02013R1307 — CS — 01.01.2018 — 003.001

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

Ve znění:

Opraveno:

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1307/2013

ze dne 17. prosince 2013,

kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009

HLAVA I

OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví:

Článek 2

Změna přílohy I

V zájmu zajištění právní jistoty je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se mění seznam režimů podpor uvedený v příloze I v rozsahu nezbytném k zohlednění případných nových legislativních aktů týkajících se režimů podpor, jež mohou být přijaty po přijetí tohoto nařízení.

Článek 3

Použití na nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři

Článek 11 se nepoužije na regiony Unie uvedené v článku 349 Smlouvy o fungování EU (dále jen „nejvzdálenější regiony“) a na přímé platby poskytované na menších ostrovech v Egejském moři v souladu s nařízením (EU) č. 229/2013.

Hlavy III, IV a V tohoto nařízení se nepoužijí na nejvzdálenější regiony.

Článek 4

Definice a související ustanovení

1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

▼M9

▼C1

▼B

▼M9

Aniž jsou dotčeny definice uvedené v prvním pododstavci písm. f) a h), členské státy, které před 1. lednem 2018 umožňovaly zahrnutí pozemků půdy ležící ladem mezi ornou půdu, mohou tyto pozemky nadále zahrnovat mezi ornou půdu i po tomto dni. Po 1. lednu 2018 se pozemky půdy ležící ladem, které byly podle tohoto pododstavce v roce 2018 zahrnuty mezi ornou půdu, stanou v roce 2023 nebo později, jsou-li splněny podmínky uvedené v definici v písmeni h), trvalým travním porostem.

▼B

2.  Členské státy:

Členské státy mohou rozhodnout, že půda, kterou lze spásat a která tvoří součást zavedených místních postupů v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují trávy a jiné bylinné pícniny, se má považovat za trvalé travní porosty podle odst. 1 písm. h).

▼M9

Členské státy mohou rozhodnout, že:

Členské státy se mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout uplatňovat své rozhodnutí podle třetího pododstavce písm. b) nebo c) tohoto odstavce na celém svém území nebo na jeho části.

Členské státy oznámí Komisi do 31. března 2018 každé rozhodnutí přijaté podle třetího a čtvrtého pododstavce tohoto odstavce.

▼B

3.  V zájmu zajištění právní jistoty je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se stanoví:

HLAVA II

OBECNÁ USTANOVENÍ O PŘÍMÝCH PLATBÁCH

KAPITOLA 1

Společná pravidla pro přímé platby

Článek 5

Obecná ustanovení o společné zemědělské politice

Na režimy stanovené v tomto nařízení se použije nařízení (EU) č. 1306/2013 a předpisy přijaté podle uvedeného nařízení.

Článek 6

Vnitrostátní stropy

1.  V příloze II jsou pro každý členský stát a pro každý rok stanoveny vnitrostátní stropy sestávající z celkové hodnoty všech přiznaných platebních nároků, z vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv a ze stropů stanovených v souladu s články 42, 47, 49, 51 a 53.

Pokud členský stát využije možnost stanovenou v čl. 22 odst. 2, může být vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro tento členský stát pro příslušný rok zvýšen o částku vypočtenou podle uvedeného odstavce.

2.  Odchylně od odstavce 1 je v příloze II pro každý členský stát, který používá režim jednotné platby na plochu, a pro každý rok stanoven vnitrostátní strop sestávající ze stropů stanovených v souladu s články 36, 42, 47, 49, 51 a 53.

▼M9

Pokud členský stát využije možnost stanovenou v čl. 36 odst. 4 druhém pododstavci, může být vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro tento členský stát pro příslušný rok překročen o částku vypočtenou podle uvedeného pododstavce.

▼M1

3.  V zájmu zohlednění vývoje v souvislosti s celkovými maximálními částkami přímých plateb, které mohou být poskytnuty, včetně těch, které vyplývají z rozhodnutí přijatých členskými státy v souladu s článkem 136a nařízení (ES) č. 73/2009 a článkem 14 tohoto nařízení, a těch, které vyplývají z uplatňování čl. 20 odst. 2 tohoto nařízení, je Komisi za účelem změn vnitrostátních stropů stanovených v příloze II tohoto nařízení svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70 tohoto nařízení.

▼B

Článek 7

Čisté stropy

1.  Aniž je dotčen článek 8, celková částka přímých plateb, která může být poskytnuta v členském státě podle hlavy III, IV a V na kalendářní rok po použití článku 11, nesmí být vyšší než odpovídající stropy stanovené v příloze III.

V případech, kdy by celková částka přímých plateb, jež mají být poskytnuty v členském státě, byla vyšší než stropy stanovené v příloze III, provede uvedený členský stát lineární snížení částek všech přímých plateb, s výjimkou přímých plateb poskytovaných podle nařízení (EU) č. 228/2013 a nařízení (EU) č. 229/2013.

2.  Pro každý členský stát a pro každý kalendářní rok jsou odhadované prostředky získané ze snížení plateb podle článku 11 (které představují rozdíl mezi vnitrostátními stropy stanovenými v příloze II, k nimž se připočte částka dostupná v souladu s článkem 58, a čistými stropy stanovenými v příloze III) k dispozici jako podpora Unie na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) podle nařízení (EU) č. 1305/2013.

3.  V zájmu zohlednění vývoje v souvislosti s celkovými maximálními částkami přímých plateb, které mohou být poskytnuty, včetně těch, které vyplývají z rozhodnutí přijatých členskými státy podle článku 14, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se upraví vnitrostátní stropy stanovené v příloze III.

Článek 8

Finanční kázeň

1.  Míra úpravy stanovená v souladu s článkem 26 nařízení (EU) č. 1306/2013 se vztahuje pouze na přímé platby nad 2 000  EUR poskytované zemědělcům v příslušném kalendářním roce.

2.  V důsledku postupného zavádění přímých plateb stanovených v článku 16, se odstavec 1 tohoto článku použije v případě Bulharska a Rumunska ode dne 1. ledna 2016.

V důsledku postupného zavádění přímých plateb stanovených v článku 17 se odstavec 1 tohoto článku použije v případě Chorvatska ode dne 1. ledna 2022.

3.  V zájmu zajištění správného uplatňování úprav přímých plateb s ohledem na finanční kázeň je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se stanoví pravidla týkající se základu pro výpočet snížení, která mají být uplatněna členskými státy na zemědělce podle odstavce 1 tohoto článku.

4.  V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit míru úpravy uvedenou v odstavci 1 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že se podílely na posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.

Článek 9

Aktivní zemědělec

1.  Přímé platby se neposkytují fyzickým či právnickým osobám, nebo skupinám fyzických či právnických osob, jejichž zemědělské plochy jsou převážně plochy přirozeně ponechávané ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin, a které na uvedených plochách nevykonávají minimální činnost stanovenou členskými státy podle čl. 4 odst. 2 písm. b).

▼C1

2.  Přímé platby se neposkytnou fyzickým či právnickým osobám ani skupinám fyzických či právnických osob, které provozují letiště, železniční služby, vodní díla, služby v oblasti nemovitostí, stálé sportovní a rekreační areály.

▼B

Členské státy mohou případně na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout, že na seznam uvedený v prvním pododstavci zařadí jakékoli další obdobné nezemědělské podniky nebo činnosti, a mohou se následně rozhodnout tyto podniky nebo činnosti ze seznamu vyjmout.

Osoba či skupina, na kterou se vztahuje první nebo druhý pododstavec, je však považována za aktivního zemědělce, pokud předloží ověřitelné důkazy ve formě požadované členskými státy, které prokazují některou z následujících skutečností:

3.  Kromě případů v odstavcích 1 a 2 mohou členské státy na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rozhodnout, že se přímé platby neposkytují fyzickým či právnickým osobám, nebo skupinám fyzických či právnických osob:

▼M9

3a.  Vedle případů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 mohou členské státy rozhodnout, že se přímé platby neposkytnou zemědělcům, kteří nejsou registrováni pro své zemědělské činnosti ve vnitrostátním daňovém rejstříku nebo rejstříku sociálního zabezpečení.

▼M9

4.  Odstavce 2, 3 a 3a se nevztahují na zemědělce, kteří za předchozí rok obdrželi pouze přímé platby nepřesahující určitou částku. Tato částka je stanovena členskými státy na základě objektivních kritérií, jako jsou jejich vnitrostátní nebo regionální charakteristiky, a nesmí být vyšší než 5 000  EUR.

▼B

5.  V zájmu zajištění ochrany práv zemědělců je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o stanovení:

▼M9

6.  Členské státy oznámí Komisi každé rozhodnutí uvedené v odstavci 2, 3 nebo 4 do 1. srpna 2014 a rozhodnutí uvedené v odstavci 3a do 31. března 2018. Případné změny těchto rozhodnutí oznámí členské státy Komisi do dvou týdnů ode dne přijetí rozhodnutí o změně.

▼M9

7.  Od roku 2018 nebo od jakéhokoli následujícího roku mohou členské státy rozhodnout, že osoby nebo skupiny osob spadající do oblasti působnosti odst. 2 prvního a druhého pododstavce se mohou za účelem prokázání skutečnosti, že jsou aktivními zemědělci, dovolávat pouze jednoho nebo dvou ze tří kritérií uvedených v odst. 2 třetím pododstavci. Členské státy takové rozhodnutí oznámí Komisi do 31. března 2018, pokud má být uplatňováno od roku 2018, nebo, pokud má být uplatňováno od některého následujícího roku, do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.

8.  Členské státy mohou rozhodnout, že od roku 2018 nebo od jakéhokoli následujícího roku přestanou uplatňovat odstavec 2. Takové rozhodnutí oznámí Komisi do 31. března 2018, pokud má být uplatňováno od roku 2018, nebo, pokud má být uplatňováno od některého následujícího roku, do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.

▼B

Článek 10

Minimální požadavky na získání přímých plateb

1.  Členské státy rozhodnou, že v jednom z těchto případů neposkytnou zemědělci přímé platby:

2.  Členské státy mohou v rámci limitů stanovených v příloze IV upravit prahové hodnoty uvedené v odst. 1 písm. a) a b), aby zohlednily strukturu své zemědělské ekonomiky.

3.  Pokud se členský stát rozhodl uplatnit prahovou hodnotu týkající se plochy podle odst. 1 písm. b), použije nicméně písmeno a) uvedeného odstavce na ty zemědělce, kterým je vyplácena podpora vázaná na produkci v živočišné výrobě uvedená v hlavě IV a kteří mají méně hektarů, než je prahová hodnota týkající se plochy.

4.  Příslušné členské státy mohou rozhodnout, že odstavec 1 nepoužijí v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři.

5.  V Bulharsku a Rumunsku se částka, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta podle odst. 1 písm. a) pro rok 2015, vypočte na základě příslušné částky stanovené v bodě A přílohy V.

V Chorvatsku se částka, o kterou bylo zažádáno nebo která má být poskytnuta podle odst. 1 písm. a) pro roky 2015–2021, vypočte na základě částky stanovené v bodě A přílohy VI.

Článek 11

Snížení plateb

1.  Členské státy sníží částku přímých plateb, která má být poskytnuta zemědělci podle hlavy III kapitoly 1 v daném kalendářním roce, alespoň o 5 % pro část podpory přesahující 150 000  EUR.

2.  Dříve, než použijí odstavec 1, mohou členské státy odečíst mzdy související se zemědělskou činností, které byly skutečně vyplaceny a ohlášeny zemědělcem v předcházejícím kalendářním roce, včetně daní a sociálních příspěvků na zaměstnanost, od částky přímých plateb, která má být poskytnuta zemědělci podle hlavy III kapitoly 1 v daném kalendářním roce. Nejsou-li k dispozici údaje o mzdách, které byly skutečně vyplaceny a ohlášeny zemědělcem v předchozím kalendářním roce, použijí se poslední dostupné údaje.

3.  Pokud se členský stát rozhodne poskytnout zemědělcům redistributivní platbu podle hlavy III kapitoly 2 a použít pro tyto účely více než 5 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, může se rozhodnout, že tento článek nepoužije.

Pokud se členský stát rozhodne poskytnout zemědělcům redistributivní platbu podle hlavy III kapitoly 2 a uplatnění maximálních limitů stanovených v čl. 41 odst. 4 mu brání v použití více než 5 % nebo více ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro tento účel, může se daný členský stát rozhodnout, že tento článek nepoužije.

4.  Zemědělcům, u nichž se prokáže, že po 18. říjnu 2011 uměle vytvořili podmínky, aby se vyhnuli účinkům tohoto článku, se neposkytne žádná výhoda v podobě vyjmutí ze snižování platby.

5.  V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit snížení uvedené v odstavci 1 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že se podílely na posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.

▼M9

6.  Svá rozhodnutí o snížení plateb podle tohoto článku mohou členské státy jednou ročně přezkoumat za podmínky, že takový přezkum nevede ke snížení částek, které jsou na rozvoj venkova k dispozici.

Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí přijatá v souladu s tímto článkem a očekávaný výsledek snížení do roku 2019, a to vždy do 1. srpna roku předcházejícího uplatnění těchto rozhodnutí, přičemž poslední možné datum pro takové oznámení je 1. srpen 2018.

▼B

Článek 12

Kumulace žádostí

Plocha, která odpovídá počtu způsobilých hektarů a na kterou zemědělec předložil žádost o základní platbu podle hlavy III kapitoly 1, může být předmětem žádosti o jinou přímou platbu i o jinou podporu, na kterou se toto nařízení nevztahuje, nestanoví-li toto nařízení výslovně jinak.

Článek 13

Státní podpora

Odchylně od čl. 211 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1308/2013 ( 1 ) se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU nevztahují na platby uskutečněné členskými státy v souladu s tímto nařízením.

Článek 14

Flexibilita mezi pilíři

1.  Do 31. prosince 2013 mohou členské státy rozhodnout, že uvolní až 15 % svého ročního vnitrostátního stropu na kalendářní rok 2014 stanoveného v příloze VIII nařízení (ES) č. 73/2009 a svých ročních vnitrostátních stropů na kalendářní roky 2015 až 2019 stanovených v příloze II tohoto nařízení jako dodatečnou podporu na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována v rámci EZFRV podle nařízení (EU) č. 1305/2013. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici pro poskytování přímých plateb.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se oznámí Komisi do 31. prosince 2013. Toto rozhodnutí stanoví procentní podíl uvedený v uvedeném pododstavci, který se může v každém kalendářním roce lišit.

Členské státy, které nepřijmou rozhodnutí podle prvního pododstavce, pokud jde o kalendářní rok 2014, mohou do 1. srpna 2014 přijmout uvedené rozhodnutí, pokud jde o kalendářní roky 2015 až 2019. Do uvedeného dne toto rozhodnutí oznámí Komisi.

Členské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností od kalendářního roku 2018. Jakékoli rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke snížení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým a třetím pododstavcem. Členské státy tato rozhodnutí založená na přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2017.

▼M9

Členské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností od kalendářního roku 2019, a každé rozhodnutí založené na tomto přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2018. Žádné rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke snížení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem.

▼B

2.  Členské státy, které nepřijmou rozhodnutí podle odstavce 1, mohou do 31. prosince 2013 rozhodnout, že jako prostředky na přímé platby uvolní až 15 % nebo, v případě Bulharska, Estonska, Španělska, Litvy, Lotyšska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Finska, Spojeného království, a Švédska, až 25 % částky přidělené v období 2015–2020 na podporu opatření v rámci programů rozvoje venkova financovaných z EZFRV podle nařízení (EU) č. 1305/2013. V důsledku toho již odpovídající částka nebude k dispozici na podporu opatření v rámci programů rozvoje venkova.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se oznámí Komisi do 31. prosince 2013. Toto rozhodnutí stanoví procentní podíl uvedený v daném pododstavci, který se může v každém kalendářním roce lišit.

Členské státy, které nepřijmou rozhodnutí podle prvního pododstavce, pokud jde o rozpočtový rok 2015, mohou do 1. srpna 2014 přijmout uvedené rozhodnutí, pokud jde o rozpočtové roky í 2016 až 2020. Do uvedeného dne toto rozhodnutí oznámí Komisi.

Členské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností pro rozpočtové roky 2019 a 2020. Jakákoli rozhodnutí založená na tomto přezkumu nesmějí vést ke zvýšení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým a třetím pododstavcem. Členské státy tato rozhodnutí založená na přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2017.

▼M9

Členské státy mohou rozhodnout, že přezkoumají rozhodnutí uvedená v tomto odstavci s účinností od kalendářního roku 2019, a každé rozhodnutí založené na tomto přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna 2018. Žádné rozhodnutí založené na tomto přezkumu nesmí vést ke snížení procentního podílu oznámeného Komisi v souladu s prvním, druhým, třetím a čtvrtým pododstavcem.

▼B

Článek 15

Přezkum

Režimy podpor uvedené v příloze I se použijí, aniž je dotčen případný přezkum, který se provádí s ohledem na hospodářský vývoj a rozpočtovou situaci kdykoli. Tento přezkum může vést k přijetí legislativních aktů, aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU nebo prováděcích aktů přijatých v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU.

KAPITOLA 2

Ustanovení týkající se Bulharska, Chorvatska a Rumunska

Článek 16

Postupné zavádění přímých plateb v Bulharsku a Rumunsku

Pro Bulharsko a Rumunsko se stropy uvedené v článcích 42, 47, 49, 51, 53 a 65 v roce 2015 stanovují na základě částky uvedené v bodě A přílohy V.

Článek 17

Postupné zavádění přímých plateb v Chorvatsku

V Chorvatsku se přímé platby zavedou v souladu s tímto plánem zvýšení vyjádřených jako procentní podíl odpovídající úrovně přímých plateb, jak se bude uplatňovat od roku 2022:

Článek 18

Doplňkové vnitrostátní přímé platby a přímé platby v Bulharsku a Rumunsku

1.  V roce 2015 mohou Bulharsko a Rumunsko použít vnitrostátní přímé platby na doplnění plateb poskytovaných v režimu základní platby podle hlavy III kapitoly 1 oddílů 1,2 a 3. Celková částka těchto plateb nesmí překročit příslušnou částku stanovenou v bodě B přílohy V.

2.  V roce 2015 může Bulharsko doplňovat platby poskytované v rámci zvláštní podpory pro bavlnu podle hlavy IV kapitoly 2. Celková částka těchto plateb nesmí překročit částku stanovenou v bodě C přílohy V.

3.  Doplňkové vnitrostátní přímé platby se poskytují v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

Článek 19

Doplňkové vnitrostátní přímé platby v Chorvatsku

1.  S výhradou schválení Komisí může Chorvatsko případně doplnit jakýkoli z režimů podpory uvedených v příloze I.

2.  Částka doplňkových vnitrostátních přímých plateb, která může být poskytnuta v daném roce a pro daný režim podpory, je omezena zvláštním finančním krytím. Toto finanční krytí se stanoví jako rozdíl mezi:

3.  Celková částka poskytnutých doplňkových vnitrostátních přímých plateb nesmí být vyšší, než je strop stanovený v bodě B přílohy VI pro příslušný kalendářní rok.

4.  Chorvatsko může na základě objektivních kritérií a po schválení Komisí rozhodnout o částkách doplňkových vnitrostátních přímých plateb, které mají být poskytnuty.

5.  Komise přijme prováděcí akty, kterými schválí platby podle tohoto článku, upřesní příslušné režimy podpory a stanoví úroveň, do níž mohou být doplňkové vnitrostátní přímé platby vyplaceny.

Pokud jde o doplňkové vnitrostátní přímé platby, jimiž má být doplněna dobrovolná podpora vázaná na produkci uvedená v hlavě IV kapitole 1, musí být v prováděcích aktech rovněž konkrétně určeny zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví uvedená v čl. 52 odst. 3, s nimiž mohou doplňkové vnitrostátní přímé platby souviset.

Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle č. 71 odst. 2 nebo 3.

6.  Podmínky způsobilosti pro doplňkové vnitrostátní přímé platby v Chorvatsku jsou totožné jako podmínky pro podporu v rámci příslušných režimů podpory stanovené v tomto nařízení.

7.  Na doplňkové vnitrostátní přímé platby v Chorvatsku se vztahují veškeré úpravy, které mohou být nezbytné v závislosti na vývoji SZP. Doplňkové vnitrostátní přímé platby se poskytují v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

8.  Chorvatsko předloží zprávu obsahující informace o opatřeních k provádění doplňkových vnitrostátních přímých plateb do 30. června roku, jenž následuje po jejich provedení. Zpráva obsahuje alespoň tyto údaje:

Článek 20

Zvláštní vnitrostátní rezerva na odminování půdy v Chorvatsku

1.  Od roku 2015 oznámí Chorvatsko Komisi nejpozději do 31. ledna každého roku plochy, které byly určeny v souladu s čl. 57a odst. 10 nařízení (ES) č. 73/2009 a které byly navráceny k opětovnému použití pro zemědělskou činnost v předchozím kalendářním roce.

Chorvatsko rovněž oznámí Komisi počet platebních nároků, které měli zemědělci k dispozici k 31. prosinci předchozího kalendářního roku, jakož i částku, která ve zvláštní vnitrostátní rezervě na odminování půdy zůstala ke stejnému dni nevyužita.

Oznámení stanovená v prvním a druhém pododstavci se případně provedou podle jednotlivých regionů určených v souladu s čl. 23 odst. 1 tohoto nařízení.

2.  Při úpravě přílohy II podle čl. 6 odst. 3 Komise každoročně vypočte částku, která má být doplněna k částkám stanoveným pro Chorvatsko v uvedené příloze, s cílem financovat podporu, která má být poskytnuta v rámci režimů uvedených v příloze I pro plochy uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tato částka se vypočítá na základě údajů oznámených Chorvatskem podle odstavce 1 tohoto článku a odhadovaných průměrných přímých plateb na hektar v Chorvatsku pro daný rok.

Maximální částka, která se má doplnit podle prvního pododstavce na základě všech ploch oznámených Chorvatskem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku až do roku 2022, činí 9 600 000  EUR a vztahuje se na ni plán zavádění přímých plateb podle článku 17. Výsledné maximální roční částky jsou stanoveny v příloze VII.

3.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví podíl částky, která má být doplněna podle odstavce 2 a kterou Chorvatsko zahrne do zvláštní vnitrostátní rezervy na odminování půdy, s cílem přiznat platební nároky na plochy uvedené v odst. 1. Uvedený podíl se vypočítá na základě poměru mezi stropem pro režim základní platby a vnitrostátním stropem stanoveným v příloze II před zvýšením vnitrostátního stropu podle odstavce 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

4.  Pro roky 2015 až 2022 Chorvatsko použije zvláštní vnitrostátní rezervu na odminování půdy pro přiznání platebních nároků zemědělcům na základě odminované půdy vykázané zemědělci v daném roce, pokud:

5.  Hodnota platebních nároků stanovených podle tohoto článku je vnitrostátní nebo regionální průměrná hodnota platebních nároků v roce přiznání v rámci částky, která je k dispozici ve zvláštní vnitrostátní rezervě na odminování půdy.

6.  S cílem zohlednit důsledky opětovného využití odminované půdy pro zemědělskou činnost oznámené Chorvatskem v souladu s tímto článkem je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se upravují částky stanovené v příloze VI.

HLAVA III

REŽIM ZÁKLADNÍ PLATBY, REŽIM JEDNOTNÉ PLATBY NA PLOCHU A SOUVISEJÍCÍ PLATBY

KAPITOLA 1

Režim základní platby a režim jednotné platby na plochu

Oddíl 1

Vytvoření režimu základní platby

Článek 21

Platební nároky

1.  Podpora v rámci režimu základní platby se poskytne zemědělcům:

2.  Platnost platebních nároků získaných v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 a s nařízením (ES) č. 73/2009 skončí dne 31. prosince 2014.

3.  Odchylně od odstavce 2 členské státy, které zavedly režim jednotné platby v souladu s hlavou III kapitolou 5 oddílem I nebo hlavou III kapitolou 6 nařízení (ES) č. 1782/2003 nebo hlavou III kapitolou 3 nařízení (ES) č. 73/2009, mohou do 1. srpna 2014 rozhodnout, že zachovají stávající platební nároky. Do uvedeného dne toto rozhodnutí oznámí Komisi.

4.  Pokud v případě členských států, které přijaly rozhodnutí uvedené v odstavci 3, počet vlastněných nebo pronajatých platebních nároků přiznaných v souladu s nařízením (ES) č. 1782/2003 a s nařízením (ES) č. 73/2009, které má zemědělec ke konečnému dni pro podání žádostí stanovenému podle čl. 78 písm. b) prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1306/2013, překračuje počet způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásí ve své žádosti o podporu v souladu s čl. 72 odst. 1 písm. a) prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013 na rok 2015 a které má k dispozici ke dni stanovenému členským státem, jež nesmí být pozdější než den, který daný členský stát stanovil pro změnu této žádosti o podporu, počet platebních nároků překračující počet způsobilých hektarů pozbývá k uvedenému dni platnosti.

Článek 22

Strop v režimu základní platby

1.  Komise přijme prováděcí akty, které pro každý členský stát každoročně stanoví vnitrostátní strop pro režim základní platby tak, že od ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II odečte stropy, uvedené v článcích 42, 47, 49, 51 a 53. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

2.  Částku vypočtenou pro každý členský stát v souladu s odstavcem 1 tohoto článku lze zvýšit maximálně o 3 % příslušného ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II po odečtení částky, která je výsledkem použití ustanovení čl. 47 odst. 1 pro příslušný rok. Pokud členský stát provede takové zvýšení, zohlední Komise toto zvýšení při stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim základní platby podle odstavce 1 tohoto článku. Za tímto účelem členské státy oznámí Komisi do 1. srpna 2014 roční procentní podíly, o které se má částka vypočtená podle odstavce 1 tohoto článku zvýšit.

3.  Členské státy mají možnost každý rok přezkoumat své rozhodnutí podle odstavce 2 a oznámí Komisi každé takové rozhodnutí založené na přezkumu do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.

4.  Pro každý členský stát a každý rok se celková hodnota všech platebních nároků a vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv rovná příslušnému ročnímu vnitrostátnímu stropu, který Komise stanovila podle odstavce 1.

5.  Pokud se v důsledku rozhodnutí přijatého členským státem v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, čl. 14 odst. 1 třetím a čtvrtým pododstavcem, čl. 14 odst. 2 třetím a čtvrtým pododstavcem, čl. 42 odst. 1, čl. 49 odst. 1 druhým pododstavcem, čl. 51 odst. 1 druhým pododstavcem nebo článkem 53 strop, který Komise pro členský stát přijala podle odstavce 1, liší od stropu v předchozím roce, musí tento členský stát lineárně snížit nebo zvýšit hodnotu všech platebních nároků, aby zajistil soulad s odstavcem 4 tohoto článku.

Článek 23

Regionální rozdělení vnitrostátních stropů

1.  Členské státy mohou do 1. srpna 2014 rozhodnout, že budou uplatňovat režim základní platby na regionální úrovni. V takovém případě členské státy určí regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou jejich agronomické a socioekonomické rysy, jejich regionální zemědělský potenciál, nebo jejich institucionální nebo administrativní struktura.

Členské státy, které uplatňují článek 36, mohou přijmout rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku uplatňování režimu základní platby.

2.  Členské státy rozdělí roční vnitrostátní strop v režimu základní platby uvedený v čl. 22 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií.

Členské státy, které neuplatňují čl. 30 odst. 2, provedou toto rozdělení po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1.

3.  Členské státy mohou rozhodnout, že na tyto regionální stropy se budou vztahovat postupné roční úpravy v souladu s předem stanovenými ročními kroky a objektivními a nediskriminačními kritérii, jako jsou zemědělský potenciál a environmentální kritéria.

4.  V míře nezbytné pro dodržení platných regionálních stropů stanovených v souladu s odstavci 2 a 3 provedou členské státy v každém z příslušných regionů lineární snížení nebo zvýšení hodnoty platebních nároků.

5.  Členské státy uplatňující odstavec 1 se mohou rozhodnout, že ode dne, který si samy stanoví, přestanou uplatňovat režim základní platby na regionální úrovni.

6.  Členské státy uplatňující odstavec 1 první pododstavec oznámí Komisi do 1. srpna 2014 rozhodnutí podle uvedeného pododstavce a opatření přijatá pro účely použití odstavců 2 a 3.

Členské státy uplatňující odstavec 1 druhý pododstavec oznámí Komisi do 1. srpna příslušného roku rozhodnutí podle uvedeného pododstavce a opatření přijatá pro účely použití odstavců 2 a 3.

Členské státy uplatňující odstavec 1 oznámí Komisi rozhodnutí uvedené v odstavci 5 do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku provádění tohoto rozhodnutí.

Článek 24

První přiznání platebních nároků

1.  Platební nároky se přiznají zemědělcům, kteří mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, pokud:

První pododstavec se nepoužije v členských státech, které uplatňují čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení.

Členské státy mohou navíc přiznat platební nároky zemědělců, kteří jsou oprávněni k přímým platbám v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, kteří splňují podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) a:

2.  S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností se počet platebních nároků přiznaných jednomu zemědělci v roce 2015 musí rovnat počtu způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásí ve své žádosti o podporu v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 na rok 2015 a které má k dispozici ke dni stanovenému členským státem. Uvedený den nesmí být pozdější než den stanovený v daném členském státě pro změnu této žádosti o podporu.

3.  Členské státy mohou na počet platebních nároků, které mají být přiznány podle odstavce 2, uplatnit jedno nebo více z omezení, jak je stanoveno v odstavcích 4 až 7:

4.  Členské státy mohou rozhodnout, že počet platebních nároků, které se mají přiznat, se rovná buď počtu způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 v roce 2013, nebo počtu způsobilých hektarů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podle toho, který počet je nižší. V případě Chorvatska není použitím této možnosti dotčeno přiznání platebních nároků na odminované hektary podle čl. 20 odst. 4 tohoto nařízení;

5.  Pokud by celkový počet způsobilých hektarů podle odstavce 2 tohoto článku ohlášených v členském státě vedl k většímu než 35 % zvýšení celkového počtu způsobilých hektarů ohlášených podle článku 35 nařízení (ES) č. 73/2009 v roce 2009, nebo v případě Chorvatska v roce 2013, mohou členské státy omezit počet platebních nároků, které mají být přiznány v roce 2015, na nejméně 135 % nebo 145 % celkového počtu způsobilých hektarů ohlášených v roce 2009, nebo v případě Chorvatska celkového počtu způsobilých hektarů ohlášených v roce 2013, v souladu s článkem 35 nařízení (ES) č. 73/2009.

Využijí-li členské státy této možnosti, přiznají zemědělcům nižší počet platebních nároků. Tento počet se vypočte uplatněním poměrného snížení na dodatečný počet způsobilých hektarů ohlášených jednotlivými zemědělci v roce 2015, ve srovnání s počtem způsobilých hektarů ve smyslu čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009, který zemědělec ohlásil ve své žádosti o podporu v roce 2011, nebo v případě Chorvatska v roce 2013, aniž jsou dotčeny odminované hektary, na které mají být přiznány platební nároky podle čl. 20 odst. 4 tohoto nařízení.

6.  Členské státy mohou rozhodnout, že pro účely stanovení počtu platebních nároků, které má zemědělec obdržet, použijí redukční koeficient na způsobilé hektary uvedené v odstavci 2, které představují trvalé travní porosty nacházející se v oblastech s nepříznivými klimatickými podmínkami způsobenými zejména jejich nadmořskou výškou nebo jinými přírodními omezeními, jako je nízká kvalita půdy, příkrost svahů a zásobování vodou.

7.  Členské státy mohou rozhodnout, že počet platebních nároků přidělených jednomu zemědělci se rovná počtu způsobilých hektarů, uvedených v odstavci 2 tohoto článku, které nebyly ke dni stanovenému členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 pro rok podání žádosti 2013 využívány jako vinice ani jako orná půda pod pevně ukotvenými skleníky.

8.  V případě prodeje nebo pronájmu svého zemědělského podniku nebo jeho části mohou fyzické nebo právnické osoby, které splňují odstavec 1 tohoto článku, v roce 2015 do konečného dne pro podání žádosti stanoveného v souladu s čl. 78 písm. b) prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013 převést právo na platební nároky podle odstavce 1 tohoto článku na jednoho nebo více zemědělců, pokud tito zemědělci splňují podmínky uvedené v článku 9 tohoto nařízení.

9.  Členský stát může rozhodnout, že stanoví minimální rozlohu zemědělského podniku vyjádřenou ve způsobilých hektarech na niž zemědělec může podat žádost o přiznání platebních nároků. Tato minimální rozloha nesmí překročit prahovou hodnotu stanovenou v čl. 10 odst. 1 písm. b) ve spojení s odstavcem 2 uvedeného článku.

▼C1

10.  Členské státy v příslušných případech oznámí Komisi rozhodnutí uvedená v tomto článku do 1. srpna 2014.

▼B

11.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla týkající se žádostí o přiznání platebních nároků předložených v roce přiznání platebních nároků, pokud nemohly být tyto nároky dosud definitivně stanoveny a pokud je přiznání ovlivněno zvláštními okolnostmi. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

Článek 25

Hodnota platebních nároků

1.  V roce 2015 členské státy vypočtou jednotkovou hodnotu platebních nároků tak, že pevný procentní podíl vnitrostátního stropu stanovený pro každý příslušný rok v příloze II vydělí počtem platebních nároků na vnitrostátní nebo regionální úrovni v roce 2015, s výjimkou nároků přiznaných v roce 2015 z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.

Pevný procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se vypočte tak, že vnitrostátní strop pro režim jednotné platby stanovený pro rok 2015 v souladu s čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení nebo regionální strop pro režim jednotné platby stanovený pro rok 2015 stanovený v souladu s článkem čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně odst. 2 vydělí vnitrostátním stropem pro rok 2015 uvedeným v příloze II. Platební nároky se vyjádří číslem, které odpovídá počtu hektarů.

2.  Odchylně od metody výpočtu uvedené v odstavci 1 se mohou členské státy rozhodnout odlišit hodnotu platebních nároků v roce 2015 s vyloučením nároků přiznaných v roce 2015 z vnitrostátní nebo regionální rezervy, a to pro každý příslušný rok na základě jejich původní jednotkové hodnoty vypočítané v souladu s článkem 26.

3.  Nejpozději od roku podání žádosti 2019 musí mít veškeré platební nároky v členském státě nebo, pokud se použil článek 23, v regionu jednotnou jednotkovou hodnotu.

4.  Odchylně od odstavce 3 může členský stát rozhodnout, že u platebních nároků s původní jednotkovou hodnotou vypočtenou podle článku 26 nižší než 90 % vnitrostátní nebo regionální jednotkové hodnoty v roce 2019, se nejpozději pro rok podání žádosti 2019 jejich jednotková hodnota zvýší nejméně o jednu třetinu rozdílu mezi jejich původní jednotkovou hodnotou a 90 % vnitrostátní nebo regionální hodnoty v roce 2019.

Členské státy mohou rozhodnout, že procentní podíl uvedený v prvním pododstavci stanoví na úrovni vyšší než 90 %, avšak nepřesahující 100 %.

Členské státy navíc stanoví, že nejpozději pro rok podání žádosti 2019 nesmí mít žádný platební nárok jednotkovou hodnotu nižší než 60 % vnitrostátní nebo regionální jednotkové hodnoty v roce 2019, ledaže by to v členských státech, které uplatňují prahovou hodnotu uvedenou v odstavci 7, vedlo k maximálnímu snížení přesahujícímu uvedenou prahovou hodnotu. V takovém případě se minimální jednotková hodnota stanoví na úrovni nezbytné pro dodržení uvedené prahové hodnoty.

5.  Vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2019 podle odstavce 4 se vypočte tak, že hodnota odpovídající pevnému procentnímu podílu vnitrostátního stropu uvedeného v příloze II nebo regionálního stropu na kalendářní rok 2019 se vydělí počtem platebních nároků v roce 2015 v dotčeném členském státě s výjimkou nároků přiznaných v roce 2015 v rámci vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy. Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní nebo regionální strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1 nebo případně čl. 30 odst. 2 vydělí vnitrostátním stropem stanoveným v příloze II nebo regionálním stropem pro rok 2015.

6.  Regionální stropy uvedené v odstavci 5 se vypočtou uplatněním pevného procentního podílu na vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro rok 2019. Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že se příslušné regionální stropy stanovené v souladu s čl. 23 odst. 2 pro rok 2015 vydělí vnitrostátním stropem stanoveným v souladu s čl. 22 odst. 1 pro rok 2015 po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1, použije-li se čl. 23 odst. 2 druhý pododstavec.

7.  S cílem financovat zvýšení hodnoty platebních nároků podle odstavce 4 se v případě platebních nároků, jejichž původní jednotková hodnota je vyšší než vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2019, sníží rozdíl mezi jejich původní jednotkovou hodnotou a vnitrostátní nebo regionální jednotkovou hodnotou v roce 2019, a to na základě objektivních a nediskriminačních kritérií stanovených členskými státy. Součástí těchto kritérií může být stanovení maximálního snížení původní jednotkové hodnoty na 30 %.

8.  Při použití odstavce 2 tohoto článku se přechod z původní jednotkové hodnoty platebních nároků vypočtených podle článku 26 a stanovení jejich konečné jednotkové hodnoty v roce 2019 podle odstavců 3 nebo 4 až 7 tohoto článku nebo 2 tohoto článku uskuteční rovnoměrně počínaje rokem 2015.

Pro zajištění dodržení pevného procentního podílu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku pro jednotlivé roky se upraví hodnota platebních nároků, jejichž původní jednotková hodnota je vyšší než vnitrostátní nebo regionální jednotková hodnota v roce 2019.

9.  Odchylně od odstavce 8 tohoto článku, pokud členské státy, které se v souladu s čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení rozhodnou zachovat své stávající platební nároky, uplatňují odstavec 2 tohoto článku, uskuteční se přechod z původní jednotkové hodnoty platebních nároků stanovených podle čl. 26 odst.3 na jejich konečnou jednotkovou hodnotu v roce 2019 podle odstavců 3 nebo 4 až 7 tohoto článku případně použitím kroků, o nichž bylo rozhodnuto na vnitrostátní úrovni v souladu s čl. 63 odst. 3 nařízení (ES) č. 1782/2003.

Pro zajištění dodržení pevného procentního podílu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku pro jednotlivé roky se lineárně upraví hodnota všech platebních nároků.

10.  V roce 2015 členské státy informují zemědělce o hodnotě jejich platebních nároků vypočtených podle tohoto článku a článků 26 a 27 pro každý rok období, na které se vztahuje toto nařízení.

Článek 26

Výpočet původní jednotkové hodnoty

1.  Původní jednotková hodnota platebních nároků uvedená v čl. 25 odst. 2 v členských státech, které uplatňující režim jednotné platby v kalendářním roce 2014 a které se nerozhodly zachovat své stávající platební nároky v souladu s čl. 21 odst. 3, se stanoví za použití metod stanovených v odstavcích 2 nebo 3:

2.  Pevný procentní podíl plateb, které zemědělec obdržel na rok 2014 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009, před uplatněním snížení a vyloučení stanovených v hlavě II kapitole 4 uvedeného nařízení, se vydělí počtem platebních nároků, které mu byly přiznány v roce 2015, s výjimkou nároků přiznaných v roce 2015 z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.

Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní nebo regionální strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení vydělí počtem plateb pro rok 2014 v rámci režimu jednotné platby v dotčeném členském státě nebo regionu, před uplatněním snížení a vyloučení stanovených v kapitole 4 hlavě II nařízení (ES) č. 73/2009;

3.  Pevný procentní podíl hodnoty platebních nároků, včetně zvláštních nároků, které měl zemědělec ke dni předložení své žádosti na rok 2014 v rámci režimu jednotné platby v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009, se vydělí počtem platebních nároků, které mu byly přiznány v roce 2015, s výjimkou nároků přiznaných v roce 2015 z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.

Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní nebo regionální strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení vydělí celkovou hodnotou všech nároků v rámci režimu jednotné platby pro rok 2014 v dotčeném členském státě nebo regionu, včetně zvláštních nároků.

Pro účely tohoto odstavce se má za to, že zemědělec je držitelem platebních nároků ke dni předložení své žádosti na rok 2014, pokud mu byly platební nároky přiznány nebo na něj byly trvale převedeny do uvedeného dne.

4.  Členské státy, které uplatňují jednotnou platbu na plochu v kalendářním roce 2014, vypočítají původní jednotkovou hodnotu platebních nároků uvedenou v čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení tak, že se pevný procentní podíl celkové hodnoty podpory, kterou zemědělec obdržel v roce 2014 v rámci režimu jednotné platby na plochu v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 a podle článků 132, 133 a 133a uvedeného nařízení, před uplatněním snížení a vyloučení stanovených v hlavě II kapitole 4 uvedeného nařízení, vydělí počtem platebních nároků, které mu byly přiznány v roce 2015, s výjimkou nároků přiznaných v roce 2015 z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.

Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní nebo regionální strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení vydělí celkovou hodnotou podpory poskytnuté v rámci režimu jednotné platby na plochu v souladu s nařízením (ES) č. 73/2009 a podle článků 132, a 133a uvedeného nařízení pro rok 2014 v dotčeném členském státě nebo regionu, před uplatněním snížení a vyloučení stanovených v kapitole 4 hlavě II uvedeného nařízení.

5.  Členské státy, které uplatňují režim jednotné platby a které se v souladu s čl. 21 odst. 3 tohoto nařízení rozhodnou, že si zachovají stávající platební nároky, vypočtou původní jednotkovou hodnotu platebních nároků uvedených v čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení tak, že jednotkovou hodnotu nároků vynásobí pevným procentním podílem. Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní strop režimu základní platby, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo regionální strop, který se pro rok 2015 stanoví v souladu s čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1 nebo případně čl. 30 odst. 2 tohoto nařízení vydělí počtem plateb pro rok 2014 v rámci režimu jednotné platby v dotčeném členském státě nebo regionu, před uplatněním snížení a vyloučení stanovených v kapitole 4 hlavě II nařízení (ES) č. 73/2009.

6.  Pro účely metod výpočtů stanovených v tomto článku mohou členské státy, pokud příslušné odvětví neobdrží dobrovolnou podporu vázanou na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení, rovněž zohlednit podporu poskytnutou na kalendářní rok 2014 v rámci jednoho nebo více režimů podle článku 52, čl. 53 odst. 1 a čl. 68 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 73/2009 a pouze pro členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu podle nařízení (ES) č. 73/2009, podle čl. 68 odst. 1 písm. c) a článků 126, 127 a 129 uvedeného nařízení.

Členské státy, které se rozhodnou dobrovolnou podporu vázanou na produkci podle hlavy IV tohoto nařízení použít, mohou při použití metod výpočtu stanovených v tomto článku rovněž zohlednit rozdíly mezi úrovní podpory poskytované v kalendářním roce 2014 a úrovní podpory, která má být poskytnuta podle hlavy IV tohoto nařízení, za předpokladu, že:

▼M1

Pokud se nepoužije redistributivní platba podle článku 41, členské státy pro účely metod výpočtů uvedených v tomto článku plně zohlední podporu poskytnutou na kalendářní rok 2014 podle článků 72a a 125a nařízení (ES) č. 73/2009.

▼B

Článek 27

Zahrnutí zvláštní vnitrostátní rezervy na odminování půdy

V případě Chorvatska se odkazem na vnitrostátní rezervu v článcích 25 a 26 rozumí zahrnutí zvláštní vnitrostátní rezervy na odminování půdy uvedené v článku 20.

Kromě toho se částka, která je k dispozici ze zvláštní vnitrostátní rezervy na odminování půdy, odečte od stropů režimu základní platby podle čl. 25 odst. 1 druhého pododstavce, v odst. 5 až 6 uvedeného článku a článku 26.

Článek 28

Neočekávané zisky

Pro účely čl. 25 odst. 4 až 7 a článku 26 může členský stát na základě objektivních kritérií stanovit, že v případě prodeje, postoupení či skončení pronájmu zemědělských ploch v celém či v částečném rozsahu po dni stanoveném podle článku 35 nebo čl. 124 odst. 2 nařízení (ES) č. 73/2009 a přede dnem stanoveným podle čl. 33 odst. 1 tohoto nařízení se zvýšení nebo část zvýšení hodnoty platebních nároků, které by byly dotyčnému zemědělci přiznány, má převést do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy, pokud by toto zvýšení vedlo k neočekávaným ziskům pro dotyčného zemědělce.

Uvedená objektivní kritéria se stanoví tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, a zahrnují alespoň:

Článek 29

Oznámení týkající se hodnot platebních nároků a jejich sbližování

Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí uvedená v článcích,25, 26 a 28 do 1. srpna 2014.

Oddíl 2

Vnitrostátní rezerva a regionální rezervy

Článek 30

Zřízení a využívání vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv

1.  Každý členský stát zřídí vnitrostátní rezervu. Za tímto účelem přistoupí členské státy v prvním roce uplatňování režimu základní platby k lineárnímu procentnímu snížení stropu režimu základní platby na vnitrostátní úrovni.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy, které využívají možnost podle čl. 23 odst. 1 zřizovat regionální rezervy. Za tímto účelem přistoupí členské státy v prvním roce uplatňování režimu základní platby k lineárnímu procentnímu snížení příslušného stropu režimu základní platby na regionální úrovni podle čl. 23 odst. 2 prvního pododstavce.

3.  Snížení podle odstavců 1 a 2 nesmí přesáhnout 3 %, pokud není vyšší procento vyžadováno k pokrytí potřeb souvisejících s přiznáváním platebních nároků na rok 2015 podle odstavce 6 nebo odst. 7 písm. a) a b), nebo, pokud jde o členské státy uplatňující článek 36, pro první rok uplatňování režimu základní platby.

4.  Členské státy přiznají platební nároky ze svých vnitrostátních nebo regionálních rezerv v souladu s objektivními kritérii a takovým způsobem, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

5.  Platební nároky podle odstavce 4 se přiznají zemědělcům, kteří mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9.

6.  Členské státy použijí své vnitrostátní nebo regionální rezervy k přiznání platebních nároků prioritně mladým zemědělcům a zemědělcům zahajujícím zemědělskou činnost.

7.  Členské státy mohou použít své vnitrostátní nebo regionální rezervy k tomu, aby:

Pro účely tohoto odstavce členské státy určí priority, pokud jde o jednotlivé způsoby využití, které jsou zde uvedeny.

8.  Při uplatňování odstavce 6 a odst. 7 písm. a), b) a d) stanoví členské státy hodnotu platebních nároků přiznaných zemědělcům na vnitrostátní nebo regionální průměrné hodnotě platebních nároků v roce jejich přiznání.

Hodnota vnitrostátního nebo regionálního průměru se vypočte tak, že se vnitrostátní strop pro režim základní platby stanovený v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo regionální strop pro tento režim stanovený v souladu s čl. 23 odst. 2 pro rok přiznání, s výjimkou částky z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy, a v případě Chorvatska zvláštní rezervy na odminování půdy, vydělí počtem přiznaných platebních nároků.

Členské státy stanoví kroky pro roční postupné úpravy hodnoty platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy s ohledem na změny vnitrostátního stropu pro režim základní platby stanovený podle čl. 22 odst. 1 nebo regionálního stropu pro tento režim stanovený podle čl. 23 odst. 2, které jsou výsledkem změn úrovně vnitrostátních stropů stanovených v příloze II.

9.  Pokud má zemědělec nárok na získání platebních nároků nebo na zvýšení hodnoty stávajících nároků na základě konečného soudního rozhodnutí nebo na základě konečného správního aktu příslušného orgánu členského státu, obdrží počet a hodnotu platebních nároků stanovených ve zmíněném rozhodnutí nebo aktu ke dni, který určí členský stát. Tento den však nesmí být pozdější než poslední den pro podání žádosti v režimu základní platby následující po dni soudního rozhodnutí nebo správního aktu, s přihlédnutím k uplatňování článků 32 a 33.

10.  Při použití odstavce 6, odst. 7 písm. a) a b) a odstavce 9 mohou členské státy přiznat nové nároky nebo zvýšit jednotkovou hodnotu všech stávajících nároků zemědělce až do hodnoty vnitrostátního nebo regionálního průměru.

11.  Pro účely tohoto článku se rozumí:

Článek 31

Doplnění vnitrostátní rezervy nebo regionálních rezerv

1.  Vnitrostátní rezerva nebo regionální rezervy se doplňují částkami vyplývajícími z:

▼M9

▼B

2.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví nezbytná opatření týkající se navracení neaktivovaných platebních nároků do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

Oddíl 3

Provádění režimu základní platby

Článek 32

Aktivace platebních nároků

1.  Podpora v režimu základní platby se poskytuje zemědělcům po aktivaci platebních nároků na způsobilé hektary prostřednictvím ohlášení v souladu s čl. 33 odst. 1 v členském státě, kde byla přiznána. Aktivované platební nároky opravňují k roční výplatě částek stanovených v rámci těchto nároků, aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně, snižování plateb v souladu s článkem 11 a lineárních snížení v souladu s článkem 7, čl. 51 odst. 2 a čl. 65 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení a uplatňování článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.  Pro účely této hlavy se „způsobilým hektarem“ rozumí:

3.  Pro účely odst. 2 písm. a):

Členské státy stanoví kritéria pro provádění tohoto odstavce na svém území.

4.  Plochy lze považovat za způsobilé pro podporu, pouze pokud splňují podmínky definice způsobilého hektaru po celý kalendářní rok, s výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností.

▼C1

5.  Pro účely vymezení „způsobilého hektaru“ mohou členské státy, které přijaly rozhodnutí podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce, použít k přeměně dotčených hektarů ve „způsobilé hektary“ redukční koeficient.

▼B

6.  Plochy využívané k produkci konopí je možné považovat za způsobilé hektary pouze tehdy, pokud obsah tetrahydrokanabinolu v použitých odrůdách nepřesahuje 0,2 %.

Článek 33

Ohlášení způsobilých hektarů

1.  Pro účely aktivace platebních nároků podle čl. 32 odst. 1 ohlásí zemědělec pozemky odpovídající ploše způsobilých hektarů a k nimž se váže platební nárok. S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností, těmito ohlášenými pozemky musí zemědělec disponovat ke dni stanovenému členským státem, který nesmí být pozdější než den stanovený v uvedeném členském státě pro změnu žádosti o podporu podle čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

2.  Členské státy mohou v řádně odůvodněných případech dovolit, aby zemědělec své ohlášení změnil, pod podmínkou, že dodrží alespoň počet hektarů odpovídající jeho platebním nárokům a splní podmínky stanovené pro poskytnutí platby v rámci režimu základní platby na dotyčnou plochu.

Článek 34

Převod platebních nároků

1.  Platební nároky mohou být převáděny pouze na zemědělce, kteří mají nárok na poskytnutí přímých plateb v souladu s článkem 9 a jsou ze stejného členského státu, kromě případu převodu dědictví nebo předpokládaného dědictví.

Platební nároky, včetně případu dědictví nebo předpokládaného dědictví. se mohou aktivovat pouze v členském státě, kde byly přiznány.

2.  Pokud členské státy využívají možnost podle čl. 23 odst. 1, lze platební nároky převést nebo aktivovat pouze ve stejném regionu s výjimkou případu dědictví nebo předpokládaného dědictví.

Platební nároky, včetně případu dědictví nebo předpokládaného dědictví, se mohou aktivovat pouze v regionu, kde byly přiznány.

3.  Členské státy, které nevyužívají možnost podle čl. 23 odst. 1, mohou rozhodnout, že platební nároky lze převést nebo aktivovat pouze v rámci téhož regionu, s výjimkou případu dědictví a předpokládaného dědictví.

Tyto regiony se vymezí na vhodné územní úrovni podle objektivních kritérií a způsobem, který zajistí rovné zacházení se zemědělci tak, aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže.

4.  Pokud jsou platební nároky převedeny bez příslušných pozemků, mohou členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Unie rozhodnout, že část převedených platebních nároků se převede zpět do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy nebo že jejich jednotková hodnota se sníží ve prospěch vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy. Toto snížení lze uplatnit na jeden nebo více druhů převodu.

5.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví podrobná pravidla týkající se oznamování převodu platebních nároků zemědělci vnitrostátním orgánům, a lhůty, během nichž musejí být tato oznámení učiněna. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

Článek 35

Přenesené pravomoci

1.  Za účelem zajištění právní jistoty a vyjasnění zvláštních situací, jež mohou při uplatňování režimu základní platby nastat, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o:

2.  Za účelem zajištění řádné správy platebních nároků by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které stanoví pravidla týkající se obsahu ohlášení a požadavků na aktivaci platebních nároků.

3.  V zájmu ochrany veřejného zdraví by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, který stanoví pravidla podmiňující poskytnutí plateb používáním certifikovaných osiv některých odrůd konopí a postup pro určování odrůd konopí a ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu v těchto odrůdách podle čl. 32 odst. 3.

Oddíl 4

Režim jednotné platby na plochu

Článek 36

Režim jednotné platby na plochu

1.  Členské státy, které v roce 2014 používají režim jednotné platby na plochu uvedený v hlavě V kapitole 2 nařízení (ES) č. 73/2009, se mohou za podmínek stanovených v tomto nařízení rozhodnout používat tento režim i nadále a nejpozději do 31. prosince 2020. Své rozhodnutí a konečný den používání tohoto režimu oznámí Komisi do 1. srpna 2014.

Během období používání režimu jednotné platby na plochu se na tyto členské státy nevztahují oddíly 1, 2 a 3 této kapitoly, s výjimkou čl. 23 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 23 odst. 6, čl. 32 odst. 2 až 6.

2.  Jednotná platba na plochu se poskytuje jednou za rok na každý způsobilý hektar ohlášený zemědělcem v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013. Vypočítává se každoročně tak, že se roční finanční rámec stanovený podle odstavce 4 tohoto článku vydělí celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v dotčeném členském státě v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

▼C1

3.  Odchylně od odstavce 2 tohoto článku členské státy, které se rozhodnou uplatňovat článek 38 tohoto nařízení nejpozději ode dne 1. ledna 2018, mohou během období uplatňování tohoto článku použít až 20 % ročního finančního rámce uvedeného v odstavci 2 tohoto článku k odlišení částek poskytnutých na hektar v rámci režimu jednotné platby na plochu.

K tomuto účelu členské státy zohlední podporu poskytnutou na kalendářní rok 2014 v rámci jednoho nebo více režimů podle čl. 68 odst. 1 písm. a), b) a c) a článků 126, 127 a 129 nařízení (ES) č. 73/2009.

Kypr může odlišit podporu s přihlédnutím k finančním rámcům pro jednotlivá odvětví podle přílohy XVIIa nařízení (ES) č. 73/2009 sníženým o podporu poskytovanou v tomtéž odvětví podle článku 37 tohoto nařízení.

▼M1

Pokud se nepoužije redistributivní platba podle článku 41, členské státy za účelem rozlišení částek režimu jednotné platby na plochu plně zohlední podporu poskytnutou na kalendářní rok 2014 podle článku 125a nařízení (ES) č. 73/2009.

▼B

4.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pro každý členský stát každoročně vnitrostátní strop pro režim jednotné platby na plochu tak, že od ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II odečte pevné stropy, které se stanoví v souladu s články 42, 47, 49, 51 a 53. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

▼M9

Částku vypočtenou pro každý členský stát v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce lze zvýšit nejvýše o 3 % příslušného ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II po odečtení částky, která je výsledkem použití čl. 47 odst. 1 pro příslušný rok. Pokud členský stát takové zvýšení provede, zohlední je Komise při stanovování ročního vnitrostátního stropu pro režim jednotné platby na plochu podle prvního pododstavce tohoto odstavce. Za tímto účelem členské státy oznámí Komisi do 31. ledna 2018 roční procentní podíly, o které se má částka vypočtená podle odstavce 1 tohoto článku každý kalendářní rok od roku 2018 zvýšit.

Členské státy mohou každý rok přezkoumat své rozhodnutí podle druhého pododstavce tohoto odstavce a každé takové rozhodnutí založené na přezkumu oznámí Komisi do 1. srpna roku předcházejícího jeho uplatnění.

▼B

5.  S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností musí hektary uvedenými v odstavci 2 zemědělec disponovat ke dni stanovenému členským státem a tento den nesmí být pozdější než den stanovený v uvedeném členském státě pro změnu žádosti o podporu podle čl. 72 odst. 1 nařízení (EU) č. 1306/2013.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o pravidla týkající se způsobilosti pro poskytnutí podpory a přístup zemědělců k režimu jednotné platby na plochu.

Článek 37

Přechodná vnitrostátní podpora

1.  Členské státy, které používají režim jednotné platby na plochu v souladu s článkem 36, mohou rozhodnout, že v období 2015 až 2020 poskytnou přechodnou vnitrostátní podporu.

2.  Přechodná vnitrostátní podpora může být poskytována zemědělcům v odvětvích, v nichž byla v roce 2013 poskytována tato podpora, nebo, v případě Bulharska a Rumunska, doplňkové vnitrostátní přímé platby.

3.  Podmínky poskytování přechodné vnitrostátní podpory jsou totožné s podmínkami schválenými pro poskytování plateb podle čl. 132 odst. 7 nebo článku 133a nařízení (ES) č. 73/2009, pokud jde o rok 2013, s výjimkou snížení plateb vyplývajícího z použití čl. 132 odst. 2 ve spojení s články 7 a 10 uvedeného nařízení.

4.  Celková částka přechodné vnitrostátní podpory, kterou lze poskytnout zemědělcům v některém z odvětví podle odstavce 2, je omezena procentním podílem finančních rámců pro jednotlivá odvětví povolených Komisí v roce 2013 v souladu s čl. 132 odst. 7 nebo čl. 133a odst. 5 nařízení (ES) č. 73/2009, který představuje:

Pro Kypr se tento procentní podíl vypočítá na základě finančních rámců pro jednotlivá odvětví stanovených v příloze XVIIa nařízení (ES) č. 73/2009.

5.  Odstavce 2 a 3 se na Kypr nepoužijí.

6.  Členské státy oznámí rozhodnutí uvedená v odstavci 1 Komisi do 31. března každého roku. Toto oznámení musí obsahovat tyto informace:

7.  Na základě objektivních kritérií a v mezích stanovených podle odstavce 4 mohou členské státy rozhodnout o částkách přechodné vnitrostátní podpory, jež má být poskytnuta.

Oddíl 5

Provádění režimu základní platby v členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu

Článek 38

Provádění režimu základní platby v členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu

Není-li v tomto oddílu stanoveno jinak, použije se tato hlava na členské státy, které používaly režim jednotné platby na plochu podle oddílu 4 této kapitoly.

Články 24 až 29 se na tyto členské státy nepoužijí.

Článek 39

První přiznání platebních nároků

1.  Platební nároky se přiznají zemědělcům, kteří mají nárok na získání přímých plateb v souladu s článkem 9 tohoto nařízení, pokud

Členské státy mohou rovněž přiznat platební nároky zemědělcům, kteří jsou oprávněni k přímým platbám v souladu s článkem 9 tohoto nařízení a kteří splňují podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a), kteří na základě žádosti o podporu uvedené v písm. b) prvním pododstavci tohoto odstavce neobdrželi platby na rok 2013 a kteří ke dni stanovenému dotčeným členským státem v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1122/2009 pro rok podání žádosti 2013 měli pouze zemědělskou půdu, která nebyla ke dni 30. června 2003 v dobrém zemědělském stavu podle čl. 124 odst. 1 nařízení (ES) č. 73/2009.

2.  S výjimkou případu vyšší moci nebo mimořádných okolností se počet platebních nároků přiznaných jednomu zemědělci v prvním roce provádění režimu základní platby musí rovnat počtu způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásí ve své žádosti o podporu v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (EU) č. 1306/2013 pro první rok provádění režimu základní platby a které má k dispozici ke dni stanovenému členským státem. Uvedený den nesmí být pozdější než den, který daný členský stát stanovil pro změnu této žádosti o podporu.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které stanoví další pravidla pro zavedení režimu základní platby v členských státech, které používaly režim jednotné platby na plochu.

4.  Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla týkající se žádostí o přiznání platebních nároků předložených v roce přiznání platebních nároků, pokud nemohly být tyto nároky dosud definitivně stanoveny a pokud je přiznání ovlivněno zvláštními okolnostmi.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

Článek 40

Hodnota platebních nároků

1.  V prvním roce provádění režimu základní platby členské státy vypočtou jednotkovou hodnotu platebních nároků tak, že pevný procentní podíl vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro každý příslušný rok vydělí počtem platebních nároků v prvním roce provádění režimu základní platby, s výjimkou platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.

Pevný procentní podíl uvedený v prvním pododstavci se vypočte tak, že se vnitrostátní strop pro režim základní platby stanovený pro první rok provádění režimu základní platby v souladu s čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení nebo regionální strop pro režim základní platby stanovený v souladu s čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení po uplatnění lineárního snížení podle čl. 23 odst. 1 nebo případně č. 30 odst. 2 vydělí vnitrostátním stropem pro první rok provádění režimu základní platby stanoveným v příloze II. Počet platebních nároků se vyjádří číslem, které odpovídá počtu hektarů.

▼C1

2.  Odchylně od metody výpočtu uvedené v odstavci 1 se členské státy mohou rozhodnout odlišit hodnotu platebních nároků v prvním roce provádění režimu základní platby vyloučením nároků přiznaných pro každý příslušný rok z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy na základě jejich původní jednotkové hodnoty.

▼B

3.  Původní jednotková hodnota platebních nároků podle odstavce 2 se stanoví tak, že se pevný procentní podíl celkové hodnoty podpory před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, s výjimkou podpor podle článků 41, 43, 48 a 50 a hlavy IV tohoto nařízení, kterou zemědělec obdržel podle tohoto nařízení pro kalendářní rok, který předchází provádění režimu základní platby, vydělí počtem platebních nároků přiznaných uvedenému zemědělci v prvním roce provádění režimu základní platby, s výjimkou platebních nároků přiznaných z vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy.

Uvedený pevný procentní podíl se vypočte tak, že vnitrostátní strop režimu základní platby, který se pro první rok provádění režimu základní platby stanoví v souladu s čl. 22 odst. 1 nebo regionální strop tohoto režimu v souladu s čl. 23 odst. 2 tohoto nařízení, se po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 nebo případně 23 odst. 2 vydělí celkovou hodnotou podpory, s výjimkou podpor podle článků 41, 43, 48 a 50 a hlavy IV tohoto nařízení, pro kalendářní rok, který předchází provádění režimu základní platby v daném členském státě nebo regionu, před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013.

4.  Při použití odstavce 2 učiní členské státy v souladu s obecnými zásadami práva Unie kroky ke sbližování hodnot platebních nároků na vnitrostátní nebo regionální úrovni. Za tímto účelem stanoví členské státy kroky, které mají být učiněny, a způsob výpočtu, který se má použít, a oznámí je Komisi do 1. srpna roku, který předchází provádění režimu základní platby. Tyto kroky zahrnují každoroční postupné úpravy původní hodnoty platebních nároků podle odstavce 3 v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii, počínaje prvním rokem provádění režimu základní platby.

V prvním roce provádění režimu základní platby informují členské státy zemědělce o hodnotě jejich nároků vypočtené podle tohoto článku pro každý rok v rámci období, na které se vztahuje toto nařízení.

5.  Pro účely odstavce 3 může členský stát na základě objektivních kritérií stanovit, že v případě prodeje, postoupení či skončení pronájmu zemědělských ploch v celém či v částečném rozsahu po dni stanoveném podle čl. 36 odst. 5 a přede dnem stanoveným podle čl. 33 odst.1, se má zvýšení hodnoty platebních nároků, které by byly dotyčnému zemědělci přiznány nebo jeho část, převést do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy, pokud by toto zvýšení vedlo k neočekávaným ziskům pro dotyčného zemědělce.

Uvedená objektivní kritéria se stanoví tak, aby bylo zajištěno rovné zacházení se zemědělci a aby se zabránilo narušení trhu a hospodářské soutěže, a zahrnují alespoň:

KAPITOLA 2

Redistributivní platba

Článek 41

Obecná pravidla

1.  Členské státy mohou do 1. srpna příslušného roku rozhodnout, že poskytnou od následujícího roku roční platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v rámci režimu základní platby uvedeného v kapitole 1 oddílech 1,2,3 a 5 nebo v rámci režimu jednotné platby na plochu uvedeného v kapitole I oddílu 4 (dále jen „redistributivní platba“).

Členské státy oznámí Komisi toto rozhodnutí ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci.

2.  Členské státy, které se rozhodly používat režim základní platby na regionální úrovni v souladu s článkem 23, mohou provádět redistributivní platbu na regionální úrovni.

3.  Aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně, snižování plateb v souladu s článkem 11 a lineárních snížení uvedených v článku 7 tohoto nařízení a uplatňování článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, poskytuje se každoročně redistributivní platba po aktivaci platebních nároků zemědělcem nebo v členských státech, které uplatňují článek 36 tohoto nařízení, poté, co příslušný zemědělec ohlásí v rámci režimu jednotné platby na plochu způsobilé hektary.

4.  Redistributivní platbu vypočítají každoročně členské státy tak, že hodnotu, kterou stanoví příslušný členský stát a která nepřesáhne 65 % průměrné vnitrostátní nebo regionální platby na hektar, vynásobí počtem platebních nároků uplatněných zemědělcem v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v souladu s čl. 36 odst. 2. Počet těchto platebních nároků nebo hektarů nesmí přesáhnout maximum stanovené členskými státy, které nesmí být vyšší než 30 hektarů, nebo průměrnou velikost zemědělských podniků podle přílohy VIII, pokud v dotyčném členském státě tato průměrná velikost přesahuje 30 hektarů.

5.  Pokud jsou dodrženy maximální limity stanovené v odstavci 1, členské státy mohou na vnitrostátní úrovni zavést odstupňovanou škálu hodnot v rámci počtu hektarů stanovených v souladu s uvedeným odstavcem, která se uplatní stejně u všech zemědělců.

6.  Vnitrostátní průměrnou platbu na hektar uvedenou v odstavci 4 tohoto článku určují členské státy na základě vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu způsobilých hektarů ohlášených v souladu s článkem čl. 33 odst. 1 nebo 36 odst. 2 v roce 2015.

Regionální průměrnou platbu na hektar uvedenou v odstavci 4 tohoto článku určují členské státy tak, že použijí podíl vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II pro kalendářní rok 2019 a počtu způsobilých hektarů ohlášených v dotčeném regionu v souladu s čl. 33 odst. 1 v roce 2015. Pro každý region se tento podíl vypočte tak, že se příslušný regionální strop stanovený v souladu s čl. 23 odst. 2 vydělí vnitrostátním stropem stanoveným podle čl. 22 odst. 1 po uplatnění lineárního snížení podle čl. 30 odst. 1 v případě, že se nepoužije odstavec 2 uvedeného článku.

7.  Členské státy zajistí, aby zemědělcům, u nichž je zjištěno, že po 18. říjnu 2011 rozdělili svůj zemědělský podnik za jediným účelem, a to využít redistributivní platby, nebyly poskytnuty žádné výhody podle této kapitoly. Výše uvedené se vztahuje i na zemědělce, jejichž podniky vznikly tímto rozdělením.

8.  V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit maximální počet platebních nároků nebo hektarů uvedených v odstavci 4 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že se podílely na posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.

Článek 42

Finanční ustanovení

1.  Členské státy mohou ke dni uvedenému v čl. 41 odst. 1 rozhodnout, že na financování redistributivní platby použijí až 30 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II. Do uvedeného dne oznámí toto rozhodnutí Komisi.

2.  Na základě procentního podílu vnitrostátního stropu, který mají členské státy použít v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, přijme Komise prováděcí akty, které stanoví každoročně odpovídající stropy pro redistributivní platbu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

KAPITOLA 3

Platba na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí

Článek 43

Obecná pravidla

1.  Zemědělci, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu, musejí dodržovat na všech svých způsobilých hektarech ve smyslu čl. 32 odst. 2 až 5 zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí uvedené v odstavci 2 tohoto článku a nebo rovnocenné postupy uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

2.  Zemědělskými postupy příznivými pro klima a životní prostředí se rozumějí tyto postupy:

3.  Rovnocennými postupy jsou postupy, které zahrnují podobné postupy, jež ve srovnání s jedním nebo několika postupy uvedenými v odstavci 2 představují stejnou nebo vyšší míru přínosu pro klima a životní prostředí. Tyto rovnocenné postupy a postupy podle odstavce 2, s nimiž jsou rovnocenné, jsou uvedeny v příloze IX a vztahují se na ně:

4.  Rovnocenné postupy podle odstavce 3 nemohou být předmětem dvojího financování.

5.  Členské státy mohou rozhodnout, případně též na regionální úrovni, že omezí volbu zemědělců využívat možnosti uvedené v odst. 3 písm. a) a b).

6.  Členské státy mohou rozhodnout, případně též na regionální úrovni, že zemědělci splní všechny své příslušné povinnosti podle odstavce 1 v souladu s celostátními nebo regionálními systémy ekologické certifikace uvedenými v odst. 3 písm. b).

7.  S výhradou rozhodnutí členských států podle odstavců 5 a 6 může zemědělec použít jeden nebo více z postupů uvedených v odst. 3 písm. a), pouze pokud tyto postupy zcela nahradí související postupy podle odstavce 2. Zemědělec může použít systémy certifikace podle odst. 3 písm. b), pouze pokud tyto systémy zahrnují celou povinnost podle odstavce 1.

8.  Členské státy oznámí Komisi svá rozhodnutí podle odstavců 5 a 6 a konkrétní závazky nebo systémy certifikace, které mají v úmyslu použít jako rovnocenné postupy ve smyslu odstavce 3.

Komise posoudí, zda postupy obsažené v konkrétních závazcích nebo systémech certifikace jsou zahrnuty na seznamu uvedeném v příloze IX, a pokud se domnívá, že tomu tak není, uvědomí o tom členský stát prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 71 odst. 2 nebo 3. Pokud Komise členský stát uvědomí, že dané postupy nejsou na seznamu uvedeném v příloze IX zahrnuty, členský stát neuzná jako rovnocenné postupy ve smyslu odstavce 3 tohoto článku konkrétní závazky nebo systémy certifikace, které jsou předmětem oznámení Komisi.

9.  Aniž jsou dotčeny odstavce 10 a 11 tohoto článku a uplatňování finanční kázně, lineárních snížení v souladu s článkem 7 tohoto nařízení a použití článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, poskytují členské státy platbu uvedenou v této kapitole zemědělcům, kteří dodržují postupy uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které jsou pro ně relevantní, a v rozsahu, ve kterém tito zemědělci dodržují postupy podle článků 44, 45 a 46 tohoto nařízení.

Tato platba se poskytuje formou roční platby na způsobilý hektar ohlášený v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2, formou roční platby na způsobilý hektar hlášený v rámci režimu jednotné platby na plochu; výše této podpory se vypočítá každoročně vydělením částky vyplývající z použití článku 47 celkovým počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2 v daném členském státě či regionu.

Odchylně od druhého pododstavce mohou členské státy, které se rozhodly uplatnit čl. 25 odst. 2, rozhodnout, že poskytnou platbu uvedenou v tomto odstavci ve formě procentního podílu z celkové hodnoty platebních nároků, které příslušný zemědělec aktivoval v souladu s čl. 33 odst. 1 pro každý příslušný rok.

Pro jednotlivé roky a jednotlivé členské státy nebo regiony se uvedený procentní podíl vypočte tak, že částka vyplývající z použití článku 47 se vydělí celkovou hodnotou všech platebních nároků aktivovaných v souladu s čl. 33 odst. 1 v daném členském státě nebo regionu.

10  Zemědělci, jejichž zemědělské podniky se zcela nebo zčásti nacházejí v oblastech, na které se vztahují směrnice 92/43/EHS, 2000/60/ES nebo 2009/147/ES, mají nárok na platbu podle této kapitoly, pokud dodržují postupy uvedené v této kapitole tak, aby byly v dotyčném podniku slučitelné s cíli uvedených směrnic.

11.  Zemědělci, kteří splňují požadavky stanovené v čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007, pokud jde o ekologické zemědělství, jsou tím oprávněni k platbě uvedené v této kapitole.

První pododstavec se použije pouze na jednotky zemědělského podniku, které se používají pro ekologickou produkci v souladu s článkem 11 nařízení (ES) č. 834/2007.

12.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které:

13.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro postup oznamování, včetně lhůt pro podávání žádostí, a posuzování Komisí podle odstavce 8.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

Článek 44

Diverzifikace plodin

1.  Pokud orná půda zemědělce zahrnuje plochu mezi 10 a 30 hektary a po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí na ní být pěstovány alespoň dvě různé plodiny. Hlavní plodina se nesmí pěstovat na více než 75 % plochy této orné půdy.

Pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 30 hektarů a po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí na ní být pěstovány alespoň tři různé plodiny. Hlavní plodina se nesmí pěstovat na více než 75 % plochy této orné půdy a dvě hlavní plodiny nesmí společně pokrývat více než 95 % plochy této orné půdy.

▼M9

2.  Aniž je dotčen počet plodin požadovaný podle odstavce 1, maximální prahové hodnoty v nich uvedené se nepoužijí na zemědělské podniky, kde trávy nebo jiné bylinné pícniny nebo půda ponechaná ladem či osetá plodinami pěstovanými po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu ve vodě pokrývají více než 75 % plochy orné půdy. V tomto případě nesmí hlavní plodina na zbývající ploše orné půdy pokrývat více než 75 % této zbývající plochy orné půdy kromě případu, kdy je tato zbývající plocha pokryta travami nebo jinými bylinnými pícninami nebo kdy je půdou ponechanou ladem.

▼B

3.  Odstavce 1 a 2 se nevztahují na zemědělské podniky,

▼M9

▼B

4.  Pro účely tohoto článku se „plodinou“ rozumí:

▼M9

Kultury ozimu a jarní plodiny se však považují za odlišné plodiny, přestože náležejí do stejného rodu. Pšenice setá špalda se považuje za plodinu odlišnou od plodin náležejících do stejného rodu.

▼B

5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o:

Článek 45

Trvalé travní porosty

1.  Členské státy určí trvalé travní porosty, které jsou environmentálně citlivé v oblastech, na které se vztahují směrnice 92/43/EHS nebo 2009/147/ES, včetně rašelinišť a mokřadů v těchto oblastech, které vyžadují přísnou ochranu pro splnění cílů uvedených směrnic.

Pro zajištění ochrany trvalých travních porostů, které jsou cenné z environmentálního hlediska, mohou členské státy rozhodnout, že určí další citlivé oblasti nacházející se mimo oblasti, na které se vztahují směrnice 92/43/EHS nebo 2009/147/ES, včetně trvalých travních porostů na půdách bohatých na uhlík.

Zemědělci nepřemění a nezorají trvalé travní porosty, které se nacházejí v oblastech určených členskými státy podle prvního a případně druhého pododstavce.

2.  Členské státy zajistí, aby poměr ploch s trvalými travními porosty k celkové zemědělské ploše ohlášené zemědělci v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 neklesl o více než 5 % v porovnání s referenčním poměrem, který určí členské státy v roce 2015 tak, že plochy s trvalými travními porosty uvedené v druhém pododstavci písm. a) tohoto odstavce vydělí celkovou zemědělskou plochou uvedenou v písm. b) uvedeného pododstavce:

Pro účely stanovení referenčního poměru uvedeného v prvním pododstavci se rozumí:

Referenční poměr trvalých travních porostů se přepočítá v případech, kdy zemědělci, na které se vztahují povinnosti podle této kapitoly, jsou povinni obnovit na půdě trvalé travní porosty v roce 2015 nebo 2016 v souladu s článkem 93 nařízení (EU) č. 1306/2013. V takových případech se tyto plochy připočtou k plochám s trvalými travními porosty podle druhého pododstavce písm. a) tohoto odstavce.

Poměr trvalých travních porostů se stanoví každoročně na základě ploch, které zemědělci, na něž se vztahují povinnosti podle této kapitoly, ohlásili v uvedeném roce v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

Povinnost podle tohoto odstavce se uplatní na celostátní, regionální nebo příslušné subregionální úrovni. Členské státy mohou rozhodnout, že povinnost zachovat trvalé travní porosty uplatní na úrovni zemědělského podniku, aby zajistily, že poměr trvalých travních porostů neklesne o více než 5 %. Členské státy každé takové rozhodnutí oznámí Komisi do 1. srpna 2014.

Členské státy referenční poměr a poměr uvedený v tomto odstavci oznámí Komisi.

3.  Pokud se zjistí, že poměr uvedený v odstavci 2 se na regionální nebo subregionální či případně celostátní úrovni snížil o více než 5 %, stanoví dotčený členský stát na úrovni zemědělského podniku povinnost obnovit na půdě trvalé travní porosty pro ty zemědělce, kteří disponují půdou, jež byla původně využívána jako stálé pastviny nebo půda s trvalými travními porosty a poté přeměněna na půdu využívanou k jiným účelům během určité doby v minulosti.

Pokud však rozloha ploch s trvalými travními porosty vyjádřená v absolutních hodnotách stanovených v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) je zachována v rámci určitých mezí, považuje se povinnost uvedená v odst. 2 prvním pododstavci za splněnou.

4.  Odstavec 3 se nepoužije, je-li pokles pod dané prahové hodnoty důsledkem zalesnění, které je slučitelné se životním prostředím a nezahrnuje výsadbu rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích, vánočních stromků nebo rychle rostoucích stromů pěstovaných pro výrobu energie.

5.  S cílem zajistit, aby se zachoval poměr trvalých travních porostů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se stanoví podrobná pravidla pro zachování trvalých travních porostů, včetně pravidel pro obnovu původního stavu v případě nedodržení povinnosti podle odstavce 1 tohoto článku, pravidel pro členské státy týkajících se stanovení povinnosti pro zemědělské podniky zachovat trvalé travní porosty podle odstavců 2 a 3 a úpravy referenčního poměru uvedeného v odstavci 2, která by se mohla stát nezbytnou.

6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o:

7.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví meze uvedené v odstavci 3 druhém pododstavci tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

Článek 46

Plocha využívaná v ekologickém zájmu

▼M9

1.  Pokud orná půda zemědělského podniku pokrývá více než 15 hektarů, zemědělci zajistí, aby od 1. ledna 2015 plocha odpovídající alespoň 5 % orné půdy zemědělského podniku, kterou zemědělec ohlásil v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013, a pokud je členský stát považuje za plochy využívané v ekologickém zájmu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, včetně ploch uvedených v uvedeném odstavci písm. c), d), g), h), k) a l) byla plochou využívanou v ekologickém zájmu.

▼B

Procentní podíl uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce se může zvýšit z 5 % na 7 % prostřednictvím legislativního aktu Evropského parlamentu a Rady podle čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU.

Do 31. března 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o provádění prvního pododstavce tohoto odstavce, k níž případně připojí návrh legislativního aktu uvedeného v druhém pododstavci.

2.  Do 1. srpna 2014 členské státy rozhodnou, že za plochy využívané v ekologickém zájmu se má považovat jedna nebo více z těchto ploch:

▼M9

▼M9

S výjimkou ploch zemědělského podniku uvedených v prvním pododstavci písm. g), h), k) a l) tohoto odstavce musí být plocha využívaná v ekologickém zájmu umístěna na orné půdě zemědělského podniku. V případě ploch uvedených v prvním pododstavci písm. c) a d) tohoto odstavce může plocha využívaná v ekologickém zájmu rovněž přiléhat k orné půdě zemědělského podniku, kterou zemědělec ohlásil v souladu s čl. 72 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013.

▼B

3.  S cílem zjednodušit správu a zohlednit vlastnosti jednotlivých druhů ploch využívaných v ekologickém zájmu uvedených v prvním pododstavci odstavce 2 a usnadnit jejich měření mohou členské státy při výpočtu celkového počtu hektarů, které v zemědělském podniku představují plochu využívanou v ekologickém zájmu, použít přepočítací nebo váhové koeficienty uvedené v příloze X. Pokud členský stát rozhodne, že za plochu využívanou v ekologickém zájmu považuje plochu uvedenou v odst. 2 prvním pododstavci písm. i) nebo jakoukoli jinou plochu, na niž se použije váhový koeficient nižší než 1, je použití váhových koeficientů stanovených v příloze X povinné.

4.  Odstavec 1 se nevztahuje na zemědělské podniky:

▼M9

▼B

5.  Členské státy mohou rozhodnout, že se až polovina procentního podílu plochy využívané v ekologickém zájmu uvedené v odstavci 1 uplatní na regionální úrovni, aby tak získaly plochy využívané v ekologickém zájmu, které spolu sousedí. Členské státy vymezí plochy a povinnosti zúčastněných zemědělců nebo skupin zemědělců. Cílem vymezení ploch a povinností je podpořit provádění politik Unie, které souvisejí s životním prostředím, klimatem a biologickou rozmanitostí.

6.  Členské státy mohou zemědělcům, jejichž zemědělské podniky se nacházejí v těsné blízkosti, povolit splnit povinnost uvedenou v odstavci 1 kolektivně (dále jen "kolektivní provádění") za předpokladu, že dotčené plochy využívané v ekologickém zájmu jsou přilehlé. S cílem podpořit provádění politik Unie, které souvisí s životním prostředím, klimatem a biologickou rozmanitostí, mohou členské státy určit oblasti, v nichž je kolektivní provádění možné, a zemědělcům nebo skupinám zemědělců účastnícím se tohoto kolektivního provádění mohou uložit další povinnosti.

Každý zemědělec účastnící se kolektivního provádění zajistí, aby se alespoň 50 % plochy, na niž se vztahuje povinnost uvedená v odstavci 1, nacházelo na půdě jeho zemědělského podniku a bylo v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem. Tohoto kolektivního provádění se účastní nejvýše deset zemědělců.

7.  Členské státy, v nichž více než 50 % celkové plochy půdy pokrývají lesy, mohou rozhodnout, že odstavec 1 tohoto článku se nevztahuje na zemědělské podniky, které se nacházejí v oblastech určených uvedenými členskými státy jako oblasti s přírodními omezeními v souladu s čl. 32 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 1305/2013, pokud více než 50 % plochy územní jednotky uvedené ve druhém pododstavci tohoto odstavce pokrývají lesy a poměr lesní a zemědělské půdy je vyšší než 3:1.

Plocha pokrytá lesy a poměr plochy pokryté lesy a zemědělské plochy se posoudí na úrovni plochy rovnocenné úrovni LAU2 nebo na úrovni jiné jasně vymezené územní jednotky, která zahrnuje jednu konkrétní a souvislou zeměpisnou oblast s obdobnými zemědělskými podmínkami.

8.  Členské státy oznámí Komisi rozhodnutí uvedená v odstavci 2 do 1. srpna 2014 a jakákoli rozhodnutí uvedená v odstavcích 3, 5, 6 nebo 7 do 1. srpna roku předcházejícího jejich uplatňování.

9.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o:

Článek 47

Finanční ustanovení

1.  Na financování platby uvedené v této kapitole použijí členské státy 30 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.

2.  Členské státy uplatní platbu uvedenou v této kapitole na celostátní úrovni.

Členské státy mohou při použití článku 23 rozhodnout, že platbu uplatní na regionální úrovni. V takovém případě použijí v každém regionu podíl stropu stanoveného podle odstavce 3 tohoto článku. Pro každý region se tento podíl vypočítá vydělením příslušného regionálního stropu stanoveného v souladu s čl. 23 odst. 2 vnitrostátním stropem stanoveným podle čl. 22 odst. 1 po uplatnění lineárního snížení stanoveného v čl. 30 odst. 1, pokud se nepoužije odstavec 2 uvedeného článku.

3.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví každoročně odpovídající stropy pro platbu podle této kapitoly. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

KAPITOLA 4

Platba na oblasti s přírodními omezeními

Článek 48

Obecná pravidla

1.  Členské státy mohou poskytnout platbu zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu podle kapitoly 1 a jejichž zemědělské podniky se plně nebo částečně nacházejí v oblastech s přírodními omezeními určených členskými státy v souladu s čl. 32 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 (dále jen „platba na oblasti s přírodními omezeními“).

2.  Členské státy mohou rozhodnout o poskytnutí platby na oblasti s přírodními omezeními na všechny oblasti, které spadají do oblasti působnosti odstavce 1, nebo o omezení platby na některé z oblastí na základě objektivních a nediskriminačních kritérií.

3.  Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, uplatňování finanční kázně, snižování plateb v souladu s článkem 11 a lineárního snížení v souladu s článkem 7 tohoto nařízení a uplatňování článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, platba na oblasti s přírodními omezeními se poskytne každoročně na způsobilý hektar, který se nachází v oblastech, u nichž členský stát rozhodl o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku. Vyplatí se po aktivaci platebních nároků na tyto hektary, jejichž držitelem je dotyčný zemědělec, nebo, v členských státech uplatňujících článek 36 tohoto nařízení, poté, co dotčený zemědělec ohlásí způsobilé hektary.

4.  Platba na oblasti s přírodními omezeními na hektar se vypočte vydělením částky vyplývající z použití článku 49 počtem způsobilých hektarů ohlášených v souladu s čl. 33 odst. 1, nebo čl. 36 odst. 2, které se nacházejí v oblastech, u nichž členský stát rozhodl o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií rovněž stanovit maximální počet hektarů na zemědělský podnik, na které lze poskytnout podporu podle této kapitoly.

5.  Členské státy mohou uplatnit platbu na oblasti s přírodními omezeními na regionální úrovni za podmínek stanovených v tomto odstavci, pokud určily dotčené regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií, a zejména podle povahy jejich přírodního omezení, včetně jeho závažnosti, a jejich agronomických podmínek.

Členské státy rozdělí vnitrostátní strop uvedený v čl. 49 odst. 1 mezi regiony podle objektivních a nediskriminačních kritérií.

Platba na oblasti s přírodními omezeními na regionální úrovni se vypočte vydělením regionálního stropu vypočteného v souladu s druhým pododstavcem tohoto odstavce počtem způsobilých hektarů ohlášených v příslušném regionu v souladu s čl. 33 odst. 1, nebo čl. 36 odst. 2, které se nacházejí v oblastech, u nichž členský stát rozhodl o poskytnutí platby v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.

Článek 49

Finanční ustanovení

1.  Členské státy mohou do 1. srpna 2014 rozhodnout, že na financování platby na oblasti s přírodními omezeními použijí až 5 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II. Do uvedeného dne oznámí každé takové rozhodnutí Komisi.

Členské státy mohou do 1. srpna 2016 přezkoumat a změnit své rozhodnutí s účinkem ode dne 1. ledna 2017. Toto rozhodnutí oznámí do 1. srpna 2016 Komisi.

2.  Na základě procentního podílu vnitrostátního stropu, který mají členské státy použít v souladu s odstavcem 1, Komise přijme prováděcí akty, které každoročně stanoví odpovídající stropy pro platbu na oblasti s přírodními omezeními. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

KAPITOLA 5

Platba pro mladé zemědělce

Článek 50

Obecná pravidla

1.  Členské státy poskytnou roční platbu mladým zemědělcům, kteří mají nárok na platbu v režimu základní platby nebo v režimu jednotné platby na plochu podle kapitoly 1 (dále jen „platba pro mladé zemědělce“).

2.  Pro účely této kapitoly se „mladými zemědělci“ rozumějí fyzické osoby,

3.  Členské státy mohou stanovit další objektivní a nediskriminační kritéria způsobilosti pro mladé zemědělce uplatňovaná na platbu pro mladé zemědělce týkající se náležitých dovedností nebo požadavků ohledně odborné přípravy.

4.  Aniž je dotčeno uplatňování finanční kázně, snižování plateb v souladu s článkem 11 a lineárních snížení v souladu s článkem 7 tohoto nařízení a uplatňování článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013, poskytuje se každoročně platba pro mladé zemědělce poté, co zemědělec aktivuje platební nároky, nebo, v členských státech uplatňujících článek 36 tohoto nařízení, poté, co ohlásí způsobilé hektary.

▼M9

5.  Platba pro mladé zemědělce se poskytuje jednomu zemědělci po dobu pěti let od prvního podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce, pokud je tato žádost podána do pěti let od zřízení podniku uvedeného v odst. 2 písm. a). Toto období pěti let se vztahuje také na zemědělce, kteří obdrželi platbu pro mladé zemědělce na základě žádostí podaných před rokem podání žádosti 2018.

Odchylně od druhé věty prvního pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že u těch mladých zemědělců, kteří podnik uvedený v odst. 2 písm. a) zřídili v období 2010–2013, se má období pěti let zkrátit o počet let, které uplynuly od zřízení podniku uvedeného v odst. 2 písm. a) do prvního podání žádosti o platbu pro mladé zemědělce.

▼B

6.  Členské státy, které neuplatňují článek 36, každý rok vypočtou částku platby pro mladé zemědělce vynásobením počtu nároků, které zemědělec aktivoval v souladu s čl. 32 odst. 1, hodnotou odpovídající:

▼M9

7.  Členské státy uplatňující článek 36 vypočítají každý rok částku platby pro mladé zemědělce tak, že hodnotu odpovídající 25 až 50 % platby v rámci režimu jednotné platby na plochu vypočtené v souladu s článkem 36 vynásobí počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v souladu s čl. 36 odst. 2.

8.  Odchylně od odstavců 6 a 7 tohoto článku mohou členské státy každý rok vypočítat částku platby pro mladé zemědělce tak, že hodnotu odpovídající 25 až 50 % vnitrostátní průměrné platby na hektar vynásobí počtem platebních nároků, jež příslušný zemědělec aktivoval v souladu s čl. 32 odst. 1, nebo počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v souladu s čl. 36 odst. 2.

▼B

Vnitrostátní průměrná platba na hektar se vypočte vydělením vnitrostátního stropu na kalendářní rok 2019 uvedeného v příloze II počtem způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil v roce 2015 v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2.

9.  Členské státy stanoví jednotný maximální limit stanovený pro počet platebních nároků aktivovaných zemědělcem nebo počet způsobilých hektarů, které zemědělec ohlásil. Uvedený limit nesmí být nižší než 25 a vyšší než 90. Při použití odstavců 6, 7 a 8 členské státy dodrží uvedený limit.

▼M9

10.  Namísto uplatnění odstavců 6 až 9 mohou členské státy přidělit jednotlivým zemědělcům roční paušální částku, která se vypočte tak, že se stanovený počet hektarů vynásobí hodnotou odpovídající 25 až 50 % vnitrostátní průměrné platby na hektar stanovené v souladu s odstavcem 8.

▼B

Stanovený počet hektarů podle prvního pododstavce tohoto odstavce se vypočte tak, že se celkový počet způsobilých hektarů, ohlášených v roce 2015 v souladu s čl. 33 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2 mladými zemědělci, kteří žádají o platbu pro mladé zemědělce, vydělí celkovým počtem mladých zemědělců žádajících o uvedenou platbu v roce 2015.

V případě, že dojde ke značné změně počtu mladých zemědělců žádajících o platbu nebo velikosti jejich zemědělských podniků nebo obojímu, může členský stát v kterémkoli roce následujícím po roce 2015 stanovený počet hektarů vypočíst znovu.

Roční paušální částka, kterou lze poskytnout zemědělci, nesmí překročit celkovou výši jeho základní platby před uplatněním článku 63 nařízení (EU) č. 1306/2013 v daném roce.

11  S cílem zajistit ochranu práv příjemců podpory a zabránit diskriminaci mezi nimi je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o podmínky, za jakých může být právnická osoba považována za způsobilou k získání platby pro mladé zemědělce.

Článek 51

Finanční ustanovení

1.  Na financování platby pro mladé zemědělce použijí členské státy procentní podíl ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, který nesmí být vyšší než 2 %. Členské státy oznámí odhadovaný procentní podíl potřebný k financování uvedené platby Komisi do 1. srpna 2014.

Členské státy mohou každoročně do 1. srpna zrevidovat svůj odhadovaný procentní podíl s účinkem od roku následujícího po tomto přezkumu. Tento zrevidovaný procentní podíl oznámí Komisi do 1. srpna roku, který předchází roku, v němž se začne přezkoumaný procentní podíl uplatňovat.

2.  Aniž je dotčen 2 % limit stanovený v odstavci 1 tohoto článku, členské státy v příslušném roce financují daný rozdíl na základě použití čl. 30 odst. 7 prvního pododstavce písm. f) nebo na základě použití lineárního snížení na všechny platby, které mají být poskytnuty všem zemědělcům v souladu s článkem 32 nebo s čl. 36 odst. 2, nebo na základě kombinace obou těchto metod, pokud celková částka platby pro mladé zemědělce, o niž je zažádáno v členském státě v daném roce, překročí strop stanovený podle odstavce 4 tohoto článku a pokud je tento strop nižší než uvedený limit.

3.  Pokud celková částka platby pro mladé zemědělce, o niž je zažádáno v členském státě v daném roce, překročí strop stanovený podle odstavce 4 tohoto článku a pokud tento strop činí 2 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, použijí členské státy lineární snížení u částek, které mají být vyplaceny podle článku 50, aby byl tento strop dodržen.

4.  Na základě procentního podílu oznámeného členskými státy podle odstavce 1 tohoto článku přijme Komise prováděcí akty, které každoročně stanoví příslušné stropy pro platbu pro mladé zemědělce.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

HLAVA IV

PODPORA VÁZANÁ NA PRODUKCI

KAPITOLA 1

Dobrovolná podpora vázaná na produkci

Článek 52

Obecná pravidla

1.  Členské státy mohou poskytnout podporu vázanou na produkci zemědělcům za podmínek stanovených v této kapitole (v této kapitole dále jen „podpora vázaná na produkci“).

2.  Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta na tato odvětví a tyto produkty: obiloviny, olejnatá semena, bílkovinné plodiny, luskoviny pěstované na zrno, len, konopí, rýži, skořápkové ovoce, brambory určené pro výrobu škrobu, mléko a mléčné výrobky, osiva, skopové a kozí maso, hovězí a telecí maso, olivový olej, bource morušového, sušená krmiva, chmel, cukrovou řepu, cukrovou třtinu a čekanku, ovoce a zeleninu a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích.

3.  Podpora vázaná na produkci může být poskytnuta pouze těm odvětvím nebo těm regionům členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví, které jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů, čelí určitým obtížím.

4.  Odchylně od odstavce 3 se podpora vázaná na produkci může poskytnout také zemědělcům, kteří:

▼M9 —————

▼M9

6.  Vázaná podpora je režim omezující produkci, který je poskytován formou roční platby na základě stanovených ploch a výnosů nebo stanoveného počtu zvířat a který dodržuje finanční stropy, jež mají členské státy určit pro každé opatření a oznámit Komisi.

▼B

7.  V případě právnické osoby či skupiny fyzických nebo právnických osob mohou členské státy uplatnit omezení uvedená v odstavci 6 na úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro jednotlivé členy práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří mají postavení vedoucího podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářský, sociální a daňový status, za předpokladu, že se podílely na posílení zemědělských struktur dotčených právnických osob nebo skupin.

8.  Podpora vázaná na produkci poskytnutá podle tohoto článku musí být v souladu s dalšími opatřeními a politikami Unie.

9.  S cílem zajistit účinné a cílené využívání prostředků Unie a zabránit dvojímu financování v rámci jiných podobných nástrojů podpory je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které stanoví:

▼M9

10.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70 doplňující toto nařízení, pokud jde o opatření, která mají zamezit tomu, aby příjemci dobrovolné podpory vázané na produkci trpěli následky strukturální nerovnováhy na trhu v daném odvětví. Tyto akty v přenesené pravomoci mohou členským státům umožnit rozhodnout, že tuto podporu lze až do roku 2020 vyplácet na základě jednotek objemu produkce, na něž byla dobrovolná podpora vázaná na produkci poskytována v minulém referenčním období.

▼B

Článek 53

Finanční ustanovení

1.  Členské státy mohou do 1. srpna roku předcházejícího prvnímu roku provádění této podpory rozhodnout, že na financování dobrovolné podpory vázané na produkci použijí až 8 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 13 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II za předpokladu, že:

3.  Procentní podíl ročního vnitrostátního stropu uvedeného v odstavcích 1 a 2 může být navýšen o dva procentní body pro ty členské státy, které se rozhodnou použít alespoň 2 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II za účelem podpory produkce bílkovinných plodin podle této kapitoly.

4.  Odchylně od odstavců 1 a 2 členské státy, které v průběhu alespoň jednoho roku v období 2010-2014 přidělily více než 10 % částky, kterou měly k dispozici na poskytnutí přímých plateb podle hlav III, IV s výjimkou její kapitoly 1 oddílu 6 a hlavy V nařízení (ES) č. 73/2009 na financování:

mohou rozhodnout, že použijí více než 13 % svého ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení po schválení Komisí v souladu s článkem 55 tohoto nařízení.

5.  Odchylně od procentních podílů stanovených v odstavcích 1 až 4 mohou členské státy rozhodnout, že použijí až 3 miliony EUR ročně na financování podpory vázané na produkci.

▼M9

6.  Členské státy mohou každoročně do 1. srpna přezkoumat své rozhodnutí podle této kapitoly a rozhodnout s účinkem od následujícího roku:

Členské státy oznámí Komisi každé takové rozhodnutí ve lhůtě uvedené v prvním pododstavci.

▼B

7.  Na základě rozhodnutí přijatého jednotlivými členskými státy podle odstavců 1 až 4 tohoto článku, přijme Komise prováděcí akty, které každoročně stanoví odpovídající stropy pro podpory vázané na produkci. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

Článek 54

Oznámení

1.  Členské státy oznámí rozhodnutí uvedená v článku 53 Komisi ve lhůtách stanovených v uvedeném článku. S výjimkou rozhodnutí podle čl. 53 odst. 6 písm. c) musí oznámení obsahovat informace o dotčených regionech, vybraných druzích zemědělské činnosti nebo odvětvích a výši podpory, která má být poskytnuta.

2.  Rozhodnutí uvedená v čl. 53 odst. 2 a 4, nebo případně v čl. 53 odst. 6 písm. a) musejí obsahovat podrobný popis konkrétní situace v daném regionu a zvláštních vlastností druhů zemědělské činnosti nebo zvláštních zemědělských odvětví, kvůli kterým je procentní podíl uvedený v čl. 53 odst. 1 nedostatečný pro řešení těžkostí uvedených v čl. 52 odst. 3 a které odůvodňují vyšší úroveň podpory.

Článek 55

Schválení Komisí

1.  Komise přijme prováděcí akty bez použití postupu uvedeného v čl. 71 odst. 2 nebo 3, kterými schválí rozhodnutí uvedené v čl. 53 odst. 4, nebo případně v čl. 53 odst. 6 písm. a), pokud se v dotčeném odvětví nebo regionu prokáže jedna z těchto potřeb:

2.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro postup posuzování a schvalování rozhodnutí uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

KAPITOLA 2

Zvláštní podpora pro bavlnu

Článek 56

Oblast působnosti

Podpora se poskytuje zemědělcům, kteří produkují bavlnu kódu KN 5201 00 , za podmínek stanovených v této kapitole („zvláštní podpora pro bavlnu“).

Článek 57

Způsobilost

1.  Zvláštní podpora pro bavlnu se poskytuje na způsobilý hektar plochy oseté bavlnou. Na plochu lze poskytnout podporu, pouze pokud se tato plocha nachází na zemědělské půdě schválené členským státem pro pěstování bavlny, je oseta odrůdami povolenými členským státem a skutečně sklizena za běžných vegetačních podmínek.

Zvláštní podpora pro bavlnu se vyplácí na bavlnu řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

2.  Členské státy schvalují půdu a povolují odrůdy uvedené v odstavci 1 v souladu s pravidly a podmínkami, které mají být přijaty podle odstavce 3.

3.  S cílem zajistit účinnou správu zvláštní podpory pro bavlnu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o pravidla a podmínky pro schválení půdy a povolení odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu.

4.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla pro postup schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu a pro oznamování informací producentům v souvislosti s tímto schválením a povolením. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

Článek 58

Základní plochy, stanovené výnosy a referenční částky

1.  Stanoví se tyto vnitrostátní základní plochy:

2.  Stanoví se tyto výnosy v referenčním období:

3.  Částka zvláštní podpory na způsobilý hektar plochy se vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:

4.  Pokud plocha, na kterou lze poskytnout podporu, osetá bavlnou přesáhne v daném členském státě a v daném roce základní plochu uvedenou v odstavci 1, sníží se částka uvedená v odstavci 3 pro daný členský stát poměrně k překročení základní plochy.

5.  S cílem umožnit uplatňování zvláštní podpory pro bavlnu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o pravidla týkající se podmínek pro poskytnutí této podpory, požadavků způsobilosti a agronomických postupů.

6.  Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví pravidla pro výpočet snížení podle odstavce 4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

Článek 59

Schválené mezioborové organizace

1.  Pro účely této kapitoly se „schválenou mezioborovou organizací“ rozumí právní subjekt složený ze zemědělců produkujících bavlnu a nejméně jedné vyzrňovací stanice, provádějící činnosti jako:

2.  Členský stát, v němž jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí mezioborové organizace, které splňují kritéria, jež budou stanovena podle odstavce 3.

3.  S cílem zajistit účinné uplatňování zvláštní podpory pro bavlnu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, které stanoví:

Článek 60

Poskytování podpory

1.  Zemědělcům se poskytuje zvláštní podpora pro bavlnu na způsobilý hektar, jak je stanoveno v článku 58.

2.  V případě zemědělců, kteří jsou členy schválené mezioborové organizace, se zvláštní podpora pro bavlnu na způsobilý hektar v rámci základní plochy stanovené v čl. 58 odst. 1, zvýší o částku 2 EUR.

HLAVA V

REŽIM PRO MALÉ ZEMĚDĚLCE

Článek 61

Obecná pravidla

1.  Členské státy mohou zavést režim pro malé zemědělce v souladu s podmínkami stanovenými v této hlavě (dále jen „režim pro malé zemědělce“).

Pro účast v režimu pro malé zemědělce se mohou rozhodnout zemědělci, kteří jsou v roce 2015 držiteli vlastních nebo pronajatých platebních nároků, nebo, v členských státech uplatňujících článek 36, kteří podají žádost v rámci režimu jednotné platby na plochu a splňují minimální požadavky stanovené v čl. 10 odst. 1.

▼C1

2.  Platby v režimu pro malé zemědělce nahradí přímé platby, které mají být poskytnuty podle hlav III a IV.

První pododstavec se nepoužije, pokud členský stát zvolí způsob platby uvedený v čl. 63 odst. 2 prvním pododstavci písm. a). V takovém případě se na platbu vztahují příslušné podmínky stanovené v hlavách III a IV, aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku.

▼B

3.  Zemědělci účastnící se režimu pro malé zemědělce jsou osvobozeni od dodržování zemědělských postupů uvedených v hlavě III kapitole 3.

4.  Zemědělcům, u nichž se prokáže, že po 18. říjnu 2011 uměle vytvořili podmínky, aby mohli využívat režimu pro malé zemědělce, se neposkytne žádná z výhod stanovených v této hlavě.

Článek 62

Účast

1.  Zemědělci, kteří se chtějí režimu pro malé zemědělce účastnit, podají žádost do dne, který stanoví členské státy, který nesmí být pozdější než 15. října 2015. Den stanovený členskými státy však nesmí být dřívější než poslední den pro podání žádosti v rámci režimu základní platby nebo režimu jednotné platby na plochu.

Zemědělci, kteří nepožádali o účast v režimu pro malé zemědělce do dne stanoveného členským státem nebo se rozhodli z tohoto režimu vystoupit po tomto dni, nebo kteří byli vybráni k podpoře podle čl. 19 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1305/2013, nejsou nadále oprávněni se uvedeného režimu účastnit.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy stanovit, že zemědělci, v jejichž případě je částka přímých plateb podle hlav III a IV nižší než maximální částka stanovená členským státem podle článku 63, budou do režimu pro malé zemědělce zařazeni automaticky, pokud se do dne stanoveného členským státem v souladu s odstavcem 1 nebo v jakémkoli následujícím roce výslovně nerozhodnou z tohoto režimu vystoupit. Členské státy, které této možnosti využijí, informují včas příslušné zemědělce o jejich právu vystoupit z daného režimu.

3.  Každý členský stát zajistí, aby odhad výše platby uvedené v článku 63 byl zemědělcům sdělen včas přede dnem stanoveným členským státem pro podání žádosti nebo vystoupení.

Článek 63

Výše platby

1.  Členské státy stanoví výši roční platby pro každého zemědělce účastnícího se režimu pro malé zemědělce na úrovni jedné z těchto částek:

Částky uvedené v prvním pododstavci písm. a) nebo b) nesmí být nižší než 500 EUR a nesmí být vyšší než 1 250  EUR.

Pokud v důsledku uplatňování prvního pododstavce písm. a) a b) je částka nižší než 500 EUR nebo vyšší než 1 250  EUR, zaokrouhlí se tato částka nahoru, nebo dolů tak, aby bylo dosaženo minimální nebo maximální částky.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že zúčastněným zemědělcům poskytnou:

▼C1

▼B

Částka uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) nesmí přesáhnout částku stanovenou uvedeným členským státem v rozmezí 500 a 1 250  EUR.

Pokud v důsledku uplatňování prvního pododstavce písm. a) a b) je částka nižší než 500 EUR, může dotčený členský stát rozhodnout o zaokrouhlení této částky na 500 EUR.

3.  Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou být na Kypru, v Chorvatsku, na Maltě a ve Slovinsku částky uvedené ve zmíněných odstavcích stanoveny v nižší hodnotě než 500 EUR, ale nejméně ve výši 200 EUR, nebo, v případě Malty, nejméně ve výši 50 EUR.

Článek 64

Zvláštní podmínky

1.  Během účasti v režimu pro malé zemědělce:

2.  Platební nároky aktivované v roce 2015 podle článků 32 a 33 zemědělcem, který se účastní režimu pro malé zemědělce, se považují za nároky aktivované po dobu trvání účasti zemědělce v tomto režimu.

Vlastněné nebo pronajaté platební nároky, jichž je zemědělec držitelem během své účasti v tomto režimu, se nepovažují za nevyužité platební nároky, které se mají vrátit do vnitrostátní rezervy nebo regionální rezervy v souladu s čl. 31 odst. 1 písm. b).

V členských státech, které uplatňují článek 36, se způsobilé hektary ohlášené v roce 2015 v souladu s čl. 36c odst. 2 zemědělcem, který se účastní režimu pro malé zemědělce, považují za hektary ohlášené po dobu trvání účasti zemědělce v tomto režimu.

3.  Odchylně od článku 34 nejsou platební nároky zemědělců účastnících se režimu pro malé zemědělce převoditelné, kromě případu dědictví nebo předpokládaného dědictví.

Zemědělci, kteří formou dědictví nebo předpokládaného dědictví získají platební nároky od zemědělce, který se účastní režimu pro malé zemědělce, jsou způsobilí k účasti v uvedeném režimu, pokud splňují požadavky, aby mohli využívat režim základní platby, a pokud zdědili všechny platební nároky zemědělce, od nějž platební nároky získali.

4.  Pokud členský stát zvolí způsob platby uvedený v čl. 63 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), aniž by použil čl. 63 odst. 2 třetí pododstavec, odstavce 1 a 2, jakož i odst. 3 první pododstavec tohoto článku se nepoužijí.

5.  S cílem zajistit právní jistotu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se stanoví podmínky účasti v režimu v případě změny situace zemědělce, který se režimu účastní.

Článek 65

Finanční ustanovení

1.  Pro financování platby uvedené v této hlavě si členské státy z celkových částek, které jsou k dispozici pro příslušné platby, odečtou částky, na které by měl malý zemědělec nárok:

V členských státech, které zvolily výpočet výše platby podle čl. 63 odst. 2 prvního pododstavce písm. a), se každá částka poměrně sníží, pokud součet těchto částek pro jednotlivého zemědělce přesahuje maximální jimi stanovenou částku.

2.  Rozdíl mezi součtem všech plateb splatných v rámci režimu pro malé zemědělce a celkovou částkou financovanou v souladu s odstavcem 1 se financuje jedním nebo více z těchto způsobů:

3.  Prvky, na jejichž základě se stanovují částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku, zůstávají stejné pro celou dobu trvání účasti zemědělce v režimu pro malé zemědělce, s výjimkou případů, kdy členský stát zvolil stanovení výše roční platby podle čl. 63 odst. 2 prvního pododstavce písm. a).

4.  Pokud celková částka plateb v režimu pro malé zemědělce překročí 10 % ročního vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II, použijí členské státy lineární snížení na částky, které mají být vyplaceny v souladu s touto hlavou, aby byl dodržen uvedený procentní podíl, s výjimkou případů, kdy stanovily výši platby podle čl. 63 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) bez použití čl. 63 odst. 2 třetího pododstavce.

Stejná výjimka se uplatní pro členské státy, které stanovily výši platby podle čl. 63 odst. 2 prvního pododstavce písm. b) bez použití čl. 63 odst. 2 třetího pododstavce, jejichž vnitrostátní strop stanovený v příloze II pro rok 2019 je vyšší než pro rok 2015 a které použily metodu výpočtu uvedenou v čl. 25 odst. 1 nebo čl. 36 odst. 2.

HLAVA VI

NÁRODNÍ RESTRUKTURALIZAČNÍ PROGRAMY PRO ODVĚTVÍ BAVLNY

Článek 66

Použití ročního rozpočtu na restrukturalizační programy

1.  V členských státech, které uplatnily čl. 4 odst. 1 první pododstavec nařízení (ES) č. 637/2008, se příslušný roční rozpočet dostupný podle čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení převede s účinkem ode dne 1. ledna 2014 a bude tvořit dodatečné finanční prostředky Unie na opatření v rámci programů rozvoje venkova, která jsou financována podle nařízení (EU) č. 1305/2013.

2.  V členských státech, které uplatnily čl. 4 odst. 1 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 637/2008, se příslušný roční rozpočet dostupný podle čl. 5 odst. 1 uvedeného nařízení zahrne s účinkem ode dne 1. ledna 2017 do jejich vnitrostátního stropu stanoveného v příloze II tohoto nařízení.

HLAVA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Oznámení a mimořádné situace

Článek 67

Oznamovací povinnost

1.  Pro zajištění řádného uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o nezbytná opatření ohledně oznámení, která mají podávat členské státy Komisi pro účely tohoto nařízení nebo pro účely přezkumu, kontrol, sledování, hodnocení a auditů přímých plateb nebo pro účely splnění požadavků stanovených v mezinárodních dohodách, které byly uzavřeny rozhodnutím Rady, včetně oznamovacích povinností v rámci těchto dohod. Komise přitom zohlední potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů.

Získané informace mohou být ve vhodných případech předávány nebo zpřístupňovány mezinárodním organizacím a příslušným orgánům třetích zemí a mohou být zveřejněny, s výhradou ochrany osobních údajů a oprávněného zájmu podniků na ochraně jejich obchodního tajemství.

2.  Pro zajištění toho, aby oznámení uvedená v odstavci 1 byla rychlá, účinná, přesná a nákladově efektivní, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, kterými se stanoví další pravidla týkající se:

3.  Komise přijme prováděcí akty, které stanoví:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

Článek 68

Zpracování a ochrana osobních údajů

1.  Členské státy a Komise shromažďují osobní údaje pro účely uvedené v čl. 67 odst. 1. Tyto údaje nesmí zpracovávat způsobem, který je s uvedenými účely neslučitelný.

2.  Pokud jsou osobní údaje zpracovávány pro účely sledování a hodnocení podle čl. 67 odst. 1, musejí být anonymizovány a zpracovány pouze v souhrnné podobě.

3.  Osobní údaje se zpracovávají v souladu se směrnicí 95/46/ES a nařízením (ES) č. 45/2001. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v příslušných právních předpisech členských států a Unie.

4.  Členské státy informují subjekty údajů o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv, která jsou stanovena ve směrnici 95/46/ES nebo v nařízení (ES) č. 45/2001.

5.  Tento článek podléhá článkům 111 až 114 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 69

Opatření k řešení konkrétních problémů

1.  K řešení konkrétních problémů přijímá Komise prováděcí akty, které jsou v mimořádných situacích nezbytné a odůvodněné. Tyto prováděcí akty se mohou odchýlit od ustanovení tohoto nařízení v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 71 odst. 2.

2.  Pokud to vyžadují řádně odůvodněné závažné a naléhavé případy, Komise v zájmu řešení takových konkrétních problémů a při současném zajištění kontinuity režimu přímých plateb v případě mimořádných okolností přijme postupem podle čl. 71 odst. 3 okamžitě použitelné prováděcí akty.

3.  Opatření přijatá podle odstavce 1 nebo 2 zůstanou v platnosti po dobu nejdéle dvanácti měsíců. Pokud po uplynutí této doby konkrétní problémy uvedené v daných odstavcích přetrvávají, může Komise v zájmu trvalého řešení předložit vhodné legislativní návrhy.

4.  Komise informuje Evropský parlament a Radu o jakémkoli opatření přijatém podle odstavce 1 nebo 2 do dvou pracovních dnů po jeho přijetí.

KAPITOLA 2

Přenesení pravomocí a prováděcí ustanovení

Článek 70

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

▼M9

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 20 odst. 6, článku 35, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9 a 10, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 64 odst. 5, čl. 67 odst. 1 a 2 a článku 73 je svěřena Komisi na dobu sedmi let ode dne 1. ledna 2014. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 20 odst. 6, článku 35, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9 a 10, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 64 odst. 5, čl. 67 odst. 1 a 2 a článku 73 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který v něm je upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.

▼B

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

▼M9

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 2, čl. 4 odst. 3, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 3, čl. 8 odst. 3, čl. 9 odst. 5, čl. 20 odst. 6, článku 35, čl. 36 odst. 6, čl. 39 odst. 3, čl. 43 odst. 12, čl. 44 odst. 5, čl. 45 odst. 5 a 6, čl. 46 odst. 9, čl. 50 odst. 11, čl. 52 odst. 9 a 10, čl. 57 odst. 3, čl. 58 odst. 5, čl. 59 odst. 3, čl. 64 odst. 5, čl. 67 odst. 1 a 2 a článku 73 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

▼B

Článek 71

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor nazvaný Výbor pro přímé platby. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud v případě aktů uvedených v čl. 24 odst. 11, čl. 31 odst. 2 a čl. 67 odst. 3 výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

KAPITOLA 3

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 72

Zrušení

1.  Nařízení (ES) č. 637/2008 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

V členských státech, které využily možnosti stanovené v čl. 4 odst. 1 druhém pododstavci uvedeného nařízení, však zůstane v platnosti do dne 31. prosince 2017.

2.  Nařízení (ES) č. 73/2009 se zrušuje.

▼M1

Nadále se však používá pro žádosti o podporu týkající se roků pro podání žádosti, které začínají před 1. lednem 2015.

▼B

Aniž je dotčen odstavec 3, odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení nebo nařízení (EU) č. 1306/2013 v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XI tohoto nařízení.

3.  Odkazy na nařízení (ES) č. 73/2009 a (ES) č. 1782/2003 uvedené v tomto nařízení se považují za odkazy na uvedená nařízení ve zněních platných před jejich zrušením.

Článek 73

Přechodná pravidla

S cílem zajistit hladký přechod od režimů stanovených v nařízení (ES) č. 73/2009 k režimům, které jsou stanoveny v tomto nařízení, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 70, pokud jde o nezbytná opatření na ochranu veškerých nabytých práv a oprávněných očekávání zemědělců.

Článek 74

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2015.

Článek 8, čl. 9 odst. 6, čl. 11 odst. 6, článek 14, článek 16, čl. 21 odst. 2 a 3, čl. 22 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 23 odst. 1 první pododstavec, čl. 23 odst. 6, čl. 24 odst. 10, čl. 29, čl. 36 odst. 1 první pododstavec, čl41 odst. 1, čl. 42 odst. 1, čl. 43 odst. 2 a 13, čl. 45 odst. 2 čtvrtý pododstavec, čl. 46 odst. 2 a 8, čl. 32 odst. 1e, čl. 49 odst. 1, čl. 51 odst. 1, článek 53, článek 54, čl. 66 odst. 1, články 67 a 70 a čl. 72 odst. 1 se však použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

▼M6

PŘÍLOHA II

Vnitrostátní stropy uvedené v článku 6

PŘÍLOHA III

Čisté stropy uvedené v článku 7

▼B

PŘÍLOHA IV

PŘÍLOHA V

Finanční ustanovení pro Bulharsko a Rumunsko uvedená v článcích 10, 16 a 18

▼M6

PŘÍLOHA VI

Finanční ustanovení pro Chorvatsko uvedená v článcích 10 a 19

382 600 000  EUR

▼B

PŘÍLOHA VII

PŘÍLOHA VIII

PŘÍLOHA IX

Seznam rovnocenných postupů podle čl. 43 odst. 3

Požadavek: alespoň tři plodiny, s hlavní plodinou maximálně na 75 % výměry, a jeden nebo více z následujících požadavků:

Požadavek: alespoň tři plodiny, s hlavní plodinou maximálně na 75 % výměry, a jeden nebo oba z následujících požadavků:

Požadavek: zachování trvalých travních porostů a současně jeden nebo více z následujících požadavků:

Požadavek: zachování trvalých travních porostů a současně jeden nebo více z následujících požadavků:

Požadavek: následující postupy použité minimálně na procentech orné půdy stanovených v čl. 46 odst. 1

▼M8

PŘÍLOHA X

Přepočítací a váhové koeficienty podle čl. 46 odst. 3

Přepočítací a váhové koeficienty uvedené v čl. 46 odst. 3, jež se použijí u prvků zahrnutých v rovnocenných postupech, jak jsou uvedeny v příloze IX oddíle III

▼B

PŘÍLOHA XI

( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013 kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty („nařízení o jednotné společné organizaci trhů“) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č, 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1601/96, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Viz strana 671 v tomto čísle Úředního věstníku).

( 2 ) Nařízení Komise (ES) č. 1122/2009 ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 73/2009, pokud jde o podmíněnost, modulaci a integrovaný administrativní a kontrolní systém v rámci režimů přímých podpor pro zemědělce stanovených v uvedeném nařízení, a k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde podmíněnost v rámci režimu přímé podpory pro odvětví vína (Úř. věst. L 316, 2.12.2009, s. 65).

( *1 ) Postupy, na které se vztahuje výpočet uvedený v čl. 43 odst. 12 písm. c).