02009D0937 — CS — 01.01.2017 — 010.001

Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

Ve znění:

Opraveno:

▼B

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 1. prosince 2009,

kterým se přijímá její jednací řád

(2009/937/EU)

Článek 1

Jednací řád Rady ze dne 15. září 2006 se nahrazuje ustanoveními obsaženými v příloze.

Odchylně od čl. 2 odst. 2 přílohy III jednacího řádu Rady se počty obyvatel vložené tímto rozhodnutím do článku 1 uvedené přílohy použijí od 1. prosince 2009 do 31. prosince 2010.

Článek 2

V souladu s Protokolem o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii se čl. 3 odst. 3 jednacího řádu Rady ve znění tohoto rozhodnutí použije na návrhy legislativních aktů přijaté a postoupené ode dne vstupu Lisabonské smlouvy v platnost.

Článek 3

Toto rozhodnutí nabývá účinku dnem přijetí.

Bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

JEDNACÍ ŘÁD RADY

Článek 1

Obecná ustanovení, svolání a místo konání zasedání

1.  Radu svolává k zasedání její předseda z vlastního podnětu, na žádost některého z jejích členů nebo na žádost Komise ( 1 ).

2.  Sedm měsíců před začátkem příslušného šestiměsíčního období oznámí předsednictví, pro jednotlivá složení Rady a po náležitých konzultacích, předpokládané termíny zasedání, která má Rada uskutečnit v rámci plnění svých legislativních úkolů nebo za účelem přijetí operativních rozhodnutí. Tyto termíny uvede v jediném dokumentu platném pro všechna složení Rady.

3.  Rada má sídlo v Bruselu. Během měsíců dubna, června a října zasedá v Lucemburku ( 2 ).

Ve výjimečných a náležitě opodstatněných případech může Rada nebo Výbor stálých zástupců vlád členských států (Coreper) jednomyslně rozhodnout o jiném místě konání zasedání Rady.

4 ( 3 ).  Předsednictví Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, vykonávají předem určené skupiny tří členských států po dobu osmnácti měsíců. Tyto skupiny jsou vytvořeny rovnou rotací členských států, přičemž se vezme v úvahu jejich rozmanitost a zeměpisná rovnováha v Unii.

Každý člen skupiny postupně předsedá po dobu šesti měsíců všem složením Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci. Ostatní členové skupiny jsou předsedajícímu členovi nápomocni ve všech jeho funkcích na základě společného programu. Členové skupiny mohou mezi sebou dohodnout jinou úpravu.

5.  Rada nebo Výbor stálých zástupců přijímají rozhodnutí podle tohoto jednacího řádu prostou většinou, s výjimkou případů, kdy jednací řád stanoví jiný způsob hlasování.

Není-li stanoveno jinak, vztahují se odkazy na předsednictví nebo na předsedu uvedené v tomto jednacím řádu na osobu, jež předsedá některému ze složení Rady nebo případně některému z jejích přípravných orgánů.

Článek 2

Různá složení Rady, úloha složení pro obecné záležitosti a složení pro zahraniční věci a plánování práce

1.  Rada se schází v různých složeních podle předmětu jednání. Seznam složení Rady jiných než složení pro obecné záležitosti a složení pro zahraniční věci přijímá Evropská rada kvalifikovanou většinou ( 4 ). Seznam složení Rady je uveden v příloze I.

2.  Rada pro obecné záležitosti zajišťuje soudržnost prací jednotlivých složení Rady. Ve spojení s předsedou Evropské rady a Komisí připravuje zasedání Evropské rady a zajišťuje jejich návaznost ( 5 ). Odpovídá ze celkovou koordinaci politik, institucionální a správní otázky, průřezová témata týkající se více politik Evropské unie, jako je například víceletý finanční rámec a rozšíření, jakož i za všechna další témata, která jí svěří Evropská rada, s ohledem na pravidla fungování hospodářské a měnové unie.

3.  Pravidla pro přípravu zasedání Evropské rady jsou stanovena v článku 3 jednacího řádu Evropské rady takto:

Příspěvky dalších složení Rady k jednání Evropské rady se zasílají Radě pro obecné záležitosti alespoň dva týdny před zahájením zasedání Evropské rady.

Předseda Evropské rady v úzké spolupráci podle prvního pododstavce připraví návrh hlavních směrů pro závěry Evropské rady a popřípadě návrhy závěrů a návrhy rozhodnutí Evropské rady, které projedná Rada pro obecné záležitosti.

Závěrečné zasedání Rady pro obecné záležitosti se koná během pěti dnů, které předcházejí zasedání Evropské rady. Na základě jednání na tomto zasedání sestavuje předseda Evropské rady předběžný pořad jednání.

Body zařazené na pořad jednání by zpravidla měly být předem projednány v souladu s tímto odstavcem.

4.  Rada pro obecné záležitosti zajišťuje ve spolupráci s Komisí soudržnost a pokračování prací jednotlivých složení Rady v rámci víceletých programů v souladu s odstavcem 6 ( 6 ).

5.  Rada pro zahraniční věci vytváří vnější činnost Unie podle strategických směrů vymezených Evropskou radou a zajišťuje soudržnost vnější činnosti Unie ( 7 ). Odpovídá za veškerou vnější činnost Evropské unie, totiž společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, společnou bezpečnostní a obrannou politiku, společnou obchodní politiku, rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc.

Radě pro zahraniční věci předsedá vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jehož může v případě potřeby nahradit člen tohoto složení zastupující členský stát, který vykonává šestiměsíční předsednictví Rady ( 8 ).

6.  Každých osmnáct měsíců připraví předem určená skupina tří členských států, které vykonávají předsednictví Rady během tohoto období v souladu s čl. 1 odst. 4, návrh plánu práce Rady na dotyčné období. Návrh plánu práce Rady pro zahraniční věci na dotyčné období se připraví spolu s předsedou Rady tohoto složení. Návrh plánu práce se připravuje v úzké spolupráci s Komisí a předsedou Evropské rady a po náležitých konzultacích. Předkládá se v jediném dokumentu nejpozději jeden měsíc před začátkem dotyčného období ke schválení Radě pro obecné záležitosti ( 9 ).

7.  Předsednictví, které bude tuto funkci vykonávat během dotyčného období, vypracuje pro každé složení Rady a po náležitých konzultacích návrhy pořadu jednání Rady na období příštích šesti měsíců, uvádějící plánované legislativní úkoly a operativní rozhodnutí. Tyto návrhy se sestavují nejpozději jeden týden před začátkem dotyčného šestiměsíčního období na základě osmnáctiměsíčního programu Rady a po konzultaci s Komisí. Uvedou se v jediném dokumentu platném pro všechna složení Rady. V nezbytných případech se vedle předem naplánovaných zasedání mohou konat i mimořádná zasedání Rady.

Ukáže-li se v průběhu šestiměsíčního období, že některé ze zasedání plánovaných na toto období pozbylo opodstatnění, předsednictví je nesvolá.

Článek 3 ( 10 )

Pořad jednání

1.  Předseda sestavuje předběžný pořad každého zasedání Rady se zřetelem na její osmnáctiměsíční program. Pořad jednání se zasílá ostatním členům Rady a Komisi alespoň čtrnáct dní před zahájením zasedání. Zároveň se předá vnitrostátním parlamentům členských států.

2.  Předběžný pořad jednání obsahuje body a s nimi související dokumenty, o jejichž zařazení požádal generální sekretariát člen Rady nebo Komise alespoň šestnáct dnů před zahájením daného zasedání. V předběžném pořadu jednání jsou hvězdičkou označeny body, k nimž může předsednictví, člen Rady nebo zástupce Komise požadovat hlasování. Uvedené označení se provede, jakmile jsou splněny všechny procedurální náležitosti stanovené Smlouvami.

3.  V případech, kdy platí osmitýdenní lhůta stanovená v Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii a v Protokolu o používání zásad subsidiarity a proporcionality, se body týkající se přijetí legislativního aktu nebo postoje v prvním čtení v rámci řádného legislativního postupu nezařazují na předběžný pořad jednání ke schválení, dokud uvedená osmitýdenní lhůta neuplyne.

Rada může rozhodnout o neuplatnění osmitýdenní lhůty uvedené v prvním pododstavci, podléhá-li zařazení bodu výjimce z důvodu naléhavosti stanovené v článku 4 Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii. Rada rozhoduje způsobem hlasování platným pro přijetí dotyčného aktu nebo postoje.

Kromě náležitě odůvodněných naléhavých případů musí mezi zařazením návrhu legislativního aktu na předběžný pořad jednání Rady a přijetím postoje uplynout lhůta deseti dní ( 11 ).

4.  Na předběžný pořad jednání mohou být zařazeny pouze body, k nimž byla členům Rady a Komisi zaslána dokumentace nejpozději ke dni odeslání tohoto pořadu jednání.

5.  Generální sekretariát doručí členům Rady a Komisi žádosti o zařazení záležitostí na pořad jednání a dokumenty, u nichž nebyly dodrženy výše uvedené lhůty.

Pokud Výbor stálých zástupců nedokončil posuzování bodů týkajících se návrhů legislativních aktů do konce týdne předcházejícího týdnu před konáním zasedání Rady, předsednictví tyto body vyřadí, aniž je dotčen odstavec 3, z předběžného pořadu jednání, nevyžadují-li naléhavé důvody jinak.

6.  Předběžný pořad jednání se dělí na dvě části, kdy první je určena k projednávání legislativních aktů a druhá nelegislativním činnostem. První část je označována jako „projednávání legislativních aktů“ a druhá jako „nelegislativní činnosti“.

Body zařazené do těchto dvou částí předběžného pořadu jednání se dělí na body A a body B. Jako body A se zařazují body, které může Rada schválit bez rozpravy, což ale nevylučuje možnost, aby kterýkoli člen Rady nebo zástupce Komise vyjádřil při schvalování uvedených bodů stanovisko a dal do zápisu uvést své prohlášení.

7.  Pořad jednání přijímá Rada na začátku každého zasedání. Zařazení dalšího bodu, který není obsažen v předběžném pořadu jednání, vyžaduje jednomyslnost v Radě. O takto zařazených bodech lze hlasovat, pokud byly splněny všechny procedurální náležitosti stanovené Smlouvami.

8.  Bod A se však z pořadu jednání stáhne, nerozhodne-li Rada jinak, pokud by postoj k tomuto bodu mohl vést k další rozpravě o něm nebo pokud tak požaduje člen Rady či zástupce Komise.

9.  Každá žádost o zařazení určitého bodu mezi „Jiné záležitosti“ se doloží vysvětlujícím dokumentem.

Článek 4

Zastoupení nepřítomného člena Rady

S výhradou článku 11 o přenesení hlasovacích práv je člen Rady, který se nemůže zasedání účastnit, oprávněn dojednat si zastoupení.

Článek 5

Zasedání

1.  Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm ( 12 ). V ostatních případech jsou zasedání Rady neveřejná, s výjimkou případů uvedených v článku 8.

2.  Komise je zvána k účasti na zasedáních Rady. Totéž platí pro Evropskou centrální banku v případech, kdy uplatňuje své právo podávat návrhy. Rada však může rozhodnout, že bude jednat bez přítomnosti Komise nebo Evropské centrální banky.

3.  Členy Rady nebo Komise mohou doprovázet asistující úředníci. Jména a funkce těchto úředníků se sdělují generálnímu sekretariátu předem. Rada může stanovit pro každou delegaci maximální počet osob, včetně členů Rady, přítomných ve stejné chvíli v zasedací místnosti Rady.

4.  Ke vstupu na zasedání Rady je nutné předložit průkaz vydaný generálním sekretariátem.

Článek 6

Služební tajemství a předkládání dokumentů v soudním řízení

1.  Aniž jsou dotčeny články 7, 8 a 9 a ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům, vztahuje se na jednání Rady povinnost zachovávat služební tajemství, pokud Rada nerozhodne jinak.

2.  Rada nebo Výbor stálých zástupců mohou povolit předložení opisu dokumentů Rady, jejichž zpřístupnění nebylo dosud povoleno v souladu s ustanoveními o přístupu veřejnosti k dokumentům, nebo výňatku z nich pro účely soudního řízení.

Článek 7

Legislativní postup a transparentnost

1.  Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm. Za tím účelem obsahuje její pořad jednání část „projednávání legislativních návrhů“.

2.  Dokumenty předložené Radě, které jsou uvedeny pod bodem jejího pořadu jednání v části nazvané „projednávání legislativních návrhů“, se zveřejňují spolu s oddíly zápisu z jednání Rady, které se této části pořadu jednání týkají.

3.  Zpřístupnění jednání a rozprav Rady, které se týkají části pořadu jednání „projednávání legislativních návrhů“, veřejnosti se uskutečňuje prostřednictvím veřejného přímého audiovizuálního přenosu, zejména do prostor náslechového sálu a prostřednictvím internetu ve všech úředních jazycích orgánů Evropské unie (tzv. video streaming). Záznam je k dispozici na internetové stránce Rady po dobu nejméně jednoho měsíce. Výsledek hlasování se oznamuje vizuálními prostředky.

Generální sekretariát se snaží informovat veřejnost v co největším předstihu o datu a přibližném čase konání uvedených audiovizuálních přenosů a přijímá veškerá praktická opatření k zajištění řádného provádění tohoto článku.

4.  Výsledky hlasování a odůvodnění hlasování členů Rady nebo jejich zástupců v dohodovacím výboru, zřízeném v rámci řádného legislativního postupu, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se jednání dohodovacího výboru se zveřejňují.

5.  Jsou-li Radě předkládány legislativní návrhy nebo podněty, zdrží se přijímání aktů, které nejsou stanoveny Smlouvami, například usnesení, závěrů nebo prohlášení, kromě těch které provázejí přijetí aktu a které jsou určeny k uvedení do zápisu z jednání Rady.

Článek 8

Jiná veřejná jednání Rady a veřejné rozpravy

1.  Je-li Radě předložen nelegislativní návrh týkající se přijetí právních norem, které jsou závazné v členských státech nebo pro členské státy, ve formě nařízení, směrnic nebo rozhodnutí na základě odpovídajících ustanovení Smluv, s výjimkou vnitřních opatření, správních aktů, rozpočtových opatření, aktů týkajících se interinstitucionálních nebo mezinárodních vztahů a nezávazných aktů (například závěrů, doporučení nebo usnesení), jsou první jednání Rady o významných nových návrzích veřejná. Předsednictví stanoví, které nové návrhy jsou významné, přičemž Rada nebo Výbor stálých zástupců mohou v případě potřeby rozhodnout jinak.

Předsednictví může v jednotlivých případech rozhodnout, že následná jednání Rady o některém z návrhů uvedených v prvním pododstavci budou veřejná, pokud Rada nebo Výbor stálých zástupců nerozhodnou jinak.

2.  Na základě rozhodnutí přijatého Radou nebo Výborem stálých zástupců kvalifikovanou většinou pořádá Rada veřejné rozpravy o významných otázkách ovlivňujících zájmy Evropské unie a jejích občanů.

Náměty nebo konkrétní témata těchto rozprav může navrhnout předsednictví, kterýkoli člen Rady nebo zástupce Komise s přihlédnutím k významu projednávané otázky a její důležitosti pro občany.

▼C1

3.  Rada pro obecné záležitosti pořádá k osmnáctiměsíčnímu programu Rady veřejnou rozpravu o směřování. Rozpravy o směřování pořádané Radou v jiných složeních k jejím prioritám jsou rovněž veřejné. Představení pětiletého plánu Komise, jejího ročního pracovního programu a roční politické strategie, jakož i následná rozprava v Radě jsou veřejné.

▼B

4.  Od okamžiku zaslání předběžného pořadu jednání podle článku 3 se

Zpřístupnění jednání a rozprav Rady veřejnosti podle tohoto článku se uskutečňuje prostřednictvím veřejného přenosu obdobného tomu, který je uveden v čl. 7 odst. 3.

Článek 9

Zveřejňování hlasování, odůvodnění hlasování a zápisů z jednání v ostatních případech

1.  Jestliže Rada přijímá nelegislativní akty uvedené v čl. 8 odst. 1, zveřejní se výsledky hlasování a odůvodnění hlasování členů Rady, jakož i prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body uvedeného zápisu týkající se přijetí dotyčných aktů.

2.  Výsledky hlasování se dále zveřejňují

Jsou-li výsledky hlasování v Radě zveřejněny podle prvního pododstavce písm. a) a b), zveřejní se rovněž na žádost dotyčných členů Rady odůvodnění hlasování učiněná při hlasování, a to v souladu s tímto jednacím řádem a při zachování právní jistoty a respektování zájmů Rady.

Prohlášení uvedená v zápisu z jednání Rady a body tohoto zápisu týkající se přijetí aktů uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) se zveřejňují, jestliže o tom Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodne na žádost některého ze svých členů.

3.  Výsledky hlasování se nezveřejňují v případě jednání vedoucího k předběžnému hlasování nebo k přijetí přípravných aktů, s výjimkou případů, kdy je jednání Rady veřejné v souladu s články 7 a 8.

Článek 10

Přístup veřejnosti k dokumentům Rady

Zvláštní ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady jsou obsažena v příloze II.

Článek 11

Způsoby hlasování a usnášeníschopnost

1.  Rada hlasuje z podnětu svého předsedy.

Předseda je dále povinen zahájit hlasování z podnětu některého člena Rady nebo zástupce Komise, pokud se pro to vysloví většina členů Rady.

2.  Členové Rady odevzdávají své hlasy podle pořadí členských států stanoveného v seznamu po sobě následujících předsednictví, počínaje členem, který podle uvedeného pořadí následuje za členem zastávajícím funkci předsedy.

3.  Při hlasování může být každý člen Rady zmocněn hlasovat nejvýše za jednoho z ostatních členů ( 13 ).

4.  Pro hlasování Rady je nezbytné, aby mu byla přítomna většina jejích členů, kteří jsou podle Smluv k hlasování oprávněni. Před odevzdáním hlasů ověří předseda za pomoci generálního sekretariátu, zda je Rada usnášeníschopná.

▼M7

5.  Má-li být rozhodnutí Rady přijato kvalifikovanou většinou, 65 % počtu obyvatel Unie nebo v případě, že se hlasování neúčastní všechny členské státy, 65 % počtu obyvatel zúčastněných členských států a minimální počet členů Rady zastupujících více než 35 % počtu obyvatel zúčastněných členských států se vypočítají podle údajů o počtu obyvatel uvedených v příloze III. Tyto údaje se rovněž použijí mezi 1. listopadem 2014 a 31. březnem 2017 v případech, kdy člen Rady podle čl. 3 odst. 2 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii, požádá, aby byl akt přijat kvalifikovanou většinou podle odstavce 3 uvedeného článku, a některý člen Rady požádá, aby bylo ověřeno, zda členské státy tvořící tuto kvalifikovanou většinu zastupují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie.

▼M7

6.  Rada upraví údaje uvedené v příloze III s účinkem ode dne 1. ledna každého roku na základě údajů, které má Statistický úřad Evropské unie k dispozici ke dni 30. září předchozího roku. Rozhodnutí o této úpravě bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

▼B

Článek 12

Běžný písemný postup a zjednodušený písemný postup

1.  Akty Rady k naléhavým záležitostem se mohou přijímat písemným hlasováním, rozhodne-li Rada nebo Výbor stálých zástupců jednomyslně o použití tohoto postupu. Za zvláštních okolností může použití tohoto postupu navrhnout rovněž předseda; v tom případě se písemné hlasování provede, vyjádří-li s tímto postupem souhlas všichni členové Rady.

Souhlas Komise s písemným postupem se vyžaduje, má-li být písemným hlasováním rozhodnuto o záležitosti, kterou Radě předložila Komise.

Generální sekretariát vypracuje každý měsíc souhrnný přehled aktů přijatých písemným postupem. Tento souhrnný přehled obsahuje případná prohlášení do zápisu z jednání Rady. Části souhrnného přehledu týkající se přijetí legislativních aktů se zveřejní.

2.  Z podnětu předsednictví může Rada jednat zjednodušeným písemným postupem v těchto případech:

V takovém případě se daný text považuje za přijatý uplynutím lhůty stanovené předsednictvím v závislosti na naléhavosti dané věci, nevyjádří-li žádný člen Rady námitky.

3.  Generální sekretariát potvrdí dokončení písemného postupu.

Článek 13

Zápis

1.  Z každého zasedání Rady se pořizuje zápis, který po schválení podepisuje generální tajemník. Generální tajemník může své podpisové právo přenést na generální ředitele generálního sekretariátu.

V zápise se ke každému bodu pořadu jednání zpravidla uvádějí

2.  Návrh zápisu vypracovává generální sekretariát do patnácti dnů a předkládá jej Radě nebo Výboru stálých zástupců ke schválení.

3.  Před schválením zápisu může kterýkoli člen Rady nebo zástupce Komise požádat, aby byl do zápisu ke kterémukoli bodu pořadu jednání učiněn podrobnější záznam. Takovou žádost lze vznést ve Výboru stálých zástupců.

4.  Zápisy z částí zasedání Rady týkajících se „projednávání legislativních návrhů“ se po schválení předávají přímo vnitrostátním parlamentům a současně vládám členských států.

Článek 14

Jednání a rozhodnutí na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích stanovených platnými pravidly pro užívání jazyků

1.  Nerozhodne-li Rada z důvodu naléhavosti jednomyslně jinak, vede svá jednání a přijímá rozhodnutí pouze na základě dokumentů a návrhů vypracovaných v jazycích stanovených platnými pravidly pro užívání jazyků.

2.  Každý člen Rady je oprávněn vznést námitku proti jednání, není-li znění navrhovaných změn vypracováno v jazycích podle odstavce 1, které určí.

Článek 15

Podepisování aktů

Znění aktů přijatých Evropským parlamentem a Radou řádným legislativním postupem, jakož i znění aktů přijatých Radou podepisuje předseda úřadující při jejich přijetí a generální tajemník. Generální tajemník může své podpisové právo přenést na generální ředitele generálního sekretariátu.

Článek 16 ( 16 )

Chybějící oprávnění k účasti na hlasování

Pro účely použití tohoto jednacího řádu se v souladu s přílohou IV bere náležitý ohled na případy, kdy na základě Smluv nemá jeden nebo několik členů Rady právo účastnit se hlasování.

Článek 17

Zveřejňování aktů v Úředním věstníku

1.  V Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“) zveřejňuje generální tajemník

V Úředním věstníku se uvede vstup v platnost těchto dohod;

V Úředním věstníku se uvede vstup v platnost dohod v něm zveřejněných.

2.  Pokud Rada nebo Výbor stálých zástupců nerozhodnou jinak, zveřejňuje generální tajemník v Úředním věstníku

3.  Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodnou jednomyslně v jednotlivých případech, zda má generální tajemník v Úředním věstníku zveřejnit rozhodnutí uvedená v článku 25 SEU.

4.  Rada nebo Výbor stálých zástupců rozhodnou v jednotlivých případech a se zřetelem k případnému zveřejnění základního aktu, zda má generální tajemník v Úředním věstníku zveřejnit

5.  Zřizuje-li se dohodou uzavíranou Unií nebo Evropským společenstvím pro atomovou energii a jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi orgán s rozhodovací pravomocí, rozhodne Rada při uzavření takové dohody, zda budou rozhodnutí přijímaná uvedeným orgánem zveřejňována v Úředním věstníku.

Článek 18

Oznamování aktů

1.  Směrnice a rozhodnutí uvedené v čl. 297 odst. 2 třetím pododstavci SFEU oznamuje těm, komu jsou určeny, generální tajemník nebo generální ředitel jednající jeho jménem.

2.  Nejsou-li zveřejněny v Úředním věstníku, oznamuje následující akty těm, komu jsou určeny, generální tajemník nebo generální ředitel jednající jeho jménem:

3.  Generální tajemník nebo generální ředitel jednající jeho jménem zašle vládám členských států a Komisi ověřené opisy směrnic a rozhodnutí Rady uvedených v čl. 297 odst. 2 třetím pododstavci SFEU a doporučení Rady.

Článek 19 ( 18 )

Výbor stálých zástupců, výbory a pracovní skupiny

1.  Výbor stálých zástupců odpovídá za přípravu práce všech zasedání Rady a za plnění úkolů, které mu Rada svěří. Za všech okolností ( 19 ) dbá na soulad politik a činností Evropské unie a dodržování těchto zásad a pravidel:

2.  Všechny body pořadu jednání Rady předem projednává Výbor stálých zástupců, nerozhodne-li tento výbor jinak. Výbor stálých zástupců usiluje o dosažení dohody na své úrovni, aby mohl Radě předložit dotčený text k přijetí. Zajišťuje, aby byly spisy předkládány Radě v náležité formě, a případně jí předkládá objasnění, alternativy nebo doporučovaná řešení. V naléhavých případech může Rada jednomyslně rozhodnout o vyřízení záležitosti bez tohoto předchozího projednání.

3.  Výborem stálých zástupců nebo s jeho souhlasem mohou být zřízeny výbory nebo pracovní skupiny s cílem provést některé předem vymezené přípravné práce nebo studie.

Generální sekretariát aktualizuje a zveřejňuje seznam přípravných orgánů. Pouze výbory a pracovní skupiny uvedené v tomto seznamu se mohou scházet jako přípravné orgány Rady.

4.  Výboru stálých zástupců předsedá v závislosti na bodech pořadu jednání stálý zástupce nebo zástupce stálého zástupce členského státu, který vykonává předsednictví Rady pro obecné záležitosti.

Politickému a bezpečnostnímu výboru předsedá zástupce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Ostatním přípravným orgánům jednotlivých složení Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, předsedá delegát členského státu, který vykonává předsednictví Rady v daném složení, pokud Rada kvalifikovanou většinou nerozhodne jinak. Na seznamu uvedeném v odst. 3 druhém pododstavci jsou rovněž vyjmenovány přípravné orgány, u nichž Rada v souladu s článkem 4 rozhodnutí Evropské rady o výkonu předsednictví Rady rozhodla o jiném typu předsedání.

5.  Pokud jde o přípravu zasedání složení Rady, která se scházejí každých šest měsíců a konají se v průběhu první poloviny šestiměsíčního období, předsedá zasedáním výborů, kromě Výboru stálých zástupců, a pracovních skupin konaným v průběhu předcházejících šesti měsíců delegát toho členského státu, který je na řadě, aby předsedal uvedeným zasedáním Rady.

6.  Má-li být spis v podstatě projednán během určitého šestiměsíčního období, může delegát členského státu vykonávajícího předsednictví v tomto šestiměsíčním období předsedat během předcházejících šesti měsíců výborům a pracovním skupinám, kromě Výboru stálých zástupců, při projednávání uvedeného spisu, není-li předsedání danému výboru nebo skupině upraveno jinak. Na praktickém uplatňování tohoto pododstavce se dohodnou obě dotčená předsednictví.

Ve zvláštním případě projednávání rozpočtu Unie na určitý rozpočtový rok předsedá přípravným orgánům Rady, kromě Výboru stálých zástupců, zabývajícím se přípravou bodů pořadu jednání Rady k posouzení rozpočtu delegát členského státu, který bude vykonávat předsednictví Rady během druhého pololetí roku, jenž danému rozpočtovému roku předchází. Totéž platí, se souhlasem druhého předsednictví, i pro předsedání zasedáním Rady při projednávání uvedených položek rozpočtu. Dotčená předsednictví projednají praktická opatření.

7.  V souladu s níže uvedenými odpovídajícími ustanoveními může Výbor stálých zástupců přijímat následující procedurální rozhodnutí, pokud byly související body zařazeny na předběžný pořad jednání alespoň tři pracovní dny před zasedáním. Od této lhůty se lze odchýlit pouze jednomyslným rozhodnutím Výboru stálých zástupců ( 20 ):

Článek 20

Předsednictví a řádný průběh jednání

1.  Předsednictví zajišťuje uplatňování tohoto jednacího řádu a dbá na řádný průběh jednání. Zejména dbá na to, aby byla dodržována ustanovení přílohy V týkající se pracovních metod Rady.

Aby jednání probíhalo řádně, může předsednictví, pokud Rada nerozhodne jinak, přijímat veškerá opatření vhodná k co nejúčelnějšímu využití vymezeného času zasedání, a zejména

2.  Aniž je dotčen čl. 19 odst. 4, 5 a 6 a pravomoci a celková politická odpovědnost šestiměsíčního předsednictví, jsou mu ve všech jeho funkcích na základě osmnáctiměsíčního programu nebo na základě jiných vzájemně dohodnutých ujednání nápomocni ostatní členové předem určené skupiny tří členských států podle čl. 1 odst. 4 Předsednictví je rovněž případně nápomocen zástupce členského státu, který bude vykonávat předsednictví v následujícím období. Na žádost předsednictví a na základě jeho pokynů je posledně jmenovaný nebo člen uvedené skupiny podle potřeby vystřídá, vykoná za ně, je-li to nezbytné, některé úkoly a zajistí kontinuitu práce Rady.

Článek 21 ( 21 ) ( 22 )

Zprávy výborů a pracovních skupin

Bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto jednacího řádu pořádá předsednictví schůze jednotlivých výborů a pracovních skupin tak, aby jejich zprávy byly k dispozici před zasedáním Výboru stálých zástupců, na němž mají být projednávány.

Nevyžadují-li naléhavé důvody jinak, odloží předsednictví na následující zasedání Výboru stálých zástupců projednání všech bodů pořadu jednání týkajících se legislativních aktů, jejichž projednávání nebylo v příslušném výboru nebo pracovní skupině ukončeno nejméně pět pracovních dnů před zasedáním Výboru stálých zástupců.

Článek 22

Redakční kvalita ( 23 )

V rámci pomoci Radě při plnění úkolu zajištění redakční kvality legislativních aktů, které Rada přijímá, má právní služba v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 22. prosince 1998 o společných pokynech k redakční kvalitě právních předpisů Společenství ( 24 ) za úkol včas prověřovat kvalitu návrhů a předloh aktů a předkládat Radě a jejím orgánům návrhy redakčních úprav.

V rámci celého legislativního procesu věnují všichni, kteří v rámci činnosti Rady předkládají texty, zvláštní pozornost redakční kvalitě.

Článek 23

Generální tajemník a generální sekretariát

1.  Radě je nápomocen generální sekretariát pod vedením generálního tajemníka, kterého jmenuje Rada kvalifikovanou většinou.

2.  Rada rozhoduje o organizaci generálního sekretariátu ( 25 ).

Pod tímto vedením činí generální tajemník veškerá nezbytná opatření k zajištění plynulého chodu generálního sekretariátu.

3.  Generální sekretariát se úzce a nepřetržitě podílí na organizaci, koordinaci a zajišťování souladu jednotlivých složek práce Rady a na plnění jejího osmnáctiměsíčního programu. V rámci odpovědnosti předsednictví a pod jeho vedením mu napomáhá při hledání řešení.

4.  Generální tajemník předkládá Radě včas návrh výdajů Rady, aby tak zajistil dodržení lhůt stanovených finančními předpisy.

5.  Generální tajemník plně odpovídá za správu rozpočtových prostředků uvedených v oddíle II – Evropská rada a Rada – rozpočtu a přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění řádného hospodaření s těmito prostředky. Nakládá s uvedenými prostředky v souladu s finančním nařízením o rozpočtu Unie.

Článek 24

Bezpečnost

Bezpečnostní pravidla přijímá Rada kvalifikovanou většinou.

Článek 25

Povinnosti depozitáře dohod

Je-li generální tajemník určen depozitářem dohody uzavřené mezi Unií nebo Evropským společenstvím pro atomovou energii a jedním nebo více státy nebo mezinárodními organizacemi, ukládají se listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení k uvedeným dohodám v sídle Rady.

V těchto případech vykonává generální tajemník úkoly depozitáře a rovněž zajišťuje, aby dny vstupu uvedených dohod v platnost byly zveřejněny v Úředním věstníku.

Článek 26

Zastupování před Evropským parlamentem

Radu před Evropským parlamentem nebo jeho výbory zastupuje předsednictví nebo s jeho souhlasem člen předem určené skupiny tří členských států uvedených v čl. 1 odst. 4, následující předsednictví nebo generální tajemník. Z pověření předsednictví mohou Radu před výbory Evropského parlamentu zastupovat také vyšší úředníci generálního sekretariátu.

V případě Rady pro zahraniční věci zastupuje Radu před Evropským parlamentem a jeho výbory její předseda. V případě potřeby jej může nahradit člen tohoto složení zastupující členský stát, který vykonává šestiměsíční předsednictví Rady. Z pověření předsedy mohou Radu pro zahraniční věci před výbory Evropského parlamentu zastupovat také vyšší úředníci Evropské služby pro vnější činnost nebo případně vyšší úředníci generálního sekretariátu.

Rada může rovněž předkládat své názory Evropskému parlamentu písemně.

Článek 27

Ustanovení o formě aktů

Ustanovení o formě aktů jsou obsažena v příloze VI.

Článek 28

Korespondence určená Radě

Korespondence určená Radě se zasílá k rukám předsedy v sídle Rady na tuto adresu:

Rada Evropské unie

rue de la Loi, 175

B-1048 Bruxelles

PŘÍLOHA I

Seznam složení Rady

Každý členský stát rozhoduje o způsobu svého zastoupení v Radě v souladu s čl. 16 odst. 2 SEU.

Jednání jednoho složení Rady se může účastnit více ministrů v postavení plnoprávných členů, přičemž se v důsledku toho upraví pořad a organizace jednání ( 32 ).

PŘÍLOHA II

Zvláštní ustanovení o přístupu veřejnosti k dokumentům Rady

Článek 1

Oblast působnosti

Každá fyzická nebo právnická osoba má přístup k dokumentům Rady na základě zásad, podmínek a omezení stanovených nařízením (ES) č. 1049/2001 a zvláštních ustanovení obsažených v této příloze.

Článek 2

Konzultace týkající se dokumentů třetích osob

1.  Pro účely použití čl. 4 odst. 5 a čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1049/2001, a pokud není na základě posouzení dokumentu z hlediska čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zřejmé, že nesmí být zpřístupněn, je věc konzultována s dotyčnou třetí osobou, jestliže

2.  Ve všech případech jiných než uvedených v odstavci 1, obdrží-li Rada žádost o přístup k dokumentu třetí osoby, jejž má v držení, konzultuje generální sekretariát žádost pro účely použití čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 věc s dotyčnou třetí osobou, pokud není na základě posouzení dokumentu z hlediska čl. 4 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 zřejmé, že uvedený dokument musí nebo nesmí být zpřístupněn.

3.  Konzultace s třetí osobou probíhá písemně (též elektronickou poštou) a je jí poskytnuta přiměřená lhůta k vyjádření s ohledem na lhůtu stanovenou v článku 7 nařízení (ES) č. 1049/2001. V případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku se třetí osoba vyzve k písemnému vyjádření.

4.  Nevztahuje-li se na dokument odst. 1 písm. a) nebo b) a není-li generální sekretariát vzhledem k zamítavému stanovisku třetí osoby přesvědčen o použitelnosti čl. 4 odst. 1 nebo 2 nařízení (ES) č. 1049/2001, předloží věc Radě.

Jestliže se Rada vyjádří ve prospěch zpřístupnění dokumentu, je třetí osoba neprodleně písemně vyrozuměna o záměru Rady zpřístupnit dokument po uplynutí lhůty alespoň deseti pracovních dnů. Třetí osoba je zároveň upozorněna na článek 279 SFEU.

Článek 3

Žádosti o konzultaciod jiných orgánů nebo od členských států

Žádosti o konzultaci týkající se žádostí o zpřístupnění dokumentu Rady zasílají jiné orgány nebo členské státy Radě elektronickou poštou na adresu access@consilium.europa.eu nebo faxem na číslo +32(0)2 281 63 61.

Generální sekretariát vydá jménem Rady stanovisko neprodleně se zřetelem na dobu nezbytnou k tomu, aby mohl dotyčný orgán nebo členský stát rozhodnout, vždy však do pěti pracovních dnů.

Článek 4

Dokumenty pocházející z členských států

Žádosti členského státu podle čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1049/2001 se podávají písemně generálnímu sekretariátu.

Článek 5

Žádosti postoupené členskými státy

Postoupí-li členský stát žádost Radě, vyřizuje se tato žádost v souladu s články 7 a 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 a odpovídajícími ustanoveními této přílohy. V případě úplného nebo částečného zamítnutí přístupu je žadatel vyrozuměn, že případná potvrzující žádost musí být zaslána přímo Radě.

Článek 6

Adresa pro zasílání žádostí

Žádosti o přístup k dokumentu se zasílají písemně k rukám generálního tajemníka Rady na adresu rue de la Loi 175, B-1048 Bruxelles, elektronickou poštou na adresu access@consilium.europa.eu nebo faxem na číslo +32(0)2 281 63 61.

Článek 7

Vyřizování původních žádostí

Nestanoví-li čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 jinak, vyřizuje každou žádost o přístup k dokumentu Rady generální sekretariát.

Článek 8

Vyřizování potvrzujících žádostí

Nestanoví-li čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1049/2001 jinak, rozhoduje o každé potvrzující žádosti Rada.

Článek 9

Poplatky

Poplatky za vyhotovování a zasílání opisů dokumentů Rady stanoví generální tajemník.

Článek 10

Veřejně přístupný rejstřík dokumentů Rady

1.  Generální sekretariát má za úkol poskytovat veřejnosti přístup k rejstříku dokumentů Rady.

2.  Vedle odkazů na dokumenty je v rejstříku vyznačeno, které dokumenty vypracované po 1. červenci 2000 již byly zpřístupněny. S výhradou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů ( 33 ) a článku 16 nařízení (ES) č. 1049/2001 se jejich obsah zpřístupní na internetu.

Článek 11

Dokumenty přímo přístupné veřejnosti

1.  Tento článek se vztahuje na všechny dokumenty Rady, pokud nejsou utajované a aniž je dotčena možnost podání písemné žádosti v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.  Pro účely tohoto článku se rozumí:

3.  Generální sekretariát umožní veřejnosti okamžitě po rozeslání přístup k těmto dokumentům:

4.  Za předpokladu, že se na ně jednoznačně nevztahuje žádná z výjimek stanovených v článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001, může generální sekretariát zpřístupnit veřejnosti okamžitě po rozeslání tyto dokumenty:

5.  Vedle dokumentů uvedených v odstavcích 3 a 4 zpřístupní generální sekretariát veřejnosti okamžitě po rozeslání legislativní dokumenty a tyto další dokumenty:

6.  Po přijetí některého z aktů uvedených v odst. 5 písm. d) nebo po konečném přijetí daného aktu zpřístupní generální sekretariát veřejnosti veškeré dokumenty související s uvedeným aktem, které byly vypracovány dříve než daný akt a na něž se nevztahuje žádná z výjimek stanovených v čl. 4 odst. 1 a 2 a odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1049/2001, například informativní poznámky, zprávy, zprávy o pokroku a zprávy o stavu projednávání v Radě nebo v některém z jejích přípravných orgánů („výsledky jednání“), s výjimkou stanovisek a příspěvků právní služby.

Na žádost členského státu se dokumenty, na něž se nevztahuje první pododstavec a které obsahují individuální postoj delegace uvedeného členského státu v Radě, veřejnosti nezpřístupňují.

▼M10

PŘÍLOHA III

Údaje o počtu obyvatel Unie a o počtu obyvatel každého členského státu k provedení ustanovení o hlasování kvalifikovanou většinou v Radě

K provedení čl. 16 odst. 4 Smlouvy o EU a čl. 238 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování EU a do 31. března 2017 rovněž čl. 3 odst. 2 Protokolu č. 36 je počet obyvatel Unie a počet obyvatel každého členského státu, jakož i procentní podíl počtu obyvatel každého členského státu ve vztahu k počtu obyvatel Unie, na dobu od 1. ledna 2017 do 31. prosince 2017 tento:

▼B

PŘÍLOHA IV

Podle článku 16

PŘÍLOHA V

Pracovní metody Rady

Příprava zasedání

Vedení zasedání

PŘÍLOHA VI

Ustanovení týkající se formy aktů

A.   Forma nařízení

a

„Za Evropský parlament

předseda nebo „předsedkyně“ “,

„Za Radu

předseda nebo „předsedkyně“ “,

po níž následuje jméno předsedy (předsedkyně) Evropského parlamentu a předsedy (předsedkyně) Rady úřadujícího (úřadující) v době přijetí nařízení,

„Za Radu

předseda nebo „předsedkyně“ “,

po níž následuje jméno předsedy (předsedkyně) Rady úřadujícího (úřadující) v době přijetí nařízení.

B.   Forma směrnic, rozhodnutí, doporučení a stanovisek

Pokud se jedná o prováděcí směrnici nebo prováděcí rozhodnutí přijaté Radou podle čl. 291 odst. 2 SFEU, obsahuje tato směrnice nebo rozhodnutí v názvu označení „prováděcí směrnice“ nebo „prováděcí rozhodnutí“.

C.   Forma rozhodnutí uvedených v článku 25 SEU

Tato rozhodnutí obsahují v názvu označení „rozhodnutí Rady“, pořadové číslo (rok/číslo/SZBP), datum přijetí a předmět.

( 1 ) Tento odstavec se shoduje s článkem 237 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

( 2 ) Tento odstavec se shoduje s písmenem b) jediného článku Protokolu o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie.

( 3 ) Tento odstavec se shoduje s článkem 1 rozhodnutí Evropské rady ze dne 1. prosince 2009 o výkonu předsednictví Rady (Úř. věst. L 315, 2.12.2009, s. 50).

( 4 ) Tyto dvě věty byly s několika úpravami převzaty z čl. 16 odst. 6 prvního pododstavce Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“) a čl. 236 písm. a) SFEU.

( 5 ) Tyto dvě věty se shodují s čl. 16 odst. 6 druhým pododstavcem SEU.

( 6 ) Tento odstavec se shoduje s čl. 3 první větou rozhodnutí Evropské rady ze dne 1. prosince 2009 o výkonu předsednictví Rady.

( 7 ) Tato věta se shoduje s čl. 16 odst. 6 třetím pododstavcem SEU.

( 8 ) Viz níže uvedené prohlášení a):

„Je-li zasedání Rady pro zahraniční věci svoláno, aby se zabývalo otázkami společné obchodní politiky, nechá se jeho předseda nahradit šestiměsíčním předsednictvím, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 5 druhém pododstavci.“

( 9 ) Viz níže uvedené prohlášení b):

„Osmnáctiměsíční program bude obsahovat obecnou úvodní část zasazující program do souvislostí dlouhodobých strategických cílů Evropské unie. Tři předsednictví zpracovávající návrh osmnáctiměsíčního programu budou tuto část konzultovat se třemi následujícími předsednictvími v rámci náležitých konzultací ve smyslu odstavce 6 třetí věty. Návrh osmnáctiměsíčního programu by měl mimo jiné zohledňovat i výsledky dialogu o politických prioritách na daný rok vedeného z podnětu Komise.“

( 10 ) Viz níže uvedená prohlášení c) a d):

„Předseda se vynasnaží zajistit, aby předběžný pořad jednání pro každé zasedání Rady zabývající se prováděním hlavy SFEU týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva a všechny dokumenty týkající se dotyčných bodů byly v zásadě k dispozici členům Rady alespoň dvacet jeden den před zahájením zasedání.“

„Aniž je dotčen čl. 30 odst. 2 SEU, který stanoví, že v případech vyžadujících rychlé rozhodnutí může být ve velmi krátké lhůtě svoláno mimořádné zasedání Rady, je si Rada vědoma potřeby rychle a účinně řešit otázky společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Opatření uvedená v článku 3 nebrání naplnění uvedené potřeby.“

( 11 ) Tento pododstavec se shoduje s článkem 4 poslední větou Protokolu o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii.

( 12 ) Tato věta se shoduje s čl. 16 odst. 8 první větou SEU.

( 13 ) Tento odstavec se shoduje s článkem 239 SFEU.

( 14 ) Viz níže uvedené prohlášení e):

„V souladu s běžnou praxí v Radě činí stanovená lhůta zpravidla tři pracovní dny.“

( 15 ) Viz níže uvedené prohlášení f):

„Rada připomíná, že síť COREU musí být užívána v souladu se závěry Rady ze dne 12. června 1995 (dokument 7896/95) o pracovních metodách Rady.“

( 16 ) Viz níže uvedené prohlášení g):

„Rada souhlasí, aby se článek 16 a příloha IV vztahovaly na akty, o jejichž přijetí nejsou někteří členové Rady na základě Smluv oprávněni hlasovat. Uvedená ustanovení se však netýkají použití článku 7 SEU. Při prvním použití ustanovení o posílené spolupráci Rada s ohledem na zkušenosti získané v jiných oblastech zváží nezbytné úpravy článku 16 a přílohy IV jednacího řádu.“

( 17 ) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

( 18 ) Tato ustanovení se nedotýkají úlohy Hospodářského a finančního výboru stanovené v článku 134 SFEU a stávajících rozhodnutí Rady o této úloze (Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s. 109 a Úř. věst. L 5, 9.1.1999, s. 71).

( 19 ) Viz níže uvedené prohlášení h):

„Výbor stálých zástupců zajišťuje vzájemný soulad zásad uvedených v odstavci 1 a jejich dodržování, zvláště u záležitostí, jejichž věcný obsah je projednáván na jiných úrovních.“

( 20 ) Viz níže uvedené prohlášení i):

„Domnívá-li se člen Rady, že návrh procedurálního rozhodnutí předložený Výboru stálých zástupců k přijetí v souladu s čl. 19 odst. 7 vyvolává otázku o věcném obsahu, postoupí se návrh rozhodnutí Radě.“

( 21 ) Tato ustanovení se nedotýkají úlohy Hospodářského a finančního výboru stanovené v článku 134 Smlouvy o ES a stávajících rozhodnutí Rady o této úloze (Úř. věst. L 358, 31.12.1998, s. 109 a Úř. věst. L 5, 9.1.1999, s. 71).

( 22 ) Viz níže uvedené prohlášení j):

„Zprávy pracovních skupin a veškeré další dokumenty sloužící jako podklad pro jednání Výboru stálých zástupců by měly být zasílány delegacím včas, aby je mohly prostudovat.“

( 23 ) Viz níže uvedené prohlášení k):

„Úkolem právní služby Rady je rovněž poskytovat pomoc členským státům, které jsou původcem podnětu ve smyslu čl. 76 písm. b) SFEU, mimo jiné pro účely prověření redakční kvality těchto podnětů, požádá-li daný členský stát o takovou pomoc.“

Viz níže uvedené prohlášení l):

„Členové Rady vyjadřují připomínky k návrhům na úřední kodifikaci legislativních aktů do třiceti dnů od rozeslání těchto návrhů generálním sekretariátem. Členové Rady zajistí, aby ta ustanovení návrhu na přepracování legislativních aktů, která byla převzata z předchozího aktu bez věcné změny, byla projednána v souladu se zásadami projednávání kodifikačních návrhů.“

( 24 ) Úř. věst. C 73, 17.3.1999, s. 1.

( 25 ) Odstavec 1 a odst. 2 první pododstavec se shodují s čl. 240 odst. 2 Smlouvy o ES.

( 26 ) Toto složení zřizuje čl. 16 odst. 6 druhý pododstavec SEU.

( 27 ) Toto složení zřizuje čl. 16 odst. 6 třetí pododstavec SEU.

( 28 ) Včetně rozpočtu.

( 29 ) Včetně civilní ochrany.

( 30 ) Včetně cestovního ruchu.

( 31 ) Včetně audiovizuální oblasti.

( 32 ) Viz níže uvedené prohlášení m):

„Předsednictví uspořádá pořady jednání Rady spojením souvisejících bodů pořadu, aby usnadnilo účast příslušných zástupců členských států, zejména má-li se určité složení Rady zabývat jasně odlišitelnými soubory témat.“

( 33 ) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

( 34 ) Viz níže uvedené prohlášení n):

„Rada potvrzuje, že i nadále platí současná praxe, podle níž se dokumenty sloužící jako podklad pro jednání vypracovávají ve všech jazycích.“

( 35 ) Viz níže uvedené prohlášení o):

„Rada připomíná, že v případech stanovených Smlouvami, kdy akt není použitelný pro všechny členské státy nebo ve všech členských státech, je nezbytné jednoznačně vymezit územní působnost aktu v odůvodnění a v obsahu uvedeného aktu.“