02013R0952 — CS — 12.12.2022 — 004.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269 10.10.2013, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/2339 ze dne 14. prosince 2016, |
L 354 |
32 |
23.12.2016 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/474 ze dne 19. března 2019, |
L 83 |
38 |
25.3.2019 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2019/632 ze dne 17. dubna 2019, |
L 111 |
54 |
25.4.2019 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2399 ze dne 23. listopadu 2022, |
L 317 |
1 |
9.12.2022 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 952/2013
ze dne 9. října 2013,
kterým se stanoví celní kodex Unie
(přepracované znění)
OBSAH |
|
HLAVA I |
OBECNÁ USTANOVENÍ |
KAPITOLA 1 |
Rozsah působnosti celních předpisů, úloha celních orgánů a definice |
KAPITOLA 2 |
Práva a povinnosti osob v souvislosti s celními předpisy |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
KAPITOLA 3 |
Přepočet měn a lhůty |
HLAVA II |
FAKTORY, NA JEJICHŽ ZÁKLADĚ SE UPLATNÍ DOVOZNÍ NEBO VÝVOZNÍ CLO A JINÁ OPATŘENÍ PŘI OBCHODU SE ZBOŽÍM |
KAPITOLA 1 |
Společný celní sazebník a sazební zařazení zboží |
KAPITOLA 2 |
Původ zboží |
|
|
|
|
|
|
KAPITOLA 3 |
Hodnota zboží pro celní účely |
HLAVA III |
CELNÍ DLUH A JISTOTY |
KAPITOLA 1 |
Vznik celního dluhu |
|
|
|
|
|
|
KAPITOLA 2 |
Jistota za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl |
KAPITOLA 3 |
Výběr, platba, vrácení a prominutí částky dovozního nebo vývozního cla |
|
|
|
|
|
|
KAPITOLA 4 |
Zánik celního dluhu |
HLAVA IV |
ZBOŽÍ VSTUPUJÍCÍ NA CELNÍ ÚZEMÍ UNIE |
KAPITOLA 1 |
Vstupní souhrnné celní prohlášení |
KAPITOLA 2 |
Vstup zboží |
|
|
|
|
|
|
HLAVA V |
OBECNÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE CELNÍHO STATUSU, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ DO CELNÍHO REŽIMU, OVĚŘOVÁNÍ, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ A NAKLÁDÁNÍ SE ZBOŽÍM |
KAPITOLA 1 |
Celní status zboží |
KAPITOLA 2 |
Propuštění zboží do celního režimu |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
KAPITOLA 3 |
Ověřování a propuštění zboží |
|
|
|
|
KAPITOLA 4 |
Nakládání se zbožím |
HLAVA VI |
PROPUŠTĚNÍ DO VOLNÉHO OBĚHU A OSVOBOZENÍ OD DOVOZNÍHO CLA |
KAPITOLA 1 |
Propuštění do volného oběhu |
KAPITOLA 2 |
Osvobození od dovozního cla |
|
|
|
|
HLAVA VII |
ZVLÁŠTNÍ REŽIMY |
KAPITOLA 1 |
Obecná ustanovení |
KAPITOLA 2 |
Tranzit |
|
|
|
|
KAPITOLA 3 |
Uskladnění |
|
|
|
|
|
|
KAPITOLA 4 |
Zvláštní účel |
|
|
|
|
KAPITOLA 5 |
Zušlechtění |
|
|
|
|
|
|
HLAVA VIII |
ZBOŽÍ, JEŽ OPUSTILO CELNÍ ÚZEMÍ UNIE |
KAPITOLA 1 |
Formality před výstupem zboží |
KAPITOLA 2 |
Formality při výstupu zboží |
KAPITOLA 3 |
Vývoz a zpětný vývoz |
KAPITOLA 4 |
Výstupní souhrnné celní prohlášení |
KAPITOLA 5 |
Oznámení o zpětném vývozu |
KAPITOLA 6 |
Osvobození od vývozního cla |
HLAVA IX |
ZJEDNODUŠENÍ ELEKTRONICKÝCH SYSTÉMŮ, PŘENESENÍ PRAVOMOCI, POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ |
KAPITOLA 1 |
Vytvoření elektronických systémů |
KAPITOLA 2 |
Zjednodušení při uplatňování celních předpisů |
KAPITOLA 3 |
Přenesení pravomoci a postup projednávání ve výboru |
KAPITOLA 4 |
Závěrečná ustanovení |
PŘÍLOHA |
SROVNÁVACÍ TABULKY |
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 1
Rozsah působnosti celních předpisů, úloha celních orgánů a definice
Článek 1
Předmět a rozsah působnosti
Aniž je dotčeno mezinárodní právo a úmluvy a právní předpisy Unie v jiných oblastech, použije se kodex jednotně na celém celním území Unie.
Článek 2
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284 k upřesnění ustanovení celních předpisů a jejich zjednodušení, pokud jde o celní prohlášení, prokazování celního statusu, použití režimu vnitřního tranzitu Unie, pokud takový režim nemá dopad na správné uplatňování příslušných fiskálních opatření, které se vztahují na obchod se zbožím Unie podle čl. 1 odst. 3. Uvedené akty se mohou zabývat zvláštními okolnostmi vztahujícími se na obchod se zbožím Unie, který se týká pouze jednoho členského státu.
Článek 3
Úloha celních orgánů
Celní orgány odpovídají především za dohled nad mezinárodním obchodem Unie, a přispívají tak ke spravedlivému a volnému obchodu, k provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod, jakož i k celkové bezpečnosti dodavatelského řetězce. Celní orgány přijmou opatření zaměřená zejména na:
ochranu finančních zájmů Unie a jejích členských států;
ochranu Unie před nekalým a nezákonným obchodem při současné podpoře dovolené obchodní činnosti;
zajištění bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území a ochranu životního prostředí, v případě potřeby v úzké spolupráci s jinými orgány; a
zachování řádné rovnováhy mezi celními kontrolami a zjednodušením dovoleného obchodu.
Článek 4
Celní území
Celní území Unie zahrnuje následující území, včetně jejich teritoriálních vod, vnitřních vod a vzdušného prostoru:
Následující území nacházející se mimo území členských států, a to včetně jejich teritoriálních vod, vnitřních vod a vzdušného prostoru, se považují s ohledem na úmluvy a smlouvy, které se na ně vztahují, za součást celního území Unie:
FRANCIE
území Monaka, jak je vymezuje celní úmluva podepsaná v Paříži dne 18. května 1963 (Journal officiel de la République française (Úřední věstník Francouzské republiky) ze dne 27. září 1963, s. 8679);
KYPR
Území výsostných oblastí Spojeného království na Akrotiri a Dhekelii, jak je vymezuje Smlouva o založení Kyperské republiky podepsaná v Nikósii dne 16. srpna 1960 (United Kingdom Treaty Series No 4 (1961) Cmnd. 1252).
Článek 5
Definice
Pro účely kodexu se rozumí:
„celními orgány“ celní správy členských států, jež jsou příslušné pro uplatňování celních předpisů, a jakékoli jiné orgány, které jsou podle vnitrostátních právních předpisů oprávněny uplatňovat některé celní předpisy;
„celními předpisy“ soubor právních předpisů, který tvoří:
kodex a ustanovení, která jej doplňují nebo provádějí, přijatá na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni;
společný celní sazebník;
právní předpisy o systému Unie pro osvobození od cla;
mezinárodní dohody obsahující celní ustanovení, pokud jsou tato ustanovení použitelná v Unii;
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399 ( 1 ) a ustanovení, která jej doplňují nebo provádějí;
„celními kontrolami“ zvláštní úkony prováděné celními orgány za účelem zajištění dodržování celních předpisů a jiných právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, pohyb, uskladnění a konečné užití zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi nebo územími mimo toto území a výskyt a pohyb zboží, které není zbožím Unie, a zboží propuštěného do režimu konečného užití na celním území Unie;
„osobou“ fyzické osoby, právnické osoby a jakékoli sdružení osob, které není právnickou osobou, ale je podle právních předpisů Unie nebo podle vnitrostátních právních předpisů způsobilé k právním úkonům;
„hospodářským subjektem“ osoba, která se v rámci své podnikatelské činnosti zabývá činnostmi, které podléhají celním předpisům;
„celním zástupcem“ každá osoba zmocněná jinou osobou, aby v jednání s celními orgány prováděla úkony a formality vyžadované celními předpisy;
„rizikem“ pravděpodobnost a dopad události, která by mohla nastat v souvislosti se vstupem, výstupem, tranzitem, pohybem nebo konečným užitím zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi či územími mimo toto území a v souvislosti s výskytem zboží, které není zbožím Unie, na celním území Unie a která by:
bránila řádnému používání opatření Unie nebo vnitrostátních opatření;
ohrozila finanční zájmy Unie a jejích členských států; nebo
představovala hrozbu pro bezpečnost a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území, pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, pro životní prostředí nebo spotřebitele;
„celními formalitami“ všechny činnosti, které musí osoby a celní orgány provést za účelem dosažení souladu s celními předpisy;
„vstupním souhrnným celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem a v dané lhůtě informuje celní orgány o tom, že zboží má vstoupit na celní území Unie;
„výstupním souhrnným celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem a v dané lhůtě informuje celní orgány o tom, že zboží má opustit celní území Unie;
„celním prohlášením pro dočasné uskladnění“ úkon, kdy osoba předepsanou formou a způsobem uvede, že zboží je v dočasném uskladnění;
„celním prohlášením“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli, aby bylo zboží propuštěno do určitého celního režimu, případně s uvedením konkrétních opatření, jež mají být použita;
„prohlášením o zpětném vývozu“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli přepravit zboží, které není zbožím Unie, s výjimkou zboží, které se nachází v režimu svobodného pásma nebo v režimu dočasného uskladnění, z celního území Unie;
„oznámením o zpětném vývozu“ úkon, jímž osoba předepsanou formou a způsobem projevuje vůli přepravit zboží, které není zbožím Unie a které se nachází v režimu svobodného pásma nebo v režimu dočasného uskladnění, z celního území Unie;
„deklarantem“ osoba, která podává celní prohlášení, celní prohlášení pro dočasné uskladnění, vstupní souhrnné celní prohlášení, výstupní souhrnné celní prohlášení, prohlášení o zpětném vývozu nebo oznámení o zpětném vývozu vlastním jménem, nebo osoba, jejímž jménem je toto prohlášení nebo oznámení podáno;
„celním režimem“ některý z následujících režimů, do něhož může být zboží v souladu s kodexem propuštěno:
propuštění do volného oběhu;
zvláštní režimy;
vývoz;
„dočasným uskladněním“ situace, kdy je zboží, které není zbožím Unie, dočasně uskladněno pod celním dohledem v období od předložení celnímu úřadu k propuštění do celního režimu nebo ke zpětnému vývozu;
„celním dluhem“ povinnost osoby zaplatit částku dovozního nebo vývozního cla, které se podle platných celních předpisů vztahuje na konkrétní zboží;
„dlužníkem“ osoba odpovědná za celní dluh;
„dovozním clem“ clo splatné při dovozu zboží;
„vývozním clem“ clo splatné při vývozu zboží;
„celním statusem“ status zboží vyjadřující, že se jedná o zboží Unie nebo o zboží, které není zbožím Unie;
„zbožím Unie“ zboží, které spadá do některé z těchto kategorií:
zboží zcela získané na celním území Unie, k němuž nebylo přidáno zboží dovezené ze zemí či území mimo celní území Unie;
zboží přepravené na celní území Unie ze zemí či území mimo toto území a propuštěné do volného oběhu;
zboží získané nebo vyrobené na celním území Unie buď zcela ze zboží uvedeného v písmenu b), nebo ze zboží uvedeného v písmenech a) a b);
„zbožím, které není zbožím Unie“ zboží jiné než uvedené v bodě 23 nebo zboží, které ztratilo svůj celní status zboží Unie;
„řízením rizik“ systematické zjišťování rizik, a to i namátkovými kontrolami, a provádění všech nezbytných opatření s cílem omezit vystavení rizikům;
„propuštěním zboží“ úkon, kterým celní orgány povolují nakládat se zbožím za podmínek celního režimu, do kterého je zboží propuštěno;
„celním dohledem“ obecná činnost celních orgánů, kterou se má zajistit dodržování celních předpisů a případně i dalších právních předpisů vztahujících se na zboží, kterého se týká tato činnost;
„vrácením“ vrácení částky již zaplaceného dovozního nebo vývozního cla;
„prominutím“ zproštění povinnosti platit částku dovozního nebo vývozního cla, které ještě nebylo zaplaceno;
„zušlechtěnými výrobky“ zboží v režimu zušlechťovacího styku, které je výsledkem zušlechťovacích operací;
„osobou usazenou na celním území Unie“:
v případě fyzické osoby osoba, která má obvyklé bydliště na celním území Unie;
v případě právnické osoby nebo sdružení osob osoba, která má sídlo, správní ústředí nebo stálou provozovnu na celním území Unie;
„stálou provozovnou“ trvale umístěné zařízení určené k podnikání, na němž se trvale nacházejí nezbytné lidské i technické zdroje a jehož prostřednictvím jsou plně nebo částečně vykonávány celní operace určité osoby;
„předložením zboží celnímu úřadu“ oznámení celním orgánům o tom, že zboží bylo přepraveno na celní úřad nebo jiné místo určené nebo schválené celními orgány a že je k dispozici pro účely celní kontroly;
„držitelem zboží“ osoba, která je vlastníkem zboží nebo která má podobné právo nakládat se zbožím nebo má nad ním fyzickou kontrolu;
„držitelem režimu“:
osoba, která podává celní prohlášení nebo na jejíž účet je uvedené prohlášení podáváno; nebo
osoba, na niž byly převedeny práva a povinnosti vyplývající z celního režimu;
„obchodněpolitickými opatřeními“ netarifní opatření stanovená v rámci společné obchodní politiky, jež mají formu právních předpisů Unie upravujících mezinárodní obchod se zbožím;
„zušlechťovacími operacemi“:
opracování zboží, včetně jeho sestavení, smontování nebo přizpůsobení jinému zboží;
zpracování zboží;
zničení zboží;
oprava zboží, včetně jeho obnovy a seřízení;
použití zboží, které není v zušlechtěných výrobcích obsaženo, avšak umožňuje nebo usnadňuje výrobu těchto výrobků, a to i když je při použití zcela nebo zčásti spotřebováno (dále jen „příslušenství pro výrobu“);
„výtěžností“ množství nebo procentní podíl zušlechtěných výrobků získaných zušlechtěním určitého množství zboží v režimu zušlechťovacího styku;
"rozhodnutím" akt vydaný celním orgánem vztahující se k celním předpisům, kterým se rozhoduje v jednotlivém případě a který má právní účinky vůči jedné nebo více dotčeným osobám;
„dopravcem“:
v souvislosti se vstupem osoba, která přepravuje zboží na celní území Unie nebo která přebírá odpovědnost za přepravu zboží na toto území. Avšak:
v případě kombinované přepravy se „dopravcem“ rozumí osoba, která provozuje dopravní prostředek, který se poté, co vstoupil na celní území Unie, pohybuje po vlastní ose jako aktivní dopravní prostředek;
v případě námořní nebo letecké dopravy v rámci režimu sdílení plavidel nebo smluvních ujednání se „dopravcem“ rozumí osoba, která uzavřela smlouvu a vystavila nákladní list nebo letecký nákladní list pro konkrétní přepravu zboží na celní území Unie;
v souvislosti s výstupem osoba, která zboží vyváží z celního území Unie nebo která přebírá odpovědnost za přepravu zboží z tohoto území. Avšak:
v případě kombinované přepravy, při níž aktivní dopravní prostředek opouštějící celní území Unie pouze přepravuje jiný dopravní prostředek, který se po příjezdu aktivního dopravního prostředku na místo určení pohybuje po vlastní ose jako aktivní dopravní prostředek, se „dopravcem“ rozumí osoba, která provozuje dopravní prostředek, který se poté, co opustil celní území Unie a přijel na místo určení, pohybuje po vlastní ose;
v případě námořní nebo letecké dopravy v rámci režimu sdílení plavidel nebo smluvních ujednání se „dopravcem“ rozumí osoba, která uzavřela smlouvu a vystavila nákladní list nebo letecký nákladní list pro konkrétní přepravu zboží z celního území Unie;
„nákupní provizí“ odměna, kterou platí dovozce zprostředkovateli za zastupování při koupi hodnoceného zboží.
KAPITOLA 2
Práva a povinnosti osob v souvislosti s celními předpisy
Článek 6
Způsoby výměny a uchovávání informací a obecné požadavky týkající se údajů.
Jiné způsoby výměny a uchovávání informací než metody elektronického zpracování dat uvedené v odstavci 1 se mohou použít takto:
mohou být trvalé povahy, jsou-li řádně odůvodněny druhem dopravy nebo není-li použití metod elektronického zpracování dat pro dané celní formality vhodné;
mohou být dočasné povahy v případě dočasného selhání počítačových systémů celních orgánů nebo hospodářských subjektů.
Takovéto rozhodnutí o odchylce musí být odůvodněno zvláštní situací členského státu žádajícího o tuto odchylku; odchylka se povoluje na konkrétní období. Odchylka se pravidelně přezkoumává a může být prodloužena na další konkrétní období na další žádost členského státu, na který se vztahuje. Odchylka se zruší, pokud již není odůvodněná.
Odchylka se netýká výměny informací mezi členským státem, na který se vztahuje, a dalšími členskými státy, ani na výměnu a uchovávání informací v ostatních členských státech pro účely uplatňování celních předpisů.
Článek 7
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
obecné požadavky týkajících se údajů podle čl. 6 odst. 2, přičemž se zohlední potřeba splnit celní formality stanovené v celních předpisech a povaha a účel výměny a uchovávání informací podle čl. 6 odst. 1;
zvláštní případy, kdy mohou být v souladu s čl. 6 odst. 3 písm. a) použitý jiné způsoby výměny a uchovávání informací, než je metoda elektronického zpracování dat;
druh informací a údajů, které mají být uvedeny v záznamech podle čl. 148 odst. 4 a čl. 214 odst. 1.
Článek 8
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech:
pokud to bude nutné, formát a kód obecných požadavků týkajících se údajů podle čl. 6 odst. 2;
postupy týkající se výměny a uchovávání informací, k níž lze použít jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 3.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 285 odst. 2.
Článek 9
Registrace
Mají-li osoby uvedené v prvním pododstavci povinnost se zaregistrovat:
zaregistrují se, pokud jsou usazeny na celním území Unie, u celních orgánů příslušných v místě, kde jsou usazeny;
zaregistrují se, pokud nejsou usazeny na celním území Unie, u celních orgánů příslušných v místě, kde poprvé podaly celní prohlášení nebo požádaly o rozhodnutí.
Článek 10
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
případy podle čl. 9 odst. 2, kdy mají hospodářské subjekty, které nejsou usazeny na celním území Unie, povinnost se registrovat u celních orgánů;
případy podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce, kdy se povinnost registrace u celních orgánů vztahuje na jiné osoby než hospodářské subjekty;
případy podle čl. 9 odst. 4, kdy celní orgány prohlásí registraci za neplatnou.
Článek 11
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech celní orgány příslušné pro registraci podle článku 9.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 12
Předávání informací a ochrana údajů
Zveřejnění těchto informací bez souhlasu je však možné, jsou-li celní orgány povinny nebo oprávněny tak učinit na základě platných právních předpisů, zejména v souvislosti s ochranou údajů nebo soudním řízením.
Článek 13
Výměna doplňujících informací mezi celními orgány a hospodářskými subjekty
Článek 14
Poskytování informací celními orgány
Článek 15
Poskytování informací celním orgánům
Podáním celního prohlášení, celního prohlášení pro dočasné uskladnění, vstupního souhrnného celního prohlášení, výstupního souhrnného celního prohlášení, prohlášení o zpětném vývozu nebo oznámení o zpětném vývozu určitou osobou celním orgánům nebo podáním žádosti o povolení nebo o jakékoli jiné rozhodnutí se dotyčná osoba stává odpovědnou:
za správnost a úplnost informací uvedených v celním prohlášení, oznámení nebo žádosti;
za pravost, správnost a platnost dokladu podporujícího prohlášení, oznámení nebo žádosti;
případně za dodržení všech povinností v souvislosti s propuštěním zboží do daného celního režimu nebo s prováděním schválených operací.
První pododstavec se rovněž vztahuje na poskytování jakýchkoli informací v jakékoli podobě požadovaných celními orgány nebo jim předložených.
Jestliže prohlášení nebo oznámení podává nebo informace poskytuje celní zástupce dotyčné osoby podle článku 18, je povinnostmi uvedenými v prvním pododstavci tohoto odstavce vázán i celní zástupce.
Článek 16
Elektronické systémy
Článek 17
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech technické postupy pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů uvedených v čl. 16 odst. 1.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 18
Celní zástupce
Toto zastupování může být přímé, kdy celní zástupce jedná jménem a na účet jiné osoby, nebo nepřímé, kdy celní zástupce jedná vlastním jménem, ale na účet jiné osoby.
Není-li stanoveno jinak, je od tohoto požadavku upuštěno, jestliže celní zástupce jedná na účet osob, u nichž se nepožaduje, aby byly usazeny na celním území Unie.
Článek 19
Zplnomocnění
Osoba, která neuvede, že jedná jako celní zástupce, nebo uvede, že jedná jako celní zástupce, aniž je k tomu zplnomocněna, se považuje za osobu jednající vlastním jménem a na vlastní účet.
Ve zvláštních případech celní orgány nepožadují, aby takové doklady byly předkládány
Článek 20
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284, kterými se stanoví:
případy, ve kterých se nepoužije upuštění od požadavků podle čl. 18 odst. 2 druhého pododstavce;
případy, ve kterých celní orgány nepožadují doklad o zplnomocnění podle čl. 19 odst. 2 prvního pododstavce.
Článek 21
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro svěřování a prokazování oprávnění podle čl. 18 odst. 3.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 22
Rozhodnutí přijatá na žádost
Je rovněž možné, aby žádost o rozhodnutí podalo více osob a aby se přijaté rozhodnutí vztahovalo na několik osob, v souladu s podmínkami stanovenými v celních předpisech.
Není-li stanoveno jinak, je příslušným celním orgánem orgán v místě, kde žadatel vede nebo zpřístupňuje své hlavní účetnictví pro celní účely a kde má být vykonávána alespoň část činností, na něž se má rozhodnutí vztahovat.
Pokud celní orgány zjistí, že žádost obsahuje veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohly přijmout rozhodnutí, sdělí přijetí této žádosti žadateli ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci.
Nejsou-li celní orgány schopny dodržet lhůtu pro přijetí rozhodnutí, informují o tom žadatele ještě před uplynutím této lhůty s uvedením důvodů a další lhůty, kterou považují za nezbytnou k přijetí rozhodnutí. Není-li stanoveno jinak, tato další lhůta nepřesáhne 30 dnů.
Aniž je dotčen druhý pododstavec, mohou celní orgány prodloužit lhůtu pro přijetí rozhodnutí, jak je stanoveno v celních předpisech, pokud žadatel prodloužení požaduje k provedení úprav s cílem zajistit, aby podmínky a kritéria byly splněny. Takové úpravy a další lhůta potřebná k jejich provedení se sdělí celním orgánům, které rozhodnou o prodloužení.
První pododstavec se nepoužije v žádném z těchto případů:
ve vztahu k rozhodnutí podle čl. 33 odst. 1;
pokud se jedná o zamítnutí možnosti uplatnit celní kvótu v případě, že bylo dosaženo stanoveného objemu celní kvóty podle čl. 56 odst. 4 prvního pododstavce;
pokud to vyžaduje povaha nebo úroveň ohrožení bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území, ohrožení zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, ohrožení životního prostředí nebo spotřebitelů;
pokud je účelem rozhodnutí zajistit provedení jiného rozhodnutí, na něž byl použit první pododstavec, aniž jsou dotčeny právní předpisy dotčeného členského státu;
pokud by se tím narušilo vyšetřování zahájené za účelem boje proti podvodům;
v jiných zvláštních případech.
Článek 23
Provádění a uplatňování rozhodnutí přijatých na žádost
Ve zvláštních případech celní orgány:
znovu posoudí rozhodnutí;
pozastaví platnost rozhodnutí, které nemá být prohlášeno za neplatné, zrušeno nebo změněno.
Článek 24
Přenesení pravomoci
Komisi se svěřuje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284, kterými se stanoví:
výjimky z čl. 22 odst. 1 třetího pododstavce;
podmínky pro přijetí žádosti podle čl. 22 odst. 2;
lhůtu pro přijetí konkrétního rozhodnutí v souladu s čl. 22 odst. 3, včetně možného prodloužení této lhůty;
případy podle čl. 22 odst. 4, v nichž rozhodnutí nabývá účinku od jiného dne, než je den, kdy žadatel rozhodnutí přijal nebo se má za to, že jej přijal;
případy podle čl. 22 odst. 5, kdy rozhodnutí není platné bez časového omezení;
délka lhůty podle čl. 22 odst. 6 prvního pododstavce;
zvláštní případy podle čl. 22 odst. 6 druhého pododstavce písm. f), v nichž žadateli není umožněno vyjádřit svůj názor;
případy a pravidla pro opětovné posouzení a pozastavení platnosti rozhodnutí podle čl. 23 odst. 4.
Článek 25
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
předkládání a přijímání žádostí o rozhodnutí podle čl. 22 odst. 1 a 2;
přijímání rozhodnutí podle článku 22, včetně případné konzultace dotyčných členských států;
sledování rozhodnutí podle čl. 23 odst. 5.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 26
Platnost rozhodnutí na úrovni Unie
S výjimkou případů, kdy je účinek rozhodnutí omezen na jeden nebo několik členských států, jsou rozhodnutí, která souvisejí s použitím celních předpisů, platná na celém celním území Unie.
Článek 27
Prohlášení rozhodnutí přijatých ve prospěch osoby za neplatná
Celní orgány prohlásí rozhodnutí ve prospěch držitele rozhodnutí za neplatné, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
rozhodnutí bylo přijato na základě nesprávných nebo neúplných informací;
držitel rozhodnutí věděl nebo si měl být vědom toho, že informace byly nesprávné nebo neúplné;
rozhodnutí by bylo jiné, pokud by informace byly správné a úplné.
Článek 28
Zrušení a změna rozhodnutí přijatých ve prospěch osoby
V případech, jež nejsou uvedeny v článku 27, je rozhodnutí, které bylo přijato ve prospěch osoby, zrušeno nebo změněno:
pokud nebyla nebo již není splněna jedna nebo více podmínek pro přijetí tohoto rozhodnutí; nebo
na žádost držitele rozhodnutí.
Ve výjimečných případech, vyžadují-li to oprávněné zájmy držitele rozhodnutí, však mohou celní orgány až o jeden rok odložit nabytí účinku zrušení rozhodnutí nebo jeho změny. Toto datum se uvede v rozhodnutí o zrušení či změně.
Článek 29
Rozhodnutí přijatá bez předchozí žádosti
S výjimkou případů, kdy celní orgán jedná jako justiční orgán, se čl. 22 odst. 4, 5, 6 a 7, čl. 23 odst. 3 a články 26, 27 a 28 použijí rovněž v případě rozhodnutí přijatých celními orgány bez předchozí žádosti dotyčné osoby.
Článek 30
Omezení vztahující se na rozhodnutí o zboží, které bylo propuštěno do celního režimu nebo do dočasného uskladnění
Pokud o to nepožádá dotyčná osoba, není zrušením, změnou nebo pozastavením rozhodnutí ve prospěch této osoby dotčeno zboží, které bylo již v době nabytí účinku zrušení, změny nebo pozastavení propuštěno do celního režimu a stále se v celním režimu nebo v dočasném uskladnění nachází na základě zrušeného, změněného nebo pozastaveného rozhodnutí.
Článek 31
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284, kterými se stanoví:
případy podle čl. 28 odst. 2, kdy rozhodnutí přijaté ve prospěch několika osob může být zrušeno rovněž ohledně jiných osob, než je osoba, která neplní povinnosti uložené podle tohoto rozhodnutí;
výjimečné případy, v nichž mohou celní orgány odložit datum, k němuž zrušení nebo změna nabývají účinku podle čl. 28 odst. 4 druhého pododstavce.
Článek 32
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro zrušení nebo změny rozhodnutí přijatých ve prospěch osoby či pro jejich prohlášení za neplatné.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 33
Rozhodnutí týkající se závazných informací
Tato žádost nebude přijata, dojde-li k některé z těchto okolností:
pokud je, nebo již byla, žádost podána u téhož nebo jiného celního úřadu, a to držitelem rozhodnutí nebo na jeho účet v souvislosti se stejným zbožím nebo jeho jménem a u rozhodnutí o ZIPZ za stejných okolností, které rozhodují o získání statusu původu zboží;
pokud se žádost netýká žádného ze zamýšlených použití rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ nebo žádného ze zamýšlených použití celního režimu.
Rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ jsou závazná pouze pro účely sazebního zařazení zboží nebo určení původu zboží:
pro celní orgány ve vztahu k držiteli rozhodnutí, a to pouze pro zboží, u něhož byly splněny celní formality po dni, kterým rozhodnutí nabývá účinku;
pro držitele rozhodnutí ve vztahu k celním orgánům, a to pouze s účinkem ode dne, kdy držitel obdrží nebo se má za to, že obdržel, oznámení o rozhodnutí.
Chce-li držitel rozhodnutí uplatnit rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ v rámci konkrétního celního režimu, musí prokázat:
v případě rozhodnutí o ZISZ, že zboží uvedené v celním prohlášení ve všech ohledech odpovídá zboží, jež je v rozhodnutí uvedeno;
v případě rozhodnutí o ZIPZ, že dané zboží a okolnosti rozhodující o získání statusu původu zboží ve všech ohledech odpovídají zboží a okolnostem, jež jsou v rozhodnutí uvedeny.
Článek 34
Provádění a uplatňování rozhodnutí týkajících se závazných informací
Rozhodnutí o ZISZ pozbývají platnosti před uplynutím lhůty uvedené v čl. 33 odst. 3, pokud přestanou být v souladu s právními předpisy v důsledku jednoho z těchto případů:
přijetí změny nomenklatur podle čl. 56 odst. 2 písm. a) a b), nebo
přijetí opatření podle čl. 57 odst. 4,
s účinkem ode dne použitelnosti takové změny či opatření.
Rozhodnutí o ZIPZ pozbývají platnosti před uplynutím lhůty uvedené v čl. 33 odst. 3 v kterémkoliv z těchto případů:
pokud Unie přijme nařízení nebo uzavře dohodu, která se stane použitelnou v Unii, a rozhodnutí o ZIPS přestane být v souladu s právními předpisy, které jsou v nich stanoveny, s účinkem ode dne použitelnosti tohoto nařízení nebo dohody;
pokud rozhodnutí přestane být v souladu s Dohodou o pravidlech původu uzavřenou v rámci Světové obchodní organizace (WTO) nebo s vysvětlivkami či stanovisky k původu přijatými za účelem výkladu této dohody, s účinkem ode dne jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Celní orgány zruší rozhodnutí o ZISZ:
pokud již nejsou slučitelná s výkladem některé z nomenklatur uvedených v čl. 56 odst. 2 písm. a) a b) na základě kteréhokoliv z následujících případů:
vysvětlivek uvedených v čl. 9 odst. 1 písm. a) druhé odrážce nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ( 2 ) s účinkem ode dne jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;
rozsudku Soudního dvora Evropské unie s účinkem ode dne zveřejnění normativní části tohoto rozsudku v Úředním věstníku Evropské unie;
rozhodnutí o sazebním zařazení, stanovisek k sazebnímu zařazení nebo změn vysvětlivek k nomenklatuře harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží přijatých Světovou celní organizací zřízenou Úmluvou o zřízení Rady pro celní spolupráci, podepsanou v Bruselu dne 15. prosince 1950, s účinkem ode dne zveřejnění sdělení Komise v řadě „C“Úředního věstníku Evropské unie; nebo
v jiných zvláštních případech.
Rozhodnutí o ZIPZ se zruší:
pokud již nejsou slučitelná s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie, s účinkem ode dne zveřejnění normativní části tohoto rozsudku v Úředním věstníku Evropské unie; nebo
v jiných zvláštních případech.
Toto období prodlouženého používání uvedené v prvním pododstavci nepřesáhne šest měsíců ode dne, ke kterému pozbylo rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ platnosti nebo bylo zrušeno. Opatření uvedené v čl. 57 odst. 4 nebo v článku 67 může vyloučit použití uvedeného prodlouženého používání nebo stanovit kratší lhůtu. Jedná-li se o produkty, pro něž se předkládá potvrzení o dovozu nebo vývozu při vyřizování celních formalit, je doba šesti měsíců nahrazena dobou platnosti potvrzení.
Aby mohl uplatnit prodloužené používání rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ, podá držitel tohoto rozhodnutí žádost celnímu orgánu, který rozhodnutí přijal, do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí pozbylo platnosti nebo bylo zrušeno, a přitom uvede množství, pro která je doba prodlouženého používání požadována, a členský stát nebo členské státy, v nichž bude zboží vyúčtováno v rámci období prodlouženého používání. Tento celní orgán přijme rozhodnutí o prodlouženém používání a neprodleně jej oznámí držiteli, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy obdrží všechny informace nezbytné pro jeho přijetí.
Komise celním orgánům oznámí případy, kdy:
je pozastaveno přijímání rozhodnutí o ZISZ a rozhodnutí o ZIPZ pro zboží, jejichž správné a jednotné sazební zařazení nebo určení původu není zajištěno;
je zrušeno pozastavení uvedené v písmeně a).
Článek 35
Rozhodnutí týkající se závazných informací s ohledem na další skutečnosti
Ve zvláštních případech přijmou celní orgány na žádost rozhodnutí týkající se závazných informací s ohledem na další skutečnosti uvedené v hlavě II, na jejichž základě se uplatňují dovozní nebo vývozní cla a další opatření stanovená v rámci obchodu se zbožím.
Článek 36
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
zvláštní případy podle čl. 34 odst. 7 písm. b) a odst. 8 písm. b), pokud se mají být zrušena rozhodnutí o ZISZ a rozhodnutí o ZIPZ;
případy podle článku 35, kdy rozhodnutí týkající se závazných informací jsou přijímána s ohledem na další skutečnosti, na jejichž základě se uplatňují dovozní nebo vývozní cla a další opatření stanovená v rámci obchodu se zbožím.
Článek 37
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy:
pro používání rozhodnutí o ZISZ nebo rozhodnutí o ZIPZ poté, co pozbude platnosti nebo je zrušeno, podle čl. 34 odst. 9;
podle kterých Komise podá celním orgánům oznámení v souladu s čl. 34 odst. 10 písm. a) a b);
pro používání rozhodnutí uvedených v článku 35 a stanovených v souladu s čl. 36 písm. b) poté, co pozbudou platnosti;
pro pozastavení rozhodnutí uvedených v článku 35 a stanovených v souladu s čl. 36 písm. b) a pro oznámení pozastavení nebo odvolání pozastavení celním orgánům.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnutí požadující po členských státech zrušení:
rozhodnutí uvedených v čl. 34 odst. 11;
rozhodnutí uvedených v článku 35 a stanovených v souladu s čl. 36 písm. b).
Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 285 odst. 2.
Pokud má být stanovisko výboru uvedeného v čl. 285 odst. 1 získáno písemným postupem, použije se čl. 285 odst. 6.
Článek 38
Žádost a povolení
Tento status, který podléhá kontrole, udělí celní orgány případně po konzultaci s jinými příslušnými orgány.
Status oprávněného hospodářského subjektu spočívá v těchto typech povolení:
povolení oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení, které umožňuje držiteli využívat některých zjednodušení v souladu s celními předpisy; nebo
povolení oprávněného hospodářského subjektu pro bezpečnost a zabezpečení, které opravňuje držitele ke zjednodušením týkajícím se bezpečnosti a zabezpečení.
Článek 39
Udělení statusu
Kritérii pro udělení statusu oprávněného hospodářského subjektu jsou:
žadatel se nedopustil žádného vážného nebo opakovaného porušení celních nebo daňových předpisů a nemá žádný záznam, pokud jde o závažné trestné činy související s jeho hospodářskou činností;
žadatel prokáže vysokou úroveň kontroly svých operací a toku zboží prostřednictvím systému správy obchodních a případně dopravních záznamů, umožňující přiměřenou kontrolu ze strany celních úřadů;
finanční solventnost, jež je považována za prokázanou, pokud je žadatel v dobré finanční situaci, která mu umožňuje plnit své závazky s řádným ohledem na charakteristiky druhu dané podnikatelské činnosti;
pokud jde o povolení podle v čl. 38 odst. 2 písm. a), praktické normy pro způsobilost nebo odbornou kvalifikaci, které přímo souvisí s vykonávanou činností; a
pokud jde o povolení podle čl. 38 odst. 2 písm. b), odpovídající normy bezpečnosti a zabezpečení, které se považují za splněné, pokud žadatel prokáže, že uplatňuje odpovídající opatření s cílem zajistit bezpečnost a zabezpečení mezinárodního dodavatelského řetězce, včetně oblastí kontroly fyzické integrity a kontroly přístupu, logistických procesů a nakládání se zvláštními druhy zboží, personálu a identifikace obchodních partnerů.
Článek 40
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 284 s cílem stanovit:
zjednodušení uvedená v čl. 38 odst. 2 písm. a);
usnadnění uvedená v čl. 38 odst. 2 písm. b);
příznivější zacházení uvedené v čl. 38 odst. 6.
Článek 41
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech podmínky pro uplatňování kritérií uvedených v článku 39.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 42
Uplatnění sankcí
Uplatňují-li se správní sankce, mohou mít mimo jiné jednu z těchto forem, případně obě formy:
peněžní pokuta uložená celními orgány, případně včetně narovnání použitého namísto trestní sankce;
zrušení, pozastavení nebo změna jakéhokoli povolení, jehož je dotyčná osoba držitelem.
Článek 43
Rozhodnutí soudního orgánu
Články 44 a 45 se nepoužijí na opravné prostředky podané s cílem prohlásit za neplatné, zrušit nebo změnit rozhodnutí v rámci celních předpisů přijaté justičním orgánem nebo celními orgány jednajícími jako justiční orgány.
Článek 44
Právo na podání opravného prostředku
Právo na podání opravného prostředku má rovněž každá osoba, která požádala celní orgány o rozhodnutí a ve lhůtách uvedených v čl. 22 odst. 3 neobdržela rozhodnutí o své žádosti.
Opravný prostředek lze podat nejméně ve dvou stupních:
nejdříve u celních orgánů, u soudního orgánu nebo u jiných orgánů určených k tomuto účelu členskými státy;
následně u vyššího nezávislého orgánu, jímž může být v souladu s platnými předpisy členských států soudní orgán nebo rovnocenný zvláštní orgán.
Článek 45
Přerušení výkonu rozhodnutí
Článek 46
Řízení rizik a celní kontroly
Celní kontroly mohou zahrnovat zejména kontrolu zboží, odebrání vzorků, ověřování správnosti a úplnosti informací uvedených v prohlášení nebo oznámení a existence, pravosti, správnosti a platnosti dokladů, přezkum účetnictví hospodářských subjektů a jiných záznamů, kontrolu dopravních prostředků, kontrolu zavazadel a jiného zboží přepravovaného osobami a provádění úředních šetření a dalších podobných činností.
Kontrolami, které vycházejí z těchto informací a kritérií, nejsou dotčeny další kontroly prováděné v souladu s odstavcem 1 nebo s jinými platnými předpisy.
Řízení rizik zahrnuje takové činnosti jako shromažďování údajů a informací, analýzu a hodnocení rizik, stanovování a provádění opatření a pravidelné sledování a přezkoumávání procesu a jeho výsledků, a to na základě mezinárodních a vnitrostátních zdrojů a strategií a zdrojů a strategií Unie.
Celní orgány si předávají informace o rizicích a výsledky analýzy rizik, pokud:
celní orgán vyhodnotí rizika jako závažná a vyžadující celní kontrolu a z výsledků kontroly vyplyne, že došlo k události vyvolávající rizika;
z výsledků kontroly nevyplývá, že došlo k události vyvolávající rizika, avšak dotyčný celní orgán se domnívá, že hrozba představuje jinde v Unii vysoké riziko.
Při stanovení společných kritérií rizik a norem, kontrolních opatření a prioritních oblastí kontroly podle odstavce 3 se zohlední vše následující:
přiměřenost k riziku;
naléhavost nezbytného použití kontrol;
pravděpodobný dopad na obchodní tok, na jednotlivé členské státy a na kontrolní zdroje.
Společná kritéria rizik a normy uvedené v odstavci 3 zahrnují všechny tyto prvky:
popis rizik;
faktory nebo ukazatele rizika, které se použijí pro výběr zboží nebo hospodářských subjektů, u nichž se provede celní kontrola;
povahu celních kontrol, které mají celní orgány uskutečnit;
dobu uplatňování celních kontrol uvedených v písmenu c).
Článek 47
Spolupráce mezi orgány
Článek 48
Kontrola po propuštění zboží
Po propuštění zboží mohou celní orgány za účelem celních kontrol ověřovat správnost a úplnost informací uvedených v celním prohlášení, celním prohlášení pro dočasné uskladnění, vstupním souhrnném celním prohlášení, výstupním souhrnném celním prohlášení, prohlášení o zpětném vývozu nebo oznámení o zpětném vývozu a existenci, pravost, správnost a platnost veškerých podkladů a provádět kontrolu účetnictví deklaranta a jiných záznamů vztahujících se k operacím s daným zbožím nebo k předešlým nebo následným obchodním operacím s týmž zbožím. Celní orgány mohou toto zboží rovněž kontrolovat nebo z něj odebrat vzorky, je-li jeho kontrola ještě možná.
Tyto kontroly lze provést v prostorách držitele zboží, jeho zástupce nebo jiné osoby, která se přímo nebo nepřímo obchodně podílí na uvedených operacích, nebo jiné osoby, která má v držení zmíněné doklady a údaje pro obchodní účely.
Článek 49
Letecká a námořní doprava uvnitř Unie
Odstavec 1 se použije, aniž jsou dotčeny:
kontroly bezpečnosti a zabezpečení;
kontroly spojené se zákazy nebo omezeními.
Článek 50
Svěření prováděcích pravomocí
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
V závažných a naléhavých případech, které souvisejí s těmito opatřeními a které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle aktualizovat společný rámec pro řízení rizik a přizpůsobit výměnu informací o rizicích a analýzy rizik, společná kritéria rizik a norem, kontrolní opatření a prioritní oblasti kontroly vývoji rizik, přijme Komise okamžitě platné prováděcí akty postupem podle čl. 285 odst. 5.
Má-li být o stanovisku výboru uvedeného v čl. 285 odst. 1 rozhodnuto písemným postupem, použije se čl. 285 odst. 6.
Komise stanoví v prováděcích aktech přístavy a letiště, kde se celní kontroly a formality mají provádět podle článku 49 na:
příruční a zapsaná zavazadla osob:
uskutečňujících let letadlem přilétajícím z letiště, jež není letištěm Unie, které po mezipřistání na letišti Unie pokračuje na jiné letiště Unie,
uskutečňujících let letadlem, které po mezipřistání na letišti Unie pokračuje na letiště, jež není letištěm Unie,
vyžívajících námořní dopravu stejným plavidlem, která má na své trase místo odplutí, zastávky nebo cílového určení v přístavu, jenž není přístavem Unie;
na palubě rekreačních plavidel a turistických nebo obchodních letadel;
příruční a zapsaná zavazadla:
dopravená na letiště Unie na palubě letadla přilétajícího z letiště, jež není letištěm Unie, a překládaná na tomto letišti Unie do jiného letadla pokračujícího v letu v rámci Unie;
naložená na letišti Unie do letadla pokračujícího v letu v rámci Unie a překládaná na jiném letišti Unie do letadla, jehož místem určení je letiště, jež není letištěm Unie.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 51
Uchovávání dokladů a jiných informací;
V případě zboží propuštěného do volného oběhu za podmínek jiných než uvedených v třetím pododstavci nebo zboží navrženého v celním prohlášení k vývozu počíná lhůta běžet od konce roku, v němž bylo přijato celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu nebo k vývozu.
V případě zboží propuštěného do volného oběhu bez cla nebo se sníženou sazbou dovozního cla na základě jeho konečného užití počíná lhůta běžet od konce roku, v němž zboží přestává být předmětem celního dohledu.
V případě zboží, které bylo propuštěno do jiného celního režimu, nebo zboží v dočasném uskladnění počíná lhůta běžet od konce roku, v němž byl daný celní režim vyřízen nebo v němž bylo ukončeno dočasné uskladnění.
Bylo-li podáno odvolání nebo zahájeno soudní řízení, uchovávají se doklady a informace po dobu stanovenou v odstavci 1, nebo do ukončení odvolacího či soudního řízení, a to podle toho, která situace nastane později.
Článek 52
Poplatky a náklady
Celní orgány si mohou účtovat poplatky nebo mohou požadovat úhradu vzniklých nákladů za poskytování zvláštních služeb, zejména za:
požadovanou přítomnost zaměstnanců celních správ mimo stanovené úřední hodiny nebo jejich požadovanou přítomnost v jiných prostorách, než jsou prostory celní správy;
analýzy nebo znalecké zprávy o zboží a poštovní poplatky za vrácení zboží žadateli, zejména v souvislosti s rozhodnutími přijatými podle článku 33 nebo s poskytováním informací podle čl. 14 odst. 1;
kontroly zboží nebo odběry vzorků za účelem ověření nebo zničení zboží, při kterých vznikají jiné náklady než náklady spojené s prací zaměstnanců celních správ;
výjimečná kontrolní opatření, jsou-li nutná s ohledem na povahu zboží nebo na možné riziko.
KAPITOLA 3
Přepočet měn a lhůty
Článek 53
Přepočet měn
Příslušné orgány zveřejní nebo zpřístupní na internetu směnný kurz, který se použije v případě, že je nutné provést přepočet měny na základě jednoho z těchto důvodů:
faktory, na jejichž základě je určována celní hodnota zboží, jsou vyjádřeny v jiné měně, než je měna členského státu, ve které se celní hodnota určuje;
hodnota eura v národních měnách je požadována pro účely sazebního zařazení zboží a výše dovozního nebo vývozního cla, včetně hodnotových prahů ve společném celním sazebníku.
Článek 54
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech pravidla pro přepočet měn pro účely uvedené v čl. 53 odst. 1 a 2.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 55
Lhůty, data a termíny
HLAVA II
FAKTORY, NA JEJICHŽ ZÁKLADĚ SE UPLATNÍ DOVOZNÍ NEBO VÝVOZNÍ CLO A JINÁ OPATŘENÍ PŘI OBCHODU SE ZBOŽÍM
KAPITOLA 1
Společný celní sazebník a sazební zařazení zboží
Článek 56
Společný celní sazebník a dohled
Další opatření stanovená ve zvláštních předpisech Unie upravujících obchod se zbožím se případně uplatní podle sazebního zařazení tohoto zboží.
Společný celní sazebník obsahuje všechny tyto prvky:
kombinovanou nomenklaturu zboží, která je stanovena v nařízení (EHS) č. 2658/87;
jakoukoliv jinou nomenklaturu, která je plně nebo částečně založena na kombinované nomenklatuře nebo k ní přidává další členění a která je stanovena zvláštními předpisy Unie, jež upravují uplatňování sazebních opatření při obchodu se zbožím;
smluvní nebo běžná všeobecná cla pro zboží, které je zahrnuto do kombinované nomenklatury;
preferenční sazební opatření obsažená v dohodách, které Unie uzavřela s určitými zeměmi či územími mimo celní území Unie nebo se skupinami takových zemí či území;
preferenční sazební opatření přijatá jednostranně Unií vůči některým zemím či územím mimo celní území Unie nebo skupinám takových zemí či území;
autonomní opatření, na jejichž základě lze clo u určitého zboží snížit nebo zboží od cla osvobodit;
zvýhodněné sazební zacházení stanovené pro určité zboží z důvodu jeho povahy nebo na základě jeho konečného užití v rámci opatření uvedených v písmenech c) až f) nebo v písmenu h);
jiná sazební opatření vyplývající ze zemědělských nebo obchodních nebo jiných právních předpisů Unie.
V případě celních stropů přestanou být tato opatření nebo osvobození od nich na základě právního aktu Unie uplatňována.
Článek 57
Sazební zařazení zboží
Článek 58
Svěření prováděcích pravomocí
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
V závažných a naléhavých případech, které souvisejí s těmito opatřeními a které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle zajistit správné a jednotné používání kombinované nomenklatury, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 285 odst. 5.
Má-li být o stanovisku výboru uvedeného v čl. 285 odst. 1 rozhodnuto písemným postupem, použije se čl. 285 odst. 6.
KAPITOLA 2
Původ zboží
Článek 59
Rozsah působnosti
Články 60 a 61 stanoví pravidla pro určení nepreferenčního původu zboží pro účely použití:
společného celního sazebníku, s výjimkou opatření uvedených v čl. 56 odst. 2 písm. d) a e);
jiných než sazebních opatření stanovených zvláštními předpisy Unie upravujícími obchod se zbožím; a
jiných opatření Unie týkajících se původu zboží.
Článek 60
Získání původu
Článek 61
Prokazování původu
Článek 62
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla, podle nichž se zboží, u něhož je nezbytné určit nepreferenční původ pro účely použití opatření Unie uvedených v článku 59, považuje za zcela získané v jedné zemi nebo na jediném území nebo za zboží, k jehož poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování nebo opracování, které bylo provedeno v podnicích k tomu vybavených a které vyústilo v nový výrobek nebo představuje důležitý stupeň výroby, došlo v jedné zemi nebo na jediném území, podle článku 60.
Článek 63
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro prokazování a ověřování původu podle článku 61.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 64
Preferenční původ zboží
Tato pravidla vycházejí z kritéria, že je zboží zcela získáno, nebo z kritéria, že zboží je výsledkem dostatečného zpracování nebo opracování.
Dočasná odchylka musí být odůvodněna jedním z těchto důvodů:
vnitřní nebo vnější faktory zemi nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, dočasně brání v možnosti dodržovat pravidla preferenčního původu;
země nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, požaduje čas na přípravu na dodržování těchto pravidel.
Žádost o odchylku podá dotčená země nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, v písemné podobě Komisi.V žádosti uvede důvody podle druhého pododstavce, proč o odchylku žádá, a přiloží vhodné podklady.
Dočasná odchylka je omezena na dobu trvání účinků vnitřních nebo vnějších faktorů, které ji odůvodňují, nebo na dobu, kterou daná země nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, potřebuje k zajištění dodržování pravidel.
V případě, že je odchylka povolena, dotčená země nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, dodržuje veškeré stanovené požadavky, pokud jde o informace, které mají být poskytovány Komisi ohledně využívání odchylky a řízení množství, na něž byla odchylka povolena.
Článek 65
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla preferenčního původu podle čl. 64 odst. 3.
Článek 66
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech:
postupy podle čl. 64 odst. 1'umožňující zavedení preferenčního původu zboží v Unii;
opatření, kterým se dané zemi nebo území, na které se vztahuje preferenční režim, uděluje dočasná odchylka podle čl. 64 odst. 6.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 67
Opatření přijímaná Komisí
Komise může přijímat opatření k určení původu konkrétních druhů zboží v souladu s pravidly původu, která se na tato zboží vztahují.
Článek 68
Svěření prováděcích pravomocí
Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme opatření uvedená v článku 67. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
V závažných a naléhavých případech, které souvisejí s těmito opatřeními a které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle zajistit správné a jednotné uplatňování pravidel původu, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 285 odst. 5.
Má-li být o stanovisku výboru uvedeného v čl. 285 odst. 1 rozhodnuto písemným postupem, použije se čl. 285 odst. 6.
KAPITOLA 3
Hodnota zboží pro celní účely
Článek 69
Rozsah působnosti
Celní hodnota zboží pro účely použití společného celního sazebníku a nesazebních opatření stanovených ve zvláštních předpisech Unie upravujících obchod se zbožím se určuje v souladu s články 70 a 74.
Článek 70
Metoda určování celní hodnoty na základě převodní hodnoty
Převodní hodnota se uplatní, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
nejsou stanovena žádná omezení, pokud jde o nakládání se zbožím nebo jeho použití ze strany kupujícího, s výjimkou kteréhokoli z těchto omezení, která
jsou uložena nebo vyžadována právními předpisy nebo veřejnými orgány v Unii,
omezují zeměpisnou oblast, v níž může být zboží přeprodáváno,
neovlivňují podstatně celní hodnotu zboží;
prodej nebo cena nepodléhají podmínkám nebo plněním, jejichž hodnotu nelze ve vztahu ke zboží, které je ohodnocováno, určit;
žádná část výnosu z jakéhokoliv přeprodeje, nakládání se zbožím nebo použití zboží kupujícím nepřipadne přímo ani nepřímo prodávajícímu, kromě případů, kdy lze provést přiměřenou úpravu; a
kupující a prodávající nejsou ve vzájemném spojení, nebo jejich vztah neovlivnil cenu.
Článek 71
Položky převodní hodnoty
Při určování celní hodnoty podle článku 70 se k ceně, která byla nebo má být za dovážené zboží skutečně zaplacena, připočítají:
níže uvedené položky, pokud jsou hrazeny kupujícím, avšak nejsou zahrnuty v ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena:
provize a odměny za zprostředkování, s výjimkou nákupních provizí;
náklady na nádoby, které se pro celní účely považují za součást daného zboží;
náklady na balení zahrnující jak práci, tak materiál; a
hodnota, vhodným způsobem rozvržená, níže uvedeného zboží a služeb, pokud je kupující poskytuje přímo nebo nepřímo zdarma nebo za sníženou cenu pro použití při výrobě nebo prodeji k vývozu dováženého zboží v rozsahu, v jakém tato hodnota nebyla zahrnuta do ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena:
materiály, součástky, díly a podobné položky obsažené v dováženém zboží;
nářadí, matrice, slévačské formy a podobné položky použité k výrobě dováženého zboží;
materiál spotřebovaný k výrobě dováženého zboží; a
technologie, vývoj, umělecká práce, design a plány a nákresy provedené mimo Unii a nezbytné pro výrobu dováženého zboží;
poplatky za užívání práv a licenční poplatky týkající se hodnoceného zboží, které musí přímo nebo nepřímo uhradit kupující jako podmínku prodeje hodnoceného zboží, pokud tyto poplatky za užívání práv nebo licenční poplatky nejsou zahrnuty v ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena;
hodnota jakékoli části výnosu z případného přeprodeje, převodu nebo použití dovezeného zboží, která připadne přímo nebo nepřímo prodávajícímu; a
níže uvedené náklady vzniklé před tím, než se zboží dostalo na místo, kde vstoupilo na celní území Unie:
náklady na dopravu a pojištění dováženého zboží; a
náklady na nakládku, vykládku a manipulaci spojené s dopravou dováženého zboží.
Článek 72
Položky, které se do celní hodnoty nezahrnují
Při určování celní hodnoty podle článku 70 se nezahrnuje žádná z těchto položek:
náklady na dopravu dováženého zboží po jeho vstupu na celní území Unie;
poplatky za stavbu, instalaci, montáž, údržbu nebo technickou pomoc vzniklé po vstupu dováženého zboží jako například průmyslových zařízení, strojů či vybavení na celní území Unie;
úroky z finančního ujednání uzavřeného kupujícím a vztahujícího se na nákup dováženého zboží bez ohledu na to, zda finanční prostředky poskytuje prodávající nebo jiná osoba, jestliže bylo financování dohodnuto písemně a jestliže může kupující, bude-li o to požádán, prokázat, že jsou splněny tyto podmínky:
toto zboží je skutečně prodáváno za cenu deklarovanou jako cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena;
požadovaná úroková sazba nepřevyšuje obvyklou úrokovou sazbu uplatňovanou v dané zemi při podobných operacích v okamžiku, kdy k finanční úhradě dochází;
poplatky spojené s právem reprodukovat dovážené zboží v Unii;
nákupní provize;
dovozní cla nebo jiné poplatky splatné v Unii při dovozu nebo prodeji zboží;
aniž je dotčen čl. 71 odst. 1 písm. c), platby uskutečněné kupujícím za právo distribuovat nebo přeprodávat dovážené zboží, jestliže tyto platby nejsou podmínkou prodeje dováženého zboží určeného k vývozu do Unie.
Článek 73
Zjednodušení
Celní orgány mohou na žádost povolit, aby byly na základě specifických kritérií stanoveny níže uvedené částky, nejsou-li tyto částky vyčíslitelné ke dni přijetí celního prohlášení:
částky, které mají být zahrnuty do celní hodnoty v souladu s čl. 70 odst. 2; a
částky podle článků 71 a 72.
Článek 74
Doplňkové metody určování celní hodnoty zboží
Na žádost deklaranta se pořadí uplatnění písmen c) a d) odstavce 2 obrátí.
Celní hodnotou podle odstavce 1 je:
převodní hodnota u stejného zboží prodávaného pro vývoz na celní území Unie a vyváženého ve stejnou dobu nebo přibližně ve stejnou dobu jako zboží, které je ohodnocováno;
převodní hodnota u podobného zboží prodávaného pro vývoz na celní území Unie a vyváženého ve stejnou dobu nebo přibližně ve stejnou dobu jako zboží, které je ohodnocováno;
hodnota založená na jednotkové ceně, za kterou se dovážené zboží nebo stejné nebo podobné dovážené zboží prodává na celním území Unie v největším úhrnném množství osobám, kterou nejsou ve vzájemném spojení s prodávajícími; nebo
vypočtená hodnota sestávající ze součtu těchto položek:
nákladů na materiál a výrobu nebo jiné zpracování provedené při produkci dováženého zboží, nebo hodnota těchto položek;
částky představující zisk a všeobecné výdaje ve výši, kterou producenti v zemi vývozu obvykle zahrnují do prodeje zboží téže povahy nebo téhož druhu jako hodnocené zboží určené k vývozu do Unie;
nákladů na položky uvedené v čl. 71 odst. 1 písm. e) nebo jejich hodnoty.
Nemůže-li být celní hodnota určena podle odstavce 1, určí se na základě údajů dostupných na celním území Unie s použitím přiměřených prostředků slučitelných se zásadami a obecnými ustanoveními:
dohody o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu,
článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu,
této kapitoly.
Článek 75
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví podmínky pro udělování povolení podle čl. 73.
Článek 76
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
určování celní hodnoty v souladu s čl. 70 odst. 1 a 2 a články 71 a 72, včetně pravidel pro úpravu ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena;
uplatňování podmínek podle čl. 70 odst. 3;
určování celní hodnoty podle čl. 74.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
HLAVA III
CELNÍ DLUH A JISTOTY
KAPITOLA 1
Vznik celního dluhu
Článek 77
Propuštění do volného oběhu a dočasné použití
Celní dluh při dovozu vzniká v okamžiku, kdy je zboží, které není zbožím Unie a které podléhá dovoznímu clu, propuštěno do jednoho z těchto celních režimů:
propuštění do volného oběhu, včetně propuštění podle ustanovení o konečném užití;
dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla.
Je-li celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do některého z režimů uvedených v odstavci 1 učiněno na základě údajů, v jejichž důsledku nebyly dovozní clo nebo jeho část vybrány, je osoba, která poskytla údaje nezbytné pro vyhotovení celního prohlášení a která si byla nebo měla být vědoma, že údaje nejsou pravdivé, rovněž považována za dlužníka.
Článek 78
Zvláštní ustanovení týkající se nepůvodního zboží
Článek 79
Celní dluh vzniklý nesplněním povinností nebo podmínek
U zboží podléhajícího dovoznímu clu vzniká celní dluh při dovozu nesplněním:
některé z povinností stanovených v celních předpisech pro vstup zboží, které není zbožím Unie, na celní území Unie, pro jeho odnětí celnímu dohledu nebo pro pohyb, zušlechtění, uskladnění, dočasné uskladnění, dočasné použití zboží nebo nakládání s tímto zbožím na tomto území;
některé z povinností stanovených v celních předpisech upravujících konečné užití zboží na celním území Unie;
podmínky, na jejímž základě může být zboží, které není zbožím Unie, propuštěno do celního režimu nebo mu může být přiznáno osvobození od cla či snížená sazba dovozního cla podle jeho konečného užití.
Celní dluh vzniká:
okamžikem, kdy povinnost, jejímž nesplněním vzniká celní dluh, není plněna nebo přestala být plněna nebo
okamžikem, kdy je přijato celní prohlášení za účelem propuštění zboží do celního režimu, zjistí-li se následně, že podmínka, na základě které může být zboží propuštěno do daného celního režimu nebo mu může být přiznáno osvobození od cla či snížená sazba dovozního cla podle jeho konečného užití, nebyla ve skutečnosti splněna.
V případech uvedených v odst. 1 písm. a) a b) je dlužníkem:
každá osoba, která měla splnit dané povinnosti;
každá osoba, která si byla vědoma nebo si měla být vědoma, že nebyla splněna povinnost podle celních předpisů, a která jednala na účet osoby, jež byla povinna splnit tuto povinnost, nebo která se zúčastnila úkonu, jenž vedl k nesplnění této povinnosti;
každá osoba, která získala nebo držela dotyčné zboží a v okamžiku získání nebo přijetí zboží si byla nebo měla být vědoma, že nebyla splněna povinnost podle celních předpisů.
Je-li celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do některého z celních režimů uvedených v odst.1 písm. c) učiněno a jsou-li celním orgánům poskytnuty jakékoli informace požadované podle celních předpisů upravujících podmínky, na základě kterých může být zboží propuštěno do uvedeného celního režimu, a v důsledku toho nebyly dovozní clo nebo jeho část vybrány, je dlužníkem také osoba, která poskytla údaje nezbytné pro vyhotovení celního prohlášení a která věděla nebo měla vědět, že tyto údaje nejsou pravdivé.
Článek 80
Odpočet částky již zaplaceného dovozního cla
Ustanovení prvního pododstavce se použije, jestliže celní dluh vznikl u zbytků a odpadu po zničení předmětného zboží.
Článek 81
Vývoz a pasivní zušlechťovací styk
Je-li celní prohlášení učiněno na základě údajů, v jejichž důsledku nebyly vývozní clo nebo jeho část vybrány, je osoba, která poskytla údaje požadované pro vyhotovení celního prohlášení a která si byla nebo měla být vědoma, že údaje nejsou pravdivé, rovněž považována za dlužníka.
Článek 82
Celní dluh vzniklý nesplněním povinností nebo podmínek
U zboží podléhajícího vývoznímu clu vzniká celní dluh při vývozu nesplněním:
některé z některé z povinností stanovených v celních předpisech pro výstup zboží nebo
podmínek, za nichž bylo povoleno, aby zboží opustilo celní území Unie s úplným nebo částečným osvobozením od vývozního cla.
Celní dluh vzniká:
okamžikem, kdy zboží skutečně opustilo celní území Unie bez celního prohlášení;
okamžikem, kdy je zboží dodáno na jiné místo určení, než na které se vztahuje povolení, na jehož základě může zboží opustit celní území Unie s úplným nebo částečným osvobozením od vývozního cla;
nemohou-li celní orgány okamžik uvedený v písmenu b) určit, uplynutím lhůty stanovené pro předložení dokladu o tom, že byly splněny podmínky opravňující k přiznání tohoto osvobození.
V případech uvedených v odst. 1 písm. a) je dlužníkem:
každá osoba, která měla splnit danou povinnost;
každá osoba, která si byla vědoma nebo si měla být vědoma, že daná povinnost nebyla splněna, a která jednala na účet osoby, jež byla povinna splnit tuto povinnost;
každá osoba, která se zúčastnila úkonu, jenž vedl k nesplnění povinnosti a která si byla vědoma nebo si měla být vědoma, že celní prohlášení nebylo podáno, ačkoli mělo být.
Článek 83
Zákazy a omezení
Celní dluh však nevzniká v případě:
protiprávního vstupu padělaných peněz na celní území Unie;
vstupu omamných a psychotropních látek na celní území Unie, a to látek jiných než těch, které jsou pod přísným dohledem příslušných orgánů za účelem jejich použití pro lékařské a vědecké účely.
Článek 84
Více dlužníků
Odpovídá-li za zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající jednomu celnímu dluhu více osob, odpovídají společně a nerozdílně za zaplacení uvedené částky.
Článek 85
Obecná pravidla pro výpočet částky dovozního nebo vývozního cla
Pokud však informace dostupné celní orgánům umožňují určit, že celní dluh vznikl před tímto zjištěním, má se za to, že celní dluh vznikl v nejzazším časovém okamžiku, který může být určen jako situace, v níž celní dluh vzniká.
Článek 86
Zvláštní pravidla pro výpočet částky dovozního cla
Celní hodnota, množství, povaha a původ zboží, které není zbožím Unie a které bylo použito při operacích, se však při výpočtu částky dovozního cla zohledňují.
Článek 87
Místo vzniku celního dluhu
Ve všech ostatních případech celní dluh vzniká v místě, kde nastaly skutečnosti vedoucí ke vzniku celního dluhu.
Nemůže-li být toto místo určeno, vzniká celní dluh v místě, kde se podle zjištění celních orgánů zboží nacházelo v situaci vedoucí ke vzniku celního dluhu.
Článek 88
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
pravidla pro výpočet částky dovozního nebo vývozního cla pro zboží, u něhož celní dluh vznikne v souvislosti se zvláštním postupem, která doplní pravidla stanovená v článcích 85 a 86;
případy uvedené v čl. 86 odst. 4;
lhůta uvedená v čl. 87 odst. 2.
KAPITOLA 2
Jistota za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl
Článek 89
Obecná ustanovení
Pokud celní orgány požadují poskytnutí jistoty za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl, musí tato jistota pokrývat částku dovozního nebo vývozního cla a ostatní poplatky splatné v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží v situaci, kdy:
jistota je použita na propuštění zboží do tranzitního režimu Unie; nebo
jistota může být použita ve více než jednom členském státě.
Jistota, která nemůže být použita mimo členský stát, v němž je požadována, je platná pouze v daném členském státě a musí pokrývat alespoň částku dovozního nebo vývozního cla.
Jistota poskytnutá pro konkrétní celní prohlášení se použije ke krytí částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků u veškerého zboží, na které se toto prohlášení vztahuje nebo které bylo na jeho základě propuštěno, bez ohledu na to, zda je prohlášení správné, či nikoli.
Nebyla-li jistota uvolněna, může se v mezích zajištěné částky použít rovněž na vybrání částek dovozního nebo vývozního cla a jiných poplatků, které jsou splatné po kontrole po propuštění daného zboží.
Jistota se nepožaduje v žádné z těchto situacích:
u zboží přepravovaného po Rýnu a rýnských vodních cestách a po Dunaji a dunajských vodních cestách;
u zboží přepravovaného zabudovaným přepravním zařízením;
ve zvláštních případech, kdy je zboží propuštěno do režimu dočasného použití;
u zboží propuštěného do tranzitního režimu Unie za využití zjednodušení podle čl. 233 odst. 4 písm. e) a přepravovaného námořní nebo vzdušnou cestou mezi přístavy Unie nebo mezi letišti Unie.
Článek 90
Povinná jistota
Není-li možné stanovit přesnou částku celního dluhu, vyměří se jistota ve výši nejvyšší možné částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků, které dle odhadu celních orgánů vznikly nebo mohou vzniknout.
Článek 91
Nepovinná jistota
Není-li poskytnutí jistoty povinné, vyžaduje se tato jistota vždy, když se celní orgány domnívají, že je úhrada částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiných poplatků ve stanovené lhůtě nejistá. Její výši tyto orgány stanoví tak, aby nepřesahovala částku uvedenou v článku 90.
Článek 92
Poskytnutí jistoty
Jistota může být poskytnuta v jedné z těchto forem:
složením hotovosti nebo jakýmkoli jiným platebním prostředkem, který celní orgány uznávají jako rovnocenný složení hotovosti, v eurech nebo v měně členského státu, ve kterém se jistota požaduje;
závazkem ručitele;
jinou formou jistoty, která poskytuje rovnocennou záruku, že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiné poplatky budou zaplaceny.
Je-li jistota poskytnuta složením hotovosti nebo jiným rovnocenným platebním prostředkem, neplatí z ní celní orgány žádné úroky.
Článek 93
Volba jistoty
Osoba, která je povinna poskytnout jistotu, si může zvolit, kterou z forem jistoty uvedených v čl. 92 odst. 1 poskytne.
Pokud však navržená forma jistoty není slučitelná s řádným prováděním daného celního režimu, mohou ji celní orgány odmítnout.
Celní orgány mohou požadovat, aby byla zvolená forma jistoty zachována po určitou dobu.
Článek 94
Ručitel
Článek 95
Souborná jistota
Povolení uvedené v čl. 89 odst. 5 se udělí pouze osobám, jež splňují všechny tyto podmínky:
jsou usazeny na celním území Unie;
splňují kritéria stanovená v čl. 39 písm. a);
jsou pravidelnými uživateli příslušných celních režimů nebo provozovateli dočasných skladů nebo splňují kritéria stanovená v čl. 39 písm. d).
Článek 96
Dočasné zákazy týkající se používání souborných jistot
V souvislosti se zvláštními postupy nebo dočasným uskladněním může Komise dočasně zakázat použití kterékoliv z těchto jistot:
souborné jistoty pro sníženou částku záruky nebo zproštění povinnosti jistotu poskytnout podle čl. 95 odst. 2;
souborné jistoty podle článku 95 u zboží, u kterého byly zjištěny rozsáhlé podvody.
V případech, na které se vztahuje odst. 1 písm. a) nebo b) tohoto článku, lze povolit použití souborné jistoty pro sníženou částku záruky nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu nebo použití souborné jistoty podle článku 95, pokud dotyčná osoba splní jednu z těchto podmínek:
dotyčná osoba může prokázat, že v souvislosti s dotčeným zbožím nevznikl celní dluh při operacích, které tato osoba vykonávala v průběhu dvou let předcházejících rozhodnutí uvedenému v odstavci 1;
pokud v průběhu dvou let předcházejících rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 celní dluhy vznikly, může tato osoba prokázat, že byly tyto dluhy ve stanovené lhůtě plně uhrazeny dlužníkem či dlužníky nebo ručitelem.
Pro získání povolení používat dočasně zakázanou soubornou jistotu musí dotyčná osoba rovněž splnit kritéria stanovená v čl. 39 písm. b) a c).
Článek 97
Doplňující nebo nová jistota
Zjistí-li celní orgány, že poskytnutá jistota nezaručuje nebo nadále nezaručuje spolehlivě či dostatečně, že částka dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu a jiné poplatky budou uhrazeny ve stanovené lhůtě, vyžadují od všech osob uvedených v čl. 89 odst. 3, aby podle svého uvážení buď poskytly doplňující jistotu, nebo nahradily původní jistotu novou jistotou.
Článek 98
Propuštění zboží
Článek 99
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
zvláštní případy, kdy není požadována jistota u zboží, které je propuštěno do režimu dočasného použití, v souladu s čl. 89 odst. 8 písm. c);
forma jistoty podle čl. 92 odst. 1 písm. c) a pravidla týkající se ručitele podle článku 94;
podmínky týkající se postupu pro udělení povolení k použití souborné jistoty se sníženou částkou záruky nebo zproštění povinnosti záruku poskytnout podle čl. 95 odst. 2;
lhůty pro uvolnění jistoty.
Článek 100
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy:
pro určení částky jistoty včetně snížené částky záruky podle čl. 95 odst. 2 a 3;
ohledně poskytnutí a sledování jistoty podle článku 89, zrušení a odstoupení od závazku, který poskytl ručitel, podle článku 94 a uvolnění jistoty podle článku 98;
ohledně dočasných zákazů podle článku 96.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
V závažných a naléhavých případech, které souvisejí s těmito opatřeními a, které jsou řádně odůvodněny potřebou rychle posílit ochranu finančních zájmů Unie a jejích členských států, přijme Komise okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 285 odst. 5.
Má-li být o stanovisku výboru uvedeného v čl. 285 odst. 1 rozhodnuto písemným postupem, použije se čl. 285 odst. 6.
KAPITOLA 3
Výběr, platba, vrácení a prominutí částky dovozního nebo vývozního cla
Článek 101
Vyměření výše dovozního nebo vývozního cla
Pokud je částka uvedená v prvním pododstavci vyjádřena v eurech, nelze ji zaokrouhlit více než na nejbližší celé číslo nahoru nebo dolů.
Členský stát, jehož měnou není euro, může uplatňovat ustanovení druhého pododstavce obdobně, nebo se od ustanovení tohoto pododstavce odchýlit za předpokladu, že pravidla upravující zaokrouhlování nemají větší finanční dopad než pravidla stanovená v druhém pododstavci.
Článek 102
Oznámení celního dluhu
Oznámení uvedené v prvním pododstavci se nepoužije v žádném z těchto případů:
pokud bylo do doby konečného vyměření výše dovozního nebo vývozního cla uloženo prozatímní obchodněpolitické opatření ve formě cla;
pokud je částka splatného dovozního nebo vývozního cla vyšší než částka vyměřená na základě rozhodnutí, které bylo učiněno v souladu s článkem 33;
pokud bylo původní rozhodnutí neoznámit celní dluh nebo jej oznámit spolu s částkou dovozního nebo vývozního cla, která je nižší než splatné dovozní nebo vývozní clo, učiněno na základě obecných předpisů, jež byly později zrušeny rozhodnutím soudu;
jsou-li celní orgány celními předpisy zproštěny povinnosti oznámit celní dluh.
Pokud by však oznámení celního dluhu mělo vliv na trestní vyšetřování, mohou celní orgány toto oznámení odložit do doby, kdy již trestní vyšetřování neohrozí.
Článek 103
Promlčení celního dluhu
Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 se pozastaví, pokud:
je podán opravný prostředek v souladu s článkem 44; pozastavení se uplatní ode dne, kdy byl opravný prostředek podán, a po dobu trvání řízení o tomto opravném prostředku; nebo
celní orgány dlužníkovi v souladu s čl. 22 odst. 6 sdělily důvody, na jejichž základě hodlají oznámit celní dluh; pozastavení se uplatní ode dne tohoto sdělení a až do uplynutí lhůty, během níž je dlužníkovi umožněno vyjádřit svůj názor.
Článek 104
Zaúčtování
První pododstavec se nepoužije v případech uvedených v čl. 102 odst. 1 druhém pododstavci.
Článek 105
Lhůty pro zaúčtování
Pokud však byla platba zajištěna, může být celková výše dovozního nebo vývozního cla vztahující se k veškerému zboží propuštěnému jedné a téže osobě během lhůty stanovené celními orgány, která nesmí přesáhnout 31 dnů, zaúčtována celkově na konci této lhůty. K zaúčtování musí dojít do čtrnácti dnů od uplynutí dotyčné lhůty.
Týká-li se však celní dluh prozatímního obchodněpolitického opatření ve formě cla, zaúčtuje se částka splatného dovozního nebo vývozního cla do dvou měsíců ode dne vyhlášení nařízení, kterým se stanoví konečné obchodněpolitické opatření, v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 106
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci ►C2 v souladu s článkem 284, kterými se stanoví případy uvedené v čl. 102 odst. 1 druhém pododstavci písm. d) ◄ , kdy jsou celní orgány zproštěny povinnosti oznámit celní dluh.
Článek 107
Svěření prováděcích pravomocí
Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů opatření na zajištění vzájemné pomoci mezi celními orgány v případě vzniku celního dluhu.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 108
Obecné lhůty pro placení a pozastavení těchto lhůt
Aniž je dotčen čl. 45 odst. 2, nepřesáhne tato lhůta deset dní ode dne, kdy je dlužníkovi oznámena výše celního dluhu. V případě souhrnného zaúčtování za podmínek stanovených v čl. 105 odst. 1 druhém pododstavci se stanoví tato lhůta tak, aby neumožnila dlužníkovi získat delší lhůtu splatnosti, než by získal v případě, kdy by mu byl udělen odklad platby cla v souladu s článkem 110.
Tuto lhůtu mohou celní orgány prodloužit na žádost dlužníka, pokud byla výše splatného dovozního nebo vývozního cla stanovena během kontroly po propuštění zboží v souladu s článkem 48. Aniž je dotčen čl. 112 odst. 1, nepřesahuje toto prodloužení lhůty dobu nutnou k tomu, aby mohl dlužník učinit příslušné kroky ke splnění své povinnosti.
Lhůta pro zaplacení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu se pozastaví v kterémkoliv z těchto případů:
je-li podána žádost o prominutí cla podle článku 121;
má-li být zboží zabaveno, zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu;
pokud celní dluh vznikl podle článku 79 a dlužníků je více.
Článek 109
Platba
Článek 110
Odklad platby
Celní orgány na žádost dotyčné osoby a pod podmínkou poskytnutí jistoty povolí odklad platby splatného cla některým z těchto způsobů:
odděleně pro jednotlivé částky dovozního nebo vývozního cla zaúčtované v souladu s čl. 105 odst. 1 prvním pododstavcem nebo čl. 105 odst. 4;
hromadně pro všechny částky dovozního nebo vývozního cla zaúčtované v souladu s čl. 105 odst. 1 prvním pododstavcem ve lhůtě stanovené celními orgány, která nesmí přesáhnout 31 dnů;
hromadně pro všechny částky dovozního nebo vývozního cla, které je součástí celkového zaúčtování v souladu s čl. 105 odst. 1 druhým pododstavcem.
Článek 111
Doba odkladu platby
Je-li tato doba vyjádřena v kalendářních měsících, mohou členské státy stanovit, že částka dovozního nebo vývozního cla, jejíž splatnost byla odložena, má být zaplacena do šestnáctého dne měsíce následujícího po tomto kalendářním měsíci.
Článek 112
Jiné úlevy při placení
V členských státech, jejichž měnou je euro, se sazba úroku z úvěru rovná úrokové sazbě zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, kterou Evropská centrální banka použila během svých hlavních refinančních operací v první den měsíce splatnosti, zvýšené o jeden procentní bod.
V členských státech, jejichž měnou není euro, se sazba úroku z úvěru rovná úrokové sazbě použité v první den daného měsíce národní centrální bankou během jejích hlavních refinančních operací, zvýšené o jeden procentní bod, nebo v případě členského státu, kde není sazba národní centrální banky k dispozici, nejvíce odpovídající sazbě použité v první den daného měsíce na peněžním trhu tohoto členského státu, zvýšené o jeden procentní bod.
Článek 113
Vymáhání platby
Nebyla-li částka splatného dovozního nebo vývozního cla zaplacena ve stanovené lhůtě, zajistí celní orgány zaplacení této částky všemi způsoby, jež jsou jim k dispozici podle právních předpisů příslušného členského státu.
Článek 114
Úroky z prodlení
V členských státech, jejichž měnou je euro, se sazba úroku z prodlení rovná úrokové sazbě zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, kterou Evropská centrální banka použila během svých hlavních refinančních operací v první den měsíce splatnosti, zvýšené o dva procentní body.
V členských státech, jejichž měnou není euro, se sazba úroku z prodlení rovná úrokové sazbě použité v první den daného měsíce národní centrální bankou během jejích hlavních refinančních operací, zvýšené o dva procentní body, nebo v případě členského státu, kde není sazba národní centrální banky k dispozici, nejvíce odpovídající sazbě použité v první den daného měsíce na peněžním trhu tohoto členského státu, zvýšené o dva procentní body.
Sazba úroku z prodlení se stanoví v souladu s odstavcem 1.
Článek 115
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla pro pozastavení lhůty pro placení částky dovozního nebo vývozního cla odpovídajícího celnímu dluhu podle čl. 108 odst. 3 a dobu pozastavení.
Článek 116
Obecná ustanovení
Jsou-li splněny podmínky stanovené v tomto oddíle částky dovozního nebo vývozního cla se vracejí nebo promíjejí z kteréhokoliv z těchto důvodů:
přeplatky na částkách dovozního nebo vývozního cla;
vadné zboží nebo zboží neodpovídající smluvním podmínkám;
chyba ze strany příslušných orgánů;
v zájmu spravedlnosti.
Částka dovozního nebo vývozního cla se vrátí v případě, kdy byla zaplacena a platnost odpovídajícího celního prohlášení je v souladu s článkem 174 zrušena.
Pokud mají celní orgány za to, že by clo mělo být vráceno nebo prominuto podle článku 119 nebo 120, příslušný členský stát postoupí věc k rozhodnutí Komisi v těchto případech:
celní orgány mají za to, že zvláštní okolnosti jsou důsledkem nesplnění povinností ze strany Komise;
celní orgány mají za to, že se Komise dopustila chyby ve smyslu čl. 119;
okolnosti případu souvisejí s výsledky šetření Unie prováděného podle nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. května 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů ( 6 ) nebo podle jiných právních předpisů Unie nebo dohod, které Unie uzavřela s některými zeměmi nebo skupinami zemí, obsahujících ustanovení o provádění takových šetření Unie;
částka, kterou může být dotyčná osoba povinna zaplatit v souvislosti s jednou nebo více dovozními či vývozními operacemi, je v důsledku chyby nebo zvláštních okolností rovna částce 500 000 EUR nebo tuto částku převyšuje.
Bez ohledu na první pododstavec se věc nepostoupí v těchto situacích:
Komise již přijala rozhodnutí v případu obsahujícím srovnatelné skutkové a právní otázky;
Komise se již případem obsahujícím srovnatelné skutkové a právní otázky zabývá.
Úrok však musí být zaplacen, jestliže rozhodnutí o vrácení cla nebylo provedeno do tří měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí, s výjimkou případů, kdy nedodržení lhůty bylo mimo kontrolu celních orgánů.
V takových případech se úrok platí od data uplynutí tříměsíční lhůty do doby, než je clo vráceno. Úroková sazba se stanoví v souladu s článkem 112.
V takových případech je nutno ►C2 jakýkoli úrok zaplacený podle odst. 6 druhého pododstavce nahradit. ◄
Článek 117
Přeplatky na částkách dovozního nebo vývozního cla
Pokud žádost o vrácení nebo prominutí vychází ze skutečnosti, že se v době přijetí celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu na dotyčné zboží vztahovala snížená nebo nulová sazba dovozního cla v rámci celní kvóty, celního stropu nebo jiného zvýhodněného sazebního režimu, clo se vrátí nebo promine za předpokladu, že v okamžiku podání žádosti spolu s nezbytnými doklady je splněna jedna z těchto podmínek:
v případě celní kvóty nebyl její objem ještě vyčerpán,
v ostatních případech nedošlo k obnovení běžné celní sazby.
Článek 118
Vadné zboží nebo zboží neodpovídající smluvním podmínkám
Za vadné zboží se považuje také zboží, které bylo poškozeno před propuštěním.
Částka cla se nevrátí nebo nepromine v těchto situacích:
zboží bylo před tím, než bylo propuštěno do volného oběhu, propuštěno do zvláštního režimu za účelem zkoušek, ledaže se prokáže, že skutečnost, že zboží bylo vadné nebo neodpovídalo smluvním podmínkám, za běžných okolností v průběhu takových zkoušek nebylo možné zjistit;
k vadnému stavu zboží bylo přihlédnuto při přípravě smluvních podmínek, zejména ceny, před tím, než bylo zboží propuštěno do celního režimu, s nímž je spojen vznik celního dluhu; nebo
žadatel zboží prodal po zjištění, že je vadné nebo že neodpovídá smluvním podmínkám.
Článek 119
Chyba ze strany příslušných orgánů
V případech jiných než těch, které jsou uvedeny v čl. 116 odst. 1 druhém pododstavci a v článcích 117, 118 a 120, se částka dovozního nebo vývozního cla vrátí nebo promine, pokud byla v důsledku chyby příslušných orgánů původně oznámená částka odpovídající celnímu dluhu nižší, než je splatná částka, jsou-li splněny tyto podmínky:
dlužník tuto chybu nemohl přiměřeným způsobem zjistit; a
dlužník jednal v dobré víře.
Vydání nesprávného potvrzení však není chybou, je-li potvrzení založeno na nesprávném popisu skutečností podaném vývozcem, s výjimkou případů, kdy si orgány vydávající potvrzení byly vědomy nebo si měly být vědomy toho, že zboží nesplňuje podmínky pro preferenční zacházení.
Má se za to, že dlužník jednal v dobré víře, je-li schopen prokázat, že v období dotyčných obchodních operací jednal s náležitou péčí, aby zajistil splnění všech podmínek pro preferenční zacházení.
Dlužník se však nemůže odvolat na dobrou víru, zveřejní-li Komise v Úředním věstníku Evropské unie oznámení o tom, že existují odůvodněné pochybnosti, zda daná země nebo území správně uplatňuje preferenční dohodu.
Článek 120
Jednání v zájmu spravedlnosti
Článek 121
Postup při vrácení nebo prominutí cla
Žádosti o vrácení nebo prominutí cla podle článku 116 se předkládají celním orgánům v těchto lhůtách:
v případě přeplatků na částkách dovozního nebo vývozního cla, chyby ze strany příslušných orgánů nebo jednání v zájmu spravedlnosti ve lhůtě tří let ode dne, kdy byl celní dluh oznámen;
v případě vadného zboží nebo zboží neodpovídajícího smluvním podmínkám do jednoho roku ode dne, kdy byl celní dluh oznámen;
v případě zrušení platnosti celního prohlášení ve lhůtě stanovené v pravidlech týkajících se zrušení platnosti.
Lhůty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) se prodlouží, prokáže-li žadatel, že mu v podání žádosti ve stanovené lhůtě zabránily nepředvídatelné okolnosti nebo vyšší moc.
Článek 122
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla, podle nichž bude přijímat rozhodnutí podle čl. 116 odst. 3, zejména pokud jde o:
podmínky pro převzetí věci;
lhůtu pro přijetí rozhodnutí a pozastavení této lhůty;
sdělování důvodů, na nichž Komise zamýšlí založit rozhodnutí, před přijetím rozhodnutí, jež by na dotčenou osobu mělo nepříznivý dopad;
oznamování rozhodnutí;
důsledky nepřijetí nebo neoznámení tohoto rozhodnutí.
Článek 123
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
vrácení a prominutí cla podle článku 116;
informování Komise podle čl. 121 odst. 4 a pro informace, jež mají být poskytovány.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 285 odst. 2.
Má-li být o stanovisku výboru uvedeného v čl. 285 odst. 1 rozhodnuto písemným postupem, použije se čl. 285 odst. 6.
KAPITOLA 4
Zánik celního dluhu
Článek 124
Zánik
Aniž jsou dotčeny platné právní předpisy týkající se nevybrání částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu v případě soudně prohlášené nesolventnosti dlužníka, povinnost zaplatit celní dluh při dovozu nebo vývozu zaniká:
pokud již dlužníkovi nelze oznámit celní dluh podle článku 103;
zaplacením částky dovozního nebo vývozního cla;
s výhradou odstavce 5 prominutím částky dovozního nebo vývozního cla;
je-li u zboží navrženého na propuštění do režimu s povinností zaplatit dovozní nebo vývozní clo zrušena platnost celního prohlášení;
je-li zboží podléhající dovoznímu nebo vývoznímu clu zajištěno a současně nebo následně zabaveno;
je-li zboží podléhající dovoznímu nebo vývoznímu clu zničeno pod celním dohledem nebo přenecháno ve prospěch státu;
zmizí-li zboží nebo nejsou-li splněny povinnosti vyplývající z celních předpisů v důsledku úplného zničení nebo nenahraditelné ztráty tohoto zboží v důsledku jeho povahy, nepředvídatelných okolností nebo vyšší moci nebo na příkaz celních orgánů; pro účely tohoto písmene se zboží považuje za nenahraditelně ztracené, jestliže již nemůže být nikým používáno;
vznikl-li celní dluh podle článků 79 nebo 82 a jsou-li splněny tyto podmínky:
nedostatky, které vedly ke vzniku celního dluhu, neměly zásadní vliv na správné provádění dočasného uskladnění nebo daného celního režimu a nebyly pokusem o klamavé jednání;
veškeré formality nezbytné k nápravě situace zboží jsou následně splněny;
bylo-li zboží propuštěné do volného oběhu osvobozené od cla nebo se sníženou sazbou dovozního cla na základě jeho konečného užití vyvezeno se souhlasem celních orgánů;
vznikl-li dluh podle článku 78 a jsou-li zrušeny formality za účelem přiznání preferenčního sazebního zacházení uvedeného v daném článku;
vznikl-li celní dluh s výhradou odstavce 6 podle článku 79 a celním orgánům je náležitě prokázáno, že zboží nebylo použito nebo spotřebováno a opustilo celní území Unie.
Článek 125
Uplatnění sankcí
Zanikne-li celní dluh na základě čl. 124 odst. 1 písm. h), nezaniká oprávnění členských států uplatnit sankce za nedodržení celních předpisů.
Článek 126
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví seznam nedostatků, jež nemají zásadní vliv na správné provádění dočasného uskladnění nebo daného celního režimu, a které doplňují čl. 124 odst. 1 písm. h) bod i).
HLAVA IV
ZBOŽÍ VSTUPUJÍCÍ NA CELNÍ ÚZEMÍ UNIE
KAPITOLA 1
Vstupní souhrnné celní prohlášení
Článek 127
Podání vstupního souhrnného celního prohlášení
Od povinnosti uvedené v odstavci 1 lze upustit:
u dopravních prostředků a zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají teritoriálními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území Unie bez zastávky na tomto území; a
v ostatních případech, které jsou řádně odůvodněny druhem zboží nebo dopravy nebo vyžadovány mezinárodními dohodami.
Celní orgány mohou povolit podání vstupního souhrnného celního prohlášení u jiného celního úřadu, jestliže tento úřad nezbytné údaje neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou celnímu úřadu v místě prvního vstupu.
Aniž jsou dotčeny povinnosti dopravce, může vstupní souhrnné celní prohlášení místo něj podat jedna z těchto osob:
dovozce nebo příjemce nebo jiná osoba, jejímž jménem nebo na jejíž účet dopravce jedná;
každá osoba, která je schopna dotčené zboží předložit nebo zajistit jeho předložení celnímu úřadu vstupu.
Článek 128
Analýza rizik
Celní úřad uvedený v čl. 127 odst. 3 zajistí, aby v konkrétní lhůtě byla především pro účely bezpečnosti a zabezpečení provedena analýza rizik založená na vstupním souhrnném celním prohlášení uvedeném v čl. 127 odst. 1 nebo údajích uvedených v čl. 127 odst. 8, a na základě výsledků této analýzy rizik přijme nezbytná opatření.
Článek 129
Změna a zrušení platnosti vstupního souhrnného celního prohlášení
Změnu však nelze provést poté, co:
celní orgány informovaly osobu, která vstupní souhrnné celní prohlášení podala, o svém záměru provést kontrolu zboží;
celní orgány zjistily nesprávnost údajů uvedených ve vstupním souhrnném celním prohlášení;
zboží již bylo předloženo celním orgánům.
Nevstoupí-li zboží, pro něž bylo podáno vstupní souhrnné celní prohlášení, na celní území Unie, zruší celní orgány neprodleně platnost uvedeného prohlášení v každém z těchto případů:
na žádost deklaranta nebo
po uplynutí lhůty 200 dní od podání prohlášení.
Článek 130
Celní prohlášení podaná místo vstupního souhrnného celního prohlášení
Článek 131
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 284, kterými se stanoví:
případy, v nichž se v souladu s čl. 127 odst. 2 písm. b) upouští od povinnosti podat vstupní souhrnné celní prohlášení;
lhůta uvedená v čl. 127 odst. 3 a 7, v níž má být podáno vstupní souhrnné celní prohlášení předtím, než zboží vstoupí na celní území Unie, s ohledem na druh zboží nebo dopravy;
případy uvedené v čl. 127 odst. 6 a další osoby, jimž může být v daných případech uloženo předložení údajů ze vstupního souhrnného celního prohlášení.
Článek 132
Svěření prováděcích pravomocí
Komise v prováděcích aktech stanoví:
postupy pro podávání vstupního souhrnného celního prohlášení uvedeného v článku 127;
postupy pro předkládání údajů ze vstupního souhrnného celního prohlášení dalšími osobami uvedenými v čl. 127 odst. 6;
lhůtu, ve které má být provedena analýza rizik, a nezbytná opatření, která mají být přijata, podle článku 128;
postupy pro změnu vstupního souhrnného celního prohlášení podle čl. 129 odst. 1;
postupy pro zrušení platnosti vstupního souhrnného celního prohlášení podle čl. 129 odst. 2, a to s ohledem na řádné řízení vstupu zboží na území.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
KAPITOLA 2
Vstup zboží
Článek 133
Oznámení příjezdu námořního plavidla nebo letadla
Mají-li celní úřady k dispozici informace o příjezdu námořního plavidla nebo letadla, mohou upustit od požadavku na oznámení uvedeného v prvním pododstavci.
Článek 134
Celní dohled
Zboží zůstává pod celním dohledem po dobu nutnou ke zjištění jeho celního statusu a bez povolení celních orgánů nesmí být z celního dohledu vyjmuto.
Aniž je dotčen článek 254, přestává zboží Unie podléhat celnímu dohledu v okamžiku, kdy je stanoven jeho celní status.
Zboží, které není zbožím Unie, zůstává pod celním dohledem do okamžiku změny jeho celního statusu nebo do okamžiku jeho opuštění celního území Unie či jeho zničení.
Článek 135
Doprava na příslušné místo
Článek 136
Zboží, které dočasně opustilo celní území Unie námořní nebo vzdušnou cestou
Článek 137
Doprava za zvláštních okolností
Článek 138
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
oznamování příjezdu podle článku 133;
dopravu zboží podle čl. 135 odst. 5.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 139
Předložení zboží celnímu úřadu
Zboží, které vstoupilo na celní území Unie, neprodleně po jeho vstupu předloží na určeném celním úřadě či jiném místě určeném nebo schváleném celními orgány nebo ve svobodném pásmu k celnímu řízení některá z těchto osob:
osoba, která zboží na celní území Unie přepravila;
osoba, jejímž jménem nebo na jejíž účet jedná osoba, která zboží na toto území přepravila;
osoba, která převzala odpovědnost za přepravu zboží poté, co zboží vstoupilo na celní území Unie.
Aniž jsou dotčeny povinnosti osoby uvedené v odstavci 1, může zboží celnímu úřadu místo ní předložit některá z těchto osob:
osoba, která zboží ihned propustí do celního režimu;
držitel povolení k provozování dočasných skladů nebo osoba, která vykonává činnost ve svobodném pásmu.
Článek 140
Vykládka a kontrola zboží
Povolení se však nevyžaduje v případech bezprostředně hrozícího nebezpečí, které vyžaduje okamžité vyložení veškerého zboží nebo jeho části. V takovém případě o tom musí být celní orgány neprodleně informovány.
Článek 141
Zboží přepravované v režimu tranzitu
Článek 142
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284 s cílem stanovit podmínky pro schvalování míst ve smyslu čl. 139 odst. 1.
Článek 143
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro předkládání zboží celnímu úřadu ve smyslu článku 139.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 144
Zboží v dočasném uskladnění
Zboží, které není zbožím Unie, musí být od okamžiku předložení celnímu úřadu dočasně uskladněno.
Článek 145
Prohlášení pro dočasné uskladnění
Celní orgány mohou povolit, aby celní prohlášení pro dočasné uskladnění bylo podáno také ve formě:
odkazu na jakékoliv vstupní souhrnné celní prohlášení podané pro dané zboží, doplněného o údaje prohlášení pro dočasné uskladnění; nebo
manifestu nebo jiného přepravního dokladu, pokud obsahuje údaje o prohlášení pro dočasné uskladnění s odkazem na jakékoliv vstupní souhrnné celní prohlášení pro dané zboží.
Prohlášení o dočasném uskladnění může být rovněž použito pro účely:
oznámení příjezdu podle článku 133; nebo
předložení zboží celnímu úřadu uvedenému v článku 139, pokud splňuje podmínky stanovené v uvedeném článku.
Článek 146
Změna a zrušení platnosti prohlášení pro dočasné uskladnění
Změnu však nelze provést poté, co:
celní orgány informovaly osobu, která prohlášení podala, o svém záměru provést kontrolu zboží;
celní orgány zjistily nesprávnost údajů uvedených v prohlášení;
Není-li zboží, pro něž bylo podáno celní prohlášení pro dočasné uskladnění, předloženo celnímu úřadu, zruší celní orgány neprodleně platnost uvedeného prohlášení v každém z těchto případů:
na žádost deklaranta nebo
po uplynutí lhůty 30 dní od podání prohlášení.
Článek 147
Podmínky a povinnosti související s dočasným uskladněním zboží
Držitel povolení podle článku 148 nebo osoba provádějící uskladnění zboží v případech, kdy je zboží uskladněno na jiných místech určených nebo schválených celními orgány, zodpovídá za vše následující:
zajištění toho, aby dočasně uskladněné zboží nebylo vyjmuto z celního dohledu;
splnění povinností vyplývajících z dočasného uskladnění zboží.
Článek 148
Povolení k provozování dočasného skladu
V povolení se uvedou podmínky, za nichž je provozování dočasného skladu povoleno.
Povolení uvedené v odstavci 1 se udělí pouze osobám, jež splňují tyto podmínky:
jsou usazeny na celním území Unie;
poskytnou potřebnou záruku řádného provedení operací; je-li v povolení uvedeném v čl. 38 odst. 2 písm. a) zohledněno provozování dočasného skladu, má se za to, že oprávněný hospodářský subjekt pro celní zjednodušení tuto podmínku splňuje;
poskytnou jistotu podle článku 89.
Pokud byla poskytnuta souborná jistota, sleduje se dodržování povinností s touto jistotou spojených prostřednictvím vhodného auditu.
Záznamy musí obsahovat informace a údaje, které celním orgánům umožní dohled nad provozem dočasného skladu, zejména pokud jde o identifikaci uskladněného zboží, jeho celní status a pohyb.
Má se za to, že oprávněný hospodářský subjekt pro celní zjednodušení splnil povinnost uvedenou v prvním a druhém pododstavci, pokud jsou jeho záznamy vhodné pro účely provozování dočasného uskladnění.
Celní orgány mohou držiteli povolení povolit, aby dočasně uskladněné zboží přemísťoval mezi různými dočasnými sklady, pokud takové přemísťování nezvyšuje riziko podvodu, a to v těchto případech:
toto přemísťování probíhá v působnosti jednoho celního orgánu nebo
na toto přemísťování se vztahuje pouze jedno povolení, udělené oprávněnému hospodářskému subjektu pro celní zjednodušení; nebo
v ostatních případech přemísťování.
Článek 149
Ukončení dočasného uskladnění
Zboží, které není zbožím Unie a je dočasně uskladněno, musí být do 90 dnů propuštěno do celního režimu nebo zpětně vyvezeno.
Článek 150
Volba celního režimu
Není-li stanoveno jinak, má deklarant bez ohledu na povahu nebo množství zboží nebo jeho zemi původu, odeslání nebo určení možnost zvolit celní režim, do něhož má být zboží za podmínek platných pro tento režim propuštěno.
Článek 151
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
podmínky pro schvalování míst podle čl. 147 odst. 1;
podmínky pro udělování povolení k provozování dočasného skladu podle článku 148;
případy přemísťování podle čl. 148 odst. 5 písm. c).
Článek 152
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
podávání celního prohlášení pro dočasné uskladnění podle článku 145;
změny celního prohlášení pro dočasné uskladnění podle čl. 146 odst. 1;
zrušení platnosti celního prohlášení pro dočasné uskladnění podle čl. 146 odst. 2;
přemísťování zboží v dočasném uskladnění podle čl. 148 odst. 5.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
HLAVA V
OBECNÁ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE CELNÍHO STATUSU, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ DO CELNÍHO REŽIMU, OVĚŘOVÁNÍ, PROPUŠTĚNÍ ZBOŽÍ A NAKLÁDÁNÍ SE ZBOŽÍM
KAPITOLA 1
Celní status zboží
Článek 153
Předpoklad celního statusu zboží Unie
Článek 154
Ztráta celního statusu zboží Unie
Zboží Unie přestává být zbožím Unie v těchto případech:
opustí-li celní území Unie, pokud se nepoužijí pravidla týkající se vnitřního tranzitu;
bylo-li zboží propuštěno do režimu vnějšího tranzitu, uskladnění nebo aktivního zušlechťovacího styku, pokud to celní předpisy dovolují;
bylo-li zboží propuštěno do režimu konečného užití a následně bylo buď přenecháno ve prospěch státu, nebo zničeno, přičemž po něm zůstal odpad;
je-li po propuštění zboží zrušena platnost celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu.
Článek 155
Zboží Unie dočasně opouštějící celní území Unie
Článek 156
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
případy, kdy se neuplatní předpoklad stanovený v čl. 153 odst. 1;
podmínky pro povolení zjednodušeného prokazování celního statusu zboží Unie;
případy, kdy zboží uvedené v čl. 153 odst. 3 nemá celní status zboží Unie;
případy, kdy nedochází ke změně celního statusu zboží podle čl. 155 odst. 2.
Článek 157
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro prokazování a ověřování celního statusu zboží Unie.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
KAPITOLA 2
Propuštění zboží do celního režimu
Článek 158
Uvedení zboží v celním prohlášení a dohled celních orgánů nad zbožím Unie
Článek 159
Příslušné celní úřady
Článek 160
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví případy, v nichž lze podle čl. 158 odst. 2 podat celní prohlášení jinými způsoby, než je metoda elektronického zpracování dat.
Článek 161
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy:
pro určení jiných příslušných celních úřadů, než jsou úřady uvedené v čl. 159 odst. 3, včetně celních úřadů vstupu a výstupu;
pro podávání celního prohlášení v případech uvedených v čl. 158 odst. 2.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 162
Obsah standardního celního prohlášení
Standardní celní prohlášení obsahují veškeré náležitosti nezbytné pro použití ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení.
Článek 163
Podklady
Má se za to, že podklady v případě příslušných necelních formalit Unie uvedených v příloze nařízení (EU) 2022/2399 jsou ve vlastnictví deklaranta a jsou celním orgánům k dispozici v okamžiku podání celního prohlášení, pokud tyto orgány mohou získat potřebné údaje z příslušných necelních systémů Unie prostřednictvím jednotného celního portálu Evropské unie pro výměnu certifikátů v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. a) a c) uvedeného nařízení.
Článek 164
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla pro udělování povolení podle čl. 163 odst. 3.
Článek 165
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
podávání standardního celního prohlášení uvedeného v článku 162;
zajištění dostupnosti podkladů uvedených v čl. 163 odst. 1.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 166
Zjednodušené celní prohlášení
Článek 167
Doplňkové celní prohlášení
V případě zjednodušeného celního prohlášení uvedeného v článku 166 musí být nezbytné podklady v držení deklaranta a být celním orgánům k dispozici ve stanovené lhůtě.
Doplňkové celní prohlášení může být obecné, pravidelné nebo souhrnné povahy.
Od povinnosti podat doplňkové celní prohlášení se upustí v těchto případech:
je-li zboží v režimu uskladnění v celním skladu;
v jiných zvláštních případech.
Celní orgány mohou od požadavku na podání doplňkového celního prohlášení upustit, jsou-li splněny tyto podmínky:
zjednodušené celní prohlášení se týká zboží, jehož hodnota a množství jsou nižší než statistický práh;
zjednodušené celní prohlášení již obsahuje veškeré informace potřebné pro příslušný celní režim; a
zjednodušené celní prohlášení není podáno zápisem do záznamů deklaranta.
Článek 168
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
podmínky pro udělování povolení podle čl. 166 odst. 2;
lhůta podle čl. 167 odst. 1 prvního pododstavce, v níž má být podáno doplňkové celní prohlášení;
lhůta podle čl. 167 odst. 1 druhého pododstavce, v níž mají být podklady v držení deklaranta;
ostatní konkrétní případy, kdy se upustí od povinnosti podávat doplňkové celní prohlášení podle čl. 167 odst. 2 písm. b).
Článek 169
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro podávání:
zjednodušeného celního prohlášení uvedeného v článku 166;
doplňkového celního prohlášení uvedeného v článku 167.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 170
Podání celního prohlášení
Vyplývají-li však z přijetí celního prohlášení pro určitou osobu zvláštní povinnosti, podá uvedené celní prohlášení tato osoba nebo její zástupce.
Odchylně od odstavce 2 nemusí být na celním území Unie usazeni tito deklaranti:
osoby podávající celní prohlášení pro režim tranzitu nebo dočasného použití;
osoby příležitostně podávající celní prohlášení, a to i pro účely konečného užití nebo aktivního zušlechťovacího styku, pokud to celní orgány považují za odůvodněné;
osoby usazené v zemi, jejíž území sousedí s celním územím Unie, které předkládají zboží, na něž se vztahuje celní prohlášení, u hraničního celního úřadu Unie sousedícího s touto zemí, pokud tato země, v níž jsou osoby usazeny, poskytuje reciproční výhody osobám usazeným na celním území Unie.
Článek 171
Podání celního prohlášení před předložením zboží
Celní prohlášení lze podat před očekávaným předložením zboží celnímu úřadu. Není-li zboží předloženo do 30 dnů od podání celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení nebylo podáno.
Článek 172
Přijetí celního prohlášení
Článek 173
Změna celního prohlášení
Změna se však nepovolí, jestliže je o její provedení požádáno poté, co došlo k jedné z těchto událostí:
celní orgány informovaly deklaranta o svém záměru provést kontrolu zboží;
celní orgány zjistily nesprávnost údajů uvedených v celním prohlášení;
celní orgány zboží propustily.
Článek 174
Zrušení platnosti celního prohlášení
Na žádost deklaranta zruší celní orgány platnost již přijatého celního prohlášení v každém z těchto případů:
jsou-li přesvědčeny, že zboží má být neprodleně propuštěno do jiného celního režimu;
jsou-li přesvědčeny, že v důsledku zvláštních okolností již není propuštění do celního režimu, do kterého bylo zboží navrženo v celním prohlášení, odůvodněné.
Pokud však celní orgány informovaly deklaranta o svém záměru provést kontrolu zboží, přijme se žádost o zrušení platnosti celního prohlášení poté, co bude tato kontrola provedena.
Článek 175
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví případy, kdy je platnost celního prohlášení zrušena po propuštění zboží, jak je uvedeno v čl. 174 odst. 2.
Článek 176
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
podávání celního prohlášení podle článku 171;
přijímání celního prohlášení uvedeného v článku 172, včetně uplatňování těchto pravidel v případech uvedených v článku 179;
změny celního prohlášení po propuštění zboží podle čl. 173 odst. 3.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 177
Zjednodušení při vyhotovení celního prohlášení pro zboží různých podpoložek celního sazebníku
Článek 178
Svěření prováděcích pravomocí
Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme opatření pro určení sazební podpoložky pro použití čl. 177 odst. 1.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 179
Centralizované celní řízení
Od požadavku na povolení uvedeného v první pododstavci lze upustit, pokud je celní prohlášení podáno a zboží předloženo celním úřadům podřízeným stejnému celnímu orgánu.
Celní úřad, u nějž je celní prohlášení podáno:
dohlíží nad propuštěním zboží do příslušného celního režimu;
provádí celní kontroly za účelem ověření celního prohlášení podle čl. 188 písm. a) a b);
v odůvodněných případech žádá celní úřad, u nějž je zboží předkládáno, o provedení celních kontrol za účelem ověření celního prohlášení podle čl. 188 písm. c) a d); a
provádí celní formality za účelem zajištění částky dovozního a vývozního cla, jež odpovídá celnímu dluhu.
Celní úřad, u nějž bylo podáno celní prohlášení, propustí zboží v souladu s články 194 a 195, přičemž zohlední:
výsledky vlastních kontrol provedených za účelem ověření celního prohlášení;
výsledky kontrol provedených celním úřadem, u nějž je zboží předkládáno, za účelem ověření celního prohlášení, a kontrol souvisejících se zbožím, jež vstoupilo na celní území Unie nebo jej opustilo.
Článek 180
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví podmínky pro udělování povolení podle čl. 179 odst. 1 prvního pododstavce.
Článek 181
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
centralizované celní řízení včetně příslušných celních formalit a kontrol podle článku 179;
upuštění od povinnosti předložit zboží podle čl. 182 odst. 3 v souvislosti s centralizovaným celním řízením.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 182
Zápis do záznamů deklaranta
Od uvedené povinnosti lze upustit pouze v případech, kdy jsou splněny všechny tyto podmínky:
deklarant je oprávněným hospodářským subjektem pro celní zjednodušení;
povaha a oběh příslušného zboží to vyžadují a jsou celnímu úřadu známy;
celní úřad vykonávající dohled má přístup ke všem informacím, jež považuje za nezbytné k tomu, aby v případě potřeby mohl uplatnit své právo zboží přezkoumat; a
v okamžiku zápisu do záznamů se na zboží již nevztahují zákazy nebo omezení, ledaže je v povolení uvedeno něco jiného.
Celní úřad vykonávající dohled může nicméně ve zvláštních případech požádat o předložení zboží.
Článek 183
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví podmínky pro udělování povolení podle čl. 182 odst. 1.
Článek 184
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro zápis do záznamů deklaranta podle článku 182 včetně příslušných celních formalit a kontrol.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 185
Samoschvalování
Článek 186
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
podmínky pro udělování povolení podle čl. 185 odst. 1;
celní formality a kontroly, jež má provádět držitel povolení podle čl. 185 odst. 1.
Článek 187
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro celní formality a kontroly, které může provádět držitel povolení v souladu s čl. 185 odst. 1.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
KAPITOLA 3
Ověřování a propuštění zboží
Článek 188
Ověřování celního prohlášení
Za účelem ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení, které bylo přijato, celní orgány mohou:
kontrolovat prohlášení a podklady;
požadovat od deklaranta poskytnutí dalších dokladů;
kontrolovat zboží;
odebírat vzorky za účelem analýzy nebo důkladné kontroly zboží.
Článek 189
Kontrola zboží a odběr vzorků
Článek 190
Částečná kontrola zboží a částečný odběr vzorků
Jestliže se však deklarant domnívá, že výsledky částečné kontroly, analýzy nebo kontroly odebraných vzorků neplatí pro zbývající zboží, na které se vztahuje celní prohlášení, může požadovat provedení další kontroly nebo odběru vzorků. Žádosti se vyhoví, pokud zboží ještě nebylo propuštěno, nebo v případě, že již propuštěno bylo, prokáže-li deklarant, že zboží nebylo nijak upraveno.
Článek 191
Výsledky ověření
Článek 192
Opatření k identifikaci zboží
Tato opatření k identifikaci zboží mají stejný právní účinek na celém celním území Unie.
Článek 193
Svěření prováděcích pravomocí
Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví opatření týkající se ověření celního prohlášení, kontroly zboží a odběru vzorků a výsledků ověření.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 194
Propuštění zboží
První pododstavec se použije rovněž v případech, kdy ověření uvedené v článku 188 nelze dokončit v přiměřené lhůtě a přítomnost zboží pro účely ověření již není nutná.
Obsahuje-li celní prohlášení zboží spadající pod dvě nebo více položek, pokládají se pro účely prvního pododstavce údaje ke zboží spadajícímu pod každou položku za samostatné celní prohlášení.
Článek 195
Propuštění podmíněné zaplacením částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu nebo poskytnutím jistoty
První pododstavec se však, aniž je dotčen třetí pododstavec, nevztahuje na dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla.
Požadují-li celní orgány na základě ustanovení upravujících celní režim, do kterého je zboží navrženo v celním prohlášení, poskytnutí jistoty, je zboží do tohoto celního režimu propuštěno až po poskytnutí této jistoty.
Článek 196
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými stanoví případy uvedené v čl. 195 odst. 2.
KAPITOLA 4
Nakládání se zbožím
Článek 197
Zničení zboží
Mají-li k tomu celní orgány dostatečné důvody, mohou požadovat, aby bylo zboží, které bylo předloženo celnímu úřadu, zničeno, a o této skutečnosti vyrozumí jeho držitele. Náklady na zničení zboží nese držitel zboží.
Článek 198
Opatření přijímaná celními orgány
Celní orgány přijmou veškerá nezbytná opatření, včetně zabavení a prodeje nebo zničení zboží, pro nakládání se zbožím v těchto případech:
nebyla-li splněna jedna z povinností stanovených celními předpisy týkající se vstupu zboží, které není zbožím Unie, na celní území Unie, nebo bylo zboží vyjmuto z dohledu celních orgánů;
pokud zboží nemohlo být propuštěno z některého z těchto důvodů:
ve lhůtě stanovené celními orgány nebylo možno provést kontrolu zboží nebo v ní pokračovat z důvodů, které lze přičítat deklarantovi,
doklady, které musí být poskytnuty před umístěním nebo propuštěním zboží do daného celního režimu, nebyly poskytnuty,
ve stanovené lhůtě nebyly uhrazeny platby nebo nebyla poskytnuta jistota, které měly být uhrazeny nebo poskytnuty v souvislosti s dovozním nebo vývozním clem,
na zboží se vztahují zákazy nebo omezení;
pokud zboží nebylo v přiměřené lhůtě po propuštění vyzvednuto;
pokud se po propuštění zjistí, že zboží nesplňovalo podmínky pro toto propuštění; nebo
pokud je zboží přenecháno ve prospěch státu v souladu s článkem 199.
Je-li již zboží, které má být zničeno, přenecháno ve prospěch státu, zajištěno nebo zabaveno, předmětem celního prohlášení, uvede se do záznamů odkaz na toto celní prohlášení. Celní orgány platnost tohoto celního prohlášení zruší.
Náklady opatření uvedených v prvním odstavci nese:
v případě uvedeném v odst. 1 písm. a) osoba, jež měla splnit příslušné povinnosti nebo jež celním orgánům neumožnila dohled nad zbožím;
v případech uvedených v odst. 1 písm. b) a c) deklarant;
v případě uvedeném v odst. 1 písm. d) osoba, jež má splnit podmínky, jimiž se řídí propuštění zboží;
v případě uvedeném v odst. 1 písm. e) osoba, jež zboží přenechá ve prospěch státu.
Článek 199
Přenechání zboží
Zboží, které není zbožím Unie, a zboží v režimu konečného užití může držitel režimu nebo případně držitel zboží na základě předchozího povolení celních orgánů přenechat ve prospěch státu.
Článek 200
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
zničení zboží podle článku 197;
prodej zboží podle čl. 198 odst. 1;
přenechání zboží ve prospěch státu podle článku 199.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
HLAVA VI
PROPUŠTĚNÍ DO VOLNÉHO OBĚHU A OSVOBOZENÍ OD DOVOZNÍHO CLA
KAPITOLA 1
Propuštění do volného oběhu
Článek 201
Rozsah působnosti a účinek
Propuštění do volného oběhu zahrnuje:
výběr veškerého dlužného dovozního cla;
případně výběr dalších poplatků stanovených příslušnými platnými předpisy týkajícími se výběru těchto poplatků;
uplatnění obchodněpolitických opatření a zákazů a omezení, pokud nebyla uplatněna v dřívější fázi; a
splnění dalších formalit stanovených pro dovoz daného zboží.
Článek 202
Obchodněpolitická opatření
Pokud právní předpisy Unie stanoví obchodněpolitická opatření pro propuštění do volného oběhu, nepoužijí se tato opatření na zpracované výrobky propuštěné do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku, pokud:
si zpracované výrobky zachovají původ v Unii ve smyslu článku 60;
je součástí pasivního zušlechťovacího styku oprava, včetně systému prosté výměny uvedeného v článku 261; nebo
režim pasivního zušlechťovacího styku následuje po činnostech dalšího zpracování v souladu s článkem 258.
KAPITOLA 2
Osvobození od dovozního cla
Článek 203
Rozsah působnosti a účinek
První pododstavec se použije i v případě, že vrácené zboží představuje pouze část zboží původně vyvezeného z celního území Unie.
Má-li být dotyčné zboží propuštěno do volného oběhu k jinému konečnému užití, sníží se částka dovozního cla o případně vybranou částku cla při prvním propuštění tohoto zboží do volného oběhu. Je-li tato částka vyšší než částka vyměřená při propuštění vráceného zboží do volného oběhu, žádná náhrada se neposkytuje.
Článek 204
Zboží, na které se vztahovalo opatření stanovené v rámci společné zemědělské politiky
Není-li ve zvláštních případech stanoveno jinak, osvobození od dovozního cla stanovené v článku 203 se nepřizná zboží, které bylo zvýhodněno opatřeními v rámci společné zemědělské politiky a jež zahrnují jejich vývoz z celního území Unie.
Článek 205
Zboží, které již bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku
Článek 206
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
případy, kdy se zboží považuje za vrácené ve stavu, v němž bylo vyvezeno;
zvláštní případy podle článku 204.
Článek 207
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech procesní pravidla pro poskytování informací podle čl. 203 odst. 6.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 208
Produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z moře
Aniž je dotčen čl. 60 odst. 1, jsou od dovozního cla při svém propuštění do volného oběhu osvobozeny tyto produkty:
produkty mořského rybolovu a jiné produkty získané z teritoriálních vod země nebo území mimo celní území Unie pouze plavidly registrovanými nebo přihlášenými v některém členském státě a plujícími pod vlajkou tohoto státu;
produkty, které byly vyrobeny z produktů uvedených v písmenu a) na palubě plavidel, která je zpracovávají, splňujících podmínky stanovené v písmenu a).
Článek 209
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy, jakými se dokládá splnění podmínky podle čl. 208 odst. 2.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
HLAVA VII
ZVLÁŠTNÍ REŽIMY
KAPITOLA 1
Obecná ustanovení
Článek 210
Rozsah působnosti
Zboží může být propuštěno do některé z těchto kategorií zvláštních režimů:
tranzit, což zahrnuje vnější a vnitřní tranzit;
uskladnění, což zahrnuje uskladnění v celním skladu a svobodná pásma;
zvláštní účel, což zahrnuje dočasné použití a konečné užití;
zušlechtění, což zahrnuje aktivní a pasivní zušlechťovací styk.
Článek 211
Povolení
Povolení vydané celními orgány se vyžaduje pro:
použití režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku, režimu dočasného použití nebo režimu konečného užití;
provozování zařízení pro uskladnění zboží v celním skladu, kromě případů, kdy skladovací zařízení provozuje samotný celní orgán.
Podmínky, za kterých je povoleno použití jednoho nebo více režimů uvedených v prvním pododstavci nebo provozování skladovacích zařízení, se uvedou v povolení.
Celní orgány udělí povolení se zpětným účinkem, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
jsou prokázány hospodářské důvody;
žádost nesouvisí s pokusem o klamavé jednání;
žadatel na základě účtů nebo záznamů prokázal, že:
jsou splněny veškeré požadavky daného režimu;
zboží může popřípadě být pro rozhodné období identifikováno;
uvedené účty nebo záznamy umožňují kontrolu daného režimu;
je možné splnit všechny formality nezbytné pro nápravu situace u zboží, včetně případného zrušení platnosti příslušného celního prohlášení;
žadateli nebylo uděleno povolení se zpětným účinkem v průběhu tří let ode dne přijetí žádosti;
posouzení ekonomických podmínek se nevyžaduje, ledaže se žádost týká obnovení povolení pro stejný druh operace a zboží;
žádost se netýká provozování skladovacích zařízení pro uskladnění zboží v celním skladu; a
pokud se žádost týká obnovení povolení pro stejný druh operace a zboží, musí být podána do tří let od pozbytí platnosti původního povolení.
Celní orgány mohou povolení se zpětným účinkem udělit i tehdy, pokud zboží propuštěné do celního režimu již není dostupné v okamžiku, kdy byla žádost o toto povolení přijata.
Není-li stanoveno jinak, je povolení uvedené v odstavci 1 udělováno pouze osobám, které splňují všechny následující podmínky:
jsou usazeny na celním území Unie;
poskytnou potřebnou záruku řádného provedení operací; pokud je v povolení uvedeném v čl. 38 odst. 2 písm. a) zohledněna činnost týkající se dotyčného zvláštního režimu, má se za to, že oprávněný hospodářský subjekt pro celní zjednodušení splňuje tuto podmínku.
může-li u zboží, které bylo propuštěno do zvláštního režimu, vzniknout celní dluh nebo jiné poplatky, poskytnou jistotu v souladu s článkem 89; a
v případě dočasného použití používají zboží nebo zajišťují jeho použití, a v případě režimu aktivního zušlechťovacího styku provádějí nebo zajišťují provádění zušlechťovacích operací.
Není-li stanoveno jinak, je povolení uvedené v odstavci 1 uděleno pouze tehdy, jsou-li kromě podmínek uvedených v odstavci 3 splněny i všechny tyto podmínky:
celní orgány mohou nad prováděním daného režimu vykonávat celní dohled, aniž by musely uplatňovat administrativní opatření, která jsou neúměrná daným hospodářským potřebám;
povolením použít režim zušlechťovacího styku nejsou nepříznivě dotčeny zásadní zájmy výrobců Unie (hospodářské podmínky).
Článek 212
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
podmínky pro udělování povolení pro postupy uvedené v čl. 211 odst. 1;
výjimky z podmínek uvedených v čl. 211 odst. 3 a 4;
případy, ve kterých se hospodářské podmínky považují za splněné, jak je uvedeno v čl. 211 odst. 5.
Článek 213
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro přezkoumání hospodářských podmínek podle čl. 211 odst. 6.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 214
Záznamy
Záznamy obsahují informace a údaje, které celním orgánům umožní dohled nad dotyčným režimem, zejména pokud jde o identifikaci zboží, které bylo do tohoto režimu propuštěno, jeho celní status a pohyb.
Článek 215
Vyřízení zvláštního režimu
Článek 216
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví lhůta uvedená v čl. 215 odst. 4.
Článek 217
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro vyřízení zvláštního režimu podle článku 215.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 218
Převod práv a povinností
Práva a povinnosti držitele režimu ve vztahu ke zboží, které bylo propuštěno do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, mohou být zcela nebo zčásti převedeny na jinou osobu, která splňuje podmínky stanovené pro daný režim.
Článek 219
Pohyb zboží
Ve zvláštních případech se zboží propuštěné do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, nebo zboží ve svobodném pásmu může pohybovat mezi různými místy na celním území Unie.
Článek 220
Obvyklé formy manipulace
Zboží, které bylo propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu zušlechtění nebo které bylo umístěno do svobodného pásma, může být podrobeno obvyklým formám manipulace, jejichž cílem je zajistit uchování zboží, zlepšit jeho vzhled nebo obchodní jakost nebo je upravit pro distribuci nebo další prodej.
Článek 221
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
příslušné případy a podmínky, pokud jde o pohyb zboží propuštěného do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, nebo umístěného do svobodného pásma podle článku 219;
obvyklé formy manipulace se zbožím propuštěným do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu zušlechtění nebo umístěným do svobodného pásma podle článku 220.
Článek 222
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
převod práv a povinností držitele režimu ve vztahu ke zboží, které bylo propuštěno do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, v souladu s článkem 218;
pohyb zboží propuštěného do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, nebo umístěného do svobodného pásma podle článku 219.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 223
Rovnocenné zboží
V režimu pasivního zušlechťovacího styku je rovnocenným zbožím zboží, které není zbožím Unie a které je zpracováno místo zboží Unie, které bylo propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku.
Není-li stanoveno jinak, má rovnocenné zboží stejný osmimístný kód kombinované nomenklatury, stejnou obchodní jakost a stejné technické charakteristiky jako zboží, které nahrazuje.
Je-li zajištěn řádný průběh režimu, zejména pokud jde o celní dohled, celní orgány na žádost povolí:
použití rovnocenného zboží v režimu uskladnění v celním skladu, svobodných pásem, konečného užití a zušlechťovacího styku;
použití rovnocenného zboží v režimu dočasného použití ve zvláštních případech;
v případě režimu aktivního zušlechťovacího styku vývoz zušlechtěných výrobků, které byly získány z rovnocenného zboží, ještě před dovozem zboží, které nahrazují;
v případě režimu pasivního zušlechťovacího styku dovoz zušlechtěných výrobků, které byly získány z rovnocenného zboží, ještě před vývozem zboží, které nahrazují.
Pokud je v povolení uvedeném v čl. 38 odst. 2 písm. a) zohledněna činnost týkající se použití rovnocenného zboží pro dotyčný režim, má se za to, že oprávněný hospodářský subjekt pro celní zjednodušení splnil podmínku zajištění řádného průběhu režimu.
Použití rovnocenného zboží není povoleno v žádném z těchto případů:
provádí-li se u zboží v režimu aktivního zušlechťovacího styku pouze obvyklé formy manipulace vymezené v článku 220;
platí-li zákaz vracet dovozní clo nebo přiznávat osvobození od dovozního cla pro nepůvodní zboží, které bylo použito při výrobě zušlechtěných výrobků v režimu aktivního zušlechťovacího styku a pro něž je vydán nebo vystaven doklad o původu v rámci preferenční dohody mezi Unií a některými zeměmi či územími mimo celní území Unie nebo skupinami těchto zemí či území;
pokud by to vedlo k neoprávněné výhodě týkající se dovozního cla nebo je-li to stanoveno v právních předpisech Unie.
Článek 224
Přenesení pravomoci
Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
výjimky z čl. 223 odst. 1 třetího pododstavce;
podmínky, za nichž se užívá rovnocenné zboží podle čl. 223 odst. 2;
zvláštní případy, kdy se rovnocenné zboží použije v režimu dočasného použití podle čl. 223 odst. 2 písm. b);
případy, kdy použití rovnocenného zboží není povoleno podle čl. 223 odst. 3 písm. c).
Článek 225
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro používání rovnocenného zboží povolené podle čl. 223 odst. 2.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
KAPITOLA 2
Tranzit
Článek 226
Vnější tranzit
Režim vnějšího tranzitu umožňuje přepravu zboží, které není zbožím Unie, mezi dvěma místy na celním území Unie, aniž by toto zboží podléhalo:
dovoznímu clu;
jiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;
obchodněpolitickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.
Přeprava uvedená v odstavci 1 se uskutečňuje jedním z těchto způsobů:
v režimu vnějšího tranzitu Unie;
v souladu s Úmluvou TIR, pokud tato přeprava:
byla zahájena nebo má být ukončena mimo celní území Unie;
probíhá mezi dvěma místy na celním území Unie přes území země nebo území mimo celní území Unie;
v souladu s Úmluvou ATA/Istanbulskou úmluvou, pokud jde o tranzit;
na podkladě Rýnského manifestu (článek 9 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně);
na podkladě formuláře 302 v rámci Dohody mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951;
v rámci poštovního systému v souladu s akty Světové poštovní unie, pokud je zboží přepravováno držiteli nebo pro držitele práv a povinností vyplývajících z těchto aktů.
Článek 227
Vnitřní tranzit
Přeprava uvedená v odstavci 1 se uskutečňuje jedním z těchto způsobů:
v režimu vnitřního tranzitu Unie, je-li tato možnost upravena v mezinárodní dohodě;
v souladu s Úmluvou TIR;
v souladu s Úmluvou ATA / Istanbulskou úmluvou, pokud jde o tranzit;
na podkladě Rýnského manifestu (článek 9 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně);
na podkladě formuláře 302 stanoveného v Dohodě mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951;
v rámci poštovního systému v souladu s akty Světové poštovní unie, pokud je zboží přepravováno držiteli nebo pro držitele práv a povinností vyplývajících z těchto aktů.
Článek 228
Jediné území pro účely tranzitu
Je-li zboží v rámci celního území Unie přepravováno z jednoho bodu do druhého v souladu s Úmluvou TIR, v souladu s Úmluvou ATA / Istanbulskou úmluvou, na podkladě formuláře 302 nebo v rámci poštovního systému, považuje se celní území Unie pro účely této přepravy za jediné území.
Článek 229
Vyloučení osob z operací TIR
Článek 230
Schválený příjemce pro účely TIR
Celní orgány mohou na žádost povolit osobě (schválený příjemce) přijímat zboží přepravované v souladu s Úmluvou TIR na schváleném místě tak, aby byl režim ukončen v souladu s čl. 1 písm. d) Úmluvy TIR.
Článek 231
Přenesení pravomoci
Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
zvláštní případy, kdy má být zboží Unie propuštěno do režimu vnějšího tranzitu podle čl. 226 odst. 2.
podmínky pro udělování povolení podle článku 230.
Článek 232
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy, které se použijí na celním území Unie při uplatňování čl. 226 odst. 3 písm. b) až f) a čl. 227 odst. 2 písm. b) až f), a to s ohledem na potřeby Unie.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 233
Povinnosti držitele tranzitního režimu Unie a dopravce a příjemce zboží přepravovaného v tranzitním režimu Unie
Držitel tranzitního režimu Unie je povinen:
předložit zboží v nezměněném stavu, jakož i požadované informace, celnímu úřadu určení ve stanovené lhůtě a dodržet přitom opatření přijatá celními orgány k zajištění totožnosti tohoto zboží;
dodržovat celní předpisy vztahující se na režim; a
nestanoví-li celní předpisy jinak, poskytnout jistotu k zajištění úhrady částky dovozního nebo vývozního cla odpovídající celnímu dluhu nebo zaplacení jiných poplatků stanovených dalšími příslušnými platnými předpisy, které mohou u zboží vzniknout.
Celní orgány mohou na žádost povolit kterékoliv z následujících zjednodušení, pokud jde o propuštění zboží do tranzitního režimu Unie nebo o ukončení uvedeného režimu:
status schváleného odesílatele, který umožňuje držiteli povolení propouštět zboží do tranzitního režimu Unie bez jeho předložení celnímu úřadu;
status schváleného příjemce, který umožňuje držiteli povolení přijímat zboží přepravované v tranzitním režimu Unie na schváleném místě a ukončit tento režim podle čl. 233 odst. 2;
použití zvláštního typu celních závěr, pokud se celní závěra vyžaduje pro zajištění totožnosti zboží propuštěného do tranzitního režimu Unie;
použití celního prohlášení na propuštění zboží do tranzitního režimu Unie se sníženými požadavky na údaje;
použití elektronického přepravního dokladu jakožto celního prohlášení na propuštění zboží do tranzitního režimu Unie, pokud tento přepravní doklad obsahuje údaje uváděné v prohlášení a tyto údaje jsou dostupné celním orgánům v místě odeslání i v místě určení, aby mohl celní úřad provádět celní dohled nad zbožím a vyřízení daného režimu.
Článek 234
Zboží přepravované v režimu vnějšího tranzitu Unie přes území země nebo území mimo celní území Unie
Režimu vnějšího tranzitu Unie podléhá zboží, které je přepravováno přes zemi nebo území, které není součástí celního území Unie, je-li splněna jedna z těchto podmínek:
tuto možnost stanoví mezinárodní smlouva;
přeprava přes tuto zemi nebo území je uskutečněna na základě jediného přepravního dokladu vystaveného na celním území Unie.
Článek 235
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví podmínky pro udělování povolení podle čl. 233 odst. 4.
Článek 236
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
propouštění zboží do tranzitního režimu Unie a ukončení tohoto režimu;
fungování zjednodušení uvedených v čl. 233 odst. 4;
celní dohled nad zbožím přepravovaným v režimu vnějšího tranzitu Unie přes území země nebo území mimo celní území Unie, uvedený v článku 234.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
KAPITOLA 3
Uskladnění
Článek 237
Rozsah působnosti
Režim uskladnění umožňuje skladovat na celním území Unie zboží, které není zbožím Unie, aniž by toto zboží podléhalo:
dovoznímu clu;
jiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;
obchodně-politickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.
Článek 238
Délka trvání režimu uskladnění
Článek 239
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro propouštění zboží Unie do režimu uskladnění v celním skladu nebo režimu svobodného pásma, jak je uvedeno v čl. 237 odst. 2.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Článek 240
Uskladnění v celních skladech
Článek 241
Zpracování
Článek 242
Povinnosti držitele povolení nebo režimu
Držitel povolení a držitel režimu je povinen:
zajistit, že zboží v režimu uskladnění v celním skladu nebude vyjmuto z celního dohledu; a
splnit povinnosti vyplývající ze skladování zboží v režimu uskladnění v celním skladu.
Článek 243
Vymezení svobodných pásem
Pro každé svobodné pásmo členský stát určí zeměpisné vymezení a místa vstupu a výstupu.
Obvod a místa vstupu do svobodného pásma a výstupu z něj podléhají celnímu dohledu.
Článek 244
Stavby a činnosti ve svobodných pásmech
Článek 245
Předložení zboží a jeho propuštění do režimu
Zboží přepravené do svobodného pásma se předkládá celnímu úřadu a je podrobeno předepsaným celním formalitám ve všech těchto případech:
pokud je zboží do svobodného pásma přepraveno přímo z území mimo celní území Unie;
pokud bylo zboží propuštěno do celního režimu, který je ukončen nebo vyřízen propuštěním do režimu svobodného pásma;
pokud je zboží propuštěno do režimu svobodného pásma proto, aby se na něj vztahovalo rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního cla;
pokud jsou tyto formality stanoveny jinými než celními předpisy.
Aniž je dotčen článek 246, považuje se zboží přepravené do svobodného pásma za zboží propuštěné do režimu svobodného pásma:
okamžikem jeho vstupu do svobodného pásma, pokud již nebylo propuštěno do jiného celního režimu; nebo
okamžikem ukončení režimu tranzitu, pokud není ihned propuštěno do následného celního režimu.
Článek 246
Zboží Unie ve svobodných pásmech
Na žádost dotyčné osoby celní orgány stanoví celní status zboží jako zboží Unie u veškerého následujícího zboží:
zboží Unie, které vstupuje do svobodného pásma;
zboží Unie, které ve svobodném pásmu prošlo zpracovatelskými operacemi;
zboží, které bylo ve svobodném pásmu propuštěno do volného oběhu.
Článek 247
Zboží, které není zbožím Unie, ve svobodných pásmech
V takových případech se zboží nepovažuje za zboží v režimu svobodného pásma.
V případě takového použití nebo spotřeby se nepožaduje celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu nebo do režimu dočasného použití.
Toto prohlášení se však požaduje, jestliže zboží podléhá celní kvótě nebo stropu.
Článek 248
Přeprava zboží ze svobodného pásma
Článek 249
Celní status
Zboží, které je ze svobodného pásma přepraveno do jiné části celního území Unie nebo které je propuštěno do celního režimu, se považuje za zboží, které není zbožím Unie, pokud se jeho celní status zboží Unie neprokáže.
Pro účely uplatnění vývozního cla a vývozních licencí nebo opatření na kontrolu vývozu stanovených v rámci společné zemědělské politiky nebo obchodní politiky se však takové zboží považuje za zboží Unie, pokud se nezjistí, že nemá celní status zboží Unie.
KAPITOLA 4
Zvláštní účel
Článek 250
Rozsah působnosti
Režim dočasného použití umožňuje, aby zboží, které není zbožím Unie a které má být zpětně vyvezeno, podléhalo na celním území Unie zvláštnímu účelu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla a aniž by se na ně vztahovaly:
jiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;
obchodněpolitickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.
Režim dočasného použití může být použit pouze v případě, že jsou splněny tyto podmínky:
zboží nemá být kromě běžného snížení hodnoty způsobeného jeho používáním nijak změněno;
je možné zajistit identifikaci zboží, které bylo do režimu propuštěno, s výjimkou případu, kdy s ohledem na povahu zboží nebo zamýšlené použití nemůže neprovedení identifikace vést ke zneužití režimu, nebo kdy je v případě uvedeném v článku 223 možné ověřit splnění podmínek stanovených pro rovnocenné zboží;
držitel režimu je usazen mimo celní území Unie, není-li stanoveno jinak;
jsou splněny požadavky pro úplné nebo částečné osvobození od cla stanovené v právních předpisech.
Článek 251
Doba, po kterou může zboží setrvat v režimu dočasného použití
Článek 252
Výše dovozního cla v případě dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla
Částka je splatná za každý byť jen započatý měsíc, během kterého bylo zboží propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla.
Článek 253
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
zvláštní účel podle čl. 250 odst. 1;
požadavky podle čl. 250 odst. 2 písm. d).
Článek 254
Režim konečného užití
Celní dohled u režimu konečného užití končí v každém z následujících případů:
jakmile bylo zboží použito pro účely uvedené v žádosti o osvobození od cla nebo snížení sazby cla;
jakmile zboží opustí celní území Unie, je zničeno nebo přenecháno ve prospěch státu;
jakmile bylo zboží použito k jiným účelům, než které jsou uvedeny v žádosti o osvobození od cla nebo snížení sazby cla, a bylo zaplaceno dovozní clo.
KAPITOLA 5
Zušlechtění
Článek 255
Výtěžnost
S výjimkou případů, kdy je výtěžnost vymezena ve zvláštních právních předpisech Unie, celní orgány stanoví buď výtěžnost či průměrnou výtěžnost zušlechťovací operace, nebo případně způsob, jak ji stanovit.
Výtěžnost nebo průměrná výtěžnost se stanoví na základě skutečných podmínek, za kterých jsou nebo budou zušlechťovací operace prováděny. Výtěžnost lze případně upravit podle článku 28.
Článek 256
Rozsah působnosti
Aniž je dotčen článek 223, umožňuje režim aktivního zušlechťovacího styku, aby pro účely jedné nebo několika zušlechťovacích operací na celním území Unie bylo použito zboží, které není zbožím Unie, aniž by toto zboží podléhalo:
dovoznímu clu;
jiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy;
obchodně-politickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto území.
V případě uvedeném v článku 223 lze režim použít, je-li možné ověřit soulad s podmínkami stanovenými pro rovnocenné zboží.
Kromě případů uvedených v odstavcích 1 a 2 může být režim aktivního zušlechťovacího styku použit i na kterékoliv z následujícího zboží:
zboží, které má projít operacemi, jež zajistí dodržování technických požadavků na jeho propuštění do volného oběhu;
zboží, které se má podrobit obvyklým formám manipulace v souladu s článkem 220.
Článek 257
Lhůta pro vyřízení režimu
Tato lhůta začíná dnem, kdy bylo zboží, které není zbožím Unie, do tohoto režimu propuštěno, a musí zohledňovat dobu potřebnou pro provedení zušlechťovacích operací a vyřízení režimu.
V povolení může být uvedeno, že lhůta, která začíná v průběhu kalendářního měsíce, čtvrtletí nebo pololetí, skončí posledním dne následujícího kalendářního měsíce, čtvrtletí nebo pololetí.
Lhůta uvedená v prvním pododstavci se stanoví v měsících a nepřesáhne šest měsíců. Začíná dnem přijetí vývozního prohlášení vztahujícího se na zušlechtěné produkty získané z odpovídajícího rovnocenného zboží.
Článek 258
Dočasný zpětný vývoz pro účely dalšího zpracování
Na žádost mohou celní orgány povolit, aby část zboží nebo veškeré zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku, nebo zušlechtěné produkty byly dočasně zpětně vyvezeny pro účely dalšího zpracování mimo celní území Unie v souladu s podmínkami stanovenými pro režim pasivního zušlechťovacího styku.
Článek 259
Rozsah působnosti
Režim pasivního zušlechťovacího styku nelze použít v případě žádného z tohoto zboží Unie:
zboží, jehož vývoz zakládá nárok na vrácení nebo prominutí dovozního cla;
zboží, které bylo před vývozem propuštěno do volného oběhu s osvobozením od cla nebo se sníženou sazbou cla na základě jeho konečného užití, dokud účely tohoto konečného užití nejsou splněny, ledaže má toto zboží projít opravami;
zboží, jehož vývoz zakládá nárok na poskytnutí vývozních náhrad;
zboží, jemuž je na základě vývozu v rámci společné zemědělské politiky přiznána jiná finanční výhoda než náhrady uvedené v písmenu c).
Článek 260
Zboží opravené bezúplatně
Článek 260a
Zboží opravené nebo upravené v rámci mezinárodních dohod
Zušlechtěné výrobky získané ze zboží v pasivním zušlechťovacím styku se úplně osvobozují od dovozního cla, je-li celním orgánům náležitě prokázáno, že:
toto zboží bylo opraveno či upraveno v zemi či na území mimo celní území Unie, s nimiž Unie uzavřela mezinárodní dohodu, ve které se takové osvobození stanoví, a
podmínky pro osvobození od dovozního cla stanovené v mezinárodní dohodě uvedené v písmenu a) jsou splněny.
Článek 261
Systém prosté výměny
Byly-li však náhradní produkty dodány zdarma v důsledku smluvních nebo zákonných záručních povinností nebo v důsledku vady materiálu nebo výrobní vady, celní orgány od splnění požadavku stanoveného v prvním pododstavci upustí.
Článek 262
Předčasný dovoz náhradních produktů
V případě takovéhoto předčasného dovozu náhradního produktu se poskytne jistota ve výši částky dovozního cla, které by bylo splatné, pokud by vadné zboží nebylo vyvezeno v souladu s odstavcem 2.
HLAVA VIII
ZBOŽÍ, JEŽ OPUSTILO CELNÍ ÚZEMÍ UNIE
KAPITOLA 1
Formality před výstupem zboží
Článek 263
Prohlášení před výstupem zboží
Od povinnosti uvedené v odstavci 1 se upustí:
u dopravních prostředků a zboží přepravovaného dopravními prostředky, které pouze proplouvají teritoriálními vodami nebo prolétají vzdušným prostorem celního území Unie bez zastávky na tomto území; nebo
v jiných zvláštních případech, které jsou řádně odůvodněny druhem zboží nebo dopravy nebo vyžadovány mezinárodními dohodami.
Prohlášení před výstupem zboží má jednu z těchto forem:
celní prohlášení, pokud zboží, které má opustit celní území Unie, je propuštěno do celního režimu, pro který se toto celní prohlášení vyžaduje;
prohlášení o zpětném vývozu podle článku 270;
výstupní souhrnné celní prohlášení podle článku 271.
Článek 264
Analýza rizik
Celní úřad, u nějž se podává prohlášení před výstupem zboží uvedené v článku 263, zajistí, aby ve stanovené lhůtě byla především pro účely bezpečnosti a zabezpečení provedena analýza rizik založená na uvedeném prohlášení, a na základě výsledků této analýzy rizik přijme nezbytná opatření.
Článek 265
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví:
zvláštní lhůta podle čl. 263 odst. 1, v níž má být podáno prohlášení před výstupem zboží předtím, než zboží opustí celní území Unie, s ohledem na druh dopravy;
zvláštní případy, v nichž se v souladu s čl. 263 odst. 2 písm. b) upouští od povinnosti podat prohlášení před výstupem zboží.
Článek 266
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech lhůtu uvedenou v článku 264, v níž je třeba provést analýzu rizik, a to s ohledem na lhůtu uvedenou v čl. 263 odst. 1.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
KAPITOLA 2
Formality při výstupu zboží
Článek 267
Celní dohled a formality na výstupu
Zboží, které má opustit celní území Unie, předloží celnímu úřadu na výstupu jedna z těchto osob:
osoba, která zboží z celního území Unie přepravuje;
osoba, jejímž jménem nebo na jejíž účet jedná osoba, která zboží z celního území Unie přepravuje;
osoba, která nese odpovědnost za přepravu zboží před jeho výstupem z celního území Unie.
Zboží, které má opustit celní území Unie, podléhá podle okolností:
vrácení nebo prominutí dovozního cla;
platbě vývozních náhrad;
výběru vývozního cla;
formalitám vyžadovaným podle platných právních předpisů s ohledem na další poplatky;
použití zákazů a omezení, včetně kontrol zaměřených na prekurzory omamných látek, na zboží porušující některá práva duševního vlastnictví a na hotovost, odůvodněných mimo jiné veřejnými mravy, veřejným pořádkem nebo veřejnou bezpečností, ochranou zdraví a života lidí, zvířat nebo rostlin, ochranou životního prostředí, ochranou národních kulturních statků, jež mají uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, a ochranou průmyslového nebo obchodního vlastnictví, jakož i provádění opatření na zachování a řízení rybolovu a obchodněpolitických opatření.
Celní orgány výstup zboží povolí, pokud dotyčné zboží opustí celní území Unie ve stejném stavu, v jakém se nacházelo v okamžiku:
přijetí celního prohlášení nebo prohlášení o zpětném vývozu; nebo
podání výstupního souhrnného celního prohlášení.
Článek 268
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro výstup uvedený v článku 267.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
KAPITOLA 3
Vývoz a zpětný vývoz
Článek 269
Vývoz zboží Unie
Odstavec 1 se nevztahuje na žádné z následujícího zboží Unie:
zboží propuštěné do režimu pasivního zušlechťovacího styku;
zboží, které opustilo celní území Unie poté, co bylo propuštěno do režimu konečného užití;
zboží dodané při osvobození od DPH nebo spotřební daně v režimu dodávek v letadle nebo na lodi bez ohledu na místo určení daného letadla či lodi, pro něž se vyžaduje doklad o dodání;
zboží, které bylo propuštěno do režimu vnitřního tranzitu;
zboží, které bylo dočasně vyvezeno z celního území Unie podle článku 155.
Článek 270
Zpětný vývoz zboží, které není zbožím Unie
Odstavec 1 se nevztahuje na žádné z následujícícho zboží:
zboží, které bylo propuštěno do režimu vnějšího tranzitu a které se přes celní území Unie pouze přepravuje;
zboží překládané ve svobodném pásmu nebo z něj přímo zpětně vyvezené;
dočasně uskladněné zboží, které je zpětně vyvezeno přímo z dočasného skladu.
KAPITOLA 4
Výstupní souhrnné celní prohlášení
Článek 271
Podání výstupního souhrnného celního prohlášení
Celní orgány mohou dovolit podání výstupního souhrnného celního prohlášení u jiného celního úřadu, jestliže tento úřad nezbytné údaje neprodleně sdělí nebo poskytne elektronickou cestou celnímu úřadu výstupu.
Aniž jsou dotčeny povinnosti dopravce, může výstupní souhrnné celní prohlášení místo něj podat jedna z těchto osob:
vývozce nebo odesílatel nebo jiná osoba, jejímž jménem nebo na jejíž účet dopravce jedná;
každá osoba, která je schopny dotčené zboží předložit nebo zajistit jeho předložení celnímu úřadu výstupu.
Článek 272
Změna a zrušení platnosti výstupního souhrnného celního prohlášení
Změnu však nelze provést poté, co:
celní orgány informovaly osobu, která výstupní souhrnné prohlášení podala, o svém záměru provést kontrolu zboží;
celní orgány zjistily, že jeden nebo více údajů výstupního souhrnného celního prohlášení jsou nesprávné nebo neúplné;
celní orgány již povolily výstup zboží.
Neopustí-li zboží, pro něž bylo podáno výstupní souhrnné celní prohlášení, celní území Unie, celní orgány zruší neprodleně platnost tohoto prohlášení v těchto případech:
na žádost deklaranta nebo
po uplynutí lhůty 150 dní od podání prohlášení.
Článek 273
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
podávání výstupního souhrnného celního prohlášení podle článku 271;
změny výstupního souhrnného celního prohlášení podle čl. 272 odst. 1 prvního pododstavce;
zrušení platnosti výstupního souhrnného celního prohlášení podle čl. 272 odst. 2.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
KAPITOLA 5
Oznámení o zpětném vývozu
Článek 274
Podání oznámení o zpětném vývozu
Celní orgány mohou povolit, aby k podání oznámení o zpětném vývozu byly použity obchodní, přístavní nebo přepravní informační systémy, pokud tyto systémy obsahují údaje, které jsou pro toto oznámení nezbytné, a tyto údaje jsou k dispozici předtím, než zboží opustí celní území Unie.
Článek 275
Změna a zrušení platnosti oznámení o zpětném vývozu
Změnu však nelze provést poté, co:
celní orgány informovaly osobu, která oznámení o zpětném vývozu podala, o svém záměru provést kontrolu zboží;
celní orgány zjistily, že jeden nebo více údajů v oznámení o zpětném vývozu jsou nesprávné nebo neúplné;
celní orgány již povolily výstup zboží.
Neopustí-li zboží, pro něž bylo podáno oznámení o zpětném vývozu, celní území Unie, celní orgány zruší neprodleně platnost uvedeného oznámení v každém z těchto případů:
na žádost deklaranta nebo
po uplynutí lhůty 150 dní od podání oznámení.
Článek 276
Svěření prováděcích pravomocí
Komise stanoví v prováděcích aktech postupy pro:
podávání oznámení o zpětném vývozu podle článku 274;
změny oznámení o zpětném vývozu podle čl. 275 odst. 1 prvního pododstavce;
zrušení platnosti oznámení o zpětném vývozu podle čl. 275 odst. 2.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
KAPITOLA 6
Osvobození od vývozního cla
Článek 277
Osvobození od vývozního cla pro dočasně vyvezené zboží Unie
Aniž je dotčen článek 259, je zboží Unie, které je dočasně vyvezeno z celního území Unie, osvobozeno od vývozního cla pod podmínkou jeho zpětného dovozu.
HLAVA IX
ZJEDNODUŠENÍ ELEKTRONICKÝCH SYSTÉMŮ, PŘENESENÍ PRAVOMOCI, POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA 1
Vytvoření elektronických systémů
Článek 278
Přechodná opatření
Do 31. prosince 2022 lze přechodně používat jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1, pokud elektronické systémy nezbytné pro uplatňování následujících ustanovení kodexu dosud nejsou v provozu:
ustanovení článků 133, 139, 145 a 146 o oznámeních o příchodu, o předložení zboží a o prohlášeních o dočasném uskladnění; a
ustanovení článků 158, 162, 163, 166, 167, 170 až 174, 201, 240, 250, 254 a 256 týkající se celního prohlášení pro zboží dovezené na území Unie.
Do 31. prosince 2025 lze přechodně používat jiné způsoby než metody elektronického zpracování dat uvedené v čl. 6 odst. 1, pokud elektronické systémy nezbytné pro uplatňování následujících ustanovení kodexu dosud nejsou v provozu:
ustanovení čl. 89 odst. 2 písm. b) a čl. 89 odst. 6 o jistotách za celní dluh, který by mohl vzniknout, nebo který vznikl;
ustanovení článků 46, 47, 127, 128 a 129 o vstupních souhrnných celních prohlášeních a analýze rizik;
ustanovení čl. 153 odst. 2 o celním statusu zboží;
ustanovení článku 179 o centralizovaném celním řízení;
ustanovení čl. 210 písm. a), čl. 215 odst. 2 a článků 226, 227, 233 and 234 o tranzitu; a
ustanovení článků 258, 259, 263, 267, 269, 270, 271, 272, 274 a 275 o pasivním zušlechťovacím styku, prohlášeních před výstupem zboží, formalitách při výstupu zboží, vývozu zboží Unie, zpětném vývozu zboží, které není zbožím Unie, a výstupních souhrnných celních prohlášeních pro zboží opouštějící území Unie.
Článek 278a
Povinnost podávat zprávy
Výroční zpráva posoudí pokrok Komise a členských států při vývoji každého elektronického systému a zohlední zejména následující milníky:
datum zveřejnění technických specifikací týkajících se externí komunikace elektronického systému,
období testování shody s hospodářskými subjekty, a
očekávaná a skutečná data zavedení elektronických systémů.
Článek 279
Přenesení pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 284, kterými se stanoví pravidla pro výměnu a uchovávání údajů v situacích uvedených v článku 278.
Článek 280
Pracovní program
Prioritami pracovního programu uvedeného v prvním odstavci jsou:
harmonizovaná výměna informací na základě mezinárodně uznaných datových modelů a formátů zpráv;
přepracování celních a souvisejících postupů s cílem zlepšit jejich účinnost, efektivnost a jednotné uplatňování, jakož i snížit náklady spojené s jejich dodržováním; a
nabídka široké škály služeb elektronického celnictví hospodářským subjektům, jež jim umožní komunikovat stejným způsobem s celními orgány všech členských států.
Článek 281
Svěření prováděcích pravomocí
Komise v prováděcích aktech stanoví pracovní program uvedený v článku 280.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto článku nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.
KAPITOLA 2
Zjednodušení při uplatňování celních předpisů
Článek 282
Testy
Komise může rozhodnout, že jednomu nebo několika členským státům na žádost povolí, aby po omezenou dobu testovaly zjednodušení při uplatňování celních předpisů, zejména pokud souvisejí s informačními technologiemi. Testování nesmí mít dopad na uplatňování celních předpisů v členských státech, které se tohoto testování neúčastní, a je pravidelně vyhodnocováno.
Článek 283
Svěření prováděcích pravomocí
Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijímá rozhodnutí podle článku 282.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 285 odst. 4.
KAPITOLA 3
Přenesení pravomoci a postup projednávání ve výboru
Článek 284
Výkon přenesené pravomoci
Článek 285
Postup projednávání ve výboru
KAPITOLA 4
Závěrečná ustanovení
Článek 286
Zrušení a změna platných právních předpisů
Článek 287
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 288
Použitelnost
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA
SROVNÁVACÍ TABULKA
Nařízení (ES) č. 450/2008 |
Toto nařízení |
Čl. 1 odst. 1 a 2 |
Čl. 1 odst. 1 a 2 |
Čl. 1 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 1 odst. 3 |
Čl. 1 odst. 3 druhý pododstavec |
Článek 2 |
Článek 2 |
Článek 3 |
Článek 3 |
Článek 4 |
Čl. 4 body 1 až 8 |
Čl. 5 body 1 až 8 |
Čl. 4 bod 9 |
Čl. 5 body 9 a 10 |
Čl. 4 bod 10 |
Čl. 5 bod 12 |
Čl. 4 body 11 a 12 |
Čl. 5 body 15 a 16 |
Čl. 4 body 13 až 17 |
Čl. 5 body 18 až 22 |
Čl. 4 bod 18 písm. a) první věta |
Čl. 5 bod 23 písm. a) |
Čl. 4 bod 18 písm. a) druhá věta |
Čl. 130 odst. 3 |
Čl. 4 bod 18 písm. b) a c) |
Čl. 5 bod 23 písm. b) a c) |
Čl. 4 body 19 až 26 |
Čl. 5 body 24 až 31 |
Čl. 4 body 27 až 32 |
Čl. 5 body 33 až 38 |
Čl. 4 bod 33 |
— |
Čl. 5 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 6 odst. 1 |
Čl. 5 odst. 1 druhý a třetí pododstavec |
Čl. 6 odst. 3 a čl. 7 písm. b) |
Čl. 5 odst. 2 |
Čl. 6 odst. 2, čl. 7 písm. a) a čl. 8 odst. 1 písm. a) |
Článek 6 |
Článek 12 |
Článek 7 |
Článek 13 |
Článek 8 |
Článek 14 |
Článek 9 |
Článek 15 |
Čl. 10 odst. 1 |
Článek 9 a čl. 16 odst. 1 |
Čl. 10 odst. 2 |
Články 10, 11 a 17 |
Čl. 11 odst. 1 první a druhý pododstavec |
Článek 18 |
Čl. 11 odst. 1 třetí pododstavec |
Čl. 18 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 11 odst. 2 |
Čl. 18 odst. 3 |
Čl. 11 odst. 3 písm. a) |
Čl. 18 odst. 2 druhý pododstavec a článek 21 |
Čl. 11 odst. 3 písm. b) |
Článek 21 |
Čl. 11 odst. 3 písm. c) |
— |
Čl. 12 odst. 1 |
Čl. 19 odst. 1 |
Čl. 12 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 19 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 12 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec a čl. 20 písm. b) |
Čl. 13 odst. 1 |
Čl. 38 odst. 1 |
Čl. 13 odst. 2 |
Čl. 38 odst. 2 a 3 |
Čl. 13 odst. 3 |
Čl. 38 odst. 4 |
Čl. 13 odst. 4 |
Čl. 38 odst. 5 první věta |
Čl. 13 odst. 5 |
— |
Čl. 13 odst. 6 |
Čl. 23 odst. 2 |
Článek 14 |
Článek 39 |
Čl. 15 odst. 1 písm. a) |
Článek 22, čl. 24 písm. a) až g) a čl. 25 písm. a) a b) |
Čl. 15 odst. 1 písm. b) |
Čl. 23 odst. 4 písm. b) a čl. 24 písm. h) |
Čl. 15 odst. 1 písm. c) |
— |
Čl. 15 odst. 1 písm. d) |
Čl. 22 odst. 1 třetí pododstavec a čl. 24 písm.a) |
Čl. 15 odst. 1 písm. e) |
Čl. 40 písm. b) |
Čl. 15 odst. 1 písm. f) |
Čl. 25 písm. b) |
Čl. 15 odst. 1 písm. g) |
Čl. 23 odst. 4 písm. b), čl. 24 písm. c), článek 28, čl. 31 písm. b) a článek 32 |
Čl. 15 odst. 1 písm. h) |
— |
Čl. 15 odst. 2 |
— |
Čl. 16 odst. 1 |
Čl. 22 odst. 1 první a druhý pododstavec |
Čl. 16 odst. 2 |
Čl. 22 odst. 3 první a druhý pododstavec |
Čl. 16 odst. 3 |
Čl. 22 odst. 2 |
Čl. 16 odst. 4 první pododstavec |
Čl. 22 odst. 6 první pododstavec první věta |
Čl. 16 odst. 4 druhý pododstavec |
Čl. 22 odst. 6 první pododstavec druhá věta a čl. 22 odst. 7 |
Čl. 16 odst. 5 písm. a) |
Čl. 22 odst. 6 druhý pododstavec a čl. 24 písm. g) |
Čl. 16 odst. 5 písm. b) |
Čl. 24 písm. f) |
Čl. 16 odst. 6 |
Čl. 23 odst. 3 |
Čl. 16 odst. 7 |
Článek 29 |
Článek 17 |
Článek 26 |
Čl. 18 odst. 1 až 3 |
Článek 27 |
Čl. 18 odst. 4 |
Článek 32 |
Čl. 19 odst. 1 |
Čl. 28 odst. 1 písm. a) |
Čl. 19 odst. 2 a 3 |
Čl. 28 odst. 2 a 3 |
Čl. 19 odst. 4 |
Čl. 28 odst. 4 první pododstavec a druhý pododstavec první věta |
Čl. 19 odst. 5 |
Čl. 31 písm. a) |
Čl. 20 odst. 1 až 4 |
Článek 33 |
Čl. 20 odst. 5 |
Čl. 34 odst. 4 |
Čl. 20 odst. 6 první pododstavec |
Čl. 34 odst. 5 první věta |
Čl. 20 odst. 6 druhý pododstavec |
Čl. 34 odst. 6 |
Čl. 20 odst. 7 |
Články 22, 23, 24, 25 a 32 |
Čl. 20 odst. 8 písm. a) |
Čl. 34 odst. 1 až 3 |
Čl. 20 odst. 8 písm. b) |
Čl. 34 odst. 9 a čl. 37 odst. 1 písm. a) |
Čl. 20 odst. 8 písm. c) |
Čl. 34 odst. 11 a čl. 37 odst. 2 |
Čl. 20 odst. 9 |
Článek 35, čl. 36 písm. b) a čl. 37 odst. 1 písm. c) a d) |
Článek 21 |
Článek 42 |
Článek 22 |
Článek 43 |
Článek 23 |
Článek 44 |
Čl. 24 odst. 1 a 2 |
Čl. 45 odst. 1 a 2 |
Čl. 24 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 45 odst. 3 |
Čl. 24 odst. 3 druhý pododstavec |
— |
Čl. 25 odst. 1 |
Čl. 46 odst. 1 |
Čl. 25 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 46 odst. 2 |
Čl. 25 odst. 2 druhý a třetí pododstavec |
Čl. 46 odst. 3 |
Čl. 25 odst. 3 |
Čl. 46 odst. 4 až 8 a čl. 50 odst. 1 |
Článek 26 |
Článek 47 |
Článek 27 |
Článek 48 |
Čl. 28 odst. 1 a 2 |
Článek 49 |
Čl. 28 odst. 3 |
Čl. 50 odst. 2 |
Článek 29 |
Článek 51 |
Čl. 30 odst. 1 |
Článek 52 |
Čl. 30 odst. 2 |
— |
Čl. 31 odst. 1 |
Čl. 53 odst. 1 |
Čl. 31 odst. 2 |
Čl. 53 odst. 3 |
Čl. 31 odst. 3 |
Článek 54 |
Článek 32 |
Článek 55 |
Čl. 33 odst. 1 až 4 |
Čl. 56 odst. 1 až 4 |
Čl. 33 odst. 5 |
Čl. 56 odst. 5 a čl. 58 odst. 1 |
Článek 34 |
Čl. 57 odst. 1, 2 a 3 |
Článek 35 |
Článek 59 |
Článek 36 |
Článek 60 |
Článek 37 |
Článek 61 |
Článek 38 |
Články 62, 63, 67 a 68 |
Čl. 39 odst. 1 a 2 |
Čl. 64 odst. 1 a 2 |
Čl. 39 odst. 3 |
Čl. 64 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 39 odst. 4 a 5 |
Čl. 64 odst. 4 a 5 |
Čl. 39 odst. 6 |
Čl. 64 odst. 3 druhý pododstavec, čl. 64 odst. 6 a články 63 až 68 |
Článek 40 |
Článek 69 |
Článek 41 |
Článek 70 |
Čl. 42 odst. 1 |
Čl. 74 odst. 1 |
Čl. 42 odst. 2 |
Čl. 74 odst. 2 písm. a) až c) a návětí písm. d) |
Čl. 42 odst. 3 |
Čl. 74 odst. 3 |
Čl. 43 písm. a) |
Články 71 a 72 a čl. 76 písm. a) |
Čl. 43 písm. b) |
Čl. 74 odst. 2 písm. d), body i), ii) a iii) |
Čl. 43 písm. c) |
— |
Čl. 43 písm. d) |
Články 73 a 75 a čl. 76 písm. b) a c) |
Článek 44 |
Článek 77 |
Článek 45 |
Článek 78 |
Článek 46 |
Článek 79 |
Článek 47 |
Článek 80 |
Článek 48 |
Článek 81 |
Článek 49 |
Článek 82 |
Článek 50 |
Článek 83 |
Článek 51 |
Článek 84 |
Článek 52 |
Článek 85 |
Čl. 53 odst. 1 až 3 |
Čl. 86 odst. 1 až 3 |
Čl. 53 odst. 4 |
Čl. 86 odst. 6 |
Čl. 54 písm. a) a b) |
Čl. 86 odst. 5 a čl. 88 písm. a) |
Čl. 54 písm. c) |
Čl. 86 odst. 4 a čl. 88 odst. 6. |
Čl. 55 odst. 1 |
Čl. 87 odst. 1 |
Čl. 55 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 87 odst. 2 |
Čl. 55 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 88 písm. c) |
Čl. 55 odst. 3 a 4 |
Čl. 87 odst. 3 a 4 |
Čl. 56 odst. 1 až 5 |
Čl. 89 odst. 1 až 5 |
Čl. 56 odst. 6 |
Čl. 89 odst. 7 |
Čl. 56 odst. 7 |
Čl. 89 odst. 9 |
Čl. 56 odst. 8 |
Čl. 89 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 56 odst. 9 první odrážka |
Čl. 100 odst. 1 písm. b) |
Čl. 56 odst. 9 druhá odrážka |
Čl. 89 odst. 8 a čl. 99 písm. a) |
Čl. 56 odst. 9 třetí odrážka |
Čl. 89 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 57 odst. 1 a 2 |
Článek 90 |
Čl. 57 odst. 3 |
Čl. 100 odst. 1 písm. a) |
Čl. 58 první pododstavec |
Článek 91 |
Čl. 58 druhý pododstavec |
— |
Čl. 59 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 100 odst. 1 |
Čl. 59 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 99 písm. b) |
Čl. 59 odst. 2 |
Čl. 92 odst. 2 |
Článek 60 |
Článek 93 |
Článek 61 |
Článek 94 |
Čl. 62 odst. 1 a 2 |
Čl. 95 odst. 1 a 2 |
Čl. 62 odst. 3 |
Článek 22, čl. 24 písm. a) až g), čl. 25 písm. a) a b) a čl. 99 písm. c) |
Čl. 63 odst. 1 a 2 |
— |
Čl. 63 odst. 3 písm. a) |
— |
Čl. 63 odst. 3 písm. b) |
Čl. 96 odst. 1 písm. a), čl. 96 odst. 2, čl. 100 odst. 1 písm. c) a čl. 100 odst. 2 |
Čl. 63 odst. 3 písm. c) |
Čl. 96 odst. 1 písm. b), čl. 96 odst. 2, čl. 100 odst. 1 písm. c) a čl. 100 odst. 2 |
Článek 64 |
Článek 97 |
Čl. 65 odst. 1 a 2 |
Článek 98 |
Čl. 65 odst. 3 |
Čl. 99 písm. d) a čl. 100 odst. 1 písm. b) |
Článek 66 |
Čl. 101 odst. 1 a 2 |
Čl. 67 odst. 1 první a druhý pododstavec |
Čl. 102 odst. 1 |
Čl. 67 odst. 1 třetí pododstavec |
Článek 106 |
Čl. 67 odst. 2 a 3 |
Čl. 102 odst. 2 a 3 první pododstavec |
Čl. 68 odst. 1 a 2 |
Čl. 103 odst. 1 a 2 |
Čl. 68 odst. 3 |
Čl. 103 odst. 3 písm. a) |
Čl. 68 odst. 4 |
Čl. 103 odst. 4 |
Článek 69 |
Článek 104 |
Článek 70 |
Čl. 105 odst. 1 až 5 |
Článek 71 |
Čl. 105 odst. 6 |
Čl. 72 odst. 1 a 2 |
Čl. 108 odst. 1 a 2 |
Čl. 72 odst. 3 |
Čl. 108 odst. 3 a článek 115 |
Článek 73 |
Článek 109 |
Článek 74 |
Článek 110 |
Článek 75 |
Článek 111 |
Článek 76 |
— |
Čl. 77 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 112 odst. 1 |
Čl. 77 odst. 1 druhý a třetí pododstavec |
Čl. 112 odst. 2 |
Čl. 77 odst. 2 |
Čl. 112 odst. 3 |
Čl. 77 odst. 3 |
Čl. 112 odst. 4 |
Čl. 78 odst. 1 první pododstavec |
Článek 113 |
Čl. 78 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 99 písm. d) a čl. 100 odst. 1 písm. b) |
Čl. 78 odst. 2 až 4 |
Čl. 114 odst. 1 až 3 |
Čl. 78 odst. 5 |
Čl. 114 odst. 4 |
Čl. 79 odst. 1 |
Čl. 116 odst. 1 |
Čl. 79 odst. 2 až 5 |
Čl. 116 odst. 4 až 7 |
Článek 80 |
Čl. 117 odst. 1 |
Čl. 81 odst. 1 a 2 |
Čl. 118 odst. 1 a 2 |
Čl. 81 odst. 3 |
Čl. 118 odst. 4 |
Čl. 82 odst. 1 |
Čl. 119 odst. 1 |
Čl. 82 odst. 2 |
Čl. 119 odst. 3 |
Článek 83 |
Čl. 120 odst. 1 |
Čl. 84 odst. 1 |
Čl. 121 odst. 1 |
Čl. 84 odst. 2 |
Čl. 121 odst. 3 |
Čl. 85 první věta |
Čl. 116 odst. 2, čl. 117 odst. 2, čl. 118 odst. 3, čl. 119 odst. 2, čl. 120 odst. 2, čl. 121 odst. 2 a čl. 123 odst. 1 |
Čl. 85 druhá věta |
Čl. 106 odst. 3, článek 122 a čl. 123 odst. 2 |
Čl. 86 odst. 1 návětí |
Čl. 124 odst. 1 návětí a písm. a) |
Čl. 86 odst. 1 písm. a) až c) |
Čl. 124 odst. 1 písm. b) až d) |
Čl. 86 odst. 1 písm. d) a e) |
Čl. 124 odst. 1 písm. e) |
Čl. 86 odst. 1 písm. f) až k) |
Čl. 124 odst. 1 písm. f) až k) |
Čl. 86 odst. 2 a 3 |
Čl. 124 odst. 2 a 3 |
Čl. 86 odst. 4 až 6 |
Čl. 124 odst. 5 až 7 |
Čl. 86 odst. 7 |
Článek 126 |
Čl. 87 odst. 1 |
Čl. 127 odst. 1 a 127 odst. 2 písm. a) |
Čl. 87 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 127 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 87 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 127 odst. 8 |
Čl. 87 odst. 3 první pododstavec písm. a) |
Čl. 127 odst. 2 písm. b) a 131 písm. a) |
Čl. 87 odst. 3 první pododstavec písm. b) a c) |
Čl. 131 písm. b) |
Čl. 87 odst. 3 první pododstavec písm. d) |
Čl. 127 odst. 3 a čl. 161 písm. a) |
Čl. 87 odst. 3 druhý pododstavec |
— |
Čl. 88 odst. 1 první pododstavec první věta |
Čl. 6 odst. 1 |
Čl. 88 odst. 1 první pododstavec druhá věta |
Čl. 127 odst. 7 |
Čl. 88 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 6 odst. 2 |
Čl. 88 odst. 2 |
Čl. 127 odst. 4 první pododstavec |
Čl. 88 odst. 3 |
Čl. 127 odst. 4 druhý pododstavec a čl. 127 odst. 6 |
Čl. 88 odst. 4 první pododstavec |
Čl. 133 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 88 odst. 4 druhý a třetí pododstavec |
Čl. 6 odst. 2 a čl. 7 písm. a) |
Čl. 89 odst. 1 |
Čl. 129 odst. 1 |
Čl. 89 odst. 2 |
— |
Článek 90 |
Čl. 130 odst. 1 |
Článek 91 |
Článek 134 |
Čl. 92 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 135 odst. 1 |
Čl. 92 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 135 odst. 2 |
Čl. 92 odst. 1 třetí pododstavec |
— |
Čl. 92 odst. 2 až 5 |
Čl. 135 odst. 3 až 6 |
Čl. 93 odst. 1 |
Článek 136 |
Čl. 93 odst. 2 |
— |
Článek 94 |
Článek 137 |
Čl. 95 odst. 1 |
Čl. 139 odst. 1 |
Čl. 95 odst. 2 a 3 |
Čl. 139 odst. 3 a 4 |
Čl. 95 odst. 4 |
Čl. 139 odst. 6 |
Čl. 96 odst. 1 a 2 |
Článek 140 |
Čl. 96 odst. 3 |
Čl. 139 odst. 7 |
Čl. 97 odst. 1 |
Článek 149 |
Čl. 97 odst. 2 |
Článek 150 |
Čl. 98 odst. 1 |
Článek 144 |
Čl. 98 odst. 2 |
Čl. 139 odst. 5 |
Článek 99 |
Čl. 141 odst. 1 |
Článek 100 |
Čl. 141 odst. 2 |
Čl. 101 odst. 1 |
Čl. 153 odst. 1 |
Čl. 101 odst. 2 písm. a) |
Čl. 153 odst. 2 a čl. 156 písm. a) |
Čl. 101 odst. 2 písm. b) |
Čl. 156 písm. b) a článek 157 |
Čl. 101 odst. 2 písm. c) |
Čl. 153 odst. 3 a čl. 156 písm. c) |
Článek 102 |
Článek 154 |
Článek 103 |
Čl. 155 odst. 2 a čl. 156 písm. d) |
Čl. 104 odst. 1 |
Čl. 158 odst. 1 |
Čl. 104 odst. 2 |
Čl. 158 odst. 3 |
Čl. 105 odst. 1 |
Čl. 159 odst. 1 a 2 |
Čl. 105 odst. 2 písm. a) a b) |
Čl. 159 odst. 3 a čl. 161 písm. a) |
Čl. 105 odst. 2 písm. c) |
Čl. 22 odst. 1 třetí pododstavec a čl. 25 písm. c) |
Čl. 106 odst. 1 první pododstavec první věta |
Čl. 179 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 106 odst. 1 první pododstavec druhá věta |
— |
Čl. 106 odst. 2 |
Čl. 179 odst. 3 a 6 |
Čl. 106 odst. 3 |
Čl. 179 odst. 5 |
Čl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. a) |
Článek 22, čl. 24 písm. a) až g) a čl. 25 písm. a) a b) |
Čl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. b) |
Čl. 23 odst. 4 písm. a) a čl. 24 písm. h) |
Čl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. c) |
Čl. 179 odst. 1 druhý pododstavec, čl. 179 odst. 2 a čl. 180 |
Čl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. d) |
Čl. 22 odst. 1 třetí pododstavec a čl. 24 písm. a) |
Čl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. e) |
Čl. 25 písm. b) |
Čl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. f) |
Čl. 23 odst. 4 písm. b), čl. 24 písm. h), článek 28, čl. 31 písm. b) a článek 32 |
Čl. 106 odst. 4 první pododstavec písm. g) a h) |
Článek 181 |
Čl. 106 odst. 4 druhý pododstavec |
— |
Čl. 107 odst. 1 první věta |
Čl. 6 odst. 1 |
Čl. 107 odst. 1 druhá věta |
Čl. 182 odst. 1 |
Čl. 107 odst. 2 |
Čl. 158 odst. 2 |
Čl. 107 odst. 3 |
Článek 160, čl. 161 písm. b), čl. 182 odst. 2 až 4 a články 183 a 184 |
Čl. 108 odst. 1 první pododstavec první věta |
Článek 162 |
Čl. 108 odst. 1 první pododstavec druhá a třetí věta |
Čl. 170 odst. 4 |
Čl. 108 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 6 odst. 2, čl. 7 písm. a) a čl. 8 odst. 1 písm. a) |
Čl. 108 odst. 2 |
Čl. 163 odst. 1 a 2 |
Čl. 108 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 6 odst. 1 |
Čl. 108 odst. 3 druhý pododstavec |
— |
Čl. 108 odst. 4 |
Čl. 163 odst. 3, článek 164 a čl. 165 písm. b) |
Čl. 109 odst. 1 |
Čl. 166 odst. 1 |
Čl. 109 odst. 2 |
Čl. 166 odst. 2 a čl. 168 písm. a) |
Čl. 109 odst. 3 |
Čl. 6 odst. 2, čl. 7 písm. a), čl. 8 odst. 1 písm. a) a čl. 165 písm. a) |
Čl. 110 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 167 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 110 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 167 odst. 1 třetí pododstavec |
Čl. 110 odst. 1 třetí pododstavec |
Čl. 167 odst. 2 a 3 a čl. 168 písm. d) |
Čl. 110 odst. 2 a 3 |
Čl. 167 odst. 4 a 5 |
Čl. 111 odst. 1 |
Čl. 170 odst. 1 |
Čl. 111 odst. 2 první věta |
Čl. 170 odst. 2 |
Čl. 111 odst. 2 druhá věta |
Čl. 170 odst. 3 písm. a) a b) |
Čl. 111 odst. 3 |
Čl. 170 odst. 3 písm. c) |
Čl. 112 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 172 odst. 1 |
Čl. 112 odst. 1 druhý pododstavec první věta |
Čl. 182 odst. 2 |
Čl. 112 odst. 1 druhý pododstavec druhá věta |
Čl. 182 odst. 3 |
Čl. 112 odst. 2 |
— |
Čl. 112 odst. 3 |
Čl. 172 odst. 2 |
Čl. 112 odst. 4 |
Čl. 176 písm. b) |
Čl. 113 odst. 1 a 2 |
Čl. 173 odst. 1 a 2 |
Čl. 113 odst. 3 |
Čl. 173 odst. 3 a čl. 176 písm. c) |
Čl. 114 odst. 1 |
Čl. 174 odst. 1 |
Čl. 114 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 174 odst. 2 |
Čl. 114 odst. 2 druhý pododstavec |
Článek 175 |
Čl. 115 první pododstavec |
Čl. 177 odst. 1 |
Čl. 115 druhý pododstavec |
Čl. 177 odst. 2 a článek 178 |
Čl. 116 odst. 1 |
Čl. 185 odst. 1 |
Čl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. a) |
Článek 22, čl. 24 písm. a) až g) a čl. 25 písm. a) a b) |
Čl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. b) |
Čl. 23 odst. 4 písm. a), čl. 23 odst. 5, čl. 24 písm. h) a čl. 25 písm. c) |
Čl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. c) a d) |
Čl. 185 odst. 2 a čl. 186 písm. a) |
Čl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. e) |
Čl. 22 odst. 1 třetí pododstavec a čl. 24 písm. a) |
Čl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. f) |
Čl. 25 písm. b) |
Čl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. g) |
Čl. 23 odst. 4 písm. b), čl. 24 písm. h), článek 28, čl. 31 písm. b) a článek 32 |
Čl. 116 odst. 2 první pododstavec písm. h) a i) |
Čl. 186 písm. b) a článek 187 |
Čl. 116 odst. 2 druhý pododstavec |
— |
Článek 117 |
Článek 188 |
Článek 118 |
Článek 189 |
Čl. 119 odst. 1 a 2 |
Článek 190 |
Čl. 119 odst. 3 |
Článek 193 |
Článek 120 |
Článek 191 |
Článek 121 |
Článek 192 |
Článek 122 |
Článek 193 |
Čl. 123 odst. 1 a 2 |
Článek 194 |
Čl. 123 odst. 3 |
Čl. 179 odst. 4 |
Čl. 124 odst. 1 |
Čl. 195 odst. 1 |
Čl. 124 odst. 2 |
Čl. 195 odst. 2 a 3 a článek 196 |
Článek 125 |
Článek 197 |
Čl. 126 odst. 1 |
Čl. 198 odst. 1 |
Čl. 126 odst. 2 |
Čl. 198 odst. 2 první pododstavec první věta |
Čl. 127 odst. 1 |
Článek 199 |
Čl. 127 odst. 2 |
Čl. 198 odst. 3 písm. d) |
Článek 128 |
Čl. 198 odst. 2 první pododstavec druhá věta, čl. 168 odst. 2 druhý pododstavec, čl. 198 odst. 3 písm. a) až c) a článek 200 |
Článek 129 |
Článek 201 |
Čl. 130 odst. 1 |
Čl. 203 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 130 odst. 2 až 5 |
Čl. 203 odst. 2 až 5 |
Čl. 131 písm. a) |
— |
Čl. 131 písm. b) |
Článek 204 |
Článek 132 |
Článek 205 |
Článek 133 |
Čl. 208 odst. 1 |
Článek 134 |
Článek 202, čl. 203 odst. 1 druhý pododstavec, čl. 203 odst. 6, články 206, 207 a 209 |
Článek 135 |
Článek 210 |
Čl. 136 odst. 1 |
Čl. 2011 odst. 1 |
Čl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. a) |
Článek 22, čl. 24 písm. a) až g) a čl. 25 písm. a) a b) |
Čl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. b) |
Čl. 23 odst. 4 písm. a) a čl. 24 písm. h) |
Čl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. c) |
Čl. 212 písm. a) |
Čl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. d) |
Čl. 22 odst. 1 třetí pododstavec a čl. 24 písm. a) |
Čl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. e) |
Čl. 25 písm. b) |
Čl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. f) |
Čl. 23 odst. 4 písm. b), čl. 24 písm. h), článek 28, čl. 31 písm. b) a článek 32 |
Čl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. g) |
— |
Čl. 136 odst. 2 první pododstavec písm. h) |
— |
Čl. 136 odst. 2 druhý pododstavec |
— |
Čl. 136 odst. 3 první pododstavec písm. a) |
Čl. 211 odst. 3 první pododstavec písm. a) |
Čl. 136 odst. 3 první pododstavec písm. b) |
Čl. 211 odst. 3 první pododstavec písm. b) a c) |
Čl. 136 odst. 3 první pododstavec písm. c) |
Čl. 211 odst. 3 první pododstavec písm. d) |
Čl. 136 odst. 3 druhý pododstavec |
Čl. 212 písm. b) |
Čl. 136 odst. 4 první pododstavec |
Čl. 211 odst. 4 |
Čl. 136 odst. 4 druhý pododstavec |
Čl. 211 odst. 5 |
Čl. 136 odst. 4 třetí pododstavec |
Čl. 211 odst. 6 |
Čl. 136 odst. 4 čtvrtý pododstavec písm. a) a b) |
Čl. 213 |
Čl. 136 odst. 4 čtvrtý pododstavec písm. c) |
Čl. 212 písm. c) |
Čl. 136 odst. 5 |
Čl. 23 odst. 2 |
Čl. 137 odst. 1 |
Čl. 214 odst. 1 |
Čl. 137 odst. 2 |
Čl. 214 odst. 2 a čl. 7 písm. c) |
Článek 138 |
Čl. 215 odst. 1 až 3 |
Článek 139 |
Článek 218 |
Čl. 140 odst. 1 |
Článek 219 |
Čl. 140 odst. 2 |
Čl. 221 písm. a) a čl. 222 písm. b) |
Článek 141 |
Článek 220 |
Čl. 142 odst. 1 první, druhý a třetí pododstavec |
Čl. 223 odst. 1 |
Čl. 142 odst. 1 čtvrtý pododstavec |
Čl. 224 písm. a) |
Čl. 142 odst. 2 první pododstavec písm. a) |
Čl. 223 odst. 2 první pododstavec písm. a) |
Čl. 142 odst. 2 první pododstavec písm. b) a c) |
Čl. 223 odst. 2 první pododstavec písm. c) a d) |
Čl. 142 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 223 odst. 2 první pododstavec písm. b) a čl. 224 písm. c) |
Čl. 142 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 223 odst. 3 |
Čl. 142 odst. 3 druhý pododstavec |
Čl. 224 písm. d) |
Čl. 142 odst. 4 |
Čl. 223 odst. 4 |
Článek 143 |
Čl. 211 odst. 2, články 216 a 217, čl. 221 písm. b), čl. 222 písm. b), čl. 224 písm. b), články 225, 228, 229 a 230, čl. 231 písm. b), článek 232, čl. 233 odst. 4, články 235 a 236, čl. 243 odst. 2, čl. 51 odst. 4, čl. 54 odst. 2, 3, 6 a 7 a čl. 257 odst. 4 |
Čl. 144 odst. 1 |
Čl. 226 odst. 1 |
Čl. 144 odst. 2 |
Čl. 226 odst. 2 a čl. 231 písm. a) |
Čl. 144 odst. 3 |
Čl. 226 odst. 3 |
Čl. 144 odst. 4 |
— |
Čl. 145 odst. 1 a 2 |
Článek 227 |
Čl. 145 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 155 odst. 1 |
Čl. 145 odst. 3 druhý pododstavec |
Článek 157 |
Článek 146 |
Čl. 233 odst. 1 až 3 |
Článek 147 |
Článek 234 |
Čl. 148 odst. 1 |
Čl. 237 odst. 1 |
Čl. 148 odst. 2 první pododstavec |
Čl. 237 odst. 2 |
Čl. 148 odst. 2 druhý pododstavec |
Čl. 237 odst. 3 a článek 239 |
Článek 149 |
Článek 242 |
Čl. 150 odst. 1 |
Čl. 238 odst. 1 |
Čl. 150 odst. 2 písm. a) |
— |
Čl. 150 odst. 2 písm. b) |
Čl. 238 odst. 2 |
Čl. 150 odst. 3 |
— |
Čl. 151 odst. 1 první pododstavec |
Článek 144 |
Čl. 151 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 145 odst. 2 |
Čl. 151 odst. 2 |
Čl. 145 odst. 5 a 11 |
Čl. 151 odst. 3 |
— |
Čl. 151 odst. 4 |
Čl. 147 odst. 4 |
Čl. 151 odst. 5 |
Čl. 145 odst. 1, 2, 4 a 6 až 10, článek 146, čl. 147 odst. 3 a 4 a články 148 a 151 |
Článek 152 |
Čl. 147 odst. 1 a 2 |
Článek 153 |
Článek 240 |
Čl. 154 odst. 1 písm. a) |
Čl. 237 odst. 3 první věta |
Čl. 154 odst. 1 písm. b) |
Čl. 241 odst. 1 |
Čl. 154 odst. 2 |
Čl. 237 odst. 3 druhá věta a čl. 241 odst. 2 |
Čl. 155 odst. 1 |
Čl. 243 odst. 1 |
Čl. 155 odst. 2 a 3 |
Čl. 243 odst. 3 a 4 |
Článek 156 |
Článek 244 |
Článek 157 |
Článek 245 |
Článek 158 |
Článek 246 |
Článek 159 |
Článek 247 |
Článek 160 |
Článek 248 |
Článek 161 |
Článek 249 |
Článek 162 |
Článek 250 |
Článek 163 |
Čl. 251 odst. 1 až 3 |
Čl. 164 první pododstavec |
Článek 253 |
Čl. 164 druhý pododstavec |
— |
Článek 165 |
Článek 252 |
Čl. 166 odst. 1 |
Čl. 254 odst. 1 |
Čl. 166 odst. 2 a 3 |
Čl. 254 odst. 4 a 5 |
Článek 167 |
Článek 255 |
Článek 168 |
Článek 256 |
Článek 169 |
Čl. 257 odst. 1 až 3 |
Článek 170 |
Článek 258 |
Čl. 171 odst. 1 a 2 |
Čl. 259 odst. 1 a 2 |
Čl. 171 odst. 3 |
Čl. 86 odst. 5 |
Čl. 171 odst. 4 |
Čl. 259 odst. 3 |
Článek 172 |
Článek 260 |
Článek 173 |
Článek 261 |
Článek 174 |
Článek 262 |
Čl. 175 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 263 odst. 1 |
Čl. 175 odst. 1 druhý pododstavec |
Čl. 263odst. 2 písm. a) |
Čl. 175 odst. 2 a 3 |
Čl. 263 odst. 3 a 4 |
Čl. 176 odst. 1 písm. a) a b) |
Čl. 263 odst. 2 písm. b) a čl. 265 písm. b) |
Čl. 176 odst. 1 písm. c) a d) |
Čl. 265 písm. b) |
Čl. 176 odst. 1 písm. e) |
Čl. 161 písm. a) |
Čl. 176 odst. 2 |
— |
Čl. 177 odst. 1 a 2 |
Čl. 267 odst. 1 a 3 |
Čl. 177 odst. 3 |
Čl. 267 odst. 2 |
Čl. 177 odst. 4 |
Čl. 267 odst. 2 |
Čl. 177 odst. 5 |
Článek 268 |
Čl. 178 odst. 1 |
Čl. 269 odst. 1 |
Čl. 178 odst. 2 písm. a) |
Čl. 269 odst. 2 písm. a) a b) |
Čl. 178 odst. 2 písm. b) |
Čl. 269 odst. 2 písm. d) a e) |
Čl. 178 odst. 3 |
Čl. 269 odst. 3 |
Článek 179 |
Článek 270 |
Čl. 180 odst. 1 |
Čl. 271 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 180 odst. 2 první věta |
Čl. 6 odst. 1 |
Čl. 180 odst. 2 druhá věta |
Čl. 271 odst. 3 |
Čl. 180 odst. 3 první pododstavec |
Čl. 6 odst. 2 |
Čl. 180 odst. 3 druhý pododstavec |
Čl. 271 odst. 4 |
Čl. 180 odst. 4 |
Čl. 221 odst. 2 |
Čl. 181 první a druhý pododstavec |
Čl. 272 odst. 1 |
Čl. 181 druhý a třetí pododstavec |
— |
Čl. 182 odst. 1 |
Článek 277 |
Čl. 182 odst. 2 |
— |
Čl. 183 odst. 1 |
Čl. 16 odst. 1 a článek 17 |
Čl. 183 odst. 2 písm. a) a b) |
— |
Čl. 183 odst. 2 písm. c) |
Články 280 a 283 |
Článek 184 |
Článek 285 |
Článek 185 |
— |
Článek 186 |
Čl. 286 odst. 2 a 3 |
Článek 187 |
Článek 287 |
Čl. 188 odst. 1 |
Čl. 288 odst. 1 |
Čl. 188 odst. 2 |
Čl. 288 odst. 2 |
Čl. 188 odst. 3 |
Čl. 288 odst. 1 |
( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399 ze dne 23. listopadu 2022, kterým se zřizuje jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví a mění nařízení (EU) č. 952/2013 (Úř. věst. L 317, 9.12.2022, s. 1).
( 2 ) Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1.
( 3 ) Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1.
( 4 ) Úř.věst. L 324, 10.12.2009, s. 23.
( 5 ) Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 23.
( 6 ) Úř. věst. L 82, 22.3.1997, s. 1.