2004R0882 — CS — 19.08.2008 — 005.001

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Ve znění:

▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 882/2004

ze dne 29. dubna 2004

o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat

HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví obecná pravidla pro provádění úředních kontrol sloužících k ověření toho, zda jsou dodržována pravidla, jejichž cílem je zejména:

2.  Toto nařízení se nevztahuje na úřední kontroly sloužící k ověření toho, zda jsou dodržována pravidla týkající se společné organizace trhů se zemědělskými produkty.

3.  Tímto nařízením nejsou dotčena zvláštní ustanovení Společenství týkající se úředních kontrol.

4.  Prováděním úředních kontrol podle tohoto nařízení není dotčena primární právní odpovědnost provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků zajistit bezpečnost krmiv a potravin, která je stanovena v nařízení (ES) č. 178/2002, a občanská a trestní odpovědnost vyplývající z porušení jejich povinností.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článcích 2 a 3 nařízení (ES) č. 178/2002.

Použijí se rovněž tyto definice:

HLAVA II

ÚŘEDNÍ KONTROLY PROVÁDĚNÉ ČLENSKÝMI STÁTY

KAPITOLA I

OBECNÉ POVINNOSTI

Článek 3

Obecné povinnosti týkající se organizace úředních kontrol

1.  Členské státy zajistí, aby úřední kontroly byly prováděny pravidelně, na základě rizik a s přiměřenou četností, aby bylo dosaženo cílů tohoto nařízení, přičemž vezmou v úvahu:

2.  Úřední kontroly se provádějí bez předchozího upozornění, s výjimkou případů, jako jsou např. audity, ve kterých musí být provozovateli krmivářského nebo potravinářského podniku předem oznámeny. Úřední kontroly mohou být rovněž prováděny ad hoc.

3.  Úřední kontroly se provádějí v kterékoli z fází produkce/výroby, zpracování a distribuce krmiv nebo potravin, zvířat nebo živočišných produktů. Patří mezi ně kontroly krmivářských a potravinářských podniků, kontroly používání krmiv a potravin, kontroly skladování krmiv a potravin, kontroly procesů, materiálů, látek, činností nebo úkonů, včetně přepravy, používaných v souvislosti s krmivy nebo potravinami a kontroly živých zvířat, které jsou nezbytné pro dosažení cílů tohoto nařízení.

4.  Úřední kontroly musí být uplatňovány se stejnou péčí při vývozu ze Společenství, při uvádění na trh ve Společenství a při vstupu ze třetích zemí na území uvedená v příloze I.

5.  Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění toho, aby produkty, které mají být zaslány do jiného členského státu, byly kontrolovány se stejnou péčí jako produkty, které mají být uvedeny na trh na jejich vlastním území.

6.  Příslušný orgán členského státu určení může nediskriminačními kontrolami kontrolovat soulad krmiv a potravin s právními předpisy týkajícími se krmiv a potravin. V rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol mohou členské státy požádat provozovatele, kterým bylo zasláno zboží z jiného členského státu, aby příchod tohoto zboží oznámili.

7.  Pokud členský stát při kontrole prováděné na místě určení nebo během skladování či přepravy zjistí nedodržení, přijme vhodná opatření, která mohou zahrnovat zpětné odeslání do členského státu původu.

KAPITOLA II

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 4

Jmenování příslušných orgánů a provozní kritéria

1.  Členské státy jmenují příslušné orgány odpovědné za plnění cílů tohoto nařízení a za úřední kontroly stanovené v tomto nařízení.

2.  Příslušné orgány zajistí, aby:

3.  Pokud členský stát přenese pravomoc provádět úřední kontroly na jiný než ústřední příslušný orgán nebo orgány, zejména na orgány na regionální nebo místní úrovni, musí být zajištěna efektivní a účinná koordinace všech zúčastněných příslušných orgánů, podle potřeby též v oblasti ochrany životního prostředí a ochrany zdraví.

4.  Příslušné orgány zajistí nestrannost, kvalitu a jednotnost úředních kontrol na všech úrovních. Každý orgán, na který je přenesena pravomoc provádět úřední kontroly, musí plně dodržovat kritéria uvedená v odstavci 2.

5.  Pokud je v rámci příslušného orgánu více jednotek, které mají pravomoc provádět úřední kontroly, musí být mezi těmito různými jednotkami zajištěna efektivní a účinná koordinace a spolupráce.

6.  Příslušné orgány provádějí interní audity nebo si nechávají provést externí audity a na základě jejich výsledků přijmou vhodná opatření s cílem zajistit dosahování cílů tohoto nařízení. Tyto audity podléhají nezávislému přezkoumání a provádějí se průhledným způsobem.

7.  Prováděcí pravidla k tomuto článku mohou být stanovena postupem podle čl. 62 odst. 3.

Článek 5

Přenesení určitých úkolů souvisejících s úředními kontrolami

1.  Příslušný orgán může v souladu s odstavci 2 až 4 přenést určité úkoly související s úředními kontrolami na jeden nebo více kontrolních subjektů.

Seznam úkolů, které lze nebo nelze přenést, může být stanoven postupem podle článku 62 odst. 3.

Činnosti uvedené v článku 54 však nemohou být přeneseny.

2.  Příslušný orgán může přenést určité úkoly na určitý kontrolní subjekt pouze tehdy, pokud:

3.  Příslušné orgány, které přenášejí určité úkoly na kontrolní subjekty, organizují podle potřeby audity nebo inspekce kontrolních subjektů. Pokud z výsledku auditu nebo inspekce vyplývá, že tyto subjekty neplní řádně úkoly, které na ně byly přeneseny, může příslušný orgán přenášející úkoly přenesení odejmout. Učiní tak neprodleně, pokud kontrolní subjekt nepřijme vhodná a včasná nápravná opatření.

4.  Členský stát, který si přeje přenést určitý kontrolní úkol na kontrolní subjekt, oznámí tuto skutečnost Komisi. V tomto oznámení musí být uvedeny podrobné údaje o:

Článek 6

Pracovníci provádějící úřední kontroly

Příslušný orgán zajistí, aby všichni jeho pracovníci provádějící úřední kontroly:

Článek 7

Průhlednost a důvěrnost

1.  Příslušné orgány dbají o to, aby vykonávaly své činnosti s vysokou mírou průhlednosti. Za tímto účelem musí být příslušné informace, které mají k dispozici, zpřístupněny veřejnosti co nejdříve.

Veřejnost má obecně přístup k:

2.  Příslušný orgán učiní kroky k zajištění toho, aby jeho pracovníci byli povinni zachovávat mlčenlivost o informacích získaných při plnění svých úkolů v rámci úředních kontrol, které jsou ze své podstaty v řádně odůvodněných případech předmětem služebního tajemství. Ochrana služebního tajemství nebrání příslušným orgánům v šíření informací uvedených v odst. 1 písm. b). Nejsou tím dotčena ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ( 34 ).

3.  K informacím, které jsou předmětem služebního tajemství, patří zejména:

Článek 8

Postupy kontroly a ověřování

1.  Příslušné orgány provádějí úřední kontroly v souladu s dokumentovanými postupy. Tyto postupy musí obsahovat informace a pokyny pro pracovníky provádějící úřední kontroly, mimo jiné včetně informací a pokynů vztahujících se k oblastem uvedeným v příloze II kapitole II.

2.  Členské státy dbají o to, aby měly k dispozici právní postupy zajišťující pracovníkům příslušných orgánů přístup do prostor provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků a k dokumentaci vedené těmito provozovateli, aby pracovníci mohli řádně plnit své úkoly.

3.  Příslušné orgány zavedou postupy, kterými se:

4.  Komise může postupem podle čl. 62 odst. 2 stanovit pokyny pro úřední kontroly.

Tyto pokyny mohou obsahovat zejména doporučení týkající se úředních kontrol:

Článek 9

Zprávy

1.  Příslušný orgán vypracovává zprávy o úředních kontrolách, které provádí.

2.  V těchto zprávách se uvede popis cílů úředních kontrol, použité kontrolní metody, výsledky úředních kontrol a popřípadě opatření, která musí dotyčný provozovatel podniku přijmout.

3.  Příslušný orgán předá dotyčnému provozovateli podniku kopii zprávy uvedené v odstavci 2, a to přinejmenším v případě nedodržení.

Článek 10

Kontrolní činnosti, metody a techniky

1.  Úkoly související s úředními kontrolami se obecně provádějí pomocí vhodných kontrolních metod a technik, jimiž jsou např. monitorování, dozor, ověřování, audit, inspekce, odběr vzorků a analýza.

2.  Úřední kontroly krmiv a potravin zahrnují mimo jiné tyto činnosti:

KAPITOLA III

ODBĚR VZORKŮ A ANALÝZA

Článek 11

Metody odběru vzorků a analýzy

1.  Metody odběru vzorků a analýzy používané v rámci úředních kontrol musí být v souladu s příslušnými pravidly Společenství nebo:

2.  Pokud nejsou ustanovení odstavce 1 použitelná, může být provedena validace metod analýzy v jediné laboratoři podle mezinárodně přijatého protokolu.

3.  Metody analýzy musí být pokud možno charakterizovány pomocí příslušných kritérií stanovených v příloze III.

4.  Postupem podle čl. 62 odst. 3 mohou být přijata tato prováděcí opatření:

5.  Aniž je dotčena povinnost příslušných orgánů přijmout v naléhavém případě okamžité opatření, stanoví příslušné orgány vhodné postupy zaručující provozovatelům krmivářských a potravinářských podniků, jejichž výrobky jsou předmětem odběru vzorků a analýzy, právo požádat o doplňující odborný posudek.

6.  Zejména zajistí, aby provozovatelé krmivářských a potravinářských podniků mohli obdržet dostatečný počet vzorků pro doplňující odborný posudek, pokud to není v případě výrobků velice snadno podléhajících zkáze nebo velmi malého množství dostupného substrátu nemožné.

7.  Nakládání se vzorky a jejich označování musí být takové, aby zaručovalo právní i analytickou platnost vzorků.

Článek 12

Úřední laboratoře

1.  Příslušný orgán jmenuje laboratoře, které mohou provádět analýzy vzorků odebraných při úředních kontrolách.

2.  Příslušné orgány však mohou jmenovat pouze laboratoře, které fungují v souladu s níže uvedenými evropskými normami a jsou podle nich hodnoceny a akreditovány:

s přihlédnutím ke kritériím pro různé zkušební metody stanoveným v právních předpisech Společenství týkajících se krmiv a potravin.

3.  Akreditace a hodnocení zkušebních laboratoří uvedených v odstavci 2 se může týkat jednotlivých zkoušek nebo skupin zkoušek.

4.  Příslušný orgán může zrušit jmenování zmíněné v odstavci 1, pokud již nejsou nadále splněny podmínky uvedené v odstavci 2.

KAPITOLA IV

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

Článek 13

Pohotovostní plány pro krmiva a potraviny

1.  Za účelem provádění obecného plánu krizového řízení uvedeného v článku 55 nařízení (ES) č. 178/2002 vypracují členské státy operativní pohotovostní plány obsahující opatření, která se neprodleně provedou v případě, že je zjištěno, že krmivo nebo potravina představuje – přímo nebo prostřednictvím životního prostředí – závažné riziko pro člověka nebo zvířata.

2.  V těchto pohotovostních plánech se stanoví:

3.  Členské státy tyto pohotovostní plány podle potřeby přezkoumají, zejména na základě změn v organizaci příslušných orgánů a na základě zkušeností, včetně zkušeností získaných při simulačních cvičeních.

4.  V případě potřeby mohou být postupem podle čl. 62 odst. 3 přijata prováděcí opatření. V rámci těchto opatření se stanoví harmonizovaná pravidla pro pohotovostní plány v rozsahu nezbytném pro zajištění slučitelnosti těchto plánů s obecným plánem pro krizové řízení uvedeným v článku 55 nařízení (ES) č. 178/2002. Vymezí se v nich rovněž úloha zúčastněných stran při vypracovávání a provádění krizových plánů.

KAPITOLA V

ÚŘEDNÍ KONTROLY PŘI VSTUPU KRMIV A POTRAVIN ZE TŘETÍCH ZEMÍ

Článek 14

Úřední kontroly krmiv a potravin živočišného původu

1.  Tímto nařízením nejsou dotčeny požadavky na veterinární kontroly krmiv a potravin živočišného původu uvedené ve směrnici 97/78/ES. Příslušný orgán jmenovaný v souladu se směrnicí 97/78/ES však kromě toho provádí úřední kontroly s cílem ověřit soulad s aspekty právních předpisů týkajících se krmiv nebo potravin, které nejsou předmětem uvedené směrnice, popřípadě včetně aspektů uvedených v hlavě VI kapitole II tohoto nařízení.

2.  Obecná pravidla článků 18 až 25 tohoto nařízení se rovněž vztahují na úřední kontroly všech krmiv a potravin, včetně krmiv a potravin živočišného původu.

3.  Uspokojivé výsledky kontrol zboží:

nemají vliv na povinnost provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků zajistit, aby krmiva a potraviny byly v souladu s právními předpisy týkajícími se krmiv a potravin od okamžiku propuštění do volného oběhu, ani nebrání tomu, aby byly provedeny další úřední kontroly dotyčných krmiv nebo potravin.

Článek 15

Úřední kontroly krmiv a potravin jiného než živočišného původu

1.  Příslušný orgán provádí pravidelné úřední kontroly krmiv a potravin jiného než živočišného původu, které nespadají do působnosti směrnice 97/78/ES a jsou dováženy na území uvedená v příloze I. Tyto kontroly organizuje na základě víceletého vnitrostátního plánu kontrol vypracovaného v souladu s články 41 až 43 a na základě možných rizik. Tyto kontroly se vztahují na všechny aspekty právních předpisů týkajících se krmiv a potravin.

2.  Tyto kontroly se provádějí na vhodném místě, včetně místa vstupu zboží na jedno z území uvedených v příloze I, v místě propuštění zboží do volného oběhu, ve skladech, prostorách dovážejícího provozovatele krmivářského a potravinářského podniku nebo na jiných místech krmivového a potravinového řetězce.

3.  Tyto kontroly mohou být prováděny také u zboží, které:

4.  Uspokojivé výsledky kontrol uvedených v odstavci 3 nemají vliv na povinnost provozovatelů krmivářských a potravinářských podniků zajistit, aby krmiva a potraviny byly v souladu s právními předpisy týkajícími se krmiv a potravin od okamžiku propuštění do volného oběhu, ani nebrání tomu, aby byly provedeny další úřední kontroly dotyčných krmiv a potravin.

5.  Postupem podle čl. 62 odst. 3 musí být vypracován a aktualizován seznam krmiv a potravin jiného než živočišného původu, které z důvodu známého nebo nově vznikajícího rizika podléhají zesíleným úředním kontrolám v místě vstupu na území uvedená v příloze I. Týmž postupem musí být stanovena četnost a povaha těchto kontrol. Současně mohou být týmž postupem stanoveny poplatky související s takovými kontrolami.

Článek 16

Typy kontrol krmiv a potravin jiného než živočišného původu

1.  Úřední kontroly uvedené v čl. 15 odst. 1 zahrnují alespoň systematickou kontrolu dokladů, namátkovou kontrolu totožnosti a podle potřeby fyzickou kontrolu.

2.  Fyzické kontroly se provádějí s četností závisející na:

3.  Členské státy zajistí, aby fyzické kontroly byly prováděny za vhodných podmínek a na místě s přístupem k vhodným kontrolním zařízením, která umožňují řádné provádění šetření, odběr takového počtu vzorků, který odpovídá řízení rizika, a hygienické nakládání s krmivy a potravinami. Se vzorky musí být nakládáno tak, aby byla zaručena jejich právní i analytická platnost. Členské státy zajistí, aby vybavení a metodika byly přiměřené pro měření limitních hodnot stanovených v právních předpisech Společenství nebo ve vnitrostátních právních předpisech.

Článek 17

Místa vstupu a předchozí oznámení

1.  Pro účely organizování úředních kontrol uvedených v čl. 15 odst. 5 členské státy:

Členské státy mohou použít tatáž pravidla u ostatních krmiv jiného než živočišného původu.

2.  Členské státy uvědomí Komisi a ostatní členské státy o opatřeních, která přijaly v souladu s odstavcem 1.

Zmíněná opatření navrhnou tak, aby se předešlo zbytečnému narušení obchodu.

Článek 18

Opatření v případě podezření

V případě, že existuje podezření z nedodržení nebo pochybnost o totožnosti či o skutečném místě určení zásilky nebo o tom, zda zásilka odpovídá zárukám v osvědčení, provede příslušný orgán úřední kontroly s cílem potvrdit nebo vyloučit takové podezření nebo pochybnost. Příslušný orgán zadrží zásilku pod úředním dohledem do doby, než obdrží výsledky takových úředních kontrol.

Článek 19

Opatření po úředních kontrolách krmiv a potravin ze třetích zemí

1.  Příslušný orgán zadrží pod úředním dohledem krmiva nebo potraviny ze třetích zemí, které nejsou v souladu s právními předpisy týkajícími se krmiv nebo potravin, a po vyslechnutí provozovatelů krmivářských nebo potravinářských podniků odpovědných za zásilku přijme ohledně těchto krmiv nebo potravin tato opatření:

2.  Pokud však:

3.  Pokud příslušný orgán vstup krmiv nebo potravin nepovolí, oznámí svá zjištění a totožnost dotyčných výrobků v souladu s postupem podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 178/2002 Komisi a ostatním členským státům a oznámí svá rozhodnutí celním službám společně s informacemi o konečném určení zásilky.

4.  Rozhodnutí o zásilkách podléhají právu na odvolání zmíněnému v čl. 54 odst. 3.

Článek 20

Speciální ošetření

1.  Speciální ošetření uvedené v článku 19 může zahrnovat:

2.  Příslušný orgán zajistí, aby speciální ošetření bylo prováděno v zařízeních, která jsou pod jeho kontrolou nebo pod kontrolou jiného členského státu, a v souladu s podmínkami stanovenými postupem podle čl. 62 odst. 3 nebo, nejsou-li tyto podmínky stanoveny, v souladu s vnitrostátními předpisy.

Článek 21

Zpětné odeslání zásilek

1.  Příslušný orgán povolí zpětné odeslání zásilek pouze tehdy, pokud:

2.  Aniž jsou dotčeny vnitrostátní předpisy použitelné v souvislosti s lhůtami pro požádání o doplňující odborný posudek, a pokud tomu nebrání výsledky úředních kontrol, provede se zpětné odeslání zpravidla nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy příslušný orgán rozhodl o určení zásilky, pokud nebyly podniknuty právní kroky. Nedojde-li ke zpětnému odeslání do 60 dnů, zásilka musí být zničena, pokud není prodlení odůvodněné.

3.  Do doby zpětného odeslání zásilky nebo do doby, než budou potvrzeny důvody pro její odmítnutí, příslušný orgán zásilku zadrží pod úředním dohledem.

4.  Příslušný orgán o tom uvědomí Komisi a ostatní členské státy v souladu s postupem podle čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 178/2002 a oznámí svá rozhodnutí celním službám. Příslušné orgány spolupracují v souladu s hlavou IV na dalších opatřeních nezbytných k zajištění toho, aby byl znemožněn vstup odmítnutých zásilek zpět do Společenství.

Článek 22

Náklady

Provozovatel krmivářského nebo potravinářského podniku odpovědný za zásilku nebo jeho zástupce nese náklady, které vznikly příslušnému orgánu v souvislosti s činnostmi uvedenými v článcích 18, 19, 20 a 21.

Článek 23

Souhlas s předvývozními kontrolami prováděnými třetími zeměmi

1.  Postupem podle čl. 62 odst. 3 může být udělen souhlas se zvláštními předvývozními kontrolami krmiv a potravin, které třetí země provádějí bezprostředně před vývozem do Společenství s cílem ověřit, že vyvážené výrobky splňují požadavky Společenství. Souhlas se může vztahovat pouze na krmiva a potraviny pocházející z dotyčné třetí země a může být udělen pro jeden nebo více výrobků.

2.  Pokud byl takový souhlas udělen, může být následně snížena četnost dovozních kontrol krmiv nebo potravin. Členské státy však provádějí úřední kontroly krmiv a potravin dovezených v souladu se souhlasem podle odstavce 1, aby se ujistily, že předvývozní kontroly prováděné ve třetí zemi jsou stále účinné.

3.  Souhlas podle odstavce 1 může být třetí zemi udělen pouze tehdy, pokud:

4.  V souhlasu zmíněném v odstavci 1 musí být uveden příslušný orgán třetí země, který je odpovědný za provádění předvývozních kontrol a podle potřeby kontrolní subjekt, na který může uvedený příslušný orgán přenést určité úkoly. Souhlas s tímto přenesením úkolů může být udělen pouze tehdy, jsou-li splněna kritéria uvedená v článku 5 nebo rovnocenné podmínky.

5.  Příslušný orgán a kontrolní subjekt uvedení v souhlasu jsou odpovědni za styk se Společenstvím.

6.  Příslušný orgán nebo kontrolní subjekt třetí země zajistí, aby pro každou zásilku, která je podrobena kontrole před jejím vstupem na jedno z území uvedených v příloze I, bylo vydáno úřední osvědčení. V souhlasu zmíněném v odstavci 1 se uvede vzor takového osvědčení.

7.  Aniž je dotčen čl. 50 odst. 3 nařízení (ES) č. 178/2002, pokud úřední kontroly dovezených výrobků podléhajících postupu uvedenému v odstavci 2 odhalí závažné nedodržení, uvědomí o tom členské státy neprodleně Komisi a ostatní členské státy a dotyčné provozovatele v souladu s postupem podle hlavy IV tohoto nařízení; členské státy zvýší počet kontrolovaných zásilek a v případě, že je to nezbytné pro řádné analytické prozkoumání situace, uchovají za odpovídajících skladovacích podmínek příslušný počet vzorků.

8.  Pokud se zjistí, že u významného počtu zásilek neodpovídá zboží informacím v osvědčeních, která vydal příslušný orgán nebo kontrolní subjekt třetí země, snížená četnost uvedená v odstavci 2 pozbývá platnosti.

Článek 24

Příslušné orgány a celní služby

1.  Při organizaci úředních kontrol uvedených v této kapitole příslušné orgány a celní služby úzce spolupracují.

2.  Pokud jde o zásilky krmiv a potravin živočišného původu a krmiv a potravin uvedených v čl. 15 odst. 5, celní služby umožní jejich vstup nebo manipulaci s nimi ve svobodných pásmech nebo svodných skladech pouze se souhlasem příslušného orgánu.

3.  Pokud jsou odebrány vzorky, příslušný orgán o tom uvědomí celní služby a dotyčné provozovatele a uvede, zda je nebo není možné propustit zboží před tím, než jsou známy výsledky analýzy vzorků, za předpokladu, že je zajištěna sledovatelnost zásilky.

4.  V případě propuštění do volného oběhu pracují příslušné orgány a celní služby společně v souladu s požadavky stanovenými v článcích 2 až 6 nařízení (EHS) č. 339/93.

Článek 25

Prováděcí opatření

1.  Opatření nezbytná pro jednotné provádění úředních kontrol vstupu krmiv a potravin se stanoví postupem podle čl. 62 odst. 3.

2.  Zejména mohou být stanovena podrobná pravidla pro:

KAPITOLA VI

FINANCOVÁNÍ ÚŘEDNÍCH KONTROL

Článek 26

Obecná zásada

Členské státy zajistí, aby byly k dispozici přiměřené finanční zdroje pro zajištění nezbytných pracovníků a jiné zdroje pro úřední kontroly, a to jakýmkoli způsobem, který uznají za vhodný, včetně všeobecného zdanění nebo zavedení poplatků.

Článek 27

Poplatky

1.  Členské státy mohou vybírat poplatky, které mají pokrýt náklady vzniklé v souvislosti s úředními kontrolami.

2.  Pokud jde však o činnosti uvedené v příloze IV oddílu A a v příloze V oddílu A, zajistí členské státy výběr poplatků.

3.  Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 6, nesmí být poplatky vybírané v souvislosti s činnostmi uvedenými v příloze IV oddílu A a v příloze V oddílu A nižší než minimální sazby uvedené v příloze IV oddílu B a v příloze V oddílu B. Po přechodné období do 1. ledna 2008 však mohou členské státy, pokud jde o činnosti uvedené v příloze IV oddílu A, nadále používat sazby v současnosti uplatňované podle směrnice 85/73/EHS.

Sazby uvedené v příloze IV oddílu B a v příloze V oddílu B se nejméně každé dva roky aktualizují postupem podle čl. 62 odst. 3, zejména za účelem zohlednění inflace.

4.  Poplatky vybírané v souladu s odstavci 1 nebo 2 pro účely úředních kontrol:

5.  Při stanovování poplatků členské státy zohlední:

6.  Pokud jsou – s ohledem na systémy vlastní kontroly a sledování zavedené provozovatelem krmivářského nebo potravinářského podniku a na úroveň dodržování zjištěnou při úředních kontrolách – prováděny úřední kontroly u určitých druhů krmiv, potravin nebo činností se sníženou četností nebo mají-li být zohledněna kritéria uvedená v odst. 5 písm. b) až d), mohou členské státy stanovit nižší poplatky za úřední kontroly, než jsou minimální sazby uvedené v odst. 4 písm. b), za předpokladu, že dotyčný členský stát předloží Komisi zprávu, v níž uvede:

7.  Pokud příslušný orgán provádí v jednom závodě několik úředních kontrol současně, bude je považovat za jednu činnost a uloží jeden poplatek.

8.  Poplatky za dovozní kontroly platí provozovatel nebo jeho zástupce příslušnému orgánu pověřenému dovozními kontrolami.

9.  Poplatky se přímo ani nepřímo nevrací, pokud nebyly vybrány neoprávněně.

10.  Aniž jsou dotčeny náklady odvozené z výdajů uvedených v článku 28, nesmějí členské státy vybírat pro účely provádění tohoto nařízení jiné poplatky než poplatky uvedené v tomto článku.

11.  Provozovatelé nebo jiné dotyčné podniky nebo jejich zástupci obdrží doklad o zaplacení poplatků.

12.  Členské státy zveřejní způsob výpočtu poplatků a sdělí jej Komisi. Komise přezkoumá, zda jsou poplatky v souladu s požadavky tohoto nařízení.

Článek 28

Výdaje vzniklé v důsledku dodatečných úředních kontrol

Pokud zjištění, že nebyly dodrženy požadavky, vede k úředním kontrolám nad rámec běžných kontrolních činností příslušného orgánu, příslušný orgán účtuje výdaje vzniklé v důsledku dodatečných úředních kontrol provozovateli odpovědnému za nedodržení nebo provozovateli, který v době dodatečných úředních kontrol zboží vlastní nebo je má v držení. Běžnými kontrolními činnosti se rozumějí rutinní kontrolní činnosti vyžadované právními předpisy Společenství nebo vnitrostátními právními předpisy, a zejména činnosti uvedené v plánu stanoveném v článku 41. Činnostmi nad rámec běžných kontrolních činností se rozumějí odběr a analýza vzorků a jiné kontroly, které jsou nezbytné pro zjištění rozsahu problému, ověření toho, zda byla přijata nápravná opatření, nebo zjištění a/nebo prokázání nedodržení.

Článek 29

Výše výdajů

Při stanovování výše výdajů uvedených v článku 28 se přihlíží k zásadám stanoveným v článku 27.

KAPITOLA VII

JINÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Úřední osvědčování

1.  Aniž jsou dotčeny požadavky týkající se úředního osvědčování pro účely zdraví zvířat nebo dobrých životních podmínek zvířat, mohou být postupem podle čl. 62 odst. 3 přijaty požadavky týkající se:

2.  Pokud se vyžaduje vydání úředního osvědčení, musí být zajištěno, aby

3.  V jednom vzoru osvědčení mohou být podle potřeby sloučeny požadavky týkající se úředního osvědčování krmiv a potravin a jiné požadavky na úřední osvědčování.

Článek 31

Registrace/schvalování krmivářských a potravinářských zařízení

1.  

2.  

HLAVA III

REFERENČNÍ LABORATOŘE

Článek 32

Referenční laboratoře Společenství

1.  Referenční laboratoře Společenství pro krmiva a potraviny, uvedené v příloze VII odpovídají za tyto úkoly:

2.  Referenční laboratoře Společenství v oblasti zdraví zvířat jsou odpovědné za tyto činnosti:

3.  Ustanovení čl. 12 odst. 2 a 3 se vztahuje na referenční laboratoře Společenství.

4.  Referenční laboratoře Společenství musí splňovat tyto požadavky. Musí:

5.  Jiné referenční laboratoře Společenství, které působí v oblastech uvedených v článku 1, mohou být zařazeny do přílohy VII v souladu s postupem podle čl. 62 odst. 3. V souladu s postupem podle téhož článku může být příloha VII aktualizována.

6.  Další povinnosti a úkoly referenčních laboratoří Společenství mohou být stanoveny postupem podle čl. 62 odst. 3.

7.  Referenční laboratoře Společenství mohou obdržet od Společenství finanční příspěvek v souladu s článkem 28 rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti ( 36 ).

8.  Referenční laboratoře Společenství mohou být podrobeny kontrolám Společenství s cílem ověřit dodržování požadavků tohoto nařízení. Pokud se při těchto kontrolách zjistí, že laboratoř nedodržuje tyto požadavky nebo neplní úkoly, pro které byla jmenována, mohou být postupem podle čl. 62 odst. 3 přijata nezbytná opatření.

9.  Odstavci 1 až 7 nejsou dotčena specifičtější pravidla, zejména kapitola VI nařízení (ES) č. 999/2001 a článek 14 směrnice 96/23/ES.

Článek 33

Národní referenční laboratoře

1.  Členské státy zajistí, aby byla pro každou referenční laboratoř Společenství uvedenou v článku 32 jmenována jedna nebo více národních referenčních laboratoří. Členské státy mohou jmenovat laboratoř umístěnou v jiném členském státě nebo ve státě, který je členem Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), a jedna laboratoř může sloužit jako národní referenční laboratoř pro více členských států.

2.  Tyto národní referenční laboratoře:

3.  Ustanovení čl. 12 odst. 2 a 3 se vztahuje na národní referenční laboratoře.

4.  Členské státy sdělí názvy a adresy všech národních referenčních laboratoří Komisi, příslušné referenční laboratoři Společenství a ostatním členským státům.

5.  Členské státy, které mají pro referenční laboratoř Společenství více než jednu národní referenční laboratoř, musí zajistit, aby tyto laboratoře úzce spolupracovaly, a byla tak zajištěna účinná koordinace mezi nimi, s jinými národními laboratořemi a s referenční laboratoří Společenství.

6.  Další povinnosti a úkoly národních referenčních laboratoří mohou být stanoveny postupem podle čl. 62 odst. 3.

7.  Odstavce 1 až 5 se použijí, aniž jsou dotčena specifičtější pravidla, zejména kapitola VI nařízení (ES) č. 999/2001 a článek 14 směrnice 96/23/ES.

HLAVA IV

SPRÁVNÍ POMOC A SPOLUPRÁCE V OBLASTI KRMIV A POTRAVIN

Článek 34

Obecné zásady

1.  Pokud výsledky úředních kontrol krmiv a potravin vyžadují přijetí opatření ve více než jednom členském státě, poskytují si příslušné orgány v dotyčných členských státech vzájemnou správní pomoc.

2.  Příslušné orgány poskytují správní pomoc na požádání nebo z vlastního podnětu, pokud to průběh šetření vyžaduje. Správní pomoc může podle potřeby zahrnovat účast na kontrolách na místě, které provádí příslušný orgán jiného členského státu.

3.  Články 35 až 40 nejsou dotčena vnitrostátní pravidla použitelná na zveřejňování dokumentů, které jsou předmětem soudního řízení nebo se ho týkají, nebo pravidla o ochraně obchodních zájmů fyzických nebo právnických osob.

Článek 35

Styčná místa

1.  Každý členský stát jmenuje jedno nebo více styčných míst pro udržování styku se styčnými místy ostatních členských států. Úkolem styčných míst je napomáhat komunikaci mezi příslušnými orgány a koordinovat ji, a zejména předávat a přijímat žádosti o pomoc.

2.  Členské státy sdělí Komisi a ostatním členským státům všechny příslušné podrobné údaje o svých jmenovaných styčných místech a všechny změny týkající se těchto údajů.

3.  Aniž je dotčen odstavec 1, jmenování styčných míst nebrání přímým stykům, výměně informací nebo spolupráci mezi pracovníky příslušných orgánů v různých členských státech.

4.  Příslušné orgány, na něž se vztahuje směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů ( 37 ), udržují podle potřeby styk s orgány vykonávajícími činnost podle této hlavy.

Článek 36

Pomoc na vyžádání

1.  Při obdržení odůvodněné žádosti zajistí dožádaný příslušný orgán, aby byly dožadujícímu příslušnému orgánu poskytnuty všechny nezbytné informace a doklady, které posledně uvedenému orgánu umožní ověřit dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin v oblasti jeho pravomoci. Za tímto účelem zajistí dožádaný příslušný orgán provedení veškerých správních šetření nezbytných pro získání takových informací a dokladů.

2.  Informace a doklady poskytnuté podle odstavce 1 musí být předány bez zbytečného odkladu. Mohou být předány originály těchto dokladů nebo mohou být poskytnuty kopie.

3.  Po dohodě mezi dožadujícím a dožádaným orgánem mohou být pracovníci jmenovaní dožadujícím orgánem přítomni při správních šetřeních.

Taková šetření vždy provádějí pracovníci dožádaného orgánu.

Pracovníci dožadujícího orgánu nesmějí z vlastního podnětu vykonávat pravomoci šetření svěřené úředníkům dožádaného orgánu. Mají však přístup do týchž prostor a k týmž dokladům jako pracovníci dožádaného orgánu, a to jejich prostřednictvím a pouze za účelem vedení správního šetření.

4.  Pracovníci dožadujícího orgánu přítomní v jiném členském státu v souladu s odstavcem 3 musí být kdykoli schopni předložit písemné zmocnění prokazující jejich totožnost a úřední způsobilost.

Článek 37

Pomoc bez vyžádání

1.  Pokud se příslušný orgán dozví o nedodržení a může-li mít takové nedodržení důsledky pro jiný členský stát nebo členské státy, neprodleně a bez předchozího vyžádání předá informace o tom jinému členskému státu nebo členským státům.

2.  Členské státy, které tyto informace obdrží, záležitost prošetří a vyrozumí členský stát, který informace poskytl, o výsledcích tohoto šetření, popřípadě o všech přijatých opatřeních.

Článek 38

Pomoc v případě nedodržení

1.  Pokud při úřední kontrole provedené na místě určení zboží nebo při přepravě zboží zjistí příslušný orgán členského státu určení, že zboží není v souladu s právními předpisy týkajícími se krmiv nebo potravin, v důsledku čehož způsobuje riziko pro lidské zdraví či zdraví zvířat nebo představuje vážné porušení právních předpisů týkajících se krmiv nebo potravin, neprodleně se obrátí na příslušný orgán členského státu odeslání.

2.  Příslušný orgán členského státu odeslání záležitost prošetří, přijme všechna nezbytná opatření a oznámí příslušnému orgánu členského státu určení charakter provedeného šetření a provedených úředních kontrol, přijatá rozhodnutí a jejich důvody.

3.  Pokud se příslušný orgán členského státu určení důvodně domnívá, že jsou tato opatření nedostatečná, příslušné orgány obou členských států společně hledají různé způsoby, jak zjednat nápravu situace, včetně případné společné inspekce na místě provedené v souladu s čl. 36 odst. 3 a 4. Nejsou-li schopny dohodnout se na vhodných opatřeních, informují o tom Komisi.

Článek 39

Vztahy se třetími zeměmi

1.  Obdrží-li příslušný orgán od třetí země informace o nedodržení a/nebo o riziku pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat, předá tyto informace příslušným orgánům ostatních členských států, pokud má za to, že by o ně mohly mít tyto orgány zájem, nebo pokud si je samy vyžádají. Tyto informace sdělí rovněž Komisi, jsou-li významné z hlediska Společenství.

2.  Pokud se třetí země právně zavázala poskytovat pomoc nezbytnou pro shromažďování důkazů o protiprávní povaze operací, které jsou nebo se jeví být v rozporu s příslušnými právními předpisy týkajícími se krmiv a potravin, mohou být informace získané podle tohoto nařízení této třetí zemi sděleny, a to se souhlasem příslušných orgánů, které tyto informace poskytly, a v souladu s právními předpisy o sdělování osobních údajů třetím zemím.

Článek 40

Koordinovaná pomoc a následná opatření Komise

1.  Komise se neprodleně ujme koordinace opatření přijatých členskými státy, jestliže se na základě informací obdržených od členských států nebo z jiných zdrojů dozví o činnostech, které jsou nebo se jeví být v rozporu s právními předpisy týkajícími se krmiv nebo potravin a mají zvláštní význam pro Společenství, a zejména tehdy, jestliže:

2.  Pokud je při úředních kontrolách na místě určení zjištěno opakované nedodržení nebo jiná rizika pro lidské zdraví, zdraví rostlin nebo zvířat vyplývající z krmiv nebo potravin přímo nebo prostřednictvím životního prostředí, informuje o tom příslušný orgán členského státu určení neprodleně Komisi a příslušné orgány ostatních členských států.

3.  Komise může:

4.  Pokud jsou opatření stanovená v odstavcích 2 a 3 přijata za účelem řešení opakovaného nedodržení krmivářským nebo potravinářským podnikem, účtuje příslušný orgán všechny náklady na taková opatření dotyčnému podniku.

HLAVA V

PLÁNY KONTROL

Článek 41

Víceleté vnitrostátní plány kontrol

S cílem zajistit účinné provádění čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002, pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a článku 45 tohoto nařízení připraví každý členský stát jeden integrovaný víceletý vnitrostátní plán kontrol.

Článek 42

Zásady přípravy víceletých vnitrostátních plánů kontrol

1.  Členské státy:

2.  Každý víceletý vnitrostátní plán kontrol musí obsahovat obecné informace o struktuře a organizaci systémů kontrol krmiv a potravin a kontrol zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat v dotyčném členském státě, a zejména o:

3.  Víceleté vnitrostátní plány kontrol mohou být v průběhu jejich provádění upravovány. Změny lze provést na základě faktorů nebo s cílem zohlednit faktory, k nimž patří:

Článek 43

Pokyny pro víceleté vnitrostátní plány kontrol

1.  Ve víceletých vnitrostátních plánech kontrol uvedených v článku 41 musí být zohledněny pokyny, které vypracuje Komise v souladu s postupem podle čl. 62 odst. 2. Tyto pokyny zejména:

2.  Pokyny se v případě potřeby přizpůsobí na základě analýzy výročních zpráv, které jsou předkládány členskými státy v souladu s článkem 44, nebo na základě kontrol provedených Společenstvím v souladu s článkem 45.

Článek 44

Výroční zprávy

1.  Jeden rok po zahájení provádění víceletých vnitrostátních plánů kontrol a následně každý rok předkládají členské státy Komisi zprávu, ve které uvedou:

2.  Za účelem zajištění jednotné úpravy těchto zpráv, a zejména výsledků úředních kontrol, musí být v informacích uvedených v odstavci 1 zohledněny pokyny, které vypracuje Komise v souladu s postupem podle čl. 62 odst. 2.

3.  Členské státy dokončí své zprávy a předloží je Komisi do šesti měsíců od konce roku, k němuž se tyto zprávy vztahují.

4.  Na základě zpráv uvedených v odstavci 1, výsledků kontrol prováděných Společenstvím v souladu s článkem 45 a jiných příslušných informací Komise vypracuje výroční zprávu o celkovém fungování úředních kontrol v členských státech. V této zprávě se podle potřeby uvedou doporučení týkající se:

5.  Víceleté vnitrostátní plány kontrol a s nimi související pokyny se přizpůsobí na základě závěrů a doporučení obsažených ve zprávě Komise.

6.  Komise předloží svou zprávu Evropskému parlamentu a Radě a zpřístupní ji veřejnosti.

HLAVA VI

ČINNOSTI SPOLEČENSTVÍ

KAPITOLA I

KONTROLY SPOLEČENSTVÍ

Článek 45

Kontroly Společenství v členských státech

1.  Odborníci Komise provádějí v členských státech obecné a zvláštní audity. Komise může jmenovat odborníky z členských států, aby byli nápomocni jejím odborníkům. Obecné a zvláštní audity jsou organizovány ve spolupráci s příslušnými orgány členských států. Audity se provádějí pravidelně. Jejich hlavním účelem je ověřit, zda jsou úřední kontroly v členských státech z celkového hlediska vykonávány v souladu s víceletými vnitrostátními plány kontrol uvedenými v článku 41 a při dodržení právních předpisů Společenství. Za tímto účelem a v zájmu efektivnosti a účinnosti auditů může Komise před prováděním takových auditů požádat členské státy, aby co nejdříve poskytly aktuální kopie vnitrostátních plánů kontrol.

2.  Obecné audity mohou být doplněny zvláštními audity a inspekcemi v jedné nebo více specifických oblastech. Účelem těchto zvláštních auditů a inspekcí je zejména:

3.  Komise předloží zprávu o výsledcích každé provedené kontroly. V této zprávě se podle potřeby uvedou doporučení pro členské státy ohledně toho, jak zlepšit dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat. Komise zpřístupní svou zprávu veřejnosti. V případě zpráv o kontrolách provedených v členském státě poskytne Komise dotyčnému příslušnému orgánu návrh zprávy k připomínkám a tyto připomínky zohlední při přípravě konečného znění zprávy a zveřejní je společně s konečným zněním zprávy.

4.  Komise stanoví roční program kontrol, sdělí jej předem členským státům a o jeho výsledcích předloží zprávu. Komise může program změnit, aby v něm byl zohledněn vývoj v oblastech bezpečnosti krmiv a potravin, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin.

5.  Členské státy:

6.  Podrobná pravidla týkající se kontrol prováděných Společenstvím v členských státech mohou být vypracována nebo změněna postupem podle čl. 62 odst. 3.

Článek 46

Kontroly Společenství ve třetích zemích

1.  Odborníci Komise mohou provádět úřední kontroly ve třetích zemích s cílem ověřit na základě informací uvedených v čl. 47 odst. 1 soulad nebo rovnocennost právních předpisů a systémů třetí země s právními předpisy Společenství týkajícími se krmiv a potravin a s právními předpisy Společenství týkajícími se zdraví zvířat. Komise může jmenovat odborníky z členských států, aby byli nápomocni jejím odborníkům. Tyto úřední kontroly se zaměří zejména na:

2.  V zájmu efektivnosti a účinnosti kontrol v třetí zemi může Komise před provedením takových kontrol požádat dotyčnou třetí zemi o poskytnutí informací uvedených v čl. 47 odst. 1 a podle potřeby o poskytnutí písemných záznamů o provedení takových kontrol.

3.  Četnost kontrol Společenství v třetích zemích se stanoví na základě:

O kritériích pro stanovení rizik pro účely posouzení rizik uvedeného v písmenu a) se rozhodne postupem podle čl. 62 odst. 3.

4.  Postup a podrobná pravidla týkající se kontrol ve třetích zemích mohou být vypracována nebo změněna postupem podle čl. 62 odst. 3.

Náleží k nim zejména postupy a podrobná pravidla pro:

Podle téhož postupu mohou být stanoveny na základě vzájemnosti poplatky za výše uvedené kontroly.

5.  Pokud je v průběhu kontroly Společenství zjištěno vážné riziko pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat, přijme Komise neprodleně všechna nezbytná mimořádná opatření v souladu s článkem 53 nařízení (ES) č. 178/2002 nebo ochranná opatření podle příslušných právních předpisů Společenství.

6.  Komise předloží zprávu o výsledcích každé kontroly provedené Společenstvím. V této zprávě se podle potřeby uvedou doporučení. Komise zpřístupní svou zprávu veřejnosti.

7.  Komise předem sdělí svůj program kontrol ve třetích zemích členským státům a předloží jim zprávu o výsledcích. Komise může program změnit, aby v něm byl zohledněn vývoj v oblastech bezpečnosti krmiv a potravin, zdraví zvířat a zdraví rostlin.

KAPITOLA II

DOVOZNÍ PODMÍNKY

Článek 47

Obecné dovozní podmínky

1.  Povinností Komise je požádat třetí země, které zamýšlejí vyvézt zboží do Společenství, aby poskytly níže uvedené přesné a aktuální informace o všeobecné organizaci a řízení systémů hygienických kontrol:

2.  Informace uvedené v odstavci 1 musí být přiměřené povaze zboží a může v nich být zohledněna zvláštní situace a struktura třetí země a povaha výrobků vyvážených do Společenství. Rozsah informací musí být takový, aby pokrýval alespoň výrobky určené na vývoz do Společenství.

3.  Informace podle odstavců 1 a 2 se mohou rovněž týkat:

4.  Pokud třetí země takové informace neposkytne nebo jsou poskytnuté informace nedostatečné, mohou být po konzultaci s dotyčnou třetí zemí postupem podle čl. 62 odst. 3 případ od případu a výlučně na omezenou dobu stanoveny zvláštní dovozní podmínky.

5.  Pokyny popisující způsob, jakým se informace uvedené v odstavcích 1, 2, a 3 vypracují a předloží Komisi, a přechodná opatření poskytující třetím zemím čas pro přípravu těchto informací, se stanoví postupem podle čl. 62 odst. 2.

Článek 48

Zvláštní dovozní podmínky

1.  Pokud nejsou v právních předpisech Společenství, a zejména v nařízení (ES) č. 854/2004 stanoveny podmínky a podrobné postupy, které mají být dodržovány při dovozu zboží ze třetích zemí nebo jejich regionů, stanoví se v případě potřeby postupem podle čl. 62 odst. 3.

2.  Podmínky a podrobné postupy zmíněné v odstavci 1 mohou zahrnovat:

3.  Třetí země se uvedou v seznamu zmíněném v odst. 2 písm. a) pouze tehdy, pokud jejich příslušné orgány poskytnou dostatečné záruky, pokud jde o soulad nebo rovnocennost s právními předpisy Společenství týkajícími se krmiv a potravin a s pravidly týkajícími se zdraví zvířat.

4.  Při vypracovávání a aktualizaci seznamu se přihlíží zejména k těmto kritériím:

5.  Při přijímání zvláštních dovozních podmínek uvedených v odst. 2 písm. c) se přihlíží k informacím poskytnutým dotyčnými třetími zeměmi a v případě potřeby k výsledkům kontrol Společenství provedených v těchto třetích zemích. Zvláštní dovozní podmínky mohou být stanoveny pro jeden výrobek nebo pro skupinu výrobků. Mohou se vztahovat na jednu třetí zemi, na regiony třetí země nebo na skupinu třetích zemí.

Článek 49

Rovnocennost

1.  Po provedení dohody o rovnocennosti nebo po uspokojivém auditu může být postupem podle čl. 62 odst. 3 přijato rozhodnutí, kterým se uznává, že opatření, která jsou ve třetích zemích nebo v jejich regionech uplatňována ve specifických oblastech, poskytují záruky, které jsou rovnocenné zárukám platným ve Společenství, pokud třetí země předloží v tomto ohledu objektivní důkaz.

2.  V rozhodnutí uvedeném v odstavci 1 se stanoví podmínky upravující dovoz z dotyčné třetí země nebo regionu třetí země.

K těmto podmínkám může náležet:

3.  Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 se týmž postupem neprodleně zruší, pokud kterákoli z podmínek pro uznání rovnocennosti stanovených v době přijetí rozhodnutí není nadále splněna.

Článek 50

Podpora rozvojových zemí

1.  Postupem podle čl. 62 odst. 3 mohou být přijata níže uvedená opatření, která mohou zůstat v platnosti tak dlouho, dokud mají prokazatelný vliv na zajištění toho, že jsou rozvojové země schopny dodržovat ustanovení tohoto nařízení:

2.  V rámci politiky rozvojové spolupráce Společenství Komise podporuje rozvojové země, pokud jde o bezpečnost krmiv a potravin obecně a dodržování norem pro krmiva a potraviny zvláště, aby mohly být v těchto zemích vybudovány institucionální kapacity nezbytné pro splnění požadavků uvedených v článcích 5, 12, 47 a 48.

KAPITOLA III

ŠKOLENÍ KONTROLNÍCH PRACOVNÍKŮ

Článek 51

Školení kontrolních pracovníků

1.  Komise může organizovat kurzy školení pro pracovníky příslušných orgánů členských států odpovědných za úřední kontroly uvedené v tomto nařízení. Tyto kurzy školení slouží k rozvoji harmonizovaného přístupu k úředním kontrolám v členských státech. Mohou zahrnovat zejména školení v oblasti:

2.  Kurzy školení uvedené v odstavci 1 mohou být otevřeny účastníkům ze třetích zemí, zejména z rozvojových zemí.

3.  Podrobná pravidla k organizaci kurzů školení mohou být stanovena postupem podle čl. 62 odst. 3.

KAPITOLA IV

JINÉ ČINNOSTI SPOLEČENSTVÍ

Článek 52

Kontroly prováděné třetími zeměmi v členských státech

1.  Odborníci Komise mohou být na žádost příslušných orgánů členských států a ve spolupráci s nimi nápomocni členským státům při kontrolách, které provádějí třetí země.

2.  V takových případech členské státy, na jejichž území má třetí země kontrolu provádět, poskytnou Komisi informace o záměru, rozsahu, dokumentaci a jiné příslušné informace umožňující Komisi účinně se podílet na kontrole.

3.  Pomoc Komise slouží zejména k těmto účelům:

Článek 53

Koordinované plány kontrol

Komise může v souladu s postupem podle čl. 62 odst. 2 doporučit koordinované plány. Tyto plány:

HLAVA VII

DONUCOVACÍ OPATŘENÍ

KAPITOLA I

VNITROSTÁTNÍ DONUCOVACÍ OPATŘENÍ

Článek 54

Opatření v případě nedodržení

1.  Pokud příslušný orgán zjistí nedodržení, přijme opatření, kterými zajistí, že provozovatel zjedná nápravu situace. Při rozhodování o tom, jaká opatření má přijmout, přihlíží příslušný orgán k povaze nedodržení a k dosavadnímu chování dotyčného provozovatele, pokud jde o nedodržování.

2.  K takovým opatřením podle potřeby náleží:

3.  Příslušný orgán poskytne dotyčnému provozovateli nebo zástupci:

4.  Příslušný orgán podle potřeby oznámí své rozhodnutí též příslušnému orgánu členského státu odeslání.

5.  Všechny výdaje vzniklé na základě tohoto článku nese příslušný provozovatel krmivářského nebo potravinářského podniku.

Článek 55

Sankce

1.  Členské státy stanoví pravidla pro sankce použitelné při porušení právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a jiných ustanovení Společenství týkajících se ochrany zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.  Členské státy neprodleně oznámí Komisi ustanovení použitelná při porušení právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a veškeré jejich pozdější změny.

KAPITOLA II

DONUCOVACÍ OPATŘENÍ SPOLEČENSTVÍ

Článek 56

Ochranná opatření

1.  Opatření se přijmou podle postupů stanovených v článku 53 nařízení (ES) č. 178/2002, jestliže:

2.  Taková opatření se přijmou teprve poté, co:

HLAVA VIII

PŘIZPŮSOBENÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ SPOLEČENSTVÍ

Článek 57

Změny směrnice 96/23/ES

Směrnice 96/23/EHS se mění takto:

Článek 58

Změny směrnice 97/78/ES

Směrnice 97/78/ES se mění takto:

Článek 59

Změny směrnice 2000/29/ES

Do směrnice 2000/29/ES se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 27a

Pro účely této směrnice a aniž je dotčen článek 21 uvedené směrnice, jsou podle potřeby použitelné články 41 až 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat ( 43 ).

Článek 60

Změny nařízení (ES) č. 854/2004

Nařízení (ES) č. 854/2004 se mění takto:

Článek 61

Zrušení aktů Společenství

1.  Směrnice 70/373/EHS, 85/591/EHS, 89/397/EHS, 93/99/EHS a 95/53/ES a rozhodnutí 93/383/EHS, 98/728/ES a 1999/313/ES se zrušují s účinkem od 1. ledna 2006. Směrnice 85/73/EHS se zrušuje s účinkem od 1. ledna 2008.

2.  Prováděcí pravidla přijatá na základě těchto aktů, zejména prováděcí pravidla uvedená v příloze VIII, však zůstávají nadále v platnosti, pokud nejsou v rozporu s tímto nařízením, a to až do doby přijetí nezbytných ustanovení na základě tohoto nařízení.

3.  Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení.

HLAVA IX

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 62

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002 nebo, pokud jde o otázky týkající se hlavně zdraví rostlin, Stálý rostlinolékařský výbor zřízený rozhodnutím Rady 76/894/EHS ( 45 ).

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Lhůta stanovená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4.  Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 63

Prováděcí a přechodná opatření

1.  Prováděcí a přechodná opatření nezbytná k zajištění jednotného používání tohoto nařízení mohou být stanovena postupem podle čl. 62 odst. 3.

Týká se to zejména:

2.  Aby byl zohledněn zvláštní charakter nařízení (EHS) č. 2092/91, (EHS) č. 2081/92 a (EHS) č. 2082/92, mohou být postupem podle čl. 62 odst. 3 přijata zvláštní opatření, která stanoví nezbytné odchylky od pravidel stanovených v tomto nařízení a úpravy těchto pravidel.

Článek 64

Změny příloh a odkazy na evropské normy

Postupem podle čl. 62 odst. 3:

Článek 65

Zpráva Evropskému parlamentu a Radě

1.  Komise předloží nejpozději do 20. května 2007 zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

2.  Ve zprávě se zejména posoudí zkušenosti získané při používání tohoto nařízení a uváží se zejména tyto otázky:

3.  Komise podle potřeby připojí ke zprávě příslušné návrhy.

Článek 66

Finanční podpora Společenství

1.  Přidělené prostředky potřebné na:

musí být každoročně schváleny v rámci postupu schvalování rozpočtu.

2.  Opatření uvedená v odst. 1 písm. c) zahrnují zejména organizování konferencí, zřizování databází, zveřejňování informací, organizování studií a organizování přípravných zasedání před zasedáním Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

3.  Technická podpora a finanční příspěvek Společenství pro organizování činností uvedených v článku 50 mohou být poskytovány v rámci lidských a finančních zdrojů, které má k dispozici Komise.

HLAVA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 67

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2006.

Články 27 a 28 se však použijí od 1. ledna 2007.

▼M4

PŘÍLOHA I

ÚZEMÍ UVEDENÁ V ČL. 2 BODĚ 15

▼B

PŘÍLOHA II

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

KAPITOLA I PŘEDMĚT ŠKOLENÍ PRACOVNÍKŮ PROVÁDĚJÍCÍCH ÚŘEDNÍ KONTROLY

KAPITOLA II TEMATICKÉ OBLASTI TÝKAJÍCÍ SE KONTROLNÍCH POSTUPŮ

PŘÍLOHA III

CHARAKTERIZACE METOD ANALÝZY

PŘÍLOHA IV

ČINNOSTI A MINIMÁLNÍ SAZBY POPLATKŮ SOUVISEJÍCÍCH S ÚŘEDNÍMI KONTROLAMI ZAŘÍZENÍ SPOLEČENSTVÍ

ODDÍL A: ČINNOSTI

ODDÍL B: MINIMÁLNÍ SAZBY

Členské státy vybírají za kontroly související s níže uvedeným seznamem výrobků alespoň tyto minimální sazby poplatků.

KAPITOLA I

MINIMÁLNÍ SAZBY POPLATKŮ POUŽITELNÉ NA INSPEKCE JATEK

KAPITOLA II

MINIMÁLNÍ SAZBY POPLATKŮ ZA KONTROLY BOURÁREN

KAPITOLA III

MINIMÁLNÍ SAZBY POPLATKŮ POUŽITELNÉ NA ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ ZVĚŘINY

KAPITOLA IV

Minimální sazby poplatků použitelné na produkci mléka

KAPITOLA V

MINIMÁLNÍ SAZBY POPLATKŮ POUŽITELNÉ NA PRODUKCI PRODUKTŮ RYBOLOVU A PRODUKTŮ AKVAKULTURY A NA JEJICH UVÁDĚNÍ NA TRH

Vybrané poplatky u druhů uvedených v příloze II nařízení Komise (EHS) č. 3703/85 nesmí překročit 50 EUR/zásilka.

Za zpracování produktů rybolovu a produktů akvakultury vybírají členské státy 0,5 EUR/tuna.

PŘÍLOHA V

ČINNOSTI A MINIMÁLNÍ SAZBY POPLATKŮ SOUVISEJÍCÍCH S ÚŘEDNÍMI KONTROLAMI ZBOŽÍ A ŽIVÝCH ZVÍŘAT VSTUPUJÍCÍCH DO SPOLEČENSTVÍ

ODDÍL A: ČINNOSTI NEBO KONTROLY

Činnosti spadající do působnosti směrnic 97/78/ES a 91/496/EHS, za které členské státy v současnosti vybírají poplatky podle směrnice 85/73/EHS.

ODDÍL B: POPLATKY

KAPITOLA I

Poplatky použitelné na dovážené maso

Minimální sazby poplatků za úřední kontroly při dovozu zásilek masa se stanoví takto:

KAPITOLA II

Poplatky použitelné na dovážené produkty rybolovu

KAPITOLA III

POPLATKY POUŽITELNÉ NA MASNÉ VÝROBKY, DRŮBEŽÍ MASO, MASO VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ZVÍŘAT, KRÁLIČÍ MASO, MASO FARMOVÉ ZVĚŘE, VEDLEJŠÍ PRODUKTY A KRMIVA ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

KAPITOLA IV

POPLATKY POUŽITELNÉ PŘI TRANZITU ZBOŽÍ A ŽIVÝCH ZVÍŘAT PŘES SPOLEČENSTVÍ

Poplatky za úřední kontrolu při tranzitu zboží nebo živých zvířat přes Společenství se stanoví ve výši minimálně 30 EUR a dalších 20 EUR za čtvrthodinu každého pracovníka podílejícího se na kontrolách.

KAPITOLA V

POPLATKY POUŽITELNÉ NA DOVÁŽENÁ ŽIVÁ ZVÍŘATA

PŘÍLOHA VI

KRITÉRIA, KTERÁ JE TŘEBA VZÍT V ÚVAHU PŘI VÝPOČTU POPLATKŮ

▼M1

PŘÍLOHA VII

REFERENČNÍ LABORATOŘE SPOLEČENSTVÍ

I.   Referenční laboratoře Společenství pro potraviny a krmiva

1.   Referenční laboratoř Společenství pro mléko a mléčné výrobky

AFSSA — Laboratoire d'études et de recherches sur la qualité des aliments et sur les procédés agroalimentaires (LERQAP)

F-94700 Maisons-Alfort

Francie

2.   Referenční laboratoře Společenství pro analýzu a testování zoonóz (salmonelóz)

Rijksinstituut voor Volksgezondheid en Milieu (RIVM)

3720 BA Bilthoven

Nizozemsko

3.   Referenční laboratoř Společenství pro sledování mořských biotoxinů

Agencia Española de Seguridad Alimentaria (AESA)

E-36200 Vigo

Španělsko

4.   Referenční laboratoř Společenství pro ledování virové a bakteriální kontaminace mlžů

The laboratory of the Centre for Environment, Fisheries and Aquaculture Science (CEFAS)

Weymouth

Dorset DT4 8UB

Spojené království

5.   Referenční laboratoř Společenství pro Listeria monocytogenes

AFSSA — Laboratoire d'études et de recherches sur la qualité des aliments et sur les procédés agroalimentaires (LERQAP)

F-94700 Maisons-Alfort

Francie

6.   Referenční laboratoř Společenství pro koagulázopozitivní stafylokoky včetně Staphylococccus aureus

AFSSA — Laboratoire d'études et de recherches sur la qualité des aliments et sur les procédés agroalimentaires (LERQAP)

F-94700 Maisons-Alfort

Francie

7.   Referenční laboratoř Společenství pro Escherichia coli včetně E. Coli vytvářející verotoxin (VTEC)

Istituto Superiore di Sanità (ISS)

I-00161 Roma

Itálie

8.   Referenční laboratoř Společenství pro Campylobacter

Statens Veterinärmedicinska Anstalt (SVA)

S-751 89 Uppsala

Švédsko

9.   Referenční laboratoř Společenství pro parazity (zejména Trichinella, Echinococcus a Anisakis)

Istituto Superiore di Sanità (ISS)

I-00161 Roma

Itálie

10.   Referenční laboratoř Společenství pro antimikrobiální rezistenci

Danmarks Fødevareforskning (DFVF)

DK-1790 København V

Dánsko

11.   Referenční laboratoř Společenství pro živočišné proteiny v krmivech

Centre wallon de recherches agronomiques (CRA-W)

B-5030 Gembloux

Belgie

12.   Referenční laboratoře Společenství pro rezidua veterinárních léčivých přípravků a kontaminujících látek v potravinách živočišného původu

a)   pro rezidua uvedená v příloze I směrnice 96/23/ES skupině A 1, A 2, A 3, A 4 a skupině B 2 d) a B 3 d)

Rijksinstituut voor Volksgezondheid en Milieu (RIVM)

3720 BA Bilthoven

Nizozemsko

b)   pro rezidua uvedená v příloze I směrnice Rady 96/23/ES ve skupině B 1 a B 3 e) a carbadox a olaquindox

Laboratoire d'études et de recherches sur les médicaments vétérinaires et les désinfectants

AFSSA — site de Fougères

BP 90203

Francie

c)   pro rezidua uvedená v příloze I směrnice Rady 96/23/ES ve skupině A 5 a skupině B 2 a), b), e)

Bundesamt für Verbraucherschutz und Lebensmittelsicherheit (BVL)

D-12277 Berlin

Německo

d)   pro rezidua uvedená v příloze I směrnice 96/23/ES ve skupině B 3 c)

Instituto Superiore di Sanità

I-00161 Roma

Itálie

13.   Referenční laboratoř Společenství pro přenosné spongiformní encefalopatie (TSE)

Laboratoř uvedená v příloze X kapitole B nařízení (ES) č. 999/2001

The Veterinary Laboratories Agency

Woodham Lane

New Haw

Addlestone

Surrey KT15 3NB

Spojené království

14.   Referenční laboratoř Společenství pro doplňkové látky používané ve výživě zvířat

Laboratoř uvedená v příloze II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat ( 46 )

Společné výzkumné středisko Komise

Geel

Belgie

15.   Referenční laboratoř Společenství pro geneticky modifikované organismy (GMO)

Laboratoř uvedená v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech ( 47 )

Společné výzkumné středisko Komise

Ispra

Itálie

16.   Referenční laboratoř Společenství pro materiály přicházející do styku s potravinami

Společné výzkumné středisko Komise

Ispra

Itálie

17.   Referenční laboratoř Společenství pro rezidua pesticidů

a)   Obiloviny a krmiva

Danmarks Fødevareforskning (DFVF)

DK-1790 København V

Dánsko

b)   Potraviny živočišného původu a komodity s vysokým obsahem tuku

Chemisches und Veterinäruntersuchungsamt (CVUA) Freiburg

Postfach 100462

D-79123 Freiburg

Německo

c)   Ovoce a zelenina, včetně komodit s vysokým obsahem vody a komodit s vysokým obsahem kyselin

Laboratorio Agrario de la Generalitat Valenciana (LAGV)

Grupo de Residuos de Plaguicidas de la Universidad de Almería (PRRG)

LAGV: E-46100 Burjassot-Valencia

PRRG: E-04120 Almería

Španělsko

d)   Metody k prokázání jediného rezidua

Chemisches und Veterinäruntersuchungsamt (CVUA) Stuttgart

Postfach 1206

D-70702 Fellbach

Německo

18.   Referenční laboratoř Společenství pro těžké kovy v potravinách a krmivech

Společné výzkumné středisko Komise

Geel

Belgie

19.   Referenční laboratoř Společenství pro mykotoxiny

Společné výzkumné středisko Komise

Geel

Belgie

20.   Referenční laboratoř Společenství pro polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH)

Společné výzkumné středisko Komise

Geel

Belgie

21.   Referenční laboratoř Společenství pro dioxiny a PCB v potravinách a krmivech

Chemisches und Veterinäruntersuchungsamt (CVUA) Freiburg

Postfach 100462

D-79123 Freiburg

Německo

II.   Referenční laboratoře Společenství pro oblast zdraví zvířat a pro živá zvířata

1.   Referenční laboratoř Společenství pro klasický mor prasat

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 2001/89/ES ze dne 23. října 2001 o opatřeních Společenství pro tlumení klasického moru prasat ( 48 ).

2.   Referenční laboratoř Společenství pro mor koní

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 92/35/EHS ze dne 29. dubna 1992, kterou se stanoví pravidla a opatření pro tlumení moru koní ( 49 ).

3.   Referenční laboratoř Společenství pro influenzu ptáků

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 2005/94/ES ze dne 20. prosince 2005 o opatřeních Společenství pro tlumení influenzy ptáků a o zrušení směrnice 92/40/EHS ( 50 ).

4.   Referenční laboratoř Společenství pro newcastleskou chorobu

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 92/66/EHS ze dne 14. července 1992, kterou se zavádějí opatření Společenství pro tlumení newcastleské choroby ( 51 ).

5.   Referenční laboratoř Společenství pro vezikulární chorobu prasat

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 92/119/EHS ze dne 17. prosince 1992, kterou se zavádějí obecná opatření Společenství pro tlumení některých chorob zvířat a zvláštní opatření týkající se vezikulární choroby prasat ( 52 ).

6.   Referenční laboratoř Společnosti pro choroby ryb

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 93/53/EHS ze dne 24. června 1993, kterou se zavádějí minimální opatření Společenství ke zdolávání některých nákaz ryb ( 53 ).

7.   Referenční laboratoř Společnosti pro choroby mlžů

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 95/70/ES ze dne 22. prosince 1995, kterou se zavádějí minimální opatření Společenství ke zdolávání některých nákaz mlžů ( 54 ).

8.   Referenční laboratoř Společenství pro sledování účinnosti očkování proti vzteklině

Laboratoř uvedená v rozhodnutí Rady 2000/258/ES ze dne 20. března 2000 o určení zvláštního institutu odpovědného za stanovení kritérií nezbytných pro normalizaci sérologických testů pro sledování účinnosti očkovacích látek proti vzteklině ( 55 ).

9.   Referenční laboratoř Společenství pro katarální horečku ovcí

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 2000/75/ES ze dne 20. listopadu 2000, kterou se stanoví zvláštní ustanovení týkající se tlumení a eradikace katarální horečky ovcí ( 56 ).

10.   Referenční laboratoř Společenství pro africký mor prasat

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 2002/60/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví zvláštní ustanovení pro tlumení afrického moru prasat a kterou se mění směrnice 92/119/EHS, pokud jde o těšínskou chorobu prasat a africký mor prasat ( 57 ).

11.   Referenční laboratoř Společenství pro zootechniku

Laboratoř uvedená v rozhodnutí Rady 96/463/EHS ze dne 23. července 1996, kterým se určuje referenční institut pověřený spoluprací na sjednocování testovacích metod a vyhodnocování výsledků čistokrevného plemenného skotu ( 58 ).

12.   Referenční laboratoř Společenství pro slintavku a kulhavku

Laboratoř uvedená ve směrnici Rady 2003/85/ES ze dne 29. září 2003, kterou se stanoví opatření Společenství pro tlumení slintavky a kulhavky, zrušují směrnice 85/511/EHS a rozhodnutí 89/531/EHS a 91/665/EHS a mění směrnice 92/46/EHS ( 59 ).

13.   Referenční laboratoř Společenství pro brucelózu

AFSSA — Laboratoire d’études et de recherches en pathologie animale et zoonoses

F-94700 Maisons-Alfort

Francie

▼M3

14.   Referenční laboratoř Společenství pro choroby koňovitých kromě moru koní

AFSSA — Laboratoire d’études et de recherches en pathologie animale et zoonoses/Laboratoire d’études et de recherche en pathologie équine

F-94700 Maisons-Alfort

Francie

▼M5

15.   Referenční laboratoř Společenství pro nákazy korýšů

16.   Referenční laboratoř Společenství pro vzteklinu

17.   Referenční laboratoř Společenství pro tuberkulózu skotu

▼B

PŘÍLOHA VIII

PROVÁDĚCÍ PRAVIDLA, KTERÁ PODLE ČLÁNKU 61 ZŮSTÁVAJÍ V PLATNOSTI

1.   Prováděcí pravidla vycházející ze směrnice 70/373/EHS o zavedení metod odběru vzorků a analytických metod Společenství pro úřední kontrolu krmiv

2.   Prováděcí pravidla vycházející ze směrnice 95/53/ES ze dne 25. října 1995, kterou se stanoví zásady organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat

Směrnice Komise 98/68/ES ze dne 10. září 1998, kterou se stanoví vzor dokumentu uvedeného v čl. 9 odst. 1 směrnice Rady 95/53/ES a určitá pravidla pro kontrolu krmiv dovezených ze třetích zemí při jejich vstupu do Společenství ( 77 ).

( 1 ) Úř. věst. C 234, 30.9.2003, s. 25.

( 2 ) Úř. věst. C 23, 27.1.2004, s. 14.

( 3 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 9. března 2004 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 26. dubna 2004.

( 4 ) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1642/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 4).

( 5 ) Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/31/ES (Úř. věst. L 85, 23.3.2004, s. 18).

( 6 ) Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 392/2004 (Úř. věst. L 65, 3.3.2004, s. 1).

( 7 ) Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

( 8 ) Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 9. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003.

( 9 ) Směrnice Rady 97/78/ES ze dne 18. prosince 1997, kterou se stanoví základní pravidla pro veterinární kontroly produktů ze třetích zemí dovážených do Společenství (Úř. věst. L 24, 30.1.1998, s. 9).

( 10 ) Směrnice Rady 91/496/EHS ze dne 15. července 1991, kterou se stanoví zásady organizace veterinárních kontrol zvířat dovážených do Společenství ze třetích zemí (Úř. věst. L 268, 24.9.1991, s. 56). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 96/43/ES (Úř. věst. L 162, 1.7.1996, s. 1).

( 11 ) Úř. věst. L 265, 8.11.1995, s. 17. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/46/ES (Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 55).

( 12 ) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2700/2000 (Úř. věst. L 311, 12.12.2000, s. 17).

( 13 ) Úř. věst. L 40, 17.2.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003.

( 14 ) Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55.

( 15 ) Úř. věst. L 332, 30.12.1995, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003.

( 16 ) Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a betasympatomimetik v chovech zvířat (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/74/ES (Úř. věst. L 262, 14.10.2003, s. 17).

( 17 ) Směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 10). Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003.

( 18 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 206).

( 19 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 2245/2003 (Úř. věst. L 333, 20.12.2003, s. 28).

( 20 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1).

( 21 ) Směrnice Rady 86/362/EHS ze dne 24. července 1986 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v obilovinách a na jejich povrchu (Úř. věst. L 221, 7.8.1986, s. 37). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/2/ES (Úř. věst. L 14, 21.1.2004, s. 10).

( 22 ) Směrnice Rady 90/642/EHS ze dne 27. listopadu 1990 o stanovení maximálních limitů reziduí pesticidů v některých produktech rostlinného původu, včetně ovoce a zeleniny, a na jejich povrchu (Úř. věst. L 350, 14.12.1990, s. 71). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2004/2/ES.

( 23 ) Směrnice Komise 92/1/EHS ze dne 13. ledna 1992 o kontrole teploty v přepravních prostředcích a v úložných a skladovacích prostorech pro hluboce zmrazené potraviny určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 34, 11.2.1992, s. 28).

( 24 ) Směrnice Komise 92/2/EHS ze dne 13. ledna 1992, kterou se stanoví postup odběru vzorků a metoda analýzy Společenství při kontrole teploty hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 34, 11.2.1992, s. 30).

( 25 ) Směrnice Rady 70/373/EHS ze dne 20. července 1970 o zavedení metod odběru vzorků a analytických metod Společenství pro úřední kontrolu krmiv (Úř. věst. L 170, 3.8.1970, s. 2). Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

( 26 ) Směrnice Rady 85/591/EHS ze dne 20. prosince 1985 o zavedení metod Společenství pro odběr vzorků a analýzu pro sledování potravin určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 372, 31.12.1985, s. 50). Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

( 27 ) Směrnice Rady 89/397/EHS ze dne 14. června 1989 o úředním dozoru nad potravinami (Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 23).

( 28 ) Směrnice Rady 93/99/EHS ze dne 29. října 1993 o doplňujících opatřeních týkajících se úředního dozoru nad potravinami (Úř. věst. L 290, 24.11.1993, s. 14). Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.

( 29 ) Rozhodnutí Rady 93/383/EHS ze dne 14. června 1993 o referenčních laboratořích pro sledování mořských biotoxinů (Úř. věst. L 166, 8.7.1993, s. 31). Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 1999/312/ES (Úř. věst. L 120, 8.5.1999, s. 37).

( 30 ) Směrnice Rady 96/43/ES ze dne 26. června 1996, kterou se mění a kodifikuje směrnice 85/73/EHS tak, aby se zajistilo financování veterinárních prohlídek a kontrol živých zvířat a některých živočišných produktů (Úř. věst. L 162, 1.7.1996, s. 1).

( 31 ) Rozhodnutí Rady 98/728/ES ze dne 14. prosince 1998 o systému poplatků Společenství v krmivářském odvětví (Úř. věst. L 346, 22.12.1998, s. 51).

( 32 ) Rozhodnutí Rady 1999/313/ES ze dne 29. dubna 1999 o referenčních laboratořích pro sledování bakteriální a virové kontaminace mlžů (Úř. věst. L 120, 8.5.1999, s. 40).

( 33 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

( 34 ) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.

( 35 ) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

( 36 ) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19. Rozhodnutí naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003.

( 37 ) Úř. věst. L 351, 2.12.1989, s. 34.

( 38 ) Úř. věst. L 340, 9.12.1976, s. 25.“

( 39 ) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.“

( 40 ) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

( 41 ) Úř. věst. L 273, 10.10.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 808/2003 (Úř. věst. L 117, 13.5.2003, s. 1).

( 42 ) Úř. věst. L 18, 23.1.2003, s. 11.“

( 43 ) Úř. věst. L 139, 30.4.2004.“

( 44 ) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.“

( 45 ) Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

( 46 ) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29. Nařízení ve znění nařízení Komise (ES) č. 378/2005 (Úř. věst. L 59, 5.3.2005, s. 8).

( 47 ) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.

( 48 ) Úř. věst. L 316, 1.12.2001, s. 5. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

( 49 ) Úř. věst. L 157, 10.6.1992, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1).

( 50 ) Úř. věst. L 10, 14.1.2006, s. 16.

( 51 ) Úř. věst. L 260, 5.9.1992, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003.

( 52 ) Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 69. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003.

( 53 ) Úř. věst. L 175, 19.7.1993, s. 23. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

( 54 ) Úř. věst. L 332, 30.12.1995, s. 33. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 806/2003.

( 55 ) Úř. věst. L 79, 30.3.2000, s. 40. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí Komise 2003/60/ES (Úř. věst. L 23, 28.1.2003, s. 30).

( 56 ) Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 74.

( 57 ) Úř. věst. L 192, 20.7.2002, s. 27. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.

( 58 ) Úř. věst. L 192, 2.8.1996, s. 19.

( 59 ) Úř. věst. L 306, 22.11.2003, s. 1. Směrnice ve znění rozhodnutí Komise 2005/615/ES (Úř. věst. L 213, 18.8.2005, s. 14).

( 60 ) Úř. věst. L 155, 12.7.1971, s. 13. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 1999/27/ES (Úř. věst. L 118, 6.5.1999, s. 36).

( 61 ) Úř. věst. L 279, 20.12.1971, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 98/64/ES (Úř. věst. L 257, 19.9.1998, s. 14).

( 62 ) Úř. věst. L 123, 29.5.1972, s. 6. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 1999/79/ES (Úř. věst. L 209, 7.8.1999, s. 23).

( 63 ) Úř. věst. L 83, 30.3.1973, s. 21. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 1999/27/ES.

( 64 ) Úř. věst. L 102, 15.4.1976, s. 1.

( 65 ) Úř. věst. L 102, 15.4.1976, s. 8. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 94/14/ES (Úř. věst. L 94, 13.4.1994, s. 30).

( 66 ) Úř. věst. L 206, 29.7.1978, s. 43. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 84/4/EHS (Úř. věst. L 15, 18.1.1984, s. 28).

( 67 ) Úř. věst. L 257, 10.9.1981, s. 38.

( 68 ) Úř. věst. L 238, 6.9.1984, s. 34.

( 69 ) Úř. věst. L 234, 17.9.1993, s. 17.

( 70 ) Úř. věst. L 329, 30.12.1993, s. 54.

( 71 ) Úř. věst. L 257, 19.9.1998, s. 14.

( 72 ) Úř. věst. L 339, 24.12.2003, s. 78.

( 73 ) Úř. věst. L 118, 6.5.1999, s. 36.

( 74 ) Úř. věst. L 207, 6.8.1999, s. 13.

( 75 ) Úř. věst. L 174, 13.7.2000, s. 32.

( 76 ) Úř. věst. L 209, 6.8.2002, s. 15.

( 77 ) Úř. věst. L 261, 24.9.1998, s. 32.