Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 279 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 183 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora ( 3 ),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 4 ),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Od přijetí finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977 o souhrnném rozpočtu Evropských společenství ( 5 ) došlo ke značným změnám podmínek, za kterých bylo přijato, zejména v důsledku zavedení finančního výhledu, který tvoří rámec pro vývoj rozpočtu, vývoje v institucionálních strukturách a dalšího rozšiřování. Proto bylo uvedené nařízení několikrát podstatně pozměněno. Aby byly zejména zohledněny požadavky na zjednodušení v legislativní i správní oblasti a zpřísnění řízení finančních prostředků Společenství, je žádoucí finanční nařízení ze dne 21. prosince 1977 z důvodů jasnosti přepracovat.

(2)

Toto nařízení by se mělo omezit pouze na stanovení obecných zásad a základních pravidel, které platí pro celou rozpočtovou oblast, na kterou se vztahuje Smlouva, zatímco prováděcí ustanovení by měla být ponechána do nařízení o prováděcích pravidlech k tomuto nařízení, aby byla ujasněna hierarchie norem a zlepšila se přehlednost finančního nařízení. Proto by měla být Komise zmocněna k přijetí těchto prováděcích pravidel.

(3)	Sestavování a plnění rozpočtu by mělo dodržovat čtyři základní zásady rozpočtového práva (jednotnost, obecnost, specifikaci a roční rozpočtování) a zásady správnosti rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, řádného finančního řízení a průhlednosti.

(4)	Toto nařízení by mělo tyto zásady znovu potvrdit a omezit výjimky na nezbytně nutné v rámci přísných podmínek.

(5)

Pokud jde o zásadu jednotnosti, mělo by toto nařízení stanovit, že se vztahuje také na provozní výdaje v souvislosti s prováděním ustanovení Smlouvy o Evropské unii týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky a policejní a soudní spolupráce v trestních věcech, pokud jdou k tíži rozpočtu. Zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu znamená, že všechny příjmy a výdaje Společenství i příjmy a výdaje Unie, pokud jdou k tíži rozpočtu, jsou uvedeny v tomto rozpočtu.

(6)	Pokud jde o zásadu obecnosti je třeba zrušit možnosti vrácení splátek a jejich opětovného použití; částečně by měly být nahrazeny účelově vázanými příjmy a možností obnovit zrušené položky. Tyto změny nemají vliv na zvláštní ustanovení, která se použijí na strukturální fondy.

(7)

Pokud jde o zásadu specifikace, je třeba orgánům poskytnout určitou pružnost řízení pro převody položek. Toto nařízení by mělo povolit společné předkládání přídělu finančních i správních zdrojů podle účelu. Je třeba sladit postupy převodů položek pro všechny orgány, aby byly převody položek týkajících se zaměstnanců a provozních položek záležitostí každého orgánu. Pokud jde o převody položek, které se týkají provozních výdajů, může Komise provádět převody mezi kapitolami v rámci stejné hlavy s celkovým omezením 10 % z položek za rozpočtový rok, které jsou obsaženy v rozpočtové položce, ze které se převod uskutečňuje. Rozpočtový orgán by měl mít možnost vytvářet rezervy pouze ve dvou případech: pokud neexistuje základní právní akt nebo není jisté, zda položky jsou dostatečné.

(8)

Pokud jde o zásadu ročního rozpočtu, je třeba zachovat odlišování mezi časově rozlišenými a nerozlišenými položkami. O přesunech mezi položkami závazků a položkami plateb by měl rozhodovat každý orgán. Dodatečná období by měla zůstat zachována pouze v případech, kde je to nezbytně nutné, tj. zejména u plateb EZOZF.

(9)	Zásada vyrovnanosti je základním rozpočtovým pravidlem. V této souvislosti by se mělo zdůraznit, že využívání půjček je neslučitelné se systémem vlastních zdrojů Společenství. Zásada vyrovnanosti však není překážkou pro výpůjční a úvěrové operace, které jsou zaručeny souhrnným rozpočtem Unie.

(10)	V souladu s čl. 277 prvním pododstavcem Smlouvy o ES a čl. 181 prvním pododstavcem Smlouvy o Euratomu by se měla stanovit zúčtovací jednotka, ve které se rozpočet sestavuje a která se používá při plnění rozpočtu a předkládání účtů.

(11)

Zásada řádného finančního řízení by měla být definována odkazem na zásady hospodárnosti, účinnosti a efektivity a její dodržování by mělo být zajištěno sledováním pomocí výkonnostních ukazatelů pro každou oblast činnosti a měřitelných tak, aby bylo možno zhodnotit výsledky. Orgány by měly provádět hodnocení ex ante a ex post v souladu s pokyny stanovenými Komisí.

(12)

Konečně pokud jde o zásadu průhlednosti, je třeba zajistit lepší informovanost o plnění rozpočtu a vedení účetnictví. Měla by být také stanovena nejzazší lhůta pro zveřejnění rozpočtu, aniž je dotčeno prozatímní zveřejnění Komisí v době mezi prohlášením o schválení rozpočtu s konečnou platností předsedou Evropského parlamentu a zveřejněním v Úředním věstníku Evropských společenství. Měla by také zůstat možnost záporné rezervy.

(13)	Pokud jde o sestavování a předkládání rozpočtu, měla by být sladěna a zjednodušena současná ustanovení zrušením rozlišování, které nemá praktický význam, mezi rozpočty dodatkovými a opravnými.

(14)	Oddíl rozpočtu týkající se Komise by měl předkládat položky a zdroje podle účelu, tj. sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting), aby byla zlepšena průhlednost řízení rozpočtu z hlediska řádného finančního řízení a zejména účinnosti a efektivity.

(15)

Orgány by měly disponovat určitou pružností při řízení statutárních pracovních míst ve vztahu k tomu, co je povoleno rozpočtem, zejména v rámci nové orientace na řízení podle výsledků a nikoli podle prostředků. Tato volnost však bude nadále omezena dvojím limitem rozpočtových položek jednoho rozpočtového roku a celkovým počtem přidělených míst; kromě toho jsou z této volnosti vyňaty stupně A 1, A 2 a A 3.

(16)

V oblasti plnění rozpočtu je třeba vyjasnit různé možné způsoby plnění rozpočtu, buď na ústřední úrovni Komisí, nebo na sdíleném základě společně s členskými státy, nebo na decentralizovaném základě s třetími zeměmi, které využívají vnější pomoc, anebo společně s mezinárodními organizacemi. Řízení na ústřední úrovni by mělo být možné provádět buď přímo útvary Komise, nebo nepřímo pověřením subjektů práva Společenství nebo vnitrostátního veřejného práva. Metody plnění by měly zaručovat, že jsou dodržovány postupy pro ochranu prostředků Společenství nezávisle na subjektu, který je pověřený celkovým nebo částečným plněním, a musí potvrzovat, že konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu má Komise v souladu s článkem 274 Smlouvy.

(17)

Jelikož Komise odpovídá za plnění rozpočtu, nemůže přenést úkoly veřejné moci, které obsahují volný prostor pro uvážení. Toto nařízení by mělo tuto zásadu potvrdit a upřesnit rozsah úkolů, které mohou být přeneseny. Mělo by být také stanoveno, že jiné soukromoprávní subjekty, než které jsou pověřeny veřejnou službou a za přesně stanovených podmínek, nemohou provádět žádná opatření k plnění rozpočtu, ale pouze poskytovat specializované technické nebo správní služby nebo plnit přípravné nebo doplňkové úkoly.

(18)

V zájmu dodržování zásad průhlednosti a řádného finančního řízení by veřejné subjekty nebo subjekty pověřené veřejnou službou, na něž jsou přeneseny úkoly plnění jménem Komise, měly mít průhledné postupy zadávání zakázek, účinné systémy vnitřní kontroly, systém předkládání účtů oddělený od ostatních činností a externí audit.

(19)

V souladu s čl. 279 písm. c) Smlouvy definuje toto nařízení pravomoci a odpovědnost schvalujících osob, účetního a interního auditora.

Schvalující osoby nesou plnou odpovědnost za veškeré příjmové i výdajové operace v rámci své pravomoci a skládají z nich účty v případě nutnosti i v rámci disciplinárních řízení. Toto zmocnění by proto mělo být posíleno zrušením centralizovaných předběžných kontrol, a zejména zrušením předběžného schvalování příjmových a výdajových operací finančním kontrolorem a ověřování účetním, že dluh byl platbou uhrazen.

Účetní je nadále odpovědný za řádné provádění plateb, vybírání příjmů a vymáhání pohledávek. Spravuje pokladní hotovost, vede účetnictví a sestavuje účetní závěrky orgánu.

Interní auditor vykonává své povinnosti podle odpovídajících mezinárodních norem pro audit. Jeho úkolem je prověřovat řádné fungování řídících a kontrolních systémů zaváděných schvalujícími osobami.

Interní auditor se neúčastní finančních operací a nemá za úkol vykonávat kontrolu těchto operací, která předchází rozhodnutím schvalujících osob; plnou odpovědnost za tato rozhodnutí by měly nést schvalující osoby.

(20)

Odpovědnost schvalujících osob, účetních a správců zálohových účtů se neliší od odpovědnosti ostatních úředníků a zaměstnanců a použijí se na ni, v rámci služebního řádu úředníků Evropských společenství a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropských společenství, stávající disciplinární a finanční sankce. Na druhé straně by měla být z důvodu zvláštní povahy jejich úkolů zachována některá zvláštní ustanovení o pochybení účetních a správců zálohových účtů. Účetní a správci zálohových účtů již nebudou mít žádné zvláštní příplatky ani pojištění. Dále je třeba vyjasnit odpovědnost schvalující osoby. Pro případy, u kterých se nejedná o podvod, zřídí každý orgán zvláštní komisi, o jejíž posudek se může orgán oprávněný ke jmenování opřít. Tato komise má za úkol určit, zda došlo k finanční nesrovnalosti, za kterou může disciplinárně nebo finančně odpovídat úředník nebo jiný zaměstnanec. Zjistí-li systémové chyby, předá schvalující osoba a internímu auditorovi zprávu. V případech podvodu by naopak mělo toto nařízení odkazovat na platné předpisy na ochranu finančních zájmů Evropských společenství a o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo úředníků členských států.

(21)

Je třeba definovat pojmy rozpočtového a právního závazku výdajů a podmínky jejich použití. Pro snížení objemu „spících závazků“ je třeba omezit dobu, po kterou mohou být individuální právní závazky přijímány na základě souhrnných rozpočtových závazků. Dále musí být přijato ustanovení pro zrušení individuálních závazků, které po dobu tří let nevedly k platbě.

(22)

Toto nařízení by mělo definovat, jaké druhy plateb mohou provádět schvalující osoby. Tyto platby musí být prováděny především podle účinnosti akce a z ní vyplývajících výsledků.

Nepřesné pojmy platba předem a záloha se již nebudou používat; platby by měly být uskutečňovány formou předběžného financování, průběžných plateb a plateb konečného zůstatku, pokud není celá částka zaplacena najednou.

(23)	Toto nařízení by mělo stanovit, že operace potvrzení, schválení a platby výdajů se musí uskutečnit ve lhůtě stanovené v prováděcích pravidlech a že její nedodržení dává věřitelům právo na úroky z prodlení k tíži rozpočtu.

(24)

Pokud jde o veřejné zakázky zadávané orgány Společenství na vlastní účet, měla by se na ně vztahovat pravidla obsažená ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, služby a dodávky. Pravidla vztahující se na veřejné zakázky, které jsou zadávány na účet třetích osob, musí být také v souladu se zásadami v uvedených směrnicích.

(25)	Za účelem předcházení nesrovnalostem, boji proti podvodu a korupci a zajištění řádného a účinného řízení by ze zadávání zakázek měli být vyloučeni zájemci nebo uchazeči, kteří zavinili uvedená jednání nebo se nacházejí ve střetu zájmů.

(26)	Zásada průhlednosti předpokládá, že zájemcům a uchazečům bude vhodným způsobem sděleno, komu byla zakázka přidělena.

(27)	Konečně, vzhledem k větší odpovědnosti schvalujících osoby, by se měla zrušit předběžná kontrola vykonávaná nyní Poradní komisí pro nákupy a veřejné zakázky.

(28)	Pokud jde o granty, je třeba zavést rámec poskytování a sledování grantů Společenství včetně zvláštních ustanovení, která zavádějí zásady průhlednosti, rovného zacházení, spolufinancování, zákazu zpětného poskytování a kontroly.

(29)	Aby nedošlo ke kumulaci grantů, mělo by být stanoveno, že grant smí být poskytnut na financování stejné akce pouze jednou a příspěvek na provozní výdaje lze poskytnout pouze jednou za rozpočtový rok.

(30)	V souladu s pravidly, která se týkají zadávání veřejných zakázek, by měla být stanovena pravidla pro vyloučení z poskytování grantů, aby měly orgány vhodné prostředky pro boj proti podvodu a korupci.

(31)	Poskytnutí grantu by mělo být předmětem písemné dohody, ve které jsou jasně stanovena práva a povinnosti dotyčného orgánu a příjemce grantu a je zajištěno jejich dodržování.

(32)

Pokud jde o účetnictví a předkládání účtů, mělo by být stanoveno, že účty zahrnují obecné účty a rozpočtové účty, a zdůrazněno, že obecné účty jsou založeny na akruálním účetnictví, zatímco rozpočtové účty jsou určeny k sestavení výsledného účtu plnění rozpočtu a vypracování zprávy o plnění rozpočtu.

(33)	Zásady, na nichž jsou založeny obecné účty a podle nichž jsou sestavovány finanční výkazy, by měly být definovány odkazem na mezinárodně uznávané účetní zásady a směrnice Evropského parlamentu a Rady o ročních účetních závěrkách některých druhů společností, pokud se vztahují k veřejné službě.

(34)

Za účelem zdokonalení mechanismů poskytování měsíčních číselných údajů a zpráv o plnění, které budou zasílány třikrát ročně rozpočtovému orgánu, by měla být přizpůsobena ustanovení o poskytování informací týkajících se plnění rozpočtu, aby byly tyto informace rozšířeny na použití položek přenesených, znovu poskytnutých nebo znovu využitých a na různé subjekty práva Společenství.

(35)	Je třeba sladit účetní metody používané orgány a přiznat v této oblasti účetnímu Komise právo iniciativy.

(36)	Mělo by být upřesněno, že využití systémů počítačového finančního řízení by nemělo omezit práva přístupu Účetního dvora k dokladům.

(37)	Pokud jde o externí audit a absolutorium, ačkoli je Komise plně odpovědná za plnění rozpočtu, vyplývá z významu sdílené správy s členskými státy jejich spolupůsobení v procesu kontrolní činnosti Účetního dvora a při udílení absolutoria rozpočtovým orgánem.

(38)	Pro optimální podmínky pro předkládání účtů a udělení absolutoria by měl být změněn časový plán pro absolutorium.

(39)	Komise by měla Evropskému parlamentu na jeho žádost předložit veškeré nezbytné informace podle článku 276 Smlouvy o ES pro hladký průběh udílení absolutoria pro dotyčný rozpočtový rok.

(40)	Pro některé politiky Společenství by měla být stanovena zvláštní ustanovení, která by měla být v souladu se základními zásadami tohoto nařízení.

(41)	Měla by být stanovena možnost přidělit závazky předem pro položky EZOZF a pro správní položky od 15. listopadu, který předchází dotyčný rozpočtový rok.

(42)

Pokud jde o strukturální fondy, je třeba zachovat vrácení záloh a obnovení položek za podmínek uvedených v prohlášení Komise v příloze k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech ( 6 ), naposledy pozměněném nařízením (ES) č. 1447/2001 ( 7 ).

(43)	Pokud jde o výzkum, mělo by být předkládání rozpočtu sladěno s ustanoveními, která se týkají sestavování rozpočtu podle činností, přičemž je třeba zachovat pružnost řízení přiznanou v současné době Společnému výzkumnému středisku (SVS).

(44)	V oblasti vnějších akcí by měla být povolena decentralizace řízení vnější pomoci za předpokladu, že bude Komisi zaručeno řádné finanční řízení a že přijímající stát odpovídá Komisi za prostředky, které obdrží.

(45)

Finanční dohody nebo smlouvy podepsané s přijímajícím státem, s vnitrostátním nebo mezinárodním veřejným subjektem, se subjektem práva Společenství nebo s fyzickými či právnickými osobami soukromého práva musí obsahovat hlavní zásady zadávání zakázek stanovené v hlavě V první části a hlavě IV druhé části tohoto nařízení, pokud jde o vnější akce.

(46)	Měla by být vložena zvláštní hlava, která obsahuje obecná ustanovení pro řízení evropských úřadů.

(47)	Zvláštní hlava by měla také obsahovat ustanovení použitelná na správní položky. Mělo by být přijato ustanovení, které umožní oběma rozpočtovým orgánům zaujmout včas stanovisko ke stavebním projektům, které mohou mít značný finanční vliv na rozpočet.

(48)	Změna v časovém plánu pro konsolidaci účtů orgánů by měla být odložena až do rozpočtového roku 2005, aby byl dán dostatečný čas pro zavedení nezbytných základních vnitřních postupů.

(49)

Pro právnické osoby zřízené Společenstvím, které dostávají granty ze souhrnného rozpočtu Evropských společenství, by měla být stanovena rámcová úprava finančních předpisů, která zohlední zvláštní potřeby jejich řízení. Současně a při plném dodržení samostatnosti nezbytné pro plnění úkolů těchto subjektů je třeba sladit hlavní pravidla, která upravují některé záležitosti, a zejména absolutorium a účetnictví. Interní auditor Komise vykonává nad těmito subjekty stejné pravomoci jako nad útvary Komise. Vnitřní finanční předpisy těchto subjektů by proto měly být uvedeny do souladu s tímto finančním nařízením. Komise by proto měla být pověřena vypracováním takového typového finančního nařízení, od kterého se mohou subjekty Společenství odchýlit pouze se souhlasem Komise,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Toto nařízení stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Evropských společenství (dále jen „rozpočet“) a pro předkládání účtů a jejich audit.

Pro účely tohoto nařízení se Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů považují za orgány Společenství.

Každé ustanovení, které se týká provádění příjmů a výdajů rozpočtu obsažené v jiném právním aktu, musí být v souladu s rozpočtovými zásadami uvedenými v hlavě II.

Rozpočet musí být sestavován a plněn v souladu se zásadami jednotnosti, správnosti rozpočtu, ročního rozpočtu, vyrovnanosti, zúčtovací jednotky, univerzálnosti, specifikace, řádného finančního řízení vyžadujícího účinnou a účelnou vnitřní kontrolu a průhlednosti, jak jsou stanoveny v tomto nařízení.

1. Rozpočet je nástroj, kterým se pro každý rozpočtový rok stanoví a schvalují veškeré příjmy a výdaje, které se považují za nezbytné pro Evropské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii.

3. Do rozpočtu se zapisují záruky pro výpůjční a úvěrové operace Společenství a platby do Záručního fondu pro vnější vztahy.

1. S výhradou článku 74 nesmí být žádný příjem ani výdaj uskutečněn, pokud není zaznamenán v rozpočtové položce.

2. Výdaje mohou být přiděleny nebo schváleny pouze v rámci schválených položek.

3. Do rozpočtu mohou být zapsány jen položky, které odpovídají výdajům považovaným za nezbytné.

4. S výhradou článků 5a, 18 a 74 se úrokové výnosy z finančních prostředků, které vlastní Společenství, zapisují do rozpočtu jako různé příjmy.

1. Úroky z plateb předběžného financování se přidělují na dotyčný program nebo akci a odečtou se od zůstatku dlužných částek, jež mají být vyplaceny příjemci.

Nařízení stanovící prováděcí pravidla k tomuto nařízení (dále jen „prováděcí pravidla“) vymezí, ve kterých výjimečných případech odpovědná schvalující osoba každoročně zajistí zpětné získání těchto úroků. Tyto úroky se zapisují do rozpočtu jako různé příjmy.

Položky zapsané do rozpočtu se schvalují na dobu jednoho rozpočtového roku, který začíná 1. ledna a končí 31. prosince.

1. Rozpočet obsahuje časově rozlišené položky, které sestávají z položek závazků a z položek plateb, a časově nerozlišené položky.

2. S výhradou čl. 77 odst. 2 a čl. 166 odst. 2 kryjí položky závazků v průběhu běžného rozpočtového roku celkové náklady právních závazků.

3. Položky plateb kryjí výdaje ke splnění právních závazků zapsaných v běžném rozpočtovém roce nebo v předchozích rozpočtových letech.

4. Odstavce 1 a 2 se netýkají zvláštních ustanovení hlav I, IV a VI druhé části. Nejsou překážkou pro to, aby byly položky přiděleny jako celek nebo rozpočtové závazky rozděleny na roční splátky.

1. Příjmy rozpočtového roku se zaúčtují za daný rozpočtový rok na základě částek vybraných v průběhu rozpočtového roku. Vlastní zdroje na měsíc leden následujícího rozpočtového roku lze však zaplatit předem podle nařízení Rady, kterým se provádí rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Společenství.

2. Vlastní zdroje vycházející z daně z přidané hodnoty, doplňkový zdroj založený na hrubém národním produktu a případné finanční příspěvky mohou být upraveny podle nařízení uvedeného v odstavci 1.

3. Položky schválené pro daný rozpočtový rok lze použít výhradně k pokrytí výdajů přidělených a zaplacených v dotyčném rozpočtovém roce a k pokrytí dlužných částek na základě závazků z předchozích rozpočtových roků.

4. Závazky se zaúčtují na základě právních závazků uskutečněných do 31. prosince, s výhradou souhrnných závazků uvedených v čl. 77 odst. 2 a finančních dohod uvedených v čl. 166 odst. 2, které se zaúčtují na základě rozpočtových závazků provedených až do 31. prosince.

5. Platby se zaúčtují do rozpočtového roku na základě plateb provedených účetním nejpozději do 31. prosince uvedeného roku.

6. Odchylně od odstavců 3, 4 a 5 se výdaje záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu účtují do rozpočtového roku podle pravidel uvedených v hlavě I druhé části.

1. Položky, které nebyly použity do konce rozpočtového roku, pro který byly zapsány v rozpočtu, se ruší.

Dotyčný orgán však může v souladu s odstavci 2 a 3 nejpozději do 15. února rozhodnout o přenosu položek výlučně do následujícího rozpočtového roku, nebo mohou být automaticky přeneseny podle odstavce 4.

2. ►M1 U prostředků na závazky ◄ dosud nepřidělených na konci rozpočtového roku lze přenést:

3. ►M1 U prostředků na platby lze přenést částky ◄ nezbytné ke krytí stávajících závazků nebo závazků spojených s přenášenými položkami závazků, pokud položky stanovené v příslušných rozpočtových položkách pro příští rozpočtový rok nedostačují požadavkům. Dotyčný orgán použije přednostně položky schválené pro běžný rozpočtový rok a teprve po jejich vyčerpání použije položky přenesené.

4. Časově nerozlišené položky, které při uzávěrce rozpočtového roku odpovídají řádně smluveným závazkům, se automaticky přenášejí výlučně do následujícího rozpočtového roku.

5. Dotyčný orgán uvědomí Evropský parlament a Radu (dále jen „rozpočtový orgán“) nejpozději do 15. března o přijatém rozhodnutí o přenosu a uvede pro každou rozpočtovou položku, jak byla kritéria uvedená v odstavcích 2 a 3 použita na každý přenos.

6. Rezervní položky a položky týkající se výdajů na zaměstnance nelze přenášet.

Nepoužité příjmy a dostupné položky k 31. prosinci, které vyplývají z účelově vázaných příjmů uvedených v článku 18, se přenášejí automaticky. Dostupné položky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, musí být použity přednostně.

►M1 Aniž jsou dotčeny články 157 a 160a ◄ , pokud byly částky poskytnuté pro určitý rozpočtový rok v následujících rozpočtových letech zrušeny, protože nebylo dotčené opatření provedeno nebo bylo provedeno jen částečně, odpovídající položky se ruší.

Položky zapsané v rozpočtu lze přidělit s účinkem od 1. ledna, jakmile byl rozpočet s konečnou platností schválen, s výjimkou případů uvedených v hlavě I a v hlavě IV druhé části.

1. Není-li na začátku rozpočtového roku rozpočet s konečnou platností schválen, použijí se na závazky a platby těch výdajů, které mohly být zaúčtovány do zvláštní rozpočtové položky jako část plnění posledního řádně schváleného rozpočtu, čl. 273 odst. 1 Smlouvy o ES a čl. 178 odst. 1 Smlouvy o Euratomu.

2. Závazky lze uskutečnit do výše jedné čtvrtiny celkové částky položek schválených pro předchozí rozpočtový rok uvedených v dané kapitole, zvýšené o jednu dvanáctinu za každý ukončený měsíc.

Platby lze uskutečňovat měsíčně podle kapitol do výše jedné dvanáctiny položek schválených v dané kapitole pro předchozí rozpočtový rok.

Horní mez položek stanovená v připravovaném návrhu rozpočtu nesmí být překročena.

3. Pokud to kontinuita činnosti Společenství a potřeby řízení vyžadují,

4. Nestačí-li pro určitou kapitolu schválení dvou nebo více prozatímních dvanáctin poskytnutých za podmínek a podle postupů stanovených v odstavci 3 ke krytí nezbytných výdajů tak, aby nedošlo k přerušení kontinuity činnosti Společenství v dané oblasti, lze týmž postupem výjimečně schválit překročení částky položek zapsaných v odpovídající kapitole rozpočtu předchozího rozpočtového roku. Rozpočtový orgán jedná podle postupů uvedených v odstavci 3. Celková částka položek dostupných v rozpočtu za předchozí rozpočtový rok nesmí být v žádném případě překročena.

2. Aniž je dotčen čl. 46 odst. 1 bod 4, Evropské společenství, Evropské společenství pro atomovou energii a subjekty zřízené Společenstvím uvedené v článku 185 nesmějí upisovat půjčky.

1. Zůstatek každého rozpočtového roku se zapisuje do rozpočtu následujícího rozpočtového roku jako příjem v případě přebytku nebo jako položka plateb v případě schodku.

2. Odhady takových příjmů nebo položek plateb se zapisují do rozpočtu během rozpočtového procesu prostřednictvím návrhu na změnu předloženého v souladu s článkem 34. Odhady jsou vypracovány v souladu s nařízením Rady, kterým se provádí rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Společenství.

3. Po předložení účtů za každý rozpočtový rok se rozdíl oproti odhadům zapisuje do rozpočtu pro následující rozpočtový rok prostřednictvím opravného rozpočtu, jehož jediným předmětem je právě uvedený rozdíl. V tomto případě musí být předběžný návrh opravného rozpočtu předložen Komisí do 15 dnů po předložení prozatímních účtů.

Pro účely peněžních toků uvedených v článku 61 jsou však účetní a v případě zálohových účtů správce zálohových účtů a pro potřeby správního řízení zahraniční služby Komise příslušná schvalující osoba oprávněny provádět operace v národních měnách za podmínek stanovených v prováděcích pravidlech.

Celkové příjmy pokrývají celkové položky plateb, s výhradou článku 18. S výhradou článku 20 se všechny příjmy a výdaje vykazují v plné výši bez jakýchkoli vzájemných zápočtů.

1. ►M1 Aniž jsou dotčeny čl. 160 odst. 1a a čl. 161 odst. 2, použijí se pro financování konkrétních výdajů tyto účelově vázané příjmy: ◄

2. Také použitelný základní právní akt může stanovit, že v něm stanovené příjmy budou účelově vázány na zvláštní výdaje.

3. V rozpočtu budou pro účelově vázané příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 založeny odpovídající rozpočtové položky a, pokud to je možné, uvedena odpovídající částka.

1. Komise smí přijímat jakékoli příspěvky určené Společenství, zejména nadace, dotace, dary a odkazy.

2. ►M1 Přijetí darů nebo odkazů v hodnotě nejméně 50 000 EUR, které je spojeno s finančními náklady (včetně navazujících nákladů) převyšujícími 10 % hodnoty poskytnutého daru, podléhá předchozímu schválení Evropským parlamentem a Radou, jež se usnesou do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti Komise. ◄ Pokud v této lhůtě nevznesou námitky, přijme Komise konečné rozhodnutí o přijetí.

1. Prováděcí pravidla mohou stanovit případy, kdy mohou být určité příjmy odečteny od faktur nebo žádostí o platbu, které jsou poté vyplaceny v čisté částce.

2. Ceny dodávaného zboží a služeb poskytovaných Společenství, ve kterých jsou zahrnuty daně, které vracejí členské státy podle Protokolu o výsadách a imunitách Evropských společenství nebo třetí země na základě příslušných dohod, jsou do rozpočtu zaúčtovány bez daně.

3. Kurzové rozdíly, které se vyskytnou při plnění rozpočtu, mohou být navzájem započteny. Konečný výsledek, zisk nebo ztráta, se zahrne do zůstatku rozpočtového roku.

Položky se věcně člení do hlav a kapitol; kapitoly se dále člení do článků a bodů.

1. Každý orgán s výjimkou Komise může ve svém oddílu rozpočtu převádět prostředky:

2. Každý orgán uvědomí rozpočtový orgán tři týdny předem o svém úmyslu provést převody uvedené v odstavci 1. Uplatní-li některá z obou složek rozpočtového orgánu v této lhůtě závažné důvody, použije se postup stanovený v článku 24.

3. Každý orgán s výjimkou Komise může rozpočtovému orgánu navrhnout ve svém oddílu rozpočtu převody z jedné hlavy do druhé převyšující 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové linii, ze které se má převod provést. Tyto převody podléhají postupu stanovenému v článku 24.

4. Každý orgán s výjimkou Komise může ve svém oddílu rozpočtu provádět převody uvnitř jednotlivých článků bez předchozího vyrozumění rozpočtového orgánu.

Komise uvědomí rozpočtový orgán o svém úmyslu provést převody uvedené v prvním pododstavci písm. b) a c) tři týdny předem. Uplatní-li některá z obou složek rozpočtového orgánu v této lhůtě tří týdnů závažné důvody, použije se postup stanovený v článku 24.

Během posledních dvou měsíců daného rozpočtového roku však může Komise samostatně převést prostředky související s výdaji na zaměstnance, externí pracovníky a jiné pracovníky z jedné hlavy do druhé až do maximální výše 5 % prostředků pro rozpočtový rok. Komise o těchto převodech uvědomí rozpočtový orgán do dvou týdnů od svého rozhodnutí.

O převodech uvedených v prvním pododstavci písm. d) uvědomí Komise rozpočtový orgán do dvou týdnů od svého rozhodnutí.

2. Komise může rozpočtovému orgánu navrhnout v rámci vlastního oddílu rozpočtu jiné převody, než jsou uvedeny ►M1 v odstavci 1 ◄ .

1. Rozpočtový orgán rozhoduje o převodech položek za podmínek uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 s výhradou odchylek uvedených v hlavě I druhé části.

2. O návrzích na převody položek týkajících se výdajů vyplývajících povinně ze Smluv nebo z aktů přijatých na jejich základě, rozhodne Rada do šesti týdnů po konzultaci s Evropským parlamentem kvalifikovanou většinou, s výjimkou naléhavých případů. Evropský parlament vydá stanovisko včas, aby je Rada mohla vzít na vědomí a rozhodnout v uvedené lhůtě. Pokud Rada ve lhůtě nerozhodne, považují se návrhy na převody za schválené.

3. Jedná-li se o návrhy na převody týkající se jiných výdajů, než které povinně vyplývají ze Smluv nebo z aktů přijatých na jejich základě, rozhodne Evropský parlament do šesti týdnů po konzultaci s Radou, s výjimkou naléhavých případů. Rada vydá stanovisko kvalifikovanou většinou včas, aby je Evropský parlament mohl vzít na vědomí a rozhodnout v uvedené lhůtě. Pokud Evropský parlament ve lhůtě nerozhodne, považují se návrhy na převody za schválené.

4. Návrhy na převody, které se týkají jak výdajů vyplývajících povinně ze Smluv nebo z aktů přijatých na jejich základě, tak jiných výdajů, se považují za schválené, pokud Rada ani Evropský parlament nerozhodne jinak do šesti týdnů ode dne, kdy obdržely návrhy. Jestliže v případě takových návrhů na převody sníží Evropský parlament a Rada návrh na převod o různé částky, považuje se za schválenou ta částka schválená některým z obou orgánů, která je nižší. Zamítne-li některý orgán zásadně převod, převod se neuskuteční.

1. Prostředky lze převádět pouze do rozpočtových položek, pro které rozpočet určité položky schválil nebo které jsou označeny „pour mémoire“ (p. m.).

2. Prostředky, které odpovídají účelově vázaným příjmům, lze převádět pouze tehdy, pokud se takový příjem použije k účelu, na který je vázán.

1. Na převody uvnitř hlav rozpočtu týkajících se Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF), strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Evropského rybářského fondu, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a výzkumu se vztahují zvláštní ustanovení hlav I, II a III části druhé.

2. ►M1 O převodech, které umožňují použití rezervy na pomoc při mimořádných událostech, rozhoduje rozpočtový orgán na návrh Komise. Pro každou jednotlivou operaci musí být předložen zvláštní návrh. ◄

Použije se postup podle čl. 24 odst. 2 a 3. Pokud návrh Komise není přijat oběma složkami rozpočtového orgánu a nelze dospět ke společnému postoji ohledně použití této rezervy, upustí Evropský parlament a Rada od rozhodnutí o návrhu Komise na převod.

3. V řádně odůvodněných výjimečných případech mezinárodních humanitárních katastrof a krizí, které nastanou po 15. prosinci daného rozpočtového roku, může Komise převést nevyčerpané rozpočtové prostředky pro běžný rozpočtový rok, které jsou dosud k dispozici v rozpočtové hlavě spadající do okruhu 4 víceletého finančního rámce, do rozpočtových hlav týkajících se pomoci v krizových situacích a operací humanitární pomoci. Neprodleně po provedení těchto převodů uvědomí Komise obě složky rozpočtového orgánu.

1. Použití položek rozpočtu musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení, to jest se zásadami hospodárnosti, účinnosti a efektivity.

2. Zásada hospodárnosti vyžaduje, aby prostředky použité orgánem při provádění jeho činností byly k dispozici ve správnou dobu, v dostatečném množství a přiměřené kvalitě a za nejvýhodnější cenu.

Zásada účinnosti se týká dosažení co nejlepšího vztahu mezi použitými prostředky a dosaženými výsledky.

Zásada efektivity se týká dosažení stanovených cílů a zamýšlených výsledků.

3. Pro všechny oblasti činností, na které se vztahuje rozpočet, jsou stanoveny konkrétní, měřitelné, dosažitelné, odpovídající a časově vymezené cíle. Dosažení těchto cílů se kontroluje pomocí výkonnostních ukazatelů pro každou činnost a útvary příslušné pro výdaje předávají odpovídající informace rozpočtovému orgánu. Tyto informace, uvedené v čl. 33 odst. 2 písm. d), se předávají každoročně a nejpozději s dokumenty přiloženými k předběžnému návrhu rozpočtu.

4. Pro zdokonalení přijímání rozhodnutí provádějí orgány hodnocení ex ante a ex post podle pokynů vydaných Komisí. Tato hodnocení se provádějí u všech programů a činností, které jsou spojeny se značnými výdaji, a výsledky těchto hodnocení se zasílají útvarům příslušným pro výdaje, legislativním a rozpočtovým útvarům.

1. Každý návrh nebo podnět, který legislativnímu orgánu předloží Komise nebo členský stát v souladu s příslušnými ustanoveními Smlouvy o ES nebo Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a který by mohl mít vliv na rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být doložen finančním výkazem a hodnocením podle čl. 27 odst. 4 tohoto nařízení.

Každá změna návrhu nebo podnětu předloženého legislativnímu orgánu, která by mohla mít značné dopady rozpočet, včetně změn počtu pracovních míst, musí být doložena finančním výkazem vypracovaným orgánem, který tuto změnu navrhuje.

2. V průběhu rozpočtového procesu poskytuje Komise náležité informace pro srovnání mezi vývojem požadovaných položek a původních odhadů uvedených ve finančních výkazech. Uvedené informace obsahují údaje o dosaženém pokroku a o stavu projednávání předložených návrhů legislativním útvarem. Požadované položky budou případně upraveny podle stavu projednávání základního právního aktu.

3. K zamezení nebezpečí podvodů a nesrovnalostí se ve finančním výkazu podle odstavce 1 uvádějí veškeré informace o stávajících a zamýšlených opatřeních pro předcházení podvodům a ochranu proti nim.

1. Rozpočet je plněn s uplatněním účinné a účelné vnitřní kontroly, která odpovídá jednotlivým způsobům řízení, a v souladu s příslušnými odvětvovými předpisy.

2. Pro účely plnění rozpočtu se vnitřní kontrolou rozumí postup použitelný na všech úrovních řízení, jehož smyslem je poskytovat přiměřené záruky, že bylo dosaženo těchto cílů:

1. Rozpočet se sestavuje a plní a účty se předkládají v souladu se zásadou průhlednosti.

2. Rozpočet a opravné rozpočty schválené s konečnou platností se z podnětu předsedy Evropského parlamentu zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Rozpočet se zveřejní do tří měsíců ode dne, kdy je prohlášen za schválený s konečnou platností.

Konsolidované roční účetní závěrky a zprávy o rozpočtovém a finančním řízení vypracované jednotlivými orgány se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

1. Informace o výpůjčních a úvěrových operacích Společenství ve prospěch třetích zemí se uvedou v příloze k rozpočtu.

2. Informace o operacích Záručního fondu pro vnější vztahy se uvedou ve finančních výkazech.

3. Komise vhodným způsobem zpřístupní informace o příjemcích finančních prostředků z rozpočtu, které má k dispozici v okamžiku plnění rozpočtu centralizovaným řízením a přímo jejími útvary, a informace o příjemcích finančních prostředků, které poskytnou subjekty, jež byly úkoly plnění rozpočtu pověřeny v rámci jiných způsobů řízení.

Při zpřístupnění těchto informací musí být řádně dodrženy požadavky na zachování důvěrnosti, zejména na ochranu osobních údajů, jak jsou stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů ( 8 ) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2001 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů ( 9 ), a dále požadavky na bezpečnost s přihlédnutím ke zvláštnostem každého způsobu řízení uvedeného v článku 53 a v souladu s případnými příslušnými odvětvovými předpisy.

Evropský parlament, Rada, Soudní dvůr Evropských společenství, Účetní dvůr, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů, veřejný ochránce práv a evropský inspektor ochrany údajů sestaví každý rok odhad svých příjmů a výdajů, který předají Komisi do 1. července.

Uvedené orgány také předávají tyto odhady každoročně nejpozději do 1. července rozpočtovému orgánu pro informaci. Komise sestaví vlastní odhad, který také zašle rozpočtovému orgánu do stejného dne.

Při přípravě vlastního odhadu použije Komise informace uvedené v článku 32.

Každý subjekt uvedený v článku 185 předává Komisi každý rok před 1. dubnem v souladu se svým zřizujícím aktem odhad svých příjmů a výdajů, včetně plánu pracovních míst a pracovního programu.

S výjimkou případu uvedeného v čl. 46 odst. 1 bodě 3 písm. d) předá Komise tyto dokumenty pro informaci rozpočtovému orgánu.

1. Komise předkládá Radě každý rok nejpozději do 1. září předběžný návrh rozpočtu. Předběžný návrh rozpočtu předá současně Evropskému parlamentu.

Předběžný návrh rozpočtu obsahuje souhrnný celkový výkaz příjmů a výdajů Společenství a souhrn odhadů uvedených v článku 31.

1. Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost ostatních orgánů, pokud jde o jejich oddíly, předložit Radě návrh na změnu předběžného návrhu rozpočtu na základě nových údajů, které nebyly známé v době jeho sestavení.

2. Komise však musí, nedohodnou-li se orgány jinak nebo v případě mimořádných okolností, předložit Radě návrh na změnu alespoň 30 dní před prvním čtením návrhu rozpočtu v Evropském parlamentu. Rada předloží návrh na změnu Evropskému parlamentu alespoň 15 dní před tímto prvním čtením.

1. Rada schvaluje návrh rozpočtu postupem stanoveným v čl. 272 odst. 3 Smlouvy o ES a čl. 177 odst. 3 Smlouvy o Euratomu.

2. Rada předloží návrh rozpočtu Evropskému parlamentu nejpozději do 5. října roku předchozího roku plnění rozpočtu. K návrhu Rada připojí vysvětlující prohlášení, v němž odůvodní případné odchylky od předběžného návrhu rozpočtu, které učinila.

1. Předseda Evropského parlamentu prohlásí rozpočet za schválený s konečnou platností postupem stanoveným v čl. 272 odst. 7 Smlouvy o ES a čl. 177 odst. 7 Smlouvy o Euratomu.

2. Jakmile je rozpočet prohlášen za schválený s konečnou platností, je každý členský stát od 1. ledna následujícího rozpočtového roku nebo ode dne prohlášení o schválení rozpočtu s konečnou platností, pokud je pozdější než 1. leden, povinen odvést Společenství částky, které má zaplatit podle nařízení Rady, kterým se provádí rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Společenství.

1. Komise může v případě nevyhnutelných, mimořádných nebo nepředvídaných okolností předložit předběžný návrh opravného rozpočtu.

Žádosti o opravný rozpočet od jiných orgánů, než je Komise, v případě stejných okolností jako v předchozím pododstavci se předávají Komisi.

Před předložením předběžného návrhu opravného rozpočtu Komise a orgány jiné než Komise prověří možnosti přerozdělení příslušných prostředků, k přihlédnutím k případně očekávanému nedostatečnému plnění prostředků.

2. Komise, s výjimkou mimořádných okolností, předkládá Radě každý předběžný návrh opravného rozpočtu nejpozději do 1. září každého roku. K žádostem o opravný rozpočet od jiných orgánů může přiložit stanovisko.

1. Obdrží-li Rada předběžný návrh opravného rozpočtu, vypracuje návrh opravného rozpočtu v souladu s články 35 a 37.

2. Články 35 a 36 se použijí na opravné rozpočty, s výjimkou časového rozpisu. Musí být odůvodněny odkazem na rozpočet, jehož odhady mění.

Komise a rozpočtový orgán se mohou dohodnout na prodloužení některých lhůt pro předávání odhadů a přijímání i předávání předběžného návrhu a návrhu rozpočtu; toto ustanovení však nesmí mít za následek zkrácení nebo prodloužení dob pro posouzení těchto textů podle článku 272 Smlouvy o ES a článku 177 Smlouvy o Euratomu.

1. Příjmy Komise a příjmy a výdaje ostatních orgánů zařadí rozpočtový orgán do hlav, kapitol, článků a bodů podle jejich druhu nebo použití.

2. Výkaz výdajů oddílu Komise se sestavuje podle nomenklatury schválené rozpočtovým orgánem a je rozčleněn podle účelu.

Hlava odpovídá oblasti politiky, kapitola odpovídá zpravidla oblasti činnosti.

Vlastní zdroje obdržené podle rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství jsou čisté částky a vykazují se jako takové v souhrnném výkazu příjmů v rozpočtu.

1. Každý oddíl rozpočtu může obsahovat hlavu „předběžné položky“. Položky jsou do této hlavy zapsány za těchto dvou okolností:

Prostředky v této hlavě smějí být použity až po převodu postupem podle čl. 23 odst. 1 písm. d) v případech, kdy je základní právní akt přijímán postupem podle článku 251 Smlouvy, nebo po převodu postupem podle článku 24 v ostatních případech.

2. V případě závažných obtíží při plnění může Komise v průběhu rozpočtového roku navrhnout, aby byly položky převedeny do hlavy „předběžné položky“. Rozpočtový orgán rozhodne o tomto převodu v souladu s článkem 24.

Oddíl rozpočtu Komise může obsahovat „zápornou rezervu“, jejíž maximální výše činí 200 milionů EUR. Tato rezerva, která bude zapsána ve zvláštní hlavě, může obsahovat jak položky závazků, tak položky plateb.

Tato rezerva musí být vytvořena před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem ►M1 podle článků 23 a 25 ◄ .

1. Oddíl rozpočtu „Komise“ obsahuje rezervu na pomoc třetím zemím při mimořádných událostech.

2. Rezerva uvedená v odstavci 1 musí být vyčerpána před koncem rozpočtového roku prostřednictvím převodu postupem podle článků 24 a 26.

2. Kromě dokumentů uvedených v odstavci 1 může rozpočtový orgán přiložit k rozpočtu jakékoli jiné související dokumenty.

1. Plán pracovních míst uvedený v čl. 46 odst. 1 bodě 3 stanoví pro každý orgán nebo subjekt pevný limit; nesmí být provedeno žádné jmenování, které by jej překračovalo.

Každý orgán nebo subjekt však může, ►M1 kromě platových tříd AD 16, AD 15 a AD 14 ◄ , učinit v plánu pracovních míst změny do výše 10 % počtu schválených pracovních míst při splnění těchto dvou podmínek:

Tři týdny před provedením změn uvedených v druhém pododstavci informují orgány rozpočtový orgán o svých záměrech. Ve zvláště odůvodněných případech uplatněných v této lhůtě jednou nebo druhou složkou rozpočtového orgánu neprovedou orgány změny a použije se běžný postup.

2. Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce mohou být účinky činnosti na částečný pracovní úvazek, která byla v souladu se služebním řádem povolena orgánem oprávněným ke jmenování, vyváženy provedením jiných jmenování.

1. Komise plní rozpočet v příjmech a výdajích v souladu s tímto nařízením, na vlastní odpovědnost a v mezích schválených položek.

2. Členské státy spolupracují s Komisí tak, aby byly položky využívány v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

1. Prostředky zapsané v rozpočtu pro jakoukoli činnost Společenství nebo Evropské unie mohou být použity pouze po přijetí základního právního aktu.

Základní právní akt je právní akt, který stanoví právní základ pro činnost a pro plnění odpovídajících výdajů zapsaných do rozpočtu.

2. V oblasti působnosti Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu je základním právním aktem právní akt přijatý legislativním orgánem a může mít podobu nařízení, směrnice nebo rozhodnutí ve smyslu článku 249 Smlouvy o ES, anebo rozhodnutí sui generis.

3. V oblasti působnosti hlavy V Smlouvy o EU (o společné zahraniční a bezpečnostní politice) může mít základní právní akt jednu z podob stanovených v čl. 13 odst. 2 a 3, článku 14, čl. 18 odst. 5, čl. 23 odst. 1 a 2 a článku 24 Smlouvy o EU.

4. V oblasti působnosti hlavy VI Smlouvy o EU (o policejní a justiční spolupráci v trestních věcech) může mít základní právní akt jednu z forem uvedených v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o EU.

5. Základními právními akty ve smyslu tohoto článku nejsou doporučení a stanoviska ani usnesení, závěry, prohlášení a jiné akty, které nemají právní účinky.

6. Odchylně od odstavců 1 až 4 mohou být následující prostředky použity bez základního právního aktu, pokud akce, které jimi mají být financovány, spadají do pravomoci Společenství nebo Evropské unie:

Komise přiznává ostatním orgánům potřebné pravomoci pro plnění oddílů rozpočtu, které se jich týkají.

Každý orgán vykonává tyto pravomoci v souladu s tímto nařízením a v mezích schválených prostředků.

Komise a každý z ostatních orgánů mohou pověřit své útvary výkonem svých pravomocí při plnění rozpočtu za podmínek stanovených v tomto nařízení, svých vnitřních předpisech a v mezích, které samy stanoví v pověřovacím aktu. Pověřené osoby mohou jednat pouze v mezích pravomocí, které jim byly výslovně svěřeny.

1. Každý účastník finančních operací a každá jiná osoba podílející se na plnění rozpočtu, správě, auditu nebo kontrole se musí zdržet jakéhokoliv jednání, jež by mohlo uvést jeho zájmy do střetu se zájmy Společenství. Pokud takový případ nastane, musí dotyčná osoba od takového jednání upustit a předložit věc příslušnému orgánu.

2. Ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z ekonomických důvodů nebo z důvodů jiných společných zájmů s příjemcem ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

Komise plní rozpočet v souladu s články 53a až 53d některým z těchto způsobů:

Plní-li Komise rozpočet centralizovaným řízením, jsou úkoly plnění rozpočtu prováděny buď přímo jejími útvary, nebo nepřímo podle článků 54 až 57.

1. Plní-li Komise rozpočet sdíleným řízením, jsou úkoly plnění rozpočtu pověřeny členské státy. Tato metoda se uplatňuje zejména u činností uvedených v hlavách I a II části druhé.

2. Aniž jsou dotčena doplňková ustanovení příslušných odvětvových předpisů a aby bylo ve sdíleném řízení zajištěno, že finanční prostředky jsou používány v souladu s platnými předpisy a zásadami, přijmou členské státy veškerá potřebná právní a správní nebo jiná opatření nezbytná pro ochranu finančních zájmů Společenství. K tomuto účelu členské státy zejména:

K tomuto účelu členské státy provádějí kontroly a zavedou v souladu s článkem 28a účinný a účelný systém vnitřní kontroly. Zahajují veškerá nutná a vhodná správní a soudní řízení.

3. Členské státy vypracovávají na vhodné vnitrostátní úrovni roční shrnutí dostupných auditů a prohlášení.

4. Aby se zajistilo, že finanční prostředky jsou využívány v souladu s platnými předpisy, uplatňuje Komise takové postupy schvalování účetní závěrky a mechanismy finančních oprav, jež jí umožní převzít konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu.

1. Plní-li Komise rozpočet decentralizovaným řízením, jsou úkoly plnění rozpočtu pověřeny třetí země v souladu s článkem 56 a hlavou IV části druhé, aniž je dotčeno pověřování zbývajícími úkoly subjektů uvedených v čl. 54 odst. 2.

2. Aby se zajistilo, že finanční prostředky jsou využívány v souladu s platnými předpisy, uplatňuje Komise takové postupy schvalování účetní závěrky a mechanismy finančních oprav, jež jí umožní převzít konečnou odpovědnost za plnění rozpočtu.

3. Třetí země, které byly pověřeny úkoly plnění rozpočtu, zajistí v souladu s čl. 30 odst. 3 náležité roční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z rozpočtu.

1. Plní-li Komise rozpočet společným řízením, jsou některými úkoly plnění rozpočtu v souladu s prováděcími pravidly pověřeny mezinárodní organizace v těchto případech:

Tyto organizace musí ve svém účetnictví, auditu, vnitřní kontrole a postupech zadávání zakázek používat standardy, které poskytují záruky rovnocenné mezinárodně uznávaným standardům.

2. Jednotlivé dohody o poskytnutí finančních prostředků uzavřené s mezinárodními organizacemi musí obsahovat přesná ustanovení o plnění úkolů, jimž jsou tyto mezinárodní organizace pověřeny.

3. Mezinárodní organizace, které byly pověřeny úkoly plnění rozpočtu, zajistí v souladu s čl. 30 odst. 3 náležité roční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z rozpočtu.

1. Komise nesmí přenést na třetí osoby výkonné pravomoci, které má podle Smluv, pokud je s nimi spojena značná míra uvážení, které předpokládá politickou volbu. Svěřené úkoly plnění rozpočtu musí být jasně stanoveny a v plném rozsahu kontrolovány.

Při svěřování úkolů plnění rozpočtu musí být dodržena zásada řádného finančního řízení, jež vyžaduje účinnou a účelnou vnitřní kontrolu, a musí být zajištěno dodržování zásady nediskriminace a viditelnost činnosti Společenství. Úkoly plnění rozpočtu svěřené tímto způsobem nesmějí vést ke střetu zájmů.

2. ►M1 V mezích stanovených v odstavci 1 smí Komise, pokud plní rozpočet nepřímým centralizovaným řízením podle článku 53a nebo decentralizovaným řízením podle článku 53c, pověřit úkoly veřejné moci, a zejména úkoly plnění rozpočtu ◄ :

3. Pokud subjekty uvedené v odstavci 2 uskutečňují úkoly plnění, ověřují pravidelně, že akce, které mají být financovány z rozpočtu, jsou řádně plněny.

Tyto subjekty či osoby přijmou příslušná opatření, aby předešly nesrovnalostem a podvodům, a případně zahájí správní nebo soudní řízení ke zpětnému získání neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků.

1. Výkonné agentury jsou právnické osoby podle práva Společenství vytvořené rozhodnutím Komise, které mohou být pověřeny provádět jménem Komise a na její odpovědnost, zcela nebo částečně, program nebo projekt Společenství v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství ( 10 ).

1. Plní-li Komise rozpočet nepřímým centralizovaným řízením, vyžádá si nejprve u subjektů, které tímto plněním pověří, důkaz o existenci a řádném fungování:

Komise může s přihlédnutím k mezinárodně uznávaným standardům uznat, že systémy auditu, vedení účetnictví a zadávání zakázek subjektů uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou rovnocenné jejím pravidlům.

2. V případě decentralizovaného řízení se kritéria stanovená v odstavci 1, s výjimkou kritéria podle písmene e), použijí v plném rozsahu nebo částečně v závislosti na stupni decentralizace dohodnutém mezi Komisí a dotyčnými veřejnoprávními subjekty ze třetí země nebo vnitrostátními nebo mezinárodními veřejnoprávními subjekty.

využít postupy zadávání zakázek nebo udělování grantů přijímající partnerské země nebo postupy dohodnuté mezi dárci.

Před přijetím takového rozhodnutí si Komise nejprve v každém jednotlivém případě opatří důkaz o tom, že tyto postupy vyhovují zásadám průhlednosti, rovného zacházení a nediskriminace, předcházejí střetu zájmů, nabízejí záruky rovnocenné mezinárodně uznávaným standardům a zajišťují soulad s předpisy o řádném finančním řízení, jež vyžaduje účinnou a účelnou vnitřní kontrolu.

Dotyčné veřejnoprávní subjekty ze třetí země nebo vnitrostátní nebo mezinárodní veřejnoprávní subjekty se zaváží plnit tyto povinnosti:

3. Komise zajišťuje dohled nad plněním svěřených úkolů a jeho hodnocení a kontrolu. Při provádění kontrol bere v úvahu rovnocennost kontrolních systémů vlastním kontrolním systémům.

1. Komise nesmí pověřit prováděním opatření, která se týkají prostředků z rozpočtu, včetně vyplácení a zpětného získávání prostředků, externí soukromoprávní subjekty, s výjimkou případů uvedených v čl. 54 odst. 2 písm. c) nebo zvláštních případů týkajících se plateb, které mají být provedeny ve prospěch příjemců určených Komisí, jejichž podmínky a výše byly určeny Komisí a jejichž provádění nezahrnuje uvážení subjektu uskutečňujícího platbu.

2. Vnějším soukromoprávním subjektům jiným než subjektům pověřeným veřejnou službou lze na základě dohod svěřit úkoly technického poradenství a správní, přípravné nebo doplňující úkoly, které nezahrnují ani výkon veřejné moci, ani použití pravomoci volného uvážení.

Funkce schvalující osoby a účetního jsou oddělené a vzájemně neslučitelné.

1a. Pro účely této hlavy se „zaměstnancem“ rozumí osoba, na niž se vztahuje služební řád.

2. Každý orgán určí ve svých vnitřních správních předpisech zaměstnance na patřičné úrovni, které při dodržení podmínek uvedených ve svém jednacím řádu pověří úkoly schvalující osoby, a stanoví rozsah přenesených pravomocí a možnost těchto osob tyto pravomoci dále přenést na jiné osoby.

3. Pravomoci schvalující osoby mohou být přeneseny nebo dále přeneseny pouze na zaměstnance.

4. Pověřené nebo dále pověřené schvalující osoby mohou jednat pouze v mezích stanovených v pověřovacím aktu. Příslušné pověřené nebo dále pověřené schvalující osobě může být nápomocen jeden nebo více zaměstnanců, jejichž úkolem je uskutečňovat některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a předkládání účtů pod odpovědností schvalující osoby.

1. Schvalující osoba je v každém orgánu odpovědná za plnění příjmů a výdajů v souladu se zásadami řádného finančního řízení a za zajišťování jejich legality a řádnosti.

2. K plnění výdajů přijímá pověřená a dále pověřená schvalující osoba rozpočtové i právní závazky, potvrzuje výdaje, schvaluje platby a provádí předběžné úkony nezbytné pro plnění položek.

3. Plnění příjmů zahrnuje sestavení odhadů pohledávek, zjištění nároků, které mají být uplatněny, a vydávání inkasních příkazů. V případě nutnosti zahrnuje vzdání se zjištěných pohledávek.

4. Pověřená schvalující osoba zavádí v souladu s minimálními standardy přijatými každým orgánem a s náležitým ohledem na rizika spojená s prostředím řízení a povahou financovaných akcí, organizační strukturu a postupy vnitřního řízení a kontrol, které jsou vhodné pro plnění jeho úkolů, včetně případného ověřování ex post. Provozní a finanční hlediska operace ověřují před jejím schválením jiní zaměstnanci než ten, který operaci zahájil. Ověřování ex ante a ex post a zahájení operace jsou samostatné činnosti.

5. Každý zaměstnanec odpovědný za kontrolu řízení finančních operací musí mít nezbytné odborné znalosti. Musí dodržovat zvláštní kodex profesních norem přijatý každým orgánem.

6. Každý zaměstnanec pověřený finančním řízením a kontrolou operací, který se domnívá, že rozhodnutí, které má na žádost nadřízeného učinit nebo schválit, vykazuje nesrovnalost nebo porušuje zásadu řádného finančního řízení nebo profesní pravidla, které musí dodržovat, o tom písemně uvědomí pověřenou schvalující osobu, a v případě její nečinnosti komisi uvedenou v čl. 66 odst. 4. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které by mohly poškodit zájmy Společenství, uvědomí orgány a subjekty určené platnými právními předpisy.

7. Pověřená schvalující osoba podává svému orgánu každoročně zprávu o plnění svých povinností ve formě výroční zprávy o činnosti společně s finančními informacemi a informacemi o řízení potvrzujícími, že údaje obsažené ve zprávě podávají věrný a poctivý obraz, není-li ve výhradách týkajících se vymezených oblastí příjmů a výdajů uvedeno jinak.

Zpráva uvádí výsledky operací vzhledem ke stanoveným cílům, rizika spojená s těmito operacemi, využití zdrojů, které měla k dispozici, a účinnost a účelnost systému vnitřní kontroly. Interní auditor vezme na vědomí výroční zprávu o činnosti i ostatní získané informace. Do 15. června každého roku zašle Komise rozpočtovému orgánu shrnutí výročních zpráv o činnosti za předchozí rok.

2. Účetní získává veškeré informace poskytující pravdivý obraz o aktivech Společenství a plnění rozpočtu, které jsou nezbytné k sestavování účtů, od schvalujících osob, které zaručují jejich spolehlivost.

2a. Než orgán přijme účetní závěrku, schválí ji nejprve účetní, který osvědčí, že účetní závěrka s přiměřenou jistotou poskytuje věrný a poctivý obraz o finanční situaci orgánu.

K tomuto účelu se účetní přesvědčí, že účetní závěrka byla zpracována v souladu s účetními pravidly, postupy a systémy účtování, jež byly pro vedení účtů jeho orgánu vytvořeny na jeho odpovědnost podle tohoto nařízení, a že do účetní závěrky byly zaznamenány veškeré příjmy a výdaje.

Pověřené schvalující osoby poskytnou veškeré informace, které účetní potřebuje ke splnění svých povinností.

Schvalující osoby nesou i nadále plnou odpovědnost za řádné využívání finančních prostředků, které spravují, a za legalitu a správnost výdajů uskutečněných v jejich pravomoci.

2b. Účetní má pravomoc provést kontrolu obdržených informací, stejně jako jakoukoli další kontrolu, již považuje za nezbytnou ke schválení účetní závěrky.

V případě potřeby vznese účetní výhrady a přesně vysvětlí povahu a rozsah těchto výhrad.

2c. Účetní ostatních orgánů a agentur schvalují jejich roční účetní závěrky a zasílají je účetnímu Komise.

3. Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, je výhradně účetní oprávněn spravovat hotovost a ekvivalenty hotovosti. Odpovídá za jejich úschovu.

Účetní může při plnění svých povinností pověřit některými úkoly podřízené zaměstnance.

V pověřovacím aktu jsou uvedeny úkoly, které byly svěřeny pověřeným osobám.

1. Pro vybírání jiných příjmů než vlastních zdrojů a pro platby malých částek, jak jsou vymezeny v prováděcích pravidlech, mohou být zřízeny zálohové účty.

V oblasti pomoci v krizových situacích a v oblasti operací humanitární pomoci ve smyslu článku 110 však lze zálohové účty využívat bez omezení částky, při dodržení úrovně prostředků schválených rozpočtovým orgánem pro příslušnou rozpočtovou linii pro běžný rozpočtový rok.

2. Zálohové účty naplňuje účetní daného orgánu a jejich vedením jsou pověřeni správci zálohových účtů jmenovaní účetním orgánu.

1. Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, mohou být pověřené a dále pověřené schvalující osoby kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaveny pověření orgánem, který je jmenoval.

2. Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, může být účetní kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaven své funkce orgánem, který jej jmenoval.

3. Aniž jsou dotčena případná disciplinární opatření, mohou být správci zálohových účtů kdykoli dočasně nebo s konečnou platností zbaveni své funkce orgánem, který je jmenoval.

1. Touto kapitolou není dotčena trestní odpovědnost, kterou mají účastníci finančních operací uvedení v článku 64 za podmínek stanovených použitelným vnitrostátním právem a platnými předpisy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a o boji proti korupci úředníků Společenství nebo členských států.

2. Aniž jsou dotčeny články 66, 67 a 68, nese každá schvalující osoba, účetní či správce zálohových účtů disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem. V případě jakékoli protiprávní činnosti, podvodu nebo korupce, které mohou poškodit zájmy Společenství, je věc předložena orgánům a subjektům určeným platnými právními předpisy.

1. Schvalující osoba nese finanční odpovědnost za podmínek stanovených služebním řádem.

2. Pokud se pověřená a dále pověřená schvalující osoba domnívá, že rozhodnutí, které má učinit, vykazuje nesrovnalost nebo je v rozporu se zásadou řádného finančního řízení, uvědomí o tom písemně orgán, který ji pověřil. Pokud orgán, který ji pověřil, vydá písemně odůvodněný příkaz k přijetí výše uvedeného rozhodnutí, je pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba zproštěna odpovědnosti.

3. V případě dalšího pověření uvnitř útvaru zůstává pověřená schvalující osoba odpovědná za účinnost a účelnost zavedených vnitřních systémů řízení a kontroly a za výběr dále pověřené schvalující osoby.

4. Každý orgán zřídí specializovanou komisi pro řešení finančních nesrovnalostí nebo se podílí na práci společné komise zřízené více orgány. Tyto komise pracují nezávisle a zjišťují, zda došlo k finanční nesrovnalosti a jaké by měly být případné důsledky.

Na základě stanoviska této komise rozhodne orgán o zahájení disciplinárního řízení nebo řízení z důvodu finanční odpovědnosti. Pokud komise odhalí systémové problémy, podá schvalující osobě, pověřené schvalující osobě, pokud není zúčastněnou osobou, a internímu auditorovi zprávu s doporučeními.

1. Účetní nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek a podle postupů stanovených služebním řádem. Odpovídá zejména za tato pochybení:

Správce zálohových účtů nese disciplinární a finanční odpovědnost za podmínek a podle postupů stanovených služebním řádem. Odpovídá zejména za tato pochybení:

Odhady příjmů složených z vlastních zdrojů uvedených v rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství jsou zapsány do rozpočtu v eurech. Poskytují se v souladu s nařízením Rady, kterým se uvedené rozhodnutí provádí.

1. Příslušná schvalující osoba učiní pro všechna opatření a situace, které mohou založit pohledávku Společenství nebo její změnu, odhad pohledávek.

2. Odchylně od odstavce 1 se nemusí provádět odhad pohledávek před poskytnutím částek vlastních zdrojů podle rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství, které odvádějí členské státy Komisi v pevně stanovených dobách splatnosti. Pro tyto částky vydává příslušná schvalující osoba inkasní příkaz.

1. Zjištění pohledávky je úkon, kterým pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba:

2. Vlastní zdroje poskytnuté Komisi a veškeré pohledávky identifikované jako jisté, o stanovené pevné částce a splatné musí být zjištěny inkasním příkazem předloženým účetnímu a oznámením o dluhu zaslaným dlužníku, přičemž obojí vypracuje příslušná schvalující osoba.

4. Podmínky, za kterých jsou úroky z prodlení ve prospěch Společenství splatné, jsou uvedeny v prováděcích pravidlech.

1. Schválení inkasa je úkon, při kterém vydá příslušná pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba vystavením inkasního příkazu pokyn účetnímu vybrat zjištěnou pohledávku.

2. Orgán může formálně zjišťovat pohledávky od jiných subjektů než států prostřednictvím vykonatelného rozhodnutí ve smyslu článku 256 Smlouvy o ES.

1. Účetní provádí inkasní příkazy řádně vystavené příslušnou schvalující osobou. Zajistí s náležitou pečlivostí, aby Společenství obdrželo své příjmy a aby byla zachována práva Společenství.

Účetní při vybírání pohledávek Společenství do nich započítá pohledávky dlužníka vůči Společenství, pokud jsou jisté, splatné a stanovené pevnou částkou.

2. Pokud se odpovědná pověřená schvalující osoba hodlá vzdát nebo částečně vzdát zpětného získání částky stanovené pohledávky, ujistí se, že toto vzdání se je řádné a v souladu se zásadami řádného finančního řízení a proporcionality podle postupů a kritérií stanovených prováděcími pravidly. Rozhodnutí o vzdání se pohledávky musí být odůvodněno. Schvalující osoba může přenést pravomoc vydávat tato rozhodnutí na jinou osobu pouze za podmínek stanovených prováděcími pravidly.

Odpovědná schvalující osoba může dále v souladu s podmínkami stanovenými v prováděcích pravidlech zrušit nebo upravit stanovenou pohledávku.

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení a uplatňování rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Společenství, promlčují se nároky Společenství vůči třetím osobám a nároky třetích osob vůči Společenství po pěti letech.

Počátek běhu promlčecí doby a podmínky pro její přerušení a stavení stanoví prováděcí pravidla.

Příjmy z pokut, penále a sankcí a úroků se nezaznamenávají jako příjmy rozpočtu s konečnou platností, dokud mohou být rozhodnutí, která je ukládají, zrušena Soudním dvorem.

První pododstavec se nepoužije na rozhodnutí o schválení účetní závěrky nebo o finančních opravách.

2. Kromě položek, které mohou být ►M1 podle čl. 49 odst. 6 písm. e) ◄ provedeny bez základního právního aktu, musí závazku výdajů předcházet rozhodnutí o financování přijaté orgánem nebo subjekty, které tento orgán pověřil.

1. Rozpočtový závazek je operací, kterou se rezervují přidělené prostředky nutné k pokrytí následných úhrad sloužících ke splnění právního závazku.

Právní závazek je úkon, kterým schvalující osoba zakládá nebo zjišťuje závazek, ze kterého vyplývá zatížení rozpočtu.

Rozpočtové i právní závazky přijímá stejná schvalující osoba, s výjimkou řádně odůvodněných případů uvedených v prováděcích pravidlech.

2. Rozpočtový závazek je individuální, pokud je určen příjemce a částka výdajů.

Rozpočtový závazek je souhrnný, pokud alespoň jeden z prvků potřebných k identifikaci individuálního závazku není určen.

Rozpočtový závazek je předběžný, pokud je určen ke krytí výdajů uvedených v článku 150 nebo běžných správních výdajů, z nichž buď částka, nebo koneční příjemci nejsou s konečnou platností určeni.

3. Rozpočtové závazky na akce, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do ročních splátek pouze, pokud to stanoví základní právní akt nebo pokud se jedná o správní výdaje. Na rozložení do ročních splátek musí odkazovat právní závazek, s výjimkou výdajů na zaměstnance.

1. U všech opatření, která mohou vést k výdajům k tíži rozpočtu, musí příslušná schvalující osoba před uzavřením právního závazku vůči třetí osobě přijmout rozpočtový závazek.

2. S výhradou zvláštních ustanovení hlavy IV druhé části pokrývají souhrnné rozpočtové závazky celkové náklady odpovídajících individuálních právních závazků uzavřených do 31. prosince roku n + 1.

S výhradou čl. 76 odst. 3 a čl. 179 odst. 2 musí být individuální právní závazky, které se vztahují k individuálním nebo předběžným rozpočtovým závazkům, uzavřeny do 31. prosince roku n.

Na konci období uvedených v prvním a druhém pododstavci zruší příslušná schvalující osoba nevyužitý zůstatek těchto rozpočtových závazků.

Částka každého individuálního právního závazku, která vyplývá ze souhrnného závazku, bude před podpisem zaznamenána příslušnou schvalující osobou do rozpočtového účetnictví a zaúčtována do souhrnného závazku.

3. Právní závazky v souvislosti s akcemi, jejichž rozsah přesahuje jeden rozpočtový rok, a odpovídající rozpočtové závazky mají, kromě výdajů na zaměstnance, lhůtu pro plnění stanovenou v souladu se zásadou řádného finančního řízení.

Části těchto závazků, které nejsou provedeny do šesti měsíců po uplynutí této lhůty, budou zrušeny podle článku 11.

Částka rozpočtového závazku odpovídající právnímu závazku, u nějž nebyla provedena žádná platba ve smyslu článku 81 do tří let od podpisu právního závazku, se uvolňuje ze závazku.

1. Při přijímání rozpočtového závazku se příslušná schvalující osoba ujistí, že:

Schválení výdaje je úkon, kterým příslušná schvalující osoba, po ověření, že jsou položky k dispozici, vydá vystavením platebního příkazu pokyn účetnímu, aby zaplatil potvrzený výdaj.

Jestliže se v souvislosti s poskytnutými službami včetně pronájmu nebo dodání zboží provádějí pravidelné platby, může schvalující osoba na základě vlastní analýzy rizik nařídit použití systému přímého inkasa.

1. Platba musí být založena na důkazu, že odpovídající akce je v souladu se základním právním aktem nebo smlouvou a zahrnuje jednu nebo více z následujících operací:

2. Různé platby uvedené v odstavci 1 budou zaúčtovány podle typu k okamžiku, ke kterému byly uskutečněny.

Potvrzení, schválení a platby výdajů se musí uskutečnit ve lhůtách, které stanoví prováděcí pravidla, jež také uvádějí podmínky, za kterých mohou věřitelé obdržet úroky z prodlení z rozpočtové položky, ze které byl zaplacen hlavní výdaj.

V případě řízení příjmových a výdajových operací počítačovými systémy mohou být dokumenty podepisovány digitálně nebo elektronicky.

Každý orgán zřídí funkci interního auditora, která musí být vykonávána v souladu se souvisejícími mezinárodními normami. Interní auditor odpovídá orgánu, který jej jmenoval, za ověřování řádného fungování systémů a postupů při plnění rozpočtu. Interní auditor nemůže být ani schvalující osobou, ani účetním.

1. Interní auditor poskytuje rady svému orgánu v otázkách rizik tím, že vydává nezávislá stanoviska ke kvalitě řídících a kontrolních systémů a doporučení ke zlepšení podmínek provádění operací a k podpoře řádného finančního řízení.

2. Interní auditor vykonává své úkoly ve všech činnostech a útvarech orgánu. Má úplný a neomezený přístup ke všem informacím potřebným k výkonu svých úkolů, v případě potřeby i na místě, i v členských státech a třetích zemích.

3. Interní auditor podává orgánu zprávu o svých zjištěních a doporučeních. Orgán zajistí provedení doporučení, která vyplývají z auditů. Interní auditor dále orgánu předkládá výroční zprávu o interním auditu, ve které je uveden počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

4. Orgán předává každoročně orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria, zprávu uvádějící počet a druh provedených interních auditů, učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

Orgán stanoví zvláštní pravidla pro interní auditory tak, aby byla zajištěna jeho plná nezávislost při výkonu jeho povinností a jasně vymezena jeho odpovědnost.

Je-li interní auditor zaměstnancem, stanoví jeho odpovědnost služební řád a blíže ji upravují prováděcí pravidla.

1. Veřejné zakázky jsou úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více zadavateli ve smyslu článků 104 a 167, jejichž předmětem je dodání movitého nebo nemovitého majetku, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb za cenu zaplacenou zcela nebo zčásti z rozpočtu.

2. Rámcové smlouvy jsou smlouvy mezi jedním nebo více zadavateli a jedním nebo více hospodářskými subjekty, jejichž účelem je stanovit podmínky, zejména s ohledem na ceny a případně na předpokládané množství, kterými se budou řídit zakázky zadávané během daného období. Vztahují se na ně ustanovení této hlavy o postupu zadávání zakázek, včetně zveřejňování zadávacích řízení.

1. Všechny veřejné zakázky financované zcela nebo zčásti z rozpočtu musí být v souladu se zásadami průhlednosti, úměrnosti, rovného zacházení a nediskriminace.

2. Všechny zakázky se zadávají formou co nejširší veřejné soutěže, s výjimkou případů, kdy se použije vyjednávací řízení uvedené v čl. 91 odst. 1 písm. d).

Zadavatelé nesmějí rámcové smlouvy zneužívat ani je používat tak, aby účelem nebo důsledkem bylo zabránění hospodářské soutěži anebo její omezení nebo narušení.

1. Veškeré zakázky, které překračují limity stanovené v článcích 105 a 167, se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

Oznámení o zakázce se zveřejňují předem kromě případů uvedených v čl. 91 odst. 2, jak je stanoveno v prováděcích pravidlech, a kromě zakázek na služby, na něž se vztahuje příloha II B směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby ( 11 ).

Od zveřejnění některých informací po udělení zakázky může být upuštěno, pokud by to bylo překážkou uplatnění zákona, bylo v rozporu s veřejným zájmem nebo by to poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých podniků nebo by to mohlo mezi nimi narušit korektní hospodářskou soutěž.

2. Zakázky, jejichž hodnota je nižší než limity uvedené v článku 105 nebo 167, a zakázky na služby uvedené v příloze II B směrnice 2004/18/ES se zveřejňují vhodnými prostředky tak, jak je uvedeno v prováděcích pravidlech.

Mají-li o veřejnou zakázku nebo rámcovou smlouvu zájem dva nebo více orgánů, výkonných agentur nebo subjektů uvedených v článku 185 a je-li možné dosáhnout úspor z důvodu vyšší efektivity, vynasnaží se dotyční zadavatelé zakázek provést zadávací řízení na interinstitucionálním základě.

Je-li k provedení společného opatření určitého orgánu a konkrétního zadavatele z členského státu potřebná veřejná zakázka nebo rámcová smlouva, mohou tento orgán a tento zadavatel provést zadávací řízení společně za podmínek stanovených v prováděcích pravidlech.

2. Pro zakázky, jejichž hodnota je vyšší než limity stanovené v článcích 105 a 167, je vyjednávací řízení povoleno pouze v případech stanovených v prováděcích pravidlech.

3. Limity, pod nimiž může zadavatel buď použít vyjednávací řízení, nebo odchylně od čl. 88 odst. 1 prvního pododstavce jednoduše uhradit faktury, jsou stanoveny v prováděcích pravidlech.

4. Prováděcí pravidla upraví zadávací řízení podle odstavce 1, které se použije pro zakázky na služby podle přílohy II B směrnice 2004/18/ES a pro zakázky, které jsou prohlášeny za tajné nebo jejichž plnění musí doprovázet zvláštní bezpečnostní opatření, nebo jestliže to vyžaduje ochrana základních zájmů Společenství nebo Evropské unie.

Zadávací dokumentace musí obsahovat úplný, jasný a přesný popis předmětu zakázky a uvádět kritéria pro vyloučení, výběr a zadání platná pro danou zakázku.

1. ►M1 Z účasti na zadávacím řízení jsou vyloučeni zájemci a uchazeči: ◄

Ustanovení prvního pododstavce písm. a) až d) se nepoužijí v případě nákupu dodávek za zvláště výhodných podmínek od dodavatele, který s konečnou platností ukončuje svou podnikatelskou činnost, nebo od správce konkursní podstaty či likvidátora, anebo v rámci soudního vyrovnání nebo obdobného postupu podle vnitrostátního práva.

2. Zájemci nebo uchazeči musí prokázat, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v odstavci 1. Zadavatel však toto prokázání nemusí vyžadovat v případě zakázek o velmi nízké hodnotě, jak je vymezena v prováděcích pravidlech.

Za účelem správného uplatňování odstavce 1 musí zájemce nebo uchazeč na žádost zadavatele vždy:

3. Prováděcí pravidla stanoví maximální dobu, po kterou mají situace uvedené v odstavci 1 za následek vyloučení zájemců nebo uchazečů z účasti na zadávacím řízení. Tato maximální doba nesmí být delší než deset let.

Zakázku nelze udělit zájemcům nebo uchazečům, kteří při zadávacím řízení:

1. Komise zřídí a provozuje ústřední databázi v souladu s předpisy Společenství o ochraně osobních údajů. Tato databáze obsahuje podrobné údaje o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v článcích 93 a 94 a v čl. 96 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a). Tato databáze je společná pro všechny orgány, výkonné agentury a subjekty uvedené v článku 185.

2. Orgány členských států a třetích zemí a subjekty jiné než uvedené v odstavci 1, které se účastní plnění rozpočtu v souladu s články 53 a 54, sdělí příslušné schvalující osobě informace o zájemcích a uchazečích, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1 písm. e), pokud činnost dotyčného subjektu vedla k poškození finančních zájmů Společenství. Schvalující osoba tuto informaci přijme a požádá účetního, aby ji vložil do databáze.

Orgány a subjekty uvedené v prvním pododstavci mají přístup k informacím uloženým v databázi a mohou je náležitým způsobem a na svou zodpovědnost zohlednit při zadávání zakázek souvisejících s plněním rozpočtu.

3. V prováděcích pravidlech se stanoví průhledná a důsledná kritéria k zajištění úměrného uplatňování kritérií pro vyloučení. Komise stanoví standardní postupy a technické normy pro provoz této databáze.

Ve všech případech však musí dát zadavatel dotčené osobě nejprve možnost se vyjádřit.

2. Sankce uvedené v odstavci 1 musí být úměrné významu zakázky a závažnosti porušení povinností a mohou spočívat:

1. Zakázky se zadávají na základě kritérií pro zadání vztahujících se k obsahu nabídek poté, co byla v souladu s kritérii pro výběr, která jsou stanovena v zadávací dokumentaci, prověřena způsobilost hospodářských subjektů, které nejsou vyloučeny podle článků 93 a 94 a podle čl. 96 odst. 2 písm. a).

2. Zakázka se zadává automatickým výběrem nabídky nebo přijetím nabídky, která je hospodářsky nejvýhodnější.

1. Postupy pro podávání nabídek musí zajistit skutečnou soutěž a utajení obsahu nabídek až do jejich současného otevření.

2. Je-li to považováno za vhodné a přiměřené, může zadavatel od uchazečů požadovat, za podmínek uvedených v prováděcích pravidlech, aby předem složili jistotu jako záruku, že nabídka nebude stažena.

3. S výjimkou zakázek nízké hodnoty podle čl. 91 odst. 3 je pro otevírání přihlášek nebo nabídek jmenována otevírací komise. Každá nabídka nebo přihláška, u které komise prohlásí, že nesplňuje požadavky, je odmítnuta.

4. Všechny žádosti o účast nebo nabídky, u kterých komise pro otevírání obálek prohlásí, že splňují stanovené podmínky, jsou na základě kritérií pro výběr a kritérií pro zadání zakázky, která jsou stanovena v zadávací dokumentaci, vyhodnoceny s cílem navrhnout zadavateli zadání zakázky nebo pokračovat elektronickou dražbou.

V průběhu zadávacího řízení je styk zadavatele se zájemci nebo uchazeči přípustný pouze za podmínek, které zajišťují průhlednost a rovné zacházení. Tento styk nesmí vést ani ke změně podmínek zakázky, ani podmínek původní nabídky.

1. Schvalující osoba rozhodne v souladu s kritérii výběru a kritérii pro udělení zakázky předem stanovenými v zadávací dokumentaci a v souladu s pravidly o zadávání zakázek, komu bude zakázka přidělena.

2. Zadavatel sdělí každému zájemci nebo uchazeči, jehož přihláška nebo nabídka byla odmítnuta, důvody odmítnutí a každému uchazeči, který učinil nabídku, jež je v souladu s požadavky, a který o to písemně požádá, vlastnosti a výhody přijaté nabídky i jméno uchazeče, kterému byla zakázka přidělena.

Od zveřejnění některých informací však může být upuštěno, pokud by to bylo překážkou uplatnění zákona, bylo v rozporu s veřejným zájmem nebo by to poškozovalo oprávněné obchodní zájmy veřejných nebo soukromých podniků nebo by to mohlo mezi nimi narušit korektní hospodářskou soutěž.

Zadavatel může až do podpisu smlouvy upustit od zakázky nebo zrušit zadávací řízení, aniž by zájemci nebo uchazeči měli nárok na jakékoli odškodnění.

Takové rozhodnutí musí být odůvodněné a musí být dáno na vědomí zájemcům nebo uchazečům.

1. Zadavatel musí od zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele požadovat složení jistoty předem v případech stanovených v prováděcích pravidlech.

2. Zadavatel může v případě, že to považuje za vhodné a přiměřené, od zhotovitele, dodavatele nebo poskytovatele požadovat složení jistoty předem, aby:

Pokud se ukáže, že v zadávacím řízení došlo k podstatným chybám, nesrovnalostem nebo podvodům, pozastaví orgány provádění dané zakázky a mohou přijmout nezbytná opatření včetně zrušení dotyčného řízení.

Pokud se po udělení zakázky ukáže, že v zadávacím řízení nebo při provádění zakázky došlo k podstatným chybám, nesrovnalostem nebo podvodům, mohou orgány v závislosti na stadiu řízení upustit od zadání zakázky nebo pozastavit její provádění, nebo je-li to vhodné, zakázku vypovědět.

Jestliže lze tyto chyby, nesrovnalosti nebo podvody přičíst dodavateli, mohou orgány rovněž odmítnout uskutečnit platby nebo mohou získat zpět již vyplacené částky nebo vypovědět všechny smlouvy uzavřené s tímto dodavatelem v rozsahu odpovídajícím závažnosti chyb, nesrovnalostí nebo podvodu.

Ustanovení použitelná pro zakázky zadávané orgány Společenství na vlastní účet

Orgány Společenství se považují za zadavatele v případech zakázek, které zadávají na vlastní účet. ►M1 V souladu s článkem 59 přenesou pravomoci potřebné k vykonávání funkce zadavatele ◄ .

1. S výhradou hlavy IV části druhé tohoto nařízení stanoví směrnice 2004/18/ES limity, které určí:

2. S výhradou výjimek a podmínek uvedených v prováděcích pravidlech nesmí zadavatel v případě zakázek, na něž se vztahuje směrnice 2004/18/ES, podepsat zakázku nebo rámcovou smlouvu s úspěšným uchazečem, dokud neuplyne odkladná lhůta.

Nabídkového řízení se může za stejných podmínek účastnit každá fyzická nebo právnická osoba, která spadá do oblasti působnosti Smluv, a každá fyzická nebo právnická osoba ze třetí země, která uzavřela se Společenstvím zvláštní dohodu v oblasti veřejných zakázek, za podmínek stanovených v uvedené dohodě.

V případech, ve kterých se použije mnohostranná dohoda o zadávání veřejných zakázek uzavřená v rámci Světové obchodní organizace, se mohou veřejných zakázek účastnit také příslušníci států, které tuto dohodu ratifikovaly, za podmínek stanovených v uvedené dohodě.

1. Granty jsou finanční příspěvky poskytované jako dary přímo z rozpočtu na financování:

Granty jsou předmětem buď písemné dohody, nebo rozhodnutí Komise oznámeného úspěšnému žadateli.

4. Každý orgán může v řádně odůvodněných případech, kdy není použití veřejného nabídkového řízení vhodné, udělovat granty na komunikační činnosti.

2. Granty nesmějí překročit celkový strop vyjádřený formou absolutní částky.

1. Při poskytování grantů musí být dodržovány zásady průhlednosti a rovného zacházení.

Granty nesmějí být kumulativní ani poskytovány zpětně a musí zahrnovat spolufinancování.

V žádném případě nelze překročit kombinované celkové náklady způsobilé pro financování za podmínek stanovených v prováděcích pravidlech.

4. Dosáhne-li politická strana na evropské úrovni na konci rozpočtového roku, na který obdržela grant na provozní náklady, přebytku příjmů nad výdaji, může být část tohoto přebytku až do výše 25 % celkových příjmů za daný rok přenesena odchylně od pravidla neziskovosti stanoveného v odstavci 2 do následujícího roku, pokud se použije před koncem prvního čtvrtletí tohoto následujícího roku.

Pro účely ověření souladu s pravidlem neziskovosti se nezapočítávají vlastní zdroje, zejména dary a členské poplatky, získané během roční činnosti politické strany na evropské úrovni, které převyšují 15 % způsobilých nákladů, jež má nést příjemce.

Ustanovení druhého pododstavce se nepoužijí, pokud finanční rezervy politické strany na evropské úrovni překročí 100 % průměrných ročních příjmů této politické strany.

1. Granty jsou předmětem ročního pracovního programu, který se zveřejní na počátku rozpočtového roku.

Tento roční pracovní program se provádí zveřejněním výzvy k podávání návrhů, s výjimkou řádně odůvodněných naléhavých výjimečných případů, případů, kdy to u určité akce není možné z důvodu vlastností příjemce nebo činnosti, anebo případů, kdy je příjemce označen za příjemce grantu v základním právním aktu.

První pododstavec se nepoužije v případě pomoci v krizových situacích a operací humanitární pomoci.

2. Všechny granty poskytnuté v průběhu jednoho rozpočtového roku se každoročně zveřejňují s náležitým ohledem na požadavky důvěrnosti a bezpečnosti.

Na každou akci může být určitému příjemci poskytnut z rozpočtu pouze jeden grant, není-li v příslušných základních právních aktech stanoveno jinak.

Jednomu příjemci může být za jeden rozpočtový rok z rozpočtu poskytnut pouze jeden grant na provozní náklady.

Žadatel neprodleně uvědomí schvalující osoby o veškerých vícenásobných žádostech a vícenásobných grantech týkajících se téže akce nebo téhož pracovního programu.

Za žádných okolností nesmějí být tytéž náklady financovány z rozpočtu dvakrát.

1. Grant na již zahájené akce lze poskytnout pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před udělením grantu.

V těchto případech nesmějí být náklady, které lze grantem financovat, vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant, pokud se nejedná o řádně odůvodněné výjimečné případy, které stanoví základní právní akt, nebo pokud se nejedná o výdaje, které jsou nezbytné pro řádné poskytování pomoci v krizových situacích nebo provedení operací humanitární pomoci, za podmínek stanovených v prováděcích pravidlech.

Poskytnutí grantu se zpětným účinkem na již ukončenou akci je vyloučeno.

2. Grant na provozní náklady musí být udělen do šesti měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce. Náklady, které lze grantem financovat, nesmějí být vynaloženy přede dnem podání žádosti o grant ani před začátkem rozpočtového roku příjemce.

1. Grant nemůže financovat náklady akce v plném rozsahu, s výhradou hlavy IV druhé části.

Grant na provozní náklady nemůže financovat provozní výdaje dotyčného subjektu v plném rozsahu.

2. Není-li v základním právním aktu stanoveno jinak v případě subjektu, který jedná v obecném evropském zájmu, jsou granty na provozní náklady v případě opětovného poskytnutí postupně snižovány. Toto ustanovení se nevztahuje na granty v některé z forem uvedených v čl. 108a odst. 1 písm. b) a c).

3. Granty nelze udělit žadatelům, kteří se v době řízení o udělení grantu nacházejí v některé ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1, článku 94 a čl. 96 odst. 2 písm. a).

Žadatelé musí prokázat, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v prvním pododstavci. Schvalující osoba nemusí toto prokázání vyžadovat v případě grantů o velmi nízké hodnotě, jak je vymezena v prováděcích pravidlech.

4. Schvalující osoba může žadatelům uložit účinné, přiměřené a odrazující správní a finanční sankce podle článku 96.

Tyto sankce mohou být uloženy též příjemcům, kteří při podání žádosti nebo během provádění grantu neposkytli informace požadované schvalující osobou nebo poskytli tyto informace vědomě nesprávné.

1. Kritéria výběru musí umožnit zhodnotit schopnost žadatele dokončit navrhovanou akci nebo pracovní program.

2. Kritéria poskytování oznámená předem ve výzvě k předkládání návrhů musí umožnit zhodnotit kvalitu předložených návrhů z hlediska stanovených cílů a priorit.

1. Návrhy se hodnotí na základě předem oznámených kritérií pro výběr a kritérií pro zadání s cílem určit, které návrhy lze financovat.

2. Na základě hodnocení uvedeného v odstavci 1 vypracuje následně příslušná schvalující osoba seznam příjemců a schválené částky.

3. Příslušná schvalující osoba písemně informuje žadatele o rozhodnutích týkajících se jejich žádostí. V případě, že požadovaný grant nebyl poskytnut, sdělí orgán důvody odmítnutí žádosti, zejména z hlediska předem zveřejněných kritérií výběru a kritérií poskytování.

Rozvržení plateb se určuje podle finančních rizik, trvání a stavu provádění akce nebo podle nákladů, které příjemce vynaložil.

1. Příslušná schvalující osoba může, pokud to považuje za vhodné a přiměřené, od příjemce požadovat složení jistoty předem, aby se omezila finanční rizika spojená s platbami předběžného financování.

2. Zadavatel musí od příjemce požadovat složení jistoty předem v případech stanovených v prováděcích pravidlech.

1. Částka grantu je stanovena jako konečná až poté, co orgán přijme závěrečné zprávy a účty, aniž jsou dotčeny následné kontroly provedené orgánem.

2. Jestliže příjemce neplní své povinnosti, je grant v případech uvedených v prováděcích pravidlech pozastaven, snížen nebo zrušen poté, co je příjemci dána možnost se vyjádřit.

1. Pokud provádění akce vyžaduje zadávání zakázek příjemcem, použijí se postupy stanovené pro tento případ v prováděcích pravidlech.

2. Pokud provedení akce vyžaduje udělení finanční podpory třetím osobám, smí příjemce grantu Společenství tuto finanční podporu poskytnout, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

Pro účely písmene c) se v prováděcích pravidlech určí maximální částka finanční podpory, kterou může příjemce třetí osobě poskytnout.

3. Každé rozhodnutí o grantu nebo grantová dohoda musí výslovně zmocnit Komisi a Účetní dvůr k provádění kontrol na místě a kontrol všech dokladů všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Společenství.

1. K účetním závěrkám orgánů a subjektů uvedeným v článku 121 je připojena zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok.

2. Zpráva uvedená v odstavci 1 obsahuje mimo jiné informace o úrovni čerpání prostředků a souhrnné informace o převodech prostředků mezi jednotlivými rozpočtovými body.

Účty musí být v souladu s předpisy, musí být přesné a srozumitelné a podávat pravdivý a úplný obraz, pokud jde o:

Finanční výkazy jsou vypracovány v souladu s těmito obecně uznávanými účetními zásadami:

1. V souladu se zásadou účetnictví na akruální bázi uvádějí finanční výkazy náklady a výnosy daného rozpočtového roku bez ohledu na datum platby nebo inkasa.

2. Hodnota aktiv a pasiv je stanovena podle pravidel oceňování obsažených v účetních metodách uvedených v článku 133.

2. Příloha k finančním výkazům doplňuje a vysvětluje informace předložené ve výkazech uvedených v odstavci 1 a obsahuje doplňující informace předepsané mezinárodně uznávanou účetní praxí, pokud se tyto informace vztahují k činnosti Společenství.

Účetní ostatních orgánů a subjektů uvedených v článku 121 předávají účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžné účetní závěrky se zprávou o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok.

Účetní Komise konsoliduje tyto předběžné účetní závěrky s předběžnou účetní závěrkou Komise a do 31. března následujícího rozpočtového roku předá Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku Komise zároveň se svou zprávou o rozpočtovém a finančním řízení v průběhu rozpočtového roku spolu s předběžnými konsolidovanými účetními závěrkami.

Účetní každého z orgánů uvedených v článku 121 rovněž do dne stanoveného ve druhém pododstavci tohoto článku předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu a Radě.

1. Účetní dvůr předloží nejpozději do 15. června svá vyjádření k prozatímním účtům všech orgánů a subjektů uvedených ►M1 v článku 121 ◄ .

2. Orgány jiné než Komise a každý subjekt uvedený v článku 121 vypracují své konečné účetní závěrky podle článku 61 a předají je účetnímu Komise a Účetnímu dvoru do 1. července následujícího rozpočtového roku, aby mohly být vypracovány konečné konsolidované účetní závěrky.

2a. Účetní Komise vypracuje konečné konsolidované účetní závěrky na základě informací předložených ostatními orgány podle odstavce 2. Ke konečným konsolidovaným účetním závěrkám se přikládá osvědčení, v němž účetní Komise prohlašuje, že byly vypracovány v souladu s hlavou VII a s účetními zásadami, pravidly a postupy uvedenými v příloze k účetní závěrce.

3. Komise schvaluje tyto konečné konsolidované účetní závěrky a vlastní konečnou účetní závěrku a předává je do 31. července následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

4. Konečné konsolidované účetní závěrky se spolu s prohlášením o věrohodnosti, které předkládá Účetní dvůr podle článku 248 Smlouvy o ES a článku 160c Smlouvy o Euratomu, zveřejňují ►M1 do 15. listopadu ◄ následujícího rozpočtového roku v Úředním věstníku Evropských společenství.

Kromě výkazů uvedených v článcích 126 a 127 podává Komise Evropskému parlamentu a Radě dvakrát ročně zprávu o rozpočtových zárukách a jim odpovídajících rizicích.

1. Kromě výkazů uvedených v článcích 126 a 127 předává ►M1 účetní Komise ◄ Evropskému parlamentu a Radě jednou měsíčně číselné údaje o plnění rozpočtu, shrnuté alespoň podle kapitol, jak v oblasti příjmů, tak výdajů týkajících se všech položek.

Tyto číselné údaje obsahují také informace o využití přenesených položek.

Číselné údaje se předávají do deseti pracovních dní od konce každého měsíce.

2. Třikrát ročně, do třiceti pracovních dní po 31. květnu, 31. srpnu a 31. prosinci, podává ►M1 účetní Komise ◄ Evropskému parlamentu a Radě zprávu o plnění rozpočtu v příjmech i ve výdajích rozdělených podle kapitol, článků a bodů.

Zpráva obsahuje také informace o využití položek přenesených z předchozích rozpočtových let.

3. Číselné údaje a zpráva o plnění rozpočtu se současně předávají Účetnímu dvoru.

1. Účetnictví orgánů je systém organizace rozpočtových a finančních informací, který umožňuje vkládat, třídit a zaznamenávat číselné údaje.

2. Účty tvoří obecné a rozpočtové účty. Tyto účty jsou vedeny v eurech za kalendářní rok.

3. Údaje obecných a rozpočtových účtů se uzavírají ke konci rozpočtového roku, aby mohly být sestaveny účty uvedené v kapitole 1.

4. Bez ohledu na odstavce 2 a 3 může pověřená schvalující osoba vést analytické účty.

1. Účetní Komise stanoví po konzultaci s účetními ostatních orgánů a subjektů uvedených ►M1 v článku 121 ◄ účetní pravidla a metody a harmonizovanou účtovou osnovu, které používají všechny orgány uvedené v hlavě V druhé části a všechny subjekty uvedené ►M1 v článku 121 ◄ .

2. Při stanovení účetních předpisů a metod uvedených v odstavci 1 se účetní Komise řídí mezinárodně uznávanými účetními normami pro veřejný sektor; může se však od těchto norem odchýlit, pokud to odůvodňuje zvláštní povaha činností Společenství.

Obecné účty zaznamenávají v časovém pořadí podvojným způsobem všechny události a operace, které ovlivňují hospodářskou, finanční a majetkovou situaci orgánů a subjektů uvedených ►M1 v článku 121 ◄ .

2. Každý účetní zápis, včetně účetních oprav, je založen na podkladech, na které odkazuje.

Po uzavření rozpočtového roku a až do dne předložení účtů provádí účetní opravy, které, aniž by vyvolaly platby k tíži nebo inkasa ve prospěch uvedeného rozpočtového roku, jsou nezbytné pro pravdivé a úplné předložení účtů v souladu s předpisy.

2. Pro účely odstavce 1 zaznamenávají rozpočtové účty veškeré rozpočtové příjmové a výdajové operace stanovené v hlavě IV první části.

1. Každý orgán a subjekt uvedený ►M1 v článku 121 ◄ vede v souladu se vzorem sestaveným účetním Komise soupisy množství a hodnot veškerého hmotného, nehmotného a finančního majetku Společenství.

Každý orgán a subjekt ►M1 uvedený v článku 121 ◄ ověřuje shodu mezi inventárními soupisy a skutečností.

1. Evropský parlament, Rada a Komise informují co nejdříve Účetní dvůr o všech svých rozhodnutích a úkonech učiněných podle článků 9, 13, 18, 22, 23, 26 a 36.

2. Každý orgán uvědomí Účetní dvůr a obě složky rozpočtového orgánu o veškerých vnitřních předpisech týkajících se finančních záležitostí, které přijme.

3. Účetnímu dvoru se oznamují jmenování schvalujících osob, interních auditorů, účetních a správců zálohových účtů a všechna pověření podle článků 51, 61, 62, 63 a 85.

1. Účetní dvůr prověřuje legalitu a řádnost všech příjmů a výdajů z hlediska ustanovení Smluv, rozpočtu, tohoto nařízení, prováděcích pravidel a všech právních aktů přijatých na základě Smluv.

2. Při plnění svých úkolů má Účetní dvůr za podmínek podle článku 142 právo nahlížet do všech dokumentů a informací o finančním řízení útvarů nebo subjektů, pokud jde o operace financované nebo spolufinancované Společenstvím. Má oprávnění vyslechnout každého zaměstnance, který odpovídá za výdajové nebo příjmové operace, a může využít všech kontrolních postupů vhodných pro výše uvedené útvary nebo subjekty. Kontrola v členských státech se uskutečňuje ve spojení s vnitrostátními kontrolními orgány, nebo pokud tyto nemají nezbytné pravomoci, s příslušnými vnitrostátními útvary. Účetní dvůr a vnitrostátní kontrolní orgány členských států spolupracují v duchu důvěry a zachování své nezávislosti.

Účetní dvůr se může za účelem opatření si všech informací, které jsou nezbytné k plnění úkolů, kterými byl pověřen Smlouvami nebo právními akty přijatými na jejich základě, účastnit na vlastní žádost kontrolních operací v rámci plnění rozpočtu prováděných orgánem Společenství nebo jeho jménem.

Na žádost Účetního dvora zmocní každý orgán finanční subjekty, u kterých jsou vedeny vklady Společenství, aby umožnily Účetnímu dvoru přesvědčit se o souladu vnějších údajů s účty.

3. Pro plnění svých úkolů oznamuje Účetní dvůr orgánům a úřadům, na které se vztahuje toto nařízení, jména úředníků pověřených provádět u nich audit.

Účetní dvůr zajistí, aby byly veškeré cenné papíry a hotovost na vkladech nebo v pokladně zkontrolovány podle dokladů podepsaných vkladateli nebo podle úředních záznamů o držené hotovosti a cenných papírech. Tyto kontroly může provádět sám.

1. Komise, ostatní orgány, subjekty, které spravují příjmy nebo výdaje jménem Společenství, a koneční příjemci plateb z rozpočtu poskytnou Účetnímu dvoru veškerou podporu a informace, které Účetní dvůr pokládá za nezbytné pro plnění svých úkolů. Poskytnou Účetnímu dvoru veškeré doklady, které se týkají zadávání a provádění zakázek financovaných z rozpočtu Společenství, a veškeré peněžní nebo materiálové účty, všechny účetní záznamy nebo podklady a rovněž související správní dokumenty, všechny dokumenty týkající se příjmů a výdajů Společenství, všechny inventární soupisy a všechna organizační schémata útvarů, které Účetní dvůr považuje za nezbytné pro kontrolu závěrečného účtu na základě záznamů nebo na místě, a pro stejný účel všechny dokumenty a údaje vytvořené nebo uložené na magnetických nosičích.

Útvary a orgány interního auditu příslušných vnitrostátních správních orgánů poskytnou Účetnímu dvoru veškeré prostředky, které Účetní dvůr pokládá za nezbytné pro provádění svých úkolů.

První pododstavec se použije také na fyzické a právnické osoby, které jsou příjemci plateb z rozpočtu Společenství.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. b) smí požadovat pouze Účetní dvůr.

3. Účetní dvůr je oprávněn kontrolovat dokumenty týkající se příjmů a výdajů Společenství, které se nacházejí v držení útvarů orgánů, a zejména útvarů odpovědných za rozhodování o příjmech a výdajích, subjektů spravujících příjmy a výdaje jménem Společenství a fyzických a právnických osob, které přijímají platby z rozpočtu.

4. Ověření legality a řádnosti příjmů a výdajů a kontrola řádného finančního řízení zahrnuje též použití prostředků Společenství, které získaly jako granty subjekty mimo orgány.

5. Veškeré financování Společenství subjektů mimo orgány Společenství je vázáno na písemný souhlas příjemců, nebo v případě jejich nesouhlasu na písemný souhlas dodavatelů a subdodavatelů s tím, že Účetní dvůr provede audit použití částek poskytnutých v rámci grantu.

6. Komise poskytne Účetnímu dvoru na jeho žádost veškeré informace o výpůjčních a úvěrových operacích.

7. Použití integrovaných počítačových systémů nesmí omezit přístup Účetního dvora k podkladům.

1. Výroční zpráva Účetního dvora se řídí odstavci 2 až 6 tohoto článku.

2. Účetní dvůr předá Komisi a dotčeným orgánům ►M1 do 30. června ◄ své připomínky, které by měly být podle jeho názoru obsaženy ve výroční zprávě. Tyto připomínky musí zůstat důvěrné. Každý orgán zašle svou odpověď Účetnímu dvoru ►M1 do 15. října ◄ Orgány jiné než Komise zašlou své odpovědi současně Komisi.

4. Výroční zpráva obsahuje oddíl pro každý orgán. Účetní dvůr může připojit jakoukoli souhrnnou zprávu nebo obecné připomínky, které považuje za vhodné.

Účetní dvůr přijme nezbytná opatření, aby odpovědi orgánů na jeho připomínky byly zveřejněny bezprostředně po připomínkách, ke kterým se vztahují.

5. Účetní dvůr předá orgánům příslušným k udělení absolutoria a ostatním orgánům do 15. listopadu výroční zprávu doplněnou odpověďmi orgánů a zajistí její zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

6. Jakmile předá Účetní dvůr výroční zprávu Komisi, sdělí Komise okamžitě dotyčným členským státům údaje této zprávy, které se týkají správy finančních prostředků, za kterou odpovídají podle použitelných předpisů.

Po obdržení těchto informací zašlou členské státy své odpovědi Komisi do 60 dní. Komise předá jejich shrnutí Účetnímu dvoru, Radě a Evropskému parlamentu do ►M1 28. února ◄ .

1. Účetní dvůr oznámí příslušnému orgánu všechny připomínky, které by měly být podle jeho názoru obsaženy ve zvláštní zprávě. Tyto připomínky musí zůstat důvěrné.

K dotyčným připomínkám případně předá dotyčný orgán Účetnímu dvoru ve lhůtě dvou a půl měsíce své připomínky.

Účetní dvůr přijme během následujícího měsíce konečné znění uvedené zvláštní zprávy.

Zvláštní zprávy spolu s odpověďmi příslušných orgánů jsou neprodleně předány Evropskému parlamentu a Radě a každý z nich rozhodne, případně ve spolupráci s Komisí, o případných dalších krocích.

Pokud Účetní dvůr rozhodne o zveřejnění některých zvláštních zpráv v Úředním věstníku Evropské unie, musí k nim být připojeny odpovědi dotčených orgánů.

2. ►M1 Stanoviska uvedená v čl. 248 odst. 4 Smlouvy o ES a čl. 160c odst. 4 Smlouvy o Euratomu, která se nevztahují k návrhům nebo předlohám v rámci legislativního konzultačního postupu, může Účetní dvůr zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie. ◄ Účetní dvůr rozhodne o jejich zveřejnění po konzultaci s orgánem, který si stanovisko vyžádal nebo jejž se stanovisko týká. Ke zveřejněným stanoviskům jsou připojeny veškeré připomínky dotčených orgánů.

1. Evropský parlament uděluje na základě doporučení Rady přijatého kvalifikovanou většinou do ►M1 15. května ◄ roku n + 2 Komisi absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku n.

2. Nelze-li lhůtu stanovenou v odstavci 1 dodržet, sdělí Evropský parlament nebo Rada Komisi důvody odkladu.

3. Pokud Evropský parlament odloží rozhodnutí o udělení absolutoria, snaží se Komise co nejdříve přijmout opatření, která by odstranila nebo umožnila odstranit překážky uvedeného rozhodnutí.

1. Rozhodnutí o udělení absolutoria se týká účtů všech příjmů a výdajů Společenství, z nich vyplývajícího zůstatku a aktiv a pasiv Společenství uvedených ve finanční rozvaze.

2. Před udělením absolutoria Evropský parlament přezkoumá, poté co tak učiní Rada, závěrečný účet a finanční výkazy podle článku 275 Smlouvy o ES a článku 179a Smlouvy o Euratomu. Současně přezkoumá výroční zprávu Účetního dvora a odpovědi kontrolovaných orgánů, zvláštní zprávy Účetního dvora za uvedený rozpočtový rok a jeho prohlášení o věrohodnosti účtů a o legalitě a řádnosti podkladových operací.

3. Komise předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za uvedený rozpočtový rok v souladu s článkem 276 Smlouvy o ES.

1. V souladu s článkem 276 Smlouvy o ES a článkem 180b Smlouvy o Euratomu učiní Komise a ostatní orgány všechna vhodná opatření, aby vyhověla připomínkám připojeným k rozhodnutí Evropského parlamentu o absolutoriu a poznámkám provázejícím doporučení o absolutoriu přijatým Radou.

2. Na žádost Evropského parlamentu nebo Rady podají orgány zprávu o opatřeních učiněných na základě těchto připomínek a poznámek, a zejména o pokynech daných útvarům, které odpovídají za plnění rozpočtu. Členské státy spolupracují s Komisí tak, že jí oznamují učiněná opatření, aby vyhověly těmto připomínkám, aby je Komise mohla zohlednit ve vlastní zprávě. Zprávy orgánů se zasílají rovněž Účetnímu dvoru.

1. Části první a třetí tohoto nařízení se použijí na výdaje uskutečněné orgány a subjekty uvedenými v předpisech týkajících se Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a na jeho příjmy, není-li v této hlavě stanoveno jinak.

2. Operace řízené přímo Komisí se uskutečňují podle pravidel stanovených v první a třetí části.

1. EZZF obsahuje pro každý rozpočtový rok nerozlišené prostředky, s výjimkou výdajů na opatření podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1290/2005, které jsou financovány rozlišenými prostředky.

2. Přenesené položky plateb, které nebyly využity na konci rozpočtového roku, propadají.

3. Prostředky nepřidělené na závazky týkající se opatření uvedených v čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1290/2005 mohou být přeneseny pouze do následujícího rozpočtového roku.

Hodnota tohoto přenosu nesmí v rámci limitu 2 % původních prostředků uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce převýšit částku účetních oprav přímých plateb uvedených v článku 11 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce ( 13 ), a provedených v předcházejícím rozpočtovém roce.

Přenesené prostředky lze vrátit pouze do rozpočtových linií, z nichž jsou financována opatření podle čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1290/2005.

Přenesené prostředky lze použít pouze k dodatečným platbám konečným příjemcům, jimž byla v posledním rozpočtovém roce účetně opravena přímá podpora podle článku 11 nařízení (ES) č. 1782/2003.

Komise přijme rozhodnutí o přenosu do 15. února roku, do kterého má být přenos učiněn, a uvědomí o něm rozpočtový orgán.

2. Rozhodnutí Komise o stanovení výše těchto plateb zakládá předběžné souhrnné závazky, které nesmí překročit celkovou výši prostředků EZZF.

3. Výdaje na běžnou správu EZZF mohou být každoročně od 15. listopadu přiděleny předem na závazky k tíži prostředků stanovených pro následující rozpočtový rok. Tyto závazky však nesmějí překročit tři čtvrtiny součtu celkových odpovídajících prostředků pro běžný rozpočtový rok. Mohou se vztahovat pouze na výdaje, které zásadně spočívají na základním právním aktu.

1. ►M1 Výdaje uskutečněné útvary a subjekty uvedenými v pravidlech, která se týkají EZZF, se do dvou měsíců po obdržení výkazů zaslaných členskými státy přidělují na závazky podle kapitoly, článku a bodu. Tyto závazky lze uzavřít nebo přijmout po uplynutí doby dvou měsíců, je-li nutný převod prostředků do příslušných rozpočtových linií. Kromě případů, kdy členské státy ještě neprovedly platbu nebo kdy je způsobilost nejistá, zaznamenají se tyto částky jako platby ve stejné dvouměsíční lhůtě. ◄

Tento rozpočtový závazek se odečte od předběžných souhrnných závazků podle článku 150.

2. Předběžné souhrnné závazky učiněné v jednom rozpočtovém roce, ze kterých do 1. února následujícího rozpočtového roku nevznikly závazky na specifických rozpočtových položkách v rozpočtové nomenklatuře, jsou pro původní rozpočtový rok zrušeny.

V rozpočtovém účetnictví se výdaje zaúčtovávají za rozpočtový rok na základě úhrad uskutečněných Komisí členským státům do 31. prosince dotyčného rozpočtového roku za předpokladu, že účetní obdrží platební příkaz nejpozději 31. ledna následujícího rozpočtového roku.

1. Pokud může Komise převést prostředky podle čl. 23 odst. 1, přijme rozhodnutí do 31. ledna následujícího rozpočtového roku a uvědomí o něm rozpočtový orgán podle čl. 23 odst. 1.

2. V jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 1, předloží Komise své návrhy na převody rozpočtovému orgánu nejpozději do 10. ledna následujícího rozpočtového roku.

Rozpočtový orgán rozhodne o převodech postupem podle článku 24, avšak ve lhůtě tří týdnů.

1. Účelově vázané příjmy podle této hlavy se účelově váží podle původu v souladu s čl. 18 odst. 2.

2. Výsledek rozhodnutí o schválení účetní závěrky podle článku 30 nařízení č. 1290/2005 se zapisuje do jediného článku.

STRUKTURÁLNÍ FONDY, FOND SOUDRŽNOSTI, EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND A EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA

1. První a třetí část tohoto nařízení se použijí na výdaje uskutečněné orgány a subjekty uvedenými v předpisech, které se týkají Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ( 14 ), Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) ( 15 ), Evropského sociálního fondu (ESF) ( 16 ), Fondu soudržnosti ( 17 ) a Evropského rybářského fondu (ERF) ( 18 ) ;(dále jen „fondy“), a na jejich příjmy, není-li v této hlavě stanoveno jinak.

2. Operace řízené přímo Komisí se uskutečňují podle pravidel stanovených v první a třetí části tohoto nařízení.

1. Platby finančních příspěvků z fondů uskutečňuje Komise v souladu s předpisy uvedenými v článku 155.

2. Lhůta pro průběžné platby Komise je stanovena v souladu s předpisy uvedenými v článku 155.

3. Nakládání s úhradami členskými státy a jejich vliv na výši finančních příspěvků fondů se řídí předpisy uvedenými v článku 155.

Komise automaticky zruší přidělené položky za podmínek stanovených v předpisech podle článku 155.

Prostředky uvolněné ze závazku mohou být opětovně dány k dispozici v případě zjevného omylu přičitatelného pouze Komisi.

Za tímto účelem přezkoumá Komise zrušení položek učiněná během předchozího rozpočtového roku a rozhodne nejpozději do 15. února běžného rozpočtového roku podle potřeby o nezbytnosti obnovení odpovídajících položek.

S výjimkou Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova může Komise převádět provozní výdaje uvedené v této hlavě z jedné hlavy rozpočtu do druhé, pokud jsou dotyčné prostředky použity pro stejný účel ve smyslu předpisů uvedených v článku 155 nebo pokud představují výdaje na technickou pomoc.

Řízení a výběr projektů a audit upravují předpisy uvedené v článku 155.

1. První a třetí část se použijí na položky na výzkum a technologický rozvoj, pokud není v této hlavě stanoveno jinak.

Tyto položky jsou zapsány buď v jedné z hlav rozpočtu, které se týkají oblasti politiky výzkumu prováděného přímými nebo nepřímými akcemi, nebo v některé kapitole týkající se výzkumných činností v jiné hlavě.

1a. S prostředky souvisejícími s příjmy vytvářenými Výzkumným fondem pro uhlí a ocel, zřízeným Protokolem o finančních důsledcích uplynutí doby platnosti smlouvy o ESUO a o Výzkumném fondu pro uhlí a ocel, připojeným ke Smlouvě o založení Evropského společenství, se zachází jako s účelově vázanými příjmy ve smyslu článku 18. Prostředky na závazky vytvořené těmito příjmy musí být dány k dispozici neprodleně po odhadu účtu pohledávek a prostředky na platby musí být dány k dispozici neprodleně po obdržení dotyčných příjmů.

2. U provozních výdajů uvedených v této hlavě může Komise provádět převody z jedné hlavy do jiné, pokud se jedná o položky, které jsou použity pro stejný účel.

3. Odborníci odměňovaní z položek na výzkum a technologický rozvoj jsou přijímáni podle postupů stanovených Radou při přijímání každého rámcového výzkumného programu.

1. Prostředky na závazky odpovídající objemu závazků zrušených v důsledku úplného nebo částečného neuskutečnění projektů týkajících se výzkumu, na něž byly konkrétně určeny, mohou být ve výjimečných a řádně odůvodněných případech dány znovu k dispozici, je-li nezbytné provést původně plánovaný program, neobsahuje-li rozpočet pro běžný rozpočtový rok prostředky na tento účel.

2. Pro účely odstavce 1 Komise na počátku každého rozpočtového roku přezkoumá prostředky uvolněné ze závazku během předcházejícího rozpočtového roku a v závislosti na požadavcích vyhodnotí potřebu dát tyto prostředky znovu k dispozici.

Na základě toto hodnocení může Komise předložit rozpočtovému orgánu do 15. února každého rozpočtového roku vhodné návrhy, přičemž pro každý rozpočtový bod uvede důvody, proč by měly být tyto prostředky dány znovu k dispozici.

3. Rozpočtový orgán rozhodne o návrhu Komise ve lhůtě šesti týdnů. Pokud není v této lhůtě rozhodnuto, považují se návrhy za schválené.

Výše prostředků na závazky daných znovu k dispozici v roce n nesmí za žádných okolností překročit 25 % celkové částky uvolněné ze závazku v téže rozpočtové linii v roce n–1.

4. Prostředky na závazky, jež jsou znovu dány k dispozici, nesmějí být přeneseny.

Právní závazky, jež se vztahují k prostředkům na závazky znovu daným k dispozici, musí být uzavřeny nebo přijaty do 31. prosince roku n.

Koncem roku n příslušná schvalující osoba nevyužitý zůstatek prostředků na závazky znovu daných k dispozici s konečnou platností uvolní ze závazku.

1. Společné výzkumné středisko (SVS) může v rámci účasti v soutěžích nebo na vyjednávání týkajících se akcí Společenství financovaných zcela nebo zčásti ze souhrnného rozpočtu získávat finanční prostředky z položek zapsaných v jiných hlavách a kapitolách, než jsou uvedeny v čl. 160 odst. 1.

2. Položky týkající se akcí, kterých se SVS účastní v rámci soutěže, jsou postaveny na roveň s účelově vázanými příjmy ve smyslu článku 18. Položky závazků vytvořené těmito příjmy budou dány k dispozici po odhadu pohledávek.

Použití těchto položek se uvádí v analytických účtech ve výsledném účtu plnění rozpočtu pro jednotlivé kategorie akcí, ke kterým se vztahuje; je odděleno od příjmů pocházejících od třetích osob, veřejných nebo soukromých, i od příjmů pocházejících z ostatních služeb poskytovaných Komisí třetím osobám.

3. Pravidla pro zadávání zakázek uvedená v hlavě V první části se nepoužijí na činnosti SVS, které provádí jménem třetích osob.

4. Odchylně od článku 23 může Komise v rámci hlavy rozpočtu týkající se politiky oblasti výzkumu prováděného přímými akcemi provádět převody mezi kapitolami do výše 15 % položek v rozpočtové položce, z které se převod provádí.

1. První a třetí část se použijí na vnější akce financované z rozpočtu, pokud není v této hlavě stanoveno jinak.

►M1 Akce uvedené v této hlavě mohou být prováděny buď centralizovaným řízením Komisí, sdíleným řízením, decentralizovaným řízením jednou nebo více přijímajícími třetími zeměmi, nebo společným řízením s mezinárodními organizacemi v souladu s příslušnými ustanoveními článků 53 až 57. ◄ Za účelem dosažení společného cíle mohou být položky určené na vnější akce spojeny s finančními prostředky, které pocházejí z jiných zdrojů.

Provádění akcí přijímajícími třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi podléhá kontrole Komise. Kontrola je vykonávána buď předběžným schválením, nebo kontrolou ex post, nebo kombinovaným postupem.

Podmínky, za nichž je vnější pomoc poskytována, stanoví nástroj, kterým se řídí smlouvy nebo granty uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b).

2. Finanční dohody s přijímajícími třetími zeměmi uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) se uzavírají do 31. prosince roku n+1, přičemž rokem n je rok, v jehož průběhu byl přijat rozpočtový závazek.

Individuální smlouvy, rozhodnutí o grantu a dohody, které provádějí finanční dohodu, musí být uzavřeny nebo přijaty nejpozději do tří let ode dne uzavření finanční dohody.

Individuální smlouvy a dohody týkající se auditu a hodnocení mohou být uzavřeny později.

1. Článek 56 a kapitola 1 hlavy V první části, která se týkají obecných ustanovení o zadávání zakázek, se použijí na zakázky podle této hlavy s výhradou zvláštních ustanovení, která se týkají limitů a postupů zadávání vnějších zakázek stanovených v prováděcích pravidlech. Zadavateli pro účely této kapitoly jsou:

2. Postupy při zadávání zakázek musí být stanoveny ve finančních dohodách nebo grantových dohodách nebo rozhodnutích o grantu uvedených v článku 166.

1. Nabídkových řízení se mohou za stejných podmínek účastnit všechny osoby spadající do oblasti působnosti Smluv a v souladu se zvláštními ustanoveními základních právních aktů upravujících dotyčnou oblast uvedené spolupráce všechny fyzické a právnické osoby, které jsou státními příslušníky přijímajících třetích zemí nebo jakékoli jiné třetí země výslovně zmíněné v uvedených dokumentech.

2. V řádně odůvodněných výjimečných případech může být na základě zvláštních podmínek uvedených v základních právních aktech upravujících oblast spolupráce rozhodnuto umožnit státním příslušníkům jiných třetích zemí, než jsou uvedeny v odstavci 1, účast v nabídkovém řízení.

3. Pokud se má použít dohoda o rozšíření trhů se zbožím nebo službami, jejichž stranou je Společenství, jsou za podmínek stanovených v této dohodě zakázky financované z rozpočtu otevřeny i státním příslušníkům jiných třetích zemí než uvedených v odstavcích 1 a 2.

Akce může být financována z rozpočtu v plném rozsahu jen tehdy, pokud je to pro její uskutečnění nezbytné.

Postupy pro udělování grantů, které má použít v decentralizovaném řízení přijímající třetí země, se stanoví ve finančních dohodách uvedených v článku 166. Ty vycházejí z pravidel stanovených v hlavě VI části první.

Každá finanční dohoda nebo grantová dohoda nebo rozhodnutí o grantu musí výslovně zmocnit Komisi a Účetní dvůr provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě u všech dodavatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Společenství.

1. Za „evropské úřady“ se pro účely této hlavy považují správní soustavy vytvořené jedním nebo více orgány k plnění zvláštních průřezových úkolů.

2. Tato hlava, s výjimkou článků 174 a 174a a čl. 175 odst. 2, se vztahuje také na činnost Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

3. První a třetí část se použijí na operace evropských úřadů, pokud není v této hlavě stanoveno jinak.

1. Položky každého evropského úřadu, jejichž celková výše je zapsána ve zvláštní rozpočtové položce v rámci oddílu rozpočtu, který se týká Komise, jsou podrobně rozepsány v příloze k uvedenému oddílu.

Příloha má formu výkazu příjmů a výdajů, který je rozdělen stejným způsobem jako oddíly rozpočtu.

Položky zapsané v uvedené příloze pokrývají veškeré finanční potřeby každého evropského úřadu pro plnění jeho úkolů jménem orgánů.

2. Plán pracovních míst každého evropského úřadu se připojí k plánu pracovních míst Komise.

3. Ředitel každého evropského úřadu rozhoduje o převodech v rámci přílohy podle odstavce 1. Komise o těchto převodech informuje rozpočtový orgán.

4. Účty každého evropského úřadu tvoří nedílnou součást účtů Společenství uvedených v článku 121.

V souvislosti s prostředky zapsanými v příloze u každého evropského úřadu přenese Komise na ředitele dotyčného evropského úřadu pravomoci schvalující osoby v souladu s článkem 59.

1. Každý interinstitucionální evropský úřad vede analytické účty svých výdajů, které umožňují určit podíl poskytování plnění každému z jednotlivých orgánů. ►M1 Jeho ředitel stanoví po schválení řídícím výborem kritéria pro tento systém účetnictví. ◄

2. Poznámky ke specifické rozpočtové položce, ve které je zapsána celková částka položek každého interinstitucionálního evropského úřadu, uvádějí odhad nákladů služeb poskytovaných uvedeným úřadem pro každý orgán, který je založen na analytických účtech uvedených v odstavci 1.

3. Každý interinstitucionální evropský úřad oznámí dotyčným orgánům výsledky těchto analytických účtů.

1. Každý orgán může přenést na ředitele interinstitucionálního evropského úřadu pravomoci schvalující osoby pro správu prostředků zapsaných ve svém oddílu, přičemž zároveň stanoví meze a podmínky tohoto přenesení.

2. Interní auditor Komise vykonává veškeré pravomoci uvedené v kapitole 8 hlavy IV části první.

Pokud evropský úřad poskytuje v rámci své pravomoci za úplatu plnění třetím osobám, vydá jeho ředitel po schválení řídícím výborem zvláštní předpisy o podmínkách, za kterých jsou tato plnění poskytována, a o vedení odpovídajících účtů.

První a třetí část se použijí na správní položky, pokud není v této hlavě stanoveno jinak.

1. Běžné správní výdaje mohou být každoročně od 15. listopadu přiděleny předem k tíži položek stanovených pro následující rozpočtový rok. ►M1 Tyto závazky však nesmějí překročit čtvrtinu prostředků schválených rozpočtovým orgánem a uvedených v odpovídající rozpočtové linii pro běžný rozpočtový rok. ◄ Nesmějí být použity na nové výdaje, které zásadně nebyly schváleny v posledním řádně přijatém rozpočtu.

2. Výdaje, které musí být podle zákonných nebo smluvních ustanovení uskutečněny předem, např. nájemné, mohou být placeny od 1. prosince k tíži položek následujícího roku. ►M1 V tomto případě se nepoužije mez uvedená v odstavci 1. ◄

2. Správní výdaje vyplývající z dohod, které se vztahují na období delší než jeden rozpočtový rok, ať již kvůli místním zvyklostem nebo protože se jedná o dodávky zařízení, se zapisují k tíži rozpočtu toho rozpočtového roku, ve kterém se uskutečnily.

3. Orgány informují co nejdříve obě složky rozpočtového orgánu o každém projektu, který se týká nemovitostí a jenž může mít značný finanční vliv na rozpočet.

Pokud některá z obou složek rozpočtového orgánu zamýšlí zaujmout stanovisko, sdělí ve lhůtě dvou týdnů po obdržení informace o stavebním projektu příslušnému orgánu svůj úmysl takové stanovisko zaujmout. Pokud neodpoví, může příslušný orgán provést plánovanou operaci v rámci své správní samostatnosti, s výhradou článku 282 Smlouvy o ES a článku 185 Smlouvy o Euratomu týkajících se zastupování Společenství.

Stanovisko se postoupí příslušnému orgánu do dvou týdnů ode dne tohoto sdělení.

Prováděcí pravidla stanoví zvláštní postup pro výběr odborníků odměňovaných pevně stanovenou částkou, jejichž úkolem je poskytovat orgánům pomoc zejména při hodnocení návrhů a žádostí o grant nebo soutěžních návrhů při zadávání zakázek a technickou pomoc při následných krocích i konečném hodnocení projektů financovaných z rozpočtu.

1. Pokud jde o fondy uvedené v čl. 155 odst. 1, u kterých byly základní právní akty zrušeny před dnem použitelnosti tohoto nařízení, mohou být prostředky, které byly uvolněny ze závazku podle čl. 157 odst. 1, znovu dány k dispozici v případě zjevného omylu přičitatelného pouze Komisi nebo v případě vyšší moci se závažnými následky pro provádění operací podporovaných těmito fondy.

3. Komise může převádět prostředky z jedné hlavy rozpočtu do druhé provozní výdaje uvedené v nařízeních, jimiž se řídí strukturální fondy a Fond soudržnosti v programovém období 2000–2006, u kterých je stále třeba provést platby Společenství k finančnímu vyrovnání nesplněných závazků Společenství do ukončení dotyčné pomoci, a to za předpokladu, že dotyčné prostředky

4. Ustanovení čl. 30 odst. 3 se u fondu uvedeného v čl. 148 odst. 1 použije poprvé na platby zapsané do rozpočtu na rok 2008.

Evropský parlament a Rada jsou oprávněny získávat jakékoli informace nebo vysvětlení týkající se rozpočtových záležitostí spadajících do jejich působnosti.

Každé tři roky nebo pokaždé, kdy to bude nezbytné, se toto nařízení přezkoumá postupem stanoveným v článku 279 Smlouvy o ES a článku 183 Smlouvy o Euratomu v rámci dohodovacího řízení, pokud o to Evropský parlament požádá.

1. ►M1 Komise přijme rámcové finanční nařízení pro subjekty zřízené Společenstvími, které mají právní subjektivitu a skutečně dostávají příspěvky z rozpočtu. ◄ Finanční předpisy těchto subjektů se mohou odchýlit od rámcového nařízení pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby jejich činnosti, a s předchozím souhlasem Komise.

2. Evropský parlament uděluje subjektům uvedeným v odstavci 1 na doporučení Rady absolutorium za plnění rozpočtů.

3. Interní auditor Komise vykonává vůči subjektům uvedeným v odstavci 1 stejné pravomoci jako vůči útvarům Komise.

Odkazy na zrušené finanční nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou v příloze.

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Finanční nařízení ze dne 21. prosince 1977	Finanční nařízení ze dne 25. června 2002
Část 1 – Ustanovení vztahující se k souhrnnému rozpočtu Evropských společenství	Část první– Společná ustanovení
Hlava I: Obecné zásady	Hlava II: Rozpočtové zásady
Čl. 1 odst. 1	Čl. 4 odst. 1 a 2
Čl. 1 odst. 2	Článek 6
Čl. 1 odst. 3	Čl. 179 odst. 2
Čl. 1 odst. 4 a 5	Článek 7
Čl. 1 odst. 6	Zrušeno
Čl. 1 odst. 7	Článek 77 odst. 3
Článek 2	Článek 27 a čl. 48 odst. 2
Článek 3	Článek 28
Čl. 4 odst. 1	Článek 17
Čl. 4 odst. 2	Články 17 a 18
Čl. 4 odst. 3	Článek 19
Článek 5	Článek 5
Článek 6	Články 6 a 8
Čl. 7 odst. 1	Čl. 9 odst. 1, 2, 4 a 6
Čl. 7 odst. 2	Čl. 9 odst. 1, 2, 3, 5 a 6
Čl. 7 odst. 3	Zrušeno
Čl. 7 odst. 4	Článek 10
Čl. 7 odst. 5	Čl. 9 odst. 1
Čl. 7 odst. 6	Články 11 a 157
Čl. 7 odst. 7	Zrušeno, kromě čl. 156 odst. 3
Čl. 7 odst. 8	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Čl. 7 odst. 9	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Čl. 8 odst. 1	Článek 12
Čl. 8 odst. 2 a 3	Čl. 150 odst. 3 a článek 178
Článek 9	Článek 13
Článek 10	Čl. 29 odst. 2
Článek 11	Článek 16
Hlava II: Sestavování a skladba rozpočtu	Hlava III: Sestavování a skladba rozpočtu
Oddíl I: Sestavování rozpočtu	Kapitola 1: Sestavování rozpočtu
Článek 12	Článek 31
Článek 13	Článek 33
Článek 14	Článek 34
Článek 15, kromě odst. 2	Článek 37
Čl. 15 odst. 2 a čl. 16 odst. 2	Článek 38
Čl. 16 odst. 1	Článek 35
Článek 17	Článek 36
Článek 18	Článek 39
Oddíl II: Skladba a předkládání rozpočtu	Kapitola 2: Skladba a předkládání rozpočtu
Čl. 19 odst. 1	Články 40 a 41
Čl. 19 odst. 2 a 3	Článek 41
Čl. 19 odst. 4	Článek 43
Čl. 19 odst. 5	Článek 44
Čl. 19 odst. 6	Zrušeno
Čl. 19 odst. 7	Čl. 30 odst. 1
Čl. 19 odst. 8	Článek 45
Článek 20, kromě odst. 4	Článek 46
Čl. 20 odst. 4	Článek 47
Hlava III: Plnění rozpočtu	Hlava IV: Plnění rozpočtu
Oddíl I: Obecná ustanovení	Kapitola 1: Obecná ustanovení
Článek 21	Článek 58
Čl. 22 odst. 1	Články 48 a 49
Čl. 22 odst. 2	Článek 50, čl. 54 odst. 1 a čl. 57 odst. 1
Čl. 22 odst. 3	Zrušeno
Čl. 22 odst. 4	Články 51, 52 a 59
Čl. 22 odst. 4a	Článek 56
Čl. 22 odst. 5	Čl. 1 odst. 2
Článek 23	Článek 84
Článek 24	Zrušeno
Článek 24a	Články 85 a 86
Článek 25	Článek 61
Čl. 26 odst. 1	Článek 21
Čl. 26 odst. 2 a 4	Článek 22
Čl. 26 odst. 3	Článek 23
Čl. 26 odst. 5	Článek 24
Čl. 26 odst. 6 a 7	Zrušeno
Čl. 26 odst. 8 a 9	Článek 25
Čl. 26 odst. 10 a 11	Článek 26
Čl. 27 odst. 1	Čl. 20 odst. 1
Čl. 27 odst. 2 a 5	Zrušeno
Čl. 27 odst. 2a	Čl. 20 odst. 2
Čl. 27 odst. 3	Zrušeno
Čl. 27 odst. 4	Čl. 20 odst. 3
Oddíl II: Rozpočtové příjmy, správa dostupných prostředků	Kapitola 5: Příjmové operace
Čl. 28 odst. 1	Čl. 70 odst. 1
Čl. 28 odst. 2	Čl. 71 odst. 2
Čl. 28 odst. 3	Čl. 70 odst. 2
Článek 28a	Článek 74
Článek 29	Článek 73
Článek 30	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 31	Článek 69
Článek 32	Článek 15
Článek 33	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 34	Článek 131
Článek 35	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Oddíl III: Závazek, potvrzení, schválení a platba výdajů	Kapitola 6: Výdajové operace
Článek 36	Čl. 77 odst. 1 a 2 a čl. 166 odst. 2
Článek 37	Zrušeno
Článek 38	Zrušeno
Článek 39	Zrušeno
Článek 40	Článek 79
Článek 41	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 42	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 43	Článek 80
Článek 44	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 45	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 46	Článek 81
Článek 47	Zrušeno
Článek 48	Zrušeno
Článek 49	Čl. 71 odst. 4
Článek 50	Zrušeno
Čl. 51 odst. 1	Zrušeno
Čl. 51 odst. 2	Článek 82
Čl. 51 odst. 3	Zrušeno
Článek 52	Zrušeno
Článek 53	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 54	Článek 63
Oddíl IV: Řízení pracovních míst
Článek 55	Zrušeno
Hlava IV: Zadávání veřejných zakázek, inventární soupisy, účetnictví	Hlava V: Zadávání veřejných zakázek
Oddíl I: Veřejné zakázky na dodávky zboží a služeb, kupní a nájemní smlouvy
Článek 56	Článek 105
Článek 57	Zrušeno
Čl. 58 odst. 1	Článek 88, čl. 89 odst. 2 a článek 91
Čl. 58 odst. 2	Článek 90
Čl. 58 odst. 3	Čl. 97 odst. 1
Čl. 58 odst. 4	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 59	Čl. 91 odst. 2
Článek 60	Čl. 91 odst. 3
Článek 61	Zrušeno
Článek 62	Čl. 89 odst. 1
Článek 63	Zrušeno
Článek 64	Zrušeno
Článek 64a	Článek 102
Oddíl II: Inventární soupisy movitého a nemovitého majetku	Hlava VII: Předkládání účtů a účetnictví
	Kapitola 4: Inventární soupisy majetku
Článek 65	Čl. 138 odst. 1
Článek 66	Čl. 138 odst. 2
Článek 67	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 68	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Oddíl III: Účetnictví	Kapitola 3: Účetnictví
Článek 69	Články 132 a 134
Článek 70	Články 132, 133, 134 a 137
Článek 70a	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 71	Zrušeno
Článek 72	Čl. 132 odst. 3 a článek 136
Hlava V: Odpovědnost schvalujících osob, finančních kontrolorů, účetních a správců zálohových účtů	Hlava IV: Plnění rozpočtu Kapitola 4: Odpovědnost účastníků finančních operací
Článek 73	Článek 66
Článek 74	Zrušeno
Čl. 75 odst. 1	Článek 67
Čl. 75 odst. 2	Článek 68
Čl. 75 odst. 3	Zrušeno
Čl. 75 odst. 4	Zrušeno
Čl. 75 odst. 5	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 76	Čl. 65 odst. 2
Článek 77	Zrušeno
Hlava VI: Předkládání a audit účetnictví	Hlava VII: Předkládání účtů a účetnictví Kapitola 1: Předkládání účtů
Článek 78	Článek 128
Článek 79	Článek 128
Článek 80	Články 122 a 127
Článek 81	Články 126 a 128
Článek 82	Čl. 128 odst. 2
Čl. 83 odst. 1	Čl. 140 odst. 3
Čl. 83 odst. 2 až 4	Článek 139
Článek 84	Zrušeno
Článek 85	Čl. 140 odst. 1 a 2
Článek 86	Článek 141
Článek 87	Čl. 142 odst. 1 až 5
Článek 88	Článek 143
Článek 88a	Zrušeno
Čl. 89 odst. 1	Čl. 145 odst. 1
Čl. 89 odst. 2, 3 a 5	Článek 146
Čl. 89 odst. 4	Čl. 145 odst. 2 a 3
Čl. 89 odst. 6	Zrušeno
Čl. 89 odst. 7 a 8	Článek 147
Čl. 89 odst. 9 a 10	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 90	Článek 144
Hlava VII: Zvláštní ustanovení o výdajových položkách na výzkum a investice	Část druhá: Zvláštní ustanovení Hlava III: Výzkum
Článek 91	Čl. 160 odst. 1
Čl. 92 odst. 1 a 2	Čl. 160 odst. 1
Čl. 92 odst. 3	Čl. 161 odst. 1
Čl. 92 odst. 4	Čl. 161 odst. 3
Článek 93	Zrušeno
Článek 94	Zrušeno
Článek 95	Čl. 161 odst. 4
Čl. 96 odst. 1 a 4	Čl. 161 odst. 2
Čl. 96 odst. 2 a 3	Zrušeno
Článek 97	Zrušeno
Hlava VIII: Zvláštní ustanovení o záruční sekci Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu	Část druhá: Zvláštní ustanovení Hlava I: Záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu
Článek 98	Článek 148
Čl. 99 odst. 1	Čl. 150 odst. 1 a 2
Čl. 99 odst. 2	Zrušeno
Článek 100	Čl. 151 odst. 1
Článek 101	Čl. 152
Článek 102	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 103	Čl. 151 odst. 2
Článek 104	Článek 153
Hlava IX: Zvláštní ustanovení o vnější pomoci	Část druhá: Zvláštní ustanovení Hlava IV: Vnější akce
Oddíl I: Obecná ustanovení	Kapitola 1: Obecná ustanovení
Čl. 105 odst. 1 a 2	Článek 162
Čl. 105 odst. 3	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Čl. 105 odst. 4	Zrušeno
Čl. 105 odst. 5	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Čl. 106 odst. 1	Článek 166
Čl. 106 odst. 2	Zrušeno
Čl. 106 odst. 3	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Oddíl II: Realizace	Kapitola 2: Provádění akcí
Článek 107	Zrušeno
Článek 108	Zrušeno
Článek 109	Zrušeno
Článek 110	Zrušeno
Článek 111	Zrušeno
Oddíl III: Zadávání veřejných zakázek	Kapitola 3: Zadávání veřejných zakázek
Článek 112	Čl. 167 odst. 1
Článek 113	Čl. 167 odst. 2
Článek 114	Článek 168
Článek 115	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 116	Zrušeno
Článek 117	Zrušeno
Článek 118	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 119	Zrušeno
Oddíl IV: Kontrola účtů	Kapitola 4: Kontrola účtů
Článek 120	Článek 170
Hlava X: Zvláštní ustanovení o řízení výdajových položek týkajících se zaměstnanců úřadoven a poboček uvnitř Společenství a v zastoupeních mimo Společenství a jejich správní činnosti	Zrušeno
Článek 121	Zrušeno
Článek 122 (zrušeno)	Zrušeno
Článek 123	Zrušeno
Hlava XI: Zvláštní ustanovení o finanční účasti třetích osob nebo různých orgánů na činnosti Společenství	Zrušeno
Oddíl I: Obecná ustanovení
Články 124 až 126	Čl. 18 odst. 1 písm. d)
Oddíl II: Ustanovení týkající se předpokládané účasti na dohodě o Evropském hospodářském prostoru
Články 127 až 132	Čl. 18 odst. 1 písm. d)
Hlava XIa: Zvláštní ustanovení o sankcích uvedených v oddílu 4 nařízení (ES) č. 1467/97
Článek 132a	Čl. 18 odst. 1 písm. b)
Hlava XII: Zvláštní ustanovení o Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství	Hlava V: Evropské úřady
Článek 133	Články 171 až 175
Část II: Ustanovení o operacích spojených s půjčkami Evropských společenství
Článek 134	Článek 130
Článek 135	Odkaz na nařízení předpokládané v článku 183
Článek 136	Zrušeno
Článek 137	Čl. 142 odst. 6
Část III: Přechodná a závěrečná ustanovení	Část třetí: Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 138	Článek 182
Článek 139	Článek 183
Článek 140	Článek 184
Článek 141	Článek 186
Článek 142	Článek 185
Článek 143	Článek 187

( 1 ) Úř. věst. C 96 E, 27.3.2001, s. 1 a Úř. věst. C 103 E, 30.4.2002, s. 292.

( 3 ) Úř. věst. C 162 E, 5.6.2001, s. 1 a Úř. věst. C 92, 17.4.2002, s. 1.

( 5 ) Úř. věst. L 356, 31.12.1977, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, ESUO, Euratom) č. 762/2001 (Úř. věst. L 111, 20.4.2001, s. 1).

( 8 ) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

( 11 ) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. Směrnice naposledy pozměněn nařzenm Komise (ES) č.2083/2005 (Úř. věst. L 333, 20.12.2005, s. 28).

( 12 ) Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1. Nařzen ve zněn nařzen (ES) č.320/2006 (Úř. věst. L 58, 28.2.2006, s. 42).

( 13 ) Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 265, 26.9.2006, s. 1).

( 15 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dneNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 1).

( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 12).

( 17 ) Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006 ze dne 11. července 2006 o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 79).

( 18 ) Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu (Úř. věst. L 223, 15.8.2006, s. 1).

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	NAŘÍZENÍ RADY (ES, EURATOM) č. 1995/2006 ze dne 13. prosince 2006,	L 390	1	30.12.2006
►M2	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1525/2007 ze dne 17. prosince 2007,	L 343	9	27.12.2007

OBSAH
ČÁST PRVNÍ	SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I	PŘEDMĚT
HLAVA II	ROZPOČTOVÉ ZÁSADY
Kapitola 1	Zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu
Kapitola 2	Zásada ročního rozpočtu
Kapitola 3	Zásada vyrovnanosti
Kapitola 4	Zásada zúčtovací jednotky
Kapitola 5	Zásada obecnosti
Kapitola 6	Zásada specifikace
Kapitola 7	Zásada řádného finančního řízení
Kapitola 8	Zásada průhlednosti
HLAVA III	SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU
Kapitola 1	Sestavování rozpočtu
Kapitola 2	Skladba a předkládání rozpočtu
HLAVA IV	PLNĚNÍ ROZPOČTU
Kapitola 1	Obecná ustanovení
Kapitola 2	Způsoby plnění rozpočtu
Kapitola 3	Účastníci finančních operací
Oddíl 1	Zásada oddělení funkcí
Oddíl 2	Schvalující osoba
Oddíl 3	Účetní
Oddíl 4	Správce zálohových účtů
Kapitola 4	Odpovědnost účastníků finančních operací
Oddíl 1	Obecná pravidla
Oddíl 2	Pravidla vztahující se na pověřené a dále pověřené schvalující osoby
Oddíl 3	Pravidla vztahující se na účetní a správce zálohových účtů
Kapitola 5	Příjmové operace
Oddíl 1	Poskytování vlastních zdrojů
Oddíl 2	Odhady pohledávek
Oddíl 3	Zjištění pohledávek
Oddíl 4	Schválení inkasa
Oddíl 5	Inkaso
Kapitola 6	Výdajové operace
Oddíl 1	Závazek výdajů
Oddíl 2	Potvrzení výdajů
Oddíl 3	Schválení výdajů
Oddíl 4	Platby výdajů
Oddíl 5	Lhůty pro výdajové operace
Kapitola 7	Informační systémy
Kapitola 8	Interní auditor
HLAVA V	ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK
Kapitola 1	Obecná ustanovení
Oddíl 1	Oblast působnosti a zásady zadávání
Oddíl 2	Zveřejňování
Oddíl 3	Zadávací řízení
Oddíl 4	Jistoty a kontrola
Kapitola 2	Ustanovení použitelná na zakázky zadávané orgány Společenství na vlastní účet
HLAVA VI	GRANTY
Kapitola 1	Oblast působnosti a forma grantů
Kapitola 2	Zásady
Kapitola 3	Postup poskytování
Kapitola 4	Platby a kontrola
Kapitola 5	Provádění
HLAVA VII	PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČTŮ A ÚČETNICTVÍ
Kapitola 1	Předkládání účtů
Kapitola 2	Informace o plnění rozpočtu
Kapitola 3	Účetnictví
Oddíl 1	Společná ustanovení
Oddíl 2	Obecné účty
Oddíl 3	Rozpočtové účty
Kapitola 4	Inventární soupisy majetku
HLAVA VIII	EXTERNÍ AUDIT A ABSOLUTORIUM
Kapitola 1	Externí audit
Kapitola 2	Absolutorium
ČÁST DRUHÁ	ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ
HLAVA I	EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ ZÁRUČNÍ FOND
HLAVA II	STRUKTURÁLNÍ FONDY, FOND SOUDRŽNOSTI, EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND A EVROPSKÝ ZEMĚDĚLSKÝ FOND PRO ROZVOJ VENKOVA
HLAVA III	VÝZKUM
HLAVA IV	VNĚJŠÍ AKCE
Kapitola 1	Obecná ustanovení
Kapitola 2	Provádění akcí
Kapitola 3	Zadávání zakázek
Kapitola 4	Granty
Kapitola 5	Kontrola účtů
HLAVA V	EVROPSKÉ ÚŘADY
HLAVA VI	SPRÁVNÍ POLOŽKY
HLAVA VII	ODBORNÍCI
ČÁST 3	PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I	PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
HLAVA II	ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ