02007R0862 — CS — 12.07.2020 — 001.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících (Úř. věst. L 199 31.7.2007, s. 23) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
Č. |
Strana |
Datum |
||
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/851 ze dne 18. června 2020, |
L 198 |
1 |
22.6.2020 |
|
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 862/2007
ze dne 11. července 2007
o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících
(Text s významem pro EHP)
Článek 1
Předmět
Toto nařízení zavádí společná pravidla pro shromažďování a sestavování statistik Společenství o:
přistěhování na území členských států a vystěhování z území členských států včetně toků z území jednoho členského státu na území jiného a toků mezi členským státem a územím třetí země;
státním občanství a zemi narození osob s místem obvyklého pobytu na území členských států;
správních a soudních řízeních a procesech v členských státech týkajících se přistěhovalectví, udělování povolení k pobytu, státního občanství, azylu a jiných forem mezinárodní ochrany, nedovoleného vstupu a pobytu a navracení.
Článek 2
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
„místem obvyklého pobytu“ místo, kde osoba obvykle tráví období každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost pro účely rekreace, dovolené, návštěv u přátel a příbuzných, služebních cest, léčení nebo náboženských poutí; v případě, že tyto informace nejsou k dispozici, pak místo zákonného nebo ohlášeného pobytu;
„přistěhováním“ postup, kterým osoba získá své místo obvyklého pobytu na území členského státu na dobu, která je nebo pravděpodobně bude nejméně dvanáct měsíců dlouhá, přičemž předchozí místo obvyklého pobytu této osoby bylo v jiném členském státě nebo v třetí zemi;
„vystěhováním“ postup, kterým osoba, která měla místo obvyklého pobytu na území členského státu, přestane mít místo obvyklého pobytu v tomto členském státě po dobu, která je nebo pravděpodobně bude nejméně dvanáct měsíců dlouhá;
„státním občanstvím“ zvláštní právní vazba mezi jednotlivcem a jeho státem, která vzniká narozením nebo naturalizací, ať už na základě prohlášení, volby, sňatku nebo jinak, a to v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
„zemí narození“ země pobytu (v rámci stávajících hranic, pokud je tato informace k dispozici) matky v době porodu, nebo pokud taková země neexistuje (v rámci stávajících hranic, pokud je tato informace k dispozici), země, v níž došlo k porodu;
„přistěhovalcem“ osoba, která provádí přistěhování;
„vystěhovalcem“ osoba, která provádí vystěhování;
„dlouhodobě pobývajícím rezidentem“ dlouhodobě pobývající rezident podle definice uvedené v čl. 2 písm. b) směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty ( 1 );
„státním příslušníkem třetí země“ každá osoba, která není občanem Unie ve smyslu čl. 17 odst. 1 Smlouvy včetně osob bez státní příslušnosti;
„žádostí o mezinárodní ochranu“ žádost o mezinárodní ochranu ve smyslu čl. 2 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany ( 2 );
„postavením uprchlíka“ postavení uprchlíka ve smyslu čl. 2 písm. e) směrnice 2011/95/EU;
„statusem doplňkové ochrany“ status doplňkové ochrany ve smyslu čl. 2 písm. g) směrnice 2011/95/EU;
„rodinnými příslušníky“ rodinní příslušníci ve smyslu čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států ( 3 );
„dočasnou ochranou“ dočasná ochrana podle definice uvedené v čl. 2 písm. a) směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími ( 4 );
„nezletilou osobou bez doprovodu“ nezletilá osoba bez doprovodu ve smyslu čl. 2 písm. l) směrnice 2011/95/EU;
„vnějšími hranicemi“ vnější hranice ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) ( 5 );
„státními příslušníky třetích zemí, kterým byl odepřen vstup do země“ státní příslušníci třetích zemí, kterým byl odepřen vstup do země na vnějších hranicích, protože nesplňují všechny podmínky vstupu stanovené v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2016/399 a nepatří do žádné z kategorií osob uvedených v čl. 6 odst. 5 uvedeného nařízení;
„státními příslušníky třetích zemí, u kterých bylo zjištěno, že nedovoleně pobývají na území členského státu“ státní příslušníci třetích zemí, u nichž je oficiálně zjištěno, že pobývají na území členského státu, a kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky pro pobyt v tomto členském státě;
„přesídlením“ přemístění státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti do členského státu, kde mají povoleno pobývat na základě jistého právního statusu, a to na základě zhodnocení jejich potřeby mezinárodní ochrany a snahy o nalezení trvalého řešení.
2. Členské státy podávají Komisi (Eurostatu) zprávy o využívání a pravděpodobném účinku odhadů nebo jiných metod přizpůsobování statistik založených na vnitrostátních definicích, které musí odpovídat harmonizovaným definicím stanoveným v odstavci 1.
▼M1 —————
4. Pokud není členský stát vázán jedním nebo více právními předpisy uvedenými v definicích odstavce 1, měl by tento členský stát poskytovat statistiky srovnatelné se statistikami podle tohoto nařízení, pokud mohou být poskytovány na základě stávajících právních předpisů anebo správních postupů.
Článek 3
Statistiky o mezinárodní migraci, obyvatelstvu s místem obvyklého pobytu na území členských států a nabývání státního občanství
1. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:
přistěhovalců, kteří se stěhují na území členského státu, a to v tomto členění:
podle státního občanství a dále podle věku a pohlaví,
podle země narození a dále podle věku a pohlaví,
podle země předchozího místa obvyklého pobytu a dále podle věku a pohlaví;
vystěhovalců, kteří se stěhují z území členského státu, a to v tomto členění:
podle státního občanství,
podle věku,
podle pohlaví,
podle země příštího místa obvyklého pobytu;
osob, které mají na konci referenčního období místo obvyklého pobytu v členském státě, a to v tomto členění:
podle státního občanství a dále podle věku a pohlaví,
podle země narození a dále podle věku a pohlaví;
osob, které mají své místo obvyklého pobytu na území členského státu a v období referenčního roku získaly státní občanství tohoto členského státu a které měly dříve státní občanství jiného členského státu nebo třetí země nebo byly dříve bez státní příslušnosti, a to v členění podle věku a pohlaví a podle dřívějšího státního občanství dotčených osob a podle toho, zda osoby byly dříve bez státní příslušnosti.
2. Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvanácti měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.
Článek 4
Statistiky o mezinárodní ochraně
1. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:
osob, které v průběhu referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci;
osob, které jsou na konci referenčního období předmětem žádostí o mezinárodní ochranu posuzovaných příslušným vnitrostátním orgánem;
žádostí o mezinárodní ochranu vzatých zpět v průběhu referenčního období.
Tyto statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního měsíce a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního měsíce. Prvním referenčním měsícem je leden 2008.
2. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:
osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu, jako např. rozhodnutí, podle nichž jsou žádosti nepřípustné nebo nedůvodné, a rozhodnutí v rámci přednostního nebo zrychleného řízení, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;
osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o přiznání či odejmutí postavení uprchlíka, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;
osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o přiznání či odejmutí statusu podpůrné ochrany, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;
osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o poskytnutí či odebrání dočasné ochrany, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;
osob, na něž se vztahují jiná prvoinstanční rozhodnutí o udělení či zrušení povolení k pobytu z humanitárních důvodů podle vnitrostátního práva upravujícího mezinárodní ochranu, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období.
Tyto statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob. Vztahují se k referenčnímu období tří kalendářních měsíců a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního období. Prvním referenčním obdobím je období od ledna do března 2008.
3. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:
žadatelů o mezinárodní ochranu, které příslušný vnitrostátní orgán považuje v průběhu referenčního období za nezletilé osoby bez doprovodu;
osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu, jako např. rozhodnutí, podle nichž jsou žádosti nepřípustné nebo nedůvodné, a rozhodnutí přijatá v rámci přednostního nebo zrychleného řízení, která učinily správní nebo soudní orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;
osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o přiznání nebo odejmutí postavení uprchlíka učiněná správními nebo soudními orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;
osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o přiznání nebo odejmutí statusu podpůrné ochrany učiněná správními nebo soudními orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;
osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o poskytnutí nebo odebrání dočasné ochrany učiněná správními nebo soudními orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;
osob, na něž se vztahují jiná konečná rozhodnutí o udělení nebo zrušení povolení k pobytu z humanitárních důvodů podle vnitrostátního práva upravujícího mezinárodní ochranu, která učinily správní nebo soudní orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;
osob, které v průběhu referenčního období získaly povolení pobývat v členském státě v rámci systému přesídlení daného státu nebo Společenství, pokud takový systém v členském státě existuje.
Tyto statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.
4. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) tyto statistiky o uplatňování nařízení (ES) č. 343/2003 a nařízení Komise (ES) č. 1560/2003 ze dne 2. září 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ( 6 ):
počet žádostí o přijetí žadatelů o azyl zpět nebo žádostí o jejich převzetí;
ustanovení, na jejichž základě byly podány žádosti uvedené v písm. a);
rozhodnutí učiněná v reakci na žádosti uvedené v písm. a);
počet přemístění, k nimž vedla rozhodnutí uvedená v písm. c);
počet žádostí o informace.
Tyto statistiky se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.
Článek 5
Statistiky o prevenci nedovoleného vstupu a pobytu
1. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:
státních příslušníků třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup na území členského státu na vnějších hranicích;
státních příslušníků třetích zemí, u kterých bylo zjištěno, že nedovoleně pobývají na území členského státu podle vnitrostátního práva týkajícího se přistěhovalectví.
Statistiky uvedené v písmenu a) jsou členěny podle čl. 14 odst. 5 nařízení (EU) 2016/399.
Statistiky uvedené v písmenu b) jsou členěny podle věku a pohlaví, podle státního občanství dotčených osob, podle důvodů jejich zadržení a podle místa zadržení.
2. Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.
Článek 6
Statistiky o povoleních k pobytu a o pobytu státních příslušníků třetích zemí
1. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o:
počtu povolení k pobytu vydaných osobám, které jsou státními příslušníky třetích zemí, a to v následujícím členění:
povolení vydaná v průběhu referenčního období, kterými se osobám uděluje první povolení k pobytu v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení a délky platnosti povolení,
povolení vydaná v průběhu referenčního období a udělená při příležitosti změny přistěhovaleckého statusu osoby nebo důvodu pobytu v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení a délky platnosti povolení,
platná povolení na konci referenčního období (počet vydaných povolení, která nebyla zrušena a jejichž platnost nevypršela) v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení a délky platnosti povolení;
počtu dlouhodobě pobývajících rezidentů na konci referenčního období v členění podle státního občanství.
2. V případě, že vnitrostátní právní předpisy a správní postupy členského státu umožňují udělování zvláštních kategorií dlouhodobých víz nebo přiznání přistěhovaleckého statusu místo povolení k pobytu, zahrnou se počty takových víz a přiznání statusu do statistik požadovaných podle odstavce 1.
3. Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do šesti měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.
Článek 7
Statistiky o návratech
1. Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky týkající se:
počtu státních příslušníků třetích zemí, o nichž se zjistí, že nedovoleně pobývají na území členského státu, a na něž se vztahuje správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt, v němž se stanovuje nebo prohlašuje, že jejich pobyt je nedovolený, a který jim ukládá povinnost opustit území členského státu, a to v členění podle státního občanství dotyčných osob;
počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří skutečně opustili území členského státu na základě správního nebo soudního rozhodnutí nebo aktu uvedeného v písm. a), a to v členění podle státního občanství vrácených osob.
2. Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.
3. Statistiky uvedené v odstavci 1 nezahrnují státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou přemísťováni z jednoho členského státu do druhého na základě mechanizmu vytvořeného nařízením (ES) č. 343/2003 a nařízením (ES) č. 1560/2003.
▼M1 —————
Článek 9
Zdroje údajů a normy kvality
1. Statistiky jsou založeny na následujících zdrojích údajů podle jejich dostupnosti v členském státě a v souladu s vnitrostátním právem a postupy:
záznamech správních a soudních úkonů;
rejstřících týkajících se správních úkonů;
rejstřících týkajících se populace osob nebo konkrétní podskupiny této populace;
sčítáních lidu;
namátkových šetřeních;
jiných vhodných zdrojích.
V rámci statistických postupů lze používat vědecky podložené a řádně doložené metody statistických odhadů.
1a. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění kvality údajů a metadat předávaných podle tohoto nařízení.
1b. Pro účely tohoto nařízení se použijí kritéria kvality vymezená v čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ( 7 ).
2. Členské státy formou zpráv o kvalitě informují Komisi (Eurostat) o použitých zdrojích údajů, důvodech pro výběr těchto zdrojů, vlivech zvolených zdrojů údajů na kvalitu statistiky, technických a organizačních opatřeních použitých pro zajištění ochrany osobních údajů a o použitých metodách odhadů a průběžně informují Komisi (Eurostat) o veškerých změnách těchto okolností.
3. Na žádost Komise (Eurostatu) jí členské státy poskytnou dodatečné upřesňující informace nezbytné pro hodnocení kvality statistických informací.
4. Členské státy bez prodlení informují Komisi (Eurostat) o veškerých revizích a opravách statistik předložených podle tohoto nařízení, o jakýchkoli změnách použitých metod a zdrojů údajů a o jakýchkoli relevantních informacích nebo změnách, pokud jde o provádění tohoto nařízení, jež by mohly ovlivnit kvalitu předávaných údajů.
5. Komise může přijmout prováděcí akty:
stanovící praktická opatření pro zprávy o kvalitě uvedené v odstavci 2 tohoto článku a jejich obsah;
o opatřeních vymezujících vhodné formáty pro předávání údajů podle tohoto nařízení.
Z aktů uvedených v písmenu a) nesmí pro členské státy vyplývat žádná výrazná dodatečná zátěž nebo náklady.
Prováděcí akty uvedené v tomto odstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.
Článek 9a
Pilotní studie
1. V souladu s cíli tohoto nařízení Komise (Eurostat) zavede pilotní studie, které členské státy provedou na dobrovolném základě, s cílem ověřit proveditelnost shromažďování nových údajů nebo členění v oblasti působnosti tohoto nařízení, včetně dostupnosti vhodných zdrojů údajů a technik tvorby statistik, statistické kvality a srovnatelnosti a souvisejících nákladů a zátěže. Členské státy společně s Komisí (Eurostatem) zajistí reprezentativnost těchto pilotních studií na úrovni Unie.
2. Před zahájením každé konkrétní pilotní studie Komise (Eurostat) v souladu s článkem 17a nařízení (ES) č. 223/2009 vyhodnotí, zda mohou být nové statistiky založeny na informacích dostupných v příslušných administrativních zdrojích na úrovni Unie, s cílem pokud možno harmonizovat používané koncepty, minimalizovat dodatečnou zátěž národních statistických úřadů a jiných vnitrostátních orgánů a zlepšit využívání stávajících údajů. Komise (Eurostat) rovněž zohlední zátěž vyplývající z jiných probíhajících pilotních studií, aby se omezil počet souběžných pilotních studií realizovaných ve stejném období.
3. Pilotní studie uvedené v tomto článku se týkají těchto záležitostí:
pokud jde o statistiky požadované podle celého článku 4, členění podle měsíce podání žádosti o mezinárodní ochranu;
pokud jde o statistiky požadované podle čl. 4 odst. 1:
počet osob, které podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a které:
průměrného počtu nezletilých osob bez doprovodu, které podaly žádost o mezinárodní ochranu, na jednoho zástupce;
pokud jde o statistiky požadované podle čl. 4 odst. 2 a 3:
v případě osob, na které se vztahuje čl. 4 odst. 2 písm. a) nebo čl. 4 odst. 3 písm. b), členění podle rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu:
v případě osob, na které se vztahuje čl. 4 odst. 2 písm. b) a c) a čl. 4 odst. 3 písm. c) a d), členění podle rozhodnutí o ukončení nebo vyloučení, dále členěná podle důvodu ukončení nebo vyloučení;
počet osob, o nichž bylo vydáno rozhodnutí na základě osobního pohovoru;
počet osob, o nichž bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí nebo konečné rozhodnutí o omezení nebo odnětí materiálních podmínek přijetí;
pokud jde o statistiky požadované podle čl. 4 odst. 3, doby trvání odvolacích řízení;
pokud jde o statistiky požadované podle čl. 4 odst. 4, členění podle věku a státního občanství;
pokud jde o statistiky požadované podle článku 6, počtu:
žádostí a zamítnutých žádostí o první povolení k pobytu podaných státními příslušníky třetích zemí v průběhu referenčního období, v členění podle státního občanství, důvodu žádosti o povolení a podle věku a pohlaví;
zamítnutých žádostí o povolení k pobytu při příležitosti změny přistěhovaleckého statusu nebo důvodu pobytu státního příslušníka třetí země;
povolení k pobytu vydaných z rodinných důvodů, v členění podle důvodu vydání povolení k pobytu a právního postavení osoby usilující o sloučení rodiny státního příslušníka třetí země;
pokud jde o statistiky požadované podle článku 7, členění podle:
důvodů rozhodnutí nebo aktů uvedených v odst. 1 písm. a) uvedeného článku;
počtu osob uvedených v odst. 1 písm. a) uvedeného článku, na něž se vztahoval zákaz vstupu;
počtu osob v řízeních o navrácení, na něž se vztahuje správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt nařizující jejich zajištění, v dalším členění podle délky pobytu v zajištění, nebo alternativní opatření k zajištění, v členění podle druhu alternativního opatření a podle měsíce, ve kterém byly takové rozhodnutí nebo takový akt vydány;
počtu navrácených osob, v dalším členění podle cílové země a podle druhu rozhodnutí nebo aktu takto:
4. Komise (Eurostat) výsledky pilotních studií vyhodnotí v úzké spolupráci s členskými státy a zveřejní je. Hodnocení zahrne posouzení přidané hodnoty nových shromažďování údajů, jež byly předmětem pilotních studií, na úrovni Unie a analýzu efektivity nákladů, včetně hodnocení zatížení respondentů a nákladů na vypracovávání v souladu s čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 223/2009.
5. Komise může s přihlédnutím k pozitivnímu hodnocení výsledků pilotních studií přijmout prováděcí akty týkající se záležitostí uvedených v odstavci 3. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.
6. S cílem usnadnit provádění pilotních studií uvedených v tomto článku poskytne Komise (Eurostat) členským státům, které tyto pilotní studie provádějí, v souladu s článkem 9b patřičné financování.
7. Do 13. července 2022 a poté každé dva roky podá Komise (Eurostat) zprávu o celkovém pokroku dosaženém v záležitostech uvedených v odstavci 3. Tato zpráva se zveřejní.
Článek 9b
Financování
1. Pro účely provádění tohoto nařízení se ze souhrnného rozpočtu Unie poskytne finanční příspěvek národním statistickým úřadům a jiným příslušným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009 na:
vývoj nových metodik pro statistické účely podle tohoto nařízení, včetně zapojení členských států do pilotních studií uvedených v článku 9a;
vývoj nebo provádění shromažďování nových údajů a členění v oblasti působnosti tohoto nařízení, včetně modernizace zdrojů údajů a informačních systémů po dobu až pěti let.
2. Finanční příspěvek Unie uvedený v odstavci 1 tohoto článku je poskytován v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ( 8 ).
Článek 10
Prováděcí akty za účelem specifikace členění
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s články 4 až 7 prováděcí akty za účelem specifikace členění. Komise při přijímání těchto prováděcích aktů odůvodní potřebu daného členění pro účely tvorby a sledování politik Unie v oblasti migrace a azylu a zajistí, aby pro členské státy z těchto prováděcích aktů nevyplývaly výrazné dodatečné náklady nebo zátěž.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2 nejpozději 18 měsíců před koncem referenčního období, pokud jde o údaje za kalendářní rok, a šest měsíců před koncem referenčního období, pokud jde o údaje za dobu kratší než jeden rok.
Článek 11
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 9 ).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 11a
Výjimky
1. Pokud by uplatňování tohoto nařízení nebo prováděcích aktů přijatých na jeho základě vyžadovalo v národním statistickém systému členského státu rozsáhlé úpravy, může Komise udělit prostřednictvím prováděcích aktů výjimku na dobu, o kterou dotyčný členský stát požádá, nejvýše však na tři roky. Komise současně zajistí srovnatelnost údajů členských států a včasný výpočet požadovaných reprezentativních a spolehlivých evropských souhrnných údajů a zohlední zátěž členských států a respondentů.
2. Pokud je výjimka podle odstavce 1 dostatečně průkazně odůvodněná i po uplynutí období, na které byla udělena, může Komise prostřednictvím prováděcích aktů udělit výjimku na další dobu, o kterou dotyčný členský stát požádá, nejvýše však na dva roky.
3. Pro účely odstavců 1 až 2 předloží členský stát Komisi řádně odůvodněnou žádost do 13. října 2020 nebo do tří měsíců ode dne vstupu příslušného prováděcího aktu v platnost nebo v příslušném případě šest měsíců před uplynutím období, na které byla udělena stávající výjimka.
4. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.
Článek 12
Zpráva
Do 20. srpna 2012 a každé tři roky poté předloží Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě o statistikách sestavených podle tohoto nařízení a o jejich kvalitě.
Článek 13
Zrušení
Nařízení (EHS) č. 311/76 se zrušuje.
Článek 14
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
( 1 ) Úř. věst. L 16, 23.1.2004, s. 44.
( 2 ) Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9.
( 3 ) Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31.
( 4 ) Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12.
( 5 ) Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1.
( 6 ) Úř. věst. L 222, 5.9.2003, s. 3.
( 7 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).
( 8 ) *Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).