2005D0360 — CS — 05.05.2005 — 000.002
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 26. dubna 2005, kterým se stanoví ekologická kritéria a příslušné požadavky na posuzování a ověřování pro udělení ekoznačky Společenství mazivům (oznámeno pod číslem K(2005) 1372) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 118, 5.5.2005, p.26) |
Opraveno:
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 26. dubna 2005,
kterým se stanoví ekologická kritéria a příslušné požadavky na posuzování a ověřování pro udělení ekoznačky Společenství mazivům
(oznámeno pod číslem K(2005) 1372)
(Text s významem pro EHP)
(2005/360/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1980/2000 ze dne 17. července 2000 o revidovaném systému Společenství pro udělování ekoznačky ( 1 ), a zejména na čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec uvedeného nařízení,
po konzultaci s Výborem Evropské unie pro ekoznačku,
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Podle nařízení (ES) č. 1980/2000 může být ekoznačka Společenství udělena výrobku s vlastnostmi, které mu umožňují významně přispívat ke zlepšení klíčových environmentálních aspektů. |
|
(2) |
Nařízení (ES) č. 1980/2000 stanoví, že zvláštní kritéria ekoznačky, sestavená podle kritérií navrhovaných Výborem Evropské unie pro ekoznačku, budou stanovena podle skupin výrobků. |
|
(3) |
Jelikož používání maziv může poškodit životní prostředí, například z důvodu jejich akvatické toxicity a bioakumulace, měla by být stanovena vhodná ekologická kritéria. |
|
(4) |
Dopad na životní prostředí lze považovat za zanedbatelný v případě látek obsažených v mazivech, které při použití mění svoji chemickou povahu a nadále nemusejí být klasifikovány podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/45/ES ze dne 31. května 1999 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se klasifikace, balení a označování nebezpečných přípravků ( 2 ). Kritéria pro ekoznačky by se tedy neměla vztahovat na látky, jichž zůstává v ošetřeném dílu ve stejné podobě jako před použitím méně než 0,1 %. |
|
(5) |
Ekologická kritéria a související požadavky na posuzování a ověřování by měly být platné po dobu čtyř let. |
|
(6) |
Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného článkem 17 nařízení (ES) č. 1980/2000, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Skupina výrobků „maziva“ zahrnuje hydraulické oleje, tuky, oleje pro řetězové pily, oleje pro dvoudobé motory, separační prostředky na beton a jiná šalovací maziva pro použití spotřebiteli i profesionálními uživateli.
Článek 2
1. Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:
a) „mazivem“ přípravek skládající se ze základového oleje a aditiv;
b) „základovým olejem“ mazací tekutina, jejíž viskozita, stárnutí, mazivost a protioděrové vlastnosti ani vlastnosti týkající se uvolňování kontaminujících látek nejsou vylepšeny přidáním aditiv;
c) „zahušťovadlem“ látka v základovém oleji použitá pro zahuštění nebo úpravu reologie mazací tekutiny nebo tuku;
d) „hlavní složkou“ jakákoliv látka, jejíž podíl na hmotnosti maziva převyšuje 5 %;
e) „aditivem“ látka, jejíž hlavní funkcí je zlepšení viskozity, stárnutí, mazivosti či protioděrových vlastností nebo uvolňování kontaminujících látek;
f) „tukem“ tuhý nebo polotuhý přípravek, který obsahuje zahušťovadlo v tekutém mazivu.
2. U tuků mohou být použity i další příměsi, které dávají přípravku zvláštní vlastnosti.
Článek 3
Aby mohla být mazivu udělena ekoznačka Společenství pro maziva podle nařízení (ES) č. 1980/2000, musí mazivo spadat do skupiny výrobků „maziva“ a musí splňovat kritéria stanovená v příloze tohoto rozhodnutí.
Kritéria se vztahují na nový výrobek v okamžiku dodání.
Jsou-li kritéria stanovena pro jednotlivé složky, vztahují se tato kritéria na jakékoli látky, jež byly vědomě přidány a jež tvoří více než 0,1 % obsahu výrobku, měřeno před a po chemické reakci mezi látkami přimíchanými při výrobě mazacího přípravku.
Kritéria se však nevztahují na látku, která při použití mění svoji chemickou povahu tak, že již nezaručuje klasifikaci podle směrnice 1999/45/ES, a které zůstává v ošetřeném dílu v podobě před použitím méně než 0,1 %.
Článek 4
Ekologická kritéria pro skupinu výrobků „maziva“ a související požadavky na posuzování a ověřování jsou platné do 31. května 2009.
Článek 5
Pro správní účely se skupině výrobků „maziva“ přiděluje číselný kód 27.
Článek 6
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
PŘÍLOHA
RÁMEC
Cíle kritérií
Cílem těchto kritérií je zejména podporovat výrobky, které:
— při užívání méně poškozují vodu a půdu a
— vedou k nižším emisím CO2.
Požadavky na posuzování a ověřování
Konkrétní požadavky na posuzování a ověřování jsou uvedeny pro každé jednotlivé kritérium.
Musí-li žadatel předložit příslušnému subjektu prohlášení, dokumentaci, analýzy, protokoly o zkoušce či jiné doklady prokazující splnění kritérií, mohou tyto doklady dle situace pocházet od žadatele a/nebo od jeho dodavatelů a/nebo jejich dodavatelů atd. Dodavatel aditiva, souboru aditiv nebo základového oleje může poskytnout tyto informace přímo příslušnému orgánu.
V případě potřeby mohou být použity i jiné zkušební metody než metody uvedené pro každé kritérium, jestliže příslušný orgán, který provádí posuzování žádosti, souhlasí s tím, že jsou rovnocenné.
V případě potřeby mohou příslušné orgány vyžadovat podpůrnou dokumentaci a mohou provádět nezávislá ověřování.
Příslušným orgánům se doporučuje při posuzování žádostí a kontrole plnění kritérií brát v úvahu i uplatňování uznávaných systémů environmentálního managementu, například EMAS nebo EN ISO 14001.
(Poznámka: Není povinností tyto systémy managementu uplatňovat).
KRITÉRIA
1. R-věty označující nebezpečí pro životní prostředí nebo lidské zdraví
Výrobku nesmí být přidělena v okamžiku podání žádosti o ekoznačku žádná R-věta, která by označovala nebezpečí pro životní prostředí nebo lidské zdraví podle směrnice 1999/45/ES. Pro tuto skupinu výrobků jsou považovány za relevantní tyto R-věty:
R 20, R 21, R 22, R 23, R 24, R 25, R 26, R 27, R 28, R 33, R 34, R 35, R 36, R 37, R 38, R 39, R 40, R 41, R 42, R 43, R 45, R 46, R 48, R 49, R 50, R 51, R 52, R 53, R 59, R 60, R 61, R 62, R 63, R 64, R 65, R 66, R 67, R 68 a jejich kombinace.
Posuzování a ověřování kritéria 1
Splnění kritéria 1 musí být potvrzeno písemně a podepsáno žádající společností.
Musejí být jasně uvedeny všechny hlavní složky obsažené ve výrobku, které budou označeny svým názvem, v případě potřeby číslem EINECS nebo ELINCS a koncentracemi, ve kterých jsou použity.
Výrobce výrobku předloží příslušnému subjektu:
— bezpečnostní list výrobku (který splňuje požadavky směrnice Komise 91/155/EHS ( 3 )).
— bezpečnostní listy všech hlavních složek (které splňují požadavky směrnice 91/155/EHS a směrnice Rady 67/548/EHS ( 4 )) od žádajících dodavatelů.
Musejí být k dispozici dostatečné údaje, které umožní vyhodnocení nebezpečnosti výrobku pro životní prostředí (označených R-větami R 50, R 50/53, R 51/53, R 52, R 52/53, R 53) podle směrnic 91/155/EHS a 1999/45/ES.
Hodnocení nebezpečnosti výrobku pro životní prostředí musí být prováděno tradiční metodou uvedenou v příloze III směrnice 1999/45/ES. Jak je však definováno v části C přílohy III uvedené směrnice, mohou být výsledky zkoušení samotného přípravku (buď přímo výrobku nebo souboru aditiv) použity k úpravě klasifikace týkající se akvatické toxicity, která by byla zjištěna v případě použití tradiční metody.
2. Další požadavky na akvatickou toxicitu
Žadatel doloží shodu splněním požadavků kritéria 2.1 nebo 2.2.
Kritérium 2.1 Požadavky na přípravek a hlavní složky
Jsou požadovány údaje o akvatické toxicitě:
— přípravku a
— hlavních složek.
Kritická koncentrace pro akvatickou toxicitu každé hlavní složky musí být minimálně 100 mg/l. Zkouška musí být provedena na řasách a perloočkách (OECD 201 a 202).
V případě hydraulických olejů musí být kritická koncentrace pro akvatickou toxicitu minimálně 100 mg/l.
V případě tuků, olejů pro řetězové pily, separačních prostředků na beton a jiných šalovacích maziv musí být kritická koncentrace pro akvatickou toxicitu minimálně 1 000 mg/l.
Tuky mohou být vyhodnoceny na základě poskytnutých údajů o přípravku a hlavních složkách pouze v případě, že zahušťovadlo vykazuje plnou biodegradaci (viz kritérium 3) nebo vnitřní biodegradaci takto:
— biodegradace > 70 % při zkoušce OECD 302 C pro vnitřní biodegradaci nebo při rovnocenných zkušebních metodách nebo
— biodegradace > 20 %, ale < 60 % po 28 dnech při zkouškách OECD 301 na základě úbytku kyslíku nebo vývinu oxidu uhličitého nebo
— biodegradace > 60 % při ISO 14593 (zkouška přítomnosti CO2 metodou „headspace“).
Zkouška přípravku musí být provedena ve všech třech skupinách vzorků (OECD 201, 202 a 203).
Tabulka 1 shrnuje požadavky na různé podskupiny výrobků podle kritéria 2.1.
Tabulka 1
Požadavky na akvatickou toxicitu pro různé podskupiny výrobků – Požadavky na údaje o přípravku a hlavních složkách
|
Kritérium 2.1 |
Hydraulické oleje |
Tuky (1) |
Oleje pro řetězové pily, separační prostředky na beton a jiná šalovací maziva |
Oleje pro dvoudobé motory |
|
Akvatická toxicita zcela hotového výrobku při všech třech zkouškách akutní toxicity OECD 201, 202 a 203 |
≥ 100 mg/l |
≥ 1 000 mg/l |
≥ 1 000 mg/l |
≥ 1 000 mg/l |
|
Akvatická toxicita každé jednotlivé hlavní složky při OECD 201 a 202 |
≥ 100 mg/l |
≥ 100 mg/l |
≥ 100 mg/l |
≥ 100 mg/l |
|
(1) Tuky mohou být tímto způsobem hodnoceny pouze v případě, že zahušťovadlo vykazuje biodegradaci > 70 % při OECD 302 C nebo rovnocenných zkušebních metodách nebo biodegradaci > 20 %, ale < 60 % po 28 dnech při zkouškách OECD založených na úbytku kyslíku nebo vývinu oxidu uhličitého. |
||||
Posuzování a ověřování kritéria 2.1
Příslušnému subjektu se předloží zprávy, včetně údajů o akvatické toxicitě přípravku a všech hlavních složek, využívající již vyhotovených materiálů z registrací nebo vycházející z nových zkoušek, které prokazují splnění požadavků stanovených v tabulce 1.
Akvatická toxicita přípravku musí být stanovena podle OECD 201, 202 a 203 nebo rovnocennými metodami.
Akvatická toxicita každé jednotlivé hlavní složky musí být stanovena podle OECD 201 a 202 nebo rovnocennými metodami.
Kritérium 2.2 Požadavky na každou složku
Musejí být předloženy údaje o akvatické toxicitě každé složky, která je do výrobku vědomě přidána. Je povoleno do maziva přidat jednu nebo více látek s určitou úrovní akvatické toxicity tak, aby jejich souhrnná hmotnostní koncentrace nepřekročila hodnoty stanovené v tabulce 2.
Tabulka 2
Požadavky na akvatickou toxicitu různých podskupin výrobků – Požadavky na údaje o každé složce
|
Kritérium 2.2 |
Souhrnná hmotnostní koncentrace látek přítomných v |
|||
|
Akvatická toxicita |
Hydraulické oleje |
Tuky |
Oleje pro řetězové pily, separační prostředky na beton a jiná šalovací maziva |
Oleje pro dvoudobé motory |
|
10 mg/l < akutní toxicita (1) ≤ 100 mg/l nebo 1 mg/l < NOEC ≤ 10 mg/l |
≤ 20 |
≤ 25 |
≤ 5 |
≤ 25 |
|
1 mg/l < akutní toxicita (1) ≤ 10 mg/l nebo 0,1 mg/l < NOEC ≤ 1 mg/l |
≤ 5 |
≤ 1 |
≤ 0,5 |
≤ 1 |
|
akutní toxicita (1) < 1 mg/l nebo NOEC ≤ 0, 1 mg/l |
≤ 1 |
≤ 0,1 |
≤ 0,1 |
≤ 0,1 |
|
(1) EC50/LC50/IC50. |
||||
Posuzování a ověřování kritéria 2.2
Příslušnému subjektu se předloží zprávy, včetně údajů o akvatické toxicitě každé složky, využívající již vyhotovených materiálů z registrací nebo založené na nových zkouškách, které prokáží splnění požadavků stanovených v tabulce 2.
Akvatická toxicita každé složky musí být stanovena podle OECD 201 a 202 nebo rovnocennými metodami.
Posuzování a ověřování obou kritérií 2.1 a 2.2
V případě mírně rozpustných složek (< 10 mg/l) může být pro stanovení akvatické toxicity použita metoda upravené frakce WAF (Water Accommodated Fraction). Stanovená úroveň dávky, někdy označovaná LL50 a související s letální dávkou, může být použita přímo v klasifikačních kritériích. Příprava frakce WAF se musí řídit doporučeními stanovenými podle jedné z následujících zásad: Technická zpráva ECETOC č. 20 (1986), příloha III OECD 1992 301 nebo pomocný dokument ISO 10634, nebo ASTM D6081-98 (Standardní postup zkoušení akvatické toxicity maziv: příprava vzorků a výklad výsledků nebo rovnocenné metody).
Není nutné provádět studii akutní akvatické toxicity na řasách a perloočkách (OECD 201 a 202), když:
— není pravděpodobné, že se látka dostane přes biologické membrány MM > 800 nebo průměr molekuly > 1,5 nm (> 15 Å),
— nebo je látka vysoce nerozpustná ve vodě (rozpustnost ve vodě < 10 μg/l),
protože tyto látky nejsou považovány ve vodním systému za toxické pro řasy a perloočky.
Podobně není nutné brát v úvahu studii akutní akvatické toxicity na perloočkách (OECD 202), je-li k dispozici dlouhodobá studie toxicity na perloočkách podle OECD 211 nebo rovnocenná studie.
Rozpustnost látek ve vodě musí být v případě potřeby stanovena podle OECD 105 (nebo rovnocenných zkoušek).
Jsou-li k dispozici údaje o chronické toxicitě (výsledky zkoušek OECD 210 a 211 nebo rovnocenných metod), mohou být použity místo údajů o akutní akvatické toxicitě. Neexistence údajů o chronické toxicitě musí být uvedena písemně a podepsána žadatelem.
3. Biologická rozložitelnost a bioakumulační potenciál
Výrobek nesmí obsahovat látky, které jsou současně:
— biologicky nerozložitelné,
— a
— (potenciálně) bioakumulativní.
Výrobek však může obsahovat jednu nebo více látek s určitým stupněm rozložitelnosti a potenciální nebo skutečné bioakumulace až do souhrnné hmotnostní koncentrace uvedené v tabulce 3.
Tabulka 3
Požadavky na biologickou rozložitelnost a bioakumulační potenciál
|
Souhrnná hmotnostní koncentrace látek je |
||||
|
Biologická rozložitelnost |
Hydraulické oleje |
Tuky |
Oleje pro řetězové pily, separační prostředky na beton a jiná šalovací maziva |
Oleje pro dvoudobé motory |
|
Biologicky nerozložitelný (1) |
≤ 5 |
≤ 10 |
≤ 5 |
≤ 10 |
|
Aerobně biologicky vnitřně rozložitelný |
≤ 5 |
≤ 20 |
≤ 5 |
≤ 20 |
|
Aerobně biologicky plně rozložitelný |
≥ 90 |
≥ 75 |
≥ 90 |
≥ 75 |
|
(1) Poznámka: Nejsou povoleny látky, které jsou současně biologicky nerozložitelné a bioakumulativní. |
||||
Posuzování a ověřování kritéria 3
Splnění musí být doloženo předložením těchto informací:
— zprávy obsahující údaje o biologické rozložitelnosti každé složky, není-li dostatečně uvedena v bezpečnostních listech předložených pro každou látku,
— zprávy obsahující údaje o bioakumulačním potenciálu každé složky:
—— pro biologicky nerozložitelné látky a
— pro toxické a velmi toxické látky, které jsou biologicky snadno rozložitelné (pro klasifikační účely).
Biologická rozložitelnost musí být stanovena níže uvedenými zkušebními metodami (nebo rovnocennými zkouškami) pro každou složku ve výrobku samostatně.
Látka je považována za biologicky plně rozložitelnou (aerobně), jestliže:
1. jsou při 28-denní studii biodegradace podle OECD 301 A-F nebo rovnocennými zkouškami dosaženy tyto úrovně biodegradace:
— při zkouškách OECD 301 využívajících rozpuštěného organického uhlíku ≥ 70 %,
— při zkouškách OECD 301 založených na úbytku kyslíku nebo vývinu oxidu uhličitého ≥ 60 % teoretického maxima;
2. poměr BOD5/ThOD nebo BOD5/COD je vyšší než 0,5.
Při zkoušce OECD nemusí nutně platit zásada desetidenního období. Jestliže látka dosáhne cílové úrovně biodegradace do 28 dnů, ale ne v rámci desetidenního období, předpokládá se pomalejší rychlost rozkládání.
Látka je považována za biologicky vnitřně rozložitelnou, jestliže vykazuje:
— biodegradaci > 70 % při zkoušce OECD 302 C pro vnitřní biodegradaci nebo rovnocenné zkušební metodě nebo
— biodegradaci > 20 %, ale < 60 % po 28 dnech při zkouškách OECD 301 založených na úbytku kyslíku nebo vývinu oxidu uhličitého nebo
— biodegradaci ≥ 60 % při ISO 14593 (zkouška přítomnosti CO2 metodou „headspace“).
Látka, jejíž základní funkcí je zahuštění, bude považována za aerobně biologicky vnitřně rozložitelnou, jestliže vykazuje biodegradaci vyšší než 20 % při zkoušce OECD 302 C pro vnitřní biodegradaci nebo při rovnocenných zkušebních metodách. Všechny požadavky na akvatickou toxicitu se pak vztahují i na produkty rozkladu, u nichž bylo vědecky prokázáno, že jde o deriváty zahušťovadla, po jejich expozici ve vodním prostředí.
Látka je biologicky nerozložitelná, jestliže nesplní kritéria pro plnou nebo vnitřní biologickou rozložitelnost.
Látka není bioakumulativní, je-li její MM > 800 nebo má-li průměr molekuly > 1,5 nm (> 15 Å).
Látka s MM < 800 nebo průměrem molekuly < 1,5 nm (< 15 Å) není bioakumulativní, jestliže:
— je rozdělovací koeficient oktanol/voda log Kow < 3 nebo > 7 nebo
— je naměřený BCF ≤ 100. Jelikož je většina látek používaných v mazivech poměrně hydrofobních, měla by hodnota BCF vycházet z hmotnostního obsahu lipidů, přičemž je nutné zajistit dostatečnou dobu expozice.
Zkušební metody
Pro stanovení okamžité biologické rozložitelnosti se používají zkoušky řady OECD 301 A-F nebo rovnocenné zkoušky podle ISO a ASTM, popř. poměr BOD5/(ThOD nebo COD). Poměr BOD5/(ThOD nebo COD) může být použit pouze v případě, že nejsou k dispozici žádné údaje založené na zkouškách OECD 301 nebo jiných rovnocenných zkušebních metodách. BOD5 musí být vyhodnocen podle C.5 (směrnice Komise 92/69/EHS ( 5 )) nebo rovnocenných metod a COD podle C.6 (směrnice 92/69/EHS) nebo rovnocenných metod. Pro stanovení vnitřní biologické rozložitelnosti se použije zkouška OECD 302 C nebo rovnocenné zkušební metody.
Žadatel může také pro odhad biologické rozložitelnosti látky použít převzaté údaje. Tyto převzaté údaje jsou pro hodnocení biologické rozložitelnosti látky přijatelné pouze v případě, že se referenční látka odlišuje od látky použité ve výrobku pouze o jednu funkční skupinu nebo fragment. Pokud je referenční látka biologicky snadno nebo vnitřně rozložitelná a funkční skupina pozitivně ovlivňuje aerobní biodegradaci, může být za biologicky snadno nebo vnitřně rozložitelnou považována i použitá látka. Mezi funkční skupiny nebo fragmenty s pozitivním účinkem na biodegradaci patří: alifatický a aromatický alkohol [-OH], alifatická a aromatická kyselina [-C(=O)-OH], aldehyd [-CHO], ester [-C(=O)-O-C], amid [-C(=O)-N z -C(=S)-N]. Měla by být předložena odpovídající spolehlivá dokumentace o studii referenční látky. V případě srovnání s fragmentem, který není obsažen v uvedeném výčtu, by měla být předložena odpovídající spolehlivá dokumentace ze studie o pozitivním účinku funkční skupiny na biodegradaci strukturálně podobných látek.
Rozdělovací koeficient oktanol/voda (log Kow) musí být hodnocen podle OECD 107, 117 nebo návrhu 123, popř. podle jiné rovnocenné zkušební metody. Biokoncentrační faktor (BCF) musí být hodnocen podle OECD 305.
Hodnoty log Kow se vztahují pouze na organické chemikálie. Pro hodnocení bioakumulačního potenciálu neorganických sloučenin, některých povrchově aktivních činidel a některých organometalických sloučenin musí být provedeno měření BCF.
Není-li možné zkoušku provést (např. látka má vysokou povrchovou aktivitu nebo se nerozpouští ve vodě či v oktanolu), musí být předložena vypočítaná hodnota log Kow a podrobné údaje o metodě výpočtu.
Pro log Kow jsou povoleny tyto metody výpočtu: CLOGP pro log Kow mezi 0 a 9, LOGKOW (KOWWIN) pro log Kow mezi – 4 a 8, AUTOLOGP pro log Kow vyšší než 5, jak je stanoveno v nařízení Komise (ES) č. 1488/94 ( 6 ), což je podpořeno technickým orientačním dokumentem (TGD).
4. Vyloučení konkrétních látek
Látky uvedené na seznamu prioritních látek v oblasti vodní politiky Společenství a na seznamu chemikálií pro prioritní opatření OSPAR ve verzích platných v prosinci 2004 nesmějí být vědomě přidávány jako složky do výrobku, pro který je požadována ekoznačka Společenství.
Organické halogenové sloučeniny a sloučeniny dusitanu nesmějí být vědomě přidávány jako složky do výrobku, pro který je požadována ekoznačka Společenství.
Kovy a sloučeniny kovů nesmějí být vědomě přidávány jako složky do výrobku, pro který je požadována ekoznačka Společenství, s výjimkou sodíku, draslíku, magnézia a vápníku. V případě zahušťovadel mohou být použity i lithium a/nebo sloučeniny lithia až do koncentrací omezených ostatními kritérii podle této přílohy.
Posuzování a ověřování kritéria 4
Splnění těchto požadavků musí být uvedeno písemně a podepsáno žadatelem.
5. Obnovitelné suroviny
Obsah uhlíku v hotovém výrobku musí být odvozený od obnovitelných surovin a musí být:
— ≥ 50 % (m/m) u hydraulických olejů,
— ≥ 45 % (m/m) u tuků,
— ≥ 70 % (m/m) u olejů pro řetězové pily, separačních prostředků na beton a jiných šalovacích maziv,
— ≥ 50 % (m/m) u olejů pro dvoudobé motory.
Obsah uhlíku odvozený z obnovitelných surovin představuje hmotnostní podíl složky A × [počet atomů uhlíku ve složce A, které jsou odvozeny z (rostlinných) olejů nebo (živočišných) tuků, vydělený celkovým počtem atomů uhlíku ve složce A] plus hmotnostní podíl složky B × [počet atomů uhlíku ve složce B, které jsou odvozeny z (rostlinných) olejů nebo (živočišných) tuků, vydělený celkovým počtem atomů uhlíku ve složce B] plus hmotnostní podíl složky C × [počet atomů uhlíku ve složce C] atd.
Posuzování a ověřování kritéria 5
Žadatel předloží příslušnému subjektu prohlášení o splnění tohoto kritéria.
6. Technická úroveň
Hydraulické oleje musejí splňovat alespoň kritéria na technickou úroveň stanovená v ISO 15380, tabulky 2–5.
Tuky musejí být vhodné pro daný účel.
Oleje pro řetězové pily musejí splňovat alespoň kritéria na technickou úroveň stanovená v RAL-UZ 48 (Modrý anděl).
Separační prostředky na beton a jiná šalovací maziva musejí být vhodná pro daný účel.
Oleje pro dvoudobé motory pro námořní aplikace musejí splňovat alespoň kritéria na technickou úroveň stanovená v Certifikaci maziv pro dvoudobé benzínové motory NMMA TC-W3.
Oleje pro dvoudobé motory pro pozemní aplikace musejí splňovat alespoň kritéria na technickou úroveň EGD stanovená v ISO 13738:2000.
Posuzování a ověřování kritéria 6
Žadatel předloží příslušnému subjektu prohlášení o splnění tohoto kritéria společně se související dokumentací.
7. Informace uvedené na ekoznačce
Políčko 2 ekoznačky musí obsahovat tento text: „snížená škodlivost pro vodu a půdu při používání; snížené emise CO2.“
Posuzování a ověřování kritéria 7
Žadatel předloží příslušnému subjektu vzorek obalu výrobku se značkou a prohlášení o splnění tohoto kritéria.
( 1 ) Úř. věst. L 237, 21.9.2000, s. 1.
( 2 ) Úř. věst. L 200, 30.7.1999, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35);
( 3 ) Úř. věst. L 76, 22.3.1991, s. 35.
( 4 ) Úř. věst. L 196, 16.8.1967, s. 1.
( 5 ) Úř. věst. L 383, 29.12.1992, s. 113.
( 6 ) Úř. věst. L 161, 29.6.1994, s. 3.