TEXT v úplném znění: 32011L0085 — CS — 30.04.2024

02011L0085 — CS — 30.04.2024 — 001.001

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B	SMĚRNICE RADY 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L 306 23.11.2011, s. 41)

Ve znění:

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	SMĚRNICE RADY (EU) 2024/1265 ze dne 29. dubna 2024,	L 1265	1	30.4.2024

SMĚRNICE RADY 2011/85/EU

ze dne 8. listopadu 2011

o požadavcích na rozpočtové rámce členských států

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Tato směrnice stanoví podrobná pravidla týkající se charakteristických rysů rozpočtových rámců členských států. Tato pravidla jsou nutná pro zajištění plnění závazků členských států vyplývajících ze Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vyvarování se nadměrných schodků veřejných financí.

Článek 2

Pro účely této směrnice se použijí definice pojmů „veřejný“, „schodek“ a „investice“ stanovené v článku 2 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU. ►M1 Použije se definice subsektorů sektoru vládních institucí uvedená v příloze A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013. ( 1 ) ◄

Kromě toho se použije tato definice:

„rozpočtovým rámcem“ se rozumí soubor opatření, postupů, pravidel a orgánů, které tvoří základ pro provádění rozpočtových politik vládních institucí, zejména:

a)

systémy veřejných účtů a statistického výkaznictví sektoru vládních institucí;

b)

pravidla a postupy pro přípravu prognóz při plánování rozpočtu;

c)

numerická fiskální pravidla specifická pro danou zemi, která přispívají k souladu provádění fiskální politiky členských států s jejich příslušnými závazky podle Smlouvy o fungování EU, vyjádřená jako ukazatel rozpočtových výsledků, jako například schodek veřejných financí, výpůjčky, dluh nebo jejich hlavní složky;

d)

rozpočtové postupy zahrnující procesní pravidla, z nichž vychází rozpočtový proces ve všech fázích;

e)

střednědobé rozpočtové rámce jako konkrétní soubor vnitrostátních rozpočtových postupů, které rozšiřují časový horizont pro tvorbu fiskální politiky nad rámec ročního plánování rozpočtu, včetně stanovení politických priorit a vnitrostátních střednědobých rozpočtových cílů;

f)

opatření pro nezávislé monitorování a nezávislou analýzu s cílem posílit transparentnost prvků rozpočtového procesu;

g)

mechanismy a pravidla, kterými se upravují fiskální vztahy mezi veřejnými orgány napříč subsektory sektoru vládních institucí;

h)

nezávislé fiskální instituce jako strukturálně nezávislé subjekty nebo subjekty, které jsou ve vztahu k rozpočtovým orgánům členských států funkčně samostatné, zřízené vnitrostátními právními předpisy v souladu s článkem 8a.

KAPITOLA II

ÚČETNICTVÍ A STATISTIKA

Článek 3

1.

Pokud jde o vnitrostátní systémy veřejných účtů, v členských státech fungují systémy veřejných účtů, které komplexně a konzistentně pokrývají všechny subsektory sektoru vládních institucí a obsahují informace potřebné k vypracování akruálních údajů pro sestavení údajů založených na Evropském systému národních a regionálních účtů. Uvedené systémy veřejných účtů sektoru vládních institucí podléhají vnitřní kontrole a nezávislému auditu.

2.

Členské státy zajistí, aby veřejnost měla včasný a pravidelný přístup k fiskálním údajům týkajícím se všech subsektorů sektoru vládních institucí, jak jsou stanoveny nařízením (EU) č. 549/2013. Členské státy zejména zveřejňují čtvrtletní údaje o dluhu za centrální vládní instituce, národní vládní instituce, místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení, a pokud nemají zavedeny integrované, komplexní a vnitrostátně harmonizované systémy akruálního finančního účetnictví, samostatně údaje o schodku, a to před koncem následujícího čtvrtletí nebo po zveřejnění příslušných údajů Komisí (Eurostatem).

3.

Komise (Eurostat) zveřejňuje údaje čtvrtletní vládní finanční statistiky v souladu s tabulkami 25, 27 a 28 v příloze B nařízení (EU) č. 549/2013 každé tři měsíce.

KAPITOLA III

PROGNÓZY

Článek 4

1.

Členské státy zajistí, aby roční a víceleté fiskální plánování vycházelo z realistických makroekonomických a rozpočtových prognóz za použití nejnovějších informací. Rozpočtové plánování je založeno na nejpravděpodobnějším makrofiskálním scénáři nebo na obezřetnějším scénáři. Makroekonomické a rozpočtové prognózy se porovnávají s nejaktuálnějšími prognózami Komise a případně s prognózami jiných nezávislých subjektů. Podstatné rozdíly mezi makroekonomickými a rozpočtovými prognózami členského státu a prognózami Komise musí být vysvětleny, včetně případů, při nichž se úroveň nebo růst proměnných týkajících se vnějších předpokladů podstatně odchýlí od hodnot obsažených v prognózách Komise.

2.

Komise zveřejní metodiky, předpoklady a příslušné parametry, z nichž vycházejí její makroekonomické a rozpočtové prognózy.

3.

S cílem podpořit členské státy při přípravě jejich rozpočtových prognóz zajistí Komise prognózy výdajů Unie založené na úrovni výdajů plánovaných ve víceletém finančním rámci.

▼M1 —————

5.

Členské státy určí, která instituce je odpovědná za vypracovávání makroekonomických a rozpočtových prognóz, a zveřejní oficiální makroekonomické a rozpočtové prognózy vypracované pro fiskální plánování. Nejméně jednou ročně se členské státy a Komise zúčastní technického dialogu o předpokladech, z nichž vychází příprava makroekonomických a rozpočtových prognóz.

6.

Makroekonomické a rozpočtové prognózy pro roční a víceleté fiskální plánování jsou předmětem pravidelného, objektivního a komplexního následného hodnocení prováděného nezávislým subjektem nebo jinými subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné, odlišnými od subjektu, který prognózu sestavuje. Výsledek tohoto hodnocení se zveřejní a zohlední se odpovídajícím způsobem při příštích makroekonomických a rozpočtových prognózách. Pokud hodnocení odhalí podstatné zkreslení ovlivňující makroekonomické prognózy po dobu nejméně čtyř po sobě následujících let, dotčený členský stát přijme nezbytná opatření a zveřejní je.

▼M1 —————

KAPITOLA IV

NUMERICKÁ FISKÁLNÍ PRAVIDLA

Článek 5

Každý členský stát stanoví svá specifická numerická fiskální pravidla, která účinně podporují soulad s jeho povinnostmi v oblasti rozpočtové politiky vyplývajícími ze Smlouvy o fungování EU, a to ve víceletém období pro sektor vládních institucí jako celek. Tato pravidla podporují zejména:

a)

soulad s referenčními hodnotami schodku a dluhu a ustanoveními o schodku a dluhu stanovenými v článku 1 Protokolu (č. 12) o postupu při nadměrném schodku, připojeném ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU;

b)

přijetí střednědobého horizontu fiskálního plánování v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ( 2 ).

Článek 6

1.

Aniž jsou dotčena ustanovení Smlouvy o fungování EU týkající se rámce rozpočtového dohledu Unie, numerická fiskální pravidla specifická pro danou zemi obsahují vymezení následujících prvků:

a)

stanovení cíle a oblasti působnosti pravidel;

b)

účinné a včasné monitorování souladu s pravidly na základě spolehlivé a nezávislé analýzy provedené nezávislými fiskálními institucemi zřízenými v souladu s článkem 8a nebo jinými subjekty, které jsou ve vztahu k fiskálním orgánům členských států funkčně samostatné;

c)

důsledky nedodržení pravidel.

2.

Obsahují-li numerická fiskální pravidla únikové doložky, musí tyto doložky stanovit omezené množství konkrétních okolností, v souladu s povinnostmi členských států vyplývajícími ze Smlouvy o fungování EU a z nařízení (EU) 2024/1263.

Článek 7

Právní předpisy členských států o ročním rozpočtu jsou v souladu s jejich platnými specifickými numerickými fiskálními pravidly.

▼M1 —————

KAPITOLA V

NEZÁVISLÉ FISKÁLNÍ INSTITUCE

Článek 8a

1.

Členské státy zajistí, aby byly vnitrostátními právními nebo závaznými správními předpisy zřízeny nezávislé fiskální instituce.

2.

Členské státy mohou zřídit více než jednu nezávislou fiskální instituci.

3.

Nezávislé fiskální instituce se skládají z členů navržených a jmenovaných na základě jejich zkušeností a odborné způsobilosti v oblasti veřejných financí, makroekonomie nebo rozpočtového řízení a na základě transparentních postupů.

4.

Nezávislé fiskální instituce:

a)

nepřijímají pokyny od rozpočtových orgánů dotčeného členského státu ani od žádného jiného veřejného či soukromého subjektu;

b)

jsou způsobilé včas a veřejně sdělovat svá hodnocení a stanoviska;

c)

mají dostatečné a stabilní zdroje pro účinné plnění svých úkolů, včetně vypracování jakéhokoliv typu analýzy;

d)

mají dostatečný a včasný přístup k informacím potřebným k plnění svých úkolů;

e)

podléhají pravidelnému externímu hodnocení nezávislými hodnotiteli.

5.

Aniž jsou dotčeny úkoly a funkce svěřené v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013 členským státům, jejichž měnou je euro, všechny členské státy zajistí, aby jedna z nezávislých fiskálních institucí plnila tyto úkoly:

a)

sestavování, posuzování nebo schvalování ročních a víceletých makroekonomických prognóz;

b)

sledování dodržování numerických fiskálních pravidel specifických pro danou zemi, není-li prováděno jinými subjekty v souladu s článkem 6;

c)

plnění úkolů v souladu s čl. 11, čl. 15 odst. 3 a čl. 23 nařízení (EU) 2024/1263 a čl. 3 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ( 3 );

d)

posuzování konzistence, soudržnosti a účinnosti vnitrostátního rozpočtového rámce;

e)

účast na pravidelných slyšeních a rozpravách ve vnitrostátním parlamentu na základě pozvání.

6.

Nezávislé fiskální instituce vydávají posouzení v souvislosti s úkoly uvedenými v odst. 5 písm. a), b), c) nebo d) tohoto článku, aniž jsou dotčeny úkoly a funkce svěřené v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013. Členské státy se těmito posouzeními řídí, nebo v opačném případě vysvětlí, proč se jimi neřídí. Vysvětlení je veřejné a zpřístupní se do dvou měsíců od vydání takového posouzení.

Článek 9

1.

Členské státy vytvoří důvěryhodný a účinný vnitrostátní střednědobý rozpočtový rámec, kterým se stanoví přijetí nejméně tříletého horizontu fiskálního plánování, a zajistí tak, aby vnitrostátní fiskální plánování bylo v souladu s perspektivou víceletého fiskálního plánování.

2.

Vnitrostátní střednědobé rozpočtové rámce zahrnují postupy stanovení těchto položek:

a)

komplexních a transparentních vnitrostátních střednědobých rozpočtových cílů uvedených v čl. 2 druhém pododstavci písm. e) této směrnice, pokud jde o schodek sektoru vládních institucí, dluh a jakýkoli jiný fiskální ukazatel, jako jsou například výdaje, přičemž je třeba zajistit jejich soulad se všemi numerickými fiskálními pravidly specifickými pro danou zemi stanovenými v kapitole IV této směrnice a s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2024/1263;

b)

projekcí pro každou hlavní položku výdajů a příjmů sektoru vládních institucí s podrobnějšími upřesněními pro úroveň subsektorů centrálních vládních institucí a fondů sociálního zabezpečení za rozpočtový rok a období po něm následující za předpokladu nezměněných politik;

c)

popisu plánovaných střednědobých politik, včetně reforem a investic, s dopadem na finance sektoru vládních institucí a udržitelný a inkluzivní růst, v členění podle hlavních položek příjmů a výdajů, z něhož je patrný průběh korekce za účelem dosažení vnitrostátních střednědobých rozpočtových cílů podle čl. 2 druhého pododstavce písm. e) ve srovnání s projekcemi při nezměněných politikách;

d)

posouzení, jakým způsobem mohou plánované politiky svými přímými střednědobými a dlouhodobými dopady na finance sektoru vládních institucí ovlivnit střednědobou a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a udržitelný a inkluzivní růst. Posouzení v maximální možné míře zohlední makrofiskální rizika vyplývající ze změny klimatu a její environmentální a distribuční dopady.

▼M1 —————

Článek 10

Právní předpisy o ročním rozpočtu jsou v souladu s vnitrostátními střednědobými rozpočtovými cíli uvedenými v čl. 2 druhém pododstavci písm. e). Jakékoli odchýlení se řádně vysvětlí.

Článek 11

Tato směrnice nijak nebrání členskému státu, aby, má-li nově jmenovanou vládu, aktualizoval střednědobý rozpočtový plán státu s cílem zohlednit své nové politické priority. V takovém případě členský stát uvede rozdíly mezi předchozím a novým střednědobým rozpočtovým plánem.

KAPITOLA VI

TRANSPARENTNOST FINANCÍ SEKTORU VLÁDNÍCH INSTITUCÍ

Článek 12

Členské státy zajistí, aby veškerá opatření přijatá v souladu s kapitolami II, III a IV byla konzistentní v rámci celého sektoru vládních institucí a komplexně pokrývala všechny jeho subsektory. Za tím účelem členské státy zejména uplatňují konzistentní účetní pravidla a postupy sektoru vládních institucí a zajišťují spolehlivost příslušných výchozích systémů sběru a zpracování údajů.

Článek 13

1.

Členské státy zavedou vhodné mechanismy koordinace napříč subsektory sektoru vládních institucí tak, aby byly všechny subsektory sektoru vládních institucí komplexně a konzistentně zahrnuty do fiskálního plánování, numerických fiskálních pravidel specifických pro danou zemi a přípravy rozpočtových prognóz a víceletého plánování stanoveného zejména ve víceletém rozpočtovém rámci.

2.

Aby byla podpořena fiskální odpovědnost, je třeba jasně stanovit rozpočtové pravomoci veřejných orgánů v různých subsektorech sektoru vládních institucí.

Článek 14

1.

V rámci ročních a víceletých rozpočtových procesů zveřejňují členské státy informace o subjektech a fondech, které nejsou součástí řádných rozpočtů, ale jsou součástí sektoru vládních institucí, včetně subsektorů sektoru vládních institucí. Členské státy rovněž zveřejní částky odpovídající souhrnnému dopadu těchto subjektů a fondů na saldo a dluh sektoru vládních institucí.

2.

Členské státy zveřejní podrobné informace o dopadu daňových výdajů na příjmy.

3.

Členské státy zveřejní příslušné informace, týkající se všech subsektorů sektoru vládních institucí, o podmíněných závazcích s potenciálně velkým dopadem na veřejné finance, což zahrnuje mimo jiné vládní záruky, úvěry v selhání a závazky vyplývající z činnosti veřejných společností, včetně jejich rozsahu. Členské státy rovněž v rozsahu, v jakém je to možné, zveřejní informace o podmíněných závazcích souvisejících s katastrofami a klimatem. Zveřejňované informace v maximální možné míře zohlední informace o fiskálních nákladech vzniklých v důsledku katastrof a otřesů souvisejících s klimatem. Členské státy zveřejní informace o držených majetkových účastech vládních institucí v soukromých a veřejných společnostech, pokud jde o ekonomicky významné částky.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

1.

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2013. Neprodleně sdělí Komisi znění těchto předpisů. Rada vybízí členské státy k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Unie sestavily vlastní srovnávací tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

2.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

3.

Komise vypracuje průběžnou zprávu o pokroku při provádění hlavních ustanovení této směrnice na základě relevantních informací členských států, kterou do 14. prosince 2012 předloží Evropskému parlamentu a Radě.

4.

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 16

1.

Do 31. prosince 2025 a poté každých pět let podá Komise zprávu o aktuálním stavu:

a)

veřejných účtů sektoru vládních institucí v Unii s přihlédnutím k pokroku, jehož bylo dosaženo od roku 2013, kdy Komise provedla posouzení vhodnosti mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor pro členské státy;

b)

kapacit a úkolů nezávislých fiskálních institucí v Unii s přihlédnutím k pokroku, jehož bylo dosaženo od vstupu této směrnice v platnost, a to na základě zjištění z databáze Komise o fiskálním řízení a konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami, s cílem prozkoumat minimální standardy.

2.

Do 31. prosince 2030 a poté každých pět let zveřejní Komise přezkum účinnosti této směrnice.

Článek 17

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Tato směrnice je určena členským státům.

►M1 ( 1 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1). ◄

( 2 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. o 1466/97 (Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj).

( 3 ) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997. s. 6).