02009R1217 — CS — 01.01.2023 — 005.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
►M3
NAŘÍZENÍ RADY (ES) (ES) č. 1217/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii ◄ (Úř. věst. L 328 15.12.2009, s. 27) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 737/2011 ze dne 26. července 2011, |
L 195 |
42 |
27.7.2011 |
|
L 158 |
1 |
10.6.2013 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1318/2013 ze dne 22. října 2013, |
L 340 |
1 |
17.12.2013 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/2278 ze dne 4. září 2017, |
L 328 |
1 |
12.12.2017 |
|
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/2497 ze dne 12. října 2022, |
L 325 |
13 |
20.12.2022 |
NAŘÍZENÍ RADY (ES) (ES) č. 1217/2009
ze dne 30. listopadu 2009
o založení zemědělské účetní datové sítě pro sběr údajů o příjmech a o hospodářské činnosti zemědělských podniků v Evropské unii
◄
(kodifikované znění)
KAPITOLA I
ZALOŽENÍ ZEMĚDĚLSKÉ ÚČETNÍ DATOVÉ SÍTĚ UNIE
Článek 1
Účelem datové sítě je sběr účetních údajů potřebných zejména:
pro roční stanovení příjmů zemědělských podniků náležících do oblasti zjišťování stanovené v článku 5 a
pro analýzu hospodářské činnosti zemědělských podniků.
Článek 2
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
►M3 „zemědělcem“ ◄ fyzická osoba odpovědná za každodenní řízení zemědělského podniku;
„podnikem“ zemědělský podnik v souladu s obecným používáním tohoto pojmu v kontextu zjišťování v zemědělství a zemědělského sčítání Unie;
„třídou podniku“ skupina zemědělských podniků, které patří do stejných tříd, pokud jde o typ výrobního zaměření a ekonomickou velikost, definované v klasifikačním systému Unie pro zemědělské podniky;
„vykazujícím podnikem“ každý zemědělský podnik vypracovávající podnikové výkazy pro datovou síť;
„oblastí zemědělské účetní datové sítě“ (dále jen „oblastí datové sítě“) území členského státu nebo jeho část vymezená s ohledem na výběr vykazujících podniků (seznam těchto oblastí je obsažen v příloze I);
„účetními údaji“ technické, finanční nebo hospodářské údaje o zemědělském podniku pocházející z účetnictví obsahujícího položky vykazované systematicky a pravidelně během celého účetního období;
„standardní produkcí“ standardní hodnota hrubé produkce.
Článek 3
K zajištění toho, aby seznam oblastí datové sítě mohl být na žádost členského státu aktualizován, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a, kterými se mění příloha I, pokud jde o seznam oblastí datové sítě podle jednotlivých členských států.
KAPITOLA II
ÚDAJE PRO STANOVENÍ PŘÍJMU A ANALÝZU HOSPODÁŘSKÉ ČINNOSTI ZEMĚDĚLSKÝCH PODNIKŮ
Článek 4
Tato kapitola se vztahuje na sběr účetních údajů za účelem každoročního stanovení příjmu a analýzy hospodářské činnosti zemědělských podniků.
Tyto údaje jsou shromažďovány prostřednictvím pravidelných a zvláštních zjišťování.
Článek 5
Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a, kterými se stanoví pravidla pro určení prahu podle prvního pododstavce tohoto odstavce.
Komise přijme na základě údajů získaných od členských států prováděcí akty, kterými se stanoví práh podle prvního pododstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19b odst. 2.
Aby byl zemědělský podnik zařazen mezi vykazující podniky, musí splňovat tyto podmínky:
musí mít ekonomickou velikost nejméně rovnou prahu stanovenému podle odstavce 1;
zemědělec, který jej provozuje, musí být ochoten a schopen vést zemědělské účetnictví a poskytovat Komisi účetní údaje za svůj podnik;
musí být spolu s ostatními podniky a na úrovni jednotlivých oblastí datové sítě typický pro danou oblast zjišťování.
▼M3 —————
Článek 5a
Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a, kterými se stanoví pravidla, podle nichž mají členské státy tyto plány vypracovat. Tato pravidla zajistí, aby tyto plány výběru vykazujících podniků:
Článek 5b
Klasifikační systém se používá zejména při předkládání údajů podle typu výrobního zaměření a třídy ekonomické velikosti, které byly shromážděny prostřednictvím statistických zjišťování o struktuře zemědělských podniků v Unii a prostřednictvím datové sítě.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a, kterými se stanoví referenční období pro standardní produkci.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a, kterými se stanoví obecné a hlavní typy výrobního zaměření.
Určí se vztah mezi obecnými a hlavními typy výrobního zaměření a konkrétními speciálními typy výrobního zaměření odpovídajícími hlavním typům výrobního zaměření.
Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví:
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19b odst. 2.
Článek 6
Rozhodnutí celostátního výboru se přijímají jednomyslně. Není-li možné dosáhnout jednomyslnosti, přijme rozhodnutí orgán určený členským státem.
Regionální výbor odpovídá zejména za spolupráci s kontaktním orgánem uvedeným v článku 7 při výběru vykazujících podniků.
Článek 7
Každý členský stát určí kontaktní orgán, jehož úkolem je:
informovat celostátní výbor, regionální výbory a účetní střediska o použitelném předpisovém rámci a zajistit jeho správné provádění;
sestavovat plán výběru vykazujících podniků, předkládat jej celostátnímu výboru ke schválení a poté jej předávat Komisi;
sestavovat:
seznam vykazujících podniků,
kde je to relevantní, seznam účetních středisek, která jsou ochotna a schopna vyhotovovat podnikové výkazy;
shromažďovat podnikové výkazy zaslané kontaktnímu orgánu účetními středisky;
ověřovat, zda jsou podnikové výkazy řádně vyplněny;
předávat řádně vyplněné podnikové výkazy Komisi v požadovaném formátu a ve stanovené lhůtě;
předávat žádosti o informace uvedené v článku 17 celostátnímu výboru, regionálním výborům a účetním střediskům a zasílat příslušné odpovědi Komisi.
Článek 8
Účetní údaje uvedené v řádně vyplněném podnikovém výkazu musí umožňovat:
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19a, kterými se stanoví hlavní kategorie účetních údajů, které mají být shromažďovány, a obecná pravidla pro sběr údajů.
Aby byla zajištěna porovnatelnost účetních údajů shromažďovaných prostřednictvím podnikových výkazů u všech vykazujících podniků, v nichž probíhá zjišťování, přijme Komise prováděcí akty, kterými se stanoví forma a struktura podnikového výkazu a metody a lhůty pro předávání údajů Komisi.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 19b odst. 2.
▼M3 —————
KAPITOLA IV
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 16
Článek 17
Tyto dotazy určené celostátnímu výboru, regionálním výborům nebo účetním střediskům a odpovědi na ně se předávají písemně prostřednictvím kontaktního orgánu.
▼M3 —————
Článek 19
Rozpočtové prostředky uvedené v souhrnném rozpočtu Evropské unie, oddíle Komise, kryjí:
paušální poplatek splatný členským státům za poskytnutí řádně vyplněných podnikových výkazů ve stanovené lhůtě ve výši, která odpovídá maximálně počtu vykazujících podniků stanovenému v souladu s čl. 5a odst. 2. Pokud je celkový počet řádně vyplněných a odevzdaných podnikových výkazů týkajících se určité oblasti datové sítě nebo členského státu nižší než 80 % počtu vykazujících podniků stanoveného pro dotčenou oblast nebo členský stát, použije se na každý podnikový výkaz pocházející z dotčené oblasti nebo členského státu poplatek ve výši 80 % paušálního poplatku;
všechny náklady na počítačové systémy používané Komisí pro příjem, ověřování, zpracování a analýzu účetních údajů dodávaných členskými státy.
Náklady uvedené v písmenu b) zahrnují popřípadě náklady na šíření výsledků dotyčných činností a náklady na studie ostatních aspektů datové sítě a na jejich rozvoj.
Článek 19a
Článek 19b
Článek 20
Nařízení č. 79/65/EHS se zrušuje.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.
Článek 21
Tato nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Seznam oblastí datové sítě uvedených v čl. 2 písm. d)
Belgie
1. Vlaanderen
2. Bruxelles — Brussel
3. Wallonie
Bulharsko
1. Северозападен (Severozapaden)
2. Северен централен (Severen tsentralen)
3. Североизточен (Severoiztochen)
4. Югозападен (Yugozapaden)
5. Южен централен (Yuzhen tsentralen)
6. Югоизточен (Yugoiztochen)
Do 31. prosince 2009 však může Bulharsko tvořit jednu oblast.
Česká republika
tvoří jednu oblast
Dánsko
tvoří jednu oblast
Německo
Schleswig-Holstein/Hamburg
Niedersachsen
Bremen
Nordrhein-Westfalen
Hessen
Rheinland-Pfalz
Baden-Württemberg
Bayern
Saarland
Berlin
Brandenburg
Mecklenburg-Vorpommern
Sachsen
Sachsen-Anhalt
Thüringen
Estonsko
tvoří jednu oblast
Irsko
tvoří jednu oblast
Řecko
1. Μακεδονία — Θράκη
2. Ήπειρος — Πελοπόννησος — Νήσοι Ιονίου
3. Θεσσαλία
4. Στερεά Ελλάς — Νήσοι Αιγαίου — Κρήτη
Španělsko
1. Galicia
2. Asturias
3. Cantabria
4. País Vasco
5. Navarra
6. La Rioja
7. Aragón
8. Cataluña
9. Baleares
10. Castilla-León
11. Madrid
12. Castilla-La Mancha
13. Comunidad Valenciana
14. Murcia
15. Extremadura
16. Andalucía
17. Canarias
Francie
Île de France
Champagne-Ardenne
Picardie
Haute-Normandie
Centre
Basse-Normandie
Bourgogne
Nord-Pas de Calais
Lorraine
Alsace
Franche-Comté
Pays de la Loire
Bretagne
Poitou-Charentes
Aquitaine
Midi-Pyrénées
Limousin
Rhône-Alpes
Auvergne
Languedoc-Roussillon
Provence-Alpes-Côte d’Azur
Corse
Antilles françaises
La Réunion
Chorvatsko
Kontinentalna Hrvatska
Jadranska Hrvatska
Po dobu tří let od přistoupení však může Chorvatsko tvořit jednu oblast.
Itálie
1. Piemonte
2. Valle d'Aosta
3. Lombardia
4. Alto Adige
5. Trentino
6. Veneto
7. Friuli-Venezia Giulia
8. Liguria
9. Emilia-Romagna
10. Toscana
11. Umbria
12. Marche
13. Lazio
14. Abruzzi
15. Molise
16. Campania
17. Puglia
18. Basilicata
19. Calabria
20. Sicilia
21. Sardegna
Kypr
tvoří jednu oblast
Lotyšsko
tvoří jednu oblast
Litva
tvoří jednu oblast
Lucembursko
tvoří jednu oblast
Maďarsko
1. Észak-Magyarország
2. Dunántúl
3. Alföld
Malta
tvoří jednu oblast
Nizozemsko
tvoří jednu oblast
Rakousko
tvoří jednu oblast
Polsko
1. Pomorze a Mazury
2. Wielkopolska a Śląsk
3. Mazowsze a Podlasie
4. Małopolska a Pogórze
Portugalsko
1. Norte e Centro
2. Ribatejo-Oeste
3. Alentejo e Algarve
4. Açores e Madeira
Rumunsko
1. Nord-Est
2. Sud-Est
3. Sud-Muntenia
4. Sud-Vest-Oltenia
5. Vest
6. Nord-Vest
7. Centru
8. București-Ilfov
Slovinsko
tvoří jednu oblast
Slovensko
tvoří jednu oblast
Finsko
1. Etelä-Suomi
2. Sisä-Suomi
3. Pohjanmaa
4. Pohjois-Suomi
Švédsko
1. Nížiny jižního a středního Švédska
2. Lesní a smíšené zemědělské a lesní oblasti jižního a středního Švédska
3. Oblasti severního Švédska
▼M5 —————
PŘÍLOHA II
Zrušené nařízení a jeho následné změny
Nařízení Rady č. 79/65/EHS (Úř. věst. 109, 23.6.1965, s. 1859/65) |
|
Akt o přistoupení z roku 1972, bod II.A.4 přílohy I a bod II.D.1 přílohy II (Úř. věst. L 73, 27.3.1972, s. 59 a s. 125) |
|
Nařízení Rady (EHS) č. 2835/72 (Úř. věst. L 298, 31.12.1972, s. 47) |
|
Nařízení Rady (EHS) č. 2910/73 (Úř. věst. L 299, 27.10.1973, s. 1) |
|
Akt o přistoupení z roku 1979, body II.A a II.G přílohy I (Úř. věst. L 291, 19.11.1979, s. 64 a s. 87) |
|
Nařízení Rady (EHS) č. 2143/81 (Úř. věst. L 210, 30.7.1981, s. 1) |
|
Nařízení Rady (EHS) č. 3644/85 (Úř. věst. L 348, 24.12.1985, s. 4) |
|
Akt o přistoupení z roku 1985 bod XIV.(i) přílohy I (Úř. věst. L 302, 1.11.1985, s. 235) |
|
Nařízení Rady (EHS) č. 3768/85 (Úř. věst. L 362, 31.12.1985, s. 8) |
pouze bod 2 přílohy |
Nařízení Rady (EHS) č. 3577/90 (Úř. věst. L 353, 17.12.1990, s. 23) |
pouze příloha XVI |
Akt o přistoupení z roku 1994, bod V.A.I přílohy I (Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 117) |
|
Nařízení Rady (ES) č. 2801/95 (Úř. věst. L 291, 6.12.1995, s. 3) |
|
Nařízení Rady (ES) č. 1256/97 (Úř. věst. L 174, 2.7.1997, s. 7) |
|
Nařízení Rady (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1) |
pouze bod 1 přílohy II |
Akt o přistoupení z roku 2003, bod 6.A.I přílohy II (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 346) |
|
Nařízení Rady (ES) č. 2059/2003 (Úř. věst. L 308, 25.11.2003, s. 1) |
|
Nařízení Komise (ES) č. 660/2004 (Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 97) |
|
Nařízení Komise (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1) |
pouze kapitola 5 oddíl A bod 1 přílohy |
Nařízení Komise (ES) č. 1469/2007 (Úř. věst. L 329, 14.12.2007, s. 5) |
|
PŘÍLOHA III
SROVNÁVACÍ TABULKA
Nařízení č. 79/65/EHS |
Toto nařízení |
Články 1 a 2 |
Články 1 a 2 |
Článek 2a |
Článek 3 |
Článek 3 |
Článek 4 |
Článek 4 |
Článek 5 |
Článek 5 |
Článek 6 |
Čl. 6 odst. 1 návětí, písm. a), písm. b) úvodní slova a písm. c) úvodní slova |
Čl. 7 odst. 1 návětí a písm. a), písm. b) úvodní slova a písm. c) úvodní slova |
Čl. 6 odst. 1 písm. b) první odrážka |
Čl. 7 odst. 1 písm. b) bod i) |
Čl. 6 odst. 1 písm. b) druhá odrážka |
Čl. 7 odst. 1 písm. b) bod ii) |
Čl. 6 odst. 1 písm. c) první odrážka |
Čl. 7 odst. 1 písm. c) bod i) |
Čl. 6 odst. 1 písm. c) druhá odrážka |
Čl. 7 odst. 1 písm. c) bod ii) |
Čl. 6 odst. 1 písm. e), f) a g) |
Čl. 7 odst. 1 písm. e), f) a g) |
Čl. 6 odst. 2 |
Čl. 7 odst. 2 |
Článek 7 |
Článek 8 |
Článek 8 |
Článek 9 |
Článek 9 |
Článek 10 |
Článek 10 |
Článek 11 |
Článek 11 |
Článek 12 |
Článek 12 |
Článek 13 |
Článek 13 |
Článek 14 |
Článek 14 |
Článek 15 |
Článek 15 |
Článek 16 |
Článek 16 |
Článek 17 |
Článek 17 |
— |
Článek 18 |
— |
Čl. 19 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 18 odst. 1, 2 a 3 |
Čl. 20 odst. 1 a 2 |
Čl. 18 odst. 4 a 5 |
Čl. 21 první a druhý pododstavec |
Čl. 18 odst. 6 |
Čl. 21 třetí pododstavec |
— |
Článek 22 |
Článek 19 |
Článek 23 |
— |
— |
Článek 20 |
— |
Článek 21 |
Příloha |
Příloha I |
— |
Příloha II |
— |
Příloha III |
( 1 ) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.