02012A1013(01) — CS — 28.02.2021 — 005.001

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

MĚNOVÁ DOHODA

mezi Evropskou unií a Monackým knížectvím

(Úř. věst. C 310 13.10.2012, s. 1)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

 M1

ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 2. července 2014, 2014/C 211/04

  C 211

3

5.7.2014

 M2

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/766 ze dne 12. května 2015,

  L 120

50

13.5.2015

 M3

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2015/2363 ze dne 16. prosince 2015,

  L 331

37

17.12.2015

 M4

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2018/494 ze dne 22. března 2018,

  L 81

65

23.3.2018

 M5

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2019/512 ze dne 26. března 2019,

  L 85

31

27.3.2019

 M6

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2020/26 ze dne 13. ledna 2020,

  L 8

32

14.1.2020

►M7

ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/144, ze dne 5. února 2021,

  L 43

25

8.2.2021



▼B

MĚNOVÁ DOHODA

mezi Evropskou unií a Monackým knížectvím

2012/C 310/01



EVROPSKÁ UNIE, zastupovaná Francouzskou republikou a Evropskou komisí,

a

MONACKÉ KNÍŽECTVÍ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Podle nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 nahradila dne 1. ledna 1999 měny jednotlivých členských států účastnících se třetí etapy hospodářské a měnové unie měna euro, přičemž mezi tyto státy patřila Francie.

(2)

Před vznikem eura byly Francie a Monacké knížectví propojeny dvoustrannými dohodami v měnové a bankovní oblasti, zejména francouzsko-monackou dohodou o devizové kontrole ze dne 14. dubna 1945 a Dohodou o dobrých sousedských vztazích ze dne 18. května 1963.

(3)

Monacké knížectví bylo oprávněno používat euro jako svou oficiální měnu od 1. ledna 1999 na základě rozhodnutí Rady ze dne 31. prosince 1998 ( 1 ).

(4)

Evropská unie, zastoupená Francouzskou republikou ve spolupráci s Komisí a ECB, uzavřela s Monackým knížectvím dne 24. prosince 2001 měnovou dohodu. V důsledku toho byla aktualizována Dohoda o dobrých sousedských vztazích mezi Francouzskou republikou a Monackým knížectvím.

(5)

V souladu s touto měnovou dohodou je Monacké knížectví oprávněno nadále používat euro jako svou oficiální měnu a přiznat eurobankovkám a euromincím status zákonného platidla. Na jeho území se používají pravidla Evropské unie uvedená v příloze této dohody, za podmínek stanovených touto dohodou.

(6)

Monacké knížectví musí zajistit, že pravidla Společenství týkající se eurobankovek a euromincí budou použitelná na jeho území. Eurobankovky a euromince musí být předmětem náležité ochrany proti padělání. Je důležité, aby Monacké knížectví přijalo všechna potřebná opatření pro boj s paděláním a spolupracovalo v této oblasti s Komisí, ECB, Francií a Evropským policejním úřadem (Europol).

(7)

Tato měnová dohoda nemůže úvěrovým institucím a případně jiným finančním institucím usazeným na území Monackého knížectví zaručit právo usazování a volného pohybu služeb v Evropské unii. Nezaručuje úvěrovým institucím a případně jiným finančním institucím usazeným na území Evropské unie právo usazování a volného pohybu služeb v Monackém knížectví.

(8)

Tato dohoda neukládá ECB a národním centrálním bankám povinnost zařadit finanční nástroje Monackého knížectví na seznam (seznamy) cenných papírů způsobilých pro operace měnové politiky v rámci Evropského systému centrálních bank.

(9)

Monacké knížectví má na svém území správcovské společnosti vykonávající činnosti správy pro třetí osoby nebo předávání příkazů, jejichž služby se řídí výhradně monackým právem, aniž by byly dotčeny povinnosti uvedené v čl. 11 odst. 6. Tyto společnosti nemohou mít přístup k platebním systémům a systémům vypořádání obchodů s cennými papíry.

(10)

V návaznosti na historické vazby existující mezi Francií a Monackým knížectvím a principy stanovenými měnovou dohodou ze dne 24. prosince 2001 se Evropská unie a Monacké knížectví zavazují spolupracovat v dobré víře na zajištění užitečného účinku této dohody.

(11)

Je zřízen smíšený výbor složený ze zástupců Monackého knížectví, Francouzské republiky, Evropské komise a ECB, aby přezkoumával používání této dohody, rozhodoval, za podmínek stanovených v článku 3, o ročním stropu pro emisi mincí, přezkoumával přiměřenost minimálního podílu mincí, jež mají být uvedeny do oběhu v nominální hodnotě, a posuzoval opatření přijatá Monackým knížectvím k provádění příslušných právních předpisů Evropské unie.

(12)

Pro řešení sporů vzniklých v souvislosti s nesplněním povinnosti nebo nedodržením ustanovení této dohody, u kterých bylo konstatováno, že se strany předem nedohodly, by měl být příslušný Soudní dvůr Evropské unie,

SE DOHODLY TAKTO:



Článek 1

Monacké knížectví je oprávněno používat euro jako svou oficiální měnu v souladu s pozměněnými nařízeními (ES) č. 1103/97 a (ES) č. 974/98. Monacké knížectví přiznává eurobankovkám a euromincím status zákonného platidla.

Článek 2

Monacké knížectví neemituje žádné bankovky, ani mince, aniž by podmínky emise sjednalo s Evropskou unií. Podmínky emise euromincí počínaje 1. lednem 2011 jsou stanoveny v následujících článcích.

Článek 3

1.  

Roční strop, v hodnotovém vyjádření, pro emisi euromincí Monackým knížectvím zahrnuje:

pevnou část, jejíž počáteční výše pro rok 2011 činí 2 340 000 EUR.
proměnlivou část, jež odpovídá, v hodnotovém vyjádření, průměrné emisi mincí na hlavu ve Francouzské republice v roce n-1 vynásobené počtem obyvatel Monackého knížectví.

Smíšený výbor může každoročně upravit výši pevné části s ohledem na inflaci – podle inflace měřené indexem HISC ve Francii v roce n-1 – a s ohledem na možné významné tendence ovlivňující trh se sběratelskými euromincemi.

2.  
Monacké knížectví může rovněž emitovat zvláštní pamětní minci a/nebo sběratelské mince u příležitosti událostí významných pro knížectví. V případě, že v důsledku této zvláštní emise bude překročen celkový emisní strop stanovený v odstavci 1, hodnota této emise se započte proti nevyužité části stropu v předchozím roce a/nebo se o ni sníží strop pro rok následující.

Článek 4

1.  
Euromince emitované Monackým knížectvím jsou identické s euromincemi emitovanými členskými státy Evropské unie, které přijaly euro, pokud jde o nominální hodnotu, status zákonného platidla, technické parametry, umělecké prvky na společné straně a sdílené umělecké prvky na národní straně.
2.  
Monacké knížectví předem oznámí Komisi návrhy národní strany svých euromincí a Komise zkontroluje jejich soulad s pravidly Evropské unie.

Článek 5

Francie dá Monackému knížectví k dispozici mincovnu v Paříži pro ražení jeho mincí, v souladu s článkem 18 Dohody o dobrých sousedských vztazích mezi Francií a Monackým knížectvím ze dne 18. května 1963.

Článek 6

1.  
V souladu s čl. 128 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie se pro účely schválení celkového objemu emise členského státu ze strany Evropské centrální banky objem euromincí emitovaných Monackým knížectvím připočte k objemu mincí emitovaných Francií.
2.  
Monacké knížectví oznámí Francouzské republice nejpozději do 1. září každého roku objemu a nominální hodnotu euromincí, které zamýšlí v následujícím roce emitovat. Také oznámí Komisi zamýšlené podmínky emise těchto mincí.
3.  
Informace uvedené v odstavci 2 pro rok 2011 sdělí Monacké knížectví při podpisu této dohody.
4.  
Aniž je dotčeno vydávání sběratelských mincí, uvede Monacké knížectví do oběhu v nominální hodnotě nejméně 80 % euromincí emitovaných každý rok. Smíšený výbor každých pět let přezkoumá přiměřenost minimálního podílu mincí, jež mají být uvedeny do oběhu v nominální hodnotě, a může rozhodnout o jeho zvýšení.

Článek 7

1.  
Monacké knížectví může emitovat sběratelské euromince. Jejich emise se zahrnuje do ročního stropu uvedeného v článku 3. Emise sběratelských euromincí Monackým knížectvím odpovídají pokynům Evropské unie pro sběratelské euromince, které mimo jiné vyžadují použití takových technických parametrů, uměleckých prvků a nominálních hodnot, které umožňují odlišení sběratelských euromincí od mincí určených pro uvedení do oběhu.
2.  
Sběratelské mince emitované Monackým knížectvím nejsou v Evropské unii zákonným platidlem.

Článek 8

Monacké knížectví přijme v této oblasti veškerá nezbytná opatření pro boj proti padělání a spolupráci s Komisí, ECB, Francií a Evropským policejním úřadem (Europol).

Článek 9

Monacké knížectví se zavazuje:

a) 

uplatňovat právní akty a pravidla Evropské unie uvedené v příloze A, na které se vztahuje článek 11.2 a které jsou uplatňovány přímo Francií nebo ustanovení přijatá Francií pro provádění těchto právních aktů a pravidel podle podmínek článků 11.2 a 11.3;

b) 

přijmout opatření ekvivalentní právním aktům a pravidlům Evropské unie, uvedeným v příloze B, které uplatňují přímo členské státy nebo je provádějí, podle podmínek článků 11.4, 11.5 a 11.6, v následujících oblastech:

— 
bankovní a finanční právo a prevence praní špinavých peněž v oblastech a podle podmínek uvedených v článku 11,
— 
předcházení podvodům a padělání hotovostních i bezhotovostních platebních prostředků, medailí a žetonů;
c) 

uplatňovat na svém území přímo právní akty a pravidla Evropské unie týkající se eurobankovek a euromincí a opatření nezbytná pro používání eura jako jednotné měny, přijatá na základě článku 133 Smlouvy o fungování Evropské unie, kromě výslovného opačného ustanovení uvedeného v této dohodě. Komise bude prostřednictvím smíšeného výboru informovat monacké úřady o seznamu dotčených aktů a pravidel.

Článek 10

1.  
Úvěrové a případně jiné finanční instituce schválené k výkonu činnosti na území Monackého knížectví se mohou, za podmínek stanovených v článku 11, účastnit mezibankovního systému zúčtování a provádění plateb a vypořádání obchodů s cennými papíry Evropské unie za stejných podmínek jako úvěrové instituce a případně ostatní finanční instituce usazené ve Francii, s výhradou, že splňují podmínky stanovené pro přístup k těmto systémům.
2.  
Úvěrové a případně jiné finanční instituce usazené na území Monackého knížectví podléhají, za podmínek stanovených v článku 11, při provádění předpisů ECB o nástrojích a postupech měnové politiky stejným opatřením přijatým Banque de France jako úvěrové instituce a případně ostatní finanční instituce usazené na území Francie.

Článek 11

1.  
Na území Monackého knížectví se uplatní právní akty přijaté Radou na základě čl. 129 čtvrtý pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie, v kombinaci s články 5.4 nebo 19.1, nebo 34.3 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále statut) ECB při uplatnění výše uvedených právních aktů přijatých Radou nebo článků 5, 16, 18, 19, 20, 22 nebo 34.3 statutu, nebo Banque de France pro provedení právních aktů přijatých ECB. Totéž platí pro případné změny těchto aktů.
2.  
Monacké knížectví uplatňuje opatření přijatá Francií pro provedení aktů Unie týkajících se činnosti a kontroly úvěrových institucí a předcházení systémovým rizikům pro platební systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry, uvedenými v příloze A. Za tímto účelem Monacké knížectví uplatní, za prvé, ustanovení francouzského měnového a finančního zákoníku o činnosti a kontrole úvěrových institucí a nařízení přijatých pro jejich uplatnění, jak to stanoví francouzsko-monacká dohoda o devizové kontrole ze dne 14. dubna 1945 a následná výměna interpretačních dopisů mezi vládou Francouzské republiky a vládou Jeho Jasnosti knížete monackého ze dne 18. května 1963, ze dne 10. května 2001, ze dne 8. listopadu 2005 a ze dne 20. října 2010 o bankovních právních předpisech a, za druhé, ustanovení francouzského měnového a finančního zákoníku o předcházení systémovým rizikům pro platební systémy a systémy vypořádání obchodů s cennými papíry.
3.  
Seznam uvedený v příloze A změní Komise při každé změně příslušných textů a pokaždé, když Evropská unie přijme nový text, s ohledem na datum vstupu v platnost a provádění textů. Právní akty a pravidla uvedená v příloze A uplatňuje Monacké knížectví od jejich začlenění do francouzského práva v souladu s ustanoveními uvedenými v odstavci 2. Při každé změně bude aktualizovaný seznam zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.
4.  
Monacké knížectví přijme opatření ekvivalentní opatřením přijatým členskými státy při uplatnění aktů Unie, které jsou nezbytné pro provedení této dohody a jsou uvedeny v příloze B. Smíšený výbor uvedený v článku 13 posoudí ekvivalenci mezi opatřeními přijatými Monakem a opatřeními, které přijímají členské státy na základě výše uvedených aktů Unie podle postupu, který tento výbor definuje.
5.  
Aniž by byl dotčen postup uvedený v odst. 9 tohoto článku, bude seznam uvedený v příloze B změněn rozhodnutím smíšeného výboru. Za tímto účelem Komise, jakmile vypracuje novou legislativu v oblasti pokryté touto dohodou, pokud se domnívá, že tato legislativa musí být zahrnuta do seznamu uvedeného v příloze B, informuje Monacké knížectví. Monacké knížectví obdrží kopii dokumentů předložených institucemi a orgány Evropské unie v různých etapách legislativního procesu. Takto změněnou přílohu B zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie.

Smíšený výbor rovněž rozhodne o vhodných a přiměřených lhůtách, ve kterých má Monacké knížectví provést nové právní akty a pravidla zařazené do přílohy B.

6.  
Monacké knížectví přijme opatření, která jsou svým účinkem rovnocenná směrnicím Evropské unie uvedeným v příloze B a týkajícím se praní peněz v souladu s doporučeními finančního výboru proti praní peněz (FATF). O zařazení předpisů Evropské unie týkajících se praní peněz do přílohy B rozhoduje případ od případu smíšený výbor. Finanční zpravodajská jednotka Monackého knížectví a jednotky členských států Evropské unie aktivně pokračují ve spolupráci v boji proti praní peněz.
7.  
Úvěrové instituce a případně ostatní finanční instituce a ostatní zpravodajské jednotky usazené na území Monackého knížectví podléhají disciplinárním sankcím a postupům zavedeným pro případ porušení právních aktů uvedených v předchozích odstavcích. Monacké knížectví dbá na provádění sankcí stanovených příslušnými orgány v souladu s ustanoveními tohoto článku.
8.  
Právní akty uvedené v prvním odstavci tohoto článku vstupují v Monackém knížectví v platnost stejný den jako v Evropské unii pro ty, které jsou zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie, stejný den jako ve Francii pro ty, které jsou zveřejněny v Journal officiel de la République française (JORF). Obecné právní akty uvedené v prvním odstavci tohoto článku, nezveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie nebo v JORF, vstupují v platnost od jejich sdělení monackým úřadům. Akty individuálního dosahu uvedené v prvním odstavci tohoto článku se použijí od jejich oznámení příjemci.
9.  
Před udělením povolení investičním podnikům, které se chtějí usadit na území Monackého knížectví a mohou zde nabízet investiční služby jiné než správní činnosti na účet třetích osob a předávání příkazů, aniž by byly dotčeny povinnosti uvedené v odstavci 6 tohoto článku, se Monacké knížectví zavazuje přijmout opatření s rovnocenným účinkem jako platné právní akty Unie, které řídí tyto služby. Odchylně od postupu uvedeného v odstavci 5 tohoto článku budou tyto akty poté začleněny Komisí do přílohy B.

Článek 12

1.  
Soudnímu dvoru Evropské unie náleží výlučná příslušnost pro řešení přetrvávajících sporů mezi stranami vzniklých v souvislosti s nesplněním povinnosti nebo nedodržením ustanovení této dohody, které nemohly být urovnány v rámci smíšeného výboru. Strany se zavazují udělat vše pro to, aby vyřešily spor smírnou cestu v rámci smíšeného výboru.
2.  
Pokud není v tomto rámci možné dosáhnout vzájemně přijatelného řešení, může Evropská unie jednající na doporučení Komise po stanovisku Francie a ECB ve věcech, které spadají do její kompetence, nebo Monacké knížectví předložit věc Soudnímu dvoru, pokud se po předběžném prověření smíšeným výborem jeví, že druhá strana nesplnila svou povinnost nebo nedodržela ustanovení této dohody. Rozsudek Soudního dvora je pro obě strany závazný a obě strany učiní nezbytná opatření pro dosažení souladu s rozsudkem ve lhůtě stanovené v rozsudku Soudního dvora.
3.  
Pokud Evropská unie nebo Monacké knížectví nepřijme nezbytná opatření k dosažení souladu s rozsudkem v dané lhůtě, může druhá strana dohodu okamžitě ukončit.
4.  
Všechny otázky o platnosti rozhodnutí institucí nebo orgánů Evropské unie přijaté na základě této dohody spadají do výlučné příslušnosti Soudního dvora Evropské unie. Každá fyzická nebo právnická osoba sídlící na území Monackého knížectví může zejména využít opravných prostředků pro fyzické a právnické osoby sídlící na území Francie vůči právním aktům, jichž je příjemcem, bez ohledu na formu nebo povahu.

Článek 13

1.  
Smíšený výbor tvoří zástupci Monackého knížectví a Evropské unie. Smíšený výbor si vyměňuje stanoviska a informace a přijímá rozhodnutí uvedená v článcích 3, 6 a 11. Přezkoumává opatření přijatá Monackým knížectvím a vyvíjí úsilí k vyřešení případných sporů vzniklých při provádění dohody. Přijme svůj jednací řád.
2.  
Delegace Evropské unie je sestavena ze zástupců Francouzské republiky, která jí předsedá, Evropské komise a Evropské centrální banky. Delegace Evropské unie přijme konsensem svá pravidla a postupy.
3.  
Monackou delegaci tvoří zástupci jmenovaní ministrem a předsedá jí poradce vlády pro finance a ekonomiku nebo jeho zástupce.
4.  
Smíšený výbor se schází alespoň jednou ročně, a pokaždé, když to některý z členů pokládá za nezbytné, aby výbor mohl plnit své úkoly, kterými je pověřen touto dohodou, zejména podle legislativního vývoje na evropské, francouzské a monacké úrovni. Ve funkci předsedy se každoročně střídá delegace Evropské unie a předseda monacké delegace. Rozhodnutí smíšeného výboru se přijímají jednomyslně.
5.  
Sekretariát výboru tvoří dvě jmenované osoby, jedna předsedou monacké delegace a druhá předsedou delegace Evropské unie. Sekretariát se rovněž účastní jednání výboru.

Článek 14

Každá ze stran může tuto dohodu vypovědět s výpovědní lhůtou jednoho roku.

Článek 15

Tato dohoda je sepsána ve francouzštině a případně může být přeložena do ostatních jazyků Evropské unie. Pravoplatná je ovšem pouze francouzská verze.

Článek 16

Toto dohoda vstupuje v platnost dnem 1. prosince 2011.

Článek 17

Měnová dohoda ze dne 24. prosince 2001 se zrušuje ode dne vstupu této dohody v platnost. Odkazy na dohodu ze dne 24. prosince 2001 se považují za odkazy na tuto dohodu.

V Bruselu dne ve třech prvopisech ve francouzském jazyce.

Za Evropskou unii

Olli REHN

místopředseda Evropské komise odpovědný za hospodářské a finanční záležitosti

François BAROIN

ministr hospodářství, financí a průmyslu Francouzské republiky

Za Monacké knížectví

Michel ROGER

státní ministr

▼M7

PŘÍLOHA A



 

Právní předpisy použitelné na činnost úvěrových institucí a dohled nad nimi a předcházení systémovým rizikům v platebních systémech a systémech vypořádání obchodů s cennými papíry

1

Pokud jde o ustanovení použitelná pro úvěrové instituce

Směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1).

 

ve znění:

2

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/65/ES ze dne 27. září 2001, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS a 86/635/EHS, pokud se jedná o pravidla oceňování pro roční účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky některých forem společností, bank a ostatních finančních institucí (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 28),

3

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/51/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 78/660/EHS, 83/349/EHS, 86/635/EHS a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách některých forem společností, bank a jiných finančních institucí a pojišťoven (Úř. věst. L 178, 17.7.2003, s. 16),

4

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/46/ES ze dne 14. června 2006, kterou se mění směrnice Rady 78/660/EHS o ročních účetních závěrkách některých forem společností, 83/349/EHS o konsolidovaných účetních závěrkách, 86/635/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí a 91/674/EHS o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách pojišťoven (Úř. věst. L 224, 16.8.2006, s. 1).

5

Směrnice Rady 89/117/EHS ze dne 13. února 1989 o povinnostech poboček usazených ve členském státě, zřízených úvěrovými a finančními institucemi se sídlem mimo tento členský stát, pokud se jedná o zveřejňování ročních účetních dokladů (Úř. věst. L 44, 16.2.1989, s. 40).

6

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

 

ve znění:

7

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 37),

8

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120),

9

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1),

10

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1),

11

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 296) a v příslušných případech související opatření úrovně 2

12

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí (Úř. věst. L 125, 5.5.2001, s. 15).

 

ve znění:

13

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

14

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).

 

ve znění:

15

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES ze dne 6. května 2009, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 37),

16

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

17

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1) a případně související opatření úrovně 2

 

ve znění:

18

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/1/ES ze dne 9. března 2005, kterou se mění směrnice Rady 73/239/EHS, 85/611/EHS, 91/675/EHS, 92/49/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/19/ES, 98/78/ES, 2000/12/ES, 2001/34/ES, 2002/83/ES a 2002/87/ES za účelem zavedení nové organizační struktury výborů pro finanční služby (Úř. věst. L 79, 24.3.2005, s. 9),

19

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/25/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2002/87/ES o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (Úř. věst. L 81, 20.3.2008, s. 40),

20

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120),

21

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterou se mění směrnice 98/78/ES, 2002/87/ES, 2006/48/ES a 2009/138/ES, pokud jde o doplňkový dozor nad finančními subjekty ve finančním konglomerátu (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 113),

22

s výjimkou hlavy V:

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338),

23

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/ES, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).

24

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).

 

ve znění:

25

s výjimkou hlavy V:

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338),

26

s výjimkou hlav III a IV:

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

27

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

 

ve znění:

28

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1022/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), pokud jde o svěření zvláštních úkolů Evropské centrální bance podle nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 5),

29

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34),

30

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190),

31

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1),

32

s výjimkou hlav III a IV:

 

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35),

33

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

34

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1) a případně související opatření úrovně 2

 

ve znění:

35

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1),

36

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190),

37

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84) a případně související opatření úrovně 2,

 

ve znění:

38

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1033 ze dne 23. června 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu a nařízení (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů (Úř. věst. L 175, 30.6.2016, s. 1),

39

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73),

40

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1), pokud jde o úvěrové instituce,

41

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/834 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (Úř. věst. L 141, 28.5.2019, s. 42),

42

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1)a v příslušných případech související opatření úrovně 2

43

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1) a případně související opatření úrovně 2

 

ve znění:

44

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2395 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o přechodná opatření pro zmírnění dopadu zavedení IFRS 9 na kapitál a pro zacházení s některými expozicemi vůči subjektům veřejného sektoru denominovanými v národní měně kteréhokoli členského státu jako s velkými expozicemi (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, p. 27),

45

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2401 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (Úř. věst. L 347, 28.12.2017, s. 1),

46

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/630 ze dne 17. dubna 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o minimální krytí ztrát z nevýkonných expozic (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 4),

47

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1)a v příslušných případech související opatření úrovně 2,

48

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

49

S výjimkou hlavy V:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338) a případně souvisejících opatření úrovně 2

 

ve znění:

50

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190),

51

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 253) a v příslušných případech související opatření úrovně 2,

52

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/ES, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).

53

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

54

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190) a případně související opatření úrovně 2

 

ve znění:

55

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2399 ze dne 12. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o pořadí nezajištěných dluhových nástrojů v insolvenční hierarchii (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 96),

56

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/879 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2014/59/EU, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, a směrnice 98/26/ES (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 296) a v příslušných případech související opatření úrovně 2,

57

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/ES, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).

58

Pokud jde o ustanovení použitelná pro úvěrové instituce a s výjimkou článků 34 až 36 a hlavy III:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349) a případně souvisejí opatření úrovně 2

 

ve znění:

59

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1),

60

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1034 ze dne 23. června 2016, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (Úř. věst. L 175, 30.6.2016, s. 8),

61

s výjimkou čl. 64 odst. 5:

 

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/ES, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64),

62

směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2177 ze dne 18. prosince 2019, kterou se mění směrnice 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (Úř. věst. L 334, 27.12.2019, s. 155),

63

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1),

 

ve znění:

64

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1033 ze dne 23. června 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu a nařízení (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů (Úř. věst. L 175, 30.6.2016, s. 1).

65

Pokud jde o ustanovení použitelná pro úvěrové instituce

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

 

ve znění:

66

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1033 ze dne 23. června 2016, kterým se mění nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu a nařízení (EU) č. 909/2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů (Úř. věst. L 175, 30.6.2016, s. 1),

67

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 1).

68

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1), pokud jde o úvěrové instituce

69

S výjimkou hlav III a IV:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35) a případně souvisejí opatření úrovně 2

▼B

PŘÍLOHA B

Předcházení praní peněz

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 15)

ve znění:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (Úř. věst. L 319, 5.12.2007, s. 1), o ustanoveních hlav I a II směrnice 2007/64/ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/20/ES ze dne 11. března 2008, kterou se mění směrnice 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, pokud jde o prováděcí pravomoci svěřené Komisi (Úř. věst. L 76, 19.3.2008, s. 46)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7), s výjimkou hlavy III směrnice 2009/110/ES

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010, kterou se mění směrnice 98/26/ES, 2002/87/ES, 2003/6/ES, 2003/41/ES, 2003/71/ES, 2004/39/ES, 2004/109/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES, 2006/49/ES a 2009/65/ES s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120)

ve znění:

Směrnice Komise 2006/70/ES ze dne 1. srpna 2006, kterou se stanoví prováděcí opatření ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES, pokud se jedná o definici „politicky exponovaných osob“ a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře (Úř. věst. L 214, 4.8.2006, s. 29)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázejících převody peněžních prostředků (Úř. věst. L 345, 8.12.2006, s. 1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1889/2005 ze dne 26. října 2005 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Společenství nebo je opouštějící (Úř. věst. L 309, 25.11.2005, s. 9)

Předcházení podvodům a padělání

Rámcové rozhodnutí Rady 2001/413/SVV ze dne 28. května 2001 o potírání podvodů a padělání bezhotovostních platebních prostředků (Úř. věst. L 149, 2.6.2001, s. 1)

Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 ze dne 6. prosince 2004 o medailích a žetonech podobných euromincím (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 1)

ve znění:

Nařízení Rady (ES) č. 46/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 2182/2004 o medailích a žetonech podobných euromincím (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 5)

Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001 ze dne 28. června 2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 181, 4.7.2001, s. 6)

ve znění:

Nařízení Rady (ES) č. 44/2009 ze dne 18. prosince 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1338/2001, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 17, 22.1.2009, s. 1)

Rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV ze dne 29. května 2000 o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (Úř. věst. L 140, 14.6.2000, s. 1)

ve znění:

Rámcové rozhodnutí Rady 2001/888/SVV ze dne 6. prosince 2001, kterým se mění rámcové rozhodnutí 2000/383/SVV o zvýšené ochraně trestními a jinými sankcemi proti padělání ve spojitosti se zaváděním eura (Úř. věst. L 329, 14.12.2001, s. 3)

Rozhodnutí Rady 2001/887/SVV ze dne 6. prosince 2001 o ochraně eura proti padělání (Úř. věst. L 329, 14.12.2001, s. 1)

Rozhodnutí Rady 2009/371/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu (Europol) (Úř. věst. L 121, 15.5.2009, s. 37)

Rozhodnutí Rady 2001/923/ES ze dne 17. prosince 2001 o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) (Úř. věst. L 339, 21.12.2001, s. 50)

ve znění:

Rozhodnutí Rady 2006/75/ES ze dne 30. ledna 2006, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) (Úř. věst. L 36, 8.2.2006, s. 40)

Rozhodnutí Rady 2006/849/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterým se mění a prodlužuje rozhodnutí 2001/923/ES o akčním programu výměny, pomoci a odborného vzdělávání za účelem ochrany eura proti padělání (program Pericles) (Úř. věst. L 330, 28.11.2006, s. 28)

Právní předpisy v bankovní a finanční oblasti

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 22)


( 1 ) Úř. věst. L 30, 4.2.1999, s. 31.