02017R1131 — CS — 09.01.2024 — 002.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu (Úř. věst. L 169 30.6.2017, s. 8) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2018/990 ze dne 10. dubna 2018, |
L 177 |
1 |
13.7.2018 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2023/2869 ze dne 13. prosince 2023, |
L |
1 |
20.12.2023 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/1131
ze dne 14. června 2017
o fondech peněžního trhu
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení se vztahuje na subjekty kolektivního investování:
které potřebují povolení jako subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) nebo které jsou povoleny jako SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES nebo jsou alternativními investičními fondy podle směrnice 2011/61/EU;
které investují do krátkodobých aktiv a
jejichž cílem je nabízení výnosů v souladu se sazbami peněžního trhu, uchování hodnoty investice nebo obojí.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„krátkodobými aktivy“ finanční aktiva se zbytkovou splatností nepřesahující dva roky;
„nástroji peněžního trhu“ nástroje peněžního trhu ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. o) směrnice 2009/65/ES a nástroje uvedené v článku 3 směrnice Komise 2007/16/ES ( 1 );
„převoditelnými cennými papíry“ převoditelné cenné papíry ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. n) směrnice 2009/65/ES a nástroje uvedené v čl. 2 odst. 1 směrnice 2007/16/ES;
„repem“ dohoda, při níž jedna strana převádí na protistranu cenné papíry nebo práva k cenným papírům se závazkem jejich zpětné koupě za stanovenou cenu k budoucímu datu, které je nebo má být určeno;
„reverzním repem“ dohoda, při níž jedna strana získává od protistrany cenné papíry nebo práva k cenným papírům se závazkem jejich zpětného prodeje za stanovenou cenu k budoucímu datu, které je nebo má být určeno;
„zapůjčením cenných papírů“ a „zapůjčením si cenných papírů“ obchod, jímž instituce nebo její protistrana převádí cenné papíry a vydlužitel se zavazuje vrátit k určitému budoucímu datu nebo na požádání zapůjčitele cenné papíry téhož druhu a hodnoty, přičemž u instituce převádějící cenné papíry se jedná o zapůjčení cenných papírů a u instituce, na kterou jsou cenné papíry převedeny, se jedná o zapůjčení si cenných papírů;
„sekuritizací“ sekuritizace ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 61 nařízení (EU) č. 575/2013;
„oceňováním podle tržní hodnoty“ (mark-to-market) oceňování pozic pomocí snadno dostupných uzavíracích cen získaných z nezávislých zdrojů, včetně burzovních cen, cen z obrazovek či kotace od několika renomovaných nezávislých makléřů;
„oceňováním podle modelu“ (mark-to-model) oceňování, které je stanoveno pomocí referenční hodnoty, extrapolováno či jinak vypočítáno z jednoho nebo více tržních vstupů;
„metodou založenou na naběhlé hodnotě“ (amortised cost) metoda oceňování, která bere v úvahu pořizovací cenu aktiva a upravuje tuto hodnotu o odpisy prémií nebo diskontů do doby splatnosti;
„fondem peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv investujícím do veřejného dluhu“ (dále jen „fond CNAV investující do veřejného dluhu“) fond peněžního trhu:
který usiluje o zachování neměnné čisté hodnoty aktiv (net asset value, NAV) na podílovou jednotku nebo akcii;
jehož příjem přirůstá každý den a může být buď vyplacen investorovi, anebo použit k nákupu více podílových jednotek nebo akcií tohoto fondu;
jehož aktiva jsou obvykle oceňována metodou založenou na naběhlé hodnotě a v němž se čistá hodnota aktiv zaokrouhluje na nejbližší procentní bod či jeho ekvivalent v měnové jednotce a
který investuje alespoň 99,5 % svého majetku do nástrojů uvedených v čl. 17 odst. 7, do reverzních rep zajištěných veřejným dluhem podle čl. 17 odst. 7 a do peněžních prostředků;
„fondem peněžního trhu s nízkou volatilitou čisté hodnoty aktiv“ (dále jen „fond LVNAV“) fond peněžního trhu, který splňuje specifické požadavky stanovené v článcích 29, 30 a 32 a v čl. 33 odst. 2 písm. b);
„fondem peněžního trhu s variabilní čistou hodnotou aktiv“ (dále jen „fond VNAV“) fond peněžního trhu, který splňuje specifické požadavky stanovené v článcích 29 a 30 a v čl. 33 odst. 1;
„krátkodobým fondem peněžního trhu“ fond peněžního trhu, který investuje do způsobilých nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 10 odst. 1 a podléhá pravidlům týkajícím se portfolia stanoveným v článku 24;
„standardním fondem peněžního trhu“ fond peněžního trhu, který investuje do způsobilých nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 10 odst. 1 a 2 a podléhá pravidlům týkajícím se portfolia stanoveným v článku 25;
„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;
„orgánem příslušným pro fond peněžního trhu“:
v případě SKIPCP příslušný orgán domovského členského státu SKIPCP určený v souladu s článkem 97 směrnice 2009/65/ES;
v případě unijních alternativních investičních fondů příslušný orgán domovského členského státu alternativního investičního fondu, jak je definován v čl. 4 odst. 1 písm. p) směrnice 2011/61/EU;
v případě mimounijních alternativních investičních fondů kterýkoli z těchto orgánů:
příslušný orgán členského státu, v němž je mimounijní alternativní investiční fond nabízen v Unii bez pasu;
orgán příslušný pro unijního správce alternativních investičních fondů, který spravuje mimounijní alternativní investiční fond, je-li tento fond v Unii nabízen s pasem, nebo není-li v Unii nabízen;
příslušný orgán referenčního členského státu, není-li mimounijní alternativní investiční fond spravován unijním správcem a je-li v Unii nabízen s pasem;
„konečnou splatností“ datum, k němuž má být v plné výši splacena jistina cenného papíru a které nelze nijak zvolit;
„váženou průměrnou splatností“ průměrná doba zbývající do konečné splatnosti nebo průměrná doba zbývající do nového nastavení úrokové sazby na sazbu peněžního trhu, je-li kratší, všech podkladových aktiv ve fondu peněžního trhu, která odráží relativní podíl držený v každém aktivu;
„váženou průměrnou životností“ průměrná doba zbývající do konečné splatnosti všech podkladových aktiv ve fondu peněžního trhu, která odráží relativní podíl držený v každém aktivu;
„zbytkovou splatností“ doba zbývající do konečné splatnosti cenného papíru;
„prodejem na krátko“ prodej nástroje, který prodávající fond peněžního trhu v době uzavření dohody o prodeji nevlastní, včetně takového prodeje, při němž má fond peněžního trhu v době uzavření dohody o prodeji tento nástroj zapůjčen nebo má uzavřenu dohodu o jeho zapůjčení pro účely jeho dodání při vypořádání, vyjma:
prodeje kteroukoli stranou na základě repa, kdy jedna strana souhlasila s prodejem cenného papíru druhé straně za stanovenou cenu a druhá strana se zavázala odprodat tento cenný papír zpět k pozdějšímu datu za jinou stanovenou cenu; nebo
uzavření smlouvy o futures nebo jiné derivátové smlouvy, v níž je dohodnut prodej cenných papírů za stanovenou cenu k budoucímu datu;
„správcem fondu peněžního trhu“ v případě fondu peněžního trhu, který je SKIPCP, správcovská společnost SKIPCP nebo v případě, že jde o samosprávný SKIPCP, investiční společnost SKIPCP a v případě fondu peněžního trhu, který je alternativním investičním fondem, správce alternativního investičního fondu nebo samosprávný alternativní investiční fond.
Článek 3
Druhy fondů peněžního trhu
Fondy peněžního trhu se zřizují jako jeden z těchto druhů:
fond VNAV;
fond CNAV investující do veřejného dluhu;
fond LVNAV.
Článek 4
Udělování povolení fondům peněžního trhu
Toto povolení je platné ve všech členských státech.
Pokud již bylo subjektu kolektivního investování uděleno povolení jako SKIPCP podle směrnice 2009/65/ES, může požádat o povolení jako fond peněžního trhu v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 4 a 5 tohoto článku.
Za účelem udělení povolení jako fond peněžního trhu předloží subjekt kolektivního investování svému příslušnému orgánu všechny tyto dokumenty:
stanovy nebo zakladatelské právní jednání fondu peněžního trhu, včetně uvedení toho, ke kterému z druhů fondu peněžního trhu stanovených v čl. 3 odst. 1 patří;
údaje o totožnosti správce fondu peněžního trhu;
údaje o totožnosti depozitáře;
popis fondu peněžního trhu nebo jakékoli informace o něm přístupné investorům;
popis opatření a postupů nezbytných ke splnění požadavků uvedených v kapitolách II až VII nebo jakékoli informace o nich;
jakékoli jiné informace nebo dokumenty, které orgán příslušný pro fond peněžního trhu požaduje k ověření splnění požadavků tohoto nařízení.
Článek 5
Postup pro udělení povolení fondům peněžního trhu, které jsou alternativními investičními fondy
Při podání žádosti o povolení spravovat fond peněžního trhu, který je alternativním investičním fondem, poskytne povolený správce alternativních investičních fondů orgánu příslušnému pro fond peněžního trhu:
písemnou dohodu s depozitářem;
informace o pověření, pokud jde o správu portfolia, řízení rizik a administrativní úkony v souvislosti s tímto alternativním investičním fondem;
informace o investičních strategiích, rizikovém profilu a jiných charakteristikách fondů peněžního trhu, které jsou alternativními investičními fondy, jež správce spravuje nebo má v úmyslu spravovat.
Orgán příslušný pro fond peněžního trhu může požádat orgán příslušný pro správce alternativního investičního fondu o objasnění a informace ohledně dokumentace uvedené v prvním pododstavci nebo o potvrzení, zda fondy peněžního trhu spadají do oblasti působnosti povolení správce alternativního investičního fondu spravovat fondy. Orgán příslušný pro správce alternativního investičního fondu odpoví do deseti pracovních dnů od podání takové žádosti.
Orgán příslušný pro fond peněžního trhu zamítne žádost správce alternativního investičního fondu pouze tehdy, pokud správce poruší kteroukoli z těchto povinností:
dodržovat toto nařízení;
dodržovat směrnici 2011/61/EU;
získat od svého příslušného orgánu povolení spravovat fondy peněžního trhu;
poskytnout dokumentaci uvedenou v odstavci 2.
Před zamítnutím žádosti orgán příslušný pro fond peněžního trhu konzultuje orgán příslušný pro správce alternativního investičního fondu.
Článek 6
Používání označení „fond peněžního trhu“
SKIPCP ani alternativní investiční fond nesmí použít zavádějící nebo nepřesné označení, které by naznačovalo, že je fondem peněžního trhu, nebylo-li mu uděleno povolení v souladu s tímto nařízením jako fondu peněžního trhu.
SKIPCP ani alternativní investiční fond nesmí mít charakteristiky, které jsou výrazně podobné těm, které jsou uvedeny v čl. 1 odst. 1, nebylo-li mu uděleno povolení podle tohoto nařízení jako fondu peněžního trhu.
Článek 7
Použitelná pravidla
KAPITOLA II
Povinnosti týkající se investičních politik fondů peněžního trhu
Článek 8
Obecné zásady
Článek 9
Způsobilá aktiva
Fond peněžního trhu investuje pouze do jedné nebo do několika z níže uvedených kategorií finančních aktiv a pouze za podmínek stanovených v tomto nařízení:
nástroje peněžního trhu včetně finančních nástrojů, které samostatně nebo společně vydaly nebo se za ně zaručily Unie, ústřední, regionální nebo místní orgány členských států nebo jejich centrální banky, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Evropský investiční fond, Evropský mechanismus stability, Evropský nástroj finanční stability, ústřední orgán nebo centrální banka třetí země, Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj, Rozvojová banka Rady Evropy, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Banka pro mezinárodní platby nebo jiná příslušná mezinárodní finanční instituce nebo organizace, jejímiž členy jsou jeden nebo více členských států;
způsobilé sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy (asset-backed commercial papers, ABCP);
vklady u úvěrových institucí;
finanční derivátové nástroje;
repa, která splňují podmínky stanovené v článku 14;
reverzní repa, která splňují podmínky stanovené v článku 15;
podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu.
Fond peněžního trhu nesmí vykonávat žádnou z těchto činností:
investování do jiných aktiv, než jsou aktiva uvedená v odstavci 1;
prodej některého z těchto nástrojů na krátko: nástroje peněžního trhu, sekuritizace, komerční papíry zajištěné aktivy a podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu;
získávání přímé či nepřímé expozice vůči akciím nebo komoditám, včetně prostřednictvím derivátů, certifikátů, které je zastupují, indexů, které jsou na nich založeny, či jakýmikoli jinými prostředky nebo nástroji, které by vedly k takovéto expozici;
uzavírání smluv o zapůjčení nebo zapůjčení si cenných papírů či jakýchkoli jiných dohod, které by zatížily aktiva fondu peněžního trhu;
zapůjčení a zapůjčení si peněžních prostředků.
Článek 10
Způsobilé nástroje peněžního trhu
Pro investici fondu peněžního trhu jsou způsobilé ty nástroje peněžního trhu, které splňují všechny tyto požadavky:
spadají do jedné z kategorií nástrojů peněžního trhu uvedených v čl. 50 odst. 1 písm. a), b), c) nebo h) směrnice 2009/65/ES;
vykazují jednu z těchto alternativních charakteristik:
mají konečnou splatnost v délce nejvýše 397 dnů od data emise;
mají zbytkovou splatnost v délce nejvýše 397 dnů;
emitent nástroje peněžního trhu a kvalita nástroje peněžního trhu získaly příznivé hodnocení podle článků 19 až 22;
pokud fond peněžního trhu investuje do sekuritizace nebo komerčního papíru zajištěného aktivy, podléhá požadavkům stanoveným v článku 11.
Článek 11
Způsobilé sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy
Sekuritizace i komerční papíry zajištěné aktivy se považují za způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, jsou-li dostatečně likvidní, obdržely příznivé hodnocení podle článků 19 až 22 a jsou:
sekuritizacemi uvedenými v článku 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ( 2 );
komerčními papíry zajištěnými aktivy vydanými v rámci programu ABCP, které:
jsou plně podporovány regulovanou úvěrovou institucí, která zajišťuje veškerou likviditu, úvěrová rizika a podstatná rizika rozmělnění, jakož i průběžné náklady transakcí a průběžné náklady na celý program vztahující se k daným komerčním papírům zajištěným aktivy, je-li to nezbytné, aby bylo investorovi zaručeno plné vyplacení každé částky na základě těchto komerčních papírů zajištěných aktivy;
nejsou resekuritizacemi a podkladové expozice sekuritizace na úrovni každé transakce ABCP nezahrnují žádnou expozici vůči sekuritizaci;
nezahrnují syntetickou sekuritizaci, jak je definována v čl. 242 bodě 11 nařízení (EU) č. 575/2013; nebo
jednoduchými, transparentními a standardizovanými (STS) sekuritizacemi určenými v souladu s kritérii a podmínkami stanovenými v článcích 20, 21 a 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ( 3 ) nebo jednoduchými, transparentními a standardizovanými (STS) komerčními papíry zajištěnými aktivy určenými v souladu s kritérii a podmínkami stanovenými v článcích 24, 25 a 26 uvedeného nařízení.
Krátkodobý fond peněžního trhu smí investovat do sekuritizací nebo komerčních papírů zajištěných aktivy uvedených v odstavci 1, pokud je splněna kterákoli z těchto podmínek:
konečná splatnost sekuritizací uvedených v odst. 1 písm. a) od data emise nepřesahuje dva roky a doba zbývající do nového nastavení úrokové sazby nepřesahuje 397 dní;
konečná splatnost sekuritizací nebo komerčních papírů zajištěných aktivy uvedených v odst. 1 písm. b) a c) od data emise nebo jejich zbytková splatnost nepřesahuje 397 dní;
sekuritizace uvedené v odst. 1 písm. a) a c) jsou amortizačními nástroji a mají váženou průměrnou životnost nejvýše dva roky.
Standardní fond peněžního trhu smí investovat do sekuritizací nebo komerčních papírů zajištěných aktivy podle odstavce 1, pokud je splněna kterákoli z těchto podmínek:
konečná splatnost sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) od data emise nebo jejich zbytková splatnost nepřesahuje dva roky a doba zbývající do nového nastavení úrokové sazby nepřesahuje 397 dní;
sekuritizace uvedené v odst. 1 písm. a) a c) jsou amortizačními nástroji a mají váženou průměrnou životnost nejvýše dva roky.
Pro účely prvního pododstavce musí ukazatele k určení STS sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy obsahovat alespoň tyto údaje:
požadavky na jednoduchost sekuritizace, včetně její povahy plynoucí ze skutečného prodeje a dodržování standardů pro upisování expozic;
požadavky na standardizaci sekuritizace, včetně požadavků na ponechání si rizika;
požadavky na transparentnost sekuritizace, včetně poskytování informací potenciálním investorům;
pro komerční papíry zajištěné aktivy navíc k písmenům a), b) a c) požadavky vztahující se ke sponzorům a k podpoře sponzorů vůči programu ABCP.
Článek 12
Způsobilé vklady u úvěrových institucí
Vklady u úvěrových institucí jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
vklad je splatný na požádání nebo jej lze kdykoli vybrat;
splatnost vkladu činí nejvýše dvanáct měsíců;
daná úvěrová instituce má sídlo v členském státě nebo v případě, že má úvěrová instituce sídlo ve třetí zemi, podléhá obezřetnostním pravidlům, která jsou považována za rovnocenná pravidlům stanoveným právními předpisy Unie v souladu s postupem stanoveným v čl. 107 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013.
Článek 13
Způsobilé finanční derivátové nástroje
Finanční derivátové nástroje jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, jsou-li obchodovány na regulovaném trhu podle čl. 50 odst. 1 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/65/ES nebo jsou OTC deriváty a jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
podkladovým aktivem derivátových nástrojů jsou úrokové sazby, směnné kurzy, měny nebo indexy zastupující jednu z těchto kategorií;
derivátový nástroj slouží výhradně k zajištění proti riziku úrokové sazby nebo měnovému riziku plynoucím z jiných investic fondu peněžního trhu;
protistranami transakcí s OTC deriváty jsou instituce, které podléhají obezřetnostní regulaci a dohledu a které patří do kategorií schválených orgánem příslušným pro fond peněžního trhu;
OTC deriváty podléhají spolehlivému a ověřitelnému ocenění, které se provádí každý den, a mohou být z podnětu fondu peněžního trhu kdykoli za svou reálnou hodnotu prodány, zrušeny nebo uzavřeny vzájemným započtením.
Článek 14
Způsobilá repa
Repa jsou způsobilá pro investice fondu peněžního trhu, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
repa se uzavírají na omezenou dobu, nejdéle však na sedm pracovních dnů, a pouze pro účely řízení likvidity a neslouží k investičním účelům kromě těch uvedených v písmeni c);
protistrana, která obdrží aktiva převáděná fondem peněžního trhu jako kolaterál na základě repa, nesmí tato aktiva prodat, investovat, zastavit ani jinak převést bez předchozího souhlasu fondu peněžního trhu;
peněžní prostředky obdržené fondem peněžního trhu na základě repa mohou být:
uloženy formou vkladu podle čl. 50 odst. 1 písm. f) směrnice 2009/65/ES, nebo
investovány do aktiv uvedených v čl. 15 odst. 6, ale nesmějí být investovány do způsobilých aktiv podle článku 9, převedeny ani jiným způsobem znovu použity;
peněžní prostředky, které fond peněžního trhu obdržel na základě repa, nepřekračují 10 % jeho aktiv;
fond peněžního trhu má právo repo kdykoli vypovědět oznámením podaným nejvýše dva pracovní dny předem.
Článek 15
Způsobilá reverzní repa
Reverzní repa jsou způsobilá pro investice fondu peněžního trhu, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
fond peněžního trhu má právo reverzní repo kdykoli vypovědět oznámením podaným nejvýše dva pracovní dny předem;
tržní hodnota aktiv obdržených na základě reverzního repa v každém okamžiku odpovídá přinejmenším hodnotě vyplacených peněžních prostředků.
Aktiva, která fond peněžního trhu obdrží na základě reverzního repa, nesmějí být prodána, znovu investována, zastavena ani jinak převedena.
Odchylně od odstavce 2 tohoto článku může fond peněžního trhu obdržet na základě reverzního repa likvidní převoditelné cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu jiné než ty, které splňují požadavky stanovené v článku 10, pokud uvedená aktiva splňují jednu z těchto podmínek:
vydaly je nebo se za ně zaručily Unie, ústřední orgán nebo centrální banka členského státu, Evropská centrální banka, Evropská investiční banka, Evropský mechanismus stability nebo Evropský nástroj finanční stability a obdržely příznivé hodnocení podle článků 19 až 22;
vydaly je nebo se za ně zaručily ústřední orgán nebo centrální banka třetí země a obdržely příznivé hodnocení podle článků 19 až 22.
Investoři fondu peněžního trhu musí být informováni o aktivech, která fond peněžního trhu obdrží na základě reverzního repa v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, v souladu s článkem 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ( 4 ).
Aktiva, která fond peněžního trhu obdrží na základě reverzního repa v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, musí splňovat podmínky stanovené v čl. 17 odst. 7.
Komise za tímto účelem zohlední zprávu uvedenou v čl. 509 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.
Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci do 21. ledna 2018.
Článek 16
Způsobilé podílové jednotky nebo akcie fondů peněžního trhu
Fond peněžního trhu může nabývat podílové jednotky nebo akcie kteréhokoli jiného fondu peněžního trhu (dále jen „cílový fond peněžního trhu“), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
cílový fond peněžního trhu smí v souladu se svými stanovami nebo zakladatelským právním jednáním do podílových jednotek nebo akcií jiných fondů peněžního trhu investovat nejvýše 10 % svých aktiv;
cílový fond peněžního trhu nedrží podílové jednotky nebo akcie nabývajícího fondu peněžního trhu.
Fond peněžního trhu, jehož podílové jednotky nebo akcie byly pořízeny, nesmí investovat do nabývajícího fondu peněžního trhu po dobu, po kterou v něm drží tento fond peněžního trhu podílové jednotky nebo akcie.
Podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu jsou způsobilé pro investice fondu peněžního trhu, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
cílový fond peněžního trhu je povolen podle tohoto nařízení;
pokud cílový fond peněžního trhu spravuje přímo nebo na základě pověření týž správce jako nabývající fond peněžního trhu nebo jakákoli jiná společnost, s níž je správce nabývajícího fondu peněžního trhu spjat prostřednictvím společného řízení nebo kontroly nebo přímé či nepřímé kvalifikované účasti, nesmí si správce cílového fondu peněžního trhu nebo tato jiná společnost účtovat za investici nabývajícího fondu peněžního trhu do podílových jednotek nebo akcií cílového fondu peněžního trhu poplatky za upsání nebo odkoupení;
v případě, že fond peněžního trhu investuje 10 % nebo více ze svých aktiv do podílových jednotek nebo akcií jiných fondů peněžních fondů:
uvede ve svém prospektu maximální podíl poplatků za správu účtovaných sobě samotnému a jiným fondům peněžního trhu, do nichž investuje; a
uvede ve své výroční zprávě maximální podíl poplatků za správu účtovaných sobě samotnému a jiným fondům peněžního trhu, do nichž investuje.
Odstavce 2 a 3 tohoto článku se nepoužijí na fond peněžního trhu, který je alternativním investičním fondem povoleným podle článku 5, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
fond peněžního trhu je nabízen výlučně prostřednictvím programu spoření zaměstnanců, který se řídí vnitrostátním právem, a jeho investory jsou fyzické osoby;
program spoření zaměstnanců uvedený v písmeni a) umožňuje investorům odkoupit jejich investice pouze za omezujících podmínek odkupu, které jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, přičemž vyplacení se může uskutečnit pouze za určitých okolností, které nejsou spojeny s vývojem trhu.
Odchylně od odstavců 2 a 3 tohoto článku může fond peněžního trhu, který je SKIPCP povoleným v souladu s čl. 4 odst. 2, nabývat podílové jednotky nebo akcie v jiných fondech peněžního trhu v souladu s článkem 55 nebo 58 směrnice 2009/65/ES, jsou-li splněny tyto podmínky:
fond peněžního trhu je nabízen výlučně prostřednictvím programu spoření zaměstnanců, který se řídí vnitrostátním právem, a jeho investory jsou pouze fyzické osoby;
program spoření zaměstnanců uvedený v písmeni a) umožňuje investorům odkoupit jejich investice pouze za omezujících podmínek odkupu, které jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, přičemž vyplacení se může uskutečnit pouze za určitých okolností, které nejsou spojeny s vývojem trhu.
Článek 17
Diverzifikace
Fond peněžního trhu může investovat nejvýše:
5 % svých aktiv do nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy téhož emitenta;
10 % svých aktiv do vkladů u téže úvěrové instituce; avšak pokud je struktura bankovního sektoru v členském státě, v němž má fond peněžního trhu sídlo, taková, že v ní neexistuje dostatečný počet úvěrových institucí, které by mohly splnit tento požadavek diverzifikace, a pro fond peněžního trhu není ekonomicky žádoucí, aby ukládal peněžní prostředky v jiném členském státě, může fond peněžního trhu ve stejné úvěrové instituci uložit až 15 % svých aktiv.
Ode dne použitelnosti aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 11 odst. 4 nesmí celková expozice fondu peněžního trhu vůči sekuritizacím a komerčním papírům zajištěným aktivy překročit 20 % jeho aktiv, z čehož až 15 % může být investováno do sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy, jež nesplňují kritéria pro určení STS sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy.
Bez ohledu na jednotlivé limity stanovené v odstavcích 1 a 4 nesmí fond peněžního trhu kombinovat níže uvedené nástroje, pokud by to vedlo k investování více než 15 % jeho aktiv do jednoho subjektu:
investice do nástrojů peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy vydaných tímto subjektem;
vklady u tohoto subjektu;
OTC finanční derivátové nástroje vedoucí k expozici vůči riziku selhání protistrany s ohledem na tento subjekt.
Odchylně od požadavku na diverzifikaci uvedeného v prvním pododstavci, pokud je struktura bankovního sektoru v členském státě, v němž má fond peněžního trhu sídlo, taková, že v ní neexistuje dostatečný počet úvěrových institucí, které by mohly splnit tento požadavek diverzifikace, a pro fond peněžního trhu není ekonomicky žádoucí, aby využíval finanční instituce v jiném členském státě, může fond peněžního trhu kombinovat druhy investic uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) až do maximální výše investic 20 % svých aktiv u jednoho subjektu.
První pododstavec se použije pouze tehdy, jsou-li splněny všechny tyto požadavky:
fond peněžního trhu drží nástroje peněžního trhu pocházející alespoň ze šesti různých emisí příslušného emitenta;
fond peněžního trhu omezí investice do nástrojů peněžního trhu z téže emise na nejvýše 30 % svých aktiv;
fond peněžního trhu ve svých stanovách nebo zakladatelském právním jednání uvede výslovný odkaz na všechny orgány, instituce nebo organizace uvedené v prvním pododstavci, které samostatně nebo společně vydávají nástroje peněžního trhu, do nichž zamýšlí investovat více než 5 % svých aktiv, nebo které se za ně samostatně nebo společně zaručují;
fond peněžního trhu ve svém prospektu a propagačních sděleních výrazně uvede prohlášení, které upozorňuje na použití této odchylky a uvádí všechny orgány, instituce nebo organizace uvedené v prvním pododstavci, které samostatně nebo společně vydávají nástroje peněžního trhu, do nichž zamýšlí investovat více než 5 % svých aktiv, nebo které se za ně samostatně nebo společně zaručují.
Pokud fond peněžního trhu investuje více než 5 % svých aktiv do dluhopisů uvedených v prvním pododstavci, které vydal jeden emitent, nesmí celková hodnota těchto investic překročit 40 % hodnoty aktiv fondu peněžního trhu.
Pokud fond peněžního trhu investuje více než 5 % svých aktiv do dluhopisů uvedených v prvním pododstavci, které vydal jeden emitent, nesmí celková hodnota těchto investic překročit 60 % hodnoty aktiv fondu peněžního trhu, včetně případných investic do aktiv uvedených v odstavci 8, při dodržení limitů v něm stanovených.
Článek 18
Koncentrace
Článek 19
Postup interního hodnocení úvěrové kvality
Správce fondu peněžního trhu zajistí, aby postup interního hodnocení úvěrové kvality splňoval tyto obecné požadavky:
je stanoven účinný postup získávání a aktualizace příslušných informací o emitentovi nástroje a o charakteristikách samotného nástroje;
jsou přijata a provedena náležitá opatření k zajištění toho, aby bylo interní hodnocení úvěrové kvality založeno na důkladné analýze dostupných a relevantních informací a aby zahrnovalo všechny relevantní příčinné faktory, které ovlivňují úvěruschopnost emitenta a úvěrovou kvalitu nástroje;
postup interního hodnocení úvěrové kvality je průběžně monitorován a všechna hodnocení úvěrové kvality jsou nejméně jednou ročně přezkoumávána;
aniž se mechanicky spoléhá na externí ratingy v souladu s článkem 5a nařízení (ES) č. 1060/2009, provede správce fondu peněžního trhu nové hodnocení úvěrové kvality nástroje peněžního trhu, sekuritizací a komerčních papírů zajištěných aktivy vždy, když dojde k podstatné změně, která by mohla mít dopad na stávající hodnocení tohoto nástroje;
správce fondu peněžního trhu nejméně jednou ročně přezkoumá metody hodnocení úvěrové kvality s cílem určit, zda jsou i nadále vhodné pro stávající portfolio a vnější podmínky, a výsledky přezkumu předá svému příslušnému orgánu. Pokud správce fondu peněžního trhu zjistí chyby v metodě hodnocení úvěrové kvality nebo v jejím provádění, neprodleně je napraví;
pokud se změní metody, modely nebo klíčové předpoklady postupu interního hodnocení úvěrové kvality, přezkoumá správce fondu peněžního trhu co nejdříve všechna dotčená interní hodnocení úvěrové kvality.
Článek 20
Interní hodnocení úvěrové kvality
Hodnocení úvěrové kvality zohlední alespoň tyto faktory a obecné zásady:
kvantifikaci úvěrového rizika a relativního rizika selhání emitenta a nástroje;
kvalitativní ukazatele týkající se emitenta daného nástroje, a to i s ohledem na makroekonomickou situaci a situaci na finančním trhu;
krátkodobý charakter nástrojů peněžního trhu;
skupinu aktiv, do níž tento nástroj patří;
kategorii emitenta s rozlišením alespoň těchto kategorií emitentů: ústřední, regionální nebo místní orgán státu, finanční korporace a nefinanční korporace;
v případě strukturovaných finančních nástrojů operační riziko a riziko protistrany, které je součástí strukturované finanční transakce, a v případě expozice vůči sekuritizacím úvěrové riziko emitenta, strukturu sekuritizace a úvěrové riziko podkladových aktiv;
profil likvidity tohoto nástroje.
Správce fondu peněžního trhu může při určování úvěrové kvality nástroje peněžního trhu podle čl. 17 odst. 7 vedle faktorů a obecných zásad uvedených v tomto odstavci zohlednit varování a ukazatele.
Článek 21
Dokumentace
Správce fondu peněžního trhu dokumentuje svůj postup interního hodnocení úvěrové kvality a svá hodnocení úvěrové kvality. Dokumentace musí obsahovat:
návrh postupu interního hodnocení úvěrové kvality a podrobné údaje o jeho používání poskytnuté způsobem, který příslušným orgánům umožňuje pochopit a posoudit vhodnost hodnocení úvěrové kvality;
odůvodnění a analýzu podporující hodnocení úvěrové kvality i správcem učiněný výběr kritérií pro přezkum hodnocení úvěrové kvality a četnost tohoto přezkumu;
všechny podstatné změny v postupu interního hodnocení úvěrové kvality, včetně určení příčin těchto změn;
organizaci postupu interního hodnocení úvěrové kvality a struktury vnitřní kontroly;
úplnou historii hodnocení úvěrové kvality nástrojů, emitentů a případně uznaných ručitelů a
totožnost osoby nebo osob odpovědných za postup interního hodnocení úvěrové kvality.
Článek 22
Akty v přenesené pravomoci týkající se hodnocení úvěrové kvality
Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 45 doplňující toto nařízení upřesněním těchto bodů:
kritérií pro validaci metody hodnocení úvěrové kvality uvedených v čl. 19 odst. 3;
kritérií pro kvantifikaci úvěrového rizika a relativního rizika selhání emitenta a nástroje uvedených v čl. 20 odst. 2 písm. a);
kritérií pro zavedení kvalitativních ukazatelů týkajících se emitenta daného nástroje uvedených v čl. 20 odst. 2 písm. b);
významu pojmu podstatná změna uvedeného v čl. 19 odst. 4 písm. d).
Článek 23
Řízení hodnocení úvěrové kvality
Tyto orgány musí mít náležité povědomí o postupu interního hodnocení úvěrové kvality a o metodách používaných správcem fondu peněžního trhu a plně porozumět informacím uvedeným v souvisejících zprávách.
Vrcholné vedení je pravidelně informováno o výsledcích postupů interního hodnocení úvěrové kvality, o oblastech, v nichž byly zjištěny nedostatky, a o snahách a opatřeních přijatých k nápravě zjištěných nedostatků.
KAPITOLA III
Povinnosti týkající se řízení rizik fondů peněžního trhu
Článek 24
Pravidla týkající se portfolia krátkodobých fondů peněžního trhu
Krátkodobý fond peněžního trhu musí průběžně splňovat všechny tyto požadavky týkající se portfolia:
jeho portfolio má váženou průměrnou splatnost nejvýše 60 dnů;
jeho portfolio má váženou průměrnou životnost nejvýše 120 dnů za podmínek stanovených v druhém a třetím pododstavci;
v případě fondů LVNAV a fondů CNAV investujících do veřejného dluhu alespoň 10 % jejich aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho dne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do jednoho pracovního dne, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do jednoho pracovního dne. Fond LVNAV nebo fond CNAV investující do veřejného dluhu nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho dne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 10 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho dne;
v případě krátkodobého fondu VNAV alespoň 7,5 % jeho aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho dne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do jednoho pracovního dne, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do jednoho pracovního dne. Krátkodobý fond VNAV nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho dne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 7,5 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho dne;
v případě fondů LVNAV a fondů CNAV investujících do veřejného dluhu alespoň 30 % jejich aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho dne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do pěti pracovních dnů, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do pěti pracovních dnů. Fond LVNAV nebo fond CNAV investující do veřejného dluhu nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho týdne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 30 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho týdne;
v případě krátkodobého fondu VNAV alespoň 15 % jeho aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho týdne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do pěti pracovních dnů, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do pěti pracovních dnů. Krátkodobý fond VNAV nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho týdne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 15 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho týdne;
mezi aktiva fondu LVNAV a fondu CNAV investujícího do veřejného dluhu splatná do jednoho týdne mohou být pro účely výpočtu podle písmene e) zahrnuta aktiva uvedená v čl. 17 odst. 7, která jsou vysoce likvidní, mohou být odkoupena a vypořádána do jednoho pracovního dne a mají zbytkovou splatnost do 190 dní, a to až do výše 17,5 % aktiv fondu;
mezi aktiva krátkodobého fondu VNAV splatná do jednoho týdne mohou být pro účely výpočtu uvedeného v písmeni f) zahrnuty nástroje peněžního trhu nebo podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu, a to až do výše 7,5 % aktiv fondu, pokud mohou být odkoupeny a vypořádány do pěti pracovních dnů.
Při výpočtu vážené průměrné životnosti podle prvního pododstavce písm. b) v případě cenných papírů, včetně strukturovaných finančních nástrojů, založí krátkodobý fond peněžního trhu výpočet splatnosti na zbytkové splatnosti do konečného data odkoupení nástrojů. Avšak v případě, že finanční nástroj zahrnuje prodejní opci, může krátkodobý fond peněžního trhu výpočet splatnosti namísto na zbytkové splatnosti založit na datu realizace prodejní opce, ovšem pouze tehdy, pokud jsou v každém okamžiku splněny všechny tyto podmínky:
krátkodobý fond peněžního trhu může prodejní opci volně uplatnit k datu realizace;
realizační cena prodejní opce se významně neliší od předpokládané hodnoty nástroje k datu realizace;
z investiční strategie krátkodobého fondu peněžního trhu vyplývá, že opce bude s vysokou pravděpodobností uplatněna k datu realizace.
Odchylně od druhého pododstavce může krátkodobý fond peněžního trhu při výpočtu vážené průměrné životnosti pro sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy založit v případě amortizačních nástrojů výpočet splatnosti na jedné z těchto možností:
smluvním amortizačním profilu těchto nástrojů;
amortizačním profilu podkladových aktiv, z nichž vyplývají peněžní toky pro odkoupení těchto nástrojů.
Článek 25
Pravidla týkající se portfolia standardních fondů peněžního trhu
Standardní fond peněžního trhu musí průběžně splňovat všechny tyto požadavky:
jeho portfolio má v každém okamžiku váženou průměrnou splatnost nejvýše šest měsíců;
jeho portfolio má v každém okamžiku váženou průměrnou životnost nejvýše dvanáct měsíců za podmínek stanovených ve druhém a třetím pododstavci;
alespoň 7,5 % jeho aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho dne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do jednoho pracovního dne, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do jednoho pracovního dne. Standardní fond peněžního trhu nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho dne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 7,5 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho dne;
alespoň 15 % jeho aktiv tvoří aktiva splatná do jednoho týdne, reverzní repa, která je možné po předchozím oznámení vypovědět do pěti pracovních dnů, nebo peněžní prostředky, které je možné po předchozím oznámení vybrat do pěti pracovních dnů. Standardní fond peněžního trhu nesmí nabývat žádná jiná aktiva než aktiva splatná do jednoho týdne, pokud by nabytí těchto aktiv vedlo k tomu, že tento fond peněžního trhu investuje méně než 15 % svého portfolia do aktiv splatných do jednoho týdne;
mezi aktiva standardního fondu peněžního trhu splatná do jednoho týdne mohou být pro účely výpočtu uvedeného v písmeni d) zahrnuty nástroje peněžního trhu nebo podílové jednotky nebo akcie jiných fondů peněžního trhu, a to až do výše 7,5 % aktiv fondu, pokud mohou být odkoupeny a vypořádány do pěti pracovních dnů.
Při výpočtu vážené průměrné životnosti podle prvního pododstavce písm. b) v případě cenných papírů, včetně strukturovaných finančních nástrojů, založí standardní fond peněžního trhu výpočet splatnosti na zbytkové splatnosti do konečného data odkoupení nástrojů. Avšak v případě, že finanční nástroj zahrnuje prodejní opci, může standardní fond peněžního trhu výpočet splatnosti namísto na zbytkové splatnosti založit na datu realizace prodejní opce, ovšem pouze tehdy, pokud jsou v každém okamžiku splněny všechny tyto podmínky:
standardní fond peněžního trhu může prodejní opci k datu realizace volně uplatnit;
realizační cena prodejní opce se významně neliší od předpokládané hodnoty nástroje k datu realizace;
z investiční strategie standardního fondu peněžního trhu vyplývá, že opce bude s vysokou pravděpodobností uplatněna k datu realizace.
Odchylně od druhého pododstavce může standardní fond peněžního trhu při výpočtu vážené průměrné životnosti pro sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy založit v případě amortizačních nástrojů výpočet splatnosti na jedné z těchto možností:
smluvním amortizačním profilu těchto nástrojů;
amortizačním profilu podkladových aktiv, z nichž vyplývají peněžní toky pro odkoupení těchto nástrojů.
Článek 26
Úvěrové ratingy fondů peněžního trhu
Fond peněžního trhu, který si vyžádá nebo financuje externí úvěrový rating, tak učiní v souladu s nařízením (ES) č. 1060/2009. Fond peněžního trhu nebo jeho správce v prospektu fondu peněžního trhu i ve veškeré komunikaci s investory, v níž je externí úvěrový rating zmiňován, jasně uvede, že rating byl vyžádán nebo financován fondem peněžního trhu nebo jeho správcem.
Článek 27
Politika „poznej svého klienta“
Pokud hodnota podílových jednotek nebo akcií v držení jednoho investora přesáhne částku odpovídající požadavku na denní likviditu fondu peněžního trhu, zváží správce fondu peněžního trhu vedle faktorů stanovených v odstavci 1 všechny tyto faktory:
identifikovatelnou strukturu potřeb investorů v oblasti peněžních prostředků, včetně cyklického vývoje počtu akcií ve fondu peněžního trhu;
averzi jednotlivých investorů vůči riziku;
míru korelace nebo úzké vazby mezi jednotlivými investory do fondu peněžního trhu.
Článek 28
Zátěžové testy
Zátěžové testy musí být založeny na objektivních kritériích a zvažovat dopady závažných pravděpodobných scénářů. Scénáře pro zátěžové testy musí brát v úvahu referenční parametry zahrnující alespoň tyto faktory:
hypotetické změny v úrovni likvidity aktiv v portfoliu fondu peněžního trhu;
hypotetické změny v úrovni úvěrového rizika aktiv v portfoliu fondu peněžního trhu, včetně úvěrových a ratingových událostí;
hypotetické pohyby úrokových sazeb a směnných kurzů;
hypotetické objemy odkupů;
hypotetická rozšíření nebo zúžení rozpětí mezi indexy, na které jsou vázány úrokové sazby cenných papírů v portfoliu;
hypotetické makrosystémové šoky, které mají vliv na hospodářství jako celek.
Pokud je to nezbytné, přijme správce fondu peněžního trhu opatření na podporu stability tohoto fondu, včetně opatření, která posílí jeho likviditu nebo kvalitu jeho aktiv, a okamžitě o přijatých opatřeních informuje orgán příslušný pro fond peněžního trhu.
Podrobná zpráva a akční plán se předloží orgánu příslušnému pro fond peněžního trhu k přezkumu.
KAPITOLA IV
Pravidla oceňování
Článek 29
Oceňování fondů peněžního trhu
Při použití oceňování podle tržní hodnoty:
se aktivum fondu peněžního trhu oceňuje podle té ceny poptávky či nabídky, která je obezřetnější, ledaže může být odprodáno dle středního tržního kurzu;
používají se pouze spolehlivé tržní údaje; tyto údaje jsou posuzovány na základě všech těchto faktorů:
počet a kvalita protistran;
objem a obrat daného aktiva fondu peněžního trhu na trhu;
celková jmenovitá hodnota emise a podíl emise, jejž fond peněžního trhu zamýšlí koupit nebo prodat.
Model musí přesně odhadovat vlastní hodnotu aktiva fondu peněžního trhu na základě všech těchto aktuálních klíčových faktorů:
objem a obrat daného aktiva na trhu;
celková jmenovitá hodnota emise a podíl emise, který fond peněžního trhu zamýšlí koupit nebo prodat;
tržní riziko, úrokové riziko a úvěrové riziko spojené s aktivem.
Při používání oceňování podle modelu se nepoužívá metoda založená na naběhlé hodnotě.
Metoda založená na naběhlé hodnotě se pro oceňování aktiva fondu LVNAV použije pouze v případě, že se cena tohoto aktiva vypočtená podle odstavců 2, 3 a 4 neodchyluje od ceny tohoto aktiva vypočtené podle prvního pododstavce tohoto odstavce o více než 10 bazických bodů. V případě takovéto odchylky se cena tohoto aktiva vypočte podle odstavců 2, 3 a 4.
Článek 30
Výpočet čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii
Článek 31
Výpočet konstantní čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondů CNAV investujících do veřejného dluhu
Článek 32
Výpočet konstantní čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondů LVNAV
Článek 33
Emisní cena a odkupní cena
Odchylně od odstavce 1:
podílové jednotky nebo akcie fondu CNAV investujícího do veřejného dluhu se mohou vydávat nebo odkupovat za cenu, která se rovná konstantní čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku nebo akcii dotyčného fondu;
podílové jednotky nebo akcie fondu LVNAV se mohou vydávat nebo odkupovat za cenu, která se rovná konstantní čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku nebo akcii dotyčného fondu, avšak pouze v případě, že se konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtená v souladu s čl. 32 odst. 1, 2 a 3 neodchyluje od čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu vypočtené v souladu s článkem 30 o více než 20 bazických bodů.
Co se týče písmene b), pokud se konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtená v souladu s čl. 32 odst. 1, 2 a 3 odchyluje od čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtené v souladu s článkem 30 o více než 20 bazických bodů, provede se následný odkup nebo upsání za cenu, která se rovná čisté hodnotě aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtené v souladu s článkem 30.
Správce fondu peněžního trhu potenciální investory před uzavřením smlouvy jednoznačně písemně upozorní na okolnosti, za nichž fond LVNAV přestane odkupovat nebo upisovat za konstantní čistou hodnotu aktiv na podílovou jednotku nebo akcii.
KAPITOLA V
Zvláštní požadavky na fondy CNAV investující do veřejného dluhu a fondy LVNAV
Článek 34
Zvláštní požadavky na fondy CNAV investující do veřejného dluhu a fondy LVNAV
Při zajišťování dodržování prahových hodnot pro týdenní likviditu platí, že:
jakmile podíl aktiv splatných do jednoho týdne podle čl. 24 odst. 1 písm. e) klesne pod 30 % celkových aktiv fondu CNAV investujícího do veřejného dluhu nebo fondu LVNAV a čisté denní odkupy v jednom pracovním dni přesáhnou 10 % celkových aktiv fondu, správce fondu CNAV investujícího do veřejného dluhu nebo fondu LVNAV o tom okamžitě informuje výkonný orgán fondu a ten provede a zdokumentuje posouzení situace za účelem stanovení vhodného postupu, přičemž zohlední zájmy investorů a rozhodne, zda uplatnit jedno nebo více z těchto opatření:
poplatky za likviditu v případě odkoupení, které náležitě odrážejí náklady vzniklé fondu peněžního trhu v souvislosti s dosažením likvidity a zajišťují, že investoři, kteří zůstávají ve fondu, nebudou nespravedlivě znevýhodněni, pokud jsou v daném období odkoupeny podílové jednotky nebo akcie ostatních investorů;
kontrola odkupování, která omezí počet akcií nebo podílových jednotek, jež mohou být v kterýkoli pracovní den odkoupeny, na nejvýše 10 % akcií nebo podílových jednotek fondu peněžního trhu po dobu nejvýše 15 pracovních dnů;
pozastavení odkupů na nejvýše 15 pracovních dnů nebo
žádné bezprostřední opatření kromě plnění povinnosti stanovené v čl. 24 odst. 2;
jakmile podíl aktiv splatných do jednoho týdne podle čl. 24 odst. 1 písm. e) klesne pod 10 % celkových aktiv fondu, správce fondu CNAV investujícího do veřejného dluhu nebo fondu LVNAV o tom okamžitě informuje výkonný orgán a ten provede a zdokumentuje posouzení situace a na základě tohoto posouzení a s ohledem na zájmy investorů uplatní jedno nebo více z těchto opatření a zdokumentuje důvody pro své rozhodnutí:
poplatky za likviditu v případě odkoupení, které náležitě odrážejí náklady vzniklé fondu peněžního trhu v souvislosti s dosažením likvidity a zajišťují, že investoři, kteří zůstávají ve fondu, nebudou nespravedlivě znevýhodněni, pokud jsou v daném období odkoupeny podílové jednotky nebo akcie ostatních investorů;
pozastavení odkupů na nejvýše 15 pracovních dnů.
KAPITOLA VI
Externí podpora
Článek 35
Externí podpora
Externí podpora zahrnuje:
peněžní vklady provedené třetí stranou;
nákup aktiv fondu peněžního trhu třetí stranou za navýšenou cenu;
nákup podílových jednotek nebo akcií fondu peněžního trhu třetí stranou s cílem poskytnout fondu likviditu;
vydání jakékoli explicitní nebo implicitní záruky, ručení nebo podpůrného dopisu ve prospěch fondu peněžního trhu třetí osobou;
jakékoli opatření třetí strany, jehož přímým nebo nepřímým cílem je zachování profilu likvidity a čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii fondu peněžního trhu.
KAPITOLA VII
Požadavky na transparentnost
Článek 36
Transparentnost
Správce fondu peněžního trhu poskytuje investorům do tohoto fondu nejméně jednou týdně všechny tyto informace:
členění portfolia fondu peněžního trhu podle doby splatnosti;
úvěrový profil fondu peněžního trhu;
vážená průměrná splatnost a vážená průměrná životnost fondu peněžního trhu;
podrobnosti o deseti největších podílech ve fondu peněžního trhu, včetně názvu, země, splatnosti a typu aktiva a názvu protistrany v případě rep a reverzních rep;
celková hodnota aktiv fondu peněžního trhu;
čistý výnos fondu peněžního trhu.
Veškeré dokumenty fondu peněžního trhu používané pro účely nabízení musí uvádět všechna tato prohlášení:
že fond peněžního trhu nepředstavuje zaručenou investici;
že se investice do fondu peněžního trhu liší od investice do vkladů, zejména s ohledem na riziko, že jistina investovaná do fondu peněžního trhu může být předmětem fluktuace;
že fond peněžního trhu nevyužívá externí podporu k zaručení likvidity fondu nebo stabilizaci čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii;
že riziko ztráty jistiny nese investor.
Pokud fondy CNAV investující do veřejného dluhu a fondy LVNAV používají metody založené na naběhlé hodnotě, na zaokrouhlování nebo na obojím, poskytnou k tomu investorům a potenciálním investorům jasné vysvětlení.
Článek 37
Oznamování příslušným orgánům
Odchylně od prvního pododstavce oznámí správce fondu peněžního trhu za každý jím spravovaný fond peněžního trhu, u něhož celková výše spravovaných aktiv nepřesahuje 100 000 000 EUR, informace alespoň jednou za rok.
Správce fondu peněžního trhu poskytne na vyžádání informace oznamované podle prvního a druhého pododstavce rovněž orgánu příslušnému pro správce fondu peněžního trhu, liší-li se od orgánu příslušného pro fond peněžního trhu.
Informace oznamované podle odstavce 1 obsahují tyto body:
druh a vlastnosti fondu peněžního trhu;
ukazatele týkající se portfolia, jako jsou celková hodnota aktiv, čistá hodnota aktiv, vážená průměrná splatnost, vážená průměrná životnost, členění podle doby splatnosti, likvidita a výnos;
výsledky zátěžových testů a případně navrhovaný akční plán;
informace o aktivech v portfoliu fondu peněžního trhu, včetně:
vlastností každého aktiva, jako jsou název, země, kategorie emitenta, riziko nebo splatnost, a výsledek postupu interního hodnocení úvěrové kvality;
druhu aktiva, včetně údajů o protistraně v případě derivátů, rep nebo reverzních rep;
informace o závazcích fondu peněžního trhu, včetně:
země, v níž je investor usazen;
kategorie investora;
upisování a odkupování.
V nezbytných a řádně odůvodněných případech si mohou příslušné orgány vyžádat doplňkové informace.
Vedle informací uvedených v odstavci 2 poskytne správce fondu peněžního trhu pro každý jím spravovaný fond LVNAV také tyto údaje:
každý případ, kdy se cena aktiva oceněného metodou založenou na naběhlé hodnotě v souladu s čl. 29 odst. 7 prvním pododstavcem odchýlí od ceny tohoto aktiva vypočtené v souladu s čl. 29 odst. 2, 3 a 4 o více než 10 bazických bodů;
každý případ, kdy se konstantní čistá hodnota aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtená v souladu s čl. 32 odst. 1 a 2 odchýlí od čisté hodnoty aktiv na podílovou jednotku nebo akcii vypočtenou v souladu s článkem 30 o více než 20 bazických bodů;
každý případ, kdy nastane situace uvedená v čl. 34 odst. 3, a opatření, která výkonný orgán přijal v souladu s čl. 34 odst. 1 písm. a) a b).
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy předloží návrh těchto prováděcích technických norem Komisi do 21. ledna 2018.
Komisi je svěřena pravomoc přijmout prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.
Evropský orgán pro cenné papíry a trhy shromažďuje informace za účelem vytvoření centrální databáze všech fondů peněžního trhu, které jsou usazeny, spravovány nebo nabízeny v Unii. Evropská centrální banka má právo na přístup k této databázi pouze pro statistické účely.
Článek 37a
Zpřístupnění informací v jednotném evropském přístupovém místě
Od 10. ledna 2030 jsou informace uvedené v čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení zpřístupněny v jednotném evropském přístupovém místě zřízeném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ( 7 ) Za tímto účelem je orgánem shromažďujícím informace ve smyslu čl. 2 bodu 2 uvedeného nařízení ESMA. ESMA tyto údaje získá z informací, které v souladu s čl. 4 odst. 6 tohoto nařízení poskytly příslušné orgány za účelem zřízení centrálního veřejného rejstříku uvedeného v čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení.
Tyto informace musí splňovat tyto požadavky:
předkládají se ve formátu, ze kterého lze získat údaje, ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2023/2859;
jsou k nim připojena tato metadata:
všechny názvy fondu, jehož se informace týkají;
je-li k dispozici, identifikační kód právnické osoby patřící fondu upřesněný podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) 2023/2859;
druh informací klasifikovaných podle čl. 7 odst. 4 písm. c) uvedeného nařízení;
poznámka, zda informace obsahují osobní údaje.
KAPITOLA VIII
Dohled
Článek 38
Dohled ze strany příslušných orgánů
Článek 39
Pravomoci příslušných orgánů
Aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných orgánů podle směrnice 2009/65/ES nebo 2011/61/EU, musí mít příslušné orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy veškeré pravomoci v oblasti dohledu a vyšetřování, které jsou nezbytné pro výkon jejich funkcí v souvislosti s tímto nařízením. Zejména musí mít pravomoc přijímat veškeré tyto kroky:
vyžádat si přístup k jakémukoli dokumentu v jakékoli formě a obdržet či pořídit si jeho kopii;
požádat fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu, aby neprodleně poskytl informace;
vyžádat si informace od jakékoli osoby zapojené do aktivit fondu peněžního trhu nebo od správce fondu peněžního trhu;
provádět kontroly na místě s předchozím ohlášením nebo bez něj;
přijmout vhodná opatření s cílem zajistit, aby fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu i nadále dodržoval toto nařízení;
vydat příkaz s cílem zajistit, aby fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu dodržoval toto nařízení a upustil od opakování jakéhokoli chování, které by mohlo vést k porušení tohoto nařízení.
Článek 40
Sankce a jiná opatření
Článek 41
Specifická opatření
Aniž jsou dotčeny pravomoci příslušných orgánů podle směrnice 2009/65/ES nebo 2011/61/EU, přijme orgán příslušný pro fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu, při dodržení zásady proporcionality, vhodná opatření uvedená v odstavci 2, pokud fond peněžního trhu nebo správce fondu peněžního trhu:
neplní některý z požadavků týkajících se složení aktiv, v rozporu s články 9 až 16;
neplní některý z požadavků týkajících se portfolia, v rozporu s článkem 17, 18, 24 nebo 25;
obdržel povolení na základě nepravdivých prohlášení nebo jinými nezákonnými prostředky, v rozporu s článkem 4 nebo 5;
používá označení „fond peněžního trhu“ nebo jiné označení, které naznačuje, že SKIPCP nebo alternativní investiční fond je fondem peněžního trhu, v rozporu s článkem 6;
neplní některý z požadavků týkajících se interního hodnocení úvěrové kvality, v rozporu s článkem 19 nebo 20;
neplní některý z požadavků týkajících se řízení, dokumentace nebo transparentnosti, v rozporu s článkem 21, 23, 26, 27, 28 nebo 36;
neplní některý z požadavků týkajících se oceňování, v rozporu s článkem 29, 30, 31, 32, 33 nebo 34.
V případech uvedených v odstavci 1 orgán příslušný pro fond peněžního trhu, je-li to vhodné:
přijme opatření s cílem zajistit, aby fond peněžního trhu nebo dotyčný správce fondu peněžního trhu dodržel příslušná ustanovení;
odejme povolení vydané v souladu s článkem 4 nebo 5.
Článek 42
Pravomoci Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy
Článek 43
Spolupráce mezi orgány
KAPITOLA IX
Závěrečná ustanovení
Článek 44
Zacházení s existujícími SKIPCP a alternativními investičními fondy
Článek 45
Výkon přenesené pravomoci
Článek 46
Přezkum
Tento přezkum zejména:
zanalyzuje zkušenosti získané uplatňováním tohoto nařízení a dopad na investory, fondy peněžního trhu a správce fondů peněžního trhu v Unii;
zhodnotí roli fondů peněžních trhů při nákupu dluhopisů vydaných nebo zaručených členskými státy;
zohlední zvláštní vlastnosti dluhopisů vydaných nebo zaručených členskými státy a roli těchto dluhopisů při financování členských států;
zohlední zprávu uvedenou v čl. 509 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013.
zohlední dopady tohoto nařízení na trhy krátkodobého financování;
zohlední vývoj právních předpisů na mezinárodní úrovni.
Do 21. července 2022 Komise předloží zprávu o tom, zda je proveditelné zavést kvótu ve výši 80 % pro unijní veřejný dluh. Tato zpráva zohlední dostupnost krátkodobých nástrojů unijního veřejného dluhu a posoudí, zda by fondy LVNAV mohly představovat vhodnou alternativu k fondům CNAV investujícím do mimounijního veřejného dluhu. Pokud Komise ve zprávě dospěje k závěru, že zavedení kvóty ve výši 80 % pro unijní veřejný dluh a postupné zrušení fondů CNAV investujících do veřejného dluhu, které zahrnují neomezený objem mimounijního veřejného dluhu, není proveditelné, měla by tento závěr zdůvodnit. Pokud Komise dospěje k závěru, že zavedení kvóty ve výši 80 % pro unijní veřejný dluh je proveditelné, může předložit legislativní návrhy k zavedení této kvóty, podle níž by alespoň 80 % aktiv fondů CNAV investujících do veřejného dluhu muselo být investováno do nástrojů unijního veřejného dluhu. A dále, pokud Komise dospěje k závěru, že se fondy LVNAV staly vhodnou alternativou k fondům CNAV investujícím do mimounijního veřejného dluhu, může předložit příslušné návrhy na úplné zrušení výjimky pro fondy CNAV investující do veřejného dluhu.
Výsledky přezkumu se sdělí Evropskému parlamentu a Radě, v případě potřeby s příslušnými návrhy změn.
Článek 47
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 21. července 2018 s výjimkou čl. 11 odst. 4, čl. 15 odst. 7, článku 22 a čl. 37 odst. 4, které se použijí ode dne 20. července 2017.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Směrnice Komise 2007/16/ES ze dne 19. března 2007, kterou se provádí směrnice Rady 85/611/EHS o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), pokud jde o vyjasnění některých definic (Úř. věst. L 79, 20.3.2007, s. 11).
( 2 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402 ze dne 12. prosince 2017, kterým se stanoví obecný rámec pro sekuritizaci a vytváří se zvláštní rámec pro jednoduchou, transparentní a standardizovanou sekuritizaci a kterým se mění směrnice 2009/65/ES, 2009/138/ES, 2011/61/EU a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 35).
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).
( 5 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti (Úř. věst. L, 2023/2859, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2859/oj).