Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012

Toto nařízení stanoví obecný rámec pro sekuritizaci. Definuje sekuritizaci a pro strany účastnící se sekuritizací stanoví požadavky na náležitou péči, ponechání si rizika a transparentnost, kritéria pro udělování úvěrů, požadavky na prodej sekuritizací neprofesionálním zákazníkům, zákaz resekuritizace, požadavky na sekuritizační jednotky a také podmínky a postupy pro registry sekuritizací. Vytváří rovněž zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci (dále jen „STS sekuritizace“).

Toto nařízení se vztahuje na institucionální investory a na původce, sponzory, původní věřitele a sekuritizační jednotky.

Prodávající sekuritizované pozice neprodá tuto pozici neprofesionálnímu zákazníkovi ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 11 směrnice 2014/65/EU, pokud nejsou splněny všechny tyto podmínky:

prodávající sekuritizované pozice provedl posouzení vhodnosti v souladu s čl. 25 odst. 2 směrnice 2014/65/EU;

prodávající sekuritizované pozice je na základě posouzení uvedeného v písmeni a) přesvědčen, že sekuritizovaná pozice je pro daného neprofesionálního zákazníka vhodná;

prodávající sekuritizované pozice okamžitě podá neprofesionálnímu zákazníkovi zprávu o výsledku posouzení vhodnosti.

Jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a portfolio finančních nástrojů neprofesionálního zákazníka nepřesahuje 500 000 EUR, prodávající na základě informací poskytnutých neprofesionálním zákazníkem v souladu s odstavcem 3 zajistí, aby tento neprofesionální zákazník neinvestoval do sekuritizovaných pozic souhrnnou částku přesahující 10 % jeho portfolia finančních nástrojů a aby počáteční částka investovaná do jedné nebo více sekuritizovaných pozic činila minimálně 10 000 EUR.

Neprofesionální zákazník poskytne prodávajícímu přesné informace o svém portfoliu finančních nástrojů, včetně jakýchkoli investic do sekuritizovaných pozic.

Pro účely odstavců 2 a 3 zahrnuje portfolio finančních nástrojů neprofesionálního zákazníka hotovostní vklady a finanční nástroje, ale nezahrnuje finanční nástroje, které byly poskytnuty jako kolaterál.

V případě sekurizační jednotky, která je ode dne 9. dubna 2021 usazena v jurisdikci uvedené v příloze II z důvodu provozování škodlivých daňových režimů, oznámí investor investici do cenných papírů vydaných touto sekurizační jednotkou příslušnému daňovému orgánu členského státu, v němž je investor rezidentem pro daňové účely.

Než se institucionální investor, který není původcem, sponzorem ani původním věřitelem, stane držitelem sekuritizované pozice, ověří, že:

původce nebo původní věřitel usazený v Unii, který není úvěrovou institucí ani investičním podnikem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, poskytuje veškeré úvěry vedoucí k podkladovým expozicím na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování těchto úvěrů a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů v souladu s čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení;

původce nebo původní věřitel usazený ve třetí zemi poskytuje veškeré úvěry vedoucí k podkladovým expozicím na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování těchto úvěrů a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů v zájmu zajištění toho, aby poskytování úvěrů bylo založeno na důkladném posouzení úvěruschopnosti dlužníka;

původce, sponzor nebo původní věřitel usazený v Unii si ponechává průběžně podstatný čistý ekonomický podíl v souladu s článkem 6 a institucionální investor je o tomto ponechání si rizika informován v souladu s článkem 7;

původce, sponzor nebo původní věřitel usazený ve třetí zemi si ponechává průběžně podstatný čistý ekonomický podíl, který nesmí být v žádném případě nižší než 5 %, jak je stanoveno v souladu s článkem 6, a o tomto ponechání si rizika informuje institucionální investory;

původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka zpřístupnili informace případně požadované v článku 7 s četností a způsobem stanovenými v uvedeném článku;

▼M1

v případě nevýkonných expozic jsou při výběru a stanovení ceny expozic uplatňovány řádné standardy.

▼B

Odchylně od odstavce 1 se v případě plně podporovaných transakcí ABCP požadavek uvedený v odst. 1 písm. a) uplatní na sponzora. V takových případech sponzor ověří, že původce nebo původní věřitel, který není úvěrovou institucí ani investičním podnikem, poskytuje veškeré úvěry vedoucí k podkladovým expozicím na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování těchto úvěrů a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů v souladu s čl. 9 odst. 1.

Než se institucionální investor, který není původcem, sponzorem ani původním věřitelem, stane držitelem sekuritizované pozice, provede prověrku s náležitou péčí za účelem posouzení příslušných rizik. Toto posouzení se zaměří přinejmenším na:

rizikové charakteristiky dané sekuritizované pozice a podkladových expozic;

všechny strukturální rysy sekuritizace, které mohou významně ovlivnit výkonnost sekuritizované pozice, včetně smluvních priorit plateb a priority s nimi souvisejících spouštěcích mechanismů, úvěrových posílení, posílení likvidity, spouštěcích mechanismů založených na tržní ceně a definic selhání specifických pro danou transakci, a

soulad sekuritizace s požadavky stanovenými v článcích 19 až 22 nebo v článcích 23 až 26 a v článku 27, pokud jde o sekuritizaci oznámenou jako STS sekuritizace podle článku 27. Institucionální investoři se mohou přiměřeně, avšak nikoli výhradně či mechanicky, spoléhat na oznámení STS sekuritizace podle čl. 27 odst. 1 a na informace poskytnuté původcem, sponzorem a sekuritizační jednotkou ohledně splnění požadavků na STS sekuritizace.

Bez ohledu na první pododstavec písm. a) a b) zváží institucionální investoři do komerčních papírů vydaných plně podporovaným programem ABCP charakteristiky daného programu ABCP a plnou podporu likvidity.

Institucionální investor, který není původcem, sponzorem ani původním věřitelem a drží sekuritizovanou pozici, musí alespoň:

zavést vhodné písemné postupy, které jsou přiměřené rizikovému profilu sekuritizované pozice a případnému obchodnímu a investičnímu portfoliu institucionálního investora, s cílem průběžně sledovat, zda jsou dodržovány odstavce 1 a 3, a sledovat výkonnost sekuritizované pozice a podkladových expozic.

Je-li to v souvislosti se sekuritizací a podkladovými expozicemi relevantní, zahrnují uvedené písemné postupy sledování druhu expozice, procenta půjček po splatnosti více než 30, 60 a 90 dní, měr selhání, měr předčasného splacení, půjček, u nichž bylo zahájeno vymáhání zajištění, měr zpětného získání, zpětných koupí, změn půjček, platebních prázdnin, druhů a využití zajištění, rozložení četnosti úvěrového hodnocení nebo jiných měření úvěruschopnosti podkladových expozic, odvětvové a geografické diverzifikace a rozložení četnosti poměrů půjček k hodnotě se šířkou pásem, jež usnadňují adekvátní analýzu citlivosti. Pokud jsou podkladové expozice samy sekuritizačními pozicemi, jak povoluje článek 8, sledují institucionální investoři rovněž podkladové expozice uvedených pozic;

v případě sekuritizace, která není plně podporovaným programem ABCP, pravidelně provádět zátěžové testy peněžních toků a hodnot zajištění podporujícího podkladové expozice nebo, nejsou-li k dispozici dostatečné údaje o peněžních tocích a hodnotách zajištění, provádět zátěžové testy předpokladů ztráty, a to s ohledem na povahu, rozsah a složitost rizika dané sekuritizované pozice;

v případě plně podporovaného programu ABCP pravidelně provádět zátěžové testy solventnosti a likvidity sponzora;

zajistit podávání interních zpráv svému řídícímu orgánu, aby si byl vědom podstatných rizik vyplývajících ze sekuritizované pozice a aby daná rizika byla náležitě řízena;

být schopen na požádání prokázat svým příslušným orgánům, že komplexně a důkladně rozumí sekuritizovaným pozicím a jejich podkladovým expozicím a že zavedl písemné strategie a postupy pro řízení rizik dané sekuritizované pozice a pro vedení záznamů o ověřování a náležité péči v souladu s odstavci 1 a 2 i o dalších relevantních informacích, a

v případě expozic vůči plně podporovanému programu ABCP být schopen na požádání prokázat svým příslušným orgánům, že komplexně a důkladně rozumí úvěrové kvalitě sponzora a podmínkám poskytnutého likviditního příslibu.

Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 4 tohoto článku, může institucionální investor, který pověřil jiného institucionálního investora, aby činil rozhodnutí týkající se správy investic, z nichž by mu mohla vzniknout expozice vůči sekuritizaci, dát tomuto spravujícímu subjektu pokyn k plnění povinností podle tohoto článku v souvislosti s jakoukoli expozicí vůči sekuritizaci, která mu z těchto rozhodnutí vznikne. Členské státy zajistí, aby v případech, kdy institucionální investor obdržel podle tohoto odstavce pokyn k plnění povinností jiného institucionálního investora a tyto povinnosti nesplní, bylo možné veškeré sankce podle článků 32 a 33 uložit spravujícímu subjektu, a nikoliv institucionálnímu investorovi, jemuž expozice vůči sekuritizaci vznikla.

Původce, sponzor nebo původní věřitel sekuritizace si v této sekuritizaci nepřetržitě ponechává podstatný čistý ekonomický podíl ve výši nejméně 5 %. Tento podíl se měří při vzniku a stanoví se podle nominální hodnoty podrozvahových položek. Pokud se původce, sponzor nebo původní věřitel mezi sebou nedohodli, kdo si podstatný čistý ekonomický podíl ponechá, ponechá si podstatný čistý ekonomický podíl původce. Požadavky na ponechání si rizika nesmějí být pro žádnou sekuritizaci uplatňovány vícenásobně. Podstatný čistý ekonomický podíl nesmí být rozdělen mezi různé druhy subjektů ponechávajících si riziko ani být předmětem jakéhokoli snižování úvěrového rizika nebo zajištění.

Pro účely tohoto článku se za původce nepovažuje subjekt, jenž byl zřízen nebo jenž funguje výlučně pro účely sekuritizace expozic.

Subjekt ponechávající si riziko zohlední při měření podstatného čistého ekonomického podílu veškeré poplatky, které mohou být v praxi použity ke snížení efektivního podstatného čistého ekonomického podílu.

V případě tradičních sekuritizací NPE může být požadavek tohoto odstavce splněn i obsluhovatelem, pokud tento obsluhovatel může prokázat, že disponuje odbornými znalostmi v oblasti obsluhy expozic, které jsou svou povahou podobné sekuritizovaným expozicím, a že má náležitě zdokumentované a zavedené přiměřené zásady, postupy a kontroly řízení rizik v souvislosti s obsluhou expozic.

Původci nesmějí vybírat aktiva, která mají být převedena na sekuritizační jednotku, s cílem dosáhnout toho, aby ztráty z aktiv převedených na sekuritizační jednotku – měřené za celou dobu životnosti transakce, nebo za nejvýše čtyři roky, pokud je životnost transakce delší než čtyři roky – byly vyšší než ztráty ze srovnatelných aktiv v rozvaze původce za totéž období. Získá-li příslušný orgán důkazy, které naznačují, že tento zákaz byl porušen, prošetří výkonnost aktiv převedených na sekuritizační jednotku a srovnatelných aktiv v rozvaze původce. Pokud je výkonnost převedených aktiv výrazně nižší než výkonnost srovnatelných aktiv v rozvaze původce v důsledku úmyslného jednání původce, uloží příslušný orgán sankci podle článků 32 a 33.

Ponecháním si podstatného čistého ekonomického podílu ve výši nejméně 5 % ve smyslu odstavce 1 se rozumějí pouze tato jednání:

ponechání si nejméně 5 % nominální hodnoty každé tranše prodané investorům či na ně převedené;

v případě revolvingových sekuritizací nebo sekuritizací revolvingových expozic ponechání si podílu původce ve výši nejméně 5 % nominální hodnoty každé ze sekuritizovaných expozic;

ponechání si náhodně zvolených expozic, odpovídajících nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, pokud by tyto nesekuritizované expozice jinak byly sekuritizovány v rámci sekuritizace, za předpokladu, že počet expozic určených k potenciální sekuritizaci činí při vzniku nejméně 100;

ponechání si tranše první ztráty, a pokud takové ponechání nedosahuje 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, podle potřeby jiných tranší, které mají stejný nebo horší profil rizika než tranše převedené na investory nebo jim prodané a nejsou splatné dříve než tyto tranše, tak aby ponechané expozice v celkovém součtu činily nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, nebo

ponechání si první ztrátové expozice v hodnotě nejméně 5 % z každé sekuritizované expozice v rámci sekuritizace.

3a.

Odchylně od odstavce 3 nesmí být pro účely uvedeného odstavce v případě sekuritizací NPE, kdy byla dohodnuta nevratná sleva z kupní ceny, ponechaný podstatný čistý ekonomický podíl nižší než 5 % částky čisté hodnoty sekuritizovaných expozic, které jsou nevýkonnými expozicemi, a případně než nominální hodnota jakýchkoli výkonných sekuritizovaných expozic.

Čistá hodnota nevýkonné expozice se vypočítá odečtením nevratné slevy z kupní ceny dohodnuté na úrovni jednotlivé sekuritizované expozice v době vzniku nebo případně odpovídajícího podílu nevratné slevy z kupní ceny dohodnuté na úrovni seskupení podkladových expozic v době vzniku od nominální hodnoty expozice nebo její případné nesplacené hodnoty v době vzniku. Za účelem stanovení čisté hodnoty sekuritizovaných nevýkonných expozic může navíc nevratná sleva z kupní ceny zahrnovat rozdíl mezi nominální hodnotou tranší sekuritizace NPE upsaných původcem pro následný prodej a cenou, za kterou jsou tyto tranše poprvé prodány nespřízněným třetím stranám.

Pokud smíšená finanční holdingová společnost usazená v Unii ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ( 4 ), mateřská instituce nebo finanční holdingová společnost usazená v Unii nebo některý z jejích dceřiných podniků ve smyslu nařízení (EU) č. 575/2013 sekuritizuje jakožto původce či sponzor expozice od jedné nebo více úvěrových institucí, investičních podniků nebo jiných finančních institucí, jež spadají do oblasti působnosti dohledu na konsolidovaném základě, lze požadavky uvedené v odstavci 1 splnit na základě konsolidované situace dotčené mateřské instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti usazené v Unii.

První pododstavec se použije pouze tehdy, pokud úvěrové instituce, investiční podniky nebo finanční instituce, které vytvořily sekuritizované expozice, dodržují požadavky stanovené v článku 79 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ( 5 ) a poskytují informace nezbytné ke splnění požadavků stanovených v článku 5 tohoto nařízení včas původci nebo sponzorovi a mateřské úvěrové instituci v Unii, finanční holdingové společnosti či smíšené finanční holdingové společnosti usazené v Unii.

Odstavec 1 se nepoužije, pokud sekuritizované expozice představují expozice vůči níže uvedeným subjektům nebo jsou jimi plně, nepodmíněně a neodvolatelně zaručené:

ústřední vlády nebo centrální banky;

regionální vlády, místní orgány a subjekty veřejného sektoru členských států ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 8 nařízení (EU) č. 575/2013;

instituce, jimž byla podle části třetí hlavy II kapitoly 2 nařízení (EU) č. 575/2013 přidělena riziková váha nejvýše 50 %;

národní podpůrné banky nebo instituce ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ( 6 ), nebo

mezinárodní rozvojové banky uvedené v článku 117 nařízení (EU) č. 575/2013.

Odstavec 1 se nepoužije na transakce založené na jasném, transparentním a dostupném indexu, jehož podkladové referenční nástroje jsou shodné s těmi, které tvoří široce obchodovaný index, nebo se jedná o jiné obchodovatelné cenné papíry, které nejsou sekuritizovanými pozicemi.

Orgán EBA v úzké spolupráci s orgánem ESMA a Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „orgán EIOPA“) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ( 7 ), vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění požadavku na ponechání si rizika, zejména pokud jde o:

způsoby ponechání si rizika podle odstavce 3, včetně splnění syntetickou nebo podmíněnou formou;

měření míry ponechání si rizika podle odstavce 1;

zákaz zajištění nebo prodeje ponechaného podílu;

podmínky pro ponechání si rizika na konsolidovaném základě v souladu s odstavcem 4;

podmínky pro osvobození transakcí založené na jasném, transparentním a dostupném indexu uvedeném v odstavci 6.

▼M1

způsoby ponechání si rizika podle odstavců 3 a 3a v případě sekuritizací NPE;

dopad poplatků zaplacených subjektu ponechávajícímu si riziko na efektivní podstatný čistý ekonomický podíl ve smyslu odstavce 1.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 10. října 2021.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka zpřístupní v souladu s odstavcem 2 tohoto článku držitelům sekuritizované pozice, příslušným orgánům uvedeným v článku 29 a na žádost potenciálním investorům alespoň tyto informace:

informace o podkladových expozicích se čtvrtletní frekvencí, nebo v případě komerčních papírů zajištěných aktivy informace o podkladových pohledávkách nebo pohledávkách z úvěru s měsíční frekvencí;

veškerou podkladovou dokumentaci, která je zásadní pro porozumění transakci, včetně mimo jiné v příslušných případech těchto dokumentů:

konečný nabídkový dokument nebo prospekt spolu s doklady o uzavření transakce, vyjma právní posudky;

ii)

u tradiční sekuritizace smlouvu o prodeji aktiv, smlouvu o postoupení, novaci nebo převodu a relevantní zakladatelské jednání svěřenského fondu;

iii)

dohody o derivátech a zárukách a veškeré příslušné dokumenty týkající se ujednání o zajištění, pokud sekuritizované expozice zůstávají expozicemi původce;

iv)

smlouvy o obsluze, náhradní obsluze, administraci a řízení hotovosti,

statut svěřenského fondu, zajišťovací listinu, dohodu o zastoupení, smlouvu s bankou o vedení účtu, smlouvu o zaručené investici a smlouvu o podmínkách či o rámci hlavního svěřenského fondu či o použití hlavních definic nebo právní dokumentaci s rovnocennou právní hodnotou;

vi)

relevantní dohody mezi věřiteli, dokumentaci týkající se derivátů, smlouvy o podřízených půjčkách, smlouvy o půjčkách pro začínající podniky a dohody o likviditním příslibu.

Tato podkladová dokumentace musí obsahovat podrobný popis priority plateb u sekuritizace;

jestliže není vypracován prospekt v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ( 8 ), shrnutí transakce nebo přehled hlavních prvků sekuritizace, včetně v příslušných případech:

údajů o struktuře transakce, včetně strukturních diagramů obsahujících přehled transakce, peněžních toků a vlastnické struktury;

ii)

údajů o charakteristikách expozice, peněžních tocích, rozložení ztráty, úvěrovém posílení a prvcích podpory likvidity;

iii)

údajů o hlasovacích právech držitelů sekuritizované pozice a o jejich vztahu k jiným zajištěným věřitelům a

iv)

seznamu všech rozhodných hodnot a událostí uvedených v dokumentech zpřístupněných v souladu s písmenem b), které by mohly mít významný dopad na výkonnost sekuritizované pozice;

v případě STS sekuritizací oznámení STS sekuritizace podle článku 27;

čtvrtletní zprávy pro investory, nebo v případě komerčních papírů zajištěných aktivy měsíční zprávy pro investory, obsahující:

veškeré podstatné relevantní údaje o úvěrové kvalitě a výkonnosti podkladových expozic;

ii)

informace o událostech, které vyvolávají změny v prioritě plateb nebo nahrazení jakékoli protistrany, a v případě sekuritizace, která není transakcí ABCP, údaje o peněžních tocích generovaných podkladovými expozicemi a dluhy ze sekuritizace;

iii)

informace o riziku ponechaném v souladu s článkem 6, včetně informací o tom, která z možností podle čl. 6 odst. 3 byla uplatněna;

jakékoli vnitřní informace související se sekuritizací, které jsou původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka povinni zveřejnit v souladu s článkem 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ( 9 ) o obchodování zasvěcených osob a manipulaci s trhem;

pokud se písmeno f) nepoužije, jakoukoli významnou událost, jako je:

závažné porušení povinností stanovených v dokumentech zpřístupněných podle písmene b), včetně jakéhokoli nápravného prostředku, zproštění povinnosti nebo souhlasu následně poskytnutých v souvislosti s takovým porušením;

ii)

změna strukturálních rysů, která může významně ovlivnit výkonnost sekuritizace;

iii)

změna rizikových charakteristik sekuritizace nebo podkladových expozic, která může významně ovlivnit výkonnost sekuritizace;

iv)

v případě STS sekuritizací skutečnost, že daná sekuritizace přestane splňovat požadavky na STS sekuritizace nebo že příslušné orgány přijaly nápravná nebo správní opatření;

jakákoli podstatná změna transakčních dokumentů.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. b), c) a d) se zpřístupní před stanovením ceny.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a e) se zpřístupní současně každé čtvrtletí nejpozději jeden měsíc po dni splatnosti úroku nebo v případě transakcí ABCP nejpozději jeden měsíc po skončení období, kterého se zpráva týká.

V případě komerčních papírů zajištěných aktivy musí být držitelům sekuritizované pozice a na žádost potenciálním investorům zpřístupněny informace uvedené v prvním pododstavci písm. a), písm. c) bodě ii) a písm. e) bodě i) v souhrnné formě. Údaje na úrovní půjček se zpřístupňují sponzorovi a na žádost příslušným orgánům.

Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 596/2014, informace uvedené v prvním pododstavci písm. f) a g) se zpřístupní neprodleně.

Při plnění požadavků tohoto odstavce dodržují původce, sponzor a sekuritizační jednotka vnitrostátní a unijní právo, kterým se řídí ochrana důvěrnosti informací a zpracování osobních údajů, s cílem předejít možným porušením tohoto práva, jakož i jakékoli povinnosti týkající se důvěrnosti ve vztahu k informacím o zákazníkovi, původním věřiteli či dlužníkovi, nejsou-li tyto důvěrné informace anonymizovány či agregovány.

Zejména v souvislosti s informacemi uvedenými v prvním pododstavci písm. b) mohou původce, sponzor a sekuritizační jednotka poskytnout shrnutí příslušné dokumentace.

Příslušné orgány uvedené v článku 29 mohou vyžadovat, aby jim byly tyto důvěrné informace poskytnuty pro splnění jejich povinností podle tohoto nařízení.

Původce, sponzor a sekuritizační jednotka mezi sebou určí jeden subjekt, který bude plnit informační požadavky podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a), b), d), e), f) a g).

Subjekt určený v souladu s prvním pododstavcem zpřístupní informace o sekuritizační transakci prostřednictvím registru sekuritizací.

Povinnosti uvedené ve druhém a čtvrtém pododstavci se nevztahují na sekuritizace, pro něž nemusí být sestaven prospekt podle směrnice 2003/71/ES.

Není-li žádný registr sekuritizací registrován v souladu s článkem 10, zpřístupní subjekt určený pro účely plnění požadavků uvedených v odstavci 1 tohoto článku dotyčné informace prostřednictvím internetových stránek, které:

Subjekt odpovědný za podávání informací a registr sekuritizací, kde jsou informace zpřístupněny, musí být uvedeny v sekuritizační dokumentaci.

Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících informace, které musí původce, sponzor a sekuritizační jednotka poskytnout, aby splnili své povinnosti podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a e), s přihlédnutím k tomu, zda je pro držitele sekuritizované pozice užitečná informace o tom, zda je tato sekuritizovaná pozice krátkodobé povahy a, v případě transakce ABCP, zda je plně podporována sponzorem.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Za účelem zajištění jednotných prováděcích podmínek pro informace, jež mají být určeny v souladu s odstavcem 3, vypracuje orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA návrh prováděcích technických norem určující jejich formát prostřednictvím standardizovaných šablon.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Podkladové expozice použité v sekuritizaci nesmějí zahrnovat sekuritizované pozice.

Příslušný orgán určený v příslušných případech podle čl. 29 odst. 2, 3 nebo 4 může subjektu pod svým dohledem povolit, aby do sekuritizace zahrnul jakožto podkladové expozice sekuritizované pozice, pokud má za to, že resekuritizace je využívána pro legitimní účely vymezené v odstavci 3 tohoto článku.

Pokud je tímto subjektem podléhajícím dohledu úvěrová instituce nebo investiční podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, příslušný orgán uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce před tím, než povolení k zahrnutí sekuritizovaných pozic jakožto podkladových expozic do sekuritizace udělí, konzultuje orgán příslušný pro řešení krize nebo jakýkoli jiný orgán relevantní pro tento subjekt. Tato konzultace trvá nejdéle 60 dní počínaje dnem, kdy příslušný orgán oznámí orgánu příslušnému pro řešení krize a jakémukoli jinému orgánu relevantnímu pro daný subjekt, že je daná konzultace zapotřebí.

Pokud z konzultace vyplyne rozhodnutí povolit využití sekuritizovaných pozic jakožto podkladových expozic v sekuritizaci, příslušný orgán o tom informuje orgán ESMA.

Pro účely tohoto článku se za legitimní účely považuje:

usnadnění likvidace úvěrové instituce, investičního podniku nebo finanční instituce;

zajištění životaschopnosti úvěrové instituce, investičního podniku nebo finanční instituce jakožto fungujícího subjektu s cílem zabránit jejich likvidaci, nebo

zachování zájmů investorů v případě nevýkonných podkladových expozic.

Plně podporovaný program ABCP se nepovažuje za resekuritizaci pro účely tohoto článku za předpokladu, že žádná z transakcí ABCP v jeho rámci není resekuritizací a že úvěrové posílení nezavádí druhou vrstvu tranší na úrovni programu.

Za účelem zohlednění tržního vývoje jiných resekuritizací využívaných pro legitimní účely a s ohledem na obecné cíle finanční stability a v nejlepším zájmu investorů může orgán ESMA v úzké spolupráci s orgánem EBA vypracovat návrhy regulačních technických norem, kterými se doplní seznam legitimních účelů uvedený v odstavci 3.

Orgán ESMA předloží jakékoli takové návrhy regulačních technických norem Komisi.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Původci, sponzoři a původní věřitelé u expozic, které mají být sekuritizovány, uplatňují stejná řádná a jasně vymezená kritéria pro poskytování úvěrů jako u expozic nesekuritizovaných. Za tímto účelem se použijí stejné jasně stanovené postupy pro schvalování a případně změnu, obnovení a refinancování úvěrů. Původci, sponzoři a původní věřitelé musí mít zavedeny účinné systémy uplatňování těchto kritérií a postupů s cílem zajistit, aby poskytování úvěrů vycházelo z důkladného posouzení úvěruschopnosti dlužníka s náležitým přihlédnutím k faktorům důležitým pro ověření perspektivy, že dlužník své dluhy z úvěrové smlouvy splatí.

Odchylně od prvního pododstavce se v souvislosti s podkladovými expozicemi, které byly nevýkonnými expozicemi v době, kdy je původce zakoupil od relevantní třetí strany, uplatní při výběru a stanovení ceny expozic řádné standardy.

Jestliže jsou podkladovými expozicemi sekuritizací půjčky na obytné nemovitosti sjednané po vstupu směrnice 2014/17/EU v platnost, nesmí seskupení těchto půjček obsahovat žádnou půjčku, která je nabízena a uzavřena s tím, že žadateli o půjčku nebo případně zprostředkovatelům bylo dáno najevo, že informace poskytnuté žadatelem o půjčku nemusí být věřitelem ověřeny.

Koupí-li původce na vlastní účet expozice třetí strany, které následně sekuritizuje, ověří, že subjekt, který byl přímo či nepřímo zapojen do původní smlouvy, která založila dluhy nebo potenciální dluhy, jež mají být sekuritizovány, splňuje požadavky podle odstavce 1.

Odstavec 3 se nepoužuje, pokud;

původní dohoda, jež založila dluhy nebo potenciální dluhy dlužníka nebo potenciálního dlužníka, byla sjednána před vstupem směrnice 2014/17/EU v platnost a

původce, který koupí expozice třetí strany na vlastní účet a následně je sekuritizuje, splní povinnosti, které byla instituce, jež je původcem, povinna splnit podle čl. 21 odst. 2 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014 před 1. lednem 2019.

Registr sekuritizací se zaregistruje u orgánu ESMA pro účely článku 5 v souladu s podmínkami a postupy stanovenými tímto článkem.

Registr sekuritizací musí být právnickou osobou usazenou v Unii, uplatňovat postupy k ověření úplnosti a správnosti informací, které jsou mu zpřístupněny podle čl. 7 odst. 1, a splňovat požadavky stanovené v článcích 78, 79 a čl. 80 odst. 1, 2, 3, 5 a 6 nařízení (EU) č. 648/2012, aby byl způsobilý k registraci podle tohoto článku. Pro účely tohoto článku se odkazy v článcích 78 a 80 nařízení (EU) č. 648/2012 na článek 9 uvedeného nařízení považují za odkazy na článek 5 tohoto nařízení.

Registrace registru sekuritizací je účinná pro celé území Unie.

Registrovaný registr sekuritizací musí trvale splňovat podmínky pro registraci. Registr sekuritizací oznámí orgánu ESMA bez zbytečného odkladu veškeré zásadní změny podmínek pro registraci.

Registr sekuritizací podá orgánu ESMA buď:

žádost o registraci, nebo

žádost o rozšíření registrace pro účely článku 7 tohoto nařízení v případě registru obchodních údajů, který byl již registrován podle hlavy VI kapitoly 1 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo podle kapitoly III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ( 10 ).

Do 20 pracovních dnů od obdržení žádosti orgán ESMA posoudí, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví orgán ESMA lhůtu, v níž má registr sekuritizací poskytnout doplňující informace.

Posoudí-li orgán ESMA žádost jako úplnou, oznámí to registru sekuritizací.

K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které podrobně vymezí:

postupy uvedené v odstavci 2 tohoto článku, které mají registry sekuritizací uplatňovat k ověření úplnosti a správnosti informací, jež jim byly zpřístupněny podle čl. 7 odst. 1;

žádost o registraci uvedenou v odst. 5 písm. a);

zjednodušenou žádost o rozšíření registrace uvedenou v odst. 5 písm. b).

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 2 vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem, které stanoví formát:

žádosti o registraci uvedené v odst. 5 písm. a) a

žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 5 písm. b).

Ve vztahu k prvnímu pododstavci písm. b) vypracuje orgán ESMA zjednodušený formát s cílem zabránit zdvojování postupů.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Oznamování příslušným orgánům a konzultace s nimi před registrací nebo rozšířením registrace

Žádá-li registr sekuritizací o registraci nebo o její rozšíření jakožto registr obchodních údajů a je subjektem povoleným nebo registrovaným příslušným orgánem v členském státě, v němž je usazen, oznámí to orgán ESMA před registrací registru sekuritizací nebo jejím rozšířením bez zbytečného odkladu uvedenému příslušnému orgánu a konzultuje s ním.

Orgán ESMA si s daným příslušným orgánem vymění veškeré informace, které jsou nezbytné pro registraci registru sekuritizací nebo pro její rozšíření i pro dohled nad tím, zda daný subjekt splňuje podmínky pro registraci nebo povolení v členském státě, v němž je usazen.

Do 40 pracovních dnů od oznámení podle čl. 10 odst. 6 posoudí orgán ESMA žádost o registraci nebo o její rozšíření v závislosti na tom, zda registr sekuritizací splňuje požadavky této kapitoly, a přijme řádně odůvodněné rozhodnutí o registraci nebo o jejím rozšíření nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o registraci nebo o její rozšíření.

Rozhodnutí, které orgán ESMA přijme podle odstavce 1, nabývá účinnosti pátým pracovním dnem ode dne přijetí.

Přijme-li orgán ESMA rozhodnutí podle článku 12 nebo zruší-li registraci podle čl. 15 odst. 1, oznámí to do pěti pracovních dnů registru sekuritizací a své rozhodnutí řádně odůvodní.

Orgán ESMA své rozhodnutí bez zbytečného odkladu oznámí příslušnému orgánu uvedenému v čl. 11 odst. 1.

Orgán ESMA každé rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 1 bez zbytečného odkladu sdělí Komisi.

Orgán ESMA zveřejní na svých internetových stránkách seznam registrů sekuritizací registrovaných v souladu s tímto nařízením. Tento seznam se aktualizuje do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí podle odstavce 1.

Pravomoci svěřené orgánu ESMA podle článků 61 až 68, 73 a 74 nařízení (EU) č. 648/2012 ve spojení s přílohami I a II uvedeného nařízení jsou vykonávány rovněž ve vztahu k tomuto nařízení. Odkazy na čl. 81 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 648/2012 v příloze I uvedeného nařízení se považují za odkazy na čl. 17 odst. 1 tohoto nařízení.

Pravomoci svěřené podle článků 61, 62 a 63 nařízení (EU) č. 648/2012 orgánu ESMA či kterémukoli z jeho úředníků nebo jiné jím pověřené osobě nesmějí být použity k tomu, aby se vyžadovalo poskytnutí informací nebo dokumentů, na něž se vztahuje ochrana z důvodu jejich důvěrné povahy.

Aniž je dotčen článek 73 nařízení (EU) č. 648/2012, zruší orgán ESMA registraci registru sekuritizací, jestliže daný registr:

se registrace výslovně vzdá nebo již po dobu šesti předchozích měsíců neposkytuje služby;

získal registraci na základě nepravdivých informací nebo jinými protiprávními prostředky nebo

již nesplňuje podmínky, za nichž byl zaregistrován.

Orgán ESMA své rozhodnutí zrušit registraci registru sekuritizací oznámí bez zbytečného odkladu relevantnímu příslušnému orgánu uvedenému v čl. 11 odst. 1.

Příslušný orgán členského státu, ve kterém registr sekuritizací vykonává své služby a činnosti, jenž se domnívá, že byla splněna některá z podmínek uvedených v odstavci 1, může požádat orgán ESMA, aby posoudil, zda jsou splněny podmínky pro zrušení registrace dotyčného registru sekuritizací. Pokud orgán ESMA rozhodne, že registraci dotyčného registru sekuritizací nezruší, své rozhodnutí podrobně odůvodní.

Příslušným orgánem uvedeným v odstavci 3 tohoto článku je orgán určený podle článku 29 tohoto nařízení.

Orgán ESMA účtuje registrům sekuritizací poplatky v souladu s tímto nařízením a s akty v přenesené pravomoci přijatými podle odstavce 2 tohoto článku.

Tyto poplatky musí být přiměřené obratu dotyčného registru sekuritizací a plně pokrývat výdaje orgánu ESMA nezbytné pro registraci registrů sekuritizací a dohled nad nimi a pro úhradu veškerých nákladů, jež mohou příslušným orgánům vzniknout v důsledku jakéhokoli přenesení úkolů podle čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení. Pokud jde o odkaz na článek 74 nařízení (EU) č. 648/2012 uvedený v čl. 14 odst. 1 tohoto nařízení, považují se odkazy na čl. 72 odst. 3 uvedeného nařízení za odkazy na odstavec 2 tohoto článku.

Jestliže je již daný registr obchodních údajů registrován podle hlavy VI kapitoly 1 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo podle kapitoly III nařízení (EU) 2015/2365, poplatky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se pouze upraví tak, aby zohledňovaly dodatečné výdaje a náklady nezbytné pro registraci registrů sekuritizací a dohled nad nimi podle tohoto nařízení.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 47, kterým doplní toto nařízení upřesněním typu poplatků, záležitostí, za něž se poplatky vybírají, výše poplatků a způsobu jejich úhrady.

Aniž je dotčen čl. 7 odst. 2, registr sekuritizací shromažďuje a uchovává údaje o sekuritizaci. Poskytuje všem níže uvedeným subjektům bezplatně přímý a bezprostřední přístup, který jim umožňuje vykonávat své pravomoci, pověření a povinnosti:

orgán ESMA;

orgán EBA;

orgán EIOPA;

Evropská rada pro systémová rizika;

příslušní členové Evropského systému centrálních bank (ESCB), včetně Evropské centrální banky (ECB) při plnění úkolů v rámci jednotného mechanismu dohledu podle nařízení (EU) č. 1024/2013;

relevantní orgány, jejichž pravomoci a pověření v oblasti dohledu se týkají transakcí, trhů, účastníků a aktiv, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení;

orgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ( 11 );

Jednotný výbor pro řešení krizí, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ( 12 );

orgány uvedené v článku 29;

investoři a potenciální investoři.

Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA a s ohledem na potřeby subjektů uvedených v odstavci 1 vypracuje návrhy regulačních technických norem, které upřesní:

údaje o sekuritizaci uvedené v odstavci 1, které původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka poskytují za účelem plnění svých povinností podle čl. 7 odst. 1;

požadované provozní normy, aby údaje mohly být včasným, strukturovaným a uceleným způsobem:

shromažďovány registry sekuritizací a

ii)

seskupovány a porovnávány mezi těmito registry;

podrobnosti o informacích, k nimž mají mít přístup subjekty uvedené v odstavci 1, s ohledem na jejich pověření a specifické potřeby;

podmínky, za nichž mají mít subjekty uvedené v odstavci 1 přímý a bezprostřední přístup k údajům v registrech sekuritizací.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění odstavce 2 vypracuje orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA návrh prováděcích technických norem pro stanovení standardizovaných šablon, na jejichž základě původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka poskytují informace registru sekuritizací, při zohlednění řešení vyvinutých stávajícími subjekty, které shromažďují údaje o sekuritizacích.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Používání označení „jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace“

Původci, sponzoři a sekuritizační jednotky mohou pro své sekuritizace používat označení „STS“ nebo „jednoduchá, transparentní a standardizovaná“ nebo označení, které na tyto pojmy přímo nebo nepřímo odkazuje, pouze pokud:

Původce, sponzor a sekuritizační jednotka zapojení do sekuritizace, která je považována za STS sekuritizaci, musí být usazeni v Unii.

Požadavky na jednoduchou, transparentní a standardizovanou tradiční sekuritizaci odlišnou od komerčních papírů zajištěných aktivy

Jednoduchá, transparentní a standardizovaná tradiční sekuritizace odlišná od komerčních papírů zajištěných aktivy

Tradiční sekuritizace, s výjimkou programů ABCP, transakcí ABCP, které splňují požadavky stanovené v článcích 20, 21 a 22, se považují za STS sekuritizace.

Do 18. října 2018 přijme orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA a v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 pokyny a doporučení pro harmonizovaný výklad a uplatňování požadavků stanovených v článcích 20, 21 a 22.

Sekuritizační jednotka musí práva k podkladovým expozicím nabýt skutečným prodejem nebo postoupením nebo převodem se stejným právním účinkem takovým způsobem, jenž je vymahatelný vůči prodávajícímu nebo jakékoli jiné třetí straně. V případě platební neschopnosti prodávajícího nesmí převod práva na sekuritizační jednotku podléhat přísným ustanovením o zpětném vymáhání („severe clawback“).

Pro účely odstavce 1 se za přísná ustanovení o zpětném vymáhání považují:

ustanovení, podle kterých může insolvenční správce prodávajícího rozhodnout o neplatnosti prodeje podkladových expozic z pouhého důvodu, že k prodeji došlo v určitém období před prohlášením platební neschopnosti prodávajícího;

ustanovení o tom, že sekuritizační jednotka může zneplatnění podle písmene a) zabránit, jen prokáže-li, že jí platební neschopnost prodávajícího nebyla v okamžiku prodeje známa.

Pro účely odstavce 1 se ustanovení vnitrostátního insolvenčního práva o zpětném vymáhání („clawback“), podle kterých mohou insolvenční správce nebo soud rozhodnout o neplatnosti prodeje podkladových expozic v případě podvodných převodů, nespravedlivého poškození věřitelů nebo převodů provedených za účelem nekalého zvýhodnění konkrétních věřitelů, nepovažují za přísná ustanovení o zpětném vymáhání.

Pokud prodávající není původním věřitelem, musí požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 splňovat skutečný prodej podkladových expozic nebo jejich postoupení nebo převod se stejným právním účinkem tomuto prodávajícímu, ať probíhá přímo, nebo prostřednictvím jednoho či několika dílčích kroků.

Pokud se převod podkladových expozic provádí postoupením a perfektuje se později než při uzavření transakce, musí rozhodné události pro provedení této perfekce zahrnovat alespoň tyto události:

závažné zhoršení úvěrové kvality prodávajícího;

platební neschopnost prodávajícího a

nenapravené porušení smluvních povinností prodávajícím, včetně jeho selhání.

Prodávající musí poskytnout prohlášení a záruky, že podle jeho nejlepších znalostí nejsou podkladové expozice zahrnuté v dané sekuritizaci zatíženy ani neexistuje žádný jiný důvod očekávat, že vykonatelnost skutečného prodeje nebo postoupení nebo převodu se stejným právním účinkem bude nepříznivě dotčena.

Podkladové expozice převedené z prodávajícího na sekuritizační jednotku nebo postoupené této jednotce prodávajícím musí splňovat předem stanovená, jasná a zdokumentovaná kritéria způsobilosti, která neumožňují aktivní diskreční správu portfolia těchto expozic. Pro účely tohoto odstavce se za aktivní správu portfolia nepovažují substituce expozic, které jsou v rozporu s prohlášeními a zárukami. Expozice převedené na sekuritizační jednotku po uzavření transakce musí splňovat kritéria způsobilosti uplatňovaná na původní podkladové expozice.

Sekuritizace musí být zajištěna seskupením podkladových expozic, které jsou homogenní z hlediska druhu aktiv při zohlednění konkrétních charakteristik souvisejících s peněžními toky daného druhu aktiv, včetně jejich smluvních charakteristik a charakteristik týkajících se úvěrového rizika a předčasného splacení. Seskupení podkladových expozic smí obsahovat pouze jeden druh aktiv. Podkladové expozice musí obsahovat dluhy, které jsou smluvně závazné a vymahatelné s právem plného postihu dlužníků, případně ručitelů.

Podkladové expozice musí mít definovány pravidelné platební toky, jejichž splátky se mohou lišit z hlediska výše a které souvisejí s pronájmem, jistinou či platbou úroků nebo jiným právem na příjem z aktiv podporujících takové platby. Podkladové expozice mohou rovněž dosahovat výnosů z prodeje financovaných aktiv nebo aktiv financovaných leasingy.

Podkladové expozice nesmějí zahrnovat převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU jiné než podnikové dluhopisy nekótované v obchodním systému.

Podkladové expozice nesmějí obsahovat žádnou sekuritizovanou pozici.

10.

Podkladové expozice musí vznikat v rámci běžné podnikatelské činnosti původce nebo původního věřitele podle standardů pro upisování, které nejsou méně přísné než ty, které původce nebo původní věřitel uplatňoval v době jejich vzniku u podobných expozic, jež sekuritizovány nejsou. O standardech pro upisování, na jejichž základě podkladové expozice vznikly, a o jakýchkoli jejich podstatných změnách oproti předchozím standardům pro upisování musí být v úplnosti a bez zbytečného odkladu informováni potenciální investoři.

V případě sekuritizací, kde jsou podkladovými expozicemi půjčky na obytné nemovitosti, nesmí seskupení půjček obsahovat žádnou půjčku, která byla nabízena a uzavřena s tím, že žadateli o půjčku nebo případně zprostředkovatelům bylo dáno najevo, že poskytnuté informace nemusí být věřitelem ověřeny.

Posouzení úvěruschopnosti dlužníka musí splňovat požadavky stanovené v článku 8 směrnice 2008/48/ES nebo v čl. 18 odst. 1 až 4, odst. 5 písm. a) a odst. 6 směrnice 2014/17/EU nebo v příslušných případech rovnocenné požadavky ve třetích zemích.

Původce nebo původní věřitel musí mít odborné znalosti v oblasti vytváření expozic podobné povahy, jako jsou sekuritizované expozice.

11.

Podkladové expozice musí být bez zbytečného odkladu po výběru převedeny na sekuritizační jednotku a nesmějí v době výběru obsahovat expozice v selhání ve smyslu čl. 178 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 ani expozice vůči rizikovému dlužníkovi nebo ručiteli, pro nějž podle nejlepšího vědomí původce nebo původního věřitele platí, že:

byla u něj v době tří let přede dnem vzniku dluhu prohlášena platební neschopnost nebo soud v důsledku neprovedení splátky pravomocně rozhodl ve prospěch jeho věřitelů o jejich právu nebo o náhradě škody, nebo u něj v době tří let přede dnem převodu či postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku proběhla restrukturalizace dluhů s ohledem na jeho nevýkonné expozice, s výjimkou případů, kdy:

z restrukturalizované podkladové expozice nevznikly nové nedoplatky ode dne restrukturalizace, k níž muselo dojít alespoň jeden rok přede dnem převodu či postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku a

ii)

informace poskytnuté původcem, sponzorem nebo sekuritizační jednotkou v souladu s čl. 7 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) a písm. e) bodem i) výslovně popisují rozsah restrukturalizovaných podkladových expozic, dobu provedení restrukturalizace a související podrobnosti, jakož i výkonnost podkladových expozic ode dne restrukturalizace;

figuroval v době vzniku dluhu v příslušných případech ve veřejném rejstříku osob s nepříznivou úvěrovou historií, nebo není-li takový veřejný rejstřík, v jiném úvěrovém rejstříku, k němuž má původce nebo původní věřitel přístup, nebo

má rating nebo úvěrové ohodnocení, z něhož vyplývá, že riziko, že nebudou uhrazeny smluvně dohodnuté splátky, je podstatně vyšší než u srovnatelných expozic v držení původce, které nejsou sekuritizovány.

12.

V době převodu expozic musí mít dlužníci uhrazenou alespoň jednu splátku, s výjimkou případu revolvingových sekuritizací zajištěných expozicemi, které jsou splatné v jediné splátce nebo které mají splatnost kratší než jeden rok, včetně měsíčních splátek revolvingových úvěrů.

13.

Vyplacení držitelů sekuritizovaných pozic nesmí být strukturováno tak, aby záviselo především na prodeji aktiv zajišťujících podkladové expozice. To však nebrání následnému obnovování nebo refinancování těchto aktiv.

Vyplacení držitelů sekuritizovaných pozic, jejichž podkladové expozice jsou zajištěny aktivy, jejichž hodnota je zaručena nebo zcela vyvážena povinností zpětné koupě prodávajícím aktiv zajišťujících podkladové expozice nebo jinou třetí stranou, se nepovažuje za závislé na prodeji aktiv zajišťujících dané podkladové expozice.

14.

Orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňující, které podkladové expozice uvedené v odstavci 8 se považují za homogenní.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Původce, sponzor nebo původní věřitel musí splňovat požadavek na ponechání si rizika v souladu s článkem 6.

Úroková a měnová rizika vyplývající ze sekuritizace musí být patřičně snižována a veškerá opatření přijatá za tímto účelem musí být zveřejněna. Sekuritizační jednotka smí derivátové smlouvy uzavírat pouze pro účely zajištění úrokového nebo měnového rizika a musí zajistit, aby seskupení podkladových expozic nezahrnovalo deriváty. Uvedené deriváty se musí uzavírat a dokumentovat v souladu s běžnými standardy v oblasti mezinárodních financí.

Veškeré referenčně stanovené platby úroků v rámci sekuritizovaných aktiv a závazků musí vycházet z obecně používaných tržních úrokových sazeb nebo obecně používaných odvětvových sazeb odrážejících náklady financování a nesmějí odkazovat na komplexní vzorce nebo deriváty.

Pokud byla doručena výzva k vynucenému splacení nebo výzva k předčasnému splacení:

nesmí být v sekuritizační jednotce zablokována žádná částka nad to, co je nezbytné k zajištění provozního fungování této jednotky nebo k provedení řádných splátek investorům v souladu se smluvními podmínkami dané sekuritizace, pokud mimořádné okolnosti nevyžadují, aby částka byla zablokována pro použití v nejlepším zájmu investorů na výdaje, jež zabrání zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic;

hlavní příjmy z podkladových expozic musí být předány investorům prostřednictvím postupné platby sekuritizovaných pozic podle přednosti dané sekuritizované pozice;

u splácení sekuritizovaných pozic se nesmí měnit pořadí s ohledem na jejich přednost a

žádné ustanovení nesmí požadovat automatickou likvidaci podkladových expozic v tržní hodnotě.

V transakcích s nonsekvenční prioritou plateb musí být stanoveny rozhodné události související s výkonností podkladových expozic, jež povedou k tomu, že se priorita plateb vrátí k sekvenčním platbám v pořadí podle přednosti. Tyto rozhodné události související s výkonností musí zahrnovat přinejmenším zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic pod předem stanovenou prahovou hodnotu.

Je-li sekuritizace revolvingovou sekuritizací, musí transakční dokumentace obsahovat vhodná ustanovení pro předčasné splacení nebo vhodné rozhodné události pro ukončení revolvingového období, zahrnující přinejmenším:

zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic na předem stanovenou prahovou hodnotu nebo pod ni;

událost související s platební neschopností týkající se původce nebo obsluhovatele;

pokles hodnoty podkladových expozic v držení sekuritizační jednotky pod předem stanovenou prahovou hodnotu (rozhodná událost pro předčasné splacení) a

nevytvoření dostatečného objemu nových podkladových expozic dosahujících předem stanovené úvěrové kvality (rozhodná událost pro ukončení revolvingového období).

Transakční dokumentace musí jasně uvádět:

smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost obsluhovatele, případného svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, aby selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nevedly k ukončení obsluhy, jako například smluvní ujednání, které umožňuje nahrazení obsluhovatele v případě selhání nebo platební neschopnosti, a

ustanovení zajišťující, aby byly protistrany derivátů, poskytovatelé likvidity a banky vedoucí účet v případě svého selhání, platební neschopnosti a jiných specifikovaných událostí podle potřeby nahrazeni.

Obsluhovatel musí mít odborné znalosti týkající se obsluhy expozic, které jsou svou povahou obdobné expozicím sekuritizovaným, a mít náležitě zdokumentované a vhodné zásady, postupy a kontroly řízení rizik v souvislosti s obsluhou expozic.

Transakční dokumentace musí stanovit jasným a jednotným způsobem formulované definice, nápravná opatření a kroky v souvislosti s prodlením a selháním dlužníků, restrukturalizací dluhu, odpuštěním dluhu, úlevou, platebními prázdninami, ztrátami, odpisy, zpětně získanými prostředky a jinými opatřeními napravujícími výkonnost aktiv. Transakční dokumentace musí jasně určovat priority plateb, události, které vyvolávají změny v těchto prioritách plateb, a povinnost takové události oznamovat. Jakákoli změna v prioritách plateb, která významně nepříznivě ovlivní splácení sekuritizované pozice, musí být investorům oznámena bez zbytečného odkladu.

10.

Transakční dokumentace musí obsahovat jasná ustanovení usnadňující včasné řešení konfliktů mezi různými kategoriemi investorů, hlasovací práva musí být jasně vymezena a přidělena držitelům cenných papírů a odpovědnosti svěřenského správce a dalších subjektů, které mají fiduciární povinnost vůči investorům, musí být jasně určeny.

Před vydáním cenných papírů vzniklých sekuritizací se vzorek podkladových expozic podrobí vnějšímu ověření vhodnou a nezávislou osobou, včetně ověření toho, zda jsou údaje zveřejněné ve vztahu k podkladovým expozicím správné.

Původce nebo sponzor zpřístupní potenciálním investorům před stanovením ceny sekuritizace model peněžních toků ze závazků, který přesně zachycuje smluvní vztah mezi podkladovými expozicemi a toky plateb mezi původcem, sponzorem, investory, ostatními třetími stranami a sekuritizační jednotkou, a po stanovení ceny sekuritizace zpřístupní tento model investorům průběžně a potenciálním investorům na požádání.

V případě sekuritizace, jejímiž podkladovými expozicemi jsou půjčky na obytné nemovitosti nebo půjčky či leasingy na automobily, zveřejní původce a sponzor v rámci informací zpřístupňovaných podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) dostupné informace o environmentální výkonnosti aktiv, která jsou danými půjčkami na obytné nemovitosti nebo půjčkami či leasingy na automobily financována.

Odchylně od prvního pododstavce může původce od 1. června 2021 rozhodnout o zveřejnění dostupných informací týkajících se hlavních nepříznivých dopadů aktiv financovaných na základě podkladových expozic na faktory udržitelnosti.

Za dodržování článku 7 odpovídají původce a sponzor. Informace požadované v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) se před stanovením ceny zpřístupní potenciálním investorům na jejich žádost. Informace požadované v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), c) a d) se před stanovením ceny zpřístupní alespoň v pracovní nebo počáteční podobě. Konečná dokumentace se investorům zpřístupní nejpozději patnáct dnů po uzavření transakce.

Do 10. července 2021 vypracují evropské orgány dohledu v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010 prostřednictvím společného výboru evropských orgánů dohledu návrhy regulačních technických norem týkajících se obsahu, metodologie a struktury informací uvedených v druhém pododstavci odstavce 4 tohoto článku, pokud jde o ukazatele udržitelnosti ve vztahu k nepříznivým dopadům na klima a dalším nepříznivým environmentálním a sociálním dopadům a dopadům na správu a řízení.

Návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci případně zohlední regulační technické normy vypracované v souladu s mandátem, který evropským orgánům dohledu uděluje nařízení (EU) 2019/2088, zejména článek 2a a čl. 4 odst. 6 a 7 uvedeného nařízení, nebo z nich vycházejí.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 1094/2010 a (EU) č. 1095/2010.

Požadavky na jednoduché, transparentní a standardizované sekuritizace komerčních papírů zajištěných aktivy

Jednoduchá, transparentní a standardizovaná sekuritizace komerčních papírů zajištěných aktivy

Transakce ABCP se považuje za STS sekuritizaci, pokud splňuje požadavky na úrovni transakce stanovené v článku 24.

Program ABCP se považuje za STS sekuritizaci, pokud splňuje požadavky stanovené v článku 26 a sponzor programu ABCP splňuje požadavky stanovené v článku 25.

Pro účely tohoto oddílu se „prodávajícím“ rozumí „původce“ nebo „původní věřitel“.

Sekuritizační jednotka musí nabýt práva k podkladovým expozicím skutečným prodejem nebo postoupením nebo převodem se stejným právním účinkem takovým způsobem, jenž je vymahatelný vůči prodávajícímu nebo jakékoli jiné třetí straně. V případě platební neschopnosti prodávajícího nesmí převod práva na sekuritizační jednotku podléhat přísným ustanovením o zpětném vymáhání.

Pro účely odstavce 1 se za přísná ustanovení o zpětném vymáhání považují:

ustanovení o tom, že sekuritizační jednotka může zneplatnění podle písmene a) zabránit, jen prokáže-li, že jí platební neschopnost prodávajícího nebyla v okamžiku prodeje známa.

Pro účely odstavce 1 se ustanovení vnitrostátního insolvenčního práva o zpětném vymáhání, podle kterých mohou insolvenční správce nebo soud rozhodnout o neplatnosti prodeje podkladových expozic v případě podvodných převodů, nespravedlivého poškození věřitelů nebo převodů provedených za účelem nekalého zvýhodnění konkrétních věřitelů, nepovažují za přísná ustanovení o zpětném vymáhání.

Pokud prodávající není původním věřitelem, musí požadavky stanovené v odstavcích 1, 2 a 3 splňovat skutečný prodej podkladových expozic nebo jejich postoupení nebo převod se stejným právním účinkem prodávajícímu, ať probíhá přímo, nebo prostřednictvím jednoho či několika dílčích kroků.

závažné zhoršení úvěrové kvality prodávajícího;

platební neschopnost prodávajícího a

nenapravené porušení smluvních závazků prodávajícím, včetně jeho selhání.

Podkladové expozice nesmějí obsahovat žádnou sekuritizovanou pozici.

u něj byla v době tří let přede dnem vzniku dluhu prohlášena platební neschopnost nebo soud v důsledku neprovedení splátky pravomocně rozhodl ve prospěch jeho věřitelů o jejich právu na vymáhání nebo o náhradě škody, nebo u něj v době tří let přede dnem převodu či postoupení podkladových expozic na sekuritizační jednotku proběhla restrukturalizace dluhů s ohledem na jeho nevýkonné expozice, s výjimkou případů, kdy:

ii)

10.

11.

12.

Úroková a měnová rizika vyplývající ze sekuritizace musí být patřičně snižována a veškerá opatření přijatá za tímto účelem musí být zveřejněna. Sekuritizační jednotka smí derivátové smlouvy uzavírat pouze pro účely zajištění úrokového nebo měnového rizika a musí zajistit, aby seskupení podkladových expozic nezahrnovalo deriváty. Uvedené deriváty se musí sjednávat a dokumentovat v souladu s běžnými standardy v oblasti mezinárodních financí.

13.

Transakční dokumentace musí stanovit jasným a jednotným způsobem formulované definice, nápravná opatření a kroky v souvislosti s prodlením a selháním dlužníků, restrukturalizací dluhu, odpuštěním dluhu, úlevou, platebními prázdninami, ztrátami, odpisy, zpětně získanými prostředky a s jinými opatřeními napravujícími výkonnost aktiv. Transakční dokumentace musí jasně určovat priority plateb, události, které vyvolávají změny v těchto prioritách plateb, a také povinnost takové události oznamovat. Jakákoli změna v prioritách plateb, která významně nepříznivě ovlivní splácení sekuritizované pozice, musí být investorům oznámena bez zbytečného odkladu.

14.

Původce a sponzor musí potenciálním investorům před stanovením ceny zpřístupnit údaje o statické a dynamické historické výkonnosti v oblasti selhání a ztráty, jako jsou údaje o prodlení a selhání, u expozic zásadně podobných těm, které byly sekuritizovány, a zdroje těchto údajů i důvody uváděné podobnosti. Pokud sponzor přístup k těmto údajům nemá, musí přístup k údajům na statickém či dynamickém základě o historické výkonnosti, jako jsou údaje o prodlení a selhání, u zásadně podobných expozic získat od prodávajícího. Všechny tyto údaje musí být za dobu nejméně pěti let, s výjimkou údajů o pohledávkách z obchodního styku a dalších krátkodobých pohledávkách, u kterých tato doba nesmí být kratší než tři roky.

15.

Transakce ABCP musí být zajištěny seskupením podkladových expozic, které jsou homogenní z hlediska druhu aktiv, při zohlednění charakteristik souvisejících s peněžními toky různých druhů aktiv, včetně jejich smluvních charakteristik a charakteristik týkajících se úvěrového rizika a předčasného splacení. Seskupení podkladových expozic musí obsahovat pouze jeden druh aktiv.

Seskupení podkladových expozic musí mít zbytkovou váženou průměrnou životnost nejvýše jeden rok a žádná podkladová expozice nesmí mít zbytkovou splatnost delší než tři roky.

Odchylně od druhého pododstavce musí mít seskupení půjček a leasingů na automobily a leasingů na zařízení zbytkovou váženou průměrnou životnost nejvýše tři a půl roku a žádná podkladová expozice nesmí mít zbytkovou splatnost delší než šest let.

Podkladové expozice nesmějí obsahovat žádné půjčky zajištěné hypotečními úvěry na obytné nemovitosti nebo hypotečními úvěry na komerční nemovitosti nebo plně zajištěnými úvěry na obytné nemovitosti uvedenými v čl. 129 odst. 1 prvním pododstavci písm. e) nařízení (EU) č. 575/2013. Podkladové expozice musí obsahovat dluhy, které jsou smluvně závazné a vymahatelné s právem plného postihu dlužníků, s definovanými platebními toky souvisejícími s pronájmem, jistinou, úroky nebo jiným právem na příjem z aktiv odůvodňujících takové platby. Podkladové expozice mohou rovněž dosahovat výnosů z prodeje financovaných aktiv nebo aktiv financovaných leasingy. Podkladové expozice nesmějí zahrnovat převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU jiné než korporátní dluhopisy nekótované v obchodním systému.

16.

Veškeré referenčně stanovené platby úroků v rámci aktiv a závazků transakce ABCP musí vycházet z obecně používaných tržních úrokových sazeb nebo obecně používaných odvětvových sazeb odrážejících náklady financování, ale nesmějí odkazovat na složité vzorce nebo deriváty. Referenčně stanovené platby úroků v rámci závazků transakce ABCP mohou vycházet z úrokových sazeb odrážejících náklady na financování programu ABCP.

17.

Po selhání prodávajícího nebo po doručení výzvy k předčasnému splacení:

nesmí být v sekuritizační jednotce zablokována žádná částka nad to, co je nezbytné k zajištění provozního fungování této jednotky nebo k provedení řádných splátek investorům v souladu se smluvními podmínkami sekuritizace, pokud mimořádné okolnosti nevyžadují, aby částka byla zablokována pro použití v nejlepším zájmu investorů na výdaje, jež zabrání zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic;

hlavní příjmy z podkladových expozic musí být předány investorům držícím sekuritizovanou pozici prostřednictvím postupné platby sekuritizovaných pozic podle přednosti dané sekuritizované pozice a

žádné ustanovení nesmí požadovat automatické zpeněžení podkladových expozic v tržní hodnotě.

18.

Podkladové expozice musí vznikat v rámci běžné podnikatelské činnosti prodávajícího podle standardů pro upisování, které nejsou méně přísné než ty, které prodávající uplatňuje v době jejich vzniku u podobných expozic, jež sekuritizovány nejsou. O standardech pro upisování, na jejichž základě podkladové expozice vznikly, a o jakýchkoli jejich podstatných změnách oproti předchozím standardům pro upisování musí být v úplnosti a bez zbytečného odkladu informování sponzor a další strany s přímou expozicí v transakci ABCP. Prodávající musí mít odborné znalosti v oblasti vytváření expozic podobné povahy, jako jsou sekuritizované expozice.

19.

Je-li transakce ABCP revolvingovou sekuritizací, musí transakční dokumentace obsahovat rozhodné události pro ukončení revolvingového období, zahrnující přinejmenším:

zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic na předem stanovenou prahovou hodnotu nebo pod ni a

událost související s platební neschopností u prodávajícího nebo obsluhovatele.

20.

Transakční dokumentace musí jasně uvádět:

smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost sponzora, obsluhovatele, případného svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, aby selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nevedly k ukončení obsluhy;

ustanovení zajišťující, aby byly protistrany derivátů a banky vedoucí účet v případě svého selhání, platební neschopnosti a jiných specifikovaných událostí podle potřeby nahrazeny, a

způsob, jakým sponzor splňuje požadavky čl. 25 odst. 3.

21.

Orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňující, které podkladové expozice uvedené v odstavci 15 se považují za homogenní.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Sponzorem programu ABCP musí být úvěrová instituce, která je předmětem dohledu podle směrnice 2013/36/EU.

Sponzor programu ABCP je poskytovatelem likviditního příslibu a podporuje veškeré sekuritizované pozice na úrovni programu ABCP tím, že kryje veškerá rizika likvidity a úvěrová rizika a veškerá podstatná rizika rozmělnění sekuritizovaných expozic, jakož i jakékoli jiné náklady na úrovni transakce a programu, které jsou potřebné k tomu, aby tato podpora investorovi zaručila plné splacení jakékoli částky v rámci komerčního papíru zajištěného aktivy. Popis podpory poskytované na úrovni transakce, včetně popisu poskytovaných likviditních příslibů, poskytne sponzor investorům.

Aby úvěrová instituce mohla sponzorovat program ABCP pro STS sekuritizace, musí svému příslušnému orgánu prokázat, že její úloha podle odstavce 2 ani v mimořádně zátěžových situacích na trhu neohrožuje její solventnost a likviditu.

Požadavek uvedený v tomto odstavci se považuje za splněný, pokud příslušný orgán na základě přezkumu a hodnocení podle čl. 97 odst. 3 směrnice 2013/36/EU určil, že opatření, strategie, postupy a mechanismy zavedené danou úvěrovou institucí a vlastní kapitál a likvidita, které tato instituce drží, zajišťují řádné řízení a pokrytí jejích rizik.

Sponzor provádí vlastní prověrku s náležitou péčí a ověřuje, zda jsou v příslušných případech dodrženy požadavky stanovené v čl. 5 odst. 1 a 3 tohoto nařízení. Ověřuje také, zda má prodávající kapacity pro obsluhování a postupy inkasa, jež splňují požadavky uvedené v čl. 265 odst. 2 písm. h) až p) nařízení (EU) č. 575/2013 nebo rovnocenné požadavky ve třetích zemích.

Prodávající na úrovni transakce nebo sponzor na úrovni programu ABCP musí splňovat požadavek na ponechání si rizika uvedený v článku 6.

Sponzor odpovídá za dodržování článku 7 na úrovni programu ABCP a za to, že se před stanovením ceny potenciálním investorům na jejich žádost zpřístupní:

souhrnné informace požadované podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a

informace požadované podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) až e), alespoň v pracovní nebo počáteční podobě.

V případě, že sponzor neobnoví závazek financování likviditního příslibu do uplynutí doby jeho platnosti, likviditní příslib se vyčerpá a cenné papíry, u nichž nastane splatnost, se vyplatí.

Veškeré transakce ABCP provedené v rámci programu ABCP musí splňovat požadavky čl. 24 odst. 1 až 8 a 12 až 20.

Status daného programu ABCP jako STS sekuritizace zůstává zachován i tehdy, je-li nejvýše 5 % souhrnného objemu podkladových expozic transakcí ABCP, financovaných programem ABCP dočasně v nesouladu s požadavky čl. 24 odst. 9, 10 a 11.

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce se vzorek podkladových expozic pravidelně podrobuje vnějšímu ověření shody vhodnou nezávislou osobou.

Zbytková vážená průměrná životnost podkladové expozice programu ABCP nesmí být delší než dva roky.

Program ABCP musí být plně podporován sponzorem v souladu s čl. 25 odst. 2.

Program ABCP nesmí obsahovat žádnou resekuritizaci a úvěrové posílení nesmí zavádět druhou vrstvu tranší na úrovni programu.

Cenné papíry vydávané programem ABCP nesmějí zahrnovat kupní opce, doložky o rozšíření nebo jiná ustanovení, která mají vliv na jejich konečnou splatnost, pokud tyto opce nebo doložky mohou být uplatněny dle vlastního uvážení prodejce, sponzora nebo sekuritizační jednotky.

Úroková a měnová rizika vznikající na úrovni programu ABCP musí být patřičně snižována a veškerá opatření přijatá za tímto účelem musí být zveřejněna. Sekuritizační jednotka smí derivátové smlouvy uzavírat pouze pro účely zajištění úrokového nebo měnového rizika a musí zajistit, aby seskupení podkladových expozic nezahrnovalo deriváty. Uvedené deriváty se musí uzavírat a dokumentovat v souladu s běžnými standardy v oblasti mezinárodních financí.

Dokumentace související s programem ABCP musí jasně uvádět:

odpovědnost svěřenského správce a dalších subjektů s případnou fiduciární povinností vůči investorům;

smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost sponzora, jenž musí mít odborné znalosti v oblasti upisování úvěrů, případného svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb;

postupy a povinnosti nezbytné k zajištění toho, aby selhání nebo platební neschopnost obsluhovatele nevedly k ukončení obsluhy;

ustanovení pro nahrazení protistran derivátů a banky vedoucí účet na úrovni programu ABCP v případě jejich selhání, platební neschopnosti a jiných specifikovaných událostí, které nejsou zahrnuty v likviditním příslibu;

že v případě specifikovaných událostí, selhání nebo platební neschopnosti sponzora budou podniknuta nápravná opatření za účelem zajištění závazku financování nebo nahrazení poskytovatele likviditního příslibu a

že se likviditní příslib vyčerpá a cenné papíry, u nichž nastane splatnost, se vyplatí, pokud sponzor neobnoví závazek financování likviditního příslibu do uplynutí doby jeho platnosti.

Obsluhovatel musí mít odborné znalosti týkající se obsluhy expozic, které jsou svou povahou obdobné expozicím sekuritizovaným, a musí mít náležitě zdokumentovány zásady, postupy a kontroly řízení rizik v souvislosti s obsluhou expozic.

Požadavky na jednoduché, transparentní a standardizované rozvahové sekuritizace

Syntetické sekuritizace, které splňují požadavky stanovené v článcích 26b až 26e, jsou považovány za STS rozvahové sekuritizace.

Orgán EBA v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA může v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 přijmout pokyny a doporučení pro harmonizovaný výklad a uplatňování požadavků stanovených v článcích 26b až 26e tohoto nařízení.

Původce je subjektem, který má oprávnění nebo povolení v rámci Unie.

Původce, který na vlastní účet nakupuje expozice od třetí strany a pak je sekuritizuje, uplatní s ohledem na úvěr, výběr, restrukturalizaci dluhu a obsluhu, jež se použijí u těchto expozic, zásady, které nejsou méně přísné než ty, které původce uplatňuje na srovnatelné expozice, jež nebyly zakoupeny.

Podkladové expozice vznikají v rámci hlavní podnikatelské činnosti původce.

Při uzavření transakce jsou podkladové expozice drženy v rozvaze původce nebo subjektu stejné skupiny, do níž původce patří.

Původce nesmí svou expozici vůči úvěrovému riziku podkladových expozic sekuritizace zajistit nad rámec ochrany získané prostřednictvím smlouvy o zajištění úvěrového rizika.

Smlouva o zajištění úvěrového rizika musí splňovat pravidla zmírňování úvěrového rizika stanovená v článku 249 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo požadavky, které nejsou méně přísné než požadavky stanovené v daném článku, pokud daný článek není použitelný.

Původce poskytne prohlášení a záruky, že byly splněny následující požadavky:

původce nebo subjekt skupiny, ke které původce patří, mají platný právní titul k podkladovým expozicím a souvisejícím právům;

pokud je původce úvěrovou institucí ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo pojišťovnou ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice 2009/138/ES, ponechává původce nebo subjekt, který je zahrnut v rozsahu dohledu na konsolidovaném základě, úvěrové riziko podkladových expozic ve své rozvaze;

ke dni svého zařazení do sekuritizovaného portfolia splňuje každá podkladová expozice kritéria způsobilosti a všechny podmínky jiné než výskyt úvěrové události podle čl. 26e odst. 1 za účelem platby ze zajištění úvěrového rizika v souladu se smlouvou o zajištění úvěrového rizika zahrnutou do sekuritizační dokumentace;

podle nejlepšího vědomí původce obsahuje smlouva o každé podkladové expozici právní, platný, závazný a vymahatelný závazek dlužníka zaplatit částky uvedené v dané smlouvě;

podkladové expozice splňují kritéria upisování, která nejsou méně přísná než standardní kritéria upisování, která původce uplatňuje na podobné expozice, které nejsou sekuritizované;

k datu, kdy byly podkladové expozice zahrnuty do sekuritizovaného portfolia, nedošlo podle nejlepšího vědomí původce ze strany žádného z dlužníků k závažnému porušení nebo nesplnění jakékoli z jejich povinností v souvislosti s podkladovou expozicí;

transakční dokumentace podle nejlepšího vědomí původce neobsahuje nepravdivé informace týkající se podrobností podkladových expozic;

při uzavření transakce nebo v okamžiku, kdy je podkladová expozice zahrnuta do sekuritizovaného portfolia, nebyla smlouva mezi dlužníkem a původním věřitelem v souvislosti s danou podkladovou expozicí změněna tak, aby to mělo vliv na vymahatelnost nebo možnost inkasování této podkladové expozice.

Podkladové expozice splňují předem stanovená, jasná a zdokumentovaná kritéria způsobilosti, která neumožňují volnost uvážení při správě portfolia těchto expozic.

Pro účely tohoto odstavce se nahrazování expozic, které jsou v rozporu s prohlášeními či zárukami, nebo přidávání expozic, které splňují dané podmínky doplnění v případě, že sekuritizace zahrnuje lhůtu na doplnění, nepovažuje za aktivní správu portfolia.

Jakákoli expozice přidaná po datu uzavření transakce musí splňovat kritéria způsobilosti, která nejsou méně přísná než ta použitá při původním výběru podkladových expozic.

Sekuritizace je zajištěna seskupením podkladových expozic, které jsou homogenní z hlediska druhu aktiv při zohlednění konkrétních charakteristik souvisejících s peněžními toky daného druhu aktiv, včetně jejich smluvních charakteristik a charakteristik týkajících se úvěrového rizika a předčasného splacení. Seskupení podkladových expozic smí obsahovat pouze jeden druh aktiv.

Podkladové expozice podle prvního pododstavce obsahují závazky, které jsou smluvně závazné a vymahatelné s právem plného postihu dlužníků, případně ručitelů.

Podkladové expozice podle prvního pododstavce mají definované pravidelné platební toky, jejichž splátky se mohou lišit z hlediska jejich výše a které souvisejí s pronájmem, jistinou či platbou úroků nebo jiným právem na příjem z takových aktiv, z nichž pravidelné platební toky vyplývají. Podkladové expozice mohou rovněž dosahovat výnosů z prodeje jakýchkoli financovaných aktiv nebo aktiv financovaných leasingy.

Mezi podkladové expozice podle prvního pododstavce tohoto odstavce nepatří převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 44 směrnice 2014/65/EU jiné než podnikové dluhopisy nekótované v obchodním systému.

Podkladové expozice neobsahují žádnou sekuritizovanou pozici.

10.

Potenciální investoři jsou v úplnosti a bez zbytečného odkladu informováni o standardech pro upisování, na jejichž základě podkladové expozice vznikly, a o jakýchkoli jejich podstatných změnách oproti předchozím standardům pro upisování. Podkladové expozice jsou upisovány s právem plného postihu dlužníka, který není sekuritizační jednotkou. Rozhodnutí týkající se úvěru nebo upsání podkladových expozic se neúčastní žádné třetí strany.

Posouzení úvěruschopnosti dlužníka musí splňovat požadavky stanovené v článku 8 směrnice 2008/48/ES nebo v čl. 18 odst. 1 až 4, čl. 18 odst. 5 písm. a) a čl. 18 odst. 6 směrnice 2014/17/EU nebo v příslušných případech rovnocenné požadavky ve třetích zemích.

Původce nebo původní věřitel musí mít odborné znalosti v oblasti vytváření expozic podobné povahy, jako jsou sekuritizované expozice.

11.

Podkladové expozice v době výběru neobsahují expozice v selhání ve smyslu čl. 178 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 nebo expozice vůči rizikovému dlužníkovi nebo ručiteli, u kterého podle nejlepšího vědomí původce nebo původního věřitele:

byla během tří let přede dnem vzniku dluhu prohlášena platební neschopnost nebo soud v důsledku neprovedení splátky přiznal pravomocným rozhodnutím jeho věřitelům vymahatelný nárok nebo nárok náhrady škody nebo u něj během tří let přede dnem výběru podkladových expozic proběhla restrukturalizace dluhů s ohledem na jeho nevýkonné expozice, s výjimkou případů, kdy:

z restrukturalizované podkladové expozice nevznikly nové nedoplatky ode dne restrukturalizace, k níž muselo dojít alespoň jeden rok přede dnem výběru podkladových expozic; a

ii)

informace poskytnuté původcem v souladu s čl. 7 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) a písm. e) bodem i) výslovně stanovují rozsah restrukturalizovaných podkladových expozic, dobu provedení restrukturalizace a související podrobnosti i výkonnost podkladových expozic ode dne restrukturalizace;

byl v okamžiku vzniku podkladové expozice v příslušných případech veden ve veřejném rejstříku osob s nepříznivou úvěrovou historií, nebo není-li takový veřejný rejstřík, v jiném úvěrovém rejstříku, k němuž má původce nebo původní věřitel přístup; nebo

12.

Dlužníci v době začlenění podkladových expozic provedli alespoň jednu platbu, s výjimkou případů, kdy:

je sekuritizace revolvingovou sekuritizací, která je zajištěná expozicemi, které jsou splatné v jediné splátce nebo které mají splatnost kratší než jeden rok, včetně měsíčních splátek revolvingových úvěrů; nebo

expozice představuje refinancování expozice, která je již zahrnuta v transakci.

13.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 10. října 2021.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Původce nebo původní věřitel musí v souladu s článkem 6 splňovat požadavek na ponechání si rizika.

Úroková a měnová rizika vycházející ze sekuritizace a jejich potenciální vliv na platby původci a investorům musí být uvedeny v transakční dokumentaci. Taková rizika je nutné vhodně omezit a veškerá opatření přijatá za tímto účelem zveřejnit. Jakýkoli kolaterál zajišťující závazky investora v souladu se smlouvou o zajištění úvěrového rizika musí být uveden ve stejné měně, jako je uvedena platba ze zajištění úvěrového rizika.

V případě sekuritizace pomocí sekuritizační jednotky musí být výše závazků sekuritizační jednotky za platbu úroků investorům ke každému datu platby stejná nebo nižší než výše příjmu sekuritizační jednotky od původce a z jakýchkoli ujednání o kolaterálu.

Seskupení podkladových expozic nesmí zahrnovat deriváty, kromě účelu zajištění úrokového nebo měnového rizika. Uvedené deriváty se musí uzavírat a dokumentovat v souladu s běžnými standardy v oblasti mezinárodních financí.

Veškeré referenčně stanovené platby úroků ve vztahu k transakci musejí být založeny na:

obecně používaných tržních úrokových sazbách nebo obecně používaných odvětvových sazbách odrážejících náklady financování a neodkazují na komplexní vzorce nebo deriváty,

příjmu vyplývajícím z kolaterálu, který zajišťuje závazky investora v souladu se smlouvou o zajištění.

Veškeré referenčně stanovené platby úroků splatné v souvislosti s podkladovými expozicemi musejí vycházet z obecně používaných tržních úrokových sazeb nebo obecně používaných odvětvových sazeb odrážejících náklady financování a nesmějí odkazovat na komplexní vzorce nebo deriváty.

Poté, co nastane rozhodná událost pro vymáhání ve vztahu k původci, je investor oprávněn přistoupit k vymáhání .

V případě sekuritizace pomocí sekuritizační jednotky, je-li doručena výzva k vynucenému splacení nebo ukončení smlouvy o zajištění úvěrového rizika, nesmí být v sekuritizační jednotce zablokována žádná částka nad rámec toho, co je nezbytné k zajištění provozního fungování této sekuritizační jednotky, uhrazení platby ze zajištění podkladových expozic v selhání, u kterých v době ukončení stále probíhá restrukturalizace, nebo řádného vyplacení investorů v souladu se smluvními podmínkami sekuritizace.

Ztráty budou alokovány držitelům sekuritizační pozice podle seniority tranší, počínaje nejpodřízenější tranší.

Postupné splácení se použije na všechny tranše s cílem stanovit dlužnou částku tranší ke každému datu platby, počínaje tranší s nejvyšší předností.

Odchylně od druhého pododstavce musí být v transakcích s nonsekvenční prioritou plateb stanoveny rozhodné události související s výkonností podkladových expozic, jež povedou k tomu, že se priorita plateb splátek vrátí k sekvenčním platbám v pořadí podle přednosti. Tyto rozhodné události související s výkonností musejí zahrnovat alespoň:

Orgán EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem týkajících se specifikace a případně kalibrace rozhodných událostí souvisejících s výkonností.

Orgán EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. června 2021.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených ve čtvrtém pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Při splácení tranší se kolaterál ve výši splátky daných tranší vrátí investorům, pokud investoři dané tranše zajistili kolaterálem.

Pokud ve spojení s podkladovými expozicemi dojde k úvěrové události uvedené v článku 26e a restrukturalizace dluhu pro dané expozice nebyla dokončena, výše zajištění úvěrového rizika, které zbývá k jakémukoli datu platby, se musí přinejmenším rovnat nesplacené nominální hodnotě daných podkladových expozic, při odečtení výše jakékoli průběžné platby, která byla ve spojení s danými podkladovými expozicemi provedena.

zhoršení úvěrové kvality podkladových expozic na předem stanovenou prahovou hodnotu nebo pod ni;

nárůst ztrát nad předem stanovenou prahovou hodnotu,

nevytvoření dostatečného objemu nových podkladových expozic dosahujících předem stanovené úvěrové kvality během stanoveného období.

Transakční dokumentace musí jasně uvádět:

smluvní závazky, povinnosti a odpovědnost obsluhovatele, svěřenského správce a jiných poskytovatelů pomocných služeb, podle potřeby, a nezávislého ověřovatele uvedeného v čl. 26e odst. 4;

ustanovení, která zajistí nahrazení obsluhovatele, svěřenského správce, jiných poskytovatelů pomocných služeb nebo nezávislého ověřovatele uvedeného v čl. 26e odst. 4 v případě selhání nebo platební neschopnosti některého z těchto poskytovatelů, pokud se tito poskytovatelé služeb liší od původce, a to způsobem, který nevede k ukončení poskytování těchto služeb;

postupy obsluhy, jež se použijí na podkladové expozice od data uzávěrky transakce, a okolnosti, za kterých mohou být takové postupy změněny;

normy obsluhy, které musí obsluhovatel dodržovat v souvislosti s obsluhou podkladových expozic po celou dobu existence sekuritizace.

Obsluhovatel musí mít odborné znalosti týkající se obsluhy expozic, které jsou svou povahou obdobné sekuritizovaným expozicím, a mít náležitě zdokumentované a vhodné zásady, postupy a kontroly řízení rizik v souvislosti s obsluhou expozic.

Obsluhovatel uplatňuje na podkladové expozice postupy obsluhy, které jsou alespoň stejně přísné jako ty, které použil původce na obdobné expozice, jež nejsou sekuritizovány.

Původce vede aktuální rejstřík referencí, aby mohly být vždy identifikovány podkladové expozice. Rejstřík identifikuje referenční dlužníky, referenční závazky, na jejichž základě vznikají podkladové expozice, a u každé podkladové expozice nominální hodnotu, která je chráněná a nesplacená.

10.

Transakční dokumentace musí obsahovat jasná ustanovení usnadňující včasné řešení konfliktů mezi různými kategoriemi investorů. V případě sekuritizace pomocí sekuritizační jednotky musí být hlasovací práva jasně vymezena a přidělena držitelům cenných papírů, a musí být jasně určena odpovědnost svěřenského správce a dalších subjektů, které mají fiduciární povinnost vůči investorům.

Původce musí potenciálním investorům před stanovením ceny zpřístupnit údaje o statické a dynamické historické výkonnosti v oblasti selhání a ztráty, jako jsou údaje o prodlení a selhání, u expozic zásadně podobných těm, které jsou sekuritizovány, a zdroje těchto údajů i důvody uváděné podobnosti. Tyto údaje musejí pokrýt dobu nejméně pěti let.

Před uzavřením transakce se vzorek podkladových expozic podrobí vnějšímu ověření vhodnou a nezávislou osobou, včetně ověření toho, že podkladové expozice jsou způsobilé pro zajištění úvěrového rizika podle smlouvy o zajištění úvěrového rizika.

Původce zpřístupní potenciálním investorům před stanovením ceny sekuritizace model peněžních toků ze závazků, který přesně zachycuje smluvní vztah mezi podkladovými expozicemi a toky plateb mezi původcem, investory, ostatními třetími stranami a v příslušném případě sekuritizační jednotkou, a po stanovení ceny sekuritizace zpřístupní tento model investorům průběžně a potenciálním investorům na požádání.

V případě sekuritizace, jejímiž podkladovými expozicemi jsou půjčky na obytné nemovitosti nebo půjčky či leasingy na automobily, zveřejní původce v rámci informací zpřístupňovaných podle čl. 7 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) dostupné informace o environmentální výkonnosti aktiv, která jsou danými půjčkami na obytné nemovitosti nebo půjčkami či leasingy na automobily financována.

Za dodržování článku 7 odpovídá původce. Informace požadované v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) se před stanovením ceny zpřístupní potenciálním investorům na jejich žádost. Informace požadované v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) až d) se zpřístupní před stanovením ceny alespoň v pracovní nebo počáteční podobě. Konečná dokumentace se investorům zpřístupní nejpozději 15 dnů po uzavření transakce.

Návrhy regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce případně zohlední regulační technické normy vypracované v souladu s mandátem, který evropským orgánům dohledu uděluje nařízení (EU) 2019/2088, zejména článek 2a a čl. 4 odst. 6 a 7 uvedeného nařízení, nebo z nich vycházejí.

Požadavky týkající se smlouvy o zajištění úvěrového rizika, nezávislého ověřovatele a syntetického nadměrného rozpětí

Smlouva o zajištění úvěrového rizika pokrývá alespoň následující úvěrové události:

pokud je přenesení rizika dosaženo použitím záruk, úvěrové události uvedené v čl. 215 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

pokud je přenesení rizika dosaženo použitím úvěrových derivátů, úvěrové události uvedené v čl. 216 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013.

Úlevy ve smyslu článku 47b nařízení (EU) č. 575/2013 poskytnuté na podkladové expozice nebrání tomu, aby nastaly způsobilé úvěrové události.

Platba ze zajištění úvěrového rizika, která následuje po vzniku úvěrové události, se vypočítá na základě skutečné ztráty, kterou původce nebo původní věřitel utrpěl, v souladu s jejich standardními zásadami a postupy zpětného získání pro příslušné typy expozic a bude zaznamenána do jejich účetních závěrek v okamžiku provedení platby. Poslední platba ze zajištění úvěrového rizika je splatná ve stanoveném časovém období následujícím po restrukturalizaci dluhu za příslušnou podkladovou expozici, pokud je restrukturalizace dluhu dokončena před stanoveným okamžikem závazné splatnosti nebo předčasným ukončením smlouvy o zajištění úvěrového rizika.

Průběžná platba ze zajištění úvěrového rizika musí být provedena nejpozději šest měsíců po vzniku úvěrové události podle odstavce 1 v případech, kdy restrukturalizace dluhu u ztrát za příslušnou podkladovou expozici nebyla dokončena do konce daného šestiměsíčního období. Průběžná platba ze zajištění úvěrového rizika musí být minimálně vyšší než:

Pokud je provedena průběžná platba ze zajištění úvěrového rizika, musí být poslední platba ze zajištění úvěrového rizika uvedená v prvním pododstavci provedena za účelem úpravy průběžného vyrovnání ztrát dle skutečné ztráty.

Metodu výpočtu průběžné a poslední platby ze zajištění úvěrového rizika stanoví smlouva o zajištění úvěrového rizika.

Platba ze zajištění úvěrového rizika je úměrná podílu nesplacené nominální hodnoty odpovídající podkladové expozice, na kterou se vztahuje smlouva o zajištění úvěrového rizika.

Právo původce získat platbu ze zajištění úvěrového rizika je vymahatelné. Částky splatné investorem na základě smlouvy o zajištění úvěrového rizika jsou jasně stanoveny ve smlouvě o zajištění úvěrového rizika a omezeny. Dané částky je možné vypočítat za všech okolností. Smlouva o zajištění úvěrového rizika jasně stanoví okolnosti, za nichž jsou investoři povinni platbu provést. Nezávislý ověřovatel uvedený v odstavci 4 posoudí, zda takové okolnosti nastaly.

Výše platby ze zajištění úvěrového rizika se vypočte na úrovni jednotlivé podkladové expozice, u které nastala úvěrová událost.

Smlouva o zajištění úvěrového rizika stanoví maximální dobu prodloužení, která se použije na restrukturalizaci dluhu za podkladové expozice, v souvislosti s nimiž nastala úvěrová událost podle odstavce 1, ale kde restrukturalizace dluhu nebyla k plánovanému zákonnému termínu splatnosti nebo k datu předčasného ukončení smlouvy o zajištění úvěrového rizika dokončena. Tato doba prodloužení není delší než dva roky. Smlouva o zajištění úvěrového rizika stanoví, že do konce takové doby prodloužení musí být provedena poslední platba ze zajištění úvěrového rizika na základě původcova odhadu konečné ztráty, který by původce musel zaznamenat v jeho účetní uzávěrce v dané době v případě, že by smlouva o zajištění úvěrového rizika neexistovala a nepokrývala žádné ztráty.

V případě, že byla smlouva o zajištění úvěrového rizika ukončena, bude restrukturalizace dluhu pokračovat s ohledem na veškeré nevyřízené úvěrové události, které nastaly před tímto ukončením, a to stejným způsobem, který je uveden v prvním pododstavci.

Prémie za zajištění úvěrového rizika, které mají být uhrazeny podle smlouvy o zajištění úvěrového rizika, jsou strukturovány jako podmíněné nesplacenou nominální hodnotou výkonných sekuritizovaných expozic v okamžiku platby a zohledňují riziko zajištěné tranše. Smlouva o zajištění úvěrového rizika pro takové účely nestanoví zaručené odměny, úhrady odměn předem, slevové mechanismy nebo jiné mechanismy, které mohou zabránit skutečné alokaci ztrát investorům nebo ji snížit nebo vrátit část uhrazené odměny původci po uplynutí doby splatnosti transakce.

Odchylně od třetího pododstavce tohoto odstavce je povoleno provádět úhradu odměn předem, pokud je to v souladu s předpisy týkajícími se poskytování státní pomoci, a to v případech, kdy je ve vnitrostátním právu členského státu výslovně stanoven systém záruk a využívá protizáruku kteréhokoli ze subjektů uvedených v čl. 214 odst. 2 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 575/2013.

Transakční dokumentace popisuje, jak jsou prémie za zajištění úvěrového rizika a případné kupóny vypočítány s ohledem na každé datum platby po dobu celé existence sekuritizace.

Právo investorů získat prémii za zajištění úvěrového rizika je vymahatelné.

Původce jmenuje nezávislého ověřovatele přede dnem uzavření transakce. Nezávislý ověřovatel u každé podkladové expozice, pro kterou je vydáno oznámení o úvěrové události, ověřuje alespoň následující skutečnosti:

že úvěrová událost uvedená v oznámení o úvěrové události je úvěrovou událostí v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě o zajištění úvěrového rizika;

že podkladová expozice byla v době vzniku dané úvěrové události zahrnuta v referenčním portfoliu;

že podkladová expozice splňovala v době svého zahrnutí do referenčního portfolia kritéria způsobilosti;

že v případech, kdy byla podkladová expozice přidána do sekuritizace v důsledku doplnění, splňovalo takové doplnění příslušné podmínky;

že konečná ztráta souhlasí se ztrátou, kterou původce zaznamenal do svého výkazu zisků a ztrát;

že ztráty ve vztahu k podkladovým expozicím byly v okamžiku poslední platby ze zajištění úvěrového rizika správně přiděleny investorům.

Nezávislý ověřovatel je nezávislý na původci, investorech a v příslušných případech i sekuritizační jednotce a své jmenování do funkce nezávislého ověřovatele přijal před datem uzávěrky transakce.

Nezávislý ověřovatel může provést ověření na vzorku namísto ověřování každé jednotlivé podkladové expozice, za kterou je platba ze zajištění úvěrového rizika požadována. Investoři však mohou požádat o ověření způsobilosti jakékoli podkladové expozice, pokud nejsou spokojeni s ověřením prostřednictvím vzorku.

Původce do transakční dokumentace zahrne závazek, že nezávislému ověřovateli poskytne všechny nezbytné informace k ověření požadavků uvedených v prvním pododstavci.

Původce nesmí ukončit transakci před její plánovanou splatností z jiného než níže uvedeného důvodu:

platební neschopnost investora;

neschopnost investora zaplatit jakékoli částky splatné podle smlouvy o zajištění úvěrového rizika nebo porušení jakékoli významné povinnosti stanovené v transakčních dokumentech, k němuž dojde ze strany investora;

relevantní regulační události, včetně:

relevantní změny v unijních nebo vnitrostátních právních předpisech, relevantní změny případně provedené příslušnými orgány v souvislosti s úředně zveřejňovaným výkladem těchto právních předpisů, nebo příslušné změny ve zdanění či účetním zpracování transakcí, které mají významný nepříznivý dopad na ekonomickou účinnost transakce, vždy porovnávané s ekonomickou účinností transakce, jež byla očekávána v okamžiku uzavření transakce, a které nebylo možné v takovém okamžiku rozumně očekávat,

ii)

rozhodnutí příslušného orgánu, že původce nebo jakýkoli přidružený subjekt původce není nebo již není oprávněn uznat převod významného úvěrového rizika v souladu s čl. 245 odst. 2 nebo 3 nařízení (EU) č. 575/2013 v souvislosti se sekuritizací;

využití opce na ukončení transakce v daném časovém okamžiku („time call“), pokud se časové období měřené od data uzávěrky transakce rovná nebo je delší než vážená průměrná životnost původního referenčního portfolia ke dni uzávěrky transakce;

uplatnění opce na zpětný odkup ve smyslu čl. 242 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

v případě osobního zajištění úvěrového rizika se investor již nadále nekvalifikuje jako způsobilý poskytovatel zajištění v souladu s požadavky stanovenými v odstavci 8.

Transakční dokumentace uvádí, zda jsou jakákoli práva na koupi uvedená v písmenech d) a e) zahrnuta v dotčené transakční dokumentaci a jakým způsobem jsou tato práva na koupi strukturována.

Pro účely písmene d) nesmí být opce typu „time call“ strukturována způsobem, který by zabránil alokaci ztrát na pozice úvěrového posílení nebo jiné pozice, jež drží investoři, ani jiným způsobem poskytujícím úvěrové posílení.

Pokud se uplatní opce typu „time call“, původci informují příslušné orgány o tom, jak jsou požadavky uvedené ve druhém a třetím pododstavci plněny, včetně odůvodnění použití opce typu „time call“ a důvěryhodného vysvětlení prokazujícího, že důvodem pro použití této opce není zhoršení kvality podkladových aktiv.

V případě majetkového zajištění úvěrového rizika je po ukončení smlouvy o zajištění úvěrového rizika kolaterál vrácen investorům podle seniority tranší na základě ustanovení příslušného insolvenčního práva, které se vztahuje na původce.

Investoři nesmějí ukončit transakci před její plánovanou splatností z žádného jiného důvodu, než je neschopnost uhradit prémii za zajištění úvěrového rizika nebo jiné závažné porušení smluvních závazků ze strany původce.

Původce může provést syntetické nadměrné rozpětí, které je pro investory dostupné jako úvěrové posílení, pokud jsou splněny všechny z následujících podmínek:

výše syntetického nadměrného rozpětí, které původce použije jako úvěrové posílení v každém platebním období, je uvedena v transakční dokumentaci a vyjádřena fixní procentuální sazbou celkového zůstatku portfolia na počátku příslušného platebního období (fixní syntetické nadměrné rozpětí);

syntetické nadměrné rozpětí, které není použito k pokrytí úvěrových ztrát, které nastanou během každého platebního období, musí být vráceno původci;

v případě původců, kteří používají přístup založený na interním ratingu (dále jen „přístup IRB“) uvedený v čl. 143 nařízení (EU) č. 575/2013, není roční celková přidělená částka vyšší než výše regulační očekávané ztráty všech podkladových expozic za daný rok, která se vypočítá v souladu s článkem 158 uvedeného nařízení;

v případě původců, kteří nepoužívají přístup IRB uvedený v článku 143 nařízení (EU) č. 575/2013, je výpočet roční očekávané ztráty podkladového portfolia jasně stanoven v transakční dokumentaci;

transakční dokumentace stanoví podmínky uvedené v tomto odstavci.

Smlouva o zajištění úvěrového rizika musí mít jednu z následujících forem:

záruka, která splňuje požadavky uvedené v části třetí hlavě II kapitole 4 nařízení (EU) č. 575/2013, kterou je úvěrové riziko převedeno na jakýkoli subjekt uvedený v čl. 214 odst. 2 písm. a) až d) nařízení (EU) č. 575/2013, pokud výše expozice vůči investorovi činí 0 % rizikové váhy podle části třetí hlavy II kapitoly 2 uvedeného nařízení;

záruka, která splňuje požadavky uvedené v části třetí hlavě II kapitole 4 nařízení (EU) č. 575/2013, která využívá protizáruku jakéhokoli subjektu uvedeného v písmenu a) tohoto odstavce; nebo

jiné zajištění úvěrového rizika neuvedené v písmenech a) a b) tohoto odstavce ve formě záruky, úvěrového derivátu nebo úvěrového dluhového cenného papíru, které splňují požadavky stanovené v článku 249 nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou závazky investora zajištěny kolaterálem, který splňuje požadavky stanovené v odstavcích 9 a 10 tohoto článku.

Jiné zajištění úvěrového rizika uvedené v odst. 8 písm. c) musí splňovat následující požadavky:

právo původce použít kolaterál ke splnění závazků investorů ohledně úhrady ze zajištění je vymahatelné a jeho vymahatelnost je zajištěná vhodnou dohodou o kolaterálu;

právo investorů vrátit jakýkoli kolaterál, který nebyl použit za účelem provedení platby ze zajištění, je-li sekuritizace zrušena nebo jsou-li tranše splaceny, je vymahatelné;

pokud je kolaterál investován do cenných papírů, jsou v transakční dokumentaci stanovena kritéria způsobilosti a ujednání o úschově daných cenných papírů.

Transakční dokumentace určí, zda jsou investoři nadále vystaveni úvěrovému riziku původce.

Původce získá stanovisko kvalifikovaného právního poradce, který potvrdí vymahatelnost zajištění úvěrového rizika ve všech příslušných jurisdikcích.

10.

V případech, ve kterých je zajištění úvěrového rizika poskytnuto v souladu s odst. 8 písm. c) tohoto článku, mají původce a investor možnost využít kolaterál vysoké kvality, kterým se rozumí:

kolaterál ve formě dluhových cenných papírů s rizikovou váhou 0 % uvedených v části třetí hlavě II kapitole 2 nařízení (EU) č. 575/2013, které splňují všechny následující podmínky:

tyto dluhové cenné papíry mají zbývající maximální dobu splatnosti tři měsíce, což nepřesahuje dobu zbývající do příštího data platby;

ii)

tyto dluhové cenné papíry mohou být vyplaceny v hotovosti ve výši rovnající se zůstatku zajištěné tranše,

iii)

tyto dluhové cenné papíry drží schovatel, který je nezávislý na původci a investorech;

kolaterál v hotovosti držený nezávislou úvěrovou institucí se stupněm úvěrové kvality 3 nebo vyšším v souladu s přiřazováním stanoveným v článku 136 nařízení (EU) č. 575/2013.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce, s výhradou výslovného souhlasu v konečné transakční dokumentaci ze strany investora a po provedení postupů náležité péče podle článku 5 tohoto nařízení, včetně posouzení případné relevantní expozice úvěrového rizika protistrany, smí mít pouze původce přístup k vysoce kvalitnímu kolaterálu ve formě hotovostních vkladů u původce nebo jednoho z jeho přidružených subjektů, pokud původce nebo jeden z jeho přidružených subjektů splňuje úvěrovou kvalitu minimálně na stupni 2 v souladu s přiřazováním stanoveným v článku 136 nařízení (EU) č. 575/2013.

Příslušné orgány určené podle čl. 29 odst. 5 mohou po konzultaci s orgánem EBA povolit kolaterál ve formě hotovostních vkladů u původce nebo jednoho z jeho přidružených subjektů, pokud původce nebo jeden z jeho přidružených subjektů splňuje úvěrovou kvalitu na stupni 3, lze-li doložit obtíže na trhu, objektivní překážky související se stupněm úvěrové kvality přiděleným členskému státu instituce nebo významné potenciální problémy v oblasti koncentrace v dotčeném členském státě kvůli uplatňování požadavku, aby úvěrová kvalita byla minimálně na stupni 2, který je uveden ve druhém pododstavci.

Pokud nezávislá úvěrová instituce nebo původce nebo jeden z jeho přidružených subjektů již nesplňují minimální stupeň úvěrové kvality , je kolaterál do devíti měsíců převeden na nezávislou úvěrovou instituci se stupněm úvěrové kvality 3 nebo vyšším, nebo se kolaterál investuje do cenných papírů, které splňují kritéria stanovená v písmeni a) prvního pododstavce.

Požadavek stanovený tímto odstavcem se považuje za splněný v případě investic do úvěrových dluhových cenných papírů vydaných původcem v souladu s článkem 218 nařízení (EU) č. 575/2013.

Orgán EBA sleduje uplatňování postupů zajištění stanovených v tomto článku a věnuje pozornost především úvěrovému riziku protistrany a dalším hospodářským a finančním rizikům neseným investory, která z těchto postupů zajištění vyplývají.

Do 10. října 2023 předloží Komise na základě zprávy orgánu EBA Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto článku se zvláštním zaměřením na riziko nadměrného nahromadění úvěrového rizika protistrany ve finančním systému, případně spolu s legislativním návrhem na změnu tohoto článku.

Původci a sponzoři pomocí šablony uvedené v odstavci 7 tohoto článku společně oznámí orgánu ESMA, že sekuritizace splňuje požadavky uvedené v článcích 19 až 22, článcích 23 až 26, nebo článcích 26a až 26e (dále jen „oznámení STS sekuritizace“). V případě programu ABCP za oznámení skutečnosti, že tento program a v jeho rámci i transakce ABCP splňují požadavky článku 24, odpovídá pouze sponzor. V případě syntetické sekuritizace je za oznámení odpovědný pouze původce.

Oznámení STS sekuritizace musí obsahovat vysvětlení původce a sponzora o způsobu dosažení souladu s kritérii pro STS sekuritizace stanovenými v článcích 20 až 22, článcích 24 až 26 nebo článcích 26b až 26e.

Orgán ESMA oznámení STS sekuritizace zveřejní na svých oficiálních internetových stránkách podle odstavce 5 tohoto článku. Původci a sponzoři sekuritizace informují o oznámení STS sekuritizace své příslušné orgány a určí mezi sebou jeden subjekt, který bude prvním kontaktním místem pro investory a příslušné orgány.

►M1 Původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka mohou při posuzování toho, zda sekuritizace splňuje požadavky článků 19 až 22, článků 23 až 26 nebo článků 26a až 26e, využívat služeb třetí strany s povolením podle článku 28. ◄ Využitím takové služby však nesmí být za žádných okolností dotčena odpovědnost původce, sponzora nebo sekuritizační jednotky za plnění jejich právních povinností vyplývajících z tohoto nařízení. Využitím takové služby nejsou dotčeny povinnosti institucionálních investorů stanovené v článku 5.

►M1 Pokud původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka při posuzování toho, zda sekuritizace splňuje články 19 až 22, články 23 až 26 nebo články 26a až 26e, využijí služeb třetí strany s povolením podle článku 28, musí oznámení STS sekuritizace obsahovat prohlášení, že dodržení kritérií pro STS sekuritizace bylo potvrzeno touto třetí stranou s povolením. ◄ Oznámení musí obsahovat název této třetí strany s povolením, její místo usazení a název příslušného orgánu, který jí povolení udělil.

Není-li původce nebo původní věřitel úvěrovou institucí nebo investičním podnikem ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013 usazeným v Unii, k oznámení podle odstavce 1 tohoto článku se připojí:

potvrzení původce nebo původního věřitele, že úvěry poskytuje na základě řádných a jasně vymezených kritérií a jasně stanovených postupů pro schvalování, změnu, obnovení a financování úvěrů a že má zavedeny účinné systémy uplatňování těchto postupů v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, a

prohlášení původce nebo původního věřitele o tom, zda je poskytnutí úvěru uvedené v písmeni a) předmětem dohledu.

Přestane-li sekuritizace splňovat požadavky uvedené v článcích 19 až 22, článcích 23 až 26 nebo článcích 26a až 26e, oznámí to původce a případně sponzor neprodleně orgánu ESMA a informují svůj příslušný orgán.

►M1 Orgán ESMA vede na svých oficiálních internetových stránkách seznam všech sekuritizací, ve vztahu k nimž mu původci a sponzoři oznámili, že splňují požadavky uvedené v článcích 19 až 22, článcích 23 až 26 nebo článcích 26a až 26e. ◄ Orgán ESMA každou takto oznámenou sekuritizaci neprodleně doplní na uvedený seznam. Orgán ESMA tento seznam aktualizuje, pokud dané sekuritizace na základě rozhodnutí příslušných orgánů nebo oznámení původce nebo sponzora již nejsou považovány za STS sekuritizace. Pokud příslušný orgán uložil správní sankce v souladu s článkem 32, oznámí to neprodleně orgánu ESMA. Orgán ESMA ve svém seznamu neprodleně uvede, že příslušný orgán ve vztahu k dané sekuritizaci uložil správní sankce.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 10. října 2021

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení vypracuje orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA návrh prováděcích technických norem pro stanovení šablon k použití při poskytování informací podle odstavce 6.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do 10. října 2021

Komisi se svěřuje pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v tomto odstavci podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

►M1 Třetí strana uvedená v čl. 27 odst. 2 musí mít povolení příslušného orgánu posuzovat soulad sekuritizací s kritérii pro STS sekuritizace stanovenými v článcích 19 až 22, článcích 23 až 26 nebo článcích 26a až 26e. ◄ Příslušný orgán povolení udělí, pokud jsou splněny tyto podmínky:

třetí strana účtuje původcům, sponzorům nebo sekuritizačním jednotkám zapojeným do sekuritizací, které posuzuje, pouze nediskriminační poplatky, které jsou založeny na nákladech a neliší se podle výsledků jejího posouzení ani na nich jinak nezávisí;

třetí strana není ani regulovaným podnikem ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice 2002/87/ES, ani ratingovou agenturou ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1060/2009, a provádění ostatních činností této třetí strany neohrožuje nezávislost ani čestnost a poctivost jejích posouzení;

třetí strana neposkytuje původci, sponzorovi nebo sekuritizační jednotce zapojeným do sekuritizací, které posuzuje, žádný druh poradenských, auditních ani srovnatelných služeb;

členové řídícího orgánu třetí strany mají odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jsou přiměřené jejímu úkolu, mají dobrou pověst a jsou bezúhonní;

v řídícím orgánu třetí strany jsou alespoň jednou třetinou a nejméně dvěma členy zastoupeni nezávislí odborníci;

třetí strana učiní všechny nezbytné kroky k zajištění toho, aby ověření souladu s kritérii pro STS sekuritizace nebylo ovlivněno existujícími či potenciálními střety zájmů nebo obchodními vztahy této třetí strany, jejích akcionářů či podílníků, manažerů, zaměstnanců či jakýchkoli jiných fyzických osob, jejichž služby má tato třetí strana k dispozici nebo nad jejichž službami má kontrolu. Za tímto účelem třetí strana zřídí, udržuje, vynucuje a dokumentuje účinný systém vnitřní kontroly, kterým se řídí provádění zásad a postupů s cílem určit potenciální střety zájmů a předcházet jim. Potenciální nebo existující střety zájmů, které byly určeny, musí být neprodleně odstraněny nebo zmírněny a zveřejněny. Pro zajištění nezávislosti posouzení dodržení podmínek pro STS sekuritizace třetí strana zřídí, udržuje, vynucuje a dokumentuje odpovídající zásady a postupy. Třetí strana tyto zásady a postupy pravidelně sleduje a přezkoumává, aby vyhodnotila jejich účinnost a posoudila, zda je třeba je aktualizovat, a

třetí strana může prokázat, že zavedla vhodná provozní opatření a interní postupy, jež jí umožňují posoudit dodržení podmínek pro STS sekuritizace.

Příslušný orgán může povolení odejmout, domnívá-li se, že třetí strana zásadním způsobem porušuje první pododstavec.

Třetí strana s povolením podle odstavce 1 neprodleně svému příslušnému orgánu oznámí veškeré podstatné změny informací poskytnutých na základě uvedeného odstavce nebo jakékoli jiné změny, o kterých se lze přiměřeně domnívat, že by mohly mít vliv na posouzení jejího příslušného orgánu.

Příslušný orgán může třetí straně uvedené v odstavci 1 účtovat poplatky založené na nákladech, aby pokryl nezbytné výdaje související s posuzováním žádostí o povolení a s následným sledováním souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1.

Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňující informace, které mají být poskytnuty příslušným orgánům v žádosti třetí strany o povolení v souladu s odstavcem 1.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. července 2018.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Na dodržování povinností stanovených v článku 5 tohoto nařízení dohlížejí následující příslušné orgány v souladu s pravomocemi udělenými příslušnými právními akty:

pro pojišťovny a zajišťovny příslušný orgán určený v souladu s čl. 13 bodem 10 směrnice 2009/138/ES;

pro správce alternativních investičních fondů odpovědný příslušný orgán určený v souladu s článkem 44 směrnice 2011/61/EU;

pro SKIPCP a jejich správcovské společnosti příslušný orgán určený v souladu s článkem 97 směrnice 2009/65/ES;

pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění příslušný orgán určený v souladu s čl. 6 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ( 13 );

pro úvěrové instituce nebo investiční podniky příslušný orgán určený v souladu s článkem 4 směrnice 2013/36/EU, včetně ECB, pokud jde o zvláštní úkoly, které jí svěřuje nařízení (EU) č. 1024/2013.

Příslušné orgány odpovědné za dohled nad sponzory v souladu s článkem 4 směrnice 2013/36/EU, včetně ECB, pokud jde o zvláštní úkoly, které jí svěřuje nařízení (EU) č. 1024/2013, dohlížejí na to, aby sponzoři dodržovali povinnosti stanovené v článcích 6 až 9 tohoto nařízení.

Pokud jsou původci, původní věřitelé a sekuritizační jednotky subjekty podléhajícími dohledu v souladu se směrnicemi 2003/41/ES, 2009/138/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU a 2013/36/EU a s nařízením (EU) č. 1024/2013, dohlížejí relevantní příslušné orgány určené v souladu s uvedenými akty, včetně ECB, pokud jde o zvláštní úkoly, které jí svěřuje nařízení (EU) č. 1024/2013, na dodržování povinností stanovených v článcích 6 až 9 tohoto nařízení.

Pro původce, původní věřitele a sekuritizační jednotky, kteří jsou usazeni v Unii a na něž se nevztahují legislativní akty Unie uvedené v odstavci 3, určí členské státy jeden nebo více příslušných orgánů pro dohled nad dodržováním povinností stanovených v článcích 6 až 9. Členské státy informují Komisi a orgán ESMA o určení příslušných orgánů podle tohoto odstavce do 1. ledna 2019. Tato povinnost neplatí ve vztahu k subjektům, které pouze prodávají expozice v rámci programu ABCP či jiné sekuritizační transakce nebo systému a nevytvářejí aktivně expozice primárně pro účely jejich pravidelné sekuritizace.

Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů pro dohled nad tím, jak původci, sponzoři a sekuritizační jednotky dodržují články 18 až 27 a jak třetí strany dodržují článek 28. ►M1 Členské státy informují Komisi a orgán ESMA o určení příslušných orgánů podle tohoto odstavce do 10. října 2021. Do doby, než bude určen příslušný orgán pro dohled nad dodržováním požadavků uvedených v článcích 26a až 26e, dohlíží na jejich dodržování rovněž příslušný orgán určený pro dohled nad dodržováním požadavků uvedených v článcích 18 až 27 platných ke dni 8. dubna 2021. ◄

Odstavec 5 tohoto článku se nepoužije ve vztahu k subjektům, které pouze prodávají expozice v rámci programu ABCP či jiné sekuritizační transakce nebo systému a nevytvářejí aktivně expozice primárně pro účely jejich pravidelné sekuritizace. V takovém případě původce nebo sponzor ověří, že tyto subjekty splňují příslušné povinnosti stanovené v článcích 18 až 27.

Orgán ESMA zajistí v souladu se svými úkoly a pravomocemi stanovenými v nařízení (EU) č. 1095/2010 důsledné uplatňování a vymáhání povinností stanovených v článcích 18 až 27 tohoto nařízení. Orgán ESMA sleduje v souladu s článkem 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ( 14 ) sekuritizační trh v Unii a v souladu s článkem 40 nařízení (EU) č. 600/2014 uplatňuje své pravomoci dočasně zasáhnout.

Orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam příslušných orgánů uvedených v tomto článku.

Každý členský stát zajistí, aby příslušný orgán určený v souladu s čl. 29 odst. 1 až 5 měl dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci nezbytné k plnění svých povinností podle tohoto nařízení.

Příslušný orgán pravidelně přezkoumává ujednání, postupy a mechanismy, které původci, sponzoři, sekuritizační jednotky a původní věřitelé zavedli pro dosažení souladu s tímto nařízením.

Příslušné orgány vyžadují, aby rizika plynoucí ze sekuritizačních transakcí, včetně rizik ztráty dobré pověsti, byla hodnocena a řešena prostřednictvím vhodných politik a postupů původců, sponzorů, sekuritizačních jednotek a původních věřitelů.

Příslušný orgán v příslušných případech sleduje v rámci obezřetnostního dohledu, jejž vykonává v oblasti sekuritizace, konkrétní dopady účasti na sekuritizačním trhu na stabilitu finanční instituce, jež působí jako původní věřitel, původce, sponzor nebo investor, přičemž, aniž by tím byla dotčena přísnější odvětvová regulace, zohledňuje:

velikost kapitálových rezerv;

velikost rezerv v oblasti likvidity a

riziko likvidity pro investory v důsledku nesouladu mezi splatností jejich financování a investicemi.

Jestliže příslušný orgán odhalí podstatné riziko ohrožující finanční stabilitu finanční instituce nebo finančního systému jako celku, přijme bez ohledu na své povinnosti vyplývající z článku 36 opatření ke snížení těchto rizik a podá zprávu o svých zjištěních určenému orgánu příslušnému k uplatnění makroobezřetnostních nástrojů podle nařízení (EU) č. 575/2013 a Evropské radě pro systémová rizika.

Příslušný orgán sleduje každé případné obcházení povinností stanovených v čl. 6 odst. 2 a zajistí, aby byly uplatňovány sankce podle článků 32 a 33.

V rámci svého mandátu odpovídá Evropská rada pro systémová rizika za makroobezřetnostní dohled nad sekuritizačním trhem Unie.

Evropská rada pro systémová rizika nepřetržitě sleduje vývoj na sekuritizačních trzích s cílem přispívat k předcházení systémovým rizikům pro finanční stabilitu v Unii, která jsou důsledkem vývoje v rámci finančního systému, nebo k jejich snižování, při zohlednění makroekonomického vývoje, aby nedocházelo k výskytu rozsáhlých finančních problémů. Kdykoli to považuje za nezbytné, avšak alespoň jednou za tři roky, zveřejní Evropská rada pro systémová rizika ve spolupráci s orgánem EBA zprávu o dopadech sekuritizačního trhu na finanční stabilitu s cílem poukázat na rizika pro finanční stabilitu.

Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku a zpráva uvedená v článku 44, zveřejní Evropská rada pro systémová rizika v úzké spolupráci s evropskými orgány dohledu do 31. prosince 2022 zprávu posuzující dopad zavedení STS rozvahových sekuritizací na finanční stabilitu a případná potenciální systémová rizika, jako jsou rizika vyplývající z koncentrace a vzájemné propojenosti mezi neveřejnými prodejci úvěrového zajištění.

Zpráva Evropské rady pro systémová rizika uvedená v prvním pododstavci zohlední specifika syntetické sekuritizace, totiž její typickou nestandardní a soukromou povahu na finančních trzích, přičemž Evropská rada pro systémová rizika ve své zprávě dále zhodnotí, zda zacházení s STS rozvahovými sekuritizacemi přispívá k celkovému snížení rizik v rámci finančního systému a k lepšímu financování reálné ekonomiky.

Při přípravě své zprávy využívá Evropská rada pro systémová rizika různé relevantní zdroje údajů, jako jsou:

V souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 poskytne Evropská rada pro systémová rizika varování a v případě potřeby vydá doporučení pro přijetí nápravného opatření v reakci na rizika uvedená v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, mimo jiné ohledně vhodnosti změny úrovní ponechaného rizika, nebo pro přijetí dalších makroobezřetnostních opatření.

Do tří měsíců od obdržení doporučení informuje adresát tohoto doporučení v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1092/2010 Evropský parlament, Radu, Komisi a Evropskou radu pro systémová rizika o opatřeních, jež přijal v reakci na toto doporučení a v případě nečinnosti poskytne náležité zdůvodnění.

Aniž je dotčeno právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce podle článku 34, stanoví členské státy pravidla pro ukládání přiměřených správních sankcí v případě úmyslného nebo nedbalostního porušení předpisů a nápravných opatření alespoň v situacích, kdy:

původce, sponzor nebo původní věřitel nesplnili požadavky stanovené v článku 6;

původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka nesplnili požadavky stanovené v článku 7;

původce, sponzor nebo původní věřitel nesplnili kritéria stanovená v článku 9;

původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka nesplnili požadavky stanovené v článku 18;

▼M1

sekuritizace je označena jako STS sekuritizace a původce, sponzor nebo sekuritizační jednotka této sekuritizace nesplnili požadavky stanovené v článcích 19 až 22, článcích 23 až 26 nebo článcích 26a až 26e;

▼B

původce nebo sponzor poskytli zavádějící oznámení podle čl. 27 odst. 1;

původce nebo sponzor nesplnili požadavky stanovené v čl. 27 odst. 4;

třetí strana s povolením podle článku 28 neoznámila podstatné změny informací poskytnutých na základě čl. 28 odst. 1 nebo jakékoli jiné změny, o kterých se lze přiměřeně domnívat, že by mohly mít vliv na posouzení jejího příslušného orgánu.

Členské státy rovněž zajistí, aby byly správní sankce nebo nápravná opatření účinně uplatňovány.

Členské státy svěří příslušným orgánům pravomoc uplatňovat v případě porušení předpisů uvedeného v odstavci 1 alespoň tyto správní sankce a jiná opatření:

veřejné oznámení provedené v souladu s článkem 37, v němž je uvedena totožnost fyzické nebo právnické osoby a povaha daného porušení;

příkaz fyzické nebo právnické osobě, aby upustila od závadného jednání a zdržela se jeho opakování;

ve vztahu ke kterémukoli členovi řídícího orgánu původce, sponzora nebo sekuritizační jednotky nebo jakékoli jiné fyzické osobě, která je odpovědná za toto porušení předpisů, uložení dočasného zákazu vykonávat řídící funkce v uvedených subjektech;

▼M1

v případě porušení uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) nebo f) tohoto článku dočasný zákaz zabraňující původci a sponzorovi oznamovat podle čl. 27 odst. 1, že sekuritizace splňuje požadavky stanovené v článcích 19 až 22, článcích 23 až 26 nebo článcích 26a až 26e.

▼B

v případě fyzických osob správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající částku v národní měně ke dni 17. ledna 2018;

v případě právnických osob správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, odpovídající částku v národní měně ke dni 17. ledna 2018, nebo až 10 % celkového čistého ročního obratu právnické osoby podle poslední dostupné účetní závěrky schválené řídícím orgánem; je-li právnická osoba mateřským podnikem nebo dceřiným podnikem mateřského podniku, který je povinen sestavovat konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ( 15 ), je příslušným celkovým ročním čistým obratem celkový roční čistý obrat nebo odpovídající druh příjmů v souladu s příslušnými účetními legislativními akty podle nejnovější dostupné konsolidované účetní závěrky schválené řídícím orgánem vrcholného mateřského podniku;

správní peněžité sankce, jejichž maximální výše činí alespoň dvojnásobek výhody, které bylo v důsledku porušení pravidel dosaženo, jestliže ji lze určit, a to i pokud je tato částka vyšší než maximální částky uvedené v písmenech e) a f), a

▼M1

v případě porušení uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. h) tohoto článku dočasné odnětí povolení třetí strany podle článku 28 posuzovat soulad sekuritizace s články 19 až 22, články 23 až 26 nebo články 26a až 26e.

▼B

Pokud se ustanovení uvedená v odstavci 1 použijí na právnické osoby, svěří členské státy příslušným orgánům pravomoc uplatňovat správní sankce a nápravná opatření stanovená v odstavci 2, s výhradou podmínek stanovených ve vnitrostátním právu, na členy řídícího orgánu a na další osoby, které nesou podle vnitrostátního práva odpovědnost za dané porušení.

Členské státy zajistí, aby veškerá rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo nápravných opatření uvedených v odstavci 2 byla řádně odůvodněna a aby bylo možné podat proti nim opravný prostředek.

Příslušné orgány vykonávají pravomoc ukládat správní sankce a nápravná opatření podle článku 32 v souladu se svým vnitrostátním právním řádem:

přímo;

ve spolupráci s jinými orgány;

na svou odpovědnost přenesením na jiné orgány;

podáním návrhu příslušným justičním orgánům.

Příslušné orgány při stanovení druhu a míry správní sankce nebo nápravného opatření uloženého podle článku 32 zohledňují, do jaké míry bylo porušení předpisů způsobeno úmyslně nebo z nedbalosti, a všechny ostatní relevantní okolnosti, případně včetně:

významu, závažnosti a délky trvání daného porušení;

míry odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby;

výše zisku, kterého odpovědná fyzická nebo právnická osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila, jestliže je lze určit;

ztrát třetích stran způsobených porušením, pokud je lze určit;

míry spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem, aniž je dotčena potřeba zajistit vydání zisku, kterého uvedená osoba dosáhla, nebo ztráty, které zabránila;

předchozích porušení předpisů odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobou.

Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce nebo nápravná opatření za ta porušení předpisů, na která se podle jejich vnitrostátního práva vztahují trestní sankce.

Pokud se členské státy rozhodly v souladu s odstavcem 1 tohoto článku stanovit za porušení uvedená v čl. 32 odst. 1 trestní sankce, zajistí, aby byla zavedena vhodná opatření k tomu, aby příslušné orgány měly veškeré pravomoci nezbytné ke spolupráci s orgány činnými v trestním řízení v rámci své jurisdikce, aby mohly získat konkrétní informace týkající se trestního vyšetřování či řízení zahájeného pro porušení uvedená v čl. 32 odst. 1 a předat tyto informace ostatním příslušným orgánům, jakož i orgánům ESMA, EBA a EIOPA, a splnit tak svou povinnost spolupráce pro účely tohoto nařízení.

Členské státy oznámí právní a správní předpisy k provedení této kapitoly, včetně případných relevantních trestněprávních ustanovení, Komisi a orgánům ESMA, EBA a EIOPA do 18. ledna 2019. Dále Komisi a orgánům ESMA, EBA a EIOPA bez zbytečného odkladu oznámí veškeré následné změny těchto předpisů.

Příslušné orgány uvedené v článku 29 a orgány ESMA, EBA a EIOPA vzájemně úzce spolupracují a vyměňují si informace za účelem plnění svých úkolů podle článků 30 až 34.

Příslušné orgány úzce koordinují svůj dohled za účelem zjišťování případů porušení tohoto nařízení a jejich nápravy, rozvoje a prosazování osvědčených postupů, usnadňování spolupráce, prosazování jednotnosti výkladu a poskytování hodnocení napříč jurisdikcemi v případě jakékoli neshody.

V rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu je vytvořen zvláštní sekuritizační výbor, v němž příslušné orgány úzce spolupracují, aby mohly plnit své povinnosti podle článků 30 až 34.

Pokud příslušný orgán zjistí nebo má důvod se domnívat, že byl porušen jeden nebo více požadavků podle článků 6 až 27, informuje o svých zjištěních dostatečně podrobně příslušný orgán subjektu či subjektů podezřelých z tohoto porušení. Dotčené příslušné orgány úzce koordinují svůj dohled s cílem zajistit jednotnost svých rozhodnutí.

Pokud se porušení předpisů uvedené v odstavci 4 tohoto článku týká zejména nesprávného nebo zavádějícího oznámení podle čl. 27 odst. 1, oznámí příslušný orgán, jenž takové porušení zjistil, svá zjištění neprodleně příslušnému orgánu subjektu určeného jako první kontaktní místo podle čl. 27 odst. 1. Příslušný orgán subjektu určeného jako první kontaktní místo podle čl. 27 odst. 1 následně informuje orgány ESMA, EBA a EIOPA a řídí se postupem stanoveným v odstavci 6 tohoto článku.

Po obdržení informací uvedených v odstavci 4 provede příslušný orgán subjektu podezřelého z porušení předpisů do patnácti pracovních dní veškerá nezbytná opatření pro řešení zjištěného porušení a oznámí je ostatním zapojeným příslušným orgánům, zejména příslušným orgánům původce, sponzora a sekuritizační jednotky a příslušným orgánům držitele sekuritizované pozice, je-li znám. Jestliže příslušný orgán nesouhlasí s postupem nebo obsahem opatření nebo nečinností jiného příslušného orgánu, oznámí to bez zbytečného odkladu všem ostatním zapojeným příslušným orgánům. Pokud se tento spor nevyřeší do tří měsíců ode dne, kdy byl oznámen všem zapojeným příslušným orgánům, je záležitost v souladu s článkem 19 a tam, kde je to relevantní, s článkem 20 nařízení (EU) č. 1095/2010 postoupena orgánu ESMA. Lhůta pro smírné urovnání sporu uvedená v čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010 je jeden měsíc.

Pokud dotčené příslušné orgány nedosáhnou dohody ve lhůtě pro smírné urovnání sporu uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce, přijme orgán ESMA rozhodnutí podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010 do jednoho měsíce. Během postupu stanoveného v tomto článku se sekuritizace uvedená na seznamu vedeném orgánem ESMA podle článku 27 tohoto nařízení nadále považuje za STS sekuritizaci podle kapitoly 4 tohoto nařízení a zůstává na tomto seznamu.

Pokud se dotčené příslušné orgány shodnou, že porušení předpisů souvisí s nedodržením požadavků podle článku 18 v dobré víře, mohou se rozhodnout poskytnout původci, sponzorovi a sekuritizační jednotce až tříměsíční lhůtu k nápravě zjištěného porušení, která běží ode dne, kdy byli původce, sponzor a sekuritizační jednotka příslušným orgánem o porušení informováni. Během této lhůty se sekuritizace uvedená na seznamu vedeném orgánem ESMA podle článku 27 nadále považuje za STS sekuritizaci podle kapitoly 4 a zůstává na tomto seznamu.

Pokud se jeden nebo více zapojených příslušných orgánů domnívá, že porušení předpisů nebylo ve lhůtě uvedené ve třetím pododstavci náležitě napraveno, použije se první pododstavec.

Tři roky po dni použitelnosti tohoto nařízení provede orgán ESMA srovnávací hodnocení podle článku 30 nařízení (EU) č. 1095/2010 zaměřené na plnění požadavků stanovených v článcích 19 až 26 tohoto nařízení.

Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA vypracuje návrhy regulačních technických norem upřesňujících obecnou povinnost spolupráce, informace, jež mají být vyměňovány podle odstavce 1, a oznamovací povinnosti podle odstavců 4 a 5.

Orgán ESMA v úzké spolupráci s orgány EBA a EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 18. ledna 2019.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v tomto odstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány na svých oficiálních internetových stránkách bez zbytečného odkladu uveřejnily alespoň veškerá rozhodnutí o uložení správní sankce, proti nimž již není možné podat opravný prostředek a jež byly uloženy za porušení článků 6, 7 nebo 9 nebo čl. 27 odst. 1 tohoto nařízení poté, co bylo uvedené rozhodnutí oznámeno osobě, jíž byla sankce uložena.

Uveřejnění uvedené v odstavci 1 zahrnuje informace o druhu a povaze porušení předpisů, totožnosti odpovědné osoby a uložených sankcích.

Má-li příslušný orgán na základě individuálního posouzení za to, že by uveřejnění totožnosti v případě právnických osob nebo totožnosti a osobních údajů v případě fyzických osob bylo nepřiměřené, že by ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování, nebo že by, nakolik to lze určit, způsobilo dotčené osobě nepřiměřenou škodu, zajistí členské státy, aby příslušné orgány učinily jedno z následujících opatření:

uveřejnění rozhodnutí o uložení správní sankce odloží, dokud důvody pro nezveřejnění nepominou;

uveřejní rozhodnutí o uložení správní sankce anonymizovaně způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, nebo

rozhodnutí o uložení správní sankce neuveřejní, pokud se má za to, že možnosti uvedené v písmenech a) a b) dostatečně nezajišťují:

že nebude ohrožena stabilita finančních trhů, nebo

ii)

přiměřenost uveřejnění takových rozhodnutí s ohledem na opatření, která jsou považována za méně významná.

V případě rozhodnutí uveřejnit sankci anonymizovaně může být uveřejnění příslušných údajů odloženo. Pokud příslušný orgán uveřejní rozhodnutí o uložení správní sankce, vůči němuž je podán opravný prostředek k příslušným soudním orgánům, příslušné orgány tuto informaci ihned uvedou na svých oficiálních internetových stránkách spolu s případnými následnými informacemi o výsledku řízení o tomto opravném prostředku. Rovněž se uveřejní jakékoli soudní rozhodnutí, kterým se rozhodnutí o uložení správní sankce ruší.

Příslušné orgány zajistí, aby jakékoli uveřejnění podle odstavců 1 až 4 zůstalo na jejich oficiálních internetových stránkách po dobu nejméně pěti let od uveřejnění. Osobní údaje, jež taková uveřejněná informace obsahuje, se na oficiálních internetových stránkách příslušného orgánu ponechají pouze po dobu, která je nezbytně nutná podle příslušných pravidel pro ochranu údajů.

Příslušné orgány informují orgán ESMA o veškerých uložených správních sankcích včetně veškerých případných opravných prostředků proti nim a jejich výsledků.

Orgán ESMA vede centrální databázi správních sankcí, které mu byly sděleny. Tato databáze je přístupná pouze orgánům ESMA, EBA a EIOPA a příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány v souladu s odstavcem 6.

Správcovské společnosti SKIPCP nebo samosprávné SKIPCP s expozicí vůči sekuritizaci, která již nesplňuje požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ( *1 ), jednají v nejlepším zájmu investorů do daného SKIPCP a případně přijmou nápravná opatření.

Správci alternativních investičních fondů s expozicí vůči sekuritizaci, která již nesplňuje požadavky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ( *3 ), jednají v nejlepším zájmu investorů do daných alternativních investičních fondů a případně přijmou nápravná opatření.

Toto nařízení se použije na sekuritizace těch cenných papírů, které byly vydány 1. ledna 2019 nebo později, s výhradou odstavců 7 a 8.

Ve vztahu k sekuritizacím těch cenných papírů, které byly vydány před 1. lednem 2019, smějí původci, sponzoři a sekuritizační jednotky používat označení „STS“ nebo „jednoduchá, transparentní a standardizovaná“ nebo označení, které na tyto pojmy přímo nebo nepřímo odkazuje, pouze pokud jsou splněny požadavky stanovené v článku 18 a podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku.

Sekuritizace cenných papírů, které byly vydány před 1. lednem 2019, jiné než sekuritizované pozice související s transakcí ABCP nebo programem ABCP, se považují za STS sekuritizace, pokud:

v době vydání těchto cenných papírů splňovaly požadavky stanovené v čl. 20 odst. 1 až 5, 7, 8, 9, 11, 12 a 13 a v čl. 21 odst. 1 a 3 a

od okamžiku oznámení podle čl. 27 odst. 1 splňovaly požadavky stanovené v čl. 20 odst. 6 a 10, v čl. 21 odst. 2 a 4 až 10 a v čl. 22 odst. 1 až 5.

Pro účely odst. 3 písm. b) platí:

v čl. 22 odst. 2 se slovy „před vydáním“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

v čl. 22 odst. 3 se slovy „před stanovením ceny sekuritizace“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

v čl. 22 odst. 5:

ve druhé větě se slovy „před stanovením ceny“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

ii)

ve třetí větě se slovy „před stanovením ceny ... alespoň v pracovní nebo počáteční podobě“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

iii)

požadavek uvedený ve čtvrté větě se nepoužije;

iv)

odkazy na dodržování článku 7 se vykládají tak, jako by se článek 7 na dané sekuritizace vztahoval bez ohledu na čl. 43 odst. 1.

Ve vztahu k sekuritizacím, jejichž cenné papíry byly vydány dne 1. ledna 2011 nebo později, avšak před 1. lednem 2019, a ve vztahu k sekuritizacím, jejichž cenné papíry byly vydány před 1. lednem 2011, pokud byly po dni 31. prosince 2014 přidány nebo nahrazeny nové podkladové expozice, se požadavky týkající se náležité péče stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 nadále použijí ve znění použitelném k 31. prosinci 2018.

Ve vztahu k sekuritizacím, jejichž cenné papíry byly vydány před 1. lednem 2019, uplatňují úvěrové instituce nebo investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 1 a 2 nařízení (EU) č. 575/2013, pojišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 1 směrnice 2009/138/ES, zajišťovny ve smyslu čl. 13 bodu 4 směrnice 2009/138/ES a správci alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU nadále článek 405 nařízení (EU) č. 575/2013 a kapitoly I, II a III a článek 22 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014, články 254 a 255 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 a článek 51 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, ve znění platném k 31. prosinci 2018.

Do použitelnosti regulačních technických norem, jež má Komise přijmout podle čl. 6 odst. 7 tohoto nařízení, uplatňují původci, sponzoři nebo původní věřitelé pro účely povinností stanovených v článku 6 tohoto nařízení na sekuritizace těch cenných papírů, které byly vydány 1. ledna 2019 nebo později, kapitoly I, II a III a článek 22 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 625/2014.

Do použitelnosti regulačních technických norem, jež má Komise přijmout podle čl. 7 odst. 3 tohoto nařízení, zpřístupňují původci, sponzoři a sekuritizační jednotky pro účely povinností stanovených v čl. 7 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a e) tohoto nařízení informace uvedené v přílohách I až VIII nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/3 v souladu s čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.

Pro účely tohoto článku se v případě sekuritizací, které nezahrnují vydání cenných papírů, odkazy na „sekuritizace, jejichž cenné papíry byly vydány“, chápou jako odkazy na „sekuritizace, jejichž počáteční sekuritizované pozice byly vytvořeny“, pokud se toto nařízení použije na kterékoli sekuritizace, které 1. ledna 2019 nebo později vytvoří nové sekuritizované pozice.

Ve vztahu k syntetickým sekuritizacím, pro které smlouva o zajištění úvěrového rizika nabyla účinnosti před 9. dubnem 2021, smějí původci a sekuritizační jednotky používat označení „STS“ nebo „jednoduchá, transparentní a standardizovaná“ či označení, které na tyto pojmy přímo nebo nepřímo odkazuje, pouze tehdy, pokud jsou v době oznámení podle čl. 27 odst. 1 splněny požadavky stanovené v článku 18 a podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku.

Do dne použitelnosti regulačních technických norem uvedených v čl. 27 odst. 6 původci pro účely povinnosti stanovené v čl. 27 odst. 1 písemně zpřístupní nezbytné informace orgánu ESMA.

Sekuritizace, jejichž počáteční sekuritizované pozice byly vytvořeny před 9. dubnem 2021, jsou považovány za STS, pokud:

v okamžiku vytvoření počátečních sekuritizovaných pozic splňovaly požadavky stanovené v čl. 26b odst. 1 až 5, odst. 7 až 9 a odst. 11 a 12, čl. 26c odst. 1 a 3, čl. 26e odst. 1, čl. 26e odst. 2 prvním pododstavci, čl. 26e odst. 3 třetím a čtvrtém pododstavci a čl. 26e odst. 6 až 9 a

od okamžiku oznámení podle čl. 27 odst. 1 splňují požadavky stanovené v čl. 26b odst. 6 a 10, čl. 26c odst. 2 a 4 až 10, čl. 26d odst. 1 až 5 a čl. 26e odst. 2 druhém až sedmém pododstavci, čl. 26e odst. 3 prvním, druhém a pátém pododstavci a čl. 26e odst. 4 a 5.

Pro účely odst. 3 písm. b) tohoto článku platí:

v čl. 26d odst. 2 se slovy „před uzavřením transakce“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

v čl. 26d odst. 3 se slovy „před stanovením ceny sekuritizace“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

v čl. 26d odst. 5:

ve druhé větě se slovy „před stanovením ceny“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

ii)

ve třetí větě se slovy „před stanovením ceny alespoň v pracovní nebo počáteční podobě“ rozumí „před oznámením podle čl. 27 odst. 1“;

iii)

požadavek uvedený ve čtvrté větě se nepoužije;

iv)

odkazy na dodržování článku 7 se vykládají tak, jako by se článek 7 na dané sekuritizace vztahoval bez ohledu na čl. 43 odst. 1.

Do 1. ledna 2021 a poté každé tři roky zveřejní Společný výbor evropských orgánů dohledu zprávu o:

Komise na základě informací, které jsou jí poskytovány každé tři roky podle písmene e), poskytne posouzení důvodů pro výběr dané polohy, včetně informací, pokud jsou dostupné a přístupné, o tom, do jaké míry hraje existence příznivého daňového a regulačního režimu zásadní úlohu při tomto výběru.

Orgán EBA zveřejní do 1. listopadu 2021 v úzké spolupráci s orgány ESMA a EIOPA zprávu o vypracování konkrétního rámce pro udržitelnou sekuritizaci, aby byly do tohoto nařízení zapracovány požadavky na zajištění transparentnosti související s udržitelností. Tato zpráva řádně posoudí zejména:

uplatňování přiměřených požadavků na zpřístupňování informací a zajištění náležité péče, které se týkají potenciálního příznivého i nepříznivého dopadu aktiv financovaných prostřednictvím podkladových expozic na faktory udržitelnosti;

obsah, metodologii a strukturu informací týkajících se faktorů udržitelnosti s ohledem na jejich příznivé i nepříznivé environmentální a sociální dopady a dopady na správu a řízení;

jak zavést konkrétní rámec pro udržitelnou sekuritizaci, který zohlední finanční produkty, na které se vztahují články 8 a 9 nařízení (EU) 2019/2088, nebo z nich vychází a který případně vezme v úvahu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ( 16 );

možný vliv rámce pro udržitelnou sekuritizaci na finanční stabilitu, rozšíření unijního sekuritizačního trhu a úvěrovou kapacitu bank.

Při vypracovávání zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku orgán EBA případně zohlední požadavky na transparentnost stanovené v článcích 3, 4, 7, 8 a 9 nařízení (EU) 2019/2088 nebo z nich vychází a využívá informací získaných od Evropské agentury pro životní prostředí a Společného výzkumného střediska Evropské komise.

Spolu se zprávou o přezkumu podle článku 46 předloží Komise na základě zprávy orgánu EBA uvedené v odstavci 1 tohoto článku Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vytvoření zvláštního rámce pro udržitelnou sekuritizaci. Ke zprávě Komise případně připojí legislativní návrh.

Do 1. ledna 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování tohoto nařízení, kterou případně doprovodí legislativním návrhem.

V této zprávě zohlední především zjištění obsažená ve zprávách uvedených v článku 44 a vyhodnotí:

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne 17. ledna 2018.

Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37).

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

( 3 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).

( 4 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1).

( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice (Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1).

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

( 8 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).

( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

( 10 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337. 23.12.2015, s. 1).

( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

( 12 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

( 13 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

( 15 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

( *1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví společná pravidla pro sekuritizaci a vytváří se evropský rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).“

( *2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).“

( *3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).“

( *4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).“

( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

( 17 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/557 ze dne 31. března 2021,	L 116	1	6.4.2021