2009L0071 — CS — 14.08.2014 — 001.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
SMĚRNICE RADY 2009/71/EURATOM ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, p.18) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
L 219 |
42 |
25.7.2014 |
||
SMĚRNICE RADY 2009/71/EURATOM
ze dne 25. června 2009,
kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na články 31 a 32 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise, vypracovaný po obdržení stanoviska skupiny osob jmenovaných Výborem pro vědu a techniku z řad vědeckých odborníků členských států, a po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
V čl. 2 písm. b) Smlouvy se stanoví vypracování jednotných bezpečnostních standardů pro ochranu zdraví obyvatelstva pracovníků. |
|
(2) |
Článek 30 Smlouvy uvádí, že v rámci Společenství se stanoví základní standardy ochrany zdraví obyvatelstva a pracovníků před nebezpečím ionizujícího záření. |
|
(3) |
Směrnice Rady 96/29/Euratom ze dne 13. května 1996, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy na ochranu zdraví pracovníků a obyvatelstva před riziky vyplývajícími z ionizujícího záření ( 3 ), stanoví základní bezpečnostní standardy. Ustanovení uvedené směrnice byla doplněna upřesňujícími právními předpisy. |
|
(4) |
Jak uznal Soudní dvůr Evropských společenství (dále jen „Soudní dvůr“) ve své judikatuře ( 4 ), sdílí Společenství s členskými státy pravomoci v některých oblastech, na něž se vztahuje Úmluva o jaderné bezpečnosti ( 5 ). |
|
(5) |
Jak uznal Soudní dvůr ve své judikatuře, tvoří ustanovení kapitoly 3 Smlouvy týkající se ochrany zdraví logický celek, kterým se Komisi svěřují pravomoci značného rozsahu s cílem chránit obyvatelstvo a životní prostředí před nebezpečím jaderného zamoření. |
|
(6) |
Jak uznal Soudní dvůr ve své judikatuře, nevyplývá z úkolů uložených Společenství na základě čl. 2 písm. b) Smlouvy a týkajících se vypracování bezpečnostních standardů pro ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků, že jakmile byly tyto standardy určeny, nemůže členský stát stanovit přísnější ochranná opatření. |
|
(7) |
Rozhodnutí Rady 87/600/Euratom ze dne 14. prosince 1987 o opatřeních Společenství pro včasnou výměnu informací v případě radiační mimořádné situace ( 6 ) stanovilo systém pro oznamování a poskytování informací, který členské státy využijí pro ochranu obyvatelstva v případě radiační mimořádné situace. Směrnice Rady 89/618/Euratom ze dne 27. listopadu 1989 o informování obyvatelstva o opatřeních na ochranu zdraví, která se mají použít, a o krocích, které je třeba učinit v případě radiační mimořádné situace ( 7 ), uložila členským státům povinnost informovat obyvatelstvo v případě radiační mimořádné situace. |
|
(8) |
Jak potvrzuje Úmluva o jaderné bezpečnosti, je jednou ze základních zásad, z nichž vychází úprava jaderné bezpečnosti na mezinárodní úrovni, odpovědnost jednotlivých států za jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Tato směrnice by měla podpořit uvedenou zásadu vnitrostátní odpovědnosti, stejně jako zásadu prvotní odpovědnosti za jadernou bezpečnost jaderného zařízení, kterou má pod dohledem příslušného vnitrostátního dozorného orgánu držitel povolení, a měla by rovněž posílit úlohu a nezávislost příslušných dozorných orgánů. |
|
(9) |
Každý členský stát může v souladu s příslušnými vnitrostátními politikami rozhodnout o své skladbě zdrojů energie. |
|
(10) |
Při vypracovávání vhodného vnitrostátního rámce podle této směrnice budou zohledněny podmínky v jednotlivých státech. |
|
(11) |
Členské státy již provedly opatření směřující k dosažení vysoké úrovně jaderné bezpečnosti ve Společenství. |
|
(12) |
Ačkoliv se tato směrnice týká zejména jaderné bezpečnosti jaderných zařízení, je rovněž důležité zajistit bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, mimo jiné ve skladovacích zařízeních a úložištích. |
|
(13) |
Členské státy by podle potřeby měly posoudit příslušné základní zásady bezpečnosti stanovené Mezinárodní agenturou pro atomovou energii ( 8 ), jež by měly tvořit rámec postupů, k němuž by členské státy měly při provádění této směrnice přihlížet. |
|
(14) |
Je přínosné navázat na proces, v jehož rámci vnitrostátní dozorné orgány členských států, na jejichž území se nacházejí jaderné elektrárny, spolupracují v kontextu Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA), přičemž stanovily řadu referenčních úrovní bezpečnosti pro energetické reaktory. |
|
(15) |
V návaznosti na výzvu Rady k ustavení skupiny na vysoké úrovni na úrovni Unie, obsaženou v závěrech Rady z 8. května 2007 týkajících se jaderné bezpečnosti a bezpečného nakládání s vyhořelým jaderným palivem a radioaktivním odpadem, byla rozhodnutím Komise 2007/530/Euratom ze dne 17. července 2007 o zřízení Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem ( 9 ) zřízena Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG), aby přispěla k dosažení cílů Společenství v oblasti jaderné bezpečnosti. |
|
(16) |
Je vhodné stanovit jednotnou strukturu zpráv, které členské státy předkládají Komisi v souvislosti s uplatňováním této směrnice. V této souvislosti by mohla, vzhledem k širokým zkušenostem svých členů, poskytnout cenný příspěvek ENSREG, čímž by usnadnila konzultace a spolupráci mezi vnitrostátními dozornými orgány. |
|
(17) |
ENSREG na svém pátém zasedání, konaném dne 15. října 2008, přijala deset zásad, které mají být uplatněny při práci na návrhu směrnice o jaderné bezpečnosti, jak je uvedeno v zápise z jednání skupiny ze dne 20. listopadu 2008. |
|
(18) |
K dalšímu zvýšení jaderné bezpečnosti by mohly přispět pokroky v jaderné technologii, zkušenosti z provozu a výzkumu v oblasti bezpečnosti a zdokonalování dozorných rámců. V souladu se závazkem udržet a zvyšovat úroveň bezpečnosti by členské státy měly tyto skutečnosti zohlednit při rozšiřování svých jaderně energetických programů, nebo rozhodnou-li se využívat jadernou energii. |
|
(19) |
Zavedení důsledné kultury bezpečnosti v jaderném zařízení je jednou ze základních zásad řízení bezpečnosti, která je nezbytná pro dosažení jeho bezpečného provozu. |
|
(20) |
Zachování a další rozvíjení odborné způsobilosti a dovedností v oblasti jaderné bezpečnosti by mělo být založeno mimo jiné na procesu získávání provozních zkušeností a případně na využívání pokroku v metodice a vědě. |
|
(21) |
V minulosti byla v členských státech, v úzké vazbě na mezinárodní hodnotící mise IRRT (International Regulatory Review Team) nebo IRRS (Integrated Regulatory Review Service) pod záštitou MAAE, prováděna vlastní hodnocení. Členské státy prováděly vlastní hodnocení a zvaly mise na dobrovolném základě, v duchu otevřenosti a transparentnosti. Vlastní hodnocení i doprovodná vzájemná hodnocení právní, dozorné a organizační infrastruktury by měla být zaměřena na upevnění a zdokonalení dozorného rámce členských států, při současném zohlednění pravomoci členských států při zajišťování jaderné bezpečnosti jaderných zařízení, která se nacházejí na jejich území. Vlastní hodnocení a navazující mezinárodní vzájemná hodnocení nepředstavují inspekci ani audit, nýbrž mechanismus vzájemného učení, v jehož rámci jsou přijímány různé přístupy k organizaci a postupům příslušného dozorného orgánu a zároveň zvažovány dozorné, technické a politické otázky členských států, jež přispívají k zajištění pevného systému jaderné bezpečnosti. Mezinárodní vzájemná hodnocení by měla být považována za příležitost k výměně odborných zkušeností a ke sdílení získaných poznatků a osvědčených postupů v duchu otevřenosti a spolupráce, která se zakládá spíše na vzájemných radách, než na kontrolách či posudcích. Při vědomí nutnosti pružnosti a přiměřenosti, pokud jde o odlišné stávající systémy v členských státech, by měly mít členské státy volnost rozhodovat o částech vlastního systému, které budou předmětem daného vzájemného hodnocení, a to s cílem trvalého zdokonalování jaderné bezpečnosti. |
|
(22) |
V souladu s bodem 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ( 10 ) jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily, |
PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:
KAPITOLA 1
CÍLE, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Cíle
Cíle této směrnice jsou
a) stanovit rámec Společenství pro udržování a podporu trvalého zdokonalování jaderné bezpečnosti a dozoru nad ní;
b) zajistit, aby členské státy přijaly vhodná vnitrostátní opatření pro zajištění vysoké úrovně jaderné bezpečnosti za účelem ochrany pracovníků a obyvatelstva před riziky ionizujícího záření pocházejícího z jaderných zařízení.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Tato směrnice se vztahuje na každé civilní jaderné zařízení podléhající povolení.
2. Tato směrnice nebrání členským státům, aby v souladu s právem Společenství přijaly přísnější bezpečnostní opatření týkající se předmětu úpravy této směrnice.
3. Tato směrnice doplňuje základní standardy uvedené v článku 30 Smlouvy, pokud jde o jadernou bezpečnost jaderných zařízení, a nedotýká se stávajících právních předpisů Společenství týkajících se ochrany zdraví pracovníků a obyvatelstva před nebezpečím ionizujícího záření, zvláště pak směrnice Rady 2013/59/Euratom. ( 11 )
Článek 3
Definice
Pro účely této směrnice se rozumí:
1) „jaderným zařízením“
a) jaderná elektrárna, obohacovací závod, závod na výrobu jaderného paliva, závod na přepracování, výzkumný reaktor, sklad vyhořelého paliva; a
b) sklad radioaktivního odpadu, který se nachází na tomtéž místě jako jaderné zařízení uvedené v písmenu a) a je s ním přímo spojen;
2) „jadernou bezpečností“ dosažení náležitých provozních podmínek, předcházení haváriím a zmírnění jejich následků, s cílem ochrany pracovníků a obyvatelstva před riziky ionizujícího záření pocházejícího z jaderných zařízení;
3) „příslušným dozorným orgánem“ orgán nebo soustava orgánů, které byly v rámci členského státu určeny pro oblast dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení, jak je uvedeno v článku 5;
4) „povolením“ právní akt vydaný na základě pravomoci členského státu s cílem svěřit odpovědnost za umístění, projekt, výstavbu, uvedení do provozu a provoz jaderného zařízení nebo jeho vyřazení z provozu;
5) „držitelem povolení“ právnická nebo fyzická osoba, která nese celkovou odpovědnost za jaderné zařízení uvedené v povolení;
6) „havárií“ jakákoliv nezamýšlená událost, jejíž důsledky či potenciální důsledky jsou z hlediska radiační ochrany či jaderné bezpečnosti významné;
7) „nehodou“ jakákoliv nezamýšlená událost, jejíž důsledky či potenciální důsledky nejsou z hlediska radiační ochrany či jaderné bezpečnosti zanedbatelné;
8) „abnormálním provozem“ provozní proces odchylný od normálního provozu, který může nastat alespoň jednou během životního cyklu jaderného zařízení, který však s ohledem na příslušná projektová opatření nezpůsobuje žádné významné poškození částí důležitých z hlediska bezpečnosti ani nevede ke vzniku podmínek pro havárii;
9) „projektovými východisky“ soubor situací a událostí, jež jsou podle stanovených kritérií explicitně zohledněny v projektu jaderného zařízení, včetně jeho modernizace, a to tak, aby jim dotčené zařízení dokázalo odolat, aniž by plánovaným provozem bezpečnostních systémů došlo k překročení povolených limitů;
10) „projektovou havárií“ havarijní situace, proti nimž je jaderné zařízení podle stanovených projektových kritérií projektováno a při nichž poškození paliva, je-li to možné, a únik radioaktivních látek nepřekročí povolené limity;
11) „závažnými situacemi“ situace, jež jsou závažnější než situace týkající se projektových havárií; tyto situace mohou nastat vícenásobným selháním, jako je úplná ztráta všech úrovní bezpečnostního systému, nebo v důsledku mimořádně nepravděpodobné události.
KAPITOLA 2
POVINNOSTI
ODDÍL 1
Obecné povinnosti
Článek 4
Legislativní, dozorný a organizační rámec
1. Členské státy stanoví a udržují vnitrostátní legislativní, dozorný a organizační rámec (dále jen „vnitrostátní rámec“) pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení. Vnitrostátní rámec zejména stanoví:
a) rozdělení odpovědností a koordinaci mezi příslušnými státními orgány;
b) vnitrostátní požadavky v oblasti jaderné bezpečnosti vztahující se na všechny fáze životního cyklu jaderných zařízení;
c) systém vydávání povolení a zákazu provozu jaderných zařízení bez povolení;
d) systém dozorné kontroly jaderné bezpečnosti prováděné příslušným dozorným orgánem;
e) účinná a přiměřená donucovací opatření, případně včetně nápravných opatření nebo pozastavení provozu a změny nebo zrušení povolení.
Stanovení způsobu přijetí vnitrostátních požadavků v oblasti jaderné bezpečnosti uvedených v prvním pododstavci písm. b) a nástroje pro jejich uplatňování spadá do pravomoci členských států.
2. Členské státy zajistí, aby byl vnitrostátní rámec udržován a v případě potřeby zdokonalen, a to při zohlednění provozních zkušeností, poznatků získaných z bezpečnostních analýz provozu jaderných zařízení, z vývoje technologie a výsledků výzkumu v oblasti bezpečnosti, jsou-li k dispozici a jsou-li relevantní.
Článek 5
Příslušný dozorný orgán
1. Členské státy zřídí příslušný dozorný orgán v oblasti jaderné bezpečnosti jaderných zařízení a zajistí jeho činnost.
2. Členské státy zajistí příslušnému dozornému orgánu skutečnou nezávislost z hlediska nepřípustného vlivu při přijímání rozhodnutí v oblasti dozoru. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval, aby příslušný dozorný orgán:
a) byl funkčně oddělen od jiných subjektů nebo organizací činných v oblasti podpory či využívání jaderné energie a při plnění úkolů v oblasti dozoru od takového subjektu nebo organizace nevyžadoval ani nepřijímal pokyny;
b) přijímal rozhodnutí v oblasti dozoru na základě účinných a transparentních požadavků týkajících se jaderné bezpečnosti;
c) měl přiděleny vyčleněné a dostatečné rozpočtové prostředky umožňující plnění úkolů v oblasti dozoru, jak jsou vymezeny ve vnitrostátním rámci, a odpovídal za plnění přiděleného rozpočtu;
d) zaměstnával náležitý počet zaměstnanců s kvalifikací, zkušenostmi a odbornou způsobilostí nezbytnými pro plnění svých povinností. Může využít externích vědeckých a technických zdrojů a odborné způsobilosti na podporu svých dozorných činností;
e) zavedl postupy pro předcházení všem střetům zájmu a pro jejich řešení;
f) poskytoval informace týkající se jaderné bezpečnosti, aniž by potřeboval povolení od jakéhokoli jiného subjektu či organizace, nejsou-li tím ohroženy jiné prvořadé zájmy, jako je bezpečnost, uznané v příslušných právních předpisech či mezinárodních nástrojích.
3. Členské státy zajistí, aby byly příslušnému dozornému orgánu svěřeny pravomoci nezbytné k plnění jeho povinností v souvislosti s vnitrostátním rámcem podle čl. 4 odst. 1. Za tím účelem členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec pověřil příslušné dozorné orgány těmito hlavními úkoly v oblasti dozoru:
a) navrhovat či stanovovat vnitrostátní požadavky v oblasti jaderné bezpečnosti nebo se podílet na jejich stanovení;
b) vyžadovat od držitele povolení, aby dodržoval a prokázal dodržování vnitrostátních požadavků na jadernou bezpečnost a dodržování podmínek příslušného povolení;
c) ověřovat toto dodržování požadavků hodnocením a inspekcemi;
d) navrhovat nebo uplatňovat účinná a přiměřená vynucovací opatření.
Článek 6
Držitelé povolení
Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval, že:
a) prvotní odpovědnost za jadernou bezpečnost jaderného zařízení nese držitel povolení. Tuto odpovědnost není možné přenést a zahrnuje odpovědnost za činnost dodavatelů a subdodavatelů, jejichž činnost by mohla mít dopad na jadernou bezpečnost jaderného zařízení;
b) při podávání žádosti o povolení musí žadatele prokázat jadernou bezpečnost. Rozsah a podrobnost tohoto prokazování musí odpovídat potenciální síle a povaze rizika týkajícího se jaderného zařízení a jeho umístění;
c) držitelé povolení musí v rozumně proveditelné míře pravidelně, systematicky a ověřitelným způsobem vyhodnocovat, ověřovat a průběžně zlepšovat jadernou bezpečnost svých jaderných zařízení. Toto posouzení zahrnuje ověření, že jsou zavedena opatření pro předcházení haváriím a zmírňování důsledků havárií, včetně ověření uplatňování ustanovení o ochraně do hloubky;
d) držitelé povolení vypracují a zavedou systémy řízení, ve kterých má jaderná bezpečnost požadovanou prioritu;
e) držitelé povolení přijmou odpovídající postupy a opatření pro mimořádné situace v areálu jaderných zařízení, včetně pokynů ke zvládání těžkých havárií či jiných odpovídajících opatření, pro účinnou odezvu na havárie s cílem předcházet jejich důsledkům nebo je zmírnit. Tyto postupy zejména musí:
i) být v souladu s dalšími provozními postupy a být pravidelně procvičovány s cílem ověřit jejich použitelnost,
ii) zahrnovat havárie a těžké havárie, k nimž by mohlo dojít za všech provozních režimů, a ty, které současně zahrnují několik bloků nebo na ně mají dopad,
iii) stanovit opatření pro příjem vnější pomoci,
iv) být pravidelně přezkoumávány a aktualizovány, při zohlednění zkušeností ze cvičení a poznatků získaných při haváriích;
f) držitelé povolení poskytují a udržují finanční a lidské zdroje s náležitou kvalifikací a způsobilostí, jež jsou nezbytné pro plnění jejich povinností s ohledem na jadernou bezpečnost jaderného zařízení. Držitelé povolení rovněž zajistí, aby dodavatelé a subdodavatelé, za něž nesou odpovědnost a jejichž činnost by mohla mít dopad na jadernou bezpečnost jaderného zařízení, měli nezbytné lidské zdroje s odpovídající kvalifikací a schopnostmi pro plnění svých povinností.
Článek 7
Odborná způsobilost a dovednosti pro potřeby jaderné bezpečnosti
Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec od všech stran vyžadoval přijetí opatření týkajících se vzdělávání a odborné přípravy jejich zaměstnanců odpovědných za jadernou bezpečnost jaderných zařízení s cílem získat, udržovat a dále rozvíjet odbornou způsobilost a dovednosti v oblasti jaderné bezpečnosti a havarijní připravenost na mimořádné situace v areálu jaderného zařízení.
Článek 8
Transparentnost
1. Členské státy zajistí, aby byly pracovníkům a obyvatelstvu dostupné nezbytné informace týkající se jaderné bezpečnosti jaderných zařízení a dozoru nad ní, a to se zvláštním ohledem na místní orgány, obyvatelstvo a zúčastněné strany žijící v okolí jaderného zařízení. Tato povinnost zahrnuje zajištění toho, aby příslušný dozorný orgán a držitelé povolení v rozsahu své působnosti a v rámci své komunikační politiky poskytovali:
a) informace o normálním provozu jaderných zařízení pracovníkům a obyvatelstvu; a
b) neprodleně informace v případě nehod a havárií pracovníkům a obyvatelstvu a rovněž příslušným dozorným orgánům dalších členských států v okolí jaderného zařízení.
2. Informace se veřejnosti zpřístupňují v souladu s příslušnými právními předpisy a mezinárodními nástroji a za podmínky, že to neohrozí jiné prvořadé zájmy, jako je bezpečnost, uznané v příslušných právních předpisech či mezinárodních nástrojích.
3. Členské státy zajistí, aniž je dotčen čl. 5 odst. 2, aby se příslušný dozorný orgán případně zapojil do spolupráce v oblasti jaderné bezpečnosti jaderných zařízení s příslušnými dozornými orgány jiných členských států v okolí jaderného zařízení, mimo jiné prostřednictvím výměny nebo sdílení informací.
4. Členské státy zajistí, aby obyvatelstvo mělo v souladu s příslušnými právními předpisy a mezinárodními nástroji vhodnou příležitost účinně se účastnit procesu rozhodování týkajícího se udělování povolení pro jaderná zařízení.
ODDÍL 2
Zvláštní povinnosti
Článek 8a
Jaderněbezpečnostní cíl pro jaderná zařízení
1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec pro jadernou bezpečnost vyžadoval, aby byla jaderná zařízení projektována, umisťována, stavěna, uváděna do provozu, provozována a vyřazována z provozu s cílem předejít haváriím, a pokud by došlo k havárii, zmírnit její důsledky a zabránit:
a) časným radioaktivním únikům, které by vyžadovaly opatření pro mimořádné situace mimo areál jaderného zařízení, s nedostatečnou dobou k jejich provedení;
b) velkým radioaktivním únikům, které by vyžadovaly ochranná opatření, jež nelze omezit místně nebo časově.
2. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval, aby cíl stanovený v odstavci 1:
a) se vztahoval na jaderná zařízení, pro něž je stavební povolení uděleno poprvé po 14. srpnu 2014;
b) byl používán jako referenční pro včasné provedení rozumně proveditelných bezpečnostních zlepšení stávajících jaderných zařízení, mimo jiné v rámci periodického hodnocení bezpečnosti, jak je stanoveno v čl. 8c písm. b).
Článek 8b
Zavedení jaderněbezpečnostního cíle pro jaderná zařízení
1. V zájmu dosažení jaderněbezpečnostního cíle stanoveného v článku 8a členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval tam, kde se uplatňuje ochrana do hloubky, aby zajistila, že:
a) je minimalizován dopad mimořádných vnějších přírodních vlivů a náhodných rizik majících původ v činnosti člověka;
b) je předcházeno abnormálnímu provozu a selháním;
c) je abnormální provoz zvládnut a jsou odhalena selhání;
d) jsou zvládnuty havárie zvažované v projektových východiscích;
e) jsou zvládány závažné situace, včetně předcházení rozvoji havárie a zmírnění důsledků těžkých havárií;
f) jsou vytvořeny organizační struktury podle čl. 8d odst. 1.
2. V zájmu dosažení jaderněbezpečnostního cíle stanoveného v článku 8a členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval, aby příslušný dozorný orgán a držitel povolení přijali opatření na podporu a zlepšení účinné kultury jaderné bezpečnosti. Tato opatření zahrnují zejména:
a) systémy řízení, ve kterých má jaderná bezpečnost náležitou prioritu a které podporují na všech pracovních a vedoucích úrovních možnost vyjadřovat se k účinnému provádění příslušných bezpečnostních zásad a postupů a včas hlásit bezpečnostní otázky, v souladu s čl. 6 písm. d);
b) opatření držitele povolení pro zaznamenávání, hodnocení a dokumentaci vlastních a cizích bezpečnostně významných provozních zkušeností;
c) povinnost držitele povolení hlásit události s možným dopadem na jadernou bezpečnost příslušnému dozornému orgánu; a
d) opatření pro vzdělávání a odbornou přípravu v souladu s článkem 7.
Článek 8c
Úvodní a periodické hodnocení bezpečnosti
Členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval, aby:
a) všechna povolení vydaná pro výstavbu jaderného zařízení nebo provoz jaderného zařízení byla založena na náležitém hodnocení místa a konkrétních specifik zařízení, zahrnující prokázání jaderné bezpečnosti v souladu s vnitrostátními požadavky stanovenými na základě cíle uvedeného v článku 8a;
b) držitel povolení, na nějž se vztahuje dozorná kontrola příslušného dozorného orgánu, systematicky a pravidelně, a to alespoň každých deset let, přehodnocoval bezpečnost jaderných zařízení, jak je stanoveno v čl. 6 písm. c). Cílem tohoto hodnocení bezpečnosti je zajištění shody se stávajícími projektovými východisky a nalezení dalších bezpečnostních zlepšení při zohlednění stárnutí, provozních zkušeností, nejnovějších výsledků výzkumu a vývoje v oblasti mezinárodních standardů, za použití cíle stanoveného v článku 8a jakožto reference.
Článek 8d
Havarijní připravenost a odezva na mimořádné situace v areálu jaderného zařízení
1. Aniž je dotčena směrnice 2013/59/Euratom, členské státy zajistí, aby vnitrostátní rámec vyžadoval, aby organizační struktura pro havarijní připravenost a odezvu na mimořádné situace v areálu jaderného zařízení byla zřízena s jasným přidělením odpovědností a stanovením postupů koordinace mezi držitelem povolení, příslušnými orgány a organizacemi, při zohlednění všech fází mimořádné situace.
2. Členské státy zajistí soulad a kontinuitu mezi opatřeními pro havarijní připravenost a odezvu na mimořádné situace v areálu jaderného zařízení a požadovanými vnitrostátním rámcem a dalšími opatřeními pro havarijní připravenost a odezvu na mimořádné situace požadovanými podle směrnice 2013/59/Euratom.
KAPITOLA 2a
VZÁJEMNÁ HODNOCENÍ A PODÁVÁNÍ ZPRÁV
Článek 8e
Vzájemná hodnocení
1. Členské státy nejméně jednou za deset let zajistí pravidelné vlastní hodnocení svých vnitrostátních rámců a příslušných dozorných orgánů a přizvou mezinárodní misi, která provede vzájemné hodnocení příslušných částí jejich vnitrostátních rámců a příslušných dozorných orgánů s cílem soustavného zlepšování jaderné bezpečnosti. O výsledcích takových vzájemných hodnocení, jakmile jsou k dispozici, se podají zprávy členským státům a Komisi.
2. Členské státy zajistí, aby koordinovaně:
a) bylo provedeno jejich vlastní hodnocení určité vybrané tematické oblasti týkající se jaderné bezpečnosti příslušných jaderných zařízení na jejich území;
b) byly všechny ostatní členské státy a Komise jako pozorovatel přizvány ke vzájemnému hodnocení vlastního hodnocení uvedeného v písmenu a);
c) byla přijata vhodná následná opatření podle příslušných zjištění vyplývajících z provedeného vzájemného hodnocení;
d) byly po tom, co jsou výsledky k dispozici, zveřejněny příslušné zprávy o výše uvedeném vzájemném hodnocení a jeho hlavním výsledku.
3. Členské státy zajistí, aby byla přijata opatření umožňující zahájení prvního tematického vzájemného hodnocení v roce 2017 a aby se mohla následující tematická vzájemná hodnocení uskutečňovat každých šest let.
4. V případě havárie, jež má za následek situace vyžadující opatření pro mimořádné situace mimo areál jaderného zařízení nebo ochranná opatření pro obyvatelstvo, zajistí příslušný členský stát neprodlené pozvání mise k provedení mezinárodního vzájemného hodnocení.
Článek 9
Podávání zpráv
1. Členské státy předloží Komisi zprávu o uplatňování této směrnice poprvé do 22. července 2014 a následně do 22. července 2020.
2. Komise na základě zpráv členských států předloží Radě a Evropskému parlamentu zprávu o pokroku v uplatňování této směrnice.
▼M1 —————
KAPITOLA 3
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 10
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 22. července 2011. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
1a. Povinnost provedení článků 6, 8a, 8b, 8c a 8d ve vnitrostátním právu a jejich uplatňování se netýká členských států bez jaderných zařízení, pokud se tyto státy nerozhodnou vyvinout jakoukoliv činnost související s jadernými zařízeními podléhajícími povolení v jejich jurisdikci.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, a veškeré jejich následné změny.
Článek 11
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 12
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
( 1 ) Stanovisko ze dne 10. června 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 22. dubna 2009 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
( 3 ) Úř. věst. L 159, 29.6.1996, s. 1.
( 4 ) Věc C-187/87 (Sb. rozh. 1988, s. 5013), věc C-376/90 (Sb. rozh. 1992, s. I-6153), věc C-29/99 (Sb. rozh. 2002, s. I-11221).
( 5 ) Úř. věst. L 318, 11.12.1999, s. 21.
( 6 ) Úř. věst. L 371, 30.12.1987, s. 76.
( 7 ) Úř. věst. L 357, 7.12.1989, s. 31.
( 8 ) Základní bezpečnostní principy MAAE: Základní zásady bezpečnosti, Řada bezpečnostních standardů MAAE č. SF-1 (2006).
( 9 ) Úř. věst. L 195, 27.7.2007, s. 44.
( 10 ) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
( 11 ) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).