(1)

Dne 27. listopadu 2000 Rada uložila nařízením (ES) č. 2604/2000 ( 2 ) konečná antidumpingová cla z dovozu některých polyethylentereftalátů (dále jen „PET“) pocházejících z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska (dále jen „dotčené země“). Uložená opatření se zakládala na antidumpingovém šetření (dále jen „původní šetření“) zahájeném podle článku 5 základního nařízení.

(2)

Dne 13. srpna 2004 Rada uložila nařízením (ES) č. 1467/2004 ( 3 ) konečná antidumpingová cla z dovozu některých PET pocházejících z Austrálie a z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a ukončila řízení týkající se dovozu PET pocházejících z Pákistánu.

(3)

Změny nařízení (ES) č. 2604/2000 byly výsledkem buď přezkumných šetření zahájených podle čl. 11 odst. 3 a 4 základního nařízení nebo cenových závazků přijatých podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti ( 4 ) obdržela Komise dne 30. srpna 2005 žádost o přezkum platných opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“) a o částečný přezkum opatření uložených na dovoz z Tchaj-wanu a na dovoz od tří vyvážejících výrobců z Korejské republiky, podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „částečný prozatímní přezkum“).

(5)

Žádost podal výbor Polyethylene Terephthalate Committee of Plastics Europe (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 90 %, celkové výroby PET ve Společenství.

(6)

Žádost o přezkum před pozbytím platnosti byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření bude mít nejspíše za následek přetrvávání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Společenství.

(7)

Žádost o částečný prozatímní přezkum opatření uložených na dovoz z Tchaj-wanu a na dovoz pocházející od tří vyvážejících výrobců v Korejské republice (Daehan Synthetic Fiber Co. Ltd., SK Chemicals Co. Ltd. a KP Chemical Corp.) byla odůvodněna tím, že výše opatření nebyla dostatečná, aby proti dumpingu působícímu újmu působila.

(8)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že pro zahájení obou přezkumů existují v souladu s čl. 11 odst. 2, respektive s čl. 11 odst. 3 základního nařízení dostatečné důkazy, a tyto přezkumy dne 1. prosince 2005 ( 5 ) zahájila.

(9)

Dne 2. června 2006 bylo v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněno oznámení o rozsahu prozatímního přezkumu ( 6 ), které jasně stanovilo, že částečný prozatímní přezkum zahrnuje rovněž všechny společnosti ve spojení.

(10)

Komise rovněž zahájila dne 1. prosince 2005 přezkum podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ( 7 ) o vyrovnávacích opatřeních použitelných na dovozy PET pocházejících z Indie.

(11)

Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a částečného prozatímního přezkumu oficiálně vyrozuměla vyvážející výrobce, zástupce vyvážejících zemí, dovozce, výrobce ve Společenství, uživatele i žadatele. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(12)

Vzhledem k zjevně velkému počtu indických, indonéských, korejských a tchajwanských vyvážejících výrobců, stejně jako výrobců a dovozců ve Společenství uvedených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti, a tchajwanských vyvážejících výrobců uvedených v žádosti o prozatímní přezkum, bylo shledáno jako vhodné v souladu s článkem 17 základního nařízení prověřit, zda by měl být proveden výběr vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude skutečně zapotřebí provést výběr vzorku, a aby mohla popřípadě výběr vzorku provést, byly výše uvedené strany v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvány, aby se přihlásily do 15 dnů od data zahájení šetření a poskytly Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení.

(13)

Po přezkoumání předložených informací a vzhledem k malému počtu vyvážejících výrobců v Indii, Indonésii, Korejské republice a Tchaj-wanu, kteří projevili ochotu spolupracovat, bylo rozhodnuto, že v případě vyvážejících výrobců v těchto čtyřech zemích není třeba provést výběr vzorku.

(14)

Po přezkoumání informací předložených výrobci a dovozci ve Společenství a vzhledem k tomu, že jejich počet není příliš vysoký, bylo rozhodnuto, že budou zahrnuti všichni a že není nutné provádět výběr vzorku.

(15)

Dotazníky byly proto rozeslány všem známým vyvážejícím výrobcům v dotčených zemích, dovozcům, dodavatelům, výrobcům ve Společenství a uživatelům.

(16)

Odpovědi na dotazníky byly obdrženy od:

Bylo rovněž zjištěno, že od zveřejnění platných opatření si jeden nespolupracující indonéský vyvážející výrobce změnil jméno. Jednalo se o změnu z P.T. Bakrie Kasei Corp. na P.T. Mitsubishi Chemical Indonesia.

(17)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro svoji analýzu, a provedla inspekce na místě v prostorách následujících společností:

(18)

Šetření týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro přezkum před pozbytím platnosti zahrnovalo období od 1. října 2004 do 30. září 2005 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkoumání tendencí, které jsou významné pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, zahrnovalo období od 1. ledna 2002 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“). Období šetření při částečném prozatímním přezkumu podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení týkajícího se dovozu z Tchaj-wanu a od tří vyvážejících výrobců z Korejské republiky je stejné jako období přezkumného šetření při přezkumu před pozbytím platnosti.

(19)

Dotčený výrobek se shoduje s dotčeným výrobkem původního šetření, tj. jde o PET s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g podle normy ISO 1628-5 pocházející z dotčených zemí. V současné době se klasifikuje kódem KN 3907 60 20.

(20)

Stejně jako v původním šetření a v přezkumném šetření bylo zjištěno, že dotčený výrobek, tedy PET vyráběný a prodávaný na domácích trzích v dotčených zemích, i PET vyráběný a prodávaný výrobci ve Společenství mají stejné základní fyzikální i chemické vlastnosti a použití. Proto se tyto výrobky považují ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení za výrobky obdobné.

(21)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo šetřeno, zda v současné době dochází k dumpingu a zda pozbytí platnosti opatření pravděpodobně povede, či nepovede k přetrvávání dumpingu.

(22)

Níže stanovená obecná metodika byla uplatněna na všechny vyvážející výrobce z dotčených zemí a jde o stejnou metodiku, jaká byla uplatněna v původním šetření. Prezentace zjištění ohledně dumpingu pro všechny jednotlivé dotčené země proto pouze popisuje specifika jednotlivých zemí vývozu.

(23)

Pro stanovení běžné hodnoty bylo nejprve pro každého vyvážejícího výrobce určeno, zda byl jeho celkový prodej dotčeného výrobku na domácím trhu ve srovnání s jeho celkovým vývozem do Společenství reprezentativní. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení se prodej na domácím trhu považuje za reprezentativní, pokud celkový objem prodeje na domácím trhu každého vyvážejícího výrobce činil nejméně 5 % jeho celkového objemu vyváženého do Společenství.

(24)

Následně byly identifikovány typy dotčeného výrobku, které vyvážející výrobci, jejichž prodej na domácím trhu je celkově reprezentativní, prodávají na domácím trhu a které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství.

(25)

Pro všechny typy prodávané vyvážejícími výrobci na jejich domácích trzích, u nichž bylo zjištěno, že jsou přímo srovnatelné s typy PET prodávanými na vývoz do Společenství, bylo stanoveno, zda byl prodej na domácím trhu pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení dostatečně reprezentativní. Prodej určitého typu PET na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodeje takového typu na domácím trhu představoval během období přezkumného šetření nejméně 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu PET vyváženého do Společenství.

(26)

V souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení se také zkoumalo, zda lze prodej jednotlivých typů PET na domácím trhu pokládat za uskutečněný v běžném obchodním styku. Toto bylo provedeno zjištěním pro každého vyvážejícího výrobce z dotčených zemí, jaký podíl zaujímal během období šetření na domácím trhu ziskový prodej nezávislým odběratelům na domácím trhu, a to pro každý vyvážený typ dotčeného výrobku.

(27)

V případech, kdy musely být běžné hodnoty početně zjištěny, tak bylo učiněno v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení, tj. na základě výrobních nákladů dotčeného typu, ke kterým byla připočtena přiměřená částka za prodejní, správní a režijní náklady a ziskové rozpětí. Jako výše nákladů na prodej se použily prodejní, správní a režijní náklady, které vznikly vyvážejícímu výrobci v případě obdobného výrobku, jako výše zisku se použil průměrný zisk dosahovaný vyvážejícím výrobcem z prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(28)

Ve všech případech, kdy se dotčený výrobek vyvážel nezávislým odběratelům ve Společenství, se vývozní cena stanovila v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, zejména na základě skutečně zaplacených či splatných vývozních cen.

(29)

V případech, kdy se prodej uskutečňoval prostřednictvím dovozce či obchodníka ve spojení, byla vývozní cena početně zjištěna na základě prodejní ceny, za kterou dovozce ve spojení realizoval další prodej nezávislým odběratelům. V souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení byly provedeny úpravy zohledňující všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a též přiměřené ziskové rozpětí. Vhodné ziskové rozpětí bylo stanoveno na základě informací získaných od spolupracujících obchodníků/dovozců, kteří nejsou ve spojení a kteří působí na trhu Společenství.

(30)

Běžná hodnota a vývozní cena byly porovnány na základě ceny ze závodu. Pro účely zajištění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy o rozdíly u činitelů, které prokazatelně ovlivňují ceny a tím srovnatelnost cen. Vhodné úpravy byly provedeny ve všech případech, kde byly shledány jako přiměřené, přesné a doložené.

(31)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro všechny jednotlivé spolupracující vyvážející výrobce vypočítáno na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty s váženými průměrnými vývozními cenami.

(32)

V případě zemí, kde byla zjištěna vysoká míra spolupráce (nad 80 % veškerého objemu dováženého do Společenství během období přezkumného šetření) a kde nebyl důvod se domnívat, že by vyvážející výrobce od spolupráce odstoupil, bylo za účelem zajištění účinnosti opatření zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno na úrovni spolupracujícího vyvážejícího výrobce s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(33)

V případě zemí, kde byla zjištěna nízká míra spolupráce (méně než 80 % veškerého objemu dováženého do Společenství během období přezkumného šetření), bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno v souladu s článkem 18 základního nařízení, tedy na základě dostupných skutečností.

(34)

Tři z pěti známých vyvážejících výrobců při šetření spolupracovali. Na dvě nespolupracující společnosti připadá více než 80 % celkové indické výroby PET a zhruba 25 % indického vývozu do Společenství. Podíl indického vývozu do Společenství ve vztahu ke spotřebě Společenství představoval během období přezkumného šetření 0,3 %. Dva ze tří spolupracujících vývozců mají ve vztahu ke svým vývozům PET do Společenství cenové závazky, které byly uzavřeny v souladu s původním šetřením.

(35)

Co se týče dvou spolupracujících společností, bylo zjištěno, že jejich vývozní ceny do Společenství odpovídaly minimálním cenám stanovených v závazcích. Tyto ceny jasně převyšovaly ceny účtované za prodej na trhy třetích zemí. Takový prodej byl realizován v mnohem větším množství než vývoz do Společenství. To ukazuje, že ceny účtované odběratelům ve Společenství neodrážejí běžné počínání indických vývozců s cenovými závazky při tvorbě cen.

(36)

Co se týče vývozu do Společenství, bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí tří spolupracujících vyvážejících výrobců spadá do rozmezí od žádného dumpingu po 17 %. Je třeba poznamenat, že vyvážející výrobce, který se nedopouští dumpingu, je držitelem cenového závazku a že množství jeho vývozu do Společenství je v poměru k jeho vývozu do třetích zemí velmi malé (méně než 10 %). Během původního šetření včetně následných přezkumů dosahovalo dumpingové rozpětí hodnot mezi 14,7 % a 51,5 % ( 8 ). Protože však bylo dovážené množství velmi malé, zaměřuje se analýza především na pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(37)

Šetřením bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření bylo v Indonésii pět výrobců PET. Jak bylo uvedeno výše v 16. bodu odůvodnění, tři společnosti odpověděly a odevzdaly vyplněné dotazníky, pouze dvě společnosti však akceptovaly inspekce na místě ve svých prostorách. Protože tak bylo znemožněno ověřit, zda jsou údaje poskytnuté třetí společností v dotazníku správné, tato společnost ve smyslu článku 18 základního nařízení při šetření řádně nespolupracovala. Společnost byla v tomto smyslu vyrozuměna a byla jí poskytnuta příležitost se k tomuto závěru vyjádřit.

(38)

Jedna ze spolupracujících společností prodávala na trh EU pouze ve velmi malém množství, tento prodej byl však uskutečněn jedinému specializovanému uživateli ve zdravotnictví. Proto nebyl považován ani objem tohoto prodeje ani příslušná jednotková cena za reprezentativní. Kromě tohoto velmi malého objemu nezaznamenal Eurostat na trhu EU žádný další prodej pocházející z Indonésie.

(39)

Protože během období přezkumného šetření dvě spolupracující společnosti neuskutečnily žádné reprezentativní prodeje na trh EU a statistické údaje Eurostatu o dovozu prokázaly, že z Indonésie nebyly realizovány žádné další dovozy, nebylo možné stanovit dumpingové rozpětí.

(40)

Dva malajští výrobci PET při šetření spolupracovali. Pouze jeden z nich vyvážel do Společenství a jeho vývoz tak představoval 100 % celkového malajského vývozu PET do Společenství. Celkový dovoz dotčeného výrobku z Malajsie byl malý, tj. v rozmezí 2 000–4 000 tun při srovnání s trhem Společenství jako celkem.

(41)

V případě vyvážejícího výrobce, který během období přezkumného šetření realizoval vývoz do Společenství, byl reprezentativní prodej obdobného výrobku na domácím trhu. Běžná hodnota byla v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení stanovena na základě cen placených či splatných v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli v Malajsii.

(42)

Šetření odhalilo, že společností vykazované výrobní náklady byly podceněny, neboť tovární režijní náklady (včetně odpisů, výdajů na nájemné, platy a údržbu), které společnosti ve skutečnosti během období přezkumného šetření vznikly, byly přeřazeny do kategorie prodejních, správních a režijních nákladů. Společnost argumentovala, že tento postup byl aplikován, aby se zohlednila nízká míra využití kapacity jejích výrobních zařízení. Skutečné vzniklé náklady však zahrnují rovněž přeřazené tovární režijní náklady. Skutečnost, že společnost pracovala na zlomek své plné výrobní kapacity, neznamená, že by náklady vyplývající z takových zařízení nevznikly. Takové náklady byly ovšem zaznamenány v účetních záznamech společnosti, a protože přímo nesouvisely s výrobou obdobného výrobku, bylo třeba opravu vykázaných výrobních nákladů dokončit.

(43)

V případě téhož vyvážejícího výrobce byly vývozní ceny stanoveny na základě cen skutečně zaplacených odběrateli ve Společenství, kteří nejsou ve spojení, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(44)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, byly provedeny úpravy pro zohlednění rozdílů v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů a nákladů na úvěry tam, kde to bylo možné a oprávněné.

(45)

Pro výpočet dumpingového rozpětí byly vážené průměrné běžné hodnoty porovnány s váženými průměrnými vývozními cenami dotčeného výrobku do Společenství.

(46)

Toto porovnání ukázalo existenci dumpingu ve výši zhruba 5 % v případě daného vyvážejícího výrobce, který během období přezkumného šetření vyvážel do Společenství. Protože však bylo dovážené množství velmi malé, zaměřuje se analýza především na pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(47)

Připomíná se, že prozatímní přezkum byl omezen na dumping, pokud jde o společnosti Daehan Synthetic Fiber Co Ltd., SK Chemicals Co Ltd. a KP Chemicals Corp. Od těchto tří společností byly obdrženy úplné odpovědi na dotazníky.

(48)

Navíc se přihlásily také společnosti, které jsou ve spojení s některým z výše uváděných vyvážejících výrobců. Proto byly odpovědi na dotazníky obdrženy i od vyvážejících výrobců Honam Petrochemicals a Huvis Corp.

(49)

Před provedením inspekce na místě informovala Komisi společnost Daehan Synthetic Fiber Co Ltd. o svém rozhodnutí ukončit výrobu PET v Korejské republice. V návaznosti na toto rozhodnutí se společnost rozhodla plánovanou inspekci na místě zrušit. Protože se tak společnost dopustila nespolupráce ve smyslu článku 18 základního nařízení, mělo by se na ni vztahovat zbytkové dumpingové rozpětí.

(50)

Podle žádosti existuje v Korejské republice deset výrobců, kteří mají kapacitu pro výrobu PET. Z těchto deseti výrobců se Komisi přihlásilo pět (včetně společnosti Daehan Synthetic Fiber Co Ltd), a ti poskytli Komisi odpovědi na dotazníky. Z ostatních pěti nespolupracujících výrobců jeden s Komisí spolupracoval během původního šetření.

(51)

Objem vývozu čtyř spolupracujících vyvážejících výrobců plus neověřené množství vyvážené společností Daehan Synthetic Fiber Co Ltd. představovalo podle záznamů Eurostatu téměř 100 % veškerého korejského vývozu během období přezkumného šetření z Korejské republiky do Společenství.

(52)

Jak bylo uvedeno v 16. a 17. bodu odůvodnění, byli čtyřmi spolupracujícími vyvážejícími výrobci, kteří při šetření plně spolupracovali, následující společnosti:

(53)

V zájmu zamezení jakéhokoli budoucího obcházení byla dumpingová rozpětí vypočítána na základě celé skupiny.

(54)

Pro všechny typy PET vyvážených korejskými vyvážejícími výrobci bylo možné stanovit běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení na základě cen placených či splatných v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli na domácím trhu.

(55)

Dva z korejských vyvážejících výrobců uskutečňovali svůj vývoz do Společenství buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím obchodních společností ve spojení se sídlem v Korejské republice a dovozců ve spojení se sídlem ve Společenství. V návaznosti na druhou z uváděných situací byla početně zjištěná vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(56)

Úpravy pro zohlednění rozdílů v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, provize, úvěry, balení, cla (vracení cla) a bankovních poplatků byly provedeny tam, kde to bylo oprávněné a řádně doložené.

(57)

Dva korejští vyvážející výrobci žádali o vrácení cla s odůvodněním, že jejich dovozní poplatky byly přičítány k tíži obdobného výrobku tam, kde byl zamýšlen pro spotřebu ve vývozní zemi, avšak byly refundovány, pokud byl tento výrobek prodán na vývoz do Společenství. V každém z těchto případů se ukázalo, že nárokovaná částka byla vyšší než výše cla připadajícího na obdobný výrobek na domácím trhu, a proto byly provedeny příslušné úpravy. Metodika používaná v současném šetření je v souladu s podmínkami uvedenými v čl. 2 odst. 10 písm. b) základního nařízení, neboť přesně odráží skutečnou výši dovozních cel, která platí pro obdobný výrobek.

(58)

Vedle toho oba vyvážející výrobci nárokovali úvěrové náklady na základě skutečného trvání úvěrového období, kdy úvěr byl odběratelům poskytnut v rámci platebního systému „otevřeného účtu“, který se na korejském domácím trhu používá. Byla zjištěna obecná skutečnost, že u tohoto systému vyvážející výrobci ve skutečnosti konkrétní úvěrové lhůty neposkytují a že navíc nelze přesně určit, na jak dlouho byl úvěr poskytnut, protože stvrzenky nelze přiřadit ke konkrétním fakturám. Za těchto okolností nebylo možno úlevy poskytnout.

(59)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byly vážené průměrné běžné hodnoty všech typů dotčeného výrobku vyváženého do Společenství porovnány s váženými průměrnými vývozními cenami všech odpovídajících typů dotčeného výrobku.

(60)

Toto porovnání ukázalo existenci nepatrného dumpingu v případě vyvážejících výrobců, kteří během období přezkumného šetření vyváželi do Společenství.

(61)

Dva ze čtyř známých vyvážejících výrobců při šetření spolupracovali. Na tyto dvě spolupracující společnosti připadá více než 80 % celkové výroby PET na Tchaj-wanu a 99 % celkového vývozu z Tchaj-wanu do Společenství. Podíl tchajwanského vývozu do Společenství ve vztahu ke spotřebě Společenství představoval během období přezkumného šetření 1,2 %.

(62)

Třetí tchajwanský vyvážející výrobce zpočátku odevzdal odpověď na dotazník, ale další spolupráci ukončil ještě před inspekcí na místě. To, že společnost nedovolila představitelům Komise prověřit její odpověď na dotazník inspekcí na místě, se rovná nespolupráci při šetření. Na základě článku 18 základního nařízení by se na takovou společnost mělo vztahovat zbytkové dumpingové rozpětí.

(63)

Pro všechny typy PET vyvážených tchajwanskými vyvážejícími výrobci bylo možné stanovit běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení na základě cen placených či splatných v běžném obchodním styku nezávislými odběrateli na domácím trhu.

(64)

Oba spolupracující tchajwanští vyvážející výrobci prováděli přímé vývozní prodejní transakce nezávislým odběratelům ve Společenství. Vývozní ceny mohly být v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení posuzovány na základě cen placených či splatných těmito odběrateli.

(65)

Byly provedeny úpravy pro zohlednění rozdílů v nákladech na dopravu, pojištění, manipulaci, úvěry, balení a bankovní poplatky.

(66)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení byly vážené průměrné běžné hodnoty všech typů dotčeného výrobku vyváženého do Společenství porovnány s váženými průměrnými vývozními cenami všech odpovídajících typů dotčeného výrobku.

(67)

Na základě takového srovnání bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí je v případě společnosti Far Eastern Textile menší než nepatrné. V případě společnosti Shinkong dosahovalo dumpingové rozpětí 6,5 %. Avšak v případě společnosti Far Eastern Textile šetření ukázalo, že srovnání vážených průměrných běžných hodnot s váženými průměrnými vývozními cenami neodráží plný rozsah praktikovaného dumpingu. Šetření ovšem prokázalo, že významný objem prodeje (zhruba 25 % veškerého vývozu do Společenství) se uskutečnil za podstatně nižší ceny a soustředil se na jediného odběratele. Vývoz do veškerých destinací ve Společenství byl navíc ve srovnání s prvními osmi měsíci období přezkumného šetření realizován v průběhu posledních čtyř měsíců období přezkumného šetření za významně nižší ceny. Proto bylo třeba použít jinou metodiku porovnávání. Významný rozdíl byl zjištěn mezi dumpingovými rozpětími vyplývajícími ze vzájemného porovnání průměrných hodnot a mezi rozpětími vyplývajícími z porovnání jednotlivých transakcí a průměrné hodnoty. Vzájemné porovnávání jednotlivých transakcí nebylo shledáno jako vhodná alternativní metoda porovnávání, protože proces výběru jednotlivých transakcí za účelem uskutečnění takového porovnání byl v tomto případě považován za libovolný. Proto bylo v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení provedeno porovnání na základě jednotlivých transakcí a průměrné hodnoty. Takto jednoznačně existovala struktura vývozů odlišujících se podle odběratelů a v čase.

(68)

Na tomto základě se pro účely další analýzy ohledně pokračování dumpingu bere v úvahu dumpingové rozpětí vyplývající z porovnání jednotlivých transakcí a průměrné hodnoty. V případě společnosti Shinkong nebyl rozdíl mezi dumpingovými rozpětími vypočítanými na základě těchto dvou postupů podstatný a žádné struktury nebyly zjištěny. V případě této společnosti by proto mělo být bráno v úvahu dumpingové rozpětí vyplývající ze vzájemného porovnání průměrných hodnot.

(69)

Dumpingová rozpětí stanovená pro dva spolupracující vyvážející výrobce jsou pak následující:

Ve specifickém vyjádření odpovídají tato procentuální rozpětí následujícím specifickým clům:

Zbytkové clo by mělo, za podmínky, že v tomto ohledu nebyly zjištěny žádné změny okolností, vycházet ze zbytkového cla v současné době platného pro Tchaj-wan. To činí 143,4 EUR/t.

(70)

Pokud jde o dvě společnosti, které při šetření nespolupracovaly, má se za to, že dostupné informace by se měly použít v souladu s článkem 18 základního nařízení. Ve skutečnosti by mělo být těmto společnostem přiděleno zbytkové clo.

(71)

Pouze jeden thajský výrobce PET při šetření spolupracoval, během období přezkumného šetření neuskutečnil žádný vývoz do Společenství. Podle údajů Eurostatu byl objem dovozu pocházejícího z Thajska během období přezkumného šetření zanedbatelný. Je však známo, že během období přezkumného šetření byli v Thajsku přinejmenším tři další výrobci PET, kteří během šetření nespolupracovali.

(72)

Vzhledem k tomu, že jediný spolupracující výrobce neuskutečnil žádný vývoz PET do Společenství, nebylo možné v případě spolupracujícího výrobce provést výpočet dumpingu.

(73)

Za účelem stanovení pravděpodobnosti obnovení dumpingu v případě zrušení opatření bylo zkoumáno počínání při tvorbě cen spolupracujících výrobců vyvážejících na jiné vývozní trhy a jejich výrobní kapacita a zásoby. Analýza se zakládala na dostupných informacích, tj. na informacích poskytnutých a ověřených v odpovědích spolupracujících výrobců uvedených v oddílu A.4 na dotazníky. Byla rovněž provedena analýza počínání při tvorbě cen, výroby a výrobní kapacity dalších vyvážejících výrobců v zemích, kterých se řízení týká. Tato analýza se zakládala na zpravodajských údajích o jednotlivých trzích získaných z výrobního odvětví Společenství a od vyvážejících výrobců, ze statistiky dovozů Eurostatu a v případech, kdy byly k dispozici, také ze statistik vývozů z dotčených zemí.

(74)

Pravděpodobný scénář toho, co by se stalo v případě zrušení opatření, se zakládal na

(75)

Ceny ve Společenství byly obecně nižší než domácí indické ceny. Vývozy se budou pravděpodobně uskutečňovat za ceny, které jsou přinejmenším o trochu nižší než současné ceny ve Společenství. Je pravděpodobné, že pokud by byla opatření zrušena, uskutečňovaly by se vývozy do Společenství za dumpingové ceny, pokud by byla zachována stejná cenová úroveň.

(76)

Indické vývozní ceny do třetích zemí byly obecně nižší než indické domácí ceny. Tento cenový rozdíl představoval až 24 % úrovně vývozní ceny. Tato skutečnost naznačuje, že pokud by byla opatření zrušena, vývozy do Společenství by se mohly uskutečňovat za stejně dumpingové ceny. Zjištěná rozpětí jsou ovšem vyšší než současná míra dumpingu do ES, jež byla zjištěna způsobem popsaným výše. Poznamenává se 1. že tato současná zjištěná úroveň dumpingu do ES byla určena na základě malého objemu vývozu a 2. že některé z těchto vývozů byly uskutečněny za podmínek cenového závazku, který měl na úroveň vývozních cen korekční účinek. Je tudíž pravděpodobné, že pokud by byla opatření zrušena, bylo by dumpingové rozpětí ještě vyšší.

(77)

Indické vývozní ceny do třetích zemí byly obecně nižší než cenová úroveň ve Společenství. Pokud by byla opatření zrušena, vyváželi by indičtí vývozci pravděpodobně PET do Společenství ve větším množství a za ceny blížící se cenám účtovaným během období přezkumného šetření třetím zemím. V důsledku toho se jeví jako pravděpodobné, že pokud by byla opatření zrušena, dumping zjištěný ve vztahu k vývozům do Společenství za období přezkumného šetření by dokonce ještě vzrostl.

(78)

S ohledem na volné kapacity je třeba zopakovat, že dva největší indičtí výrobci při šetření nespolupracovali. Přesto bylo zjištěno, že jejich celková kapacita dosahuje přibližně 23 % spotřeby Společenství během období přezkumného šetření. Na základě dostupných informací je nevyužitá část jejich kapacity významná a dosahuje hodnoty mezi 80 000 a 130 000 tunami. Tři spolupracující výrobci navíc také disponují určitou nevyužitou kapacitou. Závěrem lze říci, že v Indii jsou k dispozici významné volné kapacity. Indický trh je rovněž charakteristický převahou nabídky. V tomto kontextu se v případě zrušení opatření mohou výrobci rozhodnout pro přesun přebytečného množství do Společenství, a to za ceny, jež by byly i nadále a stále více dumpingové.

(79)

Zdá se, že pokud by byla opatření zrušena, nevyužitá kapacita by byla pravděpodobně směrována do Společenství. Vzhledem ke zjištěným cenovým vztahům, zejména k cenovému vztahu mezi cenami ve Společenství a domácími indickými cenami, je pravděpodobné, že takový vývoz do Společenství by se uskutečňoval za dumpingové ceny.

(80)

Ceny ve Společenství byly obecně vyšší než ceny, kterých dosahovali dva spolupracující indonéští vyvážející výrobci na svém domácím trhu. Tato skutečnost by naznačovala, že přesun prodeje do Společenství by v případě zrušení antidumpingových opatření představoval pro indonéské vyvážející výrobce zajímavou možnost.

(81)

V případě společnosti Polypet, jejíž působení na všech trzích je ztrátové, nebyly domácí ceny považovány za spolehlivé, a proto bylo nutné běžnou hodnotu početně určit na základě jejích výrobních nákladů plus běžné ziskové rozpětí. Pro výpočty bylo použito ziskové rozpětí 7 %, které je ekvivalentní s rozpětím použitým při původním šetření. Mezi touto početně zjištěnou běžnou hodnotou a vývozními cenami do třetích zemích byl zjištěn cenový rozdíl činící 25,0 %. Skutečnost, že vývozní ceny byly nižší než běžná hodnota o takovou částku, naznačuje, že pokud by byla opatření zrušena, došlo by pravděpodobně k obnovení dumpingu na trh Společenství.

(82)

Společnost Petnesia se během období přezkumného šetření pohybovala na hranici rentability, a proto byla běžná hodnota vypočítána jak na základě prodeje na domácím trhu, tak na základě početně zjištěné běžné hodnoty s využitím stejné metody, jak bylo popsáno výše v případě společnosti Polypet. Rozdíl mezi běžnými hodnotami a vývozní cenou do třetích zemích se pohyboval mezi 5–10 % (podle těchto metod). Skutečnost, že vývozní ceny byly nižší než běžná hodnota o takovou částku, naznačuje, že pokud by byla opatření zrušena, došlo by pravděpodobně k obnovení dumpingu na trh Společenství.

(83)

Bylo zjištěno, že prodejní ceny výrobců ve Společenství při prodeji v EU během období přezkumného šetření činily 1 058 EUR. Ve stejném období činily prodejní ceny indonéských vývozců na trzích třetích zemí 911 EUR. Prodejní ceny na trhu EU tak byly o 16 % vyšší než prodejní ceny na jiných trzích. Tato skutečnost by naznačovala, že přesun prodeje do Společenství by v případě, kdy by byla antidumpingová opatření zrušena, představoval pro indonéské vyvážející výrobce zajímavou možnost.

(84)

Jak bylo uvedeno výše, v Indonésii během období přezkumného šetření působilo pět výrobců. Informační zpráva o trhu přisuzuje výrobě v Indonésii 324 000 tun, z čehož spolupracující výrobci představovali asi 47 %. Informace od spolupracujících výrobců a z informační zprávy naznačují, že nevyužité kapacity představovaly asi 10 % celkové kapacity, neboli zhruba 37 000 tun. Toto množství představuje asi 1,5 % spotřeby Společenství.

(85)

Informace od spolupracujících výrobců uváděly, že množství zásob PET není velké.

(86)

Pokud jde o nevyužité kapacity a zásoby, prokázalo šetření, že významný objem PET by mohl být poskytnut k prodeji na trhu Společenství.

(87)

Zhodnocení výše uvedených faktorů ukázalo, že existuje významný rozdíl mezi cenami dosahovanými indonéskými výrobci na trzích třetích zemí a jejich běžnou hodnotou.

(88)

Dále platí, že vývozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců při vývozu na trhy třetích zemí i ceny na indonéském domácím trhu jsou podstatně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Společenství ve Společenství. Spolu s dostupností volné kapacity by tak v případě, že by byla opatření zrušena, existovala pobídka pro indonéské vyvážející výrobce, aby zvýšili prodej na trh Společenství, a tento prodej by byl pravděpodobně dumpingový.

(89)

Zatímco se celkově odhadovaná výroba a prodej dotčeného výrobku malajskými výrobci odhaduje na úrovni asi 120 000 tun, celková spotřeba PET v Malajsii činí pouze asi 60 000 tun. V situaci, kdy je domácí trh schopen spotřebovat pouze asi polovinu celkové výroby a prodeje, je jasné, že další činnost malajských výrobců dotčeného výrobku při současných kapacitách obecně závisí na vývozních trzích.

(90)

Šetření ukázalo, že domácí ceny jsou asi o 10 až 20 % nižší než průměrné ceny účtované na trhu Společenství. Neexistuje důvod, proč dojít k závěru, že by se v případě zrušení opatření mělo toto změnit.

(91)

Informace poskytnuté oběma spolupracujícími vývozci uvedenými výše v 17. bodu odůvodnění ukázaly, že vývoz do třetích zemí se uskutečňoval ve velkém objemu a během období přezkumného šetření představoval 67 % celkového prodeje.

(92)

V případě jednoho malajského vývozce, který vyvážel do Společenství, byly vážené průměrné vývozní ceny při vývozu do třetích zemí nižší než vážené průměrné běžné hodnoty, které byly stanoveny pro příslušný výpočet dumpingu, a zřejmě byly nižší i než prodejní ceny do Společenství. Tato skutečnost naznačuje, že tento malajský vývozce rovněž prodává svoji produkci PET pravděpodobně za dumpingové ceny i na trzích třetích zemí a že dotyčný cenový rozdíl je ještě vyšší než rozdíl zjištěný na evropském trhu.

(93)

V případě dalšího vývozce, který během období přezkumného šetření do Společenství nevyvážel, šetření ukázalo, že průměrné vývozní ceny do třetích zemí byly pod výrobními náklady, což rovněž naznačuje, že je i obdobný výrobek na třetích trzích prodáván za dumpingové ceny.

(94)

Výše uvedené skutečnosti naznačují značnou pravděpodobnost obnovení dumpingu při vývozu do Společenství, pokud by byla opatření zrušena.

(95)

Informace poskytnuté spolupracujícími vývozci uvedenými výše v 17. bodu odůvodnění ukázaly, že se vývoz do třetích zemí uskutečňoval za vývozní ceny, jejichž vážený průměr je podstatně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví ve Společenství dosahované ve Společenství.

(96)

Při takové převládající cenové hladině je proto možné dojít k závěru, že Společenství by bylo vyvážejícími výrobci v Malajsii považováno za přitažlivý trh. S ohledem na to se usuzovalo, že v případě zrušení opatření by existovala hospodářská pobídka k přesunu vývozů ze třetích zemí na ziskovější trh Společenství. Pokud by byl prodej přesunut do Společenství, uskutečňoval by se rovněž pravděpodobně za dumpingové ceny.

(97)

Šetření ukázalo, že využití kapacity jediných dvou spolupracujících výrobců bylo během období přezkumného šetření velmi nízké, tj. v rozsahu od 30 do 80 %. Z tohoto důvodu je možné dojít k závěru, že v Malajsii existují významné volné kapacity. Pokud by byla opatření zrušena, existovala by pobídka pro malajské vyvážející výrobce, aby tuto volnou kapacitu využili a zvýšili svůj vývoz, zvláště do Společenství.

(98)

U dvou spolupracujících vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že mají běžnou úroveň zásob. Poznamenává se však, že zásoby není možné považovat za řádný indikátor, protože výroba PET v Malajsii probíhá ponejvíce na základě objednávek odběratelů. Zásoby proto sestávají hlavně z PET čekajících na expedici již známým odběratelům.

(99)

Šetření ukázalo, že jeden ze spolupracujících výrobců navzdory platným opatřením ve svých dumpingových praktikách pokračoval.

(100)

Dále platí, že vážené průměrné vývozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců při vývozu na trhy třetích zemí i ceny na domácím trhu jsou též podstatně nižší než cenová hladina převládající ve Společenství. Spolu s nízkým využitím kapacity by tak v případě, že by byla opatření zrušena, existovala pobídka pro malajské vyvážející výrobce, aby se přesunuli na trh Společenství, pravděpodobně s dumpingovými cenami.

(101)

Výše v 60. bodu odůvodnění bylo vysvětleno, že dumpingové rozpětí zjištěné u všech čtyřech spolupracujících vyvážejících výrobců bylo pod hranicí zanedbatelnosti. Připomíná se, že k tomuto vývozu došlo během období, kdy dva ze spolupracujících vývozců mohli vyvážet do Společenství při nulové sazbě cla. Protože vývozy těchto čtyř vyvážejících výrobců představovaly téměř 100 % veškerého dovozu PET během období přezkumného šetření (dle záznamů Eurostatu), zdá se, že riziko obnovení dumpingu ze strany některého z vyvážejících výrobců, kteří při šetření spolupracovali, je nízké.

(102)

Šetření ukázalo, že ceny na korejském domácím trhu účtované spolupracujícími společnostmi jsou vyšší než ceny účtované výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Neexistuje důvod se domnívat, že ceny na domácím trhu, jaké byly zjištěny u spolupracujících společností, nejsou reprezentativní nebo že nespolupracující vyvážející výrobci prodávají na domácím trhu za ceny podstatně nižší než spolupracující společnosti. Navíc je pravděpodobné, že nespolupracující společnosti, které neprodávaly do ES, by prodávaly za nízké ceny, aby získaly zpět ztracený podíl na trhu ES. Z těchto důvodů je pravděpodobné obnovení dumpingu ze strany nespolupracujících společností, pokud by byla opatření zrušena. Dále se poznamenává, že tyto nespolupracující společnosti vyvážely během původního šetření do Společenství množství, které nebylo nevýznamné.

(103)

V případě spolupracujících vyvážejících výrobců byl zjištěn cenový rozdíl mezi cenovou hladinou převládající na korejském domácím trhu a jejich vývozem do třetích zemí ve výši asi 5 %. Přesto vzhledem k tomu, že měli možnost vyvážet neomezené množství PET do Společenství při nulové sazbě cla, se riziko přesměrování obchodu do Společenství jeví jako poměrně nízké.

(104)

Vývozní ceny do třetích zemí byly rovněž k dispozici obecně, včetně takových cen, které účtovali nespolupracující výrobci. Takové ceny byly nižší než domácí ceny účtované spolupracujícími výrobci. Tento cenový rozdíl opět ukazuje, že pokud by byla opatření zrušena, vývozy do Společenství by se mohly uskutečňovat za dumpingové ceny.

(105)

Šetření ukázalo, že spolupracující vyvážející výrobci v Korejské republice prodávali podstatné množství do třetích zemí. Přesto v případě společností SK Chemicals a KP Chemicals, vzhledem k tomu, že měly možnost vyvážet neomezené množství PET do Společenství při nulové sazbě cla, se riziko přesměrování obchodu ze strany spolupracujících vyvážejících výrobců jeví jako poměrně nízké.

(106)

V případě nespolupracujících vyvážejících výrobců byly využity informace uvedené v informační zprávě o trhu a dále informace poskytnuté korejským statistickým úřadem.

(107)

Na základě shrnutí celkových vývozů korejských vyvážejících výrobců do třetích zemí v období přezkumného šetření (727 kt), dle údajů korejského statistického úřadu, a po odečtení vývozů uskutečněných spolupracujícími vyvážejícími výrobci (320 kt) byl celkový vývoz nespolupracujících vyvážejících výrobců vypočten ve výši 407 kt.

(108)

Množství vyvážené do jednotlivých destinací nespolupracujícími vyvážejícími výrobci bylo stanoveno rozdělením celkového vývozu podle destinací a odečtením vývozů uskutečněných spolupracujícími vyvážejícími výrobci podle jednotlivých destinací. Pět destinací, do kterých se předpokládá, že nespolupracující vyvážející výrobci vyvezli největší množství, jsou: ČLR a dále Ukrajina, Japonsko, Tunisko a Íránská islámská republika.

(109)

Na základě hodnot vývozu poskytnutých korejským statistickým úřadem byl vypočítán vážený průměr cen do pěti destinací s největším podílem vývozu jako 759 EUR/t. Zatímco tato cena se zakládá na hrubých neověřených statistických údajích (částečně zahrnující statistické hodnoty spolupracujících vyvážejících výrobců a možná zahrnující vývozní ceny spřízněným společnostem, stejně jako ceny nezahrnující lodní dopravné), zůstává průměrná cena podstatně nižší než průměrné dovozní ceny (na úrovni CIF) do Společenství (kolem 25 %).

(110)

Na tomto základě, tj. vzhledem k zjevně podstatnému objemu vývozu do třetích zemí uskutečněného nespolupracujícími vyvážejícími výrobci a ke skutečnosti, že ceny při vývozu do pěti největších destinací uskutečňovaném nespolupracujícími vyvážejícími výrobci jsou podstatně nižší než průměrné dovozní ceny do Společenství, se zdá, že pokud by opatření pozbyla platnosti, existuje podstatné riziko přesměrování obchodu nespolupracujících vyvážejících výrobců. Vzhledem k tomu, že u největšího nespolupracujícího výrobce bylo v původním šetření zjištěno podstatné dumpingové rozpětí (55 %), je vysoce pravděpodobné, že by nespolupracující vyvážející výrobci obnovili své dumpingové praktiky, pokud by byla opatření zrušena.

(111)

U všech spolupracujících vyvážejících výrobců bylo zjištěno, že mají běžnou úroveň zásob a pracují téměř na plnou kapacitu. Proto se zdá, že je riziko obnovení dumpingu na tomto základě značně omezené.

(112)

Kapacita nespolupracujících vyvážejících výrobců byla stanovena na základě celkové kapacity korejských vyvážejících výrobců vyplývající z informací o trhu. O úrovni zásob žádné informace k dispozici nebyly. Odečtením kapacity spolupracujících vyvážejících výrobců od celkové korejské kapacity byla vypočítána odhadovaná kapacita nespolupracujících vyvážejících výrobců. Tato kapacita se odhaduje asi kolem 550 kt, což by odpovídalo 23 % podílu celkové spotřeby Společenství.

(113)

Na základě informační zprávy o trhu byla celková nevyužitá korejská kapacita odhadnuta zhruba na 200 000 tun. Proto není možné vyloučit existenci rizika, že v případě zrušení opatření dojde k obnovení dumpingu nespolupracujících vyvážejících výrobců, jejichž kapacita není využita.

(114)

Přestože v případě čtyř spolupracujících společností se zdá, že neexistuje žádné zjevné riziko obnovení dumpingu, šetření ukázalo, že v případě nespolupracujících společností existuje reálné riziko obnovení dumpingu. To bylo prokázáno srovnáním převládající cenové hladiny na korejském domácím trhu a cenové hladiny na trhu Společenství, stejně jako srovnáním domácí cenové hladiny s průměrnou cenovou hladinou při vývozu na trhy třetích zemí.

(115)

Navíc je ovšem možné významnou hrozbu přesměrování obchodu odhalit při srovnání významného objemu PET, který prodávají do třetích zemí za ceny, jež jsou podstatně nižší než ceny, za které se PET dováží do Společenství. Vzhledem k dumpingu praktikovanému v minulosti nespolupracujícími společnostmi (v původním šetření ve výši 55 %) neexistuje důvod domnívat se, že se tyto společnosti nevrátí k dumpingovým praktikám, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(116)

Tchajwanské domácí ceny spolupracujících i nespolupracujících vyvážejících výrobců byly všeobecně nižší než ceny ve Společenství. Tchajwanské domácí ceny byly ve skutečnosti rentabilní. To znamená, že cenová hladina Společenství by byla z hlediska tchajwanského vyvážejícího výrobce rovněž velmi přitažlivá. Vzhledem ke zjištěnému cenovému vztahu je pravděpodobné, že by byly tchajwanské vývozní ceny podstatně nižší než průměrné ceny účtované výrobním odvětvím Společenství.

(117)

V případě jednoho spolupracujícího výrobce byly ceny uplatňované ve třetích zemích podstatně nižší než cenová hladina na Tchaj-wanu. U ostatních spolupracujících výrobců, kteří prodávají především do Japonska, převyšují vývozní ceny do třetích zemí tuzemské ceny. Na základě toho není možné vyloučit, že by v případě zrušení opatření vývozní ceny při vývozu do Společenství nenásledovaly trend tchaj-wanských cen na ostatních trzích (s výjimkou Japonska). Za takových okolností tak je pravděpodobné obnovení dumpingu. Toto hodnocení vychází z údajů poskytnutých spolupracujícími výrobci, protože v dané věci nelze získat jiné údaje.

(118)

Tchajwanské vývozní ceny při vývozu do třetích zemí byly podstatně nižší než cenová hladina Společenství. Tchajwanské vývozy do jiných zemí nebyly během období přezkumného šetření zatíženy antidumpingovým clem. Pokud by byla opatření zrušena, není možné vyloučit, že by vývozní ceny při vývozu do Společenství nenásledovaly trend cen na ostatních trzích. Za takových okolností by byly budoucí vývozy do Společenství uskutečňovány za dumpingové ceny. Toto hodnocení opět vychází z údajů poskytnutých spolupracujícími výrobci. Protože však nejsou k dispozici žádné informace naznačující, že vývozní ceny při vývozu do třetích zemích nebo ceny na domácím trhu zjištěné u spolupracujících společností nejsou reprezentativní pro všechny tchajwanské vyvážející výrobce, je možné učinit i závěr, že by budoucí vývozy do ES realizované nespolupracujícími společnostmi byly pravděpodobně za dumpingové ceny.

(119)

Zatímco jedna spolupracující společnost během období přezkumného šetření svoji kapacitu využívala v úplnosti, druhá podstatnou část své celkové kapacity nevyužívala. Společnosti, které při šetření nespolupracovaly, zřejmě mají nevyužitou kapacitu v objemu mezi 400 000 a 500 000 tunami. Toto množství představuje asi 20 % spotřeby Společenství během období přezkumného šetření. Vzhledem k atraktivní cenové hladině na trhu Společenství by byly ve skutečnosti takové nevyužité kapacity v případě zrušení opatření přesměrovány do Společenství.

(120)

Vzhledem k nevyužitým kapacitám se zdá, že by takové nevyužité kapacity byly v případě, kdy by byla opatření zrušena, přesměrovány do Společenství. Navíc by takové vývozy do Společenství byly vzhledem k nízké cenové hladině pro vývoz na trhy třetích zemí, s výjimkou Japonska, pravděpodobně uskutečňovány za dumpingové ceny. Jakmile by bylo větší množství dovezeno na trh Společenství, dostaly by se tak ceny ve Společenství pravděpodobně pod tlak. Takový trend snižování cen by pravděpodobně dumping, který byl během období přezkumného šetření zjištěn, ještě zhoršil.

(121)

Jak bylo uvedeno v 71. bodu odůvodnění, je známo, že během období přezkumného šetření byli v Thajsku přinejmenším tři další výrobci PET, kteří během šetření nespolupracovali. V případě nespolupracujících výrobců byly analyzovány informace dostupné z Eurostatu a dalších zdrojů.

(122)

Informace o zásobách a prodeji na trhy třetích zemí se vztahují pouze na spolupracujícího vývozního výrobce. Získat údaje o celkové výrobní kapacitě v Thajsku a odhadnout objem výroby všech vyvážejících výrobců v Thajsku bylo možné na základě výzkumu trhu. V tomto ohledu se mělo za to, že by zjištění v případě nespolupracujících společností nebyla příznivější než zjištění u spolupracujících společností.

(123)

Šetření ukázalo, že domácí ceny jsou o 10 až 20 % nižší než průměrné ceny účtované na trhu Společenství. Neexistuje důvod, proč dojít k závěru, že by se v případě zrušení opatření mělo toto změnit.

(124)

Informace poskytnuté spolupracujícím vyvážejícím výrobcem uvedeným výše v 17. bodu odůvodnění, který do Společenství nevyvážel, ukázaly, že se vývoz do třetích zemí uskutečňoval ve velkém objemu a během období přezkumného šetření představoval 80 % celkového prodeje. Bylo rovněž zjištěno, že průměrné vývozní ceny do třetích zemí byly nižší než náklady, což naznačuje, že se výrobek na trzích třetích zemí prodává za dumpingové ceny. Pokud jde navíc o nespolupracující společnosti, nejsou k dispozici žádné informace naznačující, že by se jejich počínání při tvorbě cen lišilo, pokud jde o thajský domácí trh či trhy třetích zemí, a proto je možné mít za to, že i oni prodávají do třetích zemí za ceny nižší než na svém domácím trhu.

(125)

Informace poskytnuté spolupracujícím vývozcem, který nevyvážel do Společenství, ukázaly, že se vývoz do třetích zemí uskutečňoval za vývozní ceny, jejichž vážený průměr je podstatně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Společenství dosahované ve Společenství.

(126)

Za předpokladu, že převládající cenová hladina ve Společenství zůstane na stejné úrovni, je proto možné dojít k závěru, že by Společenství bylo vyvážejícími výrobci v Thajsku považováno za přitažlivý trh. S ohledem na to se usuzuje, že by v případě zrušení opatření existovala hospodářská pobídka k přesunu vývozů ze třetích zemí na ziskovější trh Společenství.

(127)

V Thajsku existují významné volné kapacity. Šetření ukázalo, že využití kapacity spolupracujícího výrobce bylo během období přezkumného šetření nízké.

(128)

Podle informační zprávy o trhu se úroveň kapacity nespolupracujících vyvážejících výrobců odhaduje na asi 430 000 tun, celková výroba dosahuje asi 500 000 tun. Na základě těchto údajů by volná kapacita mohla představovat přibližně 70 000 tun. Tato volná kapacita by mohla dosahovat zhruba 2,9 % celkové spotřeby Společenství, pokud by byla využita k prodeji na trh Společenství.

(129)

Celkově informace o trhu naznačují, že domácí trh v Thajsku může absorbovat méně než 94 000 tun neboli 25 % domácí výroby PET. Za těchto okolností thajští výrobci dotčeného výrobku velmi silně závisí na vývozu, pokud mají i nadále pracovat při současné kapacitě. Za těchto okolností existuje silná pravděpodobnost, že by v případě zrušení opatření vývozy do ES vzrostly. Proto není možné vyloučit, že by v případě zrušení opatření thajští vyvážející výrobci nesnížili své vývozní ceny při vývozu do Společenství na úroveň vývozních cen na trhy třetích zemí, aby tak znovu získali ztracený tržní podíl. Proto není možné vyloučit riziko, že v případě zrušení opatření dojde k obnovení dumpingu nespolupracujících vyvážejících výrobců.

(130)

U spolupracujícího vyvážejícího výrobce bylo zjištěno, že má běžnou úroveň zásob. Poznamenává se však, že zásoby není možné považovat za řádný indikátor, protože výroba PET v Thajsku probíhá ponejvíce na základě objednávek odběratelů. Zásoby proto sestávají hlavně z PET čekajících na expedici již známým odběratelům.

(131)

Protože jediný spolupracující vyvážející výrobce do Společenství nevyvážel, šetření nemohlo dojít k závěru, zda dumping navzdory platným opatřením přetrvává, či nikoli.

(132)

Avšak vážené průměrné vývozní ceny spolupracujícího vyvážejícího výrobce při vývozu na trhy třetích zemí i ceny na domácím trhu jsou též podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství při prodeji ve Společenství. Prodejní ceny byly nižší než výrobní náklady. Toto se považuje za indikátor, že by se prodej, pokud by byla opatření zrušena, pravděpodobně uskutečňoval za dumpingové ceny. Navíc vzhledem k atraktivní cenové hladině ve Společenství by v případě, že by byla opatření zrušena, existovala pobídka pro thajské vyvážející výrobce, aby prodávali na trhu Společenství.

(133)

V případě nespolupracujících vyvážejících výrobců je možné zjistit významnou hrozbu přesměrování obchodu, když se porovná domácí poptávka a významný objem PET, jenž se prodává do třetích zemí. Připomíná se, jak bylo uvedeno ve 131. bodu a dále odůvodnění, že thajští výrobci velmi silně závisí na vývozech a že existuje velká celková nevyužitá kapacita, která by mohla být přesměrována do Společenství. Vzhledem k dumpingu praktikovanému v minulosti (v původním šetření ve výši 32,5 %) se zdá, že existuje riziko obnovení dumpingu, pokud by byla opatření zrušena.

(134)

Na základě výše uvedených skutečností je učiněn závěr, že pokud by byla opatření zrušena, dumping by pravděpodobně přetrvával nebo by byl obnoven. V souladu s tím se navrhuje, aby byla opatření vztahující se na dovozy PET pocházejících z Indie, Indonésie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska zachována.

(135)

Na základě shromážděných informací o nespolupracujících vyvážejících výrobcích se zdá, že existuje podstatné riziko obnovení dumpingu. Toto riziko vychází především z údajů naznačujících, že nespolupracující vyvážející výrobci disponují podstatnou výrobní a vývozní kapacitou, jež by se s největší pravděpodobností, jak bylo prokázáno odhalením dumpingových praktik v původním šetření, projevila ve formě vývozů za dumpingové ceny do Společenství, pokud by byla opatření zrušena.

(136)

V souladu s tím se navrhuje, aby byla opatření vztahující se na dovozy PET pocházejících z Korejské republiky zachována.

(137)

V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení se rovněž posuzovalo, zda lze změněné okolnosti s ohledem na původní šetření o dumpingu důvodně považovat za trvalé.

(138)

Připomíná se, že se rozsah prozatímního přezkumu, pokud jde o Korejskou republiku, omezuje na dumpingová rozpětí pro tři společnosti SK Chemicals Co Ltd., KP Chemicals Corp. a Daehan Synthetic Fibres Co. Ltd. a společnosti s nimi ve spojení.

(139)

U spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří během období přezkumného šetření vyváželi PET do Společenství, prozatímní přezkum ukázal, že jejich dumpingová rozpětí zůstala na zanedbatelné úrovni. Hlavním důvodem je skutečnost, že když běžné hodnoty a prodejní ceny na domácím trhu u těchto společností ve srovnání s údaji z původního šetření vzrostly, prodejní ceny na trhu Společenství vzrostly v odpovídajícím poměru.

(140)

Nebyly zjištěny žádné indikace naznačující, že by tyto změny způsobující zanedbatelné dumpingové rozpětí nebyly trvalé, neboť bylo zjištěno, že všichni spolupracující vyvážející výrobci pracují při vysokém využití kapacity (nad 90 %). Navíc žádný z nich neplánoval zvyšovat svoji výrobní kapacitu v Korejské republice. Jeden z nich, společnost SK Chemicals, ovšem založil výrobní závod ve Společenství a pravděpodobně bude svůj vývoz z Korejské republiky snižovat.

(141)

Pokud jde o vyvážejícího výrobce, společnost Daehan, která se, jak se uvádí výše ve 49. bodu odůvodnění, nakonec rozhodla při šetření nespolupracovat, nebylo možné žádnou ze skutečností týkajících se této společnosti ověřit.

(142)

Proto musí závěr pro tuto společnost vycházet ze skutečností dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení, tj. na základě informací uvedených v podnětu a informací z neověřeného dotazníku.

(143)

V případě dvou spolupracujících vyvážejících výrobních seskupení, SK Chemicals a KP Chemicals, je možné okolnosti, za kterých byla v rámci tohoto šetření vypočítána dumpingová rozpětí, považovat za trvalé.

(144)

Pokud jde o třetího vyvážejícího výrobce, jímž je Daehan Synthetic Fibres, je třeba připomenout, že tato společnost nespolupracovala a že analýza musela být založena na dostupných skutečnostech naznačujících, že dumping přetrvává. Za těchto okolností by měla tato společnost podléhat zbytkové celní sazbě, jak byla stanovena v původním šetření a potvrzena posledním přezkumem.

(145)

V tomto řízení spolupracovali pouze dva tchajwanští vyvážející výrobci. Analýza trvalosti změněných okolností se tudíž omezuje pouze na tyto dvě společnosti.

(146)

Společnost Far Eastern Textiles podléhá nulové sazbě cla od přijetí nařízení Rady (ES) č. 83/2005 ( 9 ). Dalšímu spolupracujícímu vyvážejícímu výrobci, jímž je Shinkong Synthetic Fibres, bylo týmž nařízením přiděleno dumpingové rozpětí ve výši 3,1 %.

(147)

Na základě analýzy dumpingu, jež byla prováděna pro období přezkumného šetření, byla stanovena změněná dumpingová rozpětí ve výši 3,5 % pro společnost Far Eastern a 6,5 % pro Shinkong.

(148)

V případě dvou spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří během období přezkumného šetření vyváželi do Společenství, neexistuje žádný důvod domnívat se, že by změny, k nimž došlo mezi současným a předchozím šetřením, zejména pak změny vývozních cen do Společenství a běžných hodnot, jež vedly k revizi dumpingových rozpětí, nebyly trvalé povahy. Pokud jde o společnost, u níž byl zjištěn dumping, šetření ukázalo, že dotyčná společnost prodávala významná množství novému odběrateli za cenu, která byla podstatně nižší než její všeobecná vývozní cenová hladina. Protože společnost neuvedla, že dotyčnému odběrateli přestane prodávat nebo že své vývozní ceny přizpůsobí, je možné učinit závěr, že dumping bude přetrvávat. Navíc tato společnost během období přezkumného šetření využívala svoji kapacitu téměř plně. Proto není pravděpodobné, že by mělo dojít k významným změnám struktury prodeje dotčené společnosti, jež by měly dopad na její cenovou hladinu s odpovídajícím účinkem na běžné hodnoty a vývozní ceny.

(149)

Pokud jde o druhou spolupracující společnost, pozorované změny nebyly velké, tj. změna dumpingových rozpětí z 3,1 % na 6,5 % z toho důvodu, že v běžných hodnotách došlo k poněkud výraznějším změnám než ve vývozních cenách. Tato okolnost se pravděpodobně v budoucnosti nezmění, protože ceny ropy, které představují hlavní nákladový faktor při výrobě PET, se stabilizují na vysoké úrovni.

(150)

V souladu s tím se má za to, že dumpingová rozpětí pro obě společnosti, jak byla vypočítána na základě údajů poskytnutých v rámci tohoto šetření, jsou spolehlivá a že zjištěné změny se považují za změny trvalé povahy.

(151)

PET ve Společenství vyrábějí následující společnosti:

(152)

PET vyráběný všemi těmito společnostmi představuje celkovou výrobu Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(153)

Komise zkoumala, zda spolupracující výrobci ve Společenství, kteří požádali nebo podpořili žádost o přezkum před pozbytím platnosti, představovali v rámci celkové výroby PET ve Společenství významný podíl. Na tyto výrobce ve Společenství připadalo 88 % z celkové výroby PET ve Společenství. Ti výrobci ve Společenství, kteří plně nespolupracovali, byli z definice výrobního odvětví Společenství vyloučeni. Komise proto měla za to, že tito plně spolupracující výrobci ve Společenství reprezentují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. V původním šetření reprezentovalo výrobní odvětví Společenství více než 85 % tehdejší celkové výroby PET ve Společenství.

(154)

Následujících dvanáct výrobců ve Společenství částečně zmiňovaných výše v 16. bodu odůvodnění představuje výrobní odvětví Společenství:

Voridian BV (Nizozemsko), M & G Polimeri Italia Spa (Itálie), Equipolymers Srl (Itálie), La Seda de Barcelona SA (Španělsko), Novapet SA (Španělsko), Selenis Industria de Polimeros SA (Portugalsko), Aussapol Spa (Itálie), Advansa Ltd (Spojené království), Wellman BV (Nizozemsko), Elana Wse, dceřiná společnost koncernu Boryszew (Polsko), V.P.I. SA (Řecko), SK Eurochem (Polsko).

(155)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Společenství, odhadovaných údajů ohledně prodeje ostatních výrobců ve Společenství na trhu Společenství, a to na základě údajů poskytnutých v etapě podání podnětu, a údajů Eurostatu ohledně veškerého dovozu do Společenství ze třetích zemí.

(156)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření spotřeba dotčeného produktu ve Společenství neustále rostla a během období přezkumného šetření dosáhla celkové výše 2 400 000 tun. Celkový nárůst během období činil 18 %. Tento nárůst byl částečně způsoben novými aplikacemi (mj. pivo, víno) a částečně nárůstem spotřeby v zemích, které přistoupily k EU v roce 2004.

(157)

V původním šetření byly dovozy dotčeného výrobku pocházejícího z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení posuzovány kumulativně. Bylo zkoumáno, zda by bylo kumulativní posouzení vhodné i při stávajícím šetření.

(158)

Co se týče dovozů ze dvou spolupracujících korejských společností, šetření ukázalo, že je dumping buď zanedbatelný nebo žádný. Proto nemohly být dotyčné dovozy v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení posuzovány kumulativně. Bylo však zjištěno, že dumpingové rozpětí stanovené ve vztahu k dovozům z Indie, Malajsie a Tchaj-wanu bylo vyšší než zanedbatelné úrovně. Pokud se jedná o dovozy z Indonésie a Thajska, šetření ukázalo, že dovozy nebyly reprezentativní, a tudíž nebylo možné stanovit dumpingové rozpětí. Byl však rovněž učiněn závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu. Co se týče množství exportovaných jednotlivými šesti dotčenými zeměmi, bylo konstatováno, že pokud by byla opatření zrušena, dovozy ze všech jednotlivých dotčených zemí by se pravděpodobně zvýšily na úrovně výrazně nad úrovněmi dosaženými během období přezkumného šetření a určitě by překročily práh zanedbatelnosti. Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže, šetření potvrdilo, že byly PET granule dovážené z dotčených zemí obdobné ve všech svých základních fyzikálních i technických vlastnostech. Tyto granule byly navíc zaměnitelné s granulemi vyráběnými ve Společenství a byly ve Společenství uváděny na trh ve stejném období, prostřednictvím obdobných prodejních kanálů a za podobných obchodních podmínek. Importované PET granule byly proto považovány za konkurující si navzájem a konkurující rovněž PET granulím vyrobeným ve Společenství.

(159)

Ve světle výše uvedeného bylo konstatováno, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla ve vztahu k dovozům z Indie, Malajsie, Thajska, Indonésie, Tchaj-wanu a k dumpingovým dovozům z Korejské republiky naplněna. Dovozy ze šesti dotčených zemí byly proto přezkoumávány kumulativně, s výjimkou těch nedumpingových dovozů, které uskutečnili dva korejští spolupracující vyvážející výrobci.

(160)

Pokud jde o šest dotčených zemí, objemy dovozů, tržní podíly a průměrné ceny se vyvíjely tak, jak se uvádí níže. Údaje vycházejí ze statistik Eurostatu. Z těchto číselných údajů by měly být v zásadě vyjmuty nedumpingové korejské dovozy. Z důvodu důvěrnosti údajů však byly tyto záměrně zahrnuty. Vývoj příslušného trendu by však byl v zásadě stejný, i kdyby byly údaje týkající se nedumpingových korejských dovozů vyňaty.

(161)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření poklesly dovozy z dotčených zemí o 13 %, tj. ze 192 000 tun v roce 2002 na 167 000 tun během období přezkumného šetření. Ve srovnání s rokem 2002 zůstaly nezměněny v roce 2003 a poklesly o 3 % v roce 2004 a o dalších 10 % během období přezkumného šetření.

(162)

Na začátku přezkumu se předpokládalo, že bude proveden výběr vzorku výrobců Společenství, ovšem vzhledem k tomu, že jejich počet není nadměrný, bylo rozhodnuto zahrnout je všechny, takže v návaznosti na toto rozhodnutí byly faktory způsobující újmu posuzovány na základě informací shromážděných na úrovni celého výrobního odvětví Společenství.

(163)

Podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkoumala Komise veškeré relevantní hospodářské faktory a ukazatele, které mají vztah k výrobnímu odvětví Společenství.

(164)

Výroba výrobního odvětví Společenství vzrostla od roku 2002 do období přezkumného šetření o 20 %, tj. z úrovně 1 465 000 tun v roce 2002 na 1 760 000 tun během období přezkumného šetření. Meziroční nárůst činil 4,8 % v roce 2003 a 4,6 % v roce 2004. K dalšímu nárůstu došlo během období přezkumného šetření, když výroba prudce stoupla na 150 000 tun, tj. o 10,8 %. Toto vyplynulo z procesu restrukturalizace, který ve výrobním odvětví proběhl s cílem lépe kontrolovat výrobní náklady a využít tak rostoucí spotřeby na trhu Společenství, jež – jak bylo uvedeno výše – vzrostla od roku 2002 do období přezkumného šetření o 19 % (z 2 milionů tun v roce 2002 na 2,4 milionu tun během období přezkumného šetření).

(165)

Výrobní kapacita vzrostla od roku 2002 do období přezkumného šetření o 22 %, tj. z úrovně 1 760 000 tun v roce 2002 na 2 156 000 tun během období přezkumného šetření. Ke zvýšení došlo ponejvíce během období přezkumného šetření, kdy ve srovnání s rokem 2004 vzrostla výrobní kapacita o 300 000 tun, tj. o 16,7 %. Tento podstatný nárůst výrobní kapacity probíhal souběžně s nárůstem výroby, k němuž došlo v tomtéž období (viz výše 164. bod odůvodnění). Zvýšení výrobní kapacity bylo výsledkem dalších investic do výrobních linek s cílem využít rostoucího trhu. Využití kapacity se zvýšilo v roce 2003 o 4 procentní body, zůstalo na stejné úrovni v roce 2004 a poté během období přezkumného šetření pokleslo o 5 procentních bodů na úroveň 82 %. Pokles, k němuž došlo mezi rokem 2004 a obdobím přezkumného šetření, je důsledkem významného nárůstu výrobní kapacity během dotyčného období. Proto se vyšší objem výroby během období přezkumného šetření, ve srovnání s rokem 2004, časově shodoval s nižší mírou využití kapacity.

(166)

Objem prodaný výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství se od roku 2002 do období přezkumného šetření zvýšil o 21 %. Po 2 % růstu v roce 2003 následoval nárůst o 8 procentních bodů v roce 2004 a o 11 procentních bodů v období přezkumného šetření. Přes růst prodeje způsobený vyšší spotřebou se tržní podíl výrobního odvětví Společenství v roce 2003 snížil o 4 procentní body a poté se postupně zvyšoval o 5 procentních bodů v roce 2004 a o 1 procentní bod během období přezkumného šetření.

(167)

Celkově je nutné poznamenat, že se tržní podíl výrobního odvětví Společenství zvýšil během posuzovaného období o 2 %, což ukazuje, že jeho růst zaostával za růstem spotřeby trhu jako celku.

(168)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Společenství se zvýšila během posuzovaného období o 18 %. K hlavnímu nárůstu došlo v letech 2003 (11 procentních bodů) a 2004 (dalších 6 procentních bodů). Přestože tato rostoucí tendence pokračovala i během období přezkumného šetření, růst představoval již pouze 2 procentní body. Tento nárůst o 18 % během celého období souvisí s úrovní výroby, která vzrostla o 20 %.

(169)

Produktivita výrobního odvětví Společenství, měřená jako výkon v tunách na zaměstnance za rok, měla během posuzovaného období celkově rostoucí tendenci. Produktivita zpočátku v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002 poklesla o 6 % a udržela se na stejné úrovni v roce 2004, během období přezkumného šetření však produktivita výrazně vzrostla, a to ve srovnání s rokem 2004 o více než 8 %.

(170)

Je nutné poznamenat, že výroba PET granulí je odvětví kapitálově náročné, a proto mají mzdové náklady v rámci celkových nákladů na výrobek jen omezený dopad. Během období vzrostly mzdy o 12 %, zatímco výrobní náklady vzrostly celkem o 20 %. Jiným významným indikátorem jsou mzdové náklady vynaložené na vyrobenou tunu. Během období tyto náklady poklesly o 6 %.

(171)

Co se týče účinku velikosti skutečného dumpingového rozpětí při daném objemu a cenách dovozů z dotyčných zemí na průmysl Společenství, nelze tento účinek považovat za zanedbatelný.

(172)

Jednotkové prodejní ceny vzrostly z 924 EUR/t v roce 2002 na 1 058 EUR/t během období přezkumného šetření. Celkově byla tendence k růstu (o 15 % za celé období). Tento růst je do značné míry důsledkem růstu ceny surovin, který je způsoben růstem ceny ropy. Přestože výrobní odvětví Společenství ceny zvýšilo, nenacházelo se v postavení, kdy by mohlo zvýšení přenést na navazující sektor a zvýšení cen surovin tak plně odrazit ve svých prodejních cenách. To bylo v zásadě způsobeno skutečností, že růst ceny surovin byl vyšší než růst cen PET. Výrobní odvětví Společenství navíc muselo čelit tlaku dovozů. S cílem zachovat si svůj podíl na trhu mohlo výrobní odvětví Společenství své ceny zvýšit pouze mírně, a tak čelilo potlačení cen.

(173)

Vzhledem k tomu, že k výrobě 1 tuny PET je třeba 850 kg přečištěné kyseliny tereftalové (PTA) a 350 kg monoethylenglykolu (MEG) (hlavní suroviny), náklady na suroviny (PTA a MEG) od roku 2002 do období přezkumného šetření výrazně vzrostly, a to o 67 %, respektive o 31 % a dosáhly úrovně 770 EUR/t (PTA) a 721 EUR/t (MEG) (průměr během období přezkumného šetření). Přestože byl zaznamenán menší pokles cen PTA ve třetím čtvrtletí roku 2005, kdy ceny poklesly na úroveň 700 EUR/t, a v případě MEG byly sledované ceny v zásadě stabilní, je třeba zdůraznit, že suroviny se nakupují předem na základě dlouhodobých kontraktů. V důsledku této skutečnosti výrobní odvětví Společenství za posuzované období, navzdory menšímu poklesu cen PTA na konci období přezkumného šetření, stále nese důsledky výrazného nárůstu nákladů. Navíc vzhledem k situaci na světovém ropném trhu se mohou ceny surovin potřebných pro výrobu PET nepředvídatelně měnit, s největší pravděpodobností ale zůstanou na vysoké úrovni. Všechny tyto faktory přispívají k tomu, že výrobci PET ve Společenství jsou ve zvýšené míře zranitelní.

(174)

Na základě srovnání byly průměrné jednicové náklady na výrobu tuny PET granulí ve výrobním odvětví Společenství následující:

(175)

Během posuzovaného období, jak se uvádí v tabulkách 10 a 11, cena hlavních surovin neustále rostla (PTA o 67 %, MEG o 31 %), zatímco celkové výrobní náklady vzrostly pouze o 21 %. Avšak jak je vidět v tabulce 9, ceny vzrostly pouze o 15 %, protože se výrobní odvětví Společenství nenacházelo v postavení, kdy by mohlo zvýšení přenést na navazující sektor a zvýšení cen surovin tak plně odrazit ve svých prodejních cenách.

(176)

Vývoj zásob během celého posuzovaného období, tj. od roku 2002 do období přezkumného šetření, zaznamenal pokles o 10 %. Platí však, že stejně jako v původním šetření by neměly být zásoby ve vztahu k PET vyrobeným výrobním odvětvím Společenství považovány za smysluplný indikátor, a to z důvodu sezónní povahy trhu PET v průběhu celého roku. Při srovnání s výrobou představují zásoby zhruba 5/6 % výkonu výroby.

(177)

Rentabilita prodeje představuje zisk vytvořený z prodeje dotčeného výrobku ve Společenství. Návratnost celkových aktiv a peněžní tok by bylo v souladu s čl. 3 odst. 8 základního nařízení možné měřit pouze na úrovni nejbližší skupiny výrobků zahrnující obdobný výrobek. Návratnost investic byla navíc vypočítána na základě návratnosti celkových aktiv, neboť návratnost celkových aktiv je pro účely analýzy trendu považována za relevantnější.

(178)

V návaznosti na potlačení cen počínající v roce 2002 a časově se shodující s výrazným nárůstem dumpingového dovozu z dotčených zemí se finanční situace výrobního odvětví Společenství zhoršila a v roce 2003 se dostala do ztrát. Po mírném zotavení v roce 2004 díky opatřením uloženým na dovoz z ČLR a Austrálie se ztráta během období přezkumného šetření snížila na – 3,2 %. Konstatuje se proto, že je zde jasný klesající trend.

(179)

Trendy návratnosti celkových aktiv a peněžních toků se vyvíjely obdobně, tj. vykazovaly relativně dobrou situaci v roce 2002, zhoršení v roce 2003, mírné zotavení v roce 2004 a další zhoršení během období přezkumného šetření.

(180)

Investice byly částečně věnovány na růst kapacity a částečně na zlepšení výrobního procesu. Velká část výdajů byla vynaložena během roku 2004 a během období přezkumného šetření, v časové shodě s nárůstem kapacity a s cílem udržet podíl na trhu s ohledem na rostoucí spotřebu. Nicméně současná situace výrobního odvětví Společenství a vývoj na trhu Společenství a světového trhu PET, jenž se vyznačoval nedostatečnou rentabilitou, nepředstavovaly pobídku k větším investicím. Přestože za určitých okolností byli výrobci ve Společenství stále ještě schopni získávat kapitál (zejména od společností ve spojení), nedostatečná rentabilita PET nevyzývala k investicím a v některých případech bylo toto rozhodnutí odkládáno.

(181)

Trvalý nárůst spotřeby, částečně způsobený novými aplikacemi (mj. pivo, víno) a částečně nárůstem spotřeby v zemích, které přistoupily k EU v roce 2004, nutil výrobní odvětví Společenství zvyšovat kapacitu a výrobu, aby neztratilo svůj podíl na trhu. Za tím účelem byl v roce 2004 a během období přezkumného šetření uskutečněn významný proces restrukturalizace doprovázený častými změnami vlastnictví u různých výrobců. Souběžně byl obecně zvýšen počet výrobních linek, aby bylo možné sledovat zvýšení spotřeby a současně dosáhnout úspor z rozsahu. Proto ovšem některé hospodářské indikátory, tj. spotřeba, výrobní kapacita, výroba, prodej v EU, zaměstnanost, tento pozitivní trend následovaly.

(182)

Avšak ani veškeré výše popisované restrukturalizační úsilí nemohlo vyrovnat dopad trvalého a výrazného růstu cen surovin během posuzovaného období. Vyšší náklady na suroviny nemohly být převedeny na navazující sektor v takové míře, jak by to bylo nutné pro zachování určité míry rentability. Toto se časově shodovalo s nízkou cenovou hladinou dovozů z dotčených zemí, které jasně vytvářely významný tlak proti růstu cen výrobního odvětví Společenství. Proto se navzdory zjevně pozitivnímu vývoji, pokud jde o výrobu, prodej a prodejní cenu, celková finanční situace výrobního odvětví Společenství zhoršila a odráží se v negativním vývoji rentability (ze zisku 2,7 % v roce 2002 do ztráty 3,2 % během období přezkumného šetření), vývozu, výrobních nákladů, návratnosti investic a peněžního toku.

(183)

Proto je situace výrobního odvětví Společenství, navzdory určitým zjevným pozitivním trendům, jak je ukazují ukazatele újmy, stále daleko od úrovní, které by bylo možné očekávat, pokud by se plně zotavilo z újmy zjištěné v rámci původního šetření.

(184)

Proto je učiněn závěr, že se situace výrobního odvětví Společenství ve srovnání s obdobím před uložením opatření mírně zlepšila, ale je stále velmi nestabilní a citlivá. Dále platí, že cenový tlak způsobovaný dovozy nedovolil výrobnímu odvětví Společenství plně odrazit nárůst cen surovin do svých prodejních cen.

(185)

Jak bylo uvedeno v 2. bodu odůvodnění, připomíná se, že od srpna 2004 jsou rovněž uložena konečná antidumpingová opatření pro dovozy PET pocházejících z Austrálie a ČLR.

(186)

Během posuzovaného období se celkový objem dovozů z těchto zemí zvýšil o 12 % (z 65 000 tun na 73 000 tun). Přestože došlo v roce 2003 k podstatnému nárůstu podílu na trhu (o 4 procentní body), tato stoupající tendence se v roce 2004 zvrátila, když tržní podíl dovozů klesl na úroveň 2,4 %. Během období přezkumného šetření byl zaznamenán mírný nárůst o 0,6 % vyplývající z dovozů z Číny. Účinek konečných antidumpingových cel se odráží od roku 2004. Zatímco dovozy z Austrálie zcela ustaly, objem dovozů z Číny postupně vzrostl o 130 % v roce 2003, klesl v roce 2004, v časové shodě s opatřeními, a během období přezkumného šetření opět vzrostl o 47 %. Australské ceny poklesly o 7 % v roce 2003 a o dalších 6 % v roce 2004. Čínské ceny mírně rostly v letech 2003 a 2004, během období přezkumného šetření se zvýšily o 24 %, tj. z 827 na 1 022 EUR za tunu. Závěrem se konstatuje, že významné dovozy z těchto dvou zemí se uskutečňovaly za ceny trvale nižší než ceny Společenství, a proto přispívaly k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(187)

V těchto číselných údajích by měly být v zásadě zahrnuty nedumpingové korejské dovozy. Z důvodu důvěrnosti údajů však byly tyto záměrně vyňaty. Vývoj trendů by však byl i v případě, že by byly korejské nedumpingové dovozy zahrnuty, v zásadě stejný.

(188)

Od roku 2002 do období přezkumného šetření vzrostly celkové dovozy PET pocházejících z jiných zemí o 136 % a dosáhly tak množství 174 000 tun. Jejich podíl na trhu EU vzrostl během posuzovaného období z 3,6 na 7,1 %. Níže uvedená tabulka tyto trendy ilustruje.

(189)

Dovozy z Pákistánu vzrostly během posuzovaného období o 157 %, zejména pak poté, co bylo v roce 2004 ukončeno proti nim vedené řízení. Dovozy ze Spojených států vzrostly významně, tj. o 144 %, a během období přezkumného šetření dosáhly 50 000 tun. Dovozy z Mexika se z 1 500 tun v roce 2002 dostaly na 20 000 tun během období přezkumného šetření, což představuje nárůst o 1 390 %. Co se Turecka týče, jeho dovozy významně rostly v letech 2002 až 2004 (o 244 %), poté během období přezkumného šetření poklesly o 36 %. Ve vztahu k ceně je však důležité poznamenat, že ceny dovozů ze Spojených států, Mexika a Turecka rostly a byly vyšší než ceny ostatních dovozů a ceny výrobního odvětví Společenství. Navíc dovozy z USA představují s největší pravděpodobností Pet G, speciální druh PET s vyššími požadavky na viskozitu, prodávaný v průměru za cenu o 50 % vyšší než běžný druh PET. Dovozní ceny z Pákistánu byly nižší než průměrné ceny výrobního odvětví Společenství mezi lety 2002 a 2004. Během období přezkumného šetření dovozní ceny z Pákistánu vzrostly na úroveň výrobního odvětví Společenství. Proto se konstatuje, že tyto dovozy situaci na trhu Společenství ovlivnit nemohly.

(190)

Vývozní aktivita výrobního odvětví Společenství vykazovala během posuzovaného období sestupný trend, tj. pokles ze 7,9 % na 4,9 % celkového prodeje výrobního odvětví Společenství. Pouze v roce 2003 vývozní výkon výrobního odvětví Společenství povážlivě vzrostl, pravděpodobně díky nízkým prodejním cenám v EU. Avšak během období přezkumného šetření představoval méně než 5 % celkového prodeje. Je třeba poznamenat, že vývozní ceny byly trvale nad prodejními cenami v ES.

(191)

Jak bylo již konstatováno dříve, vyvážející výrobci v Indii, Indonésii, Thajsku, Korejské republice, Tchaj-wanu a Malajsii mají potenciál zvýšit objem vývozu na trh Společenství.

(192)

Vývozní ceny CIF PET pocházejících z Indie, Thajska a Malajsie byly vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství. Rozdíl však nebyl významný, z čehož lze vyvodit závěr, že při neexistenci antidumpingových cel by tyto země mohly vyvíjet ještě silnější cenový tlak na výrobní odvětví Společenství. Ceny korejských, tchajwanských a indonéských dovozů do Společenství byly navíc nižší než ceny ve Společenství. V případě Korejské republiky a Tchaj-wanu byl rozdíl malý (3 až 4 %), v případě Indonésie byl významný (dosahoval 27 %). Proto existuje jasný náznak pravděpodobnosti pokračování či obnovení újmy.

(193)

Jak bylo naznačeno výše, situace výrobního odvětví Společenství byla rovněž povážlivě ovlivňována dovozy z ČLR. Ceny těchto dovozů byly nižší než ceny ve Společenství (1 022 EUR/t ve srovnání s 1 058 EUR/t ve Společenství). Navíc v objemovém vyjádření činil dovoz z ČLR během období přezkumného šetření 73 000 tun a představoval 3 % podíl na trhu.

(194)

Pokud jde o objem dovozu z dotčených zemí, je možné učinit závěr, že existuje pravděpodobnost, že tato množství podstatně porostou vzhledem k celkové výrobní kapacitě a volné kapacitě dostupné v dotčených zemích, jak je dále podrobně rozvedeno ve 199. bodu odůvodnění.

(195)

Na základě předchozího je možné dojít k závěru, že vývozní ceny by s největší pravděpodobností při absenci antidumpingových opatření byly nižší než ceny na trhu Společenství, neboť výrobci v těchto zemích by se nejspíš snažili získat ztracené podíly na trhu nebo by se snažili zvýšit své současné podíly na trhu. Taková cenová politika spolu se schopností vyvážejících výrobců z těchto zemí prodávat významné množství PET na trhu Společenství by s největší pravděpodobností měla za účinek posílení cenového tlaku, což by, jak je možné očekávat, mělo další negativní dopad na situaci výrobního odvětví Společenství.

(196)

V tomto kontextu je třeba připomenout, že ve všech šesti dotčených zemích byla zjištěna významná volná výrobní kapacita, dosahující výše od 37 000 tun v případě Malajsie do 400 000 tun v případě Tchaj-wanu, celkově se jedná zhruba o 1 milion tun, tj. 45 % výrobní kapacity výrobního odvětví Společenství. Dovozní ceny navíc během dotyčného období oscilovaly mírně nad nebo pod cenami ve Společenství. Například ceny dovozů pocházejících z Tchaj-wanu, země, která má zdaleka největší volnou výrobní kapacitu, během období účinnosti antidumpingových opatření poklesly pod úroveň cen ve Společenství. Převládající cenová hladina ve Společenství navíc činí trh EU atraktivním. Proto je možné učinit závěr, že pokud by opatření pozbyla platnosti, existuje pro výrobce v dotčených zemích jasná pobídka, aby přesměrovali svůj prodej na trh EU, a to za nízké ceny.

(197)

Současné veřejně dostupné informace navíc naznačují, že ze zkoumaných asijských zemí nakoupily neobvyklé množství PET granulí hospodářské subjekty z Bulharska a Rumunska. Dodávky se měly uskutečnit v listopadu a prosinci 2006. Tato informace je náznakem pravděpodobnosti obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Společenství, neboť jasně prokazuje, že při absenci antidumpingových opatření by na trh Společenství směřovalo z dotčených zemí významně více dovozů.

(198)

Jak bylo doloženo výše, přestože se situace výrobního odvětví Společenství ve srovnání s obdobím před uložením opatření mírně zlepšila, je stále citlivá a nestabilní. Je pravděpodobné, že pokud by bylo výrobní odvětví Společenství vystaveno zvýšenému objemu dovozů z dotčených zemí uskutečňovaných za dumpingové ceny, vedlo by to k zhoršování jeho finanční situace a s největší pravděpodobností k dalším ztrátám rentability. Vzhledem k tomu se došlo k závěru, že pokud by opatření uložená proti Indii, Indonésii, Thajsku, Korejské republice, Tchaj-wanu a Malajsii pozbyla platnosti, vedlo by to se vší pravděpodobností k obnovení újmy způsobované výrobnímu odvětví Společenství.

(199)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zvažováno, zda by udržení stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Společenství jako celku. Stanovení zájmu Společenství vycházelo z hodnocení všech různých existujících zájmů. Toto šetření analyzuje situaci, v níž již byla antidumpingová opatření zavedena, a umožňuje posoudit jakékoli případné nežádoucí negativní dopady stávajících antidumpingových opatření na zúčastněné strany.

(200)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry o pravděpodobnosti přetrvávání či obnovení poškozujícího dumpingu neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Společenství.

(201)

Jak bylo uvedeno výše, je značně pravděpodobné, že pokud by měla být opatření zrušena, poškozující dumping se obnoví. Všichni výrobci ve Společenství kromě dvou plně spolupracovali a vyjádřili svoji podporu pro pokračování opatření. Jeden výrobce ve Společenství spřízněný s jedním z korejských vývozců rovněž vyjádřil svoji podporu opatřením. Je však třeba vzít v úvahu, že jeho mateřská společnost vyváží při aplikaci nulové sazby cla.

(202)

Pokračování antidumpingových opatření pro dovozy z dotčených zemí by posílilo možnosti, aby výrobní odvětví Společenství dosáhlo přiměřené míry rentability. Ještě důležitější je, že by se tím vyhnulo situaci, kdy by bylo výrobní odvětví Společenství vytlačeno z trhu. Existuje skutečně jasná pravděpodobnost dumpingu působícího újmu, jemuž by výrobní odvětví Společenství nemohlo odolávat. Výrobní odvětví Společenství by proto ze zachování stávajících antidumpingových opatření mělo přínos, zejména proto, že v současnosti jsou uložena opatření rovněž proti dovozům pocházejícím z Austrálie a ČLR.

(203)

Komise rozeslala dotazníky 18 dovozcům/obchodníkům s dotčeným výrobkem. Spolupráce dovozců/obchodníků, kteří nakupují ponejvíce z dotčených zemí a reprezentují asi 5 % spotřeby EU, však byla velmi omezená. Pouze jeden dovozce/obchodník poskytl údaje a největší část jeho nákupů byla pořizována od výrobního odvětví Společenství. Pouze marginální množství bylo nakupováno z dotčených zemí nebo z jiných vyvážejících zemí. Tento dovozce/obchodník by dával přednost trhu s nulovými cly, ačkoli se momentálně těší dobrým finančním výsledkům. Vzhledem k tomu, že účinná opatření neměla na dovozce podstatný dopad, se činí závěr, že zachování stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz z Indie, Indonésie, Thajska, Malajsie, Korejské republiky a Tchaj-wanu by na situaci dovozců do Společenství nemělo podstatný negativní dopad.

(204)

Komise rozeslala dotazníky 47 známým zpracovatelům/uživatelům. Pouze deset zpracovatelů/uživatelů s celkově nízkou reprezentativností na dotazník odpovědělo.

(205)

Podle informací o nákupech obsažených v jejich odpovědích na dotazník reprezentovali spolupracující zpracovatelé/uživatelé během období přezkumného šetření asi 20 % celkové spotřeby PET ve Společenství. Během období přezkumného šetření nakupovali 95 % svých PET od výrobců ze Společenství, zbývající část pak z dovozů pocházejících ze zemí jiných, než které jsou prošetřovány v rámci těchto přezkumů. Byla přednesena celá řada argumentů proti uložení cel.

(206)

Na dotazník odpovědělo pět zpracovatelů (transformujících PET granule na předtvarované polotovary či polotovary vhodné pro výrobu lahví reprezentující 10 % spotřeby). Náklady na PET granule představovaly 55 % jejich konečného výrobku (převážně u předtvarovaných polotovarů). Bylo zjištěno, že z dotčených zemí a z jiných třetích zemí dovážejí zanedbatelná množství. Uložení cel se nicméně brání s tím, že prodlužování opatření by vedlo k umělému zvyšování cen v Evropě.

(207)

Pět uživatelů, na které připadá asi 10 % spotřeby, poskytlo spíše neúplné údaje. Nízká míra spolupráce ze strany velkých uživatelů je pravděpodobně způsobena skutečností, že minulé šetření týkající se dovozů z ČLR, Austrálie a Pákistánu bylo prováděno před pouhými dvěma lety. Náklady na PET představují asi 6/7 % celkových nákladů, a proto jsou spíše omezené. Přestože nevykázali žádné dovozy z dotčených zemí, tak se podobně jako zpracovatelé uložení cel brání s tím, že opatření by mohla vést k umělému zvyšování cen v Evropě.

(208)

Vzhledem k poměrně dobré finanční situaci navazujícího výrobního odvětví, v kontrastu k situaci výrobního odvětví Společenství, nevznesl žádný zpracovatel/uživatel argument, že zachování stávajících cel by mohlo vést ke zrušení pracovních míst nebo k přesunům výrobních provozů do zámoří.

(209)

Co se dále týče výkonu, výrobní odvětví Společenství přizpůsobilo jeho rozsah, aby odpovídal zvýšené spotřebě, a proto je velmi pravděpodobné, že by nevyužitá kapacita výrobního odvětví Společenství mohla dovážená množství plně pokrýt.

(210)

Vzhledem k tomu, že stále existují alternativní zdroje dodávek, na něž nejsou uložena antidumpingová opatření, tj. Mexiko, Turecko, USA, Brazílie, Pákistán, Írán, Saúdská Arábie, mohou se uživatelé ve Společenství navíc spoléhat na diverzifikované dodavatele dotčeného výrobku (nebo k nim přejít).

(211)

Co se týče výkonu odvětví uživatelů, šetření ukázalo, že během posuzovaného období zvýšili spolupracující uživatelé svůj obrat, udrželi stabilní zaměstnanost a spíše zlepšili svoji celkovou rentabilitu. Bylo tudíž zjištěno, že antidumpingová opatření na ně neměla negativní dopad.

(212)

Vzhledem k výše uvedenému se činí závěr, že zachování stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz z Indie, Indonésie, Thajska, Malajsie, Korejské republiky a Tchaj-wanu by na situaci uživatelů ve Společenství nemělo podstatný negativní vliv.

(213)

Dodavatelé surovin (monoethylenglykolu (MEG) a přečištěné kyseliny tereftalové (PTA), DMT a kyseliny izoftalové (IPA), ve všech případech se jedná o petrochemické výrobky, deriváty nafty) jasně naznačili, že opatření podporují. Skutečnost, že by se velmi pravděpodobně výrobní odvětví Společenství dokázalo zotavit z účinků dumpingu a zlepšit tak své výkony, by pro ně představovala přínos.

(214)

Vzhledem ke všem výše uvedeným faktorům se dospělo k závěru, že nejsou žádné přesvědčivé důvody proti zachování stávajících antidumpingových opatření.

(215)

V případě jedné vyvážející země, konkrétně Indie, bylo provedeno souběžné šetření ohledně pozbytí platnosti vyrovnávacích opatření (viz 10. bod odůvodnění). Šetření potvrdilo nezbytnost pokračovat v aplikaci takových opatření v nezměněné míře. Stávající šetření rovněž dospělo k závěru, že antidumpingová opatření uložená na vývozy z Indie by měla být zachována v účinnosti na nezměněné úrovni. V tomto ohledu se odkazuje na 125. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 2604/2000. Protože opatření v současnosti navrhovaná pro vývozy PET z Indie zůstávají nezměněna, vyplývá z toho, že jsou dodržena ustanovení čl. 14 odst. 1 základního antidumpingového nařízení a čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 2026/97.

(216)

Všem stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a zvažované okolnosti, které jsou podkladem pro záměr doporučit zachování stávajících opatření, respektive pozměnění jejich úrovně v odůvodněných případech. Po zveřejnění jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vznesení připomínek a nároků. Jeden indický vývozce tvrdil, že není pravděpodobné, že by při neexistenci opatření Indie přesměrovala prodeje do Společenství. Tento vývozce tvrdil, že nově vznikající trhy jsou atraktivnější než trh Společenství, že indická poptávka rychle roste a že proto není k dispozici žádná volná kapacita. Je však třeba uvážit, že přes růst poptávky na indickém trhu šetření na úrovni společnosti odhalilo volné kapacity přesahující zvýšení poptávky na indickém trhu, což rovněž potvrzuje informační zpráva o trhu zmíněná v 74. bodu odůvodnění. Proto je učiněn závěr, že žádná z připomínek obdržených po zveřejnění není takové povahy, aby změnila závěry obsažené v tomto nařízení.

(217)

Z výše uvedeného vyplývá, že antidumpingová cla se zachovávají, respektive se v odůvodněných případech pozměňuje jejich úroveň,