Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 12.3 tohoto statutu,

ROZHODLA TAKTO:

Jednací řád Evropské centrální banky, pozměněný dne 22. dubna 1999 a ve znění rozhodnutí ECB/1999/6 ze dne 7. října 1999, kterým se mění jednací řád Evropské centrální banky ( 1 ), se nahrazuje tímto zněním, které vstupuje v platnost dnem 1. března 2004.

Tento jednací řád doplňuje Smlouvu o založení Evropského společenství a statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Výrazy použité v tomto jednacím řádu mají stejný význam jako ve Smlouvě a ve statutu. Výrazem „Eurosystém“ se rozumí Evropská centrální banka (ECB) a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro.

2.1 Rada guvernérů určuje dny svých zasedání na návrh prezidenta. Rada guvernérů se v zásadě schází pravidelně podle harmonogramu, který stanoví s dostatečným předstihem před začátkem každého kalendářního roku.

2.2 Prezident svolává zasedání Rady guvernérů, pokud o to požádají alespoň tři její členové.

2.3 Prezident může rovněž svolat zasedání Rady guvernérů, kdykoli to považuje za nezbytné.

2.5 Zasedat lze rovněž prostřednictvím telekonference, nevznesou-li alespoň tři guvernéři námitky.

3.1 Nestanoví-li tento jednací řád jinak, mohou se zasedání Rady guvernérů účastnit pouze její členové, předseda Rady Evropské unie a člen Komise Evropských společenství.

3.3 Nemůže-li se guvernér zasedání zúčastnit, může písemně jmenovat svého náhradníka, aniž je tím dotčen článek 4. Toto písemné jmenování se včas před zahájením zasedání zasílá prezidentovi. Náhradníka může obvykle doprovázet jedna osoba.

3.4 Prezident jmenuje tajemníka z řad zaměstnanců ECB. Tajemník je Výkonné radě nápomocen při přípravě zasedání Rady guvernérů a pořizuje z nich zápis.

3.5 Považuje-li to za vhodné, může Rada guvernérů ke svým zasedáním přizvat rovněž další osoby.

1. Guvernéři jsou rozděleni do skupin, jak je uvedeno v první a druhé odrážce článku 10.2 statutu.

2. V souladu se zvyklostmi platnými v rámci EU jsou guvernéři v každé skupině řazeni podle seznamu svých národních centrálních bank, v němž jsou abecedně řazeny podle názvů členských států v národních jazycích. Rotace hlasovacích práv v rámci jednotlivé skupiny se řídí tímto pořadím. Rotace začne v náhodném bodě seznamu.

3. Hlasovací práva v každé skupině rotují každý měsíc počínaje prvním dnem prvního měsíce zavedení rotačního systému.

4. V první skupině je počet hlasovacích práv, která rotují každý jeden měsíc, jedno hlasovací právo; ve druhé a třetí skupině se počet hlasovacích práv, která rotují každý jeden měsíc, rovná rozdílu mezi počtem guvernérů přidělených do skupiny a počtem hlasovacích práv přidělených dané skupině minus dvě.

5. Dojde-li k úpravě složení skupin podle páté odrážky článku 10.2 statutu, řídí se rotace hlasovacích práv v každé skupině i nadále seznamem uvedeným v odstavci 2. Ode dne, kdy počet guvernérů dosáhne 22, začne rotace ve třetí skupině v náhodném bodě seznamu. S cílem zamezit situaci, kdy někteří guvernéři jsou vždy v tomtéž období roku bez hlasovacího práva, může Rada guvernérů rozhodnout o změně pořadí rotace ve druhé a třetí skupině.

6. Seznam členů Rady guvernérů s hlasovacím právem zveřejní ECB předem na internetových stránkách ECB.

7. Podíl členského státu jednotlivé národní centrální banky na celkové souhrnné rozvaze měnových finančních institucí se vypočte na základě ročního průměru měsíčních průměrných údajů za poslední kalendářní rok, za nějž jsou údaje dostupné. Dojde-li k úpravě souhrnného hrubého domácího produktu v tržních cenách podle článku 29.3 statutu nebo stane-li se země členským státem a její národní centrální banka se stane součástí Evropského systému centrálních bank, celková souhrnná rozvaha měnových finančních institucí členského státu, který přijal euro, se přepočte na základě údajů týkajících se posledního kalendářního roku, za nějž jsou údaje dostupné.

4.1 ►M1 Rada guvernérů je schopná se usnášet za přítomnosti alespoň dvou třetin svých členů s hlasovacím právem. ◄ Není-li tato podmínka splněna, může prezident svolat mimořádné zasedání, na němž mohou být rozhodnutí přijímána bez ohledu na uvedené kvórum.

4.2 Rada guvernérů hlasuje na žádost prezidenta. Prezident dá rovněž podnět k hlasování, požádá-li o to některý z členů Rady guvernérů.

4.3 Zdržení se hlasování nebrání tomu, aby Rada guvernérů přijala rozhodnutí podle článku 41.2 statutu.

4.4 Nemůže-li se člen Rady guvernérů účastnit hlasování po delší dobu (tj. více než jeden měsíc), může za sebe jmenovat náhradníka jako člena Rady guvernérů.

4.5 Nemůže-li některý guvernér hlasovat o rozhodnutí podle článků 28, 29, 30, 32, 33 a 51 statutu, může jeho vážený hlas v souladu s článkem 10.3 statutu odevzdat jím jmenovaný náhradník.

4.6 Prezident může dát podnět k tajnému hlasování, požádají-li o to alespoň tři členové Rady guvernérů. Pokud se návrh rozhodnutí podle článků 11.1, 11.3 nebo 11.4 statutu osobně týká členů Rady guvernérů, je hlasování tajné. V takových případech dotčení členové Rady guvernérů nehlasují.

4.7 Rozhodnutí lze rovněž přijímat v písemném řízení, nevznesou-li námitky alespoň tři členové Rady guvernérů. Písemné řízení vyžaduje: i) obvykle nejméně pět pracovních dnů pro posouzení každým členem Rady guvernérů, ii) podpis každého člena Rady guvernérů (nebo jeho náhradníka v souladu s článkem 4.4 a iii) uvedení tohoto rozhodnutí v zápisu z následujícího zasedání Rady guvernérů. ►M1 Rozhodnutí přijímaná v písemném řízení schvalují členové Rady guvernérů, kteří mají hlasovací právo v době schválení. ◄

5.1 Pro každé zasedání přijme Rada guvernérů pořad jednání. Předběžný pořad jednání sestavuje Výkonná rada a zasílá se spolu se souvisejícími dokumenty členům Rady guvernérů a dalším oprávněným účastníkům nejméně osm dnů před příslušným zasedáním, s výjimkou mimořádných případů, kdy Výkonná rada jedná přiměřeně okolnostem. Na návrh prezidenta nebo jiného člena Rady guvernérů může Rada guvernérů rozhodnout o stažení některých bodů z předběžného pořadu jednání nebo o zařazení některých bodů na předběžný pořad jednání. ►M1 Pokud související dokumenty nebyly členům Rady guvernérů předloženy včas, je bod na žádost nejméně tří členů Rady guvernérů s hlasovacím právem stažen z pořadu jednání. ◄

Zápis z jednání Rady guvernérů schvalují na následujícím zasedání (nebo dříve v písemném řízení, je-li to nezbytné) členové Rady guvernérů, kteří měli hlasovací právo na jednání, k němuž se zápis vztahuje, a podepisuje jej prezident.

5.3 Rada guvernérů může stanovit interní pravidla pro rozhodování v mimořádných situacích.

6.2 Prezident může rovněž svolat zasedání Výkonné rady, kdykoli to považuje za nezbytné.

7.1 Výkonná rada je v souladu s článkem 11.5 statutu schopná se usnášet za přítomnosti alespoň dvou třetin jejích členů. Není-li tato podmínka splněna, může prezident svolat mimořádné zasedání, na němž mohou být rozhodnutí přijímána bez ohledu na uvedené kvórum.

7.2 Rozhodnutí lze rovněž přijímat v písemném řízení, nevznesou-li námitky alespoň dva členové Výkonné rady.

7.3 Členové Výkonné rady, jichž se osobně týká případné rozhodnutí podle článků 11.1, 11.3 nebo 11.4 statutu, se hlasování neúčastní.

9.1 Rada guvernérů zřizuje a ruší výbory. Tyto výbory pomáhají rozhodovacím orgánům ECB při plnění jejich úkolů a informují Radu guvernérů prostřednictvím Výkonné rady.

9.2 Výbory tvoří nejvýše dva členové z každé národní centrální banky Eurosystému jmenovaní příslušným guvernérem a nejvýše dva členové z ECB jmenovaní Výkonnou radou. Rada guvernérů vymezí působnost výborů a jmenuje jejich předsedy. Předsedou je zpravidla jmenován zaměstnanec ECB. Rada guvernérů a Výkonná rada jsou oprávněny od výborů vyžadovat studie k určitým oblastem. Úkoly sekretariátu výborů zajišťuje ECB.

9.3 Národní centrální banka nezúčastněného členského státu může rovněž jmenovat až dva zaměstnance, aby se účastnili zasedání výboru, jedná-li se o záležitosti spadající do působnosti Generální rady a považují-li to předseda výboru a Výkonná rada za vhodné.

9.4 Zástupci jiných orgánů a institucí Společenství a třetí osoby mohou být rovněž přizvány k účasti na zasedání výboru, považují-li to předseda výboru a Výkonná rada za vhodné.

Rada guvernérů může rozhodnout o zřízení výborů ad hoc pověřených zvláštními poradními úkoly.

10.1 Výkonná rada po projednání s Radou guvernérů rozhoduje o počtu, názvech a oblastech působnosti jednotlivých pracovních útvarů ECB. Toto rozhodnutí se zveřejňuje.

10.2 Všechny pracovní útvary ECB řídí Výkonná rada. Výkonná rada rozhoduje o osobních úkolech svých členů ve vztahu k pracovním útvarům a informuje o nich Radu guvernérů, Generální radu a zaměstnance ECB. Tato rozhodnutí lze přijímat pouze za přítomnosti všech členů Výkonné rady a nikoli proti hlasu prezidenta.

11.1 Každý zaměstnanec ECB je obeznámen se svým postavením v rámci uspořádání ECB, se svými nadřízenými a se svými pracovními povinnostmi.

11.2 Aniž jsou dotčeny články 36 a 47 statutu, vydává Výkonná rada organizační předpisy (dále jen „administrativní oběžníky“), které jsou pro zaměstnance ECB závazné.

11.3 Výkonná rada přijímá a aktualizuje kodex chování pro své členy a zaměstnance ECB.

ÚČAST GENERÁLNÍ RADY NA PLNĚNÍ ÚKOLŮ EVROPSKÉHO SYSTÉMU CENTRÁLNÍCH BANK

12.1 Generální radě ECB se poskytne příležitost podat připomínky dříve, než Rada guvernérů přijme:

— stanoviska podle článků 4 a 25.1 statutu,

— doporučení v oblasti statistiky podle článku 42 statutu,

— výroční zprávu,

— pravidla pro standardizaci účetních pravidel a vykazování operací,

— opatření k použití článku 29 statutu,

— pracovní řád pro zaměstnance ECB,

— stanovisko ECB v souvislosti s přípravami na neodvolatelné stanovení směnných kurzů buď podle čl. 123 odst. 5 Smlouvy, nebo týkající se právních předpisů Společenství, které mají být přijaty, dojde-li ke zrušení výjimky.

12.2 Je-li Generální rada požádána o podání připomínek podle prvního odstavce tohoto článku, je jí k tomu poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než deset pracovních dnů. V případě naléhavosti, jež musí být v žádosti odůvodněna, lze tuto lhůtu zkrátit na pět pracovních dnů. Prezident může rozhodnout o uplatnění písemného řízení.

12.3 Prezident informuje Generální radu v souladu s článkem 47.4 statutu o rozhodnutích přijatých Radou guvernérů.

13.1 Generální radě ECB se poskytne příležitost podat připomínky dříve, než Výkonná rada:

— provede právní akty Rady guvernérů, u nichž je v souladu s výše uvedeným článkem 12.1 vyžadována součinnost Generální rady,

— přijme na základě pravomocí, které na ni přenesla Rada guvernérů v souladu s článkem 12.1 statutu, právní akty, u nichž je v souladu s článkem 12.1 tohoto jednacího řádu vyžadována součinnost Generální rady.

13.2 Je-li Generální rada požádána o podání připomínek podle prvního odstavce tohoto článku, je jí k tomu poskytnuta přiměřená lhůta, která nesmí být kratší než deset pracovních dnů. V případě naléhavosti, jež musí být v žádosti odůvodněna, lze tuto lhůtu zkrátit na pět pracovních dnů. Prezident může rozhodnout o uplatnění písemného řízení.

14.1 Přenesení pravomocí Rady guvernérů na Výkonnou radu podle poslední věty druhého pododstavce článku 12.1 statutu se oznámí dotčeným osobám nebo se popřípadě zveřejní, mají-li rozhodnutí přijatá na základě přenesených pravomocí právní účinky vůči třetím osobám. O aktech přijatých na základě přenesených pravomocí je Rada guvernérů okamžitě informována.

14.2 Seznam oprávněných osob s podpisovým právem za ECB, sestavený na základě rozhodnutí přijatých podle článku 39 statutu, se poskytuje zainteresovaným osobám.

15.1 Rada guvernérů přijímá před koncem každého účetního roku na návrh Výkonné rady, předložený v souladu se všemi zásadami stanovenými Radou guvernérů, rozpočet ECB na následující účetní rok.

15.2 Pro pomoc v otázkách souvisejících s rozpočtem ECB zřídí Rada guvernérů rozpočtový výbor a vymezí jeho působnost a složení.

16.1 Rada guvernérů přijímá výroční zprávu vyžadovanou podle článku 15.3 statutu.

16.2 Pravomoc schvalovat a zveřejňovat čtvrtletní zprávy podle článku 15.1 statutu, týdenní konsolidované finanční výkazy podle článku 15.2 statutu, konsolidovanou rozvahu podle článku 26.3 statutu a jiné zprávy se přenáší na Výkonnou radu.

16.3 Výkonná rada v souladu se zásadami stanovenými Radou guvernérů vypracovává v průběhu prvního měsíce následujícího účetního roku roční účetní závěrku ECB. Závěrka se předkládá externímu auditorovi.

16.4 Rada guvernérů schvaluje roční účetní závěrku ECB v průběhu prvního čtvrtletí následujícího roku. Zpráva externího auditora se předkládá Radě guvernérů před schválením závěrky.

17.1 Nařízení ECB přijímá Rada guvernérů a podepisuje je jejím jménem prezident.

17.2 Obecné zásady ECB přijímá Rada guvernérů, následně jsou oznamovány v jednom z úředních jazyků Evropských společenství a za Radu guvernérů je podepisuje prezident. Obecné zásady obsahují odůvodnění. Oznámení národním centrálním bankám lze poslat faxem, elektronickou poštou nebo telexem, anebo v tištěné podobě. Všechny obecné zásady ECB, jež mají být úředně zveřejněny, se překládají do úředních jazyků Evropských společenství.

17.3 Rada guvernérů může své normotvorné pravomoci přenést na Výkonnou radu za účelem provedení svých nařízení a obecných zásad. Dané nařízení nebo obecné zásady blíže určují opatření, která mají být provedena, jakož i meze a rozsah přenesených pravomocí.

17.4 Rozhodnutí a doporučení ECB přijímá Rada guvernérů nebo Výkonná rada v oblasti své působnosti a podepisuje je prezident. Rozhodnutí ECB ukládající sankce třetím osobám podepisuje prezident, viceprezident nebo jiní dva členové Výkonné rady. Rozhodnutí a doporučení obsahují odůvodnění. Doporučení týkající se sekundárních právních předpisů Společenství podle článku 42 statutu přijímá Rada guvernérů.

17.5 Aniž je dotčen článek 44 druhý pododstavec a článek 47.1 první odrážka statutu, přijímá stanoviska ECB Rada guvernérů. Avšak za mimořádných okolností a jestliže alespoň tři guvernéři nevyjádří přání ponechat Radě guvernérů pravomoc přijímat určitá stanoviska, může stanoviska ECB přijímat Výkonná rada v souladu s připomínkami Rady guvernérů a při zachování práv součinnosti Generální rady. Stanoviska ECB podepisuje prezident.

17.6 Pokyny ECB přijímá Výkonná rada, následně jsou oznamovány v jednom z úředních jazyků Evropských společenství a za Výkonnou radu je podepisuje prezident nebo dva členové Výkonné rady. Oznámení národním centrálním bankám lze poslat faxem, elektronickou poštou nebo telexem, anebo v tištěné podobě. Všechny instrukce ECB, jež mají být úředně zveřejněny, se překládají do úředních jazyků Evropských společenství.

17.7 Všechny právní nástroje ECB jsou pro usnadnění identifikace postupně číslovány. Výkonná rada zajistí, aby byly bezpečně uschovány jejich originály, aby byly oznámeny adresátům nebo konzultovaným orgánům a aby v Úředním věstníku Evropské unie byla ve všech úředních jazycích Evropské unie zveřejněna nařízení ECB, stanoviska ECB k návrhům právních předpisů Společenství a další právní nástroje ECB, o jejichž zveřejnění bylo výslovně rozhodnuto.

17.8 Zásady nařízení Rady (ES) č. 1 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství ( 2 ), ze dne 15. dubna 1958 se použijí na právní akty uvedené v článku 34 statutu.

Schválení podle čl. 106 odst. 2 Smlouvy pro následující rok uděluje jediným rozhodnutím Rada guvernérů pro všechny zúčastněné členské státy v průběhu posledního čtvrtletí každého roku.

19.1 Při zadávání zakázek na zboží a služby pro ECB je brán náležitý zřetel na zásady veřejnosti, transparentnosti, rovného přístupu, nediskriminace a účinné správy.

19.2 S výjimkou zásady účinné správy se lze od výše uvedených zásad odchýlit v případech naléhavosti, z důvodů bezpečnosti nebo utajení, existuje-li jediný dodavatel, v případě dodávek národních centrálních bank Evropské centrální bance a k zajištění kontinuity dodávek.

20.2 Všichni zaměstnanci ECB jsou vybíráni, jmenováni a povyšováni s náležitým zřetelem k zásadám odborné kvalifikace, veřejnosti, transparentnosti, rovného přístupu a nediskriminace. Pravidla a postupy pro přijímání a interní povyšování zaměstnanců jsou dále upřesněny v administrativních oběžnících.

21.1 Pracovní řád a pravidla pro zaměstnance upravují pracovní poměry mezi ECB a jejími zaměstnanci.

21.2 Rada guvernérů schvaluje pracovní řád na návrh Výkonné rady a po projednání s Generální radou.

21.3 Výkonná rada přijímá pravidla pro zaměstnance, kterými se provádí pracovní řád.

21.4 Před přijetím nového pracovního řádu nebo pravidel pro zaměstnance je konzultován výbor zaměstnanců. Jeho stanovisko se předkládá Radě guvernérů nebo Výkonné radě.

Obecná sdělení a oznámení o rozhodnutích přijatých rozhodovacími orgány ECB lze zveřejňovat na webové stránce ECB, v Úředním věstníku Evropské unie nebo prostřednictvím tiskových agentur běžných na finančních trzích anebo prostřednictvím jiných médií.

23.1 Jednání rozhodovacích orgánů ECB a všech výborů či skupin jimi zřízených jsou důvěrná, pokud Rada guvernérů nezmocní prezidenta, aby výsledky jejich jednání zveřejnil.

23.2 Přístup veřejnosti k dokumentům, jež ECB vypracuje nebo které má v držení, se řídí rozhodnutím Rady guvernérů.

23.3 Dokumenty, které ECB vypracuje, se označují jako tajné a zachází se s nimi v souladu s pravidly stanovenými v administrativním oběžníku. Nerozhodnou-li rozhodovací orgány jinak, jsou tyto dokumenty po uplynutí třiceti let volně přístupné.

Rada guvernérů může tento jednací řád změnit. Generální rada může navrhovat změny a Výkonná rada může přijímat dodatečná pravidla v oblasti své působnosti.

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY ze dne 19. března 2009,	L 100	10	18.4.2009