2008R0889 — CS — 01.08.2012 — 005.002

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Ve znění:

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 889/2008

ze dne 5. září 2008,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla ekologické produkce, označování a kontroly, pokud jde o produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007.

▼M2

2.  Toto nařízení se nevztahuje na:

Nicméně hlava II, hlava III a hlava IV se budou obdobně vztahovat na takové produkty, dokud pro ně nebudou přijata podrobná pravidla produkce na základě nařízení (ES) č. 834/2007.

▼B

Článek 2

Definice

Kromě definicí v článku 2 nařízení (ES) č. 834/2007 se pro účely tohoto nařízení použijí tyto definice:

▼M2

▼B

▼M2

▼B

HLAVA II

PRAVIDLA PRODUKCE, ZPRACOVÁNÍ, BALENÍ, PŘEPRAVY A SKLADOVÁNÍ EKOLOGICKÝCH PRODUKTŮ

KAPITOLA 1

Rostlinná produkce

Článek 3

Hospodaření s půdou a hnojení

1.  Pokud nutriční potřeby rostlin nelze uspokojit opatřeními stanovenými v čl. 12 odst. 1 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 834/2007, lze v ekologické produkci použít pouze hnojiva a pomocné půdní látky uvedené v příloze I tohoto nařízení, a to pouze v nezbytné míře. Hospodářské subjekty si musejí uschovat osvědčení o nutnosti použít takový produkt.

2.  Celkové množství statkových hnojiv, jak jsou definována ve směrnici Rady 91/676/EHS ( 11 ) o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů, používaných v zemědělském podniku nesmí přesáhnout 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využité půdy. Tato mez se týká pouze používání chlévského hnoje, sušeného chlévského hnoje a dehydrovaného drůbežího trusu, kompostovaných živočišných výkalů, včetně drůbežího trusu, kompostovaného chlévského hnoje a kapalných živočišných výkalů.

3.  Zemědělské podniky s ekologickou produkcí mohou uzavřít písemné dohody o spolupráci výhradně s jinými zemědělskými podniky, které splňují pravidla ekologické produkce, za účelem rozmetání přebytečných statkových hnojiv z ekologické produkce. Horní mez podle odstavce 2 se vypočítá na základě všech jednotek ekologické produkce, které jsou zapojeny do této spolupráce.

4.  Pro zlepšení celkového stavu půdy nebo zvýšení dostupnosti živin v půdě nebo plodinách lze použít vhodné přípravky s mikroorganismy.

5.  K aktivaci kompostu lze používat vhodné přípravky na bázi rostlin nebo mikroorganismů.

Článek 4

Zákaz hydroponické produkce

Hydroponická produkce je zakázána.

Článek 5

Ochrana před škůdci, chorobami a plevely a jejich potírání a hubení

1.  Pokud rostliny nemohou být náležitě chráněny před škůdci a chorobami opatřeními podle čl. 12 odst. 1 písm. a), b), c) a g) a v souladu s čl. 12 písm. h) nařízení (ES) č. 834/2007, lze v ekologické produkci používat pouze produkty uvedené v příloze II tohoto nařízení. Hospodářské subjekty si musejí uschovat osvědčení o nutnosti použít takový produkt.

2.  U produktů používaných v pastích nebo rozprašovačích, kromě feromonových rozprašovačů, zabraňují pasti a/nebo rozprašovače proniknutí látek do životního prostředí a zabraňují jejich kontaktu s pěstovanými plodinami. Pasti musejí být po použití sebrány a bezpečně zlikvidovány.

Článek 6

Zvláštní pravidla produkce hub

V produkci hub lze používat substráty, které se skládají pouze z těchto složek:

▼M2

KAPITOLA 1a

Produkcec mořských řas

Článek 6a

Oblast působnosti

V této kapitole jsou stanoveny prováděcí předpisy produkce pro sběr a pěstování mořských řas. Obdobně se tato pravidla vztahují i na produkci všech mnohobuněčných mořských řas nebo fytoplanktonu a mikroskopických řas dále používaných jako krmivo pro živočichy pocházející z akvakultury.

Článek 6b

Vhodnost vodního prostředí a plán udržitelného řízení

1.  Příslušné činnosti musí být provozovány v místech, která nejsou vystavena znečištění produkty nebo látkami, jež nejsou pro ekologickou produkci povoleny, nebo škodlivinami, které by narušily ekologickou povahu produktů.

2.  Ekologické a konvenční produkční jednotky musejí být odpovídajícím způsobem odděleny. Taková separační opatření musí být založena na přírodních podmínkách, oddělených systémech rozvodu vody, vzdálenostech, proudění vody při přílivu a na tom, zda jsou produkční jednotky umístěny ve směru po proudu, nebo proti proudu. Orgány členského státu mohou stanovit místa nebo oblasti, která považují za nevhodné pro ekologickou akvakulturu nebo sklízení mořských řas, a mohou rovněž určit minimální odstupy mezi ekologickými a konvenčními produkčními jednotkami.

V případech, kdy se stanoví minimální odstupy, sdělí členské státy tyto informace hospodářským subjektům, dalším členským státům a Komisi.

3.  U všech nových provozů žádajících o zařazení do kategorie ekologické produkce a produkujících více než 20 tun produktů akvakultury za rok je vyžadováno provedení hodnocení vlivů na životní prostředí přiměřené dané produkční jednotce, aby byly posouzeny podmínky produkční jednotky a jejího bezprostředního okolí a možné vlivy její činnosti. Hospodářský subjekt musí předložit hodnocení vlivů na životní prostředí kontrolnímu subjektu nebo orgánu. Obsah hodnocení vlivů na životní prostředí musí vycházet z přílohy IV směrnice Rady 85/337/EHS ( 12 ). Pokud daná jednotka již byla předmětem rovnocenného hodnocení, bude jeho použití k tomuto účelu povoleno.

4.  Hospodářský subjekt předkládá plán udržitelného řízení přiměřený dané produkční jednotce akvakultury a sklízení mořských řas.

Tento plán je každoročně aktualizován a obsahuje podrobný přehled vlivů daného provozu na životní prostředí a způsobů sledování těchto vlivů, které je nutno provádět, a dále obsahuje přehled opatření, která je třeba přijmout za účelem minimalizace nepříznivých dopadů na okolní vodní i suchozemské prostředí, včetně kvantifikace případných úniků živin do okolního prostředí za jednotlivý produkční cyklus nebo za rok. V plánu je zaznamenán prováděný dohled a opravy technického vybavení.

5.  Hospodářské subjekty zabývající se akvakulturou a podnikáním v oblasti mořských řas by měly upřednostňovat využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklaci materiálů a v rámci plánu udržitelného řízení musí vypracovat harmonogram snižování množství odpadů, který bude uplatněn při zahájení provozu. Pokud je to možné, omezí se využívání zbytkového tepla na energii z obnovitelných zdrojů.

6.  Při zahájení sklizně mořských řas je nutno provést jednorázový odhad množství vzniklé biomasy.

Článek 6c

Udržitelné sklízení volně se vyskytujících mořských řas

1.  V produkční jednotce nebo provozovně musí být uloženy účetní doklady umožňující hospodářskému subjektu prokázat a kontrolnímu orgánu nebo subjektu ověřit, že producenti dodávali pouze volně se vyskytující mořské řasy vyprodukované v souladu s nařízením (ES) č. 834/2007.

2.  Sklízení musí být prováděno takovým způsobem, aby sklízená množství neměla závažný dopad na stav vodního prostředí. Je nutno přijmout taková opatření, která zajistí, aby mořské řasy mohly regenerovat, jako je například technika sklízení, minimální velikost, věk, reprodukční cykly nebo velikost zbývajících mořských řas.

3.  Pokud se sklízení provádí ve sdílené nebo společné sklizňové oblasti, musí být k dispozici doklady o tom, že celkové sklízené množství je v souladu s tímto nařízením.

4.  S ohledem na čl. 73b odst. 2 písm. b) a c) musí tyto záznamy prokazovat udržitelné řízení těchto činností a také to, že tyto činnosti nemají žádný dlouhodobý dopad na sklizňové oblasti.

Článek 6d

Pěstování mořských řas

1.  Při pěstování mořských řas v moři je nutno používat pouze živiny, které se přirozeně vyskytují v prostředí, případně živiny z ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury, jež se pokud možno nachází v blízkosti jako součást polykulturního systému.

2.  V zařízeních na pevnině, kde se používají externí zdroje živin, musí být úrovně obsahu živin v odtékající vodě prokazatelně stejné nebo nižší než v přitékající vodě. Používat se smějí jen živiny rostlinného nebo minerálního původu uvedené v příloze I.

3.  Je nutno zaznamenávat hustotu kultury nebo provozní intenzitu, která musí vést k zachování neporušenosti vodního prostředí tím, že bude zajištěno, aby nedocházelo k překračování maximálního množství mořských řas, jež lze pěstovat bez negativních vlivů na životní prostředí.

4.  Provazy a další vybavení používané k pěstování mořských řas je nutno pokud možno používat opakovaně nebo recyklovat.

Článek 6e

Opatření na zabránění znečištění a čištění produkčního vybavení a zařízení

1.  Organismy, které biologicky znečišťují produkční vybavení a zařízení, je nutno odstranit výhradně fyzikálními prostředky nebo ručně a případně je vrátit do moře v dostatečné vzdálenosti od zemědělského podniku.

2.  Čištění vybavení a zařízení se provádí fyzikálně nebo mechanicky. Pokud takové způsoby nejsou uspokojivé, mohou se použít pouze ty přísady, které jsou uvedeny v příloze VII oddílu 2.

▼B

KAPITOLA 2

Živočišná produkce

Článek 7

Oblast působnosti

V této kapitole jsou stanoveny prováděcí předpisy produkce pro následující druhy: skot včetně druhů buvol domácí a bizon, koňovití, prasata, ovce, kozy, drůbež (druhy uvedené v příloze III) a včely.

Oddíl 1

Původ zvířat

Článek 8

Původ ekologicky chovaných zvířat

1.  Při volbě plemen nebo linií je třeba brát v úvahu schopnost zvířat přizpůsobit se místním podmínkám, jejich vitalitu a odolnost vůči nákazám. Kromě toho musejí být plemena nebo linie zvířat zvoleny tak, aby se předešlo určitým nákazám nebo zdravotním problémům, které se obzvláště vyskytují u některých plemen nebo linií používaných v intenzívním chovu, např. stresový syndrom prasat, enzootická meningoencefalomyelitida prasat (syndrom PSE způsobující bledé, měkké a vodnaté maso), náhlá smrt, samovolný potrat a komplikované porody vyžadující císařský řez. Přednost musí být dána domorodým plemenům a liniím.

2.  U včel se upřednostní užívání druhů Apis mellifera a jejich místních ekotypů.

Článek 9

Původ zvířat mimo ekologický chov

1.  V souladu s čl. 14 odst. 1 písm. a) bodem ii) nařízení (ES) č. 834/2007 lze pro účely plemenitby zavádět do zemědělského podniku zvířata mimo ekologický chov pouze v případě, že množství ekologicky chovaných zvířat je nedostatečné, a s výhradou podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5 tohoto článku.

2.  V případě, že se utváří nové stádo nebo hejno, musejí být mladí savci mimo ekologický chov chováni v souladu s pravidly ekologické produkce ihned po odstavu. Kromě toho v den, kdy jsou zvířata zařazena do stáda, platí tato omezení:

3.  Dospělí savci mimo ekologický chov, a to samci i dosud nerodící samice, určení pro obnovu stáda nebo hejna se následně chovají v souladu s pravidly ekologické produkce. Kromě toho počet samic podléhá těmto omezením za rok:

V roce 2012 bude proveden přezkum ustanovení tohoto odstavce za účelem jeho postupného zrušení.

4.  Procenta uvedená v odstavci 3 mohou být zvýšena až na 40 % na základě předchozího povolení příslušného orgánu, a to v následujících zvláštních případech:

5.  Při obnově včelínů může být v jednotce ekologické produkce 10 % včelích královen a rojů nahrazeno včelími královnami a roji mimo ekologický chov za podmínky, že tyto včelí královny a roje budou umístěny do úlů, jejichž plásty nebo podkladové plásty pocházejí z jednotek ekologické produkce.

Oddíl 2

Ustájení hospodářských zvířat a chovatelské postupy

Článek 10

Pravidla týkající se podmínek ustájení

1.  Tepelná izolace, topení a větrání budov zajišťují, aby se proudění vzduchu, prašnost, teplota, relativní vlhkost a koncentrace plynů udržovaly v rozmezí, které není pro zvířata škodlivé. Budova v hojné míře umožňuje přirozené větrání a přístup denního světla.

2.  Ustájovací prostory nejsou povinné v oblastech s příhodnými podnebnými podmínkami, které zvířatům umožňují žít venku.

3.  Intenzita chovu v budovách musí zajišťovat pohodlí zvířat, jejich dobré životní podmínky a druhově specifické potřeby, a to především v závislosti na druhu, plemeni a věku zvířat. Musí rovněž zohledňovat etologické potřeby zvířat, které závisejí především na velikosti skupiny a na pohlaví zvířat. Intenzita chovu zajišťuje zvířatům dobré životní podmínky, a to tak, že jim poskytuje dostatečný prostor k tomu, aby mohla pobývat přirozeně vstoje, aby si mohla jednoduše lehnout, otáčet se, provádět očistu, pobývat ve všech přirozených polohách a provádět všechny přirozené pohyby jako například protáhnout se a zatřepat křídly.

4.  Minimální rozloha uzavřených prostor a otevřených prostranství, jakož i jiné parametry ustájovacích prostor určených pro různé druhy a kategorie zvířat jsou stanoveny v příloze III.

Článek 11

Zvláštní podmínky ustájení a chovatelské postupy pro savce

1.  Podlahy ustájovacích prostor jsou hladké, nikoli však kluzké. Nejméně polovina minimální plochy podlahy v uzavřených prostorách podle přílohy III je pevná, a nemůže tedy sestávat z roštové podlážky nebo mřížové konstrukce.

2.  Ustájovací prostory jsou vybaveny pohodlným, čistým a suchým prostorem na spaní/odpočinek o dostatečné rozloze, který je tvořen pevnou konstrukcí bez roštů. Prostor k odpočinku je vybaven dostatečně velkým suchým místem ke spaní, které je pokryto podestýlkou. Podestýlka sestává ze slámy nebo jiného vhodného přírodního materiálu. Může být vylepšena a obohacena o jakékoli minerální produkty vyjmenované v příloze I.

3.  Bez ohledu na čl. 3 odst. 3 směrnice Rady 91/629/EHS ( 14 ) je zakázáno ustájení telat starších jednoho týdne v jednotlivých boxech.

4.  Bez ohledu na čl. 3 odst. 8 směrnice Rady 91/630/EHS ( 15 ) se prasnice chovají ve skupinách, kromě období konce březosti a období kojení.

5.  Selata se neustájují na etážových plošinách nebo v klecích.

6.  Oblasti volného pohybu umožňují prasatům kálet a rýt. Pro účely rytí mohou být použity různé substráty.

Článek 12

Zvláštní podmínky ustájení a chovatelské postupy pro drůbež

1.  Drůbež nesmí být držena v klecích.

2.  V zájmu uspokojení druhově specifických potřeb a požadavků na dobré životní podmínky musí mít vodní ptactvo přístup k tekoucí vodě, rybníku, jezeru nebo tůni vždy, kdy to povětrnostní a hygienické podmínky dovolují.

3.  Budovy pro veškerou drůbež splňují tyto podmínky:

4.  Denní světlo může být doplněno o umělé s cílem zajistit maximálně šestnáct hodin světla denně, přičemž je zajištěna souvislá doba nočního klidu bez umělého světla o délce nejméně osmi hodin.

5.  S cílem předejít využívání intenzivních metod chovu se drůbež chová až do dosažení minimálního věku nebo pochází z linií drůbeže s pomalým růstem. Pokud hospodářský subjekt nevyužívá linie drůbeže s pomalým růstem, činí minimální věk při porážce:

Příslušný orgán definuje kritéria linií s pomalým růstem nebo vypracuje jejich seznam a tuto informaci předá hospodářským subjektům, ostatním členským státům a Komisi.

Článek 13

Zvláštní požadavky a podmínky umístění ve včelařství

1.  Včelíny jsou umístěny tak, aby se v okruhu tří kilometrů zdroje nektaru a pylu skládaly převážně z ekologicky pěstovaných plodin a/nebo z přirozené vegetace a/nebo z plodin ošetřovaných metodami s malým dopadem na životní prostředí, odpovídajícími metodám, které jsou popsány v článku 36 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ( 16 ) nebo v článku 22 nařízení Rady 1257/1999 ( 17 ), které nemohou mít dopad na ekologický charakter včelařské produkce. Výše uvedené požadavky se nevztahují na oblasti, v nichž neprobíhá doba květu, nebo na období zimního spánku včel.

2.  Členské státy mohou určit oblasti nebo území, kde není možné provozovat včelařství podle pravidel ekologické produkce.

3.  Úly jsou v zásadě vyrobeny z přírodních materiálů nezávadných z hlediska znečištění životního prostředí ani z hlediska včelařských produktů.

4.  Včelí vosk určený pro nové podkladové plásty pochází z jednotek ekologické produkce.

5.  Aniž je dotčen článek 25, smějí být v úlech používány pouze přírodní látky, jako jsou propolis, vosk a rostlinné oleje.

6.  Při vytáčení medu se zakazuje používání chemicky syntetizovaných odpuzovačů.

7.  Použití plástů s plodišti k vytáčení medu je zakázáno.

Článek 14

Přístup na otevřená prostranství

1.  Otevřená prostranství mohou být částečně zastřešená.

2.  V souladu s čl. 14 odst. 1 písm. b) bodem iii) nařízení (ES) č. 834/2007 mají býložravci přístup na pastvinu, kdykoli to podmínky dovolí.

3.  Pokud mají býložravci přístup na pastvinu v období pastvy a pokud zařízení na přezimování umožňují zvířatům volnost pohybu, je možné se odchýlit od povinnosti umožnit přístup na otevřená prostranství v zimních měsících.

4.  Bez ohledu na odstavec 2 mají býci starší jednoho roku přístup na pastvinu nebo na otevřené prostranství.

5.  Drůbež má přístup na otevřené prostranství alespoň po dobu jedné třetiny svého života.

6.  Otevřená prostranství jsou převážně pokryta vegetací, jsou vybavena ochranným zařízením a umožňují drůbeži jednoduchý přístup k přiměřenému počtu napájecích a přívodních žlabů.

7.  Pokud se drůbež chová v uzavřených zařízeních z důvodu omezení nebo povinností uložených právními předpisy Společenství, má trvalý přístup k dostatečnému množství objemného krmiva a vhodného materiálu, aby byly uspokojeny její etologické potřeby.

Článek 15

Intenzita chovu

1.  Celková intenzita chovu je taková, aby nebyl překročen limit 170 kg dusíku ročně na hektar zemědělsky využité půdy podle čl. 3 odst. 2.

2.  Pro účely určení vhodné intenzity chovu hospodářských zvířat stanoví příslušný orgán počty zvířat odpovídající výše uvedenému limitu, přičemž jako orientační hodnoty použije údaje uvedené v příloze IV nebo příslušné vnitrostátní předpisy přijaté podle směrnice 91/676/EHS.

Článek 16

Zákaz živočišné produkce bez zemědělské půdy

Živočišná produkce bez zemědělské půdy, při níž hospodářský subjekt vlastnící hospodářská zvířata nehospodaří na zemědělské půdě a/nebo neuzavřel písemnou dohodu o spolupráci s jiným hospodářským subjektem podle čl. 3 odst. 3, je zakázána.

Článek 17

Současná produkce ekologicky chovaných hospodářských zvířat a hospodářských zvířat mimo ekologický chov

1.  Hospodářská zvířata mimo ekologický chov jsou v zemědělském podniku přípustná za podmínky, že jsou chována v jednotkách, jejichž budovy a pozemky jsou jasně odděleny od jednotek produkujících v souladu s pravidly ekologické produkce a že se jedná o odlišné živočišné druhy.

2.  Hospodářská zvířata mimo ekologický chov mohou každoročně po omezenou dobu používat ekologické pastviny za podmínky, že tato zvířata pocházejí ze systému hospodaření podle odst. 3 písm. b) a že nejsou na těchto pastvinách současně s ekologicky chovanými zvířaty.

3.  Ekologicky chovaná zvířata se mohou pást na běžných pozemcích za podmínky, že:

4.  Během období sezónního přesunu se zvířata smějí během přehánění z jedné pastviny na druhou pást na pozemcích, které nejsou udržovány ekologicky. Příjem jiných než ekologických krmiv v podobě travin a jiné vegetace, na kterých se zvířata pasou, nesmí během tohoto období přesahovat 10 % celkové roční krmné dávky. Tato hodnota se vypočítá jako procentní podíl sušiny v krmivech zemědělského původu.

5.  Hospodářské subjekty si musejí uschovat osvědčení o uplatňování ustanovení tohoto článku.

Článek 18

Zacházení se zvířaty

1.  V ekologickém zemědělství se pravidelně neprovádějí operace, jako je připevňování gumových kroužků na ocasy ovcí, krácení ocasů, ořezávání zubů a zobáku nebo odnímání rohů. Nicméně některé z těchto operací mohou být v jednotlivých případech povoleny příslušným orgánem z důvodů bezpečnosti, nebo pokud mají za cíl zlepšit zdraví, životní podmínky či hygienu zvířat.

Utrpení zvířat se omezuje na minimum pomocí vhodné anestézie a/nebo analgetik, přičemž operace provádí kvalifikovaný personál, a to pouze v nejvhodnějším věku zvířat.

2.  Fyzická kastrace je v zájmu zachování kvality produktů a tradičních výrobních postupů povolena, ale jedině za podmínek uvedených v odst. 1 druhém pododstavci.

3.  Mrzačení včel jako například přistřihování křídel včelím královnám je zakázáno.

4.  Nakládka i vykládka zvířat se provádějí opatrně a bez použití jakékoli elektrické stimulace k nucení zvířat. Používání alopatických trankvilizérů před přepravou nebo v jejím průběhu je zakázáno.

Oddíl 3

Krmiva

▼M7

Článek 19

Krmiva z vlastního zemědělského podniku nebo z jiných zdrojů

1.  V případě býložravců, s výjimkou období, kdy s výhradou čl. 17 odst. 4 každoročně dochází k sezónnímu přesunu zvířat, pochází nejméně 60 % krmiva z dané zemědělské jednotky nebo v případě, že to není proveditelné, se krmivo vyprodukuje ve spolupráci s jinými ekologickými hospodářstvími z téhož regionu.

2.  V případě prasat a drůbeže pochází nejméně 20 % krmiva z dané zemědělské jednotky nebo v případě, že to není proveditelné, se krmivo vyprodukuje v tomtéž regionu ve spolupráci s jinými ekologickými hospodářstvími nebo provozovateli krmivářských podniků.

3.  V případě včel jsou na konci produkčního období v úlech ponechány dostatečné zásoby medu a pylu pro přezimování.

Umělá výživa včelstev je povolena, pokud je přežití úlů ohroženo podnebnými podmínkami. Jako umělá výživa jsou povoleny med, cukrový sirup nebo cukr z ekologické produkce.

▼B

Článek 20

Krmiva splňující požadavky na výživu zvířat

1.  Všechna mláďata savců jsou přednostně před přírodním mlékem krmena mateřským mlékem, a to minimálně po dobu tří měsíců u skotu, včetně druhů buvol domácí a bizon a koňovitých, čtyřicet pět dní u ovcí a koz a čtyřicet dní u prasat.

2.  Systémy chovu býložravců jsou založeny na maximálním využívání pastvin podle jejich dostupnosti v různých obdobích roku. Nejméně 60 % sušiny v denní krmné dávce býložravců pochází z objemných, čerstvých, sušených nebo silážovaných krmiv. Může však být povoleno snížení na 50 % u zvířat chovaných k produkci mléka, a to na maximální dobu tří měsíců na začátku laktace.

3.  Do denní krmné dávky prasat a drůbeže se přidávají objemná, čerstvá, sušená nebo silážovaná krmiva.

4.  Je zakázáno chovat hospodářská zvířata v rámci podmínek nebo výživy, které by mohly způsobit chudokrevnost.

5.  Výkrm je povolen, pokud je v jakémkoli stadiu chovu vratný. Nucené vykrmování je zakázáno.

Článek 21

Krmiva z přechodného období

▼M1

1.  Je povoleno zařazení krmiv z přechodného období do krmné dávky až do výše 30 % krmného receptu v průměru. Pokud krmiva z přechodného období pocházejí z některé jednotky daného zemědělského podniku, může být toto množství zvýšeno až na 100 %.

▼M2

2.  V průměru až 20 % celkového průměrného množství krmiv pro hospodářská zvířata může pocházet z pastvy či sklizně na trvalých pastvinách, pozemcích s víceletými pícninami či z bílkovinných plodin zasetých podle zásad řízení ekologického pěstování na pozemcích v prvním roce jejich období přechodu, pokud tvoří součást daného zemědělského podniku a během uplynulých pěti let nebyly součástí jednotky ekologické produkce uvedeného podniku. V případě, že se používají jak krmiva z přechodného období, tak krmiva z pozemků v prvním roce jejich období přechodu, nesmí celkový kombinovaný procentní podíl těchto krmiv přesáhnout maximální podíly stanovené v prvním odstavci.

▼B

3.  Údaje uvedené v odstavcích 1 a 2 se vypočítají každý rok jako procentní podíl sušiny v krmivech rostlinného původu.

▼M7

Článek 22

Použití určitých produktů a látek v krmivech

Pro účely čl. 14 odst. 1 písm. d) bodu iv) nařízení (ES) č. 834/2007 lze při zpracování ekologických krmiv a krmení ekologicky chovaných zvířat používat pouze tyto látky:

▼B

Oddíl 4

Prevence nákaz a veterinární péče

Článek 23

Prevence nákaz

1.  Používání chemicky syntetizovaných alopatických veterinárních léčiv nebo antibiotik k preventivní léčbě je zakázáno, aniž je dotčen čl. 24 odst. 3.

2.  Je zakázáno používání látek určených ke stimulaci růstu nebo produkce (včetně antibiotik, kokcidiostatik a dalších umělých prostředků sloužících ke stimulaci růstu), jakož i používání hormonů nebo obdobných látek s cílem řízení reprodukce nebo za jinými účely (například indukce nebo synchronizace říje).

3.  Pokud hospodářská zvířata pocházejí z jednotek pro konvenční produkci, mohou být v závislosti na místních podmínkách přijata zvláštní opatření jako např. provedení depistáže nebo zavedení karantény.

4.  Stáje, kotce, zařízení a potřeby se řádně čistí a dezinfikují, aby se zabránilo přenosu infekce a usídlení patogenních organismů. Trus, moč a nespotřebované nebo vysypané či vylité krmivo se odstraňují tak často, jak je potřeba pro minimalizaci zápachu a výskytu hmyzu nebo hlodavců.

Pro účely čl. 14 odst.1 písm. f) nařízení (ES) č. 834/2007 se pro čištění a dezinfekci budov a zařízení pro živočišnou produkci smějí používat pouze produkty uvedené v příloze VII. K hubení hmyzu a jiných škůdců v budovách a jiných zařízeních, kde se chovají hospodářská zvířata, lze používat přípravky proti hlodavcům (používají se pouze v pastích) a produkty uvedené v příloze II.

5.  V době mezi dvěma výrobními cykly chované drůbeže jsou veškerá zvířata přesunuta pryč z budovy. Během této doby se budovy a zařízení vyčistí a vydezinfikují. Kromě toho se na konci každého výrobního cyklu ponechají prázdné výběhy, aby se umožnil opětný růst vegetace. Dobu, po kterou musejí být výběhy prázdné, stanoví členské státy. Hospodářský subjekt si musí uschovat osvědčení o uplatnění tohoto období. Tyto požadavky se nevztahují na drůbež, jež není chována ve výrobních cyklech, není chována na výbězích a může se volně pohybovat po celý den.

Článek 24

Veterinární péče

1.  Pokud přes preventivní opatření v zájmu zdraví zvířat podle čl. 14 odst. 1 písm. e) bodu i) nařízení (ES) č. 834/2007 dojde k onemocnění nebo zranění zvířete, jsou zvířata okamžitě ošetřena, a to v případě potřeby v izolaci a v prostorách k tomu přizpůsobených.

▼M7

2.  Před léčbou chemicky syntetizovanými alopatickými veterinárními přípravky nebo antibiotiky se upřednostňují fytoterapeutické přípravky, stopové prvky a produkty uvedené v příloze V oddílu 1 a v příloze VI oddílu 3, a to za podmínky, že mají skutečný terapeutický účinek na daný živočišný druh i na daný stav, který je léčen.

▼B

3.  Pokud se použití přípravků uvedených v odstavcích 1 a 2 ukáže v léčbě choroby či zranění jako neúčinné a pokud je léčba nutná k tomu, aby bylo zvíře ušetřeno bolesti nebo utrpení, je možné podat chemicky syntetizovaná alopatická veterinární léčiva nebo antibiotika, a to na zodpovědnost veterináře.

4.  S výjimkou vakcinace, odstraňování parazitů a povinných eradikačních plánů platí, že pokud je zvíře nebo skupina zvířat podrobena v průběhu dvanácti měsíců více než třem léčbám s podáváním chemických syntetizovaných alopatických veterinárních léčiv nebo antibiotik nebo více než jedné léčbě v případě zvířat, jejichž produktivní životní cyklus je kratší než jeden rok, nemohou být dotčená zvířata nebo produkty získané z nich prodávány jako ekologické produkty a zvířata musejí být podrobena obdobím přechodu definovaným v čl. 38 odst. 1.

Pro kontrolní orgán nebo subjekt jsou uchovávány záznamy dokládající výskyt takových okolností.

5.  Ochranná lhůta mezi posledním podáním alopatického veterinárního léčiva zvířeti za normálních podmínek užívání a produkcí potravin z tohoto zvířete s odkazem na ekologickou produkci je dvojnásobně dlouhá oproti zákonné ochranné lhůtě podle článku 11 směrnice 2001/82/ES a v případě, že zákonná ochranná lhůta není stanovena, činí čtyřicet osm hodin.

Článek 25

Zvláštní pravidla pro prevenci nákaz a veterinární péči ve včelařství

1.  Za účelem ochrany rámků, úlů a plástů zejména před škůdci jsou povoleny pouze přípravky proti hlodavcům (používají se pouze v pastích) a příslušné produkty uvedené v příloze II.

2.  Je povoleno fyzikální ošetření pro dezinfekci včelínů, například pomocí páry nebo přímého plamene.

3.  Likvidace samčího plodiště se povoluje pouze za účelem izolace varroázy.

4.  Pokud přes všechna preventivní opatření včelstva onemocní nebo se nakazí, jsou okamžitě ošetřena a případně mohou být umístěna do izolovaných včelínů.

5.  Veterinární léčivé přípravky se smí v ekologickém včelařství používat pouze v případě, že příslušné použití povolil členský stát v souladu s příslušnými předpisy Společenství nebo vnitrostátními předpisy splňujícími právo Společenství.

6.  Kyselina mravenčí, mléčná, octová a šťavelová a menthol, thymol, eukalyptol nebo kafr se mohou používat v případě nakažení varroázou.

7.  Pokud je léčba prováděna pomocí chemicky syntetizovaných alopatických přípravků, léčená včelstva se na dobu léčby umísťují do izolovaných včelínů a veškerý vosk se vyměňuje za vosk pocházející z ekologického včelařství. Od tohoto okamžiku se na včelstva vztahuje roční období přechodu podle čl. 38 odst. 3.

8.  Požadavky stanovené v odstavci 7 se nevztahují na produkty uvedené v odstavci 6.

▼M2

KAPITOLA 2a

Produkce živočichů pocházejících z akvakultury

Oddíl 1

Společná pravidla

Článek 25a

Oblast působnosti

V této kapitole jsou stanoveny prováděcí předpisy produkce pro druhy ryb, korýšů, ostnokožců a měkkýšů, na něž se vztahuje příloha XIIIa.

Obdobně se tato kapitola vztahuje také na zooplankton, mikroskopické korýše, vířníky, červy a další vodní živočichy využívané jako krmivo.

Článek 25b

Vhodnost vodního prostředí a plán udržitelného řízení

1.  Na tuto kapitolu se vztahují ustanovení čl. 6b odst. 1 až 5.

2.  V plánu udržitelného řízení musí být zaznamenána ochranná a preventivní opatření přijatá proti predátorům podle směrnice Rady 92/43/EHS ( 18 ) a vnitrostátních předpisů.

3.  Hospodářské subjekty, kteří spolu sousedí, musí navzájem ověřitelně koordinovat případné sestavování svých plánů řízení.

4.  V produkci živočichů pocházejících z akvakultury provozované v rybnících, nádržích nebo náhonech musí být zemědělské podniky vybaveny buď přirozenými filtračními loži, usazovacími nádržemi nebo biologickými filtry nebo mechanickými filtry pro zachycování odpadních živin nebo musí používat mořské řasy a/nebo živočichy (mlže a řasy), kteří přispívají ke zlepšení kvality odtékající vody. Je-li to třeba, odtékající voda se pravidelně kontroluje.

Článek 25c

Souběžná ekologická a konvenční produkce živočichů pocházejících z akvakultury

1.  Příslušný orgán může líhním a odchovným zařízením povolit ekologický i konvenční chov nedospělých jedinců ve stejném zemědělském podniku za předpokladu, že jednotky jsou jasně fyzicky odděleny a že je vybudován oddělený systém rozvodu vody.

2.  V případě produkce dospělých živočichů může příslušný orgán povolit ekologické i konvenční produkční jednotky pro chov živočichů pocházejících z akvakultury v jednom zemědělském podniku za předpokladu, že jsou dodržena ustanovení čl. 6b odst. 2 tohoto nařízení, pokud se jedná o rozdílné produkční fáze a různé systémy nakládání s živočichy pocházejícími z akvakultury.

3.  Hospodářské subjekty musí uchovávat doklady o používání opatření uvedených v tomto článku.

Oddíl 2

Původ živočichů v akvakultuře

Článek 25d

Původ živočichů pocházejících z ekologických chovů akvakultury

1.  Je nutno požívat místně chované druhy, přičemž cílem chovu musí být produkce linií druhů, které jsou lépe přizpůsobené podmínkám chovu, mají dobrý zdravotní stav a dokáží optimálně zužitkovat potravní zdroje. Kontrolnímu subjektu nebo orgánu musí být předloženy doklady o jejich původu a zacházení s nimi.

2.  Je nutno vybírat druhy, které lze chovat, aniž by docházelo k významnému poškozování volně se vyskytujících populací.

Článek 25e

Původ živočichů pocházejících z neekologických chovů akvakultury a nakládání s nimi

1.  K chovným účelům nebo ke zlepšení genetického fondu a v případech, kdy nejsou k dispozici živočichové pocházející z akvakultury z ekologických chovů, mohou být do zemědělského podniku přivezeni jedinci pocházející z akvakultury odchycení ve volné přírodě nebo nepocházející z ekologických chovů. Takoví živočichové se musejí chovat podle zásad řízení ekologického chovu alespoň tři měsíce předtím, než mohou být použiti k chovným účelům.

2.  Pro účely odchovu a v případě, že nejsou k dispozici juvenilní jedinci pocházející z ekologické akvakultury, mohou být do zemědělského podniku přivezeni juvenilní jedinci nepocházející z ekologické akvakultury. Nejméně poslední dvě třetiny trvání produkčního cyklu musí proběhnout způsobem odpovídajícím zásadám řízení ekologického chovu.

3.  Maximální podíl juvenilních jedinců nepocházející z ekologické akvakultury přivezených do zemědělského podniku může být 80 % do 31. prosince 2011, 50 % do 31. prosince 2013 a 0 % do 31. prosince 2015.

4.  Pro účely odchovu je odchyt juvenilních jedinců pocházejících z akvakultury ve volné přírodě omezen na následující konkrétní případy:

Oddíl 3

Chovatelské postupy v akvakultuře

Článek 25f

Všeobecná chovatelská pravidla v akvakultuře

1.  Prostředí chovu živočichů pocházejících z akvakultury musí být navrženo tak, aby v souladu se specifickými potřebami daného biologického druhu:

2.  Hustota chovu je stanovena v příloze XIIIa podle jednotlivých biologických druhů nebo jejich skupin. Při posuzování účinků hustoty chovu na dobré životní podmínky chovaných ryb se sleduje stav těchto ryb (jako například poškození ploutví, jiná zranění, rychlost růstu, chování a celkový zdravotní stav) a kvalita vody.

3.  Návrh a konstrukce systémů pro oddělení chovů od okolního vodního prostředí musí umožňovat takové hodnoty průtoku a fyzikálně chemické parametry, které zajišťují zdraví a dobré životní podmínky živočichů a uspokojují jejich etologické potřeby.

4.  Systémy pro oddělení chovů od okolního prostředí musí být navrženy, umístěny a provozovány tak, aby minimalizovaly nebezpečí úniku živočichů.

5.  Pokud ryby nebo korýši uniknou, musí být podniknuta vhodná opatření k omezení dopadů na místní ekosystém, a to včetně jejich opětovného odchytu, je-li to třeba. Je nutno uchovávat příslušné doklady.

Článek 25g

Zvláštní pravidla pro systémy oddělení chovů od okolního vodního prostředí

1.  Uzavřená recirkulační akvakulturní zařízení pro živočišnou produkci jsou zakázána s výjimkou líhní a odchovných zařízení a s výjimkou produkce druhů organismů používaných v ekologických chovech jako krmivo.

2.  Chovné jednotky na souši musí splňovat následující podmínky:

3.  Systémy pro oddělení chovů od okolního prostředí na moři:

4.  Umělé ohřívání nebo chlazení vody je povoleno pouze v líhních a odchovných zařízeních. Ve všech produkčních stádiích je možno k ohřevu nebo chlazení vody používat přírodní vodu z vrtů.

Článek 25h

Nakládání s živočichy pocházejícími z akvakultury

1.  Manipulování s živočichy pocházejícími z akvakultury je nutno omezit na minimum a provádět s maximální péčí a za použití vhodného vybavení a postupů sloužících k zamezení stresu a fyzického poškození spojeného s manipulací s živočichy. S generačními jedinci je nutno zacházet způsobem, který minimalizuje fyzické poškození a stres, případně s použitím anestézie. Třídění živočichů je nutno omezit na minimum a je třeba při něm dodržovat dobré životní podmínky ryb.

2.  Na používání umělého osvětlení se vztahují následující omezení:

3.  Za účelem zajištění dobrých životních podmínek a zdraví živočichů je povoleno provzdušňování za podmínky, že k pohánění mechanických provzdušňovače se přednostně použije energie z obnovitelných zdrojů.

Veškeré takové případy použití je nutno podchytit v evidenci produkce akvakultury.

4.  Použití kyslíku je povoleno jen k účelům souvisejícím se zdravotním stavem živočichů a v kritických obdobích produkce a přepravy v těchto případech:

Je nutno uchovávat příslušné doklady.

5.  Způsoby usmrcování musí být takové, aby ryby okamžitě ztratily vědomí a necítily bolest. Při zvažování optimálních metod usmrcování je nutno zohlednit rozdíly ve velikosti usmrcovaných jedinců, rozdíly mezi jednotlivými biologickými druhy a také rozdíly mezi různými produkčními místy.

Oddíl 4

Rozmnožování

Článek 25i

Zákaz používání hormonů

Používání hormonů a jejich derivátů je zakázáno.

Oddíl 5

Krmivo pro ryby, korýše a ostnokožce

Článek 25j

Všeobecná pravidla o krmivech

Režimy krmení musí být koncipovány na základě následujících priorit:

Článek 25k

Zvláštní pravidla ohledně krmiv pro masožravé živočichy pocházející z akvakultury

1.  Krmivo pro masožravé živočichy pocházející z akvakultury musí být získáváno na základě následujících priorit:

▼M7

▼M2

2.  Pokud krmivo podle odstavce 1 není k dispozici, lze použít rybí moučku a rybí olej z odřezků ryb pocházejících z konvenční akvakultury nebo z odřezků ryb ulovených pro lidskou spotřebu, a to po dobu přechodného období do 31. prosince 2014. Množství takových krmných surovin nesmí přesáhnout 30 % denní krmné dávky.

3.  Krmivo může obsahovat maximálně 60 % ekologických rostlinných produktů.

4.  Astaxantin pocházející především z ekologických zdrojů, jako jsou organické ulity korýšů, se může použít v krmivu pro lososy a pstruhy v mezích jejich fyziologických potřeb. Pokud nejsou k dispozici ekologické zdroje, je možné použít přírodní zdroje astaxantinu (jako je například kvasinka Phaffia rhodozyma).

Článek 25l

Zvláštní pravidla ohledně krmiv pro některé živočichy pocházející z akvakultury

1.  Živočichy pocházející z akvakultury uvedené v příloze XIII oddílu 6, oddílu 7 a oddílu 9 je nutno krmit krmivy, která jsou přirozeně dostupná v rybnících a jezerech.

2.  Pokud nejsou přirozené krmné zdroje uvedené v odstavci 1 k dispozici v dostatečných množstvích, lze použít ekologické krmivo rostlinného původu, pokud možno vypěstované přímo v daném zemědělském podniku, nebo mořské řasy. Hospodářské subjekty musí uchovávat doklady o nezbytnosti přikrmování.

3.  Pokud se přidává přirozené krmivo podle odstavce 2, může krmivo pro druhy uvedené v oddílu 7 a pro pangase (Pangasius sp.) uvedeného v oddílu 9 obsahovat maximálně 10 % rybí moučky nebo rybího oleje pocházejících z udržitelného rybolovu.

Článek 25m

Produkty a látky uvedené v čl. 15 odst. 1 písm. d) bodu iii) nařízení (ES) č. 834/2007

▼M7

1.  V ekologické akvakultuře se mohou používat pouze krmiva minerálního původu, která jsou uvedena v příloze V oddílu 1.

▼M2

2.  Doplňkové látky, určité produkty používané ve výživě živočichů a činidla lze v krmivech používat za předpokladu jejich uvedení v příloze VI a pod podmínkou dodržování omezení stanovených tamtéž.

Oddíl 6

Zvláštní pravidla pro měkkýše

Článek 25n

Chovná oblast

1.  Chov mlžů lze provádět v téže oblasti vodního tělesa jako ekologický chov ryb a ekologické pěstování mořských řas v rámci polykulturního systému, který je nutno zdokumentovat v plánu udržitelného řízení. Mlže je také možno chovat v rámci polykultury spolu s plži, jako jsou například plážovky.

2.  Ekologická produkce mlžů se musí provádět v oblastech vymezených kůly, bójemi nebo jinými jasně viditelnými značkami a chovaní živočichové musí být podle potřeby zadržováni v síťovinových pytlích, klecích nebo jiných umělých prostředcích.

3.  Zemědělské podniky provozující ekologický chov měkkýšů musí minimalizovat rizika ohrožující biologické druhy významné z hlediska ochrany přírody. V případě použití sítí na ochranu proti predátorům musí být tyto sítě konstruovány tak, aby nemohly způsobit újmu ptákům, kteří se za potravou potápějí pod hladinu.

Článek 25o

Získávání zárodečného materiálu

1.  Za předpokladu, že nedojde k významnému poškození životního prostředí a že to povolují místní právní předpisy, lze však v případě mlžů používat zárodečný materiál získaný z přírodního prostředí mimo hranice produkční jednotky, pokud pochází:

Je nutno vést záznamy o tom, jak, kde a kdy byl přírodní zárodečný materiál získán, aby bylo možno zpětně zjistit, z jaké oblasti pochází.

Do ekologických produkčních jednotek je však možno vložit zárodečný materiál pocházející z konvenčních líhní mlžů, a to v těchto maximálních podílech: 80 % do 31. prosince 2011, 50 % do 31. prosince 2013 a 0 % do 31. prosince 2015.

2.  V případě ústřice obrovské (Crassostrea gigas) je nutno upřednostňovat populaci, která se chová selektivně, aby se omezilo vypouštění pohlavních buněk do volné přírody.

Článek 25p

Správa

1.  Při produkci se musí používat hustota chovu, která nepřesahuje hustoty používané v konvenčních chovech měkkýšů v dané oblasti. Třídění, probírka a úpravy hustoty chovů je nutno provádět podle celkového množství biomasy a se zajištěním dobrých životních podmínek živočichů a vysoké kvality produktu.

2.  Organismy, které biologicky znečišťují produkční vybavení a zařízení, je nutno fyzikálními prostředky nebo ručně odstranit a vrátit do moře v dostatečné vzdálenosti od zemědělského podniku. Měkkýše je možno jednou za produkční cyklus ošetřit vápenným roztokem za účelem omezení množství konkurenčních organismů způsobujících biologické znečištění.

Článek 25q

Pravidla pro pěstování

1.  Pro ekologickou produkci může být způsobilé pěstování na provazech a další metody uvedené v příloze XIIIa oddílu 8.

2.  Pěstování měkkýšů na dně je povoleno pouze pokud na místech sběru a pěstování nebude docházet k žádným závažným dopadům na životní prostředí. Doklady o minimálních dopadech na životní prostředí musí být podloženy šetřením a zprávou o využívané oblasti, které musí hospodářský subjekt předložit kontrolnímu subjektu nebo orgánu. Tuto zprávu je nutno začlenit jako samostatnou kapitolu do plánu udržitelného řízení.

Článek 25r

Zvláštní pravidla pro pěstování ústřic

Je povoleno pěstování v pytlích na kůlech. Tato nebo jiná zařízení, ve kterých jsou ústřice pěstovány, musí být uspořádána tak, aby nedošlo k vytvoření úplné bariéry podél pobřeží. Chovný materiál je nutno pečlivě umístit na škeblové lavice s ohledem na proudění vody při přílivu a odlivu tak, aby byla optimalizována produkce. Produkce musí splňovat kritéria uvedená v příloze XIIIa oddílu 8.

Oddíl 7

Prevence chorob a veterinární péče

Článek 25s

Všeobecná pravidla prevence chorob

1.  V souladu s článkem 9 směrnice 2006/88/ES musí plán veterinární péče obsahovat podrobný popis postupů k zajištění biologické bezpečnosti a prevence chorob, včetně písemné smlouvy o poradenství přiměřené dané produkční jednotce ohledně zdravotního stavu uzavřené s kvalifikovanými poskytovateli služeb v oblasti zdravotní péče o živočichy pocházející z akvakultury, kteří budou zemědělský podnik pravidelně navštěvovat nejméně jednou ročně, respektive nejméně jednou za dva roky v případě mlžů.

2.  Systémy, vybavení a pomůcky zemědělského podniku je nutno řádně čistit a dezinfikovat. Používat se smějí jen produkty uvedené v příloze VII oddílech 2.1 až 2.2.

3.  Co se týče ponechání ladem:

4.  Případné nezkonzumované krmivo pro ryby, exkrementy a mrtvé živočichy je nutno neprodleně odstranit, aby se zabránilo případnému riziku významného poškození životního prostředí, co se týče stavu kvality vody, aby se minimalizovalo nebezpečí chorob a aby nedocházelo k přilákání hmyzu nebo hlodavců.

5.  Ultrafialové záření a ozón je povoleno používat pouze v líhních a odchovných zařízeních.

6.  Za účelem biologického omezení výskytu ektoparazitů je nutno používat pokud možno ryby-čističe.

Článek 25t

Veterinární léčení

1.  Pokud se i přes preventivní opatření k zajištění zdraví živočichů podle čl. 15 odst. 1 písm. f) bodu i) nařízení č. 834/2007 vyskytne nějaký zdravotní problém, lze použít následující způsoby léčby v uvedeném pořadí:

2.  Používání alopatické léčby je omezeno na dvě léčebné kúry za rok s výjimkou očkování a povinných programů eradikace některých chorob. Nicméně v případech ryb s produkčním cyklem kratším než jeden rok platí limit jedné alopatické léčebné kúry. Jsou-li uvedené limity pro alopatické léčebné kúry překročeny, nesmějí se dotčení živočichové pocházející z akvakultury prodávat jako ekologické produkty.

3.  Ošetření proti parazitům, kromě povinných kontrolních systémů vykonávaných členskými státy, je omezeno na dvě kúry za rok, respektive jednu kúru za rok, pokud je produkční cyklus kratší než 18 měsíců.

4.  Délka ochranné lhůty pro alopatickou veterinární léčbu a ošetření proti parazitům podle odstavce 3, včetně léčby v rámci povinných programů tlumení a eradikace některých chorob, činí dvojnásobek zákonné ochranné lhůty uvedené v článku 11 směrnice 2001/82/ES nebo, pokud není tato lhůta stanovena, 48 hodin.

5.  Při každém použití veterinárních léčiv je nutno nahlásit tato léčiva kontrolnímu subjektu nebo orgánu předtím, než budou příslušní živočichové uvedeni na trh jakožto ekologický produkt. Léčená populace musí být jasně identifikovatelná.

▼B

KAPITOLA 3

Zpracované produkty

Článek 26

Pravidla produkce zpracovaných krmiv a potravin

1.  Doplňkové, pomocné a další látky a složky používané při zpracování potravin nebo krmiv a jakékoli používané zpracovatelské postupy, jako je uzení, se řídí osvědčenými zpracovatelskými postupy.

2.  Hospodářské subjekty produkující zpracovaná krmiva nebo zpracované potraviny vytvoří a aktualizují vhodné postupy na základě systematické identifikace kritických zpracovatelských kroků.

3.  Používáním postupů podle odstavce 2 zaručuje, že vyrobené zpracované produkty splňují pravidla ekologické produkce.

4.  Hospodářské subjekty dodržují a provádějí postupy podle odstavce 2. Zejména:

5.  Dále k ustanovením odstavců 2 a 4, pokud jsou v dotčené jednotce přípravy připravovány nebo skladovány i produkty konvenčního zemědělství, hospodářský subjekt:

Článek 27

Použití některých produktů a látek při zpracování potravin

Pro účely čl. 19 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 834/2007 lze při zpracování ekologických potravin s výjimkou produktů odvětví vína, na které se vztahují ustanovení kapitoly 3a, používat pouze tyto látky:

 ◄

2.  Za účelem výpočtu podle čl. 23 odst. 4 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 834/2007

▼M1

▼B

3.  Do 31. prosince 2010 se přezkoumá použití těchto látek uvedených v příloze VIII:

Přezkoumání uvedené v písmenu a) přihlédne k úsilí vynaloženému členskými státy k nalezení bezpečných alternativ k dusitanům a dusičnanům a při zavádění vzdělávacích programů o alternativních způsobech zpracování a hygieně pro zpracovatele/producenta masa ekologického původu.

▼M1

4.  Pro tradiční dekorativní barvení skořápek uvařených vajec vyráběných s úmyslem uvést je v daném ročním období na trh mohou příslušné orgány povolit pro výše zmíněné období použití přírodních barviv a přírodních látek na povrchovou úpravu. Toto povolení může až do dne 31. prosince 2013 zahrnovat syntetické formy oxidů a hydroxidů železa. Povolení se oznámí Komisi a členským státům.

Článek 27a

Pro účely uplatňování čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007 lze při výrobě, přípravě a úpravě kvasinek do konečné formy ke komerční distribuci používat pouze tyto látky:

▼B

Článek 28

Používání některých složek zemědělského původu nezískaných z ekologického zemědělství při zpracování potravin

Pro účely čl. 19 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 834/2007 lze při zpracování ekologických potravin používat zemědělské složky nezískané z ekologického zemědělství, které jsou uvedeny v příloze IX tohoto nařízení.

Článek 29

Povolení složek potravin zemědělského původu nezískaných z ekologického zemědělství členským státem

1.  Pokud není složka zemědělského původu zařazena do přílohy IX tohoto nařízení, může být použita pouze za těchto podmínek:

Členský stát může povolení podle písmene b) prodloužit maximálně třikrát vždy o dvanáct měsíců.

2.  Pokud bylo uděleno povolení podle odstavce 1, sdělí členský stát neprodleně ostatním členským státům a Komisi tyto údaje:

3.  Pokud členský stát předloží Komisi a členskému státu, který udělil povolení, připomínky, z nichž je patrné, že v době nedostatku jsou k dispozici zásoby, zváží členský stát zrušení povolení nebo zkrácení předpokládané doby platnosti a informuje Komisi a ostatní členské státy do 15 pracovních dnů ode dne přijetí informace o opatřeních, která učinil.

4.  Na žádost členského státu nebo z podnětu Komise je záležitost postoupena k přezkoumání výboru zřízenému v souladu s článkem 37 nařízení (ES) č. 834/2007. V souladu s postupem stanoveným v odstavci 2 uvedeného článku může být rozhodnuto, že dříve udělené povolení bude zrušeno nebo bude změněna doba platnosti, nebo popřípadě že se dotyčná složka zařadí do přílohy IX tohoto nařízení.

5.  V případě prodloužení podle odst. 1 druhého pododstavce se použijí postupy podle odstavců 2 a 3.

▼M2

Článek 29a

Zvláštní ustanovení ohledně mořských řas

1.  Pokud konečným produktem jsou čerstvé mořské řasy, je nutno k proplachování právě sklizených řas používat mořskou vodu.

Pokud konečným produktem jsou sušené mořské řasy, je možno k proplachování používat i pitnou vodu. K odstranění vlhkosti se smí používat sůl.

2.  Sušení se nesmí provádět otevřeným ohněm, jehož plameny přicházejí do přímého styku s řasami. Pokud se při sušení používají provazy nebo jiné vybavení, nesmějí být ošetřeny proti usazování nečistot a čištěny nebo desinfikovány jinými látkami než těmi, které jsou k tomuto účelu určeny v příloze VII.

▼M6

KAPITOLA 3a

Zvláštní pravidla pro výrobu vína

Článek 29b

Oblast působnosti

1.  Tato kapitola stanoví zvláštní pravidla ekologické produkce produktů odvětví vína podle čl. 1 odst. 1 písm. l) nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ( 21 ).

2.  Nařízení Komise (ES) č. 606/2009 ( 22 ) a (ES) č. 607/2009 ( 23 ) se použijí, nestanoví-li tato kapitola výslovně jinak.

Článek 29c

Použití některých produktů a látek

1.  Pro účely čl. 19 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 834/2007 se produkty odvětví vína vyrábějí z ekologických surovin.

2.  Pro účely čl. 19 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 834/2007 lze při výrobě produktů odvětví vína, a to i v průběhu procesů a enologických postupů, použít pouze produkty a látky uvedené v příloze VIIIa tohoto nařízení při splnění zvláštních podmínek a omezení stanovených v nařízení (ES) č. 1234/2007 a nařízení (ES) č. 606/2009, a zejména v příloze I A uvedeného nařízení.

3.  Použijí se produkty a látky uvedené v příloze VIIIa tohoto nařízení a označené hvězdičkou, získané z ekologických surovin, jsou-li k dispozici.

Článek 29d

Enologické postupy a omezení

1.  Aniž je dotčen článek 29c a zvláštní zákazy a omezení uvedené v odstavcích 2 až 5 tohoto článku, jsou povoleny pouze enologické postupy, procesy a ošetření, včetně omezení stanovených v článku 120c a 120d nařízení (ES) č. 1234/2007 a v článku 3, v článcích 5 až 9 a 11 až 14 nařízení (ES) č. 606/2009 a v jejich přílohách, použité před dnem 1. srpna 2010.

2.  Zakazuje se použití těchto enologických postupů, procesů a ošetření:

3.  Použití následujících enologických postupů, procesů a ošetření je povoleno za těchto podmínek:

4.  Za účelem případného vyloučení nebo omezení Komise před 1. srpnem 2015 přezkoumá používání těchto enologických postupů, procesů a ošetření:

5.  Veškeré změny zavedené po 1. srpnu 2010, pokud jde o enologické postupy, procesy a ošetření uvedené v nařízení (ES) č. 1234/2007 nebo nařízení (ES) č. 606/2009, mohou být v ekologické produkci vína použity teprve po přijetí opatření nutných pro provádění pravidel produkce stanovených v čl. 19 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007 a podle potřeby i postupu hodnocení podle článku 21 uvedeného nařízení.

▼B

KAPITOLA 4

Sběr, balení, přeprava a skladování produktů

Článek 30

Sběr produktů a přeprava do jednotek přípravy

Hospodářské subjekty mohou provádět současný sběr ekologických produktů a produktů konvenčního zemědělství pouze v případě, že byla přijata vhodná opatření, jimiž se předejde případnému smíchání nebo záměně s produkty konvenčního zemědělství a zajistí identifikace ekologických produktů. Hospodářský subjekt uchovává údaje o dnech, hodinách a trasách sběru a o dni a čase přijetí produktů pro kontrolní subjekt nebo orgán.

Článek 31

Balení a přeprava produktů k jiným hospodářským subjektům nebo do jiných jednotek

1.  Hospodářské subjekty zajistí, aby byly ekologické produkty převáženy do jiných jednotek, včetně velkoobchodů a maloobchodů, pouze ve vhodném balení, kontejnerech nebo vozidlech, jež jsou uzavřeny způsobem vylučujícím záměnu obsahu bez porušení nebo poškození uzávěry a na nichž je štítek, na kterém je, aniž je dotčeno jakékoli jiné značení požadované právními předpisy, uvedeno:

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) lze uvést i na průvodním dokladu, pokud lze takový doklad nesporně spojit s balením, kontejnerem nebo automobilovou přepravou produktu. Tento průvodní doklad obsahuje informace o dodavateli a/nebo dopravci.

2.  Uzavření balení, kontejnerů nebo vozidel se nevyžaduje, pokud:

Článek 32

Zvláštní pravidla pro přepravu krmiv do jiných jednotek produkce/přípravy nebo do skladovacích prostor

Kromě ustanovení článku 31 zajistí hospodářské subjekty při přepravě krmiv do jiných jednotek produkce či přípravy nebo skladovacích prostor splnění těchto podmínek:

▼M2

Článek 32a

Přeprava živých ryb

1.  Živé ryby se musí převážet ve vhodných nádržích s čistou vodou, která splňuje jejich fyziologické potřeby, co se týče teploty a množství rozpuštěného kyslíku.

2.  Před přepravou ekologicky produkovaných ryb a rybích produktů je nutno nádrže, důkladně vyčistit, vydezinfikovat a vypláchnout.

3.  Je nutno přijmout opatření k omezení stresování ryb. Během přepravy nesmí hustota přepravované populace dosáhnout úrovně, která je pro daný druh ryb škodlivá.

4.  Je nutno vést dokumentaci dokládající dodržování ustanovení odstavců 1 až 3.

▼B

Článek 33

Přijímání produktů z jiných jednotek a od jiných hospodářských subjektů

Při přijetí ekologického produktu hospodářský subjekt zkontroluje uzavření obalu nebo kontejneru, pokud je to vyžadováno, a přítomnost označení uvedených v článku 31.

Hospodářský subjekt zkontroluje, zda se údaje na štítku uvedeném v článku 31 shodují s údaji v průvodních dokladech. Výsledek těchto ověření výslovně uvede v účetních dokladech uvedených v článku 66.

Článek 34

Zvláštní pravidla pro přijímání produktů ze třetí země

Ekologické produkty se dovážejí ze třetí země v příslušném balení nebo kontejnerech uzavřených takovým způsobem, který zabraňuje výměně obsahu, a označených údaji o vývozci a jakýmikoli jinými značkami a čísly sloužícími k identifikaci šarže a s potvrzením o kontrole při dovozu ze třetích zemí.

Při příjmu ekologického produktu dovezeného ze třetí země první příjemce zkontroluje uzavření balení nebo kontejneru a v případě produktů dovezených v souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 834/2007 zkontroluje, zda se potvrzení zmíněné v uvedeném článku vztahuje i na typ produktu obsaženého v zásilce. Výsledek tohoto ověření se výslovně uvede v účetních dokladech podle článku 66 tohoto nařízení.

Článek 35

Skladování produktů

1.  Prostory ke skladování produktů se spravují tak, aby byla zajištěna identifikace šarží a aby v žádném případě nedošlo ke smíchání nebo kontaminaci produkty a/nebo látkami, které nesplňují pravidla ekologické produkce. Ekologické produkty musejí být vždy jasně identifikovatelné.

▼M2

2.  V případě jednotek pro ekologickou produkci rostlin, mořských řas, hospodářských zvířat a živočišných produktů akvakultury se v produkční jednotce nesmějí skladovat jiné vstupní produkty než ty, které jsou povoleny tímto nařízením.

3.  Skladování alopatických veterinárních léčiv a antibiotik v zemědělských podnicích je povoleno, pokud je předepsal veterinární lékař v souvislosti s léčením uvedeným v čl. 14 odst. 1 písm. e) bodu ii) nebo čl. 15 odst. 1 písm. f) bodu ii) nařízení (ES) č. 834/2007, pokud jsou uložena v místě, které je pod dohledem, a pokud jsou zapsána v evidenci hospodářských zvířat podle článku 76 tohoto nařízení, případně v evidenci produkce akvakultury podle článku 79b tohoto nařízení.

▼B

4.  V případě, že hospodářské subjekty nakládají s produkty konvenčního zemědělství i s ekologickými produkty a tyto ekologické produkty jsou skladovány ve skladovacích zařízeních, v nichž jsou skladovány i jiné zemědělské produkty nebo krmiva:

KAPITOLA 5

Pravidla přechodu na ekologickou produkci

Článek 36

Rostliny a rostlinné produkty

1.  V případě rostlin a rostlinných produktů, které jsou pokládány za ekologické, se musejí pravidla produkce podle článků 9, 10, 11 a 12 nařízení (ES) č. 834/2007 a kapitoly 1 tohoto nařízení a případně i výjimečná pravidla produkce v kapitole 6 tohoto nařízení uplatňovat na pozemcích během období přechodu v délce minimálně dva roky před výsevem nebo v případě pastvin či víceletých pícnin minimálně dva roky před jejich použitím jako krmiva pocházejícího z ekologického zemědělství nebo v případě víceletých plodin jiných než pícnin minimálně tři roky před první sklizní ekologických produktů.

2.  Příslušný orgán může rozhodnout, že za součást období přechodu zpětně uzná jakékoli předchozí období, v němž:

Období uvedené v prvním pododstavci písm. b) lze vzít v úvahu zpětně pouze pod podmínkou, že byl příslušnému orgánu předložen uspokojivý důkaz, na jehož se základě se přesvědčí o tom, že podmínky byly plněny po dobu nejméně tří let.

3.  Příslušný orgán může v některých případech, kdy byl pozemek kontaminován produkty nepovolenými pro ekologickou produkci, rozhodnout o prodloužení období přechodu nad rámec období podle odstavce 1.

4.  V případě pozemků, které již přešly nebo byly v procesu přechodu na ekologické zemědělství a které jsou ošetřovány produktem nepovoleným pro ekologickou produkci, může členský stát zkrátit období přechodu podle odstavce 1 v těchto dvou případech:

V případech podle prvního pododstavce písm. a) a b) se délka období přechodu stanoví s ohledem na tyto faktory:

Dotyčný členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o svém rozhodnutí požadovat povinná opatření.

▼M2

Článek 36a

Mořské řasy

1.  Přechodné období pro místo sklizně mořských řas je šest měsíců.

2.  Přechodné období pro jednotku pěstování mořských řas je buď šest měsíců, nebo jeden celý produkční cyklus, podle toho, které z obou období je delší.

▼B

Článek 37

Zvláštní pravidla přechodu pro pozemky spojené s ekologickou živočišnou produkcí

1.  Pravidla přechodu na ekologickou produkci podle článku 36 tohoto nařízení se uplatňují na celou produkční jednotku, v níž se produkují krmiva.

2.  Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 může být období přechodu zkráceno na jeden rok u pastvin a otevřených prostranství používaných pro nebýložravé druhy. Toto období lze snížit na šest měsíců, pokud daný pozemek nebyl v poslední době ošetřován produkty nepovolenými pro ekologickou produkci.

Článek 38

Hospodářská zvířata a živočišné produkty

1.  Pokud jsou v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. a) bodem ii) nařízení (ES) č. 834/2007 a článkem 9 a/nebo článkem 42 tohoto nařízení do zemědělského podniku dovezena zvířata, která nejsou chována ekologicky, a pokud se živočišné produkty mají prodávat jako ekologické produkty, musejí se pravidla produkce podle článků 11 a 14 nařízení (ES) č. 834/2007 a hlavy II kapitoly 2 a případně podle článku 42 tohoto nařízení uplatňovat nejméně po dobu:

2.  Pokud se v zemědělském podniku na počátku období přechodu v souladu s čl. 14 odst. 1 písm. a) bodem iii) nařízení (ES) č. 834/2007 nacházejí zvířata mimo ekologický chov, lze jejich produkty považovat za ekologické, provádí-li současný přechod celé produkční jednotky včetně hospodářských zvířat, pastvin a/nebo půdy používané pro výživu zvířat. Celkové období přechodu pro již existující zvířata a jejich potomstvo, pastviny a/nebo půdu používanou pro výživu zvířat lze zkrátit na 24 měsíců, pokud jsou zvířata krmena hlavně produkty produkční jednotky.

3.  Včelařské produkty mohou být prodávány s odkazem na ekologický způsob produkce, pouze pokud pravidla ekologické produkce byla dodržována nejméně po dobu jednoho roku.

4.  Období přechodu pro včelíny se neuplatňuje v případě použití čl. 9 odst. 5 tohoto nařízení.

5.  V průběhu období přechodu musí být vosk nahrazen voskem pocházejícím z ekologického včelařství.

▼M2

Článek 38a

Produkce živočichů pocházejících z akvakultury

1.  Následující přechodná období pro akvakulturní produkční jednotky se vztahují na následující druhy akvakulturních zařízení, včetně stávajících jednotek pro produkci živočichů pocházejících z akvakultury:

2.  Příslušný orgán se může rozhodnout retroaktivně uznat za součást přechodného období jakékoli dříve zdokumentované období, ve kterém nebyla zařízení ošetřována produkty, jež nejsou pro ekologickou produkci povoleny, a ani jim nebyla vystavena.

▼B

KAPITOLA 6

Výjimečná pravidla produkce

Oddíl 1

Výjimečná pravidla produkce týkající se podnebných, zeměpisných nebo strukturálních omezení v souladu s čl. 22 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 834/2007

Článek 39

Vazné ustájení zvířat

Pokud se uplatňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 834/2007, mohou příslušné orgány povolit vazné ustájení dobytku v malých zemědělských podnicích, pokud není možné ho chovat ve skupinách, které by vyhovovaly jeho etologickým potřebám, a to za podmínky, že má podle čl. 14 odst. 2 během období pastvy přístup na pastviny a alespoň dvakrát v týdnu přístup na otevřená prostranství, pokud pastva není možná.

Článek 40

Souběžná produkce

1.  Pokud se uplatňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 834/2007, může producent provozovat jednotky ekologické a konvenční produkce v téže oblasti:

2.  Příslušný orgán může povolit zemědělským podnikům uskutečňujícím zemědělský výzkum nebo formální vzdělávání chov ekologicky chovaných hospodářských zvířat a chov hospodářských zvířat mimo ekologický chov stejného živočišného druhu, pokud jsou splněny tyto podmínky:

Článek 41

Správa včelařských jednotek za účelem opylování

Pokud se uplatňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 834/2007, může hospodářský subjekt provozovat v témže zemědělském podniku za účelem opylování ekologické i konvenční včelařské jednotky, pokud jsou splněny všechny požadavky pravidel ekologické produkce s výjimkou ustanovení o umístění včelínů. V takovém případě nemůže být produkt prodáván s odkazem na ekologický způsob produkce.

Hospodářský subjekt si musejí uschovat osvědčení o použití tohoto ustanovení.

Oddíl 2

Výjimečná pravidla produkce týkající se nedostupnosti vstupů pro ekologické zemědělství v souladu s čl. 22 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 834/2007

Článek 42

Využívání zvířat mimo ekologický chov

Pokud se uplatňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 834/2007, a s předchozím povolením příslušného orgánu,

▼M7

Článek 43

Používání jiných než ekologických proteinových krmiv rostlinného a živočišného původu ke krmení chovaných živočichů

Pokud se uplatňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 834/2007 a pokud zemědělci nejsou schopni získávat proteinová krmiva výhradně z ekologické produkce, povoluje se u prasat a drůbeže používání omezeného podílu jiných než ekologických bílkovinných/proteinových krmiv.

Nejvyšší procentní podíl jiných než ekologických proteinových krmiv povolených na období 12 měsíců pro uvedené druhy činí 5 % v kalendářních letech 2012, 2013 a 2014.

Tyto hodnoty se počítají každoročně jako procentní podíl sušiny krmiv zemědělského původu.

Hospodářský subjekt si musí uchovat osvědčení o nutnosti použít toto ustanovení.

▼B

Článek 44

Používání včelího vosku z konvenční produkce

V případě nových zařízení nebo během období přechodu může být včelí vosk z konvenční produkce používán pouze v případě, že:

Článek 45

Používání osiv nebo vegetativního rozmnožovacího materiálu nezískaných ekologickým způsobem produkce

1.  Pokud se uplatňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 834/2007,

2.  Osiva a sadbové brambory z konvenčního zemědělství lze použít, pokud osiva nebo sadbové brambory nejsou ošetřeny přípravky na ochranu rostlin jinými než těmi, které byly povoleny pro ošetření osiva v čl. 5 odst. 1, ledaže je chemické ošetření předepsáno v souladu se směrnicí Rady 2000/29/ES ( 24 ) pro rostlinolékařské účely příslušným orgánem členského státu pro všechny odrůdy daného druhu v oblasti, kde se osivo nebo sadbové brambory používají.

3.  Druhy, pro které je stanoveno, že ekologicky vypěstované osivo nebo sadbové brambory jsou k dispozici v dostatečném množství a ve značném počtu odrůd ve všech částech Společenství, jsou uvedeny v příloze X.

Druhy uvedené v příloze X nesmí podléhat povolením podle odst. 1 písm. b), ledaže je to odůvodněno jedním z účelů uvedených v odst. 5 písm. d).

4.  Členské státy mohou převést odpovědnost za udělování povolení podle odst. 1 písm. b) jinému orgánu veřejné správy pod jejich dohledem nebo kontrolním orgánům nebo subjektům podle článku 27 nařízení (ES) č. 834/2007.

5.  Povolení k použití osiva nebo sadbových brambor nezískaných ekologický způsobem produkce může být uděleno pouze v těchto případech:

6.  Povolení se uděluje před výsevem nebo výsadbou plodin.

7.  Povolení se uděluje jen jednotlivým uživatelům na jednu sezónu a orgán nebo subjekt odpovědný za povolování zaregistruje povolené množství osiva nebo sadbových brambor.

8.  Odchylně od odstavce 7 může příslušný orgán členského státu udělit všem uživatelům obecné povolení:

Povolení podle prvního pododstavce jsou jasně vyznačena v databázi podle článku 48.

9.  Povolení může být uděleno pouze v obdobích, pro která je databáze aktualizována podle čl. 49 odst. 3.

Oddíl 3

Výjimečná pravidla týkající se specifických problémů při řízení ekologického chovu hospodářských zvířat v souladu s čl. 22 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 834/2007

Článek 46

Specifické problémy při řízení ekologického chovu hospodářských zvířat

Závěrečná fáze výkrmu dospělého skotu na maso může probíhat ve vnitřních prostorách, pokud ovšem doba strávená uvnitř nepřesahuje pětinu jejich života a každopádně není delší než tři měsíce.

▼M1

Oddíl 3a

Výjimečná pravidla produkce týkající se specifických produktů a látek při zpracování v souladu s čl. 22 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 834/2007

Článek 46a

Přidání jiného než ekologického kvasničného extraktu

Pokud se uplatňují podmínky stanovené v čl. 22 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 834/2007, je povoleno pro výrobu ekologických kvasinek přidání až 5 % jiného než ekologického kvasničného extraktu nebo autolyzátu k substrátu (vypočtenému jako sušina), pokud hospodářské subjekty nemohou získat kvasničný extrakt nebo autolyzát z ekologické výroby.

Dostupnost ekologického kvasničného extraktu se přezkoumá do dne 31. prosince 2013, aby se rozhodlo o zrušení tohoto ustanovení.

▼B

Oddíl 4

Výjimečná pravidla produkce týkající se katastrofických událostí v souladu s čl.22 odst. 2 písm. f) nařízení (ES) č. 834/2007

Článek 47

Katastrofické události

Příslušný orgán může dočasně povolit:

▼M6

▼M6

Po udělení souhlasu příslušným orgánem si jednotlivé hospodářské subjekty uchovávají osvědčení o uplatnění výše uvedených výjimek. Členské státy informují ostatní členské státy a Komisi o výjimkách, které udělily podle prvního pododstavce písm. c) a e).

▼B

KAPITOLA 7

Databáze osiv

Článek 48

Databáze

1.  Každý členský stát zajistí, aby pro seznam odrůd, k nimž jsou na jeho území k dispozici osiva nebo sadbové brambory získané ekologickým způsobem produkce, byla vytvořena elektronická databáze.

2.  Databázi spravuje buď příslušný orgán členského státu, nebo orgán či subjekt zmocněný k tomuto účelu členským státem (dále jen „správce databáze“). Členské státy mohou rovněž určit orgán nebo soukromý subjekt v jiné zemi.

3.  Každý členský stát oznámí Komisi a ostatním členským státům orgán nebo soukromý subjekt pověřený správou databáze.

Článek 49

Registrace

1.  Odrůdy, k nimž jsou k dispozici osiva nebo sadbové brambory vyprodukované ekologickým způsobem produkce, se na žádost dodavatele registrují v databázi podle článku 48.

2.  S ohledem na čl. 45 odst. 5 se odrůda, která nebyla zaregistrována v databázi, považuje za odrůdu, která není k dispozici.

3.  Každý členský stát rozhodne, v kterém období roku musí být databáze pravidelně aktualizována pro jednotlivé druhy nebo skupiny druhů pěstovaných na jeho území. Databáze obsahuje informace, které se k takovému rozhodnutí vztahují.

Článek 50

Podmínky registrace

1.  V zájmu registrace dodavatel:

2.  Správce databáze může se souhlasem příslušného orgánu členského státu odmítnout žádost dodavatele o registraci nebo vymazat dříve schválenou registraci, pokud dodavatel nesplňuje požadavky stanovené v odstavci 1.

Článek 51

Registrované údaje

1.  Ke každé registrované odrůdě a ke každému dodavateli uvádí databáze podle článku 48 minimálně tyto údaje:

2.  Dodavatel neprodleně informuje správce databáze, jestliže některá z registrovaných odrůd již není k dispozici. Změny se zaznamenávají do databáze.

3.  Kromě údajů uvedených v odstavci 1 musí databáze obsahovat seznam druhů uvedených v příloze X.

Článek 52

Přístup k údajům

1.  Údaje v databázi podle článku 48 jsou zdarma přístupné uživatelům osiva nebo sadbových brambor a veřejnosti prostřednictvím internetu. Členské státy mohou rozhodnout, že kterýkoli uživatel, který oznámil svou činnost v souladu s čl. 28 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 834/2007, na žádost obdrží od správce databáze výpis údajů týkající se jedné nebo více skupin druhů.

2.  Členské státy zajistí, aby všichni uživatelé podle odstavce 1 byli nejméně jedenkrát do roka informováni o systému a způsobu získání údajů v databázi.

Článek 53

Registrační poplatek

Při každé registrace lze vyžadovat poplatek odpovídající výši nákladům spojených s vložení údajů do databáze podle článku 48 a jejich údržbu v ní. Příslušný orgán členského státu schvaluje výši poplatku uloženého správcem databáze.

Článek 54

Výroční zpráva

1.  Orgány nebo subjekty určené k udělování povolení podle článku 45 zaregistrují všechna povolení a tyto údaje předají ve zprávě odpovědnému orgánu členského státu a správci databáze.

Ke každému druhu, jehož se týká povolení podle čl. 45 odst. 5, zpráva uvádí tyto údaje:

2.  V případě povolení podle čl. 45 odst. 8 zpráva uvádí údaje uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) tohoto článku a dobu, po kterou byla povolení platná.

Článek 55

Souhrnná zpráva

Příslušný orgán členského státu každý rok nejpozději do 31. března shromáždí zprávy a zašle Komisi a ostatním členským státům souhrnnou zprávu o všech povoleních v členském státě za předcházející kalendářní rok. Ve zprávě se uvedou údaje podle článku 54. Údaje se zveřejňují v databázi podle článku 48. Příslušný orgán může shromažďováním zpráv pověřit správce databáze.

Článek 56

Údaje poskytované na žádost

Na žádost členského státu nebo Komise dostanou ostatní členské státy nebo Komisi k dispozici podrobné údaje o povoleních udělených v jednotlivých případech.

HLAVA III

OZNAČOVÁNÍ

KAPITOLA 1

▼M3

Logo Evropské unie pro ekologickou produkci

Článek 57

Logo EU pro ekologickou produkci

V souladu s čl. 25 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007 se logo Evropské unie pro ekologickou produkci (dále jen „logo EU pro ekologickou produkci“) řídí vzorem uvedeným v části A přílohy XI tohoto nařízení.

▼M4

Logo EU pro ekologickou produkci se pro účely označování používá pouze v případě, že je dotčený produkt vyprodukován v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 834/2007, nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ( 27 ) a s požadavky tohoto nařízení hospodářskými subjekty, které splňují požadavky kontrolního systému uvedeného v článcích 27, 28, 29, 32 a 33 nařízení (ES) č. 834/2007.

▼B

Článek 58

Podmínky používání číselného kódu a místa původu

1.  Označení číselným kódem kontrolního orgánu nebo subjektu podle čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 834/2007

▼M3

▼B

2.  V souladu s čl. 24 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 834/2007 je označení místa, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá, umístěno bezprostředně pod číselným kódem podle odstavce 1.

KAPITOLA 2

Zvláštní požadavky na označování krmiv

▼M7

Článek 59

Oblast působnosti, používání ochranných známek a obchodních označení

Tato kapitola se nepoužije na krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a na krmiva pro kožešinová zvířata.

Ochranné známky a obchodní označení nesoucí označení uvedené v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007 se mohou použít, pouze pokud všechny složky rostlinného nebo živočišného původu jsou z ekologického způsobu produkce a pokud se alespoň 95 % sušiny produktu skládá z těchto složek.

Článek 60

Označení na zpracovaných krmivech

1.  Výrazy uvedené v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007 a logo EU pro ekologickou produkci se mohou na zpracovaných krmivech použít za předpokladu, že jsou splněny tyto požadavky:

2.  S výhradou požadavků uvedených v odst. 1 písm. a) a b) je v případě produktů obsahujících proměnlivá množství krmných surovin z ekologického způsobu produkce a/nebo krmných surovin z produktů přecházejících na ekologické zemědělství a/nebo produktů uvedených v článku 22 tohoto nařízení povoleno používat tuto formulaci:

„lze používat v ekologické produkci v souladu s nařízením (ES) č. 834/2007 a nařízením (ES) č. 889/2008“.

▼B

Článek 61

Podmínky používání označení na zpracovaných krmivech

1.  Označení uvedené v článku 60:

2.  Označení uvedené v článku 60 lze také doplnit o odkaz na požadavek používat krmiva v souladu s články 21 a 22.

KAPITOLA 3

Ostatní zvláštní požadavky na označování

Článek 62

Produkty rostlinného původu z období přechodu

Produkty rostlinného původu z období přechodu lze označovat jako „produkt z přechodného období“ pokud:

HLAVA IV

KONTROLY

KAPITOLA 1

Minimální požadavky na kontrolu

Článek 63

Kontrolní opatření a závazek hospodářského subjektu

1.  Při prvním provádění kontrolních opatření musí hospodářský subjekt vypracovat a následně uchovat:

▼M5

▼B

V případě potřeby mohou být popis a opatření stanovená v prvním pododstavci součástí systému jakosti vytvořeného hospodářským subjektem.

2.  Tento popis a opatření podle odstavce 1 musejí být uvedeny v prohlášení podepsaném odpovědným hospodářským subjektem. Kromě toho musí toto prohlášení obsahuje závazek hospodářského subjektu,

Prohlášení stanovené v prvním pododstavci musí být ověřeno kontrolním subjektem nebo orgánem, který vydá zprávu o případných nedostatcích a nedodržení pravidel ekologické produkce. Hospodářský subjekt zprávu spolupodepíše a přijme nezbytná opatření k nápravě.

3.  Za účelem použití čl. 28 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007 oznámí hospodářský subjekt příslušnému orgánu tyto informace:

Článek 64

Změna kontrolních opatření

Odpovědný hospodářský subjekt v řádné lhůtě oznamuje kontrolnímu orgánu nebo subjektu veškeré změny v popisu nebo v opatřeních uvedených v článku 63 a v první kontrolních opatřeních uvedených v článcích 70, 74, 80, 82, 86 a 88.

Článek 65

Kontrolní návštěvy

1.  Kontrolní orgán nebo subjekt alespoň jednou za rok provede fyzickou kontrolu všech hospodářských subjektů.

2.  Kontrolní orgán nebo subjekt může odebrat vzorky, aby zjistil, zda se nepoužívají produkty nebo způsoby produkce, které nejsou v souladu s pravidly ekologické produkce. Lze také odebrat a analyzovat vzorky za účelem zjištění případné kontaminace produkty nepovolenými pro ekologickou produkci. Pokud existuje podezření, že se užívají produkty nepovolené pro organickou produkci, se však tyto analýzy provést musejí.

3.  Po každé návštěvě je vypracována kontrolní zpráva, kterou spolupodepíše provozovatel jednotky nebo jeho zástupce.

4.  Kromě toho kontrolní orgán nebo subjekt provádí namátkové, zpravidla neohlášené kontrolní návštěvy, založené na obecném vyhodnocení rizika nesouladu s pravidly ekologické produkce, přičemž zohlední přinejmenším výsledky dřívějších kontrol, množství dotyčných produktů a riziko záměny produktů.

Článek 66

Účetní doklady

1.  Záznamy o zásobách i finanční záznamy jsou uloženy v jednotce nebo v zařízení a umožňují hospodářskému subjektu určit a kontrolnímu orgánu nebo subjektu ověřit:

2.  Účetní doklady také obsahují výsledky ověření při příjmu ekologických produktů a jakékoli další informace vyžadované kontrolním orgánem nebo subjektem pro účely řádné kontroly. Údaje v záznamech se doloží příslušnými doklady. Záznamy prokazují rovnováhu mezi vstupem a výstupem.

3.  Pokud hospodářský subjekt provozuje v téže oblasti několik produkčních jednotek, musejí se jednotky, které produkují produkty konvenčního zemědělství, společně se skladovacími prostory pro vstupní produkty také podrobit minimálním kontrolním opatřením.

Článek 67

Přístup do zařízení

1.  Hospodářský subjekt:

2.  Kromě požadavků stanovených v odstavci 1 předkládají dovozci a první příjemci informace o dovážených zásilkách podle článku 84.

▼M5

Článek 68

Osvědčení

1.  Pro účely uplatňování čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007 používají kontrolní orgány a subjekty vzor osvědčení stanovený v příloze XII tohoto nařízení.

2.  Pokud hospodářský subjekt, který je předmětem kontroly kontrolních orgánů a subjektů uvedených v odstavci 1, podá žádost v rámci lhůty, kterou tyto kontrolní orgány a subjekty určí, vydají kontrolní orgány a subjekty doplňkové osvědčení podle vzoru stanoveného v příloze XIIa potvrzující zvláštní charakteristiky způsobu produkce.

Žádosti o doplňkové osvědčení obsahují v políčku 2 vzoru podle přílohy XIIa odpovídající údaj podle seznamu XIIb.

▼B

Článek 69

Prohlášení prodejce

Za účelem uplatnění čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 834/2007 lze vyhotovovat prohlášení prodejce, že dodané produkty nebyly vyprodukovány z geneticky modifikovaných organismů ani s jejich pomocí, podle vzoru uvedeného v příloze XIII tohoto nařízení.

KAPITOLA 2

Zvláštní požadavky na kontrolu rostlin a rostlinných produktů ze zemědělské produkce nebo sběru

Článek 70

Kontrolní opatření

1.  Celkový popis jednotky podle čl. 63 odst. 1 písm. a):

2.  V případě sběru volně rostoucích rostlin zahrnují praktická opatření uvedená v čl. 63 odst. 1 písm. b) záruky třetích stran, které je hospodářský subjekt schopen poskytnout a jimiž prokáže splnění ustanovení čl. 12 odst. 2 nařízení (ES) č. 834/2007.

Článek 71

Sdělení

Každý rok, do data určeného kontrolním orgánem nebo subjektem, hospodářský subjekt tomuto orgánu nebo subjektu oznámí svůj program produkce rostlinných produktů rozepsaný podle jednotlivých pozemků.

Článek 72

Záznamy o rostlinné produkci

Záznamy o rostlinné produkci se vypracovávají do podoby registru a kontrolním orgánům nebo subjektům jsou neustále k dispozici v prostorách zemědělského podniku. Kromě článku 71 takové záznamy obsahují alespoň tyto informace:

Článek 73

Několik produkčních jednotek provozovaných týmž hospodářským subjektem

Pokud hospodářský subjekt provozuje v téže oblasti několik produkčních jednotek, podléhají i jednotky, které produkují plodiny konvenčního zemědělství, společně se skladovacími prostory pro vstupní zemědělské produkty obecným a zvláštním kontrolním požadavkům stanoveným v kapitole 1 a této kapitole této hlavy.

▼M2

KAPITOLA 2a

Zvláštní požadavky na kontrolu ohledně mořských řas

Článek 73a

Kontrolní opatření ohledně mořských řas

Při prvním uplatnění kontrolního systému, který se týká výslovně mořských řas, musí celkový popis místa uvedený v čl. 63 odst. 1 písm. a) obsahovat:

Článek 73b

Evidence produkce mořských řas

1.  Záznamy o produkci mořských řas jsou hospodářským subjektem vypracovávány ve formě registru a kontrolním orgánům nebo subjektům jsou neustále k dispozici v prostorách zemědělského podniku. Registr obsahuje alespoň tyto informace:

2.  V případě sběru volně rostoucích mořských řas musí registr dále obsahovat tyto informace:

▼B

KAPITOLA 3

Požadavky na kontrolu hospodářských zvířat a živočišných produktů získávaných v rámci chovu

Článek 74

Kontrolní opatření

1.  Při prvním provedení kontrolního systému vztahujícího se na živočišnou produkci se celkový popis jednotky podle čl. 63 odst. 1 písm. a) skládá z:

2.  Praktická opatření uvedená v čl. 63 odst. 1 písm. b) obsahují:

Článek 75

Označení zvířat

Zvířata musejí být označena trvalým způsobem metodami vhodnými pro daný druh, a to jednotlivě u velkých savců a jednotlivě nebo po šaržích v případě drůbeže a drobných savců.

Článek 76

Záznamy o hospodářských zvířatech

Záznamy o hospodářských zvířatech mají podobu registru, který je v prostorách zemědělského podniku neustále k dispozici kontrolním orgánům nebo subjektům. Tyto záznamy poskytují celkový popis systému nakládání se stádem nebo s hejnem a obsahují alespoň tyto informace:

Článek 77

Kontrolní opatření týkající se veterinárních léčivých přípravků pro hospodářská zvířata

Kdykoli mají být použity veterinární léčivé přípravky, musejí být informace podle čl. 76 písm. e) sděleny kontrolnímu orgánu nebo subjektu dříve, než budou tato zvířata nebo živočišné produkty uvedeny na trh jako zvířata nebo produkty z ekologické produkce. Léčená zvířata jsou jasně označena, a to jednotlivě v případě velkých zvířat, a jednotlivě, po šaržích nebo po úlech v případě drůbeže, drobných zvířat a včel.

Článek 78

Zvláštní kontrolní opatření pro včelařství

1.  Včelař předloží kontrolnímu orgánu nebo subjektu mapu v přiměřeném měřítku s vyznačením umístění úlů. V případě, že tyto oblasti nejsou označeny v souladu s čl. 13 odst. 2, kontrolnímu orgánu nebo subjektu včelař dodá náležitou dokumentaci a doklady a v případě potřeby vhodné rozbory, aby prokázal, že oblasti přístupné jeho včelstvům vyhovují podmínkám požadovaným v tomto nařízení.

2.  Do záznamů o včelíně se zapisují tyto informace týkající se použití umělé výživy: druh produktu, data, množství a úly, v nichž je umělá výživa používána.

3.  Pokud musejí být použity veterinární léčivé přípravky, je třeba jasně zaznamenat druh přípravku s upřesněním aktivních farmaceutických látek, jakož i podrobné informace o diagnóze, dávkování, způsobu podávání, době léčby a zákonné ochranné lhůtě a oznámit tyto informace kontrolnímu subjektu nebo orgánu dříve, než budou produkty uvedeny na trh jako produkty z ekologické produkce.

4.  O umístění včelína, jakož i o označování úlů se vede záznam. Kontrolní orgán nebo subjekt je ve lhůtě s ním dohodnuté informován o přemístění včelínů.

5.  Zvláštní péče se věnuje zajištění náležitých postupů při vytáčení, zpracování a skladování včelařských produktů. Veškerá opatření přijatá za účelem splnění tohoto požadavku se zaznamenávají.

6.  Do záznamů o včelíně se zapisuje sejmutí medníku a vytáčení medu.

Článek 79

Několik produkčních jednotek provozovaných týmž hospodářským subjektem

Pokud hospodářský subjekt provozuje několik produkčních jednotek podle čl. 17 odst. 1 a článků 40 a 41, podléhají kontrolnímu systému stanovenému v kapitole 1 a této kapitole této hlavy též jednotky, které produkují hospodářská zvířata mimo ekologický chov nebo živočišné produkty konvenčního zemědělství.

▼M2

KAPITOLA 3a

Zvláštní požadavky na kontrolu ohledně produkce živočichů pocházejících z akvakultury

Článek 79a

Kontrolní opatření pro produkci živočichů pocházejících z akvakultury

Při prvním uplatnění kontrolního systému, který se týká výslovně produkce živočichů pocházejících z akvakultury, musí celkový popis jednotky uvedený v čl. 63 odst. 1 písm. a) obsahovat:

Článek 79b

Evidence produkce živočichů pocházejících z akvakultury

Hospodářský subjekt vypracovává následující informace ve formě registru, který je nutno průběžně aktualizovat a který musí být kontrolním orgánům nebo subjektům neustále k dispozici v prostorách zemědělského podniku:

Článek 79c

Zvláštní kontrolní návštěvy v chovech mlžů

V případě produkce mlžů se před a během období nejvyšší produkce (podle množství biomasy) provádějí kontrolní návštěvy.

Článek 79d

Několik produkčních jednotek provozovaných jedním hospodářským subjektem

Pokud hospodářský subjekt provozuje několik produkčních jednotek podle článku 25c, potom kontrolnímu systému stanovenému v kapitole 1 a v této kapitole podléhají i jednotky, které produkují živočichy pocházející z akvakultury konvenčním způsobem.

▼B

KAPITOLA 4

►M2   Požadavky na kontrolu jednotek produkujících rostlinné a živočišné produkty, mořské řasy a živočišné produkty akvakultury a potraviny tvořené těmito produkty  ◄

Článek 80

Kontrolní opatření

V případě jednotky zapojené do přípravy na vlastní účet nebo jménem třetí osoby a skládající se zejména z jednotek pro balení a/nebo přebalování produktů nebo jednotek pro označování a/nebo nové označování produktů se v celkovém popise jednotky podle čl. 63 odst. 1 písm. a) prezentují zařízení používaná pro přijímání, zpracování, balení, označování a skladování zemědělských produktů před činnostmi a po činnostech, které se jich týkají, jakož i postupy přepravy těchto produktů.

KAPITOLA 5

►M2   Požadavky na kontrolu dovozů ekologických produktů ze třetích zemí  ◄

Článek 81

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na jakýkoli hospodářský subjekt, který jako dovozce a/nebo první příjemce provádí pro sebe nebo pro jiný hospodářský subjekt dovoz a/nebo příjem ekologických produktů.

Článek 82

Kontrolní opatření

1.  V případě dovozce zahrnuje úplný popis jednotky uvedené v čl. 63 odst. 1 písm. a) zařízení dovozce a jeho dovozní činnosti, vyznačuje místa vstupu produktů do Společenství a jakákoli jiná zařízení, která dovozce zamýšlí využít ke skladování dovezených produktů před jejich dodáním prvnímu příjemci.

Prohlášení podle čl. 63 odst. 2 navíc zahrnuje závazek dovozce, že zajistí, aby jakákoli zařízení, která dovozce využije pro uskladnění produktů, jsou podrobena kontrole, kterou provádí kontrolní subjekt nebo orgán, nebo pokud se tato skladovací zařízení nacházejí v jiném členském státě či regionu, kontrolní subjekt nebo orgán schválený pro účely kontroly v daném členském státě nebo regionu.

2.  V případě prvního příjemce se v celkovém popisu jednotky podle čl. 63 odst. 1 písm. a) prezentují zařízení používaná pro přijímání a skladování.

3.  Pokud dovozce a první příjemce představují tutéž právnickou osobu a provádějí činnost v jedné jednotce, mohou být zprávy podle čl. 63 odst. 2 druhého pododstavce shrnuty do jediné zprávy.

Článek 83

Účetní doklady

Pokud dovozce a první příjemce neprovádějí činnost v jedné jednotce, vedou oba oddělené záznamy o zásobách a finanční záznamy.

Na žádost kontrolního orgánu nebo subjektu se poskytují veškeré údaje o přepravních podmínkách od vývozce ve třetí zemi k prvnímu příjemci a z prostor nebo skladovacích zařízení prvního příjemce k příjemcům ve Společenství.

Článek 84

Údaje o dovezených zásilkách

Dovozce informuje v řádné lhůtě kontrolní orgán nebo subjekt o každé zásilce, která bude dovezena do Společenství a uvede

Na žádost kontrolního orgánu nebo subjektu dovozce předá údaje podle prvního pododstavce kontrolnímu subjektu nebo orgánu prvního příjemce.

Článek 85

Kontrolní návštěvy

Kontrolní orgán nebo subjekt kontroluje účetní doklady podle článku 83 tohoto nařízení a potvrzení podle čl. 33 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 834/2007 nebo osvědčení podle čl. 32 odst. 1 písm. c) téhož nařízení.

Pokud dovozce provádí dovozní operace prostřednictvím různých jednotek nebo zařízení, předkládá na požádání pro každé z těchto zařízení zprávy uvedené v čl. 63 odst. 2 druhém pododstavci tohoto nařízení.

KAPITOLA 6

Požadavky na kontrolu jednotek, které provádějí produkci, přípravu nebo dovoz ekologických produktů a které uzavřely se třetími stranami smlouvy o skutečném provedení části nebo veškerých daných činností

Článek 86

Kontrolní opatření

U činností, které na základě smlouvy provádějí třetí strany, celkový popis uvedený v čl. 63 odst. 1 písm. a) zahrnuje:

KAPITOLA 7

Požadavky na kontrolu jednotek připravujících krmiva

Článek 87

Oblast působnosti

Tato kapitola se používá pro veškeré jednotky, která na vlastní účet nebo jménem třetí osoby zapojeny do přípravy produktů ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 834/2007.

Článek 88

Kontrolní opatření

1.  V celkovém popise jednotky podle čl. 63 odst. 1 písm. a) se uvedou:

2.  V rámci opatření přijímaných podle čl. 63 odst. 1 písm. b) pro zaručení souladu s pravidly ekologické produkce hospodářské subjekty označí opatření podle článku 26.

3.  Kontrolní orgán nebo subjekt používá tato opatření pro účely vyhodnocení rizik hrozících v každé jednotce přípravy a k vypracování kontrolního plánu. Kontrolní plán stanoví minimální počet náhodných vzorků v závislosti na možných rizicích.

Článek 89

Účetní doklady

Pro účely řádné kontroly činností zahrnují účetní doklady podle článku 66 informace o původu, vlastnostech a množstvích krmných surovin, doplňkových látek, prodejích a hotových výrobcích.

Článek 90

Kontrolní návštěvy

Součástí kontrolní návštěvy podle článku 65 je celková fyzická kontrola všech zařízení. Navíc kontrolní orgán nebo subjekt provádí cílené návštěvy založené na obecném vyhodnocení možných rizik nesouladu s pravidly ekologické produkce.

Kontrolní subjekt nebo orgán věnuje zvláštní pozornost významným kontrolním bodům důležitým pro hospodářský subjekt s cílem určit, zda jsou činnosti dohledu a kontroly prováděny řádným způsobem.

Všechny prostory používané hospodářským subjektem pro provádění jeho činností mohou být kontrolovány tak často, jak to přítomná rizika vyžadují.

KAPITOLA 8

Porušení předpisů a výměna informací

Článek 91

Opatření pro případ podezření z porušení předpisů a nesrovnalostí

1.  Pokud se hospodářský subjekt domnívá nebo obává, že produkt, který vyprodukoval, připravil, dovezl nebo odebral od jiného hospodářského subjektu, není v souladu s pravidly ekologické produkce, zahájí buď postup k odstranění jakéhokoli odkazu na ekologický způsob produkce z tohoto produktu, nebo postup s cílem produkt oddělit a identifikovat produktu. Tento produkt může zpracovat, zabalit nebo uvést na trh pouze po odstranění těchto pochybností nebo ho uvést na trh bez označení odkazujícího na ekologický způsob produkce. V případě takových pochyb hospodářský subjekt neprodleně uvědomí kontrolní subjekt nebo orgán. Kontrolní orgán nebo subjekt může stanovit, že dokud se na základě informací od hospodářského subjektu nebo z jiných zdrojů neujistí o vyvrácení pochybností, nelze produkt uvádět na trh s označeními odkazujícími na ekologický způsob produkce.

2.  Pokud má kontrolní orgán nebo subjekt důvodné podezření, že hospodářský subjekt zamýšlí uvést na trh produkt, který není v souladu s pravidly ekologické produkce, ale na kterém se nachází odkaz na ekologický způsob produkce, může tento kontrolní orgán nebo subjekt požádat, aby hospodářský subjekt po přechodnou dobu, kterou tento orgán nebo subjekt stanoví, neuváděl produkt na trh s tímto odkazem. Dříve, než kontrolní orgán nebo subjekt takto rozhodne, umožní hospodářskému subjektu vznést připomínky. Toto rozhodnutí se doplní o povinnost odstranit z tohoto produktu jakýkoli odkaz na ekologický způsob produkce, pokud si je kontrolní orgán nebo subjekt jistý, že produkt nesplňuje požadavky ekologické produkce.

Pokud se však podezření v uvedené lhůtě nepotvrdí, rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci se nejpozději do konce dané lhůty zruší. Hospodářský subjekt plně spolupracuje s kontrolním subjektem nebo orgánem na vyjasnění podezření.

3.  Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření a sankce, aby zabránily podvodnému používání označení uvedených v hlavě II a/nebo v příloze XI tohoto nařízení.

Článek 92

Výměna informací

1.  Pokud hospodářský subjekt a jeho subdodavatele kontrolují různé kontrolní orgány nebo subjekty, obsahuje prohlášení uvedené v čl. 63 odst. 2 souhlas hospodářského subjektu, který udělí svým jménem a jménem svých subdodavatelů, s tím, že si různé kontrolní subjekty nebo orgány mohou vyměňovat informace o svých činnostech v rámci kontroly a o možných způsobech provádění této výměny informací.

2.  Pokud v případě produktu pocházejícího z jiného členského státu a nesoucího údaje uvedené v hlavě IV nařízení (ES) č. 834/2007 a hlavě III a/nebo v příloze XI tohoto nařízení některý členský stát zjistí nesrovnalosti při uplatňování tohoto nařízení nebo jeho porušení, uvědomí o tom Komisi a členský stát, který určil kontrolní subjekt nebo orgán.

HLAVA V

PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ KOMISI, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Předávání informací Komisi

Článek 93

Statistické informace

1.  Členské státy předávají Komisi roční statistické informace o ekologické produkci podle článku 36 nařízení Rady (ES) č. 834/2007 pomocí počítačového systému, který umožňuje elektronickou výměnu dokumentů a informací zpřístupněných Komisí (GŘ Eurostat) každý rok do 1. července.

2.  Statistické informace podle odstavce 1 obsahují především tyto údaje:

▼M2

▼B

3.  Pro předání statistických informací podle odstavců 1 a 2 používají členské státy jediné kontaktní místo stanovené Komisí (GŘ Eurostat).

4.  Ustanovení týkající se charakteristik statistických údajů a metadat se definují v kontextu statistického programu Společenství na základě modelů nebo dotazníků dostupných prostřednictvím systému uvedeného v odstavci A.

Článek 94

Další informace

1.  Pomocí počítačového systému, který umožňuje elektronickou výměnu dokumentů a informací a který Komise (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova) zpřístupnila pro jiné než statistické informace, členské státy poskytují Komisi tyto informace:

▼M6

▼B

2.  Údaje sděluje, vkládá a aktualizuje v systému podle odstavce 1, za který odpovídá příslušný orgán podle článku 35 nařízení (ES) č. 834/2007, sám tento orgán nebo subjekt, jemuž byla tato funkce přidělena.

3.  Ustanovení týkající se charakteristik údajů a metadat se definují na základě modelů nebo dotazníků dostupných prostřednictvím systému uvedeného v odstavci 1.

KAPITOLA 2

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 95

Přechodná opatření

1.  Po přechodné období do 31. prosince 2010 může být skot v budovách postavených před 24. srpnem 2000 přivazován, pokud je zajištěn pravidelný pohyb a chov je v souladu s požadavky dobrých životních podmínek pro zvířata, včetně zajištění pohodlné podestýlky a individuálního zacházení, a pokud toto opatření povolil příslušný orgán. Příslušný orgán může na žádost jednotlivých hospodářských subjektů nadále povolovat použití tohoto opatření na omezené období, které skončí před 31. prosincem 2013, pod dodatečnou podmínkou, že se kontrolní návštěvy uvedené v čl. 65 odst. 1 uskutečňují alespoň dvakrát za rok.

2.  Příslušný orgán může na přechodné období do 31. prosince 2010 povolit výjimky týkající se podmínek ustájení a intenzity chovu udělené zemědělským podnikům s živočišnou produkcí na základě odchylky stanovené v části B bodě 8.5.1 přílohy I nařízení (EHS) č. 2092/91. Hospodářské subjekty, které toto prodloužení využijí, předloží kontrolnímu orgánu nebo subjektu plán s popisem opatření, která mají zajistit splnění pravidel ekologické produkce do konce přechodného období. Příslušný orgán může na žádost jednotlivých hospodářských subjektů nadále povolovat použití tohoto opatření na omezené období, které skončí před 31. prosincem 2013, pod dodatečnou podmínkou, že se kontrolní návštěvy uvedené v čl. 65 odst. 1 uskutečňují alespoň dvakrát za rok.

3.  Po přechodné období, které končí dne 31. prosince 2010, může závěrečná fáze výkrmu ovcí a prasat na maso, jak je uvedena v bodě 8.3.4 přílohy I.B nařízení (EHS) č. 2092/21 probíhat ve vnitřních prostorách pod podmínkou, že se kontrolní návštěvy uvedené v čl. 65 odst. 1 uskutečňují alespoň dvakrát za rok.

4.  Kastraci selat lze provádět bez použití anestézie a/nebo analgetik v přechodném období do 31. prosince 2009.

5.  Až do zařazení prováděcích pravidel pro produkci krmiv pro zvířata v zájmovém chovu, se použijí vnitrostátní předpisy, nebo pokud tyto neexistují, soukromé normy přijaté nebo uznané členskými státy.

▼M2

6.  Pro účely čl. 12 odst. 1 písm. j) nařízení (ES) č. 834/2007 a až do zařazení specifických látek podle čl. 16 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení lze používat pouze produkty povolené příslušným orgánem.

▼B

7.  Povolení složek zemědělského původu, které nebyly vyprodukovány ekologicky, udělená členskými státy podle nařízení (EHS) č. 207/93 lze považovat za udělená podle tohoto nařízení. Nicméně platnost povolení udělených v souladu s čl. 3 odst. 6 uvedeného nařízení skončí dne 31. prosince 2009.

8.  Po přechodné období, které končí dne 1. července 2010, smějí hospodářské subjekty nadále při označování používat ustanovení podle nařízení (EHS) č. 2092/91 pro:

▼M3

9.  Zásoby produktů vyrobených, zabalených a označených přede dnem 1. července 2010 v souladu s nařízením (EHS) č. 2092/91 nebo s nařízením (ES) č. 834/2007 mohou být uváděny na trh s odkazem na ekologickou produkci až do vyčerpání zásob.

10.  Obalový materiál lze v souladu s nařízením (EHS) č. 2092/91 nebo s nařízením (ES) č. 834/2007 nadále používat pro produkty označené při uvádění na trh výrazy odkazujícími na ekologickou produkci do dne 1. července 2012 v případě, že jinak produkt splňuje požadavky nařízení (ES) č. 834/2007.

▼M6

10a  Pokud jde o produkty odvětví vína, přechodné období uvedené v odstavci 8 uplyne dne 31. července 2012.

Zásoby vína vyprodukovaného do 31. července 2012 v souladu s nařízením (EHS) č. 2092/91 nebo s nařízením (ES) č. 834/2007 mohou být uváděny na trh až do vyčerpání zásob a při splnění těchto požadavků na označování:

▼M2

11.  Příslušný orgán může na období do 1. července 2013 povolit takové jednotky pro produkci živočichů pocházejících z akvakultury a mořských řas, které jsou založeny a produkují podle celostátně přijatých ekologických předpisů před vstupem tohoto nařízení v platnost, aby si ponechaly ekologický statut po dobu přizpůsobení se podmínkám tohoto nařízení, pokud ovšem nedojde ke znečištění vod látkami, které nejsou pro ekologickou produkci povoleny. Hospodářské subjekty, které toto opatření využijí, oznámí příslušnému orgánu příslušná zařízení, rybníky, klece nebo porosty mořských řas.

▼B

Článek 96

Zrušení

Nařízení (EHS) č. 207/93, (ES) č. 223/2003 a (ES) č. 1452/2003 se zrušují.

Odkazy na zrušená nařízení a nařízení (EHS) č. 2092/91 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze XIV.

Článek 97

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2009.

Nicméně čl. 27 odst. 2 písm. a) a článek 58 se použije ode dne 1. července 2010.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

▼M2

Hnojiva, pomocné půdní látky a živiny podle čl. 3 odst. 1 a čl. 6d odst. 2

▼B

Poznamky:

PŘÍLOHA II

Pesticidy – přípravky na ochranu rostlin podle čl. 5 odst. 1

Poznamky:

1.   Látky rostlinného nebo živočišného původu

2.   Mikroorganismy používané k biologické regulaci škůdců a chorob

3.   Látky produkované mikroorganismy

4.   Látky pro užití v pastích a/nebo rozprašovačích

5.   Přípravky k povrchovému rozprašování mezi pěstované rostliny

6.   Další látky tradičně používané v ekologickém zemědělství

7.   Další látky

PŘÍLOHA III

Minimální vnitřní a venkovní plocha a další charakteristiky ustájení podle jednotlivých druhů a typů produkce v souladu s čl. 10 odst. 4

1.   Skot, koňovití, ovce, kozy a prasata

2.   Drůbež

PŘÍLOHA IV

Maximální počet zvířat na hektar podle čl. 15 odst. 2

▼M7

PŘÍLOHA V

Krmné suroviny podle čl. 22 písm. d), čl. 24 odst. 2 a čl. 25 m odst. 1

1.   KRMNÉ SUROVINY MINERÁLNÍHO PŮVODU

2.   JINÉ KRMNÉ SUROVINY

(Vedlejší) výrobky z fermentace mikroorganismů, jejichž buňky byly inaktivovány nebo devitalizovány:

PŘÍLOHA VI

Doplňkové látky používané ve výživě živočichů podle čl. 22 písm. g), čl. 24 odst. 2 a čl. 25 m odst. 2

Doplňkové látky vyjmenované v této příloze musí být schváleny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ( 30 ).

1.   TECHNOLOGICKÉ DOPLŇKOVÉ LÁTKY

2.   SENZORICKÉ DOPLŇKOVÉ LÁTKY

3.   NUTRIČNÍ DOPLŇKOVÉ LÁTKY

4.   ZOOTECHNICKÉ DOPLŇKOVÉ LÁTKY

▼M2

PŘÍLOHA VII

Produkty k čištění a dezinfekci

▼B

PŘÍLOHA VIII

▼M1

Některé produkty a látky pro použití při výrobě zpracovaných ekologických potravin, kvasinek a kvasinkových produktů uvedených v čl. 27 odst. 1 písm. a) a v čl. 27a písm. a

▼B

Poznamky:

ODDÍL A – POTRAVINÁŘSKÉ PŘÍDATNÉ LÁTKY VČETNĚ NOSIČŮ

Pro účely výpočtu podle čl. 23 odst. 4 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 834/2007 se potravinářské přídatné látky označené hvězdičkou ve sloupci s číselným kódem musejí vypočítat jako složky zemědělského původu.

ODDÍL B – ČINIDLA A DALŠÍ PRODUKTY, KTERÉ MOHOU BÝT POUŽITY PŘI ZPRACOVÁNÍ SLOŽEK ZEMĚDĚLSKÉHO PŮVODU Z EKOLOGICKÉ PRODUKCE

Poznamky:

▼M1

ODDÍL C –   ČINIDLA POUŽÍVANÁ PŘI VÝROBĚ KVASINEK A KVASNIČNÝCH PRODUKTŮ

▼M6

PŘÍLOHA VIIIa

▼B

PŘÍLOHA IX

Složky zemědělského původu, které nebyly vyprodukovány ekologicky a které jsou uvedeny v čl. 28

1.   NEZPRACOVANÉ PRODUKTY ZE ZELENINY A PRODUKTY, KTERÉ Z NICH BYLY ZÍSKÁNY V PROCESECH

1.1   Jedlé plody, ořechy a semena:

1.2   Jedlé koření a byliny:

1.3   Různé:

řasy, včetně mořských, povolené v potravinářských přípravcích z konvenční produkce

2.   ROSTLINNÉ PRODUKTY

2.1   Tuky a oleje, též rafinované, ale chemicky neupravené, získané z jiných rostlin než z těchto:

2.2   Tyto cukry, škroby a další produkty z obilovin a hlíz:

2.3   Různé:

3.   ŽIVOČIŠNÉ PRODUKTY

vodní organismy nepocházející z akvakultury a povolené v potravinářských přípravcích z konvenční produkce

PŘÍLOHA X

Druhy, k nimž jsou k dispozici ekologicky vypěstovaná osiva nebo sadbové brambory v dostatečném množství a ve značném počtu odrůd ve všech částech Společenství podle čl. 45 odst. 3

▼M3

PŘÍLOHA XI

A.    Logo EU pro ekologickou produkci podle článku 57

▼M4 —————

▼M3

B.    Číselné kódy podle článku 58

Obecný vzor číselných kódů je tento:

AB-CDE-999

kde:

Komise zpřístupní číselné kódy veřejnosti odpovídajícími technickými prostředky, včetně jejich zveřejnění na internetu.

▼M2

PŘÍLOHA XII

Vzor osvědčení pro hospodářský subjekt podle čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007 uvedený v ►M5  čl. 68 odst. 1 ◄ tohoto nařízení

▼M5

PŘÍLOHA XIIa

Vzor doplňkového osvědčení pro hospodářský subjekt podle čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 834/2007 uvedený v čl. 68 odst. 2 tohoto nařízení

PŘÍLOHA XIIb

Záznam podle čl. 68 odst. 2 druhého pododstavce:

▼B

PŘÍLOHA XIII

Vzor prohlášení prodejce podle článku 69

▼M2

PŘÍLOHA XIIIa

Oddíl 1

Ekologická produkce lososovitých ryb v sladké vodě:

Pstruh obecný (Salmo trutta) – Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) – Siven americký (Salvelinus fontinalis) – Losos obecný (Salmo salar) – Siven severní (Salvelinus alpinus) – Lipan podhorní (Thymallus thymallus) – Siven obrovský (Salvelinus namaycush) – Hlavatka obecná (Hucho hucho)

Oddíl 2

Ekologická produkce lososovitých ryb v mořské vodě:

Losos obecný (Salmo salar), pstruh obecný (Salmo trutta) – Pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss)

Oddíl 3

Ekologická produkce tresky obecné (Gadus morhua) a jiných treskovitých ryb, okouna mořského (Dicentrarchus labrax), mořana zlatého (Sparus aurata), smuhy královské (Argyrosomus regius), pakambaly velké (Psetta maxima (= Scopthalmus maximux)), pražmana obecného (Pagrus pagrus (=Sparus pagrus)), bubeník americký (Sciaenops ocellatus) a dalších mořanovitých ryb a králíčkovců (Siganus spp.)

Oddíl 4

Ekologická produkce okouna mořského, mořana zlatého, smuhy královské, cípalovitých ryb (Liza, Mugil) a úhořů (Anguilla spp.) v zemních nádržích vyhloubených v přílivových oblastech a pobřežních lagunách

Oddíl 5

Ekologická produkce jesetera v sladké vodě:

Dotyčné druhy: rod Acipenser

Oddíl 6

Ekologická produkce ryb ve vnitrozemských vodách

Dotyčné druhy: Čeleď kaprovití (Cyprinidae) a další příbuzné druhy v rámci polykultury včetně okouna říčního, štiky, sumce, síhů a jeseterů.

Oddíl 7

Ekologická produkce garnátů z čeledi Penaeidae a sladkovodních krevet (Macrobrachium sp.)

Oddíl 8

Měkkýši a ostnokožci

Oddíl 9

Tropické sladkovodní ryby: chanos stříbřitý (Chanos chanos), tilápie (Oreochromis sp.), pangas (Pangasius sp.)

Oddíl 10

Další druhy živočichů pocházejících z akvakultury: žádné

▼B

PŘÍLOHA XIV

Srovnávací tabulka podle článku 96