02014R0651 — CS — 01.08.2021 — 004.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187 26.6.2014, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
L 156 |
1 |
20.6.2017 |
||
L 215 |
3 |
7.7.2020 |
||
L 89 |
1 |
16.3.2021 |
||
L 270 |
39 |
29.7.2021 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 651/2014
ze dne 17. června 2014,
kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem
(Text s významem pro EHP)
OBSAH |
|
KAPITOLA I |
Společná ustanovení |
KAPITOLA II |
Kontrola |
KAPITOLA III |
Zvláštní ustanovení pro různé kategorie podpory |
Oddíl 1 – |
Regionální podpora |
Oddíl 2 – |
Podpora určená malým a středním podnikům |
Oddíl 2a — |
Podpora Evropské územní spolupráce |
Oddíl 3 – |
Podpora přístupu malých a středních podniků k financování |
Oddíl 4 – |
Podpora výzkumu, vývoje a inovací |
Oddíl 5 – |
Podpora na vzdělávání |
Oddíl 6 – |
Podpora pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením |
Oddíl 7 – |
Podpora na ochranu životního prostředí |
Oddíl 8 – |
Podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami |
Oddíl 9 – |
Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů |
Oddíl 10 – |
Podpora na širokopásmovou infrastrukturu |
Oddíl 11 – |
Podpora kultury a zachování kulturního dědictví |
Oddíl 12 – |
Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu |
Oddíl 13 – |
Podpora na místní infrastrukturu |
Oddíl 14 – |
Podpora na regionální letiště |
Oddíl 15 – |
Podpora na přístavy |
Oddíl 16 — |
Podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU |
KAPITOLA IV |
Závěrečná ustanovení |
KAPITOLA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení se použije na tyto kategorie podpory:
regionální podpora;
podpora určená malým a středním podnikům ve formě investiční podpory, provozní podpory a podpory přístupu malých a středních podniků k financování;
podpora na ochranu životního prostředí;
podpora výzkumu, vývoje a inovací;
podpora na vzdělávání;
podpora na nábor a zaměstnávání znevýhodněných pracovníků a pracovníků se zdravotním postižením;
podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami;
sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů;
podpora na širokopásmovou infrastrukturu;
podpora kultury a zachování kulturního dědictví;
podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu;
podpora na místní infrastrukturu;
podpora na regionální letiště;
podpora na přístavy;
podpora na projekty Evropské územní spolupráce; a
podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU.
Toto nařízení se nepoužije na:
režimy podle oddílů 1 (s výjimkou článku 15), 2, 3, 4, 7 (s výjimkou článku 44) a 10 kapitoly III tohoto nařízení a podporu poskytovanou ve formě finančních produktů podle oddílu 16 uvedené kapitoly, pokud průměrný roční rozpočet státní podpory na členský stát překračuje 150 milionů EUR, a to po uplynutí šesti měsíců od jejich vstupu v platnost. V případě podpory podle oddílu 16 kapitoly III tohoto nařízení se při posuzování toho, zda průměrný roční rozpočet státní podpory daného členského státu týkající se finančního produktu překračuje 150 milionů EUR, zohlední pouze příspěvky členského státu do složky členského státu v rámci záruky EU podle čl. 9 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ( 1 ), které jsou určeny pro konkrétní finanční produkt. Komise může na základě hodnocení příslušného plánu hodnocení, který jí byl oznámen členským státem do dvaceti pracovních dní od vstupu daného režimu v platnost, rozhodnout, že se toto nařízení bude na jakýkoli z těchto režimů podpory používat i po uplynutí výše uvedeného období. Pokud Komise v souvislosti s těmito režimy již prodloužila použitelnost tohoto nařízení nad rámec původních šesti měsíců, mohou členské státy rozhodnout o prodloužení platnosti uvedených režimů do konce období použitelnosti tohoto nařízení za předpokladu, že dotčený členský stát předložil hodnotící zprávu v souladu s plánem hodnocení, jenž schválila Komise. Regionální podpora poskytnutá podle tohoto nařízení však může být odchylně prodloužena do konce doby platnosti příslušných map regionální podpory;
veškeré změny režimů uvedených v čl. 1 odst. 2 písm. a), jestliže se nejedná o změny, které nemohou mít dopad na slučitelnost režimu podpory s tímto nařízením nebo nemohou významně ovlivnit obsah schváleného plánu hodnocení;
podporu činností spojených s vývozem do třetích zemí nebo členských států, a to podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, podporu na zřízení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné náklady spojené s vývozní činností;
podporu podmíněnou použitím domácího zboží na úkor zboží dováženého.
Toto nařízení se nepoužije na:
podporu poskytnutou v odvětví rybolovu a akvakultury, na niž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ( 2 ), s výjimkou podpory na vzdělávání, podpory přístupu malých a středních podniků k financování, podpory v oblasti výzkumu a vývoje, podpory na inovace určené malým a středním podnikům, podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením, regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech, režimů regionální provozní podpory, podpory projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“), podpory projektů komunitně vedeného místního rozvoje, podpory na projekty Evropské územní spolupráce a podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU s výjimkou operací uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ( 3 );
podporu poskytnutou v odvětví zemědělské prvovýroby, s výjimkou regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech, režimů regionální provozní podpory, podpory na poradenství ve prospěch malých a středních podniků, podpory rizikového financování, podpory výzkumu a vývoje, podpory na inovace určené malým a středním podnikům, podpory na ochranu životního prostředí, podpory na vzdělávání, podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením, podpory poskytnuté operačním skupinám evropských inovačních partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP), podpory poskytnuté na projekty komunitně vedeného místního rozvoje, podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce a podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU;
podporu poskytnutou v odvětví zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v následujících případech:
je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množství těchto produktů získaných od prvovýrobců nebo uvedených na trh dotyčnými podniky;
je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům;
podporu k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů podle rozhodnutí Rady 2010/787/EU ( 4 );
kategorie regionální podpory uvedené v článku 13.
Pokud je určitý podnik činný ve vyňatých odvětvích uvedených v písm. a), b) nebo c) prvního pododstavce a zároveň v jiných odvětvích, která do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají, použije se toto nařízení na podporu poskytovanou na tato jiná odvětví nebo činnosti za předpokladu, že členské státy vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby činnosti ve vyňatých odvětvích nebyly předmětem podpory poskytnuté v souladu s tímto nařízením.
Toto nařízení se nepoužije na:
režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž je podpora poskytnutá týmž členským státem prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz; výjimku představují režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami a režimy podpory, na které se vztahuje článek 19b oddíl 2a a oddíl 16 kapitoly III;
podporu ad hoc ve prospěch podniku uvedeného v písmeni a);
podporu určenou podnikům v obtížích, s výjimkou režimů podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami, režimů podpory na zahájení činnosti, režimů regionální provozní podpory, režimů podpory, na které se vztahuje článek 19b, podpory malým a středním podnikům podle článku 56f a podpory pro finanční zprostředkovatele podle článků 16, 21, 22 a 39, jakož i oddílu 16 kapitoly III, za předpokladu, že se v rámci těchto režimů nedostává podnikům v obtížích příznivějšího zacházení než jiným podnikům. Toto nařízení se však odchylně vztahuje na podniky, které ke dni 31. prosince 2019 v obtížích nebyly, avšak dostaly se do obtíží v průběhu období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.
Toto nařízení se nepoužije na opatření státní podpory, která jako taková, podmínkami, které jsou s nimi spojeny, nebo způsobem svého financování vedou k porušení práva Unie, jež je s těmito opatřeními neoddělitelně spjato, zejména:
opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce mít ústředí v příslušném členském státě nebo být usazen převážně v tomto členském státě. Přípustný je však požadavek, aby v okamžiku vyplacení podpory měl příjemce v členském státě, jenž podporu poskytuje, provozovnu či pobočku;
opatření podpory, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat domácí zboží nebo služby;
opatření podpory omezující možnost příjemců využívat v jiných členských státech výsledků výzkumu, vývoje a inovací.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí následující definice:
„podporou“ se rozumí opatření, jež splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;
„malými a středními podniky“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;
„pracovníkem se zdravotním postižením“ se rozumí osoba, která:
je uznána za pracovníka se zdravotním postižením podle vnitrostátních právních předpisů nebo
má jedno či více dlouhodobých fyzických, mentálních, duševních nebo smyslových postižení, která v interakci s různými překážkami mohou bránit jejímu plnému a účinnému zapojení do pracovního života stejným způsobem, jakým jsou do něj zapojeni ostatní pracovníci;
„znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí osoba, která:
během předchozích šesti měsíců neměla pravidelné placené zaměstnání nebo
je ve věku od 15 do 24 let nebo
nezískala střední vzdělání ukončené maturitou nebo odbornou kvalifikaci (mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání 3) nebo během dvou let od ukončení řádného denního studia dosud nezískala první pravidelné placené zaměstnání; nebo
je starší 50 let nebo
žije jako svobodná dospělá osoba s jednou nebo několika závislými osobami nebo
pracuje v odvětví nebo v profesi v členském státě, kde je nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen alespoň o 25 % vyšší než průměrná nerovnováha mezi zastoupením mužů a žen ve všech hospodářských odvětvích v daném členském státě, a která patří do příslušné menšiny, nebo
je příslušníkem etnické menšiny v členském státě a potřebuje rozvíjet své jazykové a odborné vzdělání nebo pracovní zkušenosti, aby zlepšila své vyhlídky na získání přístupu k trvalému zaměstnání;
„dopravou“ se rozumí letecká, námořní, silniční, železniční a vnitrozemská vodní přeprava cestujících nebo nákladu pro cizí potřebu;
„dopravními náklady“ se rozumí náklady na dopravu pro cizí potřebu skutečně vynaložené příjemci s ohledem na danou trasu, které zahrnují:
přepravní poplatky, náklady na manipulaci a dočasné uskladnění, pokud tyto náklady souvisí s danou trasou;
náklady na pojištění nákladu;
daně, cla nebo dávky vztahující se na náklad a případně na nosnost, a to v místě původu i v místě určení, a
náklady na kontroly v souvislosti s bezpečností a ochranou, příplatky za vyšší náklady na pohonné hmoty;
„odlehlými regiony“ se rozumí nejvzdálenější regiony, Malta, Kypr, Ceuta a Melilla, ostrovy, které jsou součástí území členského státu, a řídce osídlené oblasti;
„uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a jakékoliv činnosti související s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej konečným spotřebitelům ze strany prvovýrobce se považuje za uvádění na trh, pokud k němu dochází na místech vyhrazených k tomuto účelu;
„zemědělskou prvovýrobou“ se rozumí produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy, aniž by byly provedeny jakékoli další operace měnící povahu těchto produktů;
„zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoliv upravení zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;
„zemědělským produktem“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury;
„nejvzdálenějšími regiony“ se rozumí regiony vymezené v článku 349 Smlouvy. V souladu s rozhodnutím Evropské rady 2010/718/EU přestal být ostrov Svatý Bartoloměj ode dne 1. ledna 2012 nejvzdálenějším regionem. V souladu s rozhodnutím Evropské rady 2012/419/EU se ostrov Mayotte stal ode dne 1. ledna 2014 nejvzdálenějším regionem;
„uhlím“ se rozumí uhlí vysoké, střední a nízké kvality, kategorie A a B, ve smyslu mezinárodního systému kodifikace uhlí stanoveného Evropskou hospodářskou komisí OSN a ve smyslu vyjasnění vyplývajícího z rozhodnutí Rady ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů ( 5 );
„jednotlivou podporou“ se rozumí:
podpora ad hoc a
podpora, která je poskytnuta jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;
„režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;
„plánem hodnocení“ se rozumí dokument obsahující alespoň tyto minimální prvky: cíle režimu podpory, který má být hodnocen, otázky pro hodnocení, výsledné ukazatele, metodiku, jež se pro účely hodnocení navrhuje, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a podmínky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení;
„podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;
„podnikem v obtížích“ se rozumí podnik, v jehož případě nastane alespoň jedna z následujících okolností:
►C1 V případě společnosti s ručením omezeným (která není malým nebo středním podnikem, jenž existuje po dobu kratší tří let, nebo – pro účely způsobilosti pro podporu rizikového financování – která není malým nebo středním podnikem do sedmi let od jeho prvního komerčního prodeje, jenž je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice v oblasti rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny upsaného základního kapitálu. Tento případ nastává, když je výsledek odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a všech dalších prvků, jež se obecně považují za vlastní kapitál společnosti) negativní a svou výší překračuje polovinu upsaného základního kapitálu. ◄ Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost s ručením omezeným“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze I směrnice 2013/34/EU ( 6 ) a „základní kapitál“ zahrnuje případně jakékoli emisní ážio.
►C1 V případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti (která není malým nebo středním podnikem, jenž existuje po dobu kratší tří let, nebo – pro účely způsobilosti pro podporu rizikového financování – která není malým nebo středním podnikem do sedmi let od jeho prvního komerčního prodeje, jenž je na základě hloubkové kontroly provedené vybraným finančním zprostředkovatelem způsobilý pro investice v oblasti rizikového financování), kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího vlastního kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti. ◄ Pro účely tohoto ustanovení se za „společnost, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti“ považují zejména formy podniků uvedené v příloze II směrnice 2013/34/EU.
Jestliže vůči podniku bylo zahájeno kolektivní úpadkové řízení nebo tento podnik splňuje kritéria vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost svých věřitelů.
Jestliže podnik obdržel podporu na záchranu a zatím nesplatil půjčku nebo neukončil záruku nebo jestliže obdržel podporu na restrukturalizaci a stále se na něj uplatňuje plán restrukturalizace.
V případě podniku, který není malým nebo středním podnikem, kde v uplynulých dvou letech:
účetní poměr dluhu společnosti k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5 a
poměr úrokového krytí hospodářského výsledku společnosti před úroky, zdaněním a odpisy (EBITDA) je nižší než 1,0.
„povinnou územní vázaností výdajů“ se rozumí povinnost, kterou poskytovatel podpory příjemcům ukládá, aby vynaložili na určitém území určitou minimální částku nebo na tomto území provedli určitý minimální objem produkční činnosti;
„upravenou výší podpory“ se rozumí maximální přípustná výše podpory na velký investiční projekt, která se vypočte podle následujícího vzorce:
maximální výše podpory = R × (A + 0,50 × B + 0 × C),
kde: R je maximální intenzita podpory použitelná v dané oblasti podle schválené mapy regionální podpory a platná k datu poskytnutí podpory, s výjimkou navýšené intenzity podpory určené malým a středním podnikům; A je původních 50 milionů EUR způsobilých nákladů, B je část způsobilých nákladů v rozmezí 50 milionů EUR a 100 milionů EUR a C je část způsobilých nákladů nad 100 milionů EUR;
„vratnou zálohou“ se rozumí půjčka na projekt, která je vyplacena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;
„hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí výše, kterou by podpora dosáhla, kdyby byla příjemci poskytnuta formou dotace před srážkou daně nebo jiných poplatků;
„zahájením prací“ se rozumí buď zahájení stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení či jiný závazek, v jehož důsledku se investice stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve. Za zahájení prací se nepovažují nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti. V případě převzetí se „zahájením prací“ rozumí okamžik, kdy je pořízen majetek přímo související s pořízenou provozovnou;
„velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I;
„následným daňovým režimem“ se rozumí režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a který jej nahrazuje;
„intenzitou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před odpočtem daně nebo jiných poplatků;
„podporovanými oblastmi“ se rozumějí oblasti určené ve schválené mapě regionální podpory schválené podle čl. 107 odst. 3) písm. a) a c) Smlouvy na období od 1. července 2014 do 31. prosince 2021 pro regionální podporu poskytovanou do 31. prosince 2021 a oblasti určené ve schválené mapě regionální podpory schválené podle čl. 107 odst. 3) písm. a) a c) Smlouvy na období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2027 pro regionální podporu poskytnutou po 31. prosinci 2021;
„datem poskytnutí podpory“ se rozumí datum, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;
„hmotným majetkem“ se rozumí majetek ve formě pozemků, staveb, zařízení, strojů a vybavení;
„nehmotným majetkem“ se rozumí majetek, který nemá hmotnou nebo finanční podobu, např. patenty, licence, know-how nebo jiná práva duševního vlastnictví;
„mzdovými náklady“ se rozumí celková částka, kterou má příjemce podpory skutečně zaplatit ve vztahu k danému pracovnímu místu a která za vymezené období zahrnuje hrubou mzdu před zdaněním a povinné příspěvky, například poplatky na sociální zabezpečení a náklady na péči o nezaopatřené děti a rodiče;
„čistým zvýšením počtu zaměstnanců“ se rozumí čisté zvýšení počtu zaměstnanců v dotyčné provozovně v porovnání s průměrným počtem za určité období, přičemž je nutno odečíst pracovní místa, která v daném období zanikla, a počet pracovníků s plným úvazkem, pracovníků s částečným úvazkem a sezónních pracovníků je nutno zohlednit ve výši příslušného zlomku roční pracovní jednotky;
„vyhrazenou infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura vybudovaná pro jeden či více) předem identifikovatelných podniků a přizpůsobená přesně jejich potřebám;
„finančním zprostředkovatelem“ se rozumí finanční instituce bez ohledu na její formu a vlastnictví, včetně fondu fondů, investičních fondů soukromého kapitálu, veřejných investičních fondů, bank, mikrofinančních institucí a záručních společností;
„trasou“ se rozumí přeprava zboží z místa původu do místa určení, včetně případných meziúseků nebo etap v rámci dotyčného členského státu nebo mimo něj s využitím jednoho či více způsobů dopravy;
„přiměřenou mírou rentability (Fair Rate of Return)“ se rozumí očekávaná rentabilita odpovídající diskontní sazbě upravené o vliv rizika, která odráží úroveň rizika projektu a charakter a objem kapitálu, jejž soukromí investoři plánují investovat;
„celkovým financováním“ se rozumí celková výše investice do způsobilého podniku či projektu podle oddílu 3 nebo podle článků 16 či 39 tohoto nařízení, s výjimkou čistě soukromých investic, které jsou realizovány za tržních podmínek a nejsou předmětem příslušného opaření státní podpory.
„soutěžním nabídkovým řízením“ se rozumí nediskriminační nabídkové řízení, jehož se účastní dostatečný počet podniků a v němž je podpora poskytnuta buď na základě nabídky původně předložené nabízejícím, nebo na základě zúčtovací ceny. Dále platí, že rozpočet či objem stanovený v souvislosti s nabídkovým řízením představuje závazné omezení, v jehož důsledku nemohou podporu obdržet všichni nabízející;
„provozním ziskem“ se rozumí kladný rozdíl mezi diskontovanými výnosy a diskontovanými provozními náklady za dobu ekonomické životnosti investice. Mezi provozní náklady patří takové náklady, jako např. osobní náklady, náklady na materiál, smluvní služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady, ale nepatří k nim odpisy a finanční náklady, pokud se na ně vztahovala investiční podpora. Diskontováním výnosů a provozních nákladů s použitím vhodné diskontní sazby se umožní dosažení přiměřeného zisku.
Definice platné pro regionální podporu
Na příslušná ustanovení o regionální podpoře se použijí definice v oblasti podpory na širokopásmovou infrastrukturu (oddíl 10).
„regionální investiční podporou“ se rozumí regionální podpora poskytnutá na počáteční investici nebo na počáteční investici do nové hospodářské činnosti;
„regionální provozní podporou“ se rozumí podpora určená ke snížení běžných výdajů podniku. K těmto výdajům patří např. osobní náklady, náklady na materiál, smluvní služby, komunikaci, energii, údržbu, nájemné, správní náklady, ale nepatří k nim odpisy a finanční náklady, pokud byly při poskytnutí investiční podpory zahrnuty do způsobilých nákladů;
„odvětvím oceli“ se rozumí všechny činnosti související s výrobou jednoho nebo několika následujících produktů:
surové železo a feroslitiny:
surové výrobky a polotovary ze železa, běžné nebo ušlechtilé oceli:
výrobky ze železa s konečnou úpravou za tepla, výrobky z běžné nebo ušlechtilé oceli:
hotové výrobky s konečnou úpravou za studena:
trubky:
„odvětvím výroby syntetických vláken“ se rozumí:
extruze či texturace všech generických typů vláken a příze na bázi polyesteru, polyamidu, akrylátu nebo polypropylenu, bez ohledu na jejich koncové využití nebo
polymerizace (včetně polykondenzace), pokud je na úrovni používaného zařízení integrována do extruze, nebo
jakýkoli vedlejší proces spojený se souběžnou instalací kapacity extruze či texturace budoucím příjemcem nebo jinou společností ze skupiny, k níž náleží, a který je při dané specifické průmyslové činnosti do této kapacity na úrovni používaných zařízení běžně integrován;
„odvětvím dopravy“ se rozumí letecká, námořní, silniční nebo železniční a vnitrozemská vodní přeprava cestujících nebo nákladu pro cizí potřebu; konkrétněji se „odvětvím dopravy“ rozumějí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2:
NACE 49: Pozemní a potrubní doprava, s výjimkou NACE 49.32 Taxislužba a pronájem osobních vozů s řidičem, 49.42 Stěhovací služby a 49.5 Potrubní doprava;
NACE 50: Vodní doprava;
NACE 51: Letecká doprava, s výjimkou NACE 51.22 Kosmická doprava.
„režimem zaměřeným na vybraná zvláštní odvětví hospodářské činnosti“ se rozumí režim, jehož předmětem jsou činnosti zařazené do méně než pěti tříd (označených čtyřmístným číselným kódem) statistické klasifikace NACE Revize 2;
„cestovním ruchem“ se rozumí tyto činnosti ve smyslu statistické klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2:
NACE 55: Ubytování;
NACE 56: Stravování a pohostinství;
NACE 79: Činnosti cestovních agentur a kanceláří a jiné rezervační a související činnosti;
NACE 90: Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti;
NACE 91: Činnosti knihoven, archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení;
NACE 93: Sportovní, zábavní a rekreační činnosti;
„řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo regiony NUTS 3 s méně než 12,5 obyvatele na km2 nebo oblasti, které Komise jako takové uznala individuálními rozhodnutími o mapách regionální podpory platnými v době poskytnutí podpory;
„velmi řídce osídlenými oblastmi“ se rozumí regiony NUTS 2 s méně než 8 obyvateli na km2 nebo oblasti, které Komise jako takové uznala individuálními rozhodnutími o mapách regionální podpory platnými v době poskytnutí podpory;
„počáteční investicí“ se rozumí:
investice do hmotného a nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny, rozšíření kapacity stávající provozovny, rozšíření výrobního sortimentu provozovny o výrobky, které nebyly dříve v této provozovně vyráběny, nebo za účelem zásadní změny celkového výrobního postupu stávající provozovny, nebo
pořízení majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, a kterou odkoupil investor, který není spřízněný s prodávajícím; počáteční investicí není pouhé nabytí podílů v podniku;
„stejnou nebo podobnou činností“ se rozumí činnosti zařazené do stejné třídy (čtyřmístný číselný kód) statistické klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2, která vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech ( 7 );
„počáteční investicí do nové hospodářské činnosti“ se rozumí:
investice do hmotného a nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny nebo rozšíření škály činností provozovny, za podmínky, že se u nové činnosti nejedná o stejnou nebo podobnou činnost, jaká byla v dané provozovně vykonávána dříve;
pořízení majetku náležejícího provozovně, která byla uzavřena nebo by byla uzavřena, pokud by nedošlo k jejímu odkoupení, a kterou odkoupil investor, který není spřízněný s prodávajícím, pod podmínkou, že se u nové činnosti, která má být vykonávána pomocí pořízeného majetku, nejedná o stejnou nebo podobnou činnost, jaká byla v dané provozovně vykonávána před pořízením;
„velkým investičním projektem“ se rozumí počáteční investice, jejíž způsobilé náklady vypočtené na základě cen a směnných kurzů k datu poskytnutí podpory přesahují 50 milionů EUR;
„místem určení“ se rozumí místo, kde je zboží vyloženo;
„místem původu“ se rozumí místo, kde je zboží naloženo k přepravě;
„oblastmi způsobilými k získání provozní podpory“ se rozumí nejvzdálenější region podle článku 349 Smlouvy, řídce osídlená oblast nebo velmi řídce osídlená oblast;
„způsobem dopravy“ se rozumí železniční doprava, silniční nákladní doprava, vnitrozemská vodní doprava, námořní doprava, letecká doprava a intermodální doprava;
„fondem urbanistického rozvoje“ se rozumí specializovaný investiční nástroj zřízený za účelem investování do projektů urbanistického rozvoje v rámci opatření urbanistické podpory. Fond urbanistického rozvoje je řízen správcem fondu urbanistického rozvoje;
„správcem fondu urbanistického rozvoje“ se rozumí profesionální správcovská společnost s právní subjektivitou, která vybírá způsobilé urbanistické projekty a investuje do nich;
„urbanistickým projektem“ se rozumí investiční projekt, který má potenciál podpořit intervence v rámci uceleného přístupu k udržitelnému rozvoji měst a přispět k dosažení cílů vymezených tímto přístupem; do této kategorie patří též projekty, jejichž vnitřní výnosové procento (Internal Rate of Return) nemusí postačovat k přilákání financování na čistě komerční bázi. Urbanistický projekt lze koncipovat buď jako samostatný blok financování v rámci právních struktur soukromého investora jakožto příjemce, nebo jako samostatný právní subjekt, např. jako zvláštní účelovou jednotku;
„ucelenou strategií pro udržitelný rozvoj měst“ se rozumí strategie, kterou oficiálně navrhl a ověřil příslušný místní orgán nebo agentura veřejného sektoru, která je vymezena pro konkrétní městskou zeměpisnou oblast a období a která stanoví ucelená opatření za účelem řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, jež mají dopad na městské oblasti;
„nepeněžitým plněním“ se rozumí vklad pozemku nebo nemovitosti, jestliže tento pozemek či nemovitost tvoří součást urbanistického projektu;
„přemístěním“ se rozumí převedení stejné nebo podobné činnosti, nebo její části z provozovny v jedné smluvní straně Dohody o EHP (původní provozovny) do provozovny, ve které se podporovaná investice uskutečňuje v jiné smluvní straně Dohody o EHP (podporované provozovny). O převedení se jedná, jestliže výrobek nebo služba v původní a v podporované provozovně slouží alespoň částečně stejným účelům a splňuje požadavky nebo potřeby stejného druhu zákazníků a ve stejné nebo podobné činnosti v jedné z původních provozoven příjemce v EHP dojde ke ztrátě pracovních míst;
Definice v oblasti podpory určené malým a středním podnikům
„pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem“ se rozumějí pracovní místa týkající se činnosti, k níž se investice vztahuje, včetně pracovních míst vytvořených na základě vyššího využití kapacity dosaženého touto investicí;
▼M4 —————
Definice v oblasti podpory přístupu malých a středních podniků k financování
„kvazikapitálovou investicí“ se rozumí takový typ financování, které stojí mezi kapitálovou investicí a dluhem, je rizikovější než přednostní dluh a méně rizikové než běžná kapitálová investice, jehož výnos pro držitele je založen především na ziscích nebo ztrátách cílového podniku a které není zajištěno pro případ selhání. Kvazikapitálové investice mohou mít strukturu dluhu, nezajištěného a podřízeného, včetně dluhu mezzaninového, který lze v některých případech převést na kapitál nebo na preferenční kapitál;
„zárukou“ v kontextu oddílů 1, 3 a 7 tohoto nařízení se rozumí písemný závazek, kterým ručitel přebírá odpovědnost za všechny nebo některé nové transakce třetí osoby na bázi půjčky, například dluhové nebo leasingové nástroje, jakož i kvazikapitálové nástroje;
„mírou zajištění“ se rozumí procentní sazba, v jejíž výši veřejný investor pokrývá ztrátu z každé jednotlivé transakce, která je způsobilá podle příslušného opatření státní podpory;
„výstupem“ se rozumí likvidace účasti finančního zprostředkovatele či investora, včetně obchodního prodeje, odpisů, vyplacení akcií či splacení půjček, prodeje jinému finančnímu zprostředkovateli či investorovi, prodeje finanční instituci a prodeje cestou veřejné nabídky, včetně primární veřejné nabídky akcií;
„finanční dotací“ se rozumí vratná veřejná investice do finančního zprostředkovatele realizovaná za účelem investic v rámci opatření v oblasti rizikového financování, jejíž veškeré výnosy musí být vráceny veřejnému investorovi;
„investicí rizikového financování“ se rozumí kapitálové a kvazikapitálové investice, půjčky včetně leasingu, záruky nebo kombinace těchto nástrojů, které jsou poskytovány způsobilým podnikům pro účely realizace nových investic;
„nezávislým soukromým investorem“ se rozumí soukromý investor, který není společníkem způsobilého podniku, do nějž investuje, včetně business angels a finančních institucí, a to bez ohledu na jejich vlastnictví a v míře, v níž nesou plné riziko své investice. Při založení nové společnosti se má za to, že jsou soukromí investoři včetně zakladatelů na této společnosti nezávislí;
„fyzickou osobou“ se pro účely článků 21 a 23 rozumí osoba, která není právnickou osobou a není podnikem pro účely čl. 107 odst. 1 Smlouvy;
„kapitálovou investicí“ se rozumí poskytnutí kapitálu ve prospěch podniku s tím, že tento kapitál je investován přímo či nepřímo výměnou za vlastnictví odpovídajícího podílu v tomto podniku;
„prvním komerčním prodejem“ se rozumí první prodej realizovaný společností na trhu výrobků nebo služeb, s výjimkou omezeného prodeje za účelem otestování trhu;
„nekotovaným malým nebo středním podnikem“ se rozumí malý nebo střední podnik, který není uveden na oficiálním seznamu burzy, s výjimkou alternativních obchodních platforem;
„následnou investicí“ se rozumí dodatečná investice rizikového financování do společnosti, jež následuje po jednom či více předchozích kolech investic rizikového financování;
„náhradním kapitálem“ se rozumí koupě stávajících podílů ve společnosti od dřívějšího investora nebo podílníka;
„pověřeným subjektem“ se rozumí Evropská investiční banka a Evropský investiční fond, mezinárodní finanční instituce, jejímž podílníkem je členský stát, nebo finanční instituce usazená v členském státě, jejímž úkolem je plnit veřejný zájem pod kontrolou orgánu veřejné moci, veřejnoprávního subjektu nebo subjektu soukromého práva pověřeného výkonem veřejné služby; pověřený subjekt může být vybrán nebo přímo jmenován v souladu s ustanoveními směrnice 2004/18/ES o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ( 8 ) nebo následnými právními předpisy, jež tuto směrnici zčásti či zcela nahradí;
„inovativním podnikem“ se rozumí podnik,
který může prostřednictvím hodnocení provedeného externím odborníkem prokázat, že v dohledné budoucnosti vyvine výrobky, služby nebo postupy, které jsou nové nebo podstatně zdokonalené ve srovnání se současným stavem techniky v daném odvětví a které s sebou nesou riziko technického nebo průmyslového neúspěchu, nebo
jehož náklady na výzkum a vývoj představují přinejmenším 10 % jeho celkových provozních nákladů alespoň v jednom ze tří let předcházejících udělení podpory, nebo v případě začínajícího podniku, který nemůže vykázat svou finanční situaci v předchozích letech, v souladu s auditem za jeho současné účetní období potvrzeným externím auditorem;
„alternativní obchodní platformou“ se rozumí mnohostranný systém obchodování (multilateral trading facility) podle čl. 4 odst. 1 bodu 15 směrnice 2004/39/ES, kde většinu finančních nástrojů přijatých k obchodování emitovaly malé či střední podniky;
„půjčkou“ se rozumí smlouva, která zavazuje poskytovatele půjčky k tomu, aby dal příjemci půjčky k dispozici peněžní částku v dohodnuté výši a na dohodnutou dobu a podle níž je příjemce půjčky povinen splatit tuto částku v dohodnuté lhůtě. Může mít podobu půjčky či jiného nástroje financování včetně leasingu, které zaručují poskytovateli půjčky zejména minimální výnos. Způsobilou půjčkou není refinancování stávající půjčky;
Definice v oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací
„organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt (např. univerzita nebo výzkumný ústav, agentura pro transfer technologií, zprostředkovatel v oblasti inovací, fyzický nebo virtuální spolupracující subjekt zaměřený na výzkum) bez ohledu na jeho právní postavení (zřízený podle veřejného nebo soukromého práva) nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je provádět nezávisle základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo veřejně šířit výsledky těchto činností formou výuky, publikací nebo transferu znalostí. Vykonává-li tento subjekt rovněž hospodářské činnosti, je třeba o financování, nákladech a příjmech souvisejících s těmito činnostmi vést oddělené účetnictví. Podniky, jež mohou uplatňovat rozhodující vliv na takovýto subjekt, například jako podílníci nebo členové, nesmějí mít přednostní přístup k výsledkům, jichž dosáhl;
„základním výzkumem“ se rozumí experimentální nebo teoretická práce vykonávaná především za účelem získání nových poznatků o základních principech jevů a pozorovatelných skutečností, která není zaměřena na přímé komerční uplatnění nebo využití;
„průmyslovým výzkumem“ se rozumí plánovitý výzkum nebo kritické šetření zaměřené na získání nových poznatků a dovedností pro vývoj nových výrobků, postupů nebo služeb nebo k podstatnému zdokonalení stávajících výrobků, postupů nebo služeb. Zahrnuje vytváření dílčích částí složitých systémů a může zahrnovat výrobu prototypů v laboratorním prostředí nebo v prostředí se simulovaným rozhraním se stávajícími systémy a rovněž výrobu pilotních linek, je-li to nezbytné pro průmyslový výzkum, a zejména pro obecné ověřování technologie;
„experimentálním vývojem“ se rozumí získávání, spojování, formování a používání stávajících vědeckých, technologických, obchodních a jiných příslušných poznatků a dovedností za účelem vývoje nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb. Může se jednat například o činnosti zaměřené na vymezení koncepce, plánování a dokumentaci nových výrobků, postupů nebo služeb.
Experimentální vývoj může zahrnovat vývoj prototypů, demonstrační činnosti, pilotní projekty, testování a ověřování nových nebo zdokonalených výrobků, postupů nebo služeb v prostředí reprezentativním z hlediska reálných provozních podmínek, pokud hlavní cíl spočívá v dalším technickém zlepšení výrobků, postupů nebo služeb, které nejsou z velké části dosud stanoveny. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj komerčně využitelného prototypu nebo pilotního projektu, který je nutně konečným komerčním produktem a jehož výroba je příliš nákladná na to, aby byl použit pouze pro účely demonstrace a ověření.
Experimentálním vývojem nejsou běžné nebo pravidelné změny stávajících výrobků, výrobních linek, výrobních postupů, služeb a jiných nedokončených operací, i když tyto změny mohou představovat zlepšení;
„studií proveditelnosti“ se rozumí hodnocení a analýza potenciálu projektu, které mají za cíl podpořit proces rozhodování tím, že objektivně a racionálně zjistí silné a slabé stránky projektu, jeho příležitosti a hrozby a určí zdroje potřebné pro jeho uskutečnění, jakož i jeho vyhlídky na úspěch;
„osobními náklady“ se rozumí náklady na výzkumné pracovníky, techniky a ostatní podpůrný personál v rozsahu, který připadá na příslušný projekt nebo činnost;
„obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada týkající se obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení;
„účinnou spoluprací“ se rozumí spolupráce nejméně dvou nezávislých stran za účelem výměny znalostí či technologií nebo k dosažení společného cíle na základě dělby práce, kde příslušné strany společně stanoví rozsah projektu spolupráce, přispívají k jeho realizaci a sdílejí jeho rizika a výsledky. Náklady na projekt může nést v plné výši jedna či více stran a tím zbavit ostatní strany jejich finančních rizik. Za formy spolupráce nejsou považovány smluvní výzkum a poskytování výzkumných služeb;
„výzkumnou infrastrukturou“ se rozumí zařízení, zdroje a související služby, které vědecká obec využívá k provádění výzkumu v příslušných oborech, zahrnující vědecké vybavení a výzkumný materiál, zdroje založené na znalostech, například sbírky, archivy a strukturované vědecké informace, infrastruktury informačních a komunikačních technologií, například sítě GRID, počítačové a programové vybavení, komunikační prostředky, jakož i veškeré další prvky jedinečné povahy, které jsou nezbytné k provádění výzkumu. Tyto infrastruktury se mohou nacházet na jednom místě nebo mohou být „rozmístěné“ v rámci sítě (organizovaná síť zdrojů) v souladu s čl. 2 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) ( 9 );
„inovačními klastry“ se rozumí struktury nebo organizovaná seskupení nezávislých subjektů (jako jsou inovativní začínající podniky, malé, střední a velké podniky, jakož i organizace pro výzkum a šíření znalostí, neziskové organizace a další související hospodářské subjekty), jejichž účelem je povzbuzovat inovace podporou, sdílením zařízení a výměnou poznatků a odborných znalostí, jakož i účinným podílem na transferu znalostí, vytváření sítí, šíření informací a spolupráci mezi podniky a dalšími organizacemi klastru;
„vysoce kvalifikovanými pracovníky“ se rozumí pracovníci s vysokoškolským vzděláním a nejméně pětiletou relevantní odbornou praxí, která může zahrnovat rovněž dobu studia v doktorském programu;
„poradenskými službami v oblasti inovací“ se rozumí konzultace, pomoc a vzdělávání v oblasti transferu znalostí, nabývání, ochrany a využívání nehmotného majetku a používání norem a právních předpisů, v nichž jsou tyto normy obsaženy;
„podpůrnými službami v oblasti inovací“ se rozumí poskytování kancelářských prostor, databází a knihoven, průzkum trhu, laboratorní služby, označování, zkoušení a certifikace kvality za účelem vývoje efektivnějších výrobků, postupů nebo služeb;
„organizačními inovacemi“ se rozumí realizace nového způsobu organizace obchodních postupů, pracoviště nebo vnějších vztahů podniku; organizačními inovacemi nejsou změny, které jsou založeny na způsobech organizace, jež jsou již v podniku používány, změny ve strategii řízení, fúze a akvizice, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprav, lokalizace, pravidelných sezónních nebo jiných cyklických změn a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;
„inovacemi postupů“ se rozumí uplatňování nového nebo podstatně zdokonaleného způsobu výroby nebo poskytování služeb (včetně významných změn technik, zařízení nebo programového vybavení); inovacemi postupů nejsou menší změny nebo zlepšení, zvýšení výrobní kapacity nebo kapacity k poskytování služeb přidáním výrobních nebo logistických systémů, které jsou velmi podobné již používaným systémům, upuštění od používání určitého postupu, prostá obnova nebo rozšíření kapitálu, změny plynoucí výlučně ze změn v cenách výrobních faktorů, úprav, lokalizace, pravidelných, sezónních a jiných cyklických změn a obchodování s novými nebo podstatně zdokonalenými výrobky;
„vysíláním“ se rozumí dočasné zaměstnávání zaměstnanců příjemcem, které je spojeno s právem zaměstnance vrátit se ke svému předchozímu zaměstnavateli;
Definice v oblasti podpory pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením
„vážně znevýhodněným pracovníkem“ se rozumí osoba, která:
neměla pravidelné placené zaměstnání po dobu nejméně 24 měsíců nebo
neměla pravidelné placené zaměstnání po dobu nejméně 12 měsíců a patří do jedné z kategorií uvedených v definici „znevýhodněného pracovníka“ v písmenech b) až g);
„chráněným zaměstnáním“ se rozumí zaměstnání v podniku, kde alespoň 30 % pracovníků tvoří pracovníci se zdravotním postižením.
Definice platné pro podporu na ochranu životního prostředí
„ochranou životního prostředí“ se rozumí činnost určená k odstranění nebo zamezení poškození fyzického přírodního prostředí nebo přírodních zdrojů vlastní činností příjemce, ke snížení nebezpečí takovéhoto poškození nebo vedoucí k účinnějšímu využívání přírodních zdrojů, včetně opatření na úsporu energie a využívání obnovitelných zdrojů energie;
„normou Unie“ se rozumí:
povinná norma Unie stanovující úrovně, jichž mají jednotlivé podniky dosáhnout v souvislosti se životním prostředím, nebo
směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ( 10 ) uložená povinnost používat nejlepší dostupné techniky a zajistit, aby úroveň emisí znečišťujících látek nebyla vyšší než při použití těchto nejlepších dostupných technik; v případech, kdy jsou v prováděcích aktech přijatých podle směrnice 2010/75/EU vymezeny úrovně emisí spojené s použitím nejlepších dostupných technik, použijí se pro účely tohoto nařízení tyto úrovně; pokud jsou tyto úrovně vyjádřeny jako rozpětí, použije se mezní hodnota, při níž se poprvé dosáhne úrovně emisí spjaté s nejlepší dostupnou technikou;
„dobíjecí infrastrukturou“ se rozumí pevná nebo mobilní infrastruktura, která dodává silničním vozidlům elektřinu;
„infrastrukturou plnicích stanic“ se rozumí pevná nebo mobilní infrastruktura, která dodává silničním vozidlům vodík;
„vodíkem z obnovitelných zdrojů“ se rozumí vodík vyrobený elektrolýzou vody (v elektrolyzéru poháněném elektřinou pocházející z obnovitelných zdrojů), reformováním bioplynu nebo biochemickou přeměnou biomasy, pokud je to v souladu s kritérii udržitelnosti stanovenými v článku 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ( 11 );
„energetickou účinností“ se rozumí množství uspořené energie určené měřením nebo odhadem spotřeby před provedením opatření ke zvýšení energetické účinnosti a po něm při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřebu energie ovlivňují;
„obytnou budovou“ se rozumí budova sestávající výlučně z obydlí pro jednu či více rodin;
„sociálními službami“ se rozumějí jednoznačně určené služby, které uspokojují sociální potřeby, zejména pokud jde o zdravotní a dlouhodobou péči, péči o děti, přístup a opětovné začlenění na trh práce, přístup k sociálnímu bydlení (což znamená bydlení pro znevýhodněné občany nebo příslušníky sociálně méně zvýhodněných skupin, kteří nejsou z důvodů omezené solventnosti schopni získat bydlení za tržních podmínek) a péči o zranitelné skupiny a jejich sociální začleňování (jak je objasněno v 11. bodě odůvodnění rozhodnutí Komise 2012/21/EU ( 12 ));
„digitalizací“ se rozumí přijímání technologií provozovaných prostřednictvím elektronických zařízení nebo systémů, které umožňují zvýšit funkčnost výrobku, rozvíjet on-line služby, modernizovat postupy nebo přejít na obchodní modely založené na vynechání zprostředkovatelů u výroby zboží a poskytování služeb, což v konečném důsledku vede k transformačnímu dopadu;
„připraveností pro chytrá řešení“ se rozumí schopnost budov (nebo ucelených částí budov) přizpůsobit svůj provoz potřebám uživatelů včetně optimalizace energetické účinnosti a celkové energetické náročnosti a přizpůsobit provoz v reakci na signály ze sítě;
„malým podnikem se střední tržní kapitalizací“ se rozumí podnik s nejvýše 499 zaměstnanci, spočítanými v souladu s články 3 až 6 přílohy I, který není středním a malým podnikem a jehož roční obrat nepřesahuje 100 milionů EUR nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 86 milionů EUR; několik subjektů se považuje za jeden podnik, je-li splněna některá z podmínek stanovených v čl. 3 odst. 3 přílohy I;
„projektem ke zvýšení energetické účinnosti“ se rozumí investiční projekt, který zvyšuje energetickou účinnost budovy;
„fondem energetické účinnosti“ se rozumí specializovaný investiční nástroj zřízený za účelem investování do projektů určených ke zvýšení energetické účinnosti budov, a to jak v sektoru domácností, tak mimo tento sektor. Tento fond je řízen správcem fondu energetické účinnosti;
„správcem fondu energetické účinnosti“ se rozumí profesionální správcovská společnost s právní subjektivitou, která vybírá způsobilé projekty ke zvýšení energetické účinnosti a investuje do nich;
„vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí kombinovaná výroba tepla a elektřiny, která splňuje definici v čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU ze dne 25. října o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES ( 13 );
„kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ neboli „kogenerací“ (KVET) se rozumí současná výroba tepelné energie a elektrické a/nebo mechanické energie v jednom procesu;
„energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje energie, a z hlediska výhřevnosti určená část energie vyrobená z obnovitelných zdrojů v hybridních zařízeních, která využívají i konvenční zdroje energie. Patří sem i obnovitelná elektrická energie používaná k doplnění akumulačních systémů, nikoli však elektrická energie vyrobená využitím těchto akumulačních systémů;
„obnovitelnými zdroji energie“ se rozumí následující obnovitelné nefosilní zdroje energie: energie větrná, solární, aerotermální, geotermální, hydrotermální a energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;
„biopalivem“ se rozumí kapalné nebo plynné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;
„udržitelným biopalivem“ se rozumí biopalivo, které splňuje kritéria udržitelnosti stanovená v článku 17 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES;
„biopalivem z potravinářských plodin“ se rozumí biopalivo vyráběné z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin ve smyslu návrhu předloženého Komisí na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů ( 14 );
„novou a inovativní technologií“ se rozumí taková technologie, která je ve srovnání se současným stavem techniky v daném odvětví nová a nedoložená a která s sebou nese riziko technického nebo průmyslového neúspěchu, přičemž se nejedná o optimalizace nebo rozšiřování stávající technologie;
„odpovědností za odchylku subjektu zúčtování“ se rozumí odpovědnost za odchylky (tj. rozdíly mezi výrobou, spotřebou a komerčními transakcemi), kterou nese účastník trhu nebo jeho zvolený zástupce, tzv. „subjekt zúčtování“, v rámci určitého období, které se označuje jako „časový interval pro vypořádání odchylky“;
„běžnou odpovědností za odchylku subjektu zúčtování“ se rozumí odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování, kterou nesou bez rozdílu všichni výrobci bez ohledu na použitou technologii;
„biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství (včetně rostlinných a živočišných látek), z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i bioplyn a biologicky rozložitelná část průmyslových a komunálních odpadů;
„celkovými měrnými náklady na výrobu energie“ (Total Levelized Costs of Producing Energy) se rozumí kalkulované náklady na výrobu elektrické energie v místě připojení do odběrného místa či elektrické sítě. Jejich kalkulace vychází z počátečního kapitálu, diskontní sazby a z nákladů na nepřetržitý provoz, palivo a údržbu;
„ekologickou daní“ se rozumí daň, jejíž specifický základ má jednoznačně nepříznivý účinek na životní prostředí nebo která upravuje zdanění určitých činností, zboží nebo služeb za účelem zahrnutí environmentálních nákladů do jejich ceny a/nebo zaměření výrobce a spotřebitele na činnosti, které více respektují životní prostředí;
„minimální úrovní zdanění v Unii“ se rozumí minimální úroveň zdanění stanovená právními předpisy Unie; v případě energetických produktů a elektřiny se jí rozumí minimální úroveň zdanění uvedená v příloze I směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny ( 15 );
„kontaminovanou lokalitou“ se rozumí lokalita, kde byla potvrzena přítomnost nebezpečných látek způsobená člověkem v takové míře, že představuje značné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí s ohledem na stávající a budoucí schválené využívání půdy v této lokalitě;
„zásadou znečišťovatel platí“ se rozumí skutečnost, že by náklady na opatření určená k odstranění znečištění měl nést znečišťovatel, který znečištění způsobil;
„znečištěním“ se rozumí škoda, kterou znečišťovatel přímo nebo nepřímo způsobil poškozením životního prostředí nebo vytvořením podmínek vedoucích ke vzniku této škody na fyzickém okolí nebo přírodních zdrojích;
„energeticky účinným dálkovým vytápěním a chlazením“ se rozumí soustava dálkového vytápění a chlazení, která splňuje definici soustavy účinného dálkového vytápění a chlazení v čl. 2 bodech 41 a 42 směrnice 2012/27/EU; definice zahrnuje i zařízení pro výrobu tepla/chladicí zařízení a síť (včetně souvisejících zařízení) pro rozvod tepla/chladu z výrobních zařízení do prostor zákazníka;
„znečišťovatelem“ se rozumí osoba, která přímo nebo nepřímo poškozuje životní prostředí nebo vytváří podmínky, které k takovému poškození vedou;
„opětovným použitím“ se rozumí jakýkoliv postup, kterým jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity pro tentýž účel, pro který byly původně určeny;
„přípravou k opětovnému použití“ se rozumí způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že jsou výrobky nebo části výrobků, které se staly odpady, upraveny tak, že budou opětovně použity bez dalšího předzpracování;
„recyklací“ jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál;
„současnému stavu techniky“ odpovídá takový proces, ve kterém je opětovné použití odpadu při výrobě koncového produktu běžná praxe přinášející zisk. V případě potřeby musí být pojem „současný stav techniky“ vykládán z hlediska technologií a vnitřního trhu Unie;
„energetickou infrastrukturou“ se rozumí jakékoli fyzické vybavení nebo zařízení nacházející se v Unii nebo propojující Unii a jednu nebo více třetích zemí, které spadá do jedné z těchto kategorií:
v oblasti elektrické energie:
infrastruktura pro přenos ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou ( 16 ),
infrastruktura pro distribuci ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice 2009/72/ES,
skladování elektřiny definované jako zařízení pro trvalé nebo dočasné skladování elektřiny v nadzemní či podzemní infrastruktuře nebo v geologických úložištích za předpokladu, že jsou přímo připojena k přenosovému vedení vysokého napětí zkonstruovanému pro napětí 110 kV či více,
veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, zabezpečený a efektivní provoz systémů uvedených v bodech i) až iii), včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů na všech úrovních napětí a ve všech trakčních napájecích stanicích, a
inteligentní sítě definované jako veškeré vybavení, pevná přípojka, kabelové připojení nebo zařízení jak na přenosové, tak na distribuční úrovni nízkého a středně vysokého napětí, jehož cílem je obousměrná digitální komunikace v reálném čase nebo téměř v reálném čase, interaktivní a inteligentní sledování a řízení výroby, přenosu, distribuce a spotřeby elektřiny v rámci elektrické sítě směřující k rozvoji sítě, která efektivně začlení chování a akce všech uživatelů na ni napojených – výrobců, spotřebitelů a těch, kteří představují obě skupiny – s cílem zajistit ekonomicky efektivní a udržitelnou elektrickou soustavu s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a zabezpečení dodávek a bezpečnosti;
v oblasti zemního plynu:
plynovody pro přepravu a distribuci zemního plynu a bioplynu, které jsou součástí sítě s výjimkou vysokotlakých plynovodů používaných pro přívod zemního plynu,
podzemní zásobníky napojené na vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody uvedené v bodu i),
přijímací, skladovací a znovuzplynovací nebo dekompresní zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) či stlačený zemní plyn (CNG) a
veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz systému nebo pro zajištění obousměrné kapacity, včetně kompresorových stanic;
v oblasti ropy:
ropovody sloužící k přepravě ropy,
čerpací stanice a skladovací prostory nutné pro provoz ropovodů a
veškeré vybavení nebo zařízení nezbytné pro řádné, bezpečné a efektivní fungování daného systému včetně ochranných, monitorovacích a kontrolních systémů a zařízení umožňujících zpětný tok;
v oblasti CO2: síť plynovodů, včetně připojených kompresních stanic, pro přepravu CO2 do úložišť s cílem zajistit jeho injektáž do vhodných podzemních geologických formací za účelem trvalého uložení;
„právní předpisy o vnitřním trhu s energií“ zahrnují směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem ( 17 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů ( 18 ), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou ( 19 ) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám ( 20 ) nebo veškeré následné právní předpisy, jež tyto akty zcela nebo zčásti nahradí;
Definice platné pro oblast sociální podpory na dopravu obyvatel odlehlých regionů
„obvyklým bydlištěm“ se rozumí místo, kde fyzická osoba žije alespoň 185 dní v každém kalendářním roce z důvodu osobních a profesních vazeb; v případě osoby, jejíž profesní vazby jsou spojeny s místem jiným než její osobní vazby a která žije ve dvou nebo více členských státech, se za místo jejího obvyklého bydliště považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se na něj pravidelně vrací; pokud žije osoba v určitém členském státě proto, aby v něm vykonala úkol, který je časově omezen, považuje se za její bydliště místo, k němuž má osobní vazby, bez ohledu na to, zda se tam v průběhu výkonu uvedené činnosti vrací; docházka na vysokou školu nebo do školy v jiném členském státě se nepovažuje za přesun obvyklého bydliště; alternativně má „obvyklé bydliště“ význam, který tento pojem má podle vnitrostátních právních předpisů členských států;
Definice v oblasti podpory na širokopásmovou infrastrukturu
▼M4 —————
„stavebními a inženýrskými pracemi souvisejícími s širokopásmovou infrastrukturou“ se rozumí stavební a inženýrské práce nezbytné pro zavedení širokopásmové sítě, například výkopy komunikací s cílem umožnit umístění (širokopásmových) kabelovodů;
„kabelovody“ se rozumí podzemní potrubí nebo vedení používané k uložení kabelů (optických, kovových či koaxiálních) širokopásmové sítě;
„fyzickým zpřístupněním“ je poskytnut přístup k přístupové lince koncového zákazníka a přenosovým systémům konkurenta je umožněno přenášet přes tuto linku přímo;
„pasivní sítí“ se rozumí síť bez jakéhokoli aktivního prvku, například: infrastruktura inženýrských sítí, potrubí, kabelovody, inspekční komory, vstupní šachty, nenasvícená optická vlákna, rozvodné skříně, zdroje napájení, antény, pasivní antény, sloupy, stožáry a věže;
▼M4 —————
„velkoobchodním přístupem“ se rozumí přístup, který umožňuje provozovateli využít zařízení jiného provozovatele. Co nejširší přístup, který je třeba poskytnout v rámci příslušné sítě, zahrnuje na základě současného technického rozvoje alespoň následující přístupové produkty. Pro sítě FTTH/FTTB: přístup ke kabelovodům, přístup k nenasvíceným vláknům, zpřístupnění účastnického vedení a přístup k bitovému toku. Pro kabelové sítě: přístup ke kabelovodům a přístup k bitovému toku. Pro sítě FTTC: přístup ke kabelovodům, zpřístupnění úseků účastnického vedení a přístup k bitovému toku. Pro pasivní síťovou infrastrukturu: přístup ke kabelovodům, přístup k nenasvíceným vláknům a/nebo zpřístupnění účastnického vedení. Pro širokopásmové sítě založené na ADSL: zpřístupnění účastnického vedení a přístup k bitovému toku. Pro mobilní a bezdrátové sítě: přístup k bitovému toku, sdílení fyzických stožárů a přístup k sítím páteřního propojení. Pro satelitní platformy: přístup k bitovému toku;
„prostory v dosahu sítě“ se rozumějí prostory, které lze připojit během krátké doby za běžné aktivační poplatky pro koncového uživatele bez ohledu na to, zda jsou tyto prostory připojeny k síti. Provozovatel prostory nahlásí jako prostory v dosahu sítě pouze tehdy, pokud se zaváže, že na žádost koncového uživatele prostory připojí za běžné aktivační poplatky, to jest bez dodatečných nebo mimořádných nákladů, a tyto poplatky každopádně nepřesáhnou průměrný aktivační poplatek v dotyčném členském státě. Poskytovatel sítí elektronických komunikací a služeb musí být schopen připojit a aktivovat službu v konkrétních prostorech do čtyř týdnů ode dne podání žádosti;
„socioekonomickými aktéry“ se rozumí subjekty, které mohou na základě svého poslání, povahy nebo umístění přímo nebo nepřímo přinášet významné socioekonomické výhody občanům, podnikům a místním komunitám nacházejícím se na jejich území nebo v oblasti jejich vlivu, včetně mimo jiné orgánů veřejné moci, veřejných nebo soukromých subjektů pověřených poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu, jak je uvedeno v čl. 106 odst. 2 Smlouvy, jakož i podniků s vysokou mírou digitalizace;
„koridorem 5G“ se rozumí dopravní trasa, silnice, železnice nebo vnitrozemská vodní cesta plně pokrytá infrastrukturou pro digitální konektivitu, zejména systémy 5G, která umožňuje nepřetržité poskytování synergických digitálních služeb podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ( 21 ), jako je propojená a automatizovaná mobilita, obdobné inteligentní služby mobility pro železnice nebo digitální konektivita na vnitrozemských vodních cestách;
Definice v oblasti kultury a zachování kulturního dědictví
„náročnými audiovizuálními díly“ se rozumí díla, jež jako taková členské státy označí na základě předem vymezených kritérií při zavádění režimů nebo poskytování podpory; k těmto dílům mohou patřit filmy, jejichž jediný originál existuje v jazyce členského státu s menší rozlohou, nízkým počtem obyvatel či omezenou jazykovou oblastí, krátké filmy, filmy začínajících režisérů, dokumentární filmy, nízkorozpočtová či jinak komerčně problematická díla;
„seznamem Výboru pro rozvojovou pomoc (DAC) organizace OECD“ se rozumí seznam všech zemí a území způsobilých k získání oficiální rozvojové pomoci, jejž sestavila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD);
„přiměřený zisk“ se stanoví s ohledem na zisky běžné v dotčeném odvětví. V každém případě se za přiměřenou bude považovat taková míra rentability kapitálu, která nepřevyšuje relevantní swapovou sazbu navýšenou o 100 bazických bodů;
Definice v oblasti podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu
„profesionálním sportem“ se rozumí provozování sportu jakožto výdělečného zaměstnání nebo placené služby bez ohledu na to, zda profesionální sportovec a příslušná sportovní organizace uzavřou formální pracovněprávní smlouvu, jestliže odměna sportovce překračuje náklady na účast a tvoří významnou část jeho příjmů. Za odměnu pro účely tohoto nařízení se nepovažují náhrady cestovních nákladů a nákladů na ubytování souvisejících s účastí na sportovní akci.
Definice v oblasti podpory na regionální letiště
„letištní infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura a vybavení, jejichž prostřednictvím letiště poskytuje letištní služby leteckým společnostem a různým poskytovatelům služeb, včetně přistávacích a vzletových drah, terminálů, odbavovacích ploch, pojezdových drah, centralizované infrastruktury pro pozemní odbavování a jakýchkoli dalších zařízení, která přímo podporují letecké služby, vyjma infrastruktury a vybavení, které jsou nutné především pro provádění jiných než leteckých činností;
„leteckou společností“ se rozumí letecká společnost s platnou provozní licencí vydanou členským státem nebo členem společného evropského leteckého prostoru podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ( 22 );
„letištěm“ se rozumí subjekt nebo skupina subjektů, který/á vykonává hospodářskou činnost spočívající v poskytování letištních služeb leteckým společnostem;
„letištními službami“ se rozumí služby, které leteckým společnostem poskytuje letiště nebo některá z jeho dceřiných společností s cílem zajistit odbavení letadel od přistání po vzlet a odbavení cestujících a nákladu, aby letecké společnosti mohly poskytovat služby letecké dopravy, včetně poskytování služeb pozemního odbavování a poskytování centralizované infrastruktury pro pozemní odbavování;
„průměrným ročním pohybem cestujících“ se rozumí číselný údaj stanovený na základě příletů a odletů v přepravě cestujících během dvou účetních období, která předcházejí účetnímu období, v němž byla podpora poskytnuta;
„centralizovanou infrastrukturou pro pozemní odbavování“ se rozumí infrastruktura, kterou obvykle provozuje provozovatel letiště a jež je za úplatu dána k dispozici různým poskytovatelům služeb pozemního odbavování působícím na letišti, vyjma vybavení vlastněného nebo provozovaného poskytovateli služeb pozemního odbavování;
„vysokorychlostním vlakem“ se rozumí vlak, který může dosáhnout rychlosti přes 200 km/h;
„službami pozemního odbavování“ se rozumí služby poskytované uživatelům letiště na letištích, které jsou popsány v příloze směrnice Rady 96/67/ES ( 23 );
„jinými než leteckými činnostmi“ se rozumí komerční služby poskytované leteckým společnostem nebo jiným uživatelům letiště, včetně doplňkových služeb cestujícím, zasílatelům nebo jiným poskytovatelům služeb, pronájmu kanceláří a obchodů, parkovišť a hotelů;
„regionálním letištěm“ se rozumí letiště s průměrným ročním pohybem do 3 milionů cestujících;
Definice v oblasti podpory na přístavy
„přístavem“ se rozumí areál pozemku a vodní plochy, který tvoří taková infrastruktura a zařízení, jež mají umožnit především příjem plavidel, jejich nakládku a vykládku, skladování zboží, převzetí a dodávku tohoto zboží a nalodění a vylodění cestujících, posádky a dalších osob, a další infrastruktura nezbytná pro dopravce v přístavu;
„námořním přístavem“ se rozumí přístav určený především pro příjem námořních plavidel;
„vnitrozemským přístavem“ se rozumí přístav jiný než námořní přístav určený pro příjem plavidel vnitrozemské plavby;
„přístavní infrastrukturou“ se rozumí infrastruktura a zařízení pro poskytování přístavních služeb spojených s dopravou, například kotviště používaná ke kotvení lodí, přístavní hráze, mola a plovoucí pontonové rampy v přílivových oblastech, přístavní bazény, násypy a rekultivované plochy, infrastruktura pro alternativní paliva a infrastruktura pro sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu;
„přístavní superstrukturou“ se rozumí povrchové úpravy (např. pro skladování), pevná zařízení (např. sklady a budovy terminálu), jakož i pohyblivá zařízení (např. jeřáby) umístěné v přístavu pro poskytování přístavních služeb spojených s dopravou;
„přístupovou infrastrukturou“ se rozumí druh infrastruktury potřebný pro zajištění přístupu a vstupu uživatelů po zemi či po moři nebo řece do přístavu nebo v areálu přístavu, jako jsou silnice, železniční tratě, kanály a zdymadla;
„bagrováním pod vodou“ se rozumí odstranění sedimentů ze dna vodní přístupové cesty do přístavu nebo v areálu přístavu;
„infrastrukturou pro alternativní paliva“ se rozumí pevná, pohyblivá nebo příbřežní přístavní infrastruktura, která přístavu umožňuje dodávat plavidlům zdroje energie, jako jsou elektrická energie, vodík, biopaliva ve smyslu čl. 2 písmene i) směrnice 2009/28/ES, syntetická a parafinická paliva, zemní plyn, včetně biomethanu, v plynné formě (stlačený zemní plyn (CNG)) a zkapalněné formě (zkapalněný zemní plyn (LNG)) a zkapalněný ropný plyn (LPG), které slouží alespoň zčásti jako náhrada zdrojů fosilní ropy v dodávkách energie pro dopravu a které mají potenciál přispívat k její dekarbonizaci a zvyšovat environmentální profil odvětví dopravy;
„plavidly“ se rozumí plovoucí konstrukce s vlastním pohonem nebo bez něj, s jedním nebo několika výtlakovými trupy;
„námořními plavidy“ se rozumí plavidla jiná než ta, která se plaví výlučně nebo hlavně ve vnitrozemských vodách nebo ve vodách uvnitř chráněných vod nebo k nim těsně přiléhajících;
„plavidly vnitrozemské plavby“ se rozumí plavidla určená výlučně nebo hlavně k plavbě ve vnitrozemských vodách nebo ve vodách uvnitř chráněných vod nebo k nim těsně přiléhajících;
„infrastrukturou pro sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu“ se rozumí pevná, plovoucí nebo pohyblivá přístavní zařízení, která jsou schopna lodní odpad nebo zbytky lodního nákladu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ( 24 ) přijímat.
Definice v oblasti podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU (pojmy definované v jiných záhlavích tohoto článku mají stejný význam, který je v tomto článku stanoven, rovněž pro podporu obsaženou ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU)
pojmy „Fond InvestEU“, „záruka EU“, „finanční produkt“„národní podpůrné banky nebo instituce“ a „prováděcí partner“ mají význam stanovený v článku 2 nařízení (EU) 2021/523;
„finančním zprostředkovatelem“ pro účely oddílu 16 se rozumí finanční zprostředkovatel ve smyslu bodu 34 s výjimkou prováděcích partnerů;
„komerčním finančním zprostředkovatelem“ se rozumí finanční zprostředkovatel, který vykonává činnost za účelem dosažení zisku, zcela na své riziko a bez veřejné záruky; za komerční finanční zprostředkovatele se nepokládají národní podpůrné banky nebo instituce;
„městský uzel sítě TEN-T“ má význam uvedený v čl. 3 písm. p) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ( 25 );
„novým účastníkem na trhu“ se rozumí železniční podnik ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ( 26 ), který splňuje tyto podmínky:
obdržel licenci podle čl. 17 odst. 3 směrnice 2012/34/EU pro příslušný segment trhu méně než dvacet let před udělením podpory;
není ve spojení ve smyslu čl. 3 odst. 3 přílohy I tohoto nařízení se železničním podnikem, který získal licenci ve smyslu čl. 3 odst. 14 směrnice 2012/34/EU před 1. lednem 2010;
„městskou dopravou“ se rozumí doprava v rámci města nebo aglomerace a jejích zón dojíždění;
pojmy „ekosystém“, „biologická rozmanitost“ a „dobrý stav ekosystému“ mají význam stanovený v článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ( 27 );
Článek 3
Podmínky vynětí
Režimy podpory, jednotlivá podpora poskytnutá na základě těchto režimů a podpora ad hoc jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 nebo 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení a rovněž zvláštní podmínky platné pro příslušnou kategorii podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení.
Článek 4
Prahové hodnoty oznamovací povinnosti
Toto nařízení se nepoužije na podporu, jejíž výše přesahuje tyto prahové hodnoty:
u regionální investiční podpory: „upravená výše podpory“ vypočtená podle vzorce v čl. 2 bodě 20 v případě investice se způsobilými náklady ve výši 100 milionů EUR;
u regionální urbanistické podpory: 20 milionů EUR jak je stanoveno v čl. 16 odst. 3;
u investiční podpory určené malým a středním podnikům: 7,5 milionu EUR na podnik a investiční projekt;
u podpory na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků: 2 miliony EUR na podnik a projekt;
u podpory na účast malých a středních podniků na veletrzích: 2 miliony EUR ročně na podnik;
u podpory poskytované podnikům, které se účastní projektů Evropské územní spolupráce: u podpory podle článku 20 částku ve výši 2 miliony EUR na podnik a projekt; u podpory podle článku 20a částky stanovené v čl. 20a odst. 2 na podnik na projekt;
u podpory rizikového financování: 15 milionů EUR na způsobilý podnik, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 9;
u podpory na zahájení činnosti: výše podpory stanovené pro jednotlivé podniky v čl. 22 odst. 3, 4 a 5;
u podpory výzkumu a vývoje:
je-li předmětem projektu převážně základní výzkum: 40 milionů EUR na podnik a projekt; o takový případ se jedná tehdy, jestliže více než polovina způsobilých nákladů na projekt vzniká při činnostech, jež spadají do kategorie základního výzkumu,
je-li předmětem projektu převážně průmyslový výzkum: 20 milionů EUR na podnik a projekt; o takový případ se jedná tehdy, jestliže více než polovina způsobilých nákladů na projekt vzniká při činnostech, jež spadají do kategorie průmyslového výzkumu nebo společně do kategorií průmyslového i základního výzkumu,
je-li předmětem projektu převážně experimentální vývoj: 15 milionů EUR na podnik a projekt; o takový případ se jedná tehdy, jestliže více než polovina způsobilých nákladů na projekt vzniká při činnostech, jež spadají do kategorie experimentálního vývoje,
částky uvedené v bodech i) až iii) se zdvojnásobují, jedná-li se o projekt Eureka nebo je-li projekt prováděn v rámci společného podniku zřízeného na základě článku 185 nebo 187 Smlouvy,
částky uvedené v bodech i) až iv) se navyšují o 50 %, jestliže je podpora na výzkumné a vývojové projekty poskytnuta ve formě vratných záloh, které jsou v důsledku neexistence schválené metodiky pro výpočet jejich hrubého grantového ekvivalentu vyjádřeny procentem způsobilých nákladů, a jestliže opatření stanoví, že v případě úspěšného výsledku projektu stanoveného na základě přiměřené a uvážlivé hypotézy budou zálohy vráceny spolu s úroky, jejichž sazba bude stanovena alespoň ve výši diskontní sazby použitelné v době poskytnutí podpory,
podpora na studie proveditelnosti v rámci přípravy výzkumných činností: 7,5 milionu EUR na studii;
u podpory určené malým a středním podnikům na výzkumné a vývojové projekty, které získaly značku kvality – pečeť excelence a byly provedeny podle článku 25a, částka uvedená v článku 25a;
u podpory na akce „Marie Skłodowska-Curie“ a akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept) podle článku 25b částky uvedené v článku 25b;
u podpory obsažené ve spolufinancovaných výzkumných a vývojových projektech prováděných podle článku 25c částky uvedené v článku 25c;
u podpory na akce „Teaming“ částky stanovené v článku 25d;
u investiční podpory na výzkumnou infrastrukturu: 20 milionů EUR na infrastrukturu;
u podpory určená inovačním klastrům: 7,5 milionu EUR na klastr;
u podpory na inovace určené malým a středním podnikům: 5 milionů EUR na podnik a projekt;
u podpory na inovace postupů a organizační inovace: 7,5 milionu EUR na podnik a projekt;
u podpory na vzdělávání: 2 miliony EUR na vzdělávací projekt;
u podpory na nábor znevýhodněných pracovníků: 5 milionů EUR ročně na podnik;
u podpory na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů: 10 milionů EUR ročně na podnik;
u podpory na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením: 10 milionů EUR ročně na podnik;
u podpory na náhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům: 5 milionů EUR ročně na podnik;
u investiční podpory na ochranu životního prostředí s výjimkou investiční podpory na veřejně přístupnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic pro vozidla s nízkými či nulovými emisemi uhlíku, investiční podpory na sanaci kontaminovaných lokalit a podpory ve prospěch distribuční sítě, která je součástí zařízení energeticky účinného dálkového vytápění a chlazení: 15 milionů EUR na podnik a na investiční projekt; 30 milionů EUR na podporu investic do energetické účinnosti některých budov spadajících do působnosti čl. 38 odst. 3a; a 30 milionů EUR z celkového nominálního nesplaceného financování podpory investic do energetické účinnosti některých budov spadajících do působnosti čl. 38 odst. 7;
u investiční podpory na veřejně přístupnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic pro vozidla s nízkými či nulovými emisemi uhlíku: 15 milionů EUR na podnik a projekt, a v případě režimů průměrný roční rozpočet až do výše 150 milionů EUR;
u investiční podpory na projekty ke zvýšení energetické účinnosti částky uvedené v čl. 39 odst. 5;
u investiční podpory na sanaci kontaminovaných lokalit: 20 milionů EUR na podnik a investiční projekt;
u provozní podpory elektrické energie z obnovitelných zdrojů a provozní podpory energie z obnovitelných zdrojů v malých zařízeních: 15 milionů EUR na podnik a projekt; Je-li podpora poskytována na základě soutěžního nabídkového řízení podle článku 42: 150 milionů EUR ročně, přičemž se zohlední spojený rozpočet všech režimů podpory, na které se vztahuje článek 42;
u investiční podpory distribuční sítě dálkového vytápění a chlazení: 20 milionů EUR na podnik a investiční projekt;
u investiční podpory na energetickou infrastrukturu: 50 milionů EUR na podnik a investiční projekt;
u podpory pro zavedení pevných širokopásmových sítí udělené formou grantu: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory pevných širokopásmových infrastruktur poskytnuté formou finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;
u podpory na zavedení mobilních sítí 4G nebo 5G poskytnuté ve formě grantu: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na mobilní sítě 4G nebo 5G poskytnuté ve formě finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;
u podpory poskytnuté ve formě grantu na některé projekty společného zájmu v oblasti transevropských infrastruktur digitální konektivity financované podle nařízení (EU) 2021/1153 nebo projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence podle uvedeného nařízení: 100 milionů EUR celkových nákladů na projekt; u podpory na některé projekty společného zájmu v oblasti transevropských infrastruktur pro digitální konektivitu poskytnuté ve formě finančního nástroje nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt přesáhnout 150 milionů EUR;
u podpory poskytnuté ve formě režimů poukázek na konektivitu: celkový rozpočet státní podpory za 24 měsíců na všechny režimy poukázek na konektivitu v členském státě nesmí překročit 50 milionů EUR (celková částka včetně vnitrostátních a regionálních nebo místních režimů poukázek);
u investiční podpory na kulturu a zachování kulturního dědictví: 150 milionů EUR na projekt; u provozní podpory na kulturu a zachování kulturního dědictví: 75 milionů EUR ročně na podnik;
u režimů podpory audiovizuálních děl: 50 milionů EUR na režim ročně;
u investiční podpory na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu: 30 milionů EUR nebo celkové náklady přesahující 100 milionů EUR na projekt; u provozní podpory na sportovní infrastrukturu: 2 miliony EUR na infrastrukturu ročně;
u investiční podpora na místní infrastrukturu: 10 milionů EUR nebo část celkových nákladů přesahující 20 milionů EUR na tutéž infrastrukturu;
u podpory na regionální letiště: intenzity podpory a výše podpory stanovené v článku 56a;
u investiční podpory na námořní přístavy: způsobilé náklady 130 milionů EUR na projekt (nebo 150 milionů EUR na projekt v námořním přístavu zahrnutém do pracovního plánu koridoru hlavní sítě podle článku 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ( 28 )); pokud jde o bagrování pod vodou, je projekt definován jako veškeré bagrování pod vodou provedené během jednoho kalendářního roku; a
u podpory na vnitrozemské přístavy: způsobilé náklady 40 milionů EUR na projekt (nebo 50 milionů EUR na projekt ve vnitrozemském přístavu zahrnutém do pracovního plánu koridoru hlavní sítě podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013); pokud jde o bagrování pod vodou, je projekt definován jako veškeré bagrování pod vodou provedené během jednoho kalendářního roku;
u podpory obsažené ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU: částky stanovené v oddíle 16 kapitoly III; a
u podpory poskytované malým a středním podnikům na náklady vzniklé v důsledku účasti na projektech komunitně vedeného místního rozvoje a projektech operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“): u podpory podle článku 19a částku ve výši 2 miliony EUR na podnik a projekt; u podpory podle článku 19b částky stanovené v čl. 19b odst. 2 na podnik na projekt.
Článek 5
Transparentnost podpory
Za transparentní se považují níže uvedené kategorie podpory:
podpora sestávající z dotací a ze subvencí úrokových sazeb;
podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl její hrubý grantový ekvivalent vypočten pomocí referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;
podpora obsažená v zárukách:
jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočítán na základě prémií „safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise nebo
jestliže před provedením opatření byla Komisi – v souladu s jejím nařízením v oblasti státních podpor platným v době oznámení – oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu záruky, jestliže Komise tuto metodiku schválila na základě sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory ve formě záruk ( 29 ), příp. sdělení následného, a jestliže se tato schválená metodika výslovně týká daného typu záruky a daného typu hlavní transakce, o něž se v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jedná;
podpora poskytovaná formou daňových zvýhodnění, pokud dané opatření stanoví horní mez, která zajišťuje, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;
regionální urbanistická podpora, jsou-li splněny podmínky článku 16;
podpora poskytovaná podnikům na jejich účast v projektech Evropské územní spolupráce podle článku 20a, kde je stanovena horní hranice, která zajistí, že nebude překročena příslušná prahová hodnota stanovená v článku 20a;
podpora obsažená v opatřeních v oblasti rizikového financování, jsou-li splněny podmínky článku 21;
podpora na zahájení činnosti, jsou-li splněny podmínky článku 22;
podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti, jsou-li splněny podmínky článku 39;
podpora ve formě prémií vyplácených nad rámec tržní ceny, jsou-li splněny podmínky článku 42;
podpora ve formě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty podle tohoto nařízení, nebo pokud byla předtím, než bylo opatření provedeno, Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy a Komise tuto metodiku schválila;
podpora ve formě prodeje nebo pronájmu hmotného majetku pod úrovní tržních sazeb, pokud je hodnota stanovena buď nezávislým odborným posudkem před transakcí, nebo odkazem na veřejně dostupnou, pravidelně aktualizovanou a obecně uznávanou referenční hodnotu;
podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, jsou-li splněny podmínky stanovené v oddíle 16 kapitoly III.
Článek 6
Motivační účinek
Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením prací na projektu nebo činnosti. V žádosti o podporu se uvedou alespoň tyto údaje:
název a velikost podniku;
popis projektu, včetně termínu jeho zahájení a ukončení,
umístění projektu;
seznam nákladů projektu;
druh podpory (dotace, půjčka, záruka, vratná záloha, kapitálová injekce nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt zapotřebí.
Podpora ad hoc poskytnutá velkým podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud je zajištěno splnění podmínky podle odstavce 2 a pokud členský stát před poskytnutím podpory ověřil, že dokumentace vyhotovená příjemcem dokládá, že podpora povede alespoň k jednomu z následujících výsledků:
v případě regionální investiční podpory: je realizován projekt, který by bez poskytnutí podpory nebyl v dané oblasti realizován nebo by nebyl pro příjemce v dané oblasti dostatečně ziskový;
ve všech ostatních případech, že existuje:
Odchylně od odstavců 2 a 3 se má za to, že opatření v podobě daňových zvýhodnění mají motivační účinek, jsou-li splněny tyto podmínky:
opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a
opatření bylo přijato a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti; s výjimkou následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahoval již předchozí režim podpory v podobě daňových zvýhodnění.
Odchylně od odstavců 2, 3 a 4 se u následujících kategorií podpory nevyžaduje motivační účinek nebo se má za to, že podpora má motivační účinek:
regionální provozní podpora a regionální urbanistická podpora, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článcích 15 a 16;
podpora přístupu malých a středních podniků k financování, jsou-li splněny příslušné podmínky vyplývající z článků 21 a 22;
podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů a podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů, jsou-li splněny příslušné podmínky vyplývající z článků 32, resp. 33;
podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením a podpora na náhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článcích 34 a 35;
podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice 2003/96/ES, jsou-li splněny podmínky článku 44 tohoto nařízení;
podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami, jsou-li splněny podmínky článku 50;
sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů, jsou-li splněny podmínky článku 51;
podpora kultury a zachování kulturního dědictví, jsou-li splněny podmínky článku 53;
podpora poskytovaná podnikům účastnícím se projektů Evropské územní spolupráce, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článku 20 nebo v článku 20a;
podpora na výzkumné a vývojové projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence, na akce „Marie Skłodowska-Curie“ a na akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept), kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence, podpora obsažená ve spolufinancovaných projektech a ve spolufinancovaných akcích „Teaming“, jsou-li splněny příslušné podmínky stanovené v článku 25a, v článku 25b, v článku 25c nebo v článku 25d;
podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU, jsou-li splněny podmínky stanovené v oddíle 16 kapitoly III;
podpora poskytovaná malým a středním podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“) nebo je využívají, pokud jsou splněny příslušné podmínky uvedené v článku 19a nebo v článku 19b.
Článek 7
Intenzita podpory a způsobilé náklady
▼M1 —————
Článek 8
Kumulace
Podporu vyňatou podle tohoto nařízení, u níž lze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s:
jinou státní podporou, pokud se tato opatření týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů;
jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení.
Při určování souladu s ustanoveními o kumulaci stanovenými v první větě tohoto písmena se nebere v úvahu financování poskytnuté konečným příjemcům s podporou z Fondu InvestEU podle oddílu 16 kapitoly III a náklady, na něž se toto financování vztahuje. Částka, která je relevantní pro určení souladu s ustanoveními o kumulaci dle první věty tohoto písmena se místo toho vypočítá takto: Od celkových způsobilých nákladů projektu se nejprve odečte nominální výše financování podporovaného z Fondu InvestEU, čímž získáme zbývající celkové způsobilé náklady; za druhé se vypočte nejvyšší podpora tak, že se příslušná nejvyšší intenzita nebo výše podpory uplatní pouze na zbývající celkové způsobilé náklady.
V případě článků, kdy je prahová hodnota oznamovací povinnosti vyjádřena jako maximální výše podpory, se při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti podle článku 4, k nominální výši financování poskytnutého konečným příjemcům v rámci podpory z Fondu InvestEU rovněž nepřihlíží.
Pokud jde o seniorní úvěry nebo záruky za seniorní úvěry půjčky podpořené z Fondu InvestEU podle oddílu 16 kapitoly III, může být hrubý grantový ekvivalent podpory obsažené v těchto úvěrech nebo zárukách poskytnutých konečným příjemcům vypočten podle potřeby podle čl. 5 odst. 2 písm. b) nebo c). Tento hrubý grantový ekvivalent podpory lze v souladu s první větou tohoto bodu použít k zajištění toho, aby kumulace s jinou podporou na stejné identifikovatelné způsobilé náklady nevedla k překročení nejvyšší intenzity nebo částky podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení, nebo příslušné prahové hodnoty oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení.
Článek 9
Zveřejňování a informování
Dotyčný členský stát zajistí, aby se na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře na celostátní nebo regionální úrovni zveřejnily:
souhrnné informace podle článku 11 ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II nebo odkaz na tyto informace;
úplné znění každého opatření podpory podle článku 11 nebo odkaz umožňující přístup k úplnému znění;
informace uvedené v příloze III týkající se každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 500 000 EUR, nebo v případě příjemců působících v oblasti zemědělské prvovýroby s výjimkou těch, na které se vztahuje oddíl 2a, každého poskytnutí jednotlivé podpory na takovouto výrobu, která přesahuje 60 000 EUR, a v případě příjemců působících v odvětví rybolovu a akvakultury s výjimkou těch, na které se vztahuje oddíl 2a, každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 30 000 EUR.
Pokud jde o podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20, informace uvedené v tomto odstavci se zveřejní na internetových stránkách členského státu, v němž se nachází příslušný řídicí orgán definovaný v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ( 32 ), nebo v článku 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ( 33 ) podle toho, které ustanovení je použitelné. Zúčastněné členské státy se mohou alternativně rozhodnout, že každý z nich poskytne na příslušných internetových stránkách informace týkající se opatření podpory na svém území.
Povinnosti týkající se zveřejňování stanovené v prvním pododstavci se nepoužijí na podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20a, jakož i na projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“) a na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 19b.
V případě režimů v podobě daňových zvýhodnění a režimů, na které se vztahují články 16 a 21 ( 34 ), se podmínky odst. 1 prvního podostavce písm. c) tohoto článku pokládají za splněné v případě, že členský stát zveřejní požadované údaje k výši jednotlivých podpor v následujících rozpětích (v milionech EUR):
Komise na svých internetových stránkách zveřejňuje:
odkazy na internetové stránky věnované státní podpoře uvedené v odstavci 1 tohoto článku;
souhrnné informace uvedené v článku 11.
KAPITOLA II
KONTROLA
Článek 10
Odnětí výhody blokové výjimky
Pokud členský stát poskytne podporu, která je údajně vyňata z oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení, aniž by splňovala podmínky stanovené v kapitolách I až III, může Komise poté, co danému členskému státu umožní sdělit své stanovisko, přijmout rozhodnutí, podle nějž veškerá nebo některá budoucí opatření podpory, která dotyčný členský stát přijme a která by jinak splňovala požadavky tohoto nařízení, musí být oznámena Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Oznamovací povinnost lze omezit na opatření, jimiž se poskytují určité druhy podpory či nebo která byla poskytnuta ve prospěch určitých příjemců, nebo na opatření podpory, která přijaly určité orgány dotyčného členského státu.
Článek 11
Podávání zpráv
Členské státy, resp. v případě podpory poskytnuté na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20 alternativně členský stát, kde se nachází řídicí orgán definovaný v článku 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 nebo v článku 45 nařízení (EU) 2021/1059 podle toho, které ustanovení je použitelné, předloží Komisi:
prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování souhrnné informace o každém opatření podpory vyňatém podle tohoto nařízení, které jsou ve standardizovaném formátu uvedeném v příloze II, společně s odkazem umožňujícím přístup k úplnému znění opatření podpory, včetně jeho změn, a to do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy opatření nabylo účinnosti; a
výroční zprávu o uplatňování tohoto nařízení, která je uvedena v nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ( 35 ), je sestavena v elektronické podobě a obsahuje informace stanovené v uvedeném nařízení, a to za každý celý rok nebo část roku, během něhož se toto nařízení používá. U finančních produktů zavedených členským státem prostřednictvím složky členského státu v rámci programu InvestEU nebo národní podpůrnou bankou jednající jako prováděcí partner nebo jako finanční zprostředkovatel v rámci programu InvestEU je tato povinnost členského státu považována za splněnou, pokud prováděcí partner předkládá Komisi výroční zprávy v souladu s příslušnými požadavky na podávání zpráv stanovenými v dohodě o záruce uzavřené mezi Komisí a prováděcím partnerem.
Tento první pododstavec se nepoužije na podporu poskytnutou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20a ani na projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“) a projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 19b.
Článek 12
Kontrola
První pododstavec se nepoužije na podporu poskytovanou na projekty Evropské územní spolupráce podle článku 20a ani na projekty operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti a na projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 19b.
KAPITOLA III
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO RŮZNÉ KATEGORIE PODPORY
ODDÍL 1
Regionální podpora
Článek 13
Rozsah regionální podpory
Tento oddíl se nepoužije na:
podporu ve prospěch činností v odvětví oceli, v uhelném průmyslu, v odvětví stavby lodí nebo v odvětví výroby syntetických vláken;
podporu v odvětví dopravy, jakož i v odvětví související infrastruktury, a podporu ve výrobě a distribuci energie a v oblasti energetické infrastruktury, s výjimkou režimů regionální investiční podpory v nejvzdálenějších regionech a regionální provozní podpory;
regionální podporu ve formě režimů, které jsou zaměřeny na omezený počet zvláštních odvětví hospodářské činnosti; za režimy zaměřené na zvláštní odvětví hospodářské činnosti se nepovažují režimy zaměřené na cestovní ruch, širokopásmovou infrastrukturu nebo zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh;
regionální provozní podporu poskytnutou podnikům, jejichž hlavní činnosti spadají do sekce K „Peněžnictví a pojišťovnictví“ klasifikace NACE Rev. 2, nebo podnikům, které provádějí činnosti v rámci skupiny a jejichž hlavní činnosti spadají do třídy 70.10 „Činnosti vedení podniků“ nebo 70.22 „Ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení“ klasifikace NACE Rev. 2.
Článek 14
Regionální investiční podpora
Způsobilé jsou tyto náklady:
náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku;
mzdové náklady odhadované na období dvou let, jež jsou spojeny s pracovními místy vytvořenými počáteční investicí, nebo
kombinace nákladů podle písmene a) a b), přičemž nesmí být překročena vyšší z částek podle písmene a) nebo b).
Pořízený majetek musí být nový, s výjimkou malých a středních podniků a s výjimkou pořízení provozovny. Náklady související s pronájmem hmotného majetku lze zohlednit za těchto podmínek:
u pozemků a budov musí nájem pokračovat alespoň po dobu pěti let od předpokládaného data ukončení investičního projektu v případě velkých podniků a po dobu tří let v případě podniků malých a středních;
v případě zařízení nebo strojů musí mít nájem podobu finančního leasingu a být spojen s povinností příjemce odkoupit tento majetek po uplynutí sjednané doby nájmu.
►M1 V případě pořízení majetku provozovny ve smyslu čl. 2 bodu 49 nebo 51 se zohlední pouze náklady na nákup majetku od třetích osob, které nejsou spřízněny s kupujícím. ◄ Tato transakce se musí uskutečnit za tržních podmínek. Pokud již byla poskytnuta podpora na pořízení majetku před jeho nákupem, pak se náklady na tento majetek odečítají od způsobilých nákladů na pořízení provozovny. Jestliže se malý podnik převádí na rodinného příslušníka původního vlastníka nebo na zaměstnance, podmínka, že majetek musí být koupen od třetích osob nespřízněných s kupujícím, se nepoužije. Nabytí podílů se nepovažuje za počáteční investici.
Nehmotný majetek je způsobilý pro výpočet investičních nákladů, jestliže splňuje tyto podmínky:
musí se používat výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;
musí se jednat o odepisovaný majetek;
musí být pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím; a
musí být zařazen do majetku podniku, který je příjemcem podpory, a musí být využíván při projektu, na nějž je poskytnuta podpora, po dobu nejméně pěti let nebo – v případě malých a středních podniků – tří let.
U velkých podniků jsou náklady na nehmotný majetek způsobilé pouze do výše 50 % celkových způsobilých investičních nákladů na počáteční investici.
Jsou-li způsobilé náklady vypočteny na základě odhadovaných mzdových nákladů podle odst. 4 písm. b), musí být splněny tyto podmínky:
investiční projekt musí v příslušné provozovně vést k čistému zvýšení počtu zaměstnanců oproti průměrnému stavu za předchozích dvanáct měsíců, což znamená, že od počtu zjevně vytvořených pracovních míst se odečtou pracovní místa, jež za uvedené období zanikla;
všechna pracovní místa musí být obsazena do tří let od dokončení prací; a
všechna pracovní místa vytvořená investicí musí ode dne svého prvního obsazení zůstat v dotyčné oblasti zachována po dobu alespoň pěti let, resp. – v případě malých a středních podniků – po dobu tří let s výjimkou případů, kdy ke ztrátě pracovního místa dojde mezi 1. lednem 2020 a 30. června 2021.
Regionální podpora na rozvoj širokopásmové sítě musí splňovat tyto podmínky:
podpora musí být poskytnuta pouze v oblastech, kde neexistuje síť stejné kategorie (buď základní širokopásmová síť nebo NGA) a kde je nepravděpodobné, že taková síť bude do tří let od přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory vybudována za komerčních podmínek, a
provozovatel dotované sítě musí nabízet aktivní i pasivní velkoobchodní přístup za spravedlivých a nediskriminačních podmínek, včetně fyzického zpřístupnění v případě sítí NGA, a
podpora musí být přidělena na základě soutěžního výběrového řízení.
Článek 15
Regionální provozní podpora
V řídce osídlených oblastech poskytují režimy regionální provozní podpory náhradu za dodatečné náklady na dopravu zboží, které bylo vyrobeno v oblastech způsobilých k získání provozní podpory, jakož i dodatečné náklady na dopravu zboží, které je v těchto oblastech dále zpracováváno, a to za následujících podmínek:
podpora musí být předem objektivně vyčíslitelná na základě pevně stanovené částky nebo sazby za tunu/kilometr nebo jinou relevantní jednotku;
dodatečné náklady na dopravu zboží jsou vypočteny na základě trasy zboží uvnitř státních hranic dotčeného členského státu za použití dopravních prostředků, jež jsou pro příjemce spojeny s nejnižšími náklady.
Intenzita podpory nepřesáhne 100 % dodatečných nákladů na dopravu zboží stanovených v tomto odstavci.
Ve velmi řídce osídlených oblastech režimy regionální provozní podpory předcházejí nebo snižují vylidňování za těchto podmínek:
příjemci vyvíjejí v dotčené oblasti svou hospodářskou činnost;
roční výše podpory na příjemce v rámci všech režimů provozní podpory nepřesáhne 20 % nákladů na pracovní sílu, které za rok vzniknou příjemci v dotčené oblasti.
►C2 V nejvzdálenějších regionech poskytují režimy provozní podpory náhradu za dodatečné provozní náklady, které v uvedených regionech vznikly v přímém důsledku jednoho či více trvalých znevýhodnění uvedených v článku 349 Smlouvy, za předpokladu, že příjemci vyvíjejí v některém z nejvzdálenějších regionů svou hospodářskou činnost, pokud roční výše podpory na příjemce v rámci všech režimů provozní podpory uplatňovaných v rámci tohoto nařízení nepřesáhne jeden z následujících procentních podílů: ◄
35 % hrubé přidané hodnoty, kterou za rok vytvoří příjemce v dotyčném nejvzdálenějším regionu;
40 % nákladů na pracovní sílu, které za rok vzniknou příjemci v dotyčném nejvzdálenějším regionu;
30 % ročního obratu, jehož příjemce dosáhl v dotyčném nejvzdálenějším regionu.
Článek 16
Regionální urbanistická podpora
Urbanistické projekty musí splňovat následující kritéria:
projekty jsou realizovány v podporovaných oblastech prostřednictvím fondů urbanistického rozvoje;
jsou spolufinancovány z evropských strukturálních a investičních fondů;
podporují provádění „ucelené strategie pro udržitelný rozvoj měst“.
Opatření v oblasti urbanistického rozvoje musí splňovat tyto podmínky:
správci fondu urbanistického rozvoje musí být vybráni na základě otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Zejména nesmí být mezi správci fondů urbanistického rozvoje rozlišováno podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě. Po správcích fondů urbanistického rozvoje může být požadováno, aby splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic;
nezávislí soukromí investoři musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít pro jiné investice, než jsou záruky, odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že asymetrickému sdílení zisku je dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty (Downside Protection). Nejsou-li soukromí investoři vybráni prostřednictvím takovéhoto řízení, musí přiměřenou míru rentability (fair rate of return) investic soukromých investorů určit nezávislý znalec vybraný prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení;
v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;
v případě záruk poskytnutých soukromým investorům na urbanistické projekty musí být míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem musí být omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou;
investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech fondu urbanistického rozvoje, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru;
fond urbanistického rozvoje musí být založen podle použitelných právních předpisů. Členské státy stanoví, že musí být provedena hloubková kontrola, která ověří komerční solidnost investiční strategie pro účely realizace opatření urbanistické podpory.
Fondy urbanistického rozvoje musí být řízeny podle komerčních zásad a jejich rozhodování o financování musí být orientováno na zisk. Takový stav se předpokládá, jestliže správci fondu urbanistického rozvoje splňují tyto podmínky:
správci fondů urbanistického rozvoje musí být ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře, v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;
odměna správců fondů urbanistického rozvoje musí odpovídat tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;
odměna, kterou správci fondů urbanistického rozvoje pobírají, musí být vázána na výkon nebo se musejí správci podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejných investorů;
správci fondů urbanistického rozvoje musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic do urbanistických projektů, které předem dokládají finanční životaschopnost investic a jejich očekávaný dopad na urbanistický rozvoj;
pro jednotlivé kapitálové a kvazikapitálové investice je stanovena jasná a realistická výstupní strategie.
Jestliže se z fondu urbanistického rozvoje poskytují půjčky nebo záruky na urbanistické projekty, musí být splněny tyto podmínky:
v případě půjček se při výpočtu maximální výše investice pro účely odstavce 3 tohoto článku vychází z nominální výše půjčky;
v případě záruk se při výpočtu maximální výše investice pro účely odstavce 3 tohoto článku vychází z nominální výše podkladové půjčky.
ODDÍL 2
Podpora určená malým a středním podnikům
Článek 17
Investiční podpora určená malým a středním podnikům
Způsobilé náklady mohou zahrnovat jak libovolnou z níže uvedených kategorií nákladů, tak obě tyto kategorie:
náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku;
odhadované mzdové náklady spojené s pracovními místy vytvořenými v přímé souvislosti s investičním projektem a vypočtené za období dvou let.
Aby byly náklady považovány pro účely tohoto článku za způsobilé, musí investice sestávat z:
investice do hmotného nebo nehmotného majetku za účelem založení nové provozovny, rozšíření stávající provozovny, rozšíření výrobního sortimentu provozovny o nové, dodatečné výrobky nebo za účelem zásadní změny celkového výrobního postupu stávající provozovny; nebo
pořízení majetku náležejícího provozovně, jestliže jsou splněny tyto podmínky:
Jestliže se malý podnik převádí na rodinného příslušníka původního vlastníka nebo na zaměstnance, podmínka, že majetek musí být koupen od třetích osob nespřízněných s kupujícím, se nepoužije. Za investici se nepovažuje pouhé nabytí podílů podniku.
Nehmotný majetek musí splňovat všechny tyto podmínky:
používá se výlučně jen v provozovně, která je příjemcem podpory;
nakládá se s ním jako s odpisovaným majetkem;
je pořízen za tržních podmínek od třetích osob nespřízněných s kupujícím;
je zařazen do majetku podniku alespoň po dobu tří let.
Pracovní místa vytvořená v přímé souvislosti s investičním projektem musí splňovat tyto podmínky:
jsou vytvořena do tří let od dokončení investice;
v příslušné provozovně vedou k čistému zvýšení počtu zaměstnanců oproti průměrnému stavu za předchozích dvanáct měsíců;
jsou zachována nejméně po dobu tří let ode dne, kdy byla poprvé obsazena.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout:
20 % způsobilých nákladů v případě malých podniků;
10 % způsobilých nákladů v případě středních podniků.
Článek 18
Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků
Článek 19
Podpora na účast malých a středních podniků na veletrzích
Článek 19a
Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“)
Pro projekty komunitně vedeného místního rozvoje a projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství jsou způsobilé tyto náklady uvedené v čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1303/2013 nebo v čl. 34 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060:
náklady na přípravné podpůrné činnosti, budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s cílem připravit a provádět strategii komunitně vedeného místního rozvoje nebo projekt operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti;
provádění schválených operací;
příprava a provádění činností skupiny v rámci spolupráce;
provozní náklady související s řízením provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektu operační skupiny evropského inovačního partnerství;
oživení komunit EIP nebo strategie komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami, propagovat strategii a projekty a podpořit případné příjemce při vypracování operací a přípravě žádostí.
Článek 19b
Omezené částky podpory poskytované malým a středním podnikům využívajícím projekty komunitně vedeného místního rozvoje nebo projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“)
Oddíl 2a
Podpora Evropské územní spolupráce
Článek 20
Podpora na náklady vzniklé podnikům účastnícím se projektu Evropské územní spolupráce
V rozsahu, v jakém jsou spojeny s projektem spolupráce, jsou způsobilé níže uvedené náklady, které mají význam podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ( 38 ) nebo článků 38 až 44 nařízení (EU) 2021/1059 podle toho, které ustanovení je použitelné:
náklady na zaměstnance;
kancelářské a administrativní náklady;
náklady na cestování a ubytování;
náklady na externí odborné poradenství a služby;
náklady na vybavení;
náklady na infrastrukturu a stavební práce.
Článek 20a
Omezené částky podpory poskytované podnikům na účast v projektech Evropské územní spolupráce
ODDÍL 3
Podpora přístupu malých a středních podniků k financování
Článek 21
Podpora rizikového financování
Na úrovni finančních zprostředkovatelů může mít podpora rizikového financování určená nezávislým soukromým investorům jednu z následujících forem:
kapitálová či kvazikapitálová investice nebo finanční dotace, z níž jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;
půjčky, z nichž jsou přímo či nepřímo realizovány investice rizikového financování do způsobilých podniků;
záruky na pokrytí ztrát, jež plynou z investic rizikového financování realizovaných přímo či nepřímo do způsobilých podniků.
Způsobilé jsou podniky, jež jsou v době počáteční investice rizikového financování nekotovanými malými či středními podniky a splňují alespoň jednu z níže uvedených podmínek:
nepůsobí na žádném trhu;
působí na libovolném trhu po dobu kratší než sedm let od svého prvního komerčního prodeje;
potřebují počáteční investici rizikového financování, která podle podnikatelského záměru zpracovaného pro účely vstupu na nový výrobkový nebo zeměpisný trh přesahuje 50 % jejich průměrného ročního obratu za předchozích pět let.
Podporu rizikového financování lze poskytnout též následným investicím, které jsou do způsobilých podniků realizovány, a to i po uplynutí sedmiletého období podle odst. 5 písm. b), jsou-li kumulativně splněny tyto podmínky:
není překročena celková výše rizikového financování podle odstavce 9;
možnost následných investic se předpokládala v původním podnikatelském záměru;
podnik, do nějž je realizována následná investice, se nestal propojeným podnikem ve smyslu článku 3 odst. 3 přílohy I jiného podniku, u kterého se nejedná o finančního zprostředkovatele ani nezávislého soukromého investora, jenž rizikové financování v rámci daného opatření poskytuje, pokud tento nový subjekt nenaplňuje znaky definice malého nebo středního podniku.
Opatření v oblasti rizikového financování, která spočívají v kapitálových či kvazikapitálových investicích nebo v půjčkách pro způsobilé podniky, musí na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo způsobilého podniku aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů, tak aby celkový podíl soukromé účasti dosahoval těchto minimálních prahových hodnot:
10 % rizikového financování poskytnutého způsobilým podnikům předtím, než na trhu uskuteční první komerční prodej;
40 % rizikového financování poskytnutého způsobilým podnikům uvedeným v odst. 5 písm. b) tohoto článku;
60 % rizikového financování v případě investic, které jsou realizovány do způsobilých podniků uvedených v odst. 5 písm. c) tohoto článku, a v případě následných investic do způsobilých podniků po uplynutí sedmiletého období podle odst. 5 písm. b) tohoto článku.
Opatření v oblasti rizikového financování musí splňovat tyto podmínky:
provádí je jeden nebo více finančních zprostředkovatelů, s výjimkou daňových pobídek pro soukromé investory, které se týkají jejich přímých investic do způsobilých podniků;
finanční zprostředkovatelé, investoři a správci fondů jsou vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že – v případě investic, u nichž se nejedná o záruky – je asymetrickému sdílení zisku dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty za účelem ochrany investice (Downside Protection);
v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;
v případě záruk podle odst. 2 písm. c) je míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem jsou omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou. Bezúplatně lze poskytnout pouze záruku, která pokrývá očekávané ztráty z jí krytého podkladového portfolia. Vztahuje-li se záruka rovněž na neočekávané ztráty, je finanční zprostředkovatel povinen za tuto část záruky, která neočekávané ztráty pokrývá, zaplatit prémii v obvyklé tržní výši.
Opatření v oblasti rizikového financování musí zajistit, aby se rozhodování o financování orientovalo na zisk. Toho je dosaženo, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
finanční zprostředkovatelé musí být založeni podle použitelných právních předpisů;
členský stát nebo subjekt odpovídající za realizaci opatření zajistí hloubkovou kontrolu, která ověří komerční solidnost investiční strategie pro účely realizace opatření v oblasti rizikového financování, včetně náležité strategie diverzifikace rizik, jejímž cílem je dosáhnout hospodářské životaschopnosti a efektivního rozsahu z hlediska objemu a zeměpisného pokrytí relevantního investičního portfolia;
rizikové financování poskytnuté způsobilým podnikům musí vycházet z životaschopného podnikatelského záměru, který obsahuje podrobnosti o vývoji výrobku, tržeb a ziskovosti a předem dokládá finanční životaschopnost;
pro jednotlivé kapitálové a kvazikapitálové investice je stanovena jasná a realistická výstupní strategie.
Finanční zprostředkovatelé musí být řízeni podle komerčních zásad. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud finanční zprostředkovatel a – v závislosti na druhu opatření v oblasti rizikového financování – správce fondu splňují tyto podmínky:
musí být ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;
jejich odměna musí odpovídat tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce nebo finanční zprostředkovatel vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;
jimi pobíraná odměna musí být vázána na výkon nebo se musejí podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejného investora;
musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic;
investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech investičního fondu, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru.
►M1 Opatření v oblasti rizikového financování, jímž jsou způsobilým podnikům poskytnuty záruky či půjčky nebo jímž jsou do způsobilých podniků provedeny kvazikapitálové investice strukturované jako dluh, musí splňovat tyto podmínky: ◄
v důsledku opatření musí finanční zprostředkovatel realizovat investice, které by nebyly bez poskytnutí podpory realizovány nebo by byly realizovány v omezeném rozsahu či odlišným způsobem. Finanční zprostředkovatel musí být schopen prokázat, že provozuje mechanismus, který zajišťuje, aby veškeré výhody v podobě vyššího objemu financování, rizikovějších portfolií, méně přísných požadavků na zajištění, nižších prémií za záruky nebo nižších úrokových sazeb byly v co největším rozsahu postupovány konečným příjemcům;
v případě půjček a kvazikapitálových investic strukturovaných jako dluh musí být při výpočtu maximální výše investic pro účely odstavce 9 zohledněna nominální výše nástroje;
v případě záruk musí být při výpočtu maximální výše investic pro účely odstavce 9 zohledněna nominální výše podkladové půjčky. Záruka nesmí převýšit 80 % podkladové půjčky;
Podpora rizikového financování určená malým a středním podnikům, které nesplňují podmínky odstavce 5, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže
na úrovni malých a středních podniků splňuje podmínky nařízení (EU) č. 1407/2013 a
jsou splněny všechny podmínky tohoto článku, s výjimkou podmínek odstavců 5, 6, 9, 10 a 11 a
opatření v oblasti rizikového financování, která spočívají v kapitálových či kvazikapitálových investicích nebo v půjčkách pro způsobilé podniky, musí na úrovni finančních zprostředkovatelů nebo malých a středních podniků aktivovat dodatečné zdroje financování od nezávislých soukromých investorů, tak aby celkový podíl soukromé účasti na rizikovém financování poskytnutém malým a středním podnikům dosahoval alespoň 60 %.
Článek 22
Podpora na zahájení činnosti
Způsobilým podnikem je jakýkoli nekotovaný malý podnik v době do pěti let od své registrace, který splňuje tyto podmínky:
nepřevzal činnost jiného podniku;
dosud nerozděloval zisk;
nevznikl spojením podniků.
Pokud jde o způsobilé podniky, které nepodléhají registraci, lze za počátek pětiletého období způsobilosti považovat buď okamžik, kdy podnik zahájil svou hospodářskou činnost, nebo kdy mu vznikla daňová povinnost z hospodářské činnosti.
Odchylně od písmene c) prvního pododstavce jsou podniky vzniklé spojením podniků způsobilých pro podporu podle tohoto článku rovněž považovány za způsobilé podniky, a to do pěti let od registrace nejstaršího podniku, který se spojení účastnil.
Podpora na zahájení činnosti má podobu:
půjček, jejichž úrokové sazby neodpovídají tržním podmínkám, jež jsou poskytnuty na dobu deseti let a jejichž nominální výše dosahuje maximálně 1 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 1,5 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 2 milionů EUR. V případě půjček s dobou splatnosti od pěti do deseti let lze tyto maximální částky upravit tím způsobem, že se výše uvedené částky vynásobí podílem deseti let a skutečné doby splatnosti půjčky. U půjček s dobou splatnosti kratší pěti let je maximální částka stejná jako u půjček s dobou splatnosti pěti let;
záruk, jejichž prémie neodpovídají tržním podmínkám, jež jsou poskytnuty na dobu deseti let a u nichž dosahuje částka krytá zárukou maximálně 1,5 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 2,25 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 3 milionů EUR. V případě záruk s dobou platnosti od pěti do deseti let lze tuto maximální částku krytou zárukou upravit tím způsobem, že se výše uvedené částky vynásobí podílem deseti let a skutečné doby platnosti záruky. U záruk s dobou platnosti kratší pěti let je maximální částka krytá zárukou stejná jako u záruk s dobou platnosti pěti let. Záruka nesmí převýšit 80 % podkladové půjčky;
dotace včetně kapitálových a kvazikapitálových investic, snížení úrokových sazeb a prémií za poskytnutí záruk, jejichž hrubý grantový ekvivalent činí nejvýše 0,4 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy – 0,6 milionu EUR, nebo – v případě podniků usazených v podporovaných oblastech splňujících podmínky čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy – 0,8 milionu EUR.
Článek 23
Podpora určená alternativním obchodním platformám zaměřeným na malé a střední podniky
Opatření podpory může mít podobu daňových pobídek pro nezávislé soukromé investory, kteří své investice v rámci rizikového financování realizované do podniků způsobilých podle článku 21 uskutečňují jakožto fyzické osoby prostřednictvím alternativní obchodní platformy.
Článek 24
Podpora na náklady spojené s výběrem vhodného investičního objektu
ODDÍL 4
Podpora výzkumu, vývoje a inovací
Článek 25
Podpora na výzkumné a vývojové projekty
Podpořená část výzkumného a vývojového projektu musí plně spadat do jedné či několika z těchto kategorií:
základní výzkum;
průmyslový výzkum;
experimentální vývoj;
studie proveditelnosti.
Způsobilé náklady na výzkumné a vývojové projekty musí být přiděleny na konkrétní kategorie výzkumu a vývoje a tvoří je:
osobní náklady: výzkumní pracovníci, technici a ostatní podpůrný personál v rozsahu nezbytném pro účely projektu;
náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. Jestliže nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad;
náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu. U budov jsou způsobilými náklady pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních zásad. V případě pozemků se za způsobilé náklady považují náklady na obchodní převod nebo skutečně vzniklé náklady na kapitál;
náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;
dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly bezprostředně v důsledku projektu.
Intenzita podpory nesmí u žádného z příjemců přesáhnout:
100 % způsobilých nákladů u základního výzkumu;
50 % způsobilých nákladů u průmyslového výzkumu;
25 % způsobilých nákladů u experimentálního vývoje;
50 % způsobilých nákladů na studie proveditelnosti.
Intenzitu podpory průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje lze zvýšit až na 80 % způsobilých nákladů takto:
o 10 procentních bodů u středních podniků a o 20 procentních bodů u malých podniků;
o 15 procentních bodů, je-li splněna jedna z těchto podmínek:
projekt zahrnuje účinnou spolupráci:
výsledky projektu jsou veřejně šířeny prostřednictvím konferencí, publikací, zdrojů s otevřeným přístupem nebo prostřednictvím volného softwaru nebo softwaru s otevřeným zdrojovým kódem.
Článek 25a
Podpora na projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence
Článek 25b
Podpora na akce „Marie Skłodowska-Curie „ a na akce v rámci grantů ERV na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept)
Článek 25c
Podpora obsažená ve spolufinancovaných výzkumných a vývojových projektech
Článek 25d
Podpora na akce „Teaming“
V případě investiční podpory na infrastruktury v rámci akce „Teaming“ se použijí tyto dodatečné podmínky:
jestliže infrastruktura vykonává hospodářské i nehospodářské činnosti, musí být příslušné financování, náklady a výnosy jednotlivých druhů činností účtovány odděleně na základě důsledně uplatňovaných a objektivně zdůvodnitelných zásad nákladového účetnictví;
cena účtovaná za provoz nebo užívání infrastruktury musí odpovídat ceně tržní;
přístup k infrastruktuře musí být umožněn více uživatelům za transparentních a nediskriminačních podmínek. Podniky, které financovaly alespoň 10 % investičních nákladů na infrastrukturu, mohou získat přednostní přístup se zvýhodněnými podmínkami. Tento přístup musí být přiměřený příspěvku daného podniku na investiční náklady a tyto podmínky musí být zveřejněny, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci;
v případě infrastruktury, která dostává příspěvky z veřejných zdrojů na své hospodářské i nehospodářské činnosti, musí členské státy zavést mechanismus monitorování a zpětného vymáhání podpory, aby v důsledku navýšení v podílu hospodářských činností oproti stavu, který se předpokládal v době poskytnutí podpory, nedocházelo k překročení použitelné intenzity podpory.
Článek 26
Investiční podpora na výzkumnou infrastrukturu
Článek 27
Podpora určená inovačním klastrům
Způsobilými náklady v případě provozní podpory určené inovačním klastrům jsou osobní a správní náklady (včetně režijních) související s těmito činnostmi:
řízení a provoz klastru s cílem usnadnit spolupráci, sdílení informací a poskytování nebo zprostředkování specializovaných a personalizovaných služeb pro podporu podnikání,
marketing klastru s cílem zvýšit účast nových podniků nebo organizací a zviditelnění,
správa zařízení klastru; organizace vzdělávacích programů, seminářů a konferencí na podporu výměny znalostí a vytváření sítí a nadnárodní spolupráce.
Článek 28
Podpora na inovace určená malým a středním podnikům
Způsobilé jsou tyto náklady:
náklady na získání, uznání a obranu patentů a dalších nehmotných aktiv;
náklady na vyslání vysoce kvalifikovaných pracovníků z organizace pro výzkum a šíření znalostí nebo velkého podniku, kteří u příjemce podpory pracují na činnostech v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v nově vytvořené funkci, avšak nenahrazují jiné pracovníky;
náklady na poradenské a podpůrné služby v oblasti inovací.
Článek 29
Podpora na inovace postupů a organizační inovace
Způsobilé jsou tyto náklady:
osobní náklady;
náklady na nástroje, vybavení, budovy a pozemky v rozsahu a za období, kdy jsou využívány pro projekt;
náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty, které byly zakoupeny nebo na něž byla pořízena licence od vnějších zdrojů za obvyklých tržních podmínek;
dodatečné režijní a ostatní provozní náklady včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné výrobky, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.
Článek 30
Podpora výzkumu a vývoje v odvětví rybolovu a akvakultury
Přede dnem zahájení podporovaného projektu musí být na internetu zveřejněny tyto informace:
skutečnost, že podporovaný projekt proběhne;
jaké jsou cíle podporovaného projektu;
přibližné datum, k němuž budou zveřejněny očekávané výsledky podporovaného projektu, a místo jejich zveřejnění na internetu;
odkaz na to, že výsledky podporovaného projektu budou zdarma k dispozici všem podnikům činným v příslušném konkrétním odvětví nebo pododvětví.
ODDÍL 5
Podpora na vzdělávání
Článek 31
Podpora na vzdělávání
Způsobilé jsou tyto náklady:
osobní náklady školitelů za hodiny, během kterých se školitelé účastní vzdělávání;
provozní náklady školitelů a školených osob přímo spojené s projektem vzdělávání, např. cestovní výdaje, náklady na ubytování, výdaje na materiál a vybavení přímo spojené s projektem, odpisy nástrojů a vybavení vrozsahu, který připadá na jejich výlučné používání pro projekt vzdělávání;
náklady na poradenské služby týkající se projektu vzdělávání;
osobní náklady školených osob a obecné nepřímé náklady (správní náklady, nájemné, režijní náklady) připadající na hodiny, během nichž se školené osoby účastní vzdělávání.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout 50 % způsobilých nákladů. Lze ji navýšit až na 70 % způsobilých nákladů takto:
o 10 procentních bodů, je-li vzdělávání poskytováno pracovníkům se zdravotním postižením nebo znevýhodněným pracovníkům;
o 10 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta středním podnikům, a o 20 procentních bodů, je-li podpora poskytnuta malým podnikům.
Pokud se podpora poskytuje v odvětví námořní dopravy, lze intenzitu podpory zvýšit na 100 % způsobilých nákladů, jsou-li splněny tyto podmínky:
školené osoby nejsou aktivními členy posádky, ale jsou na palubě nadpočetné, a
školení se provádí na palubě lodí zapsaných v registrech Unie.
ODDÍL 6
Podpora pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením
Článek 32
Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů
Článek 33
Podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů
Článek 34
Podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením
Způsobilé jsou tyto náklady:
náklady na přizpůsobení provozovny;
náklady na zaměstnance odpovídající rozsahu doby, která připadá výhradně na asistenci pracovníkům se zdravotním postižením, a náklady na školení těchto zaměstnanců, kteří mají pracovníkům se zdravotním postižením asistovat;
náklady na přizpůsobení či pořízení vybavení nebo náklady na pořízení a ověření počítačového programového vybavení, které mají používat pracovníci se zdravotním postižením, včetně přizpůsobených a pomocných technologických zařízení, které jdou nad rámec nákladů, jež by příjemci vznikly, pokud by zaměstnával pracovníky, kteří nemají zdravotní postižení;
náklady přímo spojené s dopravou pracovníků se zdravotním postižením na místo výkonu práce a činností s prací souvisejících;
mzdové náklady připadající na hodiny, jež pracovník se zdravotním postižením stráví na rehabilitaci;
jestliže příjemce poskytuje chráněné zaměstnání, jsou způsobilé náklady na výstavbu, vestavbu nebo modernizaci výrobních jednotek dotyčného podniku a dále všechny správní a dopravní náklady, které ze zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením přímo vyplývají.
Článek 35
Podpora na úhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům
Způsobilými náklady jsou náklady na:
zaměstnávání pracovníků výhradně na tu část pracovní doby, kterou věnují asistenci znevýhodněným pracovníkům, za období nepřesahující dvanáct měsíců po přijetí znevýhodněného pracovníka nebo za období nepřesahující 24 měsíců po přijetí pracovníka vážně znevýhodněného;
náklady na školení zaměstnanců, kteří mají znevýhodněným pracovníkům asistovat.
ODDÍL 7
Podpora na ochranu životního prostředí
Článek 36
Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje
Investice musí splňovat jednu z těchto podmínek:
investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností, bez ohledu na existenci závazných vnitrostátních norem, které jsou přísnější než normy Unie, plnil přísnější požadavky, než vyžadují platné normy Unie, a tím zvyšoval ochranu životního prostředí;
investice příjemci umožňuje, aby v rámci svých činností zvyšoval ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje.
Odchylně od odstavce 3 může být podpora poskytnuta na
pořízení nových dopravních prostředků pro dopravu po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách a moři, které splňují schválené normy Unie, pokud k pořízení dojde předtím, než tyto normy nabydou účinnosti, a pokud se tyto nové normy poté, co se stanou závaznými, nepoužijí na dopravní prostředky již zakoupené před tímto datem;
dodatečné montáže zařízení do stávajících dopravních prostředků pro dopravu po silnici, železnici, vnitrozemských vodních cestách a moři, pokud v okamžiku uvedení těchto dopravních prostředků do provozu nebyly normy Unie dosud účinné a pokud se tyto nové normy poté, co se stanou závaznými, nepoužijí na tyto dopravní prostředky se zpětnou účinností.
Způsobilé náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k tomu, aby bylo možné řídit se přísnějšími normami, než jsou použitelné normy Unie, nebo zvýšit ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje. Způsobilé náklady se určují takto:
pokud lze náklady na investici do ochrany životního prostředí identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilými náklady tyto náklady spojené s ochranou životního prostředí;
ve všech ostatních případech se náklady na investici do ochrany životního prostředí určují na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí a která by byla pravděpodobně realizována, kdyby nedošlo k poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice představuje náklady na ochranu životního prostředí a odpovídá způsobilým nákladům.
Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, způsobilé nejsou
Článek 36a
Investiční podpora na veřejně přístupnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic pro silniční vozidla s nízkými či nulovými emisemi uhlíku
Článek 37
Investiční podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie
Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k tomu, aby bylo možné řídit se přísnějšími normami, než jsou použitelné normy Unie. Způsobilé náklady se určují takto:
pokud lze náklady na investici do ochrany životního prostředí identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilými náklady tyto náklady spojené s ochranou životního prostředí;
ve všech ostatních případech se náklady na investici do ochrany životního prostředí určují na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí a která by byla pravděpodobně realizována, kdyby nedošlo k poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice vymezuje náklady související s ochranou životního prostředí a představuje způsobilé náklady.
Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, způsobilé nejsou
Intenzita podpory nesmí přesáhnout:
20 % způsobilých nákladů u malých podniků, 15 % způsobilých nákladů u středních podniků a 10 % způsobilých nákladů u velkých podniků, pokud je investice realizována a ukončena více než tři roky přede dnem, kdy nová norma Unie nabývá účinnosti;
15 % způsobilých nákladů u malých podniků, 10 % způsobilých nákladů u středních podniků a 5 % způsobilých nákladů u velkých podniků, pokud je investice realizována a ukončena v rozmezí jednoho až tří let přede dnem, kdy nová norma Unie nabývá účinnosti.
Článek 38
Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti
Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně energetické účinnosti. Způsobilé náklady se určují takto:
lze-li náklady na investici do energetické účinnosti identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, jsou způsobilé tyto náklady související s energetickou účinností;
pokud se daná investice týká zvýšení energetické účinnosti i) obytných budov, ii) budov určených k poskytování vzdělání nebo sociálních služeb, iii) budov určených k činnostem souvisejícím s veřejnou správou nebo se službami v oblasti spravedlnosti, policie a protipožární ochrany, nebo iv) budov uvedených v bodech i), ii) nebo iii), v nichž činnosti jiné než ty, které jsou uvedeny ve zmíněných bodech zabírají méně než 35 % vnitřní podlahové plochy, jsou způsobilými náklady veškeré investiční náklady nezbytné k dosažení vyšší úrovně energetické účinnosti, a to za předpokladu, že zlepšení energetické účinnosti povede ke snížení potřeby primární energie o nejméně 20 % v případě renovace a k úsporám primární energie o nejméně 10 % ve srovnání s prahovou hodnotou stanovenou pro požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie ve vnitrostátních opatřeních, kterými se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ( 39 ), v případě nových budov. Počáteční potřeba primární energie a odhadované zlepšení se stanoví na základě certifikátu energetické náročnosti ve smyslu čl. 2 odst. 12 směrnice 2010/31/EU;
ve všech ostatních případech se náklady na investici do energetické účinnosti musí určit na základě srovnání s podobnou investicí, která nedosahuje stejné energetické účinnosti a která by byla pravděpodobně realizována bez poskytnutí podpory. Rozdíl mezi náklady na obě investice vymezuje náklady související s energetickou účinností a představuje způsobilé náklady.
Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně energetické účinnosti, způsobilé nejsou.
U budov uvedených v odst. 3 písm. b) lze investice do zvýšení energetické účinnosti budovy kombinovat s investicemi do některého nebo všech těchto prvků:
integrovaná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě, která vyrábějí elektřinu nebo teplo;
zařízení pro skladování energie vyrobené v zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě;
vybavení a související infrastruktura začleněná do budovy a určená k dobíjení elektrických vozidel uživatelů budovy;
investice do digitalizace budovy, zejména s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení. Způsobilé investice mohou zahrnovat zásahy omezené na pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě, a v případě potřeby i na doplňkovou část pasivní sítě nacházející se na soukromém pozemku mimo budovu. Rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo soukromý pozemek jsou vyloučeny.
V případě takovýchto kombinovaných stavebních prací uvedených v prvním pododstavci písm. a) až d) představují způsobilé náklady veškeré investiční náklady na jednotlivé kusy zařízení.
Podpora může být poskytnuta buď vlastníkovi (vlastníkům) budovy, nebo nájemci (nájemcům) v závislosti na tom, kdo zadává stavební práce spojené se zvyšováním energetické účinnosti.
Podpora na opatření, která zvyšují energetickou účinnost budov, se může týkat rovněž usnadnění uzavírání smluv o energetických službách, a to za těchto kumulativních podmínek:
podpora má formu půjčky nebo záruky poskytnuté poskytovateli opatření ke zvýšení energetické účinnosti v rámci smlouvy o energetických službách, případně spočívá ve finančním produktu zaměřeném na refinancování příslušného poskytovatele (například faktoring, odkup pohledávek);
nominální částka celkového nesplaceného financování poskytnutého podle tohoto odstavce na příjemce nepřesahuje 30 milionů EUR;
podpora je poskytována malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací;
podpora je poskytována na smlouvy o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU;
uzavírání smluv o energetických službách se vztahuje k budově uvedené v odst. 3 písm. b).
Článek 39
Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov ve formě finančních nástrojů
Pokud se investice týká zvýšení energetické účinnosti i) obytných budov, ii) budov určených k poskytování vzdělání nebo sociálních služeb, iii) budov určených k činnostem souvisejícím s veřejnou správou nebo se službami v oblasti spravedlnosti, policie a protipožární ochrany, nebo iv) budov uvedených v bodech i), ii) nebo iii) a v nichž činnosti jiné než ty, které jsou uvedeny v bodech i, ii) nebo iii) zabírají méně než 35 % vnitřní podlahové plochy, lze projekty ke zvyšování energetické účinnosti podle tohoto článku kombinovat rovněž s některou z následujících investic:
integrované zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě, které vyrábí elektřinu nebo teplo;
zařízení pro skladování energie vyrobené v zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě;
vybavení a související infrastruktura začleněná do budovy a určená k nabíjení elektrických vozidel uživatelů budovy;
investice do digitalizace budovy, zejména s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení. Způsobilé investice mohou zahrnovat zásahy omezené na pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě, a v případě potřeby i na doplňkovou část pasivní sítě nacházející se na soukromém pozemku mimo budovu. Rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo soukromý pozemek jsou vyloučeny.
Pro účely poskytování podpory ke zvýšení energetické účinnosti mohou členské státy zřídit fondy energetické účinnosti nebo využít finančních zprostředkovatelů. Musí být splněny tyto podmínky:
správci finančního zprostředkovatele a správci fondu energetické účinnosti musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy. Zejména nesmí být mezi těmito subjekty rozlišováno podle jejich místa usazení či sídla v určitém členském státě. Po finančních zprostředkovatelích a správcích fondů energetické účinnosti může být požadováno, aby splnili určitá předem stanovená kritéria, která jsou objektivně odůvodněna povahou investic;
nezávislí soukromí investoři musí být vybráni prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení, které je vedeno v souladu s použitelným právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a jehož cílem je uzavřít pro jiné investice, než jsou záruky, odpovídající ujednání o sdílení rizik a odměny s tím, že asymetrickému sdílení zisku je dávána přednost před stanovením horního limitu ztráty za účelem ochrany investice (Downside Protection). Nejsou-li soukromí investoři vybráni prostřednictvím takovéhoto řízení, musí přiměřenou míru rentability (fair rate of return) investic soukromých investorů určit nezávislý znalec vybraný prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení;
v případě asymetrického sdílení ztrát mezi veřejnými a soukromými investory musí být první ztráta převzatá veřejným investorem omezena na nejvýše 25 % celkové investice;
v případě záruk je míra zajištění omezena na 80 % a celkové ztráty převzaté členským státem jsou omezeny na nejvýše 25 % podkladového portfolia krytého zárukou. Bezúplatně lze poskytnout pouze záruku, která pokrývá očekávané ztráty z jí krytého podkladového portfolia. Vztahuje-li se záruka rovněž na neočekávané ztráty, je finanční zprostředkovatel povinen za tuto část záruky, která neočekávané ztráty pokrývá, zaplatit prémii v obvyklé tržní výši.
investoři musí mít možnost být zastoupeni ve správních orgánech fondu energetické účinnosti nebo finančního zprostředkovatele, např. v dozorčí radě nebo poradním výboru;
fond energetické účinnosti nebo finanční zprostředkovatel musí být založen podle použitelných právních předpisů a členské státy zajistí hloubkovou kontrolu, která ověří komerční solidnost investiční strategie pro účely realizace opatření podpory ke zvýšení energetické účinnosti.
Finanční zprostředkovatelé, včetně fondů energetické účinnosti musí být spravovány podle komerčních zásad a jejich rozhodování o financování musí být orientováno na zisk. Takový stav se předpokládá, jestliže finanční zprostředkovatel, a případně správci fondu energetické účinnosti splňují tyto podmínky:
jsou ze zákona nebo na základě smlouvy povinni jednat s péčí řádného hospodáře a v dobré víře a vyhýbat se střetu zájmů; použijí se osvědčené postupy a regulatorní dohled;
jejich odměna odpovídá tržním podmínkám. Má se za to, že je tento požadavek splněn, je-li správce vybrán prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního výběrového řízení podle objektivních kritérií, jimiž je hodnocena praxe, odborné znalosti a provozní a finanční způsobilost;
jimi pobíraná odměna musí být vázána na výkon nebo se musejí podílet na části investičních rizik tím způsobem, že spoluinvestují vlastní zdroje, tak aby bylo zajištěno, že jsou jejich zájmy trvale sladěny se zájmy veřejného investora;
musí vypracovat investiční strategii a kritéria a navrhnout harmonogram investic do projektů ke zvýšení energetické účinnosti, které předem dokládají finanční životaschopnost investic a jejich očekávaný dopad na energetickou účinnost;
pro veřejné prostředky investované do fondu energetické účinnosti nebo poskytnuté finančnímu zprostředkovateli musí být stanovena jasná a realistická výstupní strategie, která umožní, aby do projektů ke zvýšení energetické účinnosti investoval trh, až k tomu bude připraven.
Článek 40
Investiční podpora na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie
Článek 41
Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů
Způsobilými náklady jsou dodatečné investiční náklady nezbytné k podpoře výroby energie z obnovitelných zdrojů. Způsobilé náklady se určují takto:
lze-li náklady na investici do výroby energie z obnovitelných zdrojů identifikovat v celkových investičních nákladech jako samostatnou investici, například jako snadno identifikovatelnou doplňkovou složku stávajícího zařízení, jsou způsobilé tyto náklady související s energií z obnovitelných zdrojů;
lze-li náklady na investici do výroby energie z obnovitelných zdrojů určit na základě srovnání s podobnou investicí, která je méně šetrná k životnímu prostředí a která by byla pravděpodobně realizována, kdyby nedošlo k poskytnutí podpory, tento rozdíl mezi náklady na obě investice vymezuje náklady související s výrobou energie z obnovitelných zdrojů a představuje způsobilé náklady;
v případě některých malých zařízení, u nichž nelze investici, která je méně šetrná k životnímu prostředí, identifikovat, protože tak malé elektrárny neexistují, způsobilé náklady představují celkové investiční náklady vynaložené na dosažení vyšší úrovně ochrany životního prostředí.
Náklady, které nejsou přímo spojeny s dosažením vyšší úrovně ochrany životního prostředí, způsobilé nejsou.
Intenzita podpory nesmí přesáhnout:
45 % způsobilých nákladů, jsou-li způsobilé náklady vypočítávány na základě odst. 6 písm. a) nebo odst. 6 písm. b);
30 % způsobilých nákladů, jsou-li způsobilé náklady vypočítávány na základě odst. 6 písm. c).
Článek 42
Provozní podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů
Nabídkové řízení může být omezeno na konkrétní technologie, pokud by řízení otevřené všem výrobcům energie vedlo k neoptimálnímu výsledku, který nelze vyřešit v rámci návrhu postupu zejména s ohledem na:
potenciál dané nové a inovativní technologie v dlouhodobějším horizontu nebo
nutnost zajistit diverzifikaci nebo
omezení sítě a stabilitu rozvodné sítě nebo
systémové náklady (na integraci) nebo
nutnost zabránit narušením na trzích se surovinami v důsledku podpory biomasy.
Členské státy provedou podrobné posouzení použitelnosti těchto podmínek a předají ho Komisi na základě podmínek vyplývajících z čl. 11 písm. a).
Článek 43
Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů v malých zařízeních
Článek 44
Podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice 2003/96/ES
Článek 45
Investiční podpora na sanaci kontaminovaných lokalit
Článek 46
Investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění a chlazení
Článek 47
Investiční podpora na recyklaci a opětovné použití odpadu
Článek 48
Investiční podpora na energetickou infrastrukturu
Článek 49
Podpora na ekologické studie
ODDÍL 8
Podpora na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami
Článek 50
Režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami
Na poskytnutí podpory se vztahují tyto podmínky:
příslušné orgány veřejné moci členského státu formálně uznaly, že událost má povahu přírodní pohromy, a
existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou a škodami, které dotčenému podniku vznikly.
ODDÍL 9
Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů
Článek 51
Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů
ODDÍL 10
Podpora na širokopásmovou infrastrukturu
Článek 52
Podpora pro pevné širokopásmové sítě
Způsobilé jsou následující alternativní typy investic:
Zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení domácností a socioekonomických aktérů v oblastech, kde není žádná síť schopná spolehlivě poskytovat rychlosti stahování alespoň 30 Mb/s (prahové rychlosti), která již existuje nebo jejíž zavedení je věrohodně plánováno do tří let od okamžiku zveřejnění plánovaného opatření podpory, nebo ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, který nesmí být kratší dvou let. To je nutno ověřit pomocí mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Oblasti s nejméně jednou existující nebo věrohodně plánovanou sítí schopnou spolehlivě zajistit rychlosti stahování minimálně 30 Mb/s, jsou vyloučeny. Podporovaná síť musí zajistit alespoň zdvojnásobení rychlosti stahování a nahrávání ve srovnání se stávajícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi, a musí být schopna spolehlivě zajistit rychlosti stahování alespoň 30 Mb/s (cílové rychlosti);
Zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení domácností a socioekonomických aktérů v oblastech, kde není žádná síť schopná spolehlivě poskytovat rychlosti stahování alespoň 100 Mb/s (prahové rychlosti), která již existuje nebo jejíž zavedení je věrohodně plánováno do tří let od okamžiku zveřejnění plánovaného opatření podpory, nebo ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, který nesmí být kratší dvou let. To je nutno ověřit pomocí mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Oblasti s nejméně jednou existující nebo věrohodně plánovanou sítí schopnou spolehlivě zajistit rychlost stahování minimálně 100 Mb/s, jsou vyloučeny. Podporovaná síť musí zajistit alespoň zdvojnásobení rychlosti stahování a nahrávání ve srovnání se stávajícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi, a musí být schopna spolehlivě zajistit rychlosti stahování alespoň 300 Mb/s a nahrávání alespoň 100 Mb/s (cílové rychlosti);
Zavádění pevných širokopásmových sítí pro připojení pouze socioekonomických aktérů v oblastech, kde je pouze jedna síť schopná spolehlivě poskytovat rychlosti stahování alespoň 100 Mb/s, ale nižší než 300 Mb/s (prahové rychlosti), která již existuje nebo jejíž zavedení je věrohodně plánováno do tří let od okamžiku zveřejnění plánovaného opatření podpory, nebo ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, který nesmí být kratší dvou let. To je nutno ověřit pomocí mapování a veřejné konzultace v souladu s odstavcem 4. Oblasti s nejméně jednou existující nebo věrohodně plánovanou sítí schopnou spolehlivě zajistit rychlost stahování minimálně 300 Mb/s, jsou vyloučeny. Oblasti se dvěma existujícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi schopnými spolehlivě zajistit rychlost stahování minimálně 100 Mb/s, jsou rovněž vyloučeny. Podporovaná síť musí zajistit alespoň zdvojnásobení rychlosti stahování a nahrávání ve srovnání se stávajícími nebo věrohodně plánovanými sítěmi, a musí být schopna spolehlivě zajistit rychlosti stahování alespoň 1 Gb/s (cílové rychlosti).
Mapování a veřejná konzultace uvedené v odstavci 3 musí splňovat všechny tyto požadavky:
Mapování určí zeměpisné cílové oblasti, které mají být zahrnuty do dané veřejné intervence, a zohlední všechny existující veřejné a soukromé sítě schopné spolehlivě poskytovat prahové rychlosti uvedené v odstavci 3 v závislosti na typu investice. Mapování se provádí: i) pro čistě pevné sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě, a ii) pro pevné bezdrátové přístupové sítě, na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. U bodů i) a ii) se mapování vždy ověřuje prostřednictvím veřejné konzultace;
Veřejnou konzultaci provede příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného opatření a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a) na vhodných internetových stránkách (a to i na vnitrostátní úrovni). Veřejná konzultace vyzývá zúčastněné strany, aby se k danému opatření vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) týkající se jejich mobilních sítí, které jsou schopny spolehlivě poskytovat prahové rychlosti uvedené v odstavci 3 v cílové oblasti, a které již existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno do tří let ode dne zveřejnění plánovaného opatření podpory. Pokud orgán poskytující podporu stanoví pro zavedení dotované infrastruktury kratší nebo delší časový horizont než tři roky, musí být stejný časový horizont, který nesmí být kratší dvou let, použit také pro posouzení, zda je zavedení sítí uvedených v předchozí větě věrohodně naplánováno. Doba pro vyjádření veřejnosti činí nejméně třicet dnů.
Podpora se poskytuje takto:
Podpora se uděluje poskytovatelům sítí a služeb elektronických komunikací prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, aniž jsou dotčena platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Orgán poskytující podporu stanoví pro účely konkurenčního výběrového řízení předem objektivní, transparentní a nediskriminační kvalitativní kritéria pro zadání zakázky, která musí být vyvážena s požadovanou výší podpory. Za podobných kvalitativních podmínek se podpora přidělí uchazeči, který požaduje nejnižší částku podpory;
Pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a řízení pevné širokopásmové sítě buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, poskytuje daný orgán veřejné správy nebo interní subjekt s využitím dotované sítě pouze velkoobchodní služby. Orgán veřejné správy zajistí oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na provoz sítí a ostatními prostředky, které má k dispozici. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, aniž jsou dotčena platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.
Článek 52a
Podpora na mobilní sítě 4G a 5G
Mapování a veřejná konzultace uvedené v odstavci 3 musí splňovat všechny tyto požadavky:
Mapování jednoznačně určí zeměpisné cílové oblasti, které mají být zahrnuty do dané veřejné intervence, a zohlední všechny existující mobilní sítě v závislosti na typu investice. Mapování se provádí na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Mapování se vždy ověřuje prostřednictvím veřejné konzultace;
Veřejnou konzultaci provede příslušný orgán veřejné správy zveřejněním hlavních charakteristik plánovaného opatření a seznamu zeměpisných cílových oblastí určených při mapování v souladu s písmenem a) na vhodných internetových stránkách (a to i na vnitrostátní úrovni). Veřejná konzultace musí vyzvat zúčastněné strany, aby se k danému opatření vyjádřily a předložily podložené informace v souladu s písmenem a) týkající se jejich mobilních sítí v cílové oblasti, které již existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno do tří let ode dne zveřejnění plánovaného opatření podpory. Pokud orgán poskytující podporu stanoví pro zavedení dotované infrastruktury kratší nebo delší časový horizont než tři roky, musí být stejný časový horizont, který nesmí být kratší dvou let, použit také pro posouzení, zda je zavedení sítí uvedených v předchozí větě věrohodně naplánováno. Doba pro vyjádření veřejnosti činí nejméně třicet dnů.
Podpora se poskytuje takto:
Podpora se uděluje poskytovatelům sítí a služeb v oblasti elektronických komunikací prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, aniž jsou dotčena platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Orgán poskytující podporu stanoví pro účely konkurenčního výběrového řízení předem objektivní, transparentní a nediskriminační kvalitativní kritéria pro zadání zakázky, která musí být vyvážena s požadovanou výší podpory. Za podobných kvalitativních podmínek see podpora přidělí uchazeči, který požaduje nejnižší částku podpory;
Pokud je podpora poskytnuta bez soutěžního výběrového řízení orgánu veřejné správy za účelem zavedení a řízení pasivní mobilní sítě buď přímo, nebo prostřednictvím interního subjektu, poskytuje daný orgán veřejné správy nebo interní subjekt s využitím dotované sítě pouze velkoobchodní služby. Orgán veřejné správy zajistí oddělené účetnictví mezi finančními prostředky použitými na provoz sítí a ostatními prostředky, které má orgán veřejné správy k dispozici. Jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k vybudování nebo provozování sítě se uděluje prostřednictvím otevřeného, transparentního a nediskriminačního soutěžního výběrového řízení v souladu se zásadami pravidel zadávání veřejných zakázek a za dodržení zásady technologické neutrality, aniž jsou dotčena platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky.
Využívání veřejně financované sítě 4G nebo 5G k poskytování služeb pevných bezdrátových přístupových sítí je povoleno pouze tímto způsobem:
V oblastech, kde se nenachází síť schopná spolehlivě zajišťovat rychlosti stahování nejméně 30 Mb/s nebo kde není věrohodně plánováno její zavedení do tří let ode dne zveřejnění plánovaného opatření podpory, případně ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, které nesmí být kratší dvou let, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky: i) mapování a veřejná konzultace zahrnují také pevné širokopásmové sítě, které již existují nebo které jsou věrohodně plánovány, stanovené podle čl. 52 odst. 4; ii) podporované pevné bezdrátové řešení 4G nebo 5G je schopno spolehlivě poskytovat rychlosti stahování alespoň 30 Mb/s a alespoň zdvojnásobení rychlosti stahování a nahrávání ve srovnání s pevnými sítěmi, které v těchto oblastech již existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno;
V oblastech, kde se nenachází síť schopná spolehlivě zajišťovat rychlosti stahování nejméně 100 Mb/s nebo kde není věrohodně plánováno její zavedení do tří let ode dne zveřejnění plánovaného opatření podpory, případně ve stejném časovém horizontu jako zavedení dotované sítě, které nesmí být kratší dvou let, pokud jsou splněny následující kumulativní podmínky: i) mapování a veřejná konzultace zohledňují také pevné širokopásmové sítě, které již existují nebo které jsou věrohodně plánovány, stanovené podle čl. 52 odst. 4; ii) podporované pevné bezdrátové řešení 4G nebo 5G je schopno spolehlivě poskytovat rychlosti stahování alespoň 300 Mb/s a rychlosti nahrávání alespoň 100 Mb/s, a alespoň zdvojnásobení rychlosti stahování a nahrávání ve srovnání s pevnými sítěmi, které v těchto oblastech již existují nebo jejichž zavedení je věrohodně plánováno.
Článek 52b
Podpora na projekty společného zájmu v oblasti transevropské infrastruktury pro digitální konektivitu
Obecné kumulativní podmínky slučitelnosti jsou tyto:
Příjemce musí poskytnout finanční příspěvek ve výši alespoň 25 % způsobilých nákladů, a to z vlastních nebo z externích zdrojů, který neobsahuje žádnou finanční podporu z veřejných zdrojů. Pokud je příspěvek příjemce ve výši 25 % poskytován z externích zdrojů prostřednictvím investiční platformy kombinující různé zdroje financování, je podmínka uvedená v předchozí větě, tj. že financování z externích zdrojů nesmí obsahovat žádnou veřejnou finanční podporu, nahrazena požadavkem na přítomnost 30 % soukromých investic v takové platformě;
Pro podporu jsou způsobilé pouze náklady, které jsou způsobilými investičními náklady podle nařízení (EU) 2021/1153 vynaloženými na zavedení infrastruktury.
Projekt musí být vybrán v souladu s nařízením (EU) 2021/1153 jedním z následujících způsobů:
nezávislým finančním zprostředkovatelem jmenovaným Evropskou komisí na základě společně dohodnutých investičních pokynů;
Komisí ve veřejné soutěži na základě jednoznačných, transparentních a nediskriminačních kritérií;
nezávislými odborníky jmenovanými Komisí;
Projekt musí umožňovat, aby možnosti konektivity překračovaly požadavky související se stávajícími právními povinnostmi, jako jsou povinnosti spojené s právem využívání spektra;
Projekt musí zajišťovat otevřený velkoobchodní přístup třetích stran, včetně zpřístupnění za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek v souladu s čl. 52 odst. 7 a 8, případně čl. 52a odst. 8 a 9.
Kategorie způsobilých projektů a konkrétní kumulativní podmínky slučitelnosti, které se na ně vztahují, jsou tyto:
Investice do zavedení přeshraničního úseku koridoru 5G podél dopravního koridoru uvedeného v hlavních směrech pro rozvoj transevropské dopravní sítě, stanovených v nařízení (EU) č. 1315/2013 (koridory TEN-T), které splňují tyto zvláštní kumulativní podmínky:
projekt sestává z přeshraničního úseku koridoru 5G, který překračuje hranici mezi dvěma nebo více členskými státy, nebo překračuje hranice alespoň jednoho členského státu a alespoň jedné země Evropského hospodářského prostoru;
celková délka přeshraničních úseků koridorů 5G nacházejících se v určitém členském státě nepředstavuje více než 15 % celkové délky koridorů 5G podél transevropské hlavní dopravní sítě v daném členském státě, na které se nevztahují žádné stávající právní povinnosti, jako například povinnosti spojené s právem na využívání spektra. Výjimečně v případě, že členský stát podporuje zavádění přeshraničních koridorů 5G podél své komplexní transevropské dopravní sítě, nepředstavuje celková délka přeshraničních úseků koridorů 5G nacházejících se v tomto členském státě více než 15 % celkové délky koridorů 5G podél této komplexní transevropské dopravní sítě v daném členském státě, na které se nevztahují žádné stávající právní povinnosti, například povinnosti spojené s právem na využívání spektra;
projekt přináší významné nové investice do mobilní sítě 5G vhodné pro služby propojené a automatizované mobility, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s modernizací aktivních prvků sítě; a
projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.
Investice do zavedení přeshraničního úseku celoevropské terabitové páteřní sítě podporujícího cíle evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku propojením některých počítačových zařízení, superpočítačových zařízení a datových infrastruktur, které splňují následující zvláštní kumulativní podmínky:
projekt zavádí nebo získává aktiva související s konektivitou včetně nezrušitelných užívacích práv a nenasvícených optických vláken nebo zařízení pro účely vybudování přeshraničního úseku celoevropské páteřní sítě, který podporuje propojení s neomezeným spojením mezi koncovými body minimálně 1 Tb/s nejméně dvou počítačových zařízení, superpočítačových zařízení nebo datových infrastruktur, které: 1) jsou hostitelskými subjekty evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku zřízeného v souladu s nařízením Rady (EU) 2018/1488 ( 46 ), případně se jedná o výzkumné infrastruktury a jiné výpočetní a datové infrastruktury podporující výzkumné stěžejní iniciativy a mise stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ( 47 ) a v nařízení Rady (ES) č. 723/2009, které přispívají k cílům evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku; a 2) nacházejí se alespoň ve dvou členských státech nebo alespoň v jednom členském státě a v jednom členském státě Evropského výzkumného prostoru;
projekt zajišťuje významné nové investice do páteřní sítě, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s aktualizací softwaru nebo s udělováním licencí;
pořízení aktiv souvisejících s konektivitou se provádí prostřednictvím veřejných zakázek;
projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.
Investice do zavedení přeshraničního úseku páteřní sítě propojujícího cloudové infrastruktury některých socioekonomických aktérů, které splňují následující zvláštní kumulativní podmínky:
projekt propojuje cloudové infrastruktury socioekonomických aktérů, jimiž jsou orgány veřejné správy nebo veřejné nebo soukromé subjekty pověřené poskytováním služeb obecného zájmu nebo služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy;
projekt sestává z přeshraničního úseku zavedení nových přeshraničních páteřních sítí, případně spočívá ve významné modernizaci stávajících sítí, které 1) překračují hranici mezi dvěma nebo více členskými státy, nebo 2) překračují hranice alespoň jednoho členského státu a alespoň jedné země Evropského hospodářského prostoru;
projekt zahrnuje alespoň dva způsobilé socioekonomické aktéry podle bodu i), z nichž každý působí v jiném členském státě nebo v jednom členském státě a v jedné zemi Evropského hospodářského prostoru;
projekt zajišťuje významné nové investice do páteřní sítě, které jdou nad rámec marginálních investic, jako jsou investice související pouze s aktualizací softwaru nebo s udělováním licencí. Projekt je schopen spolehlivě zajišťovat symetrické rychlosti stahování a nahrávání alespoň o násobcích 10 Gb/s;
projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.
Investice do zavedení podmořské kabelové sítě, které splňují následující zvláštní kumulativní podmínky:
projekt sestává z přeshraničního úseku podmořské kabelové sítě, který 1) překračuje hranici mezi dvěma nebo více členskými státy, nebo 2) překračuje hranice alespoň jednoho členského státu a alespoň jedné země Evropského hospodářského prostoru. Případně subjekt, který je příjemcem podpory, zajišťuje pouze poskytování velkoobchodních služeb, a podporovaná infrastruktura zlepšuje konektivitu nejvzdálenějších evropských regionů, zámořských území nebo ostrovních regionů, a to i v rámci jednoho členského státu;
projekt se nesmí týkat tras, které již obsluhují nejméně dvě stávající nebo věrohodně plánované páteřní infrastruktury;
projekt zajišťuje významné nové investice do podmořské kabelové sítě, a to zavedením nového podmořského kabelu nebo připojením ke stávajícímu podmořskému kabelu, řeší otázky redundance a přesahuje marginální investice. Projekt musí být schopen spolehlivě zajišťovat symetrické rychlosti stahování a nahrávání alespoň 1 Gb/s;
projekt podporuje zavedení nové pasivní infrastruktury pouze tehdy, pokud stávající pasivní infrastrukturu nelze znovu použít.
Článek 52c
Poukázky na konektivitu
Způsobilé jsou tyto kategorie režimů poukázek:
Režimy poukázek, které jsou k dispozici spotřebitelům za předplatné nové služby širokopásmového přístupu k internetu nebo za upgrade stávajícího předplatného na službu poskytující rychlost stahování alespoň 30 Mb/s za předpokladu, že v rámci programu poukázek jsou všichni poskytovatelé služeb elektronických komunikací, kteří jsou schopni spolehlivě zajišťovat rychlost stahování alespoň 30 Mb/s, způsobilí podle režimu poukázek, přičemž poukázky se neudělují za změnu poskytovatele poskytujícího stejnou rychlost ani za upgrade stávajícího předplatného na rychlost stahování alespoň 30 Mb/s;
Režimy poukázek, které jsou k dispozici malým a středním podnikům za předplatné nové služby širokopásmového přístupu k internetu nebo za upgrade stávajícího předplatného na službu poskytující rychlost stahování alespoň 100 Mb/s za předpokladu, že v rámci programu poukázek jsou všichni poskytovatelé, kteří jsou schopni spolehlivě zajišťovat rychlost stahování alespoň 100 Mb/s, způsobilí podle režimu poukázek, přičemž poukázky se neudělují za změnu poskytovatele poskytujícího stejnou rychlost ani za upgrade stávajícího předplatného na rychlost stahování alespoň 100 Mb/s.
Aby byl poskytovatel služby širokopásmového přístupu k internetu způsobilý, musí v případech, kdy je vertikálně integrovaný a jeho maloobchodní podíl na trhu je vyšší než 25 %, nabízet na příslušném trhu velkoobchodního přístupu jakémukoli poskytovateli služeb elektronických komunikací alespoň jeden produkt velkoobchodního přístupu, který je schopen zajistit, že daný zájemce o přístup bude schopen spolehlivě poskytovat maloobchodní službu rychlostí uvedenou v odstavci 3 za otevřených, transparentních a nediskriminačních podmínek. Cena za velkoobchodní přístup se stanoví na základě jedné z následujících referenčních hodnot: i) průměrné zveřejněné velkoobchodní ceny, které platí v jiných srovnatelných konkurenčnějších oblastech členského státu nebo Unie; nebo ii) pokud takové zveřejněné ceny neexistují, regulované ceny, které již byly stanoveny nebo schváleny vnitrostátním regulačním orgánem pro dotčené trhy a služby; nebo iii) pokud takové zveřejněné nebo regulované ceny neexistují, musí být tvorba cen v souladu s nákladovou orientací a metodikou stanovenou v souladu s odvětvovým regulačním rámcem. Aniž jsou dotčeny pravomoci vnitrostátního regulačního orgánu podle regulačního rámce, je vnitrostátní regulační orgán konzultován ohledně podmínek přístupu včetně cen a ohledně sporů v souvislosti s uplatňováním tohoto článku.
ODDÍL 11
Podpora kultury a zachování kulturního dědictví
Článek 53
Podpora kultury a zachování kulturního dědictví
Podpora se poskytuje na tyto kulturní účely a činnosti:
muzea, archivy, knihovny, umělecká a kulturní centra či prostory, divadla, kina, opery, koncertní síně, další organizace pořádající živá vystoupení, filmové archivy a další podobná umělecká a kulturní zařízení, organizace a instituce;
hmotné dědictví, včetně všech forem movitého a nemovitého kulturního dědictví a archeologických nalezišť, památek, historických památek a budov; přírodní dědictví související s kulturním dědictvím nebo, pokud je formálně uznáno za kulturní nebo přírodní dědictví, příslušnými orgány veřejné moci členského státu;
nehmotné dědictví v jakékoli formě včetně folklorních tradic a řemesel;
umělecké či kulturní akce a vystoupení, festivaly, výstavy a podobné kulturní činnosti;
činnosti v oblasti kulturního a uměleckého vzdělávání, jakož i podpora porozumění významu ochrany a prosazování rozmanitosti kulturního vyjádření prostřednictvím vzdělávání a programů, jež mají zvýšit informovanost veřejnosti, včetně činností využívajících nové technologie;
psaní, editace, produkce, distribuce, digitalizace a vydávání hudby a literatury, včetně překladů;
Podpora může mít podobu:
investiční podpory, včetně podpory na výstavbu nebo modernizaci kulturní infrastruktury;
provozní podpory.
V případě investiční podpory jsou způsobilé náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku, včetně:
nákladů na výstavbu, modernizaci, pořízení, zachování nebo zlepšení infrastruktury, jejíž časová či prostorová kapacita se používá nejméně z 80 % ročně pro kulturní účely;
nákladů na pořízení, včetně leasingu, nákladů na převod vlastnictví nebo fyzické přemístění kulturního dědictví;
nákladů na zajištění, zachování, obnovu a asanaci hmotného a nehmotného kulturního dědictví, včetně dodatečných nákladů na skladování za vhodných podmínek, nákladů na speciální nástroje a materiály a nákladů na dokumentaci, výzkum, digitalizaci a zveřejnění;
nákladů na zlepšení dostupnosti kulturního dědictví pro veřejnost, včetně nákladů na digitalizaci a další nové technologie, dále náklady na zlepšení dostupnosti pro osoby se zvláštními potřebami (zejména rampy a zdviže pro zdravotně postižené osoby, nápisy v Braillově písmu a praktické exponáty v muzeích) a nákladů na propagaci kulturní rozmanitosti souvisejících s prezentací, programy a návštěvníky;
nákladů na kulturní projekty a činnosti, spolupráci a výměnné programy a granty, včetně nákladů na výběrová řízení, nákladů na propagaci a nákladů, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.
V případě provozní podpory jsou způsobilé tyto náklady:
náklady, které kulturní instituci nebo lokalitě kulturního dědictví vznikly v souvislosti se stálými nebo pravidelnými činnostmi, včetně výstav, představení a akcí a podobných kulturních činností, k nimž dochází v rámci běžné činnosti;
náklady na činnosti v oblasti kulturního a uměleckého vzdělávání, jakož i podpora porozumění významu ochrany a prosazování rozmanitosti kulturního vyjádření prostřednictvím vzdělávání a programů, jež mají zvýšit informovanost veřejnosti, včetně činností využívajících nové technologie;
náklady na zlepšení přístupu veřejnosti ke kulturním institucím nebo lokalitám a činnostem kulturního dědictví, včetně nákladů na digitalizaci a používání nových technologií, jakož i nákladů na zlepšení přístupu osob se zdravotním postižením;
provozní náklady týkající se přímo kulturního projektu nebo činnosti, jako je pronájem nemovitostí a kulturních prostor, cestovní výdaje, výdaje na materiály a vybavení související přímo s kulturním projektem nebo činností, architektonické konstrukce pro výstavy a jeviště, pronájem, leasing a odpisy nástrojů, softwaru a vybavení, náklady na užití děl chráněných autorskými právy a dalších souvisejících obsahů chráněných právy duševního vlastnictví, náklady na propagaci a náklady, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu nebo činnosti; odpisy a finanční náklady jsou způsobilé pouze v případě, že nebyly pokryty investiční podporou;
náklady na personál pracující v kulturní instituci, v lokalitě kulturního dědictví nebo na projektu;
náklady na poradenské a podpůrné služby poskytované externími poradci a poskytovateli služeb, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.
Článek 54
Režimy podpory audiovizuálních děl
Podpora může mít podobu:
podpory na produkci audiovizuálních děl;
podpory na přípravu produkce a
podpory na distribuci.
Jestliže členské státy stanoví u podpory povinnou územní vázanost výdajů, pak režimy podpory na produkci audiovizuálních děl mohou buď:
požadovat, aby na území členského státu, který podporu poskytuje, bylo vynaloženo až 160 % podpory na produkci určitého audiovizuálního díla, nebo
vypočítávat výši podpory na produkci určitého audiovizuálního díla jako procentní podíl výdajů na produkční činnosti v členském státě, který podporu poskytuje; tento postup se obvykle použije u režimů podpory v podobě daňových pobídek.
V obou případech nesmí maximální výdaje, pro něž platí povinná územní vázanost, v žádném případě překročit 80 % z celkového rozpočtu produkce.
Členský stát může rovněž vyžadovat, aby produkční činnosti na projektech, jež mají být způsobilé z hlediska podpory, dosáhly na dotyčném území určitého minimálního objemu, tento objem však nesmí překročit 50 % z celkového rozpočtu produkce.
Způsobilé jsou tyto náklady:
pokud jde o podporu na produkci: celkové náklady na produkci audiovizuálních děl, včetně nákladů na zlepšení přístupnosti pro osoby s tělesným postižením;
pokud jde o podporu na přípravu produkce: náklady na psaní scénářů a na rozvoj audiovizuálních děl;
pokud jde o podporu na distribuci: náklady na distribuci a propagaci audiovizuálních děl.
Intenzitu podpory lze navýšit takto:
na 60 % způsobilých nákladů v případě přeshraničních produkcí, jež jsou financovány více než jedním členským státem a na nichž se podílí producenti pocházející z více než jednoho členského státu;
na 100 % způsobilých nákladů v případě náročných audiovizuálních děl a koprodukcí, na nichž se podílejí země vedené v seznamu DAC organizace OECD.
ODDÍL 12
Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu
Článek 55
Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu
Podpora může mít podobu:
investiční podpory, včetně podpory na výstavbu nebo modernizaci sportovní a multifunkční rekreační infrastruktury;
provozní podpory na sportovní infrastrukturu.
ODDÍL 13
Podpora na místní infrastrukturu
Článek 56
Investiční podpora na místní infrastrukturu
ODDÍL 14
Podpora na regionální letiště
Článek 56a
Podpora na regionální letiště
Výše investiční podpory nesmí přesáhnout:
50 % způsobilých nákladů v případě letišť s průměrným ročním pohybem od jednoho do 3 milionů cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta;
75 % způsobilých nákladů v případě letišť s průměrným ročním pohybem do jednoho milionu cestujících během dvou účetních období předcházejících roku, v němž je podpora skutečně poskytnuta.
ODDÍL 15
Podpora na přístavy
Článek 56b
Podpora na námořní přístavy
Způsobilými náklady jsou tyto náklady, včetně nákladů na plánování:
investice do výstavby, náhrady či modernizace infrastruktury přístavu;
investice do výstavby, náhrady či modernizace přístupové infrastruktury;
náklady na bagrování pod vodou.
Intenzita podpory na investici uvedenou v odst. 2 písm. a) nesmí překročit:
100 % způsobilých nákladů v případě, že celkové způsobilé náklady na projekt jsou nejvýše 20 milionů EUR;
80 % způsobilých nákladů v případě, že celkové způsobilé náklady na projekt jsou vyšší než 20 milionů EUR a nejvýše 50 milionů EUR;
60 % způsobilých nákladů v případě, že celkové způsobilé náklady na projekt jsou vyšší než 50 milionů EUR a nejvýše se rovnají částce stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. ee).
Intenzita podpory nesmí překročit 100 % způsobilých nákladů stanovených v odst. 2 písm. b) a c) až do výše stanovené v čl. 4 odst. 1 písm. ee).
Článek 56c
Podpora na vnitrozemské přístavy
Způsobilými náklady jsou tyto náklady, včetně nákladů na plánování:
investice do výstavby, náhrady či modernizace infrastruktury přístavu;
investice do výstavby, náhrady či modernizace přístupové infrastruktury;
náklady na bagrování pod vodou.
Oddíl 16
Podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU
Článek 56d
Oblast působnosti a společné podmínky
Maximální prahové hodnoty stanovené v článcích 56e a 56f se použijí na celkové nesplacené financování, pokud toto financování poskytované v rámci jakéhokoliv finančního produktu podporovaného z Fondu InvestEU obsahuje podporu. Maximální prahové hodnoty se použijí:
na projekt v případě podpory, na niž se vztahuje čl. 56e odst. 2 a 4, čl. 56e odst. 5 písm. a) bod i), čl. 56e odst. 6 a 7, čl. 56e odst. 8 písm. a) a b) a čl. 56e odst. 9;
na konečného příjemce v případě podpory, na niž se vztahuje čl. 56e odst. 5 písm. a) bod ii) a iii), čl. 56e odst. 8 písm. d), čl. 56e odst. 10 a článek 56f.
Článek 56e
Podmínky pro podporu obsaženou ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU
Podpora poskytnutá konečnému příjemci v rámci finančního produktu podporovaného z Fondu InvestEU:
splňuje podmínky stanovené v jednom z odstavců 2 až 9; a
je-li financování poskytnuto ve formě půjček konečnému příjemci, má úrokovou sazbu, která odpovídá alespoň základní referenční sazbě použitelné v době poskytnutí půjčky.
Podpora na investice do pevných širokopásmových sítí za účelem připojení pouze určitých způsobilých socioekonomických aktérů musí splňovat tyto podmínky:
podpora se poskytuje pouze na projekty, které splňují všechny podmínky slučitelnosti stanovené v článku 52, není-li v písmenech c) a d) tohoto odstavce uvedeno jinak;
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 150 milionů EUR;
projekt propojuje pouze socioekonomické aktéry, jimiž jsou orgány veřejné správy nebo veřejné nebo soukromé subjekty pověřené poskytováním služeb obecného zájmu nebo služeb obecného hospodářského zájmu ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy. Projekty zahrnující jiné prvky nebo subjekty než ty, které jsou uvedeny v tomto bodě, jsou vyloučeny;
odchylně od odst. 52 bodu 4 musí být zjištěné selhání trhu ověřeno buď pomocí dostupného vhodného mapování, nebo v případě, není-li toto mapování k dispozici, na základě veřejné konzultace, takto:
Mapování lze považovat za vhodné, pokud není starší než 18 měsíců a zahrnuje všechny sítě schopné spolehlivě poskytovat rychlost stahování alespoň 100 Mb/s, avšak nižší než 300 Mb/s (prahové rychlosti), které se nacházejí v dosahu prostorů způsobilého socioekonomického aktéra podle písmene c). Toto mapování musí provést příslušný orgán veřejné správy, musí zohlednit všechny sítě schopné spolehlivě poskytovat prahové rychlosti, které již existují nebo jsou věrohodně plánovány během příštích tří let či ve stejném časovém horizontu jako plánovaný podpořený zásah, který nesmí být kratší dvou let, a musí být provedeny i) pro čistě pevné sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě a ii) pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů.
Veřejnou konzultaci musí uskutečnit příslušný orgán veřejné správy zveřejněním na příslušných internetových stránkách vyzývajícím zúčastněné strany k vyjádření k navrhovanému opatření a k předložení podložených informací ohledně sítí schopných spolehlivě poskytovat rychlosti stahování nejméně 100 Mb/s, ale nižší než 300 Mb/s (prahové rychlosti), které již existují nebo jsou věrohodně plánovány během příštích tří let nebo ve stejném časovém horizontu jako plánovaný podporovaný zásah, který nesmí být kratší dvou let, a které se nacházejí v dosahu prostorů způsobilého socioekonomického aktéra podle písmene c) na základě následujících informací: i) pro čistě pevné sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě; a ii) pro pevné bezdrátové přístupové sítě na úrovni adresy na základě prostorů v dosahu sítě nebo na základě sítí o rozměru maximálně 100x100 metrů. Doba pro vyjádření veřejnosti činí nejméně třicet dnů.
Podpora na výrobu energie a energetickou infrastrukturu splňuje tyto podmínky:
podpora se poskytuje pouze na investice do energetické infrastruktury v odvětví plynu a elektřiny, která není vyňata z přístupu třetích osob, regulace sazeb a zpřístupnění na základě právních předpisů v oblasti vnitřního trhu s energií, pro tyto kategorie projektů:
pokud jde o plynárenskou infrastrukturu, projekty zařazené na platný unijní seznam projektů společného zájmu v příloze VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ( 49 );
pokud jde o elektrickou infrastrukturu:
inteligentní sítě včetně investic do rozvoje a modernizace infrastruktury pro přenos a distribuci elektrické energie a její přeměny na inteligentní síť,
ostatní projekty:
jiné projekty v podporovaných oblastech s výjimkou skladování elektřiny;
projekty na skladování elektřiny založené na nových a inovativních technologiích bez ohledu na úroveň napětí jejich připojení k síti;
investiční podpora na výrobu energie z obnovitelných zdrojů splňuje tyto požadavky:
podpora se poskytuje pouze na nová zařízení vybraná podle zásad hospodářské soutěže, transparentním, objektivním a nediskriminačním způsobem;
podpora může být poskytnuta na nová zařízení, a to rovněž v kombinaci se zásobníkovým zařízením nebo s elektrolyzéry vodíku za předpokladu že zařízení pro skladování elektřiny nebo vodíku a elektrolyzéry vodíku využívají pouze energii ze zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů;
podpora se neposkytuje na vodní elektrárny, které nesplňují podmínky stanovené ve směrnici 2000/60/ES;
v případě zařízení vyrábějících biopaliva se podpora poskytuje pouze pro zařízení vyrábějící udržitelná biopaliva jiná než biopaliva vyráběná z potravinářských plodin;
Nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt podle písmena a) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 150 milionů EUR. Nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt podle písmena b) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 75 milionů EUR.
Podpora na infrastrukturu a činnosti v sociální oblasti, v oblasti vzdělávání a kultury a v oblasti přírodního dědictví splňuje tyto podmínky:
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout:
100 milionů EUR na projekt u investic do infrastruktury využívané k poskytování sociálních služeb a vzdělávání; 150 milionů EUR na projekt pro účely kultury a zachování kulturního dědictví a u činností uvedených v čl. 53 odst. 2 včetně přírodního dědictví;
30 milionů EUR u činností souvisejících se sociálními službami;
75 milionů EUR u činností souvisejících s kulturou a se zachováním kulturního dědictví; a
5 milionů EUR v případě vzdělávání a odborné přípravy;
podpora se neposkytuje na odbornou přípravu ke splnění povinných vnitrostátních požadavků na odbornou přípravu.
Podpora na dopravu a dopravní infrastrukturu splňuje tyto podmínky:
podpora na infrastrukturu s výjimkou přístavů se poskytuje pouze na tyto projekty:
projekty společného zájmu ve smyslu čl. 3 písm. a) nařízení (EU) č. 1315/2013, s výjimkou projektů týkajících se přístavní nebo letištní infrastruktury;
propojení s městskými uzly transevropské dopravní sítě;
kolejová vozidla pouze pro poskytování služeb železniční dopravy, na něž se nevztahuje smlouva o veřejných službách ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ( 50 ), pokud je příjemcem nový účastník na trhu;
městská doprava;
dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic, která zásobuje vozidla elektřinou nebo vodíkem z obnovitelných zdrojů.
podpora na projekty přístavní infrastruktury splňuje tyto požadavky:
podporu lze poskytnout pouze na investice do přístupové infrastruktury a přístavní infrastruktury, jež jsou k dispozici uživatelům, kteří o to projeví zájem, rovným a nediskriminačním způsobem za tržních podmínek;
jakákoli koncese nebo jiné pověření třetí strany k výstavbě, modernizaci, provozování nebo pronájmu podporované přístavní infrastruktury se udělují podle zásad hospodářské soutěže, transparentnosti, nediskriminace a bezpodmínečnosti;
podpora není poskytnuta na investice do přístavních superstruktur.
nominální výše celkového financování poskytnutého podle písmena a) nebo b) konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 150 milionů EUR.
Podpora na jinou infrastrukturu splňuje tyto podmínky:
podpora se poskytuje pouze na tyto projekty:
investice do infrastruktury pro zásobování vodou a nakládání s odpadními vodami určené pro širokou veřejnost;
investice do nakládání s odpady, jejich recyklace a přípravy k opětovnému použití v souladu s čl. 47 odst. 1 až 6), pokud je zaměřena na nakládání s odpady vyprodukovanými jinými podniky;
investice do výzkumné infrastruktury;
investice do výstavby nebo modernizace zařízení inovačních klastrů;
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 100 milionů EUR.
Podpora na ochranu životního prostředí, včetně ochrany klimatu, splňuje tyto podmínky:
podpora se poskytuje pouze na tyto projekty:
investice, které podnikům umožní odstranit nebo zamezit poškození fyzického přírodního prostředí (včetně změny klimatu) nebo přírodních zdrojů vlastní činností příjemce, pokud se investice řídí přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo pokud investice zvyšuje úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje, nebo pokud představuje předčasné přizpůsobení se budoucím environmentálním normám Unie;
opatření k zvýšení energetické účinnosti podniku, pokud zvýšením energetické účinnosti nemá být dosaženo toho, aby podnik splnil normy Unie, které již byly schváleny, i když dosud nenabyly účinnosti;
sanace kontaminovaných lokalit, pokud není zjištěna právnická nebo fyzická osoba, která je podle platných právních předpisů odpovědná za vzniklou škodu na životním prostředí, v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“, jak je uvedeno v čl. 45 odst. 3;
ekologické studie;
zlepšování a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů, pokud tato činnost přispívá k ochraně, zachování nebo obnově biologické rozmanitosti a k dosažení dobrého stavu ekosystémů nebo k ochraně ekosystémů, které již jsou v dobrém stavu;
Aniž je dotčeno písmeno a), pokud se opatření podpory týká zvýšení energetické účinnosti 1) obytných budov, 2) budov určených k poskytování vzdělání, sociálních služeb nebo k činnostem souvisejícím se službami v oblasti spravedlnosti, policie a protipožární ochrany, 3) budov určených k činnostem souvisejícím s veřejnou správou nebo 4) budov uvedených v bodech 1), 2) nebo 3), v nichž činnosti jiné než ty, které jsou uvedeny v bodech 1), 2) nebo 3) zabírají méně než 35 % vnitřní podlahové plochy, lze podporu poskytnout rovněž na opatření, která současně zvyšují energetickou účinnost těchto budov a integrují některou z následujících investic, případně všechny:
integrovaná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě v budově, jíž se opatření podpory v oblasti energetické účinnosti týká. Integrované zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě se týká výroby elektřiny a/nebo tepla. Může být kombinováno se zařízením pro skladování energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na místě;
zařízení pro skladování na místě;
vybavení a související infrastruktura začleněná do budovy a určená k dobíjení elektrických vozidel uživatelů budovy;
investice do digitalizace budovy, zejména s cílem zvýšit její připravenost pro chytrá řešení. Investice do digitalizace budovy mohou zahrnovat zásahy omezené na pasivní instalace domovních rozvodů nebo strukturovanou kabeláž pro datové sítě, a v případě potřeby i na doplňkovou část pasivní sítě nacházející se na soukromém pozemku mimo budovu. Rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo soukromý pozemek jsou vyloučeny.
Konečným příjemcem podpory může být buď vlastník (vlastníci) nebo nájemce (nájemci) budovy v závislosti na tom, kdo získá financování projektu;
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt podle písmena a) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 50 milionů EUR.
nominální výše celkového financování poskytnutého na projekt podle písmena b) v rámci podpory z Fondu InvestEU nesmí přesáhnout 50 milionů EUR na konečného příjemce a budovu;
podpora na opatření, která zvyšují energetickou účinnost budov uvedená v písmenu b), se může týkat rovněž usnadnění uzavírání smluv o energetických službách, a to za těchto podmínek:
podpora má formu půjčky nebo záruky poskytnuté poskytovateli opatření ke zvýšení energetické účinnosti v rámci smlouvy o energetických službách, případně spočívá ve finančním produktu zaměřeném na refinancování příslušného poskytovatele (např. faktoring, odkup pohledávek);
nominální výše celkového financování poskytnutého v rámci podpory z Fondu InvestEU nepřesahuje 30 miliony EUR;
podpora je poskytována malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací;
podpora je poskytována na smlouvy o energetických službách ve smyslu čl. 2 bodu 27 směrnice 2012/27/EU;
uzavírání smluv o energetických službách se vztahuje k budově uvedené v odst. 8 písm. b).
Podpora na výzkum, vývoj, inovaci a digitalizaci splňuje tyto podmínky:
podporu lze poskytnout na:
základní výzkum;
průmyslový výzkum;
experimentální vývoj;
inovace postupů nebo organizační inovace pro malé a střední podniky;
poradenské služby v oblasti inovací a podpůrné služby v oblasti inovací pro malé a střední podniky;
digitalizaci malých a středních podniků;
u projektů spadajících pod písm. a) body i), ii) a iii) nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU přesáhnout 75 milionů EUR. U projektů spadajících pod písm. a) body iv), v) a vi) nesmí nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci na projekt v rámci podpory z Fondu InvestEU přesáhnout 30 milionů EUR.
Malé a střední podniky nebo případně malé podniky se střední tržní kapitalizací mohou kromě kategorií podpory stanovených v odstavcích 2 až 9 obdržet podporu ve formě financování podporovaného z Fondu InvestEU rovněž za předpokladu, že je splněna jedna z následujících podmínek:
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nepřesahuje 15 milionů EUR a je poskytnuta:
nekotovaným malým a středním podnikům, které dosud nepůsobily na žádném trhu nebo které provozovaly činnost po dobu kratší než sedm let od prvního komerčního prodeje;
nekotovaným malým a středním podnikům vstupujícím na nový výrobkový nebo zeměpisný trh, přičemž počáteční investice pro vstup na nový výrobkový nebo zeměpisný trh musí být vyšší než 50 % průměrného ročního obratu za předchozích pět let;
malým a středním podnikům a malým podnikům se střední tržní kapitalizací, které jsou inovativními podniky, jak jsou definovány v čl. 2 bodě 80;
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nepřesahuje 15 milionů EUR a je poskytnuta malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací, jejichž hlavní činnosti se nacházejí v podporovaných oblastech, za předpokladu, že financování není použito na přemístění činností podle čl. 2 bodu 61a;
nominální výše celkového financování poskytnutého konečnému příjemci v rámci podpory z Fondu InvestEU nepřesahuje 2 miliony EUR a je poskytována malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací.
Článek 56f
Podmínky pro podporu obsaženou ve zprostředkovaných komerčně zaměřených finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 57
Zrušení
Nařízení (ES) č. 800/2008 se zrušuje.
Článek 58
Přechodná ustanovení
Článek 59
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 2014.
Použije se do dne 31. prosince 2023.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
DEFINICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ
Článek 1
Podnik
Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na svou právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která pravidelně vykonávají hospodářskou činnost.
Článek 2
Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků
Článek 3
Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot
Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky a nemá tedy žádný partnerský podnik, přestože je následujícími investory tento práh 25 % dosažen nebo je překročen, za předpokladu, že tito investoři nejsou jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3 s dotyčným podnikem:
veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující pravidelnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekotovaných podniků (business angels), za předpokladu, že jsou celkové investice těchto business angels do stejného podniku nižší než 1 250 000 EUR;
univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;
institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;
samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli.
„Propojené podniky“ jsou podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:
podnik vlastní většinu hlasovacích práv akcionářů nebo společníků v jiném podniku;
podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;
podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo dle ustanovení v zakladatelské listině, zakladatelské či společenské smlouvě nebo ve stanovách tohoto podniku;
podnik, který je akcionářem nebo členem jiného podniku, ovládá sám v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku většinu hlasovacích práv náležejících akcionářům nebo společníkům v daném podniku.
Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.
Podniky, jež mezi sebou mají některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v odstavci 2, jsou rovněž považovány za propojené.
Podniky, které mají jeden či více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo prostřednictvím skupiny fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.
Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který bezprostředně navazuje na relevantní trh nebo mu předchází.
Článek 4
Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období
Článek 5
Počet zaměstnanců
Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Do počtu zaměstnanců jsou zahrnováni:
zaměstnanci;
osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;
vlastníci-vedoucí pracovníci;
společníci vykonávající v podniku pravidelnou činnost, kteří využívají finančních výhod plynoucích z podniku.
Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se do počtu zaměstnanců nezahrnují. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.
Článek 6
Sestavování údajů o podniku
S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni. Tyto údaje jsou připočítávány v poměrné výši podle procentuálního podílu na základním kapitálu či hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší z procentuálních podílů.
K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.
Pro účely použití odstavce 2 se údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, zjišťují z jejich účetní závěrky a z ostatních jejich údajů, případně v konsolidované formě, je-li k dispozici. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci.
PŘÍLOHA II
Informace o státní podpoře vyňaté za podmínek tohoto nařízení
ČÁST I
údaje poskytované prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise podle článku 11
ČÁST II
Údaje poskytované prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování podle článku 11
Uveďte, podle kterého ustanovení obecného nařízení o blokových výjimkách se opatření podpory provádí.
Primární cíl – obecné cíle (seznam) |
Cíle (seznam) |
Maximální intenzita podpory v % nebo maximální roční výše podpory v národní měně (v plné výši) |
Malé a střední podniky – bonusy v % |
|
Regionální podpora – investiční podpora (1) (článek 14) |
□ Režim podpory |
…% |
…% |
|
□ Podpora ad hoc |
…% |
…% |
||
Regionální podpora – provozní podpora (článek 15) |
□ V řídce osídlených oblastech (čl. 15 odst. 2) |
…% |
…% |
|
□ Ve velmi řídce osídlených oblastech (čl. 15 odst. 3) |
…% |
…% |
||
□ V nejvzdálenějších regionech (čl. 15 odst. 4) |
…% |
…% |
||
□ Regionální urbanistická podpora (článek 16) |
.…národní měna |
…% |
||
Podpora určená malým a středním podnikům (články 17–19b) |
□ Investiční podpora určená malým a středním podnikům (článek 17) |
…% |
…% |
|
□ Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků (článek 18) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na účast malých a středních podniků na veletrzích (článek 19) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“) (článek 19a) |
…% |
…% |
||
□ Omezené částky podpory poskytované malým a středním podnikům využívajícím projekty komunitně vedeného místního rozvoje nebo projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti („EIP“) (článek 19b) (2) |
…národní měna |
…% |
||
Podpora na Evropskou územní spolupráci (články 20–20a) |
□ Podpora na náklady vzniklé podnikům, které se účastní projektů v rámci Evropské územní spolupráce (článek 20) |
…% |
…% |
|
□ Omezené částky podpory poskytované podnikům na účast v projektech Evropské územní spolupráce (článek 20a) (3) |
…národní měna |
…% |
||
Podpora malých a středních podniků – přístup k financování (články 21–22) |
□ Podpora rizikového financování (článek 21) |
…národní měna |
…% |
|
□ Podpora na zahájení činnosti (článek 22) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora malých a středních podniků – podpora určená alternativním obchodním platformám zaměřeným na malé a střední podniky (článek 23) |
...% v případě opatření podpory na zahájení činnosti: …národní měna |
…% |
||
□ Podpora malých a středních podniků – podpora na náklady spojené s výběrem vhodného investičního objektu (článek 24) |
…% |
…% |
||
Podpora výzkumu, vývoje a inovací (články 25–30) |
Podpora na výzkumné a vývojové-projekty (článek 25) |
□ Základní výzkum (čl. 25 odst. 2 písm. a)) |
…% |
…% |
□ Průmyslový výzkum (čl. 25 odst. 2 písm. b)) |
…% |
…% |
||
□ Experimentální vývoj (čl. 25 odst. 2 písm. c)) |
…% |
…% |
||
□ Studie proveditelnosti (čl. 25 odst. 2 písm. d)) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na projekty, kterým byla udělena značka kvality – pečeť excelence (článek 25a) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora na akce „Marie Curie-Skłodowska“ a na akce v rámci grantů Evropské rady pro výzkum na tzv. ověření koncepce (Proof of Concept) (článek 25b) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora obsažená ve spolufinancovaných výzkumných a vývojových projektech (článek 25c) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na akce „Teaming“ (článek 25d) |
…% |
…% |
||
□ Investiční podpora na výzkumnou infrastrukturu (článek 26) |
…% |
…% |
||
□ Podpora určená inovačním klastrům (článek 27) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na inovace určená malým a středním podnikům (článek 28) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na inovace postupů a organizační inovace (článek 29) |
…% |
…% |
||
□ Podpora výzkumu a vývoje v odvětví rybolovu a akvakultury (článek 30) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na vzdělávání (článek 31) |
…% |
…% |
||
Podpora pro znevýhodněné pracovníky a pracovníky se zdravotním postižením (články 32–35) |
□ Podpora na nábor znevýhodněných pracovníků v podobě subvencování mzdových nákladů (článek 32) |
…% |
…% |
|
□ Podpora na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením v podobě subvencování mzdových nákladů (článek 33) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na úhradu dodatečných nákladů na zaměstnávání pracovníků se zdravotním postižením (článek 34) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na úhradu nákladů na asistenci poskytovanou znevýhodněným pracovníkům (článek 35) |
…% |
…% |
||
Podpora na ochranu životního prostředí (články 36–49) |
□ Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími environmentálními normami, než jsou normy Unie, nebo zvyšovat ochranu životního prostředí v případě, že norma Unie neexistuje (článek 36) |
…% |
…% |
|
□ Investiční podpora na veřejně přístupnou dobíjecí infrastrukturu nebo infrastrukturu plnicích stanic pro silniční vozidla s nízkými či nulovými emisemi uhlíku (článek 36a) |
…% |
…% |
||
□ Investiční podpora na včasné přizpůsobení se budoucím normám Unie (článek 37) |
…% |
…% |
||
□ Investiční podpora na opatření ke zvýšení energetické účinnosti (článek 38) |
…% |
…% |
||
□ Investiční podpora na projekty ke zvýšení energetické účinnosti budov ve formě finančních nástrojů (článek 39) |
…národní měna |
…% |
||
□ Investiční podpora na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie (článek 40) |
…% |
…% |
||
□ Investiční podpora energie z obnovitelných zdrojů (článek 41) |
…% |
…% |
||
□ Provozní podpora elektrické energie z obnovitelných zdrojů (článek 42) |
…% |
…% |
||
□ Provozní podpora energie z obnovitelných zdrojů v malých zařízeních (článek 43) |
…% |
…% |
||
□ Podpora v podobě úlev na ekologických daních podle směrnice Rady 2003/96/ES (článek 44 tohoto nařízení) |
…% |
…% |
||
□ Investiční podpora na sanaci kontaminovaných lokalit (článek 45) |
…% |
…% |
||
□ Investiční podpora na energeticky účinné dálkové vytápění a chlazení (článek 46) |
…% |
…% |
||
□ Investiční podpora na recyklaci a opětovné použití odpadu (článek 47) |
…% |
…% |
||
□ Investiční podpora na energetickou infrastrukturu (článek 48) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na ekologické studie (článek 49) |
…% |
…% |
||
□ Režimy podpory na náhradu škod způsobených některými přírodními pohromami (článek 50) |
Maximální intenzita podpory |
…% |
…% |
|
Druh přírodní pohromy |
□ zemětřesení □ lavina □ sesuv půdy □ záplava □ tornádo □ hurikán □ sopečná erupce □ samovolný požár |
|||
Datum výskytu přírodní pohromy |
dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr |
|||
□ Sociální podpora na dopravu obyvatel odlehlých regionů (článek 51) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na pevné širokopásmové sítě (článek 52) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora na mobilní sítě 4G a 5G (článek 52a) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora na projekty společného zájmu v oblasti transevropské infrastruktury pro digitální konektivitu (článek 52b) |
…národní měna |
…% |
||
□ Poukázky na konektivitu (článek 52c) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na kulturu a zachování kulturního dědictví (článek 53) |
…% |
…% |
||
□ Režimy podpory audiovizuálních děl (článek 54) |
|
|
||
…% |
…% |
|||
□ Podpora na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu (článek 55) |
…% |
…% |
||
□ Investiční podpora na místní infrastrukturu (článek 56) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na regionální letiště (článek 56a) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na námořní přístavy (článek 56b) |
…% |
…% |
||
□ Podpora na vnitrozemské přístavy (článek 56c) |
…% |
…% |
||
Podpora obsažená ve finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU (články 56d–56f) |
Článek 56e |
□ Podpora na projekty společného zájmu v oblasti transevropské infrastruktury pro digitální konektivitu, které jsou financovány podle nařízení (EU) 2021/1153 nebo získaly značku kvality – pečeť excelence podle uvedeného nařízení (čl. 56e odst. 2) |
…národní měna |
…% |
□ Podpora na investice do pevných širokopásmových sítí za účelem připojení pouze určitých způsobilých socioekonomických aktérů (čl. 56e odst. 3) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora na výrobu energie a energetickou infrastrukturu (čl. 56e odst. 4) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora na infrastrukturu a činnosti v sociální oblasti, v oblasti vzdělávání a kultury a v oblasti přírodního dědictví (čl. 56e odst. 5) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora na dopravu a dopravní infrastrukturu (čl. 56e odst. 6) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora na jinou infrastrukturu (čl. 56e odst. 7) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora na ochranu životního prostředí, včetně ochrany klimatu (čl. 56e odst. 8) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora na výzkum, vývoj, inovaci a digitalizaci (čl. 56e odst. 9) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora ve formě financování podporovaného z Fondu InvestEU poskytnutá malým a středním podnikům nebo malým podnikům se střední tržní kapitalizací (čl. 56e odst. 10) |
…národní měna |
…% |
||
□ Podpora obsažená ve zprostředkovaných komerčně zaměřených finančních produktech podporovaných z Fondu InvestEU (článek 56f) |
…národní měna |
…% |
||
(1)
V případě regionální podpory ad hoc, která doplňuje podporu poskytnutou v rámci jednoho či více režimů podpory, uveďte jak intenzitu podpory v rámci režimu, tak intenzitu podpory ad hoc.
(2)
Podle čl. 11 odst. 1 není podávání zpráv o podpoře poskytnuté podle článku 19b povinné. Podávání zpráv o této podpoře je tedy pouze nepovinné.
(3)
Podle čl. 11 odst. 1 není podávání zpráv o podpoře poskytnuté podle článku 20a povinné. Podávání zpráv o této podpoře je tedy pouze nepovinné. |
PŘÍLOHA III
Ustanovení o zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 1
Pro účely zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 1 jsou členské státy povinny zřídit souhrnné internetové stránky věnované státní podpoře tak, aby byl k těmto informacím umožněn snadný přístup. Informace musí být zveřejněny v tabulkovém formátu, který umožňuje vyhledávat a získávat údaje a snadno je uveřejňovat na internetu, například ve formátu CSV nebo XML. Přístup k této internetové stránce musí být umožněn všem zájemcům bez omezení. Pro přístup k internetovým stránkám se nevyžaduje předchozí registrace uživatele.
Zveřejňují se tyto informace o každém poskytnutí jednotlivé podpory, jak vyplývá z čl. 9 odst. 1 písm. c):
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).;
( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).
( 3 ) Nařízení Komise (EU) č. 717/2014 ze dne 27. června 2014 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 190, 28.6.2014, s. 45).
( 4 ) Rozhodnutí Rady 2010/787/EU ze dne 10. prosince 2010 o státní podpoře k usnadnění uzavírání nekonkurenceschopných uhelných dolů (Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 24).
( 5 ) Úř. věst. L 336, 21.12.2010, s. 24.
( 6 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.
( 7 ) Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1.
( 8 ) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114.
( 9 ) Úř. věst. L 206, 8.8.2009, s. 1.
( 10 ) Úř. věst. L 24, 29.1.2008, s. 8.
( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
( 12 ) Rozhodnutí Komise 2012/21/EU ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3).
( 13 ) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.
( 14 ) COM(2012) 595, 17.10.2012.
( 15 ) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.
( 16 ) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55.
( 17 ) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94.
( 18 ) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 1.
( 19 ) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 15.
( 20 ) Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 36.
( 21 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38).
( 22 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).
( 23 ) Směrnice Rady 96/67/ES ze dne 15. října 1996 o přístupu na trh odbavovacích služeb na letištích Společenství (Úř. věst. L 272, 25.10.1996, s. 36).
( 24 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81).
( 25 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).
( 26 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).
( 27 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
( 28 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).
( 29 ) Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.
►M4 ( 30 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
( 31 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159). ◄
( 32 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosincem 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259).
( 33 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 94).
( 34 ) Pokud jde o režimy podle článků 16 a 21 tohoto nařízení, od požadavku na zveřejnění informací o každém poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje 500 000 EUR, může být upuštěno v případě malých a středních podniků, které na žádném trhu neuskutečnily komerční prodej.
( 35 ) Nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EU) 2015/1589, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).
( 36 ) Nařízení Komise (EU) 2020/972 ze dne 2. července 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1407/2013, pokud jde o jeho prodloužení, a nařízení (EU) č. 651/2014, pokud jde o jeho prodloužení a příslušné úpravy (Úř. věst. L 215, 7.7.2020, s. 3) .
( 37 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).
( 38 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 481/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013, pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti výdajů pro programy spolupráce (Úř. věst. L 138, 13.5.2014, s. 45).
( 39 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
( 40 ) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1.
( 41 ) Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51.
( 42 ) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56.
( 43 ) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.
( 44 ) Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 114.
( 45 ) Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66.
( 46 ) Nařízení Rady (EU) 2018/1488 ze dne 28. září 2018, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (Úř. věst. L 252, 8.10.2018, s. 1).
( 47 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).
( 48 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) X2021/1078 ze dne 14. dubna 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 stanovením investičních pokynů pro Fond InvestEU (Úř. věst. L 234, 2.7.2021, s. 18).
( 49 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).
( 50 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1).“
( 51 ) NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.
( 52 ) ►M1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1). ◄
( 53 ) ►M1 Hrubý grantový ekvivalent, nebo – v případě opatření podle článků 16, 21, 22 nebo 39 tohoto nařízení – výše investice. ◄ V případě režimů v podobě daňového zvýhodnění nebo režimů podle článků 16 (Regionální urbanistická podpora) a 21 (Podpora rizikového financování) lze tuto výši uvést v rozpětích uvedených v čl. 9 odst. 2 tohoto nařízení.
( 54 ) Je-li podpora poskytnuta z více nástrojů, uvede se výše podpory v členění podle jednotlivých nástrojů.
( 55 ) Poskytnutý Komisí v systému pro elektronické oznamování podle článku 11 tohoto nařízení.