1. Příslušným aktivačním orgánům se doporučuje, aby před přijetím svých vlastních opatření makroobezřetnostní politiky zhodnotily přeshraniční účinky provedení těchto opatření. Přinejmenším by měly být zhodnoceny kanály přeshraničních dopadů ve formě úpravy rizik a regulatorní arbitráže, a to za pomoci metodiky vymezené v kapitole 11 příručky ESRB.

2. Příslušným aktivačním orgánům se doporučuje, aby zhodnotily možné:

a) přeshraniční účinky (úniky a regulatorní arbitráž) provádění opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci a

b) přeshraniční účinky navrhovaných opatření makroobezřetnostní politiky na jiné členské státy a na vnitřní trh.

3. Příslušným aktivačním orgánům se doporučuje, aby alespoň jednou ročně sledovaly vznik a vývoj přeshraničních účinků opatření makroobezřetnostní politiky, jež zavedly.

1. Příslušným aktivačním orgánům se doporučuje, aby ESRB o opatřeních makroobezřetnostní politiky vyrozuměly, jakmile jsou přijata, avšak nejpozději dva týdny po jejich přijetí. Oznámení by měla obsahovat hodnocení přeshraničních účinků a nezbytnost reciprocity ze strany příslušných orgánů. Příslušné aktivační orgány se vyzývají k tomu, aby informace poskytovaly v anglickém jazyce za použití vzorů zveřejněných na internetových stránkách ESRB.

2. Považuje-li se reciprocita ze strany ostatních členských států za nezbytnou k zajištění účinného fungování příslušných opatření, příslušným aktivačním orgánům se doporučuje, aby ESRB předložily žádost o reciprocitu spolu s oznámením tohoto opatření. Žádost by měla obsahovat navrhovaný práh podstatnosti.

3. Pokud opatření makroobezřetnostní politiky byla aktivována před přijetím tohoto doporučení nebo pokud při prvotním zavedení těchto opatření nebyla reciprocita považována za nezbytnou, avšak příslušný aktivační orgán následně rozhodl, že tato reciprocita je nezbytná, příslušným aktivačním orgánům se doporučuje, aby ESRB předložily žádost o reciprocitu.

1. Příslušným orgánům se doporučuje, aby recipročně uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, která byla přijata jinými příslušnými orgány a jejichž reciproční uplatnění doporučila ESRB. Doporučuje se, aby byla recipročně uplatněna tato opatření, jak je podrobněji popsáno v příloze:

— sazba kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 1 %, která se uplatňuje v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU na vnitrostátní expozice všech úvěrových institucí povolených v Estonsku;

— minimální úroveň průměrné rizikové váhy u rezidenčních hypotečních úvěrů zajištěných zástavním právem k obytným nemovitostem ve Finsku ve výši 15 %, která se uplatňuje v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení (EU) č. 575/2013 na úvěrové instituce povolené ve Finsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup založený na interním ratingu (přístup IRB);

— navýšení rizikové váhy u retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii, které se uplatňuje v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení (EU) č. 575/2013 na úvěrové instituce povolené v Belgii, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB, přičemž toto navýšení se skládá z:

—

 

— zpřísnění limitu velkých expozic uvedeného v čl. 395 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu k expozicím vůči vysoce zadluženým velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii na 5 % použitelného kapitálu, které se uplatňuje v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem ii) nařízení (EU) č. 575/2013 na globální systémově významné instituce (G-SVI) a jiné systémově významné instituce (J-SVI) na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace;

— minimální úroveň expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah pro portfolio retailových expozic zajištěných nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku ve výši 25 %, která se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na jednotlivé úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které k výpočtu regulatorních kapitálových požadavků používají přístup IRB.

2. Příslušným orgánům se doporučuje, aby recipročně uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky uvedená v tomto doporučení, a to tak, že provedou opatření makroobezřetnostní politiky, které je stejné jako opatření, které provedl aktivační orgán. Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky ve vnitrostátní legislativě k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB toto opatření recipročně uplatnily tak, že přijmou opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný aktivovanému opatření makroobezřetnostní politiky.

3. Není-li doporučena konkrétní lhůta pro reciproční uplatnění opatření makroobezřetnostní politiky, příslušným orgánům se doporučuje, aby reciproční opatření makroobezřetnostní politiky přijaly nejpozději ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění poslední změny tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie. Přijatá a reciproční opatření by měla mít pokud možno stejné aktivační datum.

a) „aktivací“ se rozumí uplatňování opatření makroobezřetnostní politiky na vnitrostátní úrovni;

b) „přijetím“ se rozumí rozhodnutí příslušného orgánu, pokud se týká zavedení, recipročního uplatnění nebo změny opatření makroobezřetnostní politiky;

c) „finanční službou“ se rozumí služba bankovní, úvěrové, pojišťovací, investiční či platební povahy nebo povahy osobního důchodu;

d) „opatřením makroobezřetnostní politiky“ se rozumí opatření, jehož předmětem je předcházení a zmírňování systémového rizika ve smyslu čl. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1092/2010 a jež příslušný orgán přijal nebo aktivoval podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

e) „oznámením“ se rozumí písemné oznámení v anglickém jazyce, které ESRB adresují příslušné orgány včetně ECB podle článku 9 nařízení (EU) č. 1024/2013, které se týká opatření makroobezřetnostní politiky přijatého zejména v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU a článkem 458 nařízení (EU) č. 575/2013 a jímž může být žádost členského státu o reciprocitu učiněná zejména v souladu s čl. 134 odst. 4 směrnice 2013/36/EU a čl. 458 odst. 8 nařízení (EU) č. 575/2013;

f) „reciprocitou“ se rozumí ujednání, podle něhož příslušný orgán v jedné jurisdikci uplatní opatření makroobezřetnostní politiky, které je stejné jako opatření stanovené příslušným aktivačním orgánem v jiné jurisdikci nebo je tomuto opatření rovnocenné, na finanční instituce v rámci jurisdikce příslušného orgánu, pokud jsou v jurisdikci příslušného orgánu vystaveny stejnému riziku;

g) „příslušným aktivačním orgánem“ se rozumí příslušný orgán, který odpovídá za uplatňování opatření makroobezřetnostní politiky na vnitrostátní úrovni;

h) „příslušným orgánem“ se rozumí orgán pověřený k tomu, aby přijímal nebo aktivoval opatření makroobezřetnostní politiky, a to zejména:

i) pověřený orgán v souladu s kapitolou 4 směrnice 2013/36/EU a článkem 458 nařízení (EU) č. 575/2013, příslušný orgán ve smyslu čl. 4 odst. 1 pododst. 40 nařízení (EU) č. 575/2013, ECB v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) č. 1024/2013; nebo

ii) makroobezřetnostní orgán s cíli, mechanismy, pravomocemi, požadavky týkajícími se odpovědnosti a jinými znaky vymezenými v doporučení Evropské rady pro systémová rizika ESRB/2011/3 ( 1 );

i) „prahem podstatnosti“ se rozumí kvantitativní prahová hodnota, pod níž lze expozici určitého poskytovatele finančních služeb vůči zjištěnému makroobezřetnostnímu riziku v jurisdikci, v níž aktivační orgán uplatňuje opatření makroobezřetnostní politiky, považovat za nepodstatnou.

1. Příslušné orgány mohou osvobodit poskytovatele finančních služeb, který spadá do jejich jurisdikce, od uplatňování určitého recipročního opatření makroobezřetnostní politiky, pokud má tento poskytovatel finančních služeb nepodstatnou expozici vůči zjištěnému makroobezřetnostnímu riziku v jurisdikci, v níž příslušný aktivační orgán uplatňuje předmětné opatření makroobezřetnostní politiky (zásada de minimis). Vyžaduje se, aby příslušné orgány ESRB vyrozuměly o těchto výjimkách za použití vzoru pro oznamování recipročních opatření, který je zveřejněn na internetových stránkách ESRB.

2. Pokud příslušné orgány opatření již recipročně uplatnily a zveřejnily před tím, než je na základě tohoto doporučení doporučeno reciproční uplatnění tohoto opatření, nemusí být reciproční opatření měněno, a to ani v případě, že se liší od opatření provedeného aktivačním orgánem.

1. Příslušné orgány se vyzývají, aby ESRB a Radě podávaly zprávy o opatřeních, jež přijaly v reakci na toto doporučení, nebo aby v případě nečinnosti poskytly náležité zdůvodnění. Zprávy se zasílají jednou za dva roky; první zpráva musí být předána nejpozději dne 30. června 2017. Zprávy by měly zahrnovat přinejmenším:

a) informace o podstatě a časovém rámci přijímaných opatření;

b) hodnocení účinnosti přijímaných opatření z pohledu cílů sledovaných tímto doporučením;

c) podrobné odůvodnění výjimek udělených podle zásady de minimis spolu s podrobným odůvodněním nečinnosti či jakéhokoli odchýlení od tohoto doporučení včetně případného prodlení.

2. V případě sdílené odpovědnosti by měly příslušné orgány svůj postup vzájemně koordinovat, aby nezbytné informace poskytly včas.

3. Příslušné orgány se vyzývají, aby ESRB o všech navrhovaných opatřeních makroobezřetnostní politiky informovaly při nejbližší možné příležitosti.

4. Reciproční opatření makroobezřetnostní politiky se považuje za rovnocenné, má-li pokud možno:

a) stejný hospodářský dopad;

b) stejnou oblast působnosti a

c) stejné důsledky (sankce) v případě neplnění.

1. Sekretariát ESRB:

a) napomáhá příslušným orgánům tím, že usnadňuje koordinované podávání informací, poskytuje jim příslušné vzory a v případě nutnosti upřesňuje postup a lhůty pro dodržování tohoto doporučení;

b) ověřuje dodržování tohoto doporučení ze strany příslušných orgánů, a to mj. i poskytnutím pomoci na jejich žádost, a předkládá zprávy o dodržování tohoto doporučení generální radě.

2. Generální rada hodnotí přijatá opatření a zdůvodnění oznámená příslušnými orgány a případně rozhoduje o tom, zda toto doporučení nebylo zohledněno a zda příslušné orgány řádně nezdůvodnily svou nečinnost.

1. Estonské opatření spočívá v zavedení sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika ve výši 1 %, která se uplatňuje v souladu s článkem 133 směrnice 2013/36/EU na vnitrostátní expozice všech úvěrových institucí povolených v Estonsku.

2. Pokud členské státy provedly článek 134 směrnice 2013/36/EU do vnitrostátního práva, příslušným orgánům se doporučuje, aby uvedené estonské opatření recipročně uplatnily ve vztahu k expozicím, které úvěrové instituce s vnitrostátním povolením mají v Estonsku, v souladu s čl. 134 odst. 1 směrnice 2013/36/EU. Pro účely tohoto odstavce se uplatňuje lhůta stanovená v dílčím doporučení C 3).

3. Pokud členské státy neprovedly článek 134 směrnice 2013/36/EU do vnitrostátního práva, příslušným orgánům se doporučuje, aby uvedené estonské opatření recipročně uplatnily ve vztahu k expozicím, které úvěrové instituce s vnitrostátním povolením mají v Estonsku, v souladu s dílčím doporučením C 2). Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření do šesti měsíců.

4. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti pro expozice nacházející se v Estonsku ve výši 250 milionů EUR, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci.

5. V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, jejichž expozice v Estonsku nedosahují práh podstatnosti ve výši 250 milionů EUR. Při uplatňování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby estonské opatření v případě překročení prahu podstatnosti ve výši 250 milionů EUR uplatnily na dříve osvobozené jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením.

6. Neexistují-li v dotčených členských státech žádné domácí úvěrové instituce, které by měly expozice v Estonsku ve výši 250 milionů EUR nebo vyšší, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že estonské opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby estonské opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce s vnitrostátním povolením překročí prahovou hodnotu 250 milionů EUR.

7. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 250 milionů EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

1. Finské opatření, které se uplatňuje v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení (EU) č. 575/2013, spočívá v zavedení požadavku na minimální úroveň průměrné rizikové váhy u rezidenčních hypotečních úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi ve Finsku ve výši 15 %, a to na úrovni portfolia, který se uplatňuje na jednotlivé úvěrové instituce s přístupem IRB.

2. V souladu s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 se příslušným orgánům dotčených členských států doporučuje, aby uvedené finské opatření recipročně uplatnily vůči úvěrovým institucím s přístupem IRB, pokud jde o jejich portfolia retailových hypotečních úvěrů, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi ve Finsku a které poskytly pobočky s vnitrostátním povolením, které se nacházejí ve Finsku. Pro účely tohoto odstavce se uplatňuje lhůta stanovená v dílčím doporučení C 3).

3. Příslušným orgánům se též doporučuje, aby uvedené finské opatření recipročně uplatnily na portfolia retailových hypotečních úvěrů, které jsou zajištěny obytnými nemovitostmi ve Finsku a které přímo přes hranice poskytly úvěrové instituce s přístupem IRB usazené v jejich jurisdikcích. Pro účely tohoto odstavce se uplatňuje lhůta stanovená v dílčím doporučení C 3).

4. V souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření do čtyř měsíců.

5. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis členskými státy uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti pro expozice na trhu rezidenčních hypotečních úvěrů ve Finsku ve výši 1 miliardy EUR.

6. V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit jednotlivé úvěrové instituce s přístupem IRB, jejichž portfolia retailových hypotečních úvěrů zajištěných obytnými nemovitostmi ve Finsku nedosahují práh podstatnosti ve výši 1 miliardy EUR. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce s přístupem IRB překročí prahovou hodnotu 1 miliardy EUR.

7. Neexistují-li v jiných dotčených členských státech žádné domácí úvěrové instituce s přístupem IRB, které by měly pobočky ve Finsku nebo které by tam poskytovaly finanční služby přímo a zároveň měly expozice na finském hypotečním trhu ve výši 1 miliardy EUR nebo vyšší, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že příslušné opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce s přístupem IRB překročí prahovou hodnotu 1 miliardy EUR.

a)  paušálního navýšení rizikové váhy o pět procentních bodů a

b)  poměrného navýšení rizikové váhy ve výši 33 % expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah, které se uplatňují na portfolio retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii.

1. Belgické opatření, které se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na úvěrové instituce povolené v Belgii, které používají přístup IRB, spočívá v navýšení rizikové váhy u retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii, které se skládá ze dvou složek:

a) První složka spočívá ve zvýšení rizikové váhy u retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii o pět procentních bodů, které se uplatní na hodnotu rizikové váhy získanou po vypočtení druhé části navýšení rizikové váhy podle písmene b).

b) Druhá složka spočívá ve zvýšení rizikové váhy ve výši 33 % expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah, které se uplatňují na portfolio retailových expozic zajištěných obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii. Expozicí váženou průměrnou hodnotou je průměrná hodnota rizikových vah jednotlivých úvěrů vypočtená v souladu s článkem 154 nařízení (EU) č. 575/2013, vážená příslušnou hodnotou expozic.

2. V souladu s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 se příslušným orgánům dotčených členských států doporučuje, aby uvedené belgické opatření ve lhůtě stanovené v dílčím doporučení C 3) recipročně uplatnily ve vztahu k pobočkám, které se nacházejí v Belgii a které jsou pobočkami úvěrových institucí s vnitrostátním povolením, které používají přístup IRB.

3. Příslušným orgánům se doporučuje, aby uvedené belgické opatření recipročně uplatnily ve vztahu k úvěrovým institucím s vnitrostátním povolením, které používají přístup IRB a které mají přímé retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii. V souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby uplatnily stejné opatření, jaké zavedl aktivační orgán v Belgii, a to ve lhůtě stanovené v dílčím doporučení C 3).

4. Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit, a to včetně přijetí opatření a uplatnění pravomocí v oblasti dohledu stanovených v hlavě VII kapitole 2 oddíle IV směrnice 2013/36/EU. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.

5. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti ve výši 2 miliard EUR, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci.

6. V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, jež používají přístup IRB a jejichž retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi v Belgii nedosahují práh podstatnosti ve výši 2 miliard EUR. Při uplatňování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby belgické opatření v případě překročení prahu podstatnosti ve výši 2 miliard EUR uplatnily na dříve osvobozené jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením.

7. Neexistují-li v dotčených členských státech žádné domácí úvěrové instituce používající přístup IRB, které by měly pobočky v Belgii nebo přímé retailové expozice zajištěné obytnými nemovitostmi nacházejícími se v Belgii a které by zároveň měly expozice na belgickém trhu obytných nemovitostí ve výši 2 miliard EUR nebo vyšší, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že belgické opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby belgické opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce používající přístup IRB překročí prahovou hodnotu 2 miliardy EUR.

8. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 2 miliard EUR doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

1. Francouzské opatření, které se uplatňuje v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem ii) nařízení (EU) č. 575/2013 ve vztahu k G-SVI a J-SVI na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace (nikoli na subkonsolidované úrovni), spočívá ve zpřísnění limitu velkých expozic na 5 % použitelného kapitálu pro expozice vůči vysoce zadluženým velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii.

2. Nefinančním podnikem se rozumí fyzická nebo právnická osoba soukromého práva, která má sídlo ve Francii a která na své úrovni a na nejvyšší úrovni konsolidace náleží do sektoru nefinančních podniků ve smyslu bodu 2.45 přílohy A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) No 549/2013 ( 2 ).

3. Uvedené opatření se vztahuje na expozice vůči nefinančním podnikům se sídlem ve Francii a na expozice vůči ekonomicky spjatým skupinám nefinančních podniků takto:

a) V případě nefinančních podniků, které jsou součástí ekonomicky spjaté skupiny nefinančních podniků, která má sídlo na nejvyšší úrovni konsolidace ve Francii, se opatření vztahuje na součet čistých expozic vůči skupině a všem spjatým subjektům ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 39 nařízení (EU) č. 575/2013;

b) V případě nefinančních podniků, které jsou součástí ekonomicky spjaté skupiny nefinančních podniků, která má sídlo na nejvyšší úrovni konsolidace mimo Francii, se opatření vztahuje na součet:

i) expozic vůči těm nefinančním podnikům, které mají sídlo ve Francii;

ii) expozic vůči subjektům se sídlem ve Francii nebo v zahraničí, nad nimiž nefinanční podniky uvedené v bodě i) mají přímou nebo nepřímou kontrolu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 39 nařízení (EU) č. 575/2013, a

iii) expozic vůči subjektům se sídlem ve Francii nebo v zahraničí, které jsou ekonomicky závislé na nefinančních podnicích uvedených v bodě i) ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 39 nařízení (EU) č. 575/2013.

4. G-SVI nebo J-SVI musí nefinanční podnik se sídlem ve Francii považovat za velký, pokud hodnota její původní expozice vůči nefinančnímu podniku nebo ekonomicky spjaté skupině nefinančních podniků ve smyslu odstavce 3 je rovna nebo je vyšší než 300 mil. EUR. Hodnota původní expozice se vypočítává v souladu s články 389 a 390 nařízení (EU) č. 575/2013 před zohledněním účinku technik snižování úvěrového rizika a výjimek uvedených v článcích 399 až 403 nařízení (EU) č. 575/2013, jak se vykazuje v souladu s článkem 9 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 680/2014 ( 3 ).

5. Nefinanční podnik se považuje za vysoce zadlužený, pokud jeho pákový poměr přesahuje 100 % a poměr krytí nákladů financování je nižší než 3, přičemž oba poměry se vypočítávají na nejvyšší úrovni konsolidace skupiny takto:

a) Pákový poměr je poměr mezi celkovým dluhem bez hotovosti a vlastním kapitálem; a

b) Poměr krytí nákladů financování je poměr mezi hrubým příjmem zvýšeným o provozní dotace po odečtení: i) mezd; ii) provozních daní a poplatků; iii) ostatních běžných provozních nákladů kromě čistých úroků a podobných nákladů a iv) odpisů a amortizací, na straně jedné, a na straně druhé úroky a podobnými náklady.

6. Příslušným orgánům se doporučuje, aby francouzské opatření recipročně uplatnily ve vztahu k G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace.

7. Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, v souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do šesti měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.

8. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven kombinovaný práh podstatnosti, který se skládá z:

a) prahové hodnoty ve výši 2 miliard EUR pro celkový objem původních expozic, které mají G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace vůči francouzskému sektoru nefinančních podniků;

b) prahové hodnoty ve výši 300 miliónů EUR, která se uplatňuje ve vztahu k G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením, které dosahují nebo přesahují prahovou hodnotu uvedenou v písmeni a) pro:

i) jednotlivé původní expozice vůči nefinančnímu podniku se sídlem ve Francii;

ii) součet původních expozic vůči ekonomicky spjaté skupině nefinančních podniků, která má na nejvyšší úrovni konsolidace sídlo ve Francii, vypočtený v souladu s odst. 3 písm. a);

iii) součet původních expozic vůči nefinančním podnikům, které mají sídlo ve Francii a které jsou součástí ekonomicky spjaté skupiny nefinančních podniků, jež má sídlo na nejvyšší úrovni konsolidace mimo Francii, jak jsou vykázány v šablonách C 28.00 a C 29.00 přílohy VIII prováděcího nařízení (EU) č. 680/2014;

c) prahové hodnoty ve výši 5 % použitelného kapitálu G-SVI nebo J-SVI na nejvyšší úrovni konsolidace pro expozice uvedené v písmeni b) po zohlednění účinku technik snižování úvěrového rizika a výjimek podle článků 399 až 403 nařízení (EU) č. 575/2013.

9. V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace, které nepřekračují kombinovaný práh podstatnosti uvedený v odstavci 8. Při uplatňování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením vůči francouzskému sektoru nefinančních podniků, jakož i koncentraci expozic G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením vůči velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii a doporučuje se, aby francouzské opatření v případě překročení kombinovaného prahu podstatnosti uvedeného v odstavci 8 uplatnily na G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace, které byly dříve osvobozeny. Příslušné orgány se rovněž vyzývají, aby na systémová rizika, která jsou spojena se zvýšeným využíváním pákového efektu velkými nefinančními podniky se sídlem ve Francii, upozornily ostatní účastníky trhu ve své jurisdikci.

10. Neexistují-li v dotčených členských státech žádné domácí G-SVI a J-SVI na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace, které by měly expozice vůči francouzskému sektoru nefinančních podniků přesahující práh podstatnosti uvedený v odstavci 8, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že francouzské opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic G-SVI a J-SVI s vnitrostátním povolením vůči francouzskému sektoru nefinančních podniků, jakož i koncentraci expozic těchto G-SVI a J-VI vůči velkým nefinančním podnikům se sídlem ve Francii a doporučuje se, aby francouzské opatření recipročně uplatnily, pokud G-SVI a J-SVI na nejvyšší úrovni bankovní obezřetnostní konsolidace překročí kombinovaný práh podstatnosti uvedený v odstavci 8. Příslušné orgány se rovněž vyzývají, aby na systémová rizika, která jsou spojena se zvýšeným využíváním pákového efektu velkými nefinančními podniky se sídlem ve Francii, upozornily ostatní účastníky trhu ve své jurisdikci.

11. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje kombinovaný práh podstatnosti uvedený v odstavci 8 doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.

1. Švédské opatření, které se v souladu s čl. 458 odst. 2 písm. d) bodem vi) nařízení (EU) č. 575/2013 uplatňuje na úvěrové instituce povolené ve Švédsku, které používají přístup IRB, spočívá v zavedení minimální úrovně expozicí vážené průměrné hodnoty rizikových vah pro portfolio retailových expozic zajištěných nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku ve výši 25 %, která se uplatňuje na jednotlivé úvěrové instituce.

2. Expozicí váženou průměrnou hodnotou je průměrná hodnota rizikových vah jednotlivých expozic vypočtená v souladu s článkem 154 nařízení (EU) č. 575/2013, vážená příslušnou hodnotou expozic.

3. V souladu s čl. 458 odst. 5 nařízení (EU) č. 575/2013 se příslušným orgánům dotčených členských států doporučuje, aby uvedené švédské opatření ve lhůtě stanovené v dílčím doporučení C 3) recipročně uplatnily ve vztahu k pobočkám, které se nacházejí ve Švédsku a které jsou pobočkami úvěrových institucí s vnitrostátním povolením, které používají přístup IRB.

4. Příslušným orgánům se doporučuje, aby uvedené švédské opatření recipročně uplatnily ve vztahu k úvěrovým institucím s vnitrostátním povolením, které používají přístup IRB a které mají přímé retailové expozice zajištěné nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku. V souladu s dílčím doporučením C 2) se příslušným orgánům doporučuje, aby uplatnily stejné opatření, jaké zavedl aktivační orgán ve Švédsku, a to ve lhůtě stanovené v dílčím doporučení C 3).

5. Není-li stejné opatření makroobezřetnostní politiky v jejich jurisdikci k dispozici, příslušným orgánům se doporučuje, aby po konzultaci s ESRB uplatnily opatření makroobezřetnostní politiky, které je k dispozici v jejich jurisdikci a jehož účinek je v nejvyšší míře rovnocenný uvedenému opatření, jež se doporučuje recipročně uplatnit. Příslušným orgánům se doporučuje přijmout rovnocenné opatření nejpozději do čtyř měsíců od zveřejnění tohoto doporučení v Úředním věstníku Evropské unie.

6. Pro účely případného uplatnění zásady de minimis příslušnými orgány uplatňujícími reciproční postup je spolu s tímto opatřením stanoven práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK, který se vztahuje na každou jednotlivou instituci.

7. V souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 mohou příslušné orgány dotčeného členského státu osvobodit jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením, jež používají přístup IRB a jejichž retailové expozice zajištěné nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku nedosahují práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK. Při uplatňování prahu podstatnosti by příslušné orgány měly sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby švédské opatření v případě překročení prahu podstatnosti ve výši 5 miliard SEK uplatnily na dříve osvobozené jednotlivé úvěrové instituce s vnitrostátním povolením.

8. Neexistují-li v dotčených členských státech žádné domácí úvěrové instituce používající přístup IRB, které by měly buď pobočky ve Švédsku, nebo přímé retailové expozice zajištěné nemovitostmi vůči dlužníkům se sídlem nebo bydlištěm ve Švédsku, a zároveň by měly takové expozice ve výši 5 miliard SEK nebo vyšší, mohou příslušné orgány dotčených členských států v souladu s oddílem 2.2.1 doporučení ESRB/2015/2 rozhodnout, že švédské opatření recipročně neuplatní. V tomto případě by měly příslušné orgány sledovat podstatnost expozic a doporučuje se, aby švédské opatření recipročně uplatnily, pokud úvěrová instituce používající přístup IRB překročí prahovou hodnotu 5 miliard SEK.

9. V souladu s oddílem 2.2.1. doporučení ESRB/2015/2 představuje práh podstatnosti ve výši 5 miliard SEK doporučenou maximální prahovou úroveň. Příslušné orgány uplatňující reciproční postup proto mohou namísto použití doporučené prahové hodnoty podle potřeby stanovit nižší prahovou hodnotu pro svou jurisdikci nebo opatření recipročně uplatnit bez jakéhokoli prahu podstatnosti.