2013D0798 — CS — 13.04.2016 — 009.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
ROZHODNUTÍ RADY 2013/798/SZBP ze dne 23. prosince 2013 o omezujících opatřeních vůči Středoafrické republice (Úř. věst. L 352 24.12.2013, s. 51) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
L 70 |
22 |
11.3.2014 |
||
|
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY 2014/382/SZBP ze dne 23. června 2014, |
L 183 |
57 |
24.6.2014 |
|
|
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY 2014/863/SZBP ze dne 1. prosince 2014, |
L 346 |
52 |
2.12.2014 |
|
|
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2015/336 ze dne 2. března 2015, |
L 58 |
79 |
3.3.2015 |
|
|
L 117 |
49 |
8.5.2015 |
||
|
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2015/1488 ze dne 2. září 2015, |
L 229 |
12 |
3.9.2015 |
|
|
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2015/2459 ze dne 23. prosince 2015, |
L 339 |
48 |
24.12.2015 |
|
|
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY (SZBP) 2016/360 ze dne 11. března 2016, |
L 67 |
53 |
12.3.2016 |
|
|
L 96 |
38 |
12.4.2016 |
||
ROZHODNUTÍ RADY 2013/798/SZBP
ze dne 23. prosince 2013
o omezujících opatřeních vůči Středoafrické republice
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 29 této smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Rada dne 16. prosince 2013 vyjádřila své hluboké znepokojení nad situací ve Středoafrické republice. |
|
(2) |
Rada bezpečnosti OSN přijala dne 5. prosince 2013 rezoluci č. 2127 (2013), jíž se na Středoafrickou republiku uvaluje zbrojní embargo. |
|
(3) |
K provedení některých opatření je nezbytná další činnost Unie. |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1. Prodej, dodávky, převod nebo vývoz zbraní a souvisejícího materiálu všech typů včetně zbraní a střeliva, vojenských vozidel a vojenského vybavení, polovojenského vybavení a náhradních dílů k výše uvedenému do Středoafrické republiky státními příslušníky členských států nebo z území členských států, ať z tohoto území pocházejí či nikoli, nebo za použití plavidel či letadel členských států, se zakazuje.
2. Zakazuje se:
a) poskytovat technickou pomoc, zprostředkovatelské nebo jiné služby, včetně poskytování vyzbrojených žoldnéřů, související s vojenskou činností a s poskytováním, výrobou, údržbou a užíváním zbraní a souvisejícího materiálu všech typů včetně zbraní a střeliva, vojenských vozidel a vojenského vybavení, polovojenského vybavení a náhradních dílů k výše uvedenému přímo či nepřímo jakékoli právnické nebo fyzické osobě, subjektu nebo orgánu ve Středoafrické republice nebo pro použití v této zemi;
b) poskytovat finanční prostředky nebo finanční pomoc související s vojenskou činností, zahrnující zejména dotace, půjčky a pojištění vývozního úvěru, jakož i pojištění a zajištění pro jakýkoli prodej, dodávku, převod nebo vývoz zbraní a souvisejícího materiálu nebo na poskytování související technické pomoci, zprostředkovatelských a jiných služeb přímo či nepřímo osobě, subjektu, orgánu nebo k využití ve Středoafrické republice;
c) vědomě a úmyslně se účastnit činností, jejichž předmětem nebo následkem je obcházení zákazů uvedených v písmenech a) a b).
Článek 1a
Pokud členské státy objeví věci, jejichž dodávka, prodej, převod nebo vývoz jsou podle článku 1 zakázány, zajistí je, zaregistrují a odstraní (například zničením, znehodnocením, uskladněním nebo převozem, za účelem odstranění, do státu, který není státem původu ani určení).
Článek 2
1. Článek 1 se nevztahuje na:
a) prodej, dodávky, převod nebo vývoz zbraní a souvisejícího materiálu, jakož i poskytování související technické pomoci či finančních prostředků a finanční pomoci určených výlučně k podpoře nebo pro potřeby Multidimenzionální integrované stabilizační mise OSN ve Středoafrické republice (MUNISCA), regionálních jednotek Africké unie (AU-RTF), misí Unie a francouzských sil nasazených ve Středoafrické republice;
b) prodej, dodávky, převod nebo vývoz ochranných oděvů, včetně neprůstřelných vest a vojenských přileb, dočasně vyvážených do Středoafrické republiky pracovníky OSN, pracovníky Unie nebo členských států, zástupci sdělovacích prostředků a pracovníky humanitárních a rozvojových organizací a doprovodným personálem pouze pro jejich osobní potřebu;
c) prodej, dodávky, převod nebo vývoz ručních palných zbraní a jiného souvisejícího vybavení určených výlučně pro použití mezinárodními hlídkami zajišťujícími bezpečnost v chráněné oblasti řeky Sangha na území tří států za účelem obrany proti pytláctví, pašování slonoviny a zbraní a jiných činností, které jsou v rozporu s vnitrostátními právními předpisy Středoafrické republiky nebo s mezinárodními právními závazky Středoafrické republiky, jež byly předem oznámeny výboru;
d) prodej, dodávky, převod nebo vývoz nesmrtícího vybavení a poskytování pomoci, včetně operačního a neoperačního výcviku, bezpečnostním silám Středoafrické republiky určených výlučně k podpoře nebo použití v rámci procesu reformy bezpečnostního sektoru Středoafrické republiky, v koordinaci s misí MINUSCA, jež byly předem oznámeny výboru.
2. Článek 1 se nevztahuje na:
a) prodej, dodávky, převod nebo vývoz nesmrtícího vojenského vybavení určeného výhradně pro humanitární nebo ochranné účely a související technickou pomoc nebo výcvik;
b) prodej, dodávky, převod nebo vývoz zbraní a jiného souvisejícího smrtícího vybavení bezpečnostním silám Středoafrické republiky, určených výhradně k podpoře nebo použití v rámci procesu reformy bezpečnostního sektoru Středoafrické republiky;
c) prodej, dodávky, převod nebo vývoz zbraní a souvisejícího materiálu a související technické nebo finanční pomoci, včetně zaměstnanců,
jak bylo předem schváleno výborem zřízeným podle odstavce 57 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2127 (2013) (dále jen „výbor“).
Článek 2a
1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k tomu, aby zabránily vstupu na své území nebo průjezdu přes ně osobám určeným výborem zřízeným podle bodu 57 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2127 (2013) (dále jen „výbor“) jako osoby, které:
a) jsou zapojené do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytují podporu pro tyto činnosti, včetně činností, jež ohrožují proces politické transformace nebo proces stabilizace a usmíření nebo těmto procesům brání nebo podněcují násilí;
b) porušují zbrojní embargo stanovené v bodu 54 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2127 (2013) a v článku 1 tohoto rozhodnutí, nebo které přímo či nepřímo prodaly, dodaly nebo převedly ozbrojeným skupinám či zločineckým sítím ve Středoafrické republice nebo přijaly zbraně nebo jakýkoli související materiál, nebo jakékoli technické poradenství, odbornou přípravu či pomoc, včetně finančních prostředků a finanční pomoci, související s násilnými činnostmi ozbrojených skupin či zločineckých sítí ve Středoafrické republice;
c) jsou ve Středoafrické republice zapojeny do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení;
d) provádějí ve Středoafrické republice nábor dětí nebo je využívají v ozbrojených konfliktech, čímž porušují platné mezinárodní právo;
e) poskytují podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodování s nimi ve Středoafrické republice nebo ze Středoafrické republiky;
f) brání dodávkám humanitární pomoci do Středoafrické republiky nebo přístupu k humanitární pomoci či její distribuci v této zemi;
g) jsou zapojeny do plánování, řízení, podpory či páchání útoků na mise OSN nebo přítomné mezinárodní bezpečnostní síly, včetně mise MINUSCA, misí Unie a operací Francie, které je podporují;
h) zastávají vedoucí postavení v některém ze subjektů určených výborem nebo poskytují podporu osobě nebo subjektu určenému výborem nebo subjektu vlastněnému či řízenému osobou nebo subjektem určeným výborem, jednají v jejich zájmu nebo jejich jménem či pod jejich vedením,
a jež jsou uvedeny v příloze tohoto rozhodnutí.
2. Odstavec 1 nezavazuje členské státy k odmítnutí vstupu svých státních příslušníků na své území.
3. Odstavec 1 se nepoužije, jsou-li vstup na území nebo průjezd přes ně nezbytné, aby mohlo proběhnout soudní řízení.
4. Odstavec 1 se nepoužije, pokud výbor v jednotlivých případech stanoví, že:
a) cesta dotčené osoby je odůvodněná na základě humanitárních potřeb, včetně náboženských povinností;
b) výjimka by přispěla k cílům dosažení míru a národního smíření ve Středoafrické republice a regionální stability.
5. Pokud členský stát podle odstavců 3 nebo 4 povolí osobám uvedeným v příloze vstup na své území nebo průjezd přes ně, je povolení omezeno na účel, pro který bylo uděleno, a na osoby, kterých se týká.
Článek 2b
1. Zmrazují se veškeré finanční prostředky a hospodářské zdroje, které jsou vlastněny nebo přímo či nepřímo ovládány osobami či subjekty určenými výborem jako osoby či subjekty, které:
a) jsou zapojené do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytují podporu pro tyto činnosti, včetně činností, jež ohrožují proces politické transformace nebo proces stabilizace a usmíření nebo těmto procesům brání nebo podněcují násilí;
b) porušují zbrojní embargo stanovené v bodu 54 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2127 (2013) a v článku 1 tohoto rozhodnutí, nebo které přímo či nepřímo prodaly, dodaly nebo převedly ozbrojeným skupinám či zločineckým sítím ve Středoafrické republice nebo přijaly zbraně nebo jakýkoli související materiál, nebo jakékoli technické poradenství, odbornou přípravu či pomoc, včetně finančních prostředků a finanční pomoci, související s násilnými činnostmi ozbrojených skupin či zločineckých sítí ve Středoafrické republice;
c) jsou ve Středoafrické republice zapojeny do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení;
d) provádějí ve Středoafrické republice nábor dětí nebo je využívají v ozbrojených konfliktech, čímž porušují platné mezinárodní právo;
e) poskytují podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice nebo ze Středoafrické republiky;
f) brání dodávkám humanitární pomoci do Středoafrické republiky nebo přístupu k humanitární pomoci či její distribuci v této zemi;
g) jsou zapojeny do plánování, řízení, podpory či páchání útoků na mise OSN nebo přítomné mezinárodní bezpečnostní síly, včetně mise MINUSCA, misí Unie a operací Francie, které je podporují;
h) zastávají vedoucí postavení v některém ze subjektů určených výborem nebo poskytují podporu osobě nebo subjektu určenému výborem nebo subjektu vlastněnému či řízenému osobou nebo subjektem určeným výborem, jednají v jejich zájmu nebo jejich jménem či pod jejich vedením.
Seznam osob a subjektů, na něž se vztahuje tento odstavec, je uveden v příloze tohoto rozhodnutí.
2. Osobám ani subjektům uvedeným v odstavci 1 nebo v jejich prospěch nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky, finanční aktiva ani hospodářské zdroje.
3. Členské státy mohou udělit výjimky týkající se opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 v případě finančních prostředků a hospodářských zdrojů, které jsou:
a) nezbytné k úhradě základních výdajů, včetně plateb za potraviny, nájemného nebo splátek hypotéky, plateb za léčivé přípravky a lékařskou péči, daní, pojistného a poplatků za veřejné služby;
b) určeny výlučně k úhradě přiměřených honorářů za odborné úkony a náhradě výdajů vzniklých v souvislosti s poskytováním právních služeb;
c) určeny výlučně k úhradě poplatků nebo nákladů na běžné vedení nebo správu zmrazených finančních prostředků, dalších finančních aktiv a hospodářských zdrojů;
za předpokladu, že dotčený členský stát oznámil výboru svůj úmysl případně povolit přístup k těmto finančním prostředkům a hospodářským zdrojům a do pěti pracovních dnů od tohoto oznámení neobdržel od výboru zamítavé rozhodnutí.
4. Členské státy mohou rovněž umožnit výjimky týkající se opatření uvedených v odstavcích 1 a 2 v případě finančních prostředků a hospodářských zdrojů, které jsou:
a) nezbytné pro úhradu mimořádných výdajů, po oznámení dotyčného členského státu výboru a po jeho schválení tímto výborem;
b) předmětem soudcovského, správního nebo rozhodčího zástavního práva nebo rozhodnutí; v tomto případě mohou být finanční prostředky a hospodářské zdroje použity k uspokojení pohledávek zajištěných takovým zástavním právem nebo být předmětem výkonu takového rozhodnutí, pokud zástavní právo bylo zřízeno nebo rozhodnutí vydáno dříve než 28. ledna 2014 a není ve prospěch osoby nebo subjektu uvedených v tomto článku, a po oznámení výboru ze strany dotyčného členského státu.
5. Ustanovení odstavce 1 nebrání určeným osobám nebo subjektům v provádění plateb vyplývajících ze smlouvy, která byla uzavřena před zařazením dané osoby nebo subjektu na seznam, za předpokladu, že příslušný členský stát zjistil, že platbu neobdrží přímo ani nepřímo osoba nebo subjekt uvedení v odstavci 1 a že příslušný členský stát oznámil výboru svůj záměr provést či přijmout takovou platbu nebo uvolnit za tímto účelem zmrazené finanční prostředky nebo hospodářské zdroje, a to 10 pracovních dní před tímto povolením.
6. Odstavec 2 se nepoužije, jsou-li na zmrazené účty připsány:
a) úroky nebo jiné výnosy z těchto účtů; nebo
b) platby splatné podle smluv, dohod nebo závazků, které byly uzavřeny nebo vznikly přede dnem, od nějž se na tyto účty vztahují omezující opatření podle tohoto rozhodnutí;
za předpokladu, že se na tyto úroky, jiné výnosy a platby nadále vztahuje odstavec 1.
Článek 2c
Rada sestavuje seznam obsažený v příloze a mění jej v souladu s určeními Rady bezpečnosti OSN nebo výboru.
Článek 2d
1. Pokud Rada bezpečnosti OSN nebo výbor určí určitou osobu nebo subjekt, Rada tuto osobu nebo subjekt zařadí do přílohy. Rada své rozhodnutí o zařazení na seznam včetně odůvodnění sdělí dotyčné osobě či subjektu, a to buď přímo, je-li známa adresa, nebo zveřejněním oznámení, a tím jim umožní se k této záležitosti vyjádřit.
2. Pokud je předloženo vyjádření nebo nové podstatné důkazy, Rada své rozhodnutí přezkoumá a o výsledku tohoto přezkumu dotčenou osobu nebo subjekt informuje.
Článek 2e
1. Příloha obsahuje důvody pro zařazení osob a subjektů na seznam, jak je stanovila Rada bezpečnosti OSN nebo výbor.
2. Příloha rovněž uvádí případné dostupné informace, jež poskytla Rada bezpečnosti OSN nebo výbor a jež jsou nezbytné pro účely identifikace dotyčných osob nebo subjektů. Pokud jde o osoby, mohou tyto informace zahrnovat jména, včetně případných jiných jmen, datum a místo narození, státní příslušnost, číslo pasu a číslo průkazu totožnosti, pohlaví, adresu a funkci nebo povolání. Pokud jde o subjekty, tyto informace mohou zahrnovat názvy, místo a datum registrace, registrační číslo a místo podnikání. Příloha rovněž zahrnuje datum určení Radou bezpečnosti OSN nebo výborem.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
PŘÍLOHA
SEZNAM OSOB PODLE ČLÁNKU 2a A SEZNAM OSOB A SUBJEKTŮ PODLE ČLÁNKU 2b
A. Osoby
1. François Yangouvonda BOZIZÉ (další jméno: a) Bozize Yangouvonda )
Datum narození: 14. října 1946
Místo narození: Mouila, Gabon
Státní příslušnost: Středoafrická republika
Adresa: Uganda
Další informace: Matka se jmenuje Martine Kofiová.
Datum zařazení na seznam OSN: 9. 5. 2014
Další informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
Bozize byl zařazen na seznam 9. května 2014 na základě bodu 36 rezoluce 2134 (2014) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu pro tyto činnosti.“
Další informace
Ve spojení se svými stoupenci podněcoval Bozizé k útoku, k němuž došlo 5. prosince 2013 v Bangui. Od té doby se nadále pokouší vést destabilizační operace s cílem udržet napětí v hlavním městě Středoafrické republiky. Před útěkem ze Středoafrické republiky 24. března 2013 Bozizé údajně založil skupinu milicí anti-balaka. V jednom komuniké Bozizé své milice nabádal, aby pokračovaly v krutých činech namířených vůči stávajícímu režimu a islamistům. Bozizé údajně poskytoval finanční a materiální podporu příslušníkům milicí, kteří usilují o destabilizaci probíhající transformace a o návrat Bozizého k moci. Většina členů milicí anti-balaka pochází z řad středoafrických ozbrojených sil, které se po státním převratu rozptýlily po venkovských oblastech a které Bozizé následně reorganizoval. Bozizé a jeho stoupenci ovládají více než polovinu jednotek skupiny anti-balaka.
Síly věrné Bozizému byly vyzbrojeny útočnými puškami, minomety a raketomety a ve stále vyšší míře jsou zapojeny do odvetných útoků proti muslimskému obyvatelstvu Středoafrické republiky. Po útoku sil anti-balaka v Bangui 5. prosince 2013, při němž zahynulo více než 700 osob, se situace ve Středoafrické republice rychle zhoršila.
2. Nourredine ADAM (další jména: a) Nureldine Adam; b) Nourreldine Adam; c) Nourreddine Adam; d) Mahamat Nouradine Adam)
Označován jako: a) generál; b) ministr pro bezpečnost; c) generální ředitel „Zvláštního výboru pro ochranu demokratických výsledků“
Datum narození: a) 1970 b) 1969 c) 1971 d) 1. ledna 1970
Místo narození: Ndele, Středoafrická republika
Státní příslušnost: Středoafrická republika Cestovní pas č.: D00001184
Adresa: Birao, Středoafrická republika
Datum zařazení na seznam OSN: 9. 5. 2014
Další informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
Nourredine byl zařazen na seznam 9. května 2014 na základě bodu 36 rezoluce 2134 (2014) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu pro tyto činnosti.“
Další informace
Nourredine je jedním z původních čelných představitelů hnutí Séléka. Byl identifikován jako generál i nejvyšší představitel jedné z ozbrojených povstaleckých skupin v rámci hnutí Séléka, ústřední PJCC – skupiny, která je oficiálně známa pod názvem „Úmluva vlastenců pro spravedlnost a mír“ a je rovněž známa pod akronymem CPJP. Jakožto bývalý vedoucí představitel „fundamentalistické“ odštěpené skupiny Úmluvy vlastenců pro spravedlnost a mír (CPJP/F) byl během útoků, k nimž došlo při předchozím povstání ve Středoafrické republice v období od začátku prosince 2012 do března 2013, vojenským koordinátorem skupiny ex-Séléka. Bez Nourredinovy pomoci a úzkých vztahů s čadskými zvláštními silami by hnutí Séléka pravděpodobně nebylo schopno uchvátit moc bývalému prezidentovi Středoafrické republiky Françoisi Bozizému.
Od 20. ledna 2014, kdy byla Catherine Samba-Panzaová jmenována prozatímní prezidentkou, byl jedním z hlavních strůjců taktického stažení skupiny ex-Séléka v Sibutu, jehož cílem bylo uskutečnit Nourredineův plán vytvořit ze severu země baštu muslimů. Své síly zjevně nabádal k tomu, aby nedbaly rozkazů prozatímní vlády a vojenských velitelů mezinárodní podpůrné mise pod africkým vedením (MISCA). Nourredine aktivně řídí skupinu ex-Séléka – bývalé příslušníky Séléky, které prezident Djotodia v září 2013 údajně rozpustil, řídí operace namířené proti křesťanským čtvrtím a nadále poskytuje značnou podporu a pokyny skupině ex-Séléka působící ve Středoafrické republice.
Nourredine byl 9. května 2014 na seznam zařazen rovněž na základě bodu 36 písm. b) rezoluce 2134 (2014) jako osoba „zapojená do plánování nebo řízení či páchání činů porušujících mezinárodní právo v oblasti lidských práv či mezinárodní humanitární právo.“
Další informace
Poté, co skupina Séléka převzala 24. března 2013 kontrolu nad Bangui, byl Nourredine Adam jmenován ministrem pro bezpečnost a poté generálním ředitelem „Zvláštního výboru pro ochranu demokratických výsledků“ (Comité extraordinaire de défense des acquis démocratiques — CEDAD, již neexistující zpravodajské služby Středoafrické republiky). Nourredine Adam využíval CEDAD jako svoji osobní politickou policii, která provedla řadu svévolných zatýkání, mučení a mimosoudních poprav. Nourredine byl rovněž jedním z klíčových aktérů, kteří stáli za krvavou operací v Boy Rabe. V srpnu 2013 zaútočily síly Séléka na Boy Rabe, čtvrť v hlavním městě Středoafrické republiky považovanou za baštu stoupenců Françoise Bozizého a jeho etnické skupiny. Pod záminkou, že hledají ukryté zbraně, jednotky Séléky údajně zabily velký počet civilistů a následně se pustily do rabování. Když se tyto útoky rozšířily i do dalších čtvrtí, tisíce tamních obyvatel zaplavily mezinárodní letiště, jež bylo vzhledem k přítomnosti francouzských jednotek považováno za bezpečné místo, a obsadily jeho přistávací plochu.
Nourredine byl 9. května 2014 na seznam zařazen rovněž na základě bodu 37 písm. d) rezoluce 2134 (2014) jako osoba „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů.“
Další informace
Začátkem roku 2013 sehrál Nourredine Adam důležitou roli v rámci sítí financujících skupinu ex-Séléka. Podnikl cesty do Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů, aby pro povstalce z uvedené skupiny získal finanční prostředky. Působil rovněž jako zprostředkovatel pro čadskou síť nelegálních obchodníků s diamanty, která působila mezi Středoafrickou republikou a Čadem.
▼M4 —————
4. Alfred YEKATOM (také znám jako: a) Alfred Yekatom Saragba, b) Alfred Ekatom, c) Alfred Saragba, d) plukovník Rombhot, e) plukovník Rambo, f) plukovník Rambot, g) plukovník Rombot, h) plukovník Romboh)
Funkce: Vrchní velitel středoafrických ozbrojených sil (FACA)
Datum narození: 23. června 1976
Místo narození: Středoafrická republika
Státní příslušnost: Středoafrická republika
Adresa: a) Mbaiki, provincie Lobaye, Středoafrická republika (tel.: +236 72 15 47 07/ +236 75 09 43 41, b) Bimbo, provincie Ombella-Mpoko, Středoafrická republika (dřívější adresa)
Další informace: Řídil velkou skupinu ozbrojených milic a velel jí. Jméno otce (adoptivního otce) je Ekatom Saragba (psáno též: Yekatom Saragba). Bratr Yvese Saragby, velitele milic anti-balaka ve městě Batalimo, provincie Lobaye, a bývalého vojáka FACA. Fyzický popis: barva očí: černá; barva vlasů: lesklá, tmavá; pleť: černá; výška: 170 cm; váha: 100 kg. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU.
Další informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
Alfred Yekatom byl zařazen na seznam dne 20. srpna 2015 podle bodu 11 rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem, včetně činností, jež ohrožují nebo porušují prozatímní dohody, nebo ohrožují proces politické transformace, včetně přechodu ke svobodným a spravedlivým demokratickým volbám, nebo tomuto procesu brání, či podněcují násilí.“
Doplňující informace:
Alfred Yekatom, také znám jako plukovník Rombhot, je velitel militantní frakce křesťanských milic anti-balaka, známé jako „anti-balaka z jihu“. Byl nositelem hodnosti vrchního velitele středoafrických ozbrojených sil (FACA – Forces Armées Centrafricaines).
Yekatom se zapojil do činností ohrožujících mír, stabilitu a bezpečnost Středoafrické republiky a poskytl podporu těmto činnostem, včetně činností, jež ohrožují prozatímní dohody a jež ohrožují proces politické transformace. Yekatom řídil velkou skupinu ozbrojených milic a velel jí a působil v sousedství PK 9 v Bangui a ve městech Bimbo (provincie Ombella-Mpoko), Cekia, Pissa a Mbaïki (hlavní město provincie Lobaye) a zřídil si velitelství v lesním hospodářství v Batalimu.
Yekatom přímo řídil více než desítku kontrolních stanovišť obsazených průměrně deseti ozbrojenými milicionáři ve vojenských uniformách, kteří přepravovali zbraně včetně vojenských útočných pušek z hlavního mostu mezi městy Bimbo a Bangui do Mbaïki (provincie Lobaye) a z Pissy do Batalima (poblíž hranic s Konžskou republikou) a vybírali neoprávněné daně z osobních vozidel a motocyklů, osobních dodávkových a nákladních automobilů přepravujících lesní zdroje do Kamerunu a Čadu, ale také z lodí plavících se po řece Oubangui. Yekatom byl osobně spatřen při výběru části těchto neoprávněných daní. Yekatom a jeho milice rovněž údajně zabíjeli civilisty.
5. Habib SOUSSOU (také znám jako: Soussou Abib)
Funkce: a) koordinátor milic anti-balaka pro provincii Lobaye, b) velitel středoafrických ozbrojených sil (FACA)
Datum narození: 13. března 1980
Místo narození: Boda, Středoafrická republika
Státní příslušnost: Adresa ve Středoafrické republice: Boda, Středoafrická republika (tel.: +236 72198628)
Další informace: 11. dubna 2014 jmenován velitelem oblasti (COMZONE) Boda a 28. června 2014 velitelem celé provincie Lobaye. Pod jeho velením nadále docházelo k cílenému zabíjení, střetům a útokům na humanitární organizace a humanitární pracovníky. Fyzický popis: barva očí: hnědá; barva vlasů: černá; výška: 160 cm; váha: 60 kg. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU.
Další informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
Habib Soussou byl zařazen na seznam dne 20. srpna 2015 podle bodů 11 a 12 písm. b) a e) rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem, včetně činností, jež ohrožují nebo porušují prozatímní dohody, nebo ohrožují proces politické transformace, včetně přechodu ke svobodným a spravedlivým demokratickým volbám, nebo tomuto procesu brání, či podněcují násilí;“„zapojená ve Středoafrické republice do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“ a „brání dodávkám humanitární pomoci do Středoafrické republiky nebo přístupu k humanitární pomoci či její distribuci v této zemi.“
Doplňující informace:
Habib Soussou byl jmenován anti-balaka velitelem oblasti (COMZONE) Boda dne 11. dubna 2014 a tvrdil, že byl proto odpovědný za bezpečnostní situaci v této oblasti. Dne 28. června 2014 generální koordinátor anti-balaka Patrice Edouard Ngaïssona jmenoval Habiba Soussou provinčním koordinátorem pro město Boda od 11. dubna 2014 a od 28. června 2014 pro celé území provincie Lobaye. Každý týden docházelo k cílenému zabíjení, střetům a útokům milic anti-balaka v Bodě proti humanitárním organizacím a humanitárním pracovníkům v oblastech, v nichž byl Soussou velitelem nebo koordinátorem milic anti-balaka. Soussousovy ozbrojené síly a milice anti-balaka se v těchto oblastech zaměřovaly na civilní obyvatelstvo a vyhrožovaly mu.
|
6. |
Oumar YOUNOUS ABDOULAY (další jména: a) Oumar Younous b) Omar Younous c) Oumar Sodiam d) Oumar Younous M'Betibangui) Označován jako: bývalý generál skupiny Séléka Datum narození: 2. dubna 1970 Státní příslušnost: Súdán, diplomatický pas Středoafrické republiky číslo D00000898, vydaný dne 11. dubna 2013 (platný do 10. dubna 2018) Adresa: a) Bria, Středoafrická republika (tel.: +236 75507560), b) Birao, Středoafrická republika, c) Tullus, jižní Dárfúr, Súdán (dřívější adresa) Další informace: Je pašerákem diamantů a tříhvězdičkovým generálem skupiny Séléka a blízkým důvěrníkem bývalého prozatímního prezidenta Středoafrické republiky Michela Djotodii. Fyzický popis: barva vlasů: černá; výška: 180 cm; je příslušníkem etnické skupiny Fulani. K dispozici fotografie k zařazení do zvláštního sdělení Rady bezpečnosti OSN – INTERPOLU. Datum zařazení na seznam OSN: 20. srpna 2015 (změněno 20. října 2015) Další informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce: Oumar Younous byl zařazen na seznam dne 20. srpna 2015 podle bodů 11 a 12 písm. d) rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojen[á] do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem, včetně činností, jež ohrožují nebo porušují prozatímní dohody, nebo ohrožují proces politické transformace, včetně přechodu ke svobodným a spravedlivým demokratickým volbám, nebo tomuto procesu brání, či podněcují násilí;“ a „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice.“ Další informace: Oumar Younous, jako generál bývalé povstalecké skupiny Séléka a pašerák diamantů, poskytoval podporu ozbrojené skupině prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, a nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice. V říjnu 2008 se Oumar Younous, bývalý řidič společnosti obchodující s diamanty (SODIAM), připojil k povstalecké skupině Mouvement des Libérateurs Centrafricains pour la Justice (MLCJ). V prosinci 2013 byl Oumar Younous identifikován jako tříhvězdičkový generál povstalecké skupiny Séléka a blízký důvěrník prozatímního prezidenta Michela Djotodii. Younous je zapojen do obchodu s diamanty z měst Bria a Sam Ouandja do Súdánu. Prameny uvádějí, že Oumar Younous se zabýval vyzvedáváním balíčků s diamanty ukrytých ve městě Bria a jejich převozem do Súdánu k prodeji. |
|
7. |
Haroun GAYE (další jména: a) Haroun Geye; b) Aroun Gaye; c) Aroun Geye Označován jako: zpravodaj politické koordinace Front Populaire pour la Renaissance de Centrafrique (FPRC) Datum narození: a) 30. ledna 1968 b) 30. ledna 1969 Cestovní pas č.: Středoafrická republika, číslo O00065772 (písmeno O, po němž následují tři nuly), platný do 30. prosince 2019 Adresa: Bangui, Středoafrická republika Datum zařazení na seznam: 17. prosince 2015 Další informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce: Haroun Gaye byl zařazen na seznam dne 17. prosince 2015 podle bodů 11 a 12 písm. b) a f) rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojen[á] do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky“; „ve Středoafrické republice zapojen[á] do plánování nebo řízení či páchání činů porušujících mezinárodní právo v oblasti lidských práv či mezinárodní humanitární právo, nebo do činů, které představují porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, útoků na základě etnického původu či náboženství, útoků na školy a nemocnice, jakož i únosů a nuceného vysídlení“ a „zapojen[á] do plánování, řízení, podpory či páchání útoků na mise OSN nebo přítomné mezinárodní bezpečnostní síly, včetně mise MINUSCA, misí Evropské unie a francouzských operací, které je podporují“. Další informace: HAROUN GAYE je od začátku roku 2014 jedním z vedoucích představitelů ozbrojené skupiny působící ve čtvrti PK5 v Bangui. Představitelé občanské společnosti ve čtvrti PK5 tvrdí, že Haroun Gaye a jeho ozbrojená skupina přiživují konflikt v Bangui, jsou proti usmíření a brání pohybu obyvatel mezi třetím okresem Bangui a okolím. Dne 11. května 2015 bránil Haroun Gaye spolu s 300 demonstranty v přístupu k Prozatímní národní radě s cílem narušit průběh posledního dne fóra z Bangui. Haroun GAYE údajně spolupracoval s příslušníky milice anti-Balaka na koordinaci narušování. Dne 26. června 2015 narušil Haroun Gaye spolu se svým úzkým kruhem zahájení kampaně pro registraci voličů ve čtvrti PK5 v Bangui, v důsledku čehož byla registrační kampaň ukončena. Příslušníci mise MINUSCA se pokusili v souladu s bodem 32 písm. f) podbodem i) rezoluce Rady bezpečnosti 2217 (2015) dne 2. srpna 2015 Harouna Gayeho zatknout. Haroun Gaye byl o pokusu o zatčení údajně předem informován a byl připraven se svými těžce vyzbrojenými stoupenci. Gayeho síly zahájily palbu na smíšené jednotky mise MINUSCA. V sedmihodinové přestřelce použili Gayovi muži proti vojákům MINUSCA střelné zbraně, protitankové granátomety a ruční granáty, přičemž jednoho příslušníka mírového sboru zabili a osm zranili. Haroun Gaye byl zapojen do aktivní podpory násilných protestů a střetů na konci září roku 2015, které zřejmě byly pokusem o převrat s cílem svrhnout přechodnou vládu. Pokus o převrat pravděpodobně vedli stoupenci bývalého prezidenta Françoise Bozizého účelově spolčení s Harounem Gayem a dalšími vedoucími představiteli FPRC. Cílem Harouna Gayeho bylo pravděpodobně rozdmýchat spirálu odvetných útoků, které by ohrozily nadcházející volby. Gaye měl na starosti koordinaci s marginalizovanými prvky milice anti-Balaka. Dne 1. října 2015 se ve čtvrti PK5 uskutečnilo setkání člena marginalizované skupiny anti-Balaka Eugèna Barreta Ngaïkosseta a Harouna Gayeho s cílem naplánovat na sobotu 3. října společný útok na Bangui. Gayeho skupina bránila občanům opustit čtvrť PK5, aby byla posílena komunitní identita muslimské populace s cílem vyostřit mezietnické napětí a zabránit usmíření. Dne 26. října 2015 přerušila Gayeho skupina setkání arcibiskupa Bangui a imáma ústřední mešity Bangui a hrozila delegaci, která byla nucena opustit ústřední mešitu a uprchnout ze čtvrti PK5. |
|
8. |
Eugène BARRET NGAÏKOSSET (další jména: a) Eugene Ngaikosset b) Eugene Ngaikoisset c) Eugene Ngakosset, d) Eugene Barret Ngaikosse e) Eugene Ngaikouesset; nedostatečně spolehlivá přezdívka: f) „The Butcher of Paoua“ g) Ngakosset Označován jako: a) bývalý kapitán prezidentské stráže Středoafrické republiky b) bývalý kapitán námořních sil Středoafrické republiky Národní identifikační číslo: vojenské identifikační číslo ozbrojených síl Středoafrické republiky (FACA) 911-10-77 Adresa: a) Bangui, Středoafrická republika Datum zařazení na seznam: 17. prosince 2015 Další informace: Kapitán Eugène Barret Ngaïkosset je bývalý člen prezidentské stráže Françoise Bozizého (CFi.001) a je spojován s hnutím anti-Balaka. Dne 17. května 2015 po svém vydání z Brazzaville uprchl z vězení a založil vlastní frakci anti-Balaka zahrnující bývalé bojovníky ozbrojených sil Středoafrické republiky. Další informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce: Eugène BARRET NGAÏKOSSET byl zařazen na seznam dne 17. prosince 2015 podle bodů 11 a 12 písm. b) a f) rezoluce 2196 (2015) jako osoba „zapojen[á] do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky“; „ve Středoafrické republice zapojen[á] do plánování nebo řízení či páchání činů porušujících mezinárodní právo v oblasti lidských práv či mezinárodní humanitární právo, nebo do činů, které představují porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, útoků na základě etnického původu či náboženství, útoků na školy a nemocnice, jakož i únosů a nuceného vysídlení“ a „zapojen[á] do plánování, řízení, podpory či páchání útoků na mise OSN nebo přítomné mezinárodní bezpečnostní síly, včetně mise MINUSCA, misí Evropské unie a francouzských operací, které je podporují“. Další informace: Eugène Barret Ngaïkosset je jedním z hlavních pachatelů násilí, které vypuklo v Bangui na konci září roku 2015. Eugène Barret Ngaïkosset a další příslušníci hnutí anti-Balaka spolupracovali s marginalizovanými členy skupiny ex-Séléka ve snaze o destabilizaci přechodné vlády Středoafrické republiky. V noci ze 27. na 28. září 2015 se Ngaïkosset a další neúspěšně pokusili přepadnout četnická kasárna Izamo s cílem odcizit zbraně a munici. Dne 28. září skupina obklíčila kanceláře národního rozhlasu Středoafrické republiky. Dne 1. října 2015 se ve čtvrti PK5 uskutečnilo setkání Eugèna Barreta Ngaïkosseta a vedoucího představitele FPRC Harouna Gayeho s cílem naplánovat na sobotu 3. října společný útok na Bangui. Dne 8. října 2015 oznámil ministr spravedlnosti Středoafrické republiky úmysl vyšetřovat Ngaïkosseta a další jedince za jejich úlohu při násilí v Bangui v září roku 2015. Eugène Barret Ngaïkosset a další byli zmiňováni jako osoby, které se dopustily „otřesného chování představujícího narušení vnitřní bezpečnosti země, spiknutí, podněcování občanské války, občanské neposlušnosti, nenávisti a spoluviny.“ Soudním orgánům Středoafrické republiky bylo nařízeno zahájit vyšetřování s cílem nalézt a zatknout pachatele a komplice. Předpokládá se, že Ngaïkosset dne 11. října 2015 nařídil milici anti-Balaka, kterou vede, aby prováděla únosy zejména francouzských občanů, ale též politických osobností Středoafrické republiky a úředníků OSN s cílem donutit přechodnou prezidentku Catherine Samba-Panzovou k demisi. |
|
9. |
Joseph KONY (další jména: a) Kony b) Joseph Rao Kony c) Josef Kony d) Le Messie sanglant) Označován jako: velitel Armády božího odporu Datum narození: a) 1959 b) 1960 c) 1961 d) 1963 e) 18. září 1964 f) 1965 g) (srpen 1961) h) (červenec 1961) i) 1. ledna 1961 j) (duben 1963) Místo narození: a) vesnice Palaro, farnost Palaro, okres Omoro, distrikt Gulu, Uganda b) Odek, Omoro, Gulu, Uganda c) Atyak, Uganda Státní příslušnost: ugandský cestovní pas Adresa: a) Vakaga, Středoafrická republika b) Haute-Kotto, Středoafrická republika c) Basse-Kotto, Středoafrická republika d) Haut-Mbomou, Středoafrická republika e) Mbomou, Středoafrická republika f) Haut-Uolo, Demokratická republika Kongo g) Bas-Uolo, Demokratická republika Kongo h) (údajná adresa: Kafia Kingi (území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto). K lednu roku 2015 byly složky Armády božího odporu ze Súdánu údajně vytlačeny. Datum zařazení na seznam: 7. března 2016 Další informace: Joseph Kony je zakladatel a vůdce Armády božího odporu (LRA) (CFe.002). Pod jeho velením se LRA dopouštěla únosů, zabíjení a mrzačení tisíců civilistů na mnoha místech střední Afriky. LRA je odpovědná za únosy, vysídlování, páchání sexuálního násilí a zabíjení, jejichž oběťmi se staly stovky osob v celé Středoafrické republice; rovněž se dopouštěla rabování a ničení civilního majetku. Otec se jmenuje Luizi Obol. Matka se jmenuje Nora Obolová. Informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce: Joseph Kony byl zařazen na seznam dne 7. března 2016 podle odstavce 12 a odst. 13 písm. b), c) a d) rezoluce 2262 (2016) jakožto osoba „zapojená do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „ve Středoafrické republice zapojená do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“; „která provádí ve Středoafrické republice nábor dětí nebo je využívá v ozbrojených konfliktech, čímž porušuje platné mezinárodní právo“ a „poskytuje podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice nebo ze Středoafrické republiky.“ Další informace: Joseph Kony založil Armádu božího odporu (LRA) a je popisován jako zakladatel této skupiny, její náboženský vůdce, předseda a vrchní velitel. LRA vznikla v severní Ugandě v 80. letech 20. století a dopouštěla únosů, zabíjení a mrzačení tisíců civilistů na mnoha místech střední Afriky. Pod rostoucím vojenským tlakem nařídil Joseph Kony stažení LRA z Ugandy v letech 2005 a 2006. Od té doby působí LRA v Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Jižním Súdánu a údajně v Súdánu. Coby vůdce LRA Joseph Kony vyvíjí a uplatňuje strategii LRA, jež zahrnuje stálé příkazy k útokům a brutálním násilnostem vůči civilnímu obyvatelstvu. Od prosince roku 2013 se LRA pod vedením Josepha Konyho dopouštěla únosů, vysídlování, páchání sexuálního násilí a zabíjení, jejichž oběťmi se staly stovky osob v celé Středoafrické republice; rovněž se dopouštěla rabování a ničení civilního majetku. LRA je soustředěna ve východní části Středoafrické republiky a údajně v oblasti Kafia Kingi, což je území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto, jež je nicméně vojensky ovládáno Súdánem; LRA zde podniká nájezdy na vesnice, aby se zmocnila potravin a zásob. Její bojovníci přepadávají ze zálohy bezpečnostní síly a během jejich reakce na útoky se zmocňují jejich vybavení; bojovníci LRA se rovněž zaměřují na vesnice bez vojenské přítomnosti, které rabují. LRA též zintenzivnila útoky na diamantové a zlaté doly. Mezinárodní trestní soud vydal na Josepha Konyho zatýkací rozkaz. Mezinárodní trestní soud jej obvinil z 12 případů zločinů proti lidskosti, včetně vraždy, zotročení, sexuálního zotročení, znásilnění a nelidského zacházení způsobujícího těžké ublížení na těle a utrpení, a z 21 případů válečných zločinů, včetně vraždy, krutého jednání s civilisty, úmyslného směrování útoků na civilní obyvatelstvo, drancování, navádění ke znásilňování a odvodům dětí mladších 15 let formou únosů. Joseph Kony vydal stálé příkazy, podle nichž mají povstalečtí bojovníci loupit diamanty a zlato od řemeslných těžařů ve východní části Středoafrické republiky. Některé z těchto nerostů pak Konyho skupina údajně přepravuje do Súdánu nebo s nimi obchoduje s místním civilním obyvatelstvem a se členy bývalého hnutí Séléka. Joseph Kony rovněž uložil bojovníkům pod svým velením, aby nelegálně lovili slony v národním parku Garamba v Demokratické republice Kongo, odkud jsou pak údajně sloní kly přepravovány přes východní část Středoafrické republiky do Súdánu, kde je vysocí představitelé LRA údajně prodávají a obchodují s nimi se súdánskými kupci a místními úředníky. Obchodování se slonovinou představuje pro Konyho skupinu významný zdroj příjmů. K lednu roku 2015 bylo ze Súdánu údajně vytlačeno 500 příslušníků LRA. |
B. Subjekty
1. BUREAU D'ACHAT DE DIAMANT EN CENTRAFRIQUE/KARDIAM
(také známá jako: a) BADICA/KRDIAM, b) KARDIAM)
Adresa: a) BP 333, Bangui, Středoafrická republika (tel.: +32 3 2310521, Fax: +32 3 2331839, e-mail: kardiam.bvba@skvnet·be: internetová stránka: www.groupeabdoulkarim.com), b) Antverpy, Belgie
Další informace: V čele společnosti je od 12. prosince 1986 Abdoul-Karim Dan-Azoumi a od 1. ledna 2005 Aboubaliasr Mahamat. Mezi pobočky patří MINAiR a SOFIA TP (Douala, Kamerun).
Další informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
Bureau d'achat de Diamant en Centrafrique/KARDIAM byla zařazena na seznam dne 20. srpna 2015 podle bodu 12 písm. d) rezoluce 2196 (2015) jako subjekt „poskytující podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice“.
Doplňující informace:
BADICA/KARDIAM poskytla podporu ozbrojeným skupinám ve Středoafrické republice, zejména bývalým příslušníkům povstalecké skupiny Séléka a milicím anti-balaka, prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů a zlata, a nezákonného obchodu s nimi.
Bureau d'Achat de Diamant en Centrafrique (BADICA) pokračovala v roce 2014 v nákupu diamantů z okolí měst Bria a Sam-Ouandja (provincie Haute Kotto) ve východní části Středoafrické republiky, kde bývalé síly Séléka uvalovaly daně na letadla přepravující diamanty a přijímaly bezpečnostní platby od sběračů diamantů. Někteří dodavatelé společnosti BADICA ve městech Bria a Sam-Ouandja jsou úzce spjati se svými bývalými veliteli povstalecké skupiny Séléka.
V květnu 2014 belgické orgány zabavily dva balíčky s diamanty zaslané do zastoupení společnosti BADICA v Antverpách, která je úředně registrována v Belgii jako KARDIAM. Znalci diamantů odhadovali, že zabavené diamanty s vysokou pravděpodobností pocházejí ze střední Afriky a vykazují znaky typické pro oblasti měst Sam-Ouandja a Bria, jakož i Nola (provincie Sangha Mbaéré) na jihu země.
Obchodníci, kteří nakupovali diamanty nelegálně přepravované ze Středoafrické republiky na zahraniční trhy, a to i ze západní části země, působili v Kamerunu jménem společnosti BADICA.
V květnu 2014 BADICA rovněž vyvezla zlato získané v Yaloké (Ombella-Mpoko), kde řemeslná těžba zlata spadala pod kontrolu skupiny Séléka až do začátku února 2014, kdy ji převzaly milice anti-balaka.
2. LORD'S RESISTANCE ARMY (ARMÁDA BOŽÍHO ODPORU) (také známá jako: a) LRA b) Lord's Resistance Movement (LRM) c) Lord's Resistance Movement/Army (LRM/A)
Adresa: a) Vakaga, Středoafrická republika b) Haute-Kotto, Středoafrická republika c) Basse-Kotto, Středoafrická republika d) Haut-Mbomou, Středoafrická republika e) Mbomou, Středoafrická republika f) HautUolo, Demokratická republika Kongo g) Bas-Uolo, Demokratická republika Kongo h) (údajná adresa: Kafia Kingi (území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto). K lednu roku 2015 bylo ze Súdánu údajně vytlačeno 500 příslušníků LRA.)
Datum zařazení na seznam: 7. března 2016
Další informace: Vznikla v Ugandě v 80. letech 20. století. Dopustila se únosů, zabíjení a mrzačení tisíců civilistů na mnoha místech střední Afriky, z toho ve stovkách případů ve Středoafrické republice. Jejím vůdcem je Joseph Kony.
Další informace z popisné části odůvodnění zařazení na seznam poskytnuté Výborem pro sankce:
Armáda božího odporu byla zařazena na seznam dne 7. března 2016 podle odstavce 12 a odst. 13 písm. b), c) a d) rezoluce 2262 (2016) jakožto subjekt „zapojený do činností ohrožujících mír, stabilitu či bezpečnost Středoafrické republiky či poskytující podporu těmto činnostem“; „ve Středoafrické republice zapojený do plánování, řízení či páchání činů, které porušují mezinárodní právo v oblasti lidských práv nebo případně mezinárodní humanitární právo, nebo které představují zneužívání či porušování lidských práv, včetně činů zahrnujících sexuální násilí, cílených útoků na civilní obyvatelstvo, etnicky či nábožensky zaměřených útoků, útoků na školy a nemocnice, únosů a nuceného vysídlení“; „který provádí ve Středoafrické republice nábor dětí nebo je využívá v ozbrojených konfliktech, čímž porušuje platné mezinárodní právo“ a „poskytuje podporu ozbrojeným skupinám nebo zločineckým sítím prostřednictvím nezákonného využívání přírodních zdrojů, včetně diamantů, zlata a volně žijících druhů a planě rostoucích rostlin a produktů z nich vyrobených nebo prostřednictvím nezákonného obchodu s nimi ve Středoafrické republice nebo ze Středoafrické republiky.“
Další informace:
LRA vznikla v severní Ugandě v 80. letech 20. století a dopustila se únosů, zabíjení a mrzačení tisíců civilistů na mnoha místech střední Afriky. Pod rostoucím vojenským tlakem nařídil vůdce LRA Joseph Kony její stažení z Ugandy v letech 2005 a 2006. Od té doby působí LRA v Demokratické republice Kongo, Středoafrické republice, Jižním Súdánu a údajně v Súdánu.
Od prosince roku 2013 se LRA dopouštěla únosů, vysídlování, páchání sexuálního násilí a zabíjení, jejichž oběťmi se staly stovky osob v celé Středoafrické republice; rovněž se dopouštěla rabování a ničení civilního majetku. LRA je soustředěna ve východní části Středoafrické republiky a údajně v oblasti Kafia Kingi, což je území na pomezí Súdánu a Jižního Súdánu, o jehož definitivním statusu dosud nebylo rozhodnuto, jež je nicméně vojensky ovládáno Súdánem; LRA zde podniká nájezdy na vesnice, aby se zmocnila potravin a zásob. Její bojovníci přepadávají ze zálohy bezpečnostní síly a během jejich reakce na útoky se zmocňují jejich vybavení; bojovníci LRA se rovněž zaměřují na vesnice bez vojenské přítomnosti, které rabují. LRA též zintenzivnila útoky na diamantové a zlaté doly.
Buňky LRA často doprovázejí zajatci, kteří jsou nuceni pracovat jako nosiči, kuchaři a sexuální otroci. LRA páchá násilí na základě pohlaví, včetně znásilňování žen a mladých dívek.
V prosinci 2013 LRA unesla desítky osob v oblasti Haute-Kotto. Od začátku roku 2014 byla LRA údajně zapojena do únosů stovek civilistů ve Středoafrické republice.
Bojovníci LRA na začátku roku 2014 několikrát napadli město Obo v prefektuře Haut-Mbomou na východě Středoafrické republiky.
Od května do července roku 2014 pokračovala LRA v útocích na Obo a jiná místa, včetně evidentně koordinovaných útoků a únosů v prefektuře Mbomou začátkem června.
LRA je minimálně od roku 2014 zapojena do nelegálního lovu a obchodování se slony za účelem zisku. LRA údajně pašuje slonovinu z národního parku Garamba na severu Demokratické republiky Kongo do Dárfúru, kde ji směňuje za zbraně a zásoby. LRA údajně dopravuje sloní kly získané pytláctvím přes Středoafrickou republiku do súdánského Dárfúru, kde je prodává. Kromě toho Joseph Kony začátkem roku 2014 údajně nařídil bojovníkům LRA, aby od těžařů ve východní části Středoafrické republiky loupili diamanty a zlato za účelem dopravy do Súdánu. K lednu roku 2015 bylo ze Súdánu údajně vytlačeno 500 příslušníků LRA.
Na začátku roku 2015 unesli těžce vyzbrojení bojovníci LRA civilisty v Kpangbayanga v prefektuře Haut-Mbomou a zmocnili se potravin.
Útok LRA na vesnici Ndambissoua na jihovýchodě Středoafrické republiky a únos dětí měl za následek útěk většiny obyvatel vesnice. Na začátku července roku 2015 LRA zaútočila na několik vesnic na jihu provincie Haute-Kotto; součástí útoků bylo rabování, násilí na civilistech, pálení domů a únosy.
Od ledna roku 2016 se útoky v prefekturách Mbomou, Haut-Mbomou a Haute-Kotto přičítané LRA znásobily, přičemž zasaženy jsou zejména těžební oblasti Haute-Kotto. Součástí těchto útoků je rabování, násilí na civilistech, ničení majetku a únosy. V jejich důsledku došlo k vysídlování obyvatel, včetně přibližně 700 osob, které se uchýlily do města Bria.