„mezinárodními úmluvami“ tyto úmluvy včetně jejich protokolů a změn těchto protokolů, v platném znění:

„předpisem o stabilitě v nepoškozeném stavu“„Předpis o stabilitě v nepoškozeném stavu pro všechny typy lodí uváděné v dokumentech IMO“ obsažený v rezoluci IMO A.749 (18) ze dne 4. listopadu 1993 nebo „Mezinárodní předpis o stabilitě v nepoškozeném stavu z roku 2008“ obsažený v rezoluci IMO MSC.267(85) ze dne 4. prosince 2008, oba v platném znění;

„předpisem HSC“„Mezinárodní předpis pro bezpečnost vysokorychlostních plavidel“ obsažený v rezoluci IMO MSC 36 (63) ze dne 20. května 1994 nebo Mezinárodní předpis pro bezpečnost vysokorychlostních plavidel 2000 (předpis HSC 2000) obsažený v rezoluci IMO MSC.97(73) z prosince 2000 v platném znění;

„GMDSS“ Globální námořní tísňový a bezpečnostní systém stanovený v kapitole IV úmluvy SOLAS z roku 1974 v platném znění;

„osobní lodí“ loď, která přepravuje více než 12 cestujících;

„lodí typu ro-ro“ loď přepravující více než 12 cestujících a mající nákladové prostory typu ro-ro nebo prostory zvláštní kategorie vymezené v pravidle II-2/A/2 obsaženém v příloze I;

„vysokorychlostním osobním plavidlem“ vysokorychlostní plavidlo vymezené v pravidle 1 kapitoly X úmluvy SOLAS z roku 1974 v platném znění, které přepravuje více než 12 cestujících, s výjimkou osobních lodí tříd B, C nebo D, provozujících vnitrostátní plavbu v námořních oblastech, pokud je:

▼M3

▼B

„novou lodí“ loď, jejíž kýl byl položen nebo která byla v podobném stadiu stavby 1. července 1998 nebo později; „podobným stádiem stavby“ stádium, v němž:

„stávající lodí“ loď, která není novou lodí;

„stářím“ stáří lodě vyjádřené v počtech roků ode dne jejího dodání;

„cestujícím“ každá osoba jiná než:

„délkou lodě“, není-li výslovně stanoveno jinak, 96 % celkové délky na vodorysce při boční výšce nejméně 85 % měřeno od vrchní strany kýlu, nebo délky od přední strany přídě k ose kormidelního pně na této vodorysce, pokud je tato hodnota větší. U plavidel postavených se sklonem kýlu musí být vodoryska, na které se délka měří, souběžná s projektovanou vodoryskou;

„výškou přídě“ výška přídě definovaná v pravidle 39 Mezinárodní úmluvy o nákladové značce z roku 1966;

„lodí s přepážkovou palubou“ loď s celou palubou vystavenou nepřízni počasí a moři, která má stálé prostředky pro uzávěr všech otvorů v části vystavené nepřízni počasí a pod níž jsou všechny otvory po stranách lodě vybaveny minimálně stálými prostředky vodotěsných uzávěrů;

celá paluba může být vodotěsná nebo rovnocenné konstrukce pozůstávající z paluby, která není vodotěsná, ale je úplně zakrytá vodotěsnou konstrukcí odpovídající pevnosti, aby se zachovala vodotěsná odolnost, a která je vybavená prostředky s vodotěsnými uzávěry;

„mezinárodní plavbou“ plavba po moři z přístavu členského státu do přístavu mimo tento členský stát nebo opačně;

„vnitrostátní plavbou“ plavba v námořních oblastech z přístavu členského státu do stejného přístavu nebo jiného přístavu tohoto členského státu;

▼M3

„námořní oblastí“ veškeré námořní oblasti nebo námořní trasy stanovené podle článku 4;

▼B

pro účely uplatňování ustanovení o radiokomunikacích se však použije definice námořní oblasti obsažená v pravidle 2 kapitole IV úmluvy SOLAS z roku 1974 v platném znění;

„oblastí přístavu“ jakákoli jiná oblast než námořní oblast zřízená podle článku 4, jak ji vymezují členské státy, do jejichž výsostných vod tato oblast spadá, a jež dosahuje k nejvzdálenějším trvalým přístavním hrázím, které tvoří součást přístavu, nebo k hranicím vymezeným přírodními zeměpisnými objekty, které chrání ústí řeky nebo podobnou chráněnou oblast;

„správou státu vlajky“ příslušné orgány státu, pod jehož vlajkou je loď nebo plavidlo oprávněno plout;

„státem přístavu“ členský stát, do nebo z jehož přístavu nebo přístavů loď nebo plavidlo plující pod jinou vlajkou, než je vlajka tohoto členského státu, uskutečňuje vnitrostátní plavby;

„uznaným subjektem“ subjekt uznaný v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ( 1 );

„mílí“1 852 metrů;

„významnou výškou vln“ průměrná výška nejvyšší třetiny vln zaznamenaných během určitého období;

„osobami s omezenou pohyblivostí“ osoby, které trpí při používání veřejné dopravy zvláštními obtížemi, včetně starších osob, osob se zdravotním postižením, osob se smyslovou poruchou a osob na invalidním vozíku, těhotných žen a osob doprovázejících malé děti;

„plachetnicí“ loď poháněná plachtami, i když je vybavena mechanickým pohonem pro pomocné a nouzové účely;

„rovnocenným materiálem“ slitina hliníku nebo každý nehořlavý materiál, který si sám o sobě nebo díky své izolaci ke konci jeho použitelného vystavení standardní zkoušce hořlavosti zachová strukturální vlastnosti a neporušenost rovnocenné s ocelí;

„standardní zkouškou hořlavosti“ zkouška, při níž jsou vzorky příslušných přepážek nebo palub vystaveny ve zkušební peci teplotám přibližně odpovídajícím standardní křivce v souřadnicích čas — teplota v souladu se zkušební metodou upřesněnou v Mezinárodním předpisu pro uplatnění postupů zkoušek hořlavosti z roku 2010 obsaženém v rezoluci IMO MSC.307(88) ze dne 3. prosince 2010 v platném znění;

„tradiční lodí“ jakýkoli druh historické osobní lodě, která byla navržena před rokem 1965, a její napodobeniny zhotovené převážně za použití původních materiálů, včetně lodí určených k podpoře a propagaci tradičních dovedností a námořnictví, které dohromady slouží jako živoucí kulturní památka provozovaná podle tradičních zásad námořnictví a technických postupů;

„rekreační jachtou nebo rekreačním plavidlem“ plavidlo, které neslouží pro obchodní účely, bez ohledu na druh pohonu;

„obslužnou lodí“ člun přepravovaný na palubě lodi, používaný k přepravě více než 12 cestujících ze stojící osobní lodě na pevninu a zpět;

„pobřežní servisní lodí“ loď používaná k přepravě a ubytování průmyslových pracovníků, kteří nevykonávají práci na lodi nezbytnou pro její provoz;

„pobřežním servisním plavidlem“ plavidlo používané k přepravě a ubytování pracovníků v průmyslu, kteří nevykonávají práci na plavidle nezbytnou pro jeho provoz;

„opravami, přestavbami a úpravami lodí většího rozsahu“ kterákoli z následujících možností:

členský stát neprodleně uvědomí Komisi a ostatní členské státy o svém rozhodnutí a řádně je odůvodní;

Komise prošetří, zda je pozastavení provozu nebo jiné opatření oprávněné z důvodu vážného ohrožení bezpečnosti a životního prostředí;

Komise přijme prováděcí akty obsahující rozhodnutí, zda je rozhodnutí členského státu pozastavit provoz této lodě nebo plavidla nebo uložit další opatření odůvodněné vážným ohrožením bezpečnosti života nebo majetku nebo životního prostředí, či nikoliv, a jestliže jsou pozastavení provozu nebo uložení dodatečných opatření neodůvodněné, obsahující i rozhodnutí, že dotčený členský stát musí pozastavení provozu nebo opatření odvolat. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.

Kapitola II-1: část A-1, viz SOLAS včetně změn z roku 2006.

Kapitola II-1: část A a B, viz SOLAS včetně změn z let 96/98.

Kapitola II-2: část A, pravidla II-2/A/1 a II-2/A/2, viz SOLAS včetně změn z let 1999/2000. Pravidlo II-2/A/1, odstavec 3, viz část F (Alternativní konstrukce a zařízení) revidované kapitoly II-2 (změny z roku 2000) SOLAS z roku 1974 pro nové lodě postavené 1. ledna 2003 nebo později. Kapitola II-2: část A, pravidla II-2/A/3 až II-2/A/16 a část B, pravidla II-2/B/1 až II-2/B/18, viz SOLAS včetně změn z let 96/98.

Kapitola III: viz změny SOLAS z let 96/98 a změny z let 2001–2003.

Délkou lodi se rozumí délka měřená mezi svislicemi branými na vnějších koncích nejnižší vodorysky dělení.

Šířkou lodi se rozumí maximální šířka mezi vnějšími hranami žeber, měřená na nejnižší vodorysce dělení nebo pod ní.

Ponorem se rozumí svislá vzdálenost měřená uprostřed lodi od vnitřní základní čáry do nejnižší vodorysky dělení.

Nosností se rozumí rozdíl v tunách mezi výtlakem lodi ve vodě o měrné hmotnosti 1,025 při ponoru k nákladní vodorysce odpovídající určenému letnímu volnému boku a hmotností prázdné lodi.

Hmotností prázdné lodi se rozumí výtlak lodi v tunách bez nákladu, pohonných hmot, mazacích olejů, balastové vody, pitné vody a napájecí vody v nádržích, zásob určených ke spotřebě a bez cestujících a posádky a jejich majetku.

Přepážkovou palubou se rozumí nejhořejší paluba, na které jsou upevněny příčné vodotěsné přepážky.

Ponorovou mezí se rozumí čára vedená minimálně 76 mm pod horní hranou přepážkové paluby na boku lodi.

Zaplavitelností prostoru se rozumí procento prostoru, které může být zaplaveno vodou. Objem prostoru, který překračuje ponorovou mez, se měří jen do výše této hranice.

Prostorem strojovny se rozumí prostor od vnitřní základní čáry k ponorové mezi a mezi vnějšími příčnými vodotěsnými přepážkami ohraničujícími prostor, kde se nachází hlavní a pomocné hnací strojní zařízení a kotle sloužící potřebám pohonu.

Prostory pro cestující se rozumí prostory, kde jsou ubytováni a které používají cestující, kromě místností pro zavazadla, zásoby, potraviny a poštu.

Vodotěsností konstrukce se rozumí, že voda pod hydrostatickým tlakem nemůže proniknout jakýmkoli směrem konstrukcí a to jak v neporušeném stavu, tak i při poškození konstrukce.

Odolností vůči povětrnostním vlivům se rozumí, že voda nepronikne do lodi za jakýchkoli podmínek na moři.

Osobní lodí typu ro-ro se rozumí osobní loď s nákladovými prostory typu ro-ro nebo prostory zvláštní kategorie podle definice v pravidle II-2/A/2.

Hnací jednotkou kormidelního zařízení se rozumí:

Pomocným kormidelním zařízením se rozumí zařízení kromě jakékoli části hlavního kormidelního zařízení potřebné k řízení lodi v případě závady na hlavním kormidelním zařízení ale bez kormidelní páky nebo kvadrantu nebo komponentů sloužících stejnému účelu.

Normálním provozním a obyvatelným stavem se rozumí takový stav, ve kterém loď jako celek, strojní zařízení, technické vybavení, hlavní a pomocné prostředky zajišťující pohon, schopnost kormidlovat, bezpečná navigace, ochrana proti ohni a proti zaplavení, vnitřní a vnější spojení a signály, prostředky k opuštění lodi a vrátky záchranných člunů, jakož i podmínky pohodlného ubytování jsou v pořádku a fungují normálně.

Stavem nouze se rozumí stav, za kterého zařízení potřebná pro normální provoz a obyvatelnost nejsou v provozuschopném stavu pro závadu na hlavním zdroji elektrické energie.

Hlavním zdrojem elektrické energie se rozumí zdroj určený k napájení hlavního rozvaděče elektrickou energií, rozváděnou do všech zařízení potřebných k udržování lodi v normálním provozním a obyvatelném stavu.

Poruchovým stavem lodi se rozumí stav, v němž hlavní pohonné stroje, kotle a pomocná zařízení nefungují z důvodu výpadku energie.

Hlavní generátorovou stanicí se rozumí prostor, v němž se nachází hlavní zdroj elektrické energie.

Hlavním rozvaděčem se rozumí rozvaděč, který je přímo napájen z hlavního zdroje elektrické energie a je určen k rozvodu elektrické energie do lodních zařízení.

Nouzovým rozvaděčem se rozumí rozvaděč, který v případě poruchy hlavního zdroje elektrické energie je napájen přímo z nouzového zdroje elektrické energie nebo přechodného nouzového zdroje elektrické energie a je určen k rozvodu elektrické energie do nouzových zařízení.

Nouzovým zdrojem elektrické energie se rozumí zdroj elektrické energie určený k napájení nouzového rozvaděče v případě poruchy hlavního zdroje elektrické energie.

Nejvyšší provozní rychlostí vpřed se rozumí nejvyšší návrhová rychlost, kterou je loď za plavby na moři schopná udržet i při největším ponoru.

Nejvyšší rychlostí vzad se rozumí rychlost, kterou může loď dosáhnout s největším navrhovaným výkonem strojů při pohybu vzad a při největším ponoru.

Prostory strojovny jsou všechny prostory strojovny kategorie A a všechny ostatní prostory zahrnující pohonné zařízení, kotle, palivové jednotky, parní a spalovací motory, generátory a hlavní elektrické strojní zařízení, plnící stanoviště pro olej, chladící, stabilizační, větrací a klimatizační strojní zařízení a podobné prostory a chodby k nim.

Prostory strojovny kategorie A se rozumí takové prostory a šachty k nim, kde jsou umístěny:

Strojním pohonem systému řízení se rozumí hydraulické zařízení dodávající energii pro otáčení kormidelním pněm a sestávající z hnací jednotky nebo hnacích jednotek kormidelního zařízení, včetně přívodního potrubí a armatur a ovladače kormidla. Strojní pohon systému řízení může mít společné mechanické komponenty, tj. kormidelní páku nebo kvadrant a kormidelní peň nebo komponenty sloužící stejnému účelu.

Řídící stanice jsou prostory, v nichž se nachází rádiové nebo hlavní navigační zařízení, nebo nouzový zdroj energie, nebo kde je soustředěna požární signalizace a ovládání protipožárních zařízení.

Toto pravidlo II-1/A-1/1 se použije na materiály použité na konstrukci, strojní zařízení, elektrická zařízení a vybavení, na která se vztahují pravidla v této příloze.

Nová instalace materiálů, které obsahují azbest, je zakázána pro všechny lodě.

Na palubě lodí postavených 1. ledna 2012 nebo později se uchovává sada konstrukčních výkresů lodi v konečném stavu a jiných plánů, které ukazují následné konstrukční změny.

Další sadu těchto výkresů společnost uchovává na pevnině, jak je vymezeno v pravidle IX/1.2 úmluvy SOLAS z roku 1974.

Viz oběžník MSC/1135 IMO „Konstrukční výkresy lodi v konečném stavu, které se uchovávají na palubě lodi a na pevnině“.

Lodě musí být vybaveny zařízením a vybavením s dostatečně bezpečným provozním zatížením umožňujícím bezpečné provedení veškerých vlečných a vodicích operací spojených s obvyklým provozem lodi.

Zařízení a vybavení podle bodu 1 musí splňovat normy stanovené pro klasifikaci pravidly uznaného subjektu nebo rovnocennými pravidly používanými správou podle čl. 11 odst. 2 směrnice 2009/15/ES.

Viz oběžník MSC/1175 IMO „Pokyny o vlečném a vodicím zařízení na palubě“.

Na každém vybavení nebo jednotlivém zařízení podle tohoto pravidla II-1/A-1/3 musí být jasně vyznačena veškerá omezení spojená s jeho bezpečným provozem s ohledem na pevnost jeho připojení k lodní konstrukci.

Lodě o hrubé prostornosti 1600 tun a více musí být konstruovány tak, aby byl omezen hluk na palubě a aby byla zajištěna ochrana pracovníků před hlukem v souladu s předpisy organizace IMO o úrovni hluku na palubách lodí, přijatými Výborem pro námořní bezpečnost rezolucí MSC.337(91), v platném znění schváleném organizací IMO.

Pro každou loď musí být stanoven individuální postup nouzového vlečení. Tento postup musí být k dispozici na palubě lodi, aby mohl být použit v mimořádných situacích a musí se opírat o stávající uspořádání a vybavení na palubě lodi.

Postup (viz „Pokyny pro vlastníky/provozovatele k přípravě postupů nouzového vlečení“ (MSC.1/Circ.1255) zahrnuje:

Plocha pod křivkou ramene stability (křivka GZ) nesmí být menší než:

Rameno stability GZ musí být nejméně 0,20 metru při náklonu plavidla na 30 ° nebo více.

Maximální rameno stability GZ se vyskytuje u úhlu náklonu převyšujícího 30 °, ale ne méně než 25 °.

Počáteční příčná metacentrická výška nesmí být menší než 0,15 metru.

Zaplavitelná délka v daném bodě je největší část délky lodi, jejíž střed se nachází v tomto bodě, která může být zaplavena za předpokladu níže uvedené zaplavitelnosti, aniž by se loď ponořila pod ponorovou mez.

V případě, že loď nemá průběžnou přepážkovou palubu, lze zaplavitelnou délku v každém bodě stanovit podle předpokládané průběžné ponorové meze, jejíž žádný bod neleží níž než 76 mm pod horní hranou paluby na boku lodi, kde jsou vodotěsně spojeny přepážky a obšívka.

Je-li část předpokládané ponorové meze značně pod palubou, k níž vedou přepážky, může správa státu vlajky povolit omezené zmírnění ve vodotěsnosti u těch částí přepážek, které jsou nad ponorovou mezí a bezprostředně pod vyšší palubou.

Vedou-li v jedné nebo více částech lodi vodotěsné přepážky k vyšší palubě, než ve zbývající části lodi, a je žádoucí, aby toto vyšší vedení přepážek bylo využito ve výpočtu zaplavitelné délky, pak lze v každé této části lodi použít zvláštní ponorové meze, pokud:

Oddíl může překročit přípustnou délku stanovenou směrnicemi pravidla II-1/B-2/4, pokud celková délka každého páru sousedních oddílů, k nimž daný oddíl patří, nepřesáhne zaplavitelnou délku, nebo dvojnásobek přípustné délky, podle toho, která hodnota je menší.

Hlavní příčná přepážka může mít výstupek, pokud všechny části výstupku leží uvnitř svislých rovin vedených na obou bocích lodi ve vzdálenosti od obšívky rovnající se jedné pětině šířky lodi, měřeno kolmo k ose lodi v rovině nejnižší vodorysky dělení. Každá část výstupku, která leží vně těchto hranic, se považuje za stupeň v souladu s odstavcem 6.

Má-li hlavní příčná přepážka výstupek nebo stupeň, použije se pro určení dělení odpovídající rovinná přepážka.

Má-li hlavní příčný vodotěsný oddíl místní dělení a prokáže-li se správě státu vlajky, že po každém předpokládaném poškození boku lodě, které se rozprostírá na délce 3,0 m plus 3 % délky lodě nebo 11,0 metrů, nebo 10 % délky lodě, podle toho, která hodnota je menší, nebude celý objem hlavního oddílu zaplaven, lze povolit přiměřené zvětšení přípustné délky vyžadované jinak u tohoto oddílu. V tomto případě nesmí být velikost účinného vztlaku předpokládaná na nepoškozené straně větší než je velikost účinného vztlaku předpokládaná na poškozené straně.

Toto zvětšení přípustné délky lze udělat jen tehdy, není-li v rozporu s pravidlem II-1/B-2/8.

Hlavní příčná přepážka může mít stupně, pokud splňuje jednu z těchto podmínek:

Na lodích o délce nejméně 100 metrů musí být jedna z hlavních příčných přepážek za předním kolizním prostorem upevněna v takové vzdálenosti od přední svislice, která není větší než přípustná délka.

Je-li vzdálenost mezi dvěma sousedními hlavními příčnými přepážkami, nebo mezi jim odpovídajícími rovinnými přepážkami, nebo vzdálenost mezi příčnými rovinami procházejícími nejbližšími částmi stupňů přepážek menší než 3,0 metry plus 3 % délky lodi, nebo 11,0 metrů, nebo 10 % délky lodi, podle toho, která délka je kratší, pak jen jedna z těchto přepážek bude považována za určující pro dělení lodi.

Je-li požadovaný faktor dělení 0,50, pak celková délka jakýchkoli dvou sousedních oddílů nesmí překročit zaplavitelnou délku.

Za všech provozních podmínek musí být stabilita nepoškozené lodi taková, aby loď mohla odolat poslední fázi zaplavení kteréhokoli z hlavních oddílů, jejichž požadovaná délka musí být v rozmezí zaplavitelné délky.

Jsou-li dva sousední hlavní oddíly rozděleny stupňovitou přepážkou za podmínek pododstavce 6.1 pravidla II-1/B-2/7, musí být stabilita nepoškozené lodi taková, aby vydržela zaplavení obou těchto sousedních oddílů.

Je-li požadovaný faktor dělení 0,50, musí být stabilita nepoškozené lodi taková, aby vydržela zaplavení kteréhokoliv ze dvou sousedních oddílů.

Požadavky pododstavce.1 se stanoví výpočtem, který je v souladu s pododstavci.3,.4 a.6 a který bere v úvahu rozměry a konstrukční charakteristiky lodi a vybavení a rozmístění poškozených oddílů. Při tomto výpočtu se předpokládají nejhorší možné provozní podmínky, pokud jde o stabilitu.

Navrhuje-li se vestavění palub, vnitřních stěn nebo podélných přepážek dostatečné tloušťky, aby se zamezilo dalšímu pronikání vody, musí se tato omezení vzít náležitě v úvahu ve výpočtech.

Stabilita vyžadovaná v konečném stavu po poškození, případně po vyrovnání plavidla se stanoví takto:

Vyskytne-li se postupné velké zaplavení, které způsobí rychlé snížení vratného ramena o 0,04 metru nebo více, pak se musí mít za to, že křivka vratného ramene stability je ukončena při úhlu, při kterém se vyskytuje postupné zaplavení a rozsah a oblast uvedená v odstavci 2.3.1 a 2.3.2 se měří podle tohoto úhlu.

V případech, kdy je postupné zaplavení omezené povahy, že nadále nepokračuje a tím způsobuje přijatelně pomalé snížení vyrovnávacího ramena páky o méně než 0,04 metru, zbylá křivka se úměrně zkrátí s předpokladem, že postupně zaplavený prostor je takto zaplaven od začátku.

Ve střední fázi zaplavení musí mít maximální rameno stability nejméně 0,05 metru a rozsah pozitivního vyrovnávacího ramena páky musí být nejméně 7 metrů. Ve všech případech je třeba počítat jen s jednou trhlinou v lodním trupu a jen jednou plochou.

Pro výpočet stability v narušeném stavu je objemová a prostorová zaplavitelnost tato:

Vyšší úroveň zaplavení lze předpokládat v prostorech v blízkosti poškození, není-li v nich podstatná část ubytovacích prostor nebo strojovny anebo většina nákladu či zásob.

Předpokládaný rozsah poškození je tento:

Nesouměrné zaplavení se musí vhodnými opatřeními omezit na minimum. Je-li nutné korigovat velké úhly náklonu lodi na stranu, musí opatření fungovat pokud možno sama, ale v každém případě musí být armatury pro příčné zaplavení vybaveny ovládacími prvky a musí dát ovládat z místa nad přepážkovou palubou. U nových lodí tříd B, C a D nesmí maximální úhel náklonu lodi na stranu po zaplavení, ale před vyrovnáním, přesáhnout 15 °. Vyžaduje-li se vybavení lodi potrubím pro příčné zaplavení, nesmí doba vyrovnání přesáhnout 15 minut. Veliteli lodi musí být poskytnuty vhodné údaje o zařízení příčného zaplavení, které jsou k dispozici.

Konečný stav lodi po poškození a v případě nesouměrného zaplavení poté, co byla provedená opatření pro vyrovnání lodi, musí být tento:

Veliteli lodi se musí poskytnout údaje nutné k udržení dostatečné stability v neporušeném stavu za provozních podmínek, aby měla loď možnost odolat velkému poškození. V případě lodí vyžadujících zařízení pro příčné vyrovnání musí být velitel lodi informován o podmínkách stability, z nichž vycházejí výpočty náklonu lodě na stranu, a upozorněn na to, že pokud loď utrpí poškození, může za nepříznivých podmínek stability dojít k nadměrnému náklonu lodi.

Údaje uvedené v odstavci.7, které mají veliteli lodi umožnit udržet dostatečnou stabilitu v neporušeném stavu, musí obsahovat informace s uvedením největší přípustné výšky těžiště lodi nad kýlem (KG) nebo alternativně nejmenší přípustnou metacentrickou výšku (GM) pro rozsah ponorů nebo výtlaků dostatečných k pokrytí všech provozních podmínek. Údaje musí ukazovat vliv různých sklonů lodi přihlížejících k provozním mezním hodnotám.

Každá loď musí mít na přídi a zádi jasně označené stupnice ponorů. V případě, že značky ponorů nejsou na místech, kde se dají snadno přečíst, nebo provozní omezení v dané námořní dopravě ztěžují čtení značky ponoru, musí být loď vybavena spolehlivým systémem zjišťování ponoru, který je schopen určit ponory na přídi a zádi.

Když je dokončeno naložení lodi a před jejím vyplutím musí velitel lodi určit sklon a stabilitu lodi a také zjistit a zaznamenat, zda loď vyhovuje kritériím stability podle příslušných pravidel. Stabilita lodě se určuje vždy výpočtem. Za tímto účelem lze použít počítač pro elektronický výpočet zatížení a stabilitu nebo rovnocenné prostředky.

Správa státu vlajky neposkytne žádné zmírnění požadavků na porušenou stabilitu, pokud se neprokáže, že metacentrická výška nepoškozené lodi nutná pro splnění těchto požadavků je za jakýchkoli provozních podmínek pro zamýšlený provoz nadměrná.

Zmírnění požadavků na porušenou stabilitu při poškození se poskytne jen ve výjimečných případech a za podmínky, že bude správě státu vlajky vyhověno, aby části, uspořádání a jiné charakteristické znaky lodi byly pro stabilitu po poškození nejvhodnější, což lze za určitých okolností prakticky a důvodně přijmout.

Stávající osobní lodě typu ro-ro třídy B musí vyhovovat pravidlu II-1/B-2/8 nejpozději ke dni první pravidelné prohlídky po dni shody předepsané níže v souladu s hodnotou A/Amax definovanou v příloze oběžníku MSC 574 „Postup výpočtu pro stanovení charakteristických veličin funkční schopnosti stávajících osobních lodí typu ro-ro s použitím zjednodušené metody vycházející z rezoluce A.265(VIII)“.

nové osobní lodě typu ro-ro s osvědčením pro přepravu nejméně 400 cestujících musí vyhovovat odstavci 2.3 pravidla II-1/B-2/8, pokud se poškození vztahuje na jakékoli místo délky lodě L a

stávající osobní lodě typu ro-ro s osvědčením pro přepravu nejméně 400 cestujících musí vyhovovat požadavkům odstavce 1 nejpozději ke dni první pravidelné prohlídky po posledním datu shody stanoveném v pododstavci.2.1,.2.2 nebo.2.3, podle toho, co nastane později:

Musí být vestavěna přepážka předního kolizního prostoru nebo kolizní přepážka, která je vodotěsná a vede až po přepážkovou palubu. Tato přepážka se umístí ve vzdálenosti nejméně 5 % délky lodi a nejvýše 3 metry plus 5 % délky lodi od přední svislice.

Přesahuje-li kterákoli část lodi pod vodoryskou přední svislici, např. hruškovitá příď, bude vzdálenost uvedená v odstavci 1 měřena buď od bodu:

Je-li loď vybavena dlouhou nástavbou na přídi, musí být kolizní prostor na přídi nebo kolizní přepážka vodotěsně protaženy po další plnou palubu nad přepážkovou palubou. Protažení se uspořádá tak, aby se zabránilo možnosti, že ho poškodí dveře na přídi v případě, že budou samy poškozeny nebo uvolněny.

Protažení požadované v odstavci.3 se nemusí nacházet přímo nad přepážkou, pokud všechny jeho části neleží před přední hranicí specifikovanou v odstavci 1 nebo 2.

Pro stávající lodě třídy B však platí, že:

S rampami nesplňujícími výše uvedené požadavky se nebude uvažovat pro protažení kolizní přepážky.

Zadní kolizní přepážka a přepážky rozdělující prostor strojovny od nákladových prostor a prostor pro cestující musí být také vodotěsné až po přepážkovou palubu. Zadní kolizní přepážka však může mít stupeň pod přepážkovou palubu za předpokladu, že stupeň bezpečnosti lodi, pokud jde o dělení, nebude tímto snížen.

Vazové trubky musí být ve všech případech uzavřeny ve vodotěsných prostorech. Zadní ucpávka hřídele se umístí do vodotěsného tunelu hřídelového vedení nebo do jiného vodotěsného prostoru odděleného od zóny vazových trubek v takovém množství, aby v případě zaplavení v důsledku prosakování těsněním zadního hřídele nebyla ponorová mez ponořena pod vodou.

U lodí o délce menší než 50 metrů musí být dvojité dno vestavěno od přepážky předního kolizního prostoru po přepážku zadního kolizního prostoru, je-li to možné a slučitelné s konstrukcí a náležitým fungováním lodi.

Lodě o délce nejméně 50 metrů, ale méně než 61 metrů, musí být vybaveny dvojitým dnem nejméně od strojovny po přepážku předního kolizního prostoru nebo pokud možno co nejblíže k ní.

Lodě o délce nejméně 61 metrů, ale méně než 76 metrů, musí být vybaveny dvojitým dnem přinejmenším mimo strojovnu, které se rozprostírá po přepážky předního a zadního kolizního prostoru nebo pokud možno co nejblíže k nim.

Lodě o délce nejméně 76 metrů musí být uprostřed lodi vybaveny dvojitým dnem, které se rozprostírá po přepážky předního a zadního kolizního prostoru nebo pokud možno co nejblíže k nim.

Vyžaduje-li se vybavení dvojitým dnem, musí jeho výška vyhovovat normám uznané organizace a vnitřní dno se musí rozprostírat až na boky lodi tak, aby chránilo dno lodi až po outor (po přechod lodního dna do boků lodě). Tato ochrana se bude považovat za uspokojující, když průsečnice spodní hrany okrajového plechu s vnější obšívkou neleží v jakékoli části níže než vodorovná plocha, jejíž průsečík je určován paprskem na hlavním žebru vedeným pod úhlem 25 ° od středu lodi na základní čáře.

Malé studny v dvojitém dnu spojené s odvodňovacím zařízením podpalubí atd. nesmějí přesahovat směrem dolů více, než je nutné. Hloubka studní nesmí být v žádném případě větší, než hloubka dvojitého dna na ose minus 460 mm, ani nesmí studna přesahovat směrem dolů vodorovnou plochu uvedenou v odstavci 5. Studna dosahující až k vnější obšívce je však přípustná na zadním konci tunelu hřídelového vedení. Jiné studny (např. pro mazací olej pod hlavními motory) může správa státu vlajky povolit, je-li zajištěno, že uspořádání poskytuje rovnocennou ochranu jako dvojité dno v souladu s tímto pravidlem II-1/B-2/10.

Dvojité dno nemusí být postaveno v rozsahu vodotěsných oddílů střední velikosti používaných výhradně pro přepravu kapalných látek, pokud bezpečnost lodě není v případě poškození dna nebo boku podle názoru správy státu vlajky tímto snížena.

Bez ohledu na odstavec.1 tohoto pravidla II-1/B-2/10 může správa státu vlajky povolit, aby se dvojité dno nevyžadovalo v jakékoli části lodi, která je dělena činitelem nepřekračujícím 0,5, pokud se přesvědčí, že vybavení dvojitým dnem v této části by nebylo slučitelné se stavbou a náležitou činností lodi.

Aby byl dodržen požadovaný stupeň dělení, musí být stanovena vodoryska dělení odpovídající schválenému dělícímu ponoru a označena na lodním boku uprostřed lodi. Loď, která má prostor přizpůsobený zvlášť pro ubytování cestujících a přepravu nákladu, muže mít alternativně, vyžaduje-li to majitel, jednu nebo více dalších vodorysek dělení určených a označených tak, aby odpovídaly ponorům, které může schválit správa státu vlajky pro alternativní provozní podmínky.

Určené a označené vodorysky dělení musí zaznamenat do Osvědčení o bezpečnosti osobní lodi a identifikovat zápisem C.1, je-li pouze jedna vodoryska dělení.

Pokud je více než jedna vodoryska dělení, označí se alternativní podmínky zápisem C.2, C.3, C.4 atd. ( 5 ).

Volný bok odpovídající každé z těchto vodorysek dělení se měří ve stejné poloze a od stejné palubní čáry, jako volné boky stanovené v souladu s platnou Mezinárodní úmluvou o nákladové značce.

Volný bok odpovídající každé schválené vodorysce dělení a provozním podmínkám, pro které je schválena, musí být v Osvědčení o bezpečnosti osobní lodi jasně uveden.

Jakákoli vodoryska dělení nesmí být v žádném případě umístěna nad nejnižší nákladovou značku ve slané vodě, jak je to určeno pevností lodi nebo platnou Mezinárodní úmluvou o nákladové značce.

Ať je umístění označení vodorysky dělení jakékoli, nesmí být loď v žádném případě zatížena tak, aby byla vodoryska dělení, odpovídající sezóně a místu, jak je to stanoveno v souladu s Mezinárodní úmluvou o nákladové značce v platném znění, ponořena pod vodou.

Loď nesmí být v žádném případě zatížena tak, aby byla vodoryska dělení, odpovídající konkrétní námořní plavbě a provozním podmínkám, ponořena pod vodou.

Každá vodotěsná dělící přepážka, ať příčná nebo podélná, musí být konstruována tak, aby byla způsobilá odolat s náležitou mírou bezpečnosti náporu hydrostatického tlaku vody, což by měla vydržet v případě poškození lodi, avšak alespoň nápor hydrostatického tlaku vody po ponorovou mez. Konstrukce těchto přepážek musí být v souladu s normami uznané organizace.

Stupně a zářezy v přepážkách musí být vodotěsné a na všech místech, kde se vyskytují, musí být tak pevné jako přepážka.

Procházejí-li žebra nebo palubníky vodotěsnou palubou nebo přepážkou, musí být paluba nebo přepážka konstrukčně zhotovena jako vodotěsná bez použití dřeva nebo cementu.

Zkoušky hlavních oddílů jejich zaplavením vodou nejsou nařízeny. Když se zkoušky zaplavením vodou neuskuteční, je nařízená zkouška postřikem; tato zkouška se musí uskutečnit v nejpokročilejší etapě postupu stavby lodi. Není-li zkouška postřikem proveditelná vzhledem k možnému poškození strojního zařízení, izolace elektrického zařízení nebo spojovacích prvků, může být nahrazena důkladnou vizuální kontrolou svařovaných spojů a podle potřeby podpořena takovými zkouškami, jako je test na průnik barvy nebo ultrazvukový test průsaku nebo rovnocenný test. V každém případě se musí provést důkladná kontrola vodotěsných přepážek.

Přední kolizní prostor, dvojitá dna (včetně skříňového kýlu) a vnitřní obšívky musí být prozkoušeny na hydrostatický tlak vody odpovídající požadavkům odstavce 1.

Nádrže určené pro přepravu kapalných látek, které tvoří součást dělení lodi, musí být zkoušeny na vodotěsnost hydrostatickým tlakem vody, který odpovídá výšce nejvyšší nákladové značky nebo dvěma třetinám výšky měřené od horní hrany kýlu do ponorové meze podle toho, která hodnota je větší a to za předpokladu, že výška vodního sloupce nemůže být v žádném případě níž než 0,9 metru nad horní částí nádrže; není-li zkouška vodou proveditelná, lze akceptovat tlakovou zkoušku vzduchotěsnosti tak, že se nádrž vystaví tlaku vzduchu maximálně 0,14 baru.

Zkoušky uvedené v odstavcích.4 a.5 mají zajistit, aby konstrukční uspořádání oddílů bylo vodotěsné a nejsou považovány za zkoušky způsobilosti jakéhokoli oddílu ke skladování pohonných hmot nebo pro jiné zvláštní účely, pro které se může vyžadovat zkouška s vyššími požadavky v závislosti na výšce, kterou má v nádrži nebo jejích trubkách dosáhnout kapalná látka.

Počet otvorů ve vodotěsných přepážkách se musí snížit na minimální počet slučitelný s konstrukcí a náležitou činností lodi; pro uzávěr těchto otvorů se musí poskytnout vyhovující prostředky.

Procházejí-li trubky, jícny, lodní odpadové trubky, elektrické kabely atd. vodotěsnými dělícími přepážkami, musí se provést opatření zajišťující vodotěsnou odolnost přepážek.

Ventily, které nejsou součástí potrubní sítě, nejsou ve vodotěsných dělících přepážkách přípustné.

Olovo nebo jiné materiály citlivé na teplo se nesmí používat v systémech procházejících vodotěsnými dělícími přepážkami, kde by narušení těchto systémů v případě požáru snížilo vodotěsnou odolnost přepážek.

Žádné dveře, průlezné otvory nebo přístupové otvory nejsou přípustné:

Pokud není v odstavci.3.3 stanoveno jinak, může kolizní přepážkou procházet pod ponorovou mezí nejvýše jedno potrubí pro vedení kapalných látek do nádrží v předním kolizním prostoru za předpokladu, že potrubí je vybaveno šroubovacím ventilem způsobilým k tomu, aby byl ovládán seshora z přepážkové paluby, ventilová skříň je upevněna uvnitř předního kolizního prostoru ke kolizní přepážce. Upevnění tohoto ventilu na zadní stěně kolizní přepážky však může být akceptováno, pokud je ventil snadno přístupný za všech provozních podmínek a prostor, v němž se nachází, není nákladovým prostorem.

Je-li přední kolizní prostor rozdělen tak, aby se v něm uchovávaly dva různé druhy kapalných látek, mohou kolizní přepážkou procházet pod ponorovou mezí dvě trubky, z nichž každá je vybavena tak, jak je to požadováno v odstavci.3.1, pokud není vhodná alternativa pro umístění druhé trubky a pokud je bezpečnost lodi s ohledem na další dělení v předním kolizním prostoru zachována.

V prostorách obsahujících hlavní a pomocné hnací strojní zařízení včetně kotlů sloužících potřebám pohonu mohou být v každé hlavní příčné přepážce umístěny jen jedny dveře, kromě dveří do tunelů hřídelového vedení. Kde jsou dvě nebo více hřídelí, musí být jejich tunely spojeny průchodem pro vnitřní dorozumívání. Mezi strojovnou a prostory tunelu vybaveného dvěma šachtami mohou být jen jedny dveře a tam, kde jsou více než dvě šachty, jen dvoje dveře. Všechny tyto dveře musí být posuvné a umístěné tak, aby měly své prahy co nejvýš. Ruční ovládání pro zavírání dveří z horní přepážkové paluby musí být umístěno mimo prostory obsahující strojní zařízení.

NOVÉ A STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B A NOVÉ LODĚ TŘÍD C A D:

Vodotěsné dveře musí být posuvné nebo závěsné nebo dveře rovnocenného typu. Uzávěr dveří upevněný jen šrouby a padací dveře, které se zavírají pádem nebo váhou pádu, nejsou přípustné.

STÁVAJÍCÍ LODĚ TŘÍDY B:

Posuvné dveře mohou být buď:

Prostředky ovládání jakýchkoli posuvných vodotěsných dveří, ať s motorovým pohonem nebo ručně, musí být u lodí, nakloněných na stranu o 15 ° v každém směru, schopny dveře uzavřít. Musí se také vzít v úvahu síly, které mohou působit na každé straně dveří, k čemuž může dojít, když voda proudí otvorem vystaveným hydrostatickému tlaku vody rovnajícímu se výšce vody nejméně 1 metr nad prahem na ose dveří.

Ovládání vodotěsných dveří včetně hydraulického potrubí a elektrických kabelů musí být co nejblíže k přepážce, ve které jsou dveře zasazeny, aby se minimalizovala pravděpodobnost, že se poškodí, když bude poškozena loď. Umístění vodotěsných dveří a jejich ovládání musí být takové, aby v případě, že loď utrpí poškození v rozmezí jedné pětiny šířky lodi měřené v pravém úhlu k ose na úrovni nejnižší vodorysky dělení, nebyla činnost vodotěsných dveří vzdálených od poškozené části lodi snížena.

Všechny posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem nebo ovládané ručně musí být vybaveny signalizačními prostředky, které na všech stanovištích s dálkovým ovládáním ukazují, jsou-li dveře otevřené nebo zavřené. Stanoviště s dálkovým ovládáním musí být jen na velitelském můstku, jak je to vyžadováno v odstavci.7.1.5 a na místě, kde se podle odstavce.7.1.4 vyžaduje ruční obsluha nad přepážkovou palubou.

Vodotěsné dveře, které nevyhovují odstavcům.5.1 až.5.5, musí být zavřeny před zahájením plavby a během plavby musí zůstat zavřeny; doba otevření těchto dveří v přístavu a zavření, než loď opustí přístav, se zaznamená do lodního deníku.

Ručně ovládané posuvné dveře se mohou pohybovat horizontálním nebo vertikálním směrem. Musí být umožněno ovládat mechanismus na samotných dveřích z každé strany a z přístupného místa nad přepážkovou palubou, a to otáčením klikou nebo jiným pohybem poskytujícím stejnou záruku bezpečnosti, který je schváleným typem. Při ručním ovládání nesmí doba potřebná k úplnému zavření dveří u lodí ve vzpřímené poloze přesáhnout 90 sekund.

Posuvné dveře poháněné motorem se mohou pohybovat horizontálním nebo vertikálním směrem. Ovládají-li se dveře motorovým pohonem z ústředního řízení, musí být ozubené soukolí uspořádáno tak, aby se dveře daly ovládat motorovým pohonem na nich samotných, a to z obou stran. Místní ovládací páky motorového pohonu musí být na obou stranách přepážky a uspořádány tak, aby osoby procházející dveřmi mohly držet obě páky v otevřené poloze, aniž by bylo možné náhodně spustit zavírací mechanismus do činnosti. Posuvné dveře poháněné motorem musí být vybaveny ručním ovládáním schopným činnosti na každé straně samotných dveří a z přístupného místa nad přepážkovou palubou, a to otáčením klikou nebo jiným pohybem poskytujícím stejnou záruku bezpečnosti, který je schváleným typem. Musí se provést opatření, aby zvukový signál upozornil, že dveře se začaly zavírat a aby zněl, dokud nejsou úplně zavřené. Kromě toho v prostorách s vysokým okolním hlukem se vyžaduje akustický signál doplněný přerušovaným vizuálním signálem na dveřích.

Každé posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem:

Elektrická energie pro posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem se musí dodávat z nouzového rozvaděče buď přímo, nebo za pomoci vyhrazené rozvodné desky umístěné nad přepážkovou palubou; jejich ovládání, indikační a poplašné obvody se musí napájet z nouzového rozvaděče buď přímo, nebo za pomoci vyhrazené rozvodné desky, která je umístěná nad přepážkovou palubou a musí být zabezpečeno automatické napájení z přechodného nouzového zdroje elektrické energie v případě závady na hlavním nebo nouzovém zdroji elektrické energie.

Posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem musí mít buď:

U systémů uvedených v odstavcích.7.3.1,.7.3.2 a.7.3.3 se musí provést tato opatření:

Zdroje energie pro vodotěsné posuvné dveře poháněné motorem musí být odděleny od jakéhokoli jiného zdroje energie. Jednotlivá závada na elektricky nebo hydraulicky poháněných systémech hydraulického ovladače nesmí znemožnit ruční ovládání jakýchkoli dveří.

Ovládací páky musí být k dispozici na každé straně přepážky v minimální výšce 1,6 metru nad podlahou a musí být uspořádány tak, aby osobám procházejícím dveřmi umožnily držet obě páky v otevřené poloze, aniž by bylo možné náhodně uvést zavírací mechanismus v činnost. Směr pohybu pák při otevírání a zavírání dveří musí být stejný jako pohyb dveří a musí být jasně vyznačen. Vyžaduje-li se jen jeden úkon pro zahájení pohybu uzavírání dveří, musí být hydraulické ovládací páky pro vodotěsné dveře v obytných prostorách umístěny tak, aby je děti nemohly uvádět v činnost, např. za výplňová dveřní křídla se zástrčkami nejméně 170 cm nad úrovní paluby.

Je-li to proveditelné, umístí se elektrické zařízení a komponenty vodotěsných dveří nad přepážkovou palubou a mimo nebezpečných oblastí a prostor.

Kryty elektrických komponentů umístěné nutně pod přepážkovou palubou musí poskytovat vhodnou ochranu proti průniku vody.

Elektrické obvody pohonu, ovládání, indikace a poplachu musí být chráněny proti poškození tak, aby závada na jednom obvodu dveří nezpůsobila závadu na jiném obvodu dveří. Krátké spojení nebo jiné vady v poplachových nebo indikačních obvodech dveří nesmí způsobit snížení motorového pohonu těchto dveří. Uspořádání musí být takové, aby prosakování vody do elektrického vybavení umístěného pod přepážkovou palubou nezpůsobilo otevření dveří.

Jednotlivá elektrická vada na motorovém pohonu nebo ovládacím systému posuvných vodotěsných dveří poháněných motorem nesmí způsobit otevření zavřených dveří. Dostupnost dodávky energie se musí neustále sledovat v bodě elektrického obvodu co nejblíže ke každému motoru, jak je vyžadováno odstavcem.7.3. Pokles v jakýchkoli dodávkách energie by měl spustit akustický a vizuální poplach na ústředním ovládacím panelu na velitelském můstku.

Ústřední ovládací panel na navigačním můstku musí mít hlavní vypínač „základního režimu“ se dvěma režimy řízení: režim „místního řízení“, který musí umožnit místní otevření všech dveří a po použití musí umožnit jejich zavření bez automatického zavírání a režim „zavření dveří“, který automaticky zavře každé otevřené dveře. Režim „zavření dveří“ musí umožnit místní otevření dveří a jejich automatické opětovné zavření spuštěním místního řídicího ústrojí. Hlavní vypínač „základního režimu“ musí být běžně v režimu „místního řízení“. Režim „zavření dveří“ se použije jen ve stavu nouze nebo pro účely zkoušek.

Ústřední ovládací panel na navigačním můstku musí být opatřen schématem znázorňujícím umístění všech dveří s vizuálními signály ukazujícími, jsou-li všechny dveře otevřené nebo zavřené. Červené světlo ukazuje, že dveře jsou naplno otevřené a zelené světlo ukazuje dveře úplně zavřené. Když se dveře zavírají dálkově, ukazuje červené světlo mezilehlé postavení blikáním. Indikační obvod musí být u všech dveří nezávislý na ovládacím obvodu.

Žádné dveře se nesmějí dát otevřít dálkově ze stanoviště ústředního ovládání.

Všechny vodotěsné dveře musí zůstat během plavby zavřené kromě případů, kdy mohou být během plavby otevřené, jak je to stanoveno v odstavcích 9.2 a 9.3. Vodotěsné dveře o šířce více než 1,2 metru přípustné podle odstavce 11 se mohou otevřít jen za okolností podrobně uvedených ve zmíněném odstavci. Všechny dveře otevřené v souladu s tímto odstavcem musí být připraveny k okamžitému zavření.

Vodotěsné dveře mohou být během plavby otevřené, aby se umožnil přechod cestujících nebo posádky, nebo když si práce v nejbližším okolí dveří vyžaduje jejich otevření. Dveře se musí okamžitě zavřít po dokončení přechodu dveřmi, nebo po splnění úkolu, který si vyžádal otevření dveří.

Některé vodotěsné dveře mohou zůstat během plavby otevřené, jen když se to bude považovat za naprosto nezbytné; když je stanoveno, že otevření dveří je nutné kvůli bezpečnosti a normální činnosti strojního zařízení lodi, nebo aby se cestujícím umožnil běžný, neomezený přístup do celého prostoru pro cestující. Správa státu vlajky to může stanovit jen po důkladném zvážení důsledků pro činnost a funkční schopnost lodi. Povolení, že vodotěsné dveře mohou tedy zůstat otevřené, musí být jasně uvedeno v údajích o stabilitě lodi a dveře musí být vždy připraveny k okamžitému zavření.

Je-li správa státu vlajky přesvědčena, že takové dveře jsou důležité, mohou být vodotěsné dveře vhodné konstrukce zasazeny do vodotěsných přepážek rozdělujících náklad mezi prostorami paluby. Tyto dveře mohou být výklopné, točivé nebo posuvné, ale nesmějí být ovládány dálkově. Musí být zasazeny co nejvýš a co nejdále od obšívky, ale jejich vnější svislé hrany se nesmějí v žádném případě nacházet ve vzdálenosti od obšívky, která je menší než jedna pětina šířky lodi měřená ve výši nejnižší vodorysky dělení v pravém úhlu k osové čáře.

Tyto dveře se musí zavřít před zahájením plavby a během plavby musí zůstat zavřené; doba otevření těchto dveří v přístavu a zavření, než loď opustí přístav, se zaznamená do lodního deníku. Budou-li kterékoli dveře během plavby přístupné, musí být vybaveny zařízením, které zamezí jejich neoprávněnému otevření. Když je navrženo tyto dveře zasadit, musí správa státu vlajky posoudit zvlášť jejich počet a uspořádání.

Snímací štíty na přepážkách nejsou přípustné kromě prostor strojního zařízení. Tyto štíty musí být vždy na místě, než loď opustí přístav, a nesmějí se během plavby sejmout kromě případu, kdy je to podle uvážení velitele lodi naléhavě nutné. Správa státu vlajky může povolit, aby byly maximálně jedny posuvné vodotěsné dveře poháněné motorem na každé příčné přepážce, větší než je uvedeno v odstavci.7.1.2, nahrazeny těmito snímacími štíty za předpokladu, že se tyto dveře zavřou, než loď opustí přístav a během plavby zůstanou zavřené až na případ, kdy je to podle uvážení velitele lodi naléhavě nutné. Tyto dveře nemusejí splňovat požadavky odstavce.7.1.4 týkající se úplného zavření za 90 sekund ručně ovládaným mechanismem. Doba otevření a zavření dveří, ať je loď na moři nebo v přístavu, se zaznamená do lodního deníku.

Toto pravidlo II-1/B-2/14 se uplatňuje na osobní lodě určené nebo upravené pro přepravu nákladních vozidel a doprovázejících pracovníků.

Nepřesáhne-li na těchto lodích celkový počet cestujících včetně osob doprovázejících vozidla N = 12 + A/25, kde A je celková palubní plocha (metrů čtverečních), která je k dispozici pro umístění nákladních vozidel a kde světlá výška na místě uložení a u vchodu do tohoto prostoru není menší než 4 metry, uplatňuje se u vodotěsných dveří pravidlo II-1/B-2/13 odstavec.10 s výjimkou toho, že dveře mohou být zasazeny v jakékoliv výšce na vodotěsných přepážkách rozdělujících nákladový prostor. Kromě toho se vyžadují signály na velitelském můstku, které automaticky ukazují zavření všech dveří a zajištění jejich uzávěru.

Uplatňuje-li se tato kapitola na tuto loď, bere se N jako maximální počet cestujících, pro něž bylo lodi vydáno osvědčení v souladu s tímto pravidlem II-1/B-2/14.

Počet otvorů v obšívce se musí snížit na minimum slučitelné s konstrukcí a náležitou činností lodi.

Uspořádání a účinnost prostředků pro zavírání každého otvoru v obšívce musí odpovídat zamýšlenému účelu a místu, kde se nacházejí.

Podle požadavků platné Mezinárodní úmluvy o nákladové značce nesmí být kruhová lodní okna zasazena na takové místo, kde je jejich spodní hrana pod čarou vedenou souběžně s přepážkovou palubou na boku a která mají nejnižší bod 2,5 % šířky lodě nad nejnižší vodoryskou dělení nebo 500 mm, podle toho, která hodnota je větší.

Všechna kruhová lodní okna, jejichž spodní okraje jsou pod ponorovou mezí, musí být takové konstrukce, aby je bez souhlasu velitele lodi nemohla jakákoliv osoba otevřít.

Jsou-li v mezipalubí spodní okraje jakéhokoli z kruhových lodních oken uvedených v odstavci.2.3 níž než čára vedená souběžně s přepážkovou palubou na boku a mají nejnižší bod 1,4 metru plus 2,5 % šířky lodě nad vodou, když loď vyplouvá z jakéhokoli přístavu, musí být všechna kruhová lodní okna v mezipalubí vodotěsně zavřena a zamčena, než loď opustí přístav, a nesmí se otevřít, než loď dopluje do dalšího přístavu. Při uplatňování tohoto odstavce lze případně udělat příslušnou odchylku u sladké vody.

Kruhová lodní okna a jejich pevně zasklené části, které nejsou během plavby přístupné, musí být zavřená a zajištěná, než loď opustí přístav.

Počet palubních odtoků, sanitárních výpustí a jiných podobných otvorů v obšívce se musí snížit na minimum buď tak, že každý odpadový otvor bude sloužit pro co nejvíc odpadových a jiných trubek, nebo jakýmkoli jiným uspokojivým způsobem.

Všechny vpusti a výpusti v obšívce musí být nainstalovány s účelným a přístupným uspořádáním, aby se zamezilo náhodnému proniknutí vody do lodi.

S výhradou požadavků platné Mezinárodní úmluvy o nákladové značce a není-li v odstavci.5 stanoveno jinak, musí být každá jednotlivá výpust vedoucí obšívkou z prostor pod ponorovou mezí vybavená buď automatickou zpětnou klapkou s bezpečnými prostředky jejího zavírání z horní přepážkové paluby, nebo dvěma automatickými zpětnými klapkami bez bezpečných prostředků zavírání, pokud se vnitřní ventil nachází nad nejnižší vodoryskou dělení a je vždy přístupný pro zkoušení za provozních podmínek.

Tam, kde je namontován ventil s bezpečnými prostředky zavírání, musí být ovládací stanoviště nad přepážkovou palubou vždy pohotově přístupná a musí být poskytnuty prostředky signalizující, je-li ventil otevřen nebo zavřen.

Požadavky platné Mezinárodní úmluvy o nákladové značce se uplatňují na výpusti vedoucí přes obšívku z prostor pod ponorovou mezí.

Hlavní a pomocné přívody a odtoky vody v prostorách strojního zařízení související s jeho činností musí být vybaveny snadno dostupnými ventily mezi trubkami a obšívkou nebo mezi trubkami a uzavíracími prostory dna připevněnými na obšívku. Ventily se mohou ovládat z místa a musí být vybaveny indikátory uvádějícími, jsou-li otevřené nebo zavřené.

NOVÉ LODĚ TŘÍD B, C A D:

Všechny armatury na obšívce a ventily vyžadované tímto pravidlem II-1/B-2/15 musí být z oceli, bronzu nebo jiného schváleného tvárného materiálu. Ventily z běžné litiny nebo podobného materiálu nejsou přijatelné. Všechny trubky, kterých se toto pravidlo II-1/B-2/15 týká, musí být z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu, aby vyhověly správě státu vlajky.

Lodní můstek a nákladová postranní vrata pod ponorovou mezí musí být dostatečně silné. Musí být bezpečně zavřené a vodotěsně zajištěné, než loď opustí přístav, a během plavby musí zůstat zavřené.

Tato vrata nesmějí být v žádném případě umístěna tak, aby byl jejich nejnižší bod pod nejnižší vodoryskou dělení.

Musí být provedena všechna účelná a schůdná opatření, aby se omezil přístup a rozšíření vody nad přepážkovou palubou. Tato opatření mohou zahrnovat částečné přepážky nebo rámová žebra. Jsou-li částečné přepážky a rámová žebra umístěny na přepážkové palubě nad hlavními dělicími přepážkami nebo v jejich bezprostřední blízkosti, musí být vodotěsně spojeny s obšívkou a přepážkovou palubou, aby se omezilo protékání vody podél paluby, když je loď nakloněná na stranu a poškozená. Není-li částečná vodotěsná přepážka vyrovnaná se spodní přepážkou, musí být mezilehlá přepážková paluba provedena jako spolehlivě vodotěsná.

Přepážková paluba nebo paluba nad ní musí být vodotěsná. Všechny otvory v otevřené palubě musí být dostatečně vysoké a pevné a musí být vybaveny spolehlivými prostředky pro jejich rychlé vodotěsné uzavření. Musí být připraveny bouřkové otvory, otevřená zábradlí a palubní odtoky, aby se voda z otevřené paluby rychle odstranila za všech povětrnostních podmínek.

Na stávajících lodích třídy B musí otevřené konce vzduchových potrubí ukončených v nástavbě být nejméně 1 metr nad vodoryskou, když se loď naklání na stranu v úhlu 15 °, nebo v maximálním úhlu náklonu lodi na stranu během přechodných etap zaplavení určeného přímým výpočtem, podle toho, která z hodnot je větší. Vzduchová potrubí z jiných nádrží než nádrží na naftu mohou vést přes bok nástavby. Tímto odstavcem nejsou dotčena ustanovení Mezinárodní úmluvy o nákladové značce v platném znění.

Kruhová lodní okna, průchody, nákladová vrata a jiné prostředky zavírání otvorů v obšívce nad ponorovou mezí musí být účelně zkonstruovány a postaveny a musí být dostatečně pevné s ohledem na prostory, v nichž jsou umístěny a jejich polohu ve vztahu k nejnižší vodorysce dělení.

Všechna kruhová lodní okna pod první palubou nad přepážkovou palubou musí být vybavena bezpečným vnitřním pevným zasklením uspořádaným tak, aby se dala snadno a spolehlivě zavřít a vodotěsně zajistit.

Následující dveře umístěné nad ponorovou mezí musí být zavřené a zamčené, než loď zahájí jakoukoli plavbu, a musí zůstat zavřené a zamčené, dokud se loď nedostane na další kotviště:

Bez ohledu na požadavky odstavců.1.1 a.1.4 může správa státu vlajky připustit, aby konkrétní dveře zůstaly dle uvážení velitele lodi otevřené, je-li to nutné pro činnost lodi nebo naloďování a vyloďování cestujících, když je loď bezpečně zakotvena a pokud není narušena bezpečnost lodi.

Velitel lodi musí zajistit, aby se používal účinný systém kontroly a hlášení o zavírání a otevírání dveří uvedené v odstavci.1.

Než loď zahájí jakoukoli plavbu, musí velitel lodi zajistit, aby byl udělán zápis do lodního deníku, jak je to vyžadováno pravidlem II-1/B-2/22, a to o době posledního zavření dveří uvedeného v odstavci 1 a o době otevření jednotlivých dveří podle odstavce.2.

S výhradou pododstavců.1.2 a.1.3 musí všechny přístupy vedoucí do prostor pod přepážkovou palubou mít nejnižší bod nejméně 2,5 metru nad přepážkovou palubou;

jsou-li zabudovány rampy pro vozidla umožňující přístup do prostor pod přepážkovou palubou, musí se jejich otvory dát vodotěsně zavřít, aby se zamezilo průniku vody dospod a musí mít poplašné a signalizační zařízení spojené s velitelským můstkem;

správa státu vlajky může povolit zabudování jednotlivých přístupů do prostor pod přepážkovou palubou, pokud jsou nutné pro náležitou činnost lodi, např. pohyb strojů a zásob s výhradou, že tyto přístupy musí být vodotěsné a musí mít poplašné a signalizační zařízení spojené s velitelským můstkem;

přístupy uvedené v pododstavcích.1.2 a.1.3 musí být zavřené, než loď opustí kotviště v jakékoli plavbě a musí zůstat zavřené, dokud loď nedopluje na další kotviště;

velitel lodi musí zabezpečit, aby se používal účinný systém kontroly a hlášení o zavření a otevření přístupů uvedených v pododstavcích.1.2 a.1.3, a

než loď opustí kotviště v jakékoli plavbě, musí velitel lodi zabezpečit, aby byl do lodního deníku udělán zápis o době posledního zavření přístupů uvedených v pododstavcích.1.2 a.1.3, jak je to vyžadováno pravidlem II-1/B-2/22;

nové osobní lodě typu ro-ro třídy C o délce méně než 40 metrů a nové osobní lodě typu ro-ro třídy D mohou namísto odstavců.1.1 až.1.6 vyhovovat odstavcům.2.1 až.2.3, pokud výška jícnového silu je přinejmenším 600 mm na otevřených nákladních palubách typu ro-ro a přinejmenším 380 mm na uzavřených nákladních palubách typu ro-ro.

Všechny přístupy z paluby typu ro-ro, které vedou do prostor pod přepážkovou palubou, musí být vodotěsné a na velitelském můstku musí být prostředky ukazující, je-li přístup otevřen nebo zavřen;

všechny tyto přístupy musí být zavřeny, než loď opustí kotviště k jakékoli plavbě, a musí zůstat zavřené, dokud loď nedopluje do dalšího kotviště;

bez ohledu na požadavky pododstavce.2.2 může správa státu vlajky povolit, aby některé přístupy byly během plavby otevřené, ale jen po dobu dostatečnou k umožnění přechodu, a případně pro základní provoz lodi.

Všechny příčné a podélné přepážky, které přicházejí v úvahu, že spolehlivě zamezí, aby se mořská voda nahromadila na palubě typu ro-ro, musí být zasazeny a zajištěny, než loď opustí kotviště a zůstat na místě a zajištěny, dokud loď nedopluje do dalšího kotviště.

Bez ohledu na požadavky odstavce.1 může správa státu vlajky povolit, aby některé přístupy na těchto přepážkách byly během plavby otevřené, ale jen po dobu dostatečnou k umožnění přechodu a případně pro základní práci lodě.

Každá osobní loď musí být po dostavbě přezkoušena na náklon a musí být stanoveny hodnoty její stability. Velitel lodi musí obdržet takové údaje schválené správou státu vlajky, které jsou nutné k tomu, aby na základě rychlého a jednoduchého postupu získal přesný návod, co se týče stability lodi za různých provozních podmínek.

Jsou-li na lodi provedeny jakékoli změny, které se věcně dotýkají údajů o stabilitě poskytnutých veliteli, musí být poskytnuty doplňující údaje o stabilitě. Je-li třeba, musí se udělat nová zkouška lodi na náklon.

V pravidelných intervalech nepřekračujících pět let se musí uskutečnit kontrola stavu prázdné lodi, aby se ověřily všechny změny hmotnostního výtlaku prázdné lodi a její podélné těžiště hmotnosti. Loď musí být přezkoušena na náklon vždy, když se ve srovnání se schválenými údaji o stabilitě zjistí nebo předpokládá odchylka od hmotnostního výtlaku lodě překračující 2 % nebo odchylka podélného těžiště překračující 1 % délky lodě.

Správa státu vlajky může povolit, aby se upustilo od zkoušky jednotlivé lodi na náklon, pokud budou k dispozici základní údaje o stabilitě ze zkoušky sesterské lodi na náklon a správě státu vlajky bude vyhověno v tom, že z těchto základních údajů lze získat spolehlivé údaje o stabilitě lodi, u níž bylo od zkoušky upuštěno. Viz oběžník MSC/1158.

Pokud není test na přesný náklon praktický, určí se výtlak prázdné lodi a těžiště za pomoci kontroly stavu prázdné lodi a přesným výpočtem. Viz informace obsažené v pravidle 2.7 předpisu IMO HSC 2000.

Na velitelském můstku musí být indikátory pro všechny dveře obšívky, nákladové dveře a jiné uzávěry, které když zůstanou otevřené nebo nejsou náležitě zajištěné, mohou vést k zaplavení prostoru zvláštní kategorie nebo nákladového prostoru typu ro-ro. Signalizační systém musí být konstruován na základě zásady, že musí být bezpečný proti výpadku a vizuálním signálem musí upozorňovat, že dveře nebo uzavírací mechanismy nejsou úplně zavřené, nebo že jakékoli ze zajišťovacích zařízení není na místě a úplně zamčené a akustickým signálem musí upozorňovat, že se tyto dveře nebo uzávěry otevřely, nebo že zajišťovací zařízení není zajištěno. Indikační panel na velitelském můstku musí být vybaven režimem volby funkce „přístav/plavba na moři“ uspořádaným tak, aby na velitelském můstku zněl akustický signál, opouští-li loď přístav s nezavřenými dveřmi na přídi, vnitřními dveřmi, rampou na zádi nebo jakýmikoli jinými dveřmi obšívky, nebo když jakékoli zavírací zařízení není ve správné poloze. Dodávka energie do signalizačního systému musí být nezávislá na dodávce pro ovládání a zajištění dveří. Signalizační systémy schválené správou státu vlajky instalované na palubě stávajících lodí se nemusejí měnit.

Musí být zabudován dohled za pomoci televize a systém hlášení prosakování vody, aby velitelskému můstku a řídící stanici strojního zařízení poskytl údaje o každém prosakování přes vnitřní a vnější dveře na přídi, dveře na zádi nebo jakékoli jiné dveře obšívky, které může vést k zaplavení prostor zvláštní kategorie nebo nákladových prostor typu ro-ro.

Prostory zvláštní kategorie nebo nákladové prostory typu ro-ro se musí nepřetržitě hlídat nebo sledovat účinnými prostředky, jako je dohled za pomoci televize tak, aby mohl být zjištěn každý pohyb vozidel za nepříznivých povětrnostních podmínek a neoprávněný přístup cestujících k nim během plavby lodi.

Na palubě musí být vedeny a vyvěšeny na příslušných místech dokumentované provozní postupy pro zavírání a zajištění všech dveří v obšívce, nákladových dveří a jiných uzavíracích zařízení, které mohou vést k zaplavení prostor zvláštní kategorie nebo nákladových prostor typu ro-ro, zůstanou-li otevřené, nebo nejsou-li náležitě zajištěny.

Každý týden se koná výcvik v ovládání vodotěsných dveří, kruhových lodních oken, ventilů a uzavíracích mechanismů palubních odtoků.

Všechny vodotěsné dveře v příčných přepážkách používané na moři musí být denně v činnosti.

Vodotěsné dveře a jejich mechanismy a indikátory, všechny ventily, jejichž uzavření je nutné, aby oddíly byly vodotěsné, a všechny ventily, jejichž činnost je nezbytná na zařízení pro příčné vyrovnání v případě poškození lodi, se musí na moři pravidelně nejméně jednou týdně kontrolovat.

Tyto ventily, dveře a mechanismy musí být vhodně označeny, aby byly náležitě používány a poskytovaly maximální bezpečnost.

Závěsné dveře, snímací štíty, kruhová lodní okna, lodní můstky, nákladové a jiné otvory, u nichž příslušná pravidla vyžadují, aby během plavby zůstaly zavřené, se musí zavřít, než loď opustí přístav. Doba uzavření a doba otevření (pokud to příslušná pravidla povolují) musí být zaznamenána v lodním deníku.

V lodním deníku se zaznamená výcvik a kontrola vyžadovaná pravidlem II-1/B-2/21 s výslovným zápisem všech závad, které mohou být zjištěny.

Vnější paluby, na něž mají přístup cestující a na nichž není hrazení paluby odpovídající výšky, musí být opatřeny zábradlím o výšce minimálně 1 100 mm nad palubou takového provedení a konstrukce, které by zabránily cestujícím na ně šplhat a spadnout z paluby.

Schody a podesty na takových vnějších palubách musí být opatřeny zábradlím odpovídající konstrukce.

Strojní zařízení, kotle a jiné tlakové nádrže, jejich potrubní síť a vybavení musí být nainstalovány a chráněny tak, aby se snížilo na minimum jakékoli nebezpečí pro osoby na palubě, přičemž náležitou pozornost je nutné věnovat pohyblivým částem, horkým povrchům a jiným rizikům.

Musí být poskytnuty prostředky zajišťující udržení nebo obnovení normální činnosti hnacího strojního zařízení, a to i když jedno základní pomocné zařízení bude vyřazeno z provozu.

Musí být poskytnuty prostředky zajišťující, že strojní zařízení na úplně havarované lodi bude možné uvést do provozu bez vnější pomoci.

Hlavní pohonné stroje a všechna pomocná strojní zařízení důležitá pro pohon a bezpečnost lodi musí být zkonstruována tak, aby po jejich instalaci na lodi pracovala, když je loď vzpřímená a když je nakloněná v jakémkoli úhlu náklonu do 15 ° včetně na libovolnou stranu za statických podmínek a v úhlu 22,5 ° na libovolnou stranu za dynamických podmínek (kolébání) a když je současně dynamicky nakloněná na bok o 7,5 ° na přídi nebo na zádi (podélné kymácení).

Musí být k dispozici prostředky, které v případě nebezpečí zastaví pohonné stroje a lodní šroub z příslušných stanovišť mimo strojovnu/prostor řízení strojního zařízení, např. volná paluba nebo kormidelna.

Umístění a uspořádání potrubí pro zásobování palivem, usazovacích nádrží a nádrží na mazací olej musí být takové, aby poškození trubky nevedlo přímo k nebezpečí proniknutí mořské vody nebo dešťové vody. Na každé lodi s kapacitou nejméně 8 hodin pro lodě třídy B a nejméně 4 hodiny pro lodě tříd C a D při maximálním trvalém výkonu hnací jednotky a normálním pracovním zařízení na moři generátorové jednotky musí být zajištěny dvě servisní palivové nádrže pro každý typ používaného paliva na palubě nezbytného pro pohon a životně důležité funkce nebo odpovídající uspořádání.

Spalovací motory s průměrem válce 200 mm nebo klikovou skříní o obsahu nejméně 0,6 m3 musí být na klikové skříni opatřeny pojistnými ventily vhodného typu proti přetlaku s dostatečným prostorem pro odvzdušnění. Pojistné ventily musí být uspořádány, nebo vybaveny prostředky k zajištění toho, že jejich vypouštění je nasměrováno tak, aby se minimalizovala možnost zranění pracovníků.

Musí být k dispozici účinný systém stokového čerpání schopný odčerpávat a odvodňovat jakékoli jiné vodotěsné oddíly kromě prostor trvale vyčleněných pro přepravu sladké vody, vodní přítěže, nafty nebo kapalného nákladu a vybavený dalšími účinnými prostředky čerpání za všech možných podmínek. Musí být k dispozici účinné prostředky pro odvodnění izolovaných podpalubí.

Sanitární a balastová čerpadla a čerpadla pro všeobecné použití mohou být uznána jako nezávislá stoková čerpadla se strojním pohonem, jsou-li vybavena potřebným připojením na stokový čerpací systém.

Všechny stokové trubky používané v nádržích pro skladování paliva nebo pod nimi, v kotlích nebo prostorách strojního zařízení včetně prostor, v nichž se nacházejí olejové usazovací nádrže nebo palivová čerpadla, musí být z oceli nebo jiného vhodného materiálu.

Systém stokových a balastových čerpadel musí být uspořádán tak, aby se zamezilo možnosti průniku vody z moře a prostor vodní přítěže do nákladových prostor a prostor strojního zařízení nebo z jednoho oddílu do druhého. Musí se provést opatření, aby se zamezilo tomu, aby kterýkoli hluboký zásobník propojený s outorem a přítěží byl neúmyslně zatopen z moře, když obsahuje náklad, nebo aby byl vyprázdněn stokovým čerpadlem, když obsahuje vodní přítěž.

Všechny rozvodné skříně a ručně ovládané ventily stokových čerpadel lodi musí být v poloze, která je za normálních okolností přístupná.

Musí se provést opatření pro odvodnění uzavřených nákladových prostor umístěných na přepážkové palubě.

Je-li volný bok k přepážkové palubě takový, že hrana paluby je ponořená, když se loď nakloní na stranu o více než 5 °, musí se uskutečnit odvodnění přes dostatečný počet palubních odtoků vhodné velikosti přímo přes palubu uspořádaných v souladu s požadavky pravidla II-1/B-2/15.

Je-li volný bok takový, že hrana paluby je ponořená, když se loď nakloní na stranu o 5° nebo méně, musí se odvodnění uzavřeného nákladového prostoru na přepážkové palubě odvést do vhodného prostoru nebo prostor odpovídající jímavosti, který má signál vysokého stavu vody a je vybaven vhodným zařízením pro odvodnění přes palubu. Kromě toho se musí zabezpečit, aby:

Odvodnění z paluby typu ro-ro a palub s vozidly musí mít dostatečnou kapacitu, aby byly palubní odtoky, mycí otvory atd. na pravém a levém boku lodi schopné zvládnout množství vody z deště a požárních stříkaček s přihlédnutím ke stavu náklonu a vyvažování lodi.

Jsou-li k dispozici automatický postřikovací systém a hydranty, musí mít haly pro cestující a posádku odpovídající počet palubních odtoků schopných zvládnout množství vody z hašení požáru pokojovými sprchovými hlavicemi a proud vody ze dvou požárních hadic. Palubní odtoky musí být umístěny na místech s největším účinkem, např. v každém rohu.

Systém stokového čerpání vyžadovaný pododstavcem.1.1 musí být schopen pracovat za všech možných podmínek po nehodě, ať je loď vzpřímená nebo nakloněná. Za tímto účelem musí být obecně nainstalována sací potrubí v stokovém prostoru lodi kromě oddílů blízkých konci lodě, kde jedno sací potrubí je dostačující. V oddílech neobvyklého tvaru se může vyžadovat doplňující sací potrubí. Musí se provést opatření, aby se voda v oddílu mohla dostat k odsávacímu potrubí.

Je-li to možné, musí být stoková čerpadla se strojním pohonem umístěna ve zvláštních vodotěsných oddílech a uspořádaná nebo situovaná tak, aby tyto oddíly nebyly zaplaveny při stejném poškození. Je-li hlavní hnací strojní zařízení, pomocné strojní zařízení a kotle ve dvou nebo více vodotěsných oddílech, čerpadla, která jsou k dispozici pro čerpání z prostoru dna lodi, musí být rozdělena podle možnosti po všech těchto oddílech.

S výjimkou doplňujících čerpadel, která se mohou dát jen pro oddíl kolizního prostoru, musí být každé požadované stokové čerpadlo uspořádáno tak, aby odčerpalo vodu z každého prostoru, u něhož se podle pododstavce.1.1 vyžaduje odvodnění.

Každé stokové čerpadlo se strojním pohonem musí být schopné čerpat vodu o rychlosti minimálně 2 m/s přes předepsané hlavní stokové potrubí. Nezávislá stoková čerpadla se strojním pohonem umístěná v prostorách strojovny musí mít přímé odsávání z těchto prostor, v každém jednotlivém prostoru se však vyžadují jen dvě sací potrubí. Jsou-li dvě nebo více sacích potrubí, musí být alespoň jedno na každém boku lodi. Přímá sací potrubí musí být vhodně rozmístěna a v prostorech strojovny nesmí mít průměr menší, než se vyžaduje pro hlavní odvodňovací potrubí.

Kromě toho musí k přímému stokovému sacímu potrubí nebo sacímu potrubí vyžadovanému pododstavcem.2.4 vést přímé nouzové stokové sací potrubí se zpětnou klapkou od největšího nezávislého čerpadla se strojním pohonem k odvodňovací úrovni prostor strojního zařízení; sací potrubí musí mít stejný průměr jako hlavní vpusť do používaných čerpadel.

Vřetena vtoků mořské vody a přímé sací ventily musí být dostatečně vysoko nad podlahou strojovny.

Všechna stoková sací potrubí až do napojení na čerpadla musí být nezávislá na jiných potrubích.

Průměr „d“ hlavních a vedlejších sacích trubek se počítá podle následujících vzorců. Skutečný vnitřní průměr se však může zaokrouhlit k nejbližšímu standardnímu rozměru přijatelnému pro správu státu vlajky:

hlavní odvodňovací potrubí:

vedlejší odvodňovací potrubí mezi sběrači a sacími potrubími:

kde:

Musí být provedena opatření, aby se zamezilo zaplavení oddílu, kterým vede sací trubka v případě, že je trubka přerušená nebo jinak poškozená kolizí nebo praskla v jiném oddíle. Za tímto účelem tam, kde se trubka v jakékoli části nachází blíž k boku lodi než je jedna pětina šířky lodi (měřeno v pravém úhlu k osové čáře ve výšce nejnižší vodorysky dělení), nebo je ve skříňovém kýlu, musí být v příslušném oddíle na trubce s volným koncem namontována zpětná klapka.

Rozdělovače, kohouty a ventily stokového čerpacího systému musí být uspořádány tak, aby jedno ze stokových čerpadel mohlo v případě zaplavení čerpat vodu z kteréhokoli oddílu; kromě toho poškození čerpadla nebo jeho trubky napojené na hlavní potrubí v prostoru dna, když se obě nacházejí ve vzdálenosti jedné pětiny šířky lodi od obšívky, nesmí vyřadit systém stokového čerpání z provozu. Je-li jen jedna síť trubek společná pro všechna čerpadla, musí se potřebné ventily pro obsluhu odvodňovacího potrubí dát ovládat z horní přepážkové paluby. Je-li kromě hlavního stokového čerpacího systému k dispozici nouzový stokový čerpací systém, musí být nezávislý na hlavním systému a uspořádán tak, aby čerpadlo bylo schopné pracovat na každém oddíle při zaplavení, jak je uvedeno v odstavci.2.1; v tomto případě musí být z horní přepážkové paluby ovladatelné pouze ventily nutné pro práci nouzového systému.

Všechny kohouty a ventily uvedené v odstavci.2.10, které lze ovládat z horní přepážkové paluby, musí mít ovládací prvky na místě jejich činnosti zřetelně označeny a musí mít k dispozici prostředky pro signalizaci, zda jsou otevřené nebo zavřené.

Musí se zajistit dostatečný výkon pro zpětný chod, aby bylo zabezpečeno náležité řízení lodi za všech normálních okolností.

Musí být prokázána a zaznamenána schopnost strojního zařízení obrátit směr náporu šroubu za přiměřeně krátkou dobu a uvést loď do klidu z nejvyšší provozní rychlosti při ujetí rozumné vzdálenosti.

Brzdné doby, kurzy a vzdálenosti zaznamenané při zkouškách a výsledky zkoušek s cílem stanovit schopnost lodi s více šrouby plout a manévrovat s jedním nebo více šrouby neschopnými provozu, musí být na palubě k dispozici pro velitele lodi nebo pověřené pracovníky.

Každá loď musí být vybavena účinným hlavním a vedlejším kormidelním zařízením. Hlavní kormidelní zařízení a pomocné kormidelní zařízení musí být uspořádáno tak, aby závada na jednom z nich nezpůsobila, že druhé nebude schopné provozu.

Je-li namontováno hlavní kormidelní zařízení a kormidelní peň, musí:

Je-li namontováno pomocné kormidelní zařízení, musí:

Kormidelní pohonné jednotky musí být:

Obsahuje-li hlavní kormidelní zařízení dvě nebo více hnacích jednotek, nemusí být vybaveno pomocným kormidelním zařízením, pokud:

Ovládání kormidelního zařízení se uskutečňuje:

Každý ovládací systém hlavního a pomocného kormidelního zařízení operující z velitelského můstku musí splňovat tyto podmínky:

Elektrické silové obvody a ovládací systémy kormidelního zařízení s jejich komponenty, kabely a trubky vyžadované tímto pravidlem II-1/C/6 a pravidlem II-1/C/7 musí být pokud možno oddělené po celé své délce.

Mezi velitelským můstkem a prostorem kormidelního stroje musí být k dispozici prostředky komunikace.

Vychýlení kormidla (kormidel) musí:

Hydraulicky ovládané kormidelní zařízení musí být vybaveno takto:

Prostory kormidelního stroje musí být:

Na velitelském můstku a na vhodném místě ovládání strojovny musí být namontovány prostředky ukazující, že motory elektrického a elektrohydraulického kormidelního zařízení jsou v činnosti.

Každé elektrické nebo elektrohydraulické kormidelní zařízení, které sestává z jedné nebo více pohonných jednotek, musí být zásobováno nejméně dvěma uzavřenými obvody napájenými přímo z hlavního rozvaděče; jeden z těchto obvodů však může být napájen z nouzového rozvaděče. Pomocné elektrické nebo elektrohydraulické kormidelní zařízení, které je hlavním elektrickým nebo elektrohydraulickým kormidelním zařízením, může být napojeno na jeden z obvodů zásobujících toto hlavní kormidelní zařízení. Obvody napájející elektrické nebo elektrohydraulické kormidelní zařízení musí mít přiměřený jmenovitý výkon pro napájení všech motorů, které mohou být na něj souběžně napojeny a u nichž se vyžaduje, aby pracovaly souběžně.

Elektrické a elektrohydraulické obvody a motory kormidelního zařízení musí být opatřeny jištěním proti zkratu a signálem přetížení. Ochrana proti nadproudu včetně rozběhového proudu, je-li nainstalována, musí být nejméně dvojnásobná, než je proud při plném zatížení takto chráněného motoru nebo obvodu, a musí umožnit průchod příslušného rozběhového proudu.

Není-li pomocné kormidelní zařízení, které musí mít podle pododstavce.3.3 pravidla II-1/C/6 motorový pohon, poháněno elektrickou energií, nebo je poháněno elektrickým motorem určeným především pro jiné účely, lze hlavní kormidelní zařízení napájet jedním obvodem z hlavního rozvaděče. Je-li tento elektrický motor, který je určen především pro jiné účely, k dispozici pro pohon tohoto pomocného kormidelního zařízení, může správa státu vlajky upustit od požadavků odstavce.3, bude-li zařízení spolu s požadavky odstavce.4 pravidla II-1/C/6 platné pro pomocné kormidelní zařízení považovat za dostačující.

Hlavní a pomocné strojní zařízení důležité pro pohon a bezpečnost lodě musí být vybaveno účinnými prostředky ke svému provozu a ovládání.

Je-li k dispozici dálkové ovládání pohonných strojů z velitelského můstku a prostory strojovny mají být obsazeny pracovníky, uplatňuje se toto:

Je-li hlavní hnací a související strojní zařízení, včetně hlavního zdroje dodávky elektrické energie, vybaveno různými stupni automatického a dálkového ovládání a trvale se ručně řídí z kontrolní místnosti, musí být zařízení a ovládání zkonstruováno, vybaveno a namontováno tak, aby činnost strojů byla stejně bezpečná a účinná, jako kdyby byla řízena přímo; pro tento účel se musí uplatnit příslušná pravidla II-1/E/1 až II-1/E/5. Zvláštní pozornost se musí věnovat ochraně těchto prostor před požárem a zaplavením.

Automatické startovací, provozní a ovládací systémy musí obecně zahrnovat zařízení pro ruční přepínání automatického ovládání. Závada na kterékoli části těchto systémů nesmí bránit použití ručního přepínání.

Hlavní a pomocné strojní zařízení důležité pro pohon, řízení a bezpečnost lodi musí být vybaveno účinnými prostředky pro jeho provoz a řízení. Všechny ovládací systémy nezbytné pro pohon, řízení a bezpečnost lodi musí být nezávislé nebo konstruované tak, aby porucha jednoho systému nesnížila výkon jiného systému.

Je-li k dispozici dálkové ovládání pohonných strojů z velitelského můstku a prostory strojovny mají být obsazeny pracovníky, uplatňuje se toto:

Je-li hlavní hnací a související strojní zařízení, včetně hlavního zdroje dodávky elektrické energie, vybaveno různými stupni automatického a dálkového ovládání a trvale se ručně řídí z kontrolní místnosti, musí být zařízení a ovládání zkonstruováno, vybaveno a namontováno tak, aby činnost strojů byla stejně bezpečná a účinná, jako kdyby byla řízena přímo; pro tento účel se musí uplatnit příslušná pravidla II-1/E/1 až II-1/E/5. Zvláštní pozornost se musí věnovat ochraně těchto prostor před požárem a zaplavením.

Automatické startovací, provozní a ovládací systémy musí obecně zahrnovat zařízení pro ruční přepínání automatického ovládání. Závada na kterékoli části těchto systémů nesmí bránit použití ručního přepínání.

Automatické systémy na nových lodích tříd B, C a D postavených dne 1. ledna 2012 nebo později musí být zkonstruovány způsobem, který zajistí, aby důstojník strážní navigační služby včas obdržel varování o hrozícím nebo bezprostředním zpomalení nebo zastavení chodu pohonného systému tak, aby mohl posoudit navigační okolnosti ve stavu nouze. Systémy musí zejména řídit a monitorovat chod, podávat o něm zprávu a varování a provést bezpečností opatření za účelem zpomalení nebo zastavení chodu, a zároveň poskytnout důstojníku strážní navigační služby příležitost manuálně zasáhnout, s výjimkou případů, kdy manuální zásah během krátké doby povede k úplnému selhání motoru a/nebo hnacího zařízení, například v případě nadměrné rychlosti.

Každá parní trubka a na ní napojené zařízení, kterým může procházet pára, musí být zkonstruováno, postaveno a namontováno tak, aby odolalo maximálním provozním zatížením, kterým může být vystaveno.

Musí být k dispozici prostředky pro odvodnění každé parní trubky, v níž se může jinak vyskytnout působení nebezpečného vodního rázu.

Může-li parní trubka nebo zařízení dostávat páru z kteréhokoli zdroje o vyšším tlaku, než pro který je konstruována, musí být vybavena vhodným redukčním ventilem, pojistným ventilem a tlakoměrem.

Musí být k dispozici prostředky pro zamezení nadměrného tlaku v jakékoli části systému tlakového vzduchu a kdekoli mohou být pláště válce s vodním chlazením nebo skříně vzduchového kompresoru a chladiče vystaveny nebezpečnému přetlaku, protože se k nim dostává tlakový vzduch z jeho netěsnících částí. Všechny systémy musí být vybaveny vhodnými pojistnými ventily.

Hlavní startovací vzduchová zařízení pro hlavní hnací motory s vnitřním spalováním musí být náležitě chráněny před účinky zpětného zážehu a vnitřního výbuchu ve startovacích vzduchových trubkách.

Všechny výstupní trubky ze startovacích vzduchových kompresorů musí vést přímo do startovacích zásobníků na stlačený vzduch a všechny rozběhové trubky ze všech zásobníků stlačeného vzduchu k hlavním a pomocným motorům musí být úplně odděleny od systému výstupních trubek kompresoru.

Musí se provést opatření, aby se vnikání oleje do systémů tlakového vzduchu snížilo na minimum a tyto systémy bylo možné vypouštět.

Osobní a nákladní výtahy musí z hlediska rozměrů, prostorového uspořádání, počtu cestujících a/nebo množství zboží vyhovovat předpisům, které stanoví správa státu vlajky v každém jednotlivém případě nebo pro každý typ zařízení.

Montážní výkresy a pokyny pro údržbu včetně předpisů pro pravidelné prohlídky musí schválit správa státu vlajky, která zkontroluje a schválí zařízení před jeho uvedením do provozu.

Správa státu vlajky vydá po schválení osvědčení, které musí být uloženo na palubě.

Správa státu vlajky může povolit, aby pravidelné prohlídky uskutečňoval odborník pověřený správou nebo uznaná organizace.

Elektrická zařízení musí být taková, aby

Správa státu vlajky musí provést příslušné kroky, aby zajistila jednotnost v zavádění a uplatňování této části, co se týče elektrických zařízení ( 7 ).

Nové lodě tříd C a D, na nichž je elektrická energie pouze pro udržování pomocných zařízení nutných pro bezpečnost lodi, a nové lodě tříd B, na nichž je elektrická energie pouze pro udržování pomocných zařízení nutných pro bezpečnost a pohon lodi, musí být vybaveny dvěma nebo více generátorovými soustrojími s takovým výkonem, aby výše uvedená zařízení mohla pracovat, i když je jedno ze soustrojí vyřazeno z provozu.

Hlavní osvětlovací systém zajišťující osvětlení běžně přístupných částí lodi a používaných cestujícími a posádkou musí být zásobován z hlavního zdroje elektrické energie.

Uspořádání hlavní elektrické osvětlovací soustavy musí být takové, aby požár nebo jiná nehoda v prostorech zahrnujících hlavní zdroj elektrické energie, jeho transformační zařízení, přichází-li to v úvahu, hlavní rozvaděč a hlavní rozvaděč osvětlení, nevyřadily z provozu nouzovou osvětlovací soustavu vyžadovanou pravidlem II-1/D/3.

Uspořádání nouzové elektrické osvětlovací soustavy musí být takové, aby požár nebo jiná nehoda v prostorech zahrnujících nouzový zdroj elektrické energie, jeho transformační zařízení, přichází-li to v úvahu, nouzový rozvaděč a nouzový rozvaděč osvětlení, nevyřadily z provozu hlavní osvětlovací soustavu vyžadovanou tímto pravidlem II-1/D/2.

Hlavní rozvaděč se musí nacházet v takové vzdálenosti od jedné hlavní generátorové stanice, aby souvislá běžná dodávka elektrické energie mohla být narušena jen požárem nebo jinou nehodou v prostoru, kde je namontováno generátorové soustrojí a rozvaděč.

Na lodích tříd B, C a D postavených 1. ledna 2012 nebo později musí být ve všech kabinách doplňující osvětlení, které jasně označuje východ, aby cestující byli schopni najít cestu ke dveřím. Toto osvětlení, které může být napojeno na nouzový zdroj elektrické energie nebo mít soběstačný zdroj elektrické energie v každé kabině, se automaticky rozsvítí, když dojde k přerušení elektrické energie u normálního osvětlení kabiny, a zůstane rozsvícené po dobu minimálně 30 minut.

Každá loď musí být vybavena soběstačným nouzovým zdrojem elektrické energie s nouzovým rozvaděčem umístěným nad přepážkovou palubou v dobře dostupném prostoru nepřiléhajícím ke strojovně kategorie A nebo ke strojovně a obsahujícím hlavní zdroj elektrické energie nebo hlavní rozvaděč.

Jako nouzový zdroj elektrické energie může sloužit buď akumulátorová baterie vyhovující požadavkům odstavce.5, aniž by musela být znovu dobíjena nebo aniž by byla vystavena nadměrnému poklesu napětí, nebo generátor vyhovující požadavkům odstavce.5, poháněný spalovacím motorem s nezávislou dodávkou paliva, který má bod vzplanutí nejméně 43 °C s automatickým startovacím zařízením u nových lodí a schváleným startovacím zařízením u stávajících lodí a je vybavený přechodným zdrojem nouzové elektrické energie podle odstavce.6.

Nouzový zdroj elektrické energie musí být uspořádán tak, aby účinně pracoval, když se loď nakloní na bok o 22,5° a když je sklon lodě podél lodního boku 10°. Nouzové generátorové soustrojí musí být schopné (nouzová generátorová soustrojí musí být schopna) pohotového rozběhu za každého studeného stavu, který se může případně vyskytnout a na nových lodích musí být schopné automatického rozběhu.

Nouzový rozvaděč musí být umístěn co nejblíže k nouzovému zdroji energie.

Nouzový zdroj energie vyžadovaný odstavcem.1 musí:

Přechodný nouzový zdroj elektrické energie vyžadovaný odstavcem.2 musí pozůstávat z akumulátorové baterie umístěné vhodně k použití v případě nouze, která musí zásobovat po dobu půl hodiny bez opakovaného nabíjení a aniž by došlo k nadměrnému poklesu napětí:

LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

všechny společenské prostory a průchody pro cestující musí být vybaveny doplňujícím elektrickým osvětlením, které může při výpadku všech ostatních zdrojů elektrické energie a za všech podmínek náklonu lodi na bok pracovat nejméně tři hodiny. Instalované osvětlení musí být takové, aby byl snadno viditelný přístup k únikovým cestám. Zdroj energie pro doplňující osvětlení musí obsahovat akumulátorové baterie umístěné v osvětlovacích tělesech, které jsou dobíjeny pokud možno průběžně z nouzového rozvaděče. Správa státu vlajky může schválit jakékoli jiné prostředky osvětlení, které jsou nejméně stejně účinné. Doplňující osvětlení musí být takové, aby se dal výpadek světla neprodleně rozpoznat. Každá akumulátorová baterie, která je k dispozici, musí být nahrazena v intervalech přihlížejících ke specifické životnosti v okolních podmínkách, jimž je během činnosti vystavena, a

přenosné svítidlo s baterií, kterou lze znovu nabít, musí být k dispozici ve všech chodbách prostoru pro posádku, společenském prostoru a každém pracovním prostoru, v němž se běžně nachází obsluha, pokud není k dispozici doplňující nouzové osvětlení, jak je to vyžadováno pododstavcem.1.

Nechráněné kovové části elektrických strojů nebo zařízení, které nejsou pod napětím, ale které jsou vystaveny napětí za poruchového stavu, musí být uzemněny, pokud nejsou stroje nebo zařízení:

Všechny elektrické spotřebiče musí být konstruovány a nainstalovány tak, aby při běžném používání nebo dotyku nezpůsobily zranění.

Boční, zadní a případně přední stěny rozvaděčů musí být vhodně chráněny. Části vystavené napětí, které při uzemnění překračuje napětí uvedené v odstavci 1.1, nesmějí být instalovány na přední stěně těchto rozvaděčů. Kde je to nutné, musí být přední a zadní stěny rozvaděčů opatřeny nevodivými výztužnými sítěmi.

Neuzemněné rozvodné systémy musí být vybaveny zařízením schopným sledovat izolační odpor proti zemi a akusticky nebo vizuálně signalizovat mimořádně nízké hodnoty izolace.

Všechny kovové pláště a pancíře kabelů musí být průběžně elektricky propojeny a uzemněny.

Všechny elektrické kabely a rozvody mimo zařízení musí být přinejmenším nehořlavé a instalovány tak, aby se nenarušily jejich původní nehořlavé vlastnosti. Je-li to nutné pro konkrétní použití, může správa státu vlajky povolit používání zvláštního druhu kabelů, jako jsou vysokofrekvenční kabely, které nevyhovují výše uvedenému.

Kabely a rozvody pro důležité spotřebiče nebo dodávku nouzové energie, osvětlení, vnitřní komunikace nebo signály se pokud možno nesmějí pokládat v blízkosti kuchyní, prádelen, prostor strojního zařízení kategorie A a jejich skříní a jiných prostor s vysokým rizikem požáru. Na nových a stávajících osobních lodích typu ro-ro musí položení kabelů pro nouzové poplachy a místní rozhlas instalované dne 1. července 1998 nebo později schválit správa státu vlajky s přihlédnutím k doporučením, které zpracovala IMO. Kabely spojující požární čerpadla s nouzovým rozvaděčem musí být žáruvzdorné, procházejí-li prostory s vysokým nebezpečím požáru. Kde je to vhodné, měly by být tyto kabely vedeny tak, aby se vyloučilo jejich vyřazení z činnosti zahříváním přepážek, k němuž může dojít v důsledku požáru v přilehlém prostoru.

Kabely a rozvody musí být položeny a upevněny tak, aby se zamezilo jejich roztřepení nebo jinému poškození. Koncovky a spoje všech vodičů musí být zhotoveny tak, aby byly zachovány původní elektrické a mechanické vlastnosti zpomalující hoření a případně ohnivzdorné vlastnosti.

Každý jednotlivý obvod musí být chráněn proti zkratu a přetížení, pokud to pravidla II-1/C/6 a II-1/C/7 nepřipouštějí jinak.

Svítidla musí být uspořádána tak, aby se zamezilo zvýšení teploty, která by mohla poškodit kabely a rozvody a přehřátí okolního materiálu.

Akumulátorové baterie musí být vhodně zabudovány, oddíly používané především pro jejich umístění musí být náležitě postaveny a účinně odvětrávány.

Elektrická a jiná zařízení, která mohou být zdrojem vzplanutí hořlavých par, nejsou v těchto oddílech přípustná.

Rozvodný systém musí být uspořádán tak, aby požár v kterémkoli hlavním vertikálním požárním úseku ve smyslu odstavce.9 pravidla II-2/A/2 nezasáhl zařízení důležitá pro bezpečnost v kterémkoli jiném úseku. Tomuto požadavku bude vyhověno, jsou-li hlavní a nouzové napájecí vodiče procházející každým takovým úsekem odděleny jak vertikálně, tak i horizontálně, a to co nejdál od sebe.

Elektrické zařízení nesmí být instalováno v prostorách, ve kterých se mohou hromadit hořlavé směsi, např. v oddílech určených v zásadě pro akumulátorové baterie, ve skladech barev, acetylenu nebo podobných prostorách, pokud není správa přesvědčena, že toto zařízení je:

Musí být učiněna opatření zajišťující, že bezpečnost lodi za všech plavebních podmínek včetně manévrování bude stejná jako bezpečnost lodi se strojovnou obsazenou pracovníky.

Musí být učiněna opatření zajišťující, že zařízení spolehlivě funguje a že byly učiněny dostatečné kroky pro pravidelné kontroly a běžné zkoušky s cílem zabezpečit průběžný spolehlivý provoz.

Každá loď musí být opatřena doklady prokazujícími, že je schopna provozu bez trvalé obsluhy ve strojovně.

Musí být k dispozici prostředky, které včas zjistí a budou signalizovat požár:

Spalovací motory o výkonu nejméně 2 250 kW nebo s válci s vrtáním větším než 300 mm musí být vybaveny čidlem olejové mlhy v klikové skříni nebo snímači teploty ložisek nebo rovnocennými zařízeními.

Stokové studny ve strojovně bez pravidelné obsluhy musí být umístěny a sledovány tak, aby se při běžných úhlech náklonu a sklonu lodě zjistilo nahromadění kapalných látek, a musí být dostatečně velké, aby snadno zvládly běžné odvodnění po dobu bez obsluhy.

Jsou-li stoková čerpadla schopna automatického rozběhu, musí být k dispozici prostředky ukazující, kdy je přívod kapalných látek větší než kapacita čerpadel, nebo kdy čerpadlo pracuje častěji, než by se běžně očekávalo. V těchto případech mohou být na přiměřenou dobu povoleny menší stokové studny. Jsou-li k dispozici automaticky ovládaná stoková čerpadla, musí se věnovat zvláštní pozornost požadavkům na zamezení znečištění olejem.

Umístění ovládacích prvků každého ventilu pro přívod mořské vody, výpusti pod vodoryskou nebo pro stokový vstřikovací systém musí být takové, aby po přiměřenou dobu umožnilo činnost v případě průniku vody do prostoru s přihlédnutím k době pravděpodobně potřebné k dosažení a činnosti těchto ovládacích prvků. Vyžaduje-li si to úroveň, po kterou by prostor u plně zatížené lodě mohl být zatopen, musí být provedena opatření, aby se tyto ovládací prvky daly obsluhovat z místa nad touto úrovní.

Rychlost otáček, směr náporu a případně stoupání šroubů musí být plně ovladatelné z velitelského můstku za všech plavebních podmínek včetně manévrování.

Povely pro pohonné stroje z velitelského můstku musí být signalizovány ve velínu strojovny nebo případně na ovládacím stanovišti.

Dálkové ovládání pohonných strojů musí být umožněno vždy jen z jednoho místa; v těchto místech je dovoleno umístit přepínání ovládání mezi různými kontrolními místy. Na každém místě musí být signál ukazující, z kterého místa je hnací strojní zařízení ovládáno. Ovládání lze mezi velitelským můstkem a strojovnou přepnout jen v prostorách strojovny nebo velínu hlavního strojního zařízení. Systém musí zahrnovat prostředky, které zamezí, aby se nápor lodního šroubu podstatně změnil, když se ovládání přepíná z jednoho místa na druhé.

Každé strojní zařízení důležité pro bezpečný provoz lodi se musí dát ovládat na místě, a to i v případě závady na kterékoli části automatického nebo dálkového ovládacího systému.

Dálkový ovládací systém musí být zkonstruován tak, aby v případě jeho závady byl vydáván signál. Stávající rychlost otáček a směr náporu šroubů musí být zachovány, dokud je činné místní ovládání, není-li to považováno za neproveditelné.

Velitelský můstek musí být vybaven přístroji ukazujícími:

Počet následných automatických pokusů, u nichž se rozběh nezdařil, musí být omezený, aby se uchoval dostatečný startovací tlak vzduchu. Musí být k dispozici signál ukazující nízký startovací tlak vzduchu nastavený na úrovni, která ještě umožňuje rozběhové operace hnacího strojního zařízení.

Musí být k dispozici poplašný systém ukazující každou závadu, která si vyžaduje pozornost, a musí:

Poplašný systém musí být průběžně zásobován energií a musí mít automatické přepínání na záložní zdroj dodávky energie v případě výpadku normální dodávky energie.

Výpadek normální dodávky energie do poplašného systému musí být ohlášen signálem.

Poplašný systém musí být schopen současně ohlásit více než jednu závadu a přijetí každého signálu nesmí zamezit jiný signál.

Přijetí poplašného stavu na místě uvedeném v odstavci 1 musí být signalizováno na stanovišti, kde se signál ukázal. Signály musí trvat, dokud nejsou přijaty a vizuální signalizace jednotlivých signálů musí zůstat zachována, dokud se závada neodstraní a kdy se poplašný systém automaticky znovu nastaví do normálního provozního stavu.

Hlavní zdroj elektrické energie musí splňovat tyto podmínky:

Vyžaduje-li se záložní stroj pro jiné pomocné strojní zařízení důležité pro pohon, musí být k dispozici automatické přepínací zařízení.

Řídicí systém musí být takový, aby provoz hlavních hnacích strojů a jejich pomocných zařízení byl zajištěn za pomoci potřebného automatického vybavení.

Automatické přepnutí musí být signalizováno.

Poplašný systém vyhovující pravidlu II-1/E/6 musí být k dispozici pro všechny důležité tlaky, teploty a úrovně kapalných látek a jiné důležité parametry.

Ústřední kontrolní stanoviště musí být vybaveno potřebnými signálními panely a přístroji, které ohlašují jakýkoli poplach.

Startují-li se spalovací motory, které jsou důležité pro hlavní pohon, stlačeným vzduchem, musí být k dispozici prostředky k udržování rozběhového tlaku vzduchu na požadované úrovni.

Cílem protipožární ochrany v rámci této kapitoly je:

Za účelem dosažení bezpečnostních cílů stanovených v odstavci.1 této kapitoly jsou rozhodující tyto základní zásady, které byly náležitě zahrnuty do pravidel s přihlédnutím k typu lodí a potencionálnímu nebezpečí požáru:

Cíle požární bezpečnosti stanovené v odstavci.1 musí být dosaženy zajištěním shody s normativními požadavky podle této kapitoly nebo alternativní konstrukcí a uspořádáním, které odpovídá části F revidované kapitoly II-2 úmluvy SOLAS z roku 1974, která platí pro lodě postavené 1. ledna 2003 nebo později. Má se za to, že loď splňuje funkční požadavky podle odstavce.2 a splňuje cíle protipožární ochrany podle odstavce.1, jestliže:

Všechny lodě, které procházejí opravami, přestavbami, úpravami a interiérovými pracemi s tím spojenými, které nespadají do definice většího rozsahu uvedené v čl. 2 písm. zh) směrnice 2009/45/ES, musí i nadále vyhovovat přinejmenším požadavkům do té doby platným pro tyto lodě.

Bez ohledu na odstavec.4, provádějí-li se na stávajících lodích třídy B přepravujících více než 36 cestujících opravy, přestavby, úpravy a interiérové práce s tím spojené, musí vyhovovat těmto podmínkám:

Nehořlavý materiál je materiál, který ani nehoří, ani nevydává hořlavé páry v dostatečném množství pro samovznícení, je-li zahřát přibližně na 750 °C, což se stanoví zkouškou hořlavosti v souladu s rezolucí IMO A.799(19) „Revidované doporučení na zkušební postupy k určení nehořlavosti materiálů pro stavbu lodí“. Každý jiný materiál je materiál hořlavý.

PRO LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

Nehořlavý materiál je materiál, který ani nehoří, ani nevydává hořlavé páry v dostatečném množství pro samovznícení, je-li zahřát přibližně na 750 °C, což se stanoví zkouškou hořlavosti v souladu s Pravidlem o postupech zkoušek hořlavosti. Každý jiný materiál je materiál hořlavý.

Standardní zkouška hořlavosti je taková, při níž jsou vzorky příslušných přepážek nebo palub vystaveny ve zkušební laboratorní peci teplotám přibližně odpovídajícím standardní křivce v souřadnicích čas-teplota. Vzorek musí mít nekrytý povrch nejméně 4,65 m2 a výšku (nebo délku paluby) 2,44 metru co nejvíce podobnou zamýšlené stavbě, případně včetně nejméně jednoho spoje. Standardní křivka v souřadnicích čas-teplota je definována rovnoměrnou křivkou vedenou přes tyto body vnitřní teploty zkušební laboratorní pece:

PRO LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

Standardní zkouška hořlavosti je taková, při níž jsou vzorky příslušných přepážek nebo palub vystaveny ve zkušební laboratorní peci teplotám přibližně odpovídajícím standardní křivce teploty. Zkušební metody musí odpovídat Předpisu o postupech zkoušek hořlavosti.

Mezistěny třídy „A“ jsou mezistěny tvořené přepážkami a palubami, které vyhovují těmto podmínkám:

Mezistěny třídy „B“ jsou mezistěny tvořené přepážkami, palubami, stropy nebo obložením, které vyhovují těmto podmínkám:

Mezistěny třídy „C“ jsou mezistěny postavené ze schválených nehořlavých materiálů. Nemusejí vyhovovat požadavkům týkajícím se průchodu kouře a ohně, ani omezením ve zvyšování teploty. Hořlavé dýhy jsou povoleny, pokud vyhovují jiným požadavkům této kapitoly.

Souvislé stropy nebo obložení třídy „B“ jsou takové stropy nebo obložení třídy „B“, které jsou vymezeny jen mezistěnami tříd „A“ nebo „B“.

Pomalým šířením plamene se rozumí, že povrch takto charakterizovaný přiměřeně omezí protažení ohně, což se u přepážkových, stropních a palubních dokončovacích materiálů určuje zkouškou hořlavosti v souladu s rezolucí IMO A.653(16).

PRO LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

Pomalým šířením plamene se rozumí, že povrch takto charakterizovaný přiměřeně omezí protažení ohně, což se určuje v souladu s Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti.

Hlavní vertikální požární úseky jsou takové úseky, na které je mezistěnami třídy „A“ rozdělen lodní trup, nástavba a palubní přístřešky a jejichž průměrná délka a šířka na každé palubě obecně nepřekračuje 40 metrů.

Obytné prostory jsou společenské prostory, chodby, toalety, kabiny, kanceláře, nemocnice, kina, herny a místnosti pro oddech, holičství a kadeřnictví, spižírny bez kuchyňského zařízení a podobné prostory.

Společenské prostory jsou části obytných prostor používaných jako haly, jídelny, salóny a podobné trvale uzavřené prostory.

Obslužné prostory jsou prostory používané pro kuchyně, spižírny s kuchyňským vybavením, odkládací prostory, místnosti pošty a banky, skladiště, dílny kromě dílen, které jsou součástí strojovny a podobné prostory a chodby k nim.

Nákladové prostory jsou všechny prostory používané pro náklad (včetně nákladních nádrží na palivo) a chodeb k nim.

Prostory pro vozidla jsou nákladové prostory určené pro přepravu motorových vozidel s palivem v nádržích pro vlastní pohon.

Nákladové prostory typu ro-ro jsou prostory obvykle nijak nerozdělené, které se rozprostírají buď po značné nebo po celé délce lodi a v nichž mohou být motorová vozidla s palivem v nádržích pro vlastní pohon a/nebo náklad (kusový nebo hromadný, v nebo na železničních vozech a silničních vozidlech (včetně silničních a železničních cisternových vozů), přívěsech, kontejnerech, paletách, snímatelných skříních, nebo na podobných dopravních prostředcích nebo jiných přepravních skříních) běžně vykládány a nakládány horizontálně.

Otevřené nákladové prostory typu ro-ro jsou nákladové prostory typu ro-ro buď otevřené na obou koncích, nebo otevřené na jednom konci a vybavené příslušným přirozeným větráním účinným po celé délce přes stálé otvory v boční obšívce nebo palubě nebo seshora nebo u lodí postavených 1. ledna 2003 nebo později o celkové ploše přinejmenším 10 % celkové plochy boční obšívky.

Otevřené prostory pro vozidla jsou prostory pro vozidla buď otevřené na obou koncích nebo otevřené na jednom konci a vybavené příslušným přirozeným větráním účinným po celé délce přes stálé otvory v boční obšívce nebo palubě nebo seshora, a pro lodě postavené 1. ledna 2003 nebo později o celkové ploše přinejmenším 10 % celkové plochy boční obšívky.

Uzavřené nákladové prostory typu ro-ro jsou nákladové prostory typu ro-ro, které nejsou ani otevřené nákladové prostory typu ro-ro, ani otevřené paluby.

Uzavřené prostory pro vozidla jsou prostory pro vozidla, které nejsou ani otevřenými prostory pro vozidla, ani otevřenou palubou.

Otevřená paluba je paluba, která je seshora a nejméně ze dvou stran úplně vystavena počasí.

Prostory zvláštní kategorie jsou takové uzavřené prostory pro vozidla nad nebo pod přepážkovou palubou, na které a ze kterých mohou vozidla přijet a odjet a na které mají přístup cestující. Prostory zvláštní kategorie mohou být umístěny na více než jedné palubě, pokud celková výška pro vozidla nepřekročí 10 metrů.

Prostory strojovny kategorie A se rozumí takové prostory a šachty k nim, kde jsou umístěny:

Prostory strojovny jsou všechny prostory strojovny kategorie A a všechny ostatní prostory zahrnující pohonné zařízení, kotle, palivové jednotky, parní a spalovací motory, generátory a hlavní elektrické strojní zařízení, plnící stanoviště pro olej, chladící, stabilizační, větrací a klimatizační strojní zařízení a podobné prostory a chodby k nim.

Palivová jednotka je zařízení používané na přípravu dodávek naftového paliva do kotle vytápěného naftou, nebo zařízení používané pro přípravu dodávek zahřáté nafty do spalovacích motorů a zahrnující všechna olejová čerpadla, filtry a předehřívače oleje pod tlakem vyšším než 0,18 N/mm2.

Řídící stanice jsou prostory, v nichž se nachází rádiové nebo hlavní navigační zařízení, nebo nouzový zdroj energie, nebo kde je soustředěna požární signalizace a ovládání protipožárních zařízení.

Ústřední řídící stanice je řídící stanice, v níž jsou soustředěny tyto řídicí a signalizační funkce:

Ústřední řídící stanice s trvalou obsluhou je ústřední řídící stanice, kterou trvale obsluhují odpovědní členové posádky.

Místnosti s nábytkem a zařízením s omezeným rizikem požáru jsou pro účely pravidla II-2/B/4 místnosti s nábytkem a zařízením s omezeným rizikem požáru (ať jsou to kabiny, společenské prostory, kanceláře nebo jiné druhy obytných prostor), v nichž:

Osobní lodí typu ro-ro se rozumí osobní loď s nákladovými prostory typu ro-ro nebo prostory zvláštní kategorie ve smyslu tohoto pravidla II-2/A/2.

Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti se rozumí Mezinárodní předpisy pro uplatnění postupů zkoušek hořlavosti přijatý rezolucí MSC.61(67) v platném znění.

Předpisem o systémech protipožární bezpečnosti se rozumí Mezinárodní předpisy o systémech protipožární bezpečnosti přijaté rezolucí MSC.98(73) v platném znění.

Teplotou vznícení se rozumí teplota ve stupních Celsia (zkouška uzavřené nádoby), při které výrobek vydává dostatek hořlavých par pro vznícení, jak se stanoví schváleným přístrojem pro stanovení teploty vznícení.

Normativními požadavky se rozumí stavební charakteristiky, maximální rozměry nebo systémy protipožární bezpečnosti podle této kapitoly.

Požárním hradítkem se pro účely provádění pravidla II-2/B/9a rozumí zařízení instalované ve ventilačním kanále, které za běžných podmínek zůstává otevřené, čímž umožňuje proudění vzduchu ventilačním kanálem, a které se v případě požáru uzavře, čímž zamezí proudění vzduchu ventilačním kanálem, a tím i šíření ohně. K výše uvedené definici se vztahují následující pojmy:

Tlumičem kouře se pro účely provádění pravidla II-2/B/9a rozumí zařízení instalované ve ventilačním kanále, které za běžných podmínek zůstává otevřené, čímž umožňuje proudění vzduchu ventilačním kanálem, a které se v případě požáru uzavře, čímž zamezí proudění vzduchu ventilačním kanálem, a tím i šíření kouře a horkých plynů. Tlumič kouře není určen k posílení odolnosti požárních mezistěn, jimiž ventilační kanál prochází. K výše uvedené definici se vztahují následující pojmy:

Každá loď musí být vybavena požárními čerpadly, požárním systémem, hydranty, hadicemi a proudnicemi, které odpovídajícím způsobem vyhovují požadavkům tohoto pravidla II-2/A/3.

Vyžaduje-li se více než jedno samostatné požární čerpadlo, musí být na snadno přístupném a chráněném místě mimo strojovnu nainstalovány uzavírací ventily pro oddíl úseku požárního systému ve strojovně, obsahující hlavní požární čerpadlo nebo ostatní čerpadla požárního systému. Požární systém musí být uspořádán tak, aby v případě, že jsou uzavírací ventily zavřeny, mohly všechny hydranty na lodi, kromě hydrantů v prostoru strojovny uvedeného výše, být zásobovány vodou z požárních čerpadel neumístěných v tomto prostoru strojovny, a to trubkami, které nevedou přes tento prostor. Krátké úseky sacího a odtokového potrubí u nouzových požárních čerpadel mohou výjimečně vést prostorem strojovny, není-li možné, aby jejich trasa vedla vnějškem, za předpokladu, že odolnost požárního systému bude zachována za pomoci ocelového opláštění.

Izolační ventily oddělující úsek požárního systému ve strojovně obsahující hlavní požární čerpadlo nebo ostatní čerpadla požárního systému musí být na snadno přístupném a chráněném místě mimo prostory strojovny. Požární systém musí být uspořádán tak, aby v případě, že jsou uzavírací ventily zavřeny, mohly všechny hydranty na lodi, kromě hydrantů v prostoru strojovny uvedeného výše, být zásobovány vodou z jiných čerpadel nebo nouzových čerpadel. Nouzové čerpadlo, jeho přívod pro mořskou vodu a sací a výtlačné potrubí musí být umístěny mimo prostory strojovny. Není-li to možné, lze vodní skříň umístit do prostor strojovny, je-li ventil dálkově ovládán z místa ve stejném oddíle jako nouzové čerpadlo a sací potrubí je co nejkratší. Krátké úseky sacího a výtlačného potrubí mohou vést prostorem strojovny, pokud jsou uzavřeny do pevného ocelového opláštění nebo jsou izolovány podle pravidla A-60. Trubky musí mít dostatečnou tloušťku stěn, ale v žádném případě ne méně než 11 mm a musí být přivařeny s výjimkou přírubových spojení k sacímu ventilu mořské vody.

Objemový výkon požárních čerpadel

Uspořádání požárních čerpadel, požárního systému a okamžitá dostupnost dodávky vody

Průměr požárního systému a tlak v něm

Počet a umístění hydrantů

Potrubí a hydranty

Požární hadice

Proudnice

Potřebná potrubí pro dopravu hasicí látky do chráněných prostor musí být vybavena ovládacími ventily označenými tak, aby jasně ukazovaly prostory, do nichž potrubí vede. Musí se provést vhodná opatření, aby se zamezilo neúmyslnému přístupu látky do jakéhokoli prostoru.

Potrubí pro rozvod hasicí látky musí být uspořádáno a výstupní proudnice umístěny tak, aby se dosáhlo rovnoměrného rozvodu látky.

Musí být k dispozici prostředky, aby se zvenku uzavřely všechny otvory v chráněných prostorech, které mohou přijímat vzduch do chráněného prostoru nebo umožnit únik plynu z něj.

Musí být k dispozici prostředky, aby byl automaticky vydáván akustický varovný signál o vpuštění hasicí látky do jakéhokoli prostoru, v němž běžně pracují pracovníci, nebo do kterých mají přístup. Signál se musí vydávat po vhodnou dobu před tím, než se látka začne napouštět.

Prostředky pro ovládání každého stabilního plynového hasicího systému musí být snadno přístupné a musí se dát jednoduše obsluhovat; musí být seskupeny na co nejméně místech, kde není pravděpodobné, že by při požáru v chráněném prostoru byly přerušeny. Na každém místě musí být jasné pokyny o obsluze systému se zřetelem na bezpečnost pracovníků.

Automatické uvolnění hasicí látky nesmí být umožněno, pokud nejde o místní zařízení ovládaná automaticky, která se kromě jakéhokoli předepsaného stabilního hasicího systému a nezávisle na něm používají v prostorách strojovny v místě nad zařízením s vysokým rizikem požáru nebo v uzavřených prostorách s vysokým rizikem požáru v prostorách strojovny.

Vyžaduje-li se množství hasicí látky pro ochranu více než jednoho prostoru, nemusí být množství látky větší, než je největší množství předepsané pro každý takto chráněný prostor.

Nepřipouští-li se jinak, musí být tlakové nádrže předepsané pro skladování hasicí látky umístěny mimo chráněné prostory v souladu s níže uvedeným odstavcem.1.11.

Posádka nebo pracovníci na pobřeží musí být vybaveni prostředky, aby mohli bezpečně kontrolovat množství látky v nádržích.

Nádrže pro skladování hasicí látky a jejich komponenty tlakového systému musí být zkonstruovány podle příslušných pravidel s přihlédnutím k jejich umístění a maximální okolní teplotě očekávané během provozu.

Skladuje-li se hasicí látka mimo chráněný prostor, musí být v místnosti, která se nachází na bezpečném a snadno přístupném místě a která má účinné větrání. Každý přístup do této skladovací místnosti musí vést prioritně z otevřené paluby a v každém případě musí být nezávislý na chráněném prostoru.

Přístupové dveře se musí otvírat zvenčí a přepážky a paluby včetně dveří a jiných prostředků uzavírání každého otvoru v nich, které tvoří stěny mezi těmito místnostmi a sousedními prostory, musí být plynotěsné. Pro účely použití tabulek týkajících se odolnosti přepážek a palub proti požáru v pravidlech II-2/B/4 případně II-2/B/5 se musí s těmito skladovacími místnostmi zacházet jako s řídicími stanicemi.

Na palubách nových lodí a na nových zařízeních na palubě stávajících lodí není v hasicích systémech povoleno používání hasicí látky, která buď sama, nebo za očekávaných podmínek používání vylučuje toxické plyny v takovém množství, že ohrožuje lidi, nebo vylučuje plyny, které jsou škodlivé pro životní prostředí.

Stabilní hasicí systémy musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

Musí být k dispozici prostředky, aby se zvenku uzavřely všechny otvory v chráněných prostorech, které mohou přijímat vzduch do chráněného prostoru nebo umožnit únik plynu z něj.

Skladuje-li se hasicí látka mimo chráněný prostor, musí být v místnosti, která se nachází za přední kolizní přepážkou a nepoužívá se pro žádný jiný účel. Každý přístup do této skladovací místnosti musí vést prioritně z otevřené paluby a v každém případě musí být nezávislý na chráněném prostoru. Je-li skladovací prostor umístěn pod palubou, nesmí být umístěn více než jednu palubu pod otevřenou palubou a musí být přímo přístupný po schodišti nebo žebříku z otevřené paluby.

Prostory, které jsou umístěny pod palubou, nebo prostory, do nichž není zajištěn přístup z otevřené paluby, musí být opatřeny mechanickým ventilačním systémem schopným vyčerpat vzduch ze dna prostoru, který musí být dimenzován tak, aby byl za hodinu schopen vyčerpat celý prostor přinejmenším šestkrát. Přístupové dveře se musí otevírat ven a přepážky a paluby včetně dveří a ostatních prostředků pro uzavírání jakýkoliv otvorů v nich, které tvoří překážky mezi takovými místnostmi a sousedními ohraničenými prostorami, musí být plynotěsné. Pro účely použití tabulek 4.1, 4.2, 5.1, 5.2, 5.1a a 5.2a v části B této kapitoly se tyto skladovací prostory považují za protipožární stanoviště.

Musí se zajistit další množství hasicí látky, je-li objem volného vzduchu obsaženého v zásobnících vzduchu v každém prostoru takový, že když je v případě požáru uvolněn do tohoto prostoru, vážně to ovlivní účinnost stabilního hasicího systému.

Dodavatelé stabilních hasicích zařízení musí poskytnout popis zařízení včetně kontrolního seznamu pro údržbu v angličtině a v oficiálním jazyce (jazycích) státu vlajky.

Množství hasicí látky musí kontrolovat nejméně jednou ročně buď odborník pověřený správou, dodavatel zařízení nebo uznaná organizace.

Pravidelná kontrola, kterou vykonává hlavní inženýr lodi nebo organizuje velení lodi, musí být zaznamenána v lodním deníku s uvedením jejího rozsahu a doby provedení.

Nepředepsané hasicí zařízení, které se instaluje např. ve skladových místnostech, musí z hlediska své konstrukce a rozměrů platných pro daný typ zařízení vyhovovat tomuto pravidlu II-2/A/4.

Všechny dveře do prostor zajištěných zařízením CO2 musí být označeny „Tento prostor je zajištěn zařízením CO2 a bude vyklizen, když se spustí poplašné zařízení“.

U nákladových prostor musí být množství dostupného CO2, pokud není stanoveno jinak, dostatečné k tomu, aby uvolnilo minimální objem volného plynu rovnající se 30 % hrubého objemu takto chráněného největšího nákladového prostoru na lodi.

Jsou-li dva nebo více nákladových prostor spojeny ventilačními kanály, považují se za jeden prostor. Na lodích používaných pro přepravu vozidel se potřebné množství CO2 vypočítává jako 45 % celkového objemu největšího nákladového prostoru.

U prostor strojovny musí být množství oxidu uhličitého dostatečné k tomu, aby uvolnilo minimální objem volného plynu rovnající se větší hodnotě z těchto objemů, a to buď:

Pro účely tohoto odstavce se objem volného oxidu uhličitého vypočítává z hodnoty 0,56 m3/kg.

Stabilní potrubní systém musí být takový, aby 85 % plynu mohlo být uvolněno do prostoru za 2 min.

Uvolňovací mechanizmus oxidu uhličitého:

Správa státu vlajky musí zabezpečit, aby prostory, v nichž se nacházejí tlakové nádoby s CO2, byly náležitě uspořádány, pokud jde o jejich přístup a ventilační a sdělovací zařízení. Musí provést nezbytná bezpečnostní opatření týkající se konstrukce, instalace, značení, plnění a zkoušení nádob s CO2, potrubí a zařízení a pro ovládání a signalizační zařízení těchto zařízení.

Systémy oxidu uhličitého musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

Správa státu vlajky musí zabezpečit, aby prostory, v nichž se nacházejí tlakové nádoby s CO2, byly náležitě uspořádány, pokud jde o jejich přístup a ventilační a sdělovací zařízení. Musí provést nezbytná bezpečnostní opatření týkající se konstrukce, instalace, značení, plnění a zkoušení nádob s CO2, potrubí a zařízení a pro ovládání a signalizační zařízení těchto zařízení.

Je-li navíc k požadavkům pravidla II-2/A/6 v jakémkoli prostoru strojovny stabilní hasicí systém s málo expanzivní pěnou, musí být schopen přes stabilní vypouštěcí hubice vypustit maximálně za 5 minut množství pěny, které největší jednotlivou plochu, na níž se může rozšířit naftové palivo, pokryje vrstvou silnou 150 mm. Systém musí být schopen produkovat pěnu vhodnou k hašení ohně z nafty. Musí být k dispozici prostředky pro účinný rozvod pěny stálou soustavou potrubí a ovládací ventily nebo kohouty k odpovídajícím vypouštěcím hubicím a aby pěna byla stabilními rozprašovači účinně nasměrována na jiná hlavní ohniska požáru v chráněném prostoru. Míra rozpínání pěny nesmí překročit hodnotu 12 ku 1.

Prostředky ovládání všech těchto systémů musí být snadno přístupné, musí se dát snadno obsluhovat a musí být seskupeny na co nejméně místech, kde není pravděpodobné, že by při požáru v chráněném prostoru byly přerušeny.

Stabilní hasicí systémy s málo expanzivní pěnou v prostorách strojovny musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

Každý předepsaný stabilní hasicí systém s vysoce expanzivní pěnou ve strojovně musí být schopen stabilními vypouštěcími hubicemi rychle vypustit pěnu dostatečnou k zaplnění největšího chráněného prostoru do výšky nejméně 1 m za minutu. Množství dostupné kapaliny vytvářející pěnu musí postačovat k vytvoření objemu pěny rovnajícímu se pětinásobku objemu největšího chráněného prostoru. Míra rozpínání pěny nesmí překročit hodnotu 1 000 ku 1.

Potrubí a kanály pro dodávku pěny, přívody vzduchu do pěnových generátorů a počet zařízení vytvářejících pěnu musí být takový, aby pěnu účinně produkovaly a rozváděly.

Potrubí a kanály pěnového generátoru musí být uspořádány tak, aby se oheň v chráněném prostoru nedotkl zařízení vytvářejícího pěnu.

Pěnový generátor, jeho zdroj dodávky energie, kapalina vytvářející pěnu a prostředky ovládání systému musí být snadno přístupné, musí se dát snadno ovládat a musí být seskupeny na co nejméně místech, kde není pravděpodobné, že by při požáru v chráněném prostoru byly přerušeny.

Stabilní hasicí systémy s vysoce expanzivní pěnou ve strojovnách musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

Každý stabilní tlakový vodní postřikovací hasicí systém ve strojovně musí být vybaven rozprašovacími proudnicemi schváleného typu.

Počet a uspořádání proudnic musí být takové, aby se v chráněných prostorách zajistil účinný průměrný rozvod vody nejméně 5 l/m2 za minutu. U zvlášť nebezpečných prostor lze případně počítat s vyššími hodnotami. Proudnice musí být upevněny nad sběrným prostorem, nad horní částí nádrží a v jiných prostorách, v kterých se může rozšířit naftové palivo a také nad jinými specifickými ohnisky požáru v prostorách strojovny.

Systém může být rozdělen na úseky, jejichž rozvodné ventily se dají ovládat ze snadno přístupných míst mimo chráněný prostor a které nebudou při požáru v chráněném prostoru ihned přerušeny.

Systém se musí udržovat naplněný pod potřebným tlakem a čerpadlo dodávající vodu do systému musí být automaticky uvedeno v činnost poklesem tlaku v systému.

Čerpadlo musí být schopné pod potřebným tlakem souběžně zásobovat všechny sekce systému v každém jednotlivém chráněném oddílu. Čerpadlo a jeho ovládací prvky musí být nainstalovány mimo chráněný prostor nebo chráněné prostory. Požár v prostoru nebo prostorách chráněných systémem rozstřikování tlakové vody nesmí vyřadit systém z činnosti.

Je nutné provést preventivní opatření, aby se proudnice nezanesly nečistotami z vody nebo koroze potrubí, proudnic, ventilů a čerpadel.

Čerpadlo může být poháněno nezávislým spalovacím motorem, ale je-li závislé na energii dodávané z nouzového generátoru vybaveného v souladu s částí D kapitoly II-1, musí být tento generátor uspořádán tak, aby se v případě výpadku hlavního zdroje energie rozeběhl automaticky, aby energie pro čerpadlo předepsaná pododstavcem.5 byla okamžitě k dispozici. Je-li čerpadlo poháněno nezávislým spalovacím motorem, musí být umístěno tak, aby požár v chráněném prostoru neovlivnil přívod vzduchu do motoru.

Stabilní tlakový vodní postřikovací hasicí systém ve strojovně musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

Všechny hasicí přístroje musí být schváleného typu a konstrukce.

Obsah předepsaných přenosných vodních hasicích přístrojů musí být nejvíce 13,5 litru a nejméně 9 litrů. Jiné hasicí přístroje musí být minimálně takové jako přenosný vodní hasicí přístroj o obsahu 13,5 litru a jejich schopnost hašení musí být přinejmenším rovnocenná s vodními hasicími přístroji o obsahu 9 litrů.

Pro 50 % všech hasicích přístrojů každého typu, které se nacházejí na palubě, musí být k dispozici náhradní náplně. Jiný hasicí přístroj stejného typu se používá jako náhradní náplň pro hasicí přístroj, který nemůže být na palubě pohotově naplněn.

Přenosné hasicí přístroje na CO2 nesmějí být obecně umístěny v obytných prostorách. Jsou-li tyto hasicí přístroje v rádiových místnostech, u rozvaděčů nebo na podobných místech, musí být kapacita každého prostoru zahrnujícího jeden nebo více hasicích přístrojů taková, aby koncentraci páry, která se může vyskytnout v důsledku vylučování, omezila na maximálně 5 % čistého objemu prostoru pro účely tohoto pravidla II-2/A/5. Objem CO2 se vypočítává z hodnoty 0,56 m3/kg.

Přenosné hasicí přístroje musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

Hasicí přístroje s oxidem uhličitým nesmějí být umístěny v ubytovacích prostorách. Na řídících stanovištích a v ostatních prostorách obsahujících elektrická nebo elektronická zařízení nebo přístroje nezbytné pro zajištění bezpečnosti lodi musí být hasicí přístroje, jejichž hasicí látky nejsou ani elektrické vodivé, ani škodlivé pro zařízení nebo přístroje.

Hasicí přístroje musí být dostupné na snadno viditelných místech, na která se lze snadno a rychle dostat kdykoliv v případě požáru a takovým způsobem, aby jejich použitelnost nebyla narušena klimatickými podmínkami, vibracemi nebo jinými vnějšími faktory. Hasicí přístroje musí být opatřeny indikátorem, který označuje, zda byly použity.

Náhradní náplně musí být zajištěny pro 100 % prvních deseti hasicích přístrojů a 50 % zbývajících hasicích přístrojů, které lze znovu naplnit na palubě.

U hasicích přístrojů, které nelze na palubě naplnit, musí být namísto náhradních náplní zajištěny náhradní hasicí přístroje stejného množství, typu, výkonu a počtu, jak je stanoveno v odstavci.13.

Hasicí přístroje s hasicí látkou, která buď sama, nebo za očekávaných podmínek používání vylučuje toxické plyny v množství ohrožujícím osoby nebo vylučuje plyny, které jsou škodlivé pro životní prostředí, nejsou povoleny.

Hasicí přístroje musí být vhodné k hašení požárů, které se mohou vyskytnout v blízkosti jejich umístění.

Jeden z přenosných hasicích přístrojů určený k použití v jakémkoli prostoru musí být umístěn blízko vchodu do tohoto prostoru.

Minimální počet hasicích přístrojů musí být tento:

Přenosné hasicí přístroje, které jsou k dispozici pro použití v obytných nebo obslužných prostorách, musí mít natolik jednotný způsob obsluhy, jak je to jen možné.

Periodická prohlídka hasicích přístrojů:

jedním z těchto stabilních hasicích systémů:

nejméně jedním přenosným pěnovým zařízením pozůstávajícím ze vzduchové pěnové proudnice sacího typu, která se dá požární hadicí napojit na požární soustavu, dále z přenosné nádrže obsahující nejméně 20 litrů tekutiny, z níž se dělá pěna, a jedné náhradní nádrže. Proudnice musí být schopná vytvářet účinnou pěnu o obsahu nejméně 1,5 m3 za minutu vhodnou k hašení požáru z nafty.

V každém tomto prostoru schválenými pěnovými hasicími přístroji, přičemž každý musí být o obsahu nejméně 45 litrů, nebo rovnocennými, v dostatečném počtu, aby pěna nebo rovnocenná látka byla nasměrována do každé části palivového systému a tlakového systému mazacích olejů, hnacího ústrojí a jiných míst, kde je nebezpečí požáru. Kromě toho musí být k dispozici dostatečný počet přenosných pěnových hasicích přístrojů nebo rovnocenných, které musí být umístěny tak, aby žádný bod v prostoru nebyl dál než 10 metrů chůze od hasicího přístroje, a v každém takovém prostoru musí být nejméně dva tyto hasicí přístroje.

jedním ze stabilních hasicích systémů uvedených výše v odstavci.1 a kromě toho v každém prostoru se spalovacími motory nebo sedimentačními naftovými nádržemi nebo palivovými jednotkami jedním pěnovým hasicím přístrojem s obsahem nejméně 45 litrů nebo rovnocenným, a to v dostatečném počtu, aby pěna nebo rovnocenná látka mohla být nasměrována do každé části palivového systému a tlakového systému mazacích olejů, hnacího ústrojí a jiných míst, kde je nebezpečí požáru, a

na každých 746 kW výkonu strojovny nebo jeho části jedním přenosným hasicím přístrojem vhodným k hašení požáru z nafty; pro tyto prostory jsou však předepsané nejméně dva a nejvíce šest těchto hasicích přístrojů.

Používat stabilní hasicí systém s málo expanzivní pěnou namísto některého ze šesti přenosných hasicích přístrojů předepsaných tímto pravidlem II-2/A/6 je dovoleno.

Každý prostor strojovny musí být vybaven dvěma vhodnými přístroji na vodní mlhu, které se mohou skládat z kovové trubky tvaru L, hlavní rameno je kolem dvou metrů dlouhé a lze ho připojit k požární hadici a krátké rameno má délku kolem 250 mm a je vybaveno pevnou rozprašovací proudnicí nebo ji lze na ní napojit.

Používá-li se zahřátý olej jako palivo, může se navíc požadovat, aby kotelny byly vybaveny trvale namontovaným nebo přenosným zařízením pro lokální systémy postřikování tlakovou vodou nebo rozprašování pěny nad a pod podlahou pro účely hašení požáru.

Počet světlíků, dveří, větráků, otvorů v lodních komínech kvůli umožnění podtlakového větrání a jiných otvorů do strojovny musí být omezen na minimum odpovídající potřebám větrání a řádného a bezpečného provozu lodi.

Světlíky musí být z oceli a nesmějí obsahovat skleněné tabule. Musí se provést vhodná opatření, aby se v případě požáru umožnilo vypouštění kouře z chráněného prostoru.

Dveře kromě vodotěsných dveří ovládaných mechanicky musí být uspořádány tak, aby v případě požáru v prostoru bylo zajištěno jejich nucené zavření uzavíracím mechanismem na motorový pohon nebo za pomoci samočinného zavírání, které je schopno dveře zavřít proti náklonu 3,5 °. Dveře musí mít bezpečnostní západku vybavenou zařízením pro dálkové ovládání jejího uvolnění.

V obvodových stěnách strojovny nesmí být zasazena okna. To nevylučuje zasklení velínů uvnitř strojovny.

Musí být k dispozici prostředky ovládání umožňující:

Ovládací prvky předepsané v odstavci.5 tohoto pravidla II-2/A/7 a v pododstavci.2.5 pravidla II-2/A/10 musí být umístěny mimo dotčený prostor, kde nebudou přerušeny v případě požáru v prostoru, kde jsou v provozu. Tyto ovládací prvky a ovládací prvky pro každý předepsaný hasicí systém musí být umístěny na jednom z řídících stanovišť nebo seskupeny na co nejméně místech. K těmto místům musí být bezpečný přístup z otevřené paluby.

Je-li k dispozici přístup do každého prostoru strojovny kategorie A z dolní oblasti přilehlého tunelu hřídelového vedení, musí být v tomto tunelu blízko vodotěsných dveří zasazeny lehké ocelové dveře tvořící protipožární stěnu, které se dají ovládat z každé strany.

Každý automatický postřikovací systém, systém detekce požáru a požárního poplachu musí být kdykoli schopen okamžité činnosti a posádka nemusí provést žádné opatření, aby byl uveden do provozu. Trubky musí být trvale zaplněny vodou, ale malé nekryté úseky nemusejí být zaplněny vodou, je-li to nutné jako preventivní opatření. Všechny části systému, které mohou být ve své činnosti vystaveny teplotám pod bodem mrazu, musí být vhodně chráněny proti zamrznutí. Musí se udržovat naplněné vodou pod potřebným tlakem a musí mít zařízení pro stálou dodávku vody, jak je to předepsáno tímto pravidlem II-2/A/8.

Každý úsek automatického postřikovacího systému musí mít prostředky, které automaticky vydávají vizuální a akustický signál na jednom nebo více indikátorech, jakmile je automatický postřikovací systém uveden do chodu. Tyto indikátory musí ukazovat, v které části, kde zařízení pracuje, se vyskytl požár, musí být soustředěny na velitelském můstku a kromě toho musí být vizuální a akustické signály na jiném místě mimo velitelského můstku, aby se zajistilo, že posádka neprodleně obdrží hlášení požáru. Poplašný systém musí ukazovat, když se vyskytne jakákoliv závada v systému.

Automatické postřikovače musí být soustředěny v oddělených úsecích, z nichž každý musí obsahovat nejvíce 200 kusů tohoto zařízení. Každý úsek automatických postřikovačů nesmí pracovat pro více než dvě paluby a nesmí být umístěn ve více než jednom vertikálním požárním úseku, pokud se neprokáže, že uspořádání úseků se automatickými postřikovači pracujícími pro více než dvě paluby nebo umístěnými ve více než jednom hlavním vertikálním požárním úseku nesníží ochranu lodi před požárem.

Každý úsek automatických postřikovačů se musí dát oddělit jen jedním uzavíracím ventilem. Uzavírací ventil v každém úseku musí být snadno přístupný a jeho umístění musí být zřetelně a trvale označeno. Musí být k dispozici prostředky, které zamezí obsluhu uzavíracího ventilu neoprávněnou osobou.

Na každém úseku uzavíracího ventilu a na ústředním stanovišti musí být manometr ukazující tlak v systému.

Automatický postřikovací systém musí být odolný vůči korozi z mořského vzduchu. V obytných a obslužných prostorách se automatický postřikovací systém musí uvést do chodu při teplotě od 68 do 79 °C, kromě míst jako je sušárna, kde se dá očekávat vysoká okolní teplota a kde provozní teplota může být zvýšená nejvíce o 30 °C nad maximální teplotu pod stropem těchto prostor.

Na každém signalizačním přístroji musí být vyvěšen seznam nebo plán ukazující prostory, které pokrývá a polohu úseků v každém oddílu. Musí být k dispozici vhodné pokyny pro zkoušení a údržbu.

Automatický postřikovací systém musí být umístěn na stropě s vhodným odstupem, aby se udržela průměrná hodnota postřiku oblasti chráněné tímto zařízením nejméně 5 l/m2 za minutu.

Automatický postřikovací systém musí být umístěn co nejdál od palubníků nebo jiných objektů, které by mohly být zasaženy vodou, a musí být v takové poloze, aby hořlavý materiál v prostoru byl dokonale zkrápěn.

Musí být k dispozici tlaková nádrž s kapacitou rovnající se nejméně dvojnásobku vodní náplně uvedené v tomto pododstavci. Nádrž musí mít stálou náplň sladké vody v množství rovnajícím se množství vody vyčerpané za jednu minutu čerpadlem uvedené v odstavci.12 a musí být provedena opatření pro udržení tlaku vzduchu v nádrži, aby se zajistilo, že použije-li se stálá náplň sladké vody v nádrži, nebude tlak nižší, než provozní tlak automatických postřikovačů plus hydrostatický tlak sloupce vody měřený od podlahy nádrže po nejvyšší postřikovač v systému. Musí být k dispozici vhodné prostředky pro doplňování vzduchu pod tlakem a doplňování náplně sladké vody v nádrži. Musí být k dispozici skleněný vodoznak, který ukazuje správnou úroveň vody v nádrži.

Musí být poskytnuty prostředky pro zamezení průniku mořské vody do nádrže. Tlaková nádrž musí být vybavena účinným pojistným ventilem a tlakoměrem. Na každém místě připojení tlakoměru musí být uzavírací ventily nebo kohouty.

Nezávislé čerpadlo se strojním pohonem musí být k dispozici výhradně k tomu, aby se voda z automatického postřikovacího systému průběžně pouštěla automaticky. Čerpadlo se musí uvést do chodu automaticky poklesem tlaku v systému, než se stálá náplň sladké vody v tlakové nádrži úplně vyčerpá.

Čerpadlo a potrubní systém musí být schopné udržet potřebný tlak na úrovni nejvyššího automatického postřikovače v systému, aby se zajistila trvalá dodávka vody postačující k souběžnému pokrytí prostor o minimálně 280 m2 v množství uvedeném v odstavci.8. U nových lodí tříd C a D o délce méně než 40 metrů s celkovým chráněným prostorem menším než 280 m2 může správa stanovit vhodný prostor pro stanovení výkonu čerpadel a složek alternativní dodávky.

Čerpadlo musí mít na výtlačné straně zkušební ventil s krátkou otevřenou vypouštěcí trubkou. Ventil a trubka musí mít přiměřený užitečný průřez, aby se umožnilo spuštění předepsaného výkonu čerpadla, přičemž v systému musí být zachován tlak uvedený v odstavci.9.

Sání mořské vody do čerpadla musí podle možnosti být v prostoru, kde se čerpadlo nachází, a musí být uspořádáno tak, aby, je-li loď na vodě, nebylo nutné přerušit dodávku mořské vody do čerpadla z jakéhokoli důvodu kromě kontroly nebo opravy čerpadla.

Čerpadlo a nádrž automatického postřikovacího systému musí být na místě přiměřeně vzdáleném od každého prostoru strojovny a nesmí se nacházet v žádném prostoru, u něhož se vyžaduje ochrana tímto systémem.

Čerpadlo mořské vody a systém automatického poplachu a detekce musí mít nejméně dva druhy dodávky energie. Má-li čerpadlo zdroj elektrické energie, musí být k dispozici hlavní generátor a nouzový zdroj energie. Jedno napájení čerpadla musí být z hlavního rozvaděče a jedno z nouzového rozvaděče odděleným napájecím vedením vyčleněným výhradně pro tento účel. Napájecí vedení musí být uspořádána tak, aby nevedla přes kuchyně, prostory strojovny a jiné uzavřené prostory s vysokým rizikem požáru, pokud to není nutné pro dosažení na příslušné rozvaděče a musí vést k automatickému přepínači, který se nachází blízko čerpadla automatického postřikovacího systému. Přepínač musí umožnit napájení energií z hlavního rozvaděče, uskutečňuje-li se z něj dodávka a musí být postaven tak, aby byl v případě závady v dodávce automaticky přepnut na dodávku z nouzového rozvaděče. Vypínače na hlavním rozvaděči a nouzový rozvaděč musí být zřetelně označeny a stále zapnuty. Žádný jiný vypínač není na napájecích vedeních dovolen. Jedním ze zdrojů dodávky energie pro poplašný systém a systém detekce musí být nouzový zdroj. Je-li jeden ze zdrojů energie pro čerpadlo spalovací motor, musí vyhovovat odstavci.15 a kromě toho musí být umístěn tak, aby požár v každém chráněném prostoru nezasáhl přívod vzduchu do tohoto motoru.

Systém automatického postřikovacího systému musí být napojen na požární systém lodi za pomoci uzamykatelného vřetenového zpětného ventilu, který zamezí zpětnému toku z automatického postřikovacího systému do požární systému.

Musí být k dispozici zkušební ventil pro zkoušku automatického poplachu u každého úseku automatických postřikovačů za pomoci průtoku vody, které se rovná činnosti jednoho automatického postřikovače. Zkušební ventil pro každý úsek se musí nacházet blízko uzavíracího ventilu pro daný úsek.

Musí být k dispozici prostředky pro zkoušení automatické činnosti čerpadla za sníženého tlaku v systému.

Vypínače musí být na jednom z indikátorů uvedených v odstavci.2, které umožní zkoušení poplachu a indikátorů pro každý úsek automatických postřikovačů.

Každý úsek musí mít nejméně šest náhradních postřikovacích hlavic.

Automatické postřikovací systémy a automatické systémy detekce požáru a požárního poplachu musí odpovídat schválenému typu a splňovat požadavky Předpisu pro systém protipožární bezpečnosti.

U nových lodí tříd C a D o délce méně než 40 metrů s celkovým chráněným prostorem menším než 280 m2 může správa státu vlajky stanovit vhodný prostor pro stanovení výkonu čerpadel a složek alternativní dodávky.

Všeobecně

Požadavky na instalaci

Požadavky na konstrukci

Stabilní systémy detekce požáru a požárního poplachu musí odpovídat schválenému typu a splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti.

V obytných a hospodářských prostorách a na řídících stanicích musí být nainstalovány ručně ovládané hlásiče splňující požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti. U každého východu musí být umístěn jeden ručně ovládaný hlásič. Ručně ovládané hlásiče musí být snadno přístupné na chodbách každé paluby tak, aby žádná část chodby nebyla dále než 20 metrů od ručně ovládaného hlásiče.

Správa státu vlajky musí kromě výše uvedených ustanovení zajistit, aby bylo vyhověno bezpečnostním předpisům o nezávislosti zařízení na jiných zařízeních nebo systémech, odolnosti jejich dílů vůči korozi, dodávce elektrické energie do jejich řídícího systému a dostupnosti pokynů pro jejich obsluhu a údržbu.

Omezení v používání nafty jako paliva

Ve vztahu k používání nafty jako paliva se musí uplatňovat tato omezení:

Opatření pro naftové palivo

Na lodích, na kterých se používá naftové palivo, musí být provedena taková opatření pro jeho skladování, rozvod a používání, aby byla zajištěna bezpečnost lodi a osob na palubě, přičemž musí být vyhověno minimálně těmto ustanovením:

Opatření pro mazací oleje

Opatření pro skladování, rozvod a využívání oleje používaného v systému tlakového mazání musí zajistit bezpečnost lodi a osob na palubě a musí ve strojovnách vyhovovat nejméně pododstavcům.2.1,.2.4,.2.5,.2.6,.2.7,.2.8,.2.10 a.2.11 s výjimkou toho, že:

Opatření pro jiné hořlavé oleje

Opatření pro skladování, rozvod a využívání jiných hořlavých olejů používaných pod tlakem v převodových systémech, ovládacích, spouštěcích a vytápěcích systémech musí zajistit bezpečnost lodi a osob na palubě. Na místech, kde se nacházejí prostředky vznícení, musí tato opatření vyhovovat alespoň pododstavcům.2.4,.2.6,.2.10 a.2.11, a co se týče pevnosti a konstrukce, pododstavcům.2.7 a.2.8.

Prostory strojovny bez pravidelné obsluhy

Kromě požadavků odstavců 1 až 4 musí systémy naftového paliva a mazacích olejů vyhovět těmto podmínkám:

Zákaz přepravy hořlavých olejů v nádržích předního kolizního prostoru

Naftové palivo, mazací olej a jiné hořlavé oleje se nesmějí přepravovat v nádržích předního kolizního prostoru.

U lodí postavených před 1. červencem 2019 výstroj hasičů musí sestávat z:

U lodí postavených dne 1. července 2019 nebo později musí výstroj hasičů vyhovovat požadavkům Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti. Ke každému dýchacímu přístroji musí být k dispozici plně naplněné náhradní tlakové lahve o obsahu nejméně 2 400 litrů (běžného) vzduchu, kromě případů, kdy:

Každý dýchací přístroj musí být vybaven dostatečně pevným a dlouhým žáruvzdorným záchranným lanem, které lze za pomoci háku karabiny upevnit na postroj přístroje nebo na zvláštní pásy, aby se během používání záchranného lana zamezilo odepnutí dýchacího přístroje.

Všechny nové lodě třídy B a stávající lodě třídy B a nové lodě tříd C a D o délce nejméně 40 m musí mít na palubě minimálně dvě výstroje pro hasiče.

Na lodích třídy C a D o délce méně než 40 metrů nemusí být žádná výstroj pro hasiče.

Komunikace mezi hasiči:

Výstroje pro hasiče nebo soupravy osobní výstroje se musí skladovat tak, aby byly snadno dostupné a pohotově k použití; je-li na lodi více než jedna výstroj pro hasiče nebo více než jedna souprava osobní výstroje, musí se skladovat na místech, která jsou od sebe vzdálená. Na každém z těchto míst musí být alespoň jedna výstroj pro hasiče a jedna souprava osobní výstroje.

Pokud správa státu vlajky považuje opatření týkající se přepravy uvedená v tomto pravidle II-2/A/11 za nepřiměřená a/nebo na palubě lodi technicky nevhodná, lze podle ustanovení čl. 9 odst. 3 směrnice 2009/45/ES loď zprostit jednoho nebo více požadavků tohoto pravidla II-2/A/11.

Procházejí-li mezistěnami třídy „A“ elektrické kabely, potrubí, šachty, kanály atd. nebo nosníky, palubníky nebo jiné konstrukční prvky, musí se provést opatření k zajištění, aby nebyla narušena požární odolnost, je-li to přiměřené a možné.

Jsou-li na lodích postavených dne 1. ledna 2003 nebo později mezistěny třídy „A“ průchozí, musí být tyto průchody vyzkoušeny v souladu s Předpisem pro systémy protipožární bezpečnosti, aby bylo zajištěno, že požární odolnost mezistěn není narušena.

U ventilačních kanálů platí podle příslušných případů pravidlo II-2/B/9, pododstavec.1.4; pravidlo II-2/B/9, pododstavec.2.2a; pravidlo II-2/B/9, pododstavec.2.2b; pravidlo II-2/B/9, bod.3; pravidlo II-2/B/9a, pododstavec.1.2 a pravidlo II-2/B/9a, pododstavec.3.1.

Jestliže je však průchod potrubí z oceli nebo rovnocenného materiálu tloušťky 3 mm nebo více a o délce nejméně 900 mm (nejlépe 450 mm na každé straně mezistěny) bez otvorů, nejsou zkoušky požadovány.

Takové průchody musejí být vhodně izolované prodloužením izolace na stejné rovině mezistěny.

Procházejí-li mezistěnami třídy „B“ elektrické kabely, potrubí, šachty, kanály atd. nebo namontované koncovky větracích kanálů, svítidel a podobných zařízení, musí se provést opatření k zajištění, aby nebyla narušena požární odolnost, je-li to přiměřené a možné. Na lodích postavených dne 1. ledna 2003 nebo později se musí u takových průchodů učinit opatření k zajištění, aby nebyla narušena požární odolnost mezistěny.

Potrubí jiná než ocelová nebo měděná, která procházejí mezistěnami třídy „B“ musí být chráněna buďto:

Trubky, které vedou přes mezistěny tříd „A“ nebo „B“, musí být ze schváleného materiálu s přihlédnutím k teplotě, kterou musí tyto mezistěny vydržet.

Na lodích postavených dne 1. ledna 2003 nebo později musí být neizolované kovové trubky procházející mezistěnami tříd „A“ nebo „B“ z materiálů s teplotou tavení, která přesahuje 950 °C pro mezistěny třídy „A-0“ a 850 °C pro mezistěny třídy „B-0“.

Potrubí v obytných a obslužných prostorech nebo řídících stanicích, určené k dopravě nafty nebo jiných hořlavých kapalin, musí být z vhodného materiálu a konstruované s přihlédnutím k nebezpečí požáru.

Materiály citlivé na horko se nesmějí používat pro odpadní otvory, sanitární odpady a jiné odtoky, které jsou blízko vodorysky a u nichž by závada materiálu v případě požáru zvýšila nebezpečí zaplavení.

Používají-li se elektrická topná tělesa, musí být upevněna na místě a konstruována tak, aby se nebezpečí požáru snížilo na minimum. Žádné takové topné těleso nesmí mít nezakryté ty prvky, od nichž by se mohly vznítit oděvy, záclony nebo jiné podobné materiály, nebo které by mohly způsobit požár.

Všechny nádoby na odpad musí být zkonstruovány z nehořlavých materiálů bez otvorů po stranách nebo ve dně.

Povrch izolace v prostorách, kde je možné pronikání naftových výrobků, musí být nepropustný pro naftu nebo naftové páry.

NOVÉ LODĚ TŘÍD A, B, C A D: V prostorách, v nichž je nebezpečí rozstříkání nafty nebo naftových par, např. ve strojovnách třídy A, nesmí izolační povrch materiálu propouštět naftu nebo naftové páry. Je-li zabudováno pokrytí z neděrovaného ocelového plechu nebo jiných nehořlavých materiálů (ne hliník), který tvoří nejvyšší plochu, může být toto pokrytí spojeno drážkami, nýty atd.

Sklady barev a hořlavých kapalin musí být chráněny schváleným protipožárním zařízením umožňujícím posádce hasit požár bez vstupu do prostoru.

Na lodích postavených dne 1. ledna 2003 nebo později:

Fritovací, vařící a smažící spotřebiče:

Jsou-li fritovací, vařící a smažící spotřebiče instalovány a používají se v prostorách mimo hlavní kuchyně, musí správa státu vlajky předepsat doplňující bezpečnostní opatření s přihlédnutím ke konkrétnímu nebezpečí požáru spojenému s používáním tohoto typu zařízení.

Na lodích postavených dne 1. ledna 2003 nebo později musí být fritovací zařízení vybaveno:

Na lodích postavených před 1. lednem 2003 musí nové instalace fritovacích zařízení splňovat požadavky tohoto odstavce.

Tepelné mosty:

Při realizaci nehořlavé úpravy musí správa státu vlajky přijmout opatření, aby se zamezilo přenosu tepla tepelným mostem, např. mezi palubami a přepážkami.

Na lodích postavených dne 1. ledna 2003 nebo později musí být izolace paluby nebo přepážky provedena podél průchodu, řezu nebo koncového bodu v případě ocelových a hliníkových konstrukcí na vzdálenost přinejmenším 450 mm. Je-li prostor rozdělen palubou nebo přepážkou třídy „A“ mající izolaci jiné hodnoty, izolace vyšší hodnoty musí pokračovat na palubě nebo přepážce s izolací nižší hodnoty do vzdálenosti přinejmenším 450 mm.

Nádrže na stlačený plyn:

Všechny přenosné nádrže pro plyny, které jsou stlačené, zkapalněné nebo rozložené a mohou podnítit případný požár, musí být neprodleně po použití postaveny na obvyklé místo nad přepážkovou palubou, ze které je přímý přístup na volnou palubu.

Na všech lodích musí být trvale vyvěšeny přehledné plány pro instruktáž lodních důstojníků, které u každé paluby jasně znázorňují řídící stanice, různé požární úseky tvořené mezistěnami třídy „A“, úseky tvořené mezistěnami třídy „B“ s podrobným popisem systémů detekce požáru a požárního poplachu, instalace automatických postřikovačů, hasicích přístrojů, prostředků přístupu do různých oddílů, na různé paluby atd. a větrací systémy včetně podrobného popisu umístění ovládacích prvků ventilátorů, umístění hradítek a identifikačních čísel ventilátorů obsluhujících každý úsek. Výše uvedené podrobnosti mohou být případně shrnuty v brožuře, jejíž výtisk musí mít každý důstojník, a jeden výtisk musí být vždy na přístupném místě na palubě. Plány a brožury se musí aktualizovat a všechny změny se do nich musí zaznamenat co nejdříve. Popis v těchto plánech a brožurách musí být v oficiálním jazyce státu vlajky. Není-li tímto jazykem angličtina ani francouzština, musí být zahrnut překlad do jednoho z těchto jazyků. Je-li loď provozována ve vnitrostátní plavbě jiného členského státu, musí být zařazen překlad do oficiálního jazyka tohoto státu přístavu, pokud tímto jazykem není angličtina, ani francouzština.

Na nových lodích tříd B, C a D postavených dne 1. ledna 2003 nebo později musí informace obsažené v požadovaných protipožárních plánech a brožurách a grafických symbolech používaných v protipožárních plánech odpovídat rezolucím IMO A.756(18) a A.952(23).

Na pomoc pracovníkům pobřežní protipožární ochrany musí být trvale uložena kopie protipožárních plánů nebo brožury obsahující tyto plány, a to v nápadně označeném vodotěsném pouzdře mimo palubní přístřešky.

Všeobecné požadavky

Vždy, když je loď v provozu, musí být protipožární systémy a hasicí systémy a zařízení udržovány tak, aby byly připraveny k použití.

Loď není v provozu, jestliže: