02012R1215 — CS — 26.02.2015 — 001.006
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351 20.12.2012, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 542/2014 ze dne 15. května 2014, |
L 163 |
1 |
29.5.2014 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/281 ze dne 26. listopadu 2014, |
L 54 |
1 |
25.2.2015 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1215/2012
ze dne 12. prosince 2012
o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
(přepracované znění)
KAPITOLA I
OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Toto nařízení se nevztahuje na:
věci osobního stavu nebo způsobilost fyzických osob k právům a právním úkonům, majetková práva plynoucí z manželských vztahů nebo vztahů, s nimiž právo pro ně rozhodné spojuje účinky obdobné manželství;
insolvenční řízení a podobná řízení;
sociální zabezpečení;
rozhodčí řízení;
vyživovací povinnosti vyplývající z rodinných vztahů, rodičovství, manželství nebo příbuzenských vztahů;
závěti a dědění, včetně vyživovacích povinností vzniklých v důsledku smrti.
Článek 2
Pro účely tohoto nařízení se:
„rozhodnutím“ rozumí každé rozhodnutí vydané soudem členského státu bez ohledu na to, je-li označeno jako rozsudek, usnesení, příkaz či nařízení výkonu rozhodnutí, jakož i rozhodnutí o nákladech řízení vydané soudním úředníkem.
Pro účely kapitoly III se „rozhodnutím“ rozumí předběžná nebo zajišťovací opatření nařízená soudem, který je podle tohoto nařízení příslušný rozhodovat ve věci samé. Tento pojem nezahrnuje předběžná nebo zajišťovací opatření, jež byla nařízena uvedeným soudem, aniž by byl žalovaný předvolán k soudu, ledaže bylo rozhodnutí obsahující uvedené opatření před jeho výkonem doručeno žalovanému;
„soudním smírem“ rozumí smír, který schválil soud členského státu nebo který byl uzavřen před soudem členského státu v průběhu řízení;
„veřejnou listinou“ rozumí písemnost, která byla formálně vyhotovena nebo registrována jako veřejná listina v členském státě původu a jejíž pravost:
se vztahuje na podpis i obsah listiny a
byla ověřena orgánem veřejné moci nebo jiným orgánem k tomu zmocněným;
„členským státem původu“ rozumí členský stát, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno, byl schválen nebo uzavřen soudní smír, nebo ve kterém byla veřejná listina formálně vyhotovena nebo registrována;
„dožádaným členským státem“ rozumí členský stát, v němž má být rozhodnutí uznáno, popřípadě v němž má být proveden výkon rozhodnutí, soudního smíru nebo veřejné listiny;
„soudem původu“ rozumí soud, jenž vydal rozhodnutí, které má být uznáno nebo vykonáno.
Článek 3
Pro účely tohoto nařízení zahrnuje pojem „soud“ tyto orgány v rozsahu, ve kterém jsou příslušné v záležitostech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení:
v Maďarsku je tímto orgánem v případě zkráceného řízení o platebním rozkazu (fizetési meghagyásos eljárás) notář (közjegyző);
ve Švédsku je tímto orgánem v případě zkráceného řízení o platebním rozkazu (betalningsföreläggande) a pomoci (handräckning) vykonávající úřad (Kronofogdemyndighet).
KAPITOLA II
PŘÍSLUŠNOST
ODDÍL 1
Obecná ustanovení
Článek 4
Článek 5
Článek 6
ODDÍL 2
Zvláštní příslušnost
Článek 7
Osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována:
pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;
pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:
nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a);
ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události;
jedná-li se o žalobu na náhradu škody nebo žalobu o uvedení do původního stavu vyvolanou jednáním, které je trestným činem, u soudu, u něhož byla podána obžaloba, je-li tento soud podle práva pro něj závazného oprávněn rozhodovat o občanskoprávních nárocích;
v případě občanskoprávního řízení o navrácení kulturních statků z titulu vlastnictví podle čl. 1 bodu 1 směrnice 93/7/EHS, které zahájila osoba dožadující se práva na navrácení takového statku, u soudu místa, kde se nachází daný kulturní statek v okamžiku, kdy je věc předložena soudu;
jedná-li se o spor vyplývající z provozování pobočky, zastoupení nebo jiné provozovny, u soudu místa, kde se tyto složky nacházejí;
jedná-li se o spor proti zakladateli, členovi správní rady trustu nebo oprávněnému z trustu, který byl zřízen zákonem nebo písemným nebo písemně potvrzeným ústním právním úkonem, u soudu členského státu, v němž má trust sídlo;
jedná-li se o spor o zaplacení odměny za záchranu nebo pomoc při záchraně nákladu nebo zboží, u soudu, v jehož působnosti tento náklad nebo zboží:
byly zadrženy k zajištění této platby nebo
mohly být zadrženy k tomuto účelu, avšak byla složena jistota nebo bylo poskytnuto jiné zajištění,
za předpokladu, že se toto ustanovení použije pouze tehdy, pokud je tvrzeno, že žalovaný má práva k nákladu nebo zboží nebo tato práva měl v době poskytnutí pomoci nebo záchrany.
Článek 8
Osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být též žalována:
je-li žalováno více osob společně, u soudu místa, kde má bydliště některý ze žalovaných, za předpokladu, že právní nároky jsou spojeny tak úzce, že je účelné je projednat a rozhodnout o nich společně, aby se zabránilo vydání vzájemně neslučitelných rozhodnutí v oddělených řízeních;
jedná-li se o žalobu o záruku nebo o intervenční žalobu, u soudu, u něhož byla podána původní žaloba, ledaže by toto řízení bylo zahájeno pouze proto, aby tato osoba byla odňata soudu, který je pro ni příslušný;
jedná-li se o vzájemnou žalobu, která se týká stejné smlouvy či stejné skutečnosti jako původní žaloba, u soudu, u něhož byla podána původní žaloba;
ve věcech týkajících se smlouvy nebo nároku ze smlouvy, kde žaloba může být spojena s žalobou týkající se věcných práv k nemovitostem proti témuž žalovanému, u soudu členského státu, v němž se nemovitost nachází.
Článek 9
Je-li soud členského státu podle tohoto nařízení příslušný k rozhodování v řízení o odpovědnosti týkající se používání či provozování lodi, rozhoduje tento nebo jiný soud, určený místo něj podle práva tohoto členského státu, také o žalobách na omezení této odpovědnosti.
ODDÍL 3
Příslušnost ve věcech pojištění
Článek 10
Ve věcech pojištění se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž je dotčen článek 6 a čl. 7 bod 5.
Článek 11
Pojistitel, který má bydliště v některém členském státě, může být žalován:
u soudů členského státu, v němž má bydliště,
v jiném členském státě v případě žaloby podané pojistníkem, pojištěným nebo oprávněnou osobou u soudu místa bydliště žalobce, nebo
jedná-li se o spolupojistitele, u soudu členského státu, u kterého je žalován hlavní pojistitel.
Článek 12
Ve věcech pojištění odpovědnosti nebo pojištění nemovitostí může být pojistitel kromě toho žalován u soudu místa, v němž nastala škodná událost. Totéž platí, jsou-li v téže pojistné smlouvě pojištěny a stejnou škodnou událostí postiženy movité věci i nemovitosti.
Článek 13
Článek 14
Článek 15
Od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze dohodou:
uzavřenou po vzniku sporu;
umožňující pojistníkovi, pojištěnému nebo oprávněné osobě zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle;
uzavřenou mezi pojistníkem a pojistitelem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, a to i v případě, že by škodná událost nastala v cizině, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná;
uzavřenou pojistníkem, který nemá bydliště v členském státě, pokud se nejedná o povinné pojištění nebo o pojištění nemovitostí nacházejících se v některém členském státě, nebo
týkající se pojistné smlouvy do té míry, v níž se vztahuje na jedno či více z rizik uvedených v článku 16.
Článek 16
Rizika uvedená v čl. 15 bodu 5 jsou:
veškeré škody:
na námořních plavidlech, zařízeních při pobřeží a na volném moři nebo na letadlech, způsobené událostmi, které souvisejí s jejich využíváním pro obchodní účely;
na přepravovaném zboží, s výjimkou zavazadel cestujících, při přepravě, která se uskutečňuje výlučně nebo z části těmito plavidly nebo letadly;
veškerá odpovědnost, s výjimkou odpovědnosti za škody na zdraví cestujících nebo za škody na jejich zavazadlech:
související s používáním nebo provozem námořních plavidel, zařízení nebo letadel uvedených v bodě 1 písm. a), pokud nejsou v případě letadel podle práva členského státu, v němž je letadlo registrováno, dohody o příslušnosti pro pojištění takových rizik zakázána;
za škody, které jsou způsobeny přepravovaný zbožím během přepravy, ve smyslu bodu 1 písm. b);
veškeré finanční ztráty v souvislosti s používáním nebo provozem námořních plavidel, zařízení nebo letadel uvedeným v bodě 1 písm. a), zejména ztráty nákladu nebo charterové;
veškerá další rizika související s některým z rizik uvedených v bodech 1 až 3;
bez ohledu na body 1 až 4 všechna „velká rizika“ ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) ( 1 ).
ODDÍL 4
Příslušnost u spotřebitelských smluv
Článek 17
Ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 7 bod 5:
jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky;
jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo
ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností.
Článek 18
Článek 19
Od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze dohodou:
uzavřenou po vzniku sporu;
umožňující spotřebiteli zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle, nebo
uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná.
ODDÍL 5
Příslušnost pro individuální pracovní smlouvy
Článek 20
Článek 21
Zaměstnavatel, který má bydliště v některém členském státě, může být žalován:
u soudů členského státu, v němž má bydliště, nebo
v jiném členském státě:
u soudu místa, kde nebo odkud zaměstnanec obvykle vykonává svou práci, nebo u soudu místa, kde svou práci obvykle vykonával naposledy, nebo
jestliže zaměstnanec obvykle nevykonává nebo nevykonával svou práci v jediné zemi, u soudu místa, kde se nachází nebo nacházela provozovna, která zaměstnance přijala do zaměstnání.
Článek 22
Článek 23
Od ustanovení tohoto oddílu je možné se odchýlit pouze dohodou:
uzavřenou po vzniku sporu, nebo
umožňující zaměstnanci podat žalobu u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle.
ODDÍL 6
Výlučná příslušnost
Článek 24
Bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost tyto soudy členského státu:
pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází;
pro řízení, jejichž předmětem je nájem nemovitostí za účelem jejich dočasného soukromého užívání na dobu nejvýše šesti po sobě následujících měsíců jsou však příslušné i soudy toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, pokud je nájemcem fyzická osoba a pronajímatel i nájemce mají bydliště v témže členském státě;
pro řízení, jejichž předmětem je platnost založení, nulita nebo zrušení společností nebo jiných právnických osob nebo sdružení fyzických nebo právnických osob nebo platnost usnesení jejich orgánů, soudy členského státu, v němž má společnost, právnická osoba nebo sdružení sídlo. Při určení sídla postupuje soud podle pravidel mezinárodního práva soukromého;
pro řízení, jejichž předmětem je platnost zápisů do veřejných rejstříků, soudy členského státu, v němž jsou tyto rejstříky vedeny;
pro řízení, jejichž předmětem je zápis nebo platnost patentů, ochranných známek a průmyslových vzorů nebo jiných podobných práv, která vyžadují udělení nebo zápis, bez ohledu na to, zda je tato otázka uplatněna prostřednictvím žaloby, nebo námitky, soudy členského státu, v němž bylo požádáno o udělení nebo zápis nebo kde byly uděleny nebo zapsány nebo platí za udělené nebo zapsané na základě právního aktu Unie nebo mezinárodní smlouvy.
Pro řízení, jejichž předmětem je zápis nebo platnost evropského patentu uděleného členskému státu, mají výlučnou příslušnost soudy tohoto členského státu, aniž je dotčena příslušnost Evropského patentového úřadu podle Úmluvy o udělování evropských patentů, podepsané v Mnichově dne 5. října 1973;
pro řízení, jejichž předmětem je výkon rozhodnutí, soudy členského státu, v němž byl nebo má být výkon rozhodnutí proveden.
ODDÍL 7
Ujednání o příslušnosti
Článek 25
Bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Tato dohoda o příslušnosti musí být uzavřena:
písemně nebo ústně s písemným potvrzením;
ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo
v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí.
Platnost dohody o příslušnosti nelze zpochybnit pouze z důvodu neplatnosti smlouvy.
Článek 26
ODDÍL 8
Přezkoumání příslušnosti a přípustnosti
Článek 27
Soud členského státu bez návrhu prohlásí, že není příslušný, je-li u něj zahájeno řízení ve věci, v níž mají podle článku 24 výlučnou příslušnost soudy jiného členského státu.
Článek 28
ODDÍL 9
Překážka litispendence a související řízení
Článek 29
Článek 30
Článek 31
Článek 32
Pro účely tohoto oddílu se okamžikem, kdy bylo zahájeno řízení, rozumí:
okamžik, kdy byl u soudu podán návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost za předpokladu, že žalobce následně učiní kroky nezbytné k řádnému doručení písemnosti žalovanému, nebo
okamžik, kdy je písemnost předána orgánu, který provádí doručení, pokud musí být písemnost před svým podáním u soudu doručena žalovanému, za předpokladu, že žalobce následně učiní kroky nezbytné k řádnému podání písemnosti u soudu.
Orgánem, který provádí doručení podle písmene b) se rozumí orgán, který jako první obdržel písemnosti, jež mají být doručeny.
Článek 33
Je-li příslušnost založena na článku 4 nebo článku 7, 8 nebo 9 a probíhá-li již řízení před soudem ve třetím státě v okamžiku, kdy u soudu členského státu bylo zahájeno řízení v téže věci a mezi týmiž stranami jako u soudu ve třetím státě, může soud členského státu řízení přerušit, pokud:
se očekává, že soud třetího státu vydá rozhodnutí, způsobilé k uznání a případně k výkonu v tomto členském státě, a
je přesvědčen, že přerušení řízení je nezbytné s ohledem na řádný výkon spravedlnosti.
Soud členského státu může kdykoli pokračovat v řízení, pokud:
je řízení u soudu třetího státu přerušeno nebo nepokračuje;
má za to, že řízení u soudu třetího státu pravděpodobně neskončí v přiměřené době, nebo
je zapotřebí pokračovat v řízení s ohledem na řádný výkon spravedlnosti.
Článek 34
Je-li příslušnost založena na článku 4 nebo na článku 7, 8 nebo 9 a probíhá-li již u soudu třetího státu řízení v době, kdy je u soudu členského státu podána žaloba ve věci, která souvisí se žalobou podanou u soudu ve třetím státě, může soud členského státu přerušit řízení, pokud:
související žaloby je vhodné projednat a rozhodnout o nich ve společném řízení, aby se zabránilo vydání vzájemně neslučitelných rozhodnutí v oddělených řízeních;
se očekává, že soud třetího státu vydá rozhodnutí způsobilé k uznání a případně k výkonu v tomto členském státě, a
je přesvědčen, že přerušení řízení je nezbytné s ohledem na řádný výkon spravedlnosti.
Soud členského státu může kdykoli pokračovat v řízení, pokud:
má za to, že již neexistuje nebezpečí vzájemně neslučitelných rozhodnutí;
je řízení u soudu třetího státu přerušeno nebo nepokračuje;
má za to, že řízení u soudu třetího státu pravděpodobně neskončí v přiměřené době, nebo
je nezbytné pokračovat v řízení s ohledem na řádný výkon spravedlnosti.
ODDÍL 10
Předběžná nebo zajišťovací opatření
Článek 35
Předběžná nebo zajišťovací opatření, která jsou upravena právem jednoho členského státu, je možné u soudů tohoto členského státu navrhnout i tehdy, kdy je pro rozhodnutí ve věci samé příslušný soud jiného členského státu.
KAPITOLA III
UZNÁVÁNÍ A VÝKON
ODDÍL 1
Uznávání
Článek 36
Článek 37
Strana, která se hodlá v některém členském státě dovolávat rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, musí předložit:
vyhotovení rozhodnutí, které splňuje podmínky nezbytné pro ověření jeho pravosti, a
osvědčení vystavené podle článku 53.
Článek 38
Soud nebo orgán, u nějž se strana dovolává rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, může řízení zčásti nebo zcela přerušit, pokud:
je rozhodnutí napadeno v členském státě původu, nebo
je podán návrh na vydání rozhodnutí o neexistenci důvodů pro odepření uznání, které jsou uvedeny v článku 45, nebo na vydání rozhodnutí o odepření uznání pro některý z uvedených důvodů.
ODDÍL 2
Výkon
Článek 39
Rozhodnutí vydané v některém členském státě, které je v tomto členském státě vykonatelné, je vykonatelné v jiném členském státě, aniž je vyžadováno prohlášení vykonatelnosti.
Článek 40
Vykonatelné rozhodnutí umožňuje ze zákona použít zajišťovací opatření stanovená právem dožádaného členského státu.
Článek 41
Článek 42
Pro výkon rozhodnutí v některém členském státě, které bylo vydáno v jiném členském státě, předloží navrhovatel orgánu příslušnému pro výkon:
vyhotovení rozhodnutí, které splňuje podmínky nezbytné pro ověření jeho pravosti, a
osvědčení vydané podle článku 53 osvědčující, že rozhodnutí je vykonatelné, a obsahující výtah rozhodnutí a případně příslušné informace o nahrazovaných nákladech řízení a výpočet úroků.
Pro výkon rozhodnutí v některém členském státě, které bylo vydáno v jiném členském státě a které nařizuje předběžné nebo zajišťovací opatření, předloží navrhovatel orgánu příslušnému pro výkon:
vyhotovení rozhodnutí, které splňuje podmínky nezbytné pro ověření jeho pravosti;
osvědčení vydané podle článku 53 obsahující popis opatření a osvědčující, že:
soud měl příslušnost rozhodnout ve věci samé,
rozhodnutí je vykonatelné v členském státě původu, případně s uvedením toho, za jakých podmínek, a
doklad o doručení rozhodnutí, pokud je opatření nařizováno bez předvolání žalovaného k soudu.
Článek 43
Má-li osoba, vůči níž je výkon navrhován, bydliště v jiném členském státě, než je členský stát původu, může požadovat překlad rozhodnutí za účelem napadení výkonu, pokud není rozhodnutí v písemné podobě nebo pokud jeho součástí není překlad do jednoho z těchto jazyků:
jazyk, kterému rozumí nebo
úřední jazyk členského státu, ve kterém má bydliště, nebo v případě, že je v tomto členském státě více úředních jazyků, úřední jazyk nebo jeden z úředních jazyků místa, kde má bydliště.
Je-li vyžadován překlad rozhodnutí podle prvního pododstavce, nemohou být až do poskytnutí překladu osobě, vůči níž je výkon navrhován, přijata kromě zajišťovacích opatření žádná jiná opatření v rámci výkonu.
Tento odstavec se nepoužije v případě, že již bylo osobě, vůči níž je výkon navrhován, rozhodnutí doručeno v jednom z jazyků uvedených v prvním pododstavci nebo společně s překladem do jednoho z těchto jazyků.
Článek 44
Je-li podán návrh na odepření výkonu rozhodnutí podle oddílu 3 pododdílu 2, může soud v dožádaném členském státě na návrh osoby, vůči níž je výkon navrhován:
omezit řízení o výkonu rozhodnutí na zajišťovací opatření, nebo
podmínit výkon rozhodnutí složením jistoty, kterou sám stanoví, nebo
přerušit zčásti nebo v celém rozsahu řízení o výkonu.
ODDÍL 3
Odepření uznání a výkonu
Článek 45
Na návrh kterékoli dotčené strany se uznání rozhodnutí odepře:
je-li takové uznání zjevně v rozporu s veřejným pořádkem dožádaného členského státu;
jestliže žalovanému, v jehož nepřítomnosti bylo rozhodnutí vydáno, nebyl doručen návrh na zahájení řízení nebo jiná rovnocenná písemnost v dostatečném časovém předstihu a takovým způsobem, který mu umožňuje přípravu obhajoby, ledaže žalovaný nevyužil žádný opravný prostředek proti rozhodnutí, i když k tomu měl příležitost;
je-li rozhodnutí neslučitelné s rozhodnutím vydaným v dožádaném členském státě mezi týmiž stranami;
je-li rozhodnutí neslučitelné s dřívějším rozhodnutím, které bylo vydáno v jiném členském státě nebo ve třetí zemi v řízení mezi týmiž stranami a v téže věci, pokud toto dřívější rozhodnutí splňuje podmínky nezbytné pro uznání v dožádaném členském státě, nebo
je-li rozhodnutí v rozporu s:
kapitolou II oddíly 3, 4 nebo 5, pokud je žalovanou stranou pojistník, pojištěný, osoba oprávněná z pojistné smlouvy, poškozený, spotřebitel nebo zaměstnanec, nebo
kapitolou II oddílem 6.
Článek 46
Výkon rozhodnutí se na návrh osoby, vůči níž je výkon navrhován, odepře, je-li dán některý z důvodů uvedených v článku 45.
Článek 47
Soud může upustit od požadavku na předložení dokumentů uvedených v prvním pododstavci, má-li je již k dispozici, nebo má-li za to, že je nevhodné požadovat po navrhovateli jejich předložení. V takovém případě může soud požadovat předložení dokumentů po druhé straně.
Článek 48
Soud rozhodne o návrhu na odepření výkonu neprodleně.
Článek 49
Článek 50
Rozhodnutí o opravném prostředku může být napadeno dalším opravným prostředkem pouze tehdy, pokud byl tento další opravný prostředek Komisi oznámen daným členským státem podle čl. 75 písm. c).
Článek 51
ODDÍL 4
Společná ustanovení
Článek 52
Rozhodnutí vydané v některém členském státě nesmí být v žádném případě v dožádaném členském státě přezkoumáváno ve věci samé.
Článek 53
Soud původu vydá na žádost kterékoli dotčené strany osvědčení za použití formuláře uvedeného v příloze I.
Článek 54
Tato úprava nesmí vyvolat účinky, které by přesahovaly účinky stanovené v právu členského státu původu.
Článek 55
Rozhodnutí o zaplacení penále vydaná v některém členském státě jsou v dožádaném členském státě vykonatelná pouze tehdy, jestliže je výše penále s konečnou platností stanovena soudem původu.
Článek 56
Po straně, která v jednom členském státě navrhuje výkon rozhodnutí vydaného v jiném členském státě, nesmí být na základě skutečnosti, že je cizím státním příslušníkem nebo že nemá bydliště nebo pobyt v dožádaném členském státě, požadována žádná záruka ani jistota, jakkoli označená.
Článek 57
KAPITOLA IV
VEŘEJNÉ LISTINY A SOUDNÍ SMÍRY
Článek 58
Na veřejné listiny se odpovídajícím způsobem použijí ustanovení oddílu 2, oddílu 3 pododdílu 2 a kapitoly III oddílu 4.
Článek 59
Soudní smír, který je vykonatelný v členském státě původu, se vykonává v jiném členském státě za stejných podmínek jako veřejné listiny.
Článek 60
Příslušný orgán nebo soud členského státu původu vydá na žádost kterékoli dotčené strany osvědčení za použití formuláře uvedeného v příloze II, které obsahuje souhrn vykonatelných závazků uvedených ve veřejné listině nebo shrnutí dohody stran uvedené v soudním smíru.
KAPITOLA V
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 61
V rámci tohoto nařízení se u písemností vydaných v členských státech nevyžaduje legalizace či obdobný formální požadavek.
Článek 62
Článek 63
Pro účely tohoto nařízení se v případě společností nebo jiných právnických osob nebo sdružení fyzických nebo právnických osob rozumí „bydlištěm“ místo, kde mají své:
sídlo,
ústředí, nebo
hlavní provozovnu.
Článek 64
Aniž jsou dotčena výhodnější ustanovení vnitrostátních právních předpisů, může být osoba s bydlištěm v některém členském státě, proti které je vedeno trestní řízení pro nedbalostní trestný čin u soudů jiného členského státu, jehož není státním příslušníkem, obhajována k tomu způsobilými zástupci i v případě, že se k soudu nedostaví osobně. Soud, u něhož je vedeno řízení, však může její osobní účast nařídit; v případě, že se tato osoba nedostaví, nemusí být rozhodnutí vydané v občanskoprávním řízení, pokud si dotyčná osoba nemohla zajistit obhajobu, uznáno ani vykonáno v jiných členských státech.
Článek 65
KAPITOLA VI
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
Článek 66
KAPITOLA VII
VZTAH K JINÝM NÁSTROJŮM
Článek 67
Tímto nařízením není dotčeno uplatňování ustanovení, kterými se upravuje příslušnost a uznání a výkon rozhodnutí ve zvláštních věcech a která jsou obsažena v právních aktech Unie nebo ve vnitrostátních právních předpisech harmonizovaných k provedení těchto aktů.
Článek 68
Článek 69
Aniž jsou dotčeny články 70 a 71, nahrazuje toto nařízení mezi členskými státy úmluvy upravující stejné věci, na které se vztahuje toto nařízení. Nahrazují se zejména úmluvy uvedené na seznamu vypracovaném Komisí podle čl. 76 odst. 1 písm. c) a čl. 76 odst. 2.
Článek 70
Článek 71
Aby byl zajištěn jednotný výklad, použije se odstavec 1 tímto způsobem:
toto nařízení nebrání tomu, aby soud členského státu, který je stranou úmluvy o zvláště vymezené věci, založil svoji příslušnost v souladu s takovou úmluvou i tehdy, když má žalovaný bydliště na území jiného členského státu, který není smluvní stranou takové úmluvy. V každém případě takový soud použije článek 28 tohoto nařízení;
rozhodnutí, která vydal v členském státě soud, který svou příslušnost založil v souladu s takovou úmluvou o zvláště vymezené věci, jsou v ostatních členských státech uznávána a vykonávána v souladu s tímto nařízením.
Stanoví-li úmluva o zvláště vymezené věci, jejímiž smluvními stranami jsou členský stát původu i dožádaný členský stát, podmínky uznání a výkonu rozhodnutí, použijí se tyto podmínky. V každém případě je však možno použít ustanovení tohoto nařízení o uznávání a výkonu rozhodnutí.
Článek 71a
Pro účely tohoto nařízení se za společné soudy považují tyto soudy:
Jednotný patentový soud zřízený Dohodou o Jednotném patentovém soudu podepsanou dne 19. února 2013 (dále jen „Dohoda o Jednotném patentovém soudu“) a
Soudní dvůr Beneluxu zřízený Úmluvou ze dne 31. března 1965 o zřízení a statutu Soudního dvora Beneluxu (dále jen „Úmluva o Soudním dvoru Beneluxu“).
Článek 71b
Příslušnost společného soudu se stanoví takto:
společný soud je příslušný, pokud by podle tohoto nařízení byly ve věci, která se řídí nástrojem o zřízení tohoto společného soudu, příslušné soudy členského státu, jenž je stranou uvedeného nástroje;
pokud žalovaný nemá bydliště v žádném členském státě a toto nařízení ve vztahu k němu jinak nezakládá příslušnost, použije se přiměřeně kapitola II bez ohledu na bydliště žalovaného.
U společného soudu může být podán návrh na předběžná opatření včetně zajišťovacích opatření i tehdy, pokud jsou ve věci samé příslušné soudy třetího státu;
pokud je společný soud příslušný ve vztahu k žalovanému na základě bodu 2 ve sporu týkajícím se porušení evropského patentu, jež způsobuje škodu uvnitř Unie, může tento soud vykonávat příslušnost i ve vztahu ke škodě vzniklé tímto porušením mimo Unii.
Tato příslušnost může být stanovena pouze tehdy, pokud se majetek náležející žalovanému nachází ve kterémkoli členském státě, který je stranou nástroje o zřízení tohoto společného soudu, a spor má na tento členský stát dostatečnou vazbu.
Článek 71c
Článek 71d
Toto nařízení se vztahuje na uznání a výkon:
rozhodnutí vydaných společným soudem, která mají být uznána a vykonána v členském státě, který není stranou nástroje o zřízení tohoto společného soudu; a
rozhodnutí soudů členského státu, který není stranou nástroje o zřízení společného soudu, jež mají být uznána a vykonána v členském státě, který je stranou uvedeného nástroje.
Pokud je však uznání a výkon rozhodnutí vydaného společným soudem navrhováno v členském státě, který je stranou nástroje o zřízení tohoto společného soudu, uplatní se veškerá pravidla uvedeného nástroje o uznávání a výkonu namísto pravidel stanovených v tomto nařízení.
Článek 72
Tímto nařízením nejsou dotčeny dohody, kterými se členské státy zavázaly před vstupem nařízení (ES) č. 44/2001 v platnost neuznávat podle článku 59 Bruselské úmluvy z roku 1968 rozhodnutí vydaná v jiných smluvních státech uvedené úmluvy proti žalovaným s bydlištěm nebo obvyklým pobytem ve třetím státě, pokud by v případě stanoveném v článku 4 Bruselské úmluvy takové rozhodnutí mohlo být vydáno pouze na základě příslušnosti uvedené v čl. 3 druhém pododstavci uvedené úmluvy.
Článek 73
KAPITOLA VIII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 74
Členské státy v rámci Evropské soudní sítě a s cílem zpřístupnit tyto informace veřejnosti sdělí popis vnitrostátních pravidel a postupů pro výkon, včetně orgánů příslušných pro výkon, a informací o jakýchkoli omezeních výkonu, zejména pravidlech na ochranu povinného a pravidlech prekluze nebo promlčení.
Členské státy tyto informace průběžně aktualizují.
Článek 75
Do dne 10. ledna 2014 členské státy sdělí Komisi:
soudy, u kterých se podává návrh na odepření výkonu podle čl. 47 odst. 1;
soudy, u kterých se podává opravný prostředek proti rozhodnutí o návrhu na odepření výkonu podle čl. 49 odst. 2;
soudy, u kterých se podává jakýkoli další opravný prostředek podle článku 50, a
jazyky přijatelné pro překlady formulářů uvedených v čl. 57 odst. 2.
Komise informace vhodným způsobem zpřístupní veřejnosti, zejména za pomoci Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci.
Článek 76
Členské státy oznámí Komisi:
pravidla pro určení příslušnosti uvedená v čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 2;
pravidla pro oznamování sporu třetí straně uvedená v článku 65, a
úmluvy uvedené v článku 69.
Článek 77
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 78, pokud jde o změny příloh I a II.
Článek 78
Článek 79
Do dne 11. ledna 2022 Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Tato zpráva bude obsahovat vyhodnocení případné potřeby dalšího rozšíření pravidel týkajících se příslušnosti na žalované s bydlištěm mimo členský stát s přihlédnutím k fungování tohoto nařízení a případnému vývoji na mezinárodní úrovni. V případě potřeby se ke zprávě přiloží návrh na změny tohoto nařízení.
Článek 80
Toto nařízení zrušuje nařízení (ES) č. 44/2001. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze III.
Článek 81
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 10. ledna 2015 s výjimkou článků 75 a 76, které se použijí ode dne 10. ledna 2014.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.
PŘÍLOHA I
PŘÍLOHA II
PŘÍLOHA III
SROVNÁVACÍ TABULKA
Nařízení (ES) č. 44/2001 |
Toto nařízení |
Čl. 1 odst. 1 |
Čl. 1 odst. 1 |
Čl. 1 odst. 2 úvodní věta |
Čl. 1 odst. 2 úvodní věta |
Čl. 1 odst. 2 písm. a) |
Čl. 1 odst. 2 písm. a) a f) |
Čl. 1 odst. 2 písm. b) až d) |
Čl. 1 odst. 2 písm. b) až d) |
— |
Čl. 1 odst. 2 písm. e) |
Čl. 1 odst. 3 |
— |
— |
Článek 2 |
Článek 2 |
Článek 4 |
Článek 3 |
Článek 5 |
Článek 4 |
Článek 6 |
Článek 5, úvodní věta |
Článek 7, úvodní věta |
Čl. 5 bod 1 |
Čl. 7 bod 1 |
Čl. 5 bod 2 |
— |
Čl. 5 body 3 a 4 |
Čl. 7 body 2 a 3 |
— |
Čl. 7 bod 4 |
Čl. 5 body 5 až 7 |
Čl. 7 body 5 až 7 |
Článek 6 |
Článek 8 |
Článek 7 |
Článek 9 |
Článek 8 |
Článek 10 |
Článek 9 |
Článek 11 |
Článek 10 |
Článek 12 |
Článek 11 |
Článek 13 |
Článek 12 |
Článek 14 |
Článek 13 |
Článek 15 |
Článek 14 |
Článek 16 |
Článek 15 |
Článek 17 |
Článek 16 |
Článek 18 |
Článek 17 |
Článek 19 |
Článek 18 |
Článek 20 |
Čl. 19 body 1 a 2 |
Čl. 21 bod 1 |
— |
Čl. 21 bod 2 |
Článek 20 |
Článek 22 |
Článek 21 |
Článek 23 |
Článek 22 |
Článek 24 |
Čl. 23 odst. 1 a 2 |
Čl. 25 odst. 1 a 2 |
Čl. 23 odst. 3 |
— |
Čl. 23 odst. 4 a 5 |
Čl. 25 odst. 3 a 4 |
— |
Čl. 25 odst. 5 |
Článek 24 |
Čl. 26 odst. 1 |
— |
Čl. 26 odst. 2 |
Článek 25 |
Článek 27 |
Článek 26 |
Článek 28 |
Čl. 27 odst. 1 |
Čl. 29 odst. 1 |
— |
Čl. 29 odst. 2 |
Čl. 27 odst. 2 |
Čl. 29 odst. 3 |
Článek 28 |
Článek 30 |
Článek 29 |
Čl. 31 odst. 1 |
— |
Čl. 31 odst. 2 |
— |
Čl. 31 odst. 3 |
— |
Čl. 31 odst. 4 |
Článek 30 |
Čl. 32 odst. 1 písm. a) a b) |
— |
Čl. 32 odst. 1 druhý pododstavec |
— |
čl. 32 odst. 2 |
— |
Článek 33 |
— |
Článek 34 |
Článek 31 |
Článek 35 |
Článek 32 |
Čl. 2 písm. a) |
Článek 33 |
Článek 36 |
— |
Článek 37 |
— |
Článek 39 |
— |
Článek 40 |
— |
Článek 41 |
— |
Článek 42 |
— |
Článek 43 |
— |
Článek 44 |
Článek 34 |
Čl. 45 odst. 1 písm. a) až d) |
Čl. 35 odst. 1 |
Čl. 45 odst. 1 písm. e) |
Čl. 35 odst. 2 |
Čl. 45 odst. 2 |
Čl. 35 odst. 3 |
Čl. 45 odst. 3 |
|
Čl. 45 odst. 4 |
Článek 36 |
Článek 52 |
Čl. 37 odst. 1 |
Čl. 38 písm. a) |
Článek 38 |
— |
Článek 39 |
— |
Článek 40 |
— |
Článek 41 |
— |
Článek 42 |
— |
Článek 43 |
— |
Článek 44 |
— |
Článek 45 |
— |
Článek 46 |
— |
Článek 47 |
— |
Článek 48 |
— |
— |
Článek 46 |
— |
Článek 47 |
— |
Článek 48 |
— |
Článek 49 |
— |
Článek 50 |
— |
Článek 51 |
— |
Článek 54 |
Článek 49 |
Článek 55 |
Článek 50 |
— |
Článek 51 |
Článek 56 |
Článek 52 |
— |
Článek 53 |
— |
Článek 54 |
Článek 53 |
Čl. 55 odst. 1 |
— |
Čl. 55 odst. 2 |
Čl. 37 odst. 2, čl. 47 odst. 3 a článek 57 |
Článek 56 |
Článek 61 |
Čl. 57 odst. 1 |
Čl. 58 odst. 1 |
Čl. 57 odst. 2 |
— |
Čl. 57 odst. 3 |
Čl. 58 odst. 2 |
Čl. 57 odst. 4 |
Článek 60 |
Článek 58 |
Čl. 59 a článek 60 |
Článek 59 |
Článek 62 |
Článek 60 |
Článek 63 |
Článek 61 |
Článek 64 |
Článek 62 |
Článek 3 |
Článek 63 |
— |
Článek 64 |
— |
Článek 65 |
Čl. 65 odst. 1 a 2 |
— |
Čl. 65 odst. 3 |
Článek 66 |
Článek 66 |
Článek 67 |
Článek 67 |
Článek 68 |
Článek 68 |
Článek 69 |
Článek 69 |
Článek 70 |
Článek 70 |
Článek 71 |
Článek 71 |
Článek 72 |
Článek 72 |
— |
Článek 73 |
Článek 73 |
Článek 79 |
Čl. 74 odst. 1 |
Čl. 75 první pododstavec písm. a), b) a c) a čl. 76 odst. 1 písm. a) |
Čl. 74 odst. 2 |
Článek 77 |
— |
Článek 78 |
— |
Článek 80 |
Článek 75 |
— |
Článek 76 |
Článek 81 |
Příloha I |
Čl. 76 odst. 1 písm. a) |
Příloha II |
Čl. 75 písm. a) |
Příloha III |
Čl. 75 písm. b) |
Příloha IV |
Čl. 75 písm. c) |
Příloha V |
Příloha I a příloha II |
Příloha VI |
Příloha II |
— |
Příloha III |
( 1 ) Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 79.
( 3 ) Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25.