2000L0059 — CS — 15.12.2007 — 002.001
Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2000/59/ES ze dne 27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu (Úř. věst. L 332, 28.12.2000, p.81) |
Ve znění:
|
|
|
Úřední věstník |
||
|
No |
page |
date |
||
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2002/84/ES Text s významem pro EHP ze dne 5. listopadu 2002, |
L 324 |
53 |
29.11.2002 |
|
|
SMĚRNICE KOMISE 2007/71/ES Text s významem pro EHP ze dne 13. prosince 2007, |
L 329 |
33 |
14.12.2007 |
|
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2000/59/ES
ze dne 27. listopadu 2000
o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise ( 1 ),
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 2 ),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů ( 3 ),
jednajíc v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy ( 4 ) a ve světle společného znění schváleného dohodovacím výborem ze dne 18. července 2000,
vzhledem k těmto důvodům:|
(1) |
Politika Společenství v oblasti životního prostředí směřuje k dosažení vysokého stupně jeho ochrany. Je založena na zásadě prevence a zásadě „znečišťovatel platí“, a dále na nutnosti přijímat preventivní opatření. |
|
(2) |
Jedna z důležitých oblastí politiky Společenství v oblasti námořní dopravy se týká snížení znečištění moří. Tohoto cíle lze dosáhnout dodržováním mezinárodních smluv, kodexů a usnesení za současného zachování svobody plavby, jak je stanovena Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu, a svobody poskytování služeb podle právních předpisů Společenství. |
|
(3) |
Společenství je vážně znepokojeno znečištěním moří a pobřeží členských států způsobeným vypouštěním odpadu a zbytků lodního nákladu, a zejména uplatňováním Mezinárodní úmluvy o prevenci znečištění z lodí z roku 1973, pozměněné protokolem z roku 1978 (Marpol 73/78), která upravuje, jaké odpady lze z lodí do mořského životního prostředí vypouštět, a požaduje, aby strany úmluvy v přístavech zajistily odpovídající zařízení pro příjem odpadu. Všechny členské státy Marpol 73/78 ratifikovaly. |
|
(4) |
Ochranu mořského prostředí lze zvýšit omezením vypouštění lodního odpadu a zbytků lodního nákladu do moře. Toho lze dosáhnout zvýšením dostupnosti a využíváním přístavních zařízení a zdokonalením režimu prosazování. Rada v usnesení ze dne 8. června 1993 o společné politice bezpečnosti na moři ( 5 ) zařadila mezi své prioritní činnosti rozvoj dostupnosti a využívání zařízení pro příjem odpadu ve Společenství. |
|
(5) |
Směrnice Rady 95/21/ES ze dne 19. června 1995 o uplatňování mezinárodních norem pro bezpečnost lodí, zabránění znečištění a životní a pracovní podmínky na lodích, které využívají přístavy Společenství a plují ve výsostných vodách členských států (státní přístavní inspekce) ( 6 ) stanoví, že lodě nadměrně hrozící poškozením mořského prostředí nesmějí vyplout na moře. |
|
(6) |
Znečištění moří překračuje svou povahou hranice států. S ohledem na zásadu subsidiarity je nejúčinnějším způsobem zajištění společných norem v oblasti ochrany životního prostředí platných pro lodě a přístavy v rámci Společenství společná akce na úrovni Společenství. |
|
(7) |
S ohledem na zásadu proporcionality je odpovídajícím právním nástrojem směrnice, neboť stanoví rámec pro jednotné a povinné uplatňování norem v oblasti životního prostředí členských států při současném zachování volnosti členského státu rozhodnout, které prováděcí nástroje nejlépe vyhovují jeho vnitřnímu systému. |
|
(8) |
Měl by být zajištěn soulad se stávajícími regionálními dohodami, jako je Úmluva o ochraně mořského prostředí v oblasti Baltského moře z roku 1974, revidovaná roku 1992. |
|
(9) |
V zájmu zlepšení prevence znečištění a v zájmu zamezení narušení hospodářské soutěže by požadavky na životní prostředí měly platit pro všechny lodě nezávisle na tom, pod jakou vlajkou plují, a ve všech přístavech Společenství by měla být zpřístupněna odpovídající zařízení pro příjem odpadu. |
|
(10) |
Odpovídající přístavní zařízení pro příjem odpadu by měla splňovat požadavky uživatelů, od velkých obchodních lodí po nejmenší rekreační lodě, a požadavky životního prostředí, aniž by způsobovala lodím, které tato zařízení používají, nepřiměřené zdržení. Povinnost zajistit dostupnost odpovídajících přístavních zařízení pro příjem odpadu ponechává členským státům vysoký stupeň svobody uspořádat příjem odpadu tím nejvhodnějším způsobem a povoluje mimo jiné vytvářet pevné zařízení pro příjem nebo určit poskytovatele služeb, kteří v případě potřeby přivezou do přístavu mobilní jednotky pro příjem odpadu. Tato povinnost rovněž zahrnuje povinnost poskytnout všechny služby nebo jinak zajistit vše potřebné k řádnému a odpovídajícímu využití těchto zařízení. |
|
(11) |
Přiměřenost zařízení může být zlepšena moderními plány pro příjem odpadu a manipulaci s ním, vytvořených po projednání s příslušnými stranami. |
|
(12) |
Efektivitu přístavních zařízení pro příjem odpadu lze zvýšit tím, že by lodě svou potřebu použít tato zařízení oznamovaly předem. Takové oznámení by rovněž poskytlo důležité informace pro účinné plánování odpadového hospodářství. Odpad z rybářských a rekreačních lodí s maximální kapacitou 12 osob by mohl být přijímán přístavními zařízeními bez předchozího ohlášení. |
|
(13) |
Vypouštění lodního odpadu do moře lze snížit stanovením požadavku, aby všechny lodě předaly svůj odpad do přístavních zařízení na příjem odpadu dříve, než opustí přístav. Za účelem sladění hladkého provozu námořní dopravy s ochranou životního prostředí by měly být umožněny odchylky od tohoto požadavku, podmíněné dostatečnou skladovací kapacitou lodě, možností předat odpad v jiném přístavu, aniž by hrozilo nebezpečí jeho vypuštění do moře, a přísnějšími požadavky na předání přijatými v souladu s mezinárodními právními předpisy. |
|
(14) |
V souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ by náklady na zařízení pro příjem odpadu včetně jeho úpravy a odstranění měly být hrazeny loďmi. V zájmu ochrany životního prostředí by měl systém poplatků zvýhodňovat vykládku odpadu do přístavních zařízení před vypouštěním do moře. Toho lze dosáhnout nejsnadněji tak, že všechny lodě přispívají na náklady na příjem a zpracování lodního odpadu, aby se snížily ekonomické výhody vypouštění odpadu do moře. S ohledem na zásadu subsidiarity by si členské státy měly v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a běžnou praxí zachovat pravomoc stanovit, zda a v jaké míře budou poplatky závislé na množství skutečně vyloženého odpadu zahrnuty do systému úhrady nákladů za použití přístavních zařízení pro příjem odpadu. Poplatky za použití těchto zařízení by měly být spravedlivé, nediskriminační a průhledné. |
|
(15) |
Lodě vytvářející omezené množství lodního odpadu by měly mít v systému úhrady nákladů výhodnější podmínky. Výběr těchto lodí by byl prováděn na základě společných kritérií. |
|
(16) |
Za účelem zmírnění nadměrné zátěže zúčastněných osob by lodě zajišťující pravidelnou dopravu s častými a pravidelnými zastávkami v přístavech mohly být osvobozeny od určitých povinností vyplývajících z této směrnice, existuje-li dostatek důkazů, že stávající ujednání zajišťují předání odpadu a platbu poplatků. |
|
(17) |
Zbytky lodního nákladu by měly být předávány do přístavních zařízení pro příjem odpadu v souladu s úmluvou Marpol 73/78. Marpol 73/78 požaduje, aby zbytky z nákladů byly předávány do přístavních zařízení pro příjem odpadu v rozsahu nutném k dodržení podmínek čištění cisteren. Jakýkoliv poplatek za takové předání by měl být hrazen uživatelem přijímacího zařízení; uživatel je většinou určen ve smluvním ujednání mezi zúčastněnými stranami nebo jinými místními ujednáními. |
|
(18) |
Je nutné provádět cílené kontroly dodržování této směrnice. Počet takovýchto kontrol a uložených pokut by měl být dostatečný k tomu, aby odradil od nedodržování této směrnice. Z důvodů zajištění účinnosti a účelného vynaložení nákladů by tyto kontroly mohly být prováděny v rámci směrnice 95/21/ES, pokud je uplatňována. |
|
(19) |
Členské státy by měly zajistit vhodný správní rámec fungování přístavních zařízení pro příjem odpadu. Podle úmluvy Marpol 73/78 by zprávy o nedostatečnosti přístavních zařízení pro příjem odpadu měly být zasílány Mezinárodní námořní organizaci (IMO). Tytéž informace by z informačních důvodů měly být zároveň zaslány Komisi. |
|
(20) |
Provádění této směrnice by usnadnil informační systém pro identifikaci znečišťujících nebo potenciálně znečišťujících lodí, který by pomohl při hodnocení jejího provádění. Informační systém SIRENAC, zřízený na základě Pařížského memoranda o státní přístavní inspekci, poskytuje velké množství dodatečných informací potřebných k tomuto účelu. |
|
(21) |
Je nezbytné, aby byl Komisi při účinném uplatňování této směrnice nápomocen výbor složený ze zástupců členských zemí. Jelikož opatření nutná k provádění této směrnice jsou opatřeními obecného významu ve smyslu článku 2 rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi ( 7 ), měla by být tato opatření přijata regulativním postupem stanoveným v článku 5 uvedeného rozhodnutí. |
|
(22) |
Některá ustanovení této směrnice lze tímto postupem a bez rozšíření její oblasti působnosti změnit, aby bylo možno vzít v úvahu opatření Společenství nebo IMO, které vstoupí v platnost, s cílem zajistit její harmonizované provádění, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Účel
Účelem této směrnice je omezit vypouštění lodního odpadu a zbytků lodního nákladu do moře, zejména pak nedovolené vypouštění odpadu z lodí používajících přístavy Společenství, zlepšením dostupnosti a využívání přístavních zařízení pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu, což také posílí ochranu mořského prostředí.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se:
a) „lodí“ rozumí námořní plavidlo jakéhokoliv typu působící na moři, včetně křídlových člunů, vznášedel, ponorek a plovoucích lodí;
b) „Marpol 73/78“ rozumí Mezinárodní úmluva o prevenci znečištění z lodí z roku 1973, pozměněná protokolem z roku 1978, ►M1 v platném znění ◄ ;
c) „lodním odpadem“ rozumí veškerý odpad včetně splašků a zbytků jiných než zbytků lodního nákladu, který se vytváří během provozu lodi a spadá do působnosti příloh I, IV a V Marpol 73/78, a odpad zbylý po vyložení lodního nákladu, jak ho definují směrnice pro provádění přílohy V Marpol 73/78;
d) „zbytky lodního nákladu“ rozumí zbytky jakéhokoliv materiálu v podpalubí lodi nebo v cisternách, které zůstanou po dokončení vykládky a čištění a zahrnují přebytky z nakládky/vykládky a rozlití;
e) „přístavním zařízením pro příjem odpadu“ rozumí jakékoliv pevné, plovoucí nebo pohyblivé zařízení, které je schopné přijímat lodní odpad nebo zbytky lodního nákladu;
f) „rybářskou lodí“ rozumí jakákoliv loď vybavená nebo využívaná k lovu ryb nebo jiných mořských živočichů pro obchodní účely;
g) „rekreační lodí“ rozumí loď jakéhokoliv typu bez ohledu na způsob pohonu, určená pro sportovní nebo rekreační účely;
h) „přístavem“ rozumí místo nebo zeměpisná oblast vybavená takovými úpravami nebo zařízeními, která umožňují přistání lodí včetně rybářských a rekreačních lodí.
Aniž jsou dotčeny definice v písmenech c) a d), jsou „lodní odpad“ a „zbytky lodního nákladu“ považovány za odpad ve smyslu čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS ze dne 15. července 1975 o odpadech ( 8 ).
Článek 3
Oblast působnosti
Tato směrnice se vztahuje na:
a) všechny lodě včetně rybářských a rekreačních lodí bez ohledu na to, pod jakou vlajkou plují, směřující do přístavu členského státu nebo působící v něm, s výjimkou všech válečných lodí, pomocných válečných plavidel nebo jiných lodí v majetku státu nebo jím provozovaných a využívaných dočasně pouze pro vládní neobchodní účely a
b) všechny přístavy členských států, které běžně využívají lodě spadající pod písmeno a).
Členské státy přijmou taková opatření, která zajistí, aby lodě vyloučené z oblasti působnosti této směrnice podle písmene a) předchozího pododstavce, předávaly svůj lodní odpad a zbytky lodního nákladu způsobem v rozumné a proveditelné míře odpovídajícím této směrnici.
Článek 4
Přístavní zařízení pro příjem odpadu
1. Členské státy zajistí dostupnost přístavních zařízení pro příjem odpadu, které splňují potřeby lodí běžně využívajících přístav, aniž by docházelo k jejich nepřiměřenému zpožďování.
2. Aby zařízení pro příjem odpadu splňovalo svůj účel, musí být schopno přijímat všechny druhy a množství lodního odpadu a zbytků lodního nákladu lodí běžně využívajících přístav s ohledem na provozní potřeby uživatelů přístavu, velikost a zeměpisnou polohu přístavu, typ lodí připlouvajících do přístavu a výjimky uvedené v článku 9.
3. Členské státy vytvoří v souladu s postupy dohodnutými Mezinárodní námořní organizací (IMO) postupy hlášení nedostatků zařízení pro příjem odpadu státu přístavu.
Článek 5
Plány pro příjem a zpracování odpadu
1. Po konzultacích se zúčastněnými osobami, zejména s uživateli přístavu nebo jejich zástupci, je vypracován odpovídající plán pro příjem a zpracování odpadu s ohledem na požadavky článků 4, 6, 7, 10 a 12. Podrobné požadavky na vytvoření takových plánů jsou stanoveny v příloze 1.
2. Plány pro příjem a zpracování odpadu podle odstavce 1 lze z důvodů efektivity vypracovat na regionální úrovni s vhodným zapojením přístavu, jsou-li určeny potřeby a dostupnost zařízení pro příjem odpadu pro každý přístav.
3. Členské státy vyhodnotí a schválí plán pro příjem a zpracování odpadu, sledují jeho provádění a podrobují jej opětovnému schválení nejméně každé tři roky a vždy po provedení významnějších změn v provozu přístavu.
Článek 6
Oznámení
1. Velitel lodi jiné než rybářské nebo rekreační s kapacitou více než 12 osob směřující do přístavu Společenství pravdivě a přesně vyplní formulář v příloze II a oznámí tyto informace orgánu nebo subjektu určenému k tomuto účelu členským státem, ve kterém se přístav nachází,
a) nejméně 24 hodin před příjezdem, je-li znám přístav určení, nebo
b) jakmile je znám přístav určení, je-li tato informace známa méně než 24 hodin před příjezdem, nebo
c) nejpozději při vyplutí z předchozího přístavu, je-li délka cesty kratší než 24 hodin.
Členské státy mohou rozhodnout, že tyto informace budou oznámeny provozovateli přístavního zařízení pro příjem odpadu, který je předá příslušnému orgánu.
2. Informace podle odstavce 1 se uchovávají na palubě přinejmenším do dalšího přístavu určení a na žádost jsou poskytovány orgánům členských států.
Článek 7
Předání lodního odpadu
1. Velitel lodí využívající přístav Společenství předá před opuštěním tohoto přístavu veškerý lodní odpad přístavnímu zařízení pro příjem odpadu.
2. Bez ohledu na odstavec 1 může loď pokračovat do následujícího přístavu, aniž by předala lodní odpad, pokud z informací podaných v souladu s článkem 6 a přílohou II vyplývá, že je na lodi dostatek skladovacího prostoru pro veškerý lodní odpad, který byl a bude vytvořen během plánované cesty do přístavu určení.
Existují-li důvody k domněnce, že v zamýšleném přístavu určení nejsou k dispozici dostatečné prostory pro uskladnění odpadu, nebo není-li tento přístav znám, a tudíž existuje riziko, že odpad bude vypuštěn na moři, přijmou členské státy odpovídající opatření, aby zabránily znečištění prostředí, a je-li to nutné, požádají loď o předání odpadu před odplutím z přístavu.
3. Odstavec 2 se použije, aniž jsou dotčeny přísnější požadavky na předávání odpadu pro lodě přijaté v souladu s mezinárodními právními předpisy.
Článek 8
Poplatky za lodní odpad
1. Členské státy dbají na uhrazení nákladů na přístavní zařízení pro příjem odpadu, včetně zpracování a odstranění odpadu, z poplatků vybíraných od lodí.
2. Systém úhrady nákladů na použití zařízení pro příjem odpadu nesmí žádným způsobem být podnětem k tomu, aby lodě vypouštěly odpad na moři. Proto platí pro lodě jiné než rybářské a rekreační s kapacitou více než 12 osob tyto zásady:
a) všechny lodě připlouvající do přístavu členského státu výrazně přispívají na náklady podle odstavce 1, bez ohledu na skutečné využívání těchto zařízení. Za tímto účelem lze poplatek zahrnout do poplatku za použití přístavu nebo lze uložit samostatný poplatek za odpad. Poplatky lze rozlišovat mimo jiné podle kategorie, typu a velikosti lodě;
b) pokud existuje část nákladů neuhrazená z poplatku podle písmen a), je hrazena podle typu a množství lodního odpadu, který loď skutečně předá;
c) poplatky lze snížit, je-li vliv lodi na životní prostředí, její konstrukce, vybavení a provoz takové, že velitel lodi může prokázat, že tato loď vytváří snížené množství lodního odpadu.
3. Za účelem zajištění spravedlivých, transparentních a nediskriminačních poplatků odrážejících náklady na zařízení a nabízené, popřípadě využité služby, by všichni uživatelé přístavu měli být informováni o výši poplatků a základu, podle kterého se poplatky vypočítávají.
4. Komise do tří let ode dne uvedeného v čl. 16 odst. 1 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu hodnotící dopad různých systémů úhrady nákladů přijatých v souladu s odstavcem 2 na mořské prostředí a strukturu toku odpadu. Tato zpráva bude vypracována ve spolupráci s příslušnými orgány členských států a zástupci přístavů.
Bude-li to třeba, předloží Komise na základě hodnocení návrh na změnu této směrnice zavedením systému týkajícího se plateb přiměřeného procentního podílu, nejméně však jedné třetiny nákladů podle odstavce 1, který se týká všech lodí kotvících v přístavu členského státu bez ohledu na skutečné využití zařízení, nebo zavedením systému s rovnocennými účinky.
Článek 9
Výjimky
1. Provozují-li lodě pravidelnou dopravu s častými a pravidelnými zastávkami v přístavech a je-li dostatečně prokázáno, že je zajištěno předání lodního odpadu a placení poplatků v přístavech na trase lodi, mohou členské státy, ve kterých dané přístavy leží, tyto lodě osvobodit od povinností podle článku 6, čl. 7 odst. 1 a článku 8.
2. Členské státy informují Komisi o výjimkách udělených v souladu s odstavcem 1 pravidelně nejméně jednou ročně.
Článek 10
Předání zbytků lodního nákladu
Velitel lodi využívající přístav Společenství zajistí předání zbytků lodního nákladu přístavnímu zařízení pro příjem odpadu v souladu s ustanoveními Marpol 73/78. Veškeré poplatky za předání zbytků lodního nákladu hradí uživatel tohoto zařízení.
Článek 11
Prosazování
1. Členské státy zajistí, aby jakákoliv loď mohla být podrobena prohlídce za účelem ověření, zda dodržuje články 7 a 10, a provedení dostatečného počtu takových prohlídek.
2. Při prohlídkách lodí jiných než rybářských a rekreačních s kapacitou vyšší než 12 cestujících
a) věnují členské státy při výběru lodi k prohlídce zvláštní pozornost
— lodím, které nesplnily ohlašovací povinnost podle článku 6,
— lodím, u kterých kontrola informací poskytnutých velitelem lodi v souladu s článkem 6 odhalila jiné důvody se domnívat, že se loď neřídí touto směrnicí;
b) takovou prohlídku lze případně provést v rámci směrnice 95/21/ES, pokud se používá; nezávisle na použitém rámci prohlídek se uplatní požadavek 25 % prohlídek stanovený v této směrnici;
c) není-li příslušný orgán spokojený s výsledky prohlídky, zajistí, aby loď neopustila přístav, dokud nepředá lodní odpad a zbytky lodního nákladu zařízení na příjem odpadu v souladu s články 7 a 10;
d) je-li jasně prokázáno, že loď vyplula na moře, aniž by splnila články 7 a 10, je o tom informován příslušný orgán následujícího přístavu a této lodi, aniž je dotčeno uplatňování sankcí podle článku 13, není povoleno opustit přístav, dokud nebude provedeno podrobné vyhodnocení otázek souladu s touto směrnicí, jako je například přesnost veškerých informací poskytnutých v souladu s článkem 6.
3. Členské státy vytvoří pro rybářské a rekreační lodě s kapacitou menší než 12 osob kontrolní postupy v požadovaném rozsahu k zajištění dodržování požadavků této směrnice, které se na ně vztahují.
Článek 12
Doplňující opatření
1. Členské státy
a) přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění, aby velitelé lodí, provozovatelé zařízení pro příjem odpadu a další zúčastněné osoby byly řádně informováni o požadavcích, které se na ně podle této směrnice vztahují, a aby je dodržovali;
b) jmenují pro výkon funkcí obsažených v této směrnici vhodné orgány nebo subjekty;
c) přijmou opatření pro zajištění spolupráce příslušných orgánů a obchodních organizací k zajištění účinného uplatňování této směrnice;
d) zajistí řádné prověření informací oznámených veliteli lodí podle článku 6;
e) zajistí, aby formality týkající se použití přístavních zařízení pro příjem odpadu byly jednoduché a rychlé, aby podněcovaly velitele k použití těchto zařízení a aby nedocházelo k nepřiměřenému zpožďování lodí;
f) zajistí poskytnutí kopie zprávy o nedostatcích přístavních zařízení pro příjem odpadu podle čl. 4 odst. 3 Komisi;
g) zajistí, aby zacházení, zpracování nebo odstranění odpadu a zbytků lodního nákladu bylo prováděno v souladu se směrnicí 75/442/EHS a dalšími příslušnými právními předpisy Společenství o odpadech, zejména směrnicí Rady 75/439/EHS ze dne 16. června 1975 o nakládání s odpadními oleji ( 9 ) a směrnicí Rady 91/689/EHS ze dne 12. prosince 1991 o nebezpečných odpadech ( 10 ).
h) zajistí v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, aby kterákoliv osoba zapojená do předávání nebo příjmu lodního odpadu nebo zbytků lodního nákladu mohla požadovat náhradu škody způsobené nadměrným zpožděním.
2. Předání lodního odpadu nebo zbytků lodního nákladu je ve smyslu článku 79 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství ( 11 ), považováno za propuštění do volného oběhu. Celní orgány v souladu s článkem 45 celního kodexu Společenství nevyžadují podání hromadného celního prohlášení.
3. Členské státy a Komise spolupracují na vytvoření vhodného informačního a kontrolního systému, který zahrnuje minimálně celé Společenství, aby
— se zlepšila identifikace lodí, které nepředaly svůj lodní odpad a zbytky lodního nákladu v souladu s touto směrnicí,
— se ujistily o dosažení cílů stanovených v článku 1 směrnice.
4. Členské státy a Komise spolupracují na vytvoření společných kritérií pro identifikaci lodí uvedených v čl. 8 odst. 2 písm. c).
Článek 13
Sankce
Členské státy vytvoří systém sankcí za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění uplatňování těchto sankcí. Takto stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.
Článek 14
Regulativní výbor
1. Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený článkem 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) ( 12 ).
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 15
Pozměňovací postup
Přílohy této směrnice, definice v čl. 2 písm. b), odkazy na nástroje Společenství a odkazy na nástroje IMO lze změnit postupem podle čl. 14 odst. 2, za účelem uvedení do souladu s opatřeními Společenství nebo IMO, které vstoupí v platnost, pokud tyto změny nerozšiřují oblast působnosti této směrnice.
Dále lze tímto postupem měnit přílohy této směrnice, je-li nezbytné zdokonalit režim vytvořený touto směrnicí, pokud tyto změny nerozšiřují oblast působnosti této směrnice.
Změny mezinárodních právních nástrojů uvedených v článku 2 mohou být vyjmuty z oblasti působnosti této směrnice na základě článku 5 nařízení (ES) č. 2099/2002.
Článek 16
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 28. prosince 2002. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Pokud jde o splašky uvedené v čl. 2 písm. c), odkládá se provedení této směrnice o 12 měsíců po vstupu přílohy IV úmluvy Marpol 73/78 v platnost, přičemž se v této úmluvě rozlišuje mezi novými a stávajícími loděmi.
2. Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 17
Hodnocení
1. Členské státy předloží každé tři roky Komisi zprávu o stavu provádění této směrnice.
2. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o fungování systému, jak stanoví tato směrnice, vypracovanou na základě zpráv členských států uvedených v odstavci 1, podle potřeby spolu s návrhy na provádění této směrnice.
Článek 18
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.
Článek 19
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
PŘÍLOHA I
POŽADAVKY NA TVORBU PLÁNŮ NA PŘÍJEM ODPADU A ZACHÁZENÍ S ODPADEM V PŘÍSTAVECH
(podle článku 5)
Plány zahrnují všechny druhy lodních odpadů a zbytků lodního nákladu z lodí běžně připlouvajících do přístavu a jsou vypracovány v závislosti na velikosti přístavu a druhu lodí, které do něj připlouvají.
Plány řeší tyto otázky:
— hodnocení potřeby přístavních zařízení pro příjem odpadu s ohledem na potřeby lodí běžně připlouvající do přístavu,
— popis druhu a kapacity přístavního zařízení pro příjem odpadu,
— detailní popis postupů pro příjem a sběr lodního odpadu a zbytků lodního nákladu,
— popis systému poplatků,
— postupy hlášení nedostatků přístavních zařízení pro příjem odpadu,
— postupy konzultací s uživateli přístavu, smluvními stranami v odvětví odpadu, provozovateli terminálu a dalšími zúčastněnými stranami a
— druhy a množství přijatého a zpracovaného lodního odpadu a zbytků lodního nákladu.
Dále by plány měly obsahovat:
— přehled platných právních předpisů a formalit uplatňovaných při předávání odpadu,
— stanovení osoby nebo osob odpovědných za provádění plánu,
— popis zařízení a procesu předběžného zpracování, pokud existují,
— popis metod záznamu skutečného využití přístavních zařízení pro příjem odpadu,
— popis metod záznamu množství přijatého lodního odpadu a zbytků lodního nákladu a
— popis odstranění lodního odpadu a zbytků lodního nákladu.
Postupy příjmu, sběru, skladování, zpracovávání a odstraňování mají ve všech směrech odpovídat systému řízení životního prostředí, který je zaměřen na postupné snižování dopadu těchto činností na životní prostředí. Tato shoda se předpokládá, jsou-li postupy ve shodě s nařízením Rady (EHS) č. 1836/93 ze dne 29. června 1993 o dobrovolné účasti průmyslových podniků v systému řízení podniků a auditu z hlediska ochrany životního prostředí ( 13 ).
Informace dostupné všem uživatelům přístavu:
— krátké vysvětlení důležitosti řádného předávání odpadu z lodí a zbytků lodního nákladu,
— umístění přístavního zařízení pro příjem odpadu pro každé přístaviště, včetně nákresu/mapy,
— seznam běžně přijímaného lodního odpadu a zbytků lodního nákladu,
— seznam kontaktních míst, provozovatelů a nabízených služeb,
— popis postupu předávání,
— popis systému poplatků a
— postup hlášení údajných nedostatků přístavního zařízení pro příjem odpadu.
PŘÍLOHA II
INFORMACE OZNAMOVANÉ PŘED VSTUPEM DO PŘÍSTAVU
(přístav určení podle článku 6 směrnice 2000/59/ES)
|
1. |
Název, volací značka a případně IMO identifikační číslo lodi: |
|
2. |
Stát vlajky: |
|
3. |
Odhadovaný čas příjezdu: |
|
4. |
Odhadovaný čas odjezdu: |
|
5. |
Předchozí přístav určení: |
|
6. |
Následující přístav určení: |
|
7. |
Poslední přístav a datum předání lodního odpadu: |
|
8. |
Předáváte (zatrhněte odpovídající rámeček)
váš odpad do přístavního zařízení pro příjem odpadu? |
|
9. |
Druh a množství odpadu a zbytků, které budou předány a/nebo zůstanou na lodi, a procento, které představují v celkovém skladovacím prostoru:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Poznámky:
1. Tyto informace lze použít pro účely státní přístavní inspekce a další kontrolní účely.
2. Členské státy stanoví, které subjekty obdrží kopie tohoto oznámení.
3. Tento formulář se nevyplňuje, pokud se na loď vztahuje výjimka v souladu s článkem 9 směrnice 2000/59/ES.
Potvrzuji, že
— výše uvedené údaje jsou přesné a správné a
— na palubě je dostatek prostoru pro uskladnění odpadu vytvořeného mezi ohlášením a následujícím přístavem, kde bude odpad předán.
Datum: …
Čas: …
Podpis: …
( 1 ) Úř. věst. C 271, 31.8.1998, s. 79
a Úř. věst. C 148, 28.5.1999, s. 7.
( 2 ) Úř. věst. C 138, 18.5.1999, s. 12.
( 3 ) Úř. věst. C 198, 14.7.1999, s. 27.
( 4 ) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. února 1999 (Úř. věst. C 150, 28.5.1999, s. 432) potvrzené dne 16. září 1999, společný postoj Rady ze dne 8. listopadu 1999 (Úř. věst. C 10, 13.1.2000, s. 14) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 14. března 2000 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku). Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 6. září 2000 a rozhodnutí Rady ze dne 14. září 2000.
( 5 ) Úř. věst. C 271, 7.10.1993, s. 1.
( 6 ) Úř. věst. L 157, 7.7.1995, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 98/42/ES (Úř. věst. L 184, 27.6.1998, s. 40).
( 7 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
( 8 ) Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 96/350/ES (Úř. věst. L 135, 6.6.1996, s. 32).
( 9 ) Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 23. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 91/692/EHS (Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48).
( 10 ) Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 94/31/EHS (Úř. věst. L 168, 2.7.1994, s. 28).
( 11 ) Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 955/1999 (Úř. věst. L 119, 7.5.1999, s. 1).
( 12 ) Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.
( 13 ) Úř. věst. L 168, 10.7.1993, s. 1.