2008R0216 — CS — 26.01.2016 — 004.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (Úř. věst. L 079 19.3.2008, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
L 199 |
6 |
31.7.2009 |
||
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č 1108/2009, ze dne 21. října 2009, |
L 309 |
51 |
24.11.2009 |
|
L 4 |
34 |
9.1.2013 |
||
L 3 |
1 |
6.1.2016 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 216/2008
ze dne 20. února 2008
o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ( 1 ),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 2 ),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V civilním letectví by měla být vždy zajištěna vysoká a jednotná úroveň ochrany evropských občanů přijetím společných bezpečnostních pravidel a opatření zajišťujících, že výrobky, osoby a organizace ve Společenství vyhovují těmto pravidlům a pravidlům přijatým k ochraně životního prostředí. To přispěje k usnadnění volného pohybu zboží, osob a organizací v rámci vnitřního trhu. |
(2) |
Kromě toho by měla letadla třetích zemí při letu směrem na území, na něž se vztahuje Smlouva, na tomto území nebo směrem z něj podléhat příslušnému dozoru na úrovni Společenství v rámci omezení stanovených v Úmluvě o mezinárodním civilním letectví, podepsané v Chicagu dne 7. prosince 1944 (dále jen „Chicagská úmluva“), jejímiž smluvními stranami jsou všechny členské státy. |
(3) |
Chicagská úmluva již stanoví minimální normy k zajištění bezpečnosti civilního letectví a k němu se vztahující ochrany životního prostředí. Hlavní požadavky Společenství a pravidla přijatá k jejich provádění by měly zajistit, aby členské státy plnily své závazky sjednané v Chicagské úmluvě, včetně závazků vůči třetím zemím. |
(4) |
Společenství by mělo v souladu s normami a doporučenými postupy stanovenými v Chicagské úmluvě stanovit hlavní požadavky na výrobky letecké techniky, letadlové části a zařízení, na osoby a organizace zapojené do provozu letadel, jakož i na osoby, které se podílejí na výcviku a lékařských prohlídkách pilotů, a na výrobky, které se při těchto činnostech používají. Komise by měla být zmocněna k vypracování nezbytných prováděcích pravidel. |
(5) |
Nebylo by vhodné, aby společným pravidlům podléhala všechna letadla, zvláště taková, která mají jednoduchou konstrukci nebo jsou provozována převážně na místních linkách, amatérsky vyrobená letadla, obzvláště vzácná letadla nebo letadla, jež existují pouze v malém počtu; tato letadla by tedy měla i nadále podléhat regulativní kontrole členských států, bez toho, aby z tohoto nařízení pro ostatní členské státy plynula jakákoli povinnost tyto vnitrostátní předpisy uznat. Je však třeba přijmout odpovídající opatření k všeobecnému zvýšení úrovně bezpečnosti rekreačního létání. Je třeba vzít v úvahu zejména letouny a vrtulníky s nízkou maximální vzletovou hmotností, jejichž výkon se zvyšuje a které mohou létat nad celým územím Společenství a jsou vyráběny průmyslově, takže je možné pro ně v zájmu zajištění nezbytné jednotné úrovně bezpečnosti a ochrany životního prostředí přijmout lepší úpravu na úrovni Společenství. |
(6) |
Měl by být jasně vymezen rozsah činnosti Společenství, aby bylo možné jednoznačně určit osoby, organizace a výrobky podléhající tomuto nařízení a prováděcím pravidlům k němu. Tento rozsah činnosti by měl být jasně vymezen odkazem na seznam letadel, která jsou vyňata z oblasti působnosti tohoto nařízení. |
(7) |
Výrobky letecké techniky, letadlové části a zařízení, provozovatelé zapojení do obchodní letecké dopravy, jakož i piloti a osoby nebo organizace, které se podílejí na jejich výcviku a lékařských prohlídkách, a výrobky, které se při těchto činnostech používají, by měli získávat osvědčení nebo průkazy způsobilosti, pokud splňují hlavní požadavky stanovené Společenstvím v souladu s normami a doporučenými postupy stanovenými v Chicagské úmluvě. Komise by měla být zmocněna k vypracování nezbytných prováděcích pravidel, kterými se stanoví podmínky pro vydávání osvědčení nebo podmínky pro jejich nahrazení prohlášením o způsobilosti, při zohlednění rizik spojených s různými druhy provozu, jako jsou některé druhy leteckých prací a místních letů s malými letadly. |
(8) |
U neobchodního provozu by měla být provozní pravidla a pravidla pro vydávání průkazů způsobilosti upravena podle složitosti letadla a měly by být stanoveny odpovídající definice. |
(9) |
Výsadní práva spojená s průkazem způsobilosti pilota pro rekreační létání by měla být v souladu s prováděcími pravidly omezena podle absolvovaného výcviku nezbytného pro získání odpovídajícího zařazení. |
(10) |
Aby bylo dosaženo cílů Společenství v oblasti volného pohybu zboží, osob a služeb, jakož i cílů společné dopravní politiky, měly by členské státy bez dalších požadavků nebo hodnocení uznávat výrobky, letadlové části a zařízení, organizace nebo osoby, jimž bylo vydáno osvědčení v souladu s tímto nařízením a prováděcími pravidly k němu. |
(11) |
Měla by být zajištěna dostatečná pružnost při řešení zvláštních okolností, jako v případě naléhavých bezpečnostních opatření nebo nepředvídaných či omezených provozních potřeb. Měla by být rovněž přijata ustanovení pro dosahování stejné úrovně bezpečnosti jinými prostředky. Členské státy by měly být oprávněny udělovat výjimky z požadavků tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu, pokud je působnost těchto výjimek přísně omezena a podléhají-li odpovídající kontrole Společenství. |
(12) |
Všechny oblasti, na které se vztahuje toto nařízení, je třeba lépe uspořádat, aby určité úkoly plněné v současnosti na úrovni Společenství nebo na vnitrostátní úrovni byly prováděny jediným specializovaným odborným subjektem. Vzniká tedy v rámci dosavadní institucionální struktury a rovnováhy pravomocí ve Společenství potřeba zřídit Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“), která bude v technických záležitostech nezávislá a bude mít právní, správní a finanční samostatnost. Proto je nezbytné a vhodné, aby byla subjektem Společenství, který má právní subjektivitu a vykonává prováděcí pravomoci svěřené mu tímto nařízením. |
(13) |
Podle institucionálního systému Společenství jsou za provádění práva Společenství v první řadě odpovědné členské státy. Certifikační úkoly podle tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu tak musí být prováděny na vnitrostátní úrovni. V některých jasně stanovených případech by však agentura měla být rovněž oprávněna provádět certifikaci podle tohoto nařízení. Agentuře by mělo být ze stejného důvodu dovoleno přijímat rozhodnutí týkající se provozu letadel, kvalifikace posádky nebo bezpečnosti letadel třetích zemí, pokud jsou to nejlepší prostředky k dosažení jednotnosti a usnadnění fungování vnitřního trhu. |
(14) |
Nařízení (ES) č. 2111/2005 ( 3 ) ukládá agentuře povinnost sdělovat veškeré informace, které mohou být podstatné pro aktualizaci seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří z bezpečnostních důvodů podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství. Jestliže agentura odmítne vydat leteckému dopravci oprávnění dle podmínek tohoto nařízení, měla by Komisi předat veškeré podstatné informace, o něž se toto odmítnutí opíralo, aby mohl být příslušný letecký dopravce v případě potřeby do tohoto seznamu zanesen. |
(15) |
Účinné fungování systému bezpečnosti civilního letectví Společenství v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, vyžaduje pro zjištění nebezpečných podmínek a přijetí odpovídajících nápravných opatření posílení spolupráce mezi Komisí, členskými státy a agenturou. |
(16) |
Podpora všeobecného povědomí o bezpečnosti a řádného fungování regulativního systému v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, vyžaduje, aby svědkové incidentů a dalších událostí spontánně podávali hlášení o těchto událostech. Podávání těchto hlášení by bylo usnadněno vytvořením nerepresivního prostředí a na úrovni členských států by měla být přijata příslušná opatření na ochranu těchto informací a osob, které je poskytly. |
(17) |
Měla by být neprodleně přijímána opatření na základě výsledků vyšetřování leteckých nehod, zejména vztahují-li se k vadné konstrukci letadla nebo provozním záležitostem, aby byla zajištěna důvěra spotřebitelů v leteckou dopravu. |
(18) |
Ve snaze přispět k naplňování bezpečnostních cílů tohoto nařízení by mělo Společenství získat pravomoc ukládat držitelům osvědčení a schválení vydaných agenturou finanční postihy. V souladu s právním řádem Společenství by tyto finanční postihy měla ukládat Komise na základě doporučení agentury. Je třeba zdůraznit, že při zavedení finančních postihů bude mít Komise možnost reagovat na případy porušení stanovených pravidel citlivěji, pružněji a diferencovaněji než jen odejmutím osvědčení. |
(19) |
Jelikož všechna rozhodnutí přijatá Komisí podle tohoto nařízení podléhají podle Smlouvy přezkoumání Soudním dvorem Evropských společenství, měla by na Soudní dvůr být v souladu s článkem 229 Smlouvy přenesena pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci týkající se rozhodnutí Komise, kterými se ukládají pokuty nebo penále. |
(20) |
S cílem reagovat na rostoucí obavy o zdraví a pohodlí cestujících během letů je nezbytné vyvíjet konstrukce letadel, které lépe chrání bezpečnost a zdraví cestujících. |
(21) |
Cílů tohoto nařízení lze účinně dosáhnout prostřednictvím spolupráce se třetími zeměmi. V tom případě mohou být ustanovení tohoto nařízení a prováděcí pravidla k němu upravena prostřednictvím dohod uzavřených Společenstvím s těmito zeměmi. Pokud takové dohody neexistují, mělo by být členským státům nicméně dovoleno, aby s výhradou odpovídající kontroly Společenství uznaly schválení, která třetí země udělily zahraničním výrobkům, letadlovým částem a zařízením, organizacím a personálu. |
(22) |
Aby agentura mohla být Společenství řádně nápomocna, mělo by jí být umožněno rozvíjet své odborné poznatky ve všech aspektech bezpečnosti civilního letectví a ochrany životního prostředí, na které se vztahuje toto nařízení. Měla by být nápomocna Komisi při přípravě nezbytných právních předpisů a pomáhat členským státům a průmyslu při jejich provádění. Měla by být schopna vydávat certifikační specifikace a poradenský materiál, provádět technická zjištění, vydávat požadovaná osvědčení a být nápomocna Komisi při kontrole uplatňování tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu, přičemž k plnění těchto úkolů by měla mít nezbytnou pravomoc. |
(23) |
Komise a členské státy by měly být zastoupeny ve správní radě, aby účinně kontrolovaly fungování agentury. Správní radě by měly být svěřeny nezbytné pravomoci k sestavování rozpočtu, ověřování jeho plnění, přijímání příslušných finančních pravidel, zavedení průhledných pracovních postupů pro rozhodování agentury a jmenování výkonného ředitele. Rovněž je vhodné, aby bylo agentuře umožněno provádět výzkum a organizovat náležitou spolupráci s Komisí a členskými státy. Je žádoucí, aby agentura byla nápomocna Společenství a jeho členským státům v oblasti mezinárodních vztahů včetně harmonizace pravidel, uznávání schválení a technické spolupráce a aby byla oprávněna k navázání odpovídajících vztahů s leteckými úřady třetích zemí a mezinárodními organizacemi příslušnými ve věcech, na které se vztahuje toto nařízení. |
(24) |
V zájmu transparentnosti by měly mít zúčastněné strany ve správní radě agentury své pozorovatele. |
(25) |
Veřejný zájem vyžaduje, aby agentura při své činnosti týkající se bezpečnosti vycházela pouze z nezávislých odborných posudků, za přísného uplatňování tohoto nařízení a pravidel přijatých Komisí k jeho provedení. Proto by měla být všechna rozhodnutí agentury týkající se bezpečnosti učiněna výkonným ředitelem, který by měl mít možnost jednat dostatečně pružně, pokud jde o získávání doporučení a organizování vnitřního chodu agentury. Pokud však agentura vypracuje návrh pravidel obecné povahy, která mají být prováděna vnitrostátními orgány, měly by mít členské státy možnost účastnit se rozhodovacího procesu. |
(26) |
Je nezbytné zajistit, aby osoby dotčené rozhodnutím agentury mohly využít nezbytné opravné prostředky způsobem odpovídajícím zvláštní povaze oblasti letectví. Vhodný mechanismus odvolání by měl být stanoven tak, aby rozhodnutí výkonného ředitele mohla být předložena specializovanému odvolacímu senátu, jehož rozhodnutí by mohla být následně předmětem řízení před Soudním dvorem. |
(27) |
Aby byla zaručena plná samostatnost a nezávislost agentury, měl by jí být přidělen samostatný rozpočet s příjmy pocházejícími hlavně z příspěvku Společenství a z poplatků placených uživateli systému. Finanční příspěvky, které agentura obdrží od členských států, třetích zemí nebo jiných subjektů, by neměly ohrožovat její nezávislost a nestrannost. Jde-li o příspěvek Společenství a jakékoli ostatní dotace hrazené ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, měl by být použitelný rozpočtový proces Společenství. Audit účetnictví by měl provádět Účetní dvůr. |
(28) |
Před zřízením jakýchkoli místních úřadoven agentury by měla být stanovena obecná pravidla objasňující, jakým požadavkům je třeba vyhovět a jaký příspěvek musí zúčastněný členský stát poskytnout. |
(29) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovení a jednotného uplatňování společných pravidel v oblasti bezpečnosti civilního letectví a ochrany životního prostředí, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být, z důvodů celoevropské oblasti působnosti tohoto nařízení, lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů. |
(30) |
Uznává se, že má být vyvíjena snaha o účast evropských zemí, které nejsou členy Evropské unie, aby se zajistil odpovídající celoevropský rozměr usnadňující zvýšení bezpečnosti civilního letectví v celé Evropě. Evropské země, které uzavřely se Společenstvím dohody, jimiž se zavázaly provést a uplatňovat acquis Společenství v oblasti působnosti tohoto nařízení, by se měly za podmínek stanovených v rámci těchto dohod k úsilí Společenství připojit. |
(31) |
Obecným cílem je, aby dosavadní funkce a úkoly členských států, včetně úkolů a funkcí plynoucích z jejich spolupráce v rámci Sdružených leteckých úřadů, byly na agenturu převedeny účinně, bez jakéhokoli snižování současné vysoké úrovně bezpečnosti a bez jakéhokoli nepříznivého vlivu na časové plány certifikací. Je třeba přijmout vhodná přechodná opatření. |
(32) |
Tímto nařízením se stanoví společná pravidla v oblasti civilního letectví a zřizuje se Evropská agentura pro bezpečnost letectví. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1592/2002 ze dne 15. července 2002 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví ( 4 ) by proto mělo být zrušeno. |
(33) |
Toto nařízení stanoví náležitý a úplný rámec pro definování a provádění společných technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví. Proto by měla být v příslušném okamžiku zrušena příloha III nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ze dne 16. prosince 1991 o harmonizaci technických požadavků a správních postupů v oblasti civilního letectví ( 5 ) a směrnice Rady 91/670/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání licencí pro výkon funkcí v civilním letectví ( 6 ), aniž jsou dotčena osvědčení nebo licence, které již byly v souladu s uvedenými právními předpisy výrobkům, osobám nebo organizacím vydány. |
(34) |
Tímto nařízením se vytváří jednotný rámec pro bezpečnost letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/36/ES ze dne 21. dubna 2004 o bezpečnosti letadel třetích zemí, která používají letiště Společenství ( 7 ), by proto měla být v příslušném okamžiku zrušena, aniž by tím byla dotčena prováděcí pravidla týkající se sběru a výměny informací a prohlídek na odbavovací ploše. |
(35) |
Toto nařízení se použije na jakoukoli jinou oblast se vztahem k bezpečnosti civilního letectví na základě budoucího návrhu Komise v souladu se Smlouvou. |
(36) |
Je nezbytné stanovit vhodná opatření jak k zajištění nezbytné ochrany citlivých bezpečnostních údajů, tak k poskytnutí dostatečných informací veřejnosti, pokud jde o úroveň bezpečnosti civilního letectví a s ním související ochrany životního prostředí, přičemž je třeba zohlednit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise ( 8 ) a související vnitrostátní právní předpisy. Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 tohoto nařízení by mělo být možné podat stížnost veřejnému ochránci práv podle článku 195 Smlouvy nebo žalobu k Soudnímu dvoru podle článku 230 Smlouvy. |
(37) |
Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 9 ). |
(38) |
Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí prováděcích pravidel týkajících se letové způsobilosti, průkazů způsobilosti letové posádky a souvisejících schválení, leteckého provozu, letadel používaných provozovateli ze třetích zemí, dozoru a vynucování, jakož i k přijetí úpravy poplatků a plateb agentury. Jelikož mají tato opatření obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení, včetně jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijímána regulativním postupem s kontrolou podle článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES. |
(39) |
Z důvodu účinnosti by měly být zkráceny lhůty obvykle použitelné v rámci regulativního postupu s kontrolou, pokud jde o úpravu hlavních požadavků na ochranu životního prostředí a přijetí prováděcích pravidel na ochranu životního prostředí. |
(40) |
Z naléhavých důvodů je k přijetí rozhodnutí Komisí o opatřeních členských států bezprostředně reagujících na bezpečnostní problém, jakož i o odchylkách od oprávnění oznámených členskými státy nezbytné použít postup pro naléhavé případy stanovený v čl. 5a odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
ZÁSADY
Článek 1
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se použije na:
a) projektování, výrobu, údržbu a provoz výrobků letecké techniky, letadlových částí a zařízení, jakož i na personál a organizace zapojené do projektování, výroby a údržby těchto výrobků, částí a zařízení;
b) personál a organizace zapojené do provozu letadel;
c) projektování, údržbu a provoz letišť, jakož i na personál a organizace zapojené do těchto činností, a dále, aniž jsou dotčeny právní předpisy Společenství a členských států týkající se životního prostředí a územního plánování, na ochranu okolí letišť;
d) projektování, výrobu a údržbu vybavení letišť, jakož i personál a organizace zapojené do těchto činností;
e) projektování, výrobu a údržbu systémů a složek pro uspořádání letového provozu a letové navigační služby („ATM/ANS“), jakož i personál a organizace zapojené do těchto činností;
f) ATM/ANS, jakož i personál a organizace, které se jimi zabývají.
2. Toto nařízení se nevztahuje na:
a) výrobky, části, zařízení, personál a organizace uvedené v odst. 1 písm. a) a b), jestliže provádějí vojenské, celní, policejní, pátrací a záchranné, hasičské akce, akce pobřežní stráže nebo podobné činnosti nebo služby. Členské státy se zavazují zajistit, aby tyto činnosti nebo služby braly pokud možno patřičný ohled na cíle tohoto nařízení;
b) letiště nebo jejich součásti, jakož i vybavení, personál a organizace uvedené v odst. 1 písm. c) a d), které jsou spravovány a provozovány vojenskými silami;
c) ATM/ANS včetně systémů a složek, personálu a organizací uvedených v odst. 1 písm. e) a f), které jsou poskytovány či zpřístupňovány vojenskými silami. Členské státy se zavazují zajistit, aby letadla uvedená v písmenu a) tohoto odstavce byla v případě potřeby oddělena od ostatních letadel.
3. Členské státy v rámci možností zajistí, aby veškerá vojenská zařízení umožňující veřejné využití podle odst. 2 písm. b) nebo služby poskytované veřejnosti vojenským personálem podle odst. 2 písm. c) zaručovaly míru bezpečnosti odpovídající přinejmenším hlavním požadavkům stanoveným v přílohách Va a Vb.
Článek 2
Cíle
1. Základním cílem tohoto nařízení je stanovit a udržovat vysokou a jednotnou úroveň bezpečnosti civilního letectví v Evropě.
2. Další cíle v oblasti působnosti tohoto nařízení jsou tyto:
a) zajistit vysokou a jednotnou úroveň ochrany životního prostředí;
b) usnadnit volný pohyb zboží, osob a služeb;
c) podporovat efektivnost nákladů procesů regulace a certifikace a zabránit duplicitám na vnitrostátní a evropské úrovni;
d) pomáhat členským státům v plnění jejich závazků podle Chicagské úmluvy vytvořením základny pro společný výklad a jednotné provádění ustanovení uvedené úmluvy a zajištěním řádného zohlednění jejích ustanovení v tomto nařízení a v prováděcích pravidlech k němu;
e) podporovat na celosvětové úrovni postoje Společenství ohledně norem a pravidel bezpečnosti civilního letectví navázáním vhodné spolupráce se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi;
f) zajistit rovné podmínky pro všechny účastníky na vnitřním trhu v oblasti letectví.
3. K dosahování cílů stanovených v odstavcích 1 a 2 slouží tyto prostředky:
a) vypracování, přijetí a jednotné uplatňování všech nezbytných aktů;
b) uznávání bez dodatečných požadavků osvědčení, průkazů způsobilosti, schválení nebo jiných dokladů vydaných výrobkům, personálu a organizacím v souladu s tímto nařízením a prováděcími pravidly k němu;
c) zřízení nezávislé Evropské agentury pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura);
d) jednotné uplatňování všech nezbytných aktů vnitrostátními leteckými úřady a agenturou v rámci jejich příslušných oblastí působnosti.
Článek 3
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) „průběžným dozorem“ úkoly, které mají být prováděny k ověření, že podmínky, za kterých bylo osvědčení uděleno, jsou nadále plněny po celou dobu jeho platnosti, a přijímání jakýchkoli ochranných opatření;
b) „Chicagskou úmluvou“ Úmluva o mezinárodním civilním letectví, podepsaná v Chicagu dne 7. prosince 1944, a její přílohy;
c) „výrobkem“ letadlo, motor nebo vrtule;
d) „letadlovými částmi a zařízeními“ jakýkoli přístroj, vybavení, mechanismus, část, aparatura, příslušenství, software nebo doplněk, včetně komunikačního vybavení, které je používáno nebo určeno k použití při provozu nebo řízení letadla za letu; zahrnuje části draku, motoru nebo vrtule nebo vybavení používané k manévrování letadla ze země;
da) „složkami ATM/ANS“ jakékoli složky definované v čl. 2 bodu 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) ( 10 );
e) „certifikací“ každá forma uznání, že výrobek, letadlová část nebo zařízení, organizace nebo osoba jsou v souladu s použitelnými požadavky, včetně ustanovení tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu, a vydání odpovídajícího osvědčení potvrzujícího tento soulad;
f) „kvalifikovaným subjektem“ subjekt, jemuž může agentura nebo vnitrostátní letecký úřad přidělit konkrétní certifikační úkol, a to pod jejich dohledem a v jejich odpovědnosti;
g) „osvědčením“ jakékoli schválení, průkaz způsobilosti nebo jiný doklad vydaný jako výsledek certifikace;
h) „provozovatelem“ jakákoli právnická nebo fyzická osoba provozující nebo navrhující k provozování jedno nebo více letadel nebo jedno nebo více letišť;
i) „obchodním provozem“ jakýkoliv provoz letadla za úplatu nebo jinou protihodnotu, jenž je přístupný veřejnosti, nebo pokud není přístupný veřejnosti, jenž je prováděn na základě smlouvy mezi provozovatelem a zákazníkem, přičemž zákazník nemá nad provozovatelem kontrolu;
j) „složitým motorovým letadlem“:
i) letoun:
— s maximální certifikovanou vzletovou hmotností vyšší než 5 700 kg nebo
— s osvědčením pro maximální počet sedadel pro cestující vyšší než devatenáct nebo
— s osvědčením pro provoz s posádkou složenou nejméně ze dvou pilotů nebo
— vybavené proudovým motorem či proudovými motory nebo více než jedním turbovrtulovým motorem nebo
ii) vrtulník s osvědčením:
— pro maximální vzletovou hmotnost vyšší než 3 175 kg nebo
— pro maximální počet sedadel pro cestující vyšší než devět nebo
— pro provoz s posádkou složenou nejméně ze dvou pilotů nebo
iii) letadlo se sklopným rotorem;
k) „zařízením pro výcvik pomocí letové simulace“ jakýkoli druh zařízení, na němž jsou simulovány letové podmínky na zemi; patří mezi ně letecké simulátory, letová výcviková zařízení, výcviková zařízení pro postupy týkající se letu a navigace a výcviková zařízení pro základní přístroje;
l) „zařazením“ údaj uvedený na průkazu způsobilosti uvádějící výsadní práva, zvláštní podmínky nebo omezení vztahující se k tomuto průkazu způsobilosti;
m) „letištěm“ jakákoli vymezená plocha (včetně všech budov, zařízení a vybavení) na zemi nebo na vodě nebo na pevné konstrukci, pevné konstrukci na moři nebo na plovoucí konstrukci, která je zcela nebo zčásti určena pro přílety, odlety a pozemní pohyby letadel;
n) „vybavením letiště“ jakékoli vybavení, aparatura, příslušenství, software nebo doplněk, který je používán nebo určen k tomu, aby napomáhal provozu letadel na letišti;
o) „odbavovací plochou“ vymezená plocha určená k umístění letadel pro účely nástupu a výstupu cestujících, nakládky nebo vykládky pošty nebo nákladu, doplňování paliva, parkování nebo údržby;
p) „službami uspořádání provozu na odbavovací ploše“ služby poskytované k řízení činností a pohybu letadel a vozidel po odbavovací ploše;
q) „ATM/ANS“ funkce uspořádání letového provozu definované v čl. 2 bodu 10 nařízení (ES) č. 549/2004, letové navigační služby definované v čl. 2 bodu 4 uvedeného nařízení a služby sestávající se z vytváření a zpracování údajů a formátování a poskytování údajů všeobecnému letovému provozu pro potřeby letové navigace kriticky související s bezpečností;
r) „systémem ATM/ANS“ jakákoli kombinace bezpečnostního vybavení a systémů definovaných v čl. 2 bodu 39 nařízení (ES) č. 549/2004;
s) „letovými informačními službami“ služby poskytované pro účely poskytování rad a informací užitečných pro bezpečné a účinné provádění letů.
KAPITOLA II
ZÁKLADNÍ POŽADAVKY
Článek 4
Základní zásady a použitelnost
1. Letadla, včetně veškerých zastavěných výrobků, letadlových částí a zařízení, která jsou:
a) projektovaná nebo vyrobená organizací, nad kterou agentura nebo členský stát zajišťuje bezpečnostní dozor, nebo
b) zapsaná v leteckém rejstříku členského státu, pokud regulativní bezpečnostní dozor nad nimi není delegován na třetí zemi a nejsou používána provozovatelem Společenství, nebo
c) zapsaná v leteckém rejstříku třetí země a používaná provozovatelem, nad jehož provozem zajišťuje některý členský stát dozor, nebo používaná směrem na území Společenství, na tomto území nebo směrem z něj provozovatelem usazeným nebo se sídlem ve Společenství nebo
d) zapsaná v leteckém rejstříku ve třetí zemi nebo zapsaná v leteckém rejstříku členského státu, který delegoval regulativní bezpečnostní dozor nad nimi na třetí zemi, a používaná provozovatelem třetí země směrem na území Společenství, na tomto území nebo směrem z něj,
musí vyhovovat tomuto nařízení.
2. Personál zapojený do provozu letadel uvedených v odst. 1 písm. b), c) nebo d) musí splňovat požadavky tohoto nařízení.
3. Provoz letadel uvedených v odst. 1 písm. b), c) nebo d) musí být v souladu s tímto nařízením.
3a. Veřejná letiště včetně vybavení, která jsou umístěna na území, na které se vztahuje Smlouva, která slouží obchodní letecké dopravě a na nichž je provoz zajišťován s využitím postupů přiblížení nebo odletů podle přístrojů a která
a) mají dráhu se zpevněným povrchem o délce 800 metrů nebo více, nebo
b) jsou určena výlučně pro vrtulníky,
musí být v souladu s tímto nařízením. Personál a organizace zapojené do provozu těchto letišť musí být v souladu s tímto nařízením.
3b. Odchylně od odstavce 3a mohou členské státy rozhodnout o vynětí z působnosti tohoto nařízení letiště,
— které neodbaví více než 10 000 cestujících ročně a
— na němž se neuskuteční ročně více než 850 pohybů související s přepravou nákladu.
Není-li tato výjimka členského státu v souladu s obecnými bezpečnostními cíli tohoto nařízení nebo jakoukoli jinou právní normou Společenství, přijme Komise ochranným postupem podle čl. 65 odst. 7 rozhodnutí o tom, že se tato výjimka nepovoluje. V tom případě dotčený členský stát výjimku zruší.
3c. ATM/ANS poskytované ve vzdušném prostoru území, na které se vztahuje Smlouva, jakož i v jakémkoli jiném vzdušném prostoru, kde členské státy uplatňují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru) ( 11 ) v souladu s čl. 1 odst. 3 uvedeného nařízení, musí být v souladu s tímto nařízením. Systémy a složky používané při poskytování těchto ATM/ANS a personál a organizace, které se na poskytování podílejí, musí být v souladu s tímto nařízením.
4. Odstavec 1 se nevztahuje na letadla uvedená v příloze II.
5. Odstavce 2 a 3 se nevztahují na letadla uvedená v příloze II, s výjimkou letadel uvedených v příloze II písm. a) bodu ii) a v písmenech d) a h), pokud se používají k obchodní letecké dopravě.
6. Tímto nařízením nejsou dotčena práva třetích zemí vymezená v mezinárodních úmluvách, zejména v Chicagské úmluvě.
Článek 5
Letová způsobilost
1. Letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat hlavní požadavky letové způsobilosti stanovené v příloze I.
2. Soulad letadel uvedených v čl. 4 odst. 1) písm. b) a výrobků, letadlových částí a zařízení v nich zastavěných s požadavky letové způsobilosti se stanoví takto:
a) výrobky musí mít typové osvědčení. Typové osvědčení a certifikace změn tohoto typového osvědčení včetně doplňkových typových osvědčení se vydají, prokáže-li žadatel, že výrobek vyhovuje certifikační předpisové základně podle článku 20 stanovené za účelem zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v odstavci 1, a nevykazuje-li výrobek žádné rysy nebo vlastnosti, které by činily jeho provoz nebezpečným. Typové osvědčení se vztahuje na výrobek včetně všech letadlových částí a zařízení k němu upevněných;
b) opatřeními uvedenými v odstavci 5 lze stanovit požadavek certifikace pro některé letadlové části a zařízení. Osvědčení pro letadlové části a zařízení se vydají, pokud žadatel prokáže, že letadlové části a zařízení jsou v souladu s podrobnými specifikacemi letové způsobilosti stanovenými k zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v odstavci 1;
c) letadlo nesmí být provozováno bez platného osvědčení letové způsobilosti. Osvědčení se vydá poté, co žadatel prokáže shodu s typovým návrhem schváleným v jeho typovém osvědčení a pokud příslušná dokumentace, kontroly a zkoušky prokazují, že letadlo je ve stavu vhodném pro bezpečný provoz. Toto osvědčení letové způsobilosti zůstává platné dokud není jeho platnost pozastavena, zrušena nebo ukončena a dokud je letadlo udržováno v souladu s hlavními požadavky na zachování letové způsobilosti podle bodu 1.d přílohy I a opatřeními přijatými podle odstavce 5;
d) organizace odpovědné za údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení musí prokázat způsobilost a prostředky pro plnění povinností souvisejících s jejich výsadními právy. Není-li dohodnuto jinak, jsou tato způsobilost a prostředky uznány schválením organizace. Výsadní práva udělená schválené organizaci a rozsah schválení jsou přesně vymezeny v podmínkách schválení;
e) organizace odpovědné za projektování a výrobu výrobků, letadlových částí a zařízení musí prokázat způsobilost a prostředky pro plnění povinností souvisejících s jejich výsadními právy. Není-li dohodnuto jinak, jsou tato způsobilost a prostředky uznány schválením organizace. Výsadní práva udělená schválené organizaci a rozsah schválení jsou přesně vymezeny v podmínkách schválení.
Dále:
f) lze požadovat, aby byl personál odpovědný za uvolnění výrobku, letadlové části nebo zařízení po údržbě držitelem příslušného osvědčení (dále jen „osvědčení personálu“);
g) způsobilost organizací pro výcvik údržby plnit své povinnosti spojené s jejich výsadními právy vztahujícími se k vydávání osvědčení podle písmene f) lze uznat vydáním oprávnění.
3. Letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. a) a výrobky, letadlové části a zařízení v nich zastavěné musí být v souladu s odst. 2 písm. a), b) a e) tohoto článku.
4. Odchylně od odstavců 1 a 2:
a) lze vydat povolení k letu, je-li prokázáno, že letadlo je schopné bezpečně provést základní let. Povolení se vydává s vhodnými omezeními, zejména v zájmu ochrany bezpečnosti třetích osob;
b) osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely lze vydat letadlu, pro které nebylo vydáno typové osvědčení podle odst. 2 písm. a). V tomto případě musí být prokázáno, že letadlo vyhovuje zvláštním specifikacím letové způsobilosti a odchylky od hlavních požadavků podle odstavce 1 musí přitom s ohledem na účel zajišťovat dostatečnou bezpečnost. Letadla přicházející v úvahu pro tato osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely a omezení pro používání těchto letadel budou vymezena v souladu s opatřeními podle odstavce 5;
c) odůvodňuje-li to počet letadel stejného typu přicházejících v úvahu pro osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely, lze vydat typové osvědčení pro zvláštní účely a stanoví se vhodná certifikační předpisová základna.
5. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku jeho doplněním se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 65 odst. 4. Těmito opatřeními se zejména vymezí:
a) podmínky pro určení certifikační předpisové základny použitelné pro určitý výrobek a pro její oznámení žadateli;
b) podmínky pro určení podrobných specifikací letové způsobilosti použitelných pro určité letadlové části a zařízení a pro jejich oznámení žadateli;
c) podmínky pro určení zvláštních specifikací letové způsobilosti použitelných pro určitá letadla přicházející v úvahu pro osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely a pro jejich oznámení žadateli;
d) podmínky pro vydávání a rozšiřování povinných informací, aby bylo zajištěno zachování letové způsobilosti výrobků;
e) podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti typových osvědčení, typových osvědčení pro zvláštní účely, certifikace změn typových osvědčení, individuálních osvědčení letové způsobilosti, osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely, povolení k letu a osvědčení pro výrobky, letadlové části nebo zařízení včetně:
i) podmínek trvání platnosti těchto osvědčení a podmínek prodloužení jejich platnosti, je-li omezena,
ii) omezení pro vydání povolení k letu. Omezení se týkají zejména:
— účelu letu,
— vzdušného prostoru užitého pro let,
— kvalifikace letové posádky,
— přepravy jiných osob než letové posádky,
iii) letadel, kterým lze vydat osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely, a souvisejících omezení,
iv) minimální osnovy výcviku personálu vydávajícího osvědčení v oblasti údržby pro zajištění souladu s odst. 2 písm. f),
v) minimálních osnov zařazení pilotů a způsobilosti souvisejících simulátorů pro zajištění souladu s článkem 7,
vi) případného hlavního seznamu minimálního vybavení a dodatečné specifikace letové způsobilosti pro daný druh provozu v zájmu zajištění souladu s článkem 8;
f) podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti schválení organizací požadovaných v souladu s odst. 2 písm. d), e) a g) a podmínky, za kterých tato schválení nemusí být vyžadována;
g) podmínky pro vydání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení personálu požadovaných v souladu s odst. 2 písm. f);
h) povinnosti držitelů osvědčení;
i) způsob prokazování souladu letadel podle odstavce 1, na která se nevztahují odstavce 2 nebo 4, s hlavními požadavky;
j) způsob prokazování souladu letadel podle čl. 4 odst. 1 písm. c) s hlavními požadavky.
6. Při přijímání opatření podle odstavce 5 dbá Komise zejména na to, aby tato pravidla:
a) odrážela současný stav techniky a osvědčené postupy v oblasti letové způsobilosti;
b) brala v úvahu celosvětové zkušenosti s provozem letadel a vědecko-technický pokrok;
c) umožňovala bezprostřední reakci na zjištěné příčiny leteckých nehod a vážných incidentů;
d) nekladla na letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. c) požadavky, které by nebyly slučitelné s povinnostmi členských států v rámci Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Článek 6
Hlavní požadavky na ochranu životního prostředí
1. Výrobky, letadlové části a zařízení musí splňovat požadavky na ochranu životního prostředí obsažené ve změně 11-B svazku I a ve změně 8 svazku II přílohy 16 Chicagské úmluvy, účinné ke dni 1. ledna 2015, s výjimkou doplňků k příloze 16.
2. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky požadavků podle odstavce 1 s cílem uvést je do souladu s následnými změnami Chicagské úmluvy a jejích příloh, které vstoupí v platnost po přijetí tohoto nařízení a budou použitelné ve všech členských státech, pokud tyto úpravy nerozšíří oblast působnosti tohoto nařízení, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 65 odst. 5.
3. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky požadavků podle odstavce 1, jejich doplněním, využívající podle potřeby obsah dodatků uvedených v odstavci 1, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 65 odst. 5.
Článek 7
Piloti
1. Piloti zapojení do provozu letadel uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) a zařízení pro výcvik pomocí letové simulace a osoby a organizace podílející se na výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách těchto pilotů musí splňovat příslušné „hlavní požadavky“ stanovené v příloze III.
2. S výjimkou výcviku může osoba vykonávat funkci pilota pouze v případě, že je držitelem průkazu způsobilosti a příslušného lékařského osvědčení pro vykonávanou činnost.
Osobě je vydán průkaz způsobilosti pouze v případě, že splňuje pravidla pro zajištění souladu s hlavními požadavky na teoretické znalosti, praktické dovednosti, jazykové znalosti a zkušenosti stanovené v příloze III.
Osobě je vydáno lékařské osvědčení pouze v případě, že splňuje pravidla pro zajištění souladu s hlavními požadavky na zdravotní způsobilost stanovené v příloze III. Toto lékařské osvědčení mohou vydat letečtí lékaři nebo letecká zdravotní střediska.
Bez ohledu na třetí pododstavec může, pokud jde o průkaz způsobilosti pilota pro rekreační létání, funkci leteckého lékaře zastávat všeobecný lékař, jenž má dostatečně podrobné znalosti o zdravotním stavu žadatele, pokud to dovoluje vnitrostátní právo, v souladu s podrobnými prováděcími pravidly přijatými postupem podle čl. 65 odst. 3; tato prováděcí pravidla zajistí, aby byla zachována úroveň bezpečnosti.
V průkazu způsobilosti se uvedou výsadní práva udělená pilotovi a oblast působnosti průkazu způsobilosti a v lékařském osvědčení rozsah tohoto osvědčení.
Pokud jde o piloty zapojené do provozu letadel uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. c), požadavky uvedené v druhém a třetím pododstavci mohou být splněny přijmutím průkazů způsobilosti a lékařských osvědčení vydaných třetí zemí nebo jejím jménem.
3. Způsobilost organizací provádějících výcvik pilotů a leteckých zdravotních středisek plnit povinnosti spojené s jejich výsadními právy v souvislosti s vydáváním průkazů způsobilosti a lékařských osvědčení se uznává udělením schválení.
Organizacím provádějícím výcvik pilotů nebo leteckým zdravotním střediskům se uděluje schválení, pokud splňují pravidla stanovená pro zajištění souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze III.
Ve schválení se uvedou výsadní práva, která se jím udělují.
4. Ve vztahu ke každému zařízení pro výcvik pomocí letové simulace používanému pro výcvik pilotů se vyžaduje osvědčení. Toto osvědčení se vydá, jestliže žadatel prokáže, že zařízení splňuje pravidla pro zajištění souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze III.
5. Osoba odpovědná za poskytování leteckého výcviku či za výcvik letové simulace nebo osoba odpovědná za posuzování dovedností pilotů nebo letecký lékař musí být držitelem příslušného osvědčení. Takové osvědčení se vydá, je-li prokázáno, že dotčená osoba vyhovuje pravidlům pro zajištění souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze III.
V osvědčení se uvedou výsadní práva, která se jím udělují.
6. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku včetně jeho doplnění se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 65 odst. 4. Těmito opatřeními se zejména stanoví:
a) různá zařazení pro průkazy způsobilosti pilotů a lékařská osvědčení odpovídající různým druhům vykonávaných činností;
b) podmínky pro vydání, zachování, změnu, omezení, pozastavení nebo zrušení platnosti průkazů způsobilosti, zařazení pro průkazy způsobilosti, lékařských osvědčení, schválení a osvědčení uvedených v odstavcích 2, 3, 4 a 5 a podmínky, za nichž není třeba taková osvědčení a schválení požadovat;
c) výsadní práva a povinnosti držitelů průkazů způsobilosti, zařazení průkazů způsobilosti, lékařská osvědčení, schválení a osvědčení uvedené v odstavcích 2, 3, 4 a 5;
d) podmínky pro změnu stávajících vnitrostátních průkazů způsobilosti pilota a vnitrostátních průkazů způsobilosti palubního technika na průkaz způsobilosti pilota, jakož i podmínky pro změnu vnitrostátních lékařských osvědčení na společně uznávaná lékařská osvědčení;
e) podmínky pro přijímání průkazů způsobilosti třetích zemí, aniž jsou dotčena ustanovení dvoustranných dohod uzavřených v souladu s článkem 12;
f) jak piloti letadel uvedených v příloze II písm. a) bodě ii) a v písmenech d) a f), jsou-li použita pro obchodní leteckou dopravu, splňují příslušné hlavní požadavky přílohy III.
7. Při přijímání opatření podle odstavce 6 dbá Komise zejména na to, aby tato pravidla odrážela současný stav techniky, včetně osvědčených postupů a vědecko-technického pokroku, v oblasti výcviku pilotů.
Tato opatření rovněž zahrnují ustanovení pro vydávání všech druhů průkazů způsobilosti pilota a zařazení požadovaných na základě Chicagské úmluvy a průkazů způsobilosti pilota pro rekreační létání vztahující se na neobchodní činnosti, na nichž se podílejí letadla s maximální certifikovanou vzletovou hmotností 2 000 kg nebo nižší a jež nesplňují žádné z kritérií uvedených v čl. 3 písm. j).
Článek 8
Letecký provoz
1. Provoz letadel uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) splňuje hlavní požadavky stanovené v příloze IV, případně v příloze Vb.
2. Pokud není v prováděcích pravidlech stanoveno jinak, provozovatelé zabývající se obchodním provozem prokáží způsobilost a prostředky pro plnění povinností spojených s jejich výsadními právy. Tuto způsobilost a prostředky agentura uzná vydáním osvědčení. V osvědčení se uvedou výsadní práva udělená provozovateli a rozsah provozu.
3. Pokud není v prováděcích pravidlech stanoveno jinak, provozovatelé zabývající se neobchodním provozem složitých motorových letadel prokáží způsobilost a prostředky pro plnění povinností spojených s provozem letadel.
4. Palubní průvodčí zapojení do provozu letadel uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. b) a c) musí splňovat hlavní požadavky stanovené v příloze IV. Účastníci obchodního provozu musí mít osvědčení, jak bylo původně stanoveno v příloze III části O písm. d) OPS 1.1005, na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1899/2006 ze dne 12. prosince 2006, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 ( 12 ); podle uvážení členského státu mohou osvědčení vydat schválení provozovatelé nebo organizace provádějící výcvik.
5. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 65 odst. 4. Těmito opatřeními se zejména stanoví:
a) podmínky pro provozování letadla v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze IV, případně v příloze Vb;
b) podmínky pro vydání, zachování, změnu, omezení, pozastavení nebo zrušení platnosti osvědčení uvedených v odstavci 2 a podmínky, za nichž se osvědčení nahradí prohlášením o způsobilosti a prostředcích provozovatele pro plnění povinností spojených s provozem letadla;
c) výsadní práva a povinnosti držitelů osvědčení;
d) podmínky a postupy pro prohlášení provozovatelů uvedených v odstavci 3 a pro dohled nad nimi a podmínky, za nichž se prohlášení nahradí prokázáním způsobilosti a prostředků pro plnění povinností spojených s výsadními právy provozovatele uznaných vydáním osvědčení;
e) podmínky pro vydávání, zachování, změnu, omezení, pozastavení nebo zrušení osvědčení palubních průvodčích dle odstavce 4;
f) podmínky, za nichž je provoz zakázán, omezen nebo podřízen určitým podmínkám v zájmu bezpečnosti;
g) jak provoz letadel uvedených v příloze II písm. a) bodě ii) a v písmenech d) a h), používají-li se pro obchodní leteckou dopravu, splňuje příslušné základní požadavky uvedené v příloze IV, případně v příloze Vb.
6. Opatření uvedená v odstavci 5:
— musí odrážet současný stav techniky a osvědčené postupy v oblasti leteckého provozu,
— musí stanovit různé druhy provozu a umožňovat stanovení souvisejících požadavků a prokazování shody odpovídajících složitosti provozu a s tím spojených rizik,
— musí brát v úvahu celosvětové zkušenosti s provozem letadel a vědecko-technický pokrok,
— musí být, s ohledem na obchodní leteckou dopravu a aniž je dotčena předchozí odrážka, vypracována především na základě společných technických požadavků a správních postupů uvedených v příloze III nařízení (ES) č. 3922/91,
— musí být založena na posouzení rizik a odpovídat rozsahu a zaměření provozu,
— musí umožňovat bezprostřední reakci na zjištěné příčiny leteckých nehod a vážných incidentů,
— nesmějí klást na letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. c) požadavky, které by nebyly slučitelné s povinnostmi členských států v rámci ICAO,
— brát v úvahu bezpečnostní aspekty týkající se ATM/ANS.
Článek 8a
Letiště
1. Letiště a vybavení letišť, jakož i provoz letišť musí být v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze Va a případně v příloze Vb.
2. Soulad letišť, vybavení letišť a provozu letišť s hlavními požadavky se stanoví v souladu s těmito kritérii:
a) pro každé letiště se vyžaduje osvědčení. Osvědčení a potvrzení změn tohoto osvědčení se vydá, pokud žadatel prokáže, že letiště je v souladu s certifikační předpisovou základnou pro letiště stanovenou v písmenu b) a že letiště nemá žádné rysy nebo vlastnosti, v jejichž důsledku by byl jeho provoz nebezpečný. Osvědčení zahrnuje letiště, jeho provoz a jeho vybavení související s bezpečností;
b) certifikační předpisová základna pro letiště musí obsahovat:
i) platné certifikační specifikace pro daný typ letiště,
ii) ustanovení, pro která byla přijata rovnocenná úroveň bezpečnosti, a
iii) zvláštní podrobné technické specifikace, které jsou nezbytné, pokud jsou v důsledku konstrukčních rysů daného letiště nebo zkušeností z jeho provozu některé specifikace uvedené v bodu i) nepřiměřené nebo nevhodné k zajištění splnění hlavních požadavků stanovených v příloze Va;
c) opatřeními uvedenými v odstavci 5 lze stanovit požadavek certifikace pro vybavení letiště kriticky související s bezpečností. Osvědčení pro takové vybavení se vydá, pokud žadatel prokáže, že je vybavení v souladu s podrobnými specifikacemi stanovenými k zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v odstavci 1;
d) organizace odpovědné za provoz letišť prokáží způsobilost a prostředky pro plnění povinností souvisejících s jejich výsadními právy. Tato způsobilost a prostředky se uznávají vydáním osvědčení uvedeného v písmenu a). Mohou být též uznány vydáním samostatného osvědčení, pokud tak rozhodne členský stát, ve kterém se nachází letiště. Výsadní práva udělená organizaci, jíž bylo osvědčení uděleno, a rozsah takového osvědčení, včetně seznamu provozovaných letišť, se v osvědčení přesně vymezí;
e) odchylně od písmene d) mohou členské státy rozhodnout, že poskytovatelé služeb uspořádání provozu na odbavovací ploše mohou učinit prohlášení o své způsobilosti a prostředcích pro plnění povinností spojených s poskytovanými službami.
3. Členské státy zajistí, aby byla zavedena opatření k zabezpečení letišť před činnostmi a rozvojem v jejich okolí, které by mohly představovat nepřijatelná rizika pro letadla využívající tato letiště.
4. Provozovatelé letišť sledují činnosti a rozvoj, které by mohly představovat nepřijatelná rizika pro letecký provoz v okolí letiště, a přijímají případně v rámci svých pravomocí zmírňující opatření.
5. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky požadavků uvedených v tomto tohoto článku jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 65 odst. 4.
Těmito opatřeními se zejména stanoví:
a) podmínky pro stanovení certifikační předpisové základny použitelné na letiště a pro její oznámení žadateli;
b) podmínky pro stanovení podrobných specifikací použitelných na vybavení letiště a pro jejich oznámení žadateli;
c) podmínky pro vydávání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení osvědčení pro letiště a osvědčení pro vybavení letišť, včetně provozních omezení týkajících se určitých konstrukčních rysů letiště;
d) podmínky pro provoz letiště v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze Va a případně v příloze Vb;
e) podmínky pro vydávání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení osvědčení uvedených v odst. 2 písm. d);
f) povinnosti držitelů osvědčení;
g) podmínky pro schválení a změnu osvědčení pro letiště vydaných členskými státy, včetně opatření již schválených daným členským státem na základě oznámených výjimek podle přílohy 14 Chicagské úmluvy před vstupem tohoto nařízení v platnost;
h) podmínky pro rozhodnutí o nepovolení výjimek podle čl. 4 odst. 3b, včetně kritérií pro nákladní letiště, oznamování vyňatých letišť a přezkum udělených výjimek;
i) podmínky, za nichž je provoz zakázán, omezen nebo podřízen určitým podmínkám v zájmu bezpečnosti;
j) podmínky a postupy pro prohlášení poskytovatelů služeb uvedených v odst. 2 písm. e) a pro dohled nad těmito poskytovateli.
6. Opatření uvedená v odstavci 5:
a) odrážejí současný stav techniky a osvědčené postupy v oblasti letišť a zohledňují použitelné normy a doporučené postupy ICAO;
b) jsou přiměřená velikosti, provozu, kategorii a složitosti letiště a povaze a objemu provozu na něm;
c) berou v úvahu celosvětové zkušenosti s provozem letišť a vědecko-technický pokrok;
d) umožňují bezprostřední reakci na zjištěné příčiny leteckých nehod a vážných incidentů;
e) zajišťují nutnou flexibilitu pro přizpůsobené plnění požadavků.
Článek 8b
ATM/ANS
1. Poskytování ATM/ANS musí být v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze Vb a pokud možno s hlavními požadavky stanovenými v příloze Va.
2. Poskytovatelé ATM/ANS musí být držiteli osvědčení. Osvědčení se vydá, pokud poskytovatel prokáže způsobilost a prostředky pro plnění povinností souvisejících s jeho výsadními právy. V osvědčení se uvedou výsadní práva udělená provozovateli a rozsah poskytovaných služeb.
3. Odchylně od odstavce 2 mohou členské státy rozhodnout, že poskytovatelé letových informačních služeb mohou učinit prohlášení o způsobilosti a prostředcích pro plnění povinností spojených s poskytovanými službami.
4. Opatřeními uvedenými v odstavci 6 lze stanovit požadavek certifikace týkající se organizací, které se zabývají projektováním, výrobou a údržbou systémů a složek ATM/ANS kriticky souvisejících s bezpečností. Osvědčení se těmto organizacím vydá, pokud prokáží způsobilost a prostředky pro plnění povinností spojených s jejich výsadními právy. V osvědčení se uvedou výsadní práva, která se jeho prostřednictvím udělují.
5. Opatřeními uvedenými v odstavci 6 lze stanovit požadavek certifikace nebo potvrzení ze strany poskytovatele ATM/ANS, pokud jde o systémy a složky ATM/ANS kriticky související s bezpečností. Osvědčení či potvrzení pro tyto systémy a složky se vydají, pokud žadatel prokáže, že jsou tyto systémy a složky v souladu s podrobnými specifikacemi stanovenými k zajištění souladu s hlavními požadavky uvedenými v odstavci 1.
6. Opatření nezbytná k provedení tohoto článku se přijímají regulativním postupem podle čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004.
Těmito opatřeními se zejména stanoví:
a) podmínky pro poskytování ATM/ANS v souladu s hlavními požadavky stanovenými v příloze Vb a případně v příloze Va;
b) podmínky pro stanovení podrobných specifikací použitelných pro systémy a složky ATM/ANS a pro jejich oznámení žadateli;
c) podmínky pro vydávání, zachování, změnu, pozastavení nebo zrušení osvědčení uvedených v odstavcích 2 a 4;
d) povinnosti držitelů osvědčení;
e) podmínky a postupy pro prohlášení poskytovatelů služeb uvedená v odstavci 3 a pro dohled nad těmito poskytovateli;
f) podmínky, za nichž je provoz zakázán, omezen nebo podřízen určitým podmínkám v zájmu bezpečnosti.
7. Opatření uvedená v odstavci 6:
a) odráží současný stav techniky a osvědčené postupy v oblasti ATM/ANS;
b) jsou přiměřená druhu a složitosti poskytovaných služeb;
c) berou v úvahu celosvětové zkušenosti s ATM/ANS a vědecko-technický pokrok;
d) jsou vytvořena pokud možno s použitím příslušných ustanovení nařízení (ES) č. 549/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004, o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb) ( 13 ), nařízení (ES) č. 551/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) ( 14 ) a stanoví přechodné mechanismy zajišťující kontinuitu osvědčení, která už byla podle uvedených nařízení vydána; zpočátku budou obsahovat ustanovení těchto nařízení týkající se bezpečnosti, a pokud jde o budoucí změny, ve vhodných případech zohlední nejnovější vědecko-technický pokrok.
e) umožňují bezprostřední reakci na zjištěné příčiny leteckých nehod a vážných incidentů.
Článek 8c
Řídící letového provozu
1. Řídící letového provozu, jakož i osoby a organizace podílející se na jejich výcviku, zkouškách, přezkušování a lékařských prohlídkách, musí splňovat příslušné hlavní požadavky stanovené v příloze Vb.
2. Řídící letového provozu musí být držiteli průkazu způsobilosti a příslušného osvědčení zdravotní způsobilosti pro poskytovanou službu.
3. Průkaz způsobilosti uvedený v odstavci 2 se vydá, pouze pokud žadatel o průkaz způsobilosti prokáže, že splňuje pravidla pro zajištění souladu s hlavními požadavky na teoretické znalosti, praktické dovednosti, jazykové znalosti a zkušenosti stanovenými v příloze Vb.
4. Osvědčení zdravotní způsobilosti uvedené v odstavci 2 je vydáno pouze tehdy, jestliže řídící letového provozu splní pravidla pro zajištění souladu s hlavními požadavky na zdravotní způsobilost stanovenými v příloze Vb. Osvědčení zdravotní způsobilosti mohou vydat letečtí posudkoví lékaři nebo letecká zdravotní střediska.
5. V průkazu způsobilosti a v osvědčení zdravotní způsobilosti se uvedou výsady udělené řídícímu letového provozu a rozsah uvedeného průkazu či osvědčení.
6. Způsobilost organizací provádějících výcvik řídících letového provozu, leteckých posudkových lékařů a leteckých zdravotních středisek plnit povinnosti spojené s jejich výsadními právy v souvislosti s vydáváním průkazů způsobilosti a osvědčení zdravotní způsobilosti se uznává udělením osvědčení.
7. Organizacím provádějícím výcvik řídících letového provozu a leteckým lékařům a leteckým zdravotním střediskům příslušným pro řídící letového provozu se vydá osvědčení, pokud prokáží, že splňují pravidla pro zajištění souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze Vb. V osvědčení se uvedou výsady, které se jím udělují.
8. Osoby odpovědné za poskytování praktického výcviku nebo za posouzení dovedností řídících letového provozu musí být držiteli osvědčení. Osvědčení se vydá, pokud dotyčné osoby prokáží, že splňují pravidla pro zajištění souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze Vb. V osvědčení se uvedou výsady, které se jím udělují.
9. Syntetická výcviková zařízení musí být v souladu s příslušnými hlavními požadavky stanovenými v příloze Vb.
10. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 65 odst. 4.
Těmito opatřeními se zejména stanoví:
a) jednotlivé kvalifikace a doložky pro průkazy způsobilosti řídících letového provozu;
b) podmínky pro vydání, zachování, změnu, omezení, pozastavení nebo zrušení platnosti průkazů způsobilosti, kvalifikací a doložek průkazů způsobilosti, osvědčení zdravotní způsobilosti, schválení a osvědčení a podmínky, za nichž není třeba taková osvědčení a schválení požadovat, přičemž se stanoví přechodné mechanismy zajišťující kontinuitu schválení a osvědčení, jež byla již udělena;
c) výsady a povinnosti držitelů průkazů způsobilosti, kvalifikací a doložek průkazů způsobilosti, osvědčení zdravotní způsobilosti, schválení a osvědčení;
d) podmínky pro uznávání a změnu vnitrostátních průkazů způsobilosti řídících letového provozu, jakož i podmínky pro uznávání a změnu vnitrostátních osvědčení zdravotní způsobilosti na společně uznávaná osvědčení zdravotní způsobilosti.
11. Opatření uvedená v odstavci 10 odráží současný stav, včetně osvědčených postupů a vědecko-technického pokroku, v oblasti výcviku řídících letového provozu. Zpočátku se vypracují na základě ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/23/ES ze dne 5. dubna 2006 o licenci řídícího letového provozu Společenství ( 15 ).
Článek 9
Letadla používaná provozovatelem třetí země směrem na území Společenství, na tomto území nebo směrem z něj
1. Letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. d), jakož i jejich posádky a jejich provoz, musí splňovat použitelné normy ICAO. Pokud takové normy neexistují, tato letadla a jejich provoz musí splňovat požadavky stanovené v přílohách I, III a IV a případně v příloze Vb, pokud tyto požadavky nejsou v rozporu s právy třetích zemí vyplývajícími z mezinárodních úmluv.
2. Provozovatelé zabývající se obchodním provozem používající letadla uvedená v odstavci 1 prokáží způsobilost a prostředky pro splnění požadavků uvedených v odstavci 1.
Požadavek uvedený v prvním pododstavci může být splněn přijmutím osvědčení vydaných třetí zemí nebo jejím jménem.
Schopnosti a prostředky uvedené v prvním pododstavci se uznají vydáním oprávnění. V tomto oprávnění se uvedou výsadní práva udělená provozovateli a rozsah provozu.
3. Po provozovatelích zabývajících se neobchodním provozem složitých motorových letadel používajících letadla podle odstavce 1 lze požadovat prokázání způsobilosti a prostředků pro plnění povinností spojených s provozem těchto letadel.
4. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku jeho doplněním, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 65 odst. 4. Těmito opatřeními se zejména stanoví:
a) jak letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. d) nebo posádka, jež nejsou držitelem standardního osvědčení ICAO o letové způsobilosti nebo průkazu způsobilosti ICAO, mohou být oprávněny k provozu směrem na území Společenství, na tomto území nebo směrem z něj;
b) podmínky pro provoz letadla v souladu s ustanoveními odstavce 1;
c) podmínky pro vydání, zachování, změnu, omezení, pozastavení a zrušení platnosti oprávnění provozovatele uvedeného v odstavci 2 při zohlednění osvědčení vydaných státem zápisu letadla do leteckého rejstříku nebo státem provozovatele, aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 2111/2005 a prováděcí pravidla k němu;
d) výsadní práva a povinnosti držitelů oprávnění;
e) podmínky a postupy pro prohlášení provozovatelů uvedených v odstavci 3 a pro dohled nad nimi;
f) podmínky, za nichž je provoz zakázán, omezen nebo podřízen určitým podmínkám v zájmu bezpečnosti v souladu s čl. 22 odst. 1.
5. Při přijímání opatření uvedených v odstavci 4 dbá Komise zejména na to, aby:
a) se podle potřeby využívaly doporučené postupy a pokyny ICAO;
b) žádné požadavky nepřekračovaly požadavky na letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. b) a na provozovatele takových letadel;
c) se podle potřeby využívala opatření vydaná v souladu s čl. 5 odst. 5 a čl. 8 odst. 5;
d) postup získávání oprávnění byl snadný, úměrný, nákladově efektivní a účinný ve všech případech, umožňující, aby požadavky a prokazování shody byly úměrné složitosti provozu a obsaženým rizikům. Postup především zohlední:
i) výsledky všeobecného programu ICAO pro audit dohledu nad bezpečností provozu,
ii) informace z prohlídek na odbavovací ploše a záznamů z programu pro hodnocení bezpečnosti cizích letadel (SAFA) a
iii) jiné ověřené informace o bezpečnostních aspektech ohledně dotčeného provozovatele;
e) jsou zohledněny bezpečnostní aspekty týkající se ATM/ANS.
Článek 10
Dozor a vynucování
1. Členské státy, Komise a agentura spolupracují s cílem zajistit soulad s tímto nařízením a prováděcími pravidly k němu.
2. Pro účely provádění odstavce 1 budou členské státy kromě dozoru nad jimi vydanými osvědčeními provádět šetření, včetně prohlídek na odbavovací ploše, a přijmou veškerá opatření, včetně zákazu letu letadel, s cílem zabránit dalšímu protiprávnímu jednání.
3. Pro účely provádění odstavce 1 bude agentura provádět vyšetřování podle čl. 24 odst. 2 a článku 55.
4. Aby bylo příslušným orgánům usnadněno přijetí odpovídajících donucovacích opatření, členské státy, Komise a agentura si vyměňují informace o zjištěných porušeních.
5. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku jeho doplněním se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 65 odst. 4. Těmito opatřeními se zejména stanoví:
a) podmínky pro sběr, výměnu a šíření informací;
b) podmínky pro provádění prohlídek na odbavovací ploše, včetně systematických kontrol;
c) podmínky pro vydání zákazu letu letadel, která nejsou v souladu s tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu.
Článek 11
Uznávání osvědčení
1. Členské státy bez dalších technických požadavků nebo hodnocení uznávají osvědčení vydaná v souladu s tímto nařízením. Pokud je původní uznání vydáno k určitému účelu nebo účelům, vztahuje se každé následné uznání výlučně na tentýž účel nebo účely.
2. Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost členského státu nebo agentury zahájit postup podle čl. 65 odst. 7 s cílem rozhodnout, zda je osvědčení vydané podle tohoto nařízení s tímto nařízením a prováděcími pravidly skutečně v souladu.
V případě, že není osvědčení s tímto nařízením zcela nebo zčásti v souladu, Komise požádá subjekt vydávající osvědčení, aby přijal vhodná nápravná a ochranná opatření, například omezení nebo pozastavení platnosti takového osvědčení. Kromě toho se od data rozhodnutí Komise členským státům přestávají na toto osvědčení vztahovat ustanovení odstavce 1.
3. Pokud má Komise dostatečné důkazy o tom, že vydávající subjekt přijal vhodná nápravná opatření podle odstavce 2 s cílem vyřešit neplnění nebo neúčinné plnění a že ochranná opatření již nejsou nezbytná, rozhodne, že se na toto osvědčení opět vztahují ustanovení odstavce 1. Tato ustanovení se uplatňují od data oznámení tohoto rozhodnutí členským státům.
4. Do doby, než nabudou účinku opatření podle čl. 5 odst. 5, čl. 7 odst. 6 a čl. 9 odst. 4 a než skončí přechodná období těmito opatřeními stanovená, a aniž je dotčen čl. 69 odst. 4, lze osvědčení, která nemohou být vydána v souladu s tímto nařízením, vydávat na základě použitelných vnitrostátních předpisů.
5. Do doby, než nabudou účinku opatření podle čl. 8 odst. 5 a než skončí přechodná období těmito opatřeními stanovená, a aniž je dotčen čl. 69 odst. 4, lze osvědčení, která nemohou být vydána v souladu s tímto nařízením, vydávat na základě použitelných vnitrostátních předpisů.
5a. Do doby, než nabudou účinku opatření podle čl. 8a odst. 5 a čl. 8c odst. 10 a než skončí přechodná období těmito opatřeními stanovená, a aniž je dotčen čl. 69 odst. 4, lze osvědčení, která nemohou být vydána v souladu s tímto nařízením, vydávat na základě použitelných vnitrostátních předpisů.
5b. Do doby, než nabudou účinku opatření podle čl. 8b odst. 6 a než skončí přechodná období těmito opatřeními stanovená, a aniž je dotčen čl. 69 odst. 4, lze osvědčení, která nemohou být vydána v souladu s tímto nařízením, vydávat na základě použitelných vnitrostátních předpisů nebo případně na základě příslušných požadavků nařízení Komise (ES) č. 2096/2005 ze dne 20. prosince 2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb ( 16 ).
6. Ustanovením tohoto článku není dotčeno nařízení (ES) č. 2111/2005 ani prováděcí pravidla k němu.
Článek 12
Přijímání osvědčení vydaných třetí zemí
1. Odchylně od ustanovení tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu může agentura nebo letecké úřady v členských státech podle dohod o uznávání uzavřených mezi Společenstvím a třetí zemí vydávat osvědčení na základě osvědčení vydaných leteckými orgány této třetí země.
2.
a) Neuzavřelo-li Společenství dohodu, může členský stát nebo agentura před vstupem souvisejících ustanovení tohoto nařízení v platnost a po oznámení Komisi a ostatním členským státům vydávat osvědčení na základě osvědčení vydaných příslušnými orgány třetí země na základě dohody uzavřené mezi tímto členským státem a danou třetí zemí. Agentura může rovněž vydávat tato osvědčení jménem kteréhokoli členského státu na základě dohody uzavřené jedním z členských států s danou třetí zemí.
b) Domnívá-li se Komise, že:
— ustanovení dohody mezi členským státem a třetí zemí by nezajistilo úroveň bezpečnosti rovnocennou úrovni stanovené tímto nařízením a prováděcími pravidly k němu nebo že
— by tato dohoda vnášela mezi členské státy diskriminaci bez přesvědčivých bezpečnostních důvodů nebo by byla v rozporu se zahraniční politikou Společenství vůči některé třetí zemi,
může postupem podle čl. 65 odst. 2 požadovat, aby daný členský stát dohodu upravil nebo pozastavil její uplatňování nebo ji vypověděl v souladu s článkem 307 Smlouvy.
c) Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby vypověděly dohody co nejdříve po vstupu dohody mezi Společenstvím a danou třetí zemí v platnost, pokud jde o oblasti působnosti posledně jmenované dohody.
Článek 13
Kvalifikované subjekty
Při přidělení konkrétního certifikačního úkolu kvalifikovanému subjektu agentura nebo příslušný vnitrostátní letecký úřad zajistí, aby tento subjekt splňoval kritéria stanovená v příloze V.
Kvalifikované subjekty osvědčení nevydávají.
Článek 14
Ustanovení o pružnosti
1. Ustanovení tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu nesmí bránit členskému státu, aby bezprostředně reagoval na bezpečnostní problémy týkající se určitého výrobku, osoby nebo organizace, na které se vztahují ustanovení tohoto nařízení.
Členský stát je povinen neprodleně oznámit agentuře, Komisi a ostatním členským státům přijatá opatření a jejich důvody.
2.
a) Agentura posoudí, zda je možno bezpečnostní problém vyřešit v rámci jí svěřených pravomocí podle čl. 18 písm. d). V takovém případě přijme odpovídající rozhodnutí do jednoho měsíce od okamžiku, kdy byla informována podle odstavce 1.
b) Pokud agentura dojde k závěru, že bezpečnostní problém není možno vyřešit podle písmene a), vydá ve lhůtě uvedené v tomto písmenu doporučení v souladu čl. 18 písm. b), zda by toto nařízení nebo prováděcí pravidla k němu měla být změněna a zda by oznámená opatření měla být zrušena nebo zachována.
3. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku včetně jeho doplnění týkající se toho, zda nedostatečná úroveň bezpečnosti nebo nedostatky v tomto nařízení nebo v prováděcích pravidlech k němu odůvodňují podnět k jejich změně a zda je možno dále uplatňovat opatření přijatá podle odstavce 1, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 65 odst. 6. V takovém případě opatření provedou podle potřeby všechny členské státy a na taková opatření se vztahují ustanovení článku 11. Je-li zjištěno, že opatření nejsou odůvodněná, příslušný členský stát je zruší.
4. Členské státy mohou udělit výjimky z plnění základních požadavků stanovených v tomto nařízení a v prováděcích pravidlech k němu v případě nepředvídaných naléhavých provozních okolností nebo časově omezených provozních potřeb, není-li tím nepříznivě ovlivněna úroveň bezpečnosti. Agentuře, Komisi a ostatním členským státům se tyto výjimky oznámí, jsou-li uděleny opakovaně nebo na dobu delší než dva měsíce.
5. Agentura posoudí, zda jsou výjimky oznámené členským státem méně omezující než použitelné předpisy Společenství, a do jednoho měsíce od oznámení těchto výjimek vydá podle čl. 18 písm. b) doporučení o tom, zda jsou tyto výjimky v souladu s obecnými bezpečnostními cíli tohoto nařízení nebo jakékoli jiné právní normy Společenství.
Není-li výjimka v souladu se základními bezpečnostními cíli tohoto nařízení nebo jakoukoli jinou právní normou Společenství, přijme Komise rozhodnutí o nepovolení výjimky postupem podle čl. 65 odst. 7. V tom případě dotčený členský stát výjimku zruší.
6. Lze-li úrovně ochrany rovnocenné úrovni dosažené uplatňováním prováděcích pravidel k tomuto nařízení dosáhnout jinými prostředky, mohou členské státy bez diskriminace na základě státní příslušnosti udělovat oprávnění odchylně od těchto prováděcích pravidel.
V těchto případech oznámí daný členský stát agentuře a Komisi úmysl udělit toto schválení a uvede důvody prokazující potřebu odchylky od daného pravidla a podmínky stanovené pro zajištění dosažení rovnocenné úrovně ochrany.
7. Do dvou měsíců od oznámení podle odstavce 6 vydá agentura doporučení v souladu s čl. 18 písm. b) o tom, zda schválení navrhované podle odstavce 6 splňuje podmínky stanovené v uvedeném odstavci.
Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku jeho doplněním týkající se toho, zda lze navrhované schválení udělit, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 65 odst. 6 do jednoho měsíce od obdržení doporučení agentury. V takovém případě oznámí Komise své rozhodnutí všem členským státům, které jsou rovněž oprávněny uplatnit uvedené opatření. Na dané opatření se vztahuje článek 15.
Článek 15
Informační síť
1. Komise, agentura a vnitrostátní letecké úřady si vyměňují veškeré informace jim dostupné v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu. Subjekty pověřené vyšetřováním leteckých nehod a incidentů nebo analýzou událostí mají právo na přístup k uvedeným informacím.
2. Aniž je dotčeno právo veřejnosti na přístup k dokumentům Komise, jak je vymezeno v nařízení (ES) č. 1049/2001, přijme Komise postupem podle čl. 65 odst. 3 opatření, aby zúčastněným stranám byly poskytovány z vlastního podnětu Komise informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tato opatření, která mohou být obecně použitelná nebo individuální, jsou založena na potřebě:
a) poskytnout osobám a organizacím informace, které potřebují ke zvýšení bezpečnosti letectví;
b) omezit šíření informací na to, co je nezbytně nutné pro účely jejich uživatelů, aby byla zajištěna dostatečná důvěrnost uvedených informací.
3. Vnitrostátní letecké úřady přijmou v souladu s vnitrostátními právními předpisy nezbytná opatření k zajištění dostatečné důvěrnosti informací, které získávají na základě odstavce 1.
4. V zájmu informování veřejnosti o obecné úrovni bezpečnosti zveřejňuje agentura každý rok bezpečnostní zprávu. Bezpečnostní zpráva zahrnuje od okamžiku vstupu v platnost opatření uvedených v čl. 10 odst. 5 rovněž analýzu veškerých informací získaných na základě článku 10. Tato analýza je jednoduchá a snadno pochopitelná a uvádí, zda jsou cestující v letecké dopravě vystaveni zvýšeným bezpečnostním rizikům. V této analýze se neuvádí zdroj informací.
Článek 16
Ochrana zdroje informací
1. Pokud informace uvedené v čl. 15 odst. 1 poskytla fyzická osoba Komisi nebo agentuře dobrovolně, v příslušných zprávách nebude zdroj těchto informací uveden. Pokud informace byla poskytnuta vnitrostátnímu úřadu, zdroj těchto informací bude chráněn podle vnitrostátních právních předpisů.
2. Aniž jsou dotčena příslušná pravidla trestního práva, nezahájí členské státy řízení pro neúmyslné porušení práva, o němž jsou informovány díky oznámení na základě tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu.
Toto pravidlo se nepoužije v případech hrubé nedbalosti.
3. Aniž jsou dotčena příslušná pravidla trestního práva, členské státy zajistí v souladu s postupy stanovenými jejich vnitrostátními právními předpisy, aby zaměstnanci, kteří poskytnou informace při použití tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu, nebyli nijak postiženi svým zaměstnavatelem.
Toto pravidlo se nepoužije v případech hrubé nedbalosti.
4. Tento článek se použije, aniž jsou tím dotčena vnitrostátní pravidla týkající se přístupu justičních orgánů k informacím.
KAPITOLA III
EVROPSKÁ AGENTURA PRO BEZPEČNOST LETECTVÍ
ODDÍL I
Úkoly
Článek 17
Zřízení a funkce agentury
1. Pro účely provádění tohoto nařízení se zřizuje Evropská agentura pro bezpečnost letectví.
2. Pro účely zajištění řádného fungování a rozvoje bezpečnosti civilního letectví agentura:
a) se zabývá všemi úkoly ve všech záležitostech, na něž se vztahuje čl. 1 odst. 1, a zaujímá k nim stanoviska;
b) je nápomocna Komisi při přípravě opatření, která mají být přijata pro provedení tohoto nařízení. Obsahují-li tato opatření technická pravidla, a zejména pravidla týkající se konstrukce, projektování a provozních hledisek, nesmí Komise změnit jejich obsah bez předchozí koordinace s agenturou. Agentura rovněž poskytne Komisi nezbytnou technickou, vědeckou a správní podporu k plnění jejích úkolů;
c) přijímá nezbytná opatření v rámci pravomocí svěřených jí tímto nařízením nebo jinými právními předpisy Společenství;
d) provádí kontroly a šetření nutné k plnění svých úkolů;
e) v oblasti své působnosti vykonává jménem členských států funkce a úkoly pro ně vyplývající z použitelných mezinárodních smluv, zejména Chicagské úmluvy.
Článek 18
Opatření agentury
Agentura podle potřeby:
a) vydává stanoviska určená Komisi;
b) vydává doporučení určená Komisi pro použití článku 14;
c) vydává certifikační specifikace a přijatelné způsoby prokazování, jakož i veškerý poradenský materiál pro uplatňování tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu;
d) přijímá příslušná rozhodnutí pro použití článků 20, 21, 22, 22a, 22b, 23, 54 a 55 a uděluje držitelům osvědčení, která vydala, výjimky z plnění hlavních požadavků stanovených v tomto nařízení a jeho prováděcích pravidlech v případě naléhavých nepředvídaných provozních okolností nebo časově omezených provozních potřeb pod podmínkou, že tím není ovlivněna úroveň bezpečnosti, že tyto výjimky nejsou uděleny na dobu delší než dva měsíce, že jsou oznámeny Komisi a že jejich platnost není prodloužena;
e) vydává zprávy na základě standardizačních kontrol prováděných podle čl. 24 odst. 1 a článku 54.
Článek 19
Stanoviska, certifikační specifikace a poradenský materiál
1. Aby byla agentura nápomocna Komisi při přípravě návrhů základních zásad, použitelnosti a hlavních požadavků, které mají být předloženy Evropskému parlamentu a Radě, a při přijímání prováděcích pravidel, vypracuje sama návrhy těchto materiálů. Návrhy agentura předkládá Komisi jako svá stanoviska.
2. V souladu s článkem 52 a prováděcími pravidly přijatými Komisí vypracuje agentura:
a) certifikační specifikace a přijatelné způsoby prokazování a
b) poradenský materiál
pro použití v procesu certifikace.
Tyto dokumenty odrážejí současný stav techniky a osvědčené postupy v daných oblastech a jsou aktualizovány s ohledem na celosvětové zkušenosti s provozem letadel a na vědecko-technický pokrok.
Článek 20
Certifikace letové způsobilosti a ochrany životního prostředí
1. S ohledem na výrobky, letadlové části a zařízení podle čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) vykonává agentura, kde je to použitelné, jménem členských států funkce a úkoly státu projekce, výroby nebo zápisu do leteckého rejstříku, vztahují-li se ke schválení návrhu, jak je uvedeno v Chicagské úmluvě nebo v jejích přílohách. K tomuto cíli agentura zejména:
a) pro každý výrobek, pro který je požadováno typové osvědčení nebo změna typového osvědčení, určí a oznámí certifikační předpisovou základnu. Certifikační předpisová základna se skládá z použitelného předpisu letové způsobilosti, z ustanovení, pro která byla přijata rovnocenná úroveň bezpečnosti, a ze zvláštních podrobných technických specifikací, které jsou nezbytné, pokud konstrukční rysy určitého výrobku nebo zkušenosti z provozu činí některá ustanovení předpisu letové způsobilosti nepřiměřenými nebo nevhodnými k zajištění splnění hlavních požadavků;
b) pro každý výrobek, pro který je požadováno osvědčení letové způsobilosti pro zvláštní účely, určí a oznámí zvláštní specifikace letové způsobilosti;
c) pro každou letadlovou část nebo zařízení, pro které je požadováno osvědčení, určí a oznámí podrobné specifikace letové způsobilosti;
d) pro každý výrobek, pro který je v souladu s článkem 6 požadována certifikace ochrany životního prostředí, určí a oznámí příslušné požadavky na ochranu životního prostředí;
e) sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí vyšetřování související s certifikací výrobků, letadlových částí a zařízení;
f) vydává příslušná typová osvědčení nebo s nimi spojené změny;
g) vydává osvědčení pro letadlové části a zařízení;
h) vydává příslušná osvědčení ochrany životního prostředí;
i) mění, pozastavuje nebo ruší platnost daného osvědčení, pokud podmínky, za nichž bylo vydáno, nejsou nadále splněny nebo pokud právnická nebo fyzická osoba, která je jeho držitelem, neplní povinnosti jí uložené tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu;
j) zajišťuje funkce pro zachování letové způsobilosti související s výrobky, letadlovými částmi nebo zařízeními, jež jsou pod jejím dozorem, včetně bezodkladné reakce na bezpečnostní problém, a vydávání a šíření použitelných závazných informací;
k) u letadel, u nichž je třeba vydat povolení k letu, stanovuje normy letecké způsobilosti a postupy pro plnění čl. 5 odst. 4 písm. a);
l) pro účely certifikace pod kontrolou agentury vydává povolení k letu, a to po dohodě s členským státem, v němž letadlo je nebo má být zapsáno v leteckém rejstříku.
2. Pokud jde o organizace, agentura:
a) sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí kontroly a prověřování organizací, kterým vydává osvědčení;
b) vydává a prodlužuje platnost osvědčení:
i) projekčním organizacím nebo
ii) výrobním organizacím nacházejícím se na území členských států, pokud o to požádá dotčený členský stát, nebo
iii) výrobním organizacím a organizacím údržby nacházejícím se mimo území členských států;
c) mění, pozastavuje nebo ruší platnost daného osvědčení organizace, pokud podmínky, za nichž bylo vydáno, nejsou nadále splněny nebo pokud daná organizace neplní povinnosti uložené jí tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu.
Článek 21
Pilotní osvědčení
1. Pokud jde o personál a organizace uvedené v čl. 7 odst. 1, agentura:
a) sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí vyšetřování a prověřování organizací, kterým vydává osvědčení, a případně jejich personálu;
b) vydává a prodlužuje osvědčení organizacím pro výcvik pilotů a leteckým zdravotním střediskům umístěným mimo území členských států, a kde je to nezbytné, jejich pracovníků;
c) mění, omezuje, pozastavuje nebo ruší příslušné osvědčení, pokud podmínky, za nichž bylo vydáno, nejsou nadále splněny nebo pokud právnická nebo fyzická osoba, která je držitelem osvědčení, neplní povinnosti uložené jí tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu.
2. Pokud jde o zařízení pro výcvik pomocí letové simulace uvedená v čl. 7 odst. 1, agentura:
a) sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí technické kontroly zařízení, jež certifikuje;
b) vydává a prodlužuje platnost osvědčení:
i) zařízením pro výcvik pomocí letové simulace používaným výcvikovými organizacemi, jimž agentura vydala osvědčení, nebo
ii) zařízením pro výcvik pomocí letové simulace umístěným na území členských států, pokud o to požádá dotčený členský stát,
iii) zařízením pro výcvik pomocí letové simulace umístěným mimo území členských států;
c) mění, omezuje, pozastavuje nebo ruší příslušné osvědčení, pokud podmínky, za nichž bylo vydáno, nejsou nadále splněny nebo pokud právnická nebo fyzická osoba, která je držitelem osvědčení, neplní povinnosti uložené jí tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu.
Článek 22
Osvědčení leteckého provozu
1. Agentura bezodkladně zareaguje na problém mající vliv na bezpečnost letového provozu stanovením nápravných opatření a šířením souvisejících informací, a to i členským státům.
2. Pokud jde o omezení doby letu:
a) agentura vydá použitelné certifikační specifikace, aby byly splněny hlavní požadavky a případně související prováděcí pravidla. V úvodní fázi prováděcí pravidla zahrnou všechna podstatná ustanovení pododdílu Q přílohy III nařízení (EHS) č. 3922/91 s přihlédnutím k nejnovějším vědecko-technickým poznatkům;
b) členský stát může schválit individuální plán specifikací doby letu, jež se odchylují od certifikačních specifikací uvedených v písmenu a). V takovém případě členský stát o svém záměru schválit takový individuální plán neprodleně uvědomí agenturu, Komisi a ostatní členské státy;
c) do jednoho měsíce od oznámení agentura individuální plán posoudí na základě vědeckého a lékařského hodnocení. Poté může dotčený členský stát tento plán schválit, pokud ho agentura s členským státem neprojednávala a nenavrhla k němu změny. Pokud členský stát s navrženými změnami souhlasí, může plán v takto pozměněném znění schválit;
d) v případě nepředvídatelných naléhavých provozních okolností nebo provozních potřeb omezeného trvání, které se neopakují, mohou být dočasně, dokud agentura nevydá své stanovisko, uplatněny odchylky od certifikačních specifikací;
e) pokud členský stát nesouhlasí se závěry agentury ohledně individuálního plánu, předá záležitost Komisi, aby rozhodla o tom, zda individuální plán splňuje bezpečnostní cíle tohoto nařízení, postupem podle čl. 65 odst. 3;
f) obsahy individuálních plánů, jež jsou pro agenturu přijatelné, nebo k nimž Komise přijala kladné rozhodnutí v souladu s písmenem e), se zveřejní.
Článek 22a
ATM/ANS
Ve vztahu k ATM/ANS uvedeným v čl. 4 odst. 3c agentura:
a) sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí kontroly a prověrky organizací, kterým vydává osvědčení;
b) vydává a prodlužuje osvědčení organizacím umístěným mimo území, na něž se vztahuje Smlouva, odpovědným za poskytování služeb ve vzdušném prostoru území, na něž se Smlouva vztahuje;
c) vydává a prodlužuje osvědčení organizacím poskytujícím služby v celoevropském měřítku;
d) mění, pozastavuje nebo ruší příslušné osvědčení, pokud podmínky, za nichž bylo vydáno, již nejsou splněny nebo pokud držitel osvědčení neplní povinnosti, které mu ukládá toto nařízení nebo související prováděcí pravidla.
Článek 22b
Certifikace řídících letového provozu
Ve vztahu k osobám a organizacím uvedeným v čl. 8c odst. 1 agentura:
a) sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí vyšetřování a prověrky organizací, kterým vydává osvědčení, a případně jejich personálu;
b) vydává a prodlužuje osvědčení organizacím provádějícím výcvik řídících letového provozu umístěným mimo území členských států, a případně jejich personálu;
c) mění, pozastavuje nebo ruší příslušné osvědčení, pokud podmínky, za nichž bylo vydáno, již nejsou splněny nebo pokud právnická nebo fyzická osoba, která je držitelem osvědčení, neplní povinnosti uložené jí tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu.
Článek 23
Provozovatelé třetích zemí
1. Pokud jde o provozovatele uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. d) zabývající se obchodním provozem, agentura:
a) sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí vyšetřování a prověřování;
b) vydává a prodlužuje platnost osvědčení uvedených v čl. 9 odst. 2, pokud členský stát neplní ve vztahu k těmto provozovatelům funkce a úkoly státu provozovatele;
c) mění, omezuje, pozastavuje nebo ruší platnost příslušného oprávnění, pokud podmínky, za nichž bylo agenturou vydáno, nejsou nadále splněny nebo pokud daná organizace neplní povinnosti uložené jí tímto nařízením nebo prováděcími pravidly k němu.
2. Pokud jde o provozovatele letadel uvedených v čl. 4 odst. 1 písm. d) nezabývající se obchodním provozem, agentura:
a) přijímá prohlášení uvedená v čl. 9 odst. 3 a
b) sama nebo prostřednictvím vnitrostátních leteckých úřadů nebo kvalifikovaných subjektů provádí dozor nad provozovateli, od nichž obdržela prohlášení.
3. Pokud jde o letadla uvedená v čl. 4 odst. 1 písm. d), agentura vydává oprávnění podle čl. 9 odst. 4 písm. a).
Článek 24
Sledování uplatňování pravidel
1. V oblasti působnosti čl. 1 odst. 1 provádí agentura standardizační kontroly za účelem sledování uplatňování tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu příslušnými vnitrostátními úřady a podává o tom Komisi zprávu.
2. Agentura provádí vyšetřování v podnicích s cílem sledovat uplatňování tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu.
3. Agentura provádí s ohledem na cíle stanovené v článku 2 posouzení dopadu provádění tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu.
4. Agentura je konzultována a vydává pro Komisi doporučení pro účely článku 14.
5. Pracovní postupy agentury pro plnění úkolů podle odstavců 1, 3 a 4 podléhají požadavkům, které budou přijaty postupem podle čl. 65 odst. 2, při zohlednění zásad stanovených v článcích 52 a 53.
Článek 25
Pokuty a penále
1. Aniž jsou dotčeny články 20 a 55, může Komise na žádost agentury:
a) uložit osobám a podnikům, kterým agentura vydala osvědčení, pokutu, pokud byla – ať záměrně, či z nedbalosti – porušena ustanovení tohoto nařízení a jeho prováděcích pravidel;
b) uložit osobám a podnikům, kterým agentura vydala osvědčení, penále, jež se počítá od data uvedeného v rozhodnutí, aby přiměla tyto osoby a podniky k dodržování ustanovení tohoto nařízení a jeho prováděcích pravidel.
2. Pokuty a penále uvedené v odstavci 1 musí být odrazující a přiměřené jak ve vztahu k závažnosti případu, tak ve vztahu k finančním možnostem příslušného držitele osvědčení a zohledňovat zejména míru ohrožení bezpečnosti. Výše pokuty nepřesáhne 4 % ročního příjmu či obratu držitele osvědčení. Výše penále nepřesáhne 2,5 % průměrného denního příjmu či obratu držitele osvědčení.
3. Komise přijme v souladu s postupem stanoveným v čl. 65 odst. 3 prováděcí pravidla k tomuto článku. Ta obzvláště stanoví:
a) podrobná kritéria pro stanovení výše pokuty nebo penále a
b) postupy pro šetření, související opatření a podávání zpráv a rovněž procesní pravidla pro rozhodování včetně ustanovení o právu na obhajobu, přístupu ke spisu, právním zastoupení, důvěrnosti a dočasných ustanovení a dále pravidla pro vyměřování a výběr pokut a penále.
4. Soudní dvůr Evropských společenství má pravomoc k soudnímu přezkumu v plné jurisdikci týkající se rozhodnutí, kterými Komise uložila pokutu nebo penále. Uloženou pokutu nebo penále může zrušit, snížit nebo zvýšit.
5. Rozhodnutí přijatá podle odstavce 1 nemají trestněprávní povahu.
Článek 26
Výzkum
1. Agentura může rozvíjet a financovat výzkum, pokud se týká výlučně zdokonalení činností v oblasti její působnosti, aniž je dotčeno právo Společenství.
2. Agentura koordinuje svůj výzkum a vývojové činnosti s výzkumem a vývojovými činnostmi Komise a členských států tak, aby zajistila, že jsou politiky a činnosti ve vzájemném souladu.
3. Výsledky výzkumu financovaného agenturou se zveřejňují, neprohlásí-li je agentura za důvěrné.
Článek 27
Mezinárodní vztahy
1. V souladu s příslušnými právními předpisy Společenství je agentura nápomocna Společenství a členským státům v jejich vztazích se třetími zeměmi. Zejména je nápomocna při harmonizaci pravidel a vzájemného uznávání, jde-li o schválení prokazující uspokojivé uplatňování pravidel.
2. V souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy může agentura spolupracovat s leteckými úřady třetích zemí a s mezinárodními organizacemi příslušnými pro záležitosti v oblasti působnosti tohoto nařízení, a to v rámci pracovních dohod s nimi uzavřených a v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy. Tyto dohody nejprve schválí Komise.
3. Agentura je členským státům nápomocna v plnění jejich mezinárodních závazků, zejména těch, které vyplývají z Chicagské úmluvy.
ODDÍL II
Vnitřní struktura
Článek 28
Právní postavení, umístění, místní úřadovny
1. Agentura je subjektem Společenství. Má právní subjektivitu.
2. V každém členském státě požívá agentura nejrozsáhlejší způsobilosti k právním úkonům, jakou přiznávají právní předpisy tohoto členského státu právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý nebo nemovitý majetek a vystupovat před soudem.
3. Agentura může zřizovat své místní úřadovny v členských státech, pokud s tím tyto státy souhlasí.
4. Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.
Článek 29
Zaměstnanci
1. Pro zaměstnance agentury platí služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství za účelem uplatňování tohoto služebního řádu a pracovního řádu, aniž je dotčeno použití článku 39 tohoto nařízení na členy odvolacích senátů.
2. Aniž je dotčen článek 42, vykonává agentura ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci, které služební řád a pracovní řád svěřují orgánu oprávněnému ke jmenování.
3. Zaměstnanci agentury sestávají z přísně omezeného počtu úředníků přidělených nebo dočasně převedených Komisí nebo členskými státy pro plnění řídicích funkcí. Ostatní zaměstnance zaměstnává agentura podle svých potřeb k vykonávání svých úkolů.
Článek 30
Výsady a imunity
Na agenturu se vztahuje protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství připojený ke Smlouvě o založení Evropského společenství a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.
Článek 31
Odpovědnost
1. Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem použitelným pro smlouvu, o kterou se jedná.
2. Soudní dvůr Evropských společenství je příslušný rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.
3. V případě mimosmluvní odpovědnosti agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států nahrazuje jakoukoli škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími pracovníky při plnění jejich povinností.
4. Soudní dvůr Evropských společenství je příslušný pro spory vztahující se k náhradě škody podle odstavce 3.
5. Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.
Článek 32
Zveřejňování dokumentů
1. Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá na základě článku 290 Smlouvy, jsou ve všech úředních jazycích Společenství vyhotovovány tyto dokumenty:
a) bezpečnostní zpráva uvedená v čl. 15 odst. 4;
b) stanoviska podávaná Komisi na základě čl. 19 odst. 1;
c) výroční souhrnná zpráva a pracovní program podle čl. 33 odst. 2 písm. b) a c).
2. Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury poskytuje překladatelské středisko institucí Evropské unie.
Článek 33
Pravomoci správní rady
1. Agentura má správní radu.
2. Správní rada:
a) v souladu s článkem 39 jmenuje výkonného ředitele a na základě návrhu výkonného ředitele jmenuje ředitele;
b) přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury a nejpozději do 15. června ji předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a členským státům; jménem agentury předává každý rok Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) veškeré informace důležité pro výsledek postupů hodnocení, zejména informace v souvislosti s vlivy nebo dopady změn na úkoly přidělené agentuře;
c) před ►M2 30. listopadem ◄ každého roku a po obdržení stanoviska Komise schvaluje pracovní program agentury na příští rok a předává jej Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a členským státům; tento pracovní program je schvalován, aniž je dotčen roční rozpočtový proces Společenství a legislativní program Společenství v souvisejících oblastech bezpečnosti letectví; k přijatému pracovnímu programu agentury se přikládá stanovisko Komise;
d) po dohodě s Komisí schvaluje pokyny pro přidělování certifikačních úkolů vnitrostátním leteckým úřadům a kvalifikovaným subjektům;
e) stanoví rozhodovací postupy výkonného ředitele podle článků 52 a 53;
f) vykonává funkce vztahující se k rozpočtu agentury podle článků 59, 60 a 63;
g) jmenuje členy odvolacího senátu podle článku 41;
h) vykonává disciplinární funkci vůči výkonnému řediteli a s jeho souhlasem též vůči ředitelům;
i) vydává stanovisko k opatřením o poplatcích a platbách podle čl. 64 odst. 1;
j) přijímá svůj jednací řád;
k) rozhoduje o úpravě používání jazyků platné pro agenturu;
l) podle potřeby doplňuje seznam dokumentů uvedený v čl. 32 odst. 1;
m) stanoví organizační strukturu agentury a schvaluje personální politiku agentury.
3. Správní rada může podávat výkonnému řediteli doporučení ohledně jakékoli záležitosti výslovně se týkající strategického rozvoje bezpečnosti letectví, včetně výzkumu definovaného v článku 26.
4. Správní rada zřídí poradní orgán zúčastněných stran, který konzultuje před přijetím rozhodnutí v oblastech podle odst. 2 písm. c), e), f) a i). Správní rada může rovněž rozhodnout o konzultaci s poradním orgánem k věcem uvedeným v odstavcích 2 a 3. Správní rada není stanoviskem poradního orgánu vázána.
5. Správní rada může zřídit pracovní orgány pomáhající plnit její funkce, včetně přípravy jejích rozhodnutí a sledování jejich provádění.
Článek 34
Složení správní rady
1. Správní rada se skládá z jednoho zástupce každého členského státu a jednoho zástupce Komise. Členové jsou vybíráni na základě prokazatelných zkušeností a dosavadní činnosti v oblasti civilního letectví, řídících schopností a odborných znalostí, aby tak přispěli k naplňování cílů stanovených tímto nařízením. Příslušný výbor Evropského parlamentu je v tomto smyslu plně informován.
Každý členský stát jmenuje člena správní rady, jakož i jednoho náhradníka, který člena zastupuje v jeho nepřítomnosti. Svého zástupce a náhradníka jmenuje také Komise. Funkční období trvá pět let. Funkční období je obnovitelné.
2. Případná účast zástupců evropských třetích zemí a podmínky této účasti jsou stanoveny v dohodách uvedených v článku 66.
3. Poradní orgán podle čl. 33 odst. 4 určí čtyři ze svých členů do funkce pozorovatelů ve správní radě. Zástupci budou v co nejširší míře zastupovat různé pohledy, které jsou zastoupeny v tomto poradním orgánu. Jejich funkční období trvá třicet měsíců a je jednou obnovitelné.
Článek 35
Předsednictví správní rady
1. Správní rada volí ze svých členů předsedu a místopředsedu. Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo z úřední moci zaujme místopředseda.
2. Funkční období předsedy a místopředsedy končí, jakmile skončí jejich členství ve správní radě. S výhradou tohoto ustanovení trvá funkční období předsedy nebo místopředsedy tři roky. Funkční období je jednou obnovitelné.
Článek 36
Schůze
1. Schůze správní rady svolává její předseda.
2. Výkonný ředitel agentury se účastní jednání.
3. Správní rada koná řádné schůze pravidelně nejméně dvakrát ročně. Kromě toho se schází z podnětu předsedy nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů.
4. Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila jejích schůzí jako pozorovatel.
5. Členům správní rady mohou být s výhradou jednacího řádu nápomocni poradci nebo odborníci.
6. Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.
Článek 37
Hlasování
1. Aniž je dotčen čl. 39 odst. 1, přijímá správní rada svá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů. Na požádání člena správní rady se rozhodnutí podle čl. 33 odst. 2 písm. k) přijímá jednomyslně.
2. Každý člen jmenovaný podle čl. 34 odst. 1 má jeden hlas. V nepřítomnosti člena je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. Pozorovatelé ani výkonný ředitel agentury nehlasují.
3. Jednací řád stanoví podrobnější uspořádání hlasování, zejména podmínky, za nichž může jednat člen v zastoupení jiného člena, a jakékoli případné požadavky na usnášeníschopnost.
Článek 38
Funkce a pravomoci výkonného ředitele
1. Agenturu řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci Komise a správní rady, nevyhledává ani nepřijímá výkonný ředitel žádné pokyny od jakékoli vlády ani od jakéhokoli jiného subjektu.
2. Evropský parlament nebo Rada může vyzvat výkonného ředitele k podání zprávy o výkonu jeho úkolů.
3. Výkonný ředitel má tyto funkce a pravomoci:
a) schvalovat opatření agentury definovaná v článku 18 v mezích stanovených tímto nařízením, prováděcími pravidly k němu a veškerými použitelnými právními předpisy;
b) rozhodovat o kontrolách a vyšetřováních uvedených v článcích 54 a 55;
c) přidělovat vnitrostátním leteckým úřadům nebo kvalifikovaným subjektům certifikační úkoly podle pokynů správní rady;
d) vykonávat jakékoli mezinárodní funkce a technickou spolupráci s třetími zeměmi v souladu s článkem 27;
e) činit jakékoliv nezbytné kroky k zajištění chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;
f) připravovat každý rok návrh souhrnné zprávy a předkládat jej správní radě;
g) ve vztahu k zaměstnancům agentury vykonávat pravomoci stanovené v čl. 29 odst. 2;
h) v souladu s článkem 59 sestavovat odhady příjmů a v souladu s článkem 60 odpovídat za plnění rozpočtu;
i) přenášet své pravomoci na zaměstnance agentury s výhradou pravidel, která budou přijata postupem podle čl. 65 odst. 2;
j) se souhlasem správní rady přijímat rozhodnutí o zřízení místních úřadoven v členských státech podle čl. 28 odst. 3;
k) připravovat a plnit roční pracovní program;
l) reagovat na žádosti Komise o pomoc.
Článek 39
Jmenování vyšších úředníků
1. Výkonný ředitel je jmenován na základě zásluh a doložené způsobilosti a zkušeností vztahujících se k civilnímu letectví. Výkonného ředitele agentury jmenuje nebo ho odvolává správní rada na návrh Komise. Správní rada přijímá rozhodnutí tříčtvrtinovou většinou hlasů všech svých členů. Před jmenováním může být kandidát vybraný správní radou požádán, aby vystoupil před příslušným výborem nebo výbory Evropského parlamentu a odpověděl na otázky členů tohoto výboru nebo těchto výborů.
2. Výkonnému řediteli může být nápomocen jeden nebo dva ředitelé. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo nezpůsobilý, zaujme jeden z ředitelů jeho místo.
3. Ředitelé agentury jsou jmenováni na základě své odborné způsobilosti vztahující se k civilnímu letectví. Ředitele jmenuje nebo propouští správní rada na návrh výkonného ředitele.
4. Funkční období výkonného ředitele a ředitelů činí pět let. Funkční období ředitelů je obnovitelné a funkční období výkonného ředitele je obnovitelné pouze jednou.
Článek 40
Pravomoci odvolacích senátů
1. V rámci agentury působí jeden nebo více odvolacích senátů.
2. Odvolací senát nebo odvolací senáty rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím podle článku 44.
3. Odvolací senát nebo odvolací senáty jsou svolávány podle potřeby. O počtu odvolacích senátů a o přidělování úkolů senátům rozhoduje Komise postupem podle čl. 65 odst. 3.
Článek 41
Složení odvolacích senátů
1. Odvolací senát se skládá z předsedy a dvou dalších členů.
2. Předseda a dva členové mají náhradníky, kteří je zastupují v jejich nepřítomnosti.
3. Předsedu, ostatní členy a jejich náhradníky jmenuje správní rada ze seznamu kvalifikovaných kandidátů schválených Komisí.
4. Správní rada může pro určitý případ přizvat nejvíce dva další členy ze seznamu uvedeného v odstavci 3, pokud se domnívá, že to vyžaduje povaha odvolání.
5. Kvalifikace požadovaná pro členy každého odvolacího senátu, pravomoci jednotlivých členů v přípravné fázi rozhodování a hlasovací podmínky určuje Komise postupem podle čl. 65 odst. 3.
Článek 42
Členové odvolacích senátů
1. Funkční období členů odvolacích senátů včetně předsedy a jejich náhradníků činí pět let. Funkční období je obnovitelné.
2. Členové odvolacího senátu jsou nezávislí. Při rozhodování nejsou vázáni žádnými pokyny.
3. Členové odvolacího senátu nesmějí v agentuře vykonávat žádné jiné funkce. Funkci člena odvolacího senátu lze vykonávat na částečný úvazek.
4. Členové odvolacího senátu nesmějí být během funkčního období odvoláni ze své funkce ani vyškrtnuti ze seznamu způsobilých kandidátů, nejsou-li pro odvolání nebo vyškrtnutí závažné důvody, a Komise tak nerozhodne po obdržení stanoviska správní rady.
Článek 43
Vyloučení a námitky
1. Členové odvolacích senátů se nesmějí účastnit žádného odvolacího řízení, mají-li na něm osobní zájem nebo jestliže se ho zúčastnili jako zástupci jednoho z účastníků tohoto řízení nebo jestliže se podíleli na rozhodnutí, které je předmětem odvolání.
2. Domnívá-li se z jednoho z důvodů uvedených v odstavci 1 nebo z jakéhokoli jiného důvodu člen odvolacího senátu, že se nemá zúčastnit určitého odvolacího řízení, uvědomí o tom správní radu.
3. Proti členům odvolacích senátů může kterýkoli účastník odvolacího řízení vznést námitky z kteréhokoli důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo z důvodu podezření z podjatosti těchto členů. Námitka není přípustná, jestliže účastník odvolacího řízení učinil procesní úkon, i když mu byl znám důvod pro námitku. Žádná námitka nesmí být založena na státní příslušnosti členů.
4. V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 odvolací senáty rozhodnou o přijatých opatřeních bez účasti daného člena. Pro účely přijetí tohoto rozhodnutí je v odvolacím senátu dotyčný člen nahrazen svým náhradníkem.
Článek 44
Rozhodnutí podléhající odvolání
1. Proti rozhodnutím agentury přijatým na základě článků 20, 21, 22, 22a, 22b, 23, 55 nebo 64 lze podat odvolání.
2. Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek. Agentura však může pozastavit uplatňování rozhodnutí, proti němuž bylo podáno odvolání, umožňují-li to podle jejího názoru okolnosti.
3. Odvolání proti rozhodnutí, kterým se neukončuje řízení ve vztahu k jednomu z účastníků, lze podat jen ve spojení s odvoláním proti konečnému rozhodnutí, pokud se v rozhodnutí neuvádí možnost samostatného odvolání.
Článek 45
Osoby oprávněné k odvolání
Každá fyzická nebo právnická osoba se může odvolat proti rozhodnutí určenému této osobě nebo proti rozhodnutí, které má sice formu rozhodnutí určeného jiné osobě, ale přímo a jednotlivě se této osoby týká. Účastníci řízení mohou být účastníky odvolacích řízení.
Článek 46
Lhůta a forma
Odvolání spolu s odůvodněním se podává agentuře písemně do dvou měsíců od oznámení o opatření vůči dané osobě, nebo není-li oznámeno, ode dne, kdy se o tomto opatření uvedená osoba dozví.
Článek 47
Předběžná revize
1. Považuje-li výkonný ředitel odvolání za přípustné a odůvodněné, rozhodnutí opraví. Toto ustanovení se nepoužije, stojí-li odvolávající se v řízení proti jinému účastníku.
2. Není-li do jednoho měsíce po obdržení prohlášení o důvodech pro odvolání rozhodnutí opraveno, rozhodne agentura bezodkladně, zda pozastaví uplatňování rozhodnutí v souladu s čl. 44 odst. 2 druhou větou, a postoupí odvolání odvolacímu senátu.
Článek 48
Přezkum odvolání
1. Je-li odvolání přípustné, odvolací senát přezkoumá jeho důvody.
2. Při přezkumu odvolání podle odstavce 1 jedná odvolací senát rychle. Tak často, jak je to nutné, vyzývá účastníky odvolacího řízení, aby ve stanovených lhůtách zaujali stanoviska ke sdělením, která jim vydává, nebo ke sdělením ostatních účastníků odvolacího řízení. Účastníci odvolacího řízení jsou oprávněni přednést ústní připomínky.
Článek 49
Rozhodnutí o odvolání
Odvolací senát může vykonávat veškeré pravomoci spadající do působnosti agentury nebo může vrátit případ příslušnému orgánu agentury. Ten je vázán rozhodnutím odvolacího senátu.
Článek 50
Žaloby k Soudnímu dvoru
1. U Soudního dvora Evropských společenství lze podat žalobu na neplatnost aktů agentury, které jsou právně závazné pro třetí osoby, žalobu pro nečinnost a na náhradu škody způsobené činností agentury.
2. Žalobu pro neplatnost rozhodnutí agentury přijatých na základě článků 20, 21, 22, 22a, 22b, 23, 55 nebo 64 lze u Soudního dvora Evropských společenství podat teprve po vyčerpání všech možností odvolání v rámci agentury.
3. Agentura přijme nezbytná opatření vyplývající z rozsudku Soudního dvora Evropských společenství.
Článek 51
Přímá žaloba
Členské státy a orgány Společenství mohou proti rozhodnutí agentury podat u Soudního dvora Evropských společenství přímou žalobu.
ODDÍL III
Způsob práce
Článek 52
Postupy vypracovávání stanovisek, certifikačních specifikací a poradenského materiálu
Správní rada co nejdříve po vstupu tohoto nařízení v platnost stanoví transparentní postupy pro vydávání stanovisek, certifikačních specifikací, přijatelných způsobů prokazování a poradenského materiálu podle čl. 18 písm. a) a c).
◄
Tyto postupy:
a) čerpají ze zkušeností dostupných u leteckých regulačních úřadů členských států;
b) podle potřeby využívají vhodné odborníky dotčených zúčastněných stran;
c) zajistí, aby agentura zveřejňovala dokumenty a na širokém základě konzultovala zúčastněné strany podle časového plánu a postupu, který zahrnuje povinnost agentury zaujmout písemné stanovisko k postupu konzultace.
2. Agentura pro účely vypracování stanovisek, certifikačních specifikací, přijatelných způsobů prokazování a poradenského materiálu, které mají být uplatňovány členskými státy, v souladu s článkem 19 stanoví postup konzultací členských států. Za tímto účelem může vytvořit pracovní skupinu, do které je každý členský stát oprávněn jmenovat jednoho odborníka.
3. Opatření uvedená v čl. 18 písm. a) a c) a postupy stanovené v souladu s odstavcem 1 tohoto článku jsou zveřejňovány v úřední publikaci agentury.
4. Zvláštní postupy jsou stanoveny k řešení bezprostředních opatření, která má agentura přijmout, aby reagovala na bezpečnostní problém a informovala zúčastněné strany o opatřeních, která mají přijmout.
Článek 53
Postupy přijímání rozhodnutí
1. Správní rada stanoví transparentní postupy přijímání jednotlivých rozhodnutí podle čl. 18 písm. d).
Tyto postupy zajistí:
a) aby fyzickým nebo právnickým osobám, kterým je rozhodnutí určeno, a všem ostatním osobám přímo nebo nepřímo rozhodnutím dotčeným bylo umožněno slyšení;
b) aby fyzickým nebo právnickým osobám bylo rozhodnutí oznámeno a bylo zveřejněno;
c) aby fyzické nebo právnické osoby, kterým je rozhodnutí určeno, a všichni ostatní účastníci řízení byli informováni o opravných prostředcích dostupných těmto osobám podle tohoto nařízení;
d) aby rozhodnutí obsahovalo odůvodnění.
2. Správní rada rovněž stanoví postupy vymezující podmínky, za kterých jsou rozhodnutí oznamována, přičemž bere patřičný ohled na postup odvolání.
3. Zvláštní postupy jsou stanoveny k řešení bezprostředních opatření, která má agentura přijmout, aby reagovala na bezpečnostní problém a informovala zúčastněné strany o opatřeních, která mají přijmout.
Článek 54
Kontroly členských států
1. Aniž jsou dotčeny donucovací pravomoci svěřené Smlouvou Komisi, je agentura nápomocna Komisi při kontrole uplatňování tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu tím, že podle čl. 24 odst. 1 v příslušných úřadech členských států provádí standardizační kontroly. Úředníci pověření podle tohoto nařízení a vyslaní vnitrostátními úřady účastnící se těchto kontrol jsou takto zmocněni, aby v souladu s právními předpisy daného členského státu:
a) zkoumali příslušné záznamy, údaje, postupy a jakýkoli jiný materiál významný pro dosažení úrovně bezpečnosti letectví v souladu s tímto nařízením;
b) pořizovali kopie nebo výpisy z těchto záznamů, údajů, postupů a ostatních materiálů;
c) požadovali ústní vysvětlení na místě;
d) vstupovali do veškerých dotčených objektů, na pozemky nebo do dopravních prostředků.
2. Úředníci agentury pověření kontrolami uvedenými v odstavci 1 se při výkonu svých pravomocí prokazují písemným zmocněním, které vymezuje předmět a účel kontroly a datum, kdy má začít. V dostatečné lhůtě před kontrolou informuje agentura daný členský stát o kontrole a o totožnosti pověřených úředníků.
3. Daný členský stát se kontrolám podrobí a zajistí, aby se zúčastněné subjekty nebo osoby kontrole rovněž podrobily.
4. Vyžaduje-li kontrola prováděná podle tohoto článku kontrolu podniku nebo sdružení podniků, použije se článek 55. Brání-li se podnik této kontrole, poskytne daný členský stát úředníkům pověřeným agenturou nezbytnou pomoc k jejímu provedení.
5. Zprávy vypracované v rámci uplatňovaní tohoto článku jsou dostupné v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, kde byla kontrola provedena.
Článek 55
Vyšetřování podniků
1. ►M2 Agentura může sama provádět veškeré nezbytné vyšetřování v podnicích v souladu s články 7, 20, 21, 22, 22a, 22b, 23 a čl. 24 odst. 2 nebo jím pověřovat vnitrostátní letecké úřady nebo kvalifikované subjekty. ◄ Všechna tato vyšetřování musí být prováděna v souladu s platnými právními předpisy členských států, ve kterých mají být uskutečňována. Za tímto účelem jsou osoby oprávněné podle tohoto nařízení zmocněny, aby:
a) zkoumaly příslušné záznamy, údaje, postupy a jakýkoli jiný materiál významný pro vykonávání úkolů agentury;
b) pořizovaly kopie nebo výpisy z těchto záznamů, údajů, postupů a ostatních materiálů;
c) požadovaly ústní vysvětlení na místě;
d) vstupovaly do veškerých dotčených objektů, na pozemky nebo do dopravních prostředků podniku;
e) prováděly prohlídky letadla ve spolupráci s členskými státy.
2. Osoby oprávněné k vyšetřování podle odstavce 1 se při výkonu svých pravomocí prokazují písemným zmocněním, které vymezuje předmět a účel vyšetřování.
3. V dostatečné lhůtě před vyšetřováním informuje agentura daný členský stát, na jehož území má být vyšetřování provedeno, o vyšetřování a o totožnosti pověřených osob. Na žádost agentury jsou úředníci daného členského státu nápomocni pověřeným osobám při vykonávání jejich povinností.
Článek 56
Roční pracovní program
Roční pracovní program je zaměřen na podporu trvalého zlepšování letecké bezpečnosti v Evropě a odpovídá cílům, pověřením a úkolům agentury, jak jsou uvedeny v tomto nařízení. Jasně uvádí, jaké pověření a úkoly agentury byly ve srovnání s předchozím rokem přidány, změněny nebo zrušeny.
Roční pracovní program se předkládá na základě metodiky Komise použité jako součást řízení založeného na činnostech.
Článek 57
Výroční souhrnná zpráva
Výroční souhrnná zpráva shrnuje, jak agentura provedla svůj roční pracovní program. Jasně uvádí, jaké pověření a úkoly agentury byly ve srovnání s předchozím rokem přidány, změněny nebo zrušeny.
Ve zprávě se uvádějí činnosti, které agentura vykonala a vyhodnotí se jejich výsledky, pokud jde o cíle a časový rozvrh, rizika související s vykonávanými činnostmi a využívání zdrojů a obecné působení agentury.
Článek 58
Transparentnost a předávání informací
1. Na dokumenty, jež má agentura v držení, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.
2. Agentura může z vlastního podnětu předávat informace v oblastech svých úkolů. Zejména zajišťuje, aby navíc k publikacím uvedeným v čl. 52 odst. 3 veřejnost a každá zúčastněná strana rychle obdržela objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o práci agentury.
3. Každá fyzická nebo právnická osoba je oprávněna obrátit se písemně na agenturu v kterémkoli z jazyků uvedených v článku 314 Smlouvy. Tato osoba má právo na odpověď ve stejném jazyce.
4. Informace získané agenturou v souladu s tímto nařízením podléhají ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů ( 17 ).
ODDÍL IV
Finanční ustanovení
Článek 59
Rozpočet
1. Příjmy agentury sestávají:
a) z příspěvku od Společenství;
b) z příspěvku od kterékoli evropské třetí země, se kterou Společenství uzavřelo dohody podle článku 66;
c) z poplatků placených žadateli o osvědčení nebo o schválení vydávaných agenturou nebo držiteli těchto osvědčení nebo oprávnění;
d) z plateb za publikace, školení a jakékoli jiné služby poskytované agenturou a
e) z jakýchkoli dobrovolných finančních příspěvků členských států, třetích zemí nebo jiných subjektů, pokud takový příspěvek neohrožuje nezávislost a nestrannost agentury.
2. Výdaje agentury zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.
3. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.
4. Rozpočet týkající se regulačních opatření a stanovené a vybrané poplatky za vydávání osvědčení jsou v rozpočtu agentury vedeny odděleně.
5. Na základě návrhu výkazu odhadů příjmů a výdajů vypracuje správní rada každý rok výkaz odhadů příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.
6. Odhad příjmů a výdajů uvedený v odstavci 4, obsahující návrh plánu pracovních míst spolu s předběžným pracovním programem, předá správní rada nejpozději do 31. března Komisi a státům, se kterými Společenství uzavřelo dohody podle článku 66.
7. Komise předloží odhad příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu spolu s předběžným návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.
8. Komise na základě odhadu zanese do předběžného návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši subvence ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s článkem 272 Smlouvy.
9. Rozpočtový orgán schvaluje položky subvencí pro agenturu. Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst agentury.
10. Rozpočet přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.
11. Správní rada co nejdříve oznámí rozpočtovému orgánu svůj záměr provést jakýkoli projekt, jenž by mohl mít významné finanční důsledky pro financování rozpočtu, zejména jakékoli projekty související s nemovitostmi, jako je pronájem či koupě budov. Uvědomí o tom Komisi.
Pokud jedna složka rozpočtového orgánu sdělí svůj úmysl zaujmout stanovisko, předá své stanovisko správní radě do šesti týdnů ode dne sdělení projektu.
Článek 60
Plnění a kontrola rozpočtu
1. Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.
2. Nejpozději do 1. března následujícího rozpočtového roku předá účetní agentura účetnímu Komise prozatímní účty spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Účetní Komise konsoliduje prozatímní účty orgánů a decentralizovaných subjektů v souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 18 ).
3. Nejpozději do 31. března následujícího rozpočtového roku předá účetní Komise prozatímní účty agentury Účetnímu dvoru spolu se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok se rovněž předává Evropskému parlamentu a Radě.
4. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům agentury podle článku 129 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury a předloží ji správní radě k vyjádření.
5. Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.
6. Nejpozději do 1. července následujícího rozpočtového roku předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.
7. Konečná účetní závěrka se zveřejní.
8. Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření nejpozději do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.
9. Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok, jak je stanoveno v čl. 146 odst. 3 nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002.
10. Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament do 30. dubna roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.
Článek 61
Boj proti podvodům
1. V zájmu boje proti podvodům, korupci a ostatním protiprávním činnostem se na agenturu bez omezení vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 19 ).
2. Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) ( 20 ) a neprodleně vydá odpovídající předpisy vztahující se na veškeré její zaměstnance.
3. Rozhodnutí o financování a prováděcí dohody a nástroje z nich vyplývající výslovně stanoví, že Účetní dvůr a OLAF mohou v případě potřeby provádět kontroly na místě u příjemců finančních prostředků agentury a činitelů odpovědných za přidělování těchto prostředků.
Článek 62
Hodnocení
1. Do tří let ode dne, kdy agentura zahájí svou činnost, a každých pět let poté zadá správní rada nezávislé externí hodnocení uplatňování tohoto nařízení.
2. Hodnocení posoudí účinnost, s jakou agentura plní své úkoly. Rovněž posoudí vliv tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů na zajištění vysoké úrovně bezpečnosti civilního letectví. Hodnocení zohlední názory všech zúčastněných osob na evropské i vnitrostátní úrovni.
3. Správní rada obdrží závěry hodnocení a podá Komisi doporučení týkající se změn tohoto nařízení, agentury a jejích pracovních postupů, přičemž Komise může tato doporučení spolu s vlastním stanoviskem a vhodnými návrhy předložit Evropskému parlamentu a Radě. Podle potřeby připojí plán činností s časovým rozvrhem. Nálezy i doporučení vyplývající z hodnocení se zveřejňují.
Článek 63
Finanční ustanovení
Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční pravidla použitelná na agenturu. Tato pravidla se mohou odchýlit od nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19. listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 21 ), pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise.
Článek 64
Úprava poplatků a plateb
1. Opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto článku včetně jeho doplnění týkající se poplatků a plateb, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle čl. 65 odst. 4.
2. Komise konzultuje se správní radou návrhy opatření uvedených v odstavci 1.
3. Opatřeními uvedenými v odstavci 1 se určí zejména úkony, za které se ve shodě s čl. 59 odst. 1 písm. c) a d) hradí poplatky nebo platby, výše poplatků a plateb a způsob jejich hrazení.
4. Poplatky a platby jsou ukládány za:
a) vydání a prodloužení platnosti osvědčení a za související funkce průběžného dozoru;
b) poskytování služeb; tyto poplatky odpovídají skutečným nákladům každé jednotlivé poskytnuté služby;
c) vyřizování odvolání.
Všechny poplatky a platby se vyjadřují a hradí v eurech.
5. Výše poplatků a plateb je určena na úrovni zajišťující, že jim odpovídající příjmy v zásadě postačují ke krytí celkových nákladů na poskytnuté služby. Tyto poplatky a platby, včetně poplatků vybraných v roce 2007, jsou příjmy účelově vázanými na agenturu.
KAPITOLA IV
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 65
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.
4. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
5. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1 až 4 a odst. 5 písm. b) a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Lhůty stanovené v čl. 5a odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) a e) rozhodnutí 1999/468/ES jsou dvacet dní.
6. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se čl. 5a odst. 1, 2, 4, odst. 5 písm. b) a odst. 6 a článek 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
7. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 6 rozhodnutí 1999/468/ES.
Komise před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje výbor zmíněný v odstavci 1 tohoto článku.
Doba uvedená v čl. 6 písm. b) rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
Jestliže členský stát rozhodnutí Komise postoupí Radě, Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě tří měsíců přijmout jiné rozhodnutí.
Článek 65a
Změny
V souladu s ustanoveními Smlouvy navrhne Komise změnu nařízení (ES) č. 549/2004, (ES) č. 550/2004, (ES) č. 551/2004 a (ES) č. 552/2004 tak, aby zohlednila požadavky tohoto nařízení.
Článek 66
Účast evropských třetích zemí
Agentura je otevřená účasti evropských třetích zemí, které jsou smluvními stranami Chicagské úmluvy a uzavřely dohody s Evropským společenstvím, na jejichž základě přijaly a uplatňují právo Společenství v oblasti působnosti tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu.
Podle odpovídajících ustanovení těchto dohod budou vypracovávána opatření, která mimo jiné upřesňují povahu, rozsah a podrobná pravidla účasti těchto zemí na práci agentury včetně opatření o finančních příspěvcích a zaměstnancích.
Článek 67
Zahájení činnosti agentury
1. Počínaje dnem 28. září 2003 agentura převezme certifikační úkoly vyplývající pro ni ve shodě s článkem 20. Do tohoto dne členské státy pokračují v uplatňování použitelných právních předpisů.
2. Během dodatečného přechodného období 42 měsíců ode dne uvedeného v odstavci 1 mohou členské státy pokračovat ve vydávání osvědčení a oprávnění odchylně od článků 5, 6, 12 a 20 za podmínek stanovených Komisí v opatřeních přijatých ke zmíněným článkům. Jestliže v tomto smyslu členské státy vydají osvědčení na základě osvědčení vydaných třetími zeměmi, opatření Komise zohlední zásady stanovené v čl. 12 odst. 2 písm. b) a c).
Článek 68
Sankce
Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a prováděcích pravidel k němu. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Článek 69
Zrušení
1. Aniž je dotčen druhý pododstavec, nařízení (ES) č. 1592/2002 se zrušuje.
Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.
2. Směrnice Rady 91/670/EHS se zrušuje s účinkem od vstupu v platnost opatření uvedených v čl. 7 odst. 6.
3. Příloha III nařízení (EHS) č. 3922/91 se zrušuje s účinkem od vstupu v platnost odpovídajících opatření podle čl. 8 odst. 5.
4. Článek 11 se vztahuje na výrobky, letadlové části a zařízení, organizace a osoby, kterým bylo osvědčení vydáno nebo uznáno v souladu s ustanoveními aktů uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku.
5. Zrušuje se směrnice 2004/36/ES od data vstupu v platnost opatření uvedených v čl. 10 odst. 5 tohoto nařízení, aniž jsou dotčena prováděcí pravidla uvedená v čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení.
Článek 70
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Články 5, 6, 7, 8, 9 a 10 se použijí od dat uvedených v příslušných prováděcích pravidlech k těmto článkům, nejpozději však od 8. dubna 2012.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Hlavní požadavky letové způsobilosti podle článku 5
1. Integrita výrobku: integrita výrobku musí být zajištěna pro všechny předpokládané letové podmínky po dobu provozní životnosti letadla. Vyhovění všem požadavkům musí být prokázáno vyhodnocením nebo analýzou a v případě potřeby podloženo zkouškami.
1.a Konstrukce a materiály: integrita konstrukce musí být zajištěna v rámci celé provozní obálky letadla a dostatečně mimo ni, včetně pohonného systému, a musí být zachována po dobu provozní životnosti letadla.
1.a.1 Všechny letadlové části, jejichž porucha by mohla snížit integritu konstrukce, musí vyhovovat následujícím podmínkám, aniž by došlo k nežádoucí deformaci nebo poruše. To zahrnuje všechny položky značné hmotnosti a jejich zádržné prostředky.
1.a.1.a Musí být vzaty v úvahu všechny kombinace zatížení, které lze přiměřeně očekávat jak v rozmezích, tak v dostatečné míře i mimo rozmezí hmotností, polohy těžiště, provozní obálky a životnosti letadla. To zahrnuje zatížení způsobená poryvy, obraty, přetlakováním, pohyblivými plochami, řídicími a pohonnými systémy jak při letu, tak na zemi.
1.a.1.b V úvahu musí být vzata zatížení a pravděpodobné poruchy způsobené nouzovými přistáními buď na zemi, nebo na vodě.
1.a.1.c Dynamické účinky musí být vyrovnávány reakcí konstrukce na tato zatížení.
1.a.2 Letadlo nesmí vykazovat žádnou aeroelastickou nestabilitu a žádné nadměrné vibrace.
1.a.3 Výrobní postupy a materiály použité při stavbě letadla musí vykazovat známé a reprodukovatelné konstrukční vlastnosti. V úvahu musí být brány každé změny v chování materiálů vztahující se k provoznímu prostředí.
1.a.4 Účinky cyklického zatěžování, zhoršených podmínek prostředí, náhodných a samostatných zdrojů poškození nesmí snížit integritu konstrukce pod přijatelnou úroveň zbytkové pevnosti. Všechny nezbytné instrukce k zajištění zachování letové způsobilosti v tomto ohledu musí být vyhlášeny.
1.b Pohon: integrita pohonného systému (tj. motoru a případně vrtule) musí být prokázána v rámci provozní obálky pohonného systému a dostatečně mimo ni a musí být zachována po dobu provozní životnosti pohonného systému.
1.b.1 Pohonný systém musí ve svých stanovených mezích a s uvážením vlivů a podmínek prostředí poskytovat tah nebo výkon, který je od něj požadován.
1.b.2 Výrobní postupy a materiály použité při stavbě pohonných systémů musí vykazovat známé a reprodukovatelné konstrukční vlastnosti. V úvahu musí být brány každé změny v chování materiálů vztahující se k provoznímu prostředí.
1.b.3 Účinky cyklického zatěžování, zhoršených podmínek prostředí a provozního opotřebení a pravděpodobných následných poruch letadlových částí nesmí snížit integritu pohonného systému pod přijatelnou úroveň. Všechny nezbytné instrukce k zajištění zachování letové způsobilosti v tomto ohledu musí být vyhlášeny.
1.b.4 Všechny nezbytné instrukce, informace a požadavky týkající se bezpečného a správného propojení mezi pohonným systémem a letadlem musí být vyhlášeny.
1.c Systémy a vybavení
1.c.1 Letadlo nesmí vykazovat žádné konstrukční rysy nebo jednotlivosti, které se v praxi ukázaly jako nebezpečné.
1.c.2 Letadlo včetně systémů, vybavení a zařízení požadovaných pro typovou certifikaci nebo na základě provozních pravidel musí fungovat tak, jak je určeno pro jakékoli předvídatelné provozní podmínky v rámci provozní obálky letadla a dostatečně mimo ni, přičemž v úvahu musí být bráno provozní prostředí systémů, vybavení nebo zařízení. Ostatní systémy, vybavení a zařízení nevyžadované pro typovou certifikaci nebo nevyžadované na základě provozních pravidel, ať již fungující správně, nebo nesprávně, nesmějí snižovat bezpečnost a nesmějí nepříznivě ovlivňovat správnou funkci jakéhokoli jiného systému, vybavení nebo zařízení. Systémy, vybavení a zařízení musí být provozuschopné, aniž by vyžadovaly mimořádnou zručnost nebo sílu.
1.c.3 Letadlové systémy, vybavení a související zařízení, uvažovány samostatně a ve vztahu jednoho k druhému, musí být konstruovány tak, aby žádná jednotlivá porucha, která nebyla prokázána jako krajně nepravděpodobná, neměla za následek žádný katastrofický poruchový stav a aby pravděpodobnost jednoho poruchového stavu byla v obráceném poměru k závažnosti jeho vlivu na letadlo a osoby na palubě. Co se týče výše uvedeného kritéria jednotlivé poruchy, je přijatelné předpokládat přiměřenou toleranci s ohledem na velikost a konfiguraci letadla, což může vést k tomu, že některé letadlové části a některé systémy vrtulníků a malých letounů by nemusely tomuto kritériu vyhovovat.
1.c.4 Posádce nebo případně personálu údržby musí být jasným, úplným a jednoznačným způsobem poskytnuty informace nutné pro bezpečné provedení letu a informace týkající se nebezpečných stavů. Systémy, vybavení a ovládací prvky řízení včetně indikace a signalizace musí být konstruovány a uspořádány tak, aby minimalizovaly chyby, které by mohly přispět ke vzniku nebezpečí.
1.c.5 Je třeba učinit konstrukční opatření k minimalizování ohrožení letadla a osob na palubě nebezpečím, které lze s přiměřenou pravděpodobností očekávat, jak z vnitřku, tak z vnějšku letadla, včetně ochrany před možností závažné poruchy nebo zničení jakéhokoli zařízení letadla.
1.d Zachování letové způsobilosti
1.d.1 Musí být stanoveny instrukce pro zachování letové způsobilosti zajišťující, že úroveň letové způsobilosti letadla v době typové certifikace bude zachována po celou dobu provozní životnosti letadla.
1.d.2 Musí být zajištěny prostředky umožňující kontrolu, seřízení, mazání, odstranění nebo výměnu letadlových částí a zařízení, tak jak je nezbytné pro zachování letové způsobilosti.
1.d.3 Instrukce pro zachování letové způsobilosti musí být podle objemu údajů ve formě jedné příručky nebo více příruček. Příručky musí v praktickém uspořádaní obsahovat pokyny pro údržbu a opravy, informace pro ošetření letadla, postupy vyhledávání a odstraňování poruch a postupy prohlídek.
1.d.4 Instrukce pro zachování letové způsobilosti musí obsahovat omezení letové způsobilosti, která stanoví každou závaznou lhůtu pro výměnu, interval prohlídek a související postup prohlídek.
2. Hlediska letové způsobilosti provozu výrobku
2.a Musí být prokázáno, že v zájmu zabezpečení dostatečné úrovně bezpečnosti osob na palubě nebo na zemi je během provozu výrobku zajištěno toto:
2.a.1 druhy provozu, pro které je letadlo schváleno, musí být stanoveny a dále musí být stanovena omezení a informace nezbytné pro bezpečný provoz, včetně omezení týkajících se životního prostředí a výkonnosti;
2.a.2 letadlo musí být bezpečně řiditelné a manévrovatelné za všech předpokládaných provozních podmínek, a to i po případné poruše jednoho nebo případně více pohonných systémů. Patřičně musí být uvážena síla pilota, prostředí palubního prostoru, pracovní zatížení pilota, ostatní lidské činitele a fáze letu a jeho trvání;
2.a.3 musí být možný plynulý přechod z jedné letové fáze do druhé, aniž by bylo zapotřebí mimořádné zručnosti pilotáže, nadměrné pozornosti, síly nebo pracovní zátěže za jakýchkoli pravděpodobných provozních podmínek;
2.a.4 letadlo musí mít takovou stabilitu, která zajistí, aby požadavky na pilota nebyly nadměrné s ohledem na fázi letu a jeho trvání;
2.a.5 musí být stanoveny postupy za podmínek normálního provozu a poruchových a nouzových stavů;
2.a.6 musí být zajištěna výstražná zařízení nebo jiná varovná zařízení přiměřená typu a určená k zabránění překročení normální letové obálky;
2.a.7 charakteristiky letadla a jeho systémů musí umožnit bezpečný návrat z možných krajních poloh letové obálky.
2.b Členům posádky musí být dostupná provozní omezení a ostatní informace nezbytné pro bezpečný provoz.
2.c Provoz výrobků musí být chráněn před nebezpečím způsobeným nepříznivými vnějšími nebo vnitřními podmínkami, včetně podmínek prostředí.
2.c.1 Zejména nesmí nastat žádné nebezpečné podmínky způsobené vystavením jevům, jako jsou nepříznivé počasí, blesk, střet s ptákem, pole vysokofrekvenčního záření, ozón a podobně, jejichž výskyt lze přiměřeně očekávat v průběhu provozu výrobku.
2.c.2 Prostory pro cestující musí cestujícím poskytovat vhodné dopravní podmínky a dostatečnou ochranu před jakýmkoli předpokládaným nebezpečím vzniklým v letovém provozu nebo v nouzových stavech, včetně nebezpečí požáru, vzniku kouře, toxických plynů a náhlé dekomprese. Musí být přijata opatření, aby měly osoby na palubě jakoukoli přiměřenou naději vyhnout se těžkému zranění, být rychle evakuovány z letadla a ochráněny před účinkem deceleračních sil v případě nouzového přistání na zemi nebo na vodě. Podle potřeby musí být vydána jasná a jednoznačná znamení nebo oznámení k instruování osob na palubě o vhodném bezpečném chování a o umístění a správném používání bezpečnostního vybavení. Předepsané bezpečnostní vybavení musí být snadno dostupné.
2.c.3 Prostory pro posádku musí být uspořádány tak, aby usnadnily jak letový provoz, tak možnosti situačního uvědomování a zvládání jakékoli očekávatelné situace a nouzových stavů. Prostředí prostoru pro posádku nesmí ohrozit schopnost posádky vykonávat její úkoly a jeho uspořádání musí být takové, aby se zamezilo vzájemnému ovlivňování během provozu a nesprávnému používání prvků řízení.
3. Organizace (včetně fyzických osob působících při projektování, výrobě nebo údržbě)
3.a Oprávnění organizace musí být vydáno za předpokladu splnění těchto podmínek:
3.a.1 organizace musí mít všechny prostředky nezbytné pro rozsah prací. Tyto prostředky zahrnují mimo jiné toto: zařízení, personál, vybavení, nástroje a materiály, dokumentaci úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů;
3.a.2 organizace musí zavést a udržovat systém řízení, který zajišťuje soulad s hlavními požadavky letové způsobilosti, a musí se snažit o trvalé zdokonalování tohoto systému;
3.a.3 organizace musí podle potřeby uzavřít dohody s jinými příslušnými organizacemi s cílem zajistit zachování souladu s hlavními požadavky letové způsobilosti;
3.a.4 organizace musí zřídit systém hlášení nebo řízení událostí, který musí být užíván v rámci systému řízení podle bodu 3.a.2 a v rámci dohod podle bodu 3.a.3 s cílem přispět k trvalému zlepšování bezpečnosti výrobků.
3.b Na organizace provádějící výcvik údržby se nevztahují podmínky podle bodů 3.a.3 a 3.a.4.
PŘÍLOHA II
Letadla podle čl. 4 odst. 4
Ustanovení čl. 4 odst. 1, 2 a 3 se nevztahují na letadla, která spadají do jedné nebo více z těchto kategorií:
a) historická letadla splňující tato kritéria:
i) nesložitá letadla, jejichž:
— původní návrh byl vytvořen před 1. lednem 1955 a
— výroba byla zastavena před 1. lednem 1975,
nebo
ii) letadla mající zřejmý historický význam týkající se:
— účasti na pozoruhodné historické události nebo
— významného kroku ve vývoji letectví nebo
— významné úlohy, kterou plnila v ozbrojených silách členského státu;
b) letadla konkrétně určená nebo upravená pro výzkumné, experimentální nebo vědecké účely a s pravděpodobnou výrobou ve velmi omezených počtech;
c) letadla, z nichž alespoň 51 % bylo postaveno amatérem nebo neziskovou organizací amatérů pro jejich vlastní účely a bez obchodního cíle;
d) letadla, která byla ve službách vojenských sil, pokud se nejedná o typ letadla, jehož konstrukční normu přijala agentura;
e) maximálně dvoumístná letadla, vrtulníky a padáky s pohonem, s maximální vzletovou hmotností (MTOM), jak je zaznamenána členskými státy, která nepřesahuje:
i) 300 kg pro jednomístný pozemní letoun/vrtulník nebo
ii) 450 kg pro dvoumístný pozemní letoun/vrtulník nebo
iii) 330 kg pro jednomístný obojživelný letoun nebo vodní letoun/vrtulník nebo
iv) 495 kg pro dvoumístný obojživelný letoun nebo vodní letoun/vrtulník za předpokladu, že při provozu jako vodní letoun/vrtulník a jako pozemní letoun/vrtulník spadá pod mezní hodnoty MTOM příslušné těmto letounům,
v) 472,5 kg pro dvoumístný pozemní letoun vybavený celkovým záchranným padákovým systémem upevněným na drak letadla,
vi) 315 kg pro jednomístný pozemní letoun vybavený celkovým záchranným padákovým systémem upevněným na drak letadla,
a pro letadla, jejichž kritická rychlost nebo nejmenší rychlost ustáleného letu při přistávací konfiguraci nepřekračuje 35 uzlů kalibrované rychlosti (CAS);
f) jednomístné a dvoumístné vírníky (gyroplány) s maximální vzletovou hmotností nepřekračující 560 kg;
g) kluzáky s maximální prázdnou hmotností nejvýše 80 kg, jde-li o jednomístný letoun, nebo 100 kg, jde-li o dvoumístný letoun, včetně kluzáků se vzletem a přistáním z nohou pilota;
h) repliky letadel splňující kritéria v písmenech a) nebo d) výše, u nichž je konstrukce podobná jako u původního letounu;
i) bezpilotní letadla s provozní hmotností nejvýše 150 kg;
j) jakákoliv jiná letadla s maximální prázdnou hmotností, včetně paliva, nejvýše 70 kg.
PŘÍLOHA III
Hlavní požadavky na vydávání průkazů způsobilosti pilotům podle článku 7
1. Výcvik
1.a
1.a.1 Osoba podstupující výcvik pro řízení letadla musí mít dostatečné vzdělání a být fyzicky i duševně způsobilá k tomu, aby získala, uchovala si a prokázala příslušné teoretické znalosti a praktické dovednosti.
1.b
1.b.1 Pilot musí získat a uchovat si úroveň znalostí odpovídající úlohám vykonávaným v letadle a úměrnou rizikům spojeným s daným typem činnosti. Tyto znalosti musí zahrnovat alespoň tyto oblasti:
i) právní předpisy v oblasti letectví,
ii) obecné znalosti o letadlech,
iii) technické záležitosti vztahující se k dané kategorii letadla,
iv) provedení letu a plánování,
v) lidská výkonnost a omezení,
vi) meteorologie,
vii) navigace,
viii) provozní postupy, včetně řízení zdrojů,
ix) letové zásady,
x) komunikace a
xi) dovednosti netechnické povahy, včetně rozpoznání a zvládání nebezpečí a chyb.
1.c
1.c.1 Získávání a udržování teoretických znalostí musí být prokazováno prostřednictvím průběžného hodnocení během výcviku a případně přezkušováním.
1.c.2 Musí se udržovat odpovídající úroveň způsobilosti v oblasti teoretických znalostí. Splnění tohoto požadavku musí být prokázáno pravidelným hodnocením, přezkušováním, testy nebo kontrolami. Četnost přezkušování, testů nebo kontrol musí odpovídat míře rizika spojeného s danou činností.
1.d
1.d.1 Pilot musí získávat a udržovat si praktické dovednosti odpovídající vykonávaní jeho úkolů v letadle. Takové dovednosti musí odpovídat rizikům spojeným s typem činnosti a musí zahrnovat podle potřeby tyto úkoly vykonávané v letadle:
i) předletové činnosti a činnosti během letu, včetně výkonnosti letadla, stanovení hmotnosti a vyvážení, prohlídka a údržba letadla, plánování paliva, vyhodnocení meterologických podmínek, plánování tratě, omezení ve vzdušném prostoru a dostupnost vzletové a přistávací dráhy,
ii) pozemní úkony na letišti a vzorové provozní úkony,
iii) preventivní opatření a postupy pro zabránění vzniku kolize,
iv) řízení letadla podle vnějších vizuálních orientačních bodů,
v) letové manévry, včetně kritických stavů a s tím spojených „zádových“ manévrů (upset), podle toho, jak jsou technicky proveditelné,
vi) normální vzlet a přistání a vzlet a přistání s bočním větrem,
vii) let pouze na základě přístrojů, podle typu činnosti,
viii) provozní postupy, včetně týmových dovedností a řízení zdrojů, podle druhu provozu, ať už u jedné, nebo několika posádek,
ix) navigace a provádění pravidel létání a s nimi spojených postupů, případně za použití vizuálních orientačních bodů nebo navigačních prostředků,
x) postupy za mimořádných nebo nouzových podmínek, včetně simulace selhání letových přístrojů,
xi) dodržování postupů letových provozních služeb a spojovacích postupů,
xii) specifické aspekty daného typu letadla nebo třídy,
xiii) další výcvik praktických dovedností, které mohou být požadovány pro snížení rizik spojených se zvláštními činnostmi, a
xiv) dovednosti netechnické povahy, včetně rozpoznání a zvládání nebezpečí a chyb, při použití odpovídající metodiky hodnocení ve spojení s hodnocením technických dovedností.
1.e
1.e.1 Pilot musí prokázat schopnost provádět postupy a manévry se stupněm způsobilosti odpovídajícím úkolům vykonávaným v letadle tím, že:
i) řídí letadlo v rámci jeho provozních omezení,
ii) provádí všechny manévry plynule a přesně,
iii) využívá dobrého úsudku a letecké zkušenosti posádky,
iv) použije letecké znalosti,
v) udržuje letadlo trvale pod kontrolou takovým způsobem, aby byl zajištěn úspěšný výsledek postupu nebo manévru, a
vi) zvládá dovednosti netechnické povahy, včetně rozpoznání a zvládání nebezpečí a chyb, při použití odpovídající metodiky hodnocení ve spojení s hodnocením technických dovedností.
1.e.2 Odpovídající úroveň způsobilosti v praktických dovednostech musí být udržována. Splnění tohoto požadavku musí být prokázáno pravidelným hodnocením, přezkušováním, testy nebo kontrolami. Četnost přezkušování, testů nebo kontrol musí odpovídat míře rizika spojeného s danou činností.
1.f
Pilot musí prokázat znalosti jazyka v míře odpovídající funkcím plněným v letadle. Tyto prokázané znalosti zahrnují:
i) schopnost porozumět dokumentaci s meteorologickými informacemi,
ii) používání leteckých traťových, odletových a přibližovacích map a související letecké informační dokumentace a
iii) schopnost komunikovat s jinými letovými posádkami a pracovníky letecké navigační služby během všech fází letu, včetně přípravy letu.
1.g
Pokud se používají zařízení pro výcvik pomocí simulace letu (FSTD) pro výcvik nebo pro prokázání toho, že byly získány nebo zachovány praktické dovednosti, musí mít toto FSTD osvědčení pro danou úroveň výkonnosti v těch oblastech, které jsou důležité pro splnění příslušného úkolu. Především musí adekvátně odpovídat danému letadlu ohledně opakování konfigurace, ovládacích vlastností, výkonnosti letadla a chování systémů.
1.h
1.h.1 Výcvik se musí provádět prostřednictvím výcvikového kurzu.
1.h.2 Výcvikový kurz musí splňovat následující podmínky:
i) pro každý typ kurzu musí být sestaveny osnovy a
ii) výcvikový kurz musí zahrnovat výčet teoretických znalostí a případně praktický letový výcvik (včetně výcviku na syntetických výcvikových zařízeních).
1.i
1.i.1 Teoretický výcvik
Teoretický výcvik musí poskytovat odpovídajícím způsobem kvalifikovaní instruktoři. Tito instruktoři musí:
i) mít odpovídající znalosti v oblasti, v níž mají výcvik poskytovat, a
ii) být schopni používat odpovídající výcvikové postupy.
1.i.2 Letový výcvik a výcvik pomocí letové simulace
Letový výcvik a výcvik pomocí letové simulace musí poskytovat odpovídajícím způsobem kvalifikovaní instruktoři, kteří mají tyto kvalifikace:
i) splňují požadavky na teoretické znalosti a zkušenosti odpovídající výcviku, který poskytují,
ii) jsou schopni použít odpovídající výcvikové postupy,
iii) mají zkušenosti s výcvikovými metodami v takových letových manévrech a postupech, o nichž mají poskytovat letový výcvik,
iv) prokázali schopnost poskytovat výcvik v takových oblastech, které jsou předmětem letového výcviku, včetně předletového, poletového a pozemního výcviku, a
v) účastní se pravidelného opakovacího školení, aby bylo zajištěno, že jsou standardy výcviku stále aktuální.
Letoví instruktoři musí být rovněž oprávněni zastávat funkci velitele letadla v letadle, pro něž je výcvik poskytován, vyjma výcviku na nových typech letadel.
1.j
1.j.1 Osoby odpovědné za posouzení dovedností pilotů musí:
i) splňovat požadavky kladené na letové instruktory nebo na instruktory letové simulace,
ii) být schopni vyhodnotit výkon pilota a provádět letové zkoušky a kontroly.
2. Požadavky na zkušenosti
2.a.1 Osoba působící jako člen letové posádky, instruktor nebo zkoušející musí získat a udržovat zkušenosti dostatečné pro vykonávané úlohy, kromě případů, kdy prováděcí pravidla stanovují způsobilost, jež má být prokázána v souladu s bodem 1.e.
3. Organizace výcviku
3.a
3.a.1 Organizace výcviku zajišťující výcvik pilotů musí splňovat tyto požadavky:
i) musí mít všechny prostředky nezbytné pro rozsah povinností spojených s jejich činností. Mezi tyto prostředky mimo jiné patří: zařízení, personál, vybavení, nástroje a materiály, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů,
ii) musí zavést a udržovat řídící systém ohledně bezpečnosti a výcvikových norem a zaměřit se na průběžné zlepšování tohoto systému a
iii) podle potřeby musí uzavřít dohody s jinými příslušnými organizacemi, aby byly neustále splněny výše uvedené požadavky.
4. Zdravotní způsobilost
4.a
4.a.1 Všichni piloti musí pravidelně prokazovat zdravotní způsobilost pro uspokojivé vykonávání svých úkolů s ohledem na typ činnosti. Splnění těchto požadavků musí být prokázáno pomocí odpovídajícího posouzení na základě osvědčených postupů leteckého lékařství s ohledem na typ činnosti a možné zhoršení duševních a fyzických schopností v důsledku stárnutí.
Zdravotní způsobilostí, která zahrnuje fyzickou a duševní způsobilost, se rozumí, že pilot netrpí žádným onemocněním ani postižením, které mu znemožňují:
i) plnit úkoly nezbytné pro řízení letadla nebo
ii) kdykoli plnit přidělené povinnosti nebo
iii) správně vnímat podmínky okolního prostředí.
4.a.2 Není-li možno zdravotní způsobilost plně prokázat, je možno provést opatření na snížení rizika, které zajistí odpovídající bezpečnost letu.
4.b
4.b.1 Letecký lékař musí:
i) mít kvalifikaci a licenci k výkonu lékařské praxe,
ii) absolvovat školení v oblasti leteckého lékařství a pravidelné opakovací školení v oblasti leteckého lékařství, aby se zajistilo, že budou zachovány normy pro posuzování zdravotní způsobilosti,
iii) získat praktické znalosti a zkušenosti o podmínkách, v nichž piloti plní své povinnosti.
4.c
4.c.1 Letecká zdravotní střediska musí splňovat tyto podmínky:
i) musí mít všechny prostředky nezbytné pro rozsah povinností spojených s jejich výsadními právy. Mezi tyto prostředky mimo jiné patří: zařízení, personál, vybavení, nástroje a materiály, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů,
ii) musí zavést a udržovat řídící systém ohledně bezpečnosti a norem pro lékařské posuzování zdravotní způsobilosti a zaměřit se na průběžné zlepšování tohoto systému,
iii) podle potřeby uzavřít dohody s jinými příslušnými organizacemi, aby byly neustále splněny výše uvedené požadavky.
PŘÍLOHA IV
Hlavní požadavky na letecký provoz podle článku 8
1. Obecně
1.a Let nesmí být proveden v případě, že členové posádky a případně veškerý provozní personál zapojený do jeho přípravy a provedení není seznámen s příslušnými právními a správními předpisy a postupy vztahujícími se na splnění jejich povinností předepsaných pro oblasti, jež se mají přeletět, pro letiště, jejichž využití se plánuje, a zařízení pro leteckou navigaci, jež s letem souvisejí.
1.b Let musí být proveden tak, aby se postupovalo podle provozních postupů pro přípravu a provedení letu specifikovaných v letové příručce nebo v případě potřeby v provozní příručce. Pro usnadnění tohoto postupu musí být podle potřeby k dispozici systém kontrolních seznamů pro všechny členy posádky a pro všechny fáze provozu letadla za normálních, mimořádných a nouzových stavů a situací. Musí být stanoveny postupy pro všechny přiměřeně předvídatelné nouzové situace.
1.c Před každým letem musí být stanoveny úlohy a povinnosti každého člena posádky. Velitel letadla musí být odpovědný za provoz a bezpečnost letadla a za bezpečnost všech členů posádky, cestujících a nákladu na palubě.
1.d Zboží nebo látky, které mohou představovat značné riziko pro zdraví, bezpečnost, majetek nebo životní prostředí, jako je nebezpečné zboží, zbraně a munice, nesmí být přepravovány žádným letadlem, pokud nejsou použity zvláštní bezpečnostní postupy a instrukce pro snížení souvisejících rizik.
1.e Všechny nezbytné údaje, dokumenty, záznamy a informace dokládající dodržení podmínek stanovených v bodě 5.c musí být pro každý let uloženy a uchovány k dispozici po minimální dobu odpovídající druhu provozu.
2. Letová příprava
2.a Let nesmí být zahájen, dokud není zajištěno všemi přiměřenými dostupnými prostředky, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
2.a.1 Pro provedení letu je k dispozici veškeré odpovídající vybavení přímo vyžadované pro let a pro bezpečný provoz letadla, včetně komunikačních zařízení a navigačních pomůcek, a to při zohlednění dostupné dokumentace letecké informační služby (AIS).
2.a.2 Posádka musí znát umístění a použití příslušného nouzového vybavení a cestující o něm musí být informováni. Za použití stanovených informací musí mít posádka a cestující k dispozici dostatečné příslušné informace o nouzových postupech a použití bezpečnostního vybavení v kabině.
2.a.3 Velící pilot se musí přesvědčit, že:
i) letadlo je způsobilé k letu, jak je stanoveno v bodě 6,
ii) v případě potřeby, že je letadlo řádně zapsané v leteckém rejstříku a že na palubě letadla jsou příslušná osvědčení o tomto zápisu,
iii) přístroje a vybavení uvedené v bodě 5, které jsou nezbytné pro provedení tohoto letu, jsou nainstalovány v letadle a jsou v provozu, pokud příslušný seznam minimálního vybavení (MEL) nebo rovnocenný dokument nepovoluje odchylku,
iv) hmotnost letadla a poloha těžiště jsou takové, že je let možno provést v rámci mezních hodnot předepsaných v dokumentaci k letové způsobilosti,
v) veškerá kabinová zavazadla, příruční zavazadla a náklad jsou řádně naloženy a zajištěny a
vi) během letu nebudou v žádném okamžiku překročena provozní omezení letadla stanovená v bodě 4.
2.a.4 Letová posádka musí mít k dispozici informace ohledně meteorologických podmínek v místě odletu, v místě určení, případně na náhradních letištích, jakož i o podmínkách na trati. Zvláštní pozornost musí být věnována případným nebezpečným atmosférickým podmínkám.
2.a.5 V případě letu do oblasti, o níž se ví nebo předpokládá, že v ní hrozí vznik námrazy, musí být letadlo certifikováno, vybaveno nebo upraveno tak, aby jej bylo možno v takových podmínkách bezpečně provozovat.
2.a.6 Pro let podle pravidel letu za viditelnosti musí být meteorologické podmínky na trati takové, aby bylo možno tato pravidla letu dodržet. Pro lety na základě pravidel letu podle přístrojů je třeba vybrat místo určení a případně náhradní letiště, kde letadlo může přistát, se zvláštním ohledem na předpověď meteorologických podmínek, dostupnost leteckých navigačních služeb, dostupnost pozemních zařízení a postupy pro let podle přístrojů schválené státem, v němž se místo určení nebo náhradní letiště nachází.
2.a.7 Množství paliva a oleje na palubě musí být dostatečné pro zajištění toho, aby bylo možno zamýšlený let bezpečně provést, s ohledem na meteorologické podmínky, veškeré prvky mající vliv na výkonnost letadla a veškerá zpoždění, které se při letu očekávají. Navíc musí být k dispozici rezervní palivo pro případ mimořádné události. V případě potřeby se musí stanovit postupy pro řízení palivového systému za letu.
3. Letový provoz
3.a Pokud jde o letový provoz, musí být splněny všechny tyto podmínky:
3.a.1 Podle typu letadla musí každý člen posádky během vzletu a přistání a kdykoli to velitel letadla považuje za nezbytné v zájmu bezpečnosti sedět na pracovním místě posádky a musí používat zádržné systémy, které jsou k dispozici, a to s ohledem na typ letadla.
3.a.2 Podle typu letadla musí všichni členové letové posádky konající službu v pilotním prostoru být a zůstat na svém pracovním mítě se zapnutými bezpečnostními pásy, vyjma případů fyziologických nebo provozních potřeb během letu.
3.a.3 Podle typu letadla a druhu provozu musí velitel letadla před vzletem a přistáním, během pojíždění a kdykoli se to považuje za nezbytné v zájmu bezpečnosti zajistit, aby každý z cestujících řádně seděl na svém místě a byl řádně připoután.
3.a.4 Let musí být proveden takovým způsobem, aby byla během všech jeho fází udržována dostatečná vzdálenost od ostatních letadel a aby byla zajištěna odpovídající bezpečná výška nad překážkami. Tato vzdálenost musí být alespoň taková, jakou požadují použitelná pravidla létání.
3.a.5 V letu se nesmí pokračovat, pokud přetrvávající známé podmínky neodpovídají alespoň podmínkám uvedeným v bodu 2. Při letu podle pravidel letu podle přístrojů se nesmí pokračovat v přiblížení k letišti pod určité stanovené výšky nebo za určité místo, pokud nejsou splněna předepsaná kritéria viditelnosti.
3.a.6 V nouzové situaci musí velitel letadla zajistit, aby všichni cestující byli instruováni o takovém nouzovém postupu, který odpovídá okolnostem.
3.a.7 Velitel letadla musí přijmout všechna nezbytná opatření pro minimalizaci dopadu rušivého chování cestujících na let.
3.a.8 Letadlo nesmí pojíždět na pohybové ploše letiště nebo jeho rotor nesmí být poháněn, pokud osoba u řízení nemá odpovídající způsobilost.
3.a.9 V případě potřeby se musí použít příslušené postupy pro řízení palivového systému za letu.
4. Výkonnost letadla a provozní omezení
4.a Letadlo musí být provozováno v souladu s jeho dokumentací o letové způsobilosti a všemi souvisejícími provozními postupy a omezeními, jak jsou uvedeny v jeho schválené letové příručce nebo rovnocenné dokumentaci, podle daného případu. Letová příručka nebo rovnocenná dokumentace musí být k dispozici posádce a musí být pro každé letadlo aktualizována.
4.b Letadlo se musí provozovat v souladu s příslušnou dokumentací v oblasti životního prostředí.
4.c Let se nesmí zahájit ani se v něm nesmí pokračovat, pokud plánovaná výkonnost letadla, při zohlednění všech faktorů, které mají významný dopad na úroveň výkonnosti, neumožní provedení všech fází letu v rámci použitelných vzdáleností/oblastí a výšek nad překážkami při plánované provozní hmotnosti. Mezi faktory ovlivňující výkonnost, které značně ovlivňují vzlet, let na trati a přiblížení/přistání, zvláště patří:
i) provozní postupy,
ii) tlaková nadmořská výška letiště,
iii) teplota,
iv) vítr,
v) velikost, sklon a stav plochy vzletu/přistávací plochy a
vi) stav draku letadla, pohonných jednotek nebo systémů, při zohlednění možného opotřebení.
4.c.1 Tyto faktory se musí zohlednit přímo jako provozní parametry nebo nepřímo prostřednictvím tolerance nebo rezervy, které mohou být podle druhu provozu použity při plánování výkonnostních údajů.
5. Přístroje, údaje a vybavení
5.a Letadlo musí být vybaveno veškerým navigačním, spojovacím a jiným vybavením nezbytným pro zamýšlený let, s ohledem na předpisy pro letecký provoz a pravidla létání použitelná během kterékoli fáze letu.
5.b Letadlo musí být případně vybaveno veškerým nezbytným bezpečnostním, zdravotnickým a evakuačním vybavením a vybavením pro přežití, s ohledem na rizika spojená s oblastmi provozu, letovými tratěmi, nadmořskou výškou letu a dobou trvání letu.
5.c Všechny údaje nezbytné pro provedení letu posádkou musí být aktuální a k dispozici na palubě letadla, s ohledem na použitelné předpisy pro letecký provoz, pravidla pro létání, nadmořskou výšku letů a oblasti provozu.
6. Zachování letové způsobilosti
6.a Letadlo se nesmí provozovat, pokud:
i) letadlo není způsobilé k letu,
ii) provozní a nouzové vybavení nezbytné pro zamýšlený let není provozuschopné,
iii) dokumentace o letové způsobilosti není platná a
iv) údržba letadla není prováděna v souladu s jeho programem údržby.
6.b Před každým letem nebo souvislou sérií návazných letů se letadlo musí prohlédnout v rámci předletové prohlídky, aby se zjistilo, zda je připraveno pro zamýšlený let.
6.c Program údržby musí obsahovat zvláště úkoly a intervaly údržby, zejména ty, které byly stanoveny jako povinné v instrukcích pro zachování letové způsobilosti.
6.d Letadlo se nesmí provozovat, pokud není po údržbě schváleno pro provoz kvalifikovanými osobami nebo organizacemi. Podepsané schválení pro provoz musí obsahovat zejména základní údaje o provedené údržbě.
6.e Všechny záznamy prokazující letovou způsobilost letadla musí být uchovávány tak dlouho, dokud nejsou uvedené informace nahrazeny novými, rovnocennými informacemi, pokud jde o rozsah a podrobnosti, nejméně však 24 měsíců v případě podrobných záznamů o údržbě. Pokud se letadlo pronajímá, musí být všechny záznamy prokazující letovou způsobilost letadla uchovány nejméně po dobu pronájmu.
6.f Všechny změny a opravy musí splňovat základní požadavky na letovou způsobilost. Je třeba uchovávat průkazné údaje dokládající splnění požadavků na letovou způsobilost.
7. Členové posádky
7.a Počet členů posádky a její složení musí být stanoveno při zohlednění:
i) certifikovaných omezení letadla, včetně případného odpovídajícího předvádění nouzové evakuace,
ii) konfigurace letadla a
iii) druhu a trvání provozu.
7.b Palubní průvodčí musí:
i) pravidelně absolvovat výcvik a přezkoušení, aby dosáhli a udržovali si odpovídající úroveň způsobilosti k plnění jim přidělených bezpečnostních povinností, a
ii) pravidelně absolvovat posouzení zdravotní způsobilosti pro bezpečné plnění jim přidělených bezpečnostních povinností. Splnění těchto požadavků musí být prokázáno na základě odpovídajícího posouzení založeného na osvědčených postupech leteckého lékařství.
7.c Velitel letadla musí mít pravomoc vydat všechny příkazy a přijmout všechna odpovídající opatření pro zajištění provozu a bezpečnosti letadla a osob nebo majetku přepravovaného v letadle.
7.d V případě nouzové situace, která ohrožuje provoz nebo bezpečnost letadla nebo osoby na palubě, musí velitel letadla přijmout veškerá opatření, která považuje za nezbytná v zájmu bezpečnosti. Pokud taková opatření zahrnují porušení místních předpisů nebo postupů, velitel letadla musí být odpovědný za okamžité informování příslušných místních úřadů.
7.e Mimořádné nouzové situace nesmějí být simulovány, pokud jsou přepravováni cestující nebo náklad.
7.f Žádný z členů posádky nesmí dovolit, aby se jeho plnění úkolů/rozhodování zhoršilo do takové míry, že by to narušilo bezpečnost letu v důsledku únavy, mimo jiné s přihlédnutím k nahromadění únavy, nedostatku spánku, počtu nalétaných úseků, nočních služeb nebo změn časových pásem. Doba odpočinku musí poskytovat dostatek času k tomu, aby se členové posádky mohli zotavit z účinků předchozích služeb a mohli si dostatečně odpočinout před začátkem další doby letové služby.
7.g Člen posádky nesmí plnit přidělené povinnosti na palubě letadla, pokud je pod vlivem psychoaktivních látek nebo alkoholu nebo pokud není způsobilý v důsledku poranění, únavy, léků, onemocnění nebo z jiných podobných příčin.
8. Další požadavky na provoz pro obchodní účely a provoz složitých motorem poháněných letadel.
8.a Provozování pro obchodní účely a provozování složitých motorem poháněných letadel se nesmí provádět, pokud nejsou splněny tyto podmínky:
8.a.1 Provozovatel musí mít přímo nebo nepřímo prostřednictvím smluv prostředky nezbytné pro rozsah a účel provozu. Tyto prostředky mimo jiné zahrnují: letadla, zařízení, řídící struktury, personál, vybavení, dokumentaci úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a evidenci záznamů.
8.a.2 Provozovatel musí využívat pouze vhodně kvalifikovaný personál, který absolvoval výcvik, a zavést a stále poskytovat programy výcviku a přezkoušení pro členy posádky a další příslušný personál.
8.a.3 Provozovatel musí vytvořit seznam minimálního vybavení (MEL) nebo rovnocenný dokument, přičemž zohlední toto:
i) dokument musí obsahovat pokyny pro provoz letadla za určitých podmínek, v případě, že určité přístroje, položky vybavení nebo funkce na začátku letu nefungují,
ii) dokument se musí připravit pro každé konkrétní letadlo s ohledem na příslušné podmínky pro provoz a údržbu daného provozovatele a
iii) seznam minimálního vybavení musí vycházet ze základního seznamu minimálního vybavení (MMEL), pokud je k dispozici, a nesmí být méně omezující než základní seznam minimálního vybavení;
8.a.4 provozovatel musí zavést a udržovat řídící systém s cílem zajistit dodržování těchto hlavních požadavků na provoz a snažit se o průběžné zdokonalování tohoto systému a
8.a.5 provozovatel musí vytvořit a udržovat program prevence leteckých nehod a bezpečnosti letů, včetně programu hlášení událostí, které musí využívat řídící systém, aby se tak přispělo k cíli průběžného zlepšování bezpečnosti provozu.
8.b Provozování pro obchodní účely a provozování složitých motorem poháněných letadel se musí provádět v souladu s provozní příručkou provozovatele. Taková příručka musí obsahovat všechny nezbytné pokyny, informace a postupy pro všechna provozovaná letadla a pro provozní personál k plnění jeho povinností. Musí být stanovena omezení vztahující se na dobu letu, dobu letové služby a dobu odpočinku pro členy posádky. Provozní příručka a její revize musí být ve shodě se schválenou letovou příručkou a v případě potřeby musí být změněna.
8.c Provozovatel musí podle potřeby stanovit postupy pro minimalizaci dopadu rušivého chování pasažérů na bezpečný letový provoz.
8.d Provozovatel musí vytvořit a udržovat bezpečnostní programy upravené podle daného letadla a druhu provozu, především včetně:
i) zabezpečení pilotního prostoru,
ii) kontrolních seznamů postupu prohledávání letadla,
iii) výcvikových programů,
iv) ochrany elektronických a počítačových systémů s cílem zabránit záměrnému vměšování a poškození a
v) podávání hlášení o nezákonném vměšování.
Pokud mohou mít bezpečnostní opatření nepříznivý dopad na bezpečnost provozu, musí být vyhodnocena rizika a vytvořeny odpovídající postupy pro snížení bezpečnostních rizik, což může vyžadovat použití speciálního vybavení.
8.e Provozovatel musí určit jednoho pilota z letové posádky jako velitele letadla.
8.f Prostřednictvím systému rozpisu služeb se musí zabránit vzniku únavy. Pro lety nebo série letů se musí v rámci systému rozpisu služeb přidělit doby letu, doba letové služby, povinné a upravené doby odpočinku. Omezení stanovená v rámci systému rozpisu služeb musí zohlednit všechny důležité faktory přispívající k únavě, jako je zejména počet nalétaných úseků, překračování časových pásem, nedostatek spánku, narušení 24hodinových cyklů, noční hodiny, přemístění, kumulativní dobu služby pro dané časové období, sdílení přidělených úkolů mezi členy posádky, jakož i ustavení rozšířené posádky.
8.g Úkoly stanovené v bodě 6.a a úkoly popsané v bodech 6.d a 6.e musí kontrolovat organizace odpovědná za řízení zachování letové způsobilosti, která musí splňovat vedle požadavků stanovených v příloze I bodě 3.a tyto podmínky:
i) organizace musí mít kvalifikaci pro údržbu výrobků, letadlových částí a zařízení v rámci své odpovědnosti nebo musí mít uzavřenou smlouvu s takovou kvalifikovanou organizací pro tyto výrobky, letadlové části a zařízení a
ii) organizace musí vytvořit organizační příručku poskytující pokyny pro potřeby příslušného personálu, která bude obsahovat popis všech postupů dané organizace pro zachování letové způsobilosti, včetně případného popisu administrativních ujednání mezi danou organizací a organizací oprávněnou k údržbě.
PŘÍLOHA V
Kritéria pro kvalifikované subjekty uvedené v článku 13 („kvalifikovaný subjekt“ nebo „subjekt“)
1. Subjekt, jeho ředitel a personál odpovědný za provádění kontrol nesmí být přímo ani nepřímo ani jako zmocněný zástupce zapojen do projektování, výroby, uvádění na trh ani údržby výrobků, letadlových částí, zařízení, složek ani systémů ani do jejich provozování, poskytování servisních služeb nebo užívání. To nevylučuje možnost výměny technických informací mezi zúčastněnými organizacemi a kvalifikovaným subjektem.
2. Subjekt a personál odpovědný za certifikaci musí vykonávat své povinnosti s nejvyšší možnou profesionální důvěryhodností a nejvyšší možnou technickou kvalifikací a nesmí být vystaveny jakýmkoli tlakům a pobídkám, zvláště finančního rázu, které by mohly ovlivnit jejich úsudek nebo výsledky jejich vyšetřování, zvláště pak ze strany osob nebo skupin osob, kterých se výsledky certifikace týkají.
3. Subjekt musí zaměstnávat personál a mít prostředky nezbytné k odpovídajícímu výkonu technických a správních úkolů souvisejících s procesem certifikace; měl by mít též možnost využívat zařízení nezbytná pro mimořádné kontroly.
4. Personál odpovědný za vyšetřování musí mít:
— řádný technický i odborný výcvik,
— dostatečné znalosti o požadavcích na úkoly, které provádějí při certifikaci, a odpovídající zkušenosti z takového procesu,
— schopnosti potřebné ke zpracovávání prohlášení, záznamů a hlášení prokazujících, že proběhlo vyšetřování.
5. Musí být zaručena nestrannost zaměstnanců, kteří provádějí vyšetřování. Jejich odměna nesmí záviset na počtu vykonaných vyšetřování ani na jejich výsledcích.
6. Subjekt je povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škody, nenese-li za něj tuto odpovědnost v souladu s vnitrostátním právem některý členský stát.
7. Personál subjektu musí zachovávat služební tajemství ohledně veškerých informací, které získá při výkonu svých úkolů podle tohoto nařízení.
PŘÍLOHA Va
HLAVNÍ POŽADAVKY PRO LETIŠTĚ
A. Fyzické charakteristiky, infrastruktura a vybavení
1. Pohybová plocha
a) Letiště mají vyznačenou plochu pro přistání a vzlet letadel, která splňuje tyto podmínky:
i) rozměry a charakteristiky přistávací a vzletové plochy vyhovují potřebám letadel, která mají zařízení používat,
ii) přistávací a vzletová plocha má případně dostatečnou únosnost pro opakovaný provoz zamýšlených typů letadel. U ploch, které nejsou určeny k opakovanému provozu, postačí, když budou schopné dané letadlo udržet,
iii) přistávací a vzletová plocha je projektována tak, aby z ní byla odváděna voda a aby nevyvstalo nepřijatelné riziko pro provoz letadel z důvodu přítomnosti stojaté vody,
iv) sklon a změny sklonu přistávací a vzletové plochy nepředstavují pro provoz letadel nepřijatelné riziko,
v) charakteristiky povrchu přistávací a vzletové plochy jsou pro využívání zamýšlenými typy letadel vyhovující a
vi) na přistávací a vzletové ploše se nevyskytují žádné předměty, které by mohly pro provoz letadel představovat nepřijatelné riziko.
b) Je-li zřízeno více přistávacích a vzletových ploch, jsou tyto plochy uspořádány takovým způsobem, aby nepředstavovaly pro provoz letadel nepřijatelné riziko.
c) Stanovená přistávací a vzletová plocha je obklopena vymezenými plochami. Tyto plochy mají chránit letadla, která nad nimi během vzletu nebo přistání přelétají, nebo zmírnit následky neúmyslného přistání před prahem dráhy, vyjetí do strany nebo přejetí vzletové a přistávací plochy, přičemž musí splňovat tyto podmínky:
i) rozměry těchto ploch vyhovují požadavkům předpokládaného provozu letadel,
ii) sklon a změny sklonu těchto ploch nepředstavují pro provoz letadel nepřijatelné riziko,
iii) na těchto plochách se nevyskytují žádné předměty, které by mohly pro provoz letadel představovat nepřijatelné riziko. Tím se nevylučuje umístění křehkého vybavení na těchto plochách, je-li zapotřebí k usnadnění provozu letadel, a
iv) každá z těchto ploch vykazuje únosnost dostatečnou k plnění svého účelu.
d) Ty letištní plochy včetně jejich bezprostředního okolí, které mají sloužit k pojíždění nebo parkování letadel, jsou konstruovány tak, aby umožňovaly bezpečný provoz letadel, která je mají používat, a to za všech podmínek, pro něž jsou plánovány, a splňují tyto podmínky:
i) tyto plochy mají dostatečnou únosnost pro opakovaný provoz zamýšlených typů letadel. To se netýká ploch, u nichž se předpokládá pouze občasné využívání; u těch postačuje, když jsou schopné dané letadlo udržet,
ii) tyto plochy jsou projektovány tak, aby z nich byla odváděna voda a aby nevyvstalo nepřijatelné riziko pro provoz letadel z důvodu přítomnosti stojaté vody,
iii) sklon a změny sklonu těchto ploch nepředstavují pro provoz letadel nepřijatelné riziko,
iv) charakteristiky povrchu těchto ploch jsou pro zamýšlené typy letadel vyhovující a
v) na těchto plochách se nevyskytují žádné předměty, které by mohly pro letadla představovat nepřijatelné riziko. Tím se nevylučuje možnost umístit na stanovená místa nebo ve vyhrazených zónách zařízení, která jsou na těchto plochách zapotřebí.
e) Ostatní infrastruktura sloužící provozu letadel je projektována tak, aby pro letadla, která ji používají, nepředstavovala nepřijatelné riziko.
f) Konstrukce, budovy, zařízení nebo skladovací prostory jsou umístěny a projektovány tak, aby pro provoz letadel nepředstavovaly nepřijatelné riziko.
g) Je třeba zajistit vhodné prostředky k tomu, aby se na pohybovou plochu nemohly dostat nepovolané osoby, nepovolaná vozidla ani zvířata natolik veliká, že by mohla pro provoz letadel představovat nepřijatelné riziko, aniž by tím byly dotčeny vnitrostátní a mezinárodní předpisy o ochraně živočichů.
2. Prostor bez překážek
a) Na ochranu letadel blížících se k letišti za účelem přistání nebo na ochranu letadel při odletu z něj jsou stanoveny příletové a odletové tratě nebo prostory. Tyto tratě nebo prostory zajišťují letadlům potřebný prostor bez překážek nacházejících se v blízkosti letiště, přičemž zohledňují místní fyzické charakteristiky.
b) Tento prostor bez překážek odpovídá fázi letu a druhu prováděných úkonů. Přitom je třeba vzít v úvahu zařízení sloužící k určení polohy letadla.
3. Vizuální a nevizuální prostředky a vybavení letiště
a) Prostředky odpovídají svému účelu, jsou rozeznatelné a poskytují uživateli za všech předpokládaných provozních podmínek jednoznačné informace.
b) Vybavení letiště plní za všech předvídaných provozních podmínek svou funkci. V provozních podmínkách ani při výpadku nepředstavuje vybavení letiště nepřijatelné riziko pro bezpečnost letectví.
c) Prostředky a jejich elektrické napájení jsou konstruovány tak, aby jejich výpadek neměl za následek, že se uživatelům dostanou neodpovídající, zavádějící nebo nedostatečné informace nebo že dojde k výpadku některé služby zásadního významu.
d) Tyto prostředky jsou vhodným způsobem chráněny před poškozením nebo poruchou.
e) Výkonnost leteckých komunikačních, navigačních ani přehledových systémů neruší ani nepříznivě neovlivňují zdroje záření nebo přítomnost pohyblivých či pevných objektů.
f) Příslušnému personálu jsou poskytnuty informace o provozu a používání vybavení letiště, včetně jasného uvedení podmínek, které by mohly pro bezpečnost letecké dopravy představovat nepřijatelná rizika.
4. Údaje o letišti
a) Je nutné shromáždit a průběžně aktualizovat údaje o letišti a dostupných službách.
b) Tyto údaje jsou přesné, čitelné, úplné a jednoznačné. Je třeba zachovat příslušné úrovně integrity.
c) Údaje jsou uživatelům a příslušným poskytovatelům ANS k dispozici včas a jsou jim předávány dostatečně bezpečnou a rychlou komunikační cestou zajišťující jejich úplnost.
B. Provoz a řízení
1. Provozovatel letiště je odpovědný za jeho provoz. Má tyto povinnosti:
a) provozovatel letiště disponuje, ať již přímo, nebo smluvním zajištěním, veškerými prostředky potřebnými k tomu, aby mohl na letišti zajistit bezpečný provoz letadel. K těmto prostředkům patří zejména zařízení, personál, vybavení a materiál, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k důležitým údajům a evidence;
b) provozovatel letiště ověřuje, že jsou soustavně dodržovány požadavky oddílu A, popřípadě přijímá odpovídající opatření ke zmírnění rizik, pokud tomu tak není. Stanoví a uplatňuje postupy k tomu, aby o těchto opatřeních byli všichni uživatelé včas informováni;
c) provozovatel letiště zavede a provádí vhodný program řízení rizik plynoucích z přítomnosti divoce žijících zvířat;
d) provozovatel letiště zajistí, aby byl pohyb vozidel a osob na pohybové ploše a dalších provozních plochách koordinován s pohybem letadel tak, aby nemohlo dojít ke kolizi a poškození letadel;
e) provozovatel letiště zajistí, aby byly zavedeny a prováděny postupy ke zmírnění rizik pro letištní provoz v zimním období, za nepříznivých povětrnostních podmínek, snížené dohlednosti nebo popřípadě v noci;
f) provozovatel letiště sjedná s ostatními příslušnými organizacemi opatření k zajištění trvalého dodržování těchto hlavních požadavků na letiště. K těmto organizacím patří zejména provozovatelé letadel, poskytovatelé letových navigačních služeb, poskytovatelé odbavovacích služeb a další organizace, jejichž činnosti nebo výrobky mohou mít vliv na bezpečnost letadel;
g) provozovatel letiště zajistí buď vlastními silami, nebo smluvně prostřednictvím třetích osob, aby byly zavedeny postupy zajišťující, že palivo, které letadla čerpají, je nekontaminované a vyhovuje příslušné specifikaci;
h) k dispozici jsou příručky k údržbě vybavení letiště, jež jsou uplatňovány v praxi a obsahují pokyny k údržbě a opravám, servisní informace a postupy pro odstraňování závad a kontroly;
i) provozovatel letiště pro letiště zavede a provádí letištní pohotovostní plán obsahující scénáře nouzových situací, které mohou na letišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti nastat. Tento plán je podle potřeby koordinován s pohotovostním plánem místního společenství;
j) provozovatel letiště zajistí, aby byly zajištěny odpovídající letištní záchranné a hasičské služby. Tyto služby reagují na incident nebo nehodu urychleně a disponují přinejmenším vybavením, hasebními prostředky a dostatečným počtem osob pro zásah;
k) provozovatel letiště zajistí, aby personál zajišťující provoz a údržbu letiště byl vyškolený a kvalifikovaný, a zavede a provádí výcvikové a kontrolní programy k tomu, aby si příslušný personál trvale udržoval potřebnou způsobilost;
l) provozovatel letiště zajistí, aby všechny osoby, jimž je povolen přístup na pohybovou plochu nebo do jiných provozních prostor bez doprovodu, byly pro tento přístup řádně vyškoleny a kvalifikovány;
m) příslušníci záchranných a hasičských složek jsou řádně vyškoleni a kvalifikováni k činnosti v prostředí letiště. Provozovatel letiště zavede a udržuje výcvikové a kontrolní programy k tomu, aby si tito pracovníci trvale udržovali potřebnou způsobilost, a
n) všichni příslušníci záchranných a hasičských složek, o nichž se předpokládá, že by zasahovali v případě letecké nouzové situace, pravidelně prokazují, že jsou k uspokojivému výkonu svých funkcí s ohledem na druh svých činností zdravotně způsobilí. V této souvislosti se zdravotní způsobilostí, která zahrnuje způsobilost tělesnou i duševní, rozumí, že daná osoba netrpí žádnou nemocí či vadou, pro kterou by nemohla:
i) vykonávat úkoly, které by v situaci nouzové letecké situace byly zapotřebí,
ii) kdykoli vykonávat určené povinnosti nebo
iii) náležitě vnímat své prostředí.
2. Systémy řízení
a) Provozovatel letiště zavede a udržuje systém řízení k zajištění soustavného dodržování těchto hlavních požadavků pro letiště a usiluje o soustavné a proaktivní zvyšování bezpečnosti. Tento systém řízení zahrnuje organizační struktury, odpovědnosti, kompetence, politiky a postupy.
b) Do systému řízení spadá i program prevence incidentů a nehod, včetně systému hlášení a analýz událostí. Analýz se podle situace účastní i strany uvedené v bodě 1 písm. f) výše.
c) Provozovatel letiště vypracuje letištní příručku, jíž se řídí provoz na letišti. Příručka obsahuje potřebné pokyny, informace a postupy pro letiště, systém řízení a pro provozní personál k výkonu jeho povinností.
C. Okolí letišť
1. Vzdušný prostor kolem pohybových ploch letiště je zabezpečen před překážkami tak, aby umožňoval zamýšlený provoz letadel bez toho, že by kolem letiště vznikaly překážky, které by představovaly nepřijatelné riziko. Jsou proto vytvořeny, zavedeny a soustavně sledovány plochy, v nichž se sleduje výskyt překážek s cílem odhalit jakékoli narušení.
a) V případě narušení těchto ploch je třeba posoudit, zda daný předmět představuje nepřijatelné riziko či nikoli. Každý předmět představující nepřijatelné riziko se odstraní nebo se přijmou vhodná opatření, která zajistí bezpečnost letadel využívajících letiště.
b) Veškeré zbývající překážky se zveřejní a podle potřeby označí a je-li to nutné, zviditelní návěstidly.
2. Je třeba sledovat nebezpečí vyplývající z lidské činnosti a využívání půdy, zejména ta, která jsou uvedena níže. Je třeba posoudit rizika, která z nich vyplývají, a podle situace je zmírnit:
a) jakákoli výstavba nebo změna ve využívání půdy v místní oblasti, kde se letiště nachází;
b) možnost turbulencí způsobených překážkami;
c) používání nebezpečných, matoucích či zavádějících světel;
d) oslňování způsobené rozsáhlými vysoce reflexními povrchy;
e) vznik ploch, které by mohly podporovat pohyb divoce žijících zvířat v okolí pohybové plochy;
f) zdroje neviditelného záření nebo přítomnost pohyblivých nebo pevných objektů, které by mohly narušovat nebo nepříznivě ovlivňovat výkonnost leteckých komunikačních, navigačních a přehledových systémů.
3. Pro případ nouzových událostí v okolí letiště je vypracován pohotovostní plán místního společenství.
D. Ostatní
S výjimkou nouzových situací, kdy se letadla odklánějí na náhradní letiště, nebo za jiných podmínek, jež jsou v každém jednotlivém případě specifikovány, nesmějí letiště ani žádné jeho součásti využívat letadla, pro něž infrastruktura letiště ani provozní postupy nejsou běžně určeny.
PŘÍLOHA Vb
HLAVNÍ POŽADAVKY NA ATM/ANS A NA ŘÍDÍCÍ LETOVÉHO PROVOZU
1. Využívání vzdušného prostoru
a) Všechna letadla s výjimkou letadel využívaných k činnostem podle čl. 1 odst. 2 písm. a) ve všech fázích letu nebo na pohybové ploše letiště se provozují v souladu se společnými všeobecnými provozními pravidly a veškerými použitelnými postupy, které byly stanoveny pro využívání daného vzdušného prostoru.
b) Všechna letadla s výjimkou letadel využívaných k činnostem podle čl. 1 odst. 2 písm. a) jsou vybavena požadovanými součástmi a v souladu s tím také provozována. Součásti, které se používají v rámci systému ATM/ANS, musí splňovat také požadavky stanovené v oddíle 3.
2. Služby
a) Letecké informace a údaje poskytované uživatelům vzdušného prostoru pro účely letové navigace
i) Údaje sloužící jako zdroj leteckých informací mají dostatečnou kvalitu, jsou úplné a aktuální a jsou poskytovány včas.
ii) Letecké informace jsou přesné, úplné, aktuální, jednoznačné a dostatečně spolehlivé a podávají se ve formátu vhodném pro uživatele.
iii) Šíření těchto leteckých informací uživatelům vzdušného prostoru probíhá včas a pomocí dostatečně spolehlivých a rychlých komunikačních prostředků chráněných před rušením a poškozením.
b) Meteorologické informace
i) Údaje sloužící jako zdroj leteckých meteorologických informací mají dostatečnou kvalitu a jsou úplné a aktuální.
ii) Letecké meteorologické informace jsou v nejvyšší možné míře přesné, úplné, aktuální, dostatečně spolehlivé a jednoznačné, aby odpovídaly potřebám uživatelů vzdušného prostoru.
iii) Šíření těchto leteckých meteorologických informací uživatelům vzdušného prostoru probíhá včas a pomocí dostatečně spolehlivých a rychlých komunikačních prostředků chráněných před rušením a poškozením.
c) Letové provozní služby
i) Údaje sloužící jako zdroj pro poskytování letových provozních služeb jsou správné, úplné a aktuální.
ii) Letové provozní služby jsou dostatečně přesné, úplné, aktuální a jednoznačné, aby odpovídaly bezpečnostním potřebám uživatelů.
iii) Automatizované nástroje poskytující informace nebo rady uživatelům jsou náležitě projektovány, vyrobeny a udržovány, aby byla zajištěna jejich vhodnost k zamýšlenému účelu.
iv) Služby řízení letového provozu a s nimi související procesy zajišťují náležitý rozstup mezi letadly a podle situace pomáhají zajišťovat ochranu před překážkami a jinými nebezpečími ve vzduchu; současně zajišťují rychlou a včasnou koordinaci se všemi příslušnými uživateli a přilehlými částmi vzdušného prostoru.
v) Komunikace mezi letovými provozními službami a letadly a mezi příslušnými stanovišti letových provozních služeb je včasná, jasná, správná a jednoznačná, je chráněna před škodlivým rušením a probíhá způsobem, kterému všichni zúčastnění aktéři běžně rozumějí a pokud je to relevantní, potvrzují jej.
vi) Jsou zavedeny prostředky pro detekci možných stavů nouze a pro případné zahájení účinné pátrací a záchranné akce. Tyto prostředky zahrnují přinejmenším vhodné výstražné mechanismy, koordinační opatření a postupy, prostředky a personál umožňující efektivní pokrytí oblasti odpovědnosti.
d) Komunikační služby
U komunikačních služeb je dosažena a udržována dostatečná výkonnost, pokud jde o jejich dostupnost, integritu, kontinuitu a včasnost. Jsou rychlé a chráněné před poškozením.
e) Navigační služby
U navigačních služeb je dosažena a udržována dostatečná úroveň výkonnosti s ohledem na informace pro navádění, určování polohy a pokud se poskytují, na informace pro určování času. Kritéria výkonnosti zahrnují přesnost, integritu, dostupnost a kontinuitu služby.
f) Přehledové služby
Přehledové služby určují vzájemnou polohu letadel ve vzduchu a dalších letadel a pozemních dopravních prostředků na letištní ploše, a to s dostatečnou výkonností, pokud jde o jejich přesnost, integritu, kontinuitu a pravděpodobnost detekce.
g) Uspořádání toku letového provozu
Taktické uspořádání toků letového provozu na úrovni Společenství používá a poskytuje dostatečně přesné a aktuální informace o objemu a charakteru plánovaného letového provozu s dopadem na poskytování služeb a koordinuje a projednává přesměrování či zpožďování toků letového provozu s cílem omezit riziko vzniku situací přetížení ve vzduchu nebo na letištích.
h) Uspořádání vzdušného prostoru
Vymezování konkrétních částí vzdušného prostoru pro určité využití je sledováno, koordinováno a včas vyhlašováno, aby se za všech okolností omezilo riziko ztráty rozstupu mezi letadly.
i) Organizace vzdušného prostoru
Uspořádání vzdušného prostoru a letové postupy jsou před svým zavedením a využíváním letadly řádně navrženy, zhodnoceny a ověřeny.
3. Systémy a složky
a) Všeobecně
Systémy a složky ATM/ANS, které poskytují související informace letadlům, z letadel a na zemi, jsou řádně projektovány, vyrobeny, nainstalovány, udržovány a provozovány, aby byla zajištěna jejich vhodnost k zamýšlenému účelu.
b) Integrita, výkonnost a spolehlivost systémů a složek
Integrita systémů a složek a jejich výkonnost v souvislosti s bezpečností odpovídá jejich zamýšlenému účelu, ať již jde o systémy a složky v letadle, na zemi nebo ve vesmírném prostoru. Dosahují požadované úrovně provozní výkonnosti za všech předvídatelných provozních podmínek a po celou dobu své provozní životnosti.
c) Konstrukce systémů a složek
i) Systémy a složky jsou konstruovány tak, aby splnily příslušné bezpečnostní požadavky.
ii) Systémy a složky, posuzované společně, zvlášť a ve vzájemném vztahu, jsou konstruovány tak, aby existovala nepřímá úměrnost mezi pravděpodobností celkového selhání systému a závažností jeho důsledků pro bezpečnost služeb.
iii) Systémy a složky, posuzované jednotlivě i ve vzájemné kombinaci, jsou projektovány s ohledem na omezení související s lidskými schopnostmi a lidskou výkonností.
iv) Systémy a složky jsou konstruovány tak, aby byly chráněny před nezamýšlenými škodlivými interakcemi s vnějšími prvky.
v) Personálu jsou jasným, konzistentním a jednoznačným způsobem poskytovány informace nutné pro výrobu, instalaci, provoz a údržbu systémů a složek, jakož i informace o nebezpečných podmínkách.
d) Kontinuita úrovně služby
Úrovně bezpečnosti systémů a složek je třeba během poskytování služby i jakýchkoli modifikací služby zachovat.
4. Kvalifikace řídících letového provozu
a) Všeobecně
Osoba podstupující výcvik jako řídící letového provozu nebo řídící letového provozu – žák je dostatečně vyzrálá po stránce vzdělání a tělesného a duševního stavu, aby mohla získat, uchovat si a prokázat příslušné teoretické znalosti a praktické dovednosti.
b) Teoretické znalosti
i) Řídící letového provozu získá a udrží si úroveň znalostí odpovídající vykonávaným úkolům a přiměřenou rizikům spojeným s daným typem služby.
ii) Získání a udržení teoretických znalostí se prokazuje průběžným hodnocením během výcviku nebo vhodnými zkouškami.
iii) Udržuje se odpovídající úroveň teoretických znalostí. Plnění tohoto požadavku se prokazuje pravidelným hodnocením nebo přezkušováním. Četnost přezkušování je přiměřená úrovni rizika spojeného s daným typem služby.
c) Praktické dovednosti
i) Řídící letového provozu získá a udržuje své praktické dovednosti odpovídající úkolům, které vykonává. Tyto dovednosti jsou úměrné rizikům spojeným s daným typem služby a zahrnují přinejmenším tyto oblasti (pokud jsou třeba pro prováděné úkoly):
i. provozní postupy,
ii. aspekty specifické pro vykonávané úkoly,
iii. mimořádné a nouzové situace a
iv. lidské činitele.
ii) Řídící letového provozu prokáže schopnost provádět příslušné postupy a úkoly se stupněm způsobilosti, který odpovídá jeho úlohám.
iii) Udržuje se uspokojivá úroveň způsobilosti v praktických dovednostech. Plnění tohoto požadavku se ověřuje pravidelným hodnocením. Četnost těchto hodnocení je přiměřená složitosti a úrovni rizika, které souvisí s daným typem služby a plněných úkolů.
d) Jazykové znalosti
i) Řídící letového provozu prokáže schopnost hovořit a rozumět anglicky do té míry, aby mohl účinně komunikovat o konkrétních pracovních tématech, a to také v nouzových situacích, přičemž tato schopnost musí zahrnovat jak komunikaci pouze hlasem (telefonem/radiotelefonem), tak komunikaci při osobním styku.
ii) Ve všech případech, kdy je to nutné pro účely poskytování služeb ATS ve vymezeném vzdušném prostoru, je řídící letového provozu rovněž schopen ve výše uvedené míře hovořit národním jazykem nebo jazyky a rozumět jim.
e) Syntetická výcviková zařízení
Syntetické výcvikové zařízení, které se používá k praktickému výcviku v oblasti situačního povědomí a lidských činitelů nebo při prokazování, že byly dovednosti získány nebo udržovány, má úroveň výkonnosti umožňující dostatečně přesnou simulaci pracovního prostředí a provozních situací, které odpovídají prováděnému výcviku.
f) Výcvikový kurz
i) Výcvik se provádí prostřednictvím výcvikového kurzu, který může sestávat z teoretické a praktické výuky, ve vhodných případech včetně výcviku na syntetických výcvikových zařízeních.
ii) Pro každý typ výcviku se vypracuje a schválí kurz.
g) Instruktoři
i) Teoretický výcvik provádějí náležitě kvalifikovaní instruktoři. Tito instruktoři:
i. mají odpovídající znalosti v oblasti, v níž má výuka probíhat, a
ii. prokážou, že jsou schopni používat příslušné vyučovací metody.
ii) Výcvik praktických dovedností provádějí náležitě kvalifikovaní instruktoři, kteří splňují tyto předpoklady:
i. splňují požadavky na teoretické znalosti a zkušenosti odpovídající výcviku, který provádějí,
ii. prokázali, že jsou schopni vyučovat a používat příslušné vyučovací metody,
iii. mají zkušenosti s vyučovacími metodami, které se týkají postupů, jež mají být předmětem výcviku, a
iv. účastní se pravidelného obnovovacího školení, aby bylo zajištěno udržení jejich způsobilosti k provádění výcviku.
iii) U instruktorů vyučujících praktické dovednosti se rovněž vyžaduje, aby byli v současnosti nebo v minulosti oprávněni pracovat jako řídící letového provozu.
h) Hodnotitelé
i) Osoby odpovědné za posuzování dovedností řídících letového provozu splňují tyto podmínky:
i. prokázaly, že jsou schopny hodnotit výkonnost řídících letového provozu a provádět u těchto pracovníků zkoušky a kontroly, a
ii. účastní se pravidelného obnovovacího školení, aby bylo zajištěno, že jsou standardy hodnocení stále aktuální.
ii) U hodnotitelů posuzujících praktické dovednosti se rovněž vyžaduje, aby byli v současnosti nebo v minulosti oprávněni pracovat jako řídící letového provozu v těch oblastech, v nichž má být provedeno hodnocení.
i) Zdravotní způsobilost řídícího letového provozu
i) Zdravotní kritéria
i. Všichni řídící letového provozu pravidelně prokazují, že jsou zdravotně způsobilí uspokojivě vykonávat své úkoly. Plnění tohoto požadavku se prokazuje pomocí odpovídajícího posouzení, při kterém se bere v potaz možné zhoršení duševních a tělesných schopností v důsledku stárnutí.
ii. Prokázání zdravotní způsobilosti, která sestává z tělesné a duševní způsobilosti, zahrnuje prokázání skutečnosti, že osoba poskytující službu řízení letového provozu (ATC) netrpí žádnou nemocí či zdravotním postižením, které jí znemožňuje:
— řádně vykonávat nezbytné úkoly při poskytování služby ATC,
— kdykoli plnit přidělené povinnosti nebo
— správně vnímat prostředí.
ii) |
V případech, kdy zdravotní způsobilost nelze plně prokázat, mohou být zavedena zmírňující opatření, která zajistí rovnocennou bezpečnost. |
5. Poskytovatelé služeb a výcvikové organizace
a) Služby je možné poskytovat pouze při splnění těchto podmínek:
i) poskytovatel služeb disponuje, ať již přímo, nebo nepřímo smluvním zajištěním, prostředky potřebnými pro poskytování služby v daném objemu a působnosti. K těmto prostředkům patří zejména: systémy, zařízení včetně zdroje energie, struktura řízení, personál, vybavení a jeho údržba, dokumentace úkolů, odpovědností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů,
ii) poskytovatel služeb vypracuje a průběžně aktualizuje příručky pro řízení a provozní příručky, které se týkají poskytování jeho služeb, a těmito příručkami se během provozu řídí. Tyto příručky obsahují veškeré pokyny, informace a postupy potřebné pro provoz, systém řízení a pro vykonávání povinností provozního personálu,
iii) poskytovatel služeb zavede a udržuje systém řízení založený na řízení rizik s cílem zajistit plnění hlavních požadavků uvedených v této příloze a aktivně usilovat o průběžné zdokonalování tohoto systému,
iv) poskytovatel služeb využívá pouze náležitě kvalifikovaný a vycvičený personál a pro tento personál zavede a trvale provádí výcvikové a kontrolní programy,
v) poskytovatel služeb zavede formální způsoby kontaktu se všemi ostatními subjekty, které se na poskytování služeb podílejí, s cílem zajistit plnění těchto hlavních požadavků,
vi) poskytovatel služeb vypracuje a používá plán pro řešení nenadálých situací, který zahrnuje nouzové a mimořádné situace, které mohou nastat v souvislosti s jeho službami,
vii) poskytovatel služeb vytvoří a trvale provádí program pro prevenci nehod a incidentů a pro bezpečnost, včetně programu hlášení a analýzy událostí, který systém řízení využívá s cílem přispívat k průběžnému zvyšování bezpečnosti, a
viii) poskytovatel služeb přijme opatření, jež mu umožní ověřovat, že všechny systémy a složky, které provozuje, neustále splňují výkonnostní požadavky související s bezpečností.
b) Službu ATC je možné poskytovat pouze při splnění těchto podmínek:
i) prevence únavy personálu poskytujícího službu ATC se provádí prostřednictvím systému rozpisu služeb. Tento systém musí zahrnovat časy služeb, čas strávený ve službě a přizpůsobené délky odpočinku. Omezení stanovená v rámci systému rozpisu služeb zohlední důležité faktory přispívající ke vzniku únavy, zejména nedostatek spánku, narušení 24hodinových cyklů, práci v noci, kumulativní dobu služby v daných časových obdobích a také sdílení přidělených úkolů mezi personálem,
ii) prevence stresu personálu poskytujícího službu ATC se provádí prostřednictvím vzdělávacích a preventivních programů,
iii) poskytovatel služeb ATC má zavedeny postupy pro ověřování, že personál poskytující služby ATC nemá zhoršený kognitivní úsudek nebo nedostatečnou zdravotní způsobilost,
iv) poskytovatel služeb ATC bere při plánování a během provozu ohled na provozní a technická omezení, jakož i zásady související s lidskými činiteli.
c) Komunikační, navigační a přehledové služby je možné poskytovat pouze při splnění této podmínky:
Poskytovatel služeb informuje příslušné uživatele vzdušného prostoru a stanoviště ATS průběžně a včas o provozním stavu svých služeb poskytovaných pro účely ATS (a o jeho změnách).
d) Výcvikové organizace
Organizace provádějící výcvik personálu poskytujícího službu ATC splňuje tyto požadavky:
i) mít všechny prostředky nezbytné pro rozsah povinností spojených s její činností. K těmto prostředkům patří zejména: zařízení, personál, vybavení, metodika, dokumentace úkolů, povinností a postupů, přístup k příslušným údajům a vedení záznamů,
ii) zavést a udržovat systém řízení týkající se úrovně výcviku a bezpečnosti a usilovat o průběžné zdokonalování tohoto systému a
iii) podle potřeby uzavírat dohody s jinými příslušnými organizacemi s cílem zajistit trvalé plnění těchto hlavních požadavků.
PŘÍLOHA VI
SROVNÁVACÍ TABULKA
Nařízení (ES) č. 1592/2002 |
Toto nařízení |
Článek 1 |
Článek 1 |
Čl. 2 odst. 1 |
Čl. 2 odst. 1 |
Čl. 2 odst. 2 písm. a) až e) |
Čl. 2 odst. 2 písm. a) až e) |
— |
Čl. 2 odst. 2 písm. f) |
Čl. 2 odst. 3 |
Čl. 2 odst. 3 |
Čl. 3 písm. a) až g) |
Čl. 3 písm. a) až g) |
— |
Čl. 3 písm. h) až l) |
Čl. 4 odst. 1 písm. a) až c) |
Čl. 4 odst. 1 písm. a) až c) |
— |
Čl. 4 odst. 1 písm. d) |
— |
Čl. 4 odst. 2 a 3 |
Čl. 4 odst. 2 |
Čl. 4 odst. 4 |
— |
Čl. 4 odst. 5 |
Čl. 4 odst. 3 |
Čl. 4 odst. 6 |
Čl. 5 odst. 1 |
Čl. 5 odst. 1 |
Čl. 5 odst. 2 první pododstavec návětí |
Čl. 5 odst. 2 první pododstavec návětí |
Čl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. a) až c) |
Čl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. a) až c) |
Čl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. d) |
Čl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. d) a e) |
Čl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. e) a f) |
Čl. 5 odst. 2 první pododstavec písm. f) a g) |
— |
Čl. 5 odst. 3 |
Čl. 5 odst. 3 |
Čl. 5 odst. 4 |
Čl. 5 odst. 4 první pododstavec návětí |
Čl. 5 odst. 5 první pododstavec návětí |
Čl. 5 odst. 4 první pododstavec písm. a) až d) |
Čl. 5 odst. 5 první pododstavec písm. a) až d) |
Čl. 5 odst. 4 první pododstavec písm. e) body i) až iii) |
Čl. 5 odst. 5 první pododstavec písm. e) body i) až iii) |
— |
Čl. 5 odst. 5 první pododstavec písm. e) body iv) až vi) |
Čl. 5 odst. 4 první pododstavec písm. f) až i) |
Čl. 5 odst. 5 první pododstavec písm. f) až i) |
— |
Čl. 5 odst. 5 první pododstavec písm. j) |
Čl. 5 odst. 5 první pododstavec návětí |
Čl. 5 odst. 6 první pododstavec návětí |
Čl. 5 odst. 5 první pododstavec písm. a), b) a c) |
Čl. 5 odst. 6 první pododstavec písm. a), b) a c) |
— |
Čl. 5 odst. 6 první pododstavec písm. d) |
Článek 6 |
Článek 6 |
— |
Článek 7 |
— |
Článek 8 |
— |
Článek 9 |
— |
Článek 10 |
Čl. 8 odst. 1 |
Čl. 11 odst. 1 |
— |
Čl. 11 odst. 2 až 4 |
Čl. 8 odst. 2 |
Čl. 11 odst. 5 |
— |
Čl. 11 odst. 6 |
Článek 9 |
Článek 12 |
— |
Článek 13 |
Čl. 10 odst. 1 |
Čl. 14 odst. 1 |
— |
Čl. 14 odst. 2 |
Čl. 10 odst. 2 |
Čl. 14 odst. 3 |
Čl. 10 odst. 3 |
Čl. 14 odst. 4 |
Čl. 10 odst. 4 |
Čl. 14 odst. 5 |
Čl. 10 odst. 5 |
Čl. 14 odst. 6 |
Čl. 10 odst. 6 |
Čl. 14 odst. 7 |
Článek 11 |
Článek 15 |
— |
Článek 16 |
Článek 12 |
Článek 17 |
Čl. 13 návětí |
Čl. 18 návětí |
Čl. 13 písm. a) |
Čl. 18 písm. a) |
— |
Čl. 18 písm. b) |
Čl. 13 písm. b) |
Čl. 18 písm. c) |
Čl. 13 písm. c) |
Čl. 18 písm. d) |
— |
Čl. 18 písm. e) |
Článek 14 |
Článek 19 |
Čl. 15 odst. 1 návětí |
Čl. 20 odst. 1 návětí |
Čl. 15 odst. 1 písm. a) až j) |
Čl. 20 odst. 1 písm. a) až j) |
— |
Čl. 20 odst. 1 písm. k) a l) |
Čl. 15 odst. 2 |
Čl. 20 odst. 2 |
— |
Článek 21 |
— |
Článek 22 |
— |
Článek 23 |
Čl. 16 odst.1 a 2 |
Čl. 24 odst.1 a 2 |
— |
Čl. 24 odst. 3 |
Čl. 16 odst. 3 |
Čl. 24 odst. 4 |
Čl. 16 odst. 4 |
Čl. 24 odst. 5 |
|
Článek 25 |
Článek 17 |
Článek 26 |
Článek 18 |
Článek 27 |
Článek 19 |
Článek 28 |
Článek 20 |
Článek 29 |
Článek 21 |
Článek 30 |
Článek 22 |
Článek 31 |
Článek 23 |
Článek 32 |
Čl. 24 odst. 1 až 4 |
Čl. 33 odst. 1 až 4 |
— |
Čl. 33 odst. 5 |
Čl. 25 odst. 1 a 2 |
Čl. 34 odst. 1 a 2 |
— |
Čl. 34 odst. 3 |
Článek 26 |
Článek 35 |
Článek 27 |
Článek 36 |
Článek 28 |
Článek 37 |
Čl. 29 odst. 1 a 2 |
Čl. 38 odst. 1 a 2 |
Čl. 29 odst. 3 písm. a) až j) |
Čl. 38 odst. 3 písm. a) až j) |
— |
Čl. 38 odst. 3 písm. k) a l) |
Článek 30 |
Článek 39 |
Článek 31 |
Článek 40 |
Článek 32 |
Článek 41 |
Článek 33 |
Článek 42 |
Článek 34 |
Článek 43 |
Článek 35 |
Článek 44 |
Článek 36 |
Článek 45 |
Článek 37 |
Článek 46 |
Článek 38 |
Článek 47 |
Článek 39 |
Článek 48 |
Článek 40 |
Článek 49 |
Článek 41 |
Článek 50 |
Článek 42 |
Článek 51 |
Článek 43 |
Článek 52 |
Článek 44 |
Článek 53 |
Článek 45 |
Článek 54 |
Čl. 46 odst. 1 návětí |
Čl. 55 odst. 1 návětí |
Čl. 46 odst. 1 písm. a) až d) |
Čl. 55 odst. 1 písm. a) až d) |
— |
Čl. 55 odst. 1 písm. e) |
Čl. 46 odst. 2 a 3 |
Čl. 55 odst. 2 a 3 |
— |
Článek 56 |
— |
Článek 57 |
Čl. 47 odst. 1 a 2 |
Čl. 58 odst. 1 a 2 |
Čl. 47 odst. 3 |
— |
Čl. 47 odst. 4 |
Čl. 58 odst. 3 |
Čl. 47 odst. 5 |
— |
— |
Čl. 58 odst. 4 |
Čl. 48 odst. 1 návětí |
Čl. 59 odst. 1 návětí |
Čl. 48 odst. 1 písm. a) |
Čl. 59 odst. 1 písm. a) a b) |
Čl. 48 odst. 1 písm. b) a c) |
Čl. 59 odst. 1 písm. c) a d) |
— |
Čl. 59 odst. 1 písm. e) |
Čl. 48 odst. 2 a 3 |
Čl. 59 odst. 2 a 3 |
|
Článek 59 odst. 4 |
Čl. 48 odst. 4 až 10 |
Čl. 59 odst. 5 až 11 |
Článek 49 |
Článek 60 |
Článek 50 |
Článek 61 |
Článek 51 |
Článek 62 |
Článek 52 |
Článek 63 |
Článek 53 |
Článek 64 |
Článek 54 |
Článek 65 |
Článek 55 |
Článek 66 |
Článek 56 |
Článek 67 |
— |
Článek 68 |
Článek 57 |
Článek 69 |
Článek 59 |
Článek 70 |
( 1 ) Úř. věst. C 185, 8.8.2006, s. 106.
( 2 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. března 2007 (Úř. věst. C 301 E, 13.12.2007, s. 103), společný postoj Rady ze dne 15. října 2007 (Úř. věst. C 277 E, 20.11.2007, s. 8) a postoj Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2007. Rozhodnutí Rady ze dne 31. ledna 2008.
( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2111/2005 ze dne 14. prosince 2005 o vytvoření seznamu Společenství uvádějícího letecké dopravce, kteří podléhají zákazu provozování letecké dopravy ve Společenství a o informování cestujících v letecké dopravě o totožnosti provozujícího leteckého dopravce (Úř. věst. L 344, 27.12.2005, s. 15).
( 4 ) Úř. věst. L 240, 7.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 334/2007 (Úř. věst. L 88, 29.3.2007, s. 39).
( 5 ) Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 4. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 8/2008 (Úř. věst. L 10, 12.1.2008, s. 1).
( 6 ) Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 1.
( 7 ) Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 76. Směrnice ve znění směrnice (ES) č. 2111/2005.
( 8 ) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
( 9 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).
( 10 ) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.
( 11 ) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.
( 12 ) Úř. věst. L 377, 27.12.2006, s. 1.
( 13 ) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 10.
( 14 ) Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.
( 15 ) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 22.
( 16 ) Úř. věst. L 335, 21.12.2005, s. 13.
( 17 ) Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.
( 18 ) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1525/2007 (Úř. věst. L 343, 27.12.2007, s. 9).
( 19 ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 1.
( 20 ) Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
( 21 ) Úř. věst. L 357, 31.12.2002, s. 72.