2008R0479 — CS — 13.06.2008 — 000.001

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Opraveno:

▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 479/2008

ze dne 29. dubna 2008

o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla týkající se výroby výrobků uvedených v příloze I části XII nařízení (ES) č. 1234/2007 a jejich uvádění na trh.

2.  Pokud jde o výrobky uvedené v odstavci 1, stanoví toto nařízení

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice uvedené v příloze I.

HLAVA II

PODPŮRNÁ OPATŘENÍ

KAPITOLA I

Programy podpory

Oddíl 1

Úvodní ustanovení

Článek 3

Oblast působnosti

Tato kapitola stanoví pravidla pro přidělování finančních prostředků Společenství členským státům a pro využívání těchto prostředků členskými státy prostřednictvím vnitrostátních programů podpory (dále jen „programy podpory“) k financování podpůrných opatření v odvětví vína.

Článek 4

Slučitelnost a soudržnost

1.  Programy podpory musí být slučitelné s právem Společenství a soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Společenství.

2.  Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují, aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a na potřebu vyhnout se neopodstatněnému nerovnému zacházení s jednotlivými producenty.

Členské státy odpovídají za stanovení a provádění nezbytných kontrol a sankcí v případě nedodržení programů podpory.

3.  Podpora se neposkytuje

Oddíl 2

Předkládání a obsah programů podpory

Článek 5

Předkládání programů podpory

1.  Každý producentský členský stát uvedený v příloze II předloží poprvé do 30. června 2008 Komisi návrh pětiletého programu podpory, který obsahuje opatření v souladu s touto kapitolou.

Podpůrná opatření obsažená v programech podpory se vypracovávají na územní úrovni, kterou členské státy pokládají za nejvhodnější. Před předložením Komisi se program podpory konzultuje s příslušnými orgány a organizacemi na vhodné územní úrovni.

Každý členský stát předloží jediný návrh programu podpory, který může zohledňovat regionální zvláštnosti.

2.  Programy podpory se použijí od uplynutí tří měsíců po předložení Komisi.

Pokud však předložený program podpory není v souladu s podmínkami stanovenými v této kapitole, vyrozumí o tom Komise členský stát. V tom případě členský stát předloží Komisi upravený program podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se upravený program od uplynutí dvou měsíců po jeho oznámení; v opačném případě se použije tento pododstavec.

3.  Odstavec 2 se použije obdobně pro změny programů podpory předložené členskými státy.

4.  Článek 6 se nevztahuje na případ, kdy jediným opatřením členského státu v rámci programu podpory je přechod na režim jednotné platby podle článku 9. Článek 21 se v tomto případě použije pouze s ohledem na jeho odstavec 1 a ve vztahu k roku, kdy se přechod uskuteční.

Článek 6

Obsah programů podpory

Programy podpory se skládají z těchto částí:

Článek 7

Způsobilá opatření

1.  Programy podpory zahrnují jedno nebo více z těchto opatření:

2.  Programy podpory nesmějí obsahovat jiná opatření než ta, která jsou uvedena v článcích 9 až 19.

Článek 8

Obecná pravidla pro programy podpory

1.  Rozdělení dostupných finančních prostředků Společenství a rozpočtové stropy se stanoví v příloze II.

2.  Podpora Společenství se vztahuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného programu podpory podle čl. 5 odst. 1.

3.  Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Společenstvím v rámci programů podpory.

4.  Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy poskytnout na opatření uvedená v článcích 10, 14 a 15 vnitrostátní podporu v souladu s příslušnými předpisy Společenství o státní podpoře.

Maximální míra podpory, jak je stanovena v příslušných předpisech Společenství o státní podpoře, se vztahuje na celkové veřejné financování, které zahrnuje prostředky Společenství i vnitrostátní prostředky.

Oddíl 3

Zvláštní podpůrná opatření

Článek 9

Režim jednotné platby a podpora pěstitelům révy

1.  Členské státy mohou poskytnout podporu pěstitelům révy tak, že jim přidělí platební nároky ve smyslu hlavy III kapitoly 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 v souladu s bodem O přílohy VII uvedeného nařízení.

2.  Členské státy, které mají v úmyslu využít možnosti podle odstavce 1, stanoví tuto podporu ve svých programech podpory, včetně následných převodů prostředků do režimu jednotné platby, prostřednictvím změny uvedených programů podle čl. 5 odst. 3.

3.  Podpora podle odstavce 1 od počátku své použitelnosti

Článek 10

Propagace na trzích třetích zemí

1.  Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Společenství ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti v těchto zemích.

2.  Opatření uvedená v odstavci 1 se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo se zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy.

3.  Opatřeními uvedenými v odstavci 1 mohou být pouze

4.  Příspěvek Společenství na propagační opatření nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů.

Článek 11

Restrukturalizace a přeměna vinic

1.  Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína.

2.  Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje v souladu s tímto článkem, pouze pokud členské státy předloží soupis svého produkčního potenciálu v souladu s článkem 109.

3.  Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností:

Podpora se nevztahuje se na běžnou obnovu starých vinic po skončení jejich přirozené životnosti.

4.  Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může poskytovat pouze formou

5.  Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4 písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a poskytovat se formou

6.  Příspěvek Společenství na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů. Příspěvek Společenství na náklady spojené s restrukturalizací a přeměnou vinic v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle „konvergence“ podle nařízení (ES) č. 1083/2006 ( 14 ) nepřesáhne 75 % způsobilých nákladů.

Článek 12

Zelená sklizeň

1.  Pro účely tohoto článku se zelenou sklizní rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu.

2.  Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s vínem ve Společenství, a předcházet tak krizím na trhu.

3.  Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát.

Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se zničením nebo odstraněním vinných hroznů.

4.  Příslušné členské státy vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně nevedlo k náhradě pro jednotlivé výrobce vína překračující stropy uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.

Článek 13

Vzájemné fondy

1.  Podpora na vytvoření vzájemných fondů má pomáhat výrobcům, kteří se snaží zajistit proti výkyvům trhu.

2.  Podpora na vytvoření vzájemných fondů může být poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí správních nákladů fondů.

Článek 14

Pojištění sklizně

1.  Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů, pokud jsou postiženi přírodní pohromou, nepříznivými klimatickými jevy, chorobami rostlin nebo škůdci.

2.  Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou finančního příspěvku Společenství, který nesmí přesáhnout

3.  Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout pouze v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem.

4.  Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

Článek 15

Investice

1.  Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování, infrastruktury vinařského závodu a obchodování s vínem, které zvyšují celkovou výkonnost podniku a týkají se jedné nebo více z těchto oblastí:

2.  Podpora podle odstavce 1 v maximální míře je omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků ( 15 ). Pokud jde o území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 ze dne 18. září 2006, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři ( 16 ), a francouzských zámořských departementů, není poskytování podpory v maximální míře omezeno velikostí podniku. V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální míra podpory snižuje na polovinu.

Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

3.  Způsobilé výdaje nezahrnují položky uvedené v čl. 71 odst. 3 písm. a) až c) nařízení (ES) č. 1698/2005.

4.  U příspěvku Společenství se použijí tyto maximální míry podpory v souvislosti se způsobilými investičními náklady:

5.  Článek 72 nařízení (ES) č. 1698/2005 se použije obdobně na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 16

Destilace vedlejších výrobků

1.  Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami uvedenými v bodě D přílohy VI, lze poskytnout podporu.

Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu vzhledem k vyrobenému vínu, se podpora neposkytne.

2.  Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na sběr a zpracování a stanoví se postupem podle čl. 113 odst. 1.

3.  Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

Článek 17

Destilace na konzumní alkohol

1.  Do 31. července 2012 lze výrobcům poskytnout podporu ve formě podpory na hektar u vína destilovaného na konzumní alkohol.

2.  Před udělením podpory musí být předloženy příslušné smlouvy o destilaci vína a příslušná potvrzení o dodávce za účelem destilace.

Článek 18

Nouzová destilace

1.  Do 31. července 2012 lze na základě rozhodnutí členského státu v odůvodněných nouzových případech poskytnout podporu na dobrovolnou nebo povinnou destilaci přebytečného vína, aby se snížil nebo odstranil přebytek a zároveň se zajistilo průběžné zásobování mezi sklizněmi.

2.  Maximální uplatnitelné výše podpory se stanoví postupem podle čl. 113 odst. 1.

3.  Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

4.  Podíl dostupného rozpočtu na opatření pro nouzovou destilaci nepřesáhne pro jednotlivé členské státy v příslušném rozpočtovém roce tyto procentní podíly vypočítané z celkově dostupných prostředků uvedených v příloze II:

5.  Členské státy mohou zvýšit dostupné prostředky na opatření pro nouzovou destilaci nad roční stropy stanovené v odstavci 4 příspěvkem z vnitrostátních prostředků podle těchto mezních hodnot (vyjádřených v procentech příslušného ročního stropu uvedeného v odstavci 4):

Členské státy oznámí Komisi případný doplatek z vnitrostátních prostředků podle prvního odstavce a Komise musí transakci schválit před uvolněním těchto prostředků.

Článek 19

Používání zahuštěného hroznového moštu

1.  Do 31. července 2012 lze poskytnout podporu výrobcům vína, kteří používají zahuštěný hroznový mošt včetně rektifikovaného moštového koncentrátu ke zvýšení přirozeného obsahu alkoholu ve výrobcích v souladu s podmínkami stanovenými v příloze V.

2.  Výše podpory se stanoví na procenta objemová možného obsahu alkoholu a na hektolitr moštu použitého k obohacení.

3.  Maximální uplatnitelné výše podpory na toto opatření v různých vinařských zónách se stanoví postupem podle čl. 113 odst. 1.

Článek 20

Podmíněnost

Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od platby v rámci programů podpory na restrukturalizaci a přeměnu nebo kdykoli během jednoho roku od platby v rámci programů podpory na zelenou sklizeň ve svém podniku nedodržel požadavky podle předpisů v oblasti řízení, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článků 3 až 7 nařízení (ES) č. 1782/2003, a toto nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí, které mu je možné přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci se sníží nebo zruší, a to zčásti nebo zcela, podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování nedodržení předpisů, a zemědělci se případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami stanovenými ve zmíněných ustanoveních.

Oddíl 4

Obecná ustanovení

Článek 21

Podávání zpráv a hodnocení

1.  Členské státy předloží Komisi poprvé do 1. března 2010 a dále každoročně do 1. března zprávu o provádění opatření stanovených ve svých programech podpory během předešlého rozpočtového roku.

V těchto zprávách se uvádí a popisují opatření, na která se poskytla pomoc Společenství v rámci programů podpory, a zejména podrobnosti o provádění propagačních opatření podle článku 10.

2.  Členské státy předloží Komisi do 1. března 2011 a podruhé do 1. března 2014 hodnocení nákladů a přínosů programů podpory a uvedou, jak lze zvýšit jejich účinnost.

Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2011 zprávu o provádění propagačních opatření podle článku 10.

Článek 22

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 1.

Tato opatření mohou zahrnovat zejména:

KAPITOLA II

Převod finančních prostředků

Článek 23

Převod finančních prostředků na rozvoj venkova

1.  Od rozpočtového roku 2009 budou prostředky uvedené v odstavci 2, které vycházejí z historických výdajů podle nařízení (ES) č. 1493/1999 na intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005, dostupné jako dodatečné prostředky Společenství na opatření ve vinařských oblastech v rámci programování rozvoje venkova podle nařízení (ES) č. 1698/2005.

2.  Pro jednotlivé kalendářní roky jsou k dispozici tyto částky:

3.  Částky uvedené v odstavci 2 se rozdělují mezi dotyčné členské státy v souladu s přílohou III.

Členské státy, které nemají ve stávající tabulce v příloze III uvedeny žádné prostředky z důvodu malého rozsahu jiných výsledných částek podle finančního klíče použitého k určení částek v příloze III (méně než 2,5 milionu EUR, které mají být převedeny v roce 2009), mohou rozhodnout o převedení částek zahrnutých nyní v příloze II zcela nebo zčásti do přílohy III za účelem použití v jejich programech pro rozvoj venkova. Dotyčné členské státy v těchto případech oznámí tento převod Komisi do 30. června 2008 a Komise změní odpovídajícím způsobem odstavec 2 a přílohy II a III.

HLAVA III

REGULAČNÍ OPATŘENÍ

KAPITOLA I

Obecná pravidla

Článek 24

Zatřídění moštových odrůd

1.  S výhradou odstavce 2 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.

Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky:

Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do patnácti let po vynětí vyklučit.

2.  Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než 50 000 hektolitrů vína vypočtených podle průměrné výroby za posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti zatřídění uvedené v odstavci 1.

Avšak i v členských státech uvedených v prvním pododstavci lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 1 písm. a) a b).

3.  Odchylně od odst. 1 prvního a druhého pododstavce a odst. 2 druhého pododstavce se pro vědecké a výzkumné účely povoluje vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:

4.  Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína, které byly vysázeny v rozporu s odstavci 1 až 3, se vyklučí.

Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich příslušná produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.

5.  Členské státy přijmou opatření nezbytná ke kontrolování toho, zda výrobci dodržují odstavce 1 až 4.

Článek 25

Výroba a uvádění na trh

1.  Výrobky uvedené v příloze IV a vyrobené ve Společenství se vyrábějí z moštových odrůd zatříděných podle čl. 24 odst. 1.

2.  Označení druhu výrobku z révy vinné podle přílohy IV lze ve Společenství použít pouze při uvádění na trh výrobku, který splňuje odpovídající podmínky stanovené v uvedené příloze.

Bez ohledu na čl. 59 odst. 1 písm. a) však mohou členské státy povolit používání výrazu „víno“, pokud

Jakákoli záměna s výrobky odpovídajícími druhům vína v příloze IV musí být vyloučena.

3.  Druhy výrobků z révy vinné uvedené v příloze IV lze změnit postupem podle čl. 113 odst. 2.

4.  S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, může být víno vyrobené z moštových odrůd uvedených v zatřídění vytvořeném v souladu s čl. 24 odst. 1 prvním pododstavcem, avšak neodpovídající žádnému z druhů podle přílohy IV, použito jen pro vlastní spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci.

KAPITOLA II

Enologické postupy a omezení

Článek 26

Oblast působnosti

Tato kapitola upravuje povolené enologické postupy a platná omezení výroby výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, a jejich uvádění na trh, jakož i postup, kterým se o těchto postupech a omezeních rozhoduje.

Článek 27

Enologické postupy a omezení

1.  Při výrobě a ošetření výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, ve Společenství se použijí pouze enologické postupy povolené právem Společenství podle přílohy V nebo ty, o nichž se rozhodne podle článků 28 a 29.

První pododstavec se nevztahuje na

2.  Povolené enologické postupy se použijí pouze k řádné vinifikaci, řádnému uchovávání nebo k řádnému vývoji výrobku.

3.  Výrobky, na které se vztahuje toto nařízení, se vyrábějí ve Společenství v souladu s příslušnými omezeními stanovenými v příloze VI.

4.  Výrobky, na které se vztahuje toto nařízení a které byly podrobeny enologickým postupům, jež Společenství nebo případně konkrétní stát nepovolují, nebo postupům, jež porušují omezení stanovená v příloze VI, nelze ve Společenství uvádět na trh.

Článek 28

Přísnější pravidla stanovená členskými státy

Členské státy mohou omezit nebo vyloučit používání některých enologických postupů a stanovit přísnější omezení pro vína povolená právem Společenství, která jsou vyráběna na jejich území, s cílem podpořit zachování podstatných vlastností vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a šumivých a likérových vín.

Členské státy sdělí tato vyloučení a omezení Komisi, která o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 29

Povolení enologických postupů a omezení

1.  Kromě enologických postupů týkajících se obohacování, přikyselování a odkyselování stanovených v příloze V pro určité výrobky v ní uvedené a kromě omezení uvedených v příloze VI se o povolování enologických postupů a omezení, pokud jde o výrobu a ošetření výrobků, na které se vztahuje toto nařízení, rozhoduje postupem podle čl. 113 odst. 2.

2.  Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených enologických postupů za podmínek, jež budou určeny postupem podle čl. 113 odst. 2.

Článek 30

Podmínky povolení

Při povolování enologických postupů postupem podle čl. 113 odst. 2 Komise

Článek 31

Analytické metody

Analytické metody, podle kterých může být určeno složení výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, jakož i pravidla, podle kterých může být stanoveno, zda tyto výrobky nebyly podrobeny nepovoleným enologickým postupům, jsou metody a pravidla doporučené a zveřejněné OIV.

V případě neexistence metod a pravidel doporučených a zveřejněných OIV se odpovídající metody a pravidla přijmou postupem podle čl. 113 odst. 2.

Až do přijetí těchto pravidel se používají metody a pravidla povolené dotyčným členským státem.

Článek 32

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření k této kapitole a přílohám V a VI, pokud tyto přílohy nestanoví jinak, se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 2.

Tato opatření mohou zahrnovat zejména:

KAPITOLA III

Označení původu, zeměpisná označení a tradiční výrazy

Článek 33

Oblast působnosti

1.  Na výrobky uvedené v bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16 přílohy IV se použijí pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v kapitolách IV a V.

2.  Pravidla podle odstavce 1 se zakládají na

KAPITOLA IV

Označení původu a zeměpisná označení

Oddíl 1

Definice

Článek 34

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

2.  Některé tradičně užívané názvy slouží k označení původu, pokud

3.  Označení původu a zeměpisná označení včetně označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou způsobilá k ochraně ve Společenství v souladu s pravidly této kapitoly.

Oddíl 2

Žádost o ochranu

Článek 35

Obsah žádostí o ochranu

1.  Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisné označení zahrnují formální část, ve které se uvádí

2.  Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení.

Obsahuje alespoň tyto údaje:

Článek 36

Žádost o ochranu týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi

1.  Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí zemi, musí obsahovat kromě údajů stanovených v článku 35 údaje, které potvrzují, že je daný název chráněn v zemi původu.

2.  Žádost zašlou Komisi buď přímo žadatel, nebo příslušné orgány dané třetí země.

3.  Žádost o ochranu se podává v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k ní přiloží ověřený překlad do některého z úředních jazyků Společenství.

Článek 37

Žadatelé

1.  Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení může podat jakákoli dotčená skupina výrobců nebo ve výjimečných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti se mohou podílet i další dotčené osoby.

2.  Výrobci mohou podat žádost o ochranu pouze na vína, která vyrábějí.

3.  Pokud se jedná o název označující přeshraniční zeměpisnou oblast nebo o tradiční název, který se váže k přeshraniční zeměpisné oblasti, může být podána společná žádost.

Oddíl 3

Postup udělování ochrany

Článek 38

Předběžné vnitrostátní řízení

1.  Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení podle článku 34 u vín pocházejících ze Společenství jsou předmětem předběžného vnitrostátního řízení podle tohoto článku.

2.  Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.

3.  Členský stát posoudí, zda žádost o ochranu splňuje podmínky stanovené v této kapitole.

Členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena nebo má bydliště na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.

4.  Pokud členský stát shledá, že označení původu nebo zeměpisné označení nesplňuje příslušné požadavky nebo je případně obecně neslučitelné s právem Společenství, žádost zamítne.

5.  Pokud členský stát shledá, že příslušné požadavky jsou splněny,

Tyto informace se poskytují v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.

6.  Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s tímto článkem do 1. srpna 2009.

7.  Jestliže členské státy nemají vnitrostátní právní předpisy týkající se ochrany označení původu a zeměpisných označení, mohou, ovšem pouze přechodně, udělit na vnitrostátní úrovni ochranu podle této kapitoly danému názvu s účinkem ode dne, kdy byla Komisi podána žádost. Platnost této přechodné vnitrostátní ochrany končí dnem, kdy je podle této kapitoly přijato rozhodnutí o zápisu nebo o jeho zamítnutí.

Článek 39

Přezkum prováděný Komisí

1.  Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení.

2.  Komise posoudí, zda žádost o ochranu podle čl. 38 odst. 5 splňuje podmínky stanovené v této kapitole.

3.  Shledá-li se Komise, že podmínky stanovené v této kapitole jsou splněny, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie jediný doklad podle čl. 35 odst. 1 písm. d) a odkaz na zveřejnění specifikace výrobku uvedené v čl. 38 odst. 5.

V opačném případě rozhodne postupem podle čl. 113 odst. 2 o zamítnutí žádosti.

Článek 40

Řízení o námitce

Během dvou měsíců ode dne zveřejnění uvedeného v čl. 39 odst. 3 prvním pododstavci může každý členský stát nebo třetí země nebo každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena nebo má bydliště na území jiného členského státu než státu, který požádal o ochranu, nebo na území třetí země, vznést námitku proti navrhované ochraně podáním řádně odůvodněného prohlášení týkajícího se podmínek způsobilosti podle této kapitoly Komisi.

Fyzické nebo právnické osoby, které jsou usazeny nebo mají bydliště ve třetí zemi, podávají prohlášení buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů příslušné třetí země ve lhůtě dvou měsíců stanovené v prvním pododstavci.

Článek 41

Rozhodnutí o ochraně

Komise rozhodne na základě informací, které má k dispozici, postupem podle čl. 113 odst. 2 buď o udělení ochrany označení původu nebo zeměpisnému označení, které splňuje podmínky této kapitoly a je slučitelné s právem Společenství, nebo o zamítnutí žádosti, nejsou-li uvedené podmínky splněny.

Oddíl 4

Zvláštní přípravy

Článek 42

Homonyma

1.  Název, pro který byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle tohoto nařízení, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny.

Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu příslušných výrobků odpovídá.

Podmínkou užívání zapsaného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a názvem v rejstříku již uvedeným, s ohledem na potřebu rovného zacházení s výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2.  Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název, pro který byla podána žádost, je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením chráněným podle předpisů členských států.

Členské státy nezapíší rozdílná zeměpisná označení za účelem ochrany na základě svých vnitrostátních právních předpisů o zeměpisných označeních, pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno ve Společenství na základě práva Společenství týkajícího se označení původu a zeměpisných označení.

3.  Nestanoví-li prováděcí opatření Komise jinak, pokud název moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí se používat pro označování výrobků, na které se vztahuje toto nařízení.

4.  Ochranou označení původu a zeměpisných označení výrobků podle článku 34 nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení použitá v souvislosti s lihovinami ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin ( 18 ) a naopak.

Článek 43

Důvody zamítnutí ochrany

1.  Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání názvy, které zdruhověly.

Pro účely této kapitoly se „názvem, který zdruhověl,“ rozumí název vína, který, přestože se váže k místu nebo regionu, kde byly tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal ve Společenství běžným názvem určitého vína.

Při určování, zda název zdruhověl, se přihlíží ke všem významným skutečnostem, a zejména

2.  Název nesmí být chráněn jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity vína.

Článek 44

Vztah k ochranným známkám

1.  Pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno podle tohoto nařízení, zamítne se zápis ochranné známky odpovídající některé ze situací uvedených v čl. 45 odst. 2 a týkající se výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze IV, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi a označení původu nebo zeměpisné označení je následně chráněno.

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se prohlásí za neplatné.

2.  Aniž je dotčen čl. 43 odst. 2, může být ochranná známka, jejíž použití odpovídá některé ze situací uvedených v čl. 45 odst. 2, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Společenství přede dnem podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi, i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách ( 19 ), nebo nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství ( 20 ).

V takových případech je povoleno používat dané označení původu nebo zeměpisné označení vedle příslušných ochranných známek.

Oddíl 5

Ochrana a kontrola

Článek 45

Ochrana

1.  Chráněná označení původu a zeměpisná označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

2.  Chráněná označení původu a zeměpisná označení a vína s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna proti

3.  Chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení nesmějí ve Společenství zdruhovět ve smyslu čl. 43 odst. 1.

4.  Členské státy podniknou všechny potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání označení původu a zeměpisných označení, jak je uvedeno v odstavci 2.

Článek 46

Rejstřík

Komise vytvoří a aktualizuje veřejně přístupný elektronický rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení vín.

Článek 47

Určení příslušného kontrolního orgánu

1.  Členské státy určí příslušný orgán či orgány odpovědné za kontrolu dodržování povinností stanovených touto kapitolou v souladu kritérii podle článku 4 nařízení (ES) č. 882/2004.

2.  Členské státy zajistí, aby se systém kontrol mohl vztahovat na každý hospodářský subjekt dodržující ustanovení této kapitoly.

3.  Členské státy sdělí Komisi příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1. Komise jejich názvy a adresy zveřejní a pravidelně je aktualizuje.

Článek 48

Ověření souladu se specifikacemi

1.  V případě chráněných označení původu a zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve Společenství, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

Náklady na toto ověření nesou hospodářské subjekty, jichž se týká.

2.  V případě chráněných označení původu a zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetí zemi, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

3.  Subjekty pro certifikaci uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) a od 1. května 2010 musí podle nich být schváleny.

4.  Ověřují-li orgán nebo orgány uvedené v odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) soulad se specifikací výrobku, musí poskytovat náležité záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.

Článek 49

Změny specifikace výrobku

1.  Žadatel, který splňuje podmínky článku 37, může požádat o schválení změny specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo nového vymezení zeměpisné oblasti uvedené v čl. 35 odst. 2 písm. d) druhém pododstavci. V žádosti uvede požadované změny a jejich odůvodnění.

2.  Pokud navrhovaná změna zahrnuje jednu nebo více změn v jediném dokladu uvedeném v čl. 35 odst. 1 písm. d), použijí se na žádost o změnu obdobně články 38 až 41. Jsou-li však navrhované změny pouze menšího rozsahu, rozhodne se postupem podle čl. 113 odst. 2, zda se žádost schválí bez použití postupu podle čl. 39 odst. 2 a článku 40, a v případě schválení Komise zveřejní dotyčné údaje uvedené v čl. 39 odst. 3.

3.  Pokud navrhovaná změna nevede ke změně jediného dokladu, použijí se tato pravidla:

Článek 50

Zrušení ochrany

Postupem podle čl. 113 odst. 2 lze z podnětu Komise nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem rozhodnout o zrušení ochrany označení původu nebo zeměpisného označení, pokud již není zajištěn soulad s příslušnou specifikací výrobku.

Články 38 až 41 se použijí obdobně.

Článek 51

Stávající chráněné názvy vín

1.  Názvy vín chráněné v souladu s články 51 a 54 nařízení (ES) č. 1493/1999 a článkem 28 nařízení (ES) č. 753/2002 jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení. Komise je uvede v rejstříku stanoveném v článku 46 tohoto nařízení.

2.  Členské státy v případě stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 předají Komisi

3.  Názvy vín uvedené v odstavci 1, ke kterým nebudou do 31. prosince 2011 předloženy informace podle odstavce 2, ztrácejí ochranu podle tohoto nařízení. Komise provede odpovídající formální kroky k odstranění těchto názvů z rejstříku uvedeného v článku 46.

4.  Článek 50 se nepoužije na stávající chráněné názvy vín uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Do 31. prosince 2014 lze z podnětu Komise postupem podle čl. 113 odst. 2 rozhodnout o zrušení ochrany stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 34.

Oddíl 6

Obecná ustanovení

Článek 52

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 1.

Tato opatření mohou zejména zahrnovat odchylky od uplatňování pravidel a požadavků stanovených v této kapitole,

Článek 53

Poplatky

Členské státy mohou vybírat poplatek za účelem uhrazení nákladů, včetně nákladů vzniklých při vyřizování žádostí o ochranu, prohlášení o námitkách, žádostí o změnu specifikace a žádostí o zrušení ochrany podle tohoto nařízení.

KAPITOLA V

Tradiční výrazy

Článek 54

Definice

1.  „Tradičním výrazem“ se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 33 odst. 1 pro označení

2.  O uznání, definici a ochraně tradičních výrazů se rozhoduje postupem podle čl. 113 odst. 1.

Článek 55

Ochrana

1.  Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který byl vyroben v souladu s definicí uvedenou v čl. 54 odst. 2.

Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.

Členské státy podniknou kroky nezbytné k zastavení neoprávněného používání chráněných tradičních výrazů.

2.  Tradiční výrazy nesmějí ve Společenství zdruhovět.

Článek 56

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 1, zejména pokud jde o

KAPITOLA VI

Označování a obchodní úprava

Článek 57

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Článek 58

Použitelnost horizontálních předpisů

Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se směrnice 89/104/EHS, směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. července 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří ( 21 ), směrnice 2000/13/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení ( 22 ), pro označování a obchodní úpravu výrobků, které spadají do oblasti působnosti uvedených směrnic.

Článek 59

Povinné údaje

1.  Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 přílohy IV, které jsou uváděny na trh ve Společenství nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

2.  Odchylně od odst. 1 písm. a) lze odkaz na druh výrobku z révy vinné vynechat u vín, jejichž etiketa obsahuje chráněný název označení původu nebo zeměpisného označení.

3.  Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat odkaz na výrazy „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“,

Článek 60

Nepovinné údaje

1.  Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v čl. 59 odst. 1 mohou obsahovat zejména tyto nepovinné údaje:

2.  Aniž je dotčen čl. 42 odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) u vín bez chráněného označení původu či zeměpisného označení,

Článek 61

Jazyky

1.  Povinné a nepovinné údaje podle článků 59 a 60 vyjádřené slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

2.  Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle čl. 54 odst. 1 písm. a) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na které se vztahuje ochrana.

U chráněných označení původu nebo zeměpisných označení nebo zvláštních vnitrostátních označení, která nepoužívají latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

Článek 62

Vymáhání

Příslušné orgány členských států přijmou opatření, aby zajistily, že výrobek uvedený v čl. 59 odst. 1 neoznačený v souladu s touto kapitolou se neuvede na trh nebo se z něho stáhne.

Článek 63

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 1.

Tato opatření mohou zahrnovat zejména:

KAPITOLA VII

Organizace producentů a mezioborové organizace

Článek 64

Organizace producentů

1.  Členské státy mohou uznat organizace producentů, které

2.  Organizace producentů uznané podle nařízení (ES) č. 1493/1999 se považují za uznané organizace producentů podle tohoto článku.

Článek 65

Mezioborové organizace

1.  Členské státy mohou uznat mezioborové organizace, které

2.  Organizace, které splňují kritéria stanovená v odstavci 1 a které byly uznány členskými státy, se považují za uznané mezioborové organizace podle tohoto článku.

Článek 66

Postup uznávání

1.  Žádosti o uznání za organizaci producentů nebo za mezioborovou organizaci se podávají členskému státu, ve kterém má daná organizace ústředí, a tento stát žádost posoudí.

2.  Členské státy rozhodnou, zda organizaci uznají či nikoli, do čtyř měsíců od podání žádosti.

Článek 67

Pravidla pro uvádění na trh

1.  Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy, zejména prováděním rozhodnutí mezioborových organizací, stanovit tržní pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku.

Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí

2.  Pravidla uvedená v odstavci 1 musí být hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění v plném znění v úřední publikaci dotčeného členského státu.

Článek 68

Sledování

Členské státy

Článek 69

Hlášení

K 1. březnu každého roku a poprvé v roce 2009 ohlásí členské státy Komisi rozhodnutí nebo opatření, která přijaly podle článků 66, 67 a 68 během předchozího kalendářního roku.

HLAVA IV

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI

KAPITOLA I

Společná ustanovení

Článek 70

Obecné zásady

1.  Pokud toto nařízení nestanoví jinak, uplatňují se na výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení, celní sazby společného celního sazebníku.

2.  Pokud toto nařízení nebo předpisy přijaté na základě tohoto nařízení nestanoví jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno

Článek 71

Kombinovaná nomenklatura

Na zařazení výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury a zvláštní pravidla pro její používání. Celní nomenklatura vyplývající z používání tohoto nařízení, včetně případných definic a druhů v přílohách I a IV, se přejímá do společného celního sazebníku.

KAPITOLA II

Dovozní a vývozní licence

Článek 72

Dovozní a vývozní licence

1.  Postupem podle čl. 113 odst. 1 lze rozhodnout, že pro dovoz do Společenství nebo vývoz ze Společenství jednoho nebo více výrobků kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204 se vyžaduje předložení dovozní nebo vývozní licence.

2.  Při použití odstavce 1 se zohlední potřeba licencí pro řízení daných trhů a, zejména v případě dovozních licencí, pro sledování dovozu daných výrobků.

Článek 73

Vydávání licencí

Členské státy vydají vývozní a dovozní licenci každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství, nestanoví-li nařízení Rady nebo jiný akt Rady jinak a aniž jsou dotčena opatření přijatá k provádění kapitoly IV.

Článek 74

Platnost licencí

Dovozní a vývozní licence platí na celém území Společenství.

Článek 75

Jistota

1.  Není-li postupem podle čl. 113 odst. 1 stanoveno jinak, je vydání dovozní nebo vývozní licence podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že výrobky budou dovezeny nebo vyvezeny během doby platnosti licence.

2.  S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti propadá, jestliže se během doby platnosti licence dovoz nebo vývoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

Článek 76

Zvláštní jistota

1.  V případě hroznové šťávy a moštu kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204 30, u nichž použití celní sazby společného celního sazebníku závisí na dovozní ceně výrobku, se skutečná výše této ceny prověřuje buď kontrolou každé zásilky, nebo použitím paušální dovozní hodnoty, kterou vypočítá Komise na základě cenové kotace stejných výrobků v zemích původu.

Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v dovozním prohlášení vyšší než případně použitá paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené postupem uvedeným v čl. 113 odst. 1, které nesmí překročit paušální hodnotu o více než 10 %, musí být složena jistota ve výši dovozního cla stanoveného na základě paušální dovozní hodnoty.

Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedena v dovozním prohlášení, závisí použití společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, jež budou stanoveny postupem podle čl. 113 odst. 1.

2.  Pokud se na dovezené výrobky použijí odchylky Rady uvedené v části B odst. 5 nebo části C přílohy VI, složí dovozci u určených celních úřadů za tyto výrobky jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž je výrobek propuštěn do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že mošty byly zpracovány na hroznovou šťávu, použity v jiných výrobcích mimo odvětví vína nebo, v případě vinifikace, že byly řádně označeny.

Článek 77

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 1.

Tato opatření mohou zahrnovat zejména:

KAPITOLA III

Ochranná opatření a aktivní a pasivní zušlechťovací styk

Článek 78

Ochranná opatření

1.  Ochranná opatření proti dovozu do Společenství přijímá Komise, s výhradou odstavce 3 tohoto článku, v souladu s nařízením Rady (ES) č. 519/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí ( 23 ) a nařízením Rady (ES) č. 3285/94 ze dne 22. prosince 1994 o společných pravidlech dovozu ( 24 ).

2.  Není-li na základě jiného aktu Rady stanoveno jinak, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Společenství podle mezinárodních dohod uzavřených v souladu s článkem 300 Smlouvy Komise v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.

3.  Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 může Komise přijmout na žádost některého členského státu nebo z vlastního podnětu. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

Rozhodnutí přijatá Komisí podle odstavců 1 a 2 může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se neprodleně sejde. Kvalifikovanou většinou může dotyčná rozhodnutí změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

4.  Pokud se Komise domnívá, že by ochranné opatření přijaté podle odstavců 1 a 2 mělo být zrušeno nebo změněno, postupuje takto:

Článek 79

Dodatečná dovozní cla

1.  Na dovoz hroznové šťávy a hroznového moštu podléhající celní sazbě stanovené v čl. 70 odst. 1, pokud se uvádějí na trh označeny zvláštní ochrannou doložkou („SSG“) v rámci Dohody o zemědělství uzavřené během uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání, se použije dodatečné dovozní clo, aby se zabránilo nepříznivým účinkům takového dovozu na trh Společenství nebo aby se tyto účinky napravily, pokud

Objem uvedený v písmenu b) vychází z možností přístupu na trh, stanovených případně jako dovoz vyjádřený v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let.

2.  Dodatečné dovozní clo se neuloží, pokud je nepravděpodobné, že by dovoz narušil trh Společenství, nebo pokud by účinky byly s ohledem na sledovaný cíl nepřiměřené.

3.  Pro účely odst. 1 písm. a) se dovozní ceny stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.

Dovozní ceny CIF se prověřují na základě reprezentativních cen daného výrobku na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto výrobkem.

Článek 80

Pozastavení režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku

1.  Pokud je trh Společenství narušen režimem aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, lze na žádost členského státu nebo z podnětu Komise a postupem podle čl. 113 odst. 1 rozhodnout o úplném nebo částečném pozastavení používání režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku v případě výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení. Jestliže Komise obdrží žádost od členského státu, rozhodne do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

Opatření, o kterých se rozhodne podle prvního pododstavce, může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se neprodleně sejde. Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

2.  V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace trhu s vínem může Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy zcela nebo částečně zakázat používání režimu aktivního nebo pasivního zušlechťovacího styku v případě výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení.

Článek 81

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 1.

KAPITOLA IV

Pravidla týkající se dovozu

Článek 82

Dovozní požadavky

1.  Pokud není stanoveno jinak, zejména v dohodách uzavřených podle článku 300 Smlouvy, použijí se ustanovení hlavy III kapitol III a IV a čl. 25 odst. 2 tohoto nařízení o označeních původu a zeměpisných označeních a o označování, jsou-li použitelná, na výrobky kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204, které se dovážejí do Společenství.

2.  Pokud dohody uzavřené podle článku 300 Smlouvy nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle enologických postupů a omezení doporučených a zveřejněných OIV nebo povolených Společenstvím podle tohoto nařízení a prováděcích opatření k němu.

3.  Při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit

Článek 83

Celní kvóty

1.  Celní kvóty pro dovoz výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, vyplývající z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy nebo z jiných aktů Rady se otevírají a spravují postupem podle čl. 113 odst. 1 tohoto nařízení.

2.  Celní kvóty se spravují způsobem, který brání jakékoli diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty tím, že se použije jedna z níže uvedených metod nebo jejich kombinace nebo jiná vhodná metoda:

3.  Přijatá metoda správy celních kvót vezme v případě potřeby v úvahu požadavky na zásobování trhu Společenství a nutnost zachovat rovnováhu na tomto trhu.

Článek 84

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 1.

Tato opatření mohou zahrnovat zejména:

HLAVA V

PRODUKČNÍ POTENCIÁL

KAPITOLA I

Protiprávní výsadba

Článek 85

Protiprávní výsadba provedená po 31. srpnu 1998

1.  Producenti na vlastní náklady vyklučí případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998.

2.  Až do vyklučení podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z produktů destilace nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

3.  Aniž jsou případně dotčeny předchozí sankce uložené členskými státy, ukládají od 31. prosince 2008 členské státy producentům, kteří nesplnili povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

4.  Členské státy sdělí Komisi každoročně do 1. března plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998 a plochy vyklučené v souladu s odstavcem 1.

5.  Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 90 odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto článku.

Článek 86

Povinná legalizace protiprávní výsadby provedené před 1. zářím 1998

1.  Producenti si do 31. prosince 2009 za poplatek nechají legalizovat případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu před 1. zářím 1998.

Aniž jsou dotčeny postupy v rámci schválení účetní závěrky, nevztahuje se první pododstavec na plochy legalizované na základě čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999.

2.  Výši poplatku uvedeného v odstavci 1 určují členské státy. Rovná se nejméně dvojnásobku průměrné hodnoty odpovídajícího práva na výsadbu v daném regionu.

3.  Až do legalizace podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z těchto produktů nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

4.  Dotčení producenti do 31. prosince 2009 vyklučí na vlastní náklady protiprávně osázené plochy uvedené v odstavci 1, které nejsou legalizovány v souladu s uvedeným odstavcem.

Členské státy ukládají producentům, kteří nesplní povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

Až do vyklučení podle prvního pododstavce tohoto odstavce se použije obdobně odstavec 3.

5.  Členské státy oznámí Komisi do 1. března každého příslušného roku

Členské státy sdělí Komisi plochy vyklučené v souladu s odst. 4 prvním pododstavcem poprvé do 1. března 2010.

6.  Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 90 odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v odstavcích 3, 4 a 5.

Článek 87

Kontrola neuvádění do oběhu nebo destilace

1.  V souvislosti s čl. 85 odst. 2 a čl. 86 odst. 3 a 4 požadují členské státy důkaz o neuvádění dotyčných výrobků do oběhu, nebo pokud jsou dotyčné výrobky destilovány, předložení smluv o destilaci.

2.  Členské státy ověřují neuvádění do oběhu a destilaci uvedené v odstavci 1. V případě nesplnění podmínek ukládají sankce.

3.  Členské státy oznámí Komisi plochy, kterých se destilace týká, a odpovídající objemy alkoholu.

Článek 88

Doplňující opatření

Na plochy uvedené v čl. 86 odst. 1 prvním pododstavci, pokud nejsou legalizovány, a plochy uvedené v čl. 85 odst. 1 nelze uplatnit vnitrostátní podpůrná opatření ani podpůrná opatření Společenství.

Článek 89

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 1.

Tato opatření mohou zahrnovat:

KAPITOLA II

Přechodný režim práv na výsadbu

Článek 90

Přechodný zákaz výsadby révy

1.  Aniž je dotčen článek 24, a zejména odstavec 3 uvedeného článku, je výsadba révy moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 24 odst. 1, zakázána do 31. prosince 2015.

2.  Do 31. prosince 2015 je také zakázáno přeštěpování moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 24 odst. 1, na moštové odrůdy neuvedené ve zmíněném článku.

3.  Bez ohledu na odstavce 1 a 2 jsou výsadba a přeštěpování uvedené ve zmíněných odstavcích povoleny, pokud se na ně vztahuje

4.  Práva na výsadbu uvedená v odstavci 3 se poskytují v hektarech.

5.  Články 91 až 96 se použijí do 31. prosince 2015.

6.  Členské státy mohou rozhodnout, že na svém území nebo na částech svého území ponechají zákaz uvedený v odstavci 1 v platnosti nejdéle do 31. prosince 2018. V tom případě se pravidla pro přechodný režim práv na výsadbu podle této kapitoly včetně tohoto článku použijí v daném členském státě odpovídajícím způsobem.

Článek 91

Práva na novou výsadbu

1.  Členské státy mohou producentům udělit práva na novou výsadbu pro plochy

2.  Udělená práva na novou výsadbu

Článek 92

Práva na opětovnou výsadbu

1.  Členské státy udělí práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří vyklučili plochu vinice.

U vyklučených ploch, na které se poskytuje prémie za klučení podle kapitoly III, však práva na opětovnou výsadbu nevznikají.

2.  Členské státy mohou udělit práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří se zaváží vyklučit plochy vinic. V takových případech musí klučení příslušných ploch proběhnout do konce třetího roku po vysázení nových vinic, na něž byla udělena práva na opětovnou výsadbu.

3.  Udělená práva na opětovnou výsadbu odpovídají ploše, která se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše.

4.  Práva na opětovnou výsadbu vykonává podnik, kterému byla udělena. Členské státy mohou navíc stanovit, že tato práva mohou být vykonávána pouze na té ploše, na které bylo provedeno klučení.

5.  Odchylně od odstavce 4 může členský stát rozhodnout, že práva na opětovnou výsadbu mohou být zcela nebo částečně převedena na jiný podnik ve stejném členském státě, pokud

Členské státy zajistí, aby uplatnění odchylky uvedené v prvním pododstavci nevedlo na jejich území k celkovému nárůstu produkčního potenciálu, a to zvláště v případě převodu z nezavlažovaných ploch na zavlažované.

6.  Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně na práva podobná právu na opětovnou výsadbu udělená na základě dřívějších právní předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

7.  Práva na opětovnou výsadbu udělená podle čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být využita ve lhůtách stanovených v uvedeném nařízení.

Článek 93

Státní a regionální rezervy práv na výsadbu

1.  Za účelem zlepšení řízení produkčního potenciálu vytvoří členské státy státní rezervu nebo regionální rezervy práv na výsadbu.

2.  Členské státy, které vytvořily státní nebo regionální rezervy práv na výsadbu podle nařízení (ES) č. 1493/1999, mohou tyto rezervy zachovat, dokud uplatňují přechodný režim práv na výsadbu podle této kapitoly.

3.  Do státních nebo regionálních rezerv se přidělují tato práva v případě, že se nevyužijí v rámci předepsané lhůty:

4.  Producenti mohou převést práva na opětovnou výsadbu do státní nebo regionální rezervy. Podmínky takového převodu, případně i za úhradu z vnitrostátních prostředků, stanoví členské státy s přihlédnutím k oprávněným zájmům zúčastněných stran.

5.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že systém rezerv nepoužijí, pokud mohou prokázat, že na svém území disponují účinným alternativním systémem pro správu práv na výsadbu. Tento alternativní systém se případně může odchylovat od příslušných ustanovení této kapitoly.

První pododstavec se vztahuje také na členské státy, které přestanou používat státní nebo regionální rezervy podle nařízení (ES) č. 1493/1999.

Článek 94

Udělování práv na výsadbu z rezervy

1.  Členské státy mohou z rezervy udělit práva

Členské státy stanoví kritéria pro určení výše úhrady uvedené v písmenu b), která se může lišit v závislosti na předpokládaném konečném produktu vinice a na zbývajícím přechodném období zákazu nové výsadby podle čl. 90 odst. 1 a 2.

2.  Při využívání práv na výsadbu udělených z rezervy členské státy zajistí, aby

3.  Práva na výsadbu udělená z rezervy, která se nevyužijí do konce druhého hospodářského roku následujícího po roce udělení, propadají a jsou znovu přidělena do rezervy.

4.  Práva na výsadbu v rezervě, která se nepřidělí před koncem pátého hospodářského roku po jejich přidělení do rezervy, zaniknou.

5.  Pokud v členském státě existují regionální rezervy, může tento členský stát stanovit pravidla umožňující převod práv na výsadbu mezi regionálními rezervami. Pokud v členském státě existuje regionální i státní rezerva, může tento členský stát rovněž povolit převody mezi nimi.

Na převody lze použít koeficient krácení.

Článek 95

Pravidlo de minimis

Tato kapitola se nepoužije v členských státech, v nichž se režim Společenství týkající se práv na výsadbu neuplatňoval k 31. prosinci 2007.

Článek 96

Přísnější vnitrostátní předpisy

Členské státy mohou přijmout přísnější vnitrostátní předpisy pro udělování nových práv na výsadbu nebo práv na opětovnou výsadbu. Mohou vyžadovat, aby žádosti a příslušné informace, které se jim mají předložit, byly doplněny dalšími údaji nezbytnými pro sledování vývoje produkčního potenciálu.

Článek 97

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 1.

Tato pravidla mohou zejména zahrnovat:

KAPITOLA III

Režim klučení

Článek 98

Oblast působnosti a definice

Tato kapitola stanoví podmínky, za nichž pěstitelé révy obdrží prémii za vyklučení vinic (dále jen „prémie za klučení“).

Článek 99

Doba trvání režimu

Režim klučení se použije do konce hospodářského roku 2010/2011.

Článek 100

Podmínky způsobilosti

Prémie za klučení může být udělena, pouze pokud daná plocha

Bez ohledu na písmeno e) jsou plochy legalizované podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 a čl. 86 odst. 1 tohoto nařízení způsobilé pro prémii za klučení.

Článek 101

Výše prémie za klučení

1.  Rozmezí udělovaných prémií za klučení se stanoví postupem podle čl. 113 odst. 1.

2.  Konkrétní výši prémie za klučení stanoví členské státy v rozmezí uvedeném v odstavci 1 a na základě historických výnosů daného podniku.

Článek 102

Postup a rozpočet

1.  Producenti, kteří projeví zájem, podají každoročně žádosti o prémii za klučení příslušným orgánům členských států do 15. září. Členské státy mohou stanovit dřívější datum než 15. září za předpokladu, že to bude později než 30. června a že případně náležitě zohlední uplatnění výjimek podle článku 104.

2.  Členské státy provádějí správní kontroly týkající se obdržených žádostí, vyřizují způsobilé žádosti a každoročně do 15. října oznamují Komisi celkovou plochu a částky, které jsou předmětem uvedených žádostí, rozdělené podle oblastí a výnosů.

3.  Maximální roční rozpočet na režim klučení je stanoven v příloze VII.

4.  Pokud celková částka oznámená členskými státy Komisi přesahuje dostupné rozpočtové prostředky, stanoví se postupem podle čl. 113 odst. 1 do 15. listopadu každého roku jednotná procentní sazba pro schvalování oznámených částek, přičemž se případně přihlédne k použití čl. 104 odst. 2 a 3.

5.  Do 1. února každého roku schválí členské státy žádosti

Členské státy oznámí Komisi každoročně do 1. března schválené žádosti rozdělené podle oblastí a výnosů a celkovou částku prémií za klučení vyplacených v jednotlivých oblastech.

6.  Každoročně do 1. prosince oznámí členské státy Komisi za předcházející hospodářský rok

Článek 103

Podmíněnost

Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od vyplacení prémie za klučení ve svém podniku nedodržel požadavky podle předpisů v oblasti řízení nebo podmínku dobrého zemědělského a ekologického stavu podle článků 3 až 7 nařízení (ES) č. 1782/2003 a toto nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí, které mu je třeba přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci se sníží nebo zruší, a to zčásti nebo zcela podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování tohoto nedodržení, a zemědělci se případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami stanovenými ve zmíněných ustanoveních.

Článek 104

Výjimky

1.  Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 102 odst. 1, pokud celková plocha vyklučených vinic na jeho území dosáhne 8 % plochy vinic podle přílohy VIII.

Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 102 odst. 1 pro určitou oblast, pokud celková plocha vyklučených vinic v dané oblasti dosáhne 10 % plochy vinic.

2.  Postupem podle čl. 113 odst. 1 lze rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k celkové vyklučené ploše přesahující 15 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy VIII.

3.  Postupem podle čl. 113 odst. 1 lze pro určitý rok rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k vyklučené ploše přesahující 6 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy VIII v daném roce uplatnění režimu.

4.  Členské státy mohou prohlásit vinice v horských oblastech a na příkrých svazích za nezpůsobilé pro režim klučení za podmínek, jež budou určeny postupem podle čl. 113 odst. 1.

5.  Členské státy mohou prohlásit oblasti za nezpůsobilé pro režim klučení, pokud by uplatnění režimu nebylo slučitelné s požadavky ochrany životního prostředí. Plochy takto prohlášené za nezpůsobilé nesmějí přesáhnout 3 % celkové plochy vinic podle přílohy VIII.

6.  Řecko může prohlásit vinice na ostrovech v Egejském moři a na řeckých ostrovech v Jónském moři, s výjimkou ostrovů Kréta a Euboia, za nezpůsobilé v rámci režimu klučení.

7.  Režim klučení podle této kapitoly se nepoužije na Azorách, Madeiře a na Kanárských ostrovech.

8.  Členské státy, které zvolí možnost uvedenou v odstavcích 4, 5 a 6, sdělí Komisi v souvislosti s opatřením klučení, jež se má provést, každoročně do 1. srpna a poprvé do 1. srpna 2008

9.  Členské státy upřednostní producenty na plochách nezpůsobilých nebo prohlášených za nezpůsobilé podle odstavců 4 až 7 v rámci jiných podpůrných opatření stanovených v tomto nařízení, zejména případně opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic v rámci programů podpory a opatření na rozvoj venkova.

Článek 105

Pravidlo de minimis

Tato kapitola se nepoužije v členských státech, které za hospodářský rok nevyrobí více než 50 000 hektolitrů vína. Tato výroba se vypočte na základě průměrné výroby za předchozích pět hospodářských roků.

Článek 106

Doplňková vnitrostátní podpora

K udělené prémii za klučení mohou členské státy poskytnout doplňkovou vnitrostátní podporu nepřesahující 75 % použitelné prémie za klučení.

Článek 107

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření k této kapitole se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 1.

Tato opatření mohou zahrnovat zejména:

HLAVA VI

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 108

Registr vinic

1.  Členské státy vedou registr vinic s aktuálními informacemi o produkčním potenciálu.

2.  Na členské státy, jejichž celková plocha vinic osázených moštovými odrůdami, které lze zatřídit podle čl. 24 odst. 1, nepřesahuje 500 hektarů, se povinnost uvedená v odstavci 1 nevztahuje.

Článek 109

Soupis

Členské státy, které ve svých programech podpory stanoví opatření na „restrukturalizaci a přeměnu vinic“ podle článku 11, předloží Komisi každoročně do 1. března a poprvé do 1. března 2009 na základě registru vinic podle článku 108 aktualizovaný soupis produkčního potenciálu.

Článek 110

Doba platnosti registru vinic a soupisu

Postupem podle čl. 113 odst. 1 lze rozhodnout, že články 108 a 109 se po 1. lednu 2016 již nebudou uplatňovat.

Článek 111

Povinná prohlášení

1.  Producenti moštových hroznů a výrobci moštu a vína každoročně podávají příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o množství produktů z poslední sklizně.

2.  Členské státy mohou požadovat od obchodníků s moštovými hrozny, aby každoročně podávali prohlášení o množství z poslední sklizně, které bylo uvedeno na trh.

3.  Výrobci moštu a vína a obchodníci s výjimkou maloobchodníků podávají každoročně příslušným vnitrostátním orgánům prohlášení o svých zásobách moštu a vína, ať už tyto zásoby pocházejí ze sklizně běžného roku nebo z dřívějších sklizní. Mošty a vína dovezené ze třetích zemí se vykazují samostatně.

Článek 112

Průvodní doklady a evidence

1.  Výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení, se uvádějí do oběhu uvnitř Společenství pouze s úředně schváleným průvodním dokladem.

2.  Fyzické či právnické osoby a jejich seskupení, které za účelem výkonu svého povolání mají v držení výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení, především výrobci, stáčírny a zpracovatelé, jakož i obchodníci určení postupem podle čl. 113 odst. 1, musí vést o uvedených výrobcích evidenci zaznamenávající vstupy a výstupy těchto výrobků.

Článek 113

Postup projednávání ve výboru

1.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec,

Článek 114

Finanční prostředky

Opatření stanovená v hlavě II kapitole I, s výjimkou opatření uvedeného v čl. 7 odst. 1 písm. a), a v hlavě V kapitole III představují intervenční opatření zaměřená na regulaci zemědělských trhů podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1290/2005.

Článek 115

Výměna informací mezi členskými státy a Komisí

1.  Členské státy a Komise si vzájemně poskytují veškeré informace nezbytné k použití tohoto nařízení, zejména pro sledování a analýzu trhu a dodržování mezinárodních závazků týkajících se výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení.

2.  Postupem podle čl. 113 odst. 1 se přijmou podrobná pravidla s cílem určit, jaké informace jsou nezbytné pro použití odstavce 1 tohoto článku, jakož i jejich formu, obsah, časový rozvrh a lhůty a pravidla pro předávání nebo zpřístupňování informací a dokumentů.

Článek 116

Sledování

Pro účely uplatňování tohoto nařízení zajistí členské státy, aby správní a kontrolní postupy, které se týkají ploch, byly v souladu s integrovaným administrativním a kontrolním systémem (IACS), pokud jde o

Tyto postupy bez problémů nebo konfliktů umožní společné používání systému IACS nebo výměnu údajů s tímto systémem.

Článek 117

Kontroly a správní sankce a jejich oznamování

S výjimkou záležitosti, na niž se vztahuje čl. 145 písm. n)a) nařízení (ES) č. 1782/2003, se postupem podle čl. 113 odst. 1 tohoto nařízení přijmou:

Článek 118

Určení příslušných vnitrostátních orgánů

1.  Aniž je dotčen článek 47, určí členské státy jeden nebo více orgánů příslušných pro zajišťování souladu s předpisy Společenství v odvětví vína. Určí zejména laboratoře pověřené prováděním oficiálních rozborů v odvětví vína. Tyto určené laboratoře musí splňovat kritéria pro provoz zkušebních laboratoří stanovená v ISO/IEC 17025.

2.  Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy orgánů a laboratoří uvedených v odstavci 1. Komise tyto informace zveřejní.

Článek 119

Vnitrostátní podpora pro nouzovou destilaci

1.  Počínaje dnem 1. srpna 2012 mohou členské státy poskytnout vnitrostátní podporu výrobcům vína pro dobrovolnou nebo povinnou destilaci vína v odůvodněných případech nouze.

2.  Podpora uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená a umožnit řešení této nouze.

3.  Celková částka podpory, která je v členském státě k dispozici pro jakýkoli daný rok v rámci takové podpory, nesmí přesáhnout 15 % celkově dostupných finančních prostředků na členský stát stanovených v příloze II pro tento rok.

4.  Členské státy, které chtějí využít podpory uvedené v odstavci 1, předloží Komisi řádně odůvodněné oznámení. Rozhodnutí o tom, zda je toto opatření povoleno a je možné podporu poskytnout, se přijme postupem podle čl. 113 odst. 1.

5.  Alkohol získaný destilací podle odstavce 1 se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

Článek 120

Zpráva Komise

Komise vypracuje do konce roku 2012 zprávu, která zejména zohlední zkušenosti získané s prováděním reformy.

Článek 121

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření k této hlavě se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 1.

Tato opatření mohou zahrnovat zejména:

HLAVA VII

ZMĚNY A PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA I

Změny

Článek 122

Změna nařízení (ES) č. 1493/1999

V čl. 2 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1493/1999 se datum „31. července 2002“ nahrazuj datem:

„31. července 2008“.

Článek 123

Změny nařízení (ES) č. 1782/2003

Nařízení (ES) č. 1782/2003 se mění takto:

Článek 124

Změna nařízení (ES) č. 1290/2005

V článku 12 nařízení (ES) č. 1290/2005 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.  Komise stanoví částky, které jsou podle čl. 10 odst. 2, článků 143d a 143e nařízení (ES) č. 1782/2003, čl. 4 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 378/2007 ze dne 27. března 2007 o pravidlech pro dobrovolné odlišení přímých plateb podle nařízení (ES) č. 1782/2003Úř. věst. ( 26 ) a čl. 23 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 479 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem ( 27 ) vyčleněny pro EZFRV.

Článek 125

Změny nařízení (ES) č. 3/2008

Nařízení (ES) č. 3/2008 se mění takto:

KAPITOLA II

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 126

Ustanovení usnadňující přechod

Postupem podle čl. 113 odst. 1 mohou být přijata opatření

Článek 127

Použitelnost pravidel o státní podpoře

1.  S výhradou odstavce 2 se články 87, 88 a 89 Smlouvy použijí na výrobu výrobků, na něž se vztahuje toto nařízení, a na obchod s nimi.

2.  Články 87, 88 a 89 Smlouvy se nepoužijí na

Článek 128

Zrušení, přechodné prodloužení použitelnosti a odkazy

1.  S výhradou odstavců 2 a 3 se zrušují nařízení (EHS) č. 2392/86 a nařízení (ES) č. 1493/1999.

2.   ►C1  Nařízení (EHS) č. 2392/86 a kapitoly I a II hlavy V, hlava VI, články 18 a 70  ◄ a jim odpovídající ustanovení zejména v příslušných přílohách nařízení (ES) č. 1493/1999 se použijí i nadále až do doby, kdy se v souladu s čl. 129 odst. 2 písm. e) začnou používat příslušné kapitoly tohoto nařízení.

3.  Následující opatření stanovená v nařízení (ES) č. 1493/1999 se použijí i nadále, pokud opatření způsobilá podle uvedeného nařízení byla zahájena nebo přijata před 1. srpnem 2008:

4.  Odkazy na zrušené nařízení (ES) č. 1493/1999 se případně považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 129

Vstup v platnost a použitelnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Použije se ode dne 1. srpna 2008 s těmito výjimkami:

3.  Hlava V kapitola II se použije do dne 31. prosince 2015.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

PŘÍLOHA I

DEFINICE

Obecně

V souvislosti s révou

V souvislosti s výrobou

Obsah alkoholu

PŘÍLOHA II

ROZPOČET NA PROGRAMY PODPORY

(podle čl. 8 odst. 1)

PŘÍLOHA III

ROZPOČTOVÉ PROSTŘEDKY PRO ROZVOJ VENKOVA

(podle čl. 23 odst. 3)

PŘÍLOHA IV

DRUHY VÝROBKŮ Z RÉVY VINNÉ

1.   Víno

Vínem se rozumí výrobek, který byl získán výhradně úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvých, rozdrcených nebo nerozdrcených vinných hroznů nebo hroznového moštu.

Víno

„Retsinou“ se rozumí víno, které bylo vyrobeno výhradně na zeměpisném území Řecka z hroznového moštu ošetřeného pryskyřicí z borovice halepské (Pinus halepensis Mill.). Tuto pryskyřici lze užít pouze k výrobě vína „Retsina“ za podmínek stanovených v platných řeckých předpisech.

Odchylně od písmene b) se „Tokaji eszencia“ a „Tokajská esencia“ považují za víno.

2.   Mladé víno v procesu kvašení

Mladé víno v procesu kvašení je výrobek, jehož alkoholové kvašení ještě není ukončeno a které ještě není odděleno od kalů.

3.   Likérové víno

Likérové víno je výrobek,

4.   Šumivé víno

Šumivé víno je výrobek,

5.   Jakostní šumivé víno

Jakostní šumivé víno je výrobek,

6.   Jakostní aromatické šumivé víno

Jakostní aromatické šumivé víno je jakostní šumivé víno, které

Zvláštní pravidla týkající se dalších doplňkových vlastností nebo podmínek výroby a oběhu se přijímají postupem podle čl. 113 odst. 2.

7.   Šumivé víno dosycené oxidem uhličitým

Šumivé víno dosycené oxidem uhličitým je výrobek, který

8.   Perlivé víno

Perlivé víno je výrobek, který

9.   Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým

Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým je výrobek, který

10.   Hroznový mošt

Hroznový mošt je tekutý výrobek získaný přirozenou cestou nebo fyzikálním postupem z čerstvých vinných hroznů. Skutečný obsah alkoholu v hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.

11.   Částečně zkvašený hroznový mošt

Částečně zkvašený hroznový mošt je výrobek získaný kvašením hroznového moštu se skutečným obsahem alkoholu vyšším než 1 % objemové a nižším než tři pětiny celkového obsahu alkoholu v procentech objemových.

12.   Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů

Částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů je výrobek získaný částečným zkvašením hroznového moštu ze zaschlých vinných hroznů s celkovým obsahem cukru před kvašením nejméně 272 gramů na litr, jehož přirozený a skutečný obsah alkoholu není nižší než 8 % objemových. Některá vína určená postupem podle čl. 113 odst. 2, která splňují tyto požadavky, se však nepovažují za částečně zkvašený hroznový mošt ze zaschlých vinných hroznů.

13.   Zahuštěný hroznový mošt

Zahuštěný hroznový mošt je nekaramelizovaný hroznový mošt, který se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, tak, že při teplotě 20 oC není při použití metody stanovené v souladu s článkem 31 údaj odečtený na refraktometru nižší než 50,9 %.

Skutečný obsah alkoholu v zahuštěném hroznovém moštu nesmí překročit 1 % objemové.

14.   Rektifikovaný moštový koncentrát

Rektifikovaný moštový koncentrát je tekutý nekaramelizovaný výrobek, který

Skutečný obsah alkoholu v rektifikovaném moštovém koncentrátu nesmí překročit 1 % objemové.

15.   Víno ze zaschlých hroznů

Víno ze zaschlých hroznů je výrobek, který

16.   Víno z přezrálých hroznů

Víno z přezrálých hroznů je výrobek, který

Členské státy mohou stanovit dobu zrání tohoto výrobku.

17.   Vinný ocet

Vinný ocet je ocet, který

PŘÍLOHA V

OBOHACOVÁNÍ, PŘIKYSELOVÁNÍ A ODKYSELOVÁNÍ V NĚKTERÝCH VINAŘSKÝCH ZÓNÁCH

A.   Mezní hodnoty obohacování

B.   Postupy obohacování

C.   Přikyselování a odkyselování

D.   Postupy

PŘÍLOHA VI

OMEZENÍ

A.   Obecně

B.   Čerstvé vinné hrozny, hroznový mošt a hroznová šťáva

C.   Míchání vín

Nerozhodne-li Rada v souladu s mezinárodními závazky Společenství jinak, je na území Společenství zakázáno scelování vína pocházejícího ze třetí země s vínem ze Společenství, jakož i scelování vín pocházejících ze třetích zemí.

D.   Vedlejší výrobky

PŘÍLOHA VII

ROZPOČET PRO REŽIM KLUČENÍ

Rozpočet, který je k dispozici pro režim klučení podle čl. 102 odst. 3, činí

PŘÍLOHA VIII

Plochy, které mohou členské státy prohlásit na nezpůsobilé pro režim klučení

(uvedené v čl. 104 odst. 1, 2 a 5)

PŘÍLOHA IX

VINAŘSKÉ ZÓNY

(uvedené v přílohách IV a V)

Vinařské zóny jsou tyto:

( 1 ) Stanovisko ze dne 12. prosince 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

( 2 ) Stanovisko ze dne 12. prosince 2007 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

( 3 ) Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

( 4 ) Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 248/2008 (Úř. věst. L 76, 1.3.2008, s. 6).

( 5 ) Úř. věst. L 277, 21.10.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 146/2008 (Úř. věst. L 46, 21.2.2008, s. 1).

( 6 ) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).

( 7 ) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Rady (ES) č. 301/2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 4).

( 8 ) Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2007/68/ES (Úř. věst. L 310, 28.11.2007, s. 11).

( 9 ) Úř. věst. L 208, 31.7.1986, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1631/98 (Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 14).

( 10 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

( 11 ) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1437/2007 (Úř. věst. L 322, 7.12.2007, s. 1).

( 12 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 293/2008 (Úř. věst. L 90, 2.4.2008, s. 5).

( 13 ) Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1.

( 14 ) Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 25). Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 1989/2006 (Úř. věst. L 411, 30.12.2006, s. 6).

( 15 ) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.

( 16 ) Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1.

( 17 ) Úř. věst. L 42, 14.2.2006, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1276/2007 (Úř. věst. L 284, 30.10.2007, s. 11).

( 18 ) Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16.

( 19 ) Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí 92/10/EHS (Úř. věst. L 6, 11.1.1992, s. 35).

( 20 ) Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1891/2006 (Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 14).

( 21 ) Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/11/EHS (Úř. věst. L 65, 11.3.1992, s. 32).

( 22 ) Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17.

( 23 ) Úř. věst. L 67, 10.3.1994, s. 89. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 427/2003 (Úř. věst. L 65, 8.3.2003, s. 1).

( 24 ) Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 53. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2200/2004 (Úř. věst. L 374, 22.12.2004, s. 1).

( 25 ) Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1“

( 26 ) Úř. věst. L 95, 5.4.2007, s. 1.

( 27 ) Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1“.