančních prostředků podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů o zadávání veřejných zakázek veřejný zadavatel;

iii) 

jméno, příjmení a datum narození skutečného majitele nebo majitelů, ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ( 6 ), příjemce finančních prostředků nebo zhotovitele, dodavatele či poskytovatele;

iv) 

seznam opatření pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost s celkovou výší veřejného financování těchto opatření a s uvedením částky finančních prostředků vyplacených v rámci tohoto nástroje a z jiných fondů Unie;

e) 

výslovně zmocnit Komisi, OLAF, Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jejich pravomocí stanovených v čl. 129 odst. 1 finančního nařízení a uložit všem konečným příjemcům finančních prostředků, které jsou vyplaceny na opatření k provádění reforem a investičních projektů zahrnutých v plánu pro oživení a odolnost, nebo všem dalším osobám či subjektům, které jsou zapojeny do jejich provádění, povinnost výslovně zmocnit Komisi, OLAF, Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jejich pravomocí stanovených v čl. 129 odst. 1 finančního nařízení a uložit obdobné povinnosti všem konečným příjemcům vyplacených finančních prostředků;

f) 

vést záznamy v souladu s článkem 132 finančního nařízení.

3.  
Osobní údaje uvedené v odst. 2 písm. d) tohoto článku zpracovávají členské státy a Komise pouze pro účely a po odpovídající dobu řízení auditu a kontroly výplaty prostředků v souvislosti s využíváním finančních prostředků, které se týká provádění dohod uvedených v čl. 15 odst. 2 a čl. 23 odst. 1. V rámci postupu udělování absolutoria Komisi v souladu s článkem 319 Smlouvy o fungování EU se na tento nástroj vztahuje podávání zpráv v rámci integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti podle článku 247 finančního nařízení, a zejména samostatně ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti.
4.  
Komise zpřístupní členským státům integrovaný a interoperabilní informační a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, s cílem umožnit přístup k příslušným údajům a jejich analýzu za účelem všeobecného uplatňování tohoto systému členskými státy, a to i s pomocí Nástroje pro technickou podporu.
5.  
Dohody uvedené v čl. 15 odst. 2 a v čl. 23 odst. 1 rovněž stanoví právo Komise poměrně snížit podporu v rámci tohoto nástroje a získat zpět jakoukoli částku dlužnou do rozpočtu Unie nebo požádat o předčasné splacení půjčky v případech podvodu, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které nebyly členským státem napraveny, nebo v případě závažného porušení povinnosti vyplývající z takových dohod.

Při rozhodování o výši zpětného získání prostředků, snížení nebo předčasného splacení dodržuje Komise zásadu proporcionality a přihlíží k závažnosti podvodu, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie či k závažnosti porušení povinnosti. Členský stát dostane příležitost předložit své připomínky před tím, než se provede snížení nebo než je požádán o předčasné splacení.

Článek 23

Závazek finančního příspěvku

▼M1

1.  
Jakmile Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedené v čl. 20 odst. 1, Komise uzavře s dotčeným členským státem dohodu představující individuální právní závazek ve smyslu finančního nařízení. Právní závazek pro každý členský stát nepřekročí celkovou částku finančního příspěvku uvedenou v čl. 11 odst. 1 písm. a) na roky 2021 a 2022, aktualizovaného finančního příspěvku uvedeného v čl. 11 odst. 2 na rok 2023 a částku vypočtenou podle čl. 21a odst. 2.

▼B

2.  
Rozpočtové závazky mohou být založeny na globálních závazcích a případně mohou být rozděleny na roční splátky rozložené na několik let.

Článek 24

Pravidla vyplácení, pozastavení plateb a ukončení dohod týkajících se finančních příspěvků a půjček

1.  
Vyplacení finančních příspěvků a případných půjček dotčenému členskému státu podle tohoto článku se uskuteční do 31. prosince 2026 v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních prostředcích.
2.  
Po dokončení příslušných dohodnutých milníků a cílů uvedených v plánu pro oživení a odolnost schváleném v souladu s článkem 20 podá dotčený členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost o vyplacení finančního příspěvku a v relevantním případě o vyplacení půjčky. Takové žádosti o vyplacení mohou členské státy podat Komisi dvakrát ročně.
3.  
Komise bez zbytečného odkladu a nejpozději dva měsíce po obdržení žádosti předběžně posoudí, zda byly příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady uvedeném v čl. 20 odst. 1 uspokojivě splněny. Uspokojivé splnění milníků a cílů předpokládá, že opatření týkající se dříve uspokojivě splněných milníků a cílů nebyla dotčeným členským státem zrušena. Pro účely posouzení se zohlední rovněž provozní ujednání uvedená v čl. 20 odst. 6. Komisi mohou být nápomocni odborníci.
4.  
Pokud Komise vydá kladné předběžné posouzení uspokojivého splnění příslušných milníků a cílů, předloží svá zjištění Hospodářskému a finančnímu výboru a požádá ho o stanovisko k uspokojivému splnění příslušných milníků a cílů. Komise při svém posouzení zohlední stanovisko Hospodářského a finančního výboru.
5.  
Pokud Komise vydá kladné posouzení, přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí, kterým povolí vyplacení finančního příspěvku a případně půjčky v souladu s finančním nařízením. Toto rozhodnutí se přijímá přezkumným postupem podle čl. 35 odst. 2.

▼C3

6.  
Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavci 3 dojde k závěru, že milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady uvedeném v čl. 20 odst. 1 nebyly uspokojivě splněny, vyplacení celé výše finančního příspěvku a případné půjčky nebo jejich části se pozastaví. Dotčený členský stát může do jednoho měsíce od oznámení posouzení Komise předložit své připomínky.

▼B

Pozastavení se zruší, pouze pokud dotčený členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění uspokojivého splnění milníků a cílů stanovených v prováděcím rozhodnutí Rady uvedeném v čl. 20 odst. 1.

7.  
Odchylně od čl. 116 odst. 2 finančního nařízení počíná platební lhůta běžet ode dne sdělení rozhodnutí povolujícího vyplacení finančních prostředků dotčenému členskému státu podle odstavce 5 tohoto článku nebo ode dne sdělení o zrušení pozastavení podle odst. 6 druhého pododstavce tohoto článku.
8.  
Pokud dotčený členský stát nepřijme nezbytná opatření ve lhůtě šesti měsíců od pozastavení, Komise poměrně sníží částku finančního příspěvku a případné půjčky poté, co mu poskytla možnost předložit připomínky do dvou měsíců od sdělení svých závěrů.
9.  
Pokud do 18. měsíců ode dne přijetí prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 20 odst. 1 dotčený členský stát nedosáhne u žádného z relevantních milníků a cílů hmatatelného pokroku, ukončí Komise dohody uvedené v čl. 15 odst. 2 a čl. 23 odst. 1 a zruší částku finančního příspěvku, aniž je dotčen čl. 14 odst. 3 finančního nařízení. Jakékoli předběžné financování podle článku 13 musí být zpětně získáno v plné výši. Komise přijme rozhodnutí o ukončení dohody uvedené v čl. 15 odst. 2 a čl. 23 odst. 1a o zpětném získání případného předběžného financování poté, co poskytla dotčenému členskému státu možnost předložit připomínky do dvou měsíců od sdělení svého závěru o tom, zda nebylo dosaženo hmatatelného pokroku.
10.  
Pokud nastanou výjimečné okolnosti, může být přijetí rozhodnutí povolujícího vyplacení finančního příspěvku a případně půjčky v souladu s odstavcem 5 až o tři měsíce odloženo.



KAPITOLA V

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

Článek 25

Transparentnost

1.  
Komise bez zbytečného odkladu předá Evropskému parlamentu a Radě současně a za stejných podmínek plány pro oživení a odolnost oficiálně předložené členskými státy a návrhy prováděcích rozhodnutí Rady uvedených v čl. 20 odst. 1.
2.  
Informace, které Komise v souvislosti s tímto nařízením nebo jeho prováděním předává Radě nebo některým jejím přípravným orgánům, jsou současně poskytnuty Evropskému parlamentu, v případě potřeby pod podmínkou zachování důvěrnosti. Relevantní výsledky jednání v přípravných orgánech Rady se předají příslušnému výboru Evropského parlamentu.
3.  
Dotčený členský stát může Komisi požádat, aby skryla citlivé či důvěrné informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo jeho veřejný zájem. V takovém případě se Komise spojí s Evropským parlamentem a Radou ohledně způsobu, jakým jim lze skryté informace důvěrně poskytnout v souladu s platnými pravidly.
4.  
Komise poskytne příslušnému výboru Evropského parlamentu přehled svých předběžných zjištění týkajících se uspokojivého splnění příslušných milníků a cílů zahrnutých v plánech členských států pro oživení a odolnost.
5.  
Příslušný výbor Evropského parlamentu může vyzvat Komisi, aby poskytla informace o aktuálním stavu posuzování plánů pro oživení a odolnost v rámci dialogu o oživení a odolnosti uvedeného v článku 26.

▼M1

Článek 25a

Transparentnost konečných příjemců

1.  
Každý členský stát vytvoří snadno použitelný a veřejný portál obsahující údaje o 100 konečných příjemcích, kteří dostávají nejvyšší částku finančních prostředků na provádění opatření v rámci tohoto nástroje. Členské státy aktualizují uvedené údaje dvakrát ročně.
2.  

V případě konečných příjemců uvedených v odstavci 1 se zveřejní tyto informace:

a) 

v případě právnických osob úplný oficiální název příjemce finančních prostředků a jejich identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo, je-li k dispozici, nebo jiný jedinečný identifikační kód na vnitrostátní úrovni;

b) 

v případě fyzických osob jméno a příjmení příjemce finančních prostředků;

c) 

částku obdrženou každým příjemcem, jakož i související opatření, na něž členský stát obdržel finanční prostředky v rámci tohoto nástroje.

3.  
Informace uvedené v čl. 38 odst. 3 finančního nařízení se nezveřejňují.
4.  
Pokud jsou osobní údaje zveřejněny, dotčené členské státy informace uvedené v odstavci 2 odstraní dva roky od konce rozpočtového roku, v němž byly finanční prostředky vyplaceny konečnému příjemci.
5.  
Komise centralizuje veřejné portály členských států a zveřejní údaje uvedené v odstavci 1 ve srovnávacím přehledu oživení a odolnosti podle článku 30.

▼B

Článek 26

Dialog o oživení a odolnosti

1.  

V zájmu posílení dialogu mezi orgány Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí, a s cílem zajistit větší transparentnost a odpovědnost může příslušný výbor Evropského parlamentu každé dva měsíce vyzvat Komisi k diskuzi o těchto záležitostech:

a) 

stav oživení, odolnosti a přizpůsobivosti v Unii, jakož i opatření přijatá podle tohoto nařízení;

b) 

plány členských států pro oživení a odolnost;

c) 

posouzení plánů členských států pro oživení a odolnost;

d) 

hlavní závěry zprávy o přezkumu uvedené v čl. 16 odst. 2;

e) 

stav plnění milníků a cílů obsažených v plánech členských států pro oživení a odolnost;

f) 

postupy pro vyplácení, pozastavení plateb a ukončení dohod, včetně veškerých předložených připomínek a nápravných opatření přijatých členskými státy k zajištění uspokojivého splnění milníků a cílů;

g) 

veškeré další relevantní informace a podklady poskytnuté Komisí příslušnému výboru Evropského parlamentu v souvislosti s prováděním tohoto nástroje;

▼M1

h) 

pokrok v provádění reforem a investic v kapitolách REPowerEU.

▼B

2.  
Evropský parlament se může v usneseních vyjádřit k záležitostem uvedeným v odstavci 1.
3.  
Komise zohlední veškeré prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o oživení a odolnosti, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.
4.  
Jako základ pro dialog o oživení a odolnosti slouží srovnávací přehled oživení a odolnosti uvedený v článku 30.



KAPITOLA VI

PODÁVÁNÍ ZPRÁV

Článek 27

Podávání zpráv členským státem v rámci evropského semestru

Dotčený členský stát podává dvakrát ročně v rámci evropského semestru zprávu o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost, včetně provozních ujednání uvedených v čl. 20 odst. 6, a o společných ukazatelích uvedených v čl. 29 odst. 4. Za tímto účelem se zprávy členských států náležitě zohlední v národních programech reforem, které se použijí jako prostředek pro podávání zpráv o pokroku při plnění plánů pro oživení a odolnost.



KAPITOLA VII

DOPLŇKOVOST, SLEDOVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 28

Koordinace a doplňkovost

Komise a dotčené členské státy v rozsahu úměrném svým pravomocem posilují synergie a zajišťují účinnou koordinaci mezi tímto nástrojem a ostatními programy a nástroji Unie, včetně Nástroje pro technickou podporu, a zejména s opatřeními financovanými z fondů Unie. Za tímto účelem:

a) 

zajistí doplňkovost, synergie, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na unijní, celostátní a tam, jde je to vhodné, i regionální úrovni, zejména pokud jde o opatření financovaná z fondů Unie, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění;

b) 

optimalizují mechanismy pro koordinaci za účelem zabránění zdvojování práce a

c) 

zajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění a kontrolu na unijní, celostátní a tam, kde je to vhodné, i regionální úrovni, aby bylo dosaženo cílů tohoto nástroje.

Článek 29

Sledování provádění

▼M1

1.  
Komise sleduje provádění tohoto nástroje a měří dosahování cílů stanovených v článku 4, včetně provádění reforem a investic v kapitolách REPowerEU a jejich příspěvek k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3. Monitorování provádění probíhá cíleně a je přiměřené vzhledem k činnostem prováděným v rámci nástroje.

▼B

2.  
Systém Komise pro podávání zpráv o výkonnosti zajistí, aby údaje pro sledování provádění činností a výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.
3.  
Komise podá závěrečnou zprávu o výdajích financovaných z tohoto nástroje v rámci každého z pilířů uvedených v článku 3. Tyto zprávy budou vycházet z rozpisu odhadovaných výdajů uvedených ve schválených plánech pro oživení a odolnost.
4.  

Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 33 do konce prosince 2021 akty v přenesené pravomoci, jimiž doplní toto nařízení s cílem:

a) 

vytvořit společné ukazatele, které se použijí pro podávání zpráv o pokroku a pro účely sledování a hodnocení tohoto nástroje, pokud jde o plnění obecných a specifických cílů, a

b) 

vymezit metodiku pro vykazování sociálních výdajů v rámci tohoto nástroje, včetně výdajů na děti a mládež.

5.  
Členské státy podávají Komisi zprávu o společných ukazatelích.

Článek 30

Srovnávací přehled oživení a odolnosti

1.  
Komise vypracuje srovnávací přehled oživení a odolnosti (dále jen „srovnávací přehled“), který bude zachycovat pokrok při provádění plánů členských států pro oživení a odolnost v každém ze šesti pilířů uvedených v článku 3. Srovnávací přehled představuje systém vykazování výkonnosti tohoto nástroje.
2.  
Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 33 akt v přenesené pravomoci, jímž doplní toto nařízení stanovením podrobných prvků srovnávacího přehledu s cílem zachytit pokrok při provádění plánů pro oživení a odolnost uvedených v odstavci 1.

▼M1

3.  
Srovnávací přehled rovněž zachycuje pokrok při provádění plánů pro oživení a odolnost ve vztahu ke společným ukazatelům uvedeným v čl. 29 odst. 4. Obsahuje rovněž informace o pokroku v provádění opatření obsažených v kapitolách REPower a jejich příspěvek k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3 a informace o snížení dovozu fosilních paliv do Unie a diverzifikaci dodávek energie.

▼B

4.  
Srovnávací přehled musí být uveden do provozu nejpozději v prosinci 2021 a Komise jej dvakrát ročně aktualizuje. Musí být zpřístupněn veřejnosti na internetových stránkách nebo internetovém portálu.

Článek 31

Výroční zpráva

1.  
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nástroje.
2.  
Výroční zpráva musí obsahovat informace o pokroku, jehož dotčené členské státy dosáhly při plnění plánů pro oživení a odolnost v rámci tohoto nástroje, včetně informací o stavu provádění milníků a cílů a o stavu plateb a jejich pozastavení.

▼M1

3.  

Výroční zpráva rovněž obsahuje informace o:

▼B

a) 

příspěvku tohoto nástroje k plnění cílů v klimatické a digitální oblasti;

b) 

výkonnosti tohoto nástroje na základě společných ukazatelů uvedených v čl. 29 odst. 4;

c) 

výdajů financovaných z tohoto nástroje v rámci šesti pilířů uvedených v článku 3, mezi něž patří sociální výdaje, včetně výdajů na děti a mládež, uvedené v čl. 29 odst. 4;

▼M1

d) 

přehledu opatření, která mají přeshraniční rozměr nebo dopad na více zemí, obsažených ve všech kapitolách REPowerEU, o jejich celkových odhadovaných nákladech a o údajích o tom, zda celkové náklady na tato opatření představují alespoň 30 % celkových odhadovaných nákladů na opatření obsažená ve všech kapitolách REPowerEU;

e) 

počtu opatření, na něž se vztahuje čl. 21c odst. 3 písm. a), obsažených ve všech kapitolách REPowerEU a o jejich celkových odhadovaných nákladech;

f) 

pokroku při provádění reforem a investic obsažených v kapitole REPowerEU prostřednictvím zvláštního oddílu, který zahrnuje zkušenosti získané po analýze dostupných údajů o konečných příjemcích a příklady osvědčených postupů.

3a.  
Informace uvedené v odst. 3 písm. d) a e) se zahrnou do výroční zprávy zveřejněné až po schválení posouzení všech plánů pro oživení a odolnost obsahujících kapitolu REPowerEU.

▼B

4.  
Komise může za účelem podávání zpráv o činnostech uvedených v odstavcích 2 a 3 podle potřeby použít obsah relevantních dokumentů, které oficiálně přijala v rámci evropského semestru.

Článek 32

Hodnocení a závěrečné hodnocení tohoto nástroje

1.  
Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů do 20 února 2024 [tři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] nezávislou hodnotící zprávu o provádění tohoto nástroje a do 31. prosince 2028 nezávislou závěrečnou hodnotící zprávu.

▼M1

2.  
Hodnotící zpráva posoudí zejména míru dosažení cílů, účinnost využití zdrojů a evropskou přidanou hodnotu. Rovněž zváží trvalou relevantnost všech cílů a opatření a posoudí provádění kapitol REPowerEU a jejich příspěvky k cílům uvedeným v čl. 21c odst. 3.

▼B

3.  
Bude-li to vhodné, připojí se k hodnotící zprávě návrh změn tohoto nařízení.
4.  
Závěrečná hodnotící zpráva spočívá v celkovém posouzení tohoto nástroje a obsahuje informace o jeho účinku v dlouhodobém horizontu.

Článek 33

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 29 odst. 4 a v čl. 30 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 19 února 2021 [den vstupu tohoto nařízení v platnost].
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 29 odst. 4 a v čl. 30 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 29 odst. 4 a čl. 30 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.



KAPITOLA VIII

KOMUNIKACE A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 34

Informování, komunikace a publicita

1.  
K zajištění viditelnosti financování z prostředků Unie může Komise provádět komunikační činnosti pro finanční podporu zapsanou v příslušném plánu pro oživení a odolnost, a to i formou společných komunikačních činností s dotčenými vnitrostátními orgány. Komise může případně zajistit, aby podpora v rámci tohoto nástroje byla uznána a bylo o ní informováno prostřednictvím prohlášení o financování.
2.  
Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, případně i vyobrazením loga Unie a uvedením vhodného prohlášení o financování ve znění „financováno Evropskou unií – Next Generation EU“, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují, ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.
3.  
Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto nástroje, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků. V případě potřeby informuje o svých krocích kontaktní kanceláře Evropského parlamentu a zapojí je do těchto činností. Finanční zdroje přidělené na tento nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 4.

Článek 35

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 36

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.




PŘÍLOHA I

Metodika pro výpočet maximálního finančního příspěvku pro jednotlivé členské státy v rámci tohoto nástroje

V této příloze je stanovena metodika pro výpočet maximálního finančního příspěvku, který je pro každý členský stát k dispozici v souladu s článkem 11. Metoda zohledňuje pro každý členský stát:

— 
počet obyvatel,
— 
převrácenou hodnotu HDP na obyvatele,
— 
průměrnou míru nezaměstnanosti za posledních pět let ve srovnání s průměrem Unie (2015–2019),
— 
pokles reálného HDP v roce 2020 a souhrnný pokles reálného HDP v období 2020–2021.

Aby se zabránilo nadměrné koncentraci zdrojů:

— 
převrácená hodnota HDP na obyvatele je omezena na nejvýše 150 % průměru Unie,
— 
odchylka míry nezaměstnanosti jednotlivých členských států od průměru Unie je omezena na nejvýše 150 % průměru Unie,
— 
s cílem zohlednit skutečnost, že trhy práce bohatších členských států (s HND na obyvatele vyšším než průměr Unie) jsou obecně stabilnější, je odchylka jejich míry nezaměstnanosti od průměru Unie omezena na nejvýše 75 %.

Maximální finanční příspěvek členskému státu z tohoto nástroje (MFCi) je definován takto:

MFCi = νi × (FS)

kde:

FS (finanční podpora) je dostupné financování v rámci tohoto nástroje podle čl. 6 odst. 1 písm. a) a

νi je klíč pro příspěvky členskému státu i, který je definován jako:

νi = 0,7 κi + 0,3 αi

kde

κi je klíč pro příspěvky uplatněný na 70 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) a vymezený v příloze II a

αi je klíč pro příspěvky uplatněný na 30 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) a vymezený v příloze III.




PŘÍLOHA II

Klíč pro příspěvky uplatněný na 70 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a), κi , je vymezen takto:

image,

kdeimageaimage,

přičemž platíimage,

υi ≤ 0,75 pro členské státy simagea

υi ≤ 1,5 pro členské státy simage.

Přitom platí, že ( 7 ):

— 
imageje nominální HDP na obyvatele členského státu i v roce 2019,
— 
imageje vážený průměr HDP na obyvatele v členských státech EU-27 v roce 2019,
— 
popi,2019 je celkový počet obyvatel v členském státě i v roce 2019,
— 
popEU,2019 je celkový počet obyvatel v členských státech EU-27 v roce 2019,
— 
Ui,2015-2019 je průměrná míra nezaměstnanosti v členském státě i v období 2015–2019,
— 
UEU,2015-2019 je průměrná míra nezaměstnanosti v členských státech EU-27 v období 2015-2019 (v každém roce vážený průměr členských států EU-27),
— 
imageje hrubý národní důchod na obyvatele členského státu i v roce 2019,
— 
imageje vážený průměr hrubého národního důchodu na obyvatele v členských státech EU-27 v roce 2019.




PŘÍLOHA III

Klíč pro příspěvky uplatněný na 30 % částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a), αi, je vymezen takto:

image

kde:

imageaimage

kde:

image,imageaimage

přičemžimage

Přitom platí, že:

— 
GDPi,t je reálný HDP členského státu i v čase t = 2019, 2020, 2021;
— 
imageje HDP na obyvatele členského státu i v roce 2019,
— 
imageje vážený průměr HDP na obyvatele v členských státech EU-27 v roce 2019,
— 
popi,2019 je celkový počet obyvatel v členském státě i v roce 2019,
— 
popEU,2019 je celkový počet obyvatel v členských státech EU-27 v roce 2019.

Pokles reálného HDP za rok 2020 (δGDPi,2020–2019) a kumulativní pokles reálného HDP v období 2020–2021(δGDPi,2020–2019) se stanoví na základě prognóz Komise z podzimu 2020 a bude aktualizován do 30. června 2022 pro každý členský stát, přičemž údaje z prognóz Komise z podzimu 2020 se nahradí skutečnými výsledky podle nejnovějších dostupných aktualizací ze série v rámci kódu Eurostatu „tec00115 (růst reálného HDP – objem)“.




PŘÍLOHA IV

Z uplatnění metodik uvedených v přílohách II a III na částku uvedenou v čl. 6 odst. 1 písm. a) převedenou na běžné ceny vyplývá níže uvedený podíl a maximální finanční příspěvek pro jednotlivé členské státy, aniž tím je dotčen výpočet aktualizovaný ke dni 30. června 2022:



Výše maximálních finančních příspěvků pro jednotlivé členské státy

 

pro 70 % dostupné částky

pro 30 % dostupné částky (orientační částka na základě prognózy Komise z podzimu 2020

 

 

procentní podíl z celkové částky

částka (v tisících eur v běžných cenách)

procentní podíl z celkové částky

částka (v tisících eur v běžných cenách)

celkem

BE

1,56

3 646 437

2,20

2 278 834

5 925 271

BG

1,98

4 637 074

1,58

1 631 632

6 268 706

CZ

1,51

3 538 166

3,41

3 533 509

7 071 676

DK

0,56

1 303 142

0,24

248 604

1 551 746

DE

6,95

16 294 947

9,01

9 324 228

25 619 175

EE

0,32

759 715

0,20

209 800

969 515

IE

0,39

914 572

0,07

74 615

989 186

EL

5,77

13 518 285

4,11

4 255 610

17 773 895

ES

19,88

46 603 232

22,15

22 924 818

69 528 050

FR

10,38

24 328 797

14,54

15 048 278

39 377 074

HR

1,98

4 632 793

1,61

1 664 039

6 296 831

IT

20,45

47 935 755

20,25

20 960 078

68 895 833

CY

0,35

818 396

0,18

187 774

1 006 170

LV

0,70

1 641 145

0,31

321 944

1 963 088

LT

0,89

2 092 239

0,13

132 450

2 224 690

LU

0,03

76 643

0,02

16 883

93 526

HU

1,98

4 640 462

2,45

2 535 376

7 175 838

MT

0,07

171 103

0,14

145 371

316 474

NL

1,68

3 930 283

1,96

2 032 041

5 962 324

AT

0,95

2 231 230

1,19

1 230 938

3 462 169

PL

8,65

20 275 293

3,46

3 581 694

23 856 987

PT

4,16

9 760 675

4,01

4 149 713

13 910 387

RO

4,36

10 213 809

3,90

4 034 211

14 248 020

SI

0,55

1 280 399

0,48

496 924

1 777 322

SK

1,98

4 643 840

1,63

1 686 154

6 329 994

FI

0,71

1 661 113

0,41

424 692

2 085 805

SE

1,24

2 911 455

0,36

377 792

3 289 248

EU-27

100,00

234 461 000

100,00

103 508 000

337 969 000

▼M1




PŘÍLOHA IVa

Tato příloha stanoví metodiku pro výpočet přiděleného podílu zdrojů ve formě dodatečné nevratné finanční podpory v rámci nástroje podle čl. 21a odst. 1, který je pro jednotlivé členské státy k dispozici. Metoda zohledňuje pro každý členský stát:

— 
počet obyvatel,
— 
převrácenou hodnotu HDP na obyvatele,
— 
cenový deflátor tvorby hrubého fixního kapitálu;
— 
podíl fosilních paliv na hrubé domácí spotřebě energie.

Aby se zabránilo nadměrné koncentraci zdrojů:

— 
převrácená hodnota HDP na obyvatele je omezena na nejvýše 160 % váženého průměru Unie;
— 
převrácená hodnota HDP na obyvatele je omezena na nejvýše 55 % váženého průměru Unie, pokud je HDP na obyvatele dotčeného členského státu vyšší než 130 % průměru EU-27;
— 
minimální přidělený podíl je stanoven na 0,15 %;
— 
maximální přidělený podíl je stanoven na 13,80 %.

Klíč ρi pro příspěvky uplatněný na částku uvedenou v čl. 21a odst. 1 je vymezen takto:

image

kde členské státy i až z jsou členské státy, které využívají minimální přidělený podíl, a členské státy i až q jsou členské státy, které využívají maximální přidělený podíl.

kde

image

kde

image

,kde

image

pro členské státy i s 

image

a

image

pro členské státy i s 

image

Přitom platí, že ( 8 ):

— 
popi,2021 – celkový počet obyvatel v členském státě i v roce 2021;
— 
popEU,2021 – celkový počet obyvatel v členských státech EU-27 v roce 2021;
— 

image

– vážený průměr nominálního hrubého domácího produktu na obyvatele) v členských státech EU-27 v roce 2021;
— 

image

– nominální HDP na obyvatele členského státu i v roce 2021;
— 

image

 – podíl fosilních paliv na hrubé domácí spotřebě energie členského státu i v roce 2020;
— 

image

 – vážený průměrný podíl fosilních paliv na hrubé domácí spotřebě energie členských států EU-27 v roce 2020;
— 

image

– jako poměr cenového indexu (implicitní deflátor, 2015=100, národní měna, údaje očištěné od sezónních a kalendářních vlivů) tvorby hrubého fixního kapitálu za druhé čtvrtletí 2022 členského státu i a cenového indexu (implicitní deflátor, 2015 = 100, národní měna, údaje očištěné od sezónních a kalendářních vlivů) tvorby hrubého fixního kapitálu členského státu i za druhé čtvrtletí roku 2021;
— 

image

– jako poměr cenového indexu (implicitní deflátor, 2015=100, národní měna, údaje očištěné od sezónních a kalendářních vlivů) tvorby hrubého fixního kapitálu celé EU-27 za druhé čtvrtletí 2022 a cenového indexu (implicitní deflátor, 2015 = 100, národní měna, údaje očištěné od sezónních a kalendářních vlivů) tvorby hrubého fixního kapitálu celé EU-27 za druhé čtvrtletí roku 2021.

Použití metodiky na částku uvedenou v čl. 21a odst. 1 povede k následujícímu podílu a částce pro jednotlivé členské státy:



Členský stát

Podíl jako % celkové hodnoty

Částka (v tisících eur v běžných cenách)

Belgie

1,41  %

282 139

Bulharsko

2,40  %

480 047

Česko

3,41  %

681 565

Dánsko

0,65  %

130 911

Německo

10,45  %

2 089 555

Estonsko

0,42  %

83 423

Irsko

0,45  %

89 598

Řecko

3,85  %

769 222

Španělsko

12,93  %

2 586 147

Francie

11,60  %

2 320 955

Chorvatsko

1,35  %

269 441

Itálie

13,80  %

2 760 000

Kypr

0,26  %

52 487

Lotyšsko

0,62  %

123 983

Litva

0,97  %

194 020

Lucembursko

0,15  %

30 000

Maďarsko

3,51  %

701 565

Malta

0,15  %

30 000

Nizozemsko

2,28  %

455 042

Rakousko

1,05  %

210 620

Polsko

13,80  %

2 760 000

Portugalsko

3,52  %

704 420

Rumunsko

7,00  %

1 399 326

Slovinsko

0,58  %

116 910

Slovensko

1,83  %

366 959

Finsko

0,56  %

112 936

Švédsko

0,99  %

198 727

EU27

100,00  %

20 000 000

▼B




PŘÍLOHA V

Pokyny pro posuzování pro účely tohoto nástroje

1.   Oblast působnosti

Tyto pokyny mají spolu s tímto nařízením sloužit jako základ, podle nějž bude Komise transparentně a spravedlivě posuzovat plány pro oživení a odolnost navržené členskými státy a určovat finanční příspěvek v souladu s cíli a veškerými dalšími relevantními požadavky stanovenými tímto nařízením. Tyto pokyny představují zejména základ pro použití posuzovacích kritérií podle čl. 19 odst. 3 a pro určení finančního příspěvku podle čl. 20 odst. 4.

Účelem těchto pokynů pro posuzování je:

a) 

poskytnout další návod ohledně postupu posuzování návrhů plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy;

b) 

poskytnout další podrobnosti o posuzovacích kritériích a stanovit systém hodnocení, který má být zaveden za účelem zajištění spravedlivého a transparentního procesu, a

c) 

definovat vazbu mezi posouzením, které provede Komise podle posuzovacích kritérií, a stanovením finančního příspěvku, který se stanoví v návrhu rozhodnutí Rady o plánech pro oživení a odolnost, který Komise předloží.

Pokyny jsou pomůckou, která má Komisi usnadnit posuzování návrhů plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy a zajistit, aby tyto plány podporovaly reformy a veřejné investice, které jsou relevantní a poskytují vysokou přidanou hodnotu, pokud jde o cíle tohoto nástroje, a současně zaručovaly rovné zacházení s členskými státy.

2.   Posuzovací kritéria

V souladu s čl. 19 odst. 3 Komise posoudí plány pro oživení a odolnost podle kritérií relevance, účinnosti, efektivnosti a ucelenosti. Jako výsledek postupu posouzení Komise ohodnotí plány pro oživení a odolnost předložené členskými státy podle jednotlivých posuzovacích kritérií uvedených v čl. 19 odst. 3 s cílem stanovit přidělené finanční prostředky v souladu s čl. 20 odst. 4.

V zájmu zjednodušení a efektivnosti disponuje systém hodnocení známkami A až C, jak je stanoveno dále:

Relevance:

2.1.

Plán pro oživení a odolnost představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům uvedeným v článku 3 se zohledněním specifických výzev a přidělených finančních prostředků dotčeného členského státu.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
plán pro oživení a odolnost komplexně a přiměřeně přispívá k šesti pilířům uvedeným v článku 3 se zohledněním specifických výzev členského státu a finančního příspěvku dotčeného členského státu a požadované výše podpory v podobě půjčky.

Hodnocení

A – 

do značné míry

B – 

do určité míry

C – 

v nízké míře

2.2.

Očekává se, že plán pro oživení a odolnost přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
očekává se, že plán pro oživení a odolnost přispěje k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v příslušných doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných dotčenému členskému státu podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 nebo výzev uvedených v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, s ohledem na finanční příspěvek dotčeného členského státu a požadovanou výši podpory v podobě půjčky, jakož i na rozsah a rozměr výzev specifických pro dotčenou zemi a na informace obsažené v národním programu reforem,

a

— 
plán pro oživení a odolnost představuje komplexní a přiměřenou reakci na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu

a

— 
výzvy uvedené v plánu pro oživení a odolnost jsou považovány za významné pro udržitelné posílení potenciálu růstu hospodářství dotčeného členského státu

a

— 
po dokončení navržených reforem a investic by příslušné výzvy měly být vyřešeny způsobem, který významně přispěje k jejich řešení.

Hodnocení

A – 

plán pro oživení a odolnost přispívá k účinnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v doporučeních pro jednotlivé země nebo výzev v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, a představuje přiměřenou reakci na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu

B – 

plán pro oživení a odolnost přispívá k částečnému řešení všech nebo významné části výzev identifikovaných v doporučeních pro jednotlivé země nebo výzev v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, a představuje přiměřenou reakci na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu

C – 

plán pro oživení a odolnost nepřispívá k řešení žádné z výzev identifikovaných v doporučeních určených pro jednotlivé země nebo v jiných relevantních dokumentech, které Komise oficiálně přijala v rámci evropského semestru, a nepředstavuje přiměřenou reakci na hospodářskou a sociální situaci dotčeného členského státu

2.3.

Očekává se, že plán pro oživení a odolnost účinně přispěje k posílení potenciálu růstu, tvorby pracovních míst a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti členského státu, a tím napomůže provádění evropského pilíře sociálních práv, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a zmírní hospodářský a sociální dopad krize způsobené onemocněním COVID-19, čímž přispěje ke zvýšení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii;

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, jejichž cílem je inkluzivně posílit hospodářský růst a hospodářskou soudržnost, zejména řešit nedostatky hospodářství členských států, posílit růstový potenciál hospodářství dotčeného členského státu, stimulovat vytváření pracovních míst a zmírnit nepříznivé dopady krize,

a

— 
plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, jejichž cílem je posílit sociální soudržnost a systémy sociální ochrany, včetně politik zaměřených na děti a mládež, zmírnit sociální zranitelnost, podpořit plnění zásad evropského pilíře sociálních práv a přispět ke zlepšení úrovně ukazatelů srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů,

a

— 
plán pro oživení a odolnost je zaměřen na snížení hospodářské zranitelnosti členského státu vůči otřesům

a

— 
plán pro oživení a odolnost je zaměřen na zvýšení kapacity hospodářských nebo sociálních struktur a institucí členského státu přizpůsobit se otřesům a ustát je

a

— 
očekává se, že plán pro oživení a odolnost přispěje k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence.

Hodnocení

A – 

vysoký očekávaný účinek

B – 

střední očekávaný účinek

C – 

nízký očekávaný účinek

2.4.

Očekává se, že plán pro oživení a odolnost zajistí, aby žádné opatření pro provádění reforem a investičních projektů v něm zahrnuté významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“).

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
žádné opatření pro provádění reforem a investičních projektů zahrnuté v plánu pro oživení a odolnost významně nepoškozuje environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“).

Hodnocení

A – 

žádné opatření významně nepoškozuje environmentální cíle (zásada „významně nepoškozovat“)

C – 

jedno nebo více opatření významně poškozuje environmentální cíle (zásada „významně nepoškozovat“)

2.5.

▼M1

Plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, která účinně přispívají k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, a která odpovídají částce, která představuje alespoň 37 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost, a tato opatření obsažená v kapitole REPowerEU odpovídají částce, která představuje alespoň 37 % celkových odhadovaných nákladů na opatření obsažená v kapitole REPowerEU, a to na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze VI; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI; koeficienty podpory klimatických cílů mohou být po dohodě s Komisí u jednotlivých investic zvýšeny až na celkem 3 % prostředků přidělených v rámci plánu pro oživení a odolnost, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle.

▼B

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření významně přispěje k zelené transformaci, včetně biologické rozmanitosti, a případně k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, čímž podpoří dosažení klimatických cílů Unie do roku 2030 a současně plnění cíle klimatické neutrality Unie do roku 2050,

a

— 
členské státy uplatňují metodiku, která spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění cílů v oblasti klimatu. Koeficienty jsou založeny na rozměrech a kódech pro typy intervencí stanovených v příloze VI a mohou být zvýšeny u jednotlivých investic, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle. Stejný systém koeficientů se použije pro opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VI,

a

— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření bude mít trvalý účinek.

Hodnocení

A – 

do značné míry

B – 

do určité míry

C – 

v nízké míře

2.6.

Plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření, která účinně přispívají k digitální transformaci nebo k řešení výzev, které z ní vyplývají, a která odpovídají částce, která představuje alespoň 20 % celkových finančních prostředků přidělených na tento plán, na základě metodiky pro digitální označování stanovené v příloze VII; tato metodika se přiměřeně použije na opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII; koeficienty podpory digitálních cílů lze u jednotlivých investic zvýšit, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření významně přispěje k digitální transformaci hospodářských nebo sociálních odvětví,

nebo

— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření významně přispěje k řešení výzev, jež vyplývají z digitální transformace,

a

— 
členské státy uplatňují metodiku, která spočívá v přidělení konkrétního koeficientu poskytované podpoře, který odráží rozsah, v jakém tato podpora přispívá k plnění digitálních cílů. Koeficienty jsou založeny na rozměrech a kódech pro typy intervencí stanovených v příloze VII a mohou být zvýšeny u jednotlivých investic, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle. Stejný systém koeficientů se použije u opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze VII,

a

— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření bude mít trvalý účinek.

Hodnocení

A – 

do značné míry

B – 

do určité míry

C – 

v nízké míře

Účinnost:

2.7.

Očekává se, že plán pro oživení a odolnost bude mít na dotčený členský stát trvalý účinek.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření přinese strukturální změny ve státní správě nebo v příslušných institucích,

nebo

— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření přinese strukturální změny v příslušných oblastech politiky

a

— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření bude mít trvalý účinek.

Hodnocení

A – 

do značné míry

B – 

do určité míry

C – 

v nízké míře

2.8.

Očekává se, že opatření navržená dotčenými členskými státy zajistí účinné sledování a provádění plánu pro oživení a odolnost, včetně zamýšleného harmonogramu, milníků a cílů a souvisejících ukazatelů.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
v členském státě existuje struktura, která je pověřena: i) prováděním plánu pro oživení a odolnost, ii) sledováním pokroku v plnění milníků a cílů a iii) podáváním zpráv,

a

— 
navrhované milníky a cíle jsou jasné a věrohodné a navrhované ukazatele pro tyto milníky a cíle jsou relevantní, přijatelné a spolehlivé

a

— 
obecná opatření navržená členským státem, pokud jde o organizaci provádění reforem a investic (včetně opatření k zajištění dostatečného přídělu zaměstnanců), jsou důvěryhodné.

Hodnocení

A – 

přiměřená opatření pro účinné provádění

B – 

minimální opatření pro účinné provádění

C – 

nedostatečná opatření pro účinné provádění

Efektivnost:

2.9.

Odůvodnění, které členský stát poskytl ohledně odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost, je přiměřené a věrohodné, odpovídá zásadě nákladové efektivnosti a je úměrné očekávanému účinku na hospodářství a společnost členského státu.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
členský stát poskytl dostatečné informace a důkazy o tom, že výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost je odpovídající (přiměřenost),

a

— 
členský stát poskytl dostatečné informace a důkazy o tom, že výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost je v souladu s povahou a druhem plánovaných reforem a investic (věrohodnost),

a

— 
členský stát poskytl dostatečné informace a důkazy o tom, že výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost, jež má být financována v rámci tohoto nástroje, není kryta v rámci stávajícího nebo plánovaného financování z prostředků Unie,

a

— 
výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost je úměrná očekávanému účinku zahrnutých plánovaných opatření na hospodářství dotčeného členského státu.

Hodnocení

A – 

do značné míry

B – 

do určité míry

C – 

v nízké míře

2.10.

Očekává se, že opatření navržená dotčeným členským státem zajistí prevenci, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje, včetně opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a z jiných programů Unie.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
systém vnitřní kontroly popsaný v plánu pro oživení a odolnost je založen na spolehlivých postupech a strukturách a jasně vymezuje aktéry (orgány/subjekty) a jejich úlohy a odpovědnost v souvislosti s prováděním úkolů vnitřní kontroly; zajišťuje zejména náležité oddělení příslušných funkcí

a

— 
systémy kontroly a další relevantní opatření, včetně opatření o shromažďování a zpřístupňování údajů o konečných příjemcích popsaných v plánu pro oživení a odolnost, zejména k zajištění prevence, odhalování a nápravu korupce, podvodů a střetu zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých z tohoto nástroje, jsou přiměřené

a

— 
opatření popsaná v plánu pro oživení a odolnost, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a z jiných programů Unie, jsou přiměřená

a

— 
aktéři (orgány/subjekty) odpovědní za kontroly mají právní způsobilost a správní kapacitu k provádění svých plánovaných úloh a úkolů.

Hodnocení

A – 

přiměřená opatření

C – 

nedostatečná opatření

Ucelenost:

2.11.

Plán pro oživení a odolnost obsahuje opatření k provádění reforem a veřejných investičních projektů představujících ucelené činnosti.

Komise při posuzování podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
plán pro oživení a odolnost zahrnuje opatření, která přispívají k posílení vzájemných účinků,

nebo

— 
plán pro oživení a odolnost zahrnuje opatření, která se vzájemně doplňují.

Hodnocení

A – 

do značné míry

B – 

do určité míry

C – 

v nízké míře

▼M1

2.12

Opatření uvedená v článku 21c mají účinně přispívat k energetické bezpečnosti, diverzifikaci dodávek energie pro Unii, ke zvyšování využívání obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, zvyšování kapacit pro ukládání energie nebo k nezbytnému snížení závislosti na fosilních palivech před rokem 2030;

Komise při posuzování opatření uvedených v článku 21c podle tohoto kritéria vezme v úvahu konkrétní výzvy a dodatečné finanční prostředky v rámci nástroje, které jsou pro dotčený členský stát k dispozici. Komise rovněž vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření účinně přispěje ke zlepšení energetické infrastruktury a zařízení s cílem uspokojit bezprostřední potřeby v oblasti bezpečnosti dodávek zemního plynu, včetně zkapalněného zemního plynu, nebo ropy, na něž se vztahuje odchylka podle čl. 21c odst. 3 písm. a), zejména umožnit diverzifikaci dodávek v zájmu Unie jako celku;
nebo
— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření účinně přispěje ke zvýšení energetické účinnosti budov a kritické energetické infrastruktury, dekarbonizaci průmyslu, zvýšení výroby a využívání udržitelného biomethanu a vodíku z obnovitelných zdrojů či bezfosilního vodíku a zvýšení podílu a urychlení využívání energie z obnovitelných zdrojů;
nebo
— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření účinně přispěje k řešení energetické chudoby, případně včetně toho, že se odpovídajícím způsobem upřednostní potřeby osob postižených energetickou chudobou, jakož i snížení zranitelnosti během nadcházejících zimních období;
nebo
— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření účinně přispěje k vytváření pobídek ke snižování poptávky po energii;
nebo
— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření bude řešit vnitřní a přeshraniční úzká místa při přenosu a distribuci energie, podporou skladování elektřiny a urychlením integrace obnovitelných zdrojů energie a podporou bezemisní dopravy a její infrastruktury, včetně železnic;
nebo
— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření účinně přispěje k podpoře cílů uvedených v čl. 21c odst. 3 písmenech a) až e) prostřednictvím urychlené rekvalifikace pracovní síly se zaměřením na zelené dovednosti a související digitální dovednosti, jakož i podporou hodnotových řetězců v kritických surovinách a technologiích souvisejících se zelenou transformací;
a
— 
plánovaná opatření jsou v souladu s úsilím dotčeného členského státu o dosažení cílů stanovených v čl. 21c odst. 3, přičemž je třeba zohlednit opatření obsažená v již přijatém prováděcím rozhodnutí Rady, jakož i další doplňková nebo doprovodná opatření financovaná na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie k dosažení cílů stanovených v čl. 21c odst. 3.

Hodnocení

A – do značné míry
B – do určité míry
C – v nízké míře.

2.13

Očekává se, že opatření uvedená v článku 21c budou mít přeshraniční rozměr nebo dopad na více zemí.

Komise při posuzování opatření uvedených v čl. 21c odst. 2 podle tohoto kritéria vezme v úvahu tyto prvky:

Rozsah

— 
Očekává se, že provádění plánovaných opatření na vnitrostátní úrovni přispěje k zabezpečení dodávek energie v Unii jako celku, včetně těch opatření, která řeší výzvy zjištěné v nejnovějším posouzení potřeb vypracovaném Komisí, v souladu s cíli stanovenými v čl. 21c odst. 3 a s ohledem na finanční příspěvek, který je pro dotčený členský stát k dispozici, a jeho zeměpisnou polohu;
nebo
— 
očekává se, že provádění plánovaných opatření přispěje ke snížení závislosti na fosilních palivech a ke snížení poptávky po energii.

Hodnocení

A – do značné míry
B – do určité míry
C – v nízké míře

▼B

3.

Stanovení finančního příspěvku

V návrhu Komise v souladu s článkem 20 je stanoven finanční příspěvek s ohledem na relevanci a ucelenost plánu pro oživení a odolnost navrženého dotčeným členským státem, jak byly posouzeny podle kritérií stanovených v čl. 19 odst. 3. Za tímto účelem použije tato kritéria:

a) 

v případě, že tento plán uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 a jeho odhadované celkové náklady se rovnají maximálnímu finančnímu příspěvku vypočtenému pro daný členský stát v souladu s článkem 11 nebo jsou vyšší, je finanční příspěvek přidělený dotčenému členskému státu roven celkové výši maximálního finančního příspěvku vypočteného pro daný členských stát v souladu s článkem 11;

b) 

v případě, že tento plán uspokojivě splňuje kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3 a jeho odhadované celkové náklady jsou nižší než maximální finanční příspěvek vypočtený pro daný členský stát v souladu s článkem 11, je finanční příspěvek přidělený členskému státu roven výši odhadovaných celkových nákladů plánu na podporu oživení a odolnosti;

c) 

v případě, že tento plán nesplňuje uspokojivě kritéria stanovená v čl. 19 odst. 3, nepřidělí se dotčenému členskému státu žádný finanční příspěvek.

▼C2

Pro účely provádění tohoto odstavce se použijí tyto vzorce:

— 
v případě písmene a): je-li Ci ≥ MFCi, členský stát i obdrží MFCi,
— 
v případě písmene b): je-li Ci < MFCi, členský stát i obdrží Ci,

kde:

— 
i je dotčený členský stát,
— 
MFC je maximální finanční příspěvek pro dotčený členský stát,
— 
C je výše odhadovaných celkových nákladů na plán pro oživení a odolnost.

▼B

Možné výsledky postupu posuzování s ohledem na udělené hodnocení:

Plán pro oživení a odolnost uspokojivě splňuje posuzovací kritéria:

pokud konečná hodnocení kritérií podle bodu 2 zahrnují tyto známky:

▼M1

— 
kritéria 2.2, 2.3, 2.5, 2.6 a 2.12 byla ohodnocena známkou A

▼B

a z ostatních kritérií:

— 
všechna byla ohodnocena známkou A,

nebo

— 
nebylo více ohodnoceno známkou B než známkou A a žádné nebylo ohodnoceno známkou C.

Plán pro oživení a odolnost nesplňuje uspokojivě posuzovací kritéria:

pokud konečná hodnocení kritérií podle bodu 2 zahrnují tyto známky:

▼M1

— 
kritéria 2.2, 2.3, 2.5, 2.6 a 2.12 nebyla ohodnocena známkou A

▼B

a z ostatních kritérií:

— 
více bylo ohodnocenou známkou B než známkou A,

nebo

— 
alespoň jedno bylo ohodnocenou známkou C.




PŘÍLOHA VI

Metodika pro sledování klimatu

Rozměry a kódy pro typy intervencí pro tento nástroj



 

OBLAST INTERVENCE

Koeficient pro výpočet podpory na plnění cílů v oblasti změny klimatu

►C1  Koeficient pro výpočet podpory na plnění environmentálních cílů ◄

001

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

002

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

002a1

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, ve velkých podnicích (1) přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

003

Investice do fixních aktiv, včetně výzkumné infrastruktury, ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

004

Investice do nehmotných aktiv v mikropodnicích přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

005

Investice do nehmotných aktiv v malých a středních podnicích (včetně soukromých výzkumných středisek) přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

005a1

Investice do nehmotných aktiv ve velkých podnicích přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

006

Investice do nehmotných aktiv ve veřejných výzkumných střediscích a vysokoškolském vzdělávání přímo spojených s výzkumnou a inovační činností

0 %

0 %

007

Výzkumné a inovační činnosti v mikropodnicích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)

0 %

0 %

008

Výzkumná a inovační činnost v malých a středních podnicích, včetně vytváření sítí

0 %

0 %

008a1

Výzkumná a inovační činnost ve velkých podnicích, včetně vytváření sítí

0 %

0 %

009

Výzkumná a inovační činnost ve veřejných výzkumných střediscích, vysokoškolském vzdělávání a odborných střediscích, včetně vytváření sítí (průmyslový výzkum, experimentální vývoj, studie proveditelnosti)

0 %

0 %

010

Digitalizace malých a středních podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových obchodních procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)

0 %

0 %

010a

Digitalizace velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)

0 %

0 %

010b

Digitalizace malých a středních podniků nebo velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B) v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (2)

40 %

0 %

011

Vládní řešení IKT, elektronické služby, aplikace

0 %

0 %

011a

Vládní řešení IKT, elektronické služby, aplikace v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (2)

40 %

0 %

012

Služby a aplikace IT pro digitální dovednosti a digitální začlenění

0 %

0 %

013

Služby a aplikace elektronického zdravotnictví (včetně elektronické péče, internetu věcí pro fyzickou aktivitu a asistovaného žití v přirozeném prostředí)

0 %

0 %

014

Podnikatelská infrastruktura pro malé a střední podniky (včetně průmyslových parků a objektů)

0 %

0 %

015

Rozvoj činnosti malých a středních podniků a jejich internacionalizace, včetně produktivních investic

0 %

0 %

015a

Podpora velkých podniků prostřednictvím finančních nástrojů, včetně produktivních investic

0 %

0 %

016

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci, podnikání a přizpůsobivost podniků změnám

0 %

0 %

017

Pokročilé podpůrné služby pro malé a střední podniky a skupiny malých a středních podniků (včetně služeb v oblasti řízení, marketingu a designu)

0 %

0 %

018

Inkubace, podpora podniků typu „spin-offs“ a „spin-outs“ a startupů

0 %

0 %

019

Podpora inovačních klastrů, včetně mezi podniky, výzkumnými organizacemi a veřejnými orgány a podnikatelskými sítěmi, které jsou prospěšné především pro malé a střední podniky

0 %

0 %

020

Inovační procesy v malých a středních podnicích (proces, organizace, marketing, spoluvytváření, inovace založené na uživateli a poptávce)

0 %

0 %

021

Přenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a vysokoškolským sektorem

0 %

0 %

022

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky se zaměřením na nízkouhlíkové hospodářství, odolnost vůči změně klimatu a přizpůsobování se změně klimatu

100 %

40 %

023

Výzkumné a inovační procesy, přenos technologií a spolupráce mezi podniky se zaměřením na oběhové hospodářství

40 %

100 %

024

Energetická účinnost a demonstrační projekty v malých a středních podnicích a podpůrná opatření

40 %

40 %

024a

Energetická účinnost a demonstrační projekty ve velkých podnicích a podpůrná opatření

40 %

40 %

024b

Energetická účinnost a demonstrační projekty v malých a středních podnicích nebo ve velkých podnicích a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (3)

100 %

40 %

025

Energeticky účinná renovace stávajícího bytového a domovního fondu, demonstrační projekty a podpůrná opatření

40 %

40 %

025a

Energeticky účinná renovace stávajícího bytového a domovního fondu, demonstrační projekty a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (4)

100 %

40 %

025b

Výstavba nových energeticky účinných budov (5)

40 %

40 %

026

Energeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření

40 %

40 %

026a

Energeticky účinná renovace nebo opatření na zvýšení energetické účinnosti veřejné infrastruktury, demonstrační projekty a podpůrná opatření v souladu s kritérii energetické účinnosti (6)

100 %

40 %

027

Podpora podniků, které poskytují služby přispívající k nízkouhlíkovému hospodářství a k odolnosti vůči změně klimatu, včetně opatření ke zvýšení povědomí

100 %

40 %

028

Obnovitelná energie: větrná

100 %

40 %

029

Obnovitelná energie: solární

100 %

40 %

030

Obnovitelná energie: z biomasy (7)

40 %

40 %

030a

Obnovitelná energie: z biomasy s vysokými úsporami emisí skleníkových plynů (8)

100 %

40 %

031

Obnovitelná energie: mořská

100 %

40 %

032

Jiná obnovitelná energie (včetně geotermální energie)

100 %

40 %

033

Inteligentní energetické systémy (včetně inteligentních sítí a systémů IKT) a související skladování

100 %

40 %

034

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové vytápění a chlazení

40 %

40 %

034a0

Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny, dálkové vytápění a chlazení s nízkými emisemi během životního cyklu (9)

100 %

40 %

034a1

Nahrazení systémů vytápění na bázi uhlí systémy vytápění na bázi plynu za účelem zmírňování změny klimatu

0 %

0 %

034a2

Distribuce a přeprava zemního plynu nahrazujícího uhlí

0 %

0 %

035

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: povodně (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktury a ekosystémových přístupů)

100 %

100 %

036

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: požáry (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktury a ekosystémových přístupů)

100 %

100 %

037

Opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik souvisejících s oblastí klimatu: jiné, například bouře a sucha (včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktury a ekosystémových přístupů)

100 %

100 %

038

Předcházení rizikům a řízení přírodních rizik nesouvisejících se změnou klimatu (například zemětřesení) a rizik souvisejících s lidskou činností (například technologických nehod), včetně zvyšování povědomí, civilní ochrany a systémů řízení katastrof, infrastruktury a ekosystémových přístupů

0 %

100 %

039

Poskytování vody pro lidskou spotřebu (infrastruktura pro odběr, úpravu, akumulaci a rozvod, opatření v oblasti účinnosti, dodávky pitné vody)

0 %

100 %

039a

Poskytování vody pro lidskou spotřebu (infrastruktura pro odběr, úpravu, akumulaci a rozvod, opatření v oblasti účinnosti, dodávky pitné vody) v souladu s kritérii účinnosti (10)

40 %

100 %

040

Hospodaření s vodou a ochrana vodních zdrojů (včetně správy povodí, zvláštních opatření pro přizpůsobování se změně klimatu, opětovného využívání a snižování úniků)

40 %

100 %

041

Odvádění a čištění odpadních vod

0 %

100 %

041a

Odvádění a čištění odpadních vod v souladu s kritérii energetické účinnosti (11)

40 %

100 %

042

Nakládání s odpady v domácnostech: opatření týkající se předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizace, třídění, opětovného využití a recyklace

40 %

100 %

042a

Nakládání s odpady v domácnostech: nakládání se zbytkovým odpadem

0 %

100 %

044

Nakládání s živnostenským a průmyslovým odpadem: opatření týkající se předcházení vzniku odpadů, jejich minimalizace, třídění, opětovného využití a recyklace

40 %

100 %

044a

Nakládání s živnostenským a průmyslovým odpadem: zbytkový a nebezpečný odpad

0 %

100 %

045

Podpora použití recyklovaných materiálů jako surovin

0 %

100 %

045a

Podpora použití recyklovaných materiálů jako surovin v souladu s kritérii účinnosti (12)

100 %

100 %

046

Rekultivace průmyslových zón a kontaminovaných lokalit

0 %

100 %

046a

Rekultivace průmyslových zón a kontaminovaných lokalit v souladu s kritérii účinnosti (13)

40 %

100 %

047

Podpora výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a účinné využívání zdrojů v malých a středních podnicích

40 %

40 %

047a

Podpora výrobních procesů šetrných k životnímu prostředí a účinné využívání zdrojů ve velkých podnicích

40 %

40 %

048

Kvalita ovzduší a opatření ke snižování hluku

40 %

100 %

049

Ochrana, obnova a udržitelné využívání lokalit sítě Natura 2000

40 %

100 %

050

Ochrana přírody a biologické rozmanitosti, přírodní dědictví a zdroje, zelená a modrá infrastruktura

40 %

100 %

051

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (páteřní síť / síť páteřního propojení)

0 %

0 %

052

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro bytové domy)

0 %

0 %

053

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro domácnosti a podniky)

0 %

0 %

054

IKT: Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do základnové stanice pro vyspělou bezdrátovou komunikaci)

0 %

0 %

055

IKT: Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení)

0 %

0 %

055a

IKT: Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení) v souladu s kritérii pro snížení emisí uhlíku nebo s kritérii energetické účinnosti (2)

40 %

0 %

056

Nově postavené nebo renovované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T (14)

0 %

0 %

057

Nově postavené nebo renovované dálnice a silnice – globální síť TEN-T

0 %

0 %

058

Nově postavené nebo renovované vedlejší silniční napojení na silniční síť a uzly TEN-T

0 %

0 %

059

Nově postavené nebo renovované další státní, regionální a místní přístupové silnice

0 %

0 %

060

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – hlavní síť TEN-T

0 %

0 %

061

Rekonstruované nebo modernizované dálnice a silnice – globální síť TEN-T

0 %

0 %

062

Ostatní rekonstruované nebo modernizované silnice (dálnice, státní, regionální či místní silnice)

0 %

0 %

063

Digitalizace dopravy: silnice

0 %

0 %

063a

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: silnice

40 %

0 %

064

Nově postavené nebo renovované železnice – hlavní síť TEN-T

100 %

40 %

065

Nově postavené nebo renovované železnice – globální síť TEN-T

100 %

40 %

066

Jiné nově postavené nebo renovované železnice

40 %

40 %

066a

Jiné nově postavené nebo renovované železnice – elektrifikované / nulové emise (15)

100 %

40 %

067

Rekonstruované nebo modernizované železnice – hlavní síť TEN-T

100 %

40 %

068

Rekonstruované nebo modernizované železnice – globální síť TEN-T

100 %

40 %

069

Jiné rekonstruované nebo modernizované železnice

40 %

40 %

069a

Jiné rekonstruované nebo modernizované železnice – elektrifikované / nulové emise (15)

100 %

40 %

070

Digitalizace dopravy: železnice

40 %

0 %

071

Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS)

40 %

40 %

072

Mobilní majetek železnic

0 %

40 %

072a

Mobilní majetek železnic s nulovými emisemi / na elektrický pohon (16)

100 %

40 %

073

Infrastruktura čisté městské dopravy (17)

100 %

40 %

074

Kolejová vozidla čisté městské dopravy (18)

100 %

40 %

075

Cyklistická infrastruktura

100 %

100 %

076

Digitalizace městské dopravy

0 %

0 %

076a

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: městská doprava

40 %

0 %

077

Infrastruktura pro alternativní paliva (19)

100 %

40 %

078

Multimodální doprava (TEN-T)

40 %

40 %

079

Multimodální doprava (mimo městské dopravy)

40 %

40 %

080

Námořní přístavy (TEN-T)

0 %

0 %

080a

Námořní přístavy (TEN-T) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

081

Ostatní námořní přístavy

0 %

0 %

081a

Ostatní námořní přístavy vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

082

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (TEN-T)

0 %

0 %

082a

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (TEN-T) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

083

Vnitrozemské vodní cesty (regionální a místní)

0 %

0 %

083a0

Vnitrozemské vodní cesty a přístavy (regionální a místní) vyjma zařízení pro přepravu fosilních paliv

40 %

0 %

083a1

Systémy řízení bezpečnosti, zabezpečení a uspořádání letového provozu pro stávající letiště

0 %

0 %

084

Digitalizace dopravy: ostatní druhy dopravy

0 %

0 %

084a

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřená na snížení emisí skleníkových plynů: ostatní druhy dopravy

40 %

0 %

085

Infrastruktura pro předškolní vzdělávání a péči

0 %

0 %

086

Infrastruktura pro primární a sekundární vzdělávání

0 %

0 %

087

Infrastruktura pro terciární vzdělávání

0 %

0 %

088

Infrastruktura pro odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých

0 %

0 %

089

Bytová infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají

0 %

0 %

090

Bytová infrastruktura (nikoli pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají)

0 %

0 %

091

Jiná sociální infrastruktura přispívající k sociálnímu začlenění do komunity

0 %

0 %

092

Zdravotní infrastruktura

0 %

0 %

093

Zdravotní vybavení

0 %

0 %

094

Mobilní majetek zdravotnických zařízení

0 %

0 %

095

Digitalizace ve zdravotní péči

0 %

0 %

096

Dočasná přijímací infrastruktura pro migranty, uprchlíky a osoby pod mezinárodní ochranou nebo osoby, které o ni žádají

0 %

0 %

097

Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání

0 %

0 %

098

Opatření na podporu přístupu k zaměstnání dlouhodobě nezaměstnaných

0 %

0 %

099

Specifická podpora pro zaměstnanost a socioekonomickou integraci mladých lidí

0 %

0 %

100

Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků

0 %

0 %

101

Podpora sociální ekonomiky a sociálních podniků

0 %

0 %

102

Opatření na modernizaci a posílení institucí trhu práce a služeb s cílem posoudit a předjímat poptávku po dovednostech a zajistit včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc

0 %

0 %

103

Podpora souladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce a přechodů na trhu práce

0 %

0 %

104

Podpora pracovní mobility

0 %

0 %

105

Opatření na podporu účasti žen na trhu práce a snížení segregace podle pohlaví na trhu práce

0 %

0 %

106

Opatření na podporu rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, včetně přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby

0 %

0 %

107

Opatření na podporu zdravého a dobře uzpůsobeného pracovního prostředí se zohledněním rizik pro zdraví, včetně podpory fyzické aktivity

0 %

0 %

108

Podpora rozvoje digitálních dovedností

0 %

0 %

109

Podpora přizpůsobení se pracovníků, podniků a podnikatelů změnám

0 %

0 %

110

Opatření na podporu aktivního a zdravého stárnutí

0 %

0 %

111

Podpora předškolního vzdělávání a péče (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

112

Podpora primárního až sekundárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

113

Podpora terciárního vzdělávání (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

114

Podpora vzdělávání dospělých (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

115

Opatření na podporu rovných příležitostí a aktivního zapojení do společnosti

0 %

0 %

116

Cesty k integraci a opětovnému nástupu znevýhodněných osob do zaměstnání

0 %

0 %

117

Opatření na zlepšení přístupu marginalizovaných skupin, například Romů, ke vzdělání, zaměstnání a na podporu jejich sociálního začleňování

0 %

0 %

118

Podpora občanské společnosti pracující s marginalizovanými komunitami, například s Romy

0 %

0 %

119

Zvláštní opatření na zvýšení účasti státních příslušníků třetích zemí na zaměstnanosti

0 %

0 %

120

Opatření k integraci státních příslušníků třetích zemí do společnosti

0 %

0 %

121

Opatření na zlepšování rovného a včasného přístupu ke kvalitním, udržitelným a cenově dostupným službám

0 %

0 %

122

Opatření na zlepšování poskytování služeb v rodině a služeb komunitní péče

0 %

0 %

123

Opatření na zlepšování dostupnosti, účinnosti a odolnosti systémů zdravotní péče (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

124

Opatření na zlepšování přístupu k dlouhodobé péči (vyjma infrastruktury)

0 %

0 %

125

Opatření na modernizaci systémů sociální ochrany, včetně podpory přístupu k sociální ochraně

0 %

0 %

126

Podpora sociálního začleňování osob, které jsou ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, včetně nejchudších osob a dětí

0 %

0 %

127

Řešení materiální deprivace prostřednictvím potravinové a/nebo materiální pomoci nejchudším osobám, včetně doprovodných opatření

0 %

0 %

128

Ochrana, rozvoj a podpora veřejných objektů cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu

0 %

0 %

129

Ochrana, rozvoj a podpora kulturního dědictví a kulturních služeb

0 %

0 %

130

Ochrana, rozvoj a podpora přírodního dědictví a ekoturistiky mimo síť Natura 2000

0 %

100 %

131

Fyzická regenerace a bezpečnost veřejných prostranství

0 %

0 %

131a

Iniciativy územního rozvoje, včetně přípravy územních strategií

0 %

0 %

132

Zlepšení kapacity programových orgánů a subjektů spojených s prováděním fondů

0 %

0 %

133

Zlepšování spolupráce s partnery v rámci členského státu i mimo něj

0 %

0 %

134

Křížové financování v rámci EFRR (podpora opatření typu ESF nezbytných pro provádění části operace týkající se EFRR a přímo spojené s EFRR)

0 %

0 %

135

Posilování institucionální kapacity orgánů veřejné správy a zúčastněných stran provádět projekty a iniciativy územní spolupráce v přeshraničním, nadnárodním, námořním a meziregionálním kontextu

0 %

0 %

135a

Interreg: řízení překračování hranic a řízení mobility a migrace

0 %

0 %

136

Nejvzdálenější regiony: kompenzace veškerých dodatečných nákladů způsobených nedostatečnou dostupností a roztříštěností území

0 %

0 %

137

Nejvzdálenější regiony: zvláštní opatření ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených faktory velikosti trhu

0 %

0 %

138

Nejvzdálenější regiony: podpora na kompenzaci dodatečných nákladů způsobených klimatickými podmínkami a nepřístupným povrchem

40 %

40 %

139

Nejvzdálenější regiony: letiště

0 %

0 %

140

Informace a komunikace

0 %

0 %

141

Příprava, provádění, sledování a kontrola

0 %

0 %

142

Hodnocení a studie, sběr údajů

0 %

0 %

143

Posilování kapacity orgánů členských států, příjemců a příslušných partnerů

0 %

0 %

01

Podpora zelených dovedností a pracovních míst a zelené ekonomiky

100 %

 

(1)   

Velké podniky jsou všechny podniky s výjimkou malých a středních podniků, včetně malých společností se střední tržní kapitalizací.

(2)   

Pokud má opatření za cíl, aby byly při dané činnosti zpracovávány nebo shromažďovány údaje, které umožní takové snížení emisí skleníkových plynů, jež prokazatelně vede ke značným úsporám emisí skleníkových plynů během životního cyklu. Pokud cíl opatření vyžaduje, aby datová střediska dodržovala Evropský kodex energetické účinnosti v datových střediscích.

(3)   

a) Pokud má opatření docílit v průměru alespoň středně rozsáhlou míru renovací definovanou v doporučení Komise (EU) 2019/786 ze dne 8. května 2019 o renovaci budov (Úř. věst. L 127, 16.5.2019, s. 34) nebo b) pokud mají opatření docílit v průměru alespoň 30% snížení přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů v porovnání s předchozími emisemi.

(4)   

Pokud má opatření docílit v průměru alespoň středně rozsáhlou míru renovací definovanou v doporučení (EU) 2019/786. Renovace budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 85 až 92.

(5)   

Pokud se cíl opatření týká výstavby nových budov s potřebou primární energie (PED), která je alespoň o 20 % nižší než požadavek na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (budova s téměř nulovou spotřebou energie, státní směrnice). Výstavba nových energeticky účinných budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 85 až 92.

(6)   

Pokud má opatření docílit a) v průměru alespoň středně rozsáhlou míru renovací definovanou v doporučení (EU) 2019/786 nebo b) v průměru alespoň 30% snížení přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů v porovnání předchozími emisemi. Renovace budov zahrnuje také infrastrukturu ve smyslu oblastí intervence 85 až 92.

(7)   

Pokud se cíl opatření týká výroby elektřiny nebo tepla z biomasy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(8)   

Pokud se cíl opatření týká výroby elektřiny nebo tepla z biomasy v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 a pokud má opatření v zařízení docílit alespoň 80% úspory emisí skleníkových plynů pocházejících z používání biomasy ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001. Pokud se cíl opatření týká výroby biopaliva z biomasy (kromě potravinářských a krmných plodin) v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001 a pokud má opatření v zařízení docílit alespoň 65% úspory emisí skleníkových plynů z používání biomasy pro tyto účely ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčním fosilním palivům stanoveným v příloze V směrnice (EU) 2018/2001.

(9)   

V případě vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, pokud má opatření docílit emise během životního cyklu nižší než 100gCO2e/kWh nebo teplo/chlad vyráběné z odpadního tepla. V případě dálkového vytápění a chlazení, pokud se související infrastruktura řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1) nebo pokud je stávající infrastruktura renovována tak, aby splňovala definici účinného dálkového vytápění a chlazení, nebo pokud je projekt pokročilým pilotním systémem (systémy pro kontrolu a hospodaření s energií, internet věcí) nebo vede k nižšímu teplotnímu režimu v systému dálkového vytápění a chlazení.

(10)   

Pokud má opatření docílit, aby průměrná spotřeba energie vybudovaného systému byla ≤ 0,5 kWh nebo index úniků z infrastruktury (ILI) dosáhl hodnoty ≤ 1,5 a aby renovace vedla ke snížení průměrné spotřeby energie o více než 20 % nebo ke snížení úniků o více než 20 %.

(11)   

Pokud má být v případě celého vybudovaného systému odpadních vod docílena čistá nulová spotřeba energie nebo v případě renovace celého systému odpadních vod snížení průměrné spotřeby energie alespoň o 10 % (pouze pomocí opatření na zvýšení energetické účinnosti, a nikoli podstatnými změnami nebo změnami zatížení).

(12)   

Pokud má opatření za cíl přeměnit alespoň 50 % hmotnosti zpracovaného, odděleně sebraného odpadu, který není klasifikován jako nebezpečný, na druhotné suroviny.

(13)   

Pokud má opatření za cíl přeměnit průmyslové zóny a kontaminované lokality na přírodní úložiště uhlíku.

(14)   

V případě oblastí intervence 56 až 62, lze oblasti intervence 73, 74 a 77 použít na prvky opatření, které se týkají intervencí v souvislosti s alternativními palivy, včetně dobíjení elektrických vozidel, nebo veřejnou dopravou.

(15)   

Pokud se cíl opatření týká elektrifikované tratě nebo souvisejících subsystémů nebo pokud existuje plán elektrifikace nebo bude do 10 let vhodný k používání pro vlaky s nulovými výfukovými emisemi.

(16)   

Uplatní se i na vlaky v konfiguraci Bi-mode.

(17)   

Infrastrukturou čisté městské dopravy se rozumí infrastruktura, která umožňuje provoz kolejových vozidel s nulovými emisemi.

(18)   

Kolejovými vozidly čisté městské dopravy se rozumí kolejová vozidla s nulovými emisemi.

(19)   

Pokud je cíl opatření v souladu se směrnicí (EU) 2018/2001.




PŘÍLOHA VII

Metodika digitálního označování v rámci tohoto nástroje

Metodika digitálního označování:

Tabulka intervencí



Kód

Oblast a typ intervence (1)

Koeficient pro výpočet podpory digitální transformace

 

Oblast intervence 1: Konektivita

Rozměr DESI 1: Konektivita

 

051

Vysokokapacitní širokopásmová síť (páteřní síť / síť páteřního propojení) (2)

100 %

052

Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro bytové domy)

100 %

053

Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do rozvodného bodu v obslužném místě pro domácnosti a podniky)

100 %

054

Vysokokapacitní širokopásmová síť (přístup / účastnické vedení s výkonností ekvivalentní instalaci optického vlákna až do základnové stanice pro vyspělou bezdrátovou komunikaci) (3)

100 %

054a

Pokrytí sítí 5G, větně nepřetržitého poskytování připojení podél dopravních tras; Gigabitové připojení (sítě nabízející symetrické připojení o rychlosti alespoň 1 Gb/s) pro socioekonomické aktéry, například školy, dopravní uzly a hlavní poskytovatele veřejných služeb

100 %

054b

Mobilní datové připojení se širokým územním pokrytím

100 %

 

Oblast intervence 2: Investice do výzkumu a vývoje související s digitálními technologiemi

DESI: „Unijní odvětví IKT a jeho výkon v oblasti výzkumu a vývoje“

 

009a

Investice do výzkumu a vývoje souvisejícího s digitálními technologiemi (včetně špičkových výzkumných středisek, průmyslového výzkumu, experimentálního vývoje, studií proveditelnosti, pořizování fixních nebo nehmotných aktiv pro činnosti výzkumu a vývoje související s digitálními technologiemi)

100 %

 

Oblast intervence 3: Lidský kapitál

Rozměr DESI 2: Lidský kapitál

 

012

Služby a aplikace IT pro digitální dovednosti a digitální začlenění (4)

100 %

016

Rozvoj dovedností pro inteligentní specializaci, průmyslovou transformaci, podnikání a přizpůsobivost podniků změnám

40 %

108

Podpora rozvoje digitálních dovedností (5)

100 %

099

Specifická podpora pro zaměstnanost a socioekonomickou integraci mladých lidí

40 %

100

Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků

40 %

 

Oblast intervence 4: elektronická veřejná správa, digitální veřejné služby a místní digitální ekosystémy

Rozměr DESI 5: Digitální veřejné služby

 

011

Vládní IKT řešení, elektronické služby, aplikace (6)

100 %

011a

Vládní IKT řešení, elektronické služby, aplikace v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (7)

100 %

011b

Zavádění evropského režimu digitální identity k veřejnému a soukromému užívání

100 %

013

Služby a aplikace elektronického zdravotnictví (včetně elektronické péče, internetu věcí pro fyzickou aktivitu a asistovaného žití v přirozeném prostředí)

100 %

095

Digitalizace ve zdravotní péči

100 %

063

Digitalizace dopravy: silnice

100 %

063a

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřena na snížení emisí skleníkových plynů: silnice

100 %

070

Digitalizace dopravy: železnice

100 %

071

Evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS)

100 %

076

Digitalizace městské dopravy

100 %

076a

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřena na snížení emisí skleníkových plynů: městská doprava

100 %

084

Digitalizace dopravy: ostatní druhy dopravy

100 %

084a

Digitalizace dopravy, pokud je částečně zaměřena na snížení emisí skleníkových plynů: ostatní druhy dopravy

100 %

033

Inteligentní energetické systémy (včetně inteligentních sítí a systémů IKT) a související skladování

40 %

011c

Digitalizace systémů soudnictví

100 %

 

Oblast intervence 5: Digitalizace podniků

Rozměr DESI 4: Integrace digitálních technologií

 

010

Digitalizace malých a středních podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových obchodních procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)

100 %

010a

Digitalizace velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B)

100 %

010b

Digitalizace malých a středních podniků nebo velkých podniků (včetně elektronického obchodu, elektronického podnikání a síťových podnikových procesů, center pro digitální inovace, živých laboratoří, internetových podnikatelů a startupů v oblasti IKT, B2B) v souladu s kritérii pro snížení emisí skleníkových plynů nebo s kritérii energetické účinnosti (7)

100 %

014

Podnikatelská infrastruktura pro malé a střední podniky (včetně průmyslových parků a objektů) (8)

40 %

015

Rozvoj činnosti malých a středních podniků a jejich internacionalizace, včetně produktivních investic (8)

40 %

017

Pokročilé podpůrné služby pro malé a střední podniky a skupiny malých a středních podniků (včetně služeb v oblasti řízení, marketingu a designu) (8)

40 %

018

Inkubace, podpora podniků typu „spin offs“ a „spin outs“ a startupů (8)

40 %

019

Podpora inovačních klastrů, mj. mezi podniky, výzkumnými organizacemi a veřejnými orgány a podnikatelskými sítěmi, které jsou prospěšné především pro malé a střední podniky (8) (9)

40 %

020

Inovační procesy v malých a středních podnicích (proces, organizace, marketing, spoluvytváření, inovace založené na uživateli a poptávce) (8)

40 %

021

Přenos technologií a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky a vysokoškolským sektorem (8)

40 %

021a

Podpora tvorby a distribuce digitálního obsahu

100 %

 

Oblast intervence 6: Investice do digitálních kapacit a zavádění pokročilých technologií Rozměr

DESI 4: Integrace digitálních technologií + sběr údajů ad hoc

 

055

Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení)

100 %

055a

Jiné druhy infrastruktury IKT (včetně rozsáhlých počítačových zdrojů/zařízení, datových center, čidel a dalšího bezdrátového zařízení) v souladu s kritérii pro snížení emisí uhlíku a s kritérii energetické účinnosti (7)

100 %

021b

Vývoj úzce specializovaných podpůrných služeb a zařízení pro orgány veřejné správy a podniky (vnitrostátních odborných středisek vysoce výkonné výpočetní techniky, kybernetických středisek, zkušebních a experimentálních zařízení pro umělou inteligenci, technologie blockchain, internetu věcí atd.)

100 %

021c

Investice do pokročilých technologií, například: kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky a kvantové výpočetní techniky / kvantových komunikačních kapacit (včetně kvantového šifrování); navrhování, výroby a systémové integrace v mikroelektronice evropských dat příští generace, cloudu a kapacity hran (infrastruktur, platforem a služeb); virtuální a rozšířené reality, „deep“ technologií a dalších vyspělých digitálních technologií. Investice do zabezpečení digitálního dodavatelského řetězce

100 %

021d

Vývoj a zavádění technologií kybernetického zabezpečení, opatření a podpůrných zařízení pro uživatele z veřejného a soukromého sektoru

100 %

 

Oblast intervence 7: Ozelenění digitálního odvětví

 

027a

Investice do technologií, dovedností, infrastruktury a řešení, které zvyšují energetickou účinnost a zajišťují klimatickou neutralitu datových center a sítí

100 %

(1)   

Popisem intervencí v této tabulce není dotčeno dodržování pravidel hospodářské soutěže, zejména za účelem zajištění toho, aby intervence nevytěsňovaly soukromé investice.

(2)   

Včetně podmořských kabelů v rámci členských států, mezi členskými státy a mezi Unií a třetími zeměmi.

(3)   

Včetně sítí 5G a 6G.

(4)   

Včetně opatření podporujících digitalizaci vzdělávacích institucí a institucí odborné přípravy (včetně investic do infrastruktury IKT), včetně odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých.

(5)   

Týká se digitálních dovedností na všech úrovních a zahrnuje: úzce specializované vzdělávací programy pro odborníky na digitální technologie (tj. programy zaměřené na technologie); školení učitelů, vytváření digitálního obsahu pro vzdělávací účely a relevantní organizační kapacity. Zahrnuje rovněž opatření a programy zaměřené na zlepšování základních digitálních dovedností.

(6)   

Včetně využívání pokročilých technologií (například vysoce výkonné výpočetní techniky, kybernetické bezpečnosti nebo umělé inteligence) v rámci veřejných služeb a rozhodování a interoperability digitálních veřejných služeb a digitální infrastruktury (regionální, celostátní a přeshraniční).

(7)   

Pokud má opatření za cíl, aby byly při dané činnosti zpracovávány nebo shromažďovány údaje, které umožní takové snížení emisí skleníkových plynů, jež prokazatelně povede ke značným úsporám emisí skleníkových plynů během životního cyklu. Pokud cíl opatření vyžaduje, aby datová střediska dodržovala Evropský kodex energetické účinnosti v datových střediscích.

(8)   

40% digitální koeficient by se měl použít pouze tam, kde je intervence zaměřena na prvky, které přímo souvisejí s digitalizací podniku, včetně například digitálních produktů nebo aktiv IKT.

(9)   

Včetně subjektů sociální ekonomiky.



( 1 ) Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 ze dne 16. prosince 2020 o obecném režimu podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 1).

( 3 ) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1755 ze dne 6. října 2021, kterým se vytváří rezerva na vyrovnání se s důsledky brexitu (Úř. Věst. L 357, 8.10.2021, s. 1).

( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

( 7 ) Veškeré údaje v nařízení pocházejí z Eurostatu; historické údaje jsou nepozději z května 2020.

( 8 ) Veškeré údaje v nařízení pocházejí z Eurostatu. Nejzazším datem pro historické údaje použité pro uplatnění klíče pro příspěvky v této příloze je 20. září 2022. Fosilní paliva zahrnují pevná fosilní paliva, vyrobené plyny, rašelinu a rašelinné produkty, ropné břidlice a ropné písky, ropu a ropné produkty (kromě složky tvořené biopalivy), zemní plyn a neobnovitelný odpad.