Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

kterým se stanoví prováděcí opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu

Ode dne zahájení výkonu mandátu do posledního dne měsíce, v jehož průběhu mandát skončí, mají poslanci nárok na odměnu podle článku 10 statutu.

Odměna, kterou poslanec dostává za výkon mandátu v jiném parlamentu souběžně s výkonem mandátu v Evropském parlamentu, se odečte od odměny poskytované podle článku 10 statutu.

„Jiným parlamentem“ podle odstavce 1 se rozumí jakýkoli parlament členského státu, který má zákonodárnou pravomoc a na nějž se nevztahuje čl. 7 odst. 2 Aktu o volbě zastupitelů v Evropském parlamentu ve všeobecných a přímých volbách ( 1 ).

Výpočet se provádí na základě výše obou odměn před zdaněním.

Poslanci jsou povinni ve svém prohlášení o finančních zájmech uvést všechny mandáty podle odstavce 1 a všechny odměny vyplácené v souvislosti s těmito mandáty.

V souladu s článkem 18 statutu a obdobně podle pravidel vypracovaných společnou dohodou orgánů Společenství ( 2 ) a jejich obecných prováděcích ustanovení ( 3 ) mají nárok na úhradu dvou třetin výdajů spojených s nemocí, těhotenstvím nebo narozením dítěte následující osoby:

▼M5

poslanci a bývalí poslanci, kteří pobírají odchodné podle článku 13 statutu nebo důchod podle článků 14 a 15 statutu, pokud jde o jejich výdaje a výdaje:

jejich manželů/manželek nebo stálých partnerů bez manželského svazku ve smyslu čl. 58 odst. 2 a

ii)

jejich nezaopatřených dětí ve smyslu čl. 58 odst. 3 do věku 21 let nebo nejvýše 25 let, pokud se soustavně připravují na budoucí povolání, nebo bez ohledu na věk, pokud si nemohou z důvodu vážné nemoci nebo invalidity samy vydělávat na své živobytí,

jestliže manželé/manželky, stálí partneři bez manželského svazku a nezaopatřené děti nemají nárok na dávky stejného druhu a ve stejné výši jako poslanci nebo bývalí poslanci na základě jiných právních nebo správních předpisů;

▼M1

oprávněné osoby, kterým je vyplácen pozůstalostní důchod podle článku 17 statutu.

Osoby uvedené v bodě a) a b) si mohou podle čl. 19 odst. 1 výše uvedených pravidel svobodně zvolit lékaře a nemocnici či zdravotnické zařízení.

Úhrada výloh na základě odstavce 1 se provádí z rozpočtu Parlamentu. Použijí se čl. 72 odst. 3 a odst. 4 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství ( 4 ), a čl. 20 odst. 6 výše uvedených pravidel.

Zálohy ve smyslu článku 30 výše uvedených pravidel lze poskytnout pouze ve formě úhrady výdajů v případě hospitalizace. Část výdajů, které hradí příjemci uvedení v odstavci 1 tohoto článku po vypočtení maximální výše úhrady, se vrací Parlamentu za podmínek uvedených ve zmíněném čl. 30 odst. 2 a 3 výše uvedených pravidel.

Poslanci a bývalí poslanci, kteří pobírají odchodné podle článku 13 statutu nebo starobní důchod podle článků 14 a 15 statutu, se mohou vzdát svého nároku na úhradu léčebných výloh podle odstavce 1, a to počínaje prvním dnem měsíce následujícího po dni podání žádosti. V takovém případě mají nárok na úhradu dvou třetin příspěvku na nemocenské pojištění, pokud celková uhrazená částka nepřesáhne 400 EUR měsíčně.

Každý poslanec či bývalý poslanec, který se podle odstavce 4 vzdá svého nároku na úhradu léčebných výloh, může následně své rozhodnutí změnit, avšak k jeho opětovnému začlenění do systému úhrad léčebných výloh podle odstavce 1 může dojít až po uplynutí doby dvanácti měsíců ode dne, kdy nabylo vzdání se nároku účinnosti. Rovněž ke každé změně, k níž dojde následně a která se týká zpětného začlenění do systému úhrad léčebných výloh podle odstavce 1 či vzdání se takového nároku, může dojít až po uplynutí doby alespoň dvanácti měsíců.

Částka uvedená v odstavci 4 může být každoročně předsednictvem upravena až do výše odpovídající ročnímu zvýšení průměrné částky uhrazené ze společného systému nemocenského pojištění úředníků Evropských společenství připadající na jednoho příjemce.

Tento článek se použije také pro bývalé poslance pobírající odchodné uvedené v článku 45 s účinností od prvního dne následujícího po skončení jejich mandátu do dne, kdy jim vznikne nárok na odchodné.

Tento článek se použije také pro bývalé poslance pobírající starobní důchod uvedený v článku 49 s účinností od prvního dne následujícího po skončení jejich mandátu do dne, kdy jim vznikne nárok na starobní důchod, za předpokladu, že před skončením mandátu byly splněny podmínky uvedené v čl. 49 odst. 1.

Žádosti o úhradu se předkládají příslušnému oddělení Parlamentu nebo přímo oddělení Komise pro úhradu léčebných výloh na jednotném formuláři spolu s příslušnými doklady.

Financování systému úhrad a způsoby úhrady výdajů se řídí dohodou o spolupráci mezi Parlamentem a Komisí vycházející z ustanovení statutu a ze společného systému nemocenského pojištění orgánů Evropských společenství. Za Parlament tuto dohodu podepisuje předseda po konzultaci s kvestory.

Bez ohledu na článek 72 se jakýkoli spor ohledně výkladu této kapitoly v konkrétních případech předkládá generálnímu tajemníkovi, který rozhodne po vyjádření řídícího výboru společného systému nemocenského pojištění orgánů Evropských společenství a po konzultaci s kvestory.

Poslanci mají za podmínek uvedených v pojistné smlouvě nárok na

pojištění pro případ úrazu v době výkonu poslaneckého mandátu;

pojištění pro případ krádeže a ztráty osobních věcí v době výkonu poslaneckého mandátu.

Dvě třetiny pojistného se hradí z rozpočtu Parlamentu a jednu třetinu hradí poslanci. Pojistné každého poslance se hradí formou přímé srážky z odměny podle článku 10 statutu.

Tento článek se použije od počátku mandátu poslanců, pokud poslanci generálnímu tajemníkovi výslovně a písemně nesdělí, že se vzdávají svého nároku na pojištění. V tomto případě zaniká nárok na pojištění posledním dnem měsíce, v jehož průběhu oznámí, že se nároku vzdávají.

Podmínky pojištění pro případ úrazu zahrnují úrazy poslanců, k nimž by v průběhu výkonu mandátu mohlo dojít kdekoli ve světě.

Podmínky pojištění pro případ úrazu zahrnují

v případě úmrtí: výplatu jednorázové částky rovnající se pětinásobku roční výše odměny podle článku 10 statutu níže uvedeným osobám:

—

manželovi/manželce a dětem zemřelého poslance v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro poslance; částka vyplacená manželovi/manželce však nesmí být nižší než 25 % celkové částky,

—

pokud osoby výše uvedené kategorie neexistují, jiným potomkům v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro poslance,

—

pokud neexistují osoby výše uvedených dvou kategorií, předkům v přímé linii v souladu s ustanoveními dědického práva platného pro poslance,

—

pokud neexistují žádné osoby výše uvedených tří kategorií, Parlamentu;

v případě celkové trvalé invalidity: výplatu jednorázové částky rovnající se osminásobku roční výše odměny podle článku 10 statutu dotyčnému poslanci;

v případě částečné trvalé invalidity: výplatu části jednorázové částky uvedené v písmenu b) dotyčnému poslanci vypočtené na základě stupnice stanovené v pravidlech vypracovaných společnou dohodou orgánů Společenství ( 5 ) podle čl. 73 odst. 1 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68.

Pravidla uvedená v odst. 2 písm. c) se obdobně uplatní u poslanců. Neuplatní se ustanovení o nemocech z povolání, doživotním důchodu, ani žádná ustanovení, která jsou neoddělitelně spjata s postavením úředníků. Pro stížnost se použije postup podle článku 72.

Pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování podle výše uvedených pravidel vykonává v případě poslanců předseda Parlamentu.

Uznáním celkové nebo částečné trvalé invalidity podle tohoto článku a výše uvedených pravidel není v žádném případě dotčeno uplatňování článku 15 statutu a naopak.

Kromě toho se za podmínek stanovených pravidly uvedenými v odst. 2 písm. c) nahrazují výdaje za lékařské ošetření, léky, pobyt v nemocnici, chirurgické zákroky, protetické pomůcky, radiologické snímky, masáže, ortopedické a klinické ošetření a dopravní výdaje a jakékoli jiné podobné výdaje vzniklé v důsledku úrazu. Tuto náhradu lze však provést až po vyčerpání úhrad, které se dotyčnému poslanci poskytují podle ustanovení o úhradách výdajů spojených s nemocí podle článku 18 statutu.

Podmínky pojištění pro případ krádeže a ztráty osobních věcí stanovují

celosvětové krytí;

limit pojistného plnění ve výši 5 000 EUR na ztrátu nebo krádež;

spoluúčast poslance ve výši 50 EUR v případě pojistného plnění;

pojistnou ochranu osobních věcí;

uplatnění určitého procenta opotřebení při stanovení ceny věci za účelem úhrady.

Pojistné krytí se na krádeže a ztráty, k nimž dojde mimo prostory Parlamentu, vztahuje pouze v případě, že poslanec je v době pojistné události na služební cestě. V případě, že ke krádeži došlo v prostorách Parlamentu, je zajištěno krytí pod podmínkou, že ukradený předmět byl uložen na bezpečném místě.

V případě krádeže nebo ztráty peněz mimo prostory Parlamentu, která je oznámena policii, je zajištěno krytí do výše 250 EUR, pokud se kromě peněz ztratily nebo byly odcizeny další osobní věci. Pojištění nekryje krádež nebo ztrátu peněz v prostorách Parlamentu.

V případě ztráty zavazadel nebo jejich zpoždění o více než 12 hodin způsobeného dopravcem, k nimž došlo v průběhu služební cesty poslance, pokud cestoval jinam než do svého bydliště, se pojistné krytí vztahuje na osobní věci, které si poslanec musí zakoupit nebo pronajmout, a to až do výše 500 EUR.

Krádeže nebo ztrátu osobních věcí mimo prostory Parlamentu oznámí poslanec policejním orgánům. Dojde-li ke krádeži v prostorách Parlamentu, oznámí se tato skutečnost oddělení bezpečnosti.

Veškeré krádeže a ztráty musí být oznámeny do osmi dnů generálnímu tajemníkovi. Pokud hodnota věci přesahuje 700 EUR, musí být k formuláři oznámení přiložena faktura za ztracenou nebo odcizenou věc nebo faktura za náhradní věc.

Pojištění se nevztahuje na krádeže a ztráty, které kryje soukromé pojištění poslance.

Poslanci mají nárok na úhradu skutečně vynaložených nákladů

při cestách do pracovních míst Parlamentu a z nich nebo na místa konání schůzí některého z oficiálních orgánů Parlamentu uvedených v odstavci 3, dále jen „obvyklých cestovních výdajů“;

při cestách uskutečněných v souvislosti s výkonem jejich mandátu mimo členský stát, v němž byli zvoleni, za podmínek uvedených v článku 22, dále jen „doplňkových cestovních výdajů“;

v průběhu cest uskutečněných v členském státě, v němž byli zvoleni, za podmínek uvedených v článku 23.

Za obvyklé cestovní výdaje se považují rovněž náklady na cestu vynaložené poslanci při služební cestě, kterou schválil předseda, předsednictvo nebo Konference předsedů.

2a.

Za obvyklé cestovní výdaje se považují rovněž náklady na cestu vynaložené předsedy výborů nebo podvýborů při účasti na zasedáních Rady.

„Orgány Parlamentu“ se rozumějí orgány, které jsou uvedeny v hlavě I kapitole 3 jednacího řádu Parlamentu, a parlamentní výbory, meziparlamentní delegace a další delegace vytvořené na základě jednacího řádu, politické skupiny a další orgány, které schválilo předsednictvo nebo Konference předsedů.

Cestovní výdaje jsou hrazeny na základě potvrzení o přítomnosti poslance a po předložení příslušných cestovních dokladů a případně dalších dokladů uvedených v článku 14.

Přítomnost poslanců potvrzuje jejich vlastnoruční podpis na prezenční listině, která je k dispozici v jednacím sále nebo v zasedací místnosti, nebo jejich vlastnoruční podpis v centrálním prezenčním rejstříku v jeho provozní době, kterou stanoví předsednictvo. Namísto vlastnoručního podpisu může být používáno elektronické potvrzení přítomnosti poslance.

Ve výjimečných případech mohou poslanci prokázat svou přítomnost jinými doklady, které objektivně dokazují, že byli přítomni v místě konání schůze v obvyklou dobu jejího konání. Tuto možnost lze uplatnit nejvýše pětkrát za polovinu volebního období.

Prohlášení poslanců nebo jiných osob se nepovažují za potvrzení o přítomnosti ve smyslu odstavců 1 a 2. V případech uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. b) a c) a čl. 10 odst. 2 však může být přítomnost doložena prohlášením poslanců.

K žádosti o úhradu cestovních výdajů je třeba připojit doklady umožňující zjistit cenu, trasu a třídu, datum a hodinu cesty. Patří k nim především

▼M18

v případě cesty letadlem: letenka vystavená na jméno a všechny palubní vstupenky nebo elektronický doklad o použití těchto letenek;

▼B

v případě cesty vlakem nebo lodí veškeré cestovní doklady.

Odchylně od odstavce 1 předloží poslanci v případě cesty automobilem prohlášení, v němž uvedou registrační značku vozidla použitého pro cestu, a pokud se cesta uskutečnila v členském státě, v němž byli zvoleni, ujetou vzdálenost a místo odjezdu a cíl, nebo, v případě všech ostatních cest automobilem, stav tachometru při odjezdu a stav tachometru při příjezdu. Pokud je cesta delší než 800 km, musí být k tomuto prohlášení připojeny doklady umožňující zjistit datum cesty (např. potvrzení o nákupu pohonných hmot vydané k transakci uskutečněné v místě odjezdu nebo během cesty, potvrzení o zaplacení dálničního mýtného, smlouva o pronájmu vozidla či příslušná faktura atd.).

V případě cesty mezi Bruselem a Štrasburkem je vždy nezbytné předložit příslušné doklady umožňující zjistit den, kdy byla cesta uskutečněna.

Předplacené jízdenky nebo průkaz vystavený na jméno a zakládající nárok na slevu z jízdného v případě uskutečněných cest lze proplatit formou zálohy. Záloha je vyúčtována při skončení doby platnosti předplacené jízdenky nebo průkazu.

Poslanci, kteří zakupují cestovní doklady v cestovní kanceláři Parlamentu, mohou na vlastní zodpovědnost a na základě podpisu potvrzení o převzetí požádat, aby příslušné oddělení uhradilo doklady přímo cestovní kanceláři. V takovém případě může příslušné oddělení získat doklady uvedené v odstavci 1 z rezervačního systému cestovní agentury.

K žádosti o úhradu cestovních výdajů je třeba připojit následující doklady:

Úhrada cestovních výdajů se provádí na základě skutečně vynaložených nákladů:

Účelem cest podle čl. 10 odst. 1 písm. a) může být pouze účast na oficiálních činnostech, které se konají ve dnech pro ně vyhrazených v harmonogramu činnosti Parlamentu.

Cesty podle čl. 10 odst. 2 se mohou uskutečnit pouze ve dnech stanovených orgánem oprávněným k povolení cesty.

Úhrada nákladů na cestu do pracovního místa Parlamentu nebo místa konání schůze se vypočte na základě nejpřímější trasy mezi bydlištěm poslance, jak je stanoveno v odstavci 2, nebo hlavním městem členského státu, v němž byl zvolen, a pracovním místem nebo místem konání schůze.

„Bydlištěm“ se rozumí obvyklé bydliště poslance na území Společenství nebo místo, kde skutečně bydlí po dostatečně dlouhou dobu, aniž by tím byly dotčeny jeho povinnosti v Parlamentu. Poslanci sdělí své bydliště příslušnému oddělení.

Nejpřímější trasa se stanoví

v případě cesty letadlem s ohledem na letiště, které leží nejblíže místu odjezdu poslance a které vydává letenku v tarifu uvedeném v článku 15, a s ohledem na vzdálenost mezi tímto letištěm a cílem cesty;

v případě cesty vlakem s ohledem na nádraží, které leží nejblíže místu odjezdu poslance, a s ohledem na vzdálenost mezi tímto nádražím a cílem cesty;

v případě cesty automobilem nebo lodí s ohledem na vzdálenost mezi místem odjezdu poslance a cílem cesty.

Při nástupu do funkce nebo při změně bydliště musí být poslanec informován o tom, které letiště a nádraží a které nejpřímější, tj. nejkratší trasy se použijí za účelem uplatňování těchto prováděcích opatření.

Poslanci mohou příslušnému oddělení písemně navrhnout jinou trasu, která je výrazně časově výhodnější nebo pohodlnější, aniž by se cena cesty zvýšila o více než 20 %, přičemž svůj návrh odůvodní. Pokud je tato trasa přijata, nahradí se jí nejpřímější trasa stanovená podle odstavce 3.

Pokud tato trasa není přijata nebo pokud trasa navrhovaná poslancem zvýší cestovní náklady o více než 20 %, je věc postoupena generálnímu tajemníkovi, který může předtím, než rozhodne, tuto věc konzultovat s kvestory.

Jestliže byla cesta přerušena, proplatí se cestovní výdaje vynaložené od posledního místa odjezdu. Za přerušení cesty se považuje každé přerušení delší než jedna noc, kromě sobot, nedělí a státních svátků, jež poslanec učiní na trase do nebo z jednoho z pracovních míst Parlamentu či oficiálního místa konání schůze.

Pokud místem odjezdu nebo cílem není bydliště poslance nebo hlavní město členského státu, v němž byl zvolen, uhradí se cestovní výdaje až do výše nákladů, které by poslanci vznikly, kdyby cestu vykonal do svého bydliště nebo ze svého bydliště, a to nejpřímější, tj. nejkratší trasou.

Pokud se cesta uskuteční mezi dvěma pracovními místy nebo dvěma místy konání schůze, uplatní se obdobně odstavce 3 a 7.

Tarify používané pro účely těchto prováděcích opatření se pravidelně a nejméně dvakrát ročně aktualizují.

Poslanci mají během pracovního týdne Parlamentu nárok na úhradu nákladů na jednu zpáteční cestu mezi svým bydlištěm nebo hlavním městem členského státu, v němž byli zvoleni, a pracovním místem nebo místem konání schůze (dále jen „hlavní cesta“).

S výjimkou týdnů vyhrazených v oficiálním kalendáři Parlamentu pro činnosti mimo jeho pracovní místa mají poslanci během pracovního týdne Parlamentu nárok na úhradu vzniklých nákladů na jednu zpáteční cestu mezi pracovním místem nebo místem konání schůze a svým bydlištěm nebo jiným místem odjezdu v členském státě, v němž byli zvoleni (dále jen „cesty uprostřed pracovního týdne“).

Nárok na úhradu nákladů na cestu uprostřed pracovního týdne je nezávislý na nároku na úhradu nákladů na cesty uskutečněné na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen, podle čl. 10 odst. 1 písm. c).

V případě cesty uskutečněné dopravním prostředkem, který poskytl Parlament, se žádná náhrada neposkytuje.

Poslanci, kteří pro cestu mezi letištěm nebo nádražím příjezdu a odjezdu a pracovním místem nebo místem konání schůze nemohli použít služební vůz, mají po předložení příslušných dokladů nárok na úhradu jízdného za použití taxislužby. Předsednictvo přijme pravidla pro úhradu jízdného za použití taxislužby a stanoví maximální výši úhrady.

Poslanci mají v případě cest uskutečněných na území Evropské unie nárok na příspěvek na vzdálenost a příspěvek na délku cesty, které mají krýt veškeré výdaje související s jejich cestou. Tento nárok vzniká pouze u hlavních cest podle čl. 18 odst. 1.

V případě cest uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. b) a c) nebo v případech uvedených v čl. 18 odst. 4 nevzniká nárok na příspěvek na vzdálenost a příspěvek na délku cesty. Přerušení cesty podle čl. 17 odst. 6 nebo jakékoli jiné přerušení cesty nezakládá žádný další nárok na příspěvek na vzdálenost či přípěvek na délku cesty.

Výše příspěvku na vzdálenost a příspěvku na délku cesty:

pro cesty do pracovních míst Parlamentu se stanoví na začátku mandátu poslance na celou dobu jeho funkčního období; upraví se pouze v případě změny bydliště bez ohledu na jakékoli změny v trase, kterou poslanec skutečně absolvuje;

pro cesty do dalších míst konání schůzí ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. a) a čl. 10 odst. 2 a 2a se stanoví jednotlivě pro každou cestu.

Pokud další výdaje poslance související s jeho cestou překročí výši příspěvku na vzdálenost, může po předložení příslušných dokladů požádat o proplacení rozdílu.

Minimální doba nezbytné přítomnosti v pracovním místě nebo v místě konání schůze Parlamentu pro vznik nároku na příspěvek na vzdálenost a na délku cesty se stanoví na 4 hodiny.

Výše příspěvku na vzdálenost se stanoví následujícím způsobem:

▼M21

pro úsek od 0 do 50 km: 25,01 EUR;

pro úsek od 51 do 250 km: 0,14 EUR/km;

▼M19

pro úsek od 251 do 1 000 km: 0,07 EUR/km;

▼B

pro úsek nad 1 000 km: 0,03 EUR/km.

Výše příspěvku se vypočte na základě nejkratší trasy ve směru tam či zpět mezi centrem obce, v níž má poslanec své bydliště, a cílovou infrastrukturou v místě konání schůze.

Jestliže základ pro výpočet cesty vlakem není znám nebo je jen obtížně zjistitelný, použije se základ pro výpočet cesty automobilem.

Výše příspěvku na délku cesty se stanoví následujícím způsobem:

v případě, že cesta trvala 2–4 hodiny: výše příspěvku představuje jednu osminu příspěvku podle článku 24;

v případě, že cesta trvala 4–6 hodin: výše příspěvku představuje jednu čtvrtinu příspěvku podle článku 24;

v případě, že celková doba cesty přesáhla 6 hodin a nezahrnovala nocleh: výše příspěvku představuje jednu polovinu příspěvku podle článku 24;

▼M1

v případě, že celková doba cesty přesáhla 6 hodin a kvůli řádně odůvodněným okolnostem zahrnovala nezbytný nocleh: po předložení příslušných dokladů se výše příspěvku rovná částce uvedené v článku 24.

▼B

Délka cesty se stanoví následujícím způsobem:

v případě cesty letadlem, vlakem nebo lodí:

—

délka cesty mezi bydlištěm poslance a letištěm nebo nádražím při rychlosti 60 km/h,

—

délka cesty letadlem, vlakem nebo lodí podle letového/jízdního řádu,

—

1 hodina pro nastoupení do letadla, vlaku nebo nalodění, 30 minut pro vystoupení nebo vylodění,

—

30 minut pro přepravu mezi letištěm nebo nádražím a Parlamentem v Bruselu, Lucemburku a Štrasburku (Entzheim).

Předsednictvo stanoví délku cesty pro cesty do Štrasburku z jiných letišť s ohledem na dostupnost dopravních prostředků;

v případě cesty automobilem: délka cesty mezi bydlištěm poslance a pracovním místem nebo místem konání schůze při rychlosti 70 km/hod.

Doplňkové cesty a cesty na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen

Maximální výše roční úhrady nákladů na cesty uskutečněné podle čl. 10 odst. 1 písm. b) činí 4 716 EUR.

V rámci této částky mohou poslanci rovněž požádat po předložení originálu účtu nebo faktury o proplacení výdajů za použití taxislužby, výdajů za pronájem vozidla, nákladů na ubytování v hotelu a dalších souvisejících výdajů uskutečněných po dobu oficiální činnosti. Tento nárok se rozšiřuje také na jeden den před zahájením oficiální činnosti a jeden den po jejím ukončení.

2a.

Jestliže poslanec cestuje do jednoho z pracovních míst Parlamentu v týdnu, kdy se nekoná žádná oficiální činnost Evropského parlamentu, omezí se proplacení doplňkových cestovních výdajů na cestovní náklady, včetně výdajů za použití taxislužby v maximální výši stanovené v předpisech předsednictva pro používání služebních vozů poslanci Evropského parlamentu, a náklady na ubytování v hotelu.

2b.

K žádostem o proplacení cest, které byly uskutečněny za účelem účasti na určité akci na základě pozvání poslance nebo politické skupiny Evropského parlamentu, se rovněž připojí další příslušné doklady prokazující, že se cesta uskutečnila v souvislosti s výkonem mandátu poslance.

2c.

Poslanci mohou kombinovat obvyklé cesty a cesty doplňkové.

Jestliže byla celá cesta kombinovaného typu uskutečněna v rámci Evropské unie, proplatí se úsek cesty, který byl zahájen nebo skončil v některém z pracovních míst Parlamentu nebo v oficiálním místě konání schůzí, v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. a).

Jestliže byla část cesty kombinovaného typu uskutečněna mimo Evropskou unii, proplatí se doplňkové náklady, které vznikly z toho důvodu, že poslanec necestoval kvůli doplňkové cestě nejpřímější trasou, z příspěvku poslance na doplňkové cesty podle odstavce 1.

2d.

Poslanci mohou kombinovat doplňkovou cestu s dalšími neoficiálními činnostmi, aniž by se tím však zvyšovaly cestovní výdaje a výdaje na pobyt.

2e.

Výdaje související s činnostmi, jichž se doplňková cesta týká, nesmějí být hrazeny jinou formou z veřejných nebo soukromých prostředků.

Maximální roční výše úhrady skutečně vynaložených cestovních výdajů souvisejících s cestami předsedů výborů nebo podvýborů za účelem účasti na konferencích nebo akcích, které se zabývají tématem evropského rázu spadajícím do působnosti výboru nebo podvýboru a které mají parlamentní rozměr, činí 4 716 EUR. Tuto účast musí předem schválit předseda Parlamentu po ověření stavu finančních prostředků, které jsou k dispozici v rámci výše uvedené maximální částky.

Předseda výboru nebo podvýboru může písemně pověřit jednoho ze svých místopředsedů nebo, pokud to není možné, některého člena svého výboru nebo podvýboru, aby jej na takové konferenci nebo akci zastupoval.

Na úhradu těchto výdajů se vztahují stejné podmínky jako na úhradu doplňkových cestovních výdajů.

►M1 1. ◄

Úhrada nákladů na cesty na území členského státu, kde byl poslanec zvolen, podle čl. 10 odst. 1 písm. c) nesmí v kalendářním roce překročit

24 cest (zpátečních) v případě cest letadlem, vlakem nebo lodí, přičemž pro poslance zvolené na metropolitním území Francie nesmí počet cest do zámořských departementů a regionů, do zámořských společenství, do Nové Kaledonie a do Francouzských jižních a antarktických území být vyšší než dvě;

v případě cest automobilem vzdálenost nejvýše

24 000 km

pro poslance zvolené v Německu, Španělsku, Francii, Itálii, Polsku, Rumunsku, Finsku, Švédsku nebo Spojeném království,

16 000 km

pro poslance zvolené v Bulharsku, České republice, Irsku, Řecku, Maďarsku, Rakousku, Portugalsku nebo na Slovensku,

▼M8

8 000 km

pro poslance zvolené v Belgii, Dánsku, Estonsku, Chorvatsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Lucembursku, na Maltě, v Nizozemsku nebo Slovinsku.

1a.

Na základě písemné žádosti může poslanec, který vyčerpá svůj příspěvek na cesty letadlem, vlakem či lodí, jak je stanoveno v odst. 1 písm. a), převést svůj příspěvek na cesty automobilem stanovený v odst. 1 písm. b) na příspěvek na cesty letadlem, vlakem či lodí, a to tak, že jednosměrná cesta letadlem, vlakem či lodí bude odpovídat 2 % maximálního počtu kilometrů, jenž je povolen pro členský stát, v němž byl dotčený poslanec zvolen.

Stejný postup se obdobně uplatní v případě poslance, který vyčerpal svůj příspěvek na cesty automobilem.

Cestovní výdaje, které vznikly v souvislosti s použitím veřejné hromadné dopravy ve městě (včetně taxislužby), se proplatí na základě příslušných dokladů obvyklých pro použitý dopravní prostředek. Proplácená částka se vydělí částkou hrazenou na 1 km v případě cest automobilem a výsledek se odečte od počtu kilometrů uvedených v odst. 1 písm. b).

Pokud poslanec, jehož bydliště podle čl. 17 odst. 2 se nachází v jiném členském státě než v členském státě, v němž byl zvolen, cestuje v souvislosti s výkonem svého mandátu mezi tímto bydlištěm a členským státem, v němž byl zvolen, považují se cesty, které uskuteční, pro účely odst. 1 písm. a) a b) za cesty uskutečněné na území členského státu, v němž byl poslanec zvolen.

Poslanci mají nárok na příspěvek na pobyt za každý den, kdy jsou přítomni:

v pracovním místě nebo v místě konání schůze a jejich přítomnost je doložena podle článku 12, pokud se jedná o cestu, za niž jim náleží úhrada obvyklých cestovních výdajů;

na schůzi výboru nebo jiného orgánu vnitrostátního parlamentu, která se koná mimo bydliště poslance, po předložení potvrzení o přítomnosti vystaveného tímto výborem nebo orgánem.

Během týdnů vyhrazených pro vnější činnost Parlamentu mají poslanci nárok na příspěvek na pobyt po dobu nejvýše tří dnů s výjimkou případu, kdy je příspěvek vyplácen podle písmen a) a b), a s výjimkou zvláštních okolností, o nichž rozhodlo předsednictvo dne 19. října 2009.

Pokud se oficiální činnost uskuteční na území Unie, obdrží poslanci paušální příspěvek 338 EUR.

Pokud se oficiální činnost uskuteční mimo území Společenství, obdrží poslanci

paušální příspěvek, jehož výše se rovná polovině částky uvedené v odstavci 2, a to za dobu mezi časem odletu posledního vhodného letadla před začátkem schůze a časem příletu prvního vhodného letadla po schůzi, nebo případně mezi časem odletu a příletu zvláštních letadel pronajatých Parlamentem. Doba delší než 12 hodin se považuje za celý den. Doba delší než 6 hodin se považuje za půlden;

po předložení originálu faktury úhradu přiměřených nákladů na ubytování včetně snídaně v místě konání schůze;

▼M6

ba)

po předložení příslušných dokladů úhradu nákladů na vízum a souvisejících výdajů;

▼M5

za výjimečných a řádně odůvodněných okolností úhradu přiměřených nákladů na ubytování na trase cesty.

▼B

Pokud jsou předloženy hotelové faktury za dvoulůžkový pokoj, omezí se úhrada na 85 % celkové částky.

Jestliže je doba pobytu poslanců v pracovním místě kratší než 4 hodiny a zpáteční cesta se uskuteční v jednom dni, sníží se příspěvek na pobyt o polovinu.

Poslanec, který v průběhu služební cesty podle čl. 10 odst. 1 písm. a), odst. 2 a 2a vážně onemocní nebo utrpí úraz nebo v důsledku nepředvídané události nemůže tuto cestu řádně dokončit, má nárok na asistenci Parlamentu. Tato asistence zahrnuje zařízení repatriace a převzetí odpovědnosti za úhradu s ní spojených nákladů. Poslanec, případně jeho zástupce, může požádat o repatriaci do jednoho z pracovních míst Parlamentu nebo do svého bydliště.

V případě úmrtí poslance v průběhu služební cesty mohou být rovněž uhrazeny náklady nutné na přepravu zemřelého do jeho bydliště.

Parlament hradí své asistenční závazky prostřednictvím pojištění. Nároky poslanců uvedené v odstavcích 1 a 2 se uplatňují za podmínek stanovených v pojistné smlouvě.

Pojištění zahrnuje mimo jiné náklady na poskytnutí následující asistence:

—

asistence v případě vážné nemoci, úrazu nebo úmrtí poslance,

—

asistence a předčasný návrat v případě přírodní katastrofy, závažného narušení veřejného pořádku, vážné nemoci, úrazu nebo úmrtí rodinného příslušníka poslance,

—

logistickou a administrativní asistenci v případě ztráty nebo krádeže dokladů,

—

asistenci v případě soudního stíhání poslance,

—

doplňkové životní pojištění a invalidní pojištění (nesplacených závazků).

Kvestoři mohou na návrh generálního tajemníka a na základě vyjádření lékaře Parlamentu povolit, aby některé náklady nezbytné na asistenci poskytovanou vážně zdravotně postiženému poslanci za účelem výkonu jeho mandátu hradil Parlament. Lékař Parlamentu pravidelně potvrzuje míru postižení a vhodnost navržené asistence, která má poslanci umožnit vykonávat jeho mandát. V povolení kvestorů se uvede způsob asistence a doba platnosti povolení.

Příspěvek na pobyt podle článku 24 se snižuje o 50 % za každý den, během něhož se poslanec nezúčastnil více než poloviny jmenovitých hlasování, jež se konají v úterý, ve středu a ve čtvrtek na dílčích zasedáních ve Štrasburku a během druhého dne dílčího zasedání v Bruselu.

Poslanci, kteří jsou vykázáni z jednacího sálu podle článku 152 jednacího řádu Parlamentu, pozbývají nárok na příspěvek na pobyt podle článku 24 po celou dobu, na kterou byli vykázáni.

Poslanci pozbývají nárok na příspěvek na pobyt v případech uvedených v článku 153 jednacího řádu Parlamentu.

Poslanci mají nárok na služby osobních asistentů, které si sami vyberou. Parlament hradí skutečně vynaložené náklady, které zcela a výlučně vyplývají ze zaměstnávání jednoho nebo více asistentů nebo z využívání služeb v souladu s těmito prováděcími opatřeními za podmínek stanovených předsednictvem.

Hradí se pouze výdaje související s nezbytnou asistencí, která je přímo spojená s výkonem mandátu poslanců v Parlamentu. Tyto výdaje nemohou v žádném případě pokrývat náklady spojené se soukromím poslanců.

Výdaje se hradí po dobu výkonu mandátu poslanců. Uhradit lze pouze výdaje, které byly vynaloženy nejvýše 30 dnů před předložením žádosti o úhradu podle této kapitoly.

Maximální výše měsíční úhrady výdajů vynaložených na všechny osobní asistenty podle článku 30 činí 28 412 EUR s účinností od 1. ledna 2023.

Pokud mandát poslance nezačíná prvním dnem v měsíci nebo nekončí posledním dnem měsíce, stanoví se výše úhrady výdajů vynaložených na parlamentní asistenci za uvedený měsíc poměrným způsobem.

Nepoužitý zůstatek měsíční úhrady výdajů podle odstavce 4, který přebývá ke konci rozpočtového roku, se převede do dalšího rozpočtového roku, a to maximálně do výše měsíční úhrady podle uvedeného odstavce.

Poslanci mohou využívat:

služeb akreditovaných parlamentních asistentů uvedených v článku 5a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství a

služeb fyzických osob, které jim pomáhají v členském státě, v němž byli zvoleni, a které s nimi uzavřely pracovní smlouvu nebo smlouvu o poskytování služeb v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy za podmínek uvedených v této kapitole (dále jen „místní asistenti“).

Několik poslanců může uzavřít písemnou dohodu o vytvoření sdružení za účelem společného zaměstnávání nebo využívání služeb jednoho nebo více asistentů uvedených v odstavci 1 nebo jednoho nebo více stážistů. V takovém případě pověří tito poslanci jednoho nebo více poslanců ze svých řad, kteří budou oprávněni jménem tohoto sdružení podepisovat smlouvy nebo předkládat žádosti o zaměstnání.

Poslanci předloží příslušnému oddělení písemné prohlášení, v němž stanoví, jak se mají rozdělit jednotlivé podíly, které budou odečteny od částky uvedené v čl. 29 odst. 4.

Články 31 až 38 se nevztahují na akreditované parlamentní asistenty.

Mohou se rovněž hradit náklady spojené s dohodou o konání stáže uzavřenou za podmínek stanovených předsednictvem.

V souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole mohou poslanci rovněž využívat služeb fyzických nebo právnických osob pro poskytování příležitostných a jasně stanovených služeb přímo spojených s výkonem jejich poslaneckého mandátu.

Žádná z poskytovaných služeb nesmí zahrnovat poskytování zaměstnanců, s výjimkou dočasných služeb poskytovaných poskytovateli služeb, kteří tyto služby zajišťují na profesionální úrovni a pravidelně a jsou podle vnitrostátních právních předpisů k poskytování těchto služeb oprávněni.

Předsednictvo přijme seznam výdajů, které mohou být uhrazeny pro účely parlamentní asistence ( 6 ).

Jména asistentů a stážistů, jakož i jména nebo názvy poskytovatelů služeb a osob pověřených prováděním plateb budou po dobu trvání smlouvy zveřejněna na internetových stránkách Evropského parlamentu společně se jménem poslance nebo poslanců, kterým poskytují služby.

Tito asistenti, stážisté, poskytovatelé služeb a osoby pověřené prováděním plateb mohou v řádně odůvodněných případech z důvodu ochrany jejich bezpečnosti písemně požádat, aby jejich jméno nebo název nebyly zveřejněny na internetových stránkách Evropského parlamentu. Generální tajemník rozhodne, zda bude této žádosti vyhověno.

V žádném okamžiku nesmí mít poslanec uzavřeny více než tři platné smlouvy s akreditovanými asistenty, a to bez ohledu na trvání pracovní činnosti na základě těchto smluv. Jejich počet lze zvýšit na čtyři, pokud předseda Parlamentu výslovně povolí výjimku, poté co příslušné oddělení ověří, že dotčený poslanec má k dispozici dostatečnou kancelářskou plochu odpovídající normám platným pro využívání budov Parlamentu s přihlédnutím k počtu stážistů, kteří mohou být přítomni.

10.

Nejméně 25 % částky stanovené v čl. 29 odst. 4 se vyčlení na náklady vyplývající z hlavy VII pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie. Veškeré výdaje spojené s parlamentní asistencí, kromě výdajů vyplývajících z hlavy VII pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, nesmí tudíž přesáhnout 75 % částky stanovené v čl. 29 odst. 4.

Kromě toho nesmí výdaje související s poskytováním služeb uvedených v článku 30 činit více než 25 % částky stanovené v čl. 29 odst. 4.

Uvedené stropy se vypočítávají souhrnně za rozpočtový rok z měsíčních úhrad stanovených v čl. 29 odst. 4 a připočte se k nim poměrným způsobem veškerý nepoužitý zůstatek převedený do dalšího rozpočtového roku podle čl. 29 odst. 6.

11.

Parlament uhradí náklady na hrubé mzdy nebo výdaje na místní asistenty bez DPH až do výše měsíčních stropů, které stanoví předsednictvo podle odstavce 12. Předsednictvo může tyto částky každoročně upravit. Platná výše těchto maximálních částek se zveřejňuje na internetových stránkách Parlamentu.

12.

Uvedené maximální částky musí odpovídat trojnásobku referenční částky. Referenční částka je dvanáctinou částky zveřejněné Eurostatem jako průměrná hrubá roční mzda osob zaměstnaných na plný úvazek v členském státě, v němž byl dotčený poslanec zvolen.

Takto vypočtené částky však nemohou být nižší než základní plat akreditovaného parlamentního asistenta zařazeného do 6. platové třídy ani vyšší než plat akreditovaného parlamentního asistenta zařazeného do 19. platové třídy.

Jakýkoli bonus bude uhrazen pouze do výše uvedených stropů vypočtených na ročním základě.

Uvedené maximální částky se poměrným způsobem sníží, pokud místní asistent pracuje na částečný pracovní úvazek, nebo pokud místní asistent nepracuje po celý měsíc.

Finanční důsledky v případě prokázaného obtěžování vůči akreditovanému parlamentnímu asistentovi

Pokud předseda Parlamentu na základě vnitřního postupu ve věci obtěžování poté, co vyslechl obě strany, dojde k závěru, že se poslanec dopustil morálního nebo sexuálního obtěžování vůči akreditovanému asistentovi, Parlament odchylně od článku 29 těchto prováděcích opatření odečte veškeré peněžité závazky vůči tomuto akreditovanému asistentovi vyplývající z jeho smlouvy, zejména plat asistenta, od úhrady výdajů na parlamentní asistenty tohoto poslance a poslanec nebude mít nárok na služby poskytované tímto asistentem.

Všechny pracovní smlouvy a smlouvy o poskytování služeb, jakož i všechny dohody o stáži týkající se stážistů, kteří vykonávají stáž v členském státě zvolení, které uzavře poslanec nebo sdružení poslanců, musí spravovat osoba pověřená prováděním plateb, která má sídlo v některém členském státě.

Služby osoby pověřené prováděním plateb poskytuje fyzická nebo právnická osoba, která má v některém členském státě oprávnění vykonávat výdělečnou činnost se specializací na daňové a sociální otázky v oblasti pracovních smluv nebo smluv o poskytování služeb v souladu s vnitrostátními předpisy.

Poslanec uzavírá individuální smlouvu s osobou pověřenou prováděním plateb, kterou si sám zvolí a která splňuje požadavky stanovené v odstavci 2.

Náklady vyplývající z využívání služeb osoby pověřené prováděním plateb v souladu s odstavcem 1 se hradí v rámci částky stanovené v čl. 29 odst. 4 a nepodléhají stropu stanovenému v čl. 30 odst. 10, pokud jde o služby.

Výdaje na osoby pověřené prováděním plateb bez DPH nesmí přesáhnout 10 % nákladů na mzdy, výdaje a příspěvky místních asistentů, poskytovatelů služeb a stážistů, za jejichž vyplácení jsou tyto osoby odpovědné, ani 4 % částky stanovené v čl. 29 odst. 4.

Maximální částka výdajů na osoby pověřené prováděním plateb se reviduje souhrnně za kalendářní rok v poměru k délce trvání jejich smlouvy

Smlouvu s osobou pověřenou prováděním plateb uzavírají poslanci na základě vzorové smlouvy schválené předsednictvem.

Vzorová smlouva stanoví v souladu s touto kapitolou způsoby platby, pokud jde o smlouvy uvedené v odstavci 1, a dále odměnu a povinnosti osoby pověřené prováděním plateb.

Osoba pověřená prováděním plateb zajišťuje řádné uplatňování vnitrostátních právních předpisů a předpisů Společenství, a to zejména v oblasti sociálního zabezpečení a daní, pokud jde o smlouvy, které spravuje.

Odměny osoby pověřené prováděním plateb jsou vypláceny po předložení příslušných faktur nebo vyúčtování odměn.

Poslanci poskytnou osobě pověřené prováděním plateb všechny doklady a informace, které jsou nezbytné pro zajištění legality a řádné správy smluv, které jí byly svěřeny, zejména doklady a informace uvedené v čl. 33 odst. 2, v čl. 34 odst. 1 písm. a), v článku 36, v čl. 37 odst. 1 písm. a) a v článku 38.

Po předložení příslušných dokladů Parlament vyplatí osobě pověřené prováděním plateb částky splatné ze smluv, které tato osoba spravuje, včetně dohod o stáži.

Na žádost poslance vyplatí Parlament výjimečně jeho jménem čistou mzdu přímo asistentům, s nimiž poslanec uzavřel pracovní smlouvu. Osoba pověřená prováděním plateb sdělí neprodleně příslušnému oddělení výši odvodů na sociální zabezpečení a výši daňových odvodů a vystaví výplatní pásky.

Vyžadují-li to okolnosti, může Parlament v rámci plnění pracovní smlouvy a na žádost poslance vyplatit zálohy na platby uvedené v odstavcích 4 a 5.

Zálohy mohou být rovněž použity na uhrazení výdajů místních asistentů v průběhu krátkých cest. V tomto případě se vyplácejí paušálně do výše 100 EUR na asistenta měsíčně. Pokud by byly výdaje vyšší než tato částka, předloží osoba pověřená prováděním plateb jednou za čtvrtletí doklady potvrzující vzniklé výdaje. Ve výjimečných případech mohou být tyto doklady nahrazeny prohlášením.

Za vyúčtování těchto záloh zcela odpovídá osoba pověřená prováděním plateb a vyúčtování se provádí v souladu s těmito prováděcími opatřeními a v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy.

Žádost o úhradu výdajů na parlamentní asistenty podle čl. 30 odst. 1 písm. b) a čl. 34 odst. 2, 4 a 5, v níž musí být uvedeni příjemci a částky, které mají být vyplaceny, předkládá příslušnému oddělení poslanec nebo osoba jím pověřená prováděním plateb a musí ji podepsat všichni dotčení poslanci a kromě případu uvedeného v čl. 32 odst. 5a písm. b) i osoba pověřená prováděním plateb. K žádosti je třeba přiložit doklady uvedené v článku 34, pokud jde o pracovní smlouvy, a v článku 37, pokud jde o smlouvy o poskytování služeb.

Poslanec neprodleně oznámí osobě pověřené prováděním plateb a příslušnému oddělení jakoukoliv změnu ve smluvních vztazích a zároveň se změnami ve smlouvě jim sdělí také pokyny pro provádění plateb.

Osoba pověřená prováděním plateb předá neprodleně tyto informace a odpovídající doklady příslušnému oddělení.

Osoba pověřená prováděním plateb předá nejpozději do 31. března roku následujícího po referenčním účetním období Parlamentu příslušnému oddělení přehled výdajů na mzdy, daňové odvody a odvody příspěvků zaměstnavatele a zaměstnanců na sociální zabezpečení a přehled všech dalších výdajů, které mají být jednotlivým zaměstnaným místním asistentům uhrazeny, a to zejména za účelem vyúčtování vyplacených záloh. Kromě toho předloží doklad o tom, že příslušní místní asistenti jsou přihlášeni do systému sociálního zabezpečení, v němž je jako zaměstnavatel uveden poslanec, a doklad o pojištění pro případ pracovního úrazu, pokud platné vnitrostátní právní předpisy uzavření takového pojištění vyžadují. Rovněž potvrdí, že jsou splněny všechny povinnosti vyplývající z příslušných vnitrostátních právních předpisů.

V případě ukončení smlouvy mezi osobou pověřenou prováděním plateb a poslancem a při skončení mandátu poslance budou tyto povinnosti splněny nejpozději do tří měsíců.

Přehledy uvedené v prvním pododstavci se vypracují podle pokynů Parlamentu.

Po ověření přehledů uvedených v odstavci 2 zašle příslušné oddělení osobě pověřené prováděním plateb, a v kopii poslanci, oznámení o tom, zda platby byly či nebyly provedeny řádně, případně s uvedením chybějících dokladů, které je třeba předložit.

Pokud je v oznámení uvedeno, že platby nebyly provedeny řádně, předloží se doklady potřebné pro řádné provedení příslušnému oddělení do jednoho měsíce od zaslání oznámení. Nebudou-li doklady předloženy, použije Parlament ustanovení článků 67 a 68.

Osoba pověřená prováděním plateb vede po dobu stanovenou v platných vnitrostátních právních předpisech a nejméně jeden rok po skončení příslušného volebního období mzdovou evidenci, v níž jsou uvedeny vyplacené odměny, daňové odvody a odvody příspěvků zaměstnavatele a zaměstnanců na sociální zabezpečení. Pokud skončí smluvní vztah s osobou pověřenou prováděním plateb před skončením poslaneckého mandátu, předá se neprodleně ověřená kopie mzdové evidence nové osobě pověřené prováděním plateb, kterou si poslanec zvolí podle čl. 31 odst. 3.

Asistenti se zdrží veškerého jednání, které by vedlo ke střetu mezi jejich zájmy a zájmy poslance, jemuž poskytují služby, nebo zájmy Parlamentu. Bezodkladně informují příslušného poslance o svém záměru vykonávat výdělečnou nebo nevýdělečnou mimopracovní činnost nebo kandidovat ve volbách.

Musí mít bydliště v takové vzdálenosti od svého pracoviště, která jim umožňuje řádně vykonávat své pracovní povinnosti.

Poslanec neprodleně informuje příslušné oddělení o veškerých změnách podmínek pracovního poměru, které mají dopad na výdaje na parlamentní asistenci, a o záměru asistenta vykonávat mimopracovní činnost nebo kandidovat ve volbách. Poslanec musí zajistit, aby výkon mimopracovní činnosti a kandidování ve volbách nezasahovaly do plnění pracovních povinností asistenta či nepoškozovaly finanční zájmy Unie. Příslušné oddělení může vyžadovat doklad o vzájemné dohodě mezi poslancem a asistentem za tímto účelem.

Místní asistenti, kteří zamýšlejí kandidovat ve volbách, se řídí vnitrostátními právními předpisy, které upravují volební kampaň. Alespoň po dobu trvání oficiální kampaně musí asistent čerpat dovolenou za kalendářní rok nebo neplacené pracovní volno. V případě zvolení musí být zastavena úhrada výdajů asistenta, pokud není schopen doložit, že jeho mandát je slučitelný s výkonem činnosti asistenta poslance.

Smlouvy uzavřené mezi poslanci a asistenty musí zahrnovat povinnosti stanovené v odstavcích 2 a 4.

Odchylně od čl. 29 odst. 3 mohou být uhrazeny dodatečné výdaje spojené s ukončením pracovní smlouvy, kterou uzavřeli poslanci se svými místními asistenty, z důvodu skončení mandátu, pokud tyto výdaje vyplývají z příslušných vnitrostátních předpisů v oblasti pracovního práva včetně kolektivních smluv.

Odstavec 1 se nepoužije, pokud:

je poslanec bezprostředně znovu zvolen na následující volební období;

poslanec vykonával svůj mandát po dobu kratší šesti měsíců;

poslanec nesplnil včas před skončením mandátu povinnosti vyplývající z právních předpisů souvisejících s ukončením pracovní smlouvy, včetně výpovědní lhůty, s výjimkou případů, kdy skončení mandátu nebylo předvídatelné;

asistent pobírá jinou odměnu od některého z orgánů Společenství nebo jej ve stejném období zaměstnává jiný poslanec či sdružení poslanců;

dotčené výdaje vyplývají ze zvláštní dohody mezi stranami nebo z rozhodnutí o udělení odměny při skončení pracovního poměru nad rámec právních nebo smluvních povinností.

Osoba pověřená prováděním plateb předloží do tří měsíců po skončení mandátu dotčeného poslance příslušnému oddělení žádost o úhradu nákladů uvedených v odstavci 1, kterou spolupodepisuje poslanec a v níž se uvede právní důvod této platby.

Jestliže jsou poslanci povinni podle příslušných vnitrostátních předpisů v oblasti pracovního práva uhradit náklady, na něž se vztahuje odstavec 1, ve výši více než trojnásobku částky uvedené v čl. 29 odst. 4, mohou být tyto náklady výjimečně uhrazeny po předložení řádně vystavených dokladů, které potvrdí příslušné vnitrostátní orgány. Žádost o úhradu se předkládá postupem uvedeným v odstavci 3.

Poslanci mohou za účelem pokrytí nákladů souvisejících s ukončením pracovní smlouvy, které nemohou být hrazeny podle odstavců 1 až 4, dát osobě pověřené prováděním plateb pokyn, aby z částky uvedené v čl. 29 odst. 4 vyčlenila prostředky a převáděla je do následujících rozpočtových roků, a to při splnění následujících podmínek:

Daný poslanec na základě příslušných písemných dokumentů doloží, že mimo Evropský parlament, aniž by se na tom podíleli poslanci Evropského parlamentu, je v odvětví, s nímž pracovní smlouva souvisí, vyplácení odstupného nad rámec minima stanoveného statutem zavedeno jako běžný postup.

Částky odstupného odpovídající postupům uvedeným v písm. a) byly sjednány v rámci pracovní smlouvy místního asistenta. Dohodnuté částky však nesmí v žádném případě překročit výši jednoho měsíčního platu za každý odpracovaný rok.

Při postupu ročního vyúčtování podle článku 35 se uvede, jaké částky byly vyčleněny na jednotlivé zaměstnance. Osoba pověřená prováděním plateb otevře samostatný bankovní účet pro tyto prostředky a každoročně doloží výpis z tohoto účtu za účelem vyúčtování. Osoba pověřená prováděním plateb smí v každém rozpočtovém roce vyčlenit pouze částky odpovídající době zaměstnání, a to od počátku volebního období Parlamentu do konce daného rozpočtového roku, nebo pokud smlouva skončí v daném roce, do konce platnosti smlouvy. Úroky z vyčleněných částek se uvádějí ke dni postupu ročního vyúčtování. Jakýkoli přebytek nebo nevyužité částky se Parlamentu vracejí jednou ročně nebo ke dni ukončení dotyčné pracovní smlouvy.

Doklady, které je třeba předložit v souvislosti se smlouvou o poskytování služeb

S výjimkou příležitostných služeb, jejichž cena nepřesáhne částku 500 EUR včetně DPH, musí být před uzavřením smlouvy o poskytování služeb předložena žádost o úhradu výdajů obsahující:

odhad a návrh smlouvy, kterou poslanec zamýšlí uzavřít s poskytovatelem služeb, v níž je jasně uvedena povaha poskytovaných služeb;

v případě služeb v hodnotě přesahující částku 60 000 EUR včetně DPH odůvodnění vybrané nabídky, která musí být ekonomicky nejvýhodnější nabídkou vybranou nejméně ze tří nabídek od zcela nezávislých poskytovatelů, přičemž je kromě ceny zohledněna i kvalita nabídky a její sociální aspekty; tato prahová hodnota se uplatňuje kumulativně, jsou-li uzavírány navazující smlouvy na podobné služby se stejným poskytovatelem;

v případě poskytovatelů služeb, kteří jsou právnickými osobami, kopii jejich výpisu z obchodního rejstříku nebo rovnocenného dokumentu a zakládajícího aktu a v případě poskytovatelů služeb, kteří jsou fyzickými osobami, doklady uvedené v čl. 34 odst. 1 písm. d) až f) a, s výjimkou příležitostných smluv, rovněž v písm. g) téhož článku;

v případě poskytovatelů služeb, kteří jsou právnickými osobami, prohlášení o neexistenci střetu zájmů potvrzující, že žádná osoba poskytující služby není asistentem ve smyslu článku 30 nebo nespadá do kategorií uvedených v čl. 39 písm. d).

Úhrada poskytování služeb se provádí na základě faktury nebo vyúčtování odměny obsahující podrobný popis skutečně poskytnutých služeb a kopie smlouvy uzavřené s poskytovatelem služeb, kterou poslanec předloží příslušnému oddělení. Spolu s fakturou nebo vyúčtováním odměny zašle poslanec potvrzení o tom, že služba byla skutečně poskytnuta. Na žádost příslušného oddělení předloží poslanec rovněž hlavní podklady.

Jsou-li služby částečně nebo zcela osvobozeny od DPH, může příslušné oddělení požadovat, aby osoba pověřená prováděním plateb potvrdila právní základ osvobození od DPH.

Pokud je místní asistent, s nímž byla uzavřena pracovní smlouva, nepřítomen déle než tři měsíce z důvodu mateřské dovolené nebo vážné nemoci, může být od třetího měsíce nepřítomnosti proplacena ta část nákladů na jeho zastupování, která není hrazena z příspěvků vyplácených zaměstnanci v příslušném vnitrostátním systému sociálního zabezpečení, a to nad rámec částky stanovené v čl. 29 odst. 4. Žádost o úhradu těchto výdajů předkládá příslušnému oddělení osoba pověřená prováděním plateb a spolupodepisuje ji poslanec.

Částky vyplacené v souladu s touto kapitolou nemohou přímo ani nepřímo sloužit:

Předsednictvo stanoví pravidla pro přístup poslanců k vnitřním službám Parlamentu a pro poskytování vybavení a zařízení poslancům, zejména:

—

pro využívání služebních vozů,

—

pro vybavení kanceláří poslanců nábytkem,

—

pro poskytování výpočetní a telekomunikační techniky poslancům,

—

pro poskytování kancelářských potřeb poslancům,

—

pro užívání kancelářských prostor poskytnutých v e styčných kancelářích Parlamentu poslanci a politickými skupinami,

—

pro zpracování archivních dokumentů poslanců, které byly ve formě daru nebo závěti předány některému ústavu, sdružení nebo nadaci,

—

pro stěhování osobních věcí poslanců, jejichž mandát skončil v průběhu volebního období, z jejich kanceláře v Bruselu a ve Štrasburku do jejich země původu,

—

pro používání služebních jízdních kol,

—

pro jazykové kurzy a kurzy výpočetní techniky pro poslance,

—

pro využívání lékařské služby.

Předsednictvo může rovněž přijmout ustanovení o poskytování zařízení a služeb bývalým předsedům Parlamentu v průběhu jejich mandátu a bývalým poslancům, pokud jde o přístup těchto osob k infrastruktuře Parlamentu.

Poslanci mají nárok na příspěvek na všeobecné výdaje určený k pokrytí výdajů, které souvisí s jejich poslaneckou činností.

Příspěvek na všeobecné výdaje je v souladu s bodem odůvodnění 17 a čl. 20 odst. 3 vyplácen ve formě paušální částky.

Poslanci mají na příspěvek nárok počínaje měsícem, kdy byla obdržena jejich žádost o vyplacení příspěvku.

Poslanci si mohou zvolit, zda obdrží příspěvek v plné výši nebo jeho část.

Příspěvek na všeobecné výdaje se vyplácí po dobu výkonu mandátu poslanců.

Měsíční výše příspěvku na všeobecné výdaje činí 4 778 EUR.

Poslanci, jejichž mandát začíná po patnáctém dni měsíce, obdrží za uvedený měsíc pouze polovinu příspěvku na všeobecné výdaje.

Vykonával-li poslanec mandát po dobu alespoň šesti měsíců a není-li znovu zvolen, je mu po dobu tří měsíců následujících po měsíci ukončení jeho mandátu vyplácena polovina příspěvku na všeobecné výdaje.

Všechny platby v souvislosti s příspěvkem na všeobecné výdaje jsou hrazeny přímo poslancům.

Poslanci, kteří jsou během parlamentního roku (od 1. září do 31. srpna) nepřítomni alespoň polovinu dní, které předsednictvo vymezilo pro dílčí zasedání Parlamentu, vrátí Parlamentu 50 % příspěvku na všeobecné výdaje vztahujícího se na příslušný rok.

Předseda může omluvit období nepřítomnosti uvedená v odstavci 2 ze zdravotních důvodů či ze závažných rodinných důvodů nebo z důvodu účasti na misi, kterou poslanci konají jménem Parlamentu. Nejdéle do dvou měsíců od prvního dne nepřítomnosti musí být kvestorům předloženy příslušné doklady.

Těhotná poslankyně je zbavena povinnosti účastnit se oficiálních schůzí Parlamentu po dobu tří měsíců před narozením dítěte. Poslankyně předloží lékařské potvrzení uvádějící pravděpodobný termín porodu. Po porodu je poslankyně zbavena povinnosti účastnit se oficiálních schůzí Parlamentu po dobu šesti měsíců. Poslankyně musí předložit kopii rodného listu dítěte.

Příspěvek na všeobecné výdaje je určen mimo jiné k pokrytí takových výdajů, jako jsou náklady na provoz a údržbu kanceláře, náklady na kancelářské potřeby a dokumentaci, náklady na kancelářské zařízení, náklady na reprezentaci nebo administrativní náklady.

Pokud poslanci zjistí, že částky poskytované z jiných příspěvků podle těchto prováděcích opatření nebo jiných předpisů Parlamentu byly vyčerpány, mohou příspěvek na všeobecné výdaje rovněž využít k přímé úhradě činností, které jsou hrazeny z těchto příspěvků.

S cílem usnadnit poslancům správu a sledování jejich výdajů vyplácí Parlament prostředky vyčleněné na příspěvek na všeobecné výdaje na účet věnovaný tomuto příspěvku, na který tudíž nepřevádí žádné jiné finanční prostředky. Na takový účet se vztahují běžné záruky zahrnuté v mandátu.

Poslanci nesou výhradní odpovědnost za způsob využití prostředků vyplacených podle této kapitoly.

Poslanci si mohou libovolně určit, jak budou dokládat použití těchto částek, tj. zda je rozvedou dopodrobna nebo shrnou podle druhu nákladů uvedených v odstavci 4, zda je budou dokládat sami nebo za pomoci externího auditora, a mohou určit, zda budou tyto informace zcela nebo zčásti zveřejněny na jejich internetové stránce v rámci internetových stránek Parlamentu v souladu s čl. 11 odst. 4 a 5 jednacího řádu Parlamentu.

Druhy nákladů uvedené v odstavci 3:

Druh 1: Pronájem místní kanceláře a související poplatky

Druh 2: Náklady na provoz místní kanceláře

Druh 3: Kancelářské potřeby a materiály

Druh 4: Knihy, periodika, denní tisk a přehledy tisku

Druh 5: Kancelářské vybavení a nábytek

Typ 6 Protokol a reprezentace

Druh 7: Pořádání akcí, seminářů a konferencí

Druh 8: Ostatní administrativní výdaje

Druh 9: Činnosti kryté jinými příspěvky, které byly vyčerpány

Druh 10: Další náklady spojené s výkonem poslaneckého mandátu

Předsednictvo přijme veškerá další opatření, která bude považovat za nezbytná, aby poslancům usnadnilo provádění rozhodnutí souvisejících s odstavcem 3.

Od prvního dne měsíce následujícího po skončení mandátu mají bývalí poslanci nárok na přechodný příspěvek podle článku 13 statutu.

Bývalí poslanci mají nárok na odchodné. Pokud přijali mandát v jiném parlamentu nebo vykonávají veřejnou funkci, odečte se odměna, na kterou mají nárok, od odchodného.

Na odchodné se použije čl. 2 odst. 3 obdobně.

Pro účely tohoto článku se „jiným parlamentem“ rozumí jakýkoli parlament členského státu, který má zákonodárnou pravomoc.

Pro účely tohoto článku se „veřejnou funkcí“ rozumí výkon kterékoli z následujících funkcí:

▼B

volené placené funkce, které zahrnují výkon veřejné moci;

členství v celostátní nebo regionální vládě;

▼M12

funkce vysokých úředníků pověřených výkonem veřejné moci, místo úředníka nebo funkce člena některého z orgánů Unie.

▼B

Pokud má bývalý poslanec současně nárok na přechodný příspěvek podle článku 14 statutu a na starobní nebo invalidní důchod podle článku 15 statutu, platí ta z úprav, pro niž se poslanec rozhodne. Poslanec své rozhodnutí sdělí generálnímu tajemníkovi nejpozději tři měsíce po skončení mandátu. Toto rozhodnutí je neodvolatelné.

Pokud si zvolí vyplacení přechodného příspěvku, přeruší se na období, po které bude přechodný příspěvek vyplácen, vyplácení starobního nebo invalidního důchodu.

Bývalý poslanec předloží žádost o odchodné generálnímu tajemníkovi nejpozději do tří měsíců od skončení svého mandátu. K žádosti připojí prohlášení o tom, zda vykonává funkce uvedené v článku 46.

Použije-li se čl. 47 odst. 1, přiloží se k čestnému prohlášení rozhodnutí podle uvedeného článku.

Jakoukoli změnu okolností, za nichž bylo poskytování přechodného příspěvku přiznáno, která by mohla mít vliv na nárok na přechodný příspěvek, je třeba bez prodlení oznámit generálnímu tajemníkovi. V případě pochybností může generální tajemník požádat příslušného poslance o vyjádření.

Pokud generální tajemník zjistí na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti, že bývalý poslanec vykonává funkce podle článku 46, zastaví vyplácení přechodného příspěvku a příslušného poslance o této skutečnosti informuje.

Bývalý poslanec se může svého nároku na přechodný příspěvek kdykoli vzdát. Své rozhodnutí sdělí generálnímu tajemníkovi.

Poslanci, kteří vykonávali mandát po dobu alespoň jednoho celého roku, mají po skončení mandátu nárok na doživotní starobní důchod, který se vyplácí od prvního dne měsíce následujícího po měsíci, kdy dosáhnou věku 63 let.

Bývalý poslanec nebo jeho právní zástupce podá žádost o vyplácení starobního důchodu do šesti měsíců od vzniku nároku, s výjimkou případů vyšší moci. Po uplynutí této lhůty vzniká nárok na starobní důchod prvním dnem měsíce, ve kterém byla žádost doručena.

Vyplácení starobního důchodu se přeruší, pokud je osoba oprávněná pobírat důchod znovu zvolena do Parlamentu. Další nárok na starobní důchod nabytý na základě nového mandátu se připočte k nároku na starobní důchod nabytému před znovuzvolením. Jakmile skončí mandát poslance v Evropském parlamentu, je vyplácení důchodu obnoveno.

Pokud byly mandáty téhož poslance po určité období přerušeny, sečtou se pro účely výpočtu starobního důchodu všechny mandáty.

Starobní důchod, který bývalý poslanec pobírá v souvislosti s mandátem v jiném parlamentu vykonávaným souběžně s mandátem v Evropském parlamentu, se odečte od starobního důchodu poskytovaného podle této kapitoly.

„Jiným parlamentem“ podle odstavce 1 se rozumí parlament, jak jej definuje čl. 2 odst. 2.

Výpočet se provádí na základě výše obou důchodů před zdaněním.

Bývalí poslanci, kteří vykonávali souběžně s mandátem v Evropském parlamentu mandát v jiném parlamentu, nahlásí nárok na starobní důchod, který mají na základě mandátu v jiném parlamentu.

Poslanec, který je postupem uvedeným v článku 55 uznán plně invalidním, neschopným vykonávat své funkce, a který se v důsledku toho vzdá mandátu, má s výhradou odstavce 3 nárok na invalidní důchod počínaje dnem, k němuž je vzdání se mandátu účinné.

Pokud poslanec neoznámí do tří měsíců ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí o uznání invalidity úředně sděleno, že se vzdává mandátu, nárok na invalidní důchod zaniká.

Nárok na invalidní důchod vzniká po skončení volebního období, v jehož průběhu k invaliditě došlo:

pokud vzhledem ke své invaliditě není poslanec schopen vzdát se mandátu nebo

pokud je rozhodnutí o uznání invalidity přijato po skončení volebního období, v jehož průběhu byl postup podle tohoto článku zahájen, nebo

pokud ještě neskončila lhůta uvedená v odstavci 2.

Výše invalidního důchodu činí 3,5 % odměny podle článku 10 statutu za každý dovršený rok výkonu mandátu a jednu dvanáctinu za každý další dovršený měsíc, nejméně však 35 % této odměny. Invalidní důchod nesmí úhrnem přesáhnout 70 % odměny.

Pravidla pro výpočet starobního důchodu se obdobně použijí při výpočtu invalidního důchodu.

Invalidní důchod, který bývalý poslanec pobírá v souvislosti s mandátem v jiném parlamentu vykonávaným souběžně s mandátem v Evropském parlamentu, se odečte od invalidního důchodu poskytovaného podle této kapitoly.

„Jiným parlamentem“ podle odstavce 1 se rozumí parlament, jak jej definuje čl. 2 odst. 2.

Bývalí poslanci, kteří vykonávali souběžně s mandátem v Evropském parlamentu mandát v jiném parlamentu, nahlásí nárok na invalidní důchod, který mají na základě mandátu v jiném parlamentu.

Pokud mají bývalí poslanci současně nárok na invalidní důchod a na starobní důchod, pobírají starobní důchod. Výše starobního důchodu však nesmí být nižší než výše invalidního důchodu.

Poslanec nebo jeho právní zástupce předloží žádost o uznání invalidity předsedovi Parlamentu. K žádosti přiloží lékařské potvrzení s uvedením jména lékaře, který bude poslance zastupovat ve výboru pro otázky invalidity podle článku 56.

Do tří měsíců od svolání výboru pro otázky invalidity generálním tajemníkem podle článku 56 předloží tento výbor na základě mandátu, který mu Parlament svěří, odůvodněnou lékařskou zprávu, v níž uvede, zda jsou splněny podmínky uvedené v článku 51. Ve výjimečných případech může generální tajemník tuto lhůtu prodloužit.

Na základě návrhu výboru pro otázky invalidity rozhodne předseda Parlamentu o uznání invalidity a oznámí toto rozhodnutí dotyčnému poslanci a zároveň jej vyzve, aby se vzdal mandátu. V případě, že předseda žádost o uznání invalidity zamítne, informuje poslance o možnostech odvolání.

Výbor pro otázky invalidity se skládá ze tří lékařů jmenovaných následujícím způsobem:

—

prvního určí dotyčný poslanec,

—

druhého určí Parlament,

—

třetí lékař je jmenován na základě společné dohody dvou předchozích lékařů.

Nebude-li do dvou měsíců po jmenování druhého lékaře dosaženo shody v otázce jmenování třetího lékaře, jmenuje jej z moci úřední předseda Soudního dvora Evropských společenství na základě podnětu Parlamentu.

Výdaje spojené s činností výboru pro otázky invalidity, včetně cestovních výdajů, hradí Parlament.

Poslanec může výboru pro otázky invalidity předložit všechny zprávy nebo potvrzení svého ošetřujícího lékaře nebo praktických lékařů, které konzultoval.

Činnost výboru pro otázky invalidity je tajná.

Bývalí poslanci, kteří nadále nesplňují podmínky uvedené v článku 51, ztrácejí nárok na invalidní důchod.

Dokud bývalý poslanec nedosáhne 63 let věku, může Parlament požádat každých pět let, aby jej vyšetřil jmenovaný lékař a ověřil, zda nadále splňuje podmínky, na jejichž základě se přiznává nárok na invalidní důchod.

Toto vyšetření může rovněž proběhnout před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 2, zejména pokud je Parlament informován o tom, že bývalý poslanec vykonává placenou funkci. Tato situace bude případně přezkoumána na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti, s ohledem na okolnosti konkrétního případu a po provedení konfrontačního šetření.

Na návrh lékaře, který poslance vyšetřil, může výbor pro otázky invalidity konstatovat, že zdravotní stav bývalého poslance se zlepšil natolik, že již nesplňuje podmínky uvedené v článku 51.

Předseda Parlamentu přijme na základě závěrů výboru pro otázky invalidity rozhodnutí o ukončení nároku na invalidní důchod. Články 55 a 56 se použijí obdobně. Pokud bývalý poslanec nejmenuje lékaře, který jej bude ve výboru pro otázky invalidity zastupovat, použije se ustanovení čl. 56 odst. 1 druhého pododstavce.

Pozůstalý manžel / pozůstalá manželka a děti vyživované v okamžiku úmrtí poslance nebo bývalého poslance, který měl nárok nebo v době úmrtí nabýval nárok na starobní nebo invalidní důchod, mají nárok na pozůstalostní a sirotčí důchod.

Pro účely této kapitoly jsou stálí partneři bez manželského svazku posuzováni stejně jako manželé/manželky, pokud daný pár předloží úřední dokument uznaný členským státem nebo jakýmkoli příslušným orgánem členského státu, který osvědčuje jejich partnerství bez manželského svazku.

Vyživovaným manželským, nemanželským nebo osvojeným dítětem poslance/poslankyně nebo jeho manželky / jejího manžela se rozumí dítě, o něž poslanec/poslankyně nebo bývalý poslanec / bývalá poslankyně skutečně pečuje. Za vyživované dítě se považuje rovněž nenarozené dítě a dítě, o jehož osvojení poslanec nebo bývalý poslanec žádal, avšak postup osvojení skončí po jeho úmrtí.

Maximální výše pozůstalostního a sirotčího důchodu nesmí překročit výši starobního důchodu, na který by poslanec měl nárok na konci volebního období se započtením doby, která uplyne mezi datem úmrtí a koncem volebního období.

U bývalých poslanců nesmí maximální výše pozůstalostního a sirotčího důchodu překročit výši starobního důchodu, který poslanec pobíral nebo na který by měl nárok.

Výše pozůstalostního důchodu náležejícího pozůstalému manželovi/pozůstalé manželce činí 60 % částky uvedené v odstavcích 1 nebo 2 a alespoň 30 % odměny podle článku 10 statutu, i kdyby tato částka převyšovala částky uvedené v odstavcích 1 a 2.

Nárok na pozůstalostní důchod pro pozůstalého manžela / pozůstalou manželku není dotčen uzavřením nového manželství. Nárok na pozůstalostní důchod nevzniká, pokud je z okolností v konkrétním případě nade vši pochybnost zřejmé, že manželství bylo uzavřeno pouze za účelem pobírání důchodu. Tato situace bude případně přezkoumána na základě skutečností ověřitelných ze zdrojů přístupných veřejnosti, s ohledem na okolnosti konkrétního případu a po provedení konfrontačního šetření.

Výše sirotčího důchodu pro vyživované dítě činí 20 % částky uvedené v odstavcích 1 nebo 2.

V případě více než dvou dětí se maximální výše sirotčích důchodů, které by měly být přiznány, rovnoměrně rozdělí mezi děti s nárokem na sirotčí důchod.

Maximální výše důchodu, která má být vyplácena, bude případně rozdělena mezi pozůstalého manžela / pozůstalou manželku a vyživované děti v souladu s procentními podíly stanovenými v odstavcích 3, 4 a 5.

Nárok na pozůstalostní a sirotčí důchod vzniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po datu úmrtí.

Nárok na pozůstalostní důchod zaniká na konci kalendářního měsíce, ve kterém příjemce zemřel.

Nárok na sirotčí důchod zaniká na konci měsíce, ve kterém dítě dosáhne věku 21 let.

Tento nárok však trvá po dobu studia nebo odborného vzdělávání sirotka, nejdéle však do konce měsíce, ve kterém dosáhne věku 25 let.

Důchod se nadále vyplácí sirotkovi, který si z důvodu vážné nemoci nebo invalidity nemůže sám vydělávat na živobytí. Tuto nemoc nebo invaliditu musí uznat lékař Parlamentu. Příjemce se může odvolat proti rozhodnutí lékaře a požádat o svolání výboru vytvořeného podle postupu pro výbor pro otázky invalidity, který je uvedený v příloze II oddílu 3 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68.

Tento nárok zaniká, pokud dítě nabude schopnosti vydělávat si na živobytí. Parlament může v této souvislosti požádat každých pět let, aby jej jmenovaný lékař vyšetřil a ověřil, zda nadále splňuje podmínky, na jejichž základě se důchod přiznává.

Uplatňování těchto prováděcích opatření a předkládání všech žádostí o úhradu podle těchto prováděcích opatření jsou v souladu s ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ( 7 ) a s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ( 8 ).

Pokud se podle těchto prováděcích opatření uzavírají smlouvy mezi Parlamentem a třetími osobami, je příslušná schvalující osoba oprávněna je podepsat.

Částky vyplacené podle těchto prováděcích opatření na základě ustanovení hlavy I kapitol 4, 5 a 6 jsou vyhrazeny výlučně pro financování činností souvisejících s výkonem poslaneckého mandátu a nemohou krýt osobní výdaje nebo dotace či dary politického rázu.

1a.

Poslanci podílející se na plnění rozpočtu se zdrží jakéhokoli jednání, které by mohlo vést ke střetu jejich zájmů s finančními zájmy Unie.

Ke střetu zájmů dochází, je-li jednání poslanců nepatřičně ovlivněno z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného společného zájmu s příjemcem.

Poslanci vrátí Parlamentu nevyužité částky s výjimkou prostředků vyplácených ve formě paušální částky.

Platby podle těchto prováděcích opatření se provádějí bankovním převodem v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu ( 9 ). Poplatky, které hradí plátce, nese Parlament. Všechny ostatní poplatky hradí příjemce.

Platby se provádějí v EUR, pokud příjemce zvolený v členském státě, který nepatří do eurozóny, nebo s bydlištěm v takovém státě nepožádá o vyplacení celé částky nebo její části v měně uvedeného členského státu.

Při směně se použije měsíční účetní kurz EUR vůči příslušné národní měně stanovený v souladu s nařízením Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k finančnímu nařízení ( 10 ).

Při úhradě výdajů na parlamentní asistenci se odchylně od odstavce 3 pro směnu použije měsíční účetní kurz EUR vůči příslušné národní měně platný v prosinci předcházejícího roku, přičemž v průběhu volebního období nesmí být maximální měsíční částka úhrad poskytnutá poslanci vyjádřená v národní měně po uplatnění roční valorizace a všech případných zvýšení, o nichž rozhodne předsednictvo, nižší než částka stanovená pro předchozí rok.

Po zahájení výkonu mandátu sdělí poslanec příslušnému oddělení Parlamentu bankovní údaje (číslo účtu ve formátu IBAN, kód SWIFT (BIC) a adresu banky) k jednomu nebo více účtům vedeným na jeho jméno, na něž má být zasílána odměna podle článku 10 statutu, další příspěvky a úhrada dalších výdajů.

Pokud poslanec, bývalý poslanec nebo oprávněné osoby neuvedou jinak, vyplácí se přechodný příspěvek a důchod na účet určený pro vyplácení odměny podle článku 10 statutu.

Jakoukoli platbu jiné osobě než poslanci lze provést pouze po předložení potvrzení banky příjemce, že účet, na nějž se má úhrada provést, je veden na jméno uvedené osoby. Potvrzení musí obsahovat číslo účtu ve formátu IBAN, kód SWIFT (BIC) a adresu banky.

Pro platby v rámci výdajů na parlamentní asistenty sdělí poslanec osobě pověřené prováděním plateb nebo v případě uvedeném ►M23 v čl. 32 odst. 5 ◄ příslušnému oddělení údaje týkající se bankovního účtu svého asistenta. Bankovní účet asistenta musí být veden v členském státě, kde vykonává hlavní činnost. Úhrada se provádí v měně, v níž je mzda nebo odměna asistenta stanovena.

Osoba pověřená prováděním plateb oznámí příslušnému oddělení údaje týkající se jejího bankovního účtu.

Odměna podle článku 10 statutu, přechodný příspěvek a důchody se vyplácejí 15. dne běžného měsíce. Příspěvek na všeobecné výdaje se vyplácí první den běžného měsíce.

Platby v rámci výdajů na parlamentní asistenty se hradí osobě pověřené prováděním plateb nebo v případě uvedeném ►M23 v čl. 32 odst. 4 a 5 ◄ místnímu asistentovi 15. dne běžného měsíce.

Tyto platby se uskutečňují podle pokynů poslance, které předal nejpozději 25. dne předcházejícího měsíce.

Úhrady ostatních výdajů se provádí po předložení požadovaných dokladů uvedených v těchto prováděcích opatřeních.

Doklady požadované těmito prováděcími opatřeními je třeba předložit nejpozději:

v případě cestovních výdajů a příspěvku na pobyt: do 31. října kalendářního roku následujícího po roce, kdy příslušná cesta začala;

v případě výdajů na parlamentní asistenty a dalších výdajů: před uplynutím lhůty uvedené v příslušných ustanoveních a nejpozději 7. prosince rozpočtového roku, za nějž jsou úhrada nebo proplacení požadovány.

Generální tajemník může přijmout zvláštní ustanovení pro výplatu záloh na obvyklé cestovní výdaje a výdaje na pobyt.

V případě ztráty příslušných dokladů požadovaných těmito prováděcími opatřeními předloží poslanci prohlášení o ztrátě a přiloží k němu náhradní doklady odpovídající požadavkům stanoveným v těchto prováděcích opatřeních.

Pokud poslanec nebo osoba pověřená prováděním plateb neplní své povinnosti vyplývající z těchto prováděcích opatření nebo ze smlouvy uzavřené ►M23 podle článku 31 ◄ , může příslušná schvalující osoba nařídit pozastavení platby daného příspěvku nebo jeho části, přičemž řádně zohlední případné oprávněné zájmy třetích stran. Pozastavit platbu je možné na dobu nutnou k tomu, aby dotčený subjekt splnil své povinnosti nebo aby bylo možné zvážit použití článku 68.

Před přijetím tohoto rozhodnutí je poslanec nebo osoba pověřená prováděním plateb písemně informován/informována a je mu/jí poskytnuta lhůta jednoho měsíce ke splnění požadavků prováděcích opatření nebo smlouvy. Kopie uvedeného dopisu je zaslána kvestorům a případně všem dotčeným třetím stranám.

Jakákoli částka vyplacená z hlediska těchto prováděcích opatření neoprávněně bude požadována zpět. Generální tajemník vydá pokyny k tomu, aby byly tyto částky získány od dotyčného poslance zpět.

Při rozhodování o vymáhání plateb se věnuje náležitá pozornost tomu, aby poslanec mohl účinně vykonávat svůj mandát a nebyl narušen řádný chod Parlamentu. Před přijetím rozhodnutí dá generální tajemník příslušnému poslanci možnost se vyjádřit.

Tento článek se použije obdobně pro bývalé poslance a třetí osoby.

Částky uvedené v čl. 15 písm. c), v článku 20, v čl. 22 odst. 1 a 3, v čl. 24 odst. 2 a ►M23 v čl. 42 odst. 2 ◄ může předsednictvo každoročně valorizovat až do výše rovnající se roční míře inflace v Evropské unii zveřejněné Eurostatem, která odpovídá měsíci říjnu předcházejícího roku.

Částku uvedenou v ►M23 čl. 29 odst. 4 ◄ předsednictvo případně každoročně valorizuje na základě společného indexu vypracovaného Eurostatem po dohodě se statistickými úřady členských států podle článku 65 nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68. Tato valorizace se použije zpětně od července roku, na nějž se index vztahuje.

Za podmínek, které jsou stanoveny v článku 12 statutu, se v případě poslanců použije nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 260/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví podmínky a postup pro uplatňování daně ve prospěch Evropských společenství ( 11 ).

Odměna uvedená v článku 10 statutu, přechodný příspěvek nebo starobní důchod mohou být předmětem exekuce až do výše jedné třetiny na základě rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu.

Generální tajemník vydá pokyny k provádění takového opatření, přičemž dbá o to, aby poslanec mohl účinně vykonávat svůj mandát a nebyl narušen řádný chod Parlamentu. Před přijetím rozhodnutí musí mít poslanec možnost se vyjádřit.

Poslanec, který se domnívá, že příslušný útvar v jeho případě řádně neuplatnil tato prováděcí opatření, se může písemně obrátit na generálního tajemníka.

Generální tajemník ve svém rozhodnutí ohledně stížnosti uvede důvody, které jej k tomuto rozhodnutí vedly.

Pokud poslanec nesouhlasí s rozhodnutím generálního tajemníka, může do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí požádat, aby byla otázka postoupena kvestorům, kteří po vyjádření generálního tajemníka přijmou rozhodnutí.

Pokud některá strana uvedeného postupu nesouhlasí s rozhodnutím kvestorů, může do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí požádat, aby byla záležitost postoupena předsednictvu, které přijme konečné rozhodnutí.

Tento článek se použije rovněž pro právního nástupce poslance i pro bývalé poslance a jejich právní nástupce.

Pokud se v těchto prováděcích opatřeních hovoří o žádostech o zpětnou úhradu nebo o přímou úhradu, lze takovéto žádosti předkládat v elektronické formě s elektronickým podpisem.

Pokud tato prováděcí opatření vyžadují předložení příslušných dokladů, lze takovéto doklady předložit v oskenovaných kopiích, pokud k nim dotyčný poslanec připojí čestné prohlášení, že předložené dokumenty odpovídají svým originálům.

Aby bylo možné provádět kontroly toho, zda se oskenované kopie příslušných dokladů shodují s jejich originály, uchovávají poslanci tyto originály do 31. prosince kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla příslušná žádost o zpětnou úhradu nebo o přímou úhradu předložena.

Příslušné útvary Parlamentu zavedou systém namátkových kontrol s cílem ověřit, že oskenované kopie příslušných dokladů odpovídají jejich originálům.

S výhradou přechodných ustanovení uvedených v hlavě IV se pravidla pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům ruší dnem vstupu statutu v platnost.

Pozůstalostní důchod, invalidní důchod, zvýšení invalidního důchodu kvůli vyživovaným dětem a starobní důchod poskytované v souladu s přílohami I, II a III pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům budou podle těchto příloh nadále vypláceny osobám, které byly jejich příjemci před vstupem statutu v platnost.

Pokud bývalý poslanec, který pobíral invalidní důchod, zemře po 14. červenci 2009, bude pozůstalostní důchod vyplácen jeho pozůstalému manželovi/pozůstalé manželce, stálému partnerovi bez manželského svazku nebo vyživovaným dětem za podmínek stanovených v příloze I pravidel PEAM.

Nárok na starobní důchod nabytý před vstupem statutu v platnost podle výše uvedené přílohy III zůstává zachován. Osobám, které získaly nárok v tomto důchodovém systému, se poskytuje důchod vypočtený na základě jejich nároků nabytých podle výše uvedené přílohy III, pokud splňují podmínky k tomu stanovené právními předpisy dotčeného členského státu a pokud předložily žádost podle čl. 3 odst. 2 výše uvedené přílohy III.

Doplňkový důchod, na nějž bývalí poslanci nebo jiné oprávněné osoby získali nárok od 1. července 2023 podle článků 1, 3 a 4 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků, je vyplácen za následujících podmínek a odchylek:

výše důchodu podle čl. 2 odst. 1 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků a maximální a minimální výše důchodu podle čl. 2 odst. 2 uvedené přílohy se snižují o 50 %;

základním platem soudce Soudního dvora Evropské unie ve smyslu čl. 2 odst. 1 a 2 přílohy VII k pravidlům pro poskytování náhrad a příspěvků se rozumí základní plat k 30. červnu 2023 a po tomto datu již nepodléhá dalším úpravám;

nárok na důchod podle článku 1 příloh VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům vzniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy poslanec dosáhl věku 67 let;

pokud byl poslanec v okamžiku smrti mladší 67 let, je nárok na pozůstalostní a sirotčí důchod podle čl. 4 odst. 1 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků odložen do prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy by zemřelý poslanec dosáhl věku 67 let.

1a.

Výše důchodu, na nějž bývalí poslanci nebo jiné oprávněné osoby získali nárok od 1. července 2023 podle článků 1, 3 a 4 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků, se od uvedeného data snižuje a upravuje takto:

1b.

Pokud by použití odst. 1 písm. a) nebo b) vedlo k tomu, že by se bývalý poslanec nebo jiná oprávněná osoba ve státě, v němž mají trvalé bydliště, ocitli pod poslední dostupnou hranicí ohrožení chudobou, může daná osoba podat kvestorům žádost o zvýšení důchodu. Tuto hranici případně stanoví Eurostat. K žádosti je nutné připojit veškeré informace a doklady, které Parlamentu umožní posoudit ostatní příjmy a finanční situaci bývalého poslance nebo jiné oprávněné osoby, například potvrzení o příjmech a finanční situaci vystavené příslušným vnitrostátním orgánem.

Kvestoři mohou s přihlédnutím k ostatním příjmům a finanční situaci bývalého poslance nebo jiné oprávněné osoby zvýšit důchod tak, aby dosáhl hranice ohrožení chudobou. Výše důchodu po zvýšení však nesmí překročit výši důchodu, který by byl poskytnut podle článků 1 až 4 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků ve znění ke dni 30. června 2023.

Pokud kvestoři rozhodli o zvýšení důchodu, má bývalý poslanec nebo jiná oprávněná osob povinnost předkládat příslušnému útvaru Evropského parlamentu každoročně aktualizované znění dokladů uvedených v prvním pododstavci pro účely posouzení, zda jsou podmínky pro zvýšení důchodu nadále splněny. Pokud příslušný útvar Evropského parlamentu dospěje na základě tohoto každoročního posouzení k závěru, že původní rozhodnutí o zvýšení důchodu je třeba zrušit nebo je třeba důchod dále zvýšit oproti původně přiznanému důchodu, předloží příslušný útvar Evropského parlamentu za tímto účelem návrh kvestorům, kteří přijmou rozhodnutí. O ostatních úpravách původně přiznaného zvýšení rozhodne příslušný útvar Evropského parlamentu.

Pokud bývalý poslanec nebo jiná oprávněná osoba nesouhlasí s rozhodnutím kvestorů přijatým podle druhého nebo třetího pododstavce, může do dvou měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí požádat, aby byla záležitost postoupena předsednictvu podle čl. 72 odst. 3.

Doplňkový důchod podle článků 1 a 2 přílohy VIII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků, na nějž k 1. lednu 2019 dosud nevznikl nárok, podléhá zvláštnímu poplatku ve výši 5 % nominální výše důchodu. Tento poplatek je placen přímo do fondu doplňkového (dobrovolného) důchodového pojištění.

2a.

Doplňkový (dobrovolný) důchod pro ostatní oprávněné osoby podle článků 3 a 4 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům Evropského parlamentu, na nějž k 1. lednu 2019 dosud nevznikl nárok, podléhá zvláštnímu poplatku ve výši 5 % nominální výše důchodu. Tento poplatek je placen přímo do fondu doplňkového (dobrovolného) důchodového pojištění.

Nový nárok po vstupu statutu v platnost a v souladu s výše uvedenou přílohou VII mohou nadále získávat poslanci zvolení v roce 2009:

kteří byli poslanci již v minulém volebním období a

kteří získali nebo kterým vznikal nárok v doplňkovém systému důchodového pojištění a

pro něž členský stát, v němž byli zvoleni, stanovil odlišná pravidla v souladu s článkem 29 statutu nebo kteří se podle článku 25 statutu rozhodli pro vnitrostátní systém a

kteří nemají nárok na vnitrostátní nebo evropský důchod vyplývající z výkonu mandátu poslance Evropského parlamentu.

Příspěvky do fondu doplňkového pojištění, které hradí poslanci, jsou poskytovány z jejich soukromých finančních prostředků.

Aniž je dotčen čl. 1 odst. 6 přílohy VII k pravidlům pro poskytování náhrad a příspěvků, může poslanec nebo bývalý poslanec, který je členem doplňkového (dobrovolného) systému důchodového pojištění ve smyslu přílohy VII uvedených pravidel, do šesti měsíců od 1. července 2023 podat žádost o vystoupení z tohoto systému a o výplatu doplňkového důchodu v podobě jednorázové konečné platby. Poslanec nebo bývalý poslanec žádost podepíše a předá generálnímu tajemníkovi Evropského parlamentu. Poté, co žádost podepíše generální tajemník, je žádost závazná a neodvolatelná. Generální tajemník může podpisem žádosti pověřit zástupce příslušného útvaru Evropského parlamentu.

Výše jednorázové konečné platby stanoví příslušný útvar Evropského parlamentu na konci měsíce, v jehož průběhu byla obdržena žádost uvedená v prvním pododstavci. Vypočte se jako součet dvou částek. První částka odpovídá celkové výši příspěvků v nominální hodnotě, které poslanec nebo bývalý poslanec odvedl do doplňkového (dobrovolného) systému důchodového pojištění, a to po odečtení již vyplacených důchodů v nominální hodnotě. Odpočet však nesmí překročit celkovou výši příspěvků odvedených do doplňkového (dobrovolného) důchodového systému. Druhá částka odpovídá 20 % celkové výše příspěvků v nominální hodnotě, které poslanec nebo bývalý poslanec odvedl do doplňkového (dobrovolného) důchodového systému. Veškeré částky jsou placeny v eurech.

Veškeré nabyté nebo budoucí nároky poslance, bývalého poslance nebo budoucí jiné oprávněné osoby v důchodovém systému jsou s konečnou platností vypořádány do konce měsíce, v jehož průběhu byla obdržena žádost uvedená v prvním pododstavci. Zejména již nejsou platné nároky stanovené v článcích 1, 3 a 4 přílohy VII pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků a na poslance, bývalé poslance a budoucí jiné oprávněné osoby se nepoužije odstavec 1b tohoto článku.

Jednorázová konečná platba se provede nejpozději tři měsíce poté, co Parlament obdržel žádost uvedenou v prvním pododstavci.

Přechodný příspěvek poskytovaný podle přílohy V pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům bude nadále vyplácen v souladu s touto přílohou osobám, které tento příspěvek pobíraly před vstupem statutu v platnost.

Poslancům, jejichž mandát poslance definitivně končí na konci šestého volebního období, bude vyplacen přechodný příspěvek podle výše uvedené přílohy V.

V případě poslanců, kteří pobírají odměnu podle článku 10 statutu a jejichž mandát končí po vstupu statutu v platnost, se při výpočtu výše přechodného příspěvku podle článku 13 statutu vezme v úvahu délka výkonu mandátu před datem vstupu statutu v platnost.

Poslanci uvedení v odstavci 3 však mohou požádat, aby poměrná část přechodného příspěvku za dobu výkonu mandátu před datem vstupu statutu v platnost byla vypočtena podle pravidel uvedených v příloze V pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům. Délka mandátu použitá při výpočtu poměrné části bude odečtena od maximální délky stanovené v čl. 13 odst. 2 statutu.

Přechodná ustanovení, která se vztahují na smlouvy s místními asistenty a osobami pověřenými prováděním plateb

Ustanoveními ►M23 článků 30 a 31 ◄ ve znění rozhodnutí předsednictva ze dne 26. října 2015 ohledně počtu asistentů a odměňování asistentů a osob pověřených prováděním plateb nejsou dotčeny smlouvy, jež jsou dosud v platnosti, pokud byly žádosti o úhradu výdajů souvisejících s těmito smlouvami předloženy příslušnému oddělení před 27. říjnem 2015.

Smlouvy uvedené v odstavci 1 lze prodloužit nebo měnit pouze v souladu s ustanoveními hlavy I kapitoly 5.

V případě skončení mandátu se pokračování v pojištění, přechod na jinou formu pojištění nebo vyplacení vyrovnání při zrušení pojistky podle čl. 19 odst. 2 pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům uplatní v souladu s pojistnou smlouvou u každého poslance, který vykonával mandát až do konce šestého volebního období, pokud hradil pojistné po dobu nejméně dvou let.

Příspěvky vyplácené podle článku 21b pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům budou nadále podle tohoto článku hrazeny poslancům znovu zvoleným v roce 2009, jimž byly přiznány.

Poslancům, kteří byli znovu zvoleni v roce 2009 a využili právo volby podle článku 25 statutu, budou odměna, přechodný příspěvek, starobní důchod, invalidní důchod a pozůstalostní důchod za období po vstupu statutu v platnost vypláceny výhradně za podmínek stanovených v jejich vnitrostátních právních předpisech a hrazeny v plném rozsahu z rozpočtu příslušného členského státu.

Poslanci uvedení v prvním pododstavci mohou navíc Parlament požádat o vyplacení přechodného příspěvku za dobu výkonu mandátu před vstupem statutu v platnost podle pravidel uvedených v příloze V pravidel pro poskytování náhrad a příspěvků poslancům.

Tento systém se uplatní obdobně v případě poslanců, pro něž členský stát, v němž byli zvoleni, stanovil odchylná pravidla v souladu s článkem 29 statutu.

Odchylně od čl. 7 odst. 2 bude v případě poslanců, pro něž členský stát, v němž byli zvoleni, stanovil odchylná pravidla v souladu s článkem 29 statutu nebo kteří se podle článku 25 statutu rozhodli pro vnitrostátní systém, třetina pojistného, již mají hradit poslanci, hrazena přímo a jednotlivě z osobního účtu.

Odchylně od čl. 3 odst. 1 mají bývalí poslanci, kterým je vyplácen důchod podle vnitrostátního systému, na základě uplatnění článku 25 nebo článku 29 statutu nárok na úhradu dvou třetin léčebných výloh spojených s nemocí, těhotenstvím nebo narozením dítěte za podmínek stanovených v těchto prováděcích opatřeních, pokud by sami neměli pojištění pro případ nemoci.

Bývalí poslanci, kterým je vyplácen důchod z vnitrostátního systému podle článku 25 nebo článku 29 statutu a kteří trpí uznanou vážnou nemocí, mají nárok na úhradu svých léčebných výloh souvisejících s pokračováním zahájené léčby za podmínek stanovených v těchto prováděcích opatřeních, pokud:

vážnou nemoc způsobila událost, k níž došlo v průběhu výkonu mandátu, a tato nemoc zabránila poslanci vykonávat zbývající část mandátu;

Parlament nemoc uznal jako vážnou v průběhu výkonu mandátu poslance a

léčba nemoci byla zahájena v průběhu výkonu mandátu poslance.

Pokud má bývalý poslanec primární zdravotní pojištění, uplatňuje se tento nárok doplňkově, tj. pouze u těch výloh, které nejsou hrazeny z primárního pojištění.

Poslancům, kteří se podle čl. 3 odst. 4 vzdají svého nároku na úhradu léčebných výloh do 15. března 2011, bude úhrada vyplacena za podmínek stanovených v uvedeném odstavci se zpětným účinkem ode dne 14. července 2009, popřípadě od prvního měsíce následujícího po dni poslední úhrady léčebných výloh provedené v souladu s čl. 3 odst. 1.

( 2 ) Společná pravidla o pojištění úředníků Evropských společenství pro případ nemoci přijatá společnou dohodou všech orgánů (kterou zaznamenal předseda Soudního dvora Evropských společenství dne 24. listopadu 2005) v souladu s článkem 72 nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a zavádějí zvláštní dočasná opatření pro úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

( 3 ) Rozhodnutí Komise ze dne 2. července 2007, kterým se stanoví obecná prováděcí opatření pro úhradu léčebných výloh.

( 5 ) Společná pravidla o pojištění úředníků Evropských společenství pro případ úrazu a nemoci z povolání přijatá společnou dohodou orgánů, kterou zaznamenal předseda Soudního dvora Evropských společenství dne 13. prosince 2005.

( 6 ) Viz seznam výdajů hrazených v rámci parlamentní asistence, který předsednictvo přijalo dne 5. července 2010 a 26. října 2015.

( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

( 8 ) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

		Úřední věstník
		Č.	Strana	Datum
►M1	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 11. a 23. listopadu, 14. prosince 2009, 19. dubna 2010 a 5. července 2010, 2010/C 180/01	C 180	1	6.7.2010
►M2	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 5. července a 18. října 2010, 2010/C 283/04	C 283	9	20.10.2010
►M3	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 13. prosince 2010, 2010/C 340/06	C 340	6	15.12.2010
M4	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 13. prosince 2010 a 14. února 2011, 2011/C 49/02	C 49	2	16.2.2011
►M5	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 23. března 2011, 2011/C 93/03	C 93	2	25.3.2011
►M6	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 23. března a 14. listopadu 2011, 2011/C 335/07	C 335	12	16.11.2011
►M7	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 12. prosince 2012, 2012/C 390/07	C 390	4	18.12.2012
►M8	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 1. července 2013, 2013/C 194/02	C 194	6	5.7.2013
M9	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 16. června 2014, 2014/C 200/02	C 200	56	28.6.2014
►M10	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 15. září 2014, 2014/C 340/04	C 340	3	30.9.2014
►M11	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 15. prosince 2014, 2014/C 466/01	C 466	1	30.12.2014
►M12	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 26. října 2015, 2015/C 397/03	C 397	2	28.11.2015
M13	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 14. prosince 2015, 2015/C 435/03	C 435	6	24.12.2015
M14	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 12. prosince 2016, 2016/C 484/06	C 484	19	24.12.2016
M15	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 11. prosince 2017, 2017/C 445/02	C 445	8	28.12.2017
►M16	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 11. června a 2. července 2018, 2018/C 250/03	C 250	2	17.7.2018
►M17	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 10. prosince 2018, 2018/C 466/02	C 466	8	28.12.2018
►M18	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 1. července 2019, 2019/C 235/03	C 235	3	12.7.2019
►M19	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 16. prosince 2019, 2019/C 431/09	C 431	9	23.12.2019
M20	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 16. prosince 2020, 2020/C 444/01	C 444	1	22.12.2020
►M21	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 13. prosince 2021, 2021/C 520/01	C 520	1	27.12.2021
M22	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 6. června 2022, 2022/C 256/01	C 256	1	4.7.2022
►M23	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 17. října 2022, 2022/C 452/01	C 452	1	29.11.2022
M24	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 12. prosince 2022, 2022/C 487/01	C 487	1	22.12.2022
►M25	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 12. června 2023, 2023/C 227/05	C 227	5	29.6.2023
►M26	ROZHODNUTÍ PŘEDSEDNICTVA EVROPSKÉHO PARLAMENTU ze dne 12. června 2023, 2023/C 230/05	C 230	18	30.6.2023

OBSAH
HLAVA I –	VÝKON POSLANECKÉHO MANDÁTU
Kapitoly:
1.	Odměna za výkon mandátu
2.	Léčebné výlohy
3.	Pojištění proti rizikům spojeným s výkonem poslaneckého mandátu
4.	Úhrada výdajů
5.	Osobní asistenti
6.	Vybavení a zařízení
7.	Příspěvek na všeobecné výdaje
HLAVA II –	SKONČENÍ POSLANECKÉHO MANDÁTU
Kapitoly:
1.	Přechodný příspěvek
2.	Starobní důchod
3.	Invalidní důchod
4.	Pozůstalostní a sirotčí důchod
HLAVA III –	OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Kapitoly:
1.	Způsoby úhrady
2.	Vypořádání a vymáhání plateb
3.	Další obecná finanční ustanovení
4.	Závěrečná ustanovení
HLAVA IV –	PŘECHODNÁ USTANOVENÍ