2007R1234 — CS — 01.05.2010 — 006.001

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Ve znění:

Opraveno:

▼B

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1234/2007

ze dne 22. října 2007,

kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“)

ČÁST I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Oblast působnosti

1.  Tímto nařízením se stanoví společná organizace trhů s produkty v těchto odvětvích, jak je stanoveno dále v příloze I:

▼M10 —————

▼B

3.  Tímto nařízením se stanoví zvláštní opatření v těchto odvětvích, uvedených a případně blíže vymezených v příloze II:

▼M3

4.  Pokud jde o brambory, čerstvé nebo chlazené, kódu KN 0701, použije se kapitola II části IV.

▼B

Článek 2

Definice

1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí definice týkající se některých odvětví uvedené v příloze III.

2.  Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

Článek 3

Hospodářské roky

Stanoví se tyto hospodářské roky:

▼M10

▼B

▼M3

Pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny stanoví hospodářské roky v případě potřeby Komise.

▼B

Článek 4

Pravomoci Komise

Jsou-li pravomoci svěřeny Komisi, rozhoduje Komise postupem podle čl. 195 odst. 2, nestanoví-li toto nařízení jinak.

Článek 5

Prováděcí pravidla

Komise může přijmout prováděcí pravidla k článku 2.

Komise může změnit definice týkající se rýže, které jsou uvedeny v části I přílohy III, a definici cukru ze zemí AKT/Indie uvedenou v bodě 12 části II uvedené přílohy.

Komise může rovněž přijmout stanovit přepočítací koeficienty pro rýži v různých fázích zpracování, náklady na zpracování a hodnotu vedlejších produktů.

ČÁST II

VNITŘNÍ TRH

HLAVA I

TRŽNÍ INTERVENCE

KAPITOLA I

Veřejná intervence a soukromé skladování

Oddíl I

Obecná ustanovení

Článek 6

Oblast působnosti

1.  Tato kapitola stanoví pravidla pro případný nákup v rámci veřejné intervence a poskytování podpor soukromého skladování v těchto odvětvích:

2.  Pro účely této kapitoly se rozumí:

▼M3 —————

▼B

Článek 7

Původ ve Společenství

Aniž je dotčen čl. 6 odst. 2, pouze produkty pocházející ze Společenství mohou být nakupovány v rámci veřejné intervence nebo na ně může být poskytnuta podpora soukromého skladování.

Článek 8

Referenční ceny

1.  Pro produkty, na které se vztahují intervenční opatření uvedená v čl. 6 odst. 1, se stanoví tyto referenční ceny:

▼M7

▼B

2.  Referenční ceny obilovin a rýže uvedené v odst. 1 písm. a) a b) se vztahují na velkoobchodní stupeň u zboží dodaného do skladu před vyložením. Platí pro všechna intervenční centra Společenství určená podle článku 41.

3.  Rada může postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy změnit referenční ceny stanovené v odstavci 1 tohoto článku s ohledem na vývoj produkce a trhů.

Článek 9

Zaznamenávání cen na trhu s cukrem

Komise zřídí informační systém zaměřený na ceny na trhu s cukrem, včetně systému pro zveřejňování úrovní cen pro trh s cukrem.

Systém je založen na informacích, které poskytují podniky vyrábějící bílý cukr nebo jiné hospodářské subjekty na trhu s cukrem. Tyto informace se považují za důvěrné.

Komise zajistí, aby nebylo možné na základě takto zveřejněných informací určit ceny jednotlivých podniků nebo hospodářských subjektů.

Oddíl II

Veřejná intervence

Pododdíl I

Obecná ustanovení

Článek 10

Produkty způsobilé pro veřejnou intervenci

1.  Veřejná intervence se použije na tyto produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 43:

▼M3

▼M7

Pododdíl II

Zahájení nákupu

Článek 11

Období veřejné intervence

Veřejnou intervenci lze použít:

Článek 12

Zahájení veřejné intervence

1.  Během období uvedených v článku 11

2.  Komise bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1 ukončí veřejnou intervenci pro hovězí a telecí maso podle odst. 1 písm. c), pokud po určité reprezentativní období již nejsou splněny podmínky stanovené v uvedeném písmenu.

Článek 13

Intervenční limity

1.  Nákup v rámci veřejné intervence se provádí pouze v těchto limitech:

2.  Na cukr skladovaný podle odst. 1 písm. b) tohoto článku během hospodářského roku nesmějí být použita jiná skladovací opatření stanovená v článcích 32, 52 a 63.

3.  Odchylně od odstavce 1 může Komise u produktů uvedených v písmenech a), c) a d) uvedeného odstavce rozhodnout o pokračování veřejné intervence nad množství uvedená ve zmíněném odstavci, pokud to vyžaduje situace na trhu, a zejména vývoj tržních cen.

Pododdíl III

Intervenční ceny

Článek 18

Intervenční ceny

1.  Intervenční cena:

2.  Komise prostřednictvím nabídkového řízení určuje intervenční ceny a množství k intervenci u těchto produktů:

Za zvláštních okolností mohou být nabídková řízení omezena členský stát nebo na region členského státu nebo intervenční ceny a množství k intervenci stanoveny pro členský stát nebo pro region členského státu na základě zjištěných průměrných tržních cen.

3.  Maximální nákupní cena stanovená v souladu s nabídkovými řízeními podle odstavce 2 nesmí být vyšší než

4.  Intervenční ceny uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 se stanoví

5.  Intervenční cena cukru se rovná 80 % referenční ceny stanovené pro hospodářský rok následující po hospodářském roce, v jehož průběhu je podána nabídka. Jestliže se však jakost cukru nabídnutého platební agentuře liší od standardní jakosti vymezené v části B přílohy IV, pro niž je stanovena referenční cena, intervenční cena se odpovídajícím způsobem zvýší nebo sníží.

▼B

Pododdíl IV

Prodej z intervence

Článek 25

Obecné zásady

Prodej produktů nakoupených v rámci veřejné intervence probíhá tak, aby nedocházelo k narušení trhu a aby byl zajištěn rovný přístup ke zboží a rovné zacházení pro kupující a v souladu se závazky vyplývajícími z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy.

Článek 26

Prodej cukru

Pokud jde o cukr nakoupený v rámci veřejné intervence, mohou platební agentury prodávat cukr pouze za cenu, která je vyšší než referenční cena stanovená pro hospodářský rok, v jehož průběhu se prodej uskutečňuje.

Komise však může rozhodnout, že platební agentury

Článek 27

Rozdělování nejchudším osobám ve Společenství

1.  Produkty z intervenčních zásob mohou využívat některé určené organizace k rozdělování potravin nejchudším osobám ve Společenství podle ročního plánu.

Rozdělování se uskutečňuje

2.  Produkt může být uvolněn pro trh Společenství,

3.  Dotčené členské státy určí organizace uvedené v odstavci 1 a každoročně včas oznámí Komisi, zda chtějí tento režim použít.

4.  Produkty uvedené v odstavcích 1 a 2 se určeným organizacím přenechávají zdarma. Jejich účetní hodnota se rovná intervenční ceně, popřípadě upravené koeficienty zohledňujícími rozdíly v jakosti.

5.  Aniž je dotčen článek 190, jsou produkty, které jsou využity podle odstavců 1 a 2 tohoto článku, financovány z rozpočtových prostředků v příslušném rozpočtovém okruhu v rámci EZZF v rozpočtu Evropských společenství. Může být rovněž stanoveno, že toto financování má pomoci pokrýt náklady na přepravu produktů z intervenčních center a správní náklady vzniklé určeným organizacím v důsledku provádění režimu stanoveného v tomto článku, s výjimkou nákladů, které případně hradí příjemce podle odstavců 1 a 2.

Oddíl III

Soukromé skladování

Pododdíl I

Povinná podpora

Článek 28

Produkty způsobilé pro podporu

Podpora soukromého skladování se poskytuje na tyto produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 43:

▼M3

▼M7 —————

▼M3

Článek 29

Podmínky a výše podpory pro máslo

Výši podpory pro máslo stanoví Komise na základě nákladů na skladování a předpokládaného vývoje cen čerstvého másla a skladovaného másla.

Pokud se v době vyskladnění zjistí, že na trhu došlo k nepříznivé změně, kterou nebylo možné v době uskladnění předvídat, lze částku podpory zvýšit.

▼M7 —————

▼B

Pododdíl II

Nepovinná podpora

Článek 31

Produkty způsobilé pro podporu

1.  Podpora soukromého skladování se poskytuje na tyto produkty podle podmínek stanovených v tomto oddíle a podle dalších požadavků a podmínek, které stanoví Komise podle článku 43:

▼M3 —————

▼M7 —————

▼B

Komise může změnit seznam produktů stanovený v prvním pododstavci písm. c), jestliže si to vyžádá situace na trhu.

▼M3

2.  Komise stanoví podporu soukromého skladování uvedenou v odstavci 1 předem nebo na základě nabídkového řízení.

▼M7 —————

▼B

Článek 32

Podmínky poskytování podpory pro bílý cukr

1.  Je-li během reprezentativního období průměrná cena bílého cukru zjištěná ve Společenství pod úrovní referenční ceny a je-li s ohledem na situaci na trhu pravděpodobné, že pod touto úrovní setrvá, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování bílého cukru podnikům, kterým byla přidělena kvóta na cukr.

2.  Cukr skladovaný podle odstavce 1 v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 13, 52 nebo 63.

Článek 33

Podmínky pro poskytování podpory pro olivový olej

Komise může přijmout rozhodnutí, jímž pověří subjekty nabízející dostatečné záruky a schválené členskými státy uzavíráním smluv o skladování olivového oleje, s nímž obchodují, jestliže v některých regionech Společenství dojde k vážnému narušení trhu, například když je průměrná cena zjištěná na trhu během reprezentativního období menší než

Článek 34

Podmínky poskytování podpory pro produkty v odvětví hovězího a telecího masa

Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování, pokud průměrná tržní cena Společenství, zjištěná na základě klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla dospělých kusů skotu uvedené v čl. 42 odst. 1, je a pravděpodobně zůstane nižší než 103 % referenční ceny.

▼M3 —————

▼M7 —————

▼B

Článek 37

Podmínky poskytování podpory pro vepřové maso

Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování vepřového masa, pokud průměrná cena jatečně upravených těl prasat na trhu Společenství, stanovená na základě cen zjištěných v každém členském státě na reprezentativních trzích Společenství a vážených pomocí koeficientů, které odrážejí poměrnou velikost populace prasat v každém členském státě, je a pravděpodobně zůstane nižší než 103 % referenční ceny.

Článek 38

Podmínky poskytování podpory pro skopové a kozí maso

Komise může rozhodnout o poskytnutí podpory soukromého skladování, jestliže nastane obzvlášť obtížná situace na trhu se skopovým a kozím masem v jedné nebo více níže uvedených oblastech kotování:

Oddíl IV

Společná ustanovení

Článek 39

Pravidla pro skladování

1.  Platební agentury nesmějí skladovat produkty, které nakoupily, mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhají, pokud nezískají předem povolení Komise.

Pro účely tohoto nařízení se území Belgie a Lucemburska považuje za jediný členský stát.

2.  Povolení se vydá, pokud je skladování nezbytné, a s ohledem na tyto skutečnosti:

3.  Povolení ke skladování ve třetí zemi se vydá, pouze pokud by skladování v jiném členském státě působilo na základě kritérií stanovených v odstavci 2 značné obtíže.

4.  Informace uvedené v odst. 2 písm. a) se stanoví po konzultaci se všemi členskými státy.

5.  Cla a další částky, jež mají být v rámci společné zemědělské politiky poskytnuty či vybrány, se nevztahují na produkty

6.  Platební agentura postupující podle odstavců 1, 2 a 3 nadále odpovídá za produkty skladované mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhá.

7.  Nejsou-li produkty držené platební agenturou mimo území členského státu, jehož pravomoci podléhá, navráceny zpět do tohoto členského státu, prodají se za ceny a za podmínek, které byly nebo budou stanoveny pro místo skladování.

Článek 40

Pravidla pro nabídkové řízení

Nabídková řízení musí zaručit všem zúčastněným osobám rovný přístup.

Při výběru úspěšných uchazečů nabídkového řízení se dává přednost nabídkám, jež jsou pro Společenství nejvýhodnější. Nemusí být vybrána žádná nabídka.

Článek 41

Intervenční centra

1.  Komise určí intervenční centra v odvětví obilovin a rýže a stanoví pro ně podmínky.

Pokud jde o produkty odvětví obilovin, může Komise určit intervenční centra pro jednotlivé obiloviny.

2.  Při sestavování seznamu intervenčních center Komise zohlední zejména tyto skutečnosti:

Článek 42

Třídění jatečně upravených těl

1.  V souladu s pravidly stanovenými v příloze V se klasifikační stupnice Společenství pro jatečně upravená těla použijí v odvětvích

V odvětví skopového a kozího masa mohou členské státy použít klasifikační stupnici Společenství pro jatečně upravená těla ovcí v souladu s pravidly stanovenými v části C přílohy V.

2.  Kontrolní výbor Společenství složený z odborníků Komise a odborníků jmenovaných členskými státy provádí jménem Společenství na místě kontroly třídění jatečně upravených těl dospělých kusů skotu a ovcí. Výbor předkládá Komisi a členským státům zprávy o provedených kontrolách.

Náklady na provádění kontrol nese Společenství.

Článek 43

Prováděcí pravidla

Aniž jsou dotčeny zvláštní pravomoci svěřené Komisi touto kapitolou, přijme Komise k jejímu provedení pravidla, která mohou upravovat zejména

▼M7

▼M7

▼B

KAPITOLA II

Zvláštní intervenční opatření

Oddíl I

Výjimečná opatření na podporu trhu

Článek 44

Choroby zvířat

1.  Komise může přijmout výjimečná opatření na podporu postiženého trhu s cílem zohlednit omezení obchodu uvnitř Společenství a obchodu s třetími zeměmi, která mohou vyplynout z použití opatření, jejichž cílem je zabránit šíření chorob zvířat.

Opatření stanovená v prvním pododstavci se použijí pro tato odvětví:

2.  Opatření stanovená v odst. 1 prvním pododstavci se přijímají na žádost dotčeného členského státu nebo států.

Opatření mohou být přijata, pouze pokud dotčený členský stát nebo státy přijaly okamžitá zdravotní a veterinární opatření k potlačení choroby, a pouze v rozsahu a v trvání naprosto nezbytném pro podporu dotčeného trhu.

Článek 45

Ztráta důvěry spotřebitele

Pokud jde o odvětví drůbežího masa a vajec, může Komise přijmout výjimečná opatření na podporu trhu s ohledem na vážná narušení trhu přímo související se ztrátou důvěry spotřebitelů v důsledku existence rizika pro zdraví lidí nebo zdraví zvířat.

Tato opatření se přijímají na žádost dotčeného členského státu nebo států.

Článek 46

Financování

1.  Na výjimečná opatření uvedená v článcích 44 a 45 Komise stanoví finanční spoluúčast ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

V odvětví hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa a skopového a kozího masa však Komise stanoví finanční spoluúčast ve výši 60 % těchto výdajů, jestliže se jedná o tlumení slintavky a kulhavky.

2.  Pokud producenti přispívají na výdaje hrazené členskými státy, zajistí členské státy, aby v důsledku těchto opatření nedocházelo k narušení hospodářské soutěže mezi producenty v různých členských státech.

▼M7 —————

▼B

Oddíl II

Opatření v odvětví obilovin a rýže

Článek 47

Zvláštní tržní opatření v odvětví obilovin

1.  Pokud to vyžaduje situace na trhu, může Komise přijmout zvláštní intervenční opatření v odvětví obilovin. Tato intervenční opatření mohou být přijata zejména v případě, že v jednom nebo více regionech Společenství klesnou nebo hrozí klesnout tržní ceny ve vztahu k intervenční ceně.

2.  Druh a uplatnění zvláštních intervenčních opatření, jakož i podmínky a postupy pro uvolnění k prodeji nebo pro jakýkoli jiný způsob nakládání s produkty, které jim podléhají, stanoví Komise.

Článek 48

Zvláštní tržní opatření v odvětví rýže

1.  Komise může přijmout zvláštní opatření s cílem

2.  Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla.

Oddíl III

Opatření v odvětví cukru

Článek 49

Minimální cena cukrové řepy

1.  Minimální cena pro cukrovou řepu podléhající kvótám činí

2.  Minimální cena uvedená v odstavci 1 se vztahuje na cukrovou řepu standardní jakosti vymezené v části B přílohy IV.

3.  Cukrovarnické podniky nakupující cukrovou řepu podléhající kvótám vhodnou ke zpracování na cukr a určenou ke zpracování na cukr podléhající kvótám jsou povinny zaplatit alespoň minimální cenu, která se podle zjištěných odchylek od standardní jakosti zvýší nebo sníží.

Zvýšení či snížení uvedená v prvním pododstavci se uplatňují v souladu s prováděcími pravidly, která stanoví Komise.

4.  U množství cukrové řepy odpovídajících množstvím průmyslového cukru nebo přebytkového cukru, na něž se vztahuje dávka z přebytku podle článku 64, upraví dotyčný cukrovarnický podnik pořizovací cenu tak, aby se přinejmenším rovnala minimální ceně cukrové řepy podléhající kvótám.

Článek 50

Mezioborové dohody

1.  Mezioborové dohody a smlouvy o dodání musí být v souladu s odstavcem 3 a s podmínkami nákupu stanovenými Komisí, a zejména s podmínkami koupě, dodání, převzetí a platby.

2.  Podmínky nákupu cukrové řepy a cukrové třtiny se řídí mezioborovými dohodami uzavřenými mezi pěstiteli těchto surovin ve Společenství a cukrovarnickými podniky ve Společenství.

3.  Ve smlouvách o dodání je třeba rozlišovat, zda množství cukru, která se mají z cukrové řepy vyrobit, budou představovat

4.  Každý cukrovarnický podnik poskytuje členskému státu, v němž cukr vyrábí, údaje o

Členské státy mohou požadovat další informace.

▼M3

5.  Cukrovarnické podniky, které před zasetím nepodepsaly smlouvy o dodání na množství cukrové řepy, které odpovídá cukru, na který mají kvótu, za minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám, upravené případně koeficientem pro preventivní stažení stanoveným podle čl. 52 odst. 2 prvního pododstavce, jsou povinny zaplatit za veškerou cukrovou řepu, kterou zpracovávají na cukr, alespoň minimální cenu cukrové řepy podléhající kvótám.

6.  S výhradou schválení příslušným členským státem se mohou mezioborové dohody od odstavců 3, 4 a 5 odchýlit.

▼B

7.  Neexistují-li žádné mezioborové dohody, přijme příslušný členský stát podle tohoto nařízení opatření nezbytná pro ochranu zájmů dotčených osob.

Článek 51

Výrobní dávka

1.  Z kvóty na cukr, kvóty na isoglukózu a kvóty na inulinový sirup, které byly přiděleny podnikům vyrábějícím cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup podle čl. 56 odst. 2, se vybírá výrobní dávka.

2.  Výrobní dávka se stanoví ve výši 12 EUR na tunu cukru podléhajícího kvótám a inulinového sirupu podléhajícího kvótám. U isoglukózy se výrobní dávka stanoví ve výši 50 % dávky pro cukr.

3.  Platbu celé výrobní dávky v souladu s odstavcem 1 ukládá členský stát podnikům na svém území podle kvóty přidělené pro daný hospodářský rok.

Podniky uskuteční platbu do konce února dotyčného hospodářského roku.

4.  Podniky vyrábějící cukr a inulinový sirup ve Společenství mohou od pěstitelů cukrové řepy nebo cukrové třtiny nebo od dodavatelů čekanky požadovat, aby nesli až 50 % příslušné výrobní dávky.

▼M3

Článek 52

Stažení cukru

1.  K zachování strukturální rovnováhy trhu na cenové hladině blízké referenční ceně může Komise s ohledem na závazky Společenství plynoucí z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy rozhodnout pro daný hospodářský rok o stažení z trhu takových množství cukru nebo isoglukózy vyráběných v rámci kvót, která přesahují hranici vypočtenou podle odstavce 2 tohoto článku.

2.  Hranice pro stažení uvedená v odstavci 1 tohoto článku se pro každý podnik, který je držitelem kvóty, vypočte vynásobením jeho kvóty koeficientem, který stanoví Komise do 16. března předcházejícího hospodářského roku na základě předpokládaného vývoje na trhu. Pro hospodářský rok 2008/09 se uvedený koeficient použije poté, co se podniky vzdají své kvóty podle nařízení (ES) č. 320/2006, na kvótu přidělenou do 15. března 2008.

Na základě aktualizovaného vývoje trhu může Komise do 31. října dotčeného hospodářského roku rozhodnout o úpravě nebo v případě, že nebylo přijato rozhodnutí podle prvního pododstavce tohoto odstavce, o stanovení pevného koeficientu.

3.  Každý podnik s přidělenou kvótou skladuje na vlastní náklady až do začátku následujícího hospodářského roku cukr vyrobený v rámci kvóty nad hranici vypočtenou podle odstavce 2. Množství cukru nebo isoglukózy stažená během určitého hospodářského roku se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce se Komise s ohledem na předpokládaný vývoj na trhu s cukrem může rozhodnout, že pro běžný nebo následující hospodářský rok se veškerý stažený cukr nebo veškerá stažená isoglukóza nebo jejich část považuje za:

4.  Není-li zásobování Společenství cukrem dostatečné, může Komise rozhodnout, že určité množství staženého cukru může být prodáno na trhu Společenství před koncem období stažení.

5.  V případě, že se stažený cukr považuje za první množství cukru vyrobeného v následujícím hospodářském roce, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena daného hospodářského roku.

Pokud se stažený cukr stane průmyslovým cukrem nebo je vyvezen v souladu s odst. 3 písm. a) a b) tohoto článku, požadavky článku 49 týkající se minimální ceny se neuplatní.

V případě, že je stažený cukr podle odstavce 4 prodán na trhu Společenství před koncem období stažení, vyplatí se pěstitelům cukrové řepy minimální cena běžného hospodářského roku.

▼M3

Článek 52a

Stažení cukru během hospodářských roků 2008/09 a 2009/10

1.  Odchylně od čl. 52 odst. 2 tohoto nařízení se pro členské státy, pro které se vnitrostátní kvóta pro cukr snížila v důsledku toho, že se podniky v souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 vzdaly kvóty, koeficient pro hospodářské roky 2008/09 a 2009/10 stanoví za použití přílohy VIIc tohoto nařízení.

2.  V případě podniku, který se v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 320/2006 vzdá s účinkem od následujícího hospodářského roku své celkové přidělené kvóty, se na jeho žádost nepoužijí koeficienty uvedené v čl. 52 odst. 2 tohoto nařízení. Žádost musí být podána do konce hospodářského roku, k němuž se stažení vztahuje.

▼B

Článek 53

Prováděcí pravidla

Komise může k tomuto oddílu přijmout prováděcí pravidla, a zejména

Oddíl IV

Přizpůsobení nabídky

Článek 54

Opatření usnadňující přizpůsobení nabídky požadavkům trhu

S cílem podpořit činnost profesních a mezioborových organizací, která by usnadnila přizpůsobení nabídky požadavkům trhu, s výjimkou činnosti týkající se stažení produktů z trhu, může Komise pro odvětví živých rostlin, hovězího a telecího masa, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec a drůbežího masa přijmout

KAPITOLA III

Režimy omezení produkce

Oddíl I

Obecná ustanovení

▼M10

Článek 55

Režim kvót

▼M7

1.  Režim kvót se vztahuje na tyto produkty:

2.  Jestliže v případě režimů kvót uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku překročí producent příslušnou kvótu a jestliže v případě cukru nevyužije přebytková množství způsoby stanovenými v článku 61, platí se z takového množství dávka z přebytku s výhradou podmínek uvedených v oddílech II a III.

▼M10

2a.  Pokud jde o odvětví vína, použijí se pravidla o produkčním potenciálu s přihlédnutím k protiprávní výsadbě, přechodnému režimu práv na výsadbu a režimu klučení v souladu s oddílem IVa.

▼B

Oddíl II

Cukr

Pododdíl I

Přidělování a správa kvót

Článek 56

Přidělování kvót

1.  Kvóty pro výrobu cukru, isoglukózy a inulinového sirupu na celostátní či regionální úrovni jsou stanoveny v příloze VI.

2.  Členské státy přidělí kvótu každému podniku vyrábějícímu cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup usazenému na jeho území a schválenému podle článku 57.

Pro každý podnik se přidělená kvóta rovná kvótě podle nařízení (ES) č. 318/2006, která byla podniku přidělena pro hospodářský rok 2007/08.

3.  V případě, že se kvóta přiděluje cukrovarnickému podniku, který má více než jednu výrobní jednotku, přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná pro ochranu zájmů pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

Článek 57

Schválené podniky

1.  Na žádost udělí členské státy schválení podniku vyrábějícímu cukr, isoglukózu nebo inulinový sirup nebo podniku zpracovávajícímu tyto výrobky na výrobek uvedený v čl. 62 odst. 2 za předpokladu, že podnik

2.  Schválené podniky poskytují členskému státu, na jehož území se koná sklizeň cukrové řepy či cukrové třtiny nebo na jehož území probíhá rafinace, údaje

Článek 58

Dodatečná a doplňková kvóta na isoglukózu

1.  V hospodářském roce 2008/09 se ke kvótě pro předchozí hospodářský rok přidává dodatečná kvóta na isoglukózu ve výši 100 000 tun. Toto zvýšení se netýká Bulharska a Rumunska.

V hospodářském roce 2008/09 se ke kvótě pro předchozí hospodářský rok přidává dodatečná kvóta na isoglukózu ve výši 11 045 tun pro Bulharsko a 1 966 tun pro Rumunsko.

Členské státy přidělí dodatečné kvóty podnikům poměrně podle kvót na isoglukózu přidělených v souladu s čl. 56 odst. 2.

2.  Itálie, Litva a Švédsko mohou na žádost kteréhokoli podniku usazeného na jejich území přidělit v hospodářských letech 2008/09 a 2009/10 doplňkovou kvótu na isoglukózu. Maximální doplňkové kvóty na cukr pro jednotlivé členské státy jsou stanoveny v příloze VII.

3.  Z kvót přidělených podnikům v souladu s odstavcem 2 se vybírá jednorázová částka ve výši 730 EUR. Vybírá se za tunu přidělené doplňkové kvóty.

▼M3

Článek 59

Správa kvót

1.  Komise upraví kvóty stanovené v příloze VI pro hospodářský rok 2008/09 do 30. dubna 2008, pro hospodářský rok 2009/10 do 28. února 2009 a pro hospodářský rok 2010/11 do 28. února 2010. Tyto úpravy vyplývají z použití odstavce 2 tohoto článku a článku 58 tohoto nařízení a článku 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006.

2.  S ohledem na výsledky režimu restrukturalizace podle nařízení (ES) č. 320/2006 stanoví Komise do 28. února 2010 jednotný procentní podíl nezbytný ke snížení stávajících kvót na cukr a isoglukózu pro jednotlivé členské státy nebo regiony s cílem zabránit nerovnováze na trhu pro hospodářské roky počínaje hospodářským rokem 2010/11. Členské státy upraví odpovídajícím způsobem kvótu pro každý podnik.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce u členských států, pro které se vnitrostátní kvóta snížila v důsledku toho, že se podniky v souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 4 nařízení (ES) č. 320/2006 vzdaly kvóty, stanoví Komise procentní podíl za použití přílohy VIIa tohoto nařízení. Tyto členské státy upraví pro jednotlivé podniky na svém území, které jsou držiteli kvóty, procentní podíl podle přílohy VIIb tohoto nařízení.

První a druhý pododstavec tohoto odstavce se nepoužijí na nejvzdálenější regiony podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy.

Článek 60

Přerozdělování vnitrostátních kvót a snížení kvót

1.  Členský stát může snížit kvótu na cukr nebo isoglukózu, která byla přidělena podniku usazenému na jeho území, o nejvýše 10 % pro hospodářský rok 2008/09 a následující hospodářské roky při respektování svobody podniků účastnit se mechanismu zavedeného nařízením (ES) č. 320/2006. Členské státy při tom uplatňují objektivní a nediskriminační kritéria.

▼B

2.  Členské státy mohou převádět kvóty mezi podniky v souladu s pravidly stanovenými v příloze VIII a s ohledem na zájmy všech dotčených osob, zejména pěstitelů cukrové řepy a cukrové třtiny.

3.  Množství snížená na základě odstavců 1 a 2 přidělí dotyčný členský stát jednomu nebo více podnikům na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou držiteli kvóty či nikoli.

▼M3

4.  Odchylně od odstavce 3 tohoto článku, pokud se použije článek 4a nařízení (ES) č. 320/2006, upraví členské státy kvótu na cukr přidělenou dotyčnému podniku za použití snížení definovaného podle odstavce 4 uvedeného článku v mezích procentního podílu stanoveného v odstavci 1 tohoto článku.

▼B

Pododdíl II

Překročení kvót

Článek 61

Oblast působnosti

Cukr, isoglukóza nebo inulinový sirup vyrobené během hospodářského roku nad kvótu podle článku 56 se mohou

Na ostatní množství se vztahuje dávka z přebytku podle článku 64.

Článek 62

Průmyslový cukr

1.  Průmyslový cukr, průmyslová isoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup jsou vyhrazeny pro výrobu jednoho z výrobků podle odstavce 2, pokud

2.  Komise sestaví seznam výrobků, pro jejichž výrobu se používá průmyslový cukr, průmyslová isoglukóza nebo průmyslový inulinový sirup.

Tento seznam bude obsahovat zejména

Článek 63

Převod přebytkového cukru

1.  Každý podnik se může rozhodnout, že celou produkci nad stanovenou kvótu na cukr, kvótu na isoglukózu nebo kvótu na inulinový sirup nebo její část převede do následujícího hospodářského roku, v němž bude považována za součást produkce tohoto roku. Aniž je dotčen odstavec 3, je toto rozhodnutí neodvolatelné.

2.  Podniky, které přijmou rozhodnutí podle odstavce 1,

3.  Je-li konečná produkce určitého podniku v daném hospodářském roce nižší než odhad učiněný v okamžiku, kdy bylo přijato rozhodnutí v souladu s odstavcem 1, může být převedené množství zpětně upraveno do 31. října následujícího hospodářského roku.

4.  Převedená množství se považují za první množství vyrobená v rámci kvóty pro následující hospodářský rok.

5.  Cukr skladovaný podle tohoto článku v průběhu hospodářského roku nesmí být skladován za použití jiných opatření stanovených v článcích 13, 32 nebo 52.

Článek 64

Dávka z přebytku

1.  Vybírá se dávka z přebytku z množství

▼M3

▼B

2.  Dávku z přebytku stanoví Komise v dostatečné výši, aby se zamezilo hromadění množství uvedených v odstavci 1.

3.  Dávku z přebytku podle odstavce 1 ukládá členský stát podnikům na svém území v závislosti na množstvích výroby uvedené v odstavci 1, která byla u těchto podniků zjištěna pro daný hospodářský rok.

Oddíl III

Mléko

Pododdíl I

Obecná ustanovení

Článek 65

Definice

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

Pododdíl II

Přidělování a správa kvót

Článek 66

Vnitrostátní kvóty

1.  Vnitrostátní kvóty pro produkci mléka a mléčných výrobků uváděných na trh sedm po sobě následujících období dvanácti měsíců počínaje 1. dubnem 2008 (dále jen „období dvanácti měsíců“) jsou stanoveny v bodě 1 přílohy X.

2.  Kvóty uvedené v odstavci 1 se rozdělují mezi producenty podle článku 67, přičemž se rozlišuje mezi dodávkami a přímým prodejem. Překročení vnitrostátních kvót stanoví na vnitrostátní úrovni každý členský stát v souladu s tímto oddílem, a to vždy samostatně pro dodávky a pro přímý prodej.

3.  Vnitrostátní kvóty uvedené v bodě 1 přílohy IX se stanoví, aniž je dotčena možnost přezkumu s ohledem na všeobecnou situaci na trhu a zvláštní podmínky existující v některých členských státech.

4.  Pro Bulharsko a Rumunsko se zřizuje zvláštní restrukturalizační rezerva stanovená v bodě 2 přílohy IX. Tato rezerva bude uvolňována od 1. dubna 2009 v rozsahu, ve kterém v každé z těchto zemí od roku 2002 klesla spotřeba mléka a mléčných výrobků ve vlastním hospodářství.

Rozhodnutí o uvolnění této rezervy a o jejím rozdělení mezi kvóty dodávek a přímých prodejů přijme Komise na základě zprávy, kterou Bulharsko a Rumunsko podají Komisi do 31. prosince 2008. Tato zpráva podrobně uvede výsledky a tendence současného restrukturalizačního procesu v odvětví mléka a mléčných výrobků každé země, a zejména odklon od produkce pro potřeby vlastního hospodářství k produkci pro trh.

5.  Pro Bulharsko, Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Slovensko zahrnují vnitrostátní kvóty veškeré mléko nebo mléčný ekvivalent dodané kupujícímu nebo prodané přímo ke spotřebě bez ohledu na to, zda je produkováno nebo uváděno na trh v rámci přechodného opatření použitelného v těchto zemích.

Článek 67

Individuální kvóty

1.  Individuální kvóta nebo kvóty producentů k 1. dubnu 2008 se rovnají jejich individuálnímu referenčnímu množství nebo množstvím k 31. březnu 2008, aniž jsou dotčeny převody, prodeje a změny kvóty, které nabývají účinnosti 1. dubna 2008.

2.  Producenti mohou mít k dispozici jednu nebo dvě individuální kvóty, jednu pro dodávky a druhou pro přímý prodej. Převody množství jednoho producenta z jedné kvóty na druhou může provádět pouze příslušný orgán členského státu na základě řádně odůvodněné žádosti producenta.

3.  Má-li producent k dispozici dvě kvóty, provádí se výpočet jeho příspěvku na případnou splatnou dávku z přebytku pro každou z nich zvlášť.

4.  Část finské vnitrostátní kvóty přidělené pro dodávky podle článku 66 může Komise zvýšit za účelem odškodnění finských producentů SLOM až do výše 200 000 tun. Tato rezerva, která se rozdělí v souladu s právními předpisy Společenství, musí být použita výhradně ve prospěch producentů, jejichž právo obnovit produkci bylo dotčeno v důsledku přistoupení.

5.  Individuální kvóty se případně pro každé dotyčné období dvanácti měsíců pozmění tak, aby součet individuálních kvót pro dodávky a pro přímý prodej nepřekročil odpovídající část vnitrostátní kvóty upravené podle článku 69, s přihlédnutím k případným snížením nezbytným pro doplnění vnitrostátní rezervy uvedené v článku 71.

Článek 68

Přidělování kvót z vnitrostátní rezervy

Členské státy přijmou pravidla, jež na základě objektivních kritérií, která oznámí Komisi, umožní přidělit producentům všechny kvóty pocházející z vnitrostátní rezervy uvedené v článku 71 nebo část těchto kvót.

Článek 69

Správa kvót

1.  Komise upraví pro každý členský stát a pro každé období před jeho uplynutím rozdělení vnitrostátních kvót na „dodávky“ a „přímý prodej“ s ohledem na převody mezi individuálními kvótami pro dodávky a pro přímý prodej, které si vyžádal producent.

2.  Ve stanovených termínech a podle pravidel stanovených Komisí podle čl. 192 odst. 2 poskytují členské státy Komisi každý rok údaje nezbytné

Článek 70

Obsah tuku

1.  Každému producentovi se stanoví referenční obsah tuku pro individuální kvótu pro dodávky, která mu byla přidělena.

2.  Pro kvóty přidělené producentům dne 31. března 2008 podle čl. 67 odst. 1 se obsah tuku ve smyslu odstavce 1 rovná referenčnímu obsahu tuku stanovenému pro tuto kvótu k uvedenému dni.

3.  Referenční obsah tuku se pozmění, pokud dojde ke změnám uvedeným v čl. 67 odst. 2, a také v případě získání, převodu nebo dočasného převodu kvót v souladu s pravidly, jež stanoví Komise.

4.  Pro nové producenty, kteří mají individuální kvótu pro dodávky přidělenou výhradně z vnitrostátní rezervy, se obsah tuku stanoví v souladu s pravidly, jež stanoví Komise.

5.  Individuální referenční obsah tuku uvedený v odstavci 1 se případně upraví po vstupu tohoto nařízení v platnost a později, v případě nutnosti, na začátku každého období dvanácti měsíců, aby vážený průměr individuálního reprezentativního obsahu tuku pro každý členský stát nepřesáhl referenční obsah tuku stanovený v příloze X o více než 0,1 gramu na kilogram.

Pokud jde o Rumunsko, Komise referenční obsah tuku stanovený v příloze X na základě údajů za celý rok 2004 přezkoumá a případně upraví.

Článek 71

Vnitrostátní rezerva

1.  Každý členský stát vytvoří vnitrostátní rezervu jako část vnitrostátních kvót stanovených v příloze IX, zejména s ohledem na přidělování stanovené v článku 68. Vnitrostátní rezerva se doplňuje odebráním některých množství podle článku 72, zadržením části převodů podle článku 76 nebo plošným snížením všech individuálních kvót. Tato množství si uchovávají svůj původní účel, tj. „dodávky“ nebo „přímého prodeje“.

2.  Každá dodatečná kvóta přidělená členskému státu je automaticky začleněna do vnitrostátní rezervy a rozdělena podle předpokládaných potřeb na dodávky a přímý prodej.

3.  Kvóty začleněné do vnitrostátní rezervy nemají referenční obsah tuku.

Článek 72

Případy nečinnosti

1.  Jestliže fyzická nebo právnická osoba, která disponuje individuálními kvótami, během období dvanácti měsíců již nedodržuje podmínky uvedené v čl. 65 písm. c), vrátí se odpovídající množství zpět do vnitrostátní rezervy do 1. dubna následujícího kalendářního roku, pokud se dotyčná osoba nestane opět producentem ve smyslu čl. 65 písm. c) před uvedeným dnem.

Jestliže se dotyčná osoba opět stane producentem do konce druhého období dvanácti měsíců následujícího po odstoupení, je jí vrácena celá individuální kvóta, která jí byla odebrána, nebo její část, a to do 1. dubna následujícího po dni podání žádosti.

2.  Jestliže producenti během nejméně jednoho období dvanácti měsíců neuvedou na trh nejméně ►M7  85 % ◄ své individuální kvóty, může členský stát rozhodnout, zda a za jakých podmínek se celá nevyužitá kvóta nebo její část začlení do vnitrostátní rezervy.

Členský stát může stanovit podmínky, za jakých se kvóta znovu udělí dotyčnému producentovi v případě, že znovu začne uvádět zboží na trh.

3.  Odstavce 1 a 2 se nepoužijí v případě vyšší moci nebo v náležitě odůvodněných případech, které dočasně ovlivňují výrobní kapacitu dotyčných producentů a které uzná příslušný orgán.

Článek 73

Dočasné převody

1.  Do konce každého období dvanácti měsíců členské státy povolí, aby v dotyčném období byly provedeny dočasné převody části individuálních kvót, které oprávnění producenti nemají v úmyslu využít.

Členské státy mohou upravit převody podle kategorií producentů nebo struktur mlékárenské výroby, mohou je omezit ve vztahu k jednotlivým odběratelům nebo v rámci regionů, mohou povolovat celkové převody v případech stanovených v čl. 72 odst. 3 a mohou určit, v jaké míře může převodce opakovat provádění převodů.

2.  Každý členský stát se může rozhodnout, že nepoužije odstavec 1, na základě jednoho nebo obou těchto kritérií:

Článek 74

Převody kvót spolu s pozemky

1.  Individuální kvóty se v případě prodeje, nájmu, převodu v rámci dědictví nebo očekávaného dědictví nebo jakéhokoli jiného převodu majícího pro producenta srovnatelné právní účinky převádějí spolu s daným zemědělským podnikem na přebírající producenty v souladu s pravidly, jež členské státy stanoví s přihlédnutím k plochám užívaným k produkci mléka nebo k jiným objektivním kritériím, případně na základě dohody mezi stranami. Část kvóty, která případně není převedena spolu se zemědělským podnikem, se připojí k vnitrostátní rezervě.

2.  Pokud kvóty byly nebo jsou převedeny v souladu s odstavcem 1 v rámci zemědělského nájmu nebo jiným způsobem se srovnatelnými právními účinky, mohou členské státy na základě objektivních kritérií a s cílem přidělovat kvóty výhradně producentům rozhodnout, že se kvóta nepřevede spolu se zemědělským podnikem.

3.  V případě převodu pozemků orgánům veřejné správy nebo z důvodu veřejného zájmu, anebo pokud je převod prováděn pro nezemědělské účely, zajistí členské státy, aby byla učiněna opatření nezbytná k ochraně oprávněných zájmů stran, a zejména aby odstupující producenti, pokud to mají v úmyslu, mohli pokračovat v produkci mléka.

4.  Pokud v případě zemědělských nájmů, jejichž lhůta uplyne bez možnosti prodloužení za srovnatelných podmínek, nebo v situacích, které mají srovnatelné právní účinky, neexistuje mezi stranami žádná dohoda, převedou se individuální kvóty zcela nebo zčásti na producenty, kteří tyto podniky přebírají, a to v souladu s právními předpisy, které členské státy přijaly s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran.

Článek 75

Zvláštní opatření pro provádění převodů

1.  S cílem úspěšně dokončit restrukturalizaci produkce mléka nebo zlepšit životní prostředí mohou členské státy v souladu s pravidly stanovenými s přihlédnutím k oprávněným zájmům dotčených osob

2.  Odstavec 1 může být prováděn na celostátní úrovni, na příslušné územní úrovni nebo ve sběrných oblastech.

Článek 76

Zadržení kvót

1.  Při převodech uvedených v článcích 74 a 75 mohou členské státy na základě objektivních kritérií zadržet část individuálních kvót pro svou vnitrostátní rezervu.

2.  Pokud kvóty byly nebo jsou převedeny podle článků 74 a 75 s příslušnými pozemky nebo bez nich formou zemědělského nájmu nebo jinými prostředky se srovnatelnými právními účinky, mohou členské státy rozhodnout na základě objektivních kritérií a s cílem zajistit přidělování kvót výhradně producentům, zda a za jakých podmínek se celá převedená kvóta nebo její část vrátí do vnitrostátní rezervy.

Článek 77

Podpora pro získání kvót

Na prodej, převod nebo přidělení kvót podle tohoto oddílu nesmí žádný veřejný orgán poskytnout finanční pomoc přímo spojenou se získáním kvót.

Pododdíl III

Překročení kvót

Článek 78

Dávka z přebytku

1.  Dávka z přebytku se platí z mléka a mléčných výrobků uváděných na trh v množství přesahujícím vnitrostátní kvótu podle pododdílu II.

Výše dávky je stanovena na 27,83 EUR na 100 kilogramů mléka.

▼M7

Pro období dvanácti měsíců počínající dne 1. dubna 2009 a 1. dubna 2010 se však dávka z přebytku pro mléka dodané množství přesahujícím 106 % vnitrostátní kvóty pro dodávky použitelné pro období dvanácti měsíců počínající dne 1. dubna 2008 stanoví na 150 % dávky uvedené v druhém pododstavci.

▼M12

1a.  Odchylně od prvního pododstavce odstavce 1 se dávka z přebytku za období dvanácti měsíců počínající dnem 1. dubna 2009 a dne 1. dubna 2010, pokud jde o dodávky, platí z mléka a mléčných výrobků uváděných na trh v množství přesahujícím vnitrostátní kvótu podle pododdílu II a sníženou o individuální kvótu u dodávek převedených do vnitrostátní rezervy v souladu s čl. 75 odst. 1 písm. a) ode dne 30. listopadu 2009 a až do 31. března příslušného dvanáctiměsíčního období.

▼B

2.  Členské státy odpovídají Společenství za úhradu dávky z přebytku, která vyplývá z překročení vnitrostátní kvóty určené na vnitrostátní úrovni samostatně pro dodávky a přímý prodej, a v období od 16. října do 30. listopadu následujícím po dotyčném období dvanácti měsíců uhradí 99 % splatné částky ve prospěch EZZF.

▼M12

2a.  Rozdíl mezi částkou dávky z přebytku vyplývající z použití odstavce 1a a částkou vyplývající z použití prvního pododstavce odstavce 1 použijí členské státy na financování restrukturalizačních opatření v odvětví mléka a mléčných výrobků.

▼B

3.  Pokud není dávka z přebytku stanovená v odstavci 1 uhrazena do dne splatnosti, odečte Komise po poradě s Výborem zemědělských fondů částku rovnající se neuhrazené dávce z přebytku z měsíčních plateb ve smyslu článku 14 a čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005. Dříve než takto rozhodne, zašle Komise dotyčnému členskému státu upomínku a tento stát sdělí své stanovisko do jednoho týdne. Článek 14 nařízení Rady (ES) č. 2040/2000 ( 60 ) se nepoužije.

4.  Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla.

Článek 79

Příspěvek producentů na splatnou dávku z přebytku

Podle článků 80 a 83 se dávka z přebytku v plné výši rozdělí mezi producenty, kteří se podíleli na každém z překročení vnitrostátních kvót uvedených v čl. 66 odst. 2.

Aniž jsou dotčeny čl. 80 odst. 3 a čl. 83 odst. 1, odpovídají producenti členskému státu za úhradu svého příspěvku na splatnou dávku z přebytku vypočteného podle článků 69, 70 a 80, a to na základě pouhé skutečnosti, že překročili kvóty, které měli k dispozici.

▼M12

Na období dvanácti měsíců počínající dnem 1. dubna 2009 a dnem 1. dubna 2010, pokud jde o dodávky, se podle článků 80 a 83 dávka z přebytku v plné výši rozdělí mezi producenty, kteří se podíleli na překročení vnitrostátní kvóty stanovené za použití čl. 78 odst. 1a.

▼B

Článek 80

Dávka z přebytku v případě dodávek

1.  Za účelem stanovení konečné výše dávky z přebytku se množství dodaná každým producentem zvýší nebo sníží, pokud se skutečný obsah tuku liší od referenčního obsahu tuku, a to s použitím koeficientů a za podmínek stanovených Komisí.

▼M7

Dávka z přebytku se na celostátní úrovni vypočte na základě součtu dodávek upravených podle prvního pododstavce.

▼M7 —————

▼B

3.  Příspěvek každého producenta na úhradu dávky z přebytku se stanoví na základě rozhodnutí členského státu poté, co všechny nevyužité části vnitrostátní kvóty přidělené na dodávky byly nebo nebyly přerozděleny, úměrně k individuálním kvótám každého producenta nebo podle objektivních kritérií, která stanoví členský stát

▼M7

Členské státy při použití čl. 78 odst. 1 třetího pododstavce zajistí, že při stanovení příspěvku každého producenta na částku dávky, která se má uhradit v důsledku použití vyšší sazby uvedené ve zmíněném pododstavci, na tuto částku přispějí poměrně producenti odpovědní v souladu s objektivními kritérii, která stanoví členský stát.

▼B

Článek 81

Úloha odběratelů

1.  Odběratelé odpovídají za výběr příspěvků na dávku z přebytku od producentů a ve stanovené lhůtě a postupem stanoveným Komisí uhradí příslušnému subjektu členského státu částku těchto příspěvků, která se získá srážkou z ceny mléka placené producentům, kteří způsobili překročení, nebo kterou vyberou jakýmkoli jiným vhodným způsobem, pokud ke srážce z ceny nedojde.

2.  Jestliže odběratel nahradí zcela nebo částečně jednoho nebo více jiných odběratelů, vezmou se pro zbývající část probíhajícího období dvanácti měsíců v úvahu individuální kvóty, kterými producenti disponují, po odečtení již dodaných množství a s ohledem na jejich obsah tuku. Tento odstavec se použije i tehdy, jestliže producent přechází od jednoho odběratele k druhému.

3.  Jestliže během referenčního období přesáhnou množství dodaná producentem disponibilní kvótu producenta, může příslušný členský stát rozhodnout, že odběratel provede srážku z ceny mléka u každé dodávky dotyčného producenta nad kvótu jako zálohu na příspěvek producenta, a to podle prováděcích pravidel stanovených členským státem. Členský stát může stanovit zvláštní opatření, aby umožnil odběratelům srážet tuto zálohu, pokud producenti dodávají více odběratelům.

Článek 82

Schválení

Činnost odběratele podléhá předchozímu schválení členským státem v souladu s kritérii stanovenými Komisí.

V případě přímého prodeje Komise stanoví, jaké podmínky musí producent splňovat a jaké údaje musí poskytovat.

Článek 83

Dávka z přebytku v případě přímého prodeje

1.  V případě přímého prodeje a na základě rozhodnutí členského státu se příspěvek producentů na úhradu dávky z přebytku stanoví na příslušném územní nebo celostátní úrovni poté, co nevyužitá část vnitrostátní kvóty přidělené na přímé dodávky byla nebo nebyla přerozdělena.

2.  Členské státy stanoví základ pro výpočet příspěvku producenta na splatnou dávku z přebytku z celkového množství prodaného nebo převedeného mléka nebo mléka použitého k produkci prodaných nebo převedených mléčných výrobků, za použití kritérií stanovených Komisí.

3.  Za účelem stanovení konečné výše dávky z přebytku se nebere v úvahu žádná oprava týkající se obsahu tuku.

4.  Komise stanoví, jak a kdy musí být dávka z přebytku uhrazena příslušnému subjektu členského státu.

Článek 84

Přeplatky a nedoplatky

1.  Pokud se v případě dodávek nebo přímého prodeje zjistí, že je nutné uhradit dávku z přebytku a že příspěvek vybraný od producentů je vyšší než tato dávka, může členský stát

2.  Pokud se zjistí, že není nutné hradit žádnou dávku z přebytku, vrátí se všechny zálohy vybrané odběratelem nebo členským státem nejpozději na konci následujícího období dvanácti měsíců.

3.  Pokud odběratel neplní povinnost vybírat příspěvek producentů na dávku z přebytku podle článku 81, může členský stát vybrat neuhrazené částky přímo od producenta, aniž je dotčen jakýkoli postih, který může uplatnit na odběratele v prodlení.

4.  Pokud producent nebo odběratel nedodrží lhůtu splatnosti, uhradí členskému státu úroky z prodlení, které stanoví Komise.

▼M7

Oddíl IIIa

Kvóty na bramborový škrob

Článek 84a

Kvóty na bramborový škrob

1.  Členským státům vyrábějícím bramborový škrob se přidělují kvóty pro hospodářský rok, během něhož se použije režim kvót v souladu s čl. 204 odst. 5 a s přílohou Xa.

2.  Každý producentský členský stát uvedený v příloze Xa rozdělí svou kvótu mezi výrobce bramborového škrobu k využití v dotyčných hospodářských letech na základě subkvót, které byly jednotlivým výrobcům přiděleny v hospodářském roce 2007/2008.

3.  Podnik vyrábějící bramborový škrob nesmí s producenty brambor uzavřít smlouvy o pěstování na množství brambor, z něhož by vyrobené množství škrobu přesáhlo kvótu uvedenou v odstavci 2.

4.  Veškerý bramborový škrob vyrobený nad kvótu uvedenou odstavci 2 musí být vyvezen v nezměněném stavu ze Společenství před 1. lednem následujícím po konci daného hospodářského roku. Na tento vývoz se neposkytuje žádná vývozní náhrada.

5.  Aniž je dotčen odstavec 4, může podnik vyrábějící bramborový škrob ve kterémkoli hospodářském roce kromě své kvóty pro daný rok využít navíc nejvýše 5 % své kvóty pro následující hospodářský rok. V takovém případě se kvóta pro následující hospodářský rok přiměřeně sníží.

6.  Tento oddíl se nevztahuje na výrobu bramborového škrobu podniky, na které se nevztahuje odstavec 2 tohoto článku a které nakupují brambory, u nichž producenti nevyužívají platby uvedené v článku 77 nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor pro zemědělce v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce ( 61 ).

▼M10

Oddíl IV

Procesní ustanovení

▼B

Článek 85

Prováděcí pravidla

►M10  Komise přijme prováděcí pravidla k oddílům I až IIIa, která se mohou zejména týkat ◄

▼M7

▼M10

Oddíl IVa

Produkční potenciál v odvětví vína

Pododdíl I

Protiprávní výsadba

Článek 85a

Protiprávní výsadba provedená po 31. srpnu 1998

1.  Producenti na vlastní náklady vyklučí případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu po 31. srpnu 1998.

2.  Až do vyklučení podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z produktů destilace nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

3.  Aniž jsou případně dotčeny předchozí sankce uložené členskými státy, ukládají členské státy producentům, kteří nesplnili tuto povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

4.  Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v tomto článku.

Článek 85b

Povinná legalizace protiprávní výsadby provedené před 1. zářím 1998

1.  Producenti si do 31. prosince 2009 za poplatek nechají legalizovat případné plochy vinic osázené bez příslušného práva na výsadbu před 1. zářím 1998.

Aniž jsou dotčeny postupy v rámci schválení účetní závěrky, nevztahuje se první pododstavec na plochy legalizované na základě čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999.

2.  Výši poplatku uvedeného v odstavci 1 určují členské státy. Rovná se nejméně dvojnásobku průměrné hodnoty odpovídajícího práva na výsadbu v daném regionu.

3.  Až do legalizace podle odstavce 1 mohou být hrozny a výrobky z hroznů pocházejících z ploch uvedených v odstavci 1 uváděny do oběhu pouze za účelem destilace výlučně na náklady producenta. Z těchto produktů nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu nepřesahuje 80 % objemových.

4.  Dotčení producenti do 31. prosince 2009 vyklučí na vlastní náklady protiprávně osázené plochy uvedené v odstavci 1, které nejsou legalizovány v souladu s uvedeným odstavcem.

Členské státy ukládají producentům, kteří nesplní povinnost klučení, sankce odstupňované podle závažnosti, rozsahu a trvání tohoto nesplnění.

Až do vyklučení podle prvního pododstavce tohoto odstavce se použije obdobně odstavec 3.

5.  Ukončením přechodného zákazu nových výsadeb dne 31. prosince 2015 podle čl. 85g odst. 1 nejsou dotčeny povinnosti stanovené v odstavcích 3 a 4.

Článek 85c

Kontrola neuvádění do oběhu nebo destilace

1.  V souvislosti s čl. 85a odst. 2 a čl. 85b odst. 3 a 4 požadují členské státy důkaz o neuvádění dotyčných výrobků do oběhu, nebo pokud jsou dotyčné výrobky destilovány, předložení smluv o destilaci.

2.  Členské státy kontrolují neuvádění do oběhu a destilaci uvedené v odstavci 1. V případě nesplnění podmínek ukládají sankce.

3.  Členské státy oznámí Komisi plochy, kterých se destilace týká, a odpovídající objemy alkoholu.

Článek 85d

Doplňující opatření

Na plochy uvedené v čl. 85b odst. 1 prvním pododstavci, pokud nejsou legalizovány, a plochy uvedené v čl. 85a odst. 1 nelze uplatnit vnitrostátní podpůrná opatření ani podpůrná opatření Společenství.

Článek 85e

Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto pododdílu.

Tato pravidla mohou zahrnovat

Pododdíl II

Přechodný režim práv na výsadbu

Článek 85f

Doba trvání

Opatření tohoto pododdílu se použijí do 31. prosince 2015.

Článek 85g

Přechodný zákaz výsadby révy

1.  Aniž je dotčen čl. 120a odst. 1 až 6, a zejména odstavec 4 uvedeného článku, je výsadba révy moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, zakázána.

2.  Je také zakázáno přeštěpování moštových odrůd, které lze zatřídit podle čl. 120a odst. 2, na moštové odrůdy neuvedené ve zmíněném článku.

3.  Bez ohledu na odstavce 1 a 2 jsou výsadba a přeštěpování uvedené ve zmíněných odstavcích povoleny, pokud se na ně vztahuje

4.  Práva na výsadbu uvedená v odstavci 3 se poskytují v hektarech.

5.  Členské státy mohou rozhodnout, že na svém území nebo na částech svého území ponechají zákaz uvedený v odstavci 1 v platnosti nejdéle do 31. prosince 2018. V tom případě se pravidla pro přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu včetně tohoto článku použijí v daném členském státě odpovídajícím způsobem.

Článek 85h

Práva na novou výsadbu

1.  Členské státy mohou producentům udělit práva na novou výsadbu pro plochy

2.  Udělená práva na novou výsadbu

Článek 85i

Práva na opětovnou výsadbu

1.  Členské státy udělí práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří vyklučili plochu vinice.

U vyklučených ploch, na které se poskytuje prémie za klučení podle pododdílu III, však práva na opětovnou výsadbu nevznikají.

2.  Členské státy mohou udělit práva na opětovnou výsadbu producentům, kteří se zaváží vyklučit plochy vinic. V takových případech musí klučení příslušných ploch proběhnout do konce třetího roku po vysázení nových vinic, na něž byla udělena práva na opětovnou výsadbu.

3.  Udělená práva na opětovnou výsadbu odpovídají ploše, která se z hlediska čisté kultury rovná vyklučené ploše.

4.  Práva na opětovnou výsadbu vykonává podnik, kterému byla udělena. Členské státy mohou navíc stanovit, že tato práva mohou být vykonávána pouze na té ploše, na které bylo provedeno klučení.

5.  Odchylně od odstavce 4 může členský stát rozhodnout, že práva na opětovnou výsadbu mohou být zcela nebo částečně převedena na jiný podnik ve stejném členském státě, pokud

Členské státy zajistí, aby uplatnění odchylky uvedené v prvním pododstavci nevedlo na jejich území k celkovému nárůstu produkčního potenciálu, a to zvláště v případě převodu z nezavlažovaných ploch na zavlažované.

6.  Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně na práva podobná právu na opětovnou výsadbu udělená na základě dřívějších právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů.

7.  Práva na opětovnou výsadbu udělená podle čl. 4 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být využita ve lhůtách stanovených v uvedeném nařízení.

Článek 85j

Státní a regionální rezervy práv na výsadbu

1.  Za účelem zlepšení řízení produkčního potenciálu vytvoří členské státy státní rezervu nebo regionální rezervy práv na výsadbu.

2.  Členské státy, které vytvořily státní nebo regionální rezervy práv na výsadbu podle nařízení (ES) č. 1493/1999, mohou tyto rezervy zachovat, dokud uplatňují přechodný režim práv na výsadbu podle tohoto pododdílu.

3.  Do státních nebo regionálních rezerv se přidělují tato práva v případě, že se nevyužijí v rámci předepsané lhůty:

4.  Producenti mohou převést práva na opětovnou výsadbu do státní nebo regionální rezervy. Podmínky takového převodu, případně i za úhradu z vnitrostátních prostředků, stanoví členské státy s přihlédnutím k oprávněným zájmům zúčastněných stran.

5.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy rozhodnout, že systém rezerv nepoužijí, pokud mohou prokázat, že na svém území disponují účinným alternativním systémem pro správu práv na výsadbu. Tento alternativní systém se případně může odchylovat od příslušných ustanovení tohoto pododdílu.

První pododstavec se vztahuje také na členské státy, které přestanou používat státní nebo regionální rezervy podle nařízení (ES) č. 1493/1999.

Článek 85k

Udělování práv na výsadbu z rezervy

1.  Členské státy mohou z rezervy udělit práva

Členské státy stanoví kritéria pro určení výše úhrady uvedené v písmenu b), která se může lišit v závislosti na předpokládaném konečném produktu vinice a na zbývajícím přechodném období zákazu nové výsadby podle čl. 85g odst. 1 a 2.

2.  Při využívání práv na výsadbu udělených z rezervy členské státy zajistí, aby

3.  Práva na výsadbu udělená z rezervy, která se nevyužijí do konce druhého hospodářského roku následujícího po roce udělení, propadají a jsou znovu přidělena do rezervy.

4.  Práva na výsadbu v rezervě, která se nepřidělí před koncem pátého hospodářského roku po jejich přidělení do rezervy, zaniknou.

5.  Pokud v členském státě existují regionální rezervy, může tento členský stát stanovit pravidla umožňující převod práv na výsadbu mezi regionálními rezervami. Pokud v členském státě existuje regionální i státní rezerva, může tento členský stát rovněž povolit převody mezi nimi.

Na převody lze použít koeficient krácení.

Článek 85l

Pravidlo de minimis

Tento pododdíl se nepoužije v členských státech, v nichž se režim Společenství týkající se práv na výsadbu neuplatňoval k 31. prosinci 2007.

Článek 85m

Přísnější vnitrostátní předpisy

Členské státy mohou přijmout přísnější vnitrostátní předpisy pro udělování nových práv na výsadbu nebo práv na opětovnou výsadbu. Mohou vyžadovat, aby žádosti a příslušné informace, které se jim mají předložit, byly doplněny dalšími údaji nezbytnými pro sledování vývoje produkčního potenciálu.

Článek 85n

Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto pododdílu.

Tato pravidla mohou zejména zahrnovat

Pododdíl III

Režim klučení

Článek 85o

Doba trvání

Ustanovení tohoto pododdílu se použijí do konce hospodářského roku 2010/11.

Článek 85p

Oblast působnosti a definice

Tento pododdíl stanoví podmínky, za nichž pěstitelé révy obdrží prémii za vyklučení vinic (dále jen „prémie za klučení“).

Článek 85q

Podmínky způsobilosti

Prémie za klučení může být udělena, pouze pokud daná plocha

Bez ohledu na první pododstavec písm. e) jsou plochy legalizované podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 a čl. 85b odst. 1 tohoto nařízení způsobilé pro prémii za klučení.

Článek 85r

Výše prémie za klučení

1.  Rozmezí udělovaných prémií za klučení stanoví Komise.

2.  Konkrétní výši prémie za klučení stanoví členské státy v rozmezí uvedeném v odstavci 1 a na základě historických výnosů daného podniku.

Článek 85s

Postup a rozpočet

1.  Producenti, kteří projeví zájem, podají každoročně žádosti o prémii za klučení příslušným orgánům členských států do 15. září. Členské státy mohou stanovit dřívější datum než 15. září za předpokladu, že to bude později než 30. června a že případně náležitě zohlední uplatnění výjimek podle článku 85u.

2.  Členské státy provádějí správní kontroly týkající se obdržených žádostí, vyřizují způsobilé žádosti a každoročně do 15. října oznamují Komisi celkovou plochu a částky, které jsou předmětem uvedených žádostí, rozdělené podle oblastí a výnosů.

3.  Maximální roční rozpočet na režim klučení je stanoven v příloze Xd.

4.  Pokud celková částka oznámená členskými státy Komisi přesahuje dostupné rozpočtové prostředky, stanoví Komise do 15. listopadu každého roku jednotnou procentní sazbu pro schvalování oznámených částek, přičemž případně přihlédne k použití čl. 85u odst. 2 a 3.

5.  Do 1. února každého roku schválí členské státy žádosti

Článek 85t

Podmíněnost

Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od vyplacení prémie za klučení ve svém podniku nedodržel požadavky podle předpisů v oblasti řízení nebo podmínku dobrého zemědělského a ekologického stavu podle článků 3 až 7 nařízení (ES) č. 1782/2003 a toto nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí, které mu je třeba přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci se sníží nebo zruší, a to zčásti nebo zcela podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování tohoto nedodržení, a zemědělci se případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami stanovenými ve zmíněných ustanoveních.

Článek 85u

Výjimky

1.  Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 85s odst. 1, pokud celková plocha vyklučených vinic na jeho území dosáhne 8 % plochy vinic podle přílohy Xe.

Členský stát může rozhodnout o zamítnutí dalších žádostí uvedených v čl. 85s odst. 1 pro určitou oblast, pokud celková plocha vyklučených vinic v dané oblasti dosáhne 10 % plochy vinic.

2.  Komise může rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k celkové vyklučené ploše přesahující 15 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy Xe.

3.  Komise může pro určitý rok rozhodnout o zastavení používání režimu klučení v členském státě, pokud by při zohlednění dosud projednávaných žádostí další klučení vedlo k vyklučené ploše přesahující 6 % celkové plochy vinic tohoto členského státu podle přílohy Xe v daném roce uplatnění režimu.

4.  Členské státy mohou prohlásit vinice v horských oblastech a na příkrých svazích za nezpůsobilé pro režim klučení za podmínek, jež určí Komise.

5.  Členské státy mohou prohlásit oblasti za nezpůsobilé pro režim klučení, pokud by uplatnění režimu nebylo slučitelné s požadavky ochrany životního prostředí. Plochy takto prohlášené za nezpůsobilé nesmějí přesáhnout 3 % celkové plochy vinic podle přílohy Xe.

6.  Řecko může prohlásit vinice na ostrovech v Egejském moři a na řeckých ostrovech v Jónském moři, s výjimkou ostrovů Kréta a Euboia, za nezpůsobilé v rámci režimu klučení.

7.  Režim klučení podle tohoto pododdílu se nepoužije na Azorách, Madeiře a na Kanárských ostrovech.

8.  Členské státy upřednostní producenty na plochách nezpůsobilých nebo prohlášených za nezpůsobilé podle odstavců 4 až 7 v rámci jiných podpůrných opatření stanovených v tomto nařízení s ohledem na odvětví vína, zejména případně opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic v rámci programů podpory a opatření na rozvoj venkova.

Článek 85v

Pravidlo de minimis

Tento pododdíl se nepoužije v členských státech, které za hospodářský rok nevyrobí více než 50 000 hektolitrů vína. Tato výroba se vypočte na základě průměrné výroby za předchozích pět hospodářských roků.

Článek 85w

Doplňková vnitrostátní podpora

K udělené prémii za klučení mohou členské státy poskytnout doplňkovou vnitrostátní podporu nepřesahující 75 % použitelné prémie za klučení.

Článek 85x

Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto pododdílu.

Tato pravidla mohou zahrnovat zejména

▼B

KAPITOLA IV

Režimy podpory

Oddíl I

Podpora pro zpracování

Pododdíl I

Sušené krmivo

Článek 86

Způsobilé podniky

1.  Podpora pro zpracování produktů v odvětví sušených krmiv se poskytuje podnikům zpracovávajícím produkty tohoto odvětví, které náležejí alespoň do jedné z těchto kategorií:

2.  Podpora stanovená v odstavci 1 se vyplácí za sušené krmivo, které opustilo zpracovatelský závod a splňuje tyto požadavky:

Článek 87

Záloha

1.  Zpracovatelské podniky mají nárok na zálohu 19,80 EUR na tunu, nebo 26,40 EUR na tunu v případě, že složily jistotu ve výši 6,60 EUR na tunu.

K ověření nároků na podporu provádějí členské státy nezbytné kontroly. Jakmile je nárok uznán, vyplatí se záloha.

Záloha však může být vyplacena před uznáním nároku, pokud zpracovatel složí jistotu, která se rovná částce zálohy zvýšené o 10 %. Tato jistota zároveň slouží jako jistota pro účely prvního pododstavce. Na úroveň stanovenou v prvním pododstavci se sníží, jakmile je uznán nárok na podporu, a uvolní se v plné výši, jakmile je vyplacen zůstatek podpory.

2.  Než může být záloha vyplacena, musí sušené krmivo opustit zpracovatelský závod.

3.  Jestliže byla vyplacena záloha, vyplatí se zůstatek dosahující výše rozdílu mezi částkou zálohy a celkovou částkou podpory, která má být zpracovatelskému podniku vyplacena, s výhradou použití čl. 88 odst. 2.

4.  Jestliže záloha převyšuje celkovou částku, na niž má zpracovatelský podnik nárok podle čl. 88 odst. 2, uhradí zpracovatel na požádání tento přeplatek příslušnému orgánu členského státu.

Článek 88

Míra podpory

1.  Podpora stanovená v článku 86 činí 33 EUR na tunu.

2.  Odchylně od odstavce 1, pokud množství sušeného krmiva, pro které je požadována podpora, přesáhne v určitém hospodářském roce zaručené maximální množství uvedené v článku 89, sníží se podpora v každém členském státě, v němž produkce přesáhne zaručené vnitrostátní množství, snížením výdajů v závislosti na procentním podílu celkové částky nadměrné produkce, kterou představuje nadměrná produkce v daném členském státě.

Úroveň snížení stanoví Komise tak, aby zajistila, že rozpočtový výdaj nepřevyšuje částku, které by bylo dosaženo, kdyby maximální zaručené množství nebylo překročeno.

Článek 89

Zaručené množství

Pro každý hospodářský rok je stanoveno maximální zaručené množství ve výši 4 960 723 tun krmiva dehydratovaného nebo sušeného na slunci, na které může být poskytnuta podpora podle článku 86. Toto množství se rozděluje mezi dotčené členské státy na vnitrostátní zaručená množství podle části B přílohy XI.

Článek 90

Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla, která se mohou týkat zejména

▼M1

Pododdíl II

Len a konopí pěstované na vlákno

▼B

Článek 91

Způsobilost

1.   ►M7  Podpora pro zpracování stonků lnu pěstovaného na dlouhé vlákno, lnu pěstovaného na krátké vlákno a konopí pěstovaného na vlákno se pro hospodářské roky 2009/2010 až 2011/2012 poskytuje schválenému prvnímu zpracovateli v závislosti na množství vlákna, které bylo skutečně vyrobeno ze stonků, na něž byla uzavřena kupní smlouva se zemědělcem. ◄

Pokud však stonky zůstávají ve vlastnictví zemědělců, kteří je nechají zpracovat na základě smlouvy s jiným schváleným prvním zpracovatelem a prokáží, že vyrobené vlákno prodali, poskytne se podpora zemědělci.

Pokud je schválený první zpracovatel a zemědělec jedna a táž osoba, nahrazuje se kupní smlouva závazkem dotyčné osoby, že zpracování provede sama.

▼M1

2.  Pro účely tohoto pododdílu „se schváleným prvním zpracovatelem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba anebo sdružení fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na jeho právní postavení podle vnitrostátního práva nebo právní postavení jeho členů, které schválí příslušný orgán členského státu, na jehož území se zařízení na výrobu lněného nebo konopného vlákna nachází.

▼B

Článek 92

Míra podpory

▼M1

1.  Výše podpory pro zpracování podle článku 91 se stanoví:

▼M1

Členské státy se však mohou s přihlédnutím k tradičním odbytištím rozhodnout, že poskytnou podporu

V případech uvedených ve druhém pododstavci poskytnou členské státy podporu pro množství, které se při základu 7,5 % nečistot a pazdeří nejvýše rovná vyprodukovanému množství.

▼B

2.  Množství vláken, na která lze poskytnout podporu, jsou omezena podle ploch, na které byly uzavřeny smlouvy nebo zpracovatelské závazky uvedené v článku 91.

Limity uvedené v prvním pododstavci stanoví členské státy tak, aby byla dodržena vnitrostátní zaručená množství uvedená v článku 94.

Článek 93

Záloha

Na žádost schváleného prvního zpracovatele se v závislosti na vyrobeném množství vláken vyplácí podle článku 91 záloha na podporu.

Článek 94

Zaručené množství

▼M7

1.  Pro dlouhá lněná vlákna, pro která může být poskytnuta podpora, se stanoví maximální zaručené množství ve výši 80 878 tun na každý hospodářský rok v rozmezí let 2009/2010 až 2011/2012. Toto množství se rozděluje mezi některé členské státy jako vnitrostátní zaručená množství podle části A.I přílohy XI.

1a.  Pro krátká lněná vlákna a konopná vlákna, pro která může být poskytnuta podpora, se stanoví maximální zaručené množství ve výši 147 265 tun na každý hospodářský rok v rozmezí let 2009/2011 až 2011/2012. Toto množství se rozděluje mezi některé členské státy jako vnitrostátní zaručená množství podle části A.II přílohy XI.

▼B

2.  Pokud vlákna vyrobená v jednom členském státě pocházejí ze stonků vyprodukovaných v jiném členském státě, přičtou se příslušná množství vláken k vnitrostátnímu zaručenému množství toho členského státu, v kterém byly stonky sklizeny. Podporu vyplatí ten členský stát, k jehož vnitrostátnímu zaručenému množství je příslušné množství vláken připočteno.

▼M1

3.  Každý členský stát může převést část svého vnitrostátního zaručeného množství uvedeného v odstavci 1 do svého vnitrostátního zaručeného množství uvedeného v odstavci 1a nebo naopak.

Pro převody podle prvního pododstavce platí protihodnota jedné tuny dlouhých lněných vláken za 2,2 tuny krátkých lněných vláken a konopných vláken.

Podpora pro zpracování se poskytne nejvýše pro množství uvedená v odstavcích 1 a 1a, přizpůsobená v souladu s prvním a druhým pododstavcem tohoto odstavce.

Článek 94a

Doplňková podpora

V průběhu hospodářského roku 2008/09 se schválenému prvnímu zpracovateli poskytuje doplňková podpora pro pěstební plochy lnu, které se nacházejí v zónách I a II uvedených v části A.III přílohy XI a jejichž produkce stonků je předmětem

Výše doplňkové podpory činí 120 EUR na hektar v zóně I a 50 EUR na hektar v zóně II.

▼B

Článek 95

Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla, která se mohou týkat zejména

▼M7

Pododdíl III

Bramborový škrob

Článek 95a

Prémie na bramborový škrob

1.  Výrobcům bramborového škrobu se pro hospodářské roky 2009/2010, 2010/2011 a 2011/2012 vyplatí prémie ve výši 22,25 EUR za tunu vyrobeného škrobu pro množství bramborového škrobu do maximální výše kvóty uvedené v čl. 84a odst. 2, za předpokladu, že zaplatili producentům brambor minimální cenu za všechny brambory potřebné k výrobě škrobu do dané maximální výše kvóty.

2.  Minimální cena za brambory určené k výrobě bramborového škrobu se pro dotčené hospodářské roky stanoví na 178,31 EUR za tunu.

Uvedená cena se vztahuje na množství brambor dodaných do závodu, jež je potřebné k výrobě jedné tuny škrobu.

Minimální cena se upraví podle obsahu škrobu v bramborách.

3.  Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla.

▼B

Oddíl II

Výrobní náhrada

▼M7 —————

▼B

Článek 97

Výrobní náhrada v odvětví cukru

1.  Pro produkty v odvětví cukru uvedené v části III písm. b) až e) přílohy I může být poskytnuta výrobní náhrada, pokud přebytkový cukr nebo dovezený cukr, přebytková isoglukóza nebo přebytkový inulinový sirup nejsou dostupné za cenu odpovídající cenám na světovém trhu k výrobě výrobků uvedených v čl. 62 odst. 2 písm. b) a c).

2.  Výrobní náhrada podle odstavce 1 se stanoví zejména s ohledem na náklady související s použitím dovezeného cukru, které by musel průmysl hradit v případě dodávání na světový trh, a na cenu přebytkového cukru dostupného na trhu Společenství nebo na referenční cenu, pokud přebytkový cukr není k dispozici.

Článek 98

Podmínky pro poskytování

Komise stanoví podmínky pro poskytování výrobních náhrad uvedených v tomto oddíle, výši těchto náhrad a v případě výrobní náhrady pro cukr podle článku 97 množství, na něž může být tato náhrada poskytnuta.

Oddíl III

Podpory v odvětví mléka a mléčných výrobků

▼M7

Článek 99

Podpora pro odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko ke krmným účelům

1.  Jestliže vzniknou nebo hrozí vzniknout přebytky mléčných výrobků, které by způsobily nebo mohly způsobit závažnou nerovnováhu na trhu, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory na odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a určené ke krmným účelům, a to podle podmínek a norem pro tyto výrobky stanovených Komisí. Podpora může být stanovena předem nebo prostřednictvím nabídkových řízení.

Pro účely tohoto článku se podmáslí a sušené podmáslí považuje za odstředěné mléko a sušené odstředěné mléko.

2.  Výši podpory stanoví Komise s přihlédnutím k referenční ceně stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. e) bodě ii) pro sušené odstředěné mléko a k vývoji situace na trhu s odstředěným mlékem a sušeným odstředěným mlékem.

Článek 100

Podpora pro odstředěné mléko zpracované na kasein nebo kaseináty

1.  V případě, že vzniknou nebo hrozí vzniknout přebytky mléčných výrobků, které by způsobily nebo mohly způsobit závažnou nerovnováhu na trhu, může Komise rozhodnout o poskytnutí podpory na odstředěné mléko vyrobené ve Společenství a zpracované na kasein nebo kaseináty, a to podle podmínek a norem pro výrobky z tohoto mléka a kasein nebo kaseináty z něho vyrobené stanovených Komisí. Podpora může být stanovena předem nebo prostřednictvím nabídkových řízení.

2.  Výši podpory stanoví Komise s přihlédnutím k vývoji situace na trhu se sušeným odstředěným mlékem a k referenční ceně pro sušené odstředěné mléko stanovené v čl. 8 odst. 1 písm. e) bodě ii).

Podpora se může lišit podle toho, zda je odstředěné mléko zpracováváno na kasein nebo kaseináty, a podle jakosti těchto výrobků.

▼M7 —————

▼B

Článek 102

Podpora pro dodávky mléka pro žáky

1.  Za podmínek stanovených Komisí se podpora Společenství poskytuje pro některé zpracované mléčné výrobky stanovené Komisí kódů KN 0401, 0403, 0404 90 a 0406 nebo kódu KN 2202 90 dodávané žákům do škol.

▼M7

2.  Členské státy mohou kromě podpory Společenství poskytovat vnitrostátní podporu pro výrobky uvedené v odstavci 1 dodávané žákům do škol. Členské státy mohou svou vnitrostátní podporu financovat prostřednictvím dávky vybírané v odvětví mléka a mléčných výrobků nebo jakéhokoli jiného příspěvku poskytnutého tímto odvětvím.

▼M3

3.  Podpora Společenství činí 18,15 EUR na 100 kg u všech druhů mléka.

Výše podpory pro jiné způsobilé mléčné výrobky se stanoví s přihlédnutím k mléčným složkám dotyčných výrobků.

▼B

4.  Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje nejvýše pro množství 0,25 litru mléka na žáka a den.

Oddíl IV

Podpora v odvětví olivového oleje a stolních oliv

Článek 103

Podpora organizacím hospodářských subjektů

▼M7

1.  Společenství financuje tříleté pracovní programy vypracované organizacemi hospodářských subjektů podle článku 125 v jedné nebo více z těchto oblastí.

▼M7

1a.  Roční finanční příspěvek Společenství na pracovní programy činí:

▼B

2.  Maximální financování pracovních programů uvedených v odstavci 1 Společenstvím se rovná části částek zadržených členskými státy. Toto financování se týká nákladů, které je možno vynaložit do výše

Financování zbývající části zajistí příslušný členský stát do výše 50 % nákladů nehrazených z finančních prostředků Společenství.

Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla, a zejména postupy pro schvalování pracovních programů členskými státy a druhy činností, na které se tyto programy mohou vztahovat.

3.  Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní předpisy, které může Komise přijmout podle článku 194, ověřují členské státy, zda jsou podmínky pro poskytnutí finanční podpory Společenství splněny. Za tím účelem provádějí audit pracovních programů a kontrolní plán obsahující vzorek určený na základě analýzy rizik a zahrnující každoročně nejméně 30 % organizací producentů a všechny ostatní organizace hospodářských subjektů, které získaly finanční podporu Společenství podle tohoto článku.

▼M3

Oddíl IVa

Podpora v odvětví ovoce a zeleniny

Pododdíl I

Seskupení producentů

Článek 103a

Podpora seskupením producentů

1.  Během přechodného období povoleného podle článku 125e mohou členské státy poskytnout seskupením producentů v odvětví ovoce a zeleniny, která vznikla proto, aby byla uznána jako organizace producentů:

2.  Podporu uvedenou v odst. 1 písm. a) hradí Společenství v souladu s pravidly, které přijme Komise pro financování takových opatření, včetně prahů a stropů podpory a míry spolufinancování podpory Společenstvím.

3.  Podpora uvedená v odstavci 1 se pro každé seskupení producentů určí na základě produkce, kterou toto seskupení uvádí na trh, a v prvním, druhém, třetím, čtvrtém a pátém roce dosáhne výše:

Tyto procentní sazby lze snížit s ohledem na hodnotu produkce uvedené na trh, která je vyšší než stanovený práh. Na podporu vyplácenou seskupení producentů v daném roce lze použít strop.

Pododdíl II

Provozní fondy a operační programy

Článek 103b

Provozní fondy

1.  Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny mohou zřídit provozní fond. Tento fond je financován

2.  Provozní fondy se používají pouze k financování operačních programů schválených členskými státy podle článku 103g.

Článek 103c

Operační programy

1.  Operační programy v odvětví ovoce a zeleniny sledují dva nebo více z cílů stanovených v čl. 122 písm. c) nebo z těchto cílů:

2.  Předcházení krizím a jejich řešení se týká předcházení a zvládání krizí na trzích s ovocem a zeleninou a zahrnuje v této souvislosti:

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, včetně splácení kapitálu a úroků podle třetího pododstavce, nesmí představovat více než jednu třetinu výdajů operačního programu.

Organizace producentů mohou uzavírat půjčky za obchodních podmínek pro financování opatření spojených s předcházením krizím a jejich řešením. V takovém případě lze splácení jistiny a úroků z těchto půjček zahrnout do operačního programu, a může na ně proto být poskytnuta finanční podpora Společenství podle článku 103d. Všechna zvláštní opatření pro předcházení krizím a jejich řešení se financují buď prostřednictvím těchto půjček, nebo přímo, nikoliv však oběma způsoby najednou.

3.  Členské státy zajistí, aby:

Environmentální opatření musí dodržovat požadavky na agroenvironmentální platby stanovené v čl. 39 odst. 3 prvním pododstavci nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ( 63 ).

Pokud se alespoň na 80 % členů organizace producentů vztahuje jeden nebo více stejných agroenvironmentálních závazků podle uvedeného ustanovení, považuje se každý z těchto závazků za environmentální opatření podle prvního pododstavce písm. a).

Podpora na environmentální opatření podle prvního pododstavce kryje dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající z opatření.

4.  V Bulharsku a Rumunsku se odstavec 3 použije až ode dne 1. ledna 2011.

5.  Investice zvyšující zatížení životního prostředí se povolují pouze v situacích, kdy jsou zavedeny účinné prostředky na ochranu životního prostředí před touto zátěží.

Článek 103d

Finanční podpora Společenství

1.  Finanční podpora Společenství se rovná částce finančních příspěvků podle čl. 103b odst. 1 písm. a), které byly skutečně zaplaceny, avšak je omezena na 50 % skutečně vynaložených výdajů.

2.  Finanční podpora Společenství je omezena na 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů.

Uvedený podíl však může být zvýšen na 4,6 % hodnoty produkce uvedené na trh, pokud se částka přesahující 4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh použije pouze na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení.

3.  Na žádost organizace producentů dosáhne podíl stanovený v odstavci 1 pro operační program nebo část operačního programu 60 %, pokud splňuje alespoň jednu z těchto podmínek:

4.  Procentuální podíl stanovený v odstavci 1 se zvyšuje na 100 % v případě stažení ovoce a zeleniny z trhu v množství, které nepřevyšuje 5 % objemu produkce uvedené na trh každou organizací producentů, přičemž se staženými produkty se naloží takto:

Článek 103e

Vnitrostátní finanční podpora

1.  V regionech členských států, kde je stupeň organizovanosti producentů v odvětví ovoce a zeleniny obzvláště nízký, může Komise členským státům na základě řádně odůvodněné žádosti povolit, aby vyplatily organizacím producentů vnitrostátní finanční podporu rovnající se nejvýše 80 % finančních příspěvků podle čl. 103b odst. 1 písm. a). Tato podpora doplní provozní fond. V regionech členských států, v nichž organizace producentů uvádí na trh méně než 15 % hodnoty produkce ovoce a zeleniny a v nichž produkce ovoce a zeleniny představuje nejméně 15 % celkové zemědělské produkce, může být podpora uvedená v prvním pododstavci na žádost dotyčného členského státu uhrazena Společenstvím.

▼M7 —————

▼M3

Článek 103f

Vnitrostátní rámec a vnitrostátní strategie pro operační programy

1.  Členské státy stanoví vnitrostátní rámec pro vypracování obecných podmínek vztahujících se k opatřením uvedeným v čl. 103c odst. 3. Tento rámec zejména stanoví, že tato opatření splňují příslušné požadavky nařízení (ES) č. 1698/2005, včetně požadavků na doplňkovost, soudržnost a soulad, které jsou obsaženy v článku 5 uvedeného nařízení.

Členské státy předloží svůj navrhovaný rámec Komisi, která si může ve lhůtě tří měsíců vyžádat změny, pokud zjistí, že návrh neumožňuje dosahování cílů stanovených v článku 174 Smlouvy a v šestém akčním programu Společenství pro životní prostředí ( 66 ). Investice do jednotlivých podniků podpořené operačními programy musejí tyto cíle také respektovat.

2.  Členské státy stanoví vnitrostátní strategii pro udržitelné operační programy na trhu s ovocem a zeleninou. Tato strategie zahrnuje tyto prvky:

Do vnitrostátní strategie se rovněž začlení vnitrostátní rámec podle odstavce 1.

3.  Odstavce 1 a 2 se nepoužijí na členské státy, v nichž neexistují uznané organizace producentů.

Článek 103g

Schválení operačních programů

1.  Návrhy operačních programů se předkládají příslušným vnitrostátním orgánům, které je schválí nebo zamítnou nebo si vyžádají jejich úpravu v souladu s ustanoveními tohoto pododdílu.

2.  Organizace producentů sdělí členskému státu předpokládanou výši provozního fondu na každý rok a předloží náležité odůvodnění této výše založené na odhadech operačního programu, výdajích za stávající rok a případně výdajích za předchozí roky a v případě potřeby na předpokládaném množství produkce v následujícím roce.

3.  Členský stát oznámí organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů předpokládanou výši finanční podpory Společenství v souladu s horními hranicemi stanovenými v článku 103d.

4.  Platby finanční podpory Společenství se uskutečňují na základě výdajů vzniklých v souvislosti s činnostmi spadajícími do operačního programu. Na tytéž činnosti mohou být pod podmínkou složení záruky nebo jistoty vyplaceny zálohy.

5.  Organizace producentů sdělí členskému státu konečnou výši výdajů za předchozí rok doloženou nezbytnými podklady, aby tak mohla obdržet zůstatek finanční podpory Společenství.

6.  Operační programy a jejich financování producenty a organizacemi producentů na jedné straně a z prostředků Společenství na straně druhé jsou nejméně tříleté a nejvýše pětileté.

▼M6

Pododdíl IIa

Ovoce do škol

Článek 103ga

Podpora určená na dodávání ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny a banánů dětem

1.  Za podmínek, které určí Komise, poskytuje Společenství od školního roku 2009/10 podporu na:

2.  Členské státy, které se chtějí projektu účastnit, vypracují nejdříve na celostátní nebo regionální úrovni strategii pro jeho provádění, obsahující zejména rozpočet na jejich projekt včetně příspěvku Společenství a vnitrostátních příspěvků, dobu trvání, cílovou skupinu, způsobilé produkty a zapojení dotčených zúčastněných stran. Stanoví rovněž doprovodná opatření nutná pro zajištění účinnosti projektu.

3.  Při vypracovávání strategií členské státy sestaví seznam produktů z odvětví ovoce a zeleniny, odvětví výrobků z ovoce a zeleniny a odvětví banánů, které budou způsobilé v rámci jejich projektu. Tento seznam však nesmí zahrnovat produkty, které jsou vyloučeny opatřením přijatým Komisí podle čl. 103h písm. f). Při volbě způsobilých produktů vycházejí z objektivních kritérií, včetně sezónnosti, dostupnosti produktu či problematiky životního prostředí. V této souvislosti mohou členské státy dát přednost produktům pocházejícím ze Společenství.

4.  Podpora Společenství uvedená v odstavci 1 nesmí:

5.  Podpora Společenství uvedená v odstavci 1 se jednotlivým členským státům přiděluje na základě objektivních kritérií založených na jejich podílu dětí ve věku od šesti do deseti let. Nicméně každý členský stát účastnící se projektu obdrží podporu Společenství ve výši alespoň 175 000 EUR. Členské státy účastnící se projektu žádají o podporu Společenství na základě své strategie každý rok. V návaznosti na žádosti členských států Komise rozhodne o konečné výši přidělených prostředků v rámci dostupných rozpočtových položek.

6.  Podpora Společenství uvedená v odstavci 1 nesmí nahrazovat financování stávajících vnitrostátních projektů zaměřených na distribuci ovoce do škol nebo jiných projektů, v jejichž rámci se do škol dodává i ovoce. Pokud má však některý členský stát již nyní fungující projekt, který by byl způsobilý pro podporu Společenství podle tohoto článku, a zamýšlí jej rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost, a to i pokud jde o cílovou skupinu daného projektu, dobu jeho trvání nebo způsobilé produkty, lze poskytnout podporu Společenství za předpokladu, že jsou dodrženy limity uvedené v odst. 4 písm. b) a týkající se poměru podpory Společenství k celkovému vnitrostátnímu financování. V takovém případě členský stát ve své strategii uvede, jak zamýšlí svůj projekt rozšířit nebo zvýšit jeho účinnost.

7.  Členské státy mohou kromě podpory Společenství poskytovat vnitrostátní podporu na dodávky produktů a související náklady uvedené v odstavci 1. Tyto náklady mohu být kryty rovněž příspěvky soukromého sektoru. Členské státy mohou také poskytnout vnitrostátní podporu na financování doprovodných opatření uvedených v odstavci 2.

8.  Projektem Společenství „Ovoce do škol“ nejsou dotčeny žádné samostatné vnitrostátní projekty, které se týkají dodávek ovoce do škol a jsou v souladu s právem Společenství.

9.  Společenství může také podle článku 5 nařízení (ES) č. 1290/2005 financovat opatření týkající se informování, sledování a hodnocení související s projektem „Ovoce do škol“, včetně zvyšování informovanosti veřejnosti o tomto projektu, a související opatření pro vytváření sítí.

Pododdíl III

Procesní ustanovení

▼M3

Článek 103h

Prováděcí pravidla

Komise stanoví k tomuto oddílu prováděcí pravidla, zejména:

▼M6

▼M10

Oddíl IVb

Programy podpory v odvětví vína

Pododdíl I

Úvodní ustanovení

Článek 103i

Oblast působnosti

Tento oddíl stanoví pravidla pro přidělování finančních prostředků Společenství členským státům a pro využívání těchto prostředků členskými státy prostřednictvím vnitrostátních programů podpory (dále jen „programy podpory“) k financování podpůrných opatření v odvětví vína.

Článek 103j

Slučitelnost a soudržnost

1.  Programy podpory musí být slučitelné s právem Společenství a soudržné s činnostmi, politikami a prioritami Společenství.

2.  Členské státy odpovídají za programy podpory a zajišťují, aby byly vnitřně soudržné a aby byly vypracovány a prováděny objektivně, s ohledem na hospodářskou situaci příslušných producentů a na potřebu vyhnout se neopodstatněnému nerovnému zacházení s jednotlivými producenty.

Členské státy odpovídají za stanovení a provádění nezbytných kontrol a sankcí v případě nedodržení programů podpory.

3.  Podpora se neposkytuje

Pododdíl II

Předkládání a obsah programů podpory

Článek 103k

Předkládání programů podpory

1.  Každý producentský členský stát uvedený v příloze Xb předloží Komisi návrh pětiletého programu podpory, který obsahuje opatření v souladu s tímto oddílem.

Programy podpory, které se již používají v souladu s čl. 5 odst. 1 prvním pododstavcem nařízení (ES) č. 479/2008, se použijí i nadále podle tohoto nařízení.

Podpůrná opatření obsažená v programech podpory se vypracovávají na územní úrovni, kterou členské státy pokládají za nejvhodnější. Před předložením Komisi se program podpory konzultuje s příslušnými orgány a organizacemi na vhodné územní úrovni.

Každý členský stát předloží jediný návrh programu podpory, který může zohledňovat regionální zvláštnosti.

2.  Programy podpory se použijí od uplynutí tří měsíců po předložení Komisi.

Pokud však předložený program podpory není v souladu s podmínkami stanovenými v tomto oddíle, vyrozumí o tom Komise členský stát. V tom případě členský stát předloží Komisi upravený program podpory. Je-li nesoulad napraven, použije se upravený program od uplynutí dvou měsíců po jeho oznámení; v opačném případě se použije tento pododstavec.

3.  Odstavec 2 se použije obdobně pro změny programů podpory předložené členskými státy.

4.  Článek 103l se nevztahuje na případ, kdy jediným opatřením členského státu v rámci programu podpory je přechod na režim jednotné platby podle článku 103o. V takovém případě se čl. 188a odst. 5 použije pouze ve vztahu k roku, kdy se přechod uskuteční, a čl. 188a odst. 6 se nepoužije.

Článek 103l

Obsah programů podpory

Programy podpory se skládají z těchto částí:

Článek 103m

Způsobilá opatření

1.  Programy podpory zahrnují jedno nebo více z těchto opatření:

2.  Programy podpory nesmějí obsahovat jiná opatření než ta, která jsou uvedena v článcích 103o až 103y.

Článek 103n

Obecná pravidla pro programy podpory

1.  Rozdělení dostupných finančních prostředků Společenství a rozpočtové stropy se stanoví v příloze Xb.

2.  Podpora Společenství se vztahuje pouze na způsobilé výdaje vzniklé po předložení příslušného programu podpory podle čl. 103k odst. 1.

3.  Členské státy nepřispívají na náklady spojené s opatřeními financovanými Společenstvím v rámci programů podpory.

4.  Odchylně od odstavce 3 mohou členské státy poskytnout na opatření uvedená v článcích 103p, 103t a 103u vnitrostátní podporu v souladu s příslušnými předpisy Společenství o státní podpoře.

Maximální míra podpory, jak je stanovena v příslušných předpisech Společenství o státní podpoře, se vztahuje na celkové veřejné financování, které zahrnuje prostředky Společenství i vnitrostátní prostředky.

Pododdíl III

Zvláštní podpůrná opatření

Článek 103o

Režim jednotné platby a podpora pěstitelům révy

1.  Členské státy mohou poskytnout podporu pěstitelům révy tak, že jim přidělí platební nároky ve smyslu hlavy III kapitoly 3 nařízení (ES) č. 1782/2003 v souladu s bodem O přílohy VII uvedeného nařízení.

2.  Členské státy, které mají v úmyslu využít možnosti podle odstavce 1, stanoví tuto podporu ve svých programech podpory, včetně následných převodů prostředků do režimu jednotné platby, prostřednictvím změny uvedených programů podle čl. 103k odst. 3.

3.  Podpora podle odstavce 1 od počátku své použitelnosti

Článek 103p

Propagace na trzích třetích zemí

1.  Podpora podle tohoto článku zahrnuje informační nebo propagační opatření týkající se vín Společenství ve třetích zemích za účelem zlepšení jejich konkurenceschopnosti v těchto zemích.

2.  Opatření uvedená v odstavci 1 se vztahují na vína s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením nebo na vína s označením moštové odrůdy.

3.  Opatřeními uvedenými v odstavci 1 mohou být pouze

4.  Příspěvek Společenství na propagační opatření nepřesahuje 50 % způsobilých výdajů.

Článek 103q

Restrukturalizace a přeměna vinic

1.  Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína.

2.  Restrukturalizace a přeměna vinic se podporuje v souladu s tímto článkem, pouze pokud členské státy předloží soupis svého produkčního potenciálu v souladu s čl. 185a odst. 3.

3.  Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může vztahovat pouze na jednu nebo více z těchto činností:

Podpora se nevztahuje se na běžnou obnovu starých vinic po skončení jejich přirozené životnosti.

4.  Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může poskytovat pouze formou

5.  Náhrada producentům za ztrátu příjmů podle odst. 4 písm. a) může pokrýt až 100 % příslušné ztráty a poskytovat se formou

6.  Příspěvek Společenství na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic nepřesáhne 50 % způsobilých nákladů. Příspěvek Společenství na náklady spojené s restrukturalizací a přeměnou vinic v regionech zařazených mezi regiony způsobilé v rámci cíle „konvergence“ podle nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti ( 68 ) nepřesáhne 75 % způsobilých nákladů.

Článek 103r

Zelená sklizeň

1.  Pro účely tohoto článku se zelenou sklizní rozumí úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu.

2.  Podpora zelené sklizně má přispět k obnovení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s vínem ve Společenství, a předcházet tak krizím na trhu.

3.  Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát.

Platba nepřesáhne 50 % celkových přímých nákladů na zničení nebo odstranění vinných hroznů a ztráty příjmů spojené se zničením nebo odstraněním vinných hroznů.

4.  Příslušné členské státy vytvoří systém založený na objektivních kritériích, který zajistí, aby opatření týkající se zelené sklizně nevedlo k náhradě pro jednotlivé výrobce vína překračující stropy uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.

Článek 103s

Vzájemné fondy

1.  Podpora na vytvoření vzájemných fondů má pomáhat výrobcům, kteří se snaží zajistit proti výkyvům trhu.

2.  Podpora na vytvoření vzájemných fondů může být poskytnuta formou dočasné nebo klesající podpory na pokrytí správních nákladů fondů.

Článek 103t

Pojištění sklizně

1.  Podpora na pojištění sklizně přispívá k zabezpečení příjmů producentů, pokud jsou postiženi přírodní pohromou, nepříznivými klimatickými jevy, chorobami rostlin nebo škůdci.

2.  Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout formou finančního příspěvku Společenství, který nesmí přesáhnout

3.  Podporu na pojištění sklizně lze poskytnout pouze v případě, že dotyčné platby pojistného plnění neposkytují producentům náhradu vyšší než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k náhradám, které producenti případně obdrželi z jiných režimů podpory spojených s pojištěným rizikem.

4.  Podpora na pojištění sklizně nesmí narušit hospodářskou soutěž na pojistném trhu.

Článek 103u

Investice

1.  Podporu lze poskytnout pro hmotné nebo nehmotné investice do zařízení na zpracování, infrastruktury vinařského závodu a obchodování s vínem, které zvyšují celkovou výkonnost podniku a týkají se jedné nebo více z těchto oblastí:

2.  Podpora podle odstavce 1 v maximální míře je omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků ( 69 ). Pokud jde o území Azor, Madeiry, Kanárských ostrovů, menších ostrovů v Egejském moři ve smyslu nařízení (ES) č. 1405/2006 a francouzských zámořských departementů, není poskytování podpory v maximální míře omezeno velikostí podniku. V případě podniků, na něž se nevztahuje čl. 2 odst. 1 hlavy I přílohy doporučení 2003/361/ES a které mají méně než 750 zaměstnanců nebo jejichž obrat je nižší než 200 milionů EUR, se maximální míra podpory snižuje na polovinu.

Podpora se neposkytuje podnikům nacházejícím se v obtížích ve smyslu Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích.

3.  Způsobilé výdaje nezahrnují položky uvedené v čl. 71 odst. 3 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 1698/2005.

4.  U příspěvku Společenství se použijí tyto maximální míry podpory v souvislosti se způsobilými investičními náklady:

5.  Článek 72 nařízení (ES) č. 1698/2005 se použije obdobně na podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 103v

Destilace vedlejších výrobků

1.  Na dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků vinifikace, která byla provedena v souladu s podmínkami uvedenými v bodě D přílohy XVb, lze poskytnout podporu.

Výše podpory se stanoví na procenta objemová a na hektolitr vyrobeného alkoholu. Na objem alkoholu obsažený ve vedlejších výrobcích určených k destilaci, který přesáhne 10 % objemových alkoholu vzhledem k vyrobenému vínu, se podpora neposkytne.

2.  Maximální uplatnitelné výše podpory odrážejí náklady na sběr a zpracování a stanoví je Komise.

3.  Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

Článek 103w

Destilace na konzumní alkohol

1.  Do 31. července 2012 lze výrobcům poskytnout podporu ve formě podpory na hektar u vína destilovaného na konzumní alkohol.

2.  Před udělením podpory musí být předloženy příslušné smlouvy o destilaci vína a příslušná potvrzení o dodávce za účelem destilace.

Článek 103x

Nouzová destilace

1.  Do 31. července 2012 lze na základě rozhodnutí členského státu v odůvodněných nouzových případech poskytnout podporu na dobrovolnou nebo povinnou destilaci přebytečného vína, aby se snížil nebo odstranil přebytek a zároveň se zajistilo průběžné zásobování mezi sklizněmi.

2.  Maximální uplatnitelné výše podpory stanoví Komise.

3.  Alkohol získaný destilací podle odstavce 1, na niž byla udělena podpora, se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže.

4.  Podíl dostupného rozpočtu na opatření pro nouzovou destilaci nepřesáhne pro jednotlivé členské státy v příslušném rozpočtovém roce tyto procentní podíly vypočítané z celkově dostupných prostředků uvedených v příloze Xb:

5.  Členské státy mohou zvýšit dostupné prostředky na opatření pro nouzovou destilaci nad roční stropy stanovené v odstavci 4 příspěvkem z vnitrostátních prostředků podle těchto mezních hodnot (vyjádřených v procentech příslušného ročního stropu uvedeného v odstavci 4):

Členské státy oznámí Komisi případný doplatek z vnitrostátních prostředků podle prvního pododstavce a Komise musí transakci schválit před uvolněním těchto prostředků.

Článek 103y

Používání zahuštěného hroznového moštu

1.  Do 31. července 2012 lze poskytnout podporu výrobcům vína, kteří používají zahuštěný hroznový mošt včetně rektifikovaného moštového koncentrátu ke zvýšení přirozeného obsahu alkoholu ve výrobcích v souladu s podmínkami stanovenými v příloze XVa.

2.  Výše podpory se stanoví na procenta objemová možného obsahu alkoholu a na hektolitr moštu použitého k obohacení.

3.  Maximální uplatnitelné výše podpory na toto opatření v různých vinařských zónách stanoví Komise.

Článek 103z

Podmíněnost

Zjistí-li se, že zemědělec někdy během tří let od platby v rámci programů podpory na restrukturalizaci a přeměnu nebo kdykoli během jednoho roku od platby v rámci programů podpory na zelenou sklizeň ve svém podniku nedodržel požadavky podle předpisů v oblasti řízení, jakož i dobrý zemědělský a ekologický stav podle článků 3 až 7 nařízení (ES) č. 1782/2003, a toto nedodržení je výsledkem jednání nebo opomenutí, které mu je možné přímo přičíst, částka platby tomuto zemědělci se sníží nebo zruší, a to zčásti nebo zcela, podle závažnosti, rozsahu, přetrvávání a opakování nedodržení předpisů, a zemědělci se případně uloží povinnost ji nahradit v souladu s podmínkami stanovenými ve zmíněných ustanoveních.

Pododdíl IV

Procesní ustanovení

Článek 103za

Prováděcí opatření

Komise přijme prováděcí opatření k tomuto oddílu.

Tato opatření mohou zahrnovat zejména

▼B

Oddíl V

Tabákový fond společenství

Článek 104

Tabákový fond

1.  Zakládá se Tabákový fond Společenství (dále jen „fond“) na financování opatření v těchto oblastech:

2.  Fond je financován

▼M4

▼B

3.  Komise přijme k tomuto článku prováděcí pravidla.

Oddíl VI

Zvláštní ustanovení pro odvětví včelařských produktů

Článek 105

Oblast působnosti

1.  Ve snaze zlepšit obecné podmínky produkce včelařských produktů a jejich uvádění na trh mohou členské státy vypracovat vnitrostátní program na dobu tří let (dále jen „včelařský program“).

▼M7

2.  Členské státy mohou vyplácet zvláštní vnitrostátní podpory na ochranu včelínů znevýhodněných strukturálními nebo přírodními podmínkami nebo v rámci programů hospodářského rozvoje, s výjimkou těch, které jsou přiděleny na produkci nebo obchod. Tyto podpory oznamují členské státy Komisi spolu s ohlášením včelařského programu podle článku 109.

▼B

Článek 106

Opatření, na která může být poskytnuta podpora

Ve včelařských programech mohou být obsažena tato opatření:

Na opatření financovaná z EZFRV podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ( 70 ) se včelařský program nevztahuje.

Článek 107

Studie o struktuře produkce a obchodu v odvětví včelařství

Za účelem získání nároku na spolufinancování poskytované podle čl. 108 odst. 1 vypracují členské státy studii o struktuře produkce a obchodu v odvětví včelařství na svém území.

Článek 108

Financování

1.  Společenství stanoví spolufinancování včelařských programů ve výši 50 % výdajů hrazených členskými státy.

2.  Výdaje na opatření přijatá v rámci včelařských programů uhradí členské státy do 15. října každého roku.

Článek 109

Konzultace

Včelařský program je vypracován v úzké spolupráci se zástupci organizací včelařů a včelařských družstev. Předkládá se Komisi ke schválení.

Článek 110

Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla.

Oddíl VII

Podpory v odvětví bource morušového

Článek 111

Podpora poskytovaná chovatelům bource morušového

1.  Pro chov bource morušového kódu KN ex010690 00 a vajíček bource morušového kódu KN ex051199 85 ve Společenství se poskytuje podpora.

2.  Podpora se poskytuje chovatelům bource morušového pro každý používaný box s vajíčky za předpokladu, že tyto boxy obsahují minimální množství vajíček, které bude stanoveno, a chov housenek byl úspěšně ukončen.

3.  Výše podpory pro používaný box s vajíčky je stanovena na 133,26 EUR.

Článek 112

Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla týkající se zejména minimálního množství vajíček podle čl. 111 odst. 2.

HLAVA II

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE OBCHODU A PRODUKCE

▼M10

KAPITOLA I

Obchodní normy a podmínky produkce

Oddíl I

Obchodní normy

▼B

Článek 113

Obchodní normy

▼M3

1.  Komise může přijmout ustanovení týkající se obchodních norem pro jeden nebo více produktů v odvětvích:

▼B

2.  Normy uvedené v odstavci 1 se

▼M3

▼B

3.  Pokud Komise na základě kritérií uvedených v odst. 2 písm. a) nestanoví jinak, mohou být produkty, pro které byly stanoveny obchodní normy, uváděny na trh ve Společenství pouze v souladu s nimi.

Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní předpisy, které může Komise přimout podle článku 194, ověřují členské státy, zda tyto produkty splňují uvedené normy, a případně ukládají sankce.

▼M3

Článek 113a

Další požadavky na uvádění produktů odvětví ovoce a zeleniny na trh

1.  Produkty odvětví ovoce a zeleniny, které se mají prodávat spotřebiteli v čerstvém stavu, mohou být uváděny na trh, pouze pokud jsou řádné a uspokojivé obchodní jakosti a pokud je uvedena země původu.

2.  Obchodní normy uvedené v odstavci 1 tohoto článku a v čl. 113 odst.1 písm. b) a c) se použijí ve všech fázích uvádění na trh včetně dovozu a vývozu, pokud Komise nestanoví jinak.

3.  Držitel produktů odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny, na které se vztahují obchodní normy, může tyto produkty a výrobky vystavovat za účelem prodeje, nabízet k prodeji, prodávat nebo dodávat či jakýmkoli jiným způsobem uvádět na trh uvnitř Společenství pouze v souladu s těmito normami a odpovídá za zajištění tohoto souladu.

4.  Jako doplněk k čl. 113 odst. 3 druhému pododstavci a aniž jsou dotčeny případné zvláštní předpisy, které může Komise přijmout podle článku 194, zejména v souvislosti s důsledným prováděním kontrol souladu v členských státech, kontrolují členské státy v odvětví ovoce a zeleniny a výrobků z ovoce a zeleniny výběrově na základě analýzy rizik, zda dané produkty odpovídají uvedeným obchodním normám. Tyto kontroly se zaměří na fázi, která předchází odeslání produktů z pěstitelských oblastí, kdy jsou produkty baleny nebo nakládány. U produktů ze třetích zemí proběhnou kontroly před jejich propuštěním do volného oběhu.

Článek 113b

Uvádění masa dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu na trh

1.  Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 42 odst. 1 písm. a) a čl. 42 odst. 2) a přílohy V bodu A, použijí se na maso dvanáctiměsíčního nebo mladšího skotu, poraženého dne 1. července 2008 nebo po tomto datu, ať již vyprodukovaného v rámci Společenství, nebo dovezeného ze třetích zemí, podmínky stanovené v příloze XIa, zejména obchodní názvy, které se mají používat, stanovené v bodu III uvedené přílohy.

Maso dvanáctiměsíčních nebo mladších zvířat, poražených před dnem 1. července 2008, však může být dále uváděno na trh, aniž by splňovalo podmínky stanovené v příloze XIa.

2.  Podmínky uvedené v odstavci 1 se nepoužijí na maso skotu, které nese chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení zapsané podle nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin ( 71 ), do 29. června 2007.

▼M10

Článek 113c

Pravidla pro uvádění na trh za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem

1.  Za účelem zlepšení a stabilizace fungování společného trhu s vínem, včetně vinných hroznů, moštů a vín, z nichž jsou získány, mohou producentské členské státy stanovit tržní pravidla pro uvádění na trh s cílem regulovat nabídku, zejména prováděním rozhodnutí mezioborových organizací podle čl. 123 odst. 3 a článku 125o.

Tato pravidla musí být úměrná sledovanému cíli a nesmějí

2.  Pravidla uvedená v odstavci 1 musí být hospodářským subjektům dána na vědomí prostřednictvím zveřejnění v plném znění v úřední publikaci dotčeného členského státu.

3.  Povinnosti týkající se podávání zpráv stanovené v čl. 125o odst. 3 se použijí i na rozhodnutí nebo opatření přijatá členskými státy podle tohoto článku.

Článek 113d

Zvláštní ustanovení pro uvádění vína na trh

1.  Označení druhu výrobku z révy vinné podle přílohy XIb lze ve Společenství použít pouze při uvádění na trh výrobku, který splňuje odpovídající podmínky stanovené v uvedené příloze.

Bez ohledu na čl. 118y odst. 1 písm. a) však mohou členské státy povolit používání výrazu „víno“, pokud

Jakákoli záměna s výrobky odpovídajícími druhům vína v příloze XIb musí být vyloučena.

2.  Druhy výrobků z révy vinné uvedené v příloze XIb může měnit Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

3.  S výjimkou lahvového vína, u kterého lze prokázat, že se plnění uskutečnilo před 1. zářím 1971, může být víno vyrobené z moštových odrůd uvedených v zatřídění vytvořeném v souladu s čl. 120a odst. 2 prvním pododstavcem, avšak neodpovídající žádnému z druhů podle přílohy XIb, použito jen pro vlastní spotřebu domácnosti vinaře, k výrobě vinného octa nebo k destilaci.

▼B

Článek 114

Obchodní normy pro mléko a mléčné výrobky

1.  Potraviny určené pro lidskou spotřebu mohou být uváděny na trh jako mléko a mléčné výrobky, pouze pokud splňují definice a označení stanovené v příloze XII.

2.  Aniž jsou dotčeny výjimky stanovené v právu Společenství a opatření na ochranu veřejného zdraví, může být mléko kódu KN 0401 určené pro lidskou spotřebu uváděno na trh v rámci Společenství pouze v souladu s přílohou XIII, a zejména s definicemi v bodě I zmíněné přílohy.

Článek 115

Obchodní normy pro tuky

Aniž je dotčen čl. 114 odst. 1 nebo jakýkoli předpis přijatý ve veterinářském a v potravinářském odvětví s cílem zajistit dodržování hygienických a zdravotních norem a chránit zdraví zvířat a lidí, použijí se normy stanovené v příloze XV na tyto produkty s obsahem tuku nejméně 10 %, ale méně než 90 % hmotnostních, určené pro lidskou spotřebu:

Obsah tuku bez soli tvoří nejméně dvě třetiny sušiny.

Tato nařízení se však použijí pouze na produkty, které zůstávají tuhé při teplotě 20 oC a které jsou roztíratelné.

Článek 116

Obchodní normy pro výrobky z odvětví vajec a drůbežího masa

Výrobky z odvětví vajec a drůbežího masa se uvádějí na trh v souladu s přílohou XIV.

Článek 117

Ověřování chmele

1.  Produkty odvětví chmele sklizené nebo získané ve Společenství podléhají ověřovacímu řízení.

2.  Ověřovací listiny mohou být vydány pouze pro produkty, které vykazují minimální znaky jakosti platné pro určitou fázi uvádění na trh. V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být ověřovací listina vydána pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v těchto produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

3.  Ověřovací listina uvádí alespoň

4.  Produkty odvětví chmele mohou být uvedeny na trh nebo vyvezeny, pouze pokud byla vystavena ověřovací listina podle odstavců 1, 2 a 3.

U dovezených produktů odvětví chmele je osvědčení uvedené v čl. 158 odst. 2 považováno za rovnocenné ověřovací listině.

5.  Odchylně od odstavce 4 může Komise přijmout opatření

Opatření podle prvního pododstavce

Článek 118

Obchodní normy pro olivový olej a olivový olej z pokrutin

1.  Označení a definice olivových olejů a olivových olejů z pokrutin uvedené v příloze XVI jsou povinné při uvádění dotyčných produktů na trh ve Společenství, a pokud jsou slučitelné s mezinárodními závaznými pravidly, i v obchodu s třetími zeměmi.

2.  Na maloobchodní úrovni je možno prodávat pouze oleje uvedené v bodě 1 písm. a) a b) a v bodech 3 a 6 přílohy XVI.

▼M10

Oddíl Ia

Označení původu, zeměpisná označení a tradiční výrazy v odvětví vína

Článek 118a

Oblast působnosti

1.  Na výrobky uvedené v bodech 1, 3 až 6, 8, 9, 11, 15 a 16 přílohy XIb se použijí pravidla týkající se označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů stanovená v tomto oddíle.

2.  Pravidla podle odstavce 1 se zakládají na

Pododdíl I

Označení původu a zeměpisná označení

Článek 118b

Definice

1.  Pro účely tohoto pododdílu se rozumí

2.  Některé tradičně užívané názvy slouží k označení původu, pokud

3.  Označení původu a zeměpisná označení včetně označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetích zemích, jsou způsobilá k ochraně ve Společenství v souladu s pravidly tohoto pododstavce.

Článek 118c

Obsah žádostí o ochranu

1.  Žádosti o ochranu názvů jako označení původu nebo zeměpisné označení zahrnují formální část, ve které se uvádí

2.  Specifikace výrobku umožňuje zúčastněným stranám zkontrolovat příslušné podmínky výroby týkající se daného označení původu nebo zeměpisného označení.

Obsahuje alespoň tyto údaje:

Článek 118d

Žádost o ochranu týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi

1.  Pokud se žádost o ochranu týká zeměpisné oblasti ve třetí zemi, musí obsahovat kromě údajů stanovených v článku 118c údaje, které potvrzují, že je daný název chráněn v zemi původu.

2.  Žádost zašle Komisi buď přímo žadatel, nebo příslušné orgány dané třetí země.

3.  Žádost o ochranu se podává v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k ní přiloží ověřený překlad do některého z úředních jazyků Společenství.

Článek 118e

Žadatelé

1.  Žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení může podat jakákoli dotčená skupina výrobců nebo ve výjimečných případech jednotlivý výrobce. Na žádosti se mohou podílet i další dotčené osoby.

2.  Výrobci mohou podat žádost o ochranu pouze na vína, která vyrábějí.

3.  Pokud se jedná o název označující přeshraniční zeměpisnou oblast nebo o tradiční název, který se váže k přeshraniční zeměpisné oblasti, může být podána společná žádost.

Článek 118f

Předběžné vnitrostátní řízení

1.  Žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení podle článku 118b u vín pocházejících ze Společenství jsou předmětem předběžného vnitrostátního řízení podle tohoto článku.

2.  Žádost o ochranu se podává členskému státu, na jehož území má označení původu nebo zeměpisné označení původ.

3.  Členský stát posoudí, zda žádost o ochranu splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

Členský stát provede vnitrostátní řízení, které zajistí vhodné zveřejnění žádosti a stanoví alespoň dvouměsíční lhůtu ode dne zveřejnění, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, vznést proti navrhované ochraně námitku podáním řádně odůvodněného prohlášení danému členskému státu.

4.  Pokud členský stát shledá, že označení původu nebo zeměpisné označení nesplňuje příslušné požadavky nebo je případně obecně neslučitelné s právem Společenství, žádost zamítne.

5.  Pokud členský stát shledá, že příslušné požadavky jsou splněny,

Tyto informace se poskytují v některém z úředních jazyků Společenství nebo se k nim přiloží ověřený překlad v některém z těchto jazyků.

6.  Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné k dosažení souladu s tímto článkem do 1. srpna 2009.

7.  Jestliže členské státy nemají vnitrostátní právní předpisy týkající se ochrany označení původu a zeměpisných označení, mohou, ovšem pouze přechodně, udělit na vnitrostátní úrovni ochranu podle tohoto pododdílu danému názvu s účinkem ode dne, kdy byla Komisi podána žádost. Platnost této přechodné vnitrostátní ochrany končí dnem, kdy je podle tohoto pododdílu přijato rozhodnutí o zápisu nebo o jeho zamítnutí.

Článek 118g

Přezkum prováděný Komisí

1.  Komise zveřejní datum pro podávání žádostí o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení.

2.  Komise posoudí, zda žádost o ochranu podle čl. 118f odst. 5 splňuje podmínky stanovené v tomto pododdílu.

3.  Shledá-li Komise, že podmínky stanovené v tomto pododdíle jsou splněny, zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie jediný doklad podle čl. 118c odst. 1 písm. d) a odkaz na zveřejnění specifikace výrobku uvedené v čl. 118f odst. 5.

V opačném případě rozhodne postupem podle čl. 195 odst. 4 o zamítnutí žádosti.

Článek 118h

Řízení o námitce

Během dvou měsíců ode dne zveřejnění uvedeného v čl. 118g odst. 3 prvním pododstavci může každý členský stát nebo třetí země nebo každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území jiného členského státu než státu, který požádal o ochranu, nebo na území třetí země, vznést námitku proti navrhované ochraně podáním řádně odůvodněného prohlášení týkajícího se podmínek způsobilosti podle tohoto pododdílu Komisi.

Fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetí zemi, podávají prohlášení buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů příslušné třetí země ve lhůtě dvou měsíců stanovené v prvním pododstavci.

Článek 118i

Rozhodnutí o ochraně

Komise rozhodne na základě informací, které má k dispozici, postupem podle čl. 195 odst. 4 buď o udělení ochrany označení původu nebo zeměpisnému označení, které splňuje podmínky tohoto pododdílu a je slučitelné s právem Společenství, nebo o zamítnutí žádosti, nejsou-li uvedené podmínky splněny.

Článek 118j

Homonyma

1.  Název, pro který byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle ustanovení tohoto nařízení týkajících se odvětví vína, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny.

Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o výrobky pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu příslušných výrobků odpovídá.

Podmínkou užívání zapsaného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a názvem v rejstříku již uvedeným, s ohledem na potřebu rovného zacházení s výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2.  Odstavec 1 se použije obdobně v případě, že název, pro který byla podána žádost, je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením chráněným podle předpisů členských států.

Členské státy nezapíší rozdílná zeměpisná označení za účelem ochrany na základě svých vnitrostátních právních předpisů o zeměpisných označeních, pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno ve Společenství na základě práva Společenství týkajícího se označení původu a zeměpisných označení.

3.  Nestanoví-li prováděcí opatření Komise jinak, pokud název moštové odrůdy obsahuje chráněné označení původu nebo chráněné zeměpisné označení nebo je-li toto označení jeho součástí, nesmí se používat pro označování výrobků, na které se vztahuje toto nařízení.

4.  Ochranou označení původu a zeměpisných označení výrobků podle článku 118b nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení použitá v souvislosti s lihovinami ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin ( 72 ) a naopak.

Článek 118k

Důvody zamítnutí ochrany

1.  Jako označení původu nebo zeměpisné označení se nechrání názvy, které zdruhověly.

Pro účely tohoto pododdílu se „názvem, který zdruhověl,“ rozumí název vína, který přestože se váže k místu nebo regionu, kde byl tento výrobek původně vyráběn nebo uváděn na trh, se stal ve Společenství běžným názvem určitého vína.

Při určování, zda název zdruhověl, se přihlíží ke všem významným skutečnostem, a zejména

2.  Název nesmí být chráněn jako označení původu nebo zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity vína.

Článek 118l

Vztah k ochranným známkám

1.  Pokud je označení původu nebo zeměpisné označení chráněno podle tohoto nařízení, zamítne se zápis ochranné známky odpovídající některé ze situací uvedených v čl. 118m odst. 2 a týkající se výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze XIb, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi a označení původu nebo zeměpisné označení je následně chráněno.

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem se prohlásí za neplatné.

2.  Aniž je dotčen čl. 118k odst. 2, může být ochranná známka, jejíž použití odpovídá některé ze situací uvedených v čl. 118m odst. 2, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Společenství přede dnem podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení Komisi, i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu označení původu nebo zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle první směrnice Rady 89/104/EHS ze dne 21. prosince 1988, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách ( 73 ), nebo nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství ( 74 ).

V takových případech je povoleno používat dané označení původu nebo zeměpisné označení vedle příslušných ochranných známek.

Článek 118m

Ochrana

1.  Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

2.  Chráněná označení původu a chráněná zeměpisná označení a vína s těmito chráněnými názvy v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna proti

3.  Chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení nesmějí ve Společenství zdruhovět ve smyslu čl. 118k odst. 1.

4.  Členské státy podniknou všechny potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, jak je uvedeno v odstavci 2.

Článek 118n

Rejstřík

Komise vytvoří a aktualizuje veřejně přístupný elektronický rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení vín.

Článek 118o

Určení příslušného kontrolního orgánu

1.  Členské státy určí orgán či orgány příslušné pro kontrolu dodržování povinností stanovených tímto pododdílem v souladu s kritérii podle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat ( 75 ).

2.  Členské státy zajistí, aby se systém kontrol mohl vztahovat na každý hospodářský subjekt dodržující ustanovení tohoto pododdílu.

3.  Členské státy sdělí Komisi příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1. Komise jejich názvy a adresy zveřejní a pravidelně je aktualizuje.

Článek 118p

Ověření souladu se specifikacemi

1.  V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve Společenství, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

Náklady na toto ověření nesou hospodářské subjekty, jichž se týká.

2.  V případě chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, která se vztahují k zeměpisným oblastem ve třetí zemi, zajišťují každoroční ověření souladu se specifikací výrobku během výroby a během nebo po úpravě vína

3.  Subjekty pro certifikaci uvedené v odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) a od 1. května 2010 musí podle nich být schváleny.

4.  Ověřují-li orgán nebo orgány uvedené v odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. a) soulad se specifikací výrobku, musí poskytovat náležité záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.

Článek 118q

Změny specifikace výrobku

1.  Žadatel, který splňuje podmínky článku 118e, může požádat o schválení změny specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením, zejména za účelem zohlednění vývoje vědeckých a technických poznatků nebo nového vymezení zeměpisné oblasti uvedené v čl. 118c odst. 2 písm. d) druhém pododstavci. V žádosti uvede požadované změny a jejich odůvodnění.

2.  Pokud navrhovaná změna zahrnuje jednu nebo více změn v jediném dokladu uvedeném v čl. 118c odst. 1 písm. d), použijí se na žádost o změnu obdobně články 118f až 118i. Jsou-li však navrhované změny pouze menšího rozsahu, Komise rozhodne postupem podle čl. 195 odst. 4, zda se žádost schválí bez použití postupu podle čl. 118g odst. 2 a článku 118h, a v případě schválení Komise zveřejní dotyčné údaje uvedené v čl. 118g odst. 3.

3.  Pokud navrhovaná změna nevede ke změně jediného dokladu, použijí se tato pravidla:

Článek 118r

Zrušení ochrany

Postupem podle čl. 195 odst. 4 může Komise z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem rozhodnout o zrušení ochrany označení původu nebo zeměpisného označení, pokud již není zajištěn soulad s příslušnou specifikací výrobku.

Články 118f až 118i se použijí obdobně.

Článek 118s

Stávající chráněné názvy vín

1.  Názvy vín chráněné v souladu s články 51 a 54 nařízení (ES) č. 1493/1999 a článkem 28 nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů ( 76 ), jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení. Komise je zapíše do rejstříku uvedeného v článku 118n tohoto nařízení.

2.  Členské státy v případě stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 předají Komisi

3.  Názvy vín uvedené v odstavci 1, ke kterým nebudou do 31. prosince 2011 předloženy informace podle odstavce 2, ztrácejí ochranu podle tohoto nařízení. Komise provede odpovídající formální kroky k výmazu těchto názvů z rejstříku uvedeného v článku 118n.

4.  Článek 118r se nepoužije na stávající chráněné názvy vín uvedené v odstavci 1 tohoto článku.

Do 31. prosince 2014 může Komise postupem podle čl. 195 odst. 4 z vlastního podnětu rozhodnout o zrušení ochrany stávajících chráněných názvů vín uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud nesplňují podmínky stanovené v článku 118b.

Článek 118t

Poplatky

Členské státy mohou vybírat poplatek za účelem uhrazení nákladů, včetně nákladů vzniklých při vyřizování žádostí o ochranu, prohlášení o námitkách, žádostí o změnu specifikace a žádostí o zrušení ochrany podle tohoto pododdílu.

Pododdíl II

Tradiční výrazy

Článek 118u

Definice

1.  „Tradičním výrazem“ se rozumí výraz tradičně používaný v členských státech u výrobků uvedených v čl. 118a odst. 1 pro označení

2.  O uznání, definici a ochraně tradičních výrazů rozhoduje Komise.

Článek 118v

Ochrana

1.  Chráněný tradiční výraz lze použít pouze pro výrobek, který byl vyroben v souladu s definicí uvedenou v čl. 118u odst. 2.

Tradiční výrazy jsou chráněny proti neoprávněnému používání.

Členské státy podniknou kroky nezbytné k zastavení neoprávněného používání chráněných tradičních výrazů.

2.  Tradiční výrazy nesmějí ve Společenství zdruhovět.

Oddíl Ib

Označování a obchodní úprava v odvětví vína

Článek 118w

Definice

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

Článek 118x

Použitelnost horizontálních předpisů

Pokud toto nařízení nestanoví jinak, použijí se směrnice 89/104/EHS, směrnice Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří ( 77 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES ze dne 20. března 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravy a související reklamy ( 78 ) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení ( 79 ), pro označování a obchodní úpravu výrobků, které spadají do oblasti působnosti uvedených směrnic.

Článek 118y

Povinné údaje

1.  Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 přílohy XIb, které jsou uváděny na trh ve Společenství nebo vyváženy, obsahují tyto povinné údaje:

2.  Odchylně od odst. 1 písm. a) lze odkaz na druh výrobku z révy vinné vynechat u vín, jejichž etiketa obsahuje název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení.

3.  Odchylně od odst. 1 písm. b) lze vynechat odkaz na výrazy „chráněné označení původu“ nebo „chráněné zeměpisné označení“,

Článek 118z

Nepovinné údaje

1.  Označení a obchodní úprava výrobků uvedených v čl. 118y odst. 1 mohou obsahovat zejména tyto nepovinné údaje:

2.  Aniž je dotčen čl. 118j odst. 3, pokud jde o použití údajů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) u vín bez chráněného označení původu či chráněného zeměpisného označení,

Článek 118za

Jazyky

1.  Povinné a nepovinné údaje podle článků 118y a 118z vyjádřené slovy se uvádějí v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

2.  Bez ohledu na odstavec 1 se název chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení nebo tradiční výraz podle čl. 118u odst. 1 písm. a) uvádí na etiketě v jazyce nebo jazycích, na které se vztahuje ochrana.

U chráněných označení původu či chráněních zeměpisných označení nebo zvláštních vnitrostátních označení, která nepoužívají latinskou abecedu, se může název rovněž uvést v jednom nebo více úředních jazycích Společenství.

Článek 118zb

Vymáhání

Příslušné orgány členských států přijmou opatření, aby zajistily, že výrobek uvedený v čl. 118y odst. 1 neoznačený v souladu s tímto oddílem se neuvede na trh nebo se z něho stáhne.

▼B

Oddíl II

Podmínky produkce

▼M7

Článek 119

Použití kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů

Pokud se vyplácí podpora podle článku 100, může Komise použití kaseinu a kaseinátů při výrobě sýrů podmínit předchozím povolením, které se vydá pouze tehdy, je-li jejich použití nezbytnou podmínkou pro výrobu daných výrobků.

▼B

Článek 120

Způsob výroby zemědělského lihu

Komise může stanovit způsob výroby a charakteristické znaky zemědělského lihu získaného z určitého zemědělského produktu uvedeného v příloze I Smlouvy.

▼M10

Oddíl IIa

Pravidla produkce v odvětví vína

Pododdíl I

Moštové odrůdy

Článek 120a

Zatřídění moštových odrůd

1.  Výrobky uvedené v příloze XIb a vyrobené ve Společenství se vyrábějí z moštových odrůd zatříděných podle odstavce 2.

2.  S výhradou odstavce 3 zatřídí členské státy moštové odrůdy mezi ty, které mohou být vysazovány, opětovně vysazovány nebo štěpovány na jejich území pro účely výroby vína.

Členské státy mohou zatřídit pouze moštové odrůdy, které splňují tyto podmínky:

Je-li moštová odrůda vyňata ze zatřídění uvedeného v prvním pododstavci, musí se do patnácti let po vynětí vyklučit.

3.  Členské státy, které nevyrobí za hospodářský rok více než 50 000 hektolitrů vína vypočtených podle průměrné výroby za posledních pět hospodářských let, jsou osvobozeny od povinnosti zatřídění uvedené v odstavci 2.

Avšak i v členských státech uvedených v prvním pododstavci lze pro účely výroby vína vysazovat, opětovně vysazovat nebo štěpovat pouze moštové odrůdy, které jsou v souladu s odst. 2 písm. a) a b).

4.  Odchylně od odst. 2 prvního a druhého pododstavce a odst. 3 druhého pododstavce se pro vědecké a výzkumné účely povoluje vysazování, opětovné vysazování nebo štěpování těchto moštových odrůd:

5.  Plochy osázené moštovými odrůdami pro účely výroby vína, které byly vysázeny v rozporu s odstavci 2, 3 a 4, se vyklučí.

Tyto plochy se však vyklučit nemusí, je-li jejich produkce určena výhradně ke spotřebě domácnosti vinaře.

6.  Členské státy přijmou opatření nezbytná ke kontrolování toho, zda výrobci dodržují odstavce 2 až 5.

Pododdíl II

Enologické postupy a omezení

Článek 120b

Oblast působnosti

Tento pododdíl upravuje povolené enologické postupy a platná omezení výroby výrobků v odvětví vína a jejich uvádění na trh, jakož i postup, kterým se o těchto postupech a omezeních rozhoduje.

Článek 120c

Enologické postupy a omezení

1.  Při výrobě a ošetření výrobků v odvětví vína ve Společenství se použijí pouze enologické postupy povolené právem Společenství podle přílohy XVa nebo ty, o nichž se rozhodne podle článků 120d a 120e.

První pododstavec se nevztahuje na

2.  Povolené enologické postupy se použijí pouze k řádné vinifikaci, řádnému uchovávání nebo k řádnému vývoji výrobku.

3.  Výrobky v odvětví vína se vyrábějí ve Společenství v souladu s příslušnými omezeními stanovenými v příloze XVb.

4.  Výrobky, na které se vztahuje toto nařízení a které byly podrobeny enologickým postupům, jež Společenství nebo případně konkrétní stát nepovolují, nebo postupům, jež porušují omezení stanovená v příloze XVb, nelze ve Společenství uvádět na trh.

Článek 120d

Přísnější pravidla stanovená členskými státy

Členské státy mohou omezit nebo vyloučit používání některých enologických postupů a stanovit přísnější omezení pro vína povolená právem Společenství, která jsou vyráběna na jejich území, s cílem podpořit zachování podstatných vlastností vín s chráněným označením původu nebo s chráněným zeměpisným označením a šumivých a likérových vín.

Členské státy sdělí tato vyloučení a omezení Komisi, která o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 120e

Povolení enologických postupů a omezení

1.  Kromě enologických postupů týkajících se obohacování, přikyselování a odkyselování stanovených v příloze XVa pro určité výrobky v ní uvedené a kromě omezení uvedených v příloze XVb rozhoduje o povolování enologických postupů a omezení, pokud jde o výrobu a ošetření výrobků v odvětví vína, Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

2.  Členské státy mohou povolit pokusné použití nepovolených enologických postupů za podmínek, jež určí Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

Článek 120f

Podmínky povolení

Při povolování enologických postupů postupem podle čl. 195 odst. 4 Komise

Článek 120g

Analytické metody

Analytické metody, podle kterých může být určeno složení výrobků v odvětví vína, jakož i pravidla, podle kterých může být stanoveno, zda tyto výrobky nebyly podrobeny nepovoleným enologickým postupům, jsou metody a pravidla doporučené a zveřejněné OIV.

V případě neexistence metod a pravidel doporučených a zveřejněných OIV přijme odpovídající metody a pravidla Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

Až do přijetí těchto pravidel se používají metody a pravidla povolené dotyčným členským státem.

▼B

Oddíl III

Procesní pravidla

Článek 121

Stanovení norem, prováděcích pravidel a odchylek

Komise přijme k této kapitole prováděcí pravidla, která se mohou zejména týkat

▼M3

▼B

▼M3

▼M10

▼M3

Komise může změnit část B tabulky uvedené v příloze XIa bodě III odst. 2.

▼M10

Prováděcí opatření k oddílu IIa pododdílu II o enologických postupech a omezeních a k přílohám XVa a XVb, pokud uvedené přílohy nestanoví jinak, přijímá Komise postupem podle čl. 195 odst. 4.

Opatření uvedená ve třetím pododstavci mohou zahrnovat zejména

▼B

KAPITOLA II

Organizace producentů, mezioborové organizace a organizace hospodářských subjektů

Oddíl I

Obecné zásady

Článek 122

Organizace producentů

Členské státy uznají organizace producentů, které

▼M3

▼B

▼M3

▼M7

Členské státy mohou rovněž uznat organizace producentů založené producenty v kterémkoli odvětví uvedeném v článku 1, avšak neuvedeném v odst. 1 písm. a) tohoto článku, za podmínek stanovených v písmenech b) a c) uvedeného odstavce.

▼M10

Pokud jde o odvětví vína, mohou členské státy za podmínek stanovených v prvním pododstavci písm. b) a c) uznat organizace producentů, které používají stanovy, které zavazují členy organizací zejména k tomu, aby

V odvětví vína mohou být sledovány zejména tyto zvláštní cíle ve smyslu prvního pododstavce písm. c):

▼B

Článek 123

Mezioborové organizace

►M3  1. ◄   Členské státy uznají mezioborové organizace, které

▼M3 —————

▼M3

2.  Pokud mezioborové organizace uvedené v odstavci 1 vykonávají činnost na území více členských států, uděluje uznání Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1.

3.   ►M10  Navíc k odstavci 1 členské státy s ohledem na odvětví ovoce a zeleniny s ohledem na odvětví vína mohou uznat rovněž mezioborové organizace, které

▼B

Článek 124

Společná ustanovení o organizacích producentů a mezioborových organizacích

▼M7

1.  Článek 122 a čl. 123 odst. 1 se použijí, aniž je dotčeno uznání organizací producentů nebo mezioborových organizací, o němž rozhodují členské státy na základě vnitrostátního práva a v souladu s právem Společenství, v kterémkoli odvětví uvedeném v článku 1 a neuvedeném v čl. 122 prvním pododstavci písm. a) ani v čl. 123 odst. 1.

▼B

2.  Organizace producentů uznané nebo schválené podle nařízení (ES) č. 865/2004, (ES) č. 1952/2005 a (ES) č. 1544/2006 se považují za uznané organizace producentů podle článku 122 tohoto nařízení.

Mezioborové organizace uznané nebo schválené podle nařízení (EHS) č. 2077/92 a (ES) č. 865/2004 se považují za uznané mezioborové organizace podle článku 123 tohoto nařízení.

Článek 125

Organizace hospodářských subjektů

Pro účely tohoto nařízení organizace hospodářských subjektů zahrnují uznané organizace producentů, uznané mezioborové organizace a uznané organizace dalších hospodářských subjektů v odvětví olivového oleje a stolních oliv a jejich sdružení.

▼M3

Oddíl IA

Pravidla týkající se organizací producentů, mezioborových organizací a seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny

Pododdíl I

Stanovy a uznání organizací producentů

Článek 125a

Stanovy organizací producentů

1.  Stanovy organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny zavazují její členy zejména:

2.  Bez ohledu na odst. 1 písm. c) mohou členové organizace producentů, pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami stanovenými organizací:

3.  Stanovy organizace producentů rovněž stanoví:

4.  Organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny se považují za organizace jednající v hospodářských záležitostech za své členy a jejich jménem.

Článek 125b

Uznání

1.  Členské státy uznají za organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny všechny právnické osoby nebo jasně vymezené složky právnických osob, které o uznání požádají, pokud:

2.  Členské státy:

Pododdíl II

Sdružení organizací producentů a seskupení producentů

Článek 125c

Sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny

Sdružení organizací producentů v odvětví ovoce a zeleniny se zakládá z podnětu uznaných organizací producentů a může provádět jakoukoli z činností organizace producentů podle tohoto nařízení. Za tímto účelem mohou členské státy uznat sdružení producentů na základě žádosti, pokud:

Obdobně se použije ustanovení čl. 125a odst. 4.

Článek 125d

Svěření činností vnějším subjektům

Členské státy mohou povolit uznané organizaci producentů v odvětví ovoce a zeleniny nebo uznanému sdružení organizací producentů v uvedeném odvětví, aby některé ze svých činností svěřily vnějším subjektům včetně dceřiných, pokud členskému státu dostatečně doloží, že se jedná o vhodný způsob pro dosahování cílů dotyčné organizace producentů nebo dotyčného sdružení organizací producentů.

Článek 125e

Seskupení producentů v odvětví ovoce a zeleniny

1.  V členských státech, které přistoupily k Evropské unii dne 1. května 2004 nebo později, nebo v nejvzdálenějších regionech Společenství podle čl. 299 odst. 2 Smlouvy, nebo na menších ostrovech v Egejském moři podle čl. 1 odst. 2 nařízení (ES) č. 1405/2006 mohou být z podnětu zemědělců, kteří jsou pěstiteli jednoho nebo více produktů v odvětví ovoce a zeleniny nebo těchto produktů určených výhradně ke zpracování, zakládána seskupení producentů jako právnické osoby nebo jasně vymezené složky právnických osob za účelem uznání za organizaci producentů.

Těmto seskupením producentů může být poskytnuto přechodné období na splnění podmínek pro uznání za organizaci producentů podle článku 122.

Za tímto účelem předloží tato seskupení producentů příslušnému členskému státu plán odstupňovaného uznání, jehož přijetím začíná přechodné období uvedené v druhém pododstavci a které představuje předběžné uznání. Přechodné období nesmí být delší pěti let.

2.  Před přijetím plánu uznání členské státy uvědomí Komisi o svých záměrech a jejich předpokládaných finančních důsledcích.

Pododdíl III

Rozšíření působnosti pravidel na producenty hospodářského obvodu

Článek 125f

Rozšíření působnosti pravidel

1.  Je-li organizace producentů v odvětví ovoce a zeleniny působící ve vymezeném hospodářském obvodu u konkrétního produktu považována za reprezentativní pro produkci a producenty tohoto obvodu, může dotyčný členský stát na její žádost vyhlásit níže uvedená pravidla za závazná pro producenty usazené v tomto hospodářském obvodu, kteří nejsou členy organizace producentů:

2.  Pro účely tohoto pododdílu se „hospodářským obvodem“ rozumí zeměpisné území tvořené přilehlými nebo sousedními pěstitelskými oblastmi, v nichž jsou pěstitelské i obchodní podmínky stejnorodé.

Členské státy oznámí seznam hospodářských obvodů Komisi.

Komise ve lhůtě jednoho měsíce od oznámení seznam schválí nebo po konzultaci s dotyčným členským státem rozhodne o úpravách, které v něm tento členský stát musí provést. Komise schválený seznam zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

3.  Organizace producentů se považuje za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, pokud sdružuje nejméně 50 % producentů hospodářského obvodu, ve kterém působí, a pokud pokrývá nejméně 60 % objemu produkce tohoto obvodu. Aniž je dotčen odstavec 5, nepřihlíží se při výpočtu těchto podílů k producentům ani produkci ekologických produktů, na něž se do 31. prosince 2008 vztahuje nařízení (EHS) č. 2092/91 a od 1. ledna 2009 nařízení (ES) č. 834/2007.

4.  Pravidla, jejichž působnost je rozšířena na všechny producenty ve vymezeném hospodářském obvodu:

5.  Působnost pravidel nesmí být rozšířena na producenty ekologických produktů, na něž se do 31. prosince 2008 vztahuje nařízení (EHS) č. 2092/91 a od 1. ledna 2009 nařízení (ES) č. 834/2007, nebylo-li toto opatření schváleno nejméně 50 % těchto producentů v hospodářském obvodu, v němž organizace producentů působí, a nepokrývá-li tato organizace nejméně 60 % produkce tohoto obvodu.

Článek 125g

Oznámení

Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, jejichž působnost rozšířily na všechny producenty ve vymezeném hospodářském obvodu podle čl. 125f odst. 1. Komise tato pravidla zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

Článek 125h

Zrušení rozšíření působnosti pravidel

Komise rozhodne, že členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o kterém rozhodl podle čl. 125f odst. 1:

Článek 125i

Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

Použije-li se čl. 125f odst. 1, může dotyčný členský stát po posouzení předložených důkazů rozhodnout, že producenti, kteří nejsou členy organizace, uhradí organizaci producentů část finančních příspěvků zaplacených členy organizace producentů, pokud tyto příspěvky slouží k pokrytí:

Článek 125j

Rozšíření působnosti pravidel sdružení organizací producentů

Pro účely tohoto pododdílu se jakýkoli odkaz na organizace producentů považuje rovněž za odkaz na uznaná sdružení organizací producentů.

Pododdíl IV

Mezioborové organizace v odvětví ovoce a zeleniny

Článek 125k

Uznání a odnětí uznání

1.  Opodstatňují-li to struktury členského státu, mohou členské státy uznat za mezioborové organizace v odvětví ovoce a zeleniny všechny právnické osoby založené na svém území, které o uznání náležitým způsobem požádají, za podmínky, že:

2.  Dříve, než členské státy udělí uznání, oznámí Komisi, které mezioborové organizace požádaly o uznání, a poskytnou veškeré příslušné informace vztahující se k reprezentativnosti těchto organizací a k jednotlivým činnostem, které vykonávají, jakož i veškeré ostatní informace nutné k posouzení žádosti.

Komise může vznést námitky vůči uznání ve lhůtě dvou měsíců od oznámení.

3.  Členské státy

4.  Komise stanoví podmínky, za kterých členské státy podávají Komisi zprávy o činnostech mezioborových organizací, a četnost těchto zpráv.

Komise může na základě kontrol požádat členský stát o odnětí uznání.

5.  Uznání představuje oprávnění k činnostem uvedeným v čl. 123 odst. 3 písm. c) za podmínek stanovených tímto nařízením.

6.  Komise způsobem, který uzná za vhodný, zveřejní seznam uznaných mezioborových organizací s uvedením hospodářské sféry nebo oblasti jejich činností a činností prováděných ve smyslu článku 125l. Odnětí uznání se rovněž zveřejní.

Článek 125l

Rozšíření působnosti pravidel

1.  Je-li mezioborová organizace působící v jedné nebo více stanovených oblastech členského státu považována za reprezentativní, pokud jde o produkci nebo zpracování daného produktu nebo obchod s ním, může dotyčný členský stát na její žádost vyhlásit určité dohody, rozhodnutí nebo jednání ve vzájemné shodě, sjednané v rámci této organizace, za závazné na omezenou dobu i pro jiné individuální hospodářské subjekty a jejich seskupení, které působí v dotyčné oblasti nebo oblastech a nejsou členy této organizace.

2.  Mezioborová organizace je považována za reprezentativní ve smyslu odstavce 1, sdružuje-li alespoň dvě třetiny produkce nebo zpracování dotčeného produktu nebo produktů nebo obchodu s nimi v dané oblasti nebo oblastech členského státu. Zahrnuje-li žádost o rozšíření působnosti pravidel na další hospodářské subjekty více oblastí, musí mezioborová organizace prokázat minimální úroveň reprezentativnosti pro každé z odvětví, která v každé z dotčených oblastí sdružuje.

3.  Pravidla, u nichž lze požádat o rozšíření jejich působnosti na další hospodářské subjekty:

Podmínka uvedená v prvním pododstavci písm. b) se však nepoužije, pokud dotčenými pravidly jsou pravidla uvedená v bodech 1, 3 a 5 přílohy XVIa. V tom případě nelze rozšíření působnosti pravidel uplatnit na více než jeden hospodářský rok.

4.  Pravidla uvedená v odst. 3 písm. a) bodech ii), iv) a v) musí být pravidly stanovenými v příloze XVIa. Pravidla uvedená v odst. 3 písm. a) bodu ii) se nepoužijí na produkty, které byly vyprodukovány mimo stanovenou oblast nebo oblasti uvedené v odstavci 1.

Článek 125m

Oznámení a zrušení rozšíření působnosti pravidel

1.  Členské státy neprodleně oznámí Komisi pravidla, jejichž působnost rozšířily pro všechny hospodářské subjekty v jedné nebo více stanovených oblastech podle čl. 125l odst. 1. Komise tato pravidla zveřejní způsoby, které považuje za vhodné.

2.  Před zveřejněním pravidel Komise uvědomí výbor zřízený článkem 195 o každém oznámení o rozšíření působnosti mezioborových dohod.

3.  Komise rozhodne, že členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o kterém rozhodl, v případech uvedených v článku 125h.

Článek 125n

Finanční příspěvky producentů, kteří nejsou členy organizace

Je-li působnost pravidel pro jeden nebo více produktů rozšířena a jestliže jednu nebo více činností podle čl. 125l odst. 3 písm. a) vykonává uznaná mezioborová organizace a jsou-li tato pravidla v obecném hospodářském zájmu těch osob, jejichž činnost se vztahuje k jednomu nebo více dotyčným produktům, může členský stát, který uznání udělil, rozhodnout, že jednotlivci nebo seskupení, kteří nejsou členy mezioborové organizace, avšak mají z těchto činností prospěch, musí organizaci uhradit v plné nebo částečné výši částku rovnou veškerým finančním příspěvkům zaplaceným jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých při vykonávání dotyčných činností.

▼M10

Oddíl Ib

Pravidla týkající se organizací producentů a mezioborových organizací v odvětví vína

Článek 125o

Uznávání

1.  Členské státy mohou uznat organizace producentů a mezioborové organizace, které podaly žádost o uznání v daném členském státě, která obsahuje tyto údaje:

2.  Organizace producentů uznané podle nařízení (ES) č. 1493/1999 se považují za uznané organizace producentů podle tohoto článku.

Organizace, které splňují kritéria stanovená v čl. 123 odst. 3 a odst. 1 písm. b) tohoto článku a které byly uznány členskými státy, se považují za uznané mezioborové organizace podle uvedených ustanovení.

3.  Ustanovení čl. 125b odst. 2 a čl. 125k odst. 3 se použijí obdobně na organizace producentů a mezioborové organizace v odvětví vína. Avšak

▼B

Oddíl II

Pravidla pro mezioborové organizace v odvětví tabáku

Článek 126

Placení příspěvků nečleny

1.  Jestliže jednu nebo více činností podle odstavce 2 vykonává uznaná mezioborová organizace v odvětví tabáku a jsou-li tyto činnosti v obecném hospodářském zájmu těch osob, jejichž činnost se vztahuje k jednomu nebo více dotyčným produktům, může členský stát, který uznání udělil, nebo pokud bylo uznání uděleno Komisí, Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, rozhodnout, že jednotlivci nebo skupiny, kteří nejsou členy mezioborové organizace, avšak mají z těchto činností prospěch, musí mezioborové organizaci uhradit v plné nebo částečné výši příspěvky placené jejími členy v rozsahu, v jakém jsou tyto příspěvky určeny ke krytí nákladů bezprostředně vzniklých při vykonávání dotyčných činností, s výjimkou správních nákladů jakékoli povahy.

2.  Činnosti podle tohoto odstavce 1 sledují některý z těchto cílů:

3.  Dotyčné členské státy oznámí Komisi rozhodnutí, která zamýšlejí učinit podle odstavce 1. Tato rozhodnutí mohou být uplatněna teprve po uplynutí lhůty tří měsíců od oznámení Komisi. Komise může v této lhůtě tří měsíců požádat, aby byl návrh rozhodnutí zcela nebo částečně zamítnut, jestliže se prosazovaný obecný hospodářský zájem nejeví jako odůvodněný.

4.  Jsou-li činnosti vykonávané mezioborovou organizací uznanou Komisí podle této kapitoly v obecném hospodářském zájmu, oznámí Komise dotčeným členským státům svůj návrh rozhodnutí, k němuž se tyto státy vyjádří ve lhůtě dvou měsíců.

Oddíl III

Procesní pravidla

Článek 127

Prováděcí pravidla

Komise přijme k této kapitole prováděcí pravidla, zejména podmínky a postupy uznávání organizací producentů, mezioborových organizací a organizací hospodářských subjektů v jednotlivých odvětvích, včetně

▼M3

▼B

ČÁST III

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 128

Obecné zásady

Nestanoví-li toto nařízení nebo předpisy přijaté na jeho základě jinak, je v obchodu se třetími zeměmi zakázáno

Článek 129

Kombinovaná nomenklatura

Na sazební zařazení produktů, na něž se vztahuje toto nařízení, se použijí obecná pravidla pro výklad kombinované nomenklatury, jak je stanovena v nařízení (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku ( 80 ) (dále jen „kombinovaná nomenklatura“), a zvláštní pravidla pro její používání. ►M10  Celní nomenklatura vyplývající z uplatňování tohoto nařízení, včetně případných definicí v přílohách III a XIb, se přejímá do společného celního sazebníku. ◄

KAPITOLA II

Dovoz

Oddíl I

Dovozní licence

Článek 130

Dovozní licence

1.  Aniž jsou dotčeny případy, v nichž jsou dovozní licence povinné podle tohoto nařízení, může Komise stanovit povinnost předložit dovozní licenci pro dovoz do Společenství jednoho nebo více produktů z těchto odvětví:

▼M3

▼B

▼M10

▼B

2.  Při uplatňování odstavce 1 Komise přihlíží k nezbytnosti dovozních licencí pro řízení dotčených trhů, a zejména pro sledování dovozu daných produktů.

Článek 131

Vydávání licencí

Členské státy vydají dovozní licence každému žadateli bez ohledu na místo jeho usazení ve Společenství, nestanoví-li nařízení nebo jiný akt Rady jinak a aniž jsou tím dotčena opatření přijatá k provedení této kapitoly.

Článek 132

Platnost

Dovozní licence jsou platné na celém území Společenství.

Článek 133

Jistota

1.  Nestanoví-li Komise jinak, je vydání licencí podmíněno složením jistoty jako záruky toho, že produkty budou dovezeny během doby platnosti licence.

2.  S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo zčásti propadá, jestliže se v době platnosti licence dovoz neuskuteční nebo jestliže se uskuteční pouze částečně.

▼M10

Článek 133a

Zvláštní jistota v odvětví vína

1.  V případě hroznové šťávy a moštu kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204 30, u nichž použití celní sazby společného celního sazebníku závisí na dovozní ceně výrobku, se skutečná výše této ceny prověřuje buď kontrolou každé zásilky, nebo použitím paušální dovozní hodnoty, kterou vypočítá Komise na základě cenové kotace stejných výrobků v zemích původu.

Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v dovozním prohlášení vyšší než případně použitá paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené Komisí, které nesmí překročit paušální hodnotu o více než 10 %, musí být složena jistota ve výši dovozního cla stanoveného na základě paušální dovozní hodnoty.

Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedena v dovozním prohlášení, závisí použití společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo na použití příslušných ustanovení celních předpisů, a to za podmínek, jež stanoví Komise.

2.  Pokud se na dovezené výrobky použijí odchylky Rady uvedené v části B odst. 5 nebo části C přílohy XVb, složí dovozci u určených celních úřadů za tyto výrobky jistotu v okamžiku jejich propuštění do volného oběhu. Jistota se uvolní, jakmile dovozce celnímu úřadu členského státu, v němž je výrobek propuštěn do volného oběhu, uspokojivě prokáže, že mošty byly zpracovány na hroznovou šťávu, použity v jiných výrobcích mimo odvětví vína nebo, v případě vinifikace, že byly řádně označeny.

▼B

Článek 134

Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla, včetně doby platnosti licencí a výše jistoty.

Oddíl II

Dovozní cla a dávky

Článek 135

Dovozní cla

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, použijí se na produkty uvedené v článku 1 sazby dovozního cla stanovené ve společném celním sazebníku.

Článek 136

Výpočet dovozních cel pro obiloviny

1.  Odchylně od článku 135 se dovozní clo na produkty kódů KN 1001 10 00, 1001 90 91, ex100190 99 (vysoce jakostní pšenice obecná), 1002 00 00, 1005 10 90, 1005 90 00 a 1007 00 90, kromě hybridů k setí, rovná intervenční ceně platné pro tyto produkty při dovozu a zvýšené o 55 %, snížené o dovozní cenu CIF použitelnou pro dotyčnou zásilku. Toto clo však nesmí překročit smluvní celní sazbu stanovenou na základě kombinované nomenklatury.

2.  Pro účely výpočtu dovozního cla podle odstavce 1 se pro produkty uvedené v daném odstavci pravidelně stanoví reprezentativní dovozní ceny CIF.

Článek 137

Výpočet dovozních cel pro loupanou rýži

1.  Odchylně od článku 135 stanoví Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, dovozní clo na loupanou rýži kódu KN 1006 20 ve lhůtě deseti dnů po skončení dotyčného referenčního období podle bodu 1 přílohy XVII.

Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, stanoví nové použitelné clo, jestliže se při výpočtu podle uvedené přílohy prokáže potřeba je změnit. Dokud není stanoveno nové použitelné clo, použije se clo stanovené dříve.

2.  Při výpočtu dovozu podle bodu 1 přílohy XVII se přihlíží k množstvím, na která byly vydány dovozní licence pro loupanou rýži kódu KN 1006 20 v odpovídajícím referenčním období, s výjimkou dovozních licencí pro rýži Basmati podle článku 138.

3.  Roční referenční množství je 449 678 tun. Částečné referenční množství za každý hospodářský rok odpovídá polovině ročního referenčního množství.

Článek 138

Výpočet dovozních cel pro loupanou rýži Basmati

Odchylně od článku 135 se na loupanou rýži Basmati odrůd kódů KN 1006 20 17 a 1006 20 98 uvedených na seznamu v příloze XVIII vztahuje nulová sazba dovozního cla za podmínek stanovených Komisí.

Článek 139

Výpočet dovozních cel pro omletou rýži

1.  Odchylně od článku 135 stanoví Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, dovozní clo na poloomletou a celoomletou rýži kódu KN 1006 30 ve lhůtě deseti dnů po skončení dotyčného referenčního období podle bodu 2 přílohy XVII.

Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, stanoví nové použitelné clo, jestliže se při výpočtu podle uvedené přílohy prokáže potřeba je změnit. Dokud není stanoveno nové použitelné clo, použije se clo stanovené dříve.

2.  Při výpočtu dovozu podle bodu 2 přílohy XVII se přihlíží k množstvím, na která byly vydány dovozní licence pro poloomletou nebo omletou rýži kódu KN 1006 30 v odpovídajícím referenčním období.

Článek 140

Výpočet dovozních cel pro zlomkovou rýži

Odchylně od článku 135 dovozní clo na zlomkovou rýži kódu KN 1006 40 00 činí 65 EUR za tunu.

▼M3

Článek 140a

Režim vstupní ceny pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny

1.  Závisí-li použití celní sazby společného celního sazebníku na vstupní ceně dovezené zásilky, prověřuje se skutečná výše této ceny pomocí paušální dovozní hodnoty vypočítané Komisí podle produktu a původu na základě váženého průměru cen dotyčného produktu na reprezentativních dovozních trzích členských států nebo popřípadě na jiných trzích.

Komise však může přijmout zvláštní předpisy pro prověřování vstupních cen dovážených produktů určených především ke zpracování.

2.  Je-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v celním prohlášení vyšší než paušální dovozní hodnota zvýšená o rozpětí stanovené Komisí, která nesmí převýšit paušální hodnotu o více než 10 %, je požadováno složení jistoty, která se rovná dovoznímu clu stanovenému na základě paušální dovozní hodnoty.

3.  Není-li vstupní cena dotyčné zásilky uvedená v celním prohlášení v době celního odbavení, závisí použitá sazba společného celního sazebníku na paušální dovozní hodnotě nebo se vypočte s použitím příslušných ustanovení celních předpisů za podmínek, jež stanoví Komise.

▼B

Článek 141

Dodatečná dovozní cla

1.   ►M10  Dovoz jednoho nebo více produktů v odvětvích obilovin, rýže, cukru, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a banánů a dále hroznové šťávy a hroznového moštu podléhá celní sazbě stanovené v článcích 135 až 140a, aby se vyloučily nebo napravily nepříznivé dopady, které by tento dovoz mohl mít na trh Společenství, jestliže: ◄

Spouštěcí objem se stanoví na základě možností přístupu na trh vymezených podle potřeby jako dovoz vyjádřený v procentním podílu odpovídající domácí spotřeby během tří předcházejících let.

2.  Dodatečná dovozní cla se neuloží, pokud nehrozí nebezpečí, že by dovoz narušil trh Společenství, nebo pokud by účinky nebyly přiměřené sledovanému cíli.

3.  Pro účely odst. 1 písm. a) se dovozní ceny stanoví na základě dovozních cen CIF dané zásilky.

Dovozní ceny CIF se prověřují na základě reprezentativních cen daného produktu na světovém trhu nebo na dovozním trhu Společenství s tímto produktem.

Článek 142

Pozastavení dovozních cel v odvětví cukru

S cílem zajistit zásobování nezbytné pro výrobu produktů uvedených v čl. 62 odst. 2 může Komise pro určitá množství zcela nebo částečně pozastavit ukládání dovozních cel na

Článek 143

Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla, která stanoví zejména,

Oddíl III

Správa dovozních kvót

Článek 144

Celní kvóty

1.  Celní kvóty pro dovoz produktů uvedených v článku 1, které vyplývají z dohod uzavřených podle článku 300 Smlouvy nebo z jiných aktů Rady, otevírá a spravuje Komise podle prováděcích pravidel, která sama přijme.

2.  Celní kvóty jsou spravovány tak, aby nedošlo k žádné diskriminaci mezi dotčenými hospodářskými subjekty, přičemž se použije jedna z těchto metod, kombinace těchto metod nebo jiná vhodná metoda:

3.  Přijatá metoda případně přikládá náležitý význam požadavkům na zásobování trhu Společenství a nutnosti zachovat rovnováhu na tomto trhu.

Článek 145

Otevření celních kvót

Komise stanoví otevírání kvót na ročním základě, a je-li to nutné, jejich vhodné časové rozvržení a určí způsob správy, který má být použit.

Článek 146

Zvláštní ustanovení

1.  Pokud jde o dovozní kvótu 54 703 tun zmrazeného hovězího a telecího masa kódů KN 0202 20 30, 0202 30 a 0206 29 91, které je určené pro zpracování, může Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy stanovit, že se tato kvóta s použitím přepočítacího koeficientu 4,375 zcela nebo částečně vztahuje na odpovídající množství jakostního masa.

2.  V případě celní kvóty na dovoz 2 000 000 tun kukuřice a 300 000 tun čiroku do Španělska a celní kvóty na dovoz 500 000 tun kukuřice do Portugalska obsahují prováděcí pravidla uvedená v článku 148 navíc ustanovení nezbytná pro dovoz podle celních kvót, jakož i případně pro veřejné skladování množství dovážených platebními agenturami dotyčných členských států a pro odbyt těchto produktů na trzích těchto členských států.

Článek 147

Celní sazby pro banány

Tato kapitola se použije, aniž jsou dotčena opatření stanovená nařízením Rady (ES) č. 1964/2005 ( 81 ).

Článek 148

Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto oddílu prováděcí pravidla, která upraví zejména

Oddíl IV

Zvláštní ustanovení pro některé produkty

Pododdíl I

Zvláštní ustanovení pro dovoz v odvětvích obilovin a rýže

Článek 149

Dovoz směsí různých obilovin

Dovozní clo použitelné pro směsi složené z obilovin uvedených v části I písm. a) a b) přílohy I se stanoví takto:

Článek 150

Dovoz směsí obilovin a rýže

Pro směsi složené z jedné nebo více obilovin uvedených v části I písm. a) a b) přílohy I a z jednoho či více produktů uvedených v části II písm. a) a b) přílohy I se použije dovozní clo použitelné pro složku, která podléhá nejvyššímu dovoznímu clu.

Článek 151

Dovoz směsí rýže

Pro směsi složené buď z rýže, jež patří do několika různých skupin nebo stupňů zpracování, anebo z rýže, která patří do jedné či více různých skupin nebo stupňů zpracování, a ze zlomkové rýže se použije dovozní clo použitelné pro

Článek 152

Uplatnění sazebního zařazování

Pokud nelze použít způsob stanovení dovozního cla podle článků 149 a 151, určí se dovozní dávka použitelná pro směsi uvedené v těchto článcích podle sazebního zařazení těchto směsí.

Pododdíl II

Režim preferenčního dovozu pro cukr

Článek 153

Tradiční potřeba zásobování k rafinaci

▼M3

1.  Tradiční potřeba zásobování cukrem určeným k rafinaci se stanoví pro Společenství ve výši 2 424 735 tun na hospodářský rok, vyjádřeno jako bílý cukr.

▼B

V hospodářském roce 2008/09 se tradiční potřeba zásobování rozděluje takto:

2.  Tradiční potřeba zásobování podle odst. 1 prvního pododstavce se zvyšuje o 65 000 tun. Toto množství se týká surového třtinového cukru a je vyhrazeno pro hospodářský rok 2008/09 pro jediné zpracovatelské zařízení pro cukrovou řepu, které bylo v roce 2005 v Portugalsku v provozu. Toto zpracovatelské zařízení je považováno za rafinerii zabývající se výhradně rafinací.

3.  Dovozní licence pro cukr určený k rafinaci se vydávají pouze zařízením zabývajícím se výhradně rafinací za předpokladu, že příslušná množství nepřesahují množství, která mohou být dovezena v rámci tradiční potřeby zásobování podle odstavce 1. Licence mohou být převáděny pouze mezi rafineriemi zabývajícími se výhradně rafinací a pozbývají platnosti na konci hospodářského roku, na který byly vydány.

Tento odstavec se použije pro hospodářský rok 2008/09 a pro první tři měsíce každého následujícího hospodářského roku.

4.  Použití dovozních cel na třtinový cukr určený k rafinaci kódu KN 1701 11 10 pocházející ze zemí uvedených v příloze XIX se pozastavuje pro doplňkové množství, které je potřebné k zajištění dostatečného zásobování zařízení zabývajících se výhradně rafinací pro hospodářský rok 2008/09.

Doplňkové množství stanoví Komise na základě rovnováhy mezi tradiční potřebou zásobování podle odstavce 1 a předpokládanými dodávkami cukru určenými k rafinaci pro příslušný hospodářský rok. Tuto rovnováhu může Komise během hospodářského roku přezkoumat a může při tom vycházet z paušálních odhadů surového cukru určeného ke spotřebě z předchozích období.

Článek 154

Zaručená cena

1.  Zaručené ceny stanovené pro cukr ze zemí AKT/Indie se použijí pro dovoz surového a bílého cukru standardní jakosti

2.  Žádosti o dovozní licence na cukr, na který se vztahuje zaručená cena, musí být doplněny vývozní licencí vydanou orgány vyvážející země, která potvrzuje, že cukr odpovídá pravidlům stanoveným v příslušných dohodách.

Článek 155

Závazky plynoucí z protokolu o cukru

Komise může přijmout opatření k zajištění toho, aby se cukr ze zemí AKT/Indie dovážel do Společenství za podmínek stanovených v protokolu 3 k příloze V Dohody o partnerství AKT–ES a v Dohodě mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o třtinovém cukru. Tato opatření se mohou podle potřeby odchýlit od článku 153 tohoto nařízení.

Článek 156

Prováděcí pravidla

Komise přijme k tomuto pododdílu prováděcí pravidla, aby byl zejména zajištěn soulad s mezinárodními dohodami. Jejich součástí mohou být změny přílohy XIX.

Pododdíl III

Zvláštní ustanovení pro dovoz konopí

Článek 157

Dovoz konopí

1.  Do Společenství se mohou dovážet níže uvedené produkty, pouze jsou-li splněny tyto podmínky:

2.  Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní předpisy, které může Komise přijmout podle článku 194, podléhá dovoz produktů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku do Společenství kontrole, která ověřuje dodržování podmínek podle odstavce 1 tohoto článku.

3.  Tento článek se použije, aniž jsou dotčena přísnější opatření přijatá členskými státy v souladu se smlouvou a v souladu se závazky vyplývajícími z Dohody WTO o zemědělství.

Pododdíl IV

Zvláštní ustanovení pro dovoz chmele

Článek 158

Dovoz chmele

1.  Produkty v odvětví chmele mohou být dovezeny z třetích zemí pouze tehdy, pokud jsou jejich znaky jakosti přinejmenším rovnocenné znakům jakosti stanoveným pro stejné produkty sklizené ve Společenství nebo z takových produktů získané.

2.  Produkty, ke kterým je přiloženo osvědčení o původu vydané orgány země původu a uznané za rovnocenné ověřovací listině původu podle článku 117, se považují za odpovídající jakostním znakům uvedeným v odstavci 1.

V případě chmelového prášku, chmelového prášku s vyšším obsahem lupulinu, chmelového výtažku a smíšených chmelových produktů může být osvědčení uznáno za rovnocenné ověřovací listině pouze v případě, že obsah alfa kyseliny v produktech není nižší než u chmele, ze kterého byly získány.

Rovnocennost těchto osvědčení se ověřuje podle prováděcích pravidel přijatých Komisí.

▼M10

Pododdíl V

Zvláštní ustanovení pro dovoz vína

Článek 158a

Zvláštní dovozní požadavky pro víno

1.  Pokud není stanoveno jinak, zejména v dohodách uzavřených podle článku 300 Smlouvy, použijí se ustanovení části II hlavy II kapitoly I oddílu Ia pododdílu I o označeních původu a zeměpisných označeních a o označování a též čl. 113d odst. 1 tohoto nařízení na výrobky kódů KN 2009 61, 2009 69 a 2204, které se dovážejí do Společenství.

2.  Pokud dohody uzavřené podle článku 300 Smlouvy nestanoví jinak, vyrábějí se výrobky uvedené v odstavci 1 tohoto článku podle enologických postupů a omezení doporučených a zveřejněných OIV nebo povolených Společenstvím podle tohoto nařízení a prováděcích opatření k němu.

3.  Při dovozu výrobků uvedených v odstavci 1 je třeba předložit

4.  Komise přijme prováděcí pravidla k tomuto článku.

▼B

Oddíl V

Ochrana a aktivní zušlechťovací styk

Článek 159

Ochranná opatření

1.  Ochranná opatření proti dovozu do Společenství přijímá Komise s výhradou odstavce 3 tohoto článku v souladu s nařízeními Rady (ES) č. 519/94 ( 83 ) a (ES) č. 3285/94 ( 84 ).

2.  Pokud není stanoveno jinak v jiném aktu Rady, přijímá ochranná opatření proti dovozu do Společenství v souladu s mezinárodními dohodami uzavřenými podle článku 300 Smlouvy Komise podle odstavce 3 tohoto článku.

3.  Opatření uvedená v odstavcích 1 a 2 může Komise, bez zapojení výboru podle čl. 195 odst. 1, přijmout na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení.

Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

Rozhodnutí přijatá Komisí podle odstavců 1 a 2 může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčné rozhodnutí změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí bylo předloženo.

4.  Pokud Komise dospěje k názoru, že by ochranné opatření přijaté podle odstavců 1 a 2 mělo být zrušeno nebo změněno, postupuje takto:

Článek 160

Pozastavení režimu aktivního zušlechťovacího styku

▼M3

1.   ►M10  Pokud je trh Společenství narušen režimem aktivního zušlechťovacího styku nebo pokud hrozí, že by jím mohl být narušen, může Komise na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu zcela nebo částečně pozastavit používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty odvětví obilovin, rýže, cukru, olivového oleje a stolních oliv, ovoce a zeleniny, výrobků z ovoce a zeleniny, vína, hovězího a telecího masa, mléka a mléčných výrobků, vepřového masa, skopového a kozího masa, vajec, drůbežího masa a zemědělského lihu. Pokud Komise obdrží od některého členského státu žádost, přijme příslušné rozhodnutí do pěti pracovních dnů od jejího obdržení. ◄

▼B

Tato opatření se oznamují členským státům a jsou okamžitě použitelná.

Opatření, o nichž Komise rozhodne podle prvního pododstavce, může kterýkoli členský stát do pěti pracovních dnů ode dne jejich oznámení předložit Radě. Rada se sejde neprodleně. Kvalifikovanou většinou může dotyčná opatření změnit nebo zrušit do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla předložena.

2.  V míře nezbytné pro řádné fungování společné organizace zemědělských trhů může Rada postupem podle čl. 37 odst. 2 Smlouvy používání režimu aktivního zušlechťovacího styku pro produkty uvedené v odstavci 1 zcela nebo částečně zakázat.

KAPITOLA III

Vývoz

Oddíl I

Vývozní licence

Článek 161

Vývozní licence