1993R2454 — CS — 01.06.2006 — 009.001

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Ve znění:

Ve znění:

Opraveno:

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č. 2454/93

ze dne 2. července 1993,

kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství

ČÁST I

OBECNÁ PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Definice

Článek 1

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

▼M6

▼M21

▼B

▼M21

▼M6

▼M18

Článek 1a

Pro účely článků 291 až 300 se země Hospodářské unie Beneluxu považují za jediný členský stát.

▼B

KAPITOLA 2

Rozhodnutí

Článek 2

Jestliže osoba, která žádá o vydání rozhodnutí, není schopna poskytnout veškeré doklady a údaje potřebné k jeho přijetí, jsou celní orgány povinny poskytnout doklady a údaje, které mají k dispozici.

Článek 3

Rozhodnutí o jistotě ve prospěch osoby, která se zavázala, že uhradí příslušné částky na první písemné vyzvání celních orgánů, se zruší v případě, že závazek není splněn.

Článek 4

Zrušení rozhodnutí se nevztahuje na zboží, které již bylo v době, kdy zrušení nabylo účinku, propuštěno do režimu na základě zrušeného rozhodnutí.

Celní orgány však mohou požadovat, aby ve lhůtě, kterou stanoví, bylo zboží přiděleno některé přípustné celně schválené určení.

▼M1

KAPITOLA 3

Počítačové zpracování dat

Článek 4a

1.  Celní orgány mohou za podmínek a způsoby, které samy určí, při dodržení zásad stanovených celními předpisy stanovit, že formality mají být plněny pomocí počítačového zpracování dat.

K tomuto účelu se

2.  Podmínky stanovené pro plnění formalit pomocí počítačového zpracování dat musí zahrnovat zejména opatření pro kontrolu zdrojů a pro ochranu dat před nebezpečím neoprávněného přístupu, ztrátou, změnou nebo zničením.

Článek 4b

Jsou-li formality plněny pomocí počítačového zpracování dat, určí celní orgány pravidla pro nahrazení vlastnoručního podpisu jiným technickým postupem, který může být založen na použití kódů.

▼M19

Článek 4c

V případě zkušebních programů k vyhodnocování možných zjednodušení pomocí počítačového zpracování dat mohou celní orgány po dobu nezbytně nutnou pro uskutečnění programu upustit od požadavku poskytovat tyto informace:

Tyto informace však musí být možné předložit na vyžádání v případě kontroly.

Výše dovozního cla, které je třeba zaplatit za období, po které platí odchylka přiznaná podle prvního pododstavce, nesmí být nižší než částka, která by byla požadována, pokud by tato odchylka neexistovala.

Členské státy, které se hodlají zapojit do těchto zkušebních programů, předem sdělí Komisi všechny podrobnosti o navrhovaném zkušebním programu, včetně zamýšlené doby trvání. Zároveň Komisi průběžně informují o jeho provádění a výsledcích. Komise informuje všechny ostatní členské státy.

▼M10

HLAVA II

ZÁVAZNÉ INFORMACE

KAPITOLA 1

Definice

Článek 5

Pro účely této hlavy se rozumí:

KAPITOLA 2

Postup pro získání závazných informací – Oznámení informací žadatelům a jejich předávání Komisi

Článek 6

1.  Žádost o vydání závazných informací se podává písemně příslušným celním orgánům členského státu nebo členských států, v nichž má být daná informace použita, nebo příslušným celním orgánům členského státu, v němž je žadatel usazen.

▼M18

Žádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží se podává na tiskopise podle vzoru v příloze 1b.

▼M10

2.  Žádost o vydání závazné informace o sazebním zařazení zboží se smí týkat pouze jediného typu zboží; žádost o vydání závazné informace o původu zboží se smí týkat pouze jediného typu zboží a jednoho souboru okolností udělujících status původu.

3.  

4.  Mají-li celní orgány po obdržení žádosti za to, že žádost neobsahuje všechny údaje potřebné ke kvalifikovanému posouzení, vyzvou žadatele, aby chybějící údaje doplnil. Lhůty tří měsíců nebo 150 dnů, zmíněné v článku 7, počínají dnem, kdy mají celní orgány všechny informace potřebné k vydání rozhodnutí; celní orgány vyrozumí žadatele o obdržení žádosti a o dni, kterým uvedená lhůta počíná.

5.  Seznam celních orgánů určených členskými státy k přijímání žádostí o vydání závazných informací a k jejich vydávání se zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.

Článek 7

1.  Závazná informace bude žadateli oznámena co nejdříve.

2.  Oznámení se provádí na tiskopise odpovídajícím vzoru uvedenému v příloze 1 (závazné informace o sazebním zařazení zboží) nebo v příloze 1A (závazné informace o původu zboží). Na tiskopise se vyznačují údaje, jež mají být považovány za důvěrné. Na tiskopise se rovněž uvádí právo podat opravný prostředek proti rozhodnutí celních orgánů podle článku 243 kodexu.

▼M24

Článek 8

1.  Pokud jde o závazné informace o sazebním zařazení zboží, předají celní orgány členských států neprodleně Komisi:

Pokud jde o závazné informace o původu, předají Komisi neprodleně příslušné údaje o vydané závazné informaci o původu.

Toto předání se uskuteční pomocí elektronického přenosu dat.

2.  Na žádost kteréhokoli členského státu mu Komise neprodleně sdělí údaje získané v souladu s odstavcem 1. Toto sdělení se uskuteční pomocí elektronického přenosu dat.

3.  Elektronicky přenášené údaje žádosti o závaznou informaci o sazebním zařazení zboží, vydaná závazná informace o sazebním zařazení zboží a údaje uvedené na vyhotovení č. 4 v příloze 1 se ukládají v centrální databázi Komise. Údaje závazné informace o sazebním zařazení zboží, včetně případných fotografií, náčrtů, dokumentace atd., s výjimkou údajů uvedených v kolonkách 3 a 8 vydané závazné informace o sazebním zařazení zboží, mohou být zveřejněny prostřednictvím internetu.

▼M10

KAPITOLA 3

Ustanovení o rozporných závazných informacích

Článek 9

1.  V případě rozporu mezi dvěma nebo více závaznými informacemi,

2.  Pro účely odstavce 1 se závazné informace o původu zboží považují za rozporné, pokud určují různý původ zboží,

KAPITOLA 4

Působnost závazných informací

Článek 10

1.  Aniž jsou dotčeny články 5 a 64 kodexu, smí se závazné informace dovolávat pouze oprávněná osoba.

2.  

3.  Oprávněná osoba může závaznou informaci uplatnit ve vztahu k určitému zboží pouze v případě, že

4.  Celní orgány (pro závazné informace o sazebním zařazení zboží) nebo orgány zmíněné v odst. 2 písm. b) (pro závazné informace o původu zboží) mohou požadovat překlad této závazné informace do úředního jazyka nebo některého z úředních jazyků daného členského státu.

Článek 11

Závazné informace o sazebním zařazení zboží vydané celními orgány kteréhokoli členského státu po 1. lednu 1991 jsou závazné pro příslušné orgány všech členských států za stejných podmínek.

Článek 12

1.  Po přijetí některého z aktů nebo opatření podle čl. 12 odst. 5 kodexu učiní celní orgány kroky potřebné k zajištění toho, aby byly závazné informace vydávány pouze v souladu s daným aktem nebo opatřením.

2.  

3.  Komise neprodleně sdělí data přijetí opatření a aktů uvedených v tomto článku celním orgánům.

KAPITOLA 5

Ustanovení o pozbytí platnosti závazných informací

Článek 13

Je-li závazná informace zrušena podle čl. 12 odst. 4 druhé věty kodexu nebo pozbude-li platnosti podle čl. 12 odst. 5 kodexu, uvědomí o tom celní orgány, které informaci vydaly, neprodleně Komisi.

Článek 14

1.  Hodlá-li oprávněná osoba závaznou informaci, která pozbyla platnosti z důvodů uvedených v čl. 12 odst. 5 kodexu, používat po určitou dobu na základě odstavce 6 téhož článku, uvědomí o tom celní orgány a v případě potřeby jim poskytne veškeré podklady potřebné k prověření, zda jsou splněny příslušné podmínky.

2.  Ve výjimečných případech, kdy Komise v souladu s čl. 12 odst. 7 druhým pododstavcem kodexu přijme opatření odchylná od odstavce 6 téhož článku nebo kdy podmínky uvedené v odstavci 1 týkající se možnosti nadále používat závaznou informaci o sazebním zařazení zboží nebo závaznou informaci o původu zboží nebyly splněny, vyrozumějí o tom celní orgány písemně oprávněnou osobu.

▼M18 —————

▼B

HLAVA IV

PŮVOD ZBOŽÍ

KAPITOLA 1

Nepreferenční původ zboží

Oddíl 1

Opracování nebo zpracování udělující status původu

Článek 35

V této kapitole jsou pro textilie a textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury a některé jiné netextilní výrobky stanoveny způsoby opracování nebo zpracování, u nichž se má za to, že splňují kritéria uvedená v článku 24 kodexu a danému výrobku udělují status původu v zemi, v níž bylo opracování nebo zpracování provedeno.

„Zemí“ se podle kontextu rozumí buď třetí země, nebo Společenství.

Pododdíl 1

Textilie a textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury

Článek 36

U textilií a textilních výrobků třídy XI kombinované nomenklatury se za opracování nebo zpracování, jež uděluje danému výrobku status původu v souladu s článkem 24 kodexu, považuje úplné zpracování ve smyslu článku 37.

Článek 37

Za úplné zpracování se považuje opracování nebo zpracování, v jehož důsledku jsou vyrobené nebo získané výrobky zařazeny do jiného čísla kombinované nomenklatury než jednotlivé nepůvodní materiály použité k jejich výrobě.

U výrobků uvedených v příloze 10 se však za úplné zpracování považují pouze jednotlivá zpracování uvedená pro každý vyrobený nebo získaný výrobek ve sloupci 3 zmíněné přílohy bez ohledu na to, zda dojde ke změně zařazení.

Způsoby uplatňování pravidel uvedených v příloze 10 jsou vysvětleny v úvodních poznámkách v příloze 9.

Článek 38

Pro účely předchozího článku se však za opracování nebo zpracování udělující výrobku status původu v žádném případě nepovažují tyto úkony bez ohledu na to, zda dojde ke změně zařazení:

Pododdíl 2

Jiné výrobky než textilie a textilní výrobky třídy XI kombinované nomenklatury

Článek 39

U vyrobených nebo získaných výrobků uvedených v příloze 11 se za opracování nebo zpracování, jež uděluje danému výrobku status původu v souladu s článkem 24 kodexu, považuje opracování nebo zpracování uvedené ve sloupci 3 zmíněné přílohy.

Způsoby uplatňování pravidel uvedených v příloze 11 jsou vysvětleny v úvodních poznámkách v příloze 9.

Pododdíl 3

Společná ustanovení pro veškeré výrobky

Článek 40

Je-li v seznamech obsažených v přílohách 10 a 11 uvedeno, že výrobku je udělen status původu, pokud hodnota použitých nepůvodních materiálů nepřesáhne určitý procentní podíl ceny ze závodu vyrobených nebo získaných výrobků, vypočte se tento podíl takto:

Oddíl 2

Prováděcí ustanovení pro náhradní díly

Článek 41

▼M1

1.  Má se za to, že příslušenství, náhradní díly nebo nástroje dodané spolu s jakýmkoli zařízením, strojem, přístrojem nebo vozidlem, které tvoří součást jeho obvyklého vybavení, mají stejný původ jako dané zařízení, stroj, přístroj nebo vozidlo.

▼B

►M1  2. ◄   Má se za to, že podstatné náhradní díly určené pro jakýkoli stroj, přístroj, nástroj, zařízení nebo vozidlo propuštěné do volného oběhu nebo již dříve vyvezené mají stejný původ jako daný stroj, přístroj, nástroj, zařízení či vozidlo, pokud jsou splněny podmínky uvedené v tomto oddíle.

Článek 42

Domněnka uvedená v předchozím článku se uplatní pouze tehdy,

Článek 43

Pro účely článku 41 se rozumí:

Článek 44

Je-li příslušným orgánům nebo pověřeným subjektům členských států podána žádost o vydání osvědčení o původu zboží pro podstatné náhradní díly ve smyslu článku 41, musí toto osvědčení a žádost o jeho vydání obsahovat v kolonce 6 (číslo položky, značky, čísla, počet a druh nákladových kusů, popis zboží) prohlášení žadatele, že zboží uvedené v žádosti je určeno k běžné údržbě již dříve vyvezeného stroje, přístroje, nástroje, zařízení nebo vozidla, a přesné určení daného stroje, přístroje, nástroje, zařízení nebo vozidla.

Je-li to možné, uvede žadatel rovněž odkaz na osvědčení o původu zboží (vydávající subjekt, číslo, datum vydání), na jehož základě byl vyvezen stroj, přístroj, nástroj, zařízení nebo vozidlo, pro jehož údržbu jsou náhradní díly určeny.

Článek 45

Je-li k propuštění podstatných náhradních dílů ve smyslu článku 41 do volného oběhu ve Společenství nutno prokázat jejich původ předložením osvědčení o původu zboží, musí toto osvědčení obsahovat náležitosti uvedené v článku 44.

Článek 46

K zajištění dodržování pravidel stanovených v tomto oddíle mohou příslušné orgány členských států požadovat předložení dodatečných dokladů, zejména

Oddíl 3

Prováděcí ustanovení k osvědčení o původu zboží

Pododdíl 1

Ustanovení o obecném osvědčení o původu zboží

Článek 47

Jestliže se při dovozu prokazuje nebo musí být prokázán původ zboží předložením osvědčení o původu zboží, musí osvědčení splňovat tyto požadavky:

Článek 48

1.  Osvědčení o původu zboží vydané příslušnými orgány nebo pověřenými subjekty členských států musí splňovat požadavky čl. 47 písm. a) a b).

2.  Osvědčení o původu zboží a žádosti o jejich vydání musí být vyhotoveny na tiskopisech odpovídajících vzorům uvedeným v příloze 12.

3.  Tato osvědčení o původu zboží prokazují, že dané zboží pochází ze Společenství.

Tato osvědčení však mohou potvrzovat i původ dotyčného zboží v určitém členském státě, pokud to potřeby vývozu vyžadují.

Jsou-li podmínky uvedené v článku 24 kodexu splněny pouze v důsledku kumulace operací uskutečněných v různých členských státech, může být pro dotyčné zboží vydáno v každém případě pouze osvědčení o původu zboží ve Společenství.

Článek 49

Osvědčení o původu zboží se vydávají na písemnou žádost žadatele.

Pokud to okolnosti odůvodňují, zejména jestliže žadatel vyváží zboží pravidelně, mohou se členské státy rozhodnout nevyžadovat podání žádosti pro každou takovouto operaci, je-li zajištěno dodržování předpisů o původu zboží.

Pokud to potřeby vývozu vyžadují, lze vydat kromě osvědčení o původu zboží jednu nebo více jeho dodatečných kopií.

Tyto kopie musí být vystaveny na tiskopisech odpovídajících vzoru uvedenému v příloze 12.

Článek 50

1.  Tiskopis osvědčení o původu zboží musí mít rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je od – 5 mm do + 8 mm na délku. Použije se bílý papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 64 g/m2 nebo v případě, že bude použito papíru určeného pro leteckou poštu, 25 až 30 g/m2. Přední strana prvopisu osvědčení musí být na pozadí opatřena hnědým gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

2.  Tiskopis žádosti musí být vytištěn v úředním jazyce nebo v jednom či více z úředních jazyků členského státu vývozu. Tiskopis osvědčení o původu zboží musí být vytištěn v jednom či více úředních jazycích Společenství nebo s ohledem na obchodní zvyklosti a potřeby v jakémkoli jiném jazyce.

3.  Členské státy si mohou vyhradit právo tisknout tiskopisy osvědčení o původu zboží nebo jejich tisk svěřit schváleným tiskárnám. Ve druhém případě musí každé osvědčení obsahovat odkaz na toto schválení. Každý tiskopis osvědčení o původu zboží musí nést název a adresu tiskárny nebo značku umožňující její identifikaci. Tiskopis musí rovněž za účelem identifikace obsahovat pořadové číslo, vytištěné nebo ve formě otisku razítka.

Článek 51

Tiskopisy žádosti a osvědčení o původu zboží je nutno vyplnit strojem nebo ručně hůlkovým písmem v některém z úředních jazyků Společenství nebo s ohledem na obchodní zvyklosti a potřeby v jakémkoli jiném jazyce.

Článek 52

Každé osvědčení o původu zboží podle článku 48 musí nést pořadové číslo pro účely identifikace. Žádost o vydání osvědčení a všechny jeho kopie musí nést stejné pořadové číslo.

Kromě toho mohou příslušné orgány nebo pověřené subjekty členských států opatřit takovéto doklady registračním číslem.

Článek 53

Příslušné orgány členských států stanoví, jaké případné další údaje musí být v žádosti uvedeny. Množství doplňujících informací je třeba omezit na naprosté minimum.

Každý členský stát uvědomí Komisi o předpisech, které přijme v oblasti působnosti prvního odstavce. Komise tyto informace neprodleně sdělí ostatním členským státům.

Článek 54

Příslušné orgány nebo pověřené subjekty členských států, které vydaly osvědčení o původu zboží, uchovávají související žádosti po dobu nejméně dvou let.

Žádosti však lze uchovávat i ve formě kopií, pokud jim právní předpisy daného členského státu přikládají stejnou průkaznost.

Pododdíl 2

Zvláštní ustanovení o osvědčeních o původu zboží pro některé zemědělské produkty, na něž se vztahují zvláštní dovozní režimy

Článek 55

Články 56 až 65 stanoví podmínky použití osvědčení o původu zboží na zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, na něž se vztahují zvláštní nepreferenční dovozní režimy, pokud úprava těchto dovozních režimů odkazuje na následující ustanovení.

a)

Osvědčení o původu zboží

Článek 56

1.  Osvědčení o původu zboží pro zemědělské produkty pocházející ze třetích zemí, na něž se vztahují zvláštní nepreferenční dovozní režimy, se vydávají na tiskopisech odpovídajících vzoru uvedenému v příloze 13.

2.  Pokud lze produkty, jichž se osvědčení týkají, považovat na základě předpisů platných ve Společenství za produkty pocházející ze třetích zemí, vydávají tato osvědčení příslušné státní orgány dotyčných třetích zemí (dále jen „vydávající orgány“).

3.  Tato osvědčení musí potvrzovat veškeré potřebné údaje stanovené v právních předpisech Společenství upravujících zvláštní dovozní režimy zmíněné v článku 55.

4.  Aniž jsou dotčeny zvláštní předpisy o dovozních režimech zmíněných v článku 55, platí osvědčení o původu zboží deset měsíců ode dne vydání vydávajícími orgány.

Článek 57

1.  Osvědčení o původu zboží vydaná podle tohoto pododdílu smí tvořit pouze jediné vyhotovení označené slovem „prvopis“ umístěným vedle názvu dokladu.

Bude-li třeba vydat další vyhotovení, musí být vedle názvu dokladu označeny slovem „kopie“.

2.  Příslušné orgány ve Společenství přijmou jako platný doklad pouze prvopis osvědčení o původu zboží.

Článek 58

1.  Tiskopis osvědčení o původu zboží musí mít rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je od – 5 mm do + 8 mm na délku. Použije se bílý papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 40 g/m2. Přední strana prvopisu osvědčení musí být na pozadí opatřena žlutým gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

2.  Osvědčení musí být vytištěna a vyplněna v některém z úředních jazyků Společenství.

Článek 59

1.  Tiskopis osvědčení musí být vyplněn strojem, pomocí počítačového zpracování dat nebo obdobným způsobem.

2.  Zápisy v osvědčení o původu zboží nelze mazat ani přepisovat. Jakékoli změny se provedou škrtnutím nesprávného údaje a vepsáním případných správných údajů. Každou změnu provedenou tímto způsobem musí parafovat osoba, která ji provedla, a potvrdit vydávající orgán.

Článek 60

1.  Osvědčení o původu zboží vydaná v souladu s články 56 až 59 musí v kolonce 5 obsahovat všechny doplňující údaje uvedené v čl. 56 odst. 3, které jsou popřípadě potřebné pro uplatnění zvláštních dovozních režimů, pro které byla vydána.

2.  Nevyužitá místa v kolonkách 5, 6 a 7 se proškrtnou tak, aby do nich nebylo možno provést dodatečné zápisy.

Článek 61

Každé osvědčení o původu zboží musí být pro identifikaci opatřeno pořadovým číslem, které může být natištěné, otiskem razítka vydávajícího orgánu a podpisem oprávněné osoby nebo oprávněných osob.

Osvědčení o původu zboží se vydává při vývozu zboží, na něž se vztahuje, a vydávající orgán si ponechá jednu kopii od každého vydaného osvědčení o původu zboží.

Článek 62

Ve výjimečných případech mohou být tato osvědčení o původu zboží vydána po vývozu produktů, na něž se vztahují, jestliže nebyla vydána při vývozu v důsledku omylu, neúmyslného opomenutí nebo zvláštních okolností.

Vydávající orgány nemohou osvědčení podle článků 56 až 61 dodatečně vydat, dokud neověří, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s údaji uvedenými v příslušné vývozní evidenci.

Osvědčení vydaná dodatečně musí v kolonce „Poznámky“ obsahovat některý z těchto údajů:

▼A1

▼A2

▼M26

▼B

b)

Správní spolupráce

Článek 63

1.  Jestliže zvláštní dovozní režimy vztahující se na některé zemědělské produkty stanoví použití osvědčení o původu zboží uvedeného v článcích 56 až 62, závisí uplatnění tohoto dovozního režimu na zahájení postupu správní spolupráce, nestanoví-li úprava daného zvláštního dovozního režimu jinak.

K tomuto účelu sdělí dotčené třetí země Komisi Evropských společenství tyto údaje:

Komise veškeré tyto informace předá příslušným orgánům členských států.

2.  Nepředloží-li dotyčnátřetí země Komisi informace uvedené v odstavci 1, odepřou jí příslušné orgány ve Společenství přiznání výhod zvláštního dovozního režimu.

Článek 64

1.  Dodatečné ověření osvědčení o původu zboží uvedených v článcích 56 až 62 se provádí odběrem vzorků, a to v případech, kdy vzniknou důvodné pochybnosti o pravosti dokladu nebo o správnosti údajů, které obsahuje.

V otázkách původu bude ověření provedeno na podnět celních orgánů.

Pro účely použití zemědělských předpisů mohou ověření případně provést jiné příslušné orgány.

2.  V případech uvedených v odstavci 1 vrátí příslušné orgány ve Společenství osvědčení o původu zboží nebo jeho kopii státnímu orgánu určenému třetí zemí vývozu, který je k ověřování příslušný, a případně uvedou věcné nebo formální důvody pro jeho ověření. Pokud byla na dotyčný produkt vystavena faktura, přiloží k vrácenému osvědčení její prvopis nebo případně kopii a rovněž poskytnou veškeré získané informace nasvědčující tomu, že údaje uvedené v osvědčení nejsou správné nebo že osvědčení není pravé.

Jestliže se celní orgány ve Společenství rozhodnou pozastavit uplatňování zvláštního dovozního režimu u daného zboží až do výsledku ověření, rozhodnou o propuštění produktů s výhradou ochranných opatření, která považují za nezbytná.

Článek 65

1.  O výsledcích dodatečného ověření musí být příslušné orgány ve Společenství informovány co nejdříve.

Z těchto výsledků musí být patrné, zda se osvědčení o původu zboží vrácená na základě článku 64 vztahují na skutečně vyvážené zboží a zda se na ně skutečně vztahuje daný zvláštní dovozní režim.

2.  Neodpoví-li země vývozu na žádost o dodatečné ověření do šesti měsíců, odmítnou příslušné orgány ve Společenství uplatnit zvláštní dovozní režim s konečnou platností.

▼M18

KAPITOLA 2

Preferenční původ zboží

Článek 66

Pro účely této kapitoly se rozumí:

Oddíl 1

Systém všeobecných preferencí

Pododdíl 1

Definice pojmu „původní produkty“ či „produkty pocházející z“

Článek 67

1.  Pro účely předpisů o celních preferencích poskytovaných Společenstvím na produkty pocházející z rozvojových zemí (dále jen „zvýhodněné země“) se za produkty pocházející ze zvýhodněné země považují

2.  Pro účely tohoto oddílu se produkty pocházející ze Společenství ve smyslu odstavce 3 považují za produkty pocházející ze zvýhodněné země, pokud byly v této zemi podrobeny zpracování nebo opracování přesahujícímu operace vyjmenované v článku 70.

3.  Odstavec 1 se použije přiměřeně k určování původu produktů vyrobených nebo získaných ve Společenství.

4.  Pokud Norsko a Švýcarsko poskytují všeobecné celní preference na produkty pocházející ze zvýhodněných zemí zmíněných v odstavci 1 a uplatňují pojem původu odpovídající pojmu definovanému v tomto oddíle, považují se produkty pocházející ze Společenství, Norska nebo Švýcarska, které jsou v některé zvýhodněné zemi podrobeny zpracování nebo opracování přesahujícímu operace vyjmenované v článku 70, za pocházející z této zvýhodněné země.

První pododstavec se vztahuje pouze na produkty pocházející ze Společenství, Norska nebo Švýcarska (podle pravidel původu týkajících se dotyčných celních preferencí), které jsou přímo vyváženy do zvýhodněných zemí.

První pododstavec se nevztahuje na produkty kapitol 1 až 24 harmonizovaného systému.

Komise v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství zveřejní datum, od kterého se použijí ustanovení prvního a druhého pododstavce.

5.  Odstavec 4 se použijí za podmínky, že Norsko a Švýcarsko poskytují na základě vzájemnosti stejné zacházení produktům Společenství.

Článek 68

1.  Produkty zcela získanými ve zvýhodněné zemi nebo ve Společenství se rozumějí

2.  Pojmy „tamní plavidla“ a „tamní výrobní plavidla“ v odst. 1 písm. f) a g) se vztahují pouze na plavidla a výrobní plavidla,

3.  Pojmy „zvýhodněná země“ a „Společenství“ zahrnují rovněž pobřežní vody této země nebo členských států.

4.  Zámořská plavidla včetně výrobních plavidel, na nichž se produkty rybolovu zpracovávají nebo opracovávají, se považují za součást území zvýhodněné země nebo členského státu, kterému náležejí, jestliže splňují požadavky odstavce 2.

Článek 69

Pro účely článku 67 se produkty, jež nejsou zcela získány v některé zvýhodněné zemi nebo ve Společenství, považují za dostatečně zpracované nebo opracované, jsou-li splněny podmínky uvedené v seznamu v příloze 15.

Tyto podmínky popisují pro všechny produkty, na které se vztahuje tento oddíl, zpracování nebo opracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých k jejich výrobě, a vztahují se výhradně na tyto materiály.

Je-li produkt, který získal status původu na základě splnění podmínek stanovených pro něj v seznamu, použit při výrobě jiného produktu, nevztahují se na něj podmínky stanovené pro produkt, v němž je obsažen, a nepřihlíží se ani k nepůvodním materiálům, jež byly případně použity při jeho výrobě.

Článek 70

▼M22

1.  Aniž je dotčen odstavec 2, považují se za zpracování nebo opracování nedostatečná pro to, aby produktu udělila status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 69, následující operace:

▼M18

2.  Při určování, zda se zpracování nebo opracování provedené na produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se všechna zpracování a opracování provedená na tomto produktu ve zvýhodněné zemi nebo ve Společenství posuzují dohromady.

Článek 70a

1.  Určující jednotkou pro použití tohoto oddílu je produkt, který je považován za základní jednotku při jeho zařazení do nomenklatury založené na harmonizovaném systému.

Z toho vyplývá, že

2.  Je-li podle všeobecného pravidla 5 pro výklad harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, považuje se pro účely určení původu za tvořící jeden celek s produktem.

Článek 71

1.  Odchylně od článku 69 lze nepůvodní materiály použít při výrobě daného produktu, pokud jejich celková hodnota nepřesáhne 10 % ceny produktu ze závodu.

Je-li v seznamu uveden jeden nebo více procentních podílů pro nejvyšší přípustnou hodnotu nepůvodních materiálů, nesmějí být tyto podíly při použití prvního pododstavce překročeny.

2.  Odstavec 1 se nevztahuje na produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému.

Článek 72

1.  Odchylně od článku 67 se při určování, zda je produkt vyrobený ve zvýhodněné zemi, která je členem regionálního sdružení, původním produktem ve smyslu článku 67, považují produkty pocházející z kterékoli jiné země daného regionálního sdružení použité při výrobě za produkty pocházející ze země, v níž se daná výroba uskutečnila (regionální kumulace).

2.  Země původu hotového produktu se určuje podle článku 72a.

▼M22

3.  Regionální kumulace se vztahuje na tři různá regionální sdružení zvýhodněných zemí, které využívají systém všeobecných celních preferencí:

4.  „Regionálním sdružením“ se podle souvislosti rozumí skupina I, skupina II nebo skupina III.

▼M18

Článek 72a

1.  Je-li zboží pocházející z některé země regionálního sdružení zpracováno nebo opracováno v jiné zemi stejného regionálního sdružení, pochází nadále z té země regionálního sdružení, v níž bylo provedeno poslednízpracování nebo opracování, jestliže

2.  Pokud nejsou splněny podmínky uvedené v odst. 1 písm. a) a b), pochází produkt z té země regionálního sdružení, ze které pocházejí produkty s nejvyšší celní hodnotou ze všech produktů pocházejících ze zemí regionálního sdružení.

3.  „Přidanou hodnotou“ se rozumí cena ze závodu snížená o celní hodnotu všech začleněných produktů pocházejících z některé jiné země regionálního sdružení.

4.  Původ zboží vyváženého ze země regionálního sdružení do jiné země stejné skupiny, kde má být dále zpracováno nebo opracováno nebo odkud má být zpětně vyvezeno v případě, že nedochází k žádnému dalšímu zpracování ani opracování, se prokazuje osvědčením o původu na tiskopise A vydaným v první uvedené zemi.

5.  Status původu, nabytý nebo ponechaný podle článku 72, tohoto článku a článku 72b, se u zboží vyváženého ze země regionálního sdružení do Společenství prokazuje osvědčním o původu na tiskopise A vydaným podle odstavce 4, anebo prohlášením na faktuře vystaveným v uvedené zemi na základě osvědčení o původu na tiskopise A vydaného podle odstavce 4.

6.  Země původu se vyznačuje v kolonce 12 osvědčení o původu na tiskopise A nebo na prohlášení na faktuře, a touto zemí je

Článek 72b

1.  Články 72 a 72a se použijí pouze tehdy, jestliže

2.  Komise uvědomí členské státy, jakmile jednotlivá regionální sdružení splní podmínky stanovené v odstavci 1.

3.  Ustanovení čl. 78 odst. 1 písm. b) se nevztahuje na produkty pocházející ze zemí regionálního sdružení, pokud přecházejí přes území některé jiné země regionálního sdružení, bez ohledu na to, zda se zde uskutečňuje další zpracování nebo opracování.

Článek 73

Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem se považují za jeden celek se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem, jestliže jsou součástí jejich běžného vybavení a jsou zahrnuty v ceně nebo nejsou fakturovány zvlášť.

Článek 74

Soupravy zboží ve smyslu všeobecného pravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní produkty, jestliže jsou původními produkty všechny součásti, z nichž se skládají. Soupravy produktů, které se skládají z původních i nepůvodních součástí, se považují za původní produkt jako celek, jestliže hodnota nepůvodních součástí netvoří více než 15 % ceny soupravy ze závodu.

Článek 75

Při určování, zda je produkt původní, se nezjišťuje původ těchto položek, jež mohou být použity při jeho výrobě:

Článek 76

1.  Ve prospěch nejméně rozvinutých zemí zvýhodněných systémem všeobecných celních preferencí mohou být učiněny odchylky od ustanovení tohoto oddílu, jestliže k tomu opravňuje rozvoj stávajících průmyslových odvětví nebo zahájení činnosti nových průmyslových odvětví. Nejméně rozvinuté země jsou uvedeny v nařízeních Rady a v rozhodnutí ESUO o uplatňování všeobecných celních preferencí. Dotyčná země za tímto účelem podá Společenství žádost o udělení odchylky a připojí podklady vypracované podle odstavce 3.

2.  Při posuzování žádostí se přihlíží zejména

3.  Aby usnadnily posuzování žádostí o udělení odchylky, předloží země, které je podávají, pokud možno úplné podklady k jejich zůvodnění, odpovídající zejména na tyto otázky:

4.  Komise předloží žádost o odchylku výboru. ►M22  Rozhodne o ní postupem projednávání ve výboru. ◄

5.  Použije-li se odchylka, uvede se v kolonce 4 osvědčení o původu na tiskopise A nebo v prohlášení na faktuře podle článku 89 tato poznámka:

6.  Odstavce 1 až 5 se vztahují i na případné žádosti o prodloužení platnosti.

Článek 77

Podmínky pro nabytí statusu původu obsažené v tomto oddíle musí být plněny ve zvýhodněné zemi nebo ve Společenství nepřetržitě.

Jsou-li původní produkty vyvezené ze zvýhodněné země nebo ze Společenství do jiné země vráceny do zvýhodněné země nebo do Společenství, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že

Článek 78

1.  Za dopravené přímo ze zvýhodněné země do Společenství nebo ze Společenství do dané zvýhodněné země se považují

2.  Splnění podmínek stanovených v odst. 1 písm. b) a c) se prokazuje tak, že se příslušným celním orgánům předloží

Článek 79

1.  Jsou-li produkty pocházející ze zvýhodněné země zaslány na výstavu do jiné země a prodány za účelem dovozu do Společenství, uplatní se na ně celní preference uvedené v článku 67, jestliže splňují podmínky stanovené v tomto oddíle pro to, aby byly považovány za pocházející z dané zvýhodněné země, a je-li příslušným celním orgánům ve Společenství věrohodně prokázáno, že

2.  Celním orgánům ve Společenství se předloží osvědčení o původu zboží na tiskopise A obvyklým způsobem. Musí v něm být uveden název a adresa výstavy. V případě potřeby mohou být požadovány další doklady o druhu produktů a o okolnostech, za kterých byly vystavovány.

3.  Odstavec 1 se vztahuje na všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, v jejichž průběhu produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou výstav pořádaných soukromě v prodejnách nebo obchodních prostorách s úmyslem prodat zahraniční produkty.

Pododdíl 2

Prokazování původu

Článek 80

Na produkty pocházející ze zvýhodněných zemí se celní preference uvedené v článku 67 vztahují po předložení

a)

OSVĚDČENÍ O PŮVODU NA TISKOPISE A

Článek 81

1.  Na původní produkty ve smyslu tohoto oddílu se při dovozu do Společenství mohou vztahovat celní preference uvedené v článku 67, pokud byly dopraveny do Společenství přímo ve smyslu článku 78, po předložení osvědčení o původu zboží na tiskopise A, jestliže toto osvědčení vydaly celní orgány nebo jiné příslušné vládní orgány zvýhodněné země a jestliže daná země

2.  Osvědčení o původu zboží na tiskopise A smí být vydáno pouze v případě, že má sloužit k prokázání nároku na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 67.

3.  Osvědčení o původu zboží na tiskopise A se vydává pouze na základě písemné žádosti vývozce nebo jeho zmocněného zástupce.

4.  Vývozce nebo jeho zástupce připojí k žádosti veškeré podklady potřebné k prokázání, že pro vyvážené produkty může být vydáno osvědčení o původu zboží na tiskopise A.

5.  Osvědčení vydává příslušný vládní orgán zvýhodněné země, pokud vyvážené produkty mohou být považovány za produkty pocházející z této země ve smyslu pododdílu 1. Osvědčení se předá vývozci, jakmile je vývoz skutečně proveden nebo zajištěn.

6.  K ověření toho, zda je splněna podmínka stanovená v odstavci 5, může příslušný vládní orgán požadovat předložení všech podkladů nebo provádět veškeré kontroly, které považuje za účelné.

7.  Příslušný vládní orgán zvýhodněné země dbá na to, aby tiskopisy osvědčení o původu zboží a žádosti byly řádně vyplněny.

8.  Vyplnění kolonky 2 osvědčení o původu zboží na tiskopise A není povinné. V kolonce 12 tohoto osvědčení musí být nezbytně obsažen údaj „Evropské společenství“ nebo název některého členského státu.

9.  Datum vydání osvědčení o původu zboží na tiskopise A se uvádí v kolonce 11. Podpis, jenž má být v této kolonce obsažen a je vyhrazen příslušnému vládnímu orgánu vydávajícímu osvědčení, musí být vlastnoruční.

Článek 82

Jsou-li na žádost dovozce za podmínek stanovených celními orgány země dovozu dováženy po částech rozložené nebo nesložené produkty ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému, spadající do tříd XVI či XVII nebo čísel 7308 či 9406 harmonizovaného systému, prokazuje se jejich původ celním orgánům pouze při dovozu první části.

Článek 83

Vzhledem k tomu, že osvědčení o původu zboží na tiskopise A slouží k prokázání nároku na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 67, jsou příslušné vládní orgány země vývozu povinny přijmout předpisy potřebné k ověření původu produktů a správnosti ostatních údajů uvedených v osvědčení.

Článek 84

Doklady o původu zboží se předkládají celním orgánům členského státu dovozu postupy uvedenými v článku 62 kodexu. Tyto orgány mohou požadovat jejich překlad. Dále mohou požadovat, aby bylo dovozní celní prohlášení doplněno prohlášením dovozce o tom, že produkty splňují podmínky pro použití tohoto oddílu.

Článek 85

1.  Odchylně od čl. 81 odst. 5 může být osvědčení o původu na tiskopise A ve výjimečných případech vydáno po skutečném vývozu produktů, jichž se týká, jestliže

2.  Příslušné vládní orgány mohou vydat osvědčení o původu zboží dodatečně pouze v případě, že ověří, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s odpovídající vývozní dokumentací a že osvědčení o původu zboží na tiskopise A splňující podmínky tohoto oddílu nebylo vydáno již při vývozu dotyčných produktů.

3.  V osvědčeních o původu zboží na tiskopise A vydanýchdodatečně musí být v kolonce 4 obsažena poznámka „issued retrospectively“ nebo „délivré a posteriori“.

Článek 86

1.  V případě krádeže, ztráty nebo zničení osvědčení o původu zboží na tiskopise A může vývozce požádat příslušné vládní orgány o vystavení duplikátu na základě dokladů o vývozu, které má vývozce v držení. Duplikát tiskopisu A musí v kolonce 4 obsahovat poznámku „duplicata“ nebo „duplicate“  a musí být opatřen datem vydání a pořadovým číslem prvopisu osvědčení.

2.  Pro účely článku 90b nabývá duplikát účinku dnem, kdy byl vydán prvopis osvědčení.

Článek 87

1.  Jsou-li původní produkty umístěny pod dohled celního úřadu ve Společenství, je možné nahradit původní doklad o původu zboží jedním nebo více osvědčeními o původu na tiskopise A pro účely zaslání všech nebo některých z těchto produktů na jiné místo ve Společenství nebo do Norska nebo Švýcarska. Náhradní osvědčení o původu na tiskopise A vydává celní úřad, pod jehož dohledem se produkty nacházejí.

2.  Náhradní osvědčení vydané podle odstavce 1 nebo článku 88 se považuje za konečné osvědčení o původu produktů v něm uvedených. Náhradní osvědčení se vydává na základě písemné žádosti zpětného vývozce.

3.  V náhradním osvědčení musí být v kolonce vpravo nahoře uveden název prostřednické země, v níž bylo náhradní osvědčení vydáno.

V kolonce 4 se uvede jedna z poznámek „Certificat de replacement“ nebo „Replacement certificate“ a datum vydání původního osvědčení a jeho pořadové číslo.

V kolonce 1 se uvede jméno zpětného vývozce.

V kolonce 2 může být uvedeno jméno konečného příjemce.

Do kolonek 3 až 9 je nutno přenést veškeré údaje obsažené v původním osvědčení, které se vztahují na zpětně vyvážené produkty.

V kolonce 10 je nutno uvést odkaz na fakturu zpětného vývozce.

V kolonce 11 musí být uveden úřední záznam celních orgánů, které náhradní osvědčení vydaly. Odpovědnost těchto orgánů se týká pouze vydání náhradního osvědčení. V kolonce 12 se uvedou místo původu a místo určení obsažené v původním osvědčení. Tuto kolonku podepisuje zpětný vývozce. Zpětný vývozce, který kolonku podepsal v dobré víře, neodpovídá za správnost údajů v původním osvědčení.

4.  Celní úřad, který vydává náhradní osvědčení uvedené v odstavci 1, zaznamená do původního osvědčení hmotnost, čísla a druh odesílaných nákladových kusů a pořadová čísla jednoho nebo více odpovídajících náhradních osvědčení. Původní osvědčení musí daný celní úřad uchovávat po dobu nejméně tří let.

5.  K náhradnímu osvědčení může být přiložena fotokopie původního osvědčení.

6.  Vztahují-li se na produkty ve Společenství celní preference zmíněné v článku 67 na základě odchylky stanovené článku 76, použije se postup podle tohoto článku jen tehdy, jsou-li tyto produkty určeny pro Společenství.

Článek 88

Na původní produkty ve smyslu tohoto oddílu se při dovozu do Společenství mohou vztahovat celní preference uvedené v článku 67 po předložení náhradního osvědčení o původu zboží na tiskopise A, jestliže toto osvědčení vydaly celní orgány Norska nebo Švýcarska na základě osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydaného příslušnými orgány zvýhodněné země, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v článku 78 a jestliže Norsko nebo Švýcarsko poskytují Společenství pomoc tím, že umožňují celním orgánům členských států ověřit pravost a pravdivost vydaných osvědčení. Ověřovací postup stanovený v článku 94 se použije přiměřeně. Lhůta uvedená v čl. 94 odst. 3 se prodlužuje na osm měsíců.

b)

PROHLÁŠENÍ NA FAKTUŘE

Článek 89

1.  Prohlášení na faktuře může učinit

2.  Prohlášení na faktuře může být učiněno, lze-li dotyčné produkty považovat za pocházející ze Společenství nebo z některé zvýhodněné země a splňují-li ostatní podmínky stanovené v tomto oddíle.

3.  Vývozce činící prohlášení na faktuře musí být připraven kdykoli předložit, na žádost celních nebo jiných příslušných vládních orgánů země vývozu, veškeré související doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostatních podmínek stanovených v tomto oddíle.

4.  Prohlášení na faktuře, jehož text je uveden v příloze 18, vyhotovuje vývozce buď ve francouzštině, nebo angličtině, psacím strojem, razítkem nebo tiskem na faktuře, dodacím listu, nebo jakémkoli jiném obchodním dokladu. Je-li prohlášení psáno rukou, musí být napsáno inkoustem a hůlkovým písmem.

5.  Prohlášení na faktuře podepisuje vlastnoručně vývozce. Vývozce schválený ve smyslu článku 90 však není povinen podepisovat tato prohlášení, jestliže se celním orgánům písemně zaváže, že přebírá plnou odpovědnost za jakékoli prohlášení na faktuře, které jej identifikuje, jako by je vlastnoručně podepsal.

6.  V případech uvedených v odst. 1 písm. b) podléhá použití prohlášení na faktuře těmto zvláštním podmínkám:

První pododstavec nezprošťuje vývozce povinnosti splnit případné jiné formality požadované celními nebo poštovními předpisy.

Článek 90

1.  Celní orgány Společenství mohou povolit kterémukoli vývozci (dále jen „schválený vývozce“), který často odesílá produkty pocházející ze Společenství ve smyslu čl. 67 odst. 2 a který k uspokojení celních orgánů skýtá veškeré záruky potřebné k ověření statusu původu produktů a ke splnění všech ostatních požadavků tohoto oddílu, aby činil prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů.

2.  Celní úřady mohou vázat poskytnutí statusu schváleného vývozce na splnění jakýchkoli podmínek, které považují za vhodné.

3.  Celní úřady udělí schválenému vývozci číslo povolení, které musí být uváděno v prohlášení na faktuře.

4.  Celní úřady dohlížejí na používání povolení schváleným vývozcem.

5.  Celní úřady mohou povolení kdykoli odejmout. Jsou povinny tak učinit, jestliže schválený vývozce již neskýtá záruky zmíněné v odstavci 1, nesplňuje podmínky zmíněné v odstavci 2 nebo udělené povolení jinak jakýmkoli způsobem zneužívá.

Článek 90a

1.  Status původu produktů Společenství ve smyslu čl. 67 odst. 2 se prokazuje předložením

2.  Vývozce nebo jím zmocněný zástupce uvede v kolonce 2 průvodního osvědčení EUR.1 slova „Pays bénéficaires du SPG“ a „CE“ nebo „GSP beneficiary countries“ a „EC“.

3.  Ustanovení tohoto oddílu o vydávání, používání a dodatečném ověřování osvědčení o původu zboží na tiskopise A se použijí přiměřeně na průvodní osvědčení EUR.1 a, s výjimkou ustanovení o jejich vydávání, na prohlášení na faktuře.

Článek 90b

1.  Doklady o původu zboží platí deset měsíců ode dne vydání v zemi vývozu země a v této lhůtě musí být předloženy celním orgánům země dovozu.

2.  Doklady o původu zboží, které jsou celním orgánům země dovozu předloženy po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, mohou být přijaty pro účely uplatnění celních preferencí uvedených v článku 67 pouze v případě, že nemohly být předloženy ve stanovené lhůtě v důsledku mimořádných okolností.

3.  V ostatních případech opožděného předložení dokladů o původu zboží je mohou celní orgány země dovozu přijmout, pokud jim byly dotyčné produkty předloženy před uplynutím uvedené lhůty.

4.  Na žádost dovozce může být za podmínek stanovených celními orgány členského státu dovozu těmto orgánům předkládán doklad o původu pouze při dovozu první zásilky, jestliže zboží

Tento postup lze použít na množství a období určená příslušnými celními orgány. Uvedené období nesmí za žádných okolností přesáhnout tři měsíce.

Článek 90c

1.  Produkty, které jsou zasílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, se považují za původní produkty, na které se vztahují celní preference ve smyslu článku 67, aniž by bylo třeba předložit osvědčení o původu zboží na tiskopise A nebo prohlášení na faktuře, pokud nejsou dováženy obchodně, pokud dovozce prohlásí, že produkty splňují všechny podmínky pro použití tohoto oddílu, a pokud o pravdivosti tohoto prohlášení neexistují žádné pochybnosti.

2.  Za neobchodní dovoz se považuje příležitostný dovoz, který se týká výlučně produktů pro osobní použití příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, je-li z povahy a množství těchto produktů zřejmé, že neslouží žádnému obchodnímu účelu.

Dále celková hodnota těchto produktů nesmí u malých zásilek překročit 500 EUR a u produktů nacházejících se v osobních zavazadlech cestujících 1 200 EUR.

Článek 91

1.  Použije-li se čl. 67 odst. 2, 3 nebo 4, přihlížejí příslušné vládní orgány zvýhodněné země, kterým je podána žádost o vydání osvědčení o původu zboží na tiskopise A pro produkty, při jejichž výrobě byl použit materiál pocházející ze Společenství, z Norska nebo ze Švýcarska, k průvodnímu osvědčení EUR.1 nebo případně k prohlášení na faktuře.

2.  V kolonce 4 osvědčení o původu zboží na tiskopise A se v případech uvedených v odstavci 1 uvede „cumul CE“, „cumul Norvège“, „cumul Suisse“ nebo „EC cumulation“, „Norway cumulation“, „Switzerland cumulation“.

Článek 92

Jsou-li zjištěny drobné rozpory mezi údaji uvedenými v osvědčení o původu na tiskopise A, v průvodním osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře a údaji v podkladech, které byly celnímu úřadu předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu produktu, není tím zapříčiněna neplatnost osvědčení, je-li možné nesporně prokázat, že se osvědčení vztahuje na předložené produkty.

Zjevné formální chyby, například překlepy v osvědčení o původu zboží na tiskopise A, v průvodním osvědčení EUR.1 nebo v prohlášení na faktuře nevedou k odmítnutí dokladů, nejsou-li takové povahy, že vyvolávají pochybnost o správnosti údajů obsažených v těchto dokladech.

Pododdíl 3

Způsoby správní spolupráce

Článek 93

1.  Zvýhodněné země sdělí Komisi názvy a adresy vládních orgánů na svém území příslušných pro vydávání osvědčení o původu na tiskopise A, vzory otisků razítek, která tyto orgány používají, a názvy a adresy vládních orgánů příslušných ke kontrole osvědčení o původu na tiskopise A a prohlášení na faktuře. Tato razítka jsou platná od data, kdy je Komise obdrží. Komise tyto údaje sdělí celním orgánům členských států. Jsou-li tato sdělení činěna formou aktualizace předchozích sdělení, uvede Komise datum začátku platnosti nových razítek v souladu s údaji poskytnutými příslušnými vládními orgány zvýhodněných zemí. Tyto informace jsou důvěrné; má-li však být zboží propuštěno dovolného oběhu, mohou dotyčné celní orgány dovolit dovozci nebo jeho řádně pověřenému zástupci, aby se seznámil s otisky vzorů razítek zmíněnými v tomto odstavci.

2.  Komise zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství datum, ke kterému nové zvýhodněné země ve smyslu článku 97 splní povinnosti podle odstavce 1.

3.  Komise zašle zvýhodněným zemím vzory otisků razítek, která používají celní orgány členských států při vydávání průvodních osvědčení EUR.1.

Článek 93a

Při používání předpisů o celních preferencích uvedených v článku 67 musí zvýhodněné země dodržovat ustanovení o původu zboží, o vydávání osvědčení o původu zboží na tiskopise A, o podmínkách pro použití prohlášení na faktuře a o správní spolupráci nebo zajistit jejich dodržování.

Článek 94

1.  Dodatečné ověření osvědčení o původu zboží na tiskopise A a prohlášení na faktuře se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány ve Společenství odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladu, o statusu původu dotyčného produktu nebo o splnění jiných povinností stanovených v tomto oddíle.

2.  Pro účely odstavce 1 vrátí celní orgány ve Společenství osvědčení o původu zboží na tiskopise A a fakturu, pokud byla předložena, prohlášení na faktuře nebo kopii těchto dokladů příslušným vládním orgánům zvýhodněné země vývozu, a případně uvedou důvody pro jeho ověření. Spolu s žádostí o ověření zašlou rovněž veškeré získané informace nebo doklady nasvědčující, že údaje uvedené v dokladu o původu zboží nejsou správné.

Jestliže se dané orgány rozhodnou pozastavit uplatňování celních preferencí uvedených v článku 67 až do výsledku ověření, nabídnou dovozci propuštění produktů, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

3.  Pokud byla podána žádost o dodatečné ověření podle odstavce 1, musí být ověření provedeno ve lhůtě šesti měsíců a jeho výsledky musí být v této lhůtě sděleny celním orgánům ve Společenství. Z výsledků musí být zřejmé, zda se napadený doklad o původu zboží vztahuje na skutečně vyvezené produkty a zda lze tyto produkty považovat za produkty pocházející ze zvýhodněné země nebo ze Společenství.

4.  V případě osvědčení o původu zboží na tiskopise A vydaných podle článku 91 musí odpověď obsahovat zaslání jedné nebo více kopií odpovídajících průvodních osvědčení EUR.1, nebo případně prohlášení na faktuře.

5.  Jestliže v případě odůvodněných pochybností po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 neobdrží celní orgány odpověď nebo jestliže odpověď neobsahuje údaje, které postačují k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu produktů, zašle se příslušnému orgánu druhé sdělení. Jestliže ve lhůtě čtyř měsíců od tohoto druhého sdělení nejsou celním orgánům sděleny výsledky ověření, o které požádaly, nebo jestliže výsledky neumožňují rozhodnout o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu produktů, odmítnou příslušné orgány uplatnit celnípreference, s výjimkou existence mimořádných okolností.

První pododstavec se použije mezi zeměmi téhož regionálního sdružení pro účely dodatečného ověření osvědčení o původu zboží vzoru A vydaných v souladu s tímto oddílem.

6.  Pokud ověřovací postup nebo jiné dostupné informace naznačují, že nejsou dodržována ustanovení tohoto oddílu, provede zvýhodněná země vývozu z vlastního podnětu nebo na žádost Společenství potřebná šetření nebo přijme vhodná opatření, aby tato šetření byla provedena s požadovanou naléhavostí, aby byly takové přestupky odhaleny a aby jim bylo možno předcházet. Společenství se může na šetření k tomuto účelu podílet.

7.  Pro účely dodatečného ověření osvědčení o původu zboží na tiskopise A musí příslušné vládní orgány zvýhodněné země vývozu uchovávat kopie osvědčení o původu zboží a případné související vývozní doklady alespoň po dobu tří let.

Článek 95

Ustanovení čl. 78 odst. 1 písm. c) a článku 88 se použijí pouze v případě, že Norsko a Švýcarsko používají v rámci celních preferencí, jež poskytují určitým produktům pocházejícím z rozvojových zemí, předpisy obdobné předpisům Společenství.

Komise uvědomí celní orgány členských států o přijetí těchto předpisů Norskem a Švýcarskem a sdělí jim datum, od něhož se použijí čl. 78 odst. 1 písm. c) a článek 88 a obdobné předpisy přijaté Norskem a Švýcarskem.

Tato ustanovení se použijí za podmínky, že Společenství, Norsko a Švýcarsko uzavřou dohodu, jež mimo jiné stanoví, že si vzájemně poskytují nezbytnou pomoc v záležitostech správní spolupráce.

Pododdíl 4

Ceuta a Melilla

Článek 96

1.  Pojem „Společenství“ používaný v tomto oddíle nezahrnuje Ceutu a Melillu. Pojem „produkty pocházející ze Společenství“ nezahrnuje produkty pocházející z Ceuty a Melilly.

2.  Tento oddíl se použije přiměřeně při určování, zda lze určité produkty považovat za produkty pocházející z vyvážející zvýhodněné země, na kterou se vztahuje systém všeobecných celních preferencí, dovezené do Ceuty a Melilly nebo za pocházející z Ceuty a Melilly.

3.  Ceuta a Melilla se považují za jediné území.

4.  Ustanovení tohoto oddílu o vydávání, používání a dodatečném ověřování osvědčení o původu na tiskopise A se použijí přiměřeně na produkty pocházející z Ceuty a Melilly.

5.  Španělské celní orgány zajistí použití tohoto oddílu v Ceutě a Melille.

Pododdíl 5

Závěrečná ustanovení

Článek 97

Je-li země nebo území přijato nebo znovu přijato jako zvýhodněné v rámci systému všeobecných celních preferencí, pokud jde o produkty uvedené v nařízeních Rady nebo v rozhodnutí ESUO, může být zmíněný systém uplatňován na zboží pocházející z této země nebo území za podmínky, že je vyváženo z této země nebo území ode dne uvedeného v čl. 92 odst. 3.

Oddíl 2

▼M21

Zvýhodněné země nebo zvýhodněná území, na něž sevztahují preferenční sazební opatření, které Společenstvíjednostranně přijalo pro určité země nebo území

▼M18

Pododdíl 1

Definice pojmu „původní produkty“ či „produkty pocházející z“

Článek 98

▼M21

1.  Pro účely použití předpisů o preferenčních sazebních opatřeních, která Společenství jednostranně přijalo pro určité země, seskupení zemí nebo území (dále jen: „zvýhodněné země nebo území“.), s výjimkou zemí a území, které jsou uvedeny v oddíle 1 této kapitoly, a zámořských zemí a území přidružených ke Společenství, se za produkty pocházející ze zvýhodněné země nebo zvýhodněného území považují:

▼M18

2.  Pro účely tohoto oddílu se produkty pocházející ze Společenství ve smyslu odstavce 3 považují za produkty pocházející ze ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ , pokud byly v ►M21  zvýhodněné zemi nebo území ◄ podrobeny zpracování nebo opracování přesahujícímu operace vyjmenované v článku 101.

3.  Odstavec 1 se použije přiměřeně k určování původu produktů vyrobených nebo získaných ve Společenství.

Článek 99

1.  Produkty zcela získanými ve ►M21  zvýhodněné zemi nebo území ◄ nebo ve Společenství se rozumějí

2.  Pojmy „tamní plavidla“ a „tamní výrobní plavidla“ v odst. 1 písm. f) a g) se vztahují pouze na plavidla a výrobní plavidla,

3.  Pojmy „ ►M21  zvýhodněná země nebo území ◄ “ a „Společenství“ zahrnují rovněž pobřežní vody této republiky nebo členských států.

4.  Zámořská plavidla včetně výrobních plavidel, na nichž se produkty rybolovu zpracovávají nebo opracovávají, se považují za součást území ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ nebo členského státu, kterému náležejí, jestliže splňují požadavky odstavce 2.

Článek 100

Pro účely článku 98 se produkty, jež nejsou zcela získány v  ►M21  zvýhodněné zemi nebo území ◄ nebo ve Společenství, považují za dostatečně zpracované nebo opracované, jsou-li splněny podmínky uvedené v seznamu v příloze 15.

Tyto podmínky stanoví pro všechny produkty, na které se vztahuje tento oddíl, zpracování nebo opracování, které musí být provedeno na nepůvodních materiálech použitých k jejich výrobě, a vztahují se výhradně na tyto materiály.

Je-li produkt, který získal status původu na základě splnění podmínek stanovených pro něj v seznamu, použit při výrobě jiného produktu, nevztahují se na něj podmínky stanovené pro produkt, v němž je obsažen, a nepřihlíží se ani k nepůvodním materiálům, jež byly případně použity při jeho výrobě.

Článek 101

▼M22

1.  Aniž je dotčen odstavec 2, považují se zpracování nebo opracování nedostatečná pro to, aby produktu udělila status původu, bez ohledu na to, zda jsou splněny podmínky článku 100, následující operace:

▼M18

2.  Při určování, zda se zpracování nebo opracování provedené na produktu považuje za nedostatečné ve smyslu odstavce 1, se všechna zpracování a opracování provedená na tomto produktu ve  ►M21  zvýhodněné zemi nebo území ◄ nebo ve Společenství posuzují dohromady.

Článek 101a

1.  Určující jednotkou pro použití tohoto oddílu je produkt, který je považován za základní jednotku při jeho zařazení do nomenklatury založené na harmonizovaném systému.

Z toho vyplývá, že

2.  Je-li podle všeobecného pravidla 5 pro výklad harmonizovaného systému zařazován s produktem i jeho obal, považuje se pro účely určení původu za tvořící jeden celek s produktem.

Článek 102

1.  Odchylně od článku 100 lze nepůvodní materiály použít při výrobě daného produktu, pokud jejich celková hodnota nepřesáhne 10 % ceny produktu ze závodu.

Je-li v seznamu uveden jeden nebo více procentních podílů pro nejvyšší přípustnou hodnotu nepůvodních materiálů, nesmějí být tyto podíly při použití prvního pododstavce překročeny.

2.  Odstavec 1 se nevztahuje na produkty kapitol 50 až 63 harmonizovaného systému.

Článek 103

Příslušenství, náhradní díly a nástroje dodávané spolu se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem se považují za jeden celek se strojem, přístrojem, nástrojem, zařízením nebo vozidlem, jestliže jsou součástí jejich běžného vybavení a jsou zahrnuty v ceně nebo nejsou fakturovány zvlášť.

Článek 104

Soupravy zboží ve smyslu všeobecnéhopravidla 3 harmonizovaného systému se považují za původní produkty, jestliže jsou původními produkty všechny součásti, z nichž se skládají. Soupravy produktů, které se skládají z původních i nepůvodních součástí, se považují za původní produkt jako celek, jestliže hodnota nepůvodních součástí netvoří více než 15 % ceny soupravy ze závodu.

Článek 105

Při určování, zda je produkt původní, se nezjišťuje původ těchto prvků, jež mohou být použity při jeho výrobě:

Článek 106

Podmínky pro nabytí statusu původu obsažené v tomto oddíle musí být plněny ve  ►M21  zvýhodněné zemi nebo území ◄ nebo ve Společenství nepřetržitě.

Jsou-li původní produkty vyvezené ze ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ nebo ze Společenství do jiné země vráceny do ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ nebo do Společenství, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že

Článek 107

1.  Za dopravené přímo ze ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ do Společenství nebo ze Společenství do dané ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ se považuje

2.  Splnění podmínek stanovených v odst. 1 písm. b) a c) se prokazuje tak, že se příslušným celním orgánům předloží

Článek 108

1.  Jsou-li produkty pocházející ze ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ zaslány na výstavu do jiné země a prodány za účelem dovozu do Společenství, uplatní se na ně celní preference uvedené v článku 98, jestliže splňují podmínky stanovené v tomto oddíle pro to, aby byly považovány za pocházející z dané ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ , a je-li příslušným celním orgánům ve Společenství věrohodně prokázáno, že

2.  Celním orgánům ve Společenství se předloží průvodní osvědčení EUR.1 obvyklým způsobem. Musí v něm být uveden název a adresa výstavy. V případě potřeby mohou být požadovány další doklady o druhu produktů a o okolnostech, za kterých byly vystavovány.

3.  Odstavec 1 se vztahuje na všechny výstavy, veletrhy a podobné veřejné akce obchodní, průmyslové, zemědělské nebo řemeslné, v jejichž průběhu produkty zůstávají pod celním dohledem, s výjimkou výstav pořádaných soukromě v prodejnách nebo obchodních prostorách s úmyslem prodat zahraniční produkty.

Pododdíl 2

Prokazování původu

Článek 109

Na produkty pocházející ze ►M21  zvýhodněných zemí nebo území ◄ se celní preference uvedené v článku 98 vztahují po předložení

a)

PRŮVODNÍ OSVĚDČENÍ EUR.1

Článek 110

▼M21

1.  Na původní produkty ve smyslu tohoto oddílu se při dovozu do Společenství mohou vztahovat celní preference uvedené v článku 98, pokud byly dopraveny přímo do Společenství ve smyslu článku 107, po předložení průvodního osvědčení EUR.1 vydaného celními nebo jinými příslušnými vládními orgány některé zvýhodněné země nebo území, jestliže tyto zvýhodněné země nebo území:

▼M18

2.  Průvodní osvědčení EUR.1 smí být vydáno pouze v případě, že má sloužit k prokázání nároku na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 98.

3.  Průvodní osvědčení EUR.1 se vydává pouze na základě písemné žádosti podané vývozcem nebo jehopověřeným zástupcem. Žádost se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze 21 a který musí být vyplněn v souladu s tímto pododdílem.

Žádosti o průvodní osvědčení EUR.1 musí být příslušnými orgány ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ nebo členského státu vývozu uchovávány po dobu alespoň tří let.

4.  Vývozce nebo jeho pověřený zástupce připojí k žádosti veškeré podklady potřebné k prokázání, že pro vyvážené produkty může být vydáno průvodní osvědčení EUR.1.

Vývozce se zaváže předložit na žádost příslušných orgánů jakýkoli dodatečný důkaz, který mohou požadovat pro zjištění správnosti statusu původu produktů způsobilých pro preferenční režim, a dále se zaváže, že bude souhlasit s jakoukoli kontrolou ze strany těchto orgánů, pokud jde o okolnosti, za nichž byly produkty získány.

5.  Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají příslušné vládní orgány ►M21  zvýhodněných zemí nebo území ◄ nebo celní orgány členského státu vývozu, pokud mohou být vyvážené produkty považovány za původní ve smyslu tohoto oddílu.

6.  Vzhledem k tomu, že průvodní osvědčení EUR.1 slouží k prokázání nároku na uplatnění preferenčního režimu uvedeného v článku 98, jsou příslušné orgány ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ nebo celní orgány členského státu vývozu povinny přijmout předpisy potřebné k ověření původu produktů a správnosti ostatních údajů uvedených v osvědčení.

7.  K ověření toho, zda je splněna podmínka stanovená v odstavci 5, mohou příslušné vládní orgány ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ nebo celní orgány členského státu vývozu požadovat předložení všech podkladů nebo provádět veškeré kontroly, které považují za účelné.

8.  Příslušné vládní orgány ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ nebo celní orgány členského státu vývozu dbají na to, aby tiskopisy uvedené v odstavci 1 byly řádně vyplněny.

9.  Datum vydání průvodního osvědčení EUR.1 se uvádí v části osvědčení, která je vyhrazena pro celní orgány.

10.  Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají příslušné orgány ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ nebo území nebo celní orgány členského státu vývozu při vývozu produktů, kterých se týká. Osvědčení se předá vývozci, jakmile je vývoz skutečně proveden nebo zajištěn.

Článek 111

Jsou-li na žádost dovozce za podmínek stanovených celními orgány země dovozu dováženy po částech rozložené nebo nesložené produkty ve smyslu všeobecného pravidla 2 písm. a) harmonizovaného systému, spadající do tříd XVI či XVII nebo čísel 7308 či 9406 harmonizovaného systému, prokazuje se jejich původ celním orgánům pouze při dovozu první části.

Článek 112

Doklady o původu zboží se předkládají celním orgánům členského státu dovozu postupy uvedenými v článku 62 kodexu. Tyto orgány mohou požadovat jejich překlad, a dále mohou požadovat, aby bylo dovozní celní prohlášení doplněno prohlášením dovozce o tom, že produkty splňují podmínky pro použití tohoto oddílu.

Článek 113

1.  Odchylně od čl. 110 odst. 10 může být průvodní osvědčení EUR.1 ve výjimečných případech vydáno po skutečném vývozu produktů, jichž se týká, jestliže

2.  Příslušné orgány mohou vydat průvodní osvědčení EUR.1 dodatečně pouze v případě, že ověřily, že údaje uvedené v žádosti vývozce souhlasí s odpovídající vývozní dokumentaci a že průvodní osvědčení EUR.1 splňující podmínky tohoto oddílu nebylo vydáno již při vývozu dotyčných produktů.

3.  V průvodních osvědčeních EUR.1 vydané dodatečně musí být uvedena některá z těchto poznámek:

▼A2

▼M26

▼M18

4.  Poznámka uvedená v odstavci 3 se zapisuje do kolonky „Poznámky“ průvodního osvědčení EUR.1.

Článek 114

1.  V případě krádeže, ztráty nebo zničení průvodního osvědčení EUR.1 může vývozce požádat příslušné orgány členského státu vývozu, který je vydal, o vystavení duplikátu na základě dokladů o vývozu, které má vývozce v držení.

2.  Takto vydaný duplikát musí obsahovat některou z těchto poznámek:

▼A2

▼M18

3.  Poznámka uvedená v odstavci 2 se zapisuje do kolonky „Poznámky“ průvodního osvědčení EUR.1.

4.  Duplikát nese datum vydání původního průvodního osvědčení EUR.1 a tímto datem nabývá účinku.

Článek 115

Jsou-li původní produkty umístěny pod dohled celního úřadu ve Společenství, je možné nahradit původní doklad o původu zboží jedním nebo více průvodními osvědčeními EUR.1 pro účely zaslání všech nebo některých z těchto produktů na jiné místo ve Společenství. Náhradní průvodní osvědčení EUR.1 vydává celní úřad, pod jehož dohledem se produkty nacházejí.

b)

PROHLÁŠENÍ NA FAKTUŘE

Článek 116

1.  Prohlášení na faktuře může učinit

2.  Prohlášení na faktuře může být učiněno, lze-li dotyčné produkty považovat za pocházející ze Společenství nebo z některé ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ a splňují-li ostatní podmínky stanovené v tomto oddíle.

3.  Vývozce činící prohlášení na faktuře musí být připraven kdykoli předložit, na žádost celních nebo jiných příslušných vládních orgánů země vývozu, veškeré související doklady prokazující status původu dotyčných produktů a splnění ostatních podmínek stanovených v tomto oddíle.

4.  Prohlášení na faktuře, jehož text je uveden v příloze 22, vyhotovuje vývozce v některém z jazykových znění uvedených v této příloze v souladu s vnitrostátními předpisy země vývozu, psacím strojem, razítkem nebo tiskem na faktuře, dodacím listu nebo jakémkoli jiném obchodním dokladu. Je-li prohlášení psáno rukou, musí být napsáno inkoustem a hůlkovým písmem.

5.  Prohlášení na faktuře podepisuje vlastnoručně vývozce. Vývozce schválený ve smyslu článku 117 však není povinen podepisovat tato prohlášení, jestliže se celním orgánům písemně zaváže, že přebírá plnou odpovědnost za jakékoli prohlášení na faktuře, které jej identifikuje, jako by je vlastnoručně podepsal.

6.  V případech uvedených v odst. 1 písm. b) podléhá použití prohlášení na faktuře těmto zvláštním podmínkám:

První pododstavec nezprošťuje vývozce povinnosti splnit případné jiné formality požadované celními nebo poštovními předpisy.

Článek 117

1.  Celní orgány Společenství mohou povolit kterémukoli vývozci (dále jen „schválený vývozce“), který často odesílá produkty pocházející ze Společenství ve smyslu čl. 98 odst. 2 a který k uspokojení celních orgánů skýtá veškeré záruky potřebné ke kontrole statusu původu produktů a ke splnění všech ostatních požadavků tohoto oddílu, aby činil prohlášení na faktuře bez ohledu na hodnotu dotyčných produktů.

2.  Celní úřady mohou vázat poskytnutí statusu schváleného vývozce na splnění jakýchkoli podmínek, které považují za vhodné.

3.  Celní úřady přidělí schválenému vývozci číslo, které musí být uváděno v prohlášení na faktuře.

4.  Celní úřady dohlížejí na používání povolení schváleným vývozcem.

5.  Celní úřady mohou povolení kdykoli odejmout. Jsou povinny tak učinit, jestliže schválený vývozce již neskýtá záruky zmíněné v odstavci 1, nesplňujepodmínky zmíněné v odstavci 2 nebo udělené povolení jinak jakýmkoli způsobem zneužívá.

Článek 118

1.  Doklady o původu zboží platí čtyři měsíce ode dne vydání v zemi vývozu země a v této lhůtě musí být předloženy celním orgánům země dovozu.

2.  Doklady o původu zboží, které jsou celním orgánům země dovozu předloženy po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, mohou být přijaty pro účely uplatnění celních preferencí uvedených v článku 98 pouze v případě, že nemohly být předloženy ve stanovené lhůtě v důsledku mimořádných okolností.

3.  V ostatních případech opožděného předložení dokladů o původu zboží je mohou celní orgány země dovozu přijmout, pokud jim byly dotyčné produkty předloženy před uplynutím uvedené lhůty.

4.  Na žádost dovozce může být za podmínek stanovených celními orgány členského státu dovozu těmto orgánům předkládán doklad o původu pouze při dovozu první zásilky, jestliže zboží

Tento postup lze použít na množství a období určená příslušnými celními orgány. Uvedené období nesmí za žádných okolností přesáhnout tři měsíce.

Článek 119

1.  Produkty, které jsou zasílány v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám nebo které se nacházejí v osobních zavazadlech cestujících, se považují za původní produkty, na které se vztahují celní preference ve smyslu článku 98, aniž by bylo třeba předložit průvodní osvědčení EUR.1 nebo prohlášení na faktuře, pokud nejsou dováženy obchodně, pokud dovozce prohlásí, že produkty splňují všechny podmínky pro použití tohoto oddílu, a pokud o pravdivosti tohoto prohlášení neexistují žádné pochybnosti.

2.  Za neobchodní dovoz se považuje příležitostný dovoz, který se týká výlučně produktů pro osobní použití příjemců nebo cestujících nebo jejich rodin, je-li z povahy a množství těchto produktů zřejmé, že neslouží žádnému obchodnímu účelu.

Dále celková hodnota těchto produktů nesmí u malých zásilek překročit 500 EUR a u produktů nacházejících se v osobních zavazadlech cestujících 1 200 EUR.

Článek 120

Jsou-li zjištěny drobné rozpory mezi údaji uvedenými v dokladu o původu zboží a údaji v podkladech, které byly celnímu úřadu předloženy za účelem splnění celních formalit při dovozu produktu, není tím zapříčiněna neplatnost dokladu, je-li možné nesporně prokázat, že se doklad vztahuje na předložené produkty.

Zjevné formální chyby, například překlepy v dokladu o původu zboží nevedou k odmítnutí dokladu, nejsou-li takové povahy, že vyvolávají pochybnost o správnosti údajů obsažených v tomto dokladu.

Pododdíl 3

Způsoby správní spolupráce

Článek 121

1.   ►M21  Zvýhodněné země nebo území ◄ sdělí Komisi názvy a adresy vládních orgánů na jejich území příslušných pro vydávání průvodních osvědčení EUR.1, vzory otisků razítek, která tyto orgány používají, a názvy a adresy vládních orgánů příslušných ke kontrole průvodních osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře. Tato razítka jsou platná od data, kdy je Komise obdrží. Komise tyto údaje sdělí celním orgánům členských států. Jsou-li tato sdělení činěna formou aktualizace předchozích sdělení, uvede Komise datum začátku platnosti nových razítek v souladu s údaji poskytnutými příslušnými vládními orgány ►M21  zvýhodněných zemí nebo území ◄ . Tyto informace jsou důvěrné; má-li však být zboží propuštěno do volného oběhu, mohou dotyčné celní orgány dovolit dovozci nebo jeho řádně pověřenému zástupci, aby se seznámil s otisky vzorů razítek zmíněnými v tomto odstavci.

2.  Komise zašle ►M21  zvýhodněným zemím nebo územím ◄ vzory otisků razítek, která používají celní orgány členských států při vydávání průvodních osvědčení EUR.1.

Článek 122

1.  Dodatečné ověření průvodních osvědčení EUR.1 a prohlášení na faktuře se provádí nahodile anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány členského státu dovozu nebo příslušné vládní orgány ►M21  zvýhodněných zemí nebo území ◄ odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladu, o statusu původu dotyčného produktu nebo o splnění jiných povinností stanovených v tomto oddíle.

2.  Pro účely odstavce 1 vrátí příslušné orgány v členském státě nebo ►M21  zvýhodněné zemi nebo území ◄ dovozu průvodní osvědčení EUR.1 a fakturu, pokud byla předložena, prohlášení na faktuře nebo kopii těchto dokladů příslušným orgánům ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ nebo členského státu vývozu, a případně uvedou důvody pro jeho ověření. Spolu s žádostí o ověření zašlou rovněž veškeré získané informace nebo doklady nasvědčující, že údaje uvedené v dokladu o původu zboží nejsou správné.

Jestliže se celní orgány členského státu rozhodnou pozastavit uplatňování celních preferencí uvedených v článku 98 až do výsledku ověření, nabídnou dovozci propuštění produktů, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

3.  Pokud byla podána žádost o dodatečné ověření podle odstavce 1, musí být ověření provedeno ve lhůtě šesti měsíců a jeho výsledky musí být v této lhůtě sděleny celním orgánům členského státu dovozu nebo příslušným vládním orgánům ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ dovozu. Z výsledků musí být zřejmé, zda se napadený doklad o původu zboží vztahuje na skutečně vyvezené produkty a zda lze tyto produkty považovat za produkty pocházející ze ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ nebo ze Společenství.

4.  Jestliže v případě odůvodněných pochybností po uplynutí šestiměsíční lhůty uvedené v odstavci 2 neobdrží celní orgány odpověď nebo jestliže odpověď neobsahuje údaje, které postačují k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu produktů, zašle se příslušnému orgánu druhé sdělení. Jestliže ve lhůtě čtyř měsíců od tohoto druhého sdělení nejsou celním orgánům sděleny výsledky ověření, o které požádaly, nebo jestliže výsledky neumožňují rozhodnout o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu produktů, odmítnou příslušné orgány uplatnit celní preference, s výjimkou existence mimořádných okolností.

5.  Pokud ověřovací postup nebo jiné dostupné informace naznačují, že nejsou dodržována ustanovení tohoto oddílu, provede ►M21  zvýhodněná země nebo území ◄ vývozu z vlastního podnětu nebo na žádost Společenství potřebná šetření nebo přijme vhodná opatření, aby tato šetření byla provedena s požadovanou naléhavostí, aby byly takové přestupky odhaleny a aby jim bylo možno předcházet. Společenství se může na šetření k tomuto účelu podílet.

6.  Pro účely dodatečného ověření průvodního osvědčeníEUR.1 musí příslušné vládní orgány ►M21  zvýhodněné země nebo území ◄ vývozu nebo celní orgány členského státu vývozu uchovávat kopie osvědčení o původu zboží a případné související vývozní doklady alespoň po dobu tří let.

Pododdíl 4

Ceuta a Melilla

Článek 123

1.  Pojem „Společenství“ používaný v tomto oddíle nezahrnuje Ceutu a Melillu. Pojem „produkty pocházející ze Společenství“ nezahrnuje produkty pocházející z Ceuty a Melilly.

2.  Tento oddíl se použije přiměřeně při určování, zda lze určité produkty považovat za produkty pocházející z ►M21  zvýhodněných zemí nebo území ◄ nebo území, na které se vztahují celní preference, dovezené do Ceuty a Melilly nebo za produkty pocházející z Ceuty a Melilly.

3.  Ceuta a Melilla se považují za jediné území.

4.  Ustanovení tohoto oddílu o vydávání, používání a dodatečném ověřování průvodního osvědčení EUR.1 se použijí přiměřeně na produkty pocházející z Ceuty a Melilly.

5.  Španělské celní orgány zajistí použití tohoto oddílu v Ceutě a Melille.

▼B

Článek 124

Články 73 a 74 se použijí také na tento oddíl.

Článek 125

1.  Celní preference uvedené v článku 120 se vztahují pouze na původní výrobky nebo materiály, které byly přepraveny mezi územím dané zvýhodněné republiky a územím Společenství bez vstupu na jiné území. Výrobky pocházející z dané zvýhodněné republiky nebo ze Společenství tvořící jedinou zásilku však mohou být přepravovány přes jiná území než území zvýhodněné republiky nebo Společenství, též s překládkou nebo dočasným uskladněním, jestliže v zemi tranzitu nebo dočasného uskladnění zůstaly pod celním dohledem a nebyly podrobeny jiným operacím než případné vykládce nebo překládce anebo operacím, jejichž účelem je zachování jejich původního stavu.

Přeprava výrobků pocházejících z dané zvýhodněné republiky nebo ze Společenství potrubím se může uskutečnit přes jiná území než přes území Společenství nebo zvýhodněné republiky.

2.  Splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se prokazuje tak, že se příslušným orgánům předloží

Článek 126

Podmínky pro nabytí statusu původu obsažené v tomto pododdíle musí být splněny ve Společenství nebo ve zvýhodněné republice nepřetržitě.

Jsou-li původní výrobky vyvezené ze Společenství nebo ze zvýhodněné republiky do jiné země vráceny, je třeba je považovat za nepůvodní, nelze-li příslušným orgánům věrohodně prokázat, že

Pododdíl 2

Prokazování původu

a)

Průvodní osvědčení EUR.1

Článek 127

Status původu výrobku ve smyslu tohoto oddílu se prokazuje předložením průvodního osvědčení EUR.1 podle vzoru uvedeného v příloze 21.

Článek 128

1.  Průvodní osvědčení EUR.1 se vydává pouze na základě písemné žádosti vývozce nebo jeho zmocněného zástupce jednajícího na jeho odpovědnost. Žádost se podává na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze 21 a který se vyplní podle ustanovení tohoto pododdílu.

Žádosti o vydání průvodního osvědčení EUR.1 musí celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu uchovávat alespoň po dobu dvou let.

2.  Použije se čl. 106 odst. 2.

3.  Průvodní osvědčení EUR.1 smí být vydáno pouze v případě, že má sloužit k prokázání nároku na uplatnění celních preferencí uvedených v článku 120.

4.  Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu, jestliže lze vyvážené zboží považovat za původní výrobky ve smyslu tohoto oddílu.

5.  Je-li zboží považováno za „původní zboží“ ve smyslu čl. 120 odst. 1 písm. b) poslední věty nebo odst. 2 písm. b), vydává se průvodní osvědčení EUR.1 pouze na základě předložení dříve vydaného nebo vystaveného dokladu původu zboží. Tento doklad původu zboží musí celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu uchovávat alespoň po dobu dvou let.

6.  Protože průvodní osvědčení EUR.1 je průkazním dokladem pro uplatnění celních preferencí uvedených v článku 120, musí celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu přijmout veškerá opatření k ověření původu zboží a ke kontrole ostatních údajů uvedených v osvědčení.

7.  Celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu mohou za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavcích 4 a 5, požadovat předložení veškerých průkazních dokladů nebo provádět veškerá kontrolní opatření, která považují za nezbytná.

8.  Celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu dbají na řádné vyplnění tiskopisu uvedeného v článku 127. Prověří zejména, zda jsou údaje v kolonce „Popis výrobku“ uvedeny tak, aby byla vyloučena jakákoli možnost neoprávněných dodatků. Proto je nutné uvést popis výrobků bez vynechání řádků. Není-li kolonka zcela vyplněna, podtrhne se vodorovně poslední řádek a nepoužitá část se proškrtne.

9.  V části průvodního osvědčení vyhrazené pro zápisy celních orgánů se uvede datum vydání osvědčení.

10.  Průvodní osvědčení EUR.1 vydávají celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu při vývozu výrobků, na něž se osvědčení vztahuje. Je dostupné vývozci, jakmile se vývoz opravdu uskuteční nebo jakmile je zajištěn.

11.  V případě Republiky Bosna a Hercegovina a území Bývalé jugoslávské republiky Makedonie se „celními orgány“ ve smyslu tohoto článku a článků následujících rozumí hospodářské komory, pokud v těchto republikách vykonávají dotyčné funkce.

Článek 129

Články 107 až 109 se použijí na tento oddíl.

Článek 130

1.  Průvodní osvědčení EUR.1 musí být ve lhůtě pěti měsíců ode dne vydání celními orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky vývozu předloženo celním orgánům členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu, kterým byly výrobky předloženy.

2.  Průvodní osvědčení EUR.1, které bylo celním orgánům členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu předloženo po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1, může být přijato za účelem uplatnění preferenčního zacházení pouze v případě, že lhůta nemohla být dodržena v důsledku zásahu vyšší moci nebo mimořádných okolností.

3.  V ostatních případech mohou celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu přijmout průvodní osvědčení v případě, že jim byly dotyčné výrobky předloženy před uplynutím tétolhůty.

Článek 131

1.  Jsou-li výrobky ze Společenství nebo z některé zvýhodněné republiky zaslány na výstavu do třetí země a po výstavě prodány za účelem dovozu do Společenství, uplatní se vůči nim celní preference uvedené v článku 120, jestliže splňují podmínky stanovené v pododdíle 1 pro to, aby byly považovány za pocházející ze Společenství nebo ze zvýhodněné republiky, a je-li celním orgánům ve Společenství věrohodně prokázáno, že

2.  Použije se čl. 111 odst. 2 a 3.

Článek 132

Průvodní osvědčení EUR.1 se předkládá celním orgánům členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu způsobem stanoveným právními předpisy tohoto členského státu nebo zvýhodněné republiky. Celní orgány si mohou vyžádat jeho překlad.

Dále mohou požadovat, aby dovozní celní prohlášení bylo doplněno prohlášením dovozce o tom, že výrobky splňují podmínky pro uplatnění celních preferencí uvedených v článku 120.

Článek 133

Aniž je dotčen čl. 122 odst. 3, považuje se rozložený nebo nesestavený výrobek kapitol 84 a 85 harmonizovaného systému na žádost deklaranta za jediný výrobek, jestliže je dovážen po částech za podmínek stanovených celními orgány a jestliže je při dovozu první dílčí zásilky předloženo průvodní osvědčení EUR.1 za celý výrobek.

Článek 134

Celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu uchovávají průvodní osvědčení EUR.1 v souladu s předpisy platnými ve Společenství nebo v této zvýhodněné republice.

b)

Tiskopis EUR.2

Článek 135

1.  Aniž je dotčen článek 127, prokazuje se status původu ve smyslu pododdílu 1 předložením tiskopisu EUR.2, jehož vzor je uveden v příloze 22, pokud se jedná o zásilky obsahující výhradně původní výrobky a pokud jednotlivá hodnota zásilek nepřesahuje 3 000 ECU na jednu zásilku.

2.  Tiskopis EUR.2 vyplňuje a podepisuje vývozce nebo jeho zmocněný zástupce na odpovědnost vývozce. Pokud bylo zboží obsažené v zásilce již v zemi vývozu zkontrolováno s ohledem na definici „původních výrobků“, může vývozce na tuto skutečnost poukázat záznamem v kolonce „Poznámky“ tiskopisu EUR.2.

3.  Tiskopis EUR.2 je nutno vystavit pro každou poštovní zásilku.

4.  Tato ustanovení nezprošťují vývozce povinnosti dbát na splnění všech ostatních formalit stanovených celními a poštovními předpisy.

5.  Vývozce, který vystavil tiskopis EUR.2, předloží na žádost celních orgánů členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu veškeré podklady týkající se použití tohoto tiskopisu.

Článek 136

Tyto původní výrobky ve smyslu pododdílu 1 mohou být dováženy do Společenství s uplatněním celních preferencí uvedených v článku 120 bez předložení dokladů uvedených v článku 127 nebo v článku 135:

Ustanovení čl. 117 odst. 2 se použijí na tento oddíl.

Pododdíl 3

Způsoby správní spolupráce

Článek 137

Zvýhodněné republiky předají Komisi vzory používaných otisků razítek a adresy celních orgánů příslušných k vydávání průvodních osvědčení EUR.1 a k následnému ověřování těchto osvědčení nebo tiskopisů EUR.2. Komise tyto údaje předá celním orgánům členských států.

Článek 138

1.  Dodatečné ověření průvodního osvědčení EUR.1 nebo tiskopisu EUR.2 se provádí namátkou anebo vždy v případech, kdy mají celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu odůvodněné pochybnosti o pravosti dokladu nebo o správnosti údajů o skutečném původu daných výrobků.

2.  Za účelem řádného uplatňování těchto ustanovení si členské státy Společenství na jedné straně a zvýhodněné republiky na straně druhé poskytují navzájem správní pomoc prostřednictvím svých celních orgánů při ověřování pravosti průvodního osvědčení EUR.1 nebo tiskopisu EUR.2 a správnosti údajů o skutečném původu dotyčných výrobků zboží.

3.  V případech uvedených v odstavci 1 vrátí celní orgány členského státu nebo zvýhodněné republiky dovozu průvodní osvědčení EUR.1 nebo tiskopis EUR.2 nebo kopii tohoto osvědčení nebo tiskopisu celním orgánům státu dovozu, a případně uvedou věcné nebo formální důvody pro jeho ověření.

Žádající orgány přiloží k původnímu osvědčení EUR.1 nebo k tiskopisu EUR.2 fakturu nebo její kopii, pokud byla vystavena, poskytnou veškeré získané informace nasvědčující tomu, že údaje uvedené v osvědčení nebo tiskopise nejsou správné.

Jestliže se celní orgány členského státu dovozu rozhodnout pozastavit uplatňování celních preferencí uvedených v článku 120 až do výsledku ověření, propustí výrobky dovozci, avšak stanoví ochranná opatření, která považují za potřebná.

4.  Výsledky dodatečného ověření musí být sděleny celnímu úřadu členského státu nebo zvýhodněné země dovozu nejpozději do šesti měsíců. Musí z nich být zřejmé, zda se průvodní osvědčení EUR.1 nebo tiskopis EUR.2 vztahují na skutečně vyvezené výrobky a zda se na tyto výrobky mají uplatňovat celní preference uvedené v článku 120.

Jestliže v případě odůvodněných pochybností neobdrží žádající orgány po uplynutí šestiměsíční lhůty ode dne žádosti odpověď nebo jestliže odpověď nepostačuje k rozhodnutí o pravosti daného dokladu nebo o skutečném původu výrobků, odmítnou tyto orgány uplatnit stanovené celní preference, s výjimkou zásahu vyšší moci nebo existence mimořádných okolností.

5.  Pro účely dodatečného ověření průvodního osvědčení EUR.1 nebo tiskopisu EUR.2 musí celní orgány země vývozu uchovávat kopie osvědčení a související vývozní doklady alespoň po dobu dvou let.

Oddíl 4

Ceuta a Melilla

Článek 139

1.  Pojem „Společenství“ používaný v tomto oddíle nezahrnuje Ceutu a Melillu. Pojem „výrobky pocházející ze Společenství“ nezahrnuje výrobky pocházející z těchto území.

2.  Pododdíly 1 až 3 tohoto oddílu se s výhradou zvláštních podmínek stanovených v článku 140 použijí přiměřeně na výrobky pocházející z Ceuty a Melilly.

Článek 140

1.  Namísto článku 120 se použijí následující odstavce a odkazy na uvedený článek se považují za odkazy na tento článek.

2.  Níže uvedenými výrobky se rozumějí tyto výrobky, pokud byly ve smyslu článku 125 dopraveny přímo:

3.  Ceuta a Melilla se považují za jediné území.

4.  Výrobce nebo jeho zmocněný zástupce je povinen uvést do kolonky 2 průvodního osvědčení EUR.1 jméno dotyčné zvýhodněné republiky a poznámku „Ceuta a Melilla“.

V kolonce 4 průvodního osvědčení EUR.1 dále musí být v případě výrobků pocházejících z Ceuty a Melilly zaznamenán status původu.

5.  Španělské celní orgány zajistí uplatňování těchto ustanovení v Ceutě a Melille.

HLAVA V

CELNÍ HODNOTA

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 141

1.  Pro účely použití článků 28 až 36 kodexu a této hlavy přihlížejí členské státy k ustanovením obsaženým v příloze 23.

Ustanovení uvedená v prvním sloupci přílohy 23 se použijí v souladu s vysvětlivkami uvedenými v druhém sloupci.

2.  Je-li při určování celní hodnoty třeba přihlížet k všeobecně uznávaným účetním zásadám, použijí se ustanovení přílohy 24.

Článek 142

1.  Ve smyslu této hlavy se rozumí

2.  Výrazy „stejné zboží“ a „podobné zboží“ se nevztahují na zboží, které obsahuje techniku, vývoj, uměleckou práci, design a plány a nákresy, pro které nebyla provedena úprava podle čl. 32 odst. 1 písm. b) bodu iv) kodexu, protože tyto práce byly provedeny ve Společenství.

Článek 143

1.   ►M15  Pro účely hlavy II kapitoly 3 kodexu a této hlavy se za osoby ve spojení považují pouze osoby ◄ ,

2.  Pro účely této hlavy se osoby, které jsou spolu ve spojení tak, že jedna z nich je výhradním zástupcem, prodejcem nebo koncesionářem druhé, se nezávisle na použitém označení považují za osoby ve spojení pouze tehdy, jestliže se na ně vztahuje některé z kritérií uvedených v odstavci 1.

Článek 144

1.  Pokud se podle článku 29 kodexu určuje celní hodnota zboží, za něž cena v okamžiku rozhodném pro určení celní hodnoty dosud nebyla zaplacena, považuje se za základ pro určení celní hodnoty zásadně cena, jež má být v daném okamžiku zaplacena.

2.  Komise a členské státy konzultují v rámci výboru použití odstavce 1.

▼M21

Článek 145

1.  Je-li zboží navržené v celním prohlášení k propuštění do volného oběhu součástí většího množství stejného zboží nabytého v rámci jedné obchodní operace, tvoří cenu, která byla nebo má být skutečně zaplacena ve smyslu čl. 29 odst. 1 kodexu, část celkové ceny, která odpovídá poměru zboží uvedeného v celním prohlášení k celkovému množství nabytého zboží.

Poměrné rozdělení ceny, která skutečně byla nebo má být zaplacena, se provede i v případě částečné ztráty nebo poškození zboží, jehož hodnota má být určena, před jeho propuštěním do volného oběhu.

2.  Po propuštění zboží do volného oběhu lze pro určení jeho celní hodnoty vzít v souladu s článkem 29 kodexu v úvahu úpravu ceny, která byla nebo má být skutečně za zboží zaplacena, jež provedl prodejce ve prospěch kupujícího, jestliže se ke spokojenosti celních orgánů prokáže, že:

3.  Cenu, která skutečně byla nebo má být zaplacena za zboží, upravenou podle odstavce 2 lze vzít v úvahu pouze v případě, že byla tato úprava provedena ve lhůtě 12 měsíců ode dne, kdy bylo přijato celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu.

▼B

Článek 146

Jestliže cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena ve smyslu čl. 29 odst. 1 kodexu, zahrnuje částku vnitřní daně vybrané na dané zboží v zemi původu nebo vývozu, nezahrnuje se tato částka do celní hodnoty, je-li příslušným celním orgánům náležitě prokázáno, že zboží bylo nebo je osvobozeno od této daně a toto osvobození je ku prospěchu kupujícímu.

Článek 147

1.  Pro účely článku 29 kodexu se skutečnost, že prodávané zboží je v celním prohlášení navrženo na propuštění do volného oběhu, považuje za důkaz prokazující, že byloprodáno na vývoz na celní území Společenství. ►M6  V případě dalších prodejů před určením celní hodnoty zboží to platí pouze pro poslední prodej, na jehož základě zboží vstoupilo na celní území Společenství, anebo pro prodej zboží na celním území Společenství před jeho propuštěním do volného oběhu.

Při uvádění ceny týkající se prodeje předcházejícího poslednímu prodeji, na jehož základě zboží vstoupilo na celní území Společenství, musí být celním orgánům uspokojivě prokázáno, že bylo toto zboží prodáno pro účely vývozu na uvedené území.

Použijí se články 178 až 181a.

 ◄

2.  Je-li ►M6  ————— ◄ zboží mezi prodejem a propuštěním do volného oběhu použito ve třetí zemi, není uplatnění hodnoty transakce povinné.

3.  Kupující nemusí splnit žádné podmínky kromě toho, že je smluvní stranou kupní smlouvy.

Článek 148

Je-li podle čl. 29 odst. 1 písm. b) zjištěno, že prodej nebo cena jsou podrobeny podmínkám nebo plněním, jejichž hodnotu lze určit ve vztahu ke zboží, které má být hodnoceno, považuje se tato hodnota za přímou platbu kupujícího prodávajícímu a části ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena, jestliže podmínka nebo plnění nesouvisí s

Článek 149

1.  Pro účely čl. 29 odst. 3 písm. b) kodexu se „činnostmi spojenými s uváděním zboží na trh“ rozumí veškeré činnosti spojené s reklamou na toto zboží a podporou jeho prodeje, jakož i činnosti spojené se zárukami na toto zboží.

2.  Tyto činnosti, které provádí kupující, se považují jako činnosti prováděné na jeho účet i tehdy, pokud je provádí na základě svého smluvního závazku vůči prodávajícímu.

Článek 150

1.  Pro účely čl. 30 odst. 2 písm. a) kodexu (hodnota transakce u stejného zboží) se celní hodnota určuje na základě hodnoty transakce u stejného zboží prodávaného pro vývoz na stejné obchodní úrovni v zásadně stejném množství jako hodnocené zboží. Neexistují-li takové prodeje, použije se hodnota transakce u stejného zboží prodávaného na jiné obchodní úrovni a/nebo v jiném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z obchodní úrovně a/nebo z množství, pokud lze tyto opravy bez ohledu na to, zda vedou ke zvýšení nebo snížení hodnoty transakce, provést na základě předložených skutečností, které jasně prokazují správnost a přesnost úpravy.

2.  Jestliže hodnota transakce zahrnuje náklady ve smyslu čl. 32 odst. 1 písm. e) kodexu, upraví se s ohledem na významné rozdíly mezi těmito náklady u dováženého a stejného zboží vyplývajícími ze vzdáleností a způsobů přepravy.

3.  Jestliže se podle tohoto článku určí více než jedna hodnota transakce u stejného zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší z těchto hodnot.

4.  Pro účely tohoto článku se hodnota transakce u zboží, které vyrobila jiná osoba, použije pouze v případě, že nelze určit podle odstavce 1 hodnotu transakce u stejného zboží, které vyrobila táž osoba, která vyrobila hodnocené zboží.

5.  „Hodnotou transakce dováženého stejného zboží“ pro účely tohoto článku se rozumí celní hodnota, která již byla určena podle článku 29 kodexu a která obsahuje úpravy podle odstavců 1 písm. b) a 2 tohoto článku.

Článek 151

1.  Pro účely čl. 30 odst. 2 písm. b) kodexu (hodnota transakce u podobného zboží) se celní hodnota určuje na základě hodnoty transakce u podobného zboží prodávaného pro vývoz na stejné obchodní úrovni v zásadně stejném množství jako hodnocené zboží. Neexistují-li takové prodeje, použije se hodnota transakce u podobného zboží prodávaného na jiné obchodní úrovni a/nebo v jiném množství, upravená s ohledem na rozdíly vyplývající z obchodní úrovně a/nebo z množství, pokud lze tyto opravy bez ohledu na to, zda vedou ke zvýšení nebo snížení hodnoty transakce, provést na základě předložených skutečností, které jasně prokazují správnost a přesnost úpravy.

2.  Jestliže hodnota transakce zahrnuje náklady ve smyslu čl. 32 odst. 1 písm. e) kodexu, upraví se s ohledem na významné rozdíly mezi těmito náklady u dováženého a podobného zboží vyplývajícími ze vzdáleností a způsobů přepravy.

3.  Jestliže podle tohoto článku určí více než jedna hodnota transakce u podobného zboží, použije se k určení celní hodnoty dováženého zboží nejnižší z těchto hodnot.

4.  Pro účely tohoto článku se hodnota transakce u zboží, které vyrobila jiná osoba, použije pouze v případě, že nelze určit podle odstavce 1 hodnotu transakce u podobného zboží, které vyrobila táž osoba, která vyrobila hodnocené zboží.

5.  „Hodnotou transakce dováženého podobného zboží“ pro účely tohoto článku se rozumí celní hodnota, která již byla určena podle článku 29 kodexu a která obsahuje úpravy podle odstavců 1 písm. b) a 2 tohoto článku.

Článek 152

1.  

▼M27

▼B

2.  Neprodává-li se dovážené zboží ani stejné nebo podobné dovážené zboží ve Společenství v nezměněném stavu, určuje se celní hodnota dováženého zboží na žádost dovozce na základě jednotkové ceny, za kterou se dovážené zboží prodává po dalším opracování nebo zpracování v největším úhrnném množství osobám usazeným ve Společenství, které nejsou ve spojení s prodávajícími, s přihlédnutím k hodnotě přidané v důsledku opracování nebo zpracování a po odpočtech podle odst. 1 písm. a).

3.  Pro účely tohoto článku se „jednotkovou cenou, za kterou se dovážené zboží prodává v nejvyšším úhrnném množství,“ rozumí cena, za kterou byl prodán nejvyšší počet jednotek při prodeji osobám, které nejsou ve spojení s prodávajícími, na první obchodní úrovni po dovozu, na které se tyto prodeje uskuteční.

4.  K prodeji ve Společenství osobě, která přímo nebo nepřímo zdarma nebo za sníženou cenu poskytuje zboží nebo služby uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) kodexu, které jsou použity při výrobě nebo prodeji dováženého zboží k vývozu, se při určování jednotkové ceny podle tohoto článku nepřihlíží.

5.  Pro účely odst. 1 písm. b) se „dobou co nejdříve po dovozu“ rozumí den, kdyje dovážené zboží nebo stejné nebo podobné dovážené zboží prodáváno v množství dostatečném pro určení jednotkové ceny.

Článek 153

1.  Pro účely čl. 30 odst. 2 písm. d) kodexu (vypočtená hodnota) nesmí celní orgány vyžadovat od osoby, která není usazena ve Společenství, ani ji zavazovat k tomu, aby pro určování vypočtené hodnoty předkládala k prověření účty nebo jiné podklady nebo k nim umožňovala přístup. Údaje, které poskytl producent zboží za účelem určení celní hodnoty podle tohoto článku, však mohou celní orgány členského státu se souhlasem producenta ověřit v zemi, která není členem Společenství, jestliže o tom tyto orgány uvědomí orgány dané země s dostatečným předstihem a zmíněné orgány se šetřením souhlasí.

2.  Do ceny nebo hodnoty materiálu a výroby podle čl. 30 odst. 2 písm. d) první odrážky kodexu se zahrnují náklady uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) bodech ii) a iii) kodexu.

Dále se do těchto nákladů zahrnuje vhodně rozvržená hodnota všeho zboží nebo služeb uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. b) kodexu, které jsou poskytovány kupujícímu přímo nebo nepřímo v souvislosti s výrobou dováženého zboží. Hodnota služeb uvedených v čl. 32 odst. 1 písm. b) bodě iv) kodexu poskytnutých ve Společenství se do hodnoty zahrne pouze v případě, že byly producentovi účtovány.

3.  Pokud se k určení vypočtené hodnoty použijí jiné informace, než které byly poskytnuty producentem nebo jeho jménem, sdělí celní orgán deklarantovi, pokud o to požádá, s výhradou článku 15 kodexu, původ těchto informací, použité údaje a výpočty, které z nich vycházejí.

4.  „Všeobecné výdaje“ uvedené v čl. 30 odst. 2 písm. d) druhé odrážce kodexu zahrnují přímé a nepřímé náklady na výrobu zboží pro vývoz a jeho uvádění na trh, které nebyly do celní hodnoty zahrnuty podle první odrážky uvedeného písmene.

Článek 154

Jestliže se pro dovoz užívají opakovaně obaly uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. a) bodě ii) kodexu, rozdělí se náklady na ně vynaložené na žádost deklaranta přiměřeně podle všeobecně uznávaných účetních zásad.

Článek 155

Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. b) bodu iv) kodexu se náklady na výzkum a předběžné nákresy designu do celní hodnoty nezahrnují.

Článek 156

Ustanovení čl. 33 písm. c) kodexu se použije přiměřeně, je-li celní hodnota určena jinak než na základě hodnoty transakce.

▼M8

Článek 156a

1.  Na požádání zúčastněné osoby mohou celní orgány povolit, aby byly na základě vhodných a specifických kritérií

V takovém případě se uvedená celní hodnota nepovažuje za předběžnou ve smyslu čl. 254 druhé odrážky.

2.  Povolení může být uděleno, pouze pokud

▼B

KAPITOLA 2

Licenční poplatky

Článek 157

1.  Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. c) kodexu se „licenčními poplatky“ rozumějí zejména platby, které je nutno zaplatit za využití práv týkajících se

2.  Nezávisle na případech uvedených v čl. 32 odst. 5 kodexu smí být v případech, kdy se celní hodnota určuje podle článku 29 kodexu, licenční poplatky přičteny k ceně, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dovážené zboží, pouze pokud:

Článek 158

1.  Je-li dovážené zboží pouze složkou nebo součástí zboží, které bylo vyrobeno ve Společenství, může být cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dovážené zboží, upravena pouze tehdy, jestliže se licenční poplatky týkají daného zboží.

2.  Jestliže se zboží dováží nesestavené nebo je před dalším prodejem podrobeno menším úpravám, například zředění nebo zabalení, není tím vyloučeno, aby se licenční poplatky vztahovaly na dovážené zboží.

3.  Jestliže se licenční poplatky vztahují částečně na dovážené zboží a částečně na jiné složky nebo součásti, které byly po dovozu ke zboží připojeny, nebo na služby poskytnuté po dovozu, provede se přiměřené rozvržení nákladů pouze na základě objektivních a měřitelných údajů v souladu s vysvětlivkami k čl. 32 odst. 2 kodexu uvedenými v příloze 23.

Článek 159

Licenční poplatky za poskytnutí práva použít ochrannou známku se přičtou k ceně, která byla nebo má být za zboží skutečně zaplacena, pouze tehdy, jestliže

Článek 160

Jestliže kupující platí licenční poplatky třetí osobě, považují se podmínky čl. 157 odst. 2 za splněné pouze v případě, že prodávající nebo osoba, která je s ním ve spojení, platbu této třetí osobě od kupujícího vyžaduje.

Článek 161

Jestliže výpočet licenčních poplatků vychází z ceny dováženého zboží, má se, pokud se neprokáže opak, za to, že se platba licenčních poplatků týká daného zboží.

Licenční poplatky se však mohou týkat hodnoceného zboží i v případě, že se vypočítávají nezávisle na ceně dováženého zboží.

Článek 162

Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. c) kodexu se nepřihlíží k zemi, v níž má příjemce licenčních poplatků své sídlo.

KAPITOLA 3

Místo, kde zboží vstupuje na celní území Společenství

Článek 163

1.  Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. e) a čl. 33 písm. a) kodexu se za místo vstupu na celní území Společenství považuje

▼A2

2.  Celní hodnota zboží, které je po svém vstupu na celní území Společenství přepravováno do jiné části tohoto území přes Bělorusko, Bulharsko, Rusko, Rumunsko, Švýcarsko, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Svazovou republiku Jugoslávie nebo Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, se určuje na základě místa prvního vstupu zboží na celní území Společenství, je-li zboží dopravováno přímo přes území těchto zemí a tranzit přes tyto země odpovídá obvyklé dopravní cestě na místo určení.

▼B

3.  Celní hodnota zboží, které je po vstupu na celní území Společenství dopravováno po moři na místo určení v jiné části Společenství, se určuje na základě místa prvního vstupu zboží na celní území Společenství, je-li dopravováno přímo po obvyklé dopravní cestě na místo určení.

▼A2

4.  Odstavce 2 a 3 se vztahují i na vykládku nebo překládku zboží a na dočasné přerušení přepravy v Bělorusku, Bulharsku, Rusku, Rumunsku, Švýcarsku, Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Svazové republice Jugoslávie nebo v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, pokud k nim dojde pouze z přepravních důvodů.

▼B

5.  U zboží, které je po vstupu na celní území Společenství bezprostředně dopravováno z jednoho francouzského zámořského departementu do jiné části celního území Společenství nebo naopak, je rozhodným místem vstupu místo uvedené v odstavcích 1 a 2 nacházející se v té části celního území Společenství, ze které bylo zboží dopraveno, pokud zde bylo vyloženo nebo přeloženo a tuto skutečnost potvrdily celní orgány.

6.  Jestliže nejsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 5, je rozhodným místem vstupu místo uvedené v odstavci 1 nacházející se v té části celního území Společenství, ve které se nachází místo určení zboží.

KAPITOLA 4

Náklady na dopravu

Článek 164

Pro účely čl. 32 odst. 1 písm. e) a čl. 33 písm. a) kodexu platí tato pravidla:

Článek 165

1.  Poštovné za zboží přepravované v poštovním styku až na místo určení se zahrnuje do celní hodnoty v celkové výši; výjimkou jsou dodatečné poštovní poplatky, které byly případně vybrány za úkony provedené v zemi dovozu.

2.  Při určování celní hodnoty zasílaného zboží, které nemá obchodní povahu, se však poštovné do hodnoty uváděné v prohlášení nezahrnuje.

3.  Odstavce 1 a 2 se nevztahují na zboží přepravované poštovními expresními kurýrními službami nazvanými „EMS – Datapost“ (v Dánsku „EMS – Jetpost“, v Německu „EMS – Kurierpostsendungen“, v Itálii „CAI-Post“).

Článek 166

Náklady na leteckou dopravu, které se zahrnují do celní hodnoty zboží, se určují podle pravidel a procentních podílů uvedených v příloze 25.

▼M21 —————

▼B

KAPITOLA 6

Směnné kurzy

Článek 168

Pro účely článků 169 až 172 se rozumí:

Článek 169

1.  Jsou-li skutečnosti, které slouží k určování celní hodnoty zboží, vyjádřeny v jiné měně než v měně členského státu, v níž se celní hodnota určuje, použije se při určování této hodnoty v měně daného členského státu směnný kurz zaznamenaný v předposlední středu kalendářního měsíce, který je řádně zveřejněn téhož nebo následujícího dne.

2.  Kurz zaznamenaný v předposlední středu kalendářního měsíce se používá po celý následující kalendářní měsíc, není-li nahrazen kurzem uvedeným v článku 171.

3.  Jestliže v předposlední středu uvedenou v odstavci 1 není zaznamenán žádný kurz nebo jestliže není týž nebo následující den zveřejněn, považuje se za kurz zaznamenaný v uvedenou středu poslední zaznamenaný kurz pro danou měnu zveřejněný v předchozích čtrnácti dnech.

Článek 170

Nelze-li směnný kurz určit podle článku 169, stanoví směnný kurz, který se použije pro účely článku 35 kodexu, dotyčný členský stát; tento kurz musí odrážet co nejpřesněji aktuální hodnotu dané měny.

Článek 171

1.  Jestliže se kurz zaznamenaný v poslední středu kalendářního měsíce, zveřejněný téhož nebo následujícího dne, liší nejméně o 5 % od kurzu, který byl určen podle článku 169 pro použití v následujícím kalendářním měsíci, nahradí uvedený kurz od první středy tohoto následujícího kalendářního měsíce jakožto kurz, který se použije pro účely článku 35 kodexu.

2.  Jestliže se kurz zaznamenaný v libovolnou středu v období uvedeném v předchozích ustanoveních, zveřejněný téhož nebo následujícího dne, liší nejméně o 5 % od kurzu používaného podle této kapitoly, nahradí uvedený kurz od následující středy jakožto kurz, který se použije pro účely článku 35 kodexu. Tento náhradní kurz zůstává v platnosti do konce běžného kalendářního měsíce, není-li nahrazen jiným kurzem stanoveným podle první věty tohoto odstavce.

3.  Jestliže v některém členském státě ve středu není zaznamenán žádný směnný kurz nebo jestliže není tentýž nebo následující den zveřejněn, považuje se za kurz zaznamenaný v danou středu pro dotyčnou měnu kurz zaznamenaný a zveřejněný v co nejkratším čase před uvedenou středou.

Článek 172

Jestliže příslušné celní orgány členského státu povolí deklarantovi, aby určité údaje v celním prohlášení se žádostí o propuštění zboží do volného oběhu předložil dodatečně ve formě pravidelného celního prohlášení, může v povolení na základě žádosti deklaranta stanovit jednotný kurz pro přepočet skutečností, které slouží k určení celní hodnoty, vyjádřených v jiné měně než v měně dotyčného členského státu. V tomto případě se použije směnný kurz zaznamenaný postupem podle této kapitoly, který se používá v první den období, na něž se pravidelné celní prohlášení vztahuje.

KAPITOLA 7

Zjednodušený postup k určení celní hodnoty některého zboží podléhajícího zkáze

▼M27 —————

▼B

KAPITOLA 8

Prohlášení o údajích a poskytnutí podkladů k nim

Článek 178

1.  Pokud se celní hodnota určuje podle článků 28 až 36 kodexu, přiloží se k celnímu prohlášení pro dovážené zboží prohlášení o údajích o celní hodnotě (prohlášení o celní hodnotě). Prohlášení o celní hodnotě se podává na tiskopise D.V.1 podle vzoru uvedeného v příloze 28, případně doplněném jedním nebo více tiskopisy D.V.1 BIS podle vzoru uvedeného v příloze 29.

▼M14

2.  Prohlášení o celní hodnotě podle odstavce 1 smí učinit pouze osoba usazená ve Společenství, která má k dispozici všechny potřebné skutečnosti.

Ustanovení čl. 64 odst. 2 písm. b) druhé odrážky a odst. 3 celního kodexu se použijí přiměřeně.

▼B

3.  Celní orgány mohou upustit od požadování prohlášení o celní hodnotě podle odstavce 1, jestliže celní hodnotu dotyčného zboží nelze zjistit podle článku 29 kodexu. V těchto případech osoba uvedená v odstavci 2 poskytne nebo nechá poskytnout celním orgánům veškeré informace, které po ní požadují pro určení celní hodnoty podle jiného článku kodexu; informace poskytne celním orgánům způsobem za podmínek, které tyto orgány stanoví.

4.  Aniž jsou dotčeno případné použití trestněprávních předpisů, přijímá osoba uvedená v odstavci 2podáním prohlášení o celní hodnotě podle odstavce 1 celnímu úřadu odpovědnost za:

5.  Tento článek se nevztahuje na zboží, jehož celní hodnota se určuje zjednodušeným postupem podle článků 173 až 177.

Článek 179

1.  Celní orgány mohou, pokud to není nezbytné pro řádné ukládání dovozních cel, zcela nebo zčásti upustit od vyžadování prohlášení podle čl. 178 odst. 1,

2.  Částka v ECU uvedená v odst. 1 písm. a) se přepočte podle článku 18 kodexu. Celní orgány mohou částku vzniklou přepočtem zaokrouhlit směrem nahoru nebo dolů.

Celní orgány mohou zachovat protihodnotu částky stanovené v ECU v národní měně, jestliže by při roční úpravě podle článku 18 kodexu přepočet nové částky před zaokrouhlením podle tohoto článku vedl k tomu, že by se protihodnota v národní měně změnila o méně než 5 % anebo by se snížila.

3.  U zboží, které stejný prodávající dodává pravidelně za stejných obchodních podmínek stejnému prodávajícímu, mohou celní orgány upustit od požadování, aby údaje podle čl. 178 odst. 1 byly plně poskytovány s každým celním prohlášením, vyžadují to však při každé změně okolností a nejméně jednou za tři roky.

4.  Zproštění povinnosti přiznané podle tohoto článku může být zrušeno a předložení D.V.1 může být požadováno, jestliže se zjistí, že nebyla splněna nebo již netrvá podmínka pro její poskytnutí.

Článek 180

Jestliže se použije počítačové zpracování dat nebo jestliže se pro dotyčné zboží podává obecné, pravidelné nebo souhrnné celní prohlášení, mohou členské státy povolit odchylky ve formě poskytování údajů nezbytných k určení celní hodnoty.

Článek 181

1.  Osoba uvedená v čl. 178 odst. 2 předloží celním orgánům jedno vyhotovení faktury, z niž vychází v prohlášení o celní hodnotě dováženého zboží. Jestliže se prohlášení o celní hodnotě podává písemně, ponechají si toto vyhotovení celní orgány.

2.  Je-li při písemném prohlášení o celní hodnotě faktura na dovážené zboží vystavena na osobu, která je usazena v jiném členském státě než v tom, kde je podáváno prohlášení o celní hodnotě, předloží osoba podávající prohlášení o celní hodnotě celním orgánům druhé vyhotovení této faktury. Jedno z vyhotovení si ponechají celní orgány, druhé opatří otiskem svého úředního razítka a jednacím číslem prohlášení u daného celního úřadu a vrátí je deklarantovi, aby je předal osobě, na jejíž jméno je faktura vystavena.

3.  Celní orgány mohou úpravu podle odstavce 2 předepsat také pro případy, kdy osoba, na niž je vystavena faktura, je usazena v členském státě, v němž je prohlášení o celní hodnotě podáváno.

▼M5

Článek 181a

1.  Celní orgány nemusí nezbytně určovat celní hodnotu dováženého zboží podle hodnoty transakce, pokud v souladu s postupem uvedeným v odstavci 2 mají odůvodněné pochybnosti, zda uváděná hodnota odpovídá celkové částce zaplacené nebo splatné podle článku 29 kodexu.

2.  Pokud mají celní orgány pochybnosti zmíněné v odstavci 1, mohou v souladu s čl. 178 odst. 4 požádat o doplňkové informace. Pokud pochybnosti trvají, musí celní orgány před přijetím konečného rozhodnutí vyrozumět dotyčnou osobu, a to písemně, jsou-li o to požádány, o důvodech těchto pochybností a poskytnout jí přiměřenou příležitost k odpovědi. Konečné rozhodnutí s odůvodněním se sdělí příslušné osobě písemně.

▼B

HLAVA VI

VSTUP ZBOŽÍ NA CELNÍ ÚZEMÍ SPOLEČENSTVÍ

KAPITOLA 1

Prohlídka zboží a odběr vzorků zúčastněnou osobou

Článek 182

1.  Povolení prohlédnout zboží podle článku 42 kodexu se uděluje osobě, která je oprávněna přidělit zboží celně schválené určení, na základě ústní žádosti, pokud celní orgán s ohledem na okolnosti nepovažuje za potřebné, aby byla žádost podána písemně.

Odběr vzorků se povoluje pouze na základě písemné žádosti zúčastněné osoby.

2.  Písemné žádosti podle odst. 1 musí zúčastněná osoba podepsat a podat u příslušných celních orgánů. Žádosti musí obsahovat tyto údaje:

Celní úřad udělí povolení na základě žádosti zúčastněné osoby. Pokud se žádost týká odběru vzorků, uvede celní úřad množství zboží, které může být odebráno.

3.  Předběžnou prohlídku zboží a odběr vzorků je třeba provádět podle pokynů celního úřadu pro daný případ a pod jeho dohledem.

Vybalení, vážení, opětovné zabalení a ostatní manipulace se zbožím se uskutečňuje na náklady a nebezpečí zúčastněné osoby. Tato osoba hradí rovněž případné náklady na provedení rozboru.

4.  Odebrané vzorky musí splnit formality, aby mohlo být zboží přiděleno celně schválené určení. Pokud při prohlídce vzorků dojde k jejich poškození, zničení nebo nenapravitelné ztrátě zboží, nevzniká celní dluh. Ustanovení čl. 182 odst. 5 kodexu se použije také na odpady a zbytky.

KAPITOLA 2

Souhrnné celní prohlášení

Článek 183

1.  Souhrnné celní prohlášení podepisuje osoba, která je podává.

2.  Souhrnné celní prohlášení potvrdí celní orgány a uschovají je, aby mohlo být prověřeno, zda bylo danému zboží přiděleno celně schválené určení ve lhůtách stanovených v článku 49 kodexu.

3.  Pokud bylo zboží před předložením celním orgánům přepravováno v tranzitním režimu, je souhrnným celním prohlášením doklad o tranzitu určený pro celní úřad určení.

4.  Celní orgány mohou povolit, aby souhrnné celní prohlášení bylo vyhotoveno pomocí počítačového zpracování dat. V tomto případě se pravidla uvedená ►M1  v odstavcích 1 a 2 ◄ přizpůsobí přiměřeně.

Článek 184

1.  Až do doby, kdy je zboží přiděleno celně schválené určení, je osoba uvedená v čl. 183 odst. 1 povinna znovu předložit celním orgánům na jejich vyžádání v nezměněném stavu zboží, na něž podává souhrnné celní prohlášení a které dosud nebylo vyloženo z dopravního prostředku, na němž se nachází.

2.  Po vyložení zboží přechází povinnost znovu předložit zboží celním orgánům na jejich vyžádání na každou osobu, která je má v držení pro účely přepravy nebo skladování.

KAPITOLA 3

Dočasné uskladnění

Článek 185

1.  Místa ve smyslu čl. 51 odst. 1 kodexu, schválená celními orgány pro skladování dočasně uskladněného zboží, se označují jako „dočasné sklady“.

2.  Pokud celní orgány nespravují dočasné sklady samy, mohou k zajištění používání celních předpisů vyžadovat, aby

Článek 186

Uskladnění zboží v dočasném skladu se uskutečňuje na podkladě souhrnného celního prohlášení. Celní orgány však mohou požadovat, aby bylo podáno zvláštní celní prohlášení na tiskopise, jehož vzor samy určí.

Článek 187

Aniž je dotčen článek 56 kodexu a předpisy o prodeji zboží celními orgány, má povinnost dodržovat opatření, která přijaly celní orgány podle čl. 53 odst. 1 kodexu, a hradit vzniklé náklady osoba, která podala souhrnné celní prohlášení, a nebylo-li toto prohlášení dosud podáno, osoby uvedené v čl. 44 odst. 2 kodexu.

▼M1 —————

▼B

KAPITOLA 4

Zvláštní ustanovení o zboží přepravovaném námořní nebo leteckou dopravou

Oddíl 1

Obecné ustanovení

Článek 189

Jestliže zboží dovážené ze třetí země vstupuje na celní území Společenství námořní nebo vzdušnou cestou a pak se na podkladě téhož přepravního dokladu stejným způsobem bez překládky dopravuje do jiného přístavu nebo na jiné letiště Společenství, předkládá se zboží podle článku 40 kodexu celním orgánům teprve v přístavu nebo na letišti, v kterém se vykládá nebo překládá.

Oddíl 2

Zvláštní ustanovení o palubních zavazadlech a zavazadlech cestujících přepravovaných v zavazadlovém prostoru

Článek 190

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

Článek 191

Pro účely tohoto oddílu se zavazadlo v leteckém provozu považuje za

Článek 192

Kontroly a formality

Článek 193

Kontroly a formality pro zavazadla osob nacházejících se na palubách

Článek 194

1.  Pokud jsou zavazadla přepravována na letiště Společenství na palubě letadla přilétajícího z letiště, které není letištěm Společenství, a mají být na tomto letišti Společenství přeložena na letadlo, které provádí let uvnitř Společenství,

2.  Pokud jsou zavazadla na letišti Společenství nakládána do letadla, jež provádí let uvnitř Společenství, a pokud tato zavazadla mají být na jiném letišti Společenství přeložena do letadla, jehož místem určení je letiště, které není letištěm Společenství,

3.  Kontroly a formality pro zavazadla, která se dopravují na letiště Společenství na palubě linkového nebo charterového letadla z letiště, které není letištěm Společenství, a která jsou překládána do rekreačního nebo obchodního letadla, které provádí let uvnitř Společenství, se provádějí na příletovém letišti pravidelného nebo charterového letu.

4.  Kontroly a formality pro zavazadla, která jsou naletišti Společenství překládána do rekreačního nebo obchodního letadla, které provádí let uvnitř Společenství, aby byla na jiném letišti Společenství přeložena do linkového nebo charterového letadla, jehož místem určení je letiště, které není letištěm Společenství, se provádějí na odletovém letišti linkového nebo charterového letadla.

5.  Členské státy mohou na mezinárodních letištích Společenství, v nichž se překládají zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru, kontrolovat zavazadla,

Článek 195

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění,

Článek 196

Zavazadla přepravovaná v zavazadlovém prostoru podaná na letišti Společenství se na tomto letišti označí visačkou. Vzor visačky a její technické provedení jsou uvedeny v příloze 30.

Článek 197

Členské státy sdělí Komisi seznam letišť, která odpovídají definici mezinárodního letiště Společenství podle čl. 190 písm. b). Komise zveřejní tento seznam v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.

HLAVA VII

CELNÍ PROHLÁŠENÍ – BĚŽNÝ POSTUP

KAPITOLA 1

Písemné celní prohlášení

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 198

1.  Jestliže se celní prohlášení týká více položek zboží, považují se údaje uvedené ke každé položce zboží za samostatné celní prohlášení.

2.  Za jediné zboží se považují podstatné součásti průmyslových zařízení, které spadají pod jediný kód kombinované nomenklatury.

Článek 199

►M1  1. ◄   Aniž je dotčeno případné použití trestněprávních předpisů, má se za to, že podáním celního prohlášení podepsaného deklarantem nebo jeho zástupcem celnímu úřadu vzniká v souladu s platnými předpisy odpovědnost za

▼M1

2.  Používá-li deklarant k vyhotovení svých celních prohlášení systémy počítačového zpracování dat, mohou celní orgány stanovit, že vlastnoruční podpis lze nahradit jiným identifikačním technickým postupem, který může být založen na použití kódů. Tato možnost se poskytuje pouze při splnění technických a administrativních podmínek stanovených celními orgány.

Celní orgány mohou také stanovit, že celní prohlášení vyhotovená pomocí celních systémů počítačového zpracování dat jsou ověřována přímo těmito systémy namísto ručního nebo mechanického otisku razítka celního úřadu a podpisu příslušného úředníka.

3.  Za podmínek a způsoby, které samy určí, mohou celní orgány povolit, aby bylo uvádění některých údajů v písemném celním prohlášení uvedených v příloze 37 nahrazeno zasláním těchto údajů, případně v kódované formě, celnímu úřadu určenému k tomuto účelu.

▼B

Článek 200

Není-li stanoveno jinak nebo nepotřebuje-li je zúčastněná osoba pro další operace, ponechávají si doklady přiložené k celnímu prohlášení celní orgány. V takovém případě přijmou celní orgány všechna potřebná opatření, aby doklady mohly být následně použity pouze pro množství a hodnoty zboží, na něž se vztahují.

Článek 201

1.  Celní prohlášení se podává celnímu úřadu, jemuž se předkládá zboží. Celní prohlášení může být podáno, jakmile bylo zboží předloženo.

2.  Celní orgány mohou povolit, aby bylo celní prohlášení podáno dříve, než je deklarant schopen předložit zboží. V tomto případě mohou celní orgány stanovit pro předložení zboží lhůtu určenou podle okolností. Není-li zboží předloženo ve stanovené lhůtě, považuje se celní prohlášení za nepodané.

3.  Jestliže bylo celní prohlášení podáno dříve, než bylo zboží, k němuž se vztahuje, dopraveno k celnímu úřadu nebo na jiné místo určené celními orgány, může být toto celní prohlášení přijato teprve po předložení zboží k celnímu řízení.

Článek 202

1.  Celní prohlášení musí být příslušnému celnímu úřadu podáno v jeho úředních hodinách.

Celní orgány však mohou na žádost deklaranta a na jeho náklady povolit, aby celní prohlášení bylo podáno mimo úřední hodiny.

2.  Za rovnocenné podání celního prohlášení celnímu úřadu se považuje jeho předání úředníkům tohoto úřadu na jiném místě, které k tomuto účelu stanoví dohody mezi celními orgány a zúčastněnou osobou.

Článek 203

Na celním prohlášení se vyznačí datum jeho přijetí.

Článek 204

Celní orgán může povolit nebo vyžadovat, aby opravy podle článku 65 kodexu byly provedeny podáním nového celního prohlášení, které nahradí původní celní prohlášení. V tomto případě je rozhodným okamžikem pro stanovení cla, které je případně nutno uložit, a pro dodržení ostatních předpisů upravujících daný celní režim den přijetí původního celního prohlášení.

Oddíl 2

Tiskopisy pro celní prohlášení

Článek 205

1.  Úředním vzorem pro písemné celní prohlášení v rámci běžného postupu za účelem propuštění zboží do některého celního režimu nebo pro jeho zpětný vývoz podle čl. 182 odst. 3 kodexu je jednotný správní doklad.

2.  Podle předpisů daného celního režimu mohou být k tomuto účelu použity též jiné tiskopisy.

3.  Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny

▼M1 —————

▼B

5.  Jestliže některý předpis Společenství odkazuje na celní prohlášení s návrhem na vývoz nebo zpětný vývoz, dovoz nebo propuštění do jiného celního režimu, nesmějí členské státy vyžadovat žádné jiné správní doklady než ty, které

Článek 206

V potřebném rozsahu se tiskopis jednotného správního dokladu použije během přechodného období, stanoveného v aktu o přistoupení Španělska a Portugalska pro obchod mezi Společenstvím ve stavu k 31. prosinci 1985 a Španělskem nebo Portugalskem a obchod mezi těmito dvěma členskými státy, případně také na zboží, pro něž ještě nebyla plně odstraněna cla a poplatky s rovnocenným účinkem nebo na něž se vztahují jiná opatření stanovená v aktu o přistoupení.

V případech uvedených v prvním pododstavci se zničí vyhotovení č. 2 nebo případně vyhotovení č. 7 tiskopisů používaných v obchodu se Španělskem a Portugalskem nebo mezi těmito dvěma členskými státy.

Tento tiskopis se rovněž použije v obchodu se zbožím Společenství mezi částmi celního území Společenství, na něž se vztahuje směrnice Rady 77/388/EHS ( 4 ), a částmi tohoto území, na něž se uvedená směrnice nevztahuje, a v obchodu mezi částmi tohoto území, na něž se uvedená směrnice nevztahuje.

Článek 207

Aniž je dotčen čl. 205 odst. 3, mohou celní správy členských států obecně upustit od vyžadování některých výtisků jednotného správního dokladu určeného pro jejich orgány za účelem splnění formalit při dovozu a vývozu, pokud lze dané údaje získat z jiných podkladů.

Článek 208

1.  Jednotný správní doklad se používá v sadách obsahujících počet výtisků potřebný ke splnění formalit týkajících se celního režimu, do nějž má být zboží propuštěno.

2.  Pokud se zboží před propuštěním do tranzitního režimu Společenství nebo společného tranzitního režimu nachází v jiném celního režimu nebo je do něj propuštěno následně, může se použít sada obsahující počet výtisků potřebný pro tranzitní režim a pro předchozí nebo následující celní režim.

3.  Sady uvedené v odstavcích 1 a 2 jsou výňatky z

4.  Aniž jsou dotčeny čl. 205 odst. 3, články 222 až 224 a články 254 až 289 mohou být tiskopisy jednotného správního dokladu případně doplněny jedním nebo více dalšími tiskopisy, které se používají v sadách obsahujících výtisky, které jsou potřebné pro splnění formalit týkajících se celního režimu, do nějž má být zboží propuštěno; tyto sady mohou být případně doplněny výtisky, které jsou potřebné pro splnění formalit týkajících se předchozího nebo následujícího celního režimu.

Tyto sady jsou výňatky z

Doplňkové listy jsou nedílnou součástí jednotného správního dokladu, k němuž se vztahují.

5.  Odchylně od odstavce 4 mohou celní orgány stanovit, že doplňkové listy se nesmějí používat, jestliže byl jednotný správní doklad vyhotoven pomocí počítačového zpracování dat.

Článek 209

1.  Použije-li se čl. 208 odst. 2, odpovídá každá zúčastněná osoba pouze za údaje, které se vztahují k režimu, o jehož uplatnění požádala jako deklarant, hlavní povinný nebo zástupce některého z nich.

2.  V případech uvedených v odstavci 1 je zúčastněná osoba, která používá jednotný správní doklad vystavený v předchozím celním režimu, povinna před podáním svého celního prohlášení prověřit správnost stávajících údajů a jejich platnost pro dané zboží a požadovaný režim a v potřebném rozsahu je doplnit.

V uvedených případech musí zúčastněná osoba všechny zjištěné rozdíly mezi daným zbožím a uvedenými údaji sdělit celnímu úřadu, jemuž bylo podáno celní prohlášení. V těchto případech deklarant vyhotoví své celní prohlášení na nových výtiscích jednotného správního dokladu.

Článek 210

Pokud se jednotný správní doklad používá pro více celních režimů následujících po sobě, přesvědčí se celní orgány, že údaje uvedené v celních prohlášeních týkajících se jednotlivých režimů navzájem souhlasí.

Článek 211

Jednotný správní doklad musí být vyhotoven v některém z úředních jazyků Společenství přijímaném celními orgány členského státu, v němž jsou plněny formality.

V případě potřeby mohou celní orgány členského státu určení vyžadovat, aby deklarant nebo jeho zástupce v tomto členském státě předložil překlad celního prohlášení do úředního jazyka nebo do některého z úředních jazyků daného členského státu. Překlad nahrazuje odpovídající údaje v celním prohlášení.

Odchylně od předchozího odstavce je nutno celní prohlášení vyhotovit v úředním jazyce nebo v některém z úředních jazyků členského státu určení vždy, jestliže se v tomto členském státě celní prohlášení podává na tiskopisech, které se liší od tiskopisů celního prohlášení podaného původně celnímu úřadu členského státu odeslání.

Článek 212

1.  Jednotný správní doklad je nutno vyplnit s ohledem na vysvětlivky uvedené v příloze 37 a případně na další pravidla stanovená jinými předpisy Společenství.

2.  Celní orgány zajistí, aby uživatelé měli přímý přístup k vysvětlivkám uvedeným v odstavci 1.

3.  Celní správy každého členského státu v případě potřeby vysvětlivky doplní.

▼M24

4.  Členské státy oznámí Komisi seznam údajů, které požadují pro každý z režimů uvedených v příloze 37. Komise seznam těchto údajů zveřejní.

▼B

Článek 213

Kódy, které je nutno použít k vyplnění tiskopisu uvedeného v čl. 205 odst. 1, jsou uvedeny v příloze 38.

▼M24

Členské státy oznámí Komisi seznam národních kódů používaných pro kolonku 37 (druhý pododdíl), 44 a 47 (první pododdíl). Komise seznam těchto kódů zveřejní.

▼B

Článek 214

Vyžadují-li předpisy použití dalších výtisků tiskopisu uvedeného v čl. 205 odst. 1, může deklarant k tomuto účelu použít v potřebném rozsahu doplňková vyhotovení nebo fotokopie tiskopisu.

Doplňková vyhotovení nebo fotokopie musídeklarant podepsat a předložit příslušným celním orgánům, který je opatří úředním záznamem za stejných podmínek jako jednotný správní doklad. Celní orgány je uznávají za rovnocenné prvopisům, pokud jejich totožnost a čitelnost považují za uspokojivou.

Článek 215

1.  Tiskopis uvedený v čl. 205 odst. 1 je tištěn na samopropisovacím papíru klížený ke psaní o plošné hmotnosti alespoň 40 g/m2. Papír musí být dostatečně neprůsvitný, aby údaje zapsané na jedné straně neovlivňovaly čitelnost údajů na straně druhé, a nesmí se při běžném používání trhat ani mačkat.

Pro všechny výtisky se používá bílý papír. Na výtiscích pro tranzitní režim Společenství ►M19  (1, 4 a 5) ◄ však mají kolonky 1 (první a třetí dílčí kolonka), 2, 3, 4, 5, 6, 8, 15, 17, 18, 19, 21, 25, 27, 31, 32, 33 (první dílčí kolonka vlevo), 35, 38, 40, 44, 50, 51, 52, 53, 55 a 56 zelený podtisk.

Tiskopisy jsou tištěny zeleným tiskem.

2.  Rozměry kolonek vycházejí vodorovně z desetiny palce a svisle ze šestiny palce. Rozměry dílčích kolonek vycházejí vodorovně z desetiny palce.

3.  Výtisky jednotlivých tiskopisů se označí barevně takto:

Pruhy jsou přibližně 3 mm široké. Přerušovaný pruh se skládá z řady čtverců o rozměru 3 mm, mezi nimiž je volný prostor též o rozměru 3 mm.

4.  Výtisky, na nichž musí být údaje tiskopisů uvedených v přílohách 31 a 33 patrné v průpisu, jsou uvedeny v příloze 35.

Výtisky, na nichž musí být údaje tiskopisů uvedených v přílohách 32 a 34 patrné v průpisu, jsou uvedeny v příloze 36.

5.  Tiskopisy mají rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je od – 5 do + 8 mm na délku.

6.  Celní správy členských států mohou vyžadovat, aby tiskopisy obsahovaly název a adresu tiskárny nebo značku umožňující její identifikaci. Kromě toho mohou tisk tiskopisů podmínit předchozím technickým schválením.

Oddíl 3

Údaje požadované pro navrhovaný celní režim

▼M24

Článek 216

Seznam kolonek, které mohou být vyplněny v celním prohlášení s návrhem na propuštění zboží do určitého celního režimu při použití jednotného správního dokladu, je obsažen v příloze 37.

▼B

Článek 217

Údaje, které je nutno uvést při použití některého z tiskopisů uvedených v čl. 205 odst. 2, vyplývají z daného tiskopisu a případně jsou doplněny předpisy pro daný celní režim.

Oddíl 4

Doklady přikládané k celnímu prohlášení

Článek 218

1.  K celnímu prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu se přikládají

2.  Celní orgány mohou při podání celního prohlášení vyžadovat, aby byly předloženy také přepravní doklady a případně doklady o předchozím celním režimu.

Pokud se zboží předkládá celním orgánům ve více nákladových kusech, může celní úřad dále vyžadovat předložení seznamu nákladových kusů nebo obdobného dokladu, který uvádí obsah každého nákladového kusu.

▼M7

3.  Jestliže však jde o zboží, na něž se může vztahovat paušální sazba cla podle hlavy II oddílu D předběžných ustanovení ke kombinované nomenklatuře nebo osvobození od dovozního cla, nemusí být doklady uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) vyžadovány, pokud to celní orgány nepovažují za nezbytné pro použití ustanovení o propuštění daného zboží do volného oběhu.

▼B

Článek 219

1.  K tranzitnímu prohlášení se přikládá přepravní doklad. Celní úřad výstupu může zprostit povinnosti předložit tento doklad při plnění celních formalit. Přepravní doklad však musí být během přepravy předložen celním orgánům nebo jakýmkoli jiným pověřeným orgánům na jejich vyžádání.

2.  Aniž jsou dotčena případná uplatnitelná zjednodušení, předkládá se celní doklad o vývozu, odeslání nebo zpětném vývozu zboží z celního území Společenství nebo jakýkoli jiný doklad s rovnocenným účinkem celnímu úřadu výstupu spolu s příslušným tranzitním prohlášením.

3.  Celní orgány mohou případně vyžadovat, aby byly předloženy doklady o předchozím celním režimu.

▼M10

Článek 220

1.  Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení, přikládají se k celnímu prohlášení s návrhem na propuštění zboží do celního režimu s hospodářským účinkem tyto doklady:

2.  Na celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do kteréhokoli celního režimu s hospodářským účinkem se vztahuje čl. 218 odst. 2.

3.  Celní orgány mohou povolit, aby písemné povolení režimu nebo kopie žádosti o povolení byly namísto přiložení k celnímu prohlášení uchovávány k jejich dispozici.

▼B

Článek 221

1.  K celnímu prohlášení pro vývoz nebo pro zpětný vývoz se přikládají všechny doklady nezbytné ke správnému uložení vývozního cla a použití předpisů o vývozu nebo zpětném vývozu dotyčného zboží.

2.  Ustanovení čl. 218 odst. 2 se použijí na celní prohlášení pro vývoz a pro zpětný vývoz.

▼M1

KAPITOLA 2

Celní prohlášení vyhotovené pomocí počítačového zpracování dat

Článek 222

1.  Je-li celní prohlášení vyhotoveno pomocí počítačového zpracování dat, nahrazuje se uvedení údajů písemného prohlášení obsažených v příloze 37, zasláním údajů, odpovídajících údajům požadovaným v písemných prohlášeních, v kódované formě nebo v jiné celními orgány určené formě celnímu úřadu určenému k tomuto účelu, aby byly počítačově zpracovány.

2.  Celní prohlášení vyhotovené pomocí EDI se považuje za podané okamžikem obdržení zprávy EDI celními orgány.

Přijetí celního prohlášení vyhotoveného pomocí EDI se deklarantovi sděluje prostřednictvím odpovědi, obsahující alespoň identifikaci přijaté zprávy a/nebo registrační číslo celního prohlášení a datum přijetí.

3.  Je-li celní prohlášení podáno pomocí EDI, stanoví celní orgány prováděcí pravidla k článku 247.

4.  Je-li celní prohlášení podáno pomocí EDI, oznámí se propuštění zboží deklarantovi s uvedením alespoň identifikace prohlášení a data propuštění.

5.  Pro zanášení údajů z celního prohlášení do celních systémů počítačového zpracování dat se odstavce 2, 3 a 4 použijí obdobně.

Článek 223

Je-li vyhotovení listinného výtisku celního prohlášení požadováno ke splnění jiných formalit, je vyhotoven a ověřen na žádost deklaranta buď příslušným celním úřadem, nebo v souladu s čl. 199 odst. 2 druhým pododstavcem.

Článek 224

Za podmínek a způsoby, které samy určí, mohou celní orgány povolit, aby doklady nezbytné k propuštění zboží do určitého celního režimu byly vyhotovovány a přenášeny elektronickými prostředky.

▼B

KAPITOLA 3

Ústní celní prohlášení a jiné formy projevů vůle

Oddíl 1

Ústní celní prohlášení

Článek 225

Celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu lze podat ústně

Článek 226

Vývozní celní prohlášení lze podat ústně

Článek 227

1.  Celní orgány mohou stanovit, že články 225 a 226 se nepoužijí, jestliže osoba, která zboží předkládá k celnímu řízení, jedná jako profesionální celní zástupce na cizí účet.

2.  Pokud mají celní orgány pochybnosti o správnosti nebo úplnosti prohlášených údajů, mohou požadovat podání písemného celního prohlášení.

Článek 228

Jestliže zboží, k němuž bylo podáno ústní celní prohlášení podle článků 225 nebo 226, podléhá dovoznímu nebo vývoznímu clu, vydají celní orgány zúčastněné osobě potvrzení o zaplacení dlužného cla.

▼M10

Potvrzení obsahuje alespoň tyto údaje:

Členské státy uvědomí Komisi, o vzorech potvrzení zavedených na základě tohoto článku. Veškeré tyto informace Komise předá ostatním členským státům.

▼B

Článek 229

1.  Celní prohlášení s návrhem na propuštění do režimu dočasného použití lze za podmínek stanovených ►M20  v čl. 497 odst. 3 druhém pododstavci ◄ podat ústně

2.  Ke zboží uvedenému v odstavci 1 lze podat ústní celní prohlášení pro zpětný vývoz také při ukončení režimu dočasného použití.

Oddíl 2

Celní prohlášení podané jinými formami projevu vůle

Článek 230

Nebyly-li předmětem písemného nebo ústního celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu bylo podáno projevem vůle ve smyslu článku 233

Článek 231

Nebyly-li předmětem písemného nebo ústního celního prohlášení, má se za to, že vývozní celní prohlášení bylo podáno projevem vůle ve smyslu čl. 233 písm. b)

Článek 232

▼M20

1.  Nebyly-li předmětem písemného nebo ústního celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení s návrhem na propuštění do režimu dočasného použití bylo s výhradou článku 579 podáno projevem vůle ve smyslu článku 233:

▼B

2.  Nebylo-li zboží uvedené v odstavci 1 předmětem písemného nebo ústního celního prohlášení, má se za to, že celní prohlášení pro zpětný vývoz bylo podáno při ukončení režimu dočasného použití projevem vůle ve smyslu článku 233.

Článek 233

►M6  1. ◄   Ve smyslu článků 230 až 232 lze projev vůle platný jako celní prohlášení učinit těmito způsoby:

▼M6

2.  Je-li zboží uvedené v čl. 230 písm. a), čl. 231 písm. a) a čl. 232 odst. 1 písm. a) a odstavci 2 obsažené v zavazadlech cestujícího převáženo po železnici bez doprovodu cestujícího a celní prohlášení se podává v nepřítomnosti cestujícího, může být použito dokladu uvedeného v příloze 38a za podmínek a omezení tam uvedených.

▼B

Článek 234

1.  Jsou-li splněny podmínky článků 230 až 232, má se za to, že dotyčné zboží bylo předloženo celnímu úřadu ve smyslu článku 63 kodexu, celní prohlášení bylo přijato a zboží bylo propuštěno, pokud došlo k projevu vůle podle článku 233.

2.  Jestliže se při kontrole zjistí, že byl učiněn projev vůle ve smyslu článku 233, aniž dovážené nebo vyvážené zboží splňovalo podmínky článků 230 až 232, považuje se toto zboží za zboží, které vstoupilo nebo bylo vyvezeno protiprávně.

Oddíl 3

Společná ustanovení k oddílům 1 a 2

Článek 235

Články 225 až 232 se nevztahují na zboží, pro které je stanoveno poskytnutí vývozních náhrad nebo jiných částek nebo navrácení cla nebo je o ně žádáno, ani na zboží, které podléhá zákazům nebo omezením nebo jiným zvláštním formalitám.

Článek 236

Pro účely oddílů 1 a 2 se „cestujícím“ rozumí:

Oddíl 4

Poštovní styk

Článek 237

1.  V poštovním styku se má za to, že pro následující zboží bylo podáno celní prohlášení

2.  Za deklaranta a případně dlužníka se v případech uvedených v odst. 1 písm. A) považuje příjemce, v případech uvedených v písmenu B) odesílatel. Celní orgány mohou stanovit, že se za deklaranta a případně za dlužníka považuje poštovníspráva.

3.  Pro účely odstavce 1 se zboží osvobozené od cla považuje za předložené k celnímu řízení podle článku 63 kodexu, celní prohlášení jako přijaté a zboží jako propuštěné

4.  Je-li poštovní zásilka (dopisy nebo poštovní balíky), která nebyla zproštěna povinnosti předložení k celnímu řízení na základě prováděcích předpisů k čl. 38 odst. 4 kodexu, předložena k celnímu řízení bez celního prohlášení ►M18  CN22 ◄ nebo ►M18  CN23 ◄ nebo je-li toto prohlášení neúplné, určí celní orgány formu, jakou má být celní prohlášení podáno nebo doplněno.

Článek 238

Článek 237 se nevztahuje na

HLAVA VIII

KONTROLA ZBOŽÍ, ZJIŠTĚNÍ A JINÁ OPATŘENÍ CELNÍHO ÚŘADU

Článek 239

1.  Kontrola zboží se provádí na místě určeném k tomuto účelu v době k tomu stanovené celními orgány.

2.  Celní orgány však mohou na žádost deklaranta povolit provedení kontroly zboží na jiném místě nebo v jiné době než uvedené v odst. 1.

Vzniklé náklady hradí deklarant.

Článek 240

1.  Jestliže se celní orgány rozhodnou provést kontrolu zboží, sdělí to deklarantovi nebo jeho zástupci.

2.  Jestliže se celní orgány rozhodnou provést kontrolu pouze části zboží uvedeného v celním prohlášení, sdělí deklarantovi nebo jeho zástupci, o které zboží se jedná, aniž by tento mohl proti výběru cokoli namítat.

Článek 241

1.  Deklarant nebo osoba, kterou určí, aby byla přítomna kontrole zboží, poskytuje celním orgánům součinnost potřebnou k usnadnění jejich úkolu. Jestliže poskytnutá součinnost celním orgánům nedostačuje, mohou od deklaranta vyžadovat, aby určil jinou osobu, která jim je schopna požadovanou součinnost poskytnout.

2.  Pokud deklarant odmítne být přítomen kontrole zboží nebo určit osobu, která je schopna poskytnout celním orgánům součinnost, kterou považují za potřebnou, stanoví mu celní orgány lhůtu pro splnění požadavku, nedomnívají-li se, že lze od kontroly upustit.

Jestliže po uplynutí lhůty deklarant nevyhoví výzvě celních orgánů, provedou tyto orgány podle čl. 75 písm. a) kodexu kontrolu zboží z úřední povinnosti na náklady a nebezpečí deklaranta, a pokud to považují za potřebné, přizvou znalce nebo jinou osobu jmenovanou podle platných předpisů.

3.  Zjištění celních orgánů při kontrole zboží provedená za podmínek odstavce 2 mají stejné právní účinky, jako by kontrola byla provedena za přítomnosti deklaranta.

4.  Celní orgány mohou místo opatření uvedených v odstavcích 2 a 3 považovat celní prohlášení za neplatné, je-li nepochybné, že deklarantovo odmítnutí být přítomen při celní prohlídce zboží nebo určit osobu schopnou poskytnout jim potřebnou součinnost nebrání, ani se nesnaží bránit tomu, aby celní orgány zjistily porušení předpisů o propuštění dotyčného zboží do daného celního režimu ani aby byl použit čl. 66 odst. 1 nebo čl. 80 odst. 2 kodexu.

Článek 242

1.  Jestliže se celní orgány rozhodnou odebrat vzorky, vyrozumějí o tom deklaranta nebo jeho zástupce.

2.  Vzorky odebírají celní orgány samy. Mohou však vyžadovat, aby je pod jejich dohledem odebral deklarant nebo jím určená osoba.

Vzorky se odebírají metodami stanovenými k tomuto účelu platnými předpisy.

3.  Vzorky lze odebírat pouze v množstvích, která jsou nezbytná k provedení rozboru nebo hloubkové kontroly, včetně případného srovnávacího rozboru.

Článek 243

1.  Deklarant nebo osoba, kterou určí, aby byla přítomna odběru vzorků, poskytuje celním orgánům součinnost potřebnou k usnadnění odběru.

▼M7

2.  Pokud deklarant odmítne být přítomen odběru vzorků nebo určit osobu k tomuto účelu nebo pokud neposkytne celním orgánům součinnost potřebnou k usnadnění odběru, použije se čl. 241 odst. 1 druhá věta a odst. 2, 3 a 4.

▼B

Článek 244

Pokud celní orgány odeberou vzorky pro rozbor nebo hloubkovou kontrolu, propustí deklarantovi dotyčné zboží dříve, než jsou k dispozici výsledky rozboru nebo kontroly, pokud tomu jinak nic nebrání a pokud v případě, kdy vznikl nebo by mohl vzniknout celní dluh, již bylo dotyčné clo zaúčtováno a zaplaceno nebo zajištěno.

Článek 245

1.  Množství zboží, které celní orgány odebraly jako vzorky, se neodečítá od množství zboží uvedeného v celním prohlášení.

2.  Podává-li deklarant vývozní celní prohlášení nebo celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku, je, pokud to okolnosti umožňují, oprávněn nahradit množství, která byla odebrána jako vzorky, stejným zbožím, aby byla zásilka opět úplná.

Článek 246

1.  Nejsou-li odebrané vzorky během rozboru nebo hloubkové kontroly zničeny nebo znehodnoceny, vrátí se deklarantovi na jeho žádost a jeho náklady, jakmile se jejich uchovávání celními orgány stane bezpředmětné, zejména po vyčerpání všech opravných prostředků, které jsou deklarantovi dostupné proti rozhodnutí, které celní orgány přijaly na základě výsledků rozboru nebo hloubkové kontroly.

2.  Vzorky, o jejichž vrácení deklarant nepožádá, se buď zničí, nebo je celní orgány uchovávají. Ve výjimečných případech však mohou celní orgány požadovat, aby zúčastněná osoba zbylé vzorky převzala.

Článek 247

1.  Pokud celní orgány ověří celní prohlášení a přiložené doklady nebo provedou kontrolu zboží, uvedou předmět a výsledek ověření nebo kontroly alespoň na tom výtisku celního prohlášení nebo přiloženého dokladu, které si ponechávají. V případě, že byla provedena částečná kontrola zboží, se uvedou rovněž podrobnosti o šarži zboží, která byla kontrolována.

Celní orgány uvedou též případnou nepřítomnost deklaranta nebo jeho zástupce při provádění kontroly.

2.  Jestliže výsledek ověření celního prohlášení a přiložených dokladů nebo kontroly zboží nesouhlasí s podaným celním prohlášením, uvedou celní orgány alespoň na tom výtisku celního prohlášení nebo přiloženého dokladu, které si ponechávají, údaje, ke kterým je třeba přihlédnout při vyměření cla na dané zboží a případně při výpočtu náhrad a ostatních částek vyplácených při vývozu, a rovněž při použití ostatních ustanovení týkajících se celního režimu, do nějž se zboží propouští.

3.  Zjištění celních orgánů musejí případně rovněž uvádět opatření přijatá za účelem ztotožnění zboží.Zjištění musejí být dále opatřena datem a jménem úředníka, který je zapsal.

4.  Celní orgány nemusejí uvádět žádné poznámky na celním prohlášení ani přiloženém dokladu podle odstavce 1, jestliže neověřují celní prohlášení ani neprovádějí kontrolu zboží.

Článek 248

1.  Při propuštění zboží deklarantovi se zaúčtuje dovozní clo na základě údajů uvedených v celním prohlášení. Domnívají-li se celní orgány, že kontroly, které provedly, mohou vést ke stanovení vyšší částky cla, než je částka stanovená na základě údajů uvedených v celním prohlášení, vyžadují navíc poskytnutí dostatečné jistoty pro pokrytí rozdílu mezi částkou vyplývající z údajů uvedených v celním prohlášení a částkou, která může být pro zboží nakonec vyměřena. Deklarant však může namísto poskytnutí jistoty požádat o okamžité zaúčtování částky cla, která může být pro zboží nakonec vyměřena.

2.  Jestliže celní orgány na základě kontrol, které provedly, stanoví jinou částku cla, než která vyplývá z údajů uvedených v celním prohlášení, zaúčtuje se při propuštění zboží takto stanovená částka.

3.  Mají-li celní orgány pochybnosti, zda mají být uplatněny zákazy nebo omezení, a mohou tuto otázku zodpovědět teprve po obdržení výsledku kontrol, které provedly, nemůže být dotyčné zboží propuštěno.

▼M12

4.  Aniž je dotčen odstavec 1, mohou celní orgány nevyžadovat poskytnutí jistoty ve vztahu ke zboží, na které se vztahuje žádost o čerpání celní kvóty, jestliže v době, kdy je přijato celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, zjistí, že daná celní kvóta není kritická ve smyslu článku 308c.

▼B

Článek 249

1.  Formu, jakou se zboží propouští deklarantovi, určí celní orgány s ohledem na místo, kde se zboží nachází, a na zvláštní způsoby, kterými nad ním vykonávají dohled.

2.  Je-li podáváno písemné celní prohlášení, uvede se propuštění zboží deklarantovi a jeho datum v celním prohlášení nebo případně na přiloženém dokladu a jedna jeho kopie se předá deklarantovi.

Článek 250

1.  Nelze-li zboží propustit deklarantovi z jednoho z důvodů uvedených v čl. 75 písm. a) druhé nebo třetí odrážce kodexu, stanoví celní orgány deklarantovi lhůtu k odstranění překážek propuštění zboží.

2.  Pokud deklarant v případech uvedených v čl. 75 písm. a) druhé odrážce kodexu nepředloží požadované doklady ve lhůtě stanovené podle odstavce 1, považuje se dotyčné celní prohlášení za bezpředmětné a celní úřad zruší jeho platnost. Použije se čl. 66 odst. 3 kodexu.

3.  Jestliže deklarant v případech uvedených v čl. 75 písm. a) třetí odrážce kodexu, aniž je dotčeno případné použití čl. 66 odst. 1 prvního pododstavce nebo článku 182 kodexu, nezaplatí dlužné clo ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 ani na tuto částku neposkytne jistotu, mohou celní orgány zahájit předběžné formality pro prodej zboží. V takovém případě, jestliže překážky propuštění zboží nejsou mezitím odstraněny, se zboží prodá, případně formou nucené dražby, pokud to umožňují právní předpisyčlenského státu, o jehož celní orgány se jedná. Celní orgány o tom vyrozumějí deklaranta.

Celní orgány mohou zboží na náklady a nebezpečí deklaranta umístit na zvláštní místo pod celním dohledem.

Článek 251

Odchylně od čl. 66 odst. 2 kodexu může být platnost celního prohlášení zrušena po propuštění zboží za těchto podmínek:

▼M1

▼M12

▼M20

▼B

▼M1

Článek 252

Pokud celní orgány rozhodnou o prodeji zboží Společenství podle čl. 75 písm. b) celního kodexu, provedou jej podle postupů platných v jednotlivých členských státech.

▼B

HLAVA IX

ZJEDNODUŠENÉ POSTUPY

▼M1

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

▼B

Článek 253

1.  Postup neúplného celního prohlášení umožňuje celním orgánům, aby v řádně odůvodněných případech přijaly celní prohlášení, které neobsahuje všechny údaje požadované pro celní daný režim nebo ke kterému nejsou přiloženy všechny nezbytné doklady.

2.  Postup zjednodušeného celního prohlášení umožňuje propuštění zboží do daného celního režimu po podání zjednodušeného celního prohlášení a s následným podáním doplňkového celního prohlášení, které může být obecné, pravidelné nebo souhrnné.

3.  Místní celní řízení umožňuje, aby zboží bylo propuštěno do daného celního režimu v prostorách zúčastněné osoby nebo na jiném místě určeném nebo schváleném celními orgány.

▼M1

Článek 253a

Používá-li se při některém zjednodušeném postupu počítačové zpracování dat nebo celní prohlášení vyhotovená pomocí počítačového zpracování dat, použijí se přiměřeně čl. 199 odst. 2 a 3 a články 222, 223 a 224.

▼B

KAPITOLA 2

Celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného obÉhu

Oddíl 1

Neúplné celní prohlášení

Článek 254

▼M24

Celní orgány mohou na žádost deklaranta přijmout celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, v nichž chybí některé z údajů uvedených v příloze 37, jestliže obsahují alespoň údaje v kolonce 1 (první a druhý pododdíl), 14, 21 (státní příslušnost), 31, 37, 40 a 54 jednotného správního dokladu a

▼B

Článek 255

1.  K celním prohlášením, která mohou celní orgány na žádost deklaranta přijmout, přestože k nim nejsou přiloženy některé požadované doklady, musí být přiloženy alespoň ty doklady, jejichž předložení je nezbytné k propuštění zboží do volného oběhu.

2.  Odchylně od odstavce 1 může být celní prohlášení, ke kterému není přiložen jeden nebo více dokladů, jejichž předložení je nezbytné k propuštění zboží do volného oběhu, přijato, je-li ke spokojenosti celních orgánů prokázáno, že

Chybějící doklady musí být v každém případě v celním prohlášení vyznačeny.

Článek 256

1.  Lhůta, kterou celní orgány stanoví deklarantovi pro sdělení údajů nebo předložení dokladů chybějících při přijetí celního prohlášení, nesmí přesahovat jeden měsíc ode dne přijetí celního prohlášení.

▼M22

Jestliže se jedná o doklad, na jehož předložení závisí uplatnění sníženého nebo nulového dovozního cla, může být na žádost deklaranta poskytnuta lhůta delší, než stanoví první pododstavec, pokud je to za daných okolností odůvodněné. Tato lhůta nesmí přesahovat čtyři měsíce ode dne přijetí celního prohlášení. Lhůtu nelze prodloužit.

▼B

Jestliže se chybějící údaje nebo doklady týkají celní hodnoty, může celní úřad v případech, v nichž to považuje za nezbytné, stanovit delší lhůty nebo prodloužit lhůty již stanovené. Při celkové době trvání lhůt je třeba přihlížet k platným lhůtám pro promlčení.

▼M12

2.  Jestliže se snížené nebo nulové dovozní clo vztahuje pouze na zboží propuštěné do volného oběhu v rámci celních kvót nebo, nebyla-li opětovně zavedena běžná sazba cla, v rámci celního stropu nebo jiných preferenčních sazebních opatření, lze výhody plynoucí z celní kvóty nebo celního stropu přiznat až poté, co jsou celním orgánům předloženy doklady, na nichž závisí uplatnění snížené nebo nulové sazby dovozního cla. Doklady musí být předloženy v každém případě

▼B

3.  S výhradou odstavců 1 a 2, může být doklad, na jehož předložení závisí uložení sníženého nebo nulového dovozního cla, předložen po uplynutí období, pro které bylo stanoveno toto snížené nebo nulové dovozní clo, pokud bylo celní prohlášení týkající se dotyčného zboží přijato před tímto datem.

Článek 257

1.  Přijetí neúplného celního prohlášení celním úřadem nesmí vést k tomu, že zboží nebude propuštěno nebo se jeho propuštění opozdí, jestliže tomu jinak nic nebrání. Aniž je dotčen článek 248, propouští se zboží za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 5.

2.  Jestliže dodatečné předložení dokladů nebo sdělení údajů chybějících při přijetí celního prohlášení neovlivňuje částku cla, které má být uloženo na zboží, jehož se celní prohlášení týká, zaúčtují celní orgány neprodleně výši cla zjištěnou obvyklým způsobem.

3.  Jestliže celní prohlášení obsahuje předběžný údaj o hodnotě podle článku 254, celní orgány

4.  Pokud může dodatečné předložení dokladů nebo sdělení údajů chybějících při přijetí celního prohlášení v jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavci 3, ovlivnit výši cla, které by mělo být uloženo na zboží, jehož se celní prohlášení týká, postupují celní orgány takto:

5.  Aniž jsou dotčeny pozdější změny, zejména v důsledku konečného stanovení celní hodnoty, může deklarant namísto poskytnutí jistoty požádat o okamžité zaúčtování,

Článek 258

Pokud deklarant ve lhůtě stanovené podle článku 256 nedodá údaje nezbytné pro konečné stanovení celní hodnoty nebo nesdělí chybějící údaje nebo nepředloží doklady, zaúčtují celní orgány neprodleně jako clo, které se ukládá na dotyčné zboží, částku jistoty poskytnuté podle čl. 257 odst. 3 druhé odrážky nebo odst. 4 písm. a) druhé odrážky a písm. b).

Článek 259

Neúplné celní prohlášení, které bylo přijato podle článků 254 až 257, může deklarant buď sám doplnit, nebo se souhlasem celního úřadu nahradit novým celním prohlášením, které odpovídá požadavkům článku 62 kodexu.

V obou případech je okamžikem rozhodným pro stanovení případně dlužného cla a pro použití ostatních ustanovení o propuštění zboží do volného oběhu okamžik přijetí neúplného celního prohlášení.

Oddíl 2

Zjednodušené celní prohlášení

Článek 260

1.  Deklarantovi se na písemnou žádost, která obsahuje všechny potřebné údaje, povolí, aby za podmínek a podle pravidel uvedených v článcích 261 a 262 podal při předložení zboží k celnímu řízení celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu ve zjednodušené formě.

2.  Zjednodušené celní prohlášení může mít formu:

Toto celní prohlášení musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží.

3.  Pokud to okolnosti umožňují, mohou celní orgány povolit, aby žádost o propuštění zboží do volného oběhu podle odst. 2 druhé odrážky byla nahrazena obecnou žádostí, která se vztahuje na všechna propuštění zboží do volného oběhu provedená v určitém období. Odkaz na povolení udělené na základě této obecné žádosti se uvádí na obchodní nebo správní doklad, který je předkládán podle odstavce 1.

4.  Ke zjednodušenému celnímu prohlášení se přiloží všechny doklady, na jejichž předložení případně závisí propuštění zboží do volného oběhu. Použije se čl. 255 odst. 2.

5.  Tímto článkem není dotčen článek 278.

Článek 261

1.  Žádost deklaranta podle článku 260 se schválí, pokud je zajištěna účinná kontrola dodržování zákazů nebo omezení dovozu a ostatních předpisů o propuštění zboží do volného oběhu.

2.  Žádost se zásadně zamítne, jestliže žadatel

Žádost může být zamítnuta, jestliže žadatel jedná z pověření jiné osoby, která žádá o propuštění zboží do volného oběhu pouze příležitostně.

3.  Aniž je dotčen článek 9 kodexu, může být povolení odňato, jestliže nastane některý z případů uvedených v odstavci 2.

Článek 262

1.  Povolení podle článku 260

Povolení dále stanoví formu a obsah doplňkových celních prohlášení a lhůty, ve kterých je celní prohlášení třeba podávat celním orgánům k tomu určeným.

2.  Celní orgány mohou zprostit povinnosti předložit doplňkové celní prohlášení, jestliže se zjednodušené celní prohlášení vztahuje na zboží, jehož hodnota je nižší než statistická prahová hodnota stanovená v platných předpisech Společenství a jestliže zjednodušené celní prohlášení obsahuje všechny údaje potřebné k propuštění zboží do volného oběhu.

Oddíl 3

Místní celní řízení

Článek 263

Místní celní řízení se povolí za podmínek a podle pravidel uvedených v článcích 264, 265 a 266 každé osobě, která si přeje provést propuštění zboží do volného oběhu ve svých prostorách nebo na jiném místě uvedeném v článku 253 a která za tímto účelem podá celním orgánům písemnou žádost, která obsahuje všechny údaje nutné pro udělení povolení

Článek 264

1.  Povolení podle článku 263 se udělí,

2.  Povolení bude zásadně odmítnuto, jestliže žadatel

Článek 265

1.  Aniž je dotčen článek 9 kodexu, mohou celní orgány upustit od odnětí povolení, jestliže

2.  Povolení se zásadně zruší, jestliže nastane případ uvedený v čl. 264 odst. 2 první odrážce.

3.  Povolení může být odňato, jestliže nastane případ uvedený v čl. 264 odst. 2 druhé odrážce.

Článek 266

▼M4

1.  Aby se celní orgány mohly přesvědčit o řádném průběhu místního celního řízení, je držitel povolení uvedeného v článku 263 povinen

▼B

2.  Pokud není dotčena kontrola řádného průběhu řízení, mohou celní orgány

▼M4

▼B

▼M4

3.  Zápis do záznamů podle odst. 1 písm. a), b) a c) může být nahrazeno jakoukoli jinou formalitou stanovenou celními orgány, která skýtá obdobnou záruku. Zápis musí být datován a musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží.

▼B

Článek 267

Povolení podle článku 263 upravuje pravidla pro průběh řízení, zejména

KAPITOLA 3

celní prohlášení s návrhem na propuštění do režimu s hospodářským účinkem

Oddíl 1

Propuštění do režimu s hospodářským účinkem

Pododdíl 1

Propuštění do režimu uskladňování v celním skladu

A.

Neúplné celní prohlášení

Článek 268

1.  Celní úřad příslušný pro propuštění zboží do režimu uskladňování v celním skladu může na žádost deklaranta přijmout celní prohlášení s návrhem na propuštění do tohoto režimu, v nichž chybí některé z údajů uvedených v příloze 37, jestliže obsahují alespoň údaje nezbytné ke ztotožnění zboží a množství zboží, na které se celní prohlášení vztahuje.

2.  Články 255, 256 a 259 se použijí přiměřeně.

3.  Tento článek se nevztahuje na celní prohlášení s návrhem na propuštění zemědělských produktů Společenství uvedených ►M20  v článku 524 ◄ do tohoto režimu.

B.

Zjednodušené celní prohlášení

Článek 269

1.  Zúčastněné osobě se na žádost povolí, aby za podmínek a podle pravidel uvedených v článku 270 podala při předložení zboží k celnímu řízení celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do tohoto režimu ve zjednodušené formě.

Zjednodušené celní prohlášení může mít formu:

Toto celní prohlášení musí obsahovat údaje uvedené v čl. 268 odst. 1.

2.  Jestliže se tento postup použije pro sklad typu D, musí zjednodušené celní prohlášení obsahovat také údaje nezbytné ke ztotožnění zboží natolik přesné, aby bylo možné zboží okamžitě a nepochybně sazebně zařadit, a jeho celní hodnotu.

▼M1

3.  Postup podle odstavce 1 se nevztahuje na sklady typu F ani na propuštění zemědělských produktů Společenství uvedených ►M20  v článku 524 ◄ do tohoto režimu bez ohledu na typ skladu.

▼M24

4.  Postup podle odstavce 1 druhé odrážky se vztahuje na sklady typu B, avšak s vyloučením možnosti používat obchodní doklad. Pokud správní doklad neobsahuje všechny údaje uvedené v příloze 37 hlavě I části B, musí být tyto údaje poskytnuty v žádosti o propuštění do daného režimu, která doklad doprovází.

▼B

Článek 270

1.  Žádost uvedená v čl. 269 odst. 1 musí být podána písemně a obsahovat všechny údaje potřebné pro vydání povolení.

Jestliže to okolnosti dovolují, může být žádost podle čl. 269 odst. 1 nahrazena obecnou žádostí, která se vztahuje na všechny postupy provedené v určitém období.

V tom případě je nutno podat globální žádost ►M20  podle článků 497, 498 a 499 ◄ spolu se žádostí o povolení provozovat celní sklad nebo v případě, že povolení již bylo vydáno, se žádostí o změnu původního povolení celnímu orgánu, který povolil použití tohoto režimu.

2.  Povolení uvedené v čl. 269 odst. 1 se zúčastněné osobě udělí, je-li zajištěno řádné provádění celního režimu.

3.  Povolení se zásadně zamítne, jestliže

4.  Aniž je dotčen článek 9 kodexu, může být povolení odňato, jestliže nastane některý z případů uvedených v odstavci 3.

Článek 271

Povolení podle čl. 269 odst. 1 upravuje pravidla pro průběh celního režimu a stanoví

Doplňkové celní prohlášení se nemusí podávat.

C.

Místní celní řízení

Článek 272

1.  Místní celní řízení se povolí za podmínek a podle pravidel uvedených v odstavci 2 a článcích 273 a 274.

▼M6

2.  Místní celní řízení se nevztahuje na celní sklady typu B a F ani na propouštění zemědělských produktů Společenství uvedených ►M20  v článku 524 ◄ do tohoto režimu ve všech typech skladů.

3.  Článek 270 se použije přiměřeně.

▼B

Článek 273

1.  Aby se celní orgány mohly přesvědčit o řádném průběhu místního celního řízení, je držitel povolení povinen po dopravení zboží na místo k tomu určené

Záznam uvedený v písmenu b) musí obsahovat alespoň údaje používané v běžném obchodním styku k označení zboží a jeho množství.

2.  Použije se čl. 266 odst. 2.

Článek 274

Povolení uvedené v čl. 272 odst. 1 upravuje pravidla pro průběh řízení, zejména

Doplňkové celní prohlášení se nemusí podávat.

Pododdíl 2

Propuštění do režimu aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem nebo dočasného použití.

A.

Neúplné celní prohlášení

Článek 275

▼M24

1.  Celní úřad příslušný k propuštění zboží do jiného celního režimu s ekonomickým účinkem, než je uskladňování v celním skladu a pasivní zušlechťovací styk, může na žádost deklaranta přijmout celní prohlášení s návrhem na propuštění do tohoto režimu, v němž chybí některé z údajů uvedených v příloze 37 nebo k němuž nejsou přiloženy některé doklady uvedené v článku 220, jestliže obsahují alespoň údaje uvedené v kolonkách 14, 21 (státní příslušnost), 31, 37, 40 a 54 jednotného správního dokladu a v kolonce 44 odkaz na povolení nebo žádost v případech, kdy se použije čl. 508 odst. 1.

▼B

2.  Články 255, 256 a 259 se použijí přiměřeně.

3.  V případě propuštění zboží do režimu aktivního zušlechťovacího styku (v systému navracení) se přiměřeně použijí rovněž články 257 a 258.

B.

Zjednodušené celní prohlášení a místní celní řízení

Článek 276

Články 260 až 267 a článek 270 se použijí přiměřeně na zboží navržené v celním prohlášení do celního režimu s hospodářským účinkem uvedeného v tomto pododdílu.

Pododdíl 3

Zboží navržené v celním prohlášení do režimu pasivního zušlechťovacího styku

Článek 277

Ustanovení článků 279 až 289 vztahující se na zboží navržené v celním prohlášení pro vývoz se použijí přiměřeně na zboží navržené v celním prohlášení pro vývoz v režimu pasivního zušlechťovacího styku.

▼M20

Pododdíl 4

Společná ustanovení

Článek 277a

Pokud byla stejné osobě udělena dvě nebo více povolení týkající se celních režimů s hospodářským účinkem a pokud je jeden z těchto režimů vyřízen propuštěním zboží do druhého režimu za použití místního celního řízení, nemusí být doplňkové celní prohlášení vyžadováno.

▼B

Oddíl 2

Vyřízení celního režimu s hospodářským účinkem

Článek 278

1.  Při vyřizování celního režimu s hospodářským účinkem, s výjimkou pasivního zušlechťovacího styku a uskladňování v celním skladu, lze použít zjednodušené postupy stanovené pro propuštění zboží do volného oběhu, vývoz nebo zpětný vývoz. V případě zpětného vývozu se použijí články 279 až 289 přiměřeně.

2.  Při propuštění zboží do volného oběhu pro režim pasivního zušlechťovacího styku lze použít zjednodušené postupy podle článků 254 až 267.

3.  Při vyřizování režimu uskladňování v celním skladu lze použít zjednodušené postupy stanovené pro propuštění zboží do volného oběhu, vývoz a zpětný vývoz.

Avšak

▼M20

▼B

KAPITOLA 4

Vývozní celní prohlášení

Článek 279

Formality, které je nutno splnit u celního úřadu vývozu podle článku 792, mohou být zjednodušeny podle této kapitoly.

Na tuto kapitolu se použijí články 793 a 796.

Oddíl 1

Neúplné celní prohlášení

Článek 280

▼M24

1.  Celní úřad může na žádost deklaranta přijmout vývozní celní prohlášení, v nichž chybí některé z údajů uvedených v příloze 37, jestliže obsahují alespoň údaje v kolonkách 1 (první pododdíl), 2, 14, 17a, 31, 38, 44 a 54 jednotného správního dokladu a veškeré ostatní údaje, které jsou považovány za nezbytné ke ztotožnění zboží, k použití předpisů o vývozu a ke stanovení výše jistoty, jejímž poskytnutím může být vývoz zboží podmíněn.

U zboží, které podléhá vývoznímu clu nebo na které se vztahuje jiné opatření stanovené v rámci společné zemědělské politiky, obsahují taková vývozní celní prohlášení všechny údaje, které umožňují správné uložení cla nebo provádění uvedených opatření.

2.  Celní orgány mohou deklaranta zprostit povinnosti vyplnit kolonky 17a a 33, jestliže prohlásí, že vývoz dotyčného zboží nepodléhá žádným zákazům ani omezením, jestliže o tom celní orgány nemají žádné pochybnosti a jestliže popis zboží umožňuje okamžitě a nepochybně zboží sazebně zařadit.

▼B

3.  Výtisk 3 musí v kolonce 44 obsahovat jednu z těchto poznámek:

▼A1

▼A2

▼B

4.  Články 255 až 259 se přiměřeně použijí na vývozní celní prohlášení.

Článek 281

Použije-li se článek 789, lze doplňkové nebo náhradní celní prohlášení podat celnímu úřadu příslušnému pro místo, kde je usazen vývozce. Je-li subdodavatel usazen v jiném členském státě než vývozce, lze tuto možnost využít jen v případě, že správní orgány dotyčných členských států uzavřou odpovídající dohody.

Na neúplném celním prohlášení musí být uvedeno, u kterého celního úřadu bude podáno doplňkové nebo náhradní vývozní celní prohlášení. Celní úřad, kterému se podává neúplné celní prohlášení, zašle výtisky 1 a 2 celnímu úřadu, kterému se podává doplňkové nebo náhradní vývozní celní prohlášení.

Oddíl 2

Zjednodušené celní prohlášení

Článek 282

1.  Deklarantovi se na písemnou žádost, která obsahuje všechny údaje nezbytné k udělení povolení, povolí, aby za podmínek a podle pravidel uvedených v článcích 261 a 262 použitých přiměřeně podal při předložení zboží k celnímu řízení vývozní celní prohlášení ve zjednodušené formě.

2.  Aniž je dotčen článek 288, skládá se zjednodušené celní prohlášení z neúplně vyplněného jednotného správního dokladu, který obsahuje alespoň údaje nezbytné ke ztotožnění zboží. Ustanovení čl. 280 odst. 3 a 4 se použijí přiměřeně.

Oddíl 3

Místní celní řízení

Článek 283

Místní celní řízení se udělí za podmínek a podle pravidel uvedených v článku 284 každé osobě (dále jen „schválený vývozce“), která si přeje provést vývozní formality ve svých prostorách nebo na jiném místě určeném nebo schváleném celními orgány.

Článek 284

Články 264 a 265 se použijí přiměřeně.

Článek 285

1.  Aby se celní orgány mohly přesvědčit o řádném průběhu místního celního řízení, je schválený vývozce povinen před odchodem zboží z míst uvedených v článku 283

2.  Za zvláštních okolností odůvodněných druhem zboží a rychlým sledem vývozů mohou celní orgány zprostit schváleného vývozce povinnosti sdělit příslušnému celnímu úřadu každý odchod zboží, pokud mu poskytne veškeré údaje, které tento úřad považuje za potřebné, aby mohl případně uplatnit právo provést kontrolu zboží.

Zápis zboží do záznamů schváleného vývozce se považuje za jeho propuštění.

Článek 286

1.  Pro účely kontroly se skutečnost, že zboží skutečně opustilo celní území Společenství, prokazuje výtiskem 3 jednotného správního dokladu.

Povolení stanoví, že výtisk 3 jednotného správního dokladu musí být předem potvrzen.

2.  Potvrzení předem se provede

Tento otisk může být na tiskopisech předtištěn, jestliže jejich tisk provádí tiskárna schválená k tomuto účelu.

3.  Před odchodem zboží musí schválený vývozce

4.  Výtisk 3 vyplněný podle odstavce 2 obsahuje v kolonce 44

Článek 287

1.  Povolení podle článku 283 upravuje pravidla pro průběh řízení, zejména

2.  Povolení zahrnuje závazek schváleného vývozce, že přijme všechna opatření potřebná pro bezpečné uchovávání zvláštního razítka a tiskopisů opatřených otiskem úředního razítka celního úřadu vývozu nebo otiskem zvláštního razítka.

Oddíl 4

Společná ustanovení pro oddíly 2 a 3

Článek 288

1.  Členské státy mohou povolit použití určitého obchodního nebo správního dokladu nebo jakéhokoli jiného nosiče dat namísto jednotného správního dokladu, jestliže celý vývoz probíhá na území téhož členského státu nebo jestliže tuto možnost stanoví dohody správních orgánů dotyčných členských států.

2.  Doklady nebo nosiče dat uvedené v odstavci 1 musí obsahovat údaje nezbytné ke ztotožnění zboží a některou z poznámek uvedených v čl. 280 odst. 3 a musí být provázeny žádostí o vývoz.

Pokud to okolnosti umožňují, mohou celní orgány povolit, aby tato žádost byla nahrazena obecnou žádostí, která se vztahuje na všechen vývoz zboží provedený v určitém období. Odkaz na povolení udělené na základě této obecné žádosti se uvádí na obchodní nebo správní doklad nebo na jiný nosič dat.

3.  Obchodní nebo správní doklad prokazuje skutečnost, že zboží opustilo celní území Společenství, stejně jako výtisk 3 jednotného správního dokladu. Při použití jiných nosičů dat stanoví podrobnosti potvrzení výstupu z celního území Společenství případně dohoda mezi správními orgány dotyčných členských států.

Článek 289

Jestliže celý vývoz probíhá na území jednoho členského státu, může tento členský stát kromě postupu uvedeného v oddílech 2 a 3 a s ohledem na politiky Společenství stanovit další zjednodušení.

ČÁST II

CELNĚ SCHVÁLENÉ URČENÍ

HLAVA I

PROPUŠTĚNÍ DO VOLNÉHO OBĚHU

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 290

1.  Je-li zboží Společenství vyváženo s použitím karnetu ATA podle článku 797, může být propuštěno do volného oběhu na podkladě karnetu ATA.

2.  V tomto případě provede celní úřad, u kterého se zboží propouští do volného oběhu, tyto formality:

3.  Pokud se formality k ukončení dočasného vývozu zboží Společenství vyřizují u jiného celního úřadu, než u kterého zboží vstupuje na celní území Společenství, dopravuje se zboží mezitímto celním úřadem a celním úřadem, kde se vyřizují tyto formality, bez dalších formalit.

▼M28

KAPITOLA 1a

Ustanovení týkající se banánů.

▼M28

Článek 290a

Pro účely této kapitoly a příloh 38b a 38c se rozumí:

▼M28

Článek 290b

1.  Každý celní úřad poskytuje na základě žádosti status osoby oprávněné k vážení hospodářským subjektům, které se účastní dovozu, přepravy, skladování nebo zacházení s čerstvými banány, za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

Celní úřad zamítne poskytnout status osoby oprávněné k vážení, jestliže se žadatel dopustil závažného nebo opakovaného porušení celních předpisů.

Oprávnění je omezeno na vážení čerstvých banánů, které se provádí v místě, na které dohlíží schvalující celní úřad.

2.  Schvalující celní úřad zruší status osoby oprávněné k vážení, pokud držitel statusu přestane splňovat podmínky podle odstavce 1.

Článek 290c

1.  Pro účely kontroly čisté hmotnosti čerstvých banánů kódu KN 0803 00 19 dovážených do Společenství se k celnímu prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu přiloží potvrzení o vážení banánů dokládající čistou hmotnost zásilky dotčených čerstvých banánů podle typu obalu a místa původu.

Potvrzení o vážení banánů vyhotovuje osoba oprávněná k vážení v souladu s postupem stanoveným v příloze 38b a ve formě odpovídající vzoru v příloze 38c.

Za podmínek, které mají být stanoveny celními orgány, lze tato potvrzení poskytovat v elektronické formě.

2.  Osoba oprávněná k vážení uvědomí celní orgány předem o vážení zásilky čerstvých banánů za účelem vyhotovení potvrzení o vážení banánů a uvede typ obalu, původ a místo a čas vážení.

3.  Celní úřady zkontrolují na základě analýzy rizika čistou hmotnost čerstvých banánů uvedenou v potvrzeních o vážení banánů u alespoň 5 % celkového počtu potvrzení o vážení banánů předložených za rok, buď svou přítomností při vážení reprezentativních vzorků banánů prováděném osobou oprávněnou k vážení nebo tím, že tyto vzorky samy zváží, v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 1, 2 a 3 přílohy 38b.

Článek 290d

Členské státy sdělí Komisi seznam osob oprávněných k vážení a rovněž veškeré pozdější změny provedené v tomto seznamu.

Komise tyto informace předá ostatním členským státům.

▼M18

KAPITOLA 2

Zvláštní použití

Článek 291

1.  Tato kapitola se použije, pokud je stanoveno, že zboží propuštěné do volného oběhu na základě zvýhodněného celního zacházení nebo s uplatněním snížené nebo nulové celní sazby na základě svého zvláštního použití podléhá celnímu dohledu nad zvláštním použitím.

2.  Pro účely této kapitoly se rozumí:

Článek 292

1.  Je-li stanoveno, že zboží podléhá celnímu dohledu, pokud jde o jeho zvláštní použití, je uplatnění zvýhodněného sazebního zacházení podle článku 21 kodexu podmíněno vydáním písemného povolení.

Pokud je zboží propouštěno do volného oběhu se sníženou nebo nulovou sazbou dovozního cla z důvodu svého zvláštního použití a pokud platné předpisy stanoví, že zůstává pod celním dohledem podle článku 82 kodexu, je nezbytné písemné povolení pro účely celního dohledu nad zvláštním použitím.

2.  Žádosti o povolení se podávají písemně podle vzoru uvedeného v příloze 67. Celní orgány mohou povolit, aby se žádosti o obnovení nebo změnu povolení podávaly ve zjednodušené písemné formě.

3.  Za určitých zvláštních okolností mohou celní orgány povolit, aby bylo celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, vyhotovené písemně nebo pomocí počítačového zpracování dat v běžném řízení, považováno za žádost o povolení, jestliže

4.  Považují-li celní orgány údaje uvedené v žádosti za nedostatečné, mohou od žadatele požadovat poskytnutí dalších informací.

Zejména v případech, kdy je žádost možno podat pomocí celního prohlášení, požadují celní orgány, aniž je dotčen článek 218, aby byl k žádosti připojen deklarantem vyhotovený doklad obsahující alespoň následující údaje, nejsou-li považovány za nadbytečné a nejsou-li uvedeny v celním prohlášení:

5.  Pokud se žádá o jednotné povolení, musí dotčené celní orgány s jeho vydáním předem vyjádřit souhlas následujícím postupem.

Žádost se podává u celních orgánů k tomu určených, v jejichž oblasti působnosti

▼M24

▼M18

Tyto celní orgány sdělí žádost a návrh povolení ostatním dotčeným celním orgánům, které do 15 dnů potvrdí přijetí.

Ostatní dotčené celní orgány oznámí své námitky do 30 dnů od obdržení žádosti a návrhu povolení. Pokud jsou v této lhůtě oznámeny námitky a není dosaženo shody, žádost se v rozsahu vznesených námitek zamítne.

Orgány povolení udělí, pokud do 30 dnů neobdržely žádné námitky k návrhu povolení.

Celní orgány, které povolení udělí, zašlou všem dotčeným celním orgánům jeho kopii.

6.  Pokud mezi dvěma nebo více celními správami existuje obecná dohoda o kritériích a podmínkách pro udělení jednotného povolení, mohou se rovněž dohodnout, že předchozí konzultaci nahradí jednoduchým oznámením. Jednoduché oznámení postačuje vždy, když je jednotné povolení obnovováno nebo rušeno.

▼M21

7.  Žadatel je do 30 dnů ode dne podání žádosti nebo ode dne, kdy celní orgány obdržely chybějící nebo dodatečné informace, vyrozuměn o rozhodnutí vydat povolení anebo o důvodech, pro které byla žádost zamítnuta.

Tato lhůta neplatí v případě jednotného povolení, pokud se nevydává podle odstavce 6.

▼M18

Článek 293

1.  Povolení podle vzoru uvedeného v příloze 67 se uděluje osobám usazeným na celním území Společenství, pokud jsou splněny tyto podmínky:

2.  Je-li podána žádost podle čl. 292 odst. 3, uděluje se povolení osobám usazeným v Společenství přijetím celního prohlášení, jsou-li ostatní podmínky stanovené v odstavci 1 splněny.

3.  Povolení obsahuje tyto údaje, nejsou-li považovány za nadbytečné:

▼M21

▼M18

▼M21

Pokud zboží uvedené v písm. c) prvním pododstavci druhé odrážce nemá stejný osmimístný kód KN, stejnou obchodní jakost a stejné technické a fyzikální vlastnosti, může být smíšené uskladnění povoleno pouze v případě, že má být celá směs podrobena jedné z operací, které jsou uvedeny v doplňujících poznámkách 4 a 5 ke kapitole 27 kombinované nomenklatury.

▼M18

4.  Aniž je dotčen článek 294, nabývá povolení účinku dnem vydání nebo kterýmkoli pozdějším okamžikem v něm stanoveným.

▼M21

Doba platnosti nesmí být delší než tři roky ode dne, kdy povolení nabývá účinku, ledaže pro to jsou řádně odůvodněné pohnutky.

▼M18

Článek 294

1.  Celní orgány mohou vydávat povolení se zpětnou působností.

Aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3, nabývá povolení se zpětnou působností účinku dnem podání žádosti o povolení.

2.  Jde-li o žádost o obnovení povolení, které již bylo vydáno pro operace a zboží stejné povahy, může být povolení uděleno se zpětnou působností od okamžiku, kdy skončila platnost předchozího povolení.

3.  Zpětná působnost povolení může být ve výjimečných případech rozšířena na delší časové období, nejdéle však na jeden rok přede dnem podání žádosti, pokud lze prokázat hospodářskou nutnost a

Článek 295

Konec platnosti povolení se nedotýká zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu na základě tohoto povolení před koncem jeho platnosti.

Článek 296

1.  Zboží lze mezi dvěma místy označenými v témž povolení přepravovat bez jakýchkoli celních formalit.

2.  Pokud se zboží přepravuje mezi dvěma držiteli povolení usazenými v různých členských státech a příslušné celní orgány nesjednaly zjednodušený postup podle odstavce 3, použije se kontrolní výtisk T5 uvedený v příloze 63 takto:

Dotčené celní orgány mohou v souladu s ustanoveními o používání kontrolního výtisku T5 mezi sebou sjednat zjednodušené postupy.

3.  Jsou-li dotčené celní orgány přesvědčeny, že je řádný průběh režimu zajištěn, mohou sjednat, že zboží může být mezi dvěma držiteli povolení usazenými v různých členských státech přepravováno bez kontrolního výtisku T5.

4.  Pokud se zboží přepravuje mezi dvěma držiteli povolení usazenými ve stejném členském státě, provádí se přeprava podle vnitrostátních předpisů.

5.  Obdržením zboží přejímá nabyvatel povinnosti, které vyplývají z této kapitoly, pokud jde o převedené zboží.

6.  Zcizitel je povinností zproštěn, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

Článek 297

1.  Při přepravě materiálů za účelem údržby nebo opravy letadel, kterou na základě výměnných dohod nebo pro vlastní potřebu provádějí letecké dopravní společnosti činné v mezinárodním leteckém provozu, lze namísto kontrolního výtisku T5 použít letecký nákladní list nebo rovnocenný doklad.

2.  Letecký nákladní list nebo rovnocenný doklad musí obsahovat alespoň tyto údaje:

Údaje podle prvního pododstavce mohou být uvedeny i v podobě kódu nebo odkazu na přiložený doklad.

3.  Letecký nákladní list nebo rovnocenný doklad musí na přední straně obsahovat některou z těchto poznámek napsanou hůlkovým písmem:

▼A2

▼M18

4.  Odesílající letecká společnost si ponechá jedno vyhotovení leteckého nákladního listu nebo rovnocenného dokladu pro své záznamy a další vyhotovení uschová podle pokynů celních orgánů členského státu odeslání k dispozici pro příslušný celní úřad.

Letecká společnost určení si ponechá jedno vyhotovení leteckého nákladního listu pro své záznamy a další vyhotovení uschová podle pokynů celních orgánů členského státu určení k dispozici pro příslušný celní úřad.

5.  Nepoškozený materiál musí být předán letecké společnosti určení na místě, které schválily celní orgány členského státu, v němž má sídlo, spolu s vyhotoveními leteckých nákladních listů nebo rovnocenných dokladů. Letecká společnost určení zanese materiál do svých záznamů.

6.  Závazky vyplývající z odstavců 2 až 5 přecházejí z odesílající letecké společnosti na leteckou společnost určení okamžikem, kdy jí byl předán nepoškozený materiál spolu s vyhotoveními leteckého nákladního listu nebo rovnocenného dokladu.

Článek 298

1.  Celní orgány mohou za podmínek, které samy stanoví, povolit vývoz zboží nebo jeho zničení.

2.  Při vývozu zemědělských produktů se v kolonce 44 jednotného správního dokladu nebo kteréhokoli jiného použitého dokladu hůlkovým písmem uvede některá z těchto poznámek:

▼A2

▼M18

3.  Vyvážené zboží se od okamžiku přijetí vývozního celního prohlášení považuje za zboží, které není zbožím Společenství.

4.  V případě zničení se použije čl. 182 odst. 5 kodexu.

Článek 299

Pokud celní orgány z hospodářských důvodů povolí použití zboží k jinému účelu, než který je stanoven v povolení, vzniká tímto použitím, s výjimkou vývozu nebo zničení, celní dluh. Článek 208 kodexu se použije přiměřeně.

Článek 300

1.  Zboží uvedené v čl. 291 odst. 1 zůstává pod celním dohledem a podléhá dovoznímu clu do doby, než

Pokud však lze zboží použít opakovaně a pokud to celní orgány považují za nezbytné, aby zabránili jakémukoli zneužití, zůstává zboží pod celním dohledem po dobu nejvýše dvou let po prvním dosažení zvláštního použití.

2.  Má se za to, že odpady nebo zbytky vzniklé při zpracování nebo opracování zboží a ztráty na základě přirozeného úbytku dosáhly předepsaného zvláštního použití.

3.  U odpadů nebo zbytků, které vznikají při zničení, končí celní dohled, jakmile dosáhnou některého povoleného celně schváleného určení.

▼M12

KAPITOLA 3

Správa sazebních opatření

Oddíl 1

Správa celních kvót, které mají být přiděleny chronologicky podle data přijetí celních prohlášení

Článek 308a

1.  Jsou-li celní kvóty otevírány předpisem Společenství, jsou spravovány chronologicky podle data přijetí celních prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, není-li stanoveno jinak.

2.  Je-li přijato celní prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu s přípustnou žádostí deklaranta o využití celní kvóty, čerpá daný členský stát z celní kvóty prostřednictvím Komise množství odpovídající jeho potřebám.

3.  Členské státy předkládají žádosti o čerpání, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 256 odst. 2 a 3.

4.  S výhradou odstavce 8 provádí Komise příděly na základě dne přijetí daného celního prohlášení s návrhem na propuštění zboží do volného oběhu a v rozsahu, jejž dovoluje zůstatek dané celní kvóty. Žádosti o čerpání se vyřizují v pořadí podle data přijetí žádosti.

5.  Členské státy neprodleně sdělí Komisi všechny přípustné žádosti o čerpání. Tato sdělení obsahují datum zmíněné v odstavci 4 a přesné množství, o které je v daném celním prohlášení žádáno.

6.  Pro účely odstavců 4 a 5 stanoví Komise pořadová čísla, pokud je neurčuje již předpis Společenství, jímž se celní kvóta otevírá.

7.  Přesahuj-li požadovaná množství zůstatek celní kvóty, který je k dispozici, provádějí se příděly poměrně k požadovaným množstvím.

8.  Pro účely tohoto článku se celní prohlášení přijatá celními orgány dne 1., 2. nebo 3. ledna považují za přijatá dne 3. ledna. Pokud však některý z těchto dnů připadá na sobotu nebo neděli, považují se za přijatá dne 4. ledna.

9.  Je-li otevřena nová celní kvóta, nepovolí Komise žádné čerpání před jedenáctým pracovním dnem po dni zveřejnění předpisu, kterým byla celní kvóta otevřena.

10.  Pokud členské státy nevyužijí částku čerpání, neprodleně ji vrátí Komisi. Pokud však je chybné čerpání, představující celní dluh nejvýše 10 ECU, zjištěno po prvním měsíci následujícím konec doby platnosti dané celní kvóty, není vrácení nutné.

11.  Jestliže celní orgány zruší celní prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu týkající se zboží, na které se vztahuje žádost o využití celní kvóty, zrušuje se celá žádost týkající se tohoto zboží. Dotyčné členské státy neprodleně vrátí Komisi veškerá množství čerpaná z celní kvóty ve vztahu k tomuto zboží.

12.  S údaji o čerpání požadovaném jednotlivými členskými státy nakládá Komise a ostatní členské státy jako s důvěrnými.

Článek 308b

1.  Komise provádí příděly každý pracovní den, kromě

2.  Aniž je dotčen čl. 308a odst. 8, přihlíží se při přidělování k veškerým nezodpovězeným žádostem, které se týkají celních prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu, přijatým od druhého předchozího dne a sděleným Komisi.

▼M22

Článek 308c

1.  Celní kvóta je považována za kritickou, jakmile je využito 75 % počátečního objemu, nebo pokud tak rozhodnou příslušné orgány.

2.  Odchylně od odstavce 1 je celní kvóta považována za kritickou od data svého otevření v těchto případech:

3.  Celní kvóta, jejímž jediným účelem je použít podle pravidel WTO buď ochranné opatření nebo odvetné opatření, je považována za kritickou, jakmile je využito 75 % počátečního objemu bez ohledu na to, zda byly v předešlých dvou letech otevřeny rovnocenné celní kvóty či nikoli.

▼M12

Oddíl 2

▼M24

Dohled Společenství

▼M12

Článek 308d

▼M24

1.  Je-li třeba, aby Společenství provádělo dohled, poskytují členské státy Komisi alespoň jednou měsíčně zprávy o dohledu obsahující údaje o množstvích produktů propuštěných do volného oběhu nebo vyvezených. V případě dovozů členské státy na žádost Komise tyto údaje omezí na dovozy využívající preferenčních sazebních režimů.

2.  Zprávy členských států o dohledu uvádějí celková množství zboží propuštěného do volného oběhu nebo vyvezeného od prvního dne dotyčného období.

▼M12

3.  Členské státy zasílají Komisi měsíční zprávy o sledová¡ní nejpozději do patnáctého dne měsíce následujícího po konci období, ke kterému se zpráva vztahuje.

4.  S informacemi sdělovanými jednotlivými členskými státy je nakládáno jako s důvěrnými.

▼B

HLAVA II

▼M19

CELNÍ STATUS ZBOŽÍ A TRANZIT

▼M19 —————

▼B

KAPITOLA 3

▼M13

Celní status zboží

▼M7

Oddíl 1

Obecná ustanovení

▼M13

Článek 313

1.  S výhradou článku 180 kodexu a výjimek uvedených v odstavci 2 se všechno zboží, které se nachází na celním území Společenství, považuje za zboží Společenství, není-li prokázáno, že není zbožím Společenství.

2.  Toto zboží se považuje za zboží, které není zbožím Společenství, není-li jeho status zboží Společenství prokázán podle článků 314 a 323:

▼M19

▼M20

▼M19 —————

▼M13

Článek 313a

▼M20

1.  Pravidelnou linkou se rozumí námořní linka, po níž plavidla pravidelně přepravují zboží pouze mezi přístavy na celním území Společenství a nesmějí přitom přijíždět z míst mimo toto území nebo ze svobodného celního pásma podléhajícího kontrole typu I ve smyslu článku 799v přístavu na tomto území, ani do takového místa jezdit nebo v něm provádět mezipřistání.

▼M13

2.  Celní orgány mohou vyžadovat důkazy, že předpisy o povolených pravidelných linkách jsou dodržovány.

Zjistí-li celní orgány, že předpisy o povolených pravidelných linkách nejsou dodržovány, neprodleně o tom uvědomí všechny dotčené celní orgány.

Článek 313b

▼M19

1.  Na žádost námořní společnosti, která linku vymezuje, mohou celní orgány členského státu, na jehož území je tato společnost usazena, se souhlasem ostatních dotčených členských států povolit zřízení pravidelné linky.

2.  Žádost musí obsahovat

▼M13

3.  Povolení se uděluje jen těm námořním společnostem,

▼M19

▼M13

4.  Jakmile celní orgány, u nichž byla žádost o povolení podána, (dožadující orgány) takovou žádost obdrží, uvědomí o tom celní orgány ostatních členských států, na jejichž území se nacházejí přístavy, které má pravidelná linka obsluhovat (dožádané orgány).

Dožádané orgány potvrdí obdržení žádosti.

Do 60 dnů od obdržení žádosti oznámí dožádané orgány svůj souhlas nebo odmítnutí. Odmítnutí musí být odůvodněno. Neobdrží-li dožadující orgán odpověď, vydá povolení, které ostatní dotyčné členské státy přijmou.

Dožadující orgány vydají osvědčení o povolení v jednom nebo více vyhotoveních, v závislosti na případu, podle vzoru uvedeného v příloze 42A a uvědomí o tom odpovídající orgány ostatních dotčených členských států. Na každém osvědčení o povolení je uvedeno identifikační pořadové číslo. Toto číslo je společné pro všechna vyhotovení.

5.  Jakmile je pravidelná linka povolena, je ji námořní společnost povinna provozovat. Zrušení nebo změnu vlastností pravidelné linky musí námořní společnost ohlásit dožadujícím orgánům.

6.  Zrušení povolení nebo ukončení provozu pravidelné linky musí dožadující orgány sdělit dožádaným orgánům ostatních dotčených členských států. Dožadující orgány rovněž dožádaným orgánům ►M19  ————— ◄ sdělují veškeré změny pravidelné linky. ►M19  Pokud se mění údaje požadované podle odst. 2 písm. a), použije se postup podle odstavce 4. ◄

▼M20

7.  Je-li plavidlo druhu uvedeného v čl. 313a odst. 1 nuceno v důsledku nepředvídatelných okolností přeložit náklad na volném moři nebo dočasně pobývat v přístavu některé třetí země nebo ve svobodném celním pásmu podléhajícímu kontrole typu I ve smyslu článku 799 v přístavu na celním území Společenství, uvědomí o tom námořní společnost neprodleně celní orgány následujících přístavů na pravidelné lince plavidla.

▼M13

Článek 314

1.  Je-li zboží ve smyslu článku 313 považováno za zboží, které není zbožím Společenství, je možno jeho status zboží Společenství prokázat ►M19  podle čl. 314c odst. 1 ◄ pouze tehdy,

▼M19 —————

▼M13

3.  Doklady nebo pravidla zmíněné ►M19  v čl. 314c odst. 1 ◄ nelze použít pro zboží, u kterého byly dokončeny vývozní formality, nebo u zboží, které bylo propuštěno do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení.

▼M19 —————

▼M19

Článek 314a

Celní správy členských států si poskytují vzájemnou pomoc při ověřování pravosti a správnosti dokladů a při ověřování, zda byly postupy použité v souladu s touto hlavou k doložení statusu zboží Společenství zboží řádně uplatněny.

Oddíl 2

Prokazování statusu zboží Společenství

Článek 314b

Pro účely tohoto oddílu se „příslušným úřadem“ rozumějí celní orgány příslušné pro potvrzování statusu zboží Společenství.

Článek 314c

1.  Aniž je dotčeno zboží propuštěné do režimu vnitřního tranzitu Společenství, prokazuje se status zboží Společenství výlučně některým z těchto způsobů:

2.  Pokud jsou doklady nebo postupy uvedené v odstavci 1 používány pro zboží Společenství, jejichž obal není zbožím Společenství, uvede se v dokladu potvrzujícím status zboží Společenství některá z těchto poznámek:

▼A2

▼M19

3.  Jsou-li dodrženy podmínky pro vydávání dokladů, lze doklady uvedené v článcích 315 až 323 vydávat dodatečně. V tom případě se v nich červeným písmem uvede některá z těchto poznámek:

▼A2

▼M26

▼M19

Pododdíl 1

Doklad T2L

▼M19

Článek 315

1.  Status zboží Společenství se prokazuje předložením dokladu T2L. Tento doklad se vystavuje v souladu s odstavci 3 až 5.

2.  U zboží, které je odesíláno do některé části celního území Společenství, na kterou se nevztahuje směrnice 77/388/EHS, nebo z ní, se status zboží Společenství prokazuje předložením dokladu T2LF.

Odstavce 3 až 5 tohoto článku a články 316 až 324f se použijí přiměřeně na doklad T2LF.

3.  Doklad T2L se vystavuje na tiskopise, který odpovídá výtisku 4 nebo 4/5 vzoru uvedeného v přílohách 31 a 32.

V případech potřeby může být tento tiskopis doplněn jedním nebo více doplňkovými listy, které odpovídají výtisku 4 nebo 4/5 vzoru uvedeného v přílohách 33 a 34.

Jestliže členské státy nepovolují použití doplňkových listů v případě, že celní prohlášení bylo zpracováno pomocí počítačového zpracování dat, doplní se tento tiskopis jedním nebo více tiskopisy výtisku 4 nebo 4/5 vzoru uvedeného v přílohách 31 a 32.

4.  Zúčastněná osoba zapíše značku „T2L“ do pravého pododdílu kolonky 1 tiskopisu a případně značku „T2L bis“ do pravého pododdílu kolonky 1 všech použitých doplňkových listů.

5.  Místo doplňkových listů lze jako popisnou část dokladu T2L používat ložné listy vyhotovené podle vzoru uvedeného v příloze 45 a vyplněné v souladu s přílohou 44a.

▼M19

Článek 315a

Celní orgány mohou kterékoli osobě splňující podmínky článku 373 povolit používat jako ložné listy doklady, které nesplňují všechny podmínky stanovené v přílohách 44a a 45.

Ustanovení čl. 385 odst. 1 druhého pododstavce a odstavců 2 a 3 se použijí přiměřeně.

▼M19

Článek 316

1.  S výhradou článku 324f se doklad T2L vystavuje v jednom vyhotovení.

2.  Na žádost zúčastněné osoby opatří příslušný úřad doklad T2L, a případně všechny použité doplňkové nebo ložné listy, úředním záznamem. Záznam musí obsahovat tyto údaje, které se podle možnosti zapisují do kolonky „C. Celní úřad odeslání“ těchto dokladů:

Tyto doklady se vrátí zúčastněné osobě.

▼M19

Pododdíl 2

Obchodní doklady

▼B

Článek 317

▼M13

1.  Status zboží Společenství se prokazuje za následujících podmínek předložením faktury nebo přepravního dokladu na toto zboží.

▼M19

2.  Na faktuře nebo přepravním dokladu uvedeném v odstavci 1 musí být uvedeno alespoň jméno a přesná adresa odesílatele nebo zúčastněné osoby, jestliže není odesílatelem, počet, druh, značky a čísla nákladových kusů, popis zboží, hrubá hmotnost v kilogramech a případně identifikační čísla kontejnerů.

Zúčastněná osoba na uvedeném dokladu zřetelně uvede značku „T2L“ a k ní připojit vlastnoruční podpis.

3.  Fakturu nebo přepravní doklad zúčastněná osoba řádně vyplní a podepíše a na jeho žádost ji příslušný úřad opatří úředním záznamem. Záznam obsahuje název a otisk razítka příslušného úřadu, podpis úředníka tohoto úřadu, datum a buď registrační číslo, nebo číslo celního prohlášení k odeslání, pokud se toto celní prohlášení podává.

4.  Pokud celková hodnota zboží Společenství uvedená na faktuře nebo na přepravním dokladu, který byl vystaven a podepsán podle odstavce 2 nebo článku 224, nepřesahuje 10 000 EUR, není zúčastněná osoba povinna předkládat tento doklad nebo fakturu příslušnému úřadu k úřednímu záznamu.

V tom případě se na faktuře nebo přepravním dokladu kromě údajů uvedených v odstavci 2 uvede příslušný úřad.

▼B

5.  Tento článek se použije pouze tehdy, jestliže se faktura nebo přepravní doklad týkají výhradně zboží Společenství.

▼M13

Článek 317a

1.  Status zboží Společenství se prokazuje za následujících podmínek předložením manifestu námořní společnosti na toto zboží.

2.  V manifestu musí být uvedeny alespoň

Pro každou zásilku se rovněž uvádí

▼M19

▼M13

▼M19

3.  Řádně vyplněný a námořní společností podepsaný manifest opatří na její žádost úředním záznamem příslušný úřad. Záznam obsahuje jméno a otisk razítka příslušného úřadu, podpis úředníka tohoto úřadu a datum.

▼M19

Článek 317b

Pokud se používají zjednodušené tranzitní režimy Společenství uvedené ►M21  v článcích 445 a 448 ◄ , prokazuje se status zboží Společenství vepsáním značky „C“ (rovnocenné „T2L“) k odpovídajícím položkám v manifestu.

Pododdíl 3

Jiné prokázání v případě některých operací

▼B

Článek 319

1.  Při dopravě zboží na podkladě karnetu TIR nebo ATA může deklarant, ►M19  ————— ◄ k prokázání statusu zboží Společenství, uvést značku „T2L“ a svůj podpis zřetelně do kolonky vyhrazené pro popis zboží ve všech dotyčných listech použitého karnetu, dříve než jej předloží celnímu úřadu odeslání k úřednímu záznamu. Značka „T2L“ musí být na všech oddílech, v nichž byla uvedena, potvrzena otiskem úředního razítka celního úřadu odeslání a podpisem příslušného úředníka.

2.  Pokud se karnet TIR nebo karnet ATA vztahuje na zboží Společenství i na zboží, které není zbožím Společenství, musí být oba druhy zboží uvedeny samostatně a značka „T2L“ se uvede tak, aby se jednoznačně vztahovala pouze na zboží Společenství.

Článek 320

Je-li nutno prokázat status zboží Společenství u motorového silničního vozidla evidovaného v některém členském státě, považuje se toto vozidlo za zboží Společenství,

▼M19

▼B

Článek 321

Je-li nutno prokázat status zboží Společenství u nákladního vagónu, který vlastní železniční společnost některého členského státu, považuje se tento nákladní vagón za zboží Společenství,

Článek 322

1.  Je-li nutno prokázat status zboží Společenství u obalů používaných pro přepravu zboží ve vnitřním obchodu Společenství, které prokazatelně patří osobě usazené v některém členském státě a které se z jiného členského státu vracejí po použití prázdné, považují se tyto obaly za zboží Společenství,

2.  Zjednodušení podle odstavce 1 je povoleno pro kontejnery, obaly, palety a podobně, s výjimkou kontejnerů ►M20  ————— ◄ .

Článek 323

Je-li nutno prokázat status zboží Společenství u zboží, které dovážejí cestující nebo které se nachází v jejich cestovních zavazadlech, považuje se toto zboží, pokud není určeno k obchodním účelům, za zboží Společenství,

▼M19 —————

▼M19

Pododdíl 4

Prokazování statusu zboží Společenství schváleným odesílatelem

Článek 324a

1.  Celní orgány každého členského státu mohou povolit kterékoli osobě (dále jen „schválený odesílatel“), která splňuje podmínky článku 373 a která hodlá prokazovat status zboží Společenství předložením dokladu T2L podle článku 315 nebo některým z dokladů uvedených v článcích 317 až 317b (dále jen „obchodní doklady“), použití tohoto dokladu, aniž by bylo nutno jej předkládat příslušnému úřadu odeslání k provedení úředního záznamu.

2.  Články 374 až 378 se použijí přiměřeně na povolení uvedené v odstavci 1.

Článek 324b

Povolení určuje zejména

Článek 324c

1.  Povolení stanoví, že přední strana daných obchodních dokladů nebo kolonka „C. Celní úřad odeslání“ na přední straně tiskopisů použitých pro vystavení dokladu T2L a případně doplňkových listů:

Článek 401 se použije přiměřeně.

2.  Schválený odesílatel tiskopis vyplní a podepíše nejpozději v okamžiku odeslání zboží. Uvede dále v kolonce tranzitního dokladu T2L „D. Kontrola celním úřadem odeslání“ nebo na dobře viditelném místě použitého obchodního dokladu název příslušného úřadu, datum vystavení a některou z těchto poznámek:

▼A2

▼M19

Článek 324d

1.  Schválenému odesílateli může být povoleno, aby doklady T2L nebo použité obchodní doklady opatřené otiskem zvláštního razítka uvedeného v příloze 62 vyhotovené pomocí počítačového zpracování dat nepodepisoval. Toto povolení se udělí za podmínky, že se schválený odesílatel celním orgánům předem písemně zaváže, že přijímá odpovědnost za právní následky vystavení všech dokladů T2L nebo obchodních dokladů opatřených otiskem zvláštního razítka.

2.  Doklady T2L nebo obchodní doklady vyhotovené podle odstavce 1 musí být namísto podpisu schváleného odesílatele opatřeny některou z těchto poznámek:

▼A2

▼M26

▼M19

Článek 324e

1.  Celní úřady členských států mohou povolit námořním společnostem vyhotovovat manifest, který slouží k prokázání statusu zboží Společenství, nejpozději jeden den po odjezdu plavidla, a v každém případě před jeho příjezdem do přístavu určení.

2.  Povolení uvedené v odstavci 1 se uděluje pouze mezinárodním námořním společnostem, které

3.  Po obdržení žádosti oznámí celní orgány členského státu, ve kterém je námořní společnost usazena, tuto žádost ostatním členským státům, na jejichž územích se nacházejí zamýšlené přístavy odeslání a určení.

Pokud do 60 dní od oznámení neobdrží celní orgány žádnou námitku, schválí používání zjednodušeného postupu popsané v odstavci 4.

Toto povolení platí v dotčených členských státech a vztahuje se pouze na operace mezi přístavy, které jsou v něm uvedeny.

4.  Zjednodušení probíhá takto

5.  Ustanovení ►M21  čl. 448 odst. 5 ◄ se použijí přiměřeně.

Článek 324f

Schválený odesílatel pořídí kopii každého dokladu T2L nebo každého obchodního dokladu vydaného podle tohoto pododdílu. Celní úřady stanoví podmínky, za kterých se kopie předkládá pro kontrolní účely a uchovává nejméně po dobu dvou let.

▼M19

Pododdíl 5

▼M7

Zvláštní ustanovení o produktech mořského rybolovu a ostatních produktech získávaných z moře s pomocí plavidel

▼M7

Článek 325

1.   ►M19  Pro účely tohoto pododdílu ◄ se rozumí:

2.  Status Společenství se dokládá předložením tiskopisu T2M vystaveným v souladu s články 327 až 337 pro

jež jsou případně opatřeny obaly, které jsou zbožím Společenství, a jež jsou určeny k vstupu na celní území Společenství za okolností uvedených v článku 326.

3.  U produktů mořského rybolovu a jiných produktů ulovených či získaných z moře mimo pobřežní vody země nebo území, které není součástí celního území Společenství, na plavidlech plujících pod vlajkou některého členského státu Společenství zapsaných nebo registrovaných v některé části některého členského státu, jež je součástí celního území Společenství, a u takových produktů ulovených či získaných v pobřežních vodách celního území Společenství na plavidlech třetích zemí se status zboží Společenství dokládá na základě lodního deníku nebo jinými prostředky.

Článek 326

1.  Doklad T2M se předkládá u všech produktů a zboží uvedených v čl. 325 odst. 2, které přímo na celní území Společenství přepravuje:

Doklad T2M již po předložení nelze použít k doložení statusu zboží Společenství pro produkty či zboží, na něž se vztahuje.

2.  Celní orgány příslušné pro přístav, kde jsou vykládány produkty a/nebo zboží z plavidel uvedených v odst. 1 písm. a), mohou upustit od použití odstavce 1, jestliže neexistuje-li žádná pochybnost o původu zmíněných produktů a/nebo zboží anebo jestliže se používá prohlášení uvedené v čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 2847/93 ( 7 ).

▼B

Článek 327

1.  Tiskopis, na kterém se vystavuje potvrzení T2M, musí odpovídat vzoru uvedenému v příloze 43.

2.  Pro prvopis se použije papír bez dřevoviny klížený ke psaní o plošné hmotnosti nejméně 55 g/m2. Obě strany musí být na pozadí opatřeny zeleným gilošovaným vzorem, na němž je patrný jakýkoli pokus o padělání mechanickými nebo chemickými prostředky.

3.  Tiskopis T2M má rozměry 210 × 297 mm, přičemž přípustná odchylka je do – 5 mm do + 8 mm na délku.

4.  Tiskopis musí být vytištěn v některém z úředních jazyků Společenství určeném příslušnými orgány členského státu, jehož státní příslušnost má rybářské plavidlo.

5.  Potvrzení T2M sestávají z karnetu o deseti tiskopisech a každý tiskopis se skládá z oddělitelného prvopisu a neoddělitelné kopie získané průpisem. Strana 2 obalu karnetu obsahuje vysvětlivky uvedené v příloze 44.

6.  Každý tiskopis T2M nese identifikační pořadové číslo. Toto číslo je stejné pro prvopis a jeho kopii.

7.  Členské státy si mohou tisk a sestavování karnetů tiskopisů T2M vyhradit nebo je svěřit schváleným tiskárnám. V tomto případě musí být na straně 1 obalu každého karnetu a na prvopise každého tiskopisu uveden odkaz na toto schválení. Zmíněná strana 1 a prvopis každého tiskopisu musí dále uvádět jméno a adresu tiskárny nebo značku umožňující její identifikaci.

8.  Tiskopis T2M musí být vyplněn v některém úředním jazyce Společenství buď strojopisem, nebo čitelně rukou; v tomto případě musí být vyplněn inkoustem a hůlkovým písmem. Nesmí obsahovat výmazy ani přepisy. Změny je třeba provádět škrtnutím nesprávných a případně doplněním nezbytných údajů. Každou takto provedenou opravu musí potvrdit osoba, která podepsala prohlášení obsahující změnu.

▼M7

Článek 328

Karnety tiskopisů T2M vydává na žádost zúčastněné osoby celní úřad ve Společenství příslušný pro dohled nad domovským přístavem rybářského plavidla Společenství, kterému je karnet určen.

Karnet vydá teprve tehdy, když zúčastněná osoba vyplní kolonky 1 a 2 a vyplní a podepíše prohlášení v kolonce 3 všech prvopisů a kopií tiskopisů, které karnet obsahuje, v jazyce tiskopisu. Při vydávání karnetu vyplní celní úřad kolonku B všech prvopisů a kopií tiskopisů nacházejících se v karnetu.

Doba platnosti karnetu činí dva roky ode dne vydání uvedeného na straně 2 obálky karnetu. Jinak platnost uvedených tiskopisů zajišťuje otisk razítka orgánu příslušného pro registraci rybářského plavidla Společenství, kterému je karnet vydáván, v kolonce A všech prvopisů a kopií.

Článek 329

Velitel rybářského plavidla Společenství vyplní kolonku 4, a pokud byly ulovené produkty na palubě ošetřeny, kolonku 6 a vyplní a podepíše prohlášení obsažené v kolonce 9 prvopisu a kopie jednoho z tiskopisů obsažených v karnetu

Ošetření uvedených produktů se zaznamenává v lodním deníku.

Článek 330

Velitel plavidla uvedeného v čl. 326 odst. 1 odst. b) vyplní kolonku 6, vyplní a podepíše prohlášení obsažené v kolonce 11 prvopisu tiskopisu T2M pro každou vykládku zboží v některém přístavu na celním území Společenství nebo v jiném přístavu, odkud má být následně odesláno na celní území Společenství, a pro každou překládku zboží na jiné plavidlo se stejným určením.

Ošetření přeložených produktů se zaznamenává v lodním deníku.

Článek 331

Při první překládce produktů či zboží uvedených v čl. 329 písm. a) nebo b) se vyplní kolonku 10 prvopisu a kopie tiskopisu T2M. Dojde-li k další překládce uvedené v článku 330, vyplní se také kolonku 12 prvopisu tiskopisu T2M. Odpovídající prohlášení o překládce podepíší oba zúčastnění velitelé plavidel a prvopis tiskopisu T2M převezme velitel plavidla, na které byly produkty či zboží přeloženy. Každá překládka se zaznamená do lodních deníků obou plavidel.

Článek 332

1.  Jestliže jsou produkty či zboží, na něž se vztahuje tiskopis T2M, dopraveny do země nebo na území, které není součástí celního území Společenství, platí tento doklad, pouze je-li kolonka 13 tohoto tiskopisu vyplněno a potvrzeno celními orgány této země nebo tohoto území.

2.  Nejsou-li některé šarže produktů či zboží dopravovány na celní území Společenství, uvedou se název, druh, hrubá hmotnost a přidělené určení těchto šarží produktů či zboží v kolonce „Poznámky“ tiskopisu T2M.

Článek 333

1.  Pokud byly produkty nebo zboží, na něž se vztahuje tiskopis T2M, převezeny do země nebo na území, které není součástí celního území Společenství, a mají-li být dopravovány na celní území Společenství po částech, zúčastněná osoba nebo její zástupce pro každou dílčí zásilku

Každý „výpis“ a jeho odpovídající kopie, která zůstává v karnetu T2M, obsahuje odkaz na původní tiskopis T2M uvedený v písmenu a) a je v něm zřetelně uvedena některá z těchto poznámek:

▼A2

▼M7

Tiskopis „výpis“ T2M, který doprovází dílčí zásilku na celní území Společenství, musí v kolonkách 4, 5, 6, 7 a 8 uvádět název, druh, položku kombinované nomenklatury a množství produktů nebo zboží, jež je předmětem dané dílčí zásilky. Dále musí být kolonka 13 vyplněna a potvrzena celními orgány země nebo území, kde produkty či zboží pobývaly během tranzitu.

2.  Jestliže byly na celní území Společenství odeslány všechny produkty či všechno zboží, na něž se vztahoval původní tiskopis T2M uvedené v odst. 1 písm. a), vyplní a potvrdí kolonku 13 tohoto tiskopisu T2M celní orgány zmíněné v uvedeném odstavci. Tiskopis T2M se dále zašle celnímu úřadu zmíněnému v článku 328.

3.  Nejsou-li některé šarže produktů či zboží dopraveny na celní území Společenství, uvedou se v kolonce „Poznámky“ původního tiskopisu T2M název, druh, hrubá hmotnost a přidělené určení dotyčných šarží produktů či zboží.

Článek 334

Veškeré původní tiskopisy T2M nebo „výpisy“ z nich se předkládají celnímu úřadu, u kterého zboží či produkty, k nimž se vztahují, vstupují na celní území Společenství. Pokud však ke vstupu dochází v režimu tranzitu, který začal ještě mimo uvedené celní území, předkládá se tiskopis celnímu úřadu určení podle tohoto režimu.

Celní orgány nadřízené uvedenému úřadu mohou požadovat jeho překlad. Dále mohou k ověření údajů uvedených v tiskopise T2M vyžadovat předložení veškerých souvisejících dokladů, a případně lodních dokladů plavidel. Celní úřad vyplní kolonku C zmíněného tiskopisu T2M a jedné jeho kopie, kterou zašle celnímu úřadu uvedenému v článku 328.

Článek 335

Odchylně od článků 332, 333 a 334, jsou-li produkty či zboží, na něž se vztahuje tiskopis T2M, dopravovány do třetí země, jež je stranou úmluvy o společném tranzitním režimu, a jsou-li určeny k následné dopravě na celní území Společenství v rámci režimu „T2“ v jediné zásilce nebo v dílčích zásilkách, uvede se odkaz na tento režim uvádějí v kolonce „Poznámky“ tiskopisu T2M.

Jestliže byly na celní území Společenství odeslány všechny produkty či všechno zboží, na něž se vztahoval uvedený tiskopis T2M, vyplní a potvrdí kolonku 13 tohoto tiskopisu T2M celní orgány této země. Jedna již vyplněná kopie tohoto tiskopisu se zašle celnímu úřadu uvedenému v článku 328.

Případně se použije čl. 332 odst. 2.

Článek 336

Karnet s tiskopisy T2M musí být celním orgánům předložen kdykoli na vyžádání.

Jestliže plavidlo, na něž se vztahuje karnet uvedený v článku 327, přestane splňovat stanovené podmínky a karnet s tiskopisy T2M vydaný pro toto plavidlo ještě není beze zbytku spotřebován, jestliže byly spotřebovány všechny tiskopisy obsažené v karnetu nebo jestliže uplynula doba jeho platnosti, musí být karnet neprodleně vrácen celnímu úřadu, který jej vydal.

▼M19 —————

▼M19

KAPITOLA 4

Tranzit Společenství

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 340a

Není-li stanoveno jinak vztahuje se tato kapitola na vnější a vnitřní tranzit Společenství.

Zboží, které představuje vyšší nebezpečí podvodu, je uvedeno v příloze 44c. Jestliže ustanovení tohoto nařízení odkazují na uvedenou přílohu, uplatní se každé opatření související se zbožím uvedeným v této příloze pouze tehdy, nepřekročí-li množství tohoto zboží odpovídající minimální mez. Příloha 44c se přezkoumává nejméně jednou ročně.

Článek 340b

Pro účely této kapitoly se rozumí:

Článek 340c

1.  Zboží Společenství se propouští do režimu vnitřního tranzitu Společenství, pokud je odesláno

2.  Aniž je dotčen odstavec 3, propouští se zboží Společenství, které je zasíláno z jednoho místa na celním území Společenství do jiného přes území jedné nebo více zemí ESVO na základě Úmluvy o společném tranzitním režimu, do režimu vnitřního tranzitu Společenství.

Zboží, na které se vztahuje první pododstavec a které je přepravováno výlučně po moři nebo letecky, není nutné propouštět do režimu vnitřního tranzitu Společenství.

3.  Je-li zboží Společenství vyváženo do země ESVO nebo při tranzitu prochází přes jednu nebo několik zemí ESVO a použije se Úmluva o společném tranzitním režimu, propouští se toto zboží do režimu vnějšího tranzitu Společenství,

Článek 340d

Zboží, na které se vztahuje tranzitní režim Společenství, může být v tranzitním režimu Společenství přepravováno mezi dvěma místy na celním území Společenství přes území třetí země, která není zemí ESVO, je-li zboží přes tuto třetí zemi přepravováno na podkladě jediného přepravního dokladu vystaveného v některém členském státě; v tom případě se účinky uvedeného režimu na území třetí země pozastavují.

Článek 340e

1.  Pro zboží přepravované letecky je tranzitní režim Společenství povinný pouze v případě, je-li toto zboží nakládáno nebo překládáno na letišti uvnitř Společenství.

2.  Aniž je dotčen čl. 91 odst. 1 kodexu, je použití tranzitního režimu Společenství povinné pro zboží přepravované po moři, je-li dopravováno pravidelnou linkou povolenou v souladu s články 313a a 313b.

Článek 341

Kapitoly 1 a 2 hlavy VII kodexu a tato hlava se použijí přiměřeně na další poplatky ve smyslu čl. 91 odst. 1 písm. a) kodexu.

Článek 342

1.  Jistota poskytnutá hlavním povinným platí v celém Společenství.

2.  Je-li jistota poskytnuta ručením, uvede ručitel v každém členském státě služební adresu nebo jmenuje zmocněnce.

3.  Jistotu na operace tranzitu Společenství, které provádějí železniční společnosti členských států, je nutné poskytnout jiným postupem, než je zjednodušený postup uvedený v čl. 372 odst. 1 písm. g) bodě i).

Článek 343

Každý členský stát poskytne Komisi, ve stanoveném formátu, seznam celních úřadů příslušných pro operace tranzitu Společenství, jejich identifikační čísla, působnost a jejich pracovní dobu (dny a hodiny). Komisi se oznamují i veškeré změny těchto údajů.

Komise předá tyto informace ostatním členským státům.

Článek 344

Vlastnosti tiskopisů jiných než jednotný správní doklad, které jsou používány v tranzitním režimu Společenství, jsou uvedeny v příloze 44b.

Oddíl 2

Provádění režimu

Pododdíl 1

Jednotlivá jistota

Článek 345

▼M21

1.  Jednotlivá jistota musí krýt celou částku celního dluhu, jenž může vzniknout, a tato částka se vypočte na základě nejvyšších sazeb týkajících se dotyčného zboží v členském státě odeslání. Pro účely tohoto výpočtu se se zbožím Společenství přepravovaném podle Úmluvy o společném tranzitním režimu nakládá jako se zbožím, které není zbožím Společenství.

▼M19

Sazby, z nichž se vychází při výpočtu jednotlivé jistoty, nesmějí být nižší než nejnižší sazba, je-li uvedena v pátém sloupci přílohy 44c.

2.  Jednotlivá jistota složením hotovosti se poskytuje u celního úřadu odeslání. Jistota se vrátí při vyřízení režimu.

3.  Poskytnutí jednotlivé jistoty ručením může mít formu záručních dokladů jednotlivé jistoty v nominální hodnotě 7 000 EUR, které vydá ručitel ve prospěch osob, které chtějí vystupovat jako hlavní povinní.

Ručitel ručí do výše 7 000 EUR za jeden záruční doklad.

Článek 346

1.  Při poskytnutí jednotlivé jistoty ručením musí být vystavena záruční listina podle vzoru uvedeného v příloze 49.

Není-li celní úřad záruky totožný s celním úřadem odeslání, uchovává kopii aktu, kterým přijal závazek ručitele. Prvopis předloží hlavní povinný celnímu úřadu odeslání, a ten si jej ponechá. V případě potřeby může tento celní úřad požadovat překlad do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků daného členského státu.

▼M20

Pokud jsou však údaje o jistotě vyměněny mezi celním úřadem záruky a celním úřadem odeslání pomocí informačních technologií a datových sítí, ponechá si prvopis záruční listiny celní úřad odeslání.

▼M19

2.  Jestliže to vyžadují vnitrostátní právní a správní předpisy nebo zvyklosti, může každý členský stát povolit, aby měla záruční listina podle odstavce 1 jinou formu, pokud má stejné právní účinky jako listina uvedená ve vzoru.

Článek 347

1.  V případě uvedeném v čl. 345 odst. 3 musí být pro jednotlivou jistotu vystavena záruční listina podle vzoru uvedeného v příloze 50.

Ustanovení čl. 346 odst. 2 se použijí přiměřeně.

2.  Záruční doklad jednotlivé jistoty se vystavuje na tiskopise, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 54. Ručitel v něm uvede poslední den, kdy lze doklad použít, což nesmí být později než jeden rok ode dne vystavení.

3.  Ručitel může vystavit záruční doklady jednotlivé jistoty, které neplatí pro operace tranzitu Společenství týkající se zboží uvedeného v příloze 44c.

V tom případě ručitel přes každý záruční doklad jednotlivé jistoty uvede napříč některou z těchto poznámek:

▼A2

▼M20

3a.  Pokud si celní úřad záruky vymění údaje o jistotě s celním úřadem odeslání pomocí informačních technologií a datových sítí, poskytne ručitel tomuto celnímu úřadu za podmínek stanovených celním orgánem veškeré podrobnosti o záručních dokladech jednotlivé jistoty, které vystavil.

▼M19

4.  Hlavní povinný oznámí celnímu úřadu odeslání počet záručních dokladů jednotlivé jistoty odpovídající násobku částky 7 000 EUR, který je nezbytný k pokrytí celé částky uvedené v čl. 345 odst. 1. Záruční doklady si ponechá celní úřad odeslání.

Článek 348

1.  Celní úřad záruky zruší své rozhodnutí o přijetí závazku ručitele, nejsou-li podmínky stanovené při vydání nadále plněny.

Stejně tak může ručitel kdykoli od svého závazku odstoupit.

2.  Zrušení nebo odstoupení nabývá účinku šestnáctým dnem po oznámení této skutečnosti ručiteli nebo celnímu úřadu záruky.

Ode dne nabytí účinku zrušení nebo odstoupení nelze při propouštění zboží do tranzitního režimu Společenství používat dříve vystavené záruční doklady jednotlivé jistoty.

3.  Členský stát, o jehož celní úřad záruky se jedná, neprodleně oznámí Komisi každé zrušení nebo odstoupení a den nabytí účinku. Komise o tom uvědomí členské státy.

Pododdíl 2

Dopravní prostředky a celní prohlášení

Článek 349

1.  Každé tranzitní prohlášení se smí týkat pouze zboží, které je nebo má být naloženo na jediný dopravní prostředek a které má být dopraveno od jednoho celního úřadu odeslání k jednomu celnímu úřadu určení.

Pro účely tohoto článku se za jediný dopravní prostředek považují tyto dopravní prostředky, pokud obsahují zboží, jež musí být dopravováno společně:

2.  Jediný dopravní prostředek lze použít pro nakládku zboží u více celních úřadů odeslání i pro vykládku u více celních úřadů určení.

Článek 350

Ložné listy vystavené v souladu s přílohou 44a, odpovídající vzoru uvedenému v příloze 45, lze použít namísto doplňkových listů jako popisnou část tranzitních prohlášení, jejichž nedílnou součást tvoří.

Článek 351

Jestliže zásilky obsahují zboží, které má být propuštěno do režimu vnějšího tranzitu Společenství, a zároveň zboží, které má být propuštěno do režimu vnitřního tranzitu Společenství, doplní se tranzitní prohlášení označené „T“

Článek 352

Není-li značka „T1“, „T2“ nebo „T2F“ uvedena v pravém pododdílu kolonky 1 tranzitního prohlášení, nebo obsahuje-li zásilka zboží propuštěné do režimu vnitřního tranzitu Společenství a zároveň zboží propuštěné do režimu vnějšího tranzitu Společenství a článek 351 nebyl dodržen, považuje se zboží za propuštěné do režimu vnějšího tranzitu Společenství.

Pro účely placení vývozního cla nebo plnění vývozních opatření v rámci společné obchodní politiky se však toto zboží považuje za propuštěné do režimu vnitřního tranzitu Společenství.

▼M25

Článek 353

1.  Tranzitní prohlášení dodržují strukturu a náležitosti stanovené v příloze 37a a podávají se úřadu odeslání prostřednictvím počítačového zpracování dat.

2.  Celní orgány přijímají tranzitní prohlášení vyhotovená písemně na formuláři odpovídajícím vzoru v příloze 31 a v souladu s postupem, který celní orgány vymezily po vzájemné dohodě, v těchto případech:

3.  Použití písemného celního prohlášení podle odst. 2 písm. b) podléhá schválení celními orgány.

4.  Převážejí-li zboží cestující, kteří nemají přímý přístup k informatizovanému systému celních orgánů a nemohou proto úřadu odeslání podat tranzitní prohlášení prostřednictvím počítačového zpracování dat, povolí celní orgány cestujícím použít tranzitní prohlášení vyhotovené písemně na formuláři odpovídajícím vzoru v příloze 31.

V takovém případě celní orgány zajistí, aby mezi celními orgány došlo k výměně údajů z tranzitního prohlášení za použití informační technologie a počítačových sítí.

▼M25 —————

▼M19

Pododdíl 3

Formality u celního úřadu odeslání

Článek 355

1.  Zboží propuštěné do tranzitního režimu Společenství musí být k celnímu úřadu určení dopraveno hospodářsky odůvodněnou trasou.

2.  Aniž je dotčen článek 387, stanoví celní úřad odeslání pro zboží uvedené v seznamu v příloze 44c, nebo u kterého to celní orgány nebo hlavní povinný považují za nutné, závaznou trasu a v kolonce 44 tranzitního prohlášení uvede alespoň členské státy, přes jejichž území má být zboží přepravováno, přičemž vezme v úvahu veškeré údaje sdělené hlavním povinným.

Článek 356

1.  Celní úřad odeslání stanoví lhůtu, v níž musí být zboží předloženo celnímu úřadu určení, přičemž vezme v úvahu trasu, platné dopravní a jiné právní předpisy a případně údaje sdělené hlavním povinným.

2.  Lhůta stanovená celním úřadem odeslání zavazuje celní orgány členských států, přes jejichž území se uskutečňuje operace tranzitu Společenství, a tyto orgány ji nejsou oprávněny měnit.

3.  Je-li zboží předloženo celnímu úřadu určení po uplynutí lhůty stanovené celním úřadem odeslání a je-li její nedodržení způsobeno okolnostmi, které jsou celnímu úřadu určení uspokojivě vysvětleny a které nelze přičítat ani dopravci, ani hlavnímu povinnému, má se za to, že hlavní povinný lhůtu dodržel.

Článek 357

1.  Aniž je dotčen odstavec 4, může být zboží, které má být propuštěno do tranzitního režimu Společenství, propuštěno, pouze pokud je opatřeno celní závěrou.

2.  Celní závěrou se opatřuje

Celní závěry musí mít vlastnosti uvedené v příloze 46a.

3.  Dopravní prostředky se považují za bezpečně uzavíratelné, jestliže

Každé silniční vozidlo, přívěs, návěs nebo kontejner schválený pro dopravu zboží pod celní závěrou v souladu s mezinárodní dohodou, jíž je Evropské společenství stranou, se považuje za bezpečně uzavíratelné.

4.  Celní úřad odeslání může zprostit povinnosti použít celní závěru, lze-li totožnost zboží určit popisem v tranzitním prohlášení nebo v průvodních dokladech s ohledem na případná jiná opatření ke ztotožnění zboží.

Popis zboží se považuje za dostatečný k určení jeho totožnosti, je-li dostatečně přesný pro snadné zjištění jeho množství a povahy.

Jestliže celní úřad odeslání zprostí povinnosti použít celní závěru, uvede v tranzitním prohlášení v poznámce „Přiložené celní závěry“ v kolonce „D. Kontrola celním úřadem odeslání“ některou z těchto poznámek:

▼A2

▼M26

▼M19

Článek 358

1.  Je-li tranzitní prohlášení zpracováváno na celním úřadě odeslání pomocí systémů počítačového zpracování dat, nahradí se výtisky 4 a 5 prohlášení tranzitním doprovodným dokladem odpovídajícím vzoru a vysvětlivkám uvedeným v příloze 45a.

▼M22

2.  Tranzitní doprovodný doklad se případně doplní seznamem položek, který odpovídá vzoru a vysvětlivkám uvedeným v příloze 45b. Tento seznam tvoří nedílnou součást tranzitního doprovodného dokladu.

▼M19

3.  V případě uvedeném v odstavci 1 si celní úřad odeslání ponechá tranzitní prohlášení a schválí propuštění zboží formou vydání tranzitního doprovodného dokladu hlavnímu povinnému.

4.  Na základě povolení může být tranzitní doprovodný doklad sestaven systémem počítačového zpracování dat hlavního povinného.

5.  Pokud ustanovení této hlavy odkazují na výtisky tranzitního prohlášení, které provázejí zásilku, použijí se přiměřeně na tranzitní doprovodný doklad.

Pododdíl 4

Formality během přepravy

Článek 359

1.  Zboží propuštěné do tranzitního režimu Společenství se přepravuje na podkladě výtisků 4 a 5 tranzitního prohlášení, které celní úřad odeslání vrátí hlavnímu povinnému.

Zásilka a výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení se předkládají každému celnímu úřadu tranzitu.

▼M20

2.  Dopravce předloží potvrzení o přestupu hranice vyhotovené na tiskopise, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 46, každému celnímu úřadu tranzitu, a ten si je ponechá. Pokud jsou však údaje o tranzitu zboží vyměněny mezi celním úřadem odeslání a celním úřadem tranzitu pomocí informačních technologií a datových sítí, potvrzení o přestupu hranice se nepředkládá.

▼M21

3.  Je-li zboží dopravováno přes celní úřad tranzitu, který není totožný s úřadem uvedeným ve výtiscích 4 a 5 tranzitního prohlášení, zašle celní úřad tranzitu, přes nějž bylo zboží dopraveno, potvrzení o přestupu hranice neprodleně celnímu úřadu tranzitu původně určenému nebo, v případech stanovených vzájemnou dohodu mezi celními orgány a rovněž způsobem jimi stanoveným, oznámí průjezd zásilky celnímu úřadu odeslání.

▼M19

Článek 360

1.  Dopravce je povinen opatřit záznamem výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení a předložit je spolu se zásilkou celním orgánům členského státu, na jehož území se nachází dopravní prostředek,

2.  Pokud celní orgány dojdou k názoru, že daná operace tranzitu Společenství může pokračovat obvyklým způsobem, učiní případná nezbytná opatření a potvrdí výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení.

Pododdíl 5

Formality u celního úřadu určení

Článek 361

1.  Zboží a výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení se předloží celnímu úřadu určení.

2.  Celní úřad určení zaregistruje výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení, zapíše do nich datum příchodu a uvede údaje o provedené kontrole.

3.  Na žádost hlavního povinného uvede, k prokázání ukončení režimu v souladu s čl. 365 odst. 2, celní úřad určení v doplňkovém výtisku 5 nebo v kopii výtisku 5 tranzitního prohlášení některou z těchto poznámek:

▼A2

▼M19

4.  Tranzitní operace může být ukončena u jiného celního úřadu, než který je uveden v tranzitním prohlášení. Tento úřad se tím stává celním úřadem určení.

Pokud je nový celní úřad určení úřadem jiného členského státu, než tomu bylo u původně určeného úřadu, uvede nový celní úřad určení v kolonce „I. Kontrola celním úřadem určení“ na výtisku 5 tranzitního prohlášení, kromě obvyklých poznámek celního úřadu určení, některou z těchto poznámek:

▼A2

▼M26

▼M19

Článek 362

1.  Celní úřad určení vydá osobě, která předloží výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení, na vyžádání stvrzenku.

2.  Stvrzenka se vystavuje na tiskopise, který odpovídá vzoru uvedenému v příloze 47. Stvrzenka může být rovněž vyhotovena podle vzoru na zadní straně výtisku 5 tranzitního prohlášení.

3.  Stvrzenku předem vyplní zúčastněná osoba. Mimo místa vyhrazeného pro celní úřad určení může obsahovat i další údaje o zásilce. Stvrzenku nelze použít k prokázání ukončení režimu ve smyslu čl. 365 odst. 2.

Článek 363

Celní orgány členského státu určení vrátí výtisk 5 tranzitního prohlášení neprodleně celním orgánům členského státu odeslání, nejpozději do jednoho měsíce ode dne ukončení režimu.

Článek 364

Každý členský stát uvědomí Komisi o vytvoření ústředních úřadů pro centralizovaný příjem a předávání dokladů, o typech těchto dokladů a o oblastech působnosti těchto úřadů. Komise sdělí tyto údaje členským státům.

Pododdíl 6

Kontrola ukončení režimu

Článek 365

1.  Pokud není výtisk 5 tranzitního prohlášení vrácen celním orgánům členského státu odeslání do dvou měsíců ode dne přijetí celního prohlášení, uvědomí tyto orgány hlavního povinného a vyzvou jej, aby prokázal ukončení režimu.

▼M20

1a.  Použijí-li se ustanovení oddílu 2 pododdílu 7 a neobdrží-li celní orgány členského státu odeslání „zprávu o příchodu zboží“ ve lhůtě pro předložení zboží celnímu úřadu určení, uvědomí tyto orgány hlavního povinného a vyzvou jej, aby prokázal ukončení režimu.

▼M19

2.  Celním orgánům lze ukončení režimu uspokojivě prokázat podle odstavce 1 předložením dokladu potvrzeného celními orgány členského státu určení, který obsahuje ztotožnění dotyčného zboží a dokládá, že bylo předloženo celnímu úřadu určení nebo, použije-li se článek 406, schválenému příjemci.

3.  Tranzitní režim Společenství se rovněž považuje za ukončený, jestliže hlavní povinný způsobem uspokojivým pro celní orgány předloží celní doklad o propuštění zboží k určitému celně schválenému určení ve třetí zemi, nebo jeho kopii nebo fotokopii, který umožňuje ztotožnění dotyčného zboží. Kopie nebo fotokopie tohoto dokladu musí být ověřeny subjektem, který potvrdil původní doklad, buď orgány dotyčné třetí země, nebo orgány některého z členských států.

Článek 366

1.  Není-li celním orgánům členského státu odeslání do čtyř měsíců ode dne přijetí tranzitního prohlášení ukončení režimu prokázáno, neprodleně zahájí šetření směřující k získání údajů potřebných buď k vyřízení režimu, nebo ke zjištění vzniku celního dluhu, ke zjištění dlužníka a k určení celních orgánů příslušných k zaúčtování dluhu.

Jestliže celní orgány obdrží informace nebo nabudou podezření o neukončení tranzitního režimu dříve, zahájí se šetření ihned.

▼M20

Použijí-li se ustanovení oddílu 2 pododdílu 7, zahájí celní orgány neprodleně rovněž šetření v případě, že neobdržely „zprávu o příchoduzboží“ ve lhůtě pro předložení zboží celnímu úřadu určení nebo „zprávu o výsledcích kontroly“ ve lhůtě do šesti dnů po obdržení „zprávy o příchodu zboží“.

▼M19

2.  Šetření se zahájí také v případě, že se dodatečně ukáže, že doklad o ukončení režimu byl padělán a že je nutné zahájit šetření, které by dosáhlo cílů uvedených v odstavci 1.

3.  Celní orgány členského státu odeslání zahájí šetření zasláním žádosti celním orgánům členského státu určení společně se všemi potřebnými informacemi.

4.  Celní orgány členského státu určení a případně celní úřady tranzitu, které byly vyzvány k účasti na šetření, na žádost neprodleně odpovědí.

5.  Pokud šetření prokáže, že byl tranzitní režim řádně ukončen, vyrozumí o tom celní orgány členského státu odeslání neprodleně hlavního povinného a případně všechny celní orgány, které zahájily vymáhání podle článků 217 až 232 kodexu.

Pododdíl 7

Další ustanovení pro případy, kdy si celní orgány vyměňují údaje o tranzitu pomocí informačních technologií a datových sítí

Článek 367

1.  Aniž jsou dotčeny jakékoli zvláštní okolnosti a předpisy o tranzitním režimu Společenství, které se případně použijí přiměřeně, uskutečňuje se výměna informací mezi celními orgány podle tohoto pododdílu pomocí informačních technologií a datových sítí.

2.  Tento pododdíl se nevztahuje na zjednodušené postupy pro některé způsoby dopravy uvedené v čl. 372 odst. 1 písm. g).

Článek 368

1.  Kromě bezpečnostních opatření uvedených v čl. 4a odst. 2 celní orgány přijmou vhodná opatření pro účinné, spolehlivé a bezpečné fungování celého tranzitního systému.

2.  K zajištění uvedeného stupně bezpečnostních opatření se každé zadání dat, jejich změna nebo vymazání eviduje, přičemž se uvede účel příslušného kroku, čas a jméno osoby, která je činí. Kromě toho se původní data a všechna data, která byla zadána, změněna nebo vymazána, uchovávají po dobu nejméně tří let od konce kalendářního roku, k němuž se vztahují, nebo po delší dobu, pokud tak stanoví zvláštní předpisy.

3.  Celní orgány bezpečnost pravidelně kontrolují.

4.  Při podezření na jakékoliv porušení bezpečnosti se dotčené celní orgány o této skutečnosti navzájem informují.

▼M20

Článek 368a

Pokud jsou celní úřad záruky a celní úřad odeslání v různých členských státech, musí mít zpráva používaná pro výměnu údajů o jistotě takovou strukturu a musí obsahovat takové údaje, které celní orgány vymezí vzájemnou dohodou.

▼M19

Článek 369

▼M20

Po propuštění zboží předá celní úřad odeslání podrobnosti o tranzitní operaci Společenství celnímu úřadu určení uvedenému v celním prohlášení prostřednictvím „zprávy o očekávaném příchodu zboží“ a všem celním úřadům tranzitu uvedeným v celním prohlášení prostřednictvím „zprávy o očekávaném příchodu tranzitu“. Tyto zprávy vycházejí z údajů uvedených v tranzitním prohlášení, případně opravených, a musí být správně vyplněny. Zprávy mají tu strukturu a obsahují ty údaje, které celní orgány vymezí vzájemnou dohodou.

▼M20

Článek 369a

Celní úřad tranzitu zaznamená průjezd, o kterém byl vyrozuměn prostřednictvím „zprávy o očekávaném tranzitu“ celním úřadem odeslání. Případná prohlídka zboží se provádí na podkladě této zprávy. Celní úřad odeslání je vyrozuměn o překročení hranice prostřednictvím zprávy „potvrzení o přestupu hranice“. Zpráva má tu strukturu a obsahuje ty údaje, které celní orgány vymezí vzájemnou dohodnou.

▼M19

Článek 370

1.  Celní úřad určení si ponechá tranzitní doprovodný doklad a prostřednictvím „zprávy o příchodu zboží“ vyrozumí celní úřad odeslání o příchodu zboží ve stejný den, kdy je zboží celnímu úřadu určení předloženo. Tuto zprávu nelze použít k prokázání ukončení režimu ve smyslu čl. 365 odst. 2.

2.  S výjimkou oprávněných případů předá celní úřad určení „zprávu o výsledcích kontroly“ celnímu úřadu odeslání nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy je zboží předloženo celnímu úřadu určení.

3.  Zpráva má tu strukturu a obsahuje ty údaje, které celní orgány vymezí vzájemnou dohodou.

Článek 371

Prohlídka zboží se provádí zejména na podkladě „zprávy o očekávaném příchodu zboží“ obdržené od celního úřadu odeslání.

Oddíl 3

Zjednodušení

Pododdíl 1

Obecná ustanovení o zjednodušeních

Článek 372

1.  Na žádost hlavního povinného nebo příjemce mohou celní orgány povolit tato zjednodušení:

2.  Není-li v tomto oddíle nebo v povolení stanoveno jinak, platí povolená zjednodušení uvedená v odst. 1 písm. a), b) a g) ve všech členských státech. Jsou-li povolena zjednodušení uvedená v odst. 1 písm. c), d), a e), platí pouze pro tranzitní operace Společenství, které jsou zahájeny v členském státě, kde bylo povolení uděleno. Je-li povoleno zjednodušení uvedené v odst. 1 písm. f), platí toto povolení výlučně v členském státě, kde bylo uděleno.

Článek 373

1.  Povolení uvedené v čl. 372 odst. 1 se uděluje pouze osobám, které

2.  S cílem zajistit správné řízení zjednodušených postupů se povolení uděluje, pouze pokud

Článek 374

1.  Žádost o povolení používat zjednodušení (dále jen „žádost“) musí mít písemnou formu. Musí být opatřena datem a podepsána.

2.  Žádost musí obsahovat všechny náležitosti, které umožní celním orgánům ověřit, zda jsou splněny podmínky, za nichž lze zjednodušení povolit.

Článek 375

1.  Žádost se podává u celních orgánů členského státu, ve kterém je žadatel usazen.

2.  Povolení se vydá nebo žádost se zamítne nejpozději do tří měsíců ode dne přijetí žádosti.

Článek 376

1.  Datovaný a podepsaný prvopis povolení a jedna či více kopií prvopisu se předají držiteli.

2.  Povolení vymezuje podmínky, za kterých lze zjednodušení využívat, a určuje způsoby průběhu režimu a kontrol. Nabývá účinku dnem vydání.

3.  V případě zjednodušení uvedených v čl. 372 odst. 1 písm. c), d) a g) se povolení předloží celnímu úřadu určení, kdykoliv o ně požádá.

Článek 377

1.  Držitel povolení je povinen uvědomit celní orgány o všech skutečnostech, které nastanou po vydání povolení a které mohou ovlivnit jeho platnost nebo obsah.

2.  Rozhodnutí o zrušení nebo změně povolení musí uvádět den nabytí účinku.

Článek 378

1.  Celní orgány uchovávají žádosti, přiložené podklady a kopie všech vydaných povolení.

2.  Je-li žádost zamítnuta nebo povolení zrušeno, uchovává se žádost, rozhodnutí o zamítnutí žádosti nebo o zrušení povolení a všechny související podklady po dobu nejméně tří let od konce kalendářního roku, ve kterém byla žádost zamítnuta nebo povolení zrušeno.

Pododdíl 2

Souborná jistota a zproštění povinnosti poskytnout jistotu

Článek 379

1.  Hlavní povinný může využívat soubornou jistotu nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu až do výše referenční částky.

▼M20

Pro účely prvního pododstavce se provádí výpočet výše možného celního dluhu pro každou tranzitní operaci. Nejsou-li potřebné údaje dostupné, stanoví se částka ve výši 7 000 eur, pokud jiné informace, které jsou celní orgánům známy, nepoukazují na částku jinou.

▼M19

2.  Referenční částka se rovná částce celního dluhu, který může vzniknout v souvislosti se zbožím, které bylo hlavnímu povinnému propuštěno do tranzitního režimu Společenství na dobu alespoň jednoho týdne.

Celní úřad záruky stanoví tuto částku ve spolupráci se zúčastněnou osobou na základě údajů o zboží, které hlavní povinný přepravoval v minulosti, a na základě odhadu objemu předpokládaných operací tranzitu Společenství, jak vyplývá mimo jiné z jeho obchodní dokumentace a účetnictví.

▼M21

Pro účely tohoto výpočtu se se zbožím Společenství, které se přepravuje nebo které se má přepravovat podle Úmluvy o společném tranzitním režimu, musí zacházet jako se zbožím, které není zbožím Společenství.

▼M19

3.  Celní úřad záruky každoročně prověří referenční částku, zejména v souvislosti s informacemi získanými od celního úřadu nebo celních úřadů odeslání, a v případě potřeby tuto částku upraví.

4.  Hlavní povinný zajistí, že částky pro jím uskutečňované a dosud neukončené tranzitní operace nepřekročí referenční částku.

Hlavní povinný je povinen uvědomit celní úřad záruky, pokud referenční částka poklesne pod úroveň, která postačuje k pokrytí jeho operací tranzitu Společenství.

Článek 380

1.  Souborná jistota musí krýt referenční částku uvedenou v článku 379.

2.  Částku souborné jistoty lze snížit

3.  Zproštění povinnosti poskytnout jistotu lze přiznat, pokud hlavní povinný prokáže, že dodržuje normy spolehlivosti popsané v odst. 2 písm. b), má kontrolu nad přepravou a má dostatečné finanční zdroje, aby mohl dostát svým závazkům.

4.  Pro účely odstavců 2 a 3 přihlížejí členské státy ke kritériím uvedeným v příloze 46b.

Článek 381

1.  Aby mohl získat povolení využívat soubornou jistotu na druhy zboží uvedené v příloze 44c, musí hlavní povinný prokázat nejen, že splňuje podmínky článku 373, ale rovněž, že jeho finanční situace je zdravá, že má dostatečné zkušenosti v používání tranzitního režimu Společenství a že buď úzce spolupracuje s celními orgány, nebo má kontrolu nad přepravou.

2.  Částku souborné jistoty uvedenou v odstavci 1 lze snížit

3.  Pro účely odstavců 1 a 2 přihlížejí celní úřady ke kritériím uvedeným v příloze 46b.

▼M21

3 a.  Odstavce 1, 2 a 3 platí též v případě, kdy se žádost výslovně týká použití souborné jistoty na základě téhož osvědčení o souborné jistotě jak pro zboží uvedené v příloze 44c, tak i pro zboží, které zde uvedeno není.

▼M19

4.  Pravidla pro zavedení dočasného zákazu používat soubornou jistotu se sníženou zaručenou částkou nebo soubornou jistotu podle čl. 94 odst. 6 a 7 kodexu jsou uvedena v příloze 47a nařízení.

Článek 382

Soubornou jistotu poskytuje ručitel.

K souborné jistotě musí být vystavena záruční listina podle vzoru uvedeného v příloze 48.

Ustanovení čl. 346 odst. 2 se použijí přiměřeně.

Článek 383

1.  Na základě povolení vydají celní orgány hlavnímu povinnému jedno nebo více osvědčení o souborné jistotě nebo osvědčení o zproštění povinnosti poskytnout jistotu (dále jen „osvědčení“), která se vystavují formou podle vzoru uvedeného v příloze 51 nebo 51a a vyplňují v souladu s přílohou 51b, aby hlavnímu povinnému umožňovala prokázat soubornou jistotu nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu.

2.  Osvědčení se předkládá celnímu úřadu odeslání. Tranzitní prohlášení na ně musí odkazovat.

▼M20

Pokud jsou však údaje o jistotě vyměněny mezi celním úřadem odeslání a celním úřadem tranzitu pomocí informačních technologií a datových sítí, osvědčení se nepředkládá.

▼M19

3.  Platnost osvědčení nesmí být delší než dva roky. Celní úřad záruky ji však může jednou prodloužit, a to nejvýše o dva roky.

Článek 384

1.  Ustanovení čl. 348 odst. 1 a čl. 348 odst. 2 prvního pododstavce se použijí přiměřeně na zrušení souborné jistoty a odstoupení od souborné jistoty.

2.  Ode dne účinku zrušení povolení používat soubornou jistotu nebo zproštění povinnosti poskytnout jistotu, které vydají celní orgány, nebo ode dne účinku zrušení závazku ručitele, které vydá celní úřad záruky, nebo ode dne účinku odstoupení ručitele od závazku nelze dříve vydaná potvrzení používat při propouštění zboží do tranzitního režimu Společenství a hlavní povinný je neprodleně vrátí celnímu úřadu záruky.

3.  Každý členský stát sdělí Komisi identifikační znaky platných osvědčení, která dosud nebyla vrácena. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

4.  Odstavec 3 se použije rovněž na osvědčení, která byla ohlášena jako odcizená, ztracená nebo padělaná.

Pododdíl 3

Zvláštní ložné listy

Článek 385

1.  Celní orgány mohou hlavnímu povinnému povolit, aby používal ložné listy, které nesplňují všechny podmínky stanovené v přílohách 44a a 45.

Jejich používání se povolí pouze tehdy,

2.  Lze rovněž povolit, aby byly místo ložných listů podle odstavce 1 používány popisné seznamy, sestavené pro účely splnění formalit souvisejících s odesláním nebo vývozem, i pokud tyto seznamy vystavují podniky, které pro vedení svých záznamů nepoužívají integrovaný počítačový systém zpracování dat.

3.  Podnikům, které pro vedení svých záznamů používají integrovaný počítačový systém zpracování dat a kterým již bylo, na základě odstavců 1 a 2, povoleno používat ložné listy zvláštního typu, může být také povoleno používat tyto listy pro operace tranzitu Společenství, které zahrnují pouze jeden druh zboží, pokud je toto opatření nezbytné s ohledem na počítačové programy daného podniku.

Pododdíl 4

Používání zvláštního typu celních závěr

Článek 386

1.  Celní orgány mohou hlavnímu povinnému povolit, aby přikládal zvláštní typ celních závěr na dopravní prostředky nebo nákladové kusy, pokud celní orgány tyto závěry schválí jako odpovídající vlastnostem požadovaným v příloze 46a.

2.  Hlavní povinný uvede typ, počet a značky přiložených celních závěr v poznámce „Přiložené celní závěry“ v kolonce „D. Kontrola celním úřadem odeslání“ tranzitního prohlášení.

Hlavní povinný přiloží celní závěry nejpozději při propuštění zboží.

Pododdíl 5

Zproštění povinnosti závazné trasy

Článek 387

1.  Celní orgány mohou zprostit povinnosti dodržovat závaznou trasu hlavního povinného, který přijme opatření, aby se celní orgány mohly kdykoliv přesvědčit, kde se určité zásilky nacházejí.

2.  Držitel zproštění uvede v kolonce 44 tranzitního prohlášení některou z těchto poznámek:

▼A2

▼M26

▼M19

Pododdíl 6

Status schváleného odesílatele

Článek 398

Kterékoli osobě, která hodlá uskutečňovat operace tranzitu Společenství, aniž by toto zboží a odpovídající tranzitního prohlášení předkládala celnímu úřadu odeslání, může být udělen status schváleného odesílatele.

Toto zjednodušení lze udělit pouze osobám, kterým bylo povoleno používat soubornou jistotu nebo které byly zproštěny povinnosti poskytnout zajištění.

Článek 399

V povolení se zejména stanoví

Článek 400

1.  Povolení stanoví, že kolonka „C. Celní úřad odeslání“ na tiskopise tranzitního prohlášení

Schválený odesílatel musí v této kolonce uvést datum odeslání a opatřit tranzitní prohlášení číslem podle pravidel stanovených v povolení.

2.  Celní orgány mohou předepsat použití tiskopisů, které jsou opatřeny rozlišovacím znakem.

Článek 401

1.  Schválený odesílatel je povinen přijmout všechna potřebná opatření, aby bezpečně uchovával zvláštní razítko nebo tiskopisy opatřené otiskem razítka celního úřadu nebo zvláštního razítka.

O bezpečnostních opatřeních uskutečněných v souladu s prvním pododstavcem informuje celní orgány.

2.  Zneužije-li kdokoli tiskopisy, které jsou předem opatřeny otiskem razítka celního úřadu nebo zvláštního razítka, odpovídá schválený odesílatel, aniž jsou dotčena trestněprávní opatření, za zaplacení dlužného cla a dalších poplatků uložených v členském státě na přepravované zboží provázené těmito tiskopisy, pokud neprokáže celním orgánům, které jej schválily, že přijal opatření uvedená v odstavci 1.

Článek 402

1.  Nejpozději při odeslání zboží vyplní schválený odesílatel tranzitní prohlášení a případně uvede v kolonce 44 závaznou trasu stanovenou podle čl. 355 odst. 2 a v kolonce „D. Kontrola celním úřadem odeslání“ uvede lhůtu stanovenou podle článku 356, ve které musí být zboží předloženo celnímu úřadu určení, přijatá opatření ke ztotožnění zboží a některou z těchto poznámek:

▼A2

▼M19

2.  Pokud celní orgány členského státu odeslání zkontrolují zásilku před odesláním, učiní úřední záznam v tranzitním prohlášení v kolonce „D. Kontrola celním úřadem odeslání“.

3.  Neprodleně po odeslání zásilky se celnímu úřadu odeslání zašle výtisk 1 tranzitního prohlášení. Celní orgány mohou v povolení stanovit, že se výtisk 1 zašle celním úřadům členského státu odeslání ihned po vyhotovení tranzitního prohlášení. Ostatní výtisky doprovázejí zboží.

Článek 403

1.  Schválenému odesílateli může být povoleno, aby tranzitní prohlášení opatřené otiskem zvláštního razítka uvedeného v příloze 62 vytvořené pomocí počítačového zpracování dat nepodepisoval. Toto povolení lze udělit za podmínky, že se schválený odesílatel celním orgánům předem písemně zaváže, že bude hlavním povinným u všech operací tranzitu Společenství, které budou provedeny na podkladě tranzitního prohlášení s otiskem zvláštního razítka.

2.  Tranzitní prohlášení vystavená podle odstavce 1 musí být v kolonce vyhrazené pro podpis schváleného odesílatele opatřena některou z těchto poznámek:

▼A2

▼M26

▼M19

Článek 404

1.  Podává-li se tranzitní prohlášení u celního úřadu odeslání, který používá oddíl 2 pododdíl 7, může být kterékoli osobě udělen status schváleného odesílatele, pokud plní podmínky stanovené v článcích 373 a 398 a současně podává svá tranzitní prohlášení a udržuje styk s celními orgány pomocí výpočetní techniky.

2.  Schválený odesílatel podává tranzitní prohlášení u celního úřadu odeslání před propuštěním zboží.

3.  Povolení stanoví zejména lhůtu, v níž musí schválený odesílatel podat tranzitní prohlášení, aby celní úřady mohly případně provést kontrolu před propuštěním zboží.

Pododdíl 7

Status schváleného příjemce

Článek 406

1.  Kterékoli osobě, která hodlá ve svých prostorách nebo na jiném vymezeném místě přijímat zboží propuštěné do tranzitního režimu Společenství, aniž by toto zboží nebo výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení předkládala celnímu úřadu určení, může být udělen status schváleného příjemce.

2.  Hlavní povinný splní své povinnosti podle čl. 96 odst. 1 písm. a) kodexu a tranzitní režim Společenství se považuje za ukončený, jakmile ve stanovené lhůtě předá výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení, které provázely zásilku, a zboží v nezměněném stavu schválenému příjemci v jeho prostorách nebo na místě určeném v povolení, jestliže byla dodržena opatření ke ztotožnění zboží.

3.  Pro každou zásilku, která mu je předána za podmínek uvedených v odstavci 2, vystaví schválený příjemce na žádost dopravce stvrzenku uvedenou v článku 362, který se použije přiměřeně.

Článek 407

1.  V povolení se zejména stanoví

2.  Celní orgány v povolení určí, zda může schválený příjemce nakládat s obdrženým zbožím bez zásahu celního úřadu určení.

Článek 408

1.  Pokud jde o zboží, které došlo do jeho prostor nebo na místo určené v povolení, je schválený příjemce povinen

▼M20

▼M19

2.  Celní úřad určení opatří výtisky 4 a 5 tranzitního prohlášení záznamy stanovenými v článku 361.

▼M20

Článek 408a

1.  Použije-li celní úřad určení ustanovení oddílu 2 pododdílu 7, může být status schváleného příjemce udělen osobám, které splňují podmínky stanovené v článku 373 a používají ke komunikaci s celními orgány systém počítačového zpracování dat.

2.  Schválený příjemce informuje celní úřad určení o dodání zboží před jeho vyložením.

3.  V povolení se zejména stanoví, jakým způsobem a v jaké lhůtě obdrží schválený příjemce od celního úřadu určení údaje uvedené ve „zprávě o očekávaném příchodu zboží“, aby mohl být přiměřeně použit článek 371.

▼M19 —————

▼M19

Pododdíl 8

Zjednodušené postupy pro přepravu zboží po železnici nebo ve velkokapacitních kontejnerech

A.

Obecná ustanovení pro přepravu po železnici

Článek 412

Článek 359 se nevztahuje na přepravu zboží po železnici.

▼B

Článek 413

Jestliže se zboží přepravuje v tranzitním režimu Společenství, zjednodušují se související formality pro přepravu zboží, kterou provádějí železniční společnosti na podkladě „nákladního listu CIM a expresní zásilky“ (dále jen „nákladní list CIM“), podle článků 414 až 425, 441 a 442.

▼M19

Článek 414

Nákladní list CIM nahrazuje celní prohlášení pro tranzit Společenství.

▼B

Článek 415

Železniční společnost každého členského státu uchovává své záznamy v ústřední účtárně nebo ústředních účtárnách k dispozici pro celní orgány své země, aby mohla být prováděna kontrola.

Článek 416

▼M19

1.  Železniční společnost, která převezme zboží k přepravě na podkladě nákladního listu CIM nahrazujícího tranzitní prohlášení, se stává pro tuto operaci hlavním povinným.

▼B

2.  Železniční společnost členského státu, přes jehož území zásilka vstoupila na celní území Společenství, se stává hlavním povinným pro operace týkající se zboží, které přijala k přepravě železniční společnost třetí země.

Článek 417

Železniční společnosti zajistí, aby při přepravě prováděné v tranzitním režimu Společenství byly použity nálepky s piktogramem, jehož vzor obsahuje příloha 58.

Jedná-li se o uzavřené náklady, lepí se nálepky na nákladní list CIM a na příslušný vagón a v ostatních případech na nákladový kus nebo nákladové kusy.

▼M12

Nálepka zmíněná v prvním pododstavci může být nahrazena razítkem reprodukujícím piktogram znázorněný v příloze 58 zelenou barvou.

▼B

Článek 418

Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, která má za následek, že

smějí železniční společnosti plnit změněnou přepravní smlouvu pouze s předchozím souhlasem celního úřadu odeslání.

Ve všech ostatních případech smějí železniční společnosti změněnou přepravní smlouvu plnit; o provedených změnách neprodleně uvědomí celní úřad odeslání.

Článek 419

1.  Jestliže přeprava v tranzitním režimu Společenství začíná na celním území Společenství a zde má také končit, předkládá se nákladní list CIM celnímu úřadu odeslání.

▼M13

2.  Celní úřad odeslání zřetelně zaznamená v kolonce vyhrazené pro úřední záznamy listů 1, 2 a 3 nákladního listu CIM:

Značka „T2“ nebo „T2F“ se potvrdí otiskem razítka celního úřadu odeslání.

▼B

3.  Všechny listy nákladního listu CIM se vrátí zúčastněné osobě.

4.  Zboží uvedené ►M19  v čl. 340c odst. 2 ◄ se za podmínek stanovených členským státem na celou dobu přepravy ze stanice odeslání až do stanice určení na celním území Společenství propouští do režimu vnitřního tranzitu Společenství, aniž by se celnímu úřadu odeslání předkládal nákladní list CIM pro toto zboží a aniž by musely být použity nálepky podle článku 417. Zproštění povinnosti předložit doklad se však nevztahuje na nákladní listy CIM pro zboží, na které ►M18  se vztahuje článek 843 ◄ .

5.  Pro zboží uvedené v odstavci 2 plní celní úřad, do jehož územní působnosti spadá stanice určení, úlohu celního úřadu určení. Je-li se však zboží na některé jiné stanici propuštěno do volného oběhu nebo jiného celního režimu, přebírá úlohu celního úřadu určení celní úřad, do jehož územní působnosti tato stanice spadá.

Pro zboží uvedené ►M19  v čl. 340c odst. 2 ◄ není nutné u celního úřadu určení plnit žádné formality.

6.  K provádění kontroly podle článku 415 musí železniční společnosti v zemi určení, pokud jde o tranzitní operace podle odstavce 4, uchovávat všechny nákladní listy CIM k dispozici pro celní orgány, případně způsoby určenými vzájemnou dohodou s těmito orgány.

7.  Pokud se zboží Společenství přepravuje po železnici z místa v některém členském státě na místo v jiném členském státě přes území třetí země, která není zemí ESVO, použije se režim vnitřního tranzitu Společenství. V tomto případě se použijí přiměřeně odstavec 4, odst. 5 druhý pododstavec a odstavec 6.

Článek 420

S ohledem na opatření ke ztotožnění zboží, které přijímají železniční společnosti, nepřikládá celní úřad odeslání na dopravní prostředky ani nákladové kusy zpravidla žádné celní závěry.

Článek 421

1.  V případech uvedených v čl. 419 odst. 5 prvním pododstavci předkládá železniční společnost členskému státu, o jehož celní úřad určení se jedná, listy 2 a 3 nákladního listu CIM.

2.  Celní úřad určení opatří list 2 úředním záznamem, vrátí jej neprodleně železniční společnosti a ponechá si list 3.

Článek 422

1.  Jestliže přeprava začíná uvnitř celního území Společenství a má končit mimo celní území Společenství, použijí se články 419 a 420.

2.  Celní úřad, do jehož územní působnosti spadá pohraniční stanice, přes kterou zásilka opouští celní území Společenství, plní úlohu celního úřadu určení.

3.  U celního úřadu určení není nutné plnit žádné formality.

Článek 423

1.  Jestliže přeprava začíná mimo celní území Společenství a má končit uvnitř celního území Společenství, plní celní úřad, do jehož územní působnosti spadá pohraniční stanice, přes kterou zásilka vstupuje na celní území Společenství, úlohu celního úřadu odeslání.

U celního úřadu odeslání není nutné plnit žádné formality.

▼M4

2.  Celní úřad, do jehož územní působnosti spadá stanice určení, plní úlohu celního úřadu určení. U celního úřadu určení je nutné splnit formality uvedené v článku 421.

3.  Jestliže se zboží propouští do volného oběhu nebo do jiného celního režimu na mezilehlé stanici, stává se celní úřad, v jehož územním obvodu se tato stanice nachází, celním úřadem určení. Tento celní úřad potvrdí listy 2 a 3 a dodatečnou kopii listu 3 předložené železniční společností a uvede na nich některou z těchto poznámek:

▼M21

▼A2

▼M4

Tento úřad vrátí listy 2 a 3 po potvrzení bezodkladně železniční společnosti a ponechá si dodatečnou kopii listu 3.

4.  Postup podle odstavce 3 se nevztahuje na produkty podléhající spotřební dani uvedené v čl. 3 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Rady 92/12/EHS ( 9 ).

5.  V případech uvedených v odstavci 3 mohou celní orgány příslušné pro stanici určení požadovat následné ověření údajů zaznamenaných celními orgány příslušnými pro mezilehlou stanici na listech 2 a 3.

▼B

Článek 424

1.  Jestliže přeprava začíná mimo celní území Společenství a má také mimo ně končit, plní úlohu celního úřadu odeslání a celního úřadu určení celní úřady uvedené podle případu v čl. 423 odst. 1 a čl. 422 odst. 2.

2.  U celního úřadu odeslání nebo určení není nutné plnit žádné formality.

Článek 425

Zboží, které se přepravuje způsobem uvedeným v čl. 423 odst. 1 nebo čl. 424 odst. 1, se považuje za přepravované v režimu vnitřního tranzitu Společenství, není-li u tohoto zboží prokázán status zboží Společenství podle článků 313 až 340.

▼M19

B.

Ustanovení o přepravě zboží ve velkokapacitních kontejnerech

▼M12

Článek 426

Jestliže se zboží přepravuje v tranzitním režimu Společenství, zjednodušují se související formality pro přepravu zboží ve velkokapacitních kontejnerech, kterou provádějí železniční společnosti prostřednictvím dopravních podniků na podkladě předávacího listu (dále jen „předávací list TR“), podle článků 427 až 442. Tato přeprava případně zahrne i přepravu zásilek, kterou dopravní podnik provádí jinými druhy přepravy, než je doprava po železnici, do nejbližší vhodné železniční stanice od místa nakládky a z nejbližší vhodné železniční stanice k místu vykládky, a námořní přepravu prováděnou mezi uvedenýmistanicemi.

▼B

Článek 427

Pro účely článků 424 až 442 se rozumí:

▼M12

▼M19

Článek 428

Předávací list TR použitý dopravním podnikem nahrazuje tranzitní prohlášení.

▼B

Článek 429

1.  V každém členském státě uchovává dopravní podnik své záznamy, vedené jeho zástupcem nebo zástupci v tomto členském státě, ve své ústřední účtárně nebo ústředních účtárnách nebo v ústřední účtárně nebo ústředních účtárnách svých zástupců k dispozici pro celní orgány, aby mohla být prováděna kontrola.

2.  Dopravní podnik nebo jeho zástupce či zástupci v daném členském státě předloží celním orgánům na jejich vyžádání co nejdříve všechny podklady, účetní záznamy nebo údaje, které se týkají provedených nebo prováděných zásilek a o nichž se tyto orgány domnívají, že by se s nimi měly seznámit.

3.  Pokud předávací listy TR nahrazují podle článku 428 ►M19  tranzitní prohlášení Společenství ◄ , uvědomí dopravní podnik nebo jeho zástupce nebo zástupci v daném členském státě

Článek 430

1.  V případě přeprav uvedených v článku 426, které provádí dopravní podnik v členském státě, se hlavním povinným stává železniční společnost tohoto členského státu.

2.  V případech přeprav uvedených v článku 426, které provádí dopravní podnik ve třetí zemí, se hlavním povinným stává železniční společnost členského státu, přes jehož území zásilka vstoupila na celní území Společenství.

Článek 431

Jestliže musí být splněny celní formality v průběhu přepravy do stanice odeslání, která není prováděna po železnici, nebo v průběhu přepravy ze stanice určení, která není prováděna po železnici, smí se na podkladě předávacího listu TR přepravovat pouze jeden velkokapacitní kontejner.

Článek 432

Dopravní podnik zajistí, aby při přepravě prováděné v tranzitním režimu Společenství byly použity nálepky s piktogramem, jehož vzor obsahuje příloha 58. Nálepky se přilepují na předávací list TR a na velkokapacitní kontejner nebo velkokapacitní kontejnery.

▼M12

Nálepka zmíněná v prvním odstavci může být nahrazena razítkem reprodukujícím piktogram znázorněný v příloze 58 zelenou barvou.

▼B

Článek 433

Dojde-li ke změně přepravní smlouvy, která má za následek, že

smí dopravní podnik plnit změněnou přepravní smlouvu pouze s předchozím souhlasem celního úřadu odeslání.

Ve všech ostatních případech smí dopravní podnik změněnou přepravní smlouvu plnit; o provedených změnách neprodleně uvědomí celní úřad odeslání.

Článek 434

1.  Jestliže přeprava v tranzitním režimu Společenství začíná na celním území Společenství a zde má také končit, předkládá se předávací list TR celnímu úřadu odeslání.

▼M13

2.  Celní úřad odeslání zřetelně zaznamená v kolonce vyhrazené pro úřední záznamy listů 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR:

Značka „T2“ nebo „T2F“ se potvrdí otiskem razítka celního úřadu odeslání.

3.  Celní úřad odeslání uvede zřetelně v kolonce vyhrazené pro úřední záznamy listů 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR samostatné záznamy pro kontejner nebo kontejnery podle typu zboží, které obsahují, a značku „T1“, „T2“ nebo „T2F“, jestliže se předávací list TR vztahuje současně na

4.  Jestliže se v případě uvedeném v odstavci 3 používají soupisy velkokapacitních kontejnerů, je nutno pro každou kategorii velkokapacitních kontejnerů sestavit samostatný soupis a v kolonkách listů 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR vyhrazených pro úřední záznamy se uvede jako odkaz na tyto soupisy jejich pořadové číslo. Kromě pořadového čísla soupisu se podle kategorie kontejnerů, na kterou se vztahuje, uvede značka „T1“, „T2“ nebo „T2F“.

▼B

5.  Všechny listy předávacího listu se vrátí zúčastněné osobě.

6.  Zboží uvedené ►M19  v čl. 340c odst. 2 ◄ se za podmínek stanovených členským státem na celou dobu přepravy propouští do režimu vnitřního tranzitu Společenství, aniž by se celnímu úřadu odeslání předkládal předávací list TR pro toto zboží a aniž by musely být použity nálepky podle článku 432. Zproštění povinnosti předložit doklad se však nevztahuje na předávací listy TR pro zboží, na které ►M18  se vztahuje článek 843 ◄ .

7.  Pro zboží uvedené v odstavci 2 se předávací list TR předkládá celnímu úřadu určení, u kterého je zboží v celním prohlášení navrhováno k propuštění do volného oběhu nebo do jiného celního režimu.

Pro zboží uvedené ►M19  v čl. 340c odst. 2 ◄ není nutné u celního úřadu určení plnit žádné formality.

8.  K provádění kontroly podle článku 429 musí dopravní podnik v zemi určení, pokud jde o tranzitní operace podle odstavce 6, uchovávat všechny předávací listy TR k dispozici pro celní orgány, případně způsoby určenými vzájemnou dohodou s těmito orgány.

9.  Pokud se zboží Společenství přepravuje po železnici z místa v některém členském státě na místo v jiném členském státě přes území třetí země, která není zemí ESVO, použije se režim vnitřního tranzitu Společenství. V tomto případě se použijí přiměřeně odstavec 6, odst. 7 druhý pododstavec a odstavec 8.

Článek 435

Zboží se ztotožňuje ►M19  podle článku 357 ◄ . S ohledem na opatření ke ztotožnění zboží, které přijímají železniční společnosti, však nepřikládá celní úřad odeslání na dopravní prostředky ani kontejnery zpravidla žádné celní závěry. Pokud se použijí celní závěry, uvede se tato skutečnost v kolonce listů 3A a 3B předávacího listu TR vyhrazeném pro úřední záznamy.

Článek 436

1.  V případech uvedených v čl. 434 odst. 7 prvním pododstavci předkládá dopravní podnik celnímu úřadu určení listy 1, 2 a 3A předávacího listu TR.

2.  Celní úřad určení opatří listy 1 a 2 úředním záznamem, vrátí je neprodleně dopravnímu podniku a ponechá si list 3A.

Článek 437

1.  Jestliže přeprava začíná uvnitř celního území Společenství a má končit mimo celní území Společenství, použijí se čl. 434 odst. 1 až 5 a článek 435.

2.  Celní úřad, do jehož územní působnosti spadá pohraniční stanice, přes kterou zásilka opouští celní území Společenství, plní úlohu celního úřadu určení.

3.  U celního úřadu určení není nutné plnit žádné formality.

Článek 438

1.  Jestliže přeprava začíná mimo celní území Společenství a má končit uvnitř celního území Společenství, plní celní úřad, do jehož územní působnosti spadá pohraniční stanice, přes kterou zásilka vstupuje na celní území Společenství, úlohu celního úřadu odeslání. U celního úřadu odeslání není nutné plnit žádné formality.

2.  Celní úřad, kterému je zboží předloženo, plní úlohu celního úřadu určení.

U celního úřadu určení je nutné splnit formality uvedené v článku 436.

▼M6

3.  Jestliže se zboží propouští do volného oběhu nebo do jiného celního režimu na mezilehlé stanici, stává se celní úřad, v jehož územním obvodu se tato stanice nachází, celním úřadem určení. Tento celní úřad potvrdí listy 1, 2 a 3A předávacího listu TR předložené dopravním podnikem a uvede na nich alespoň jednu z těchto poznámek:

▼A2

▼M6

Tento úřad vrátí listy 1 a 2 po potvrzení bezodkladně dopravnímu podniku a ponechá silist 3A.

4.  Ustanovení čl. 423 odst. 4 a 5 se použijí přiměřeně.

▼B

Článek 439

1.  Jestliže přeprava začíná mimo celní území Společenství a má také mimo ně končit, plní úlohu celního úřadu odeslání a celního úřadu určení celní úřady uvedené v čl. 438 odst. 1 a čl. 437 odst. 2.

2.  U celního úřadu odeslání nebo určení není nutné plnit žádné formality.

Článek 440

Zboží, které se přepravuje způsobem uvedeným v čl. 438 odst. 1 nebo čl. 439 odst. 1, se považuje za přepravované v režimu vnitřního tranzitu Společenství, není-li u tohoto zboží prokázán status zboží Společenství podle článků 313 až 340.

▼M19

C.

Jiná ustanovení

▼B

Článek 441

1.   ►M19  Články 350 a 385 ◄ se vztahují na ložné listy, které se případně přikládají k nákladnímu listu CIM nebo předávacímu listu TR. Jejich počet se uvede v kolonce vyhrazeném pro uvedení příloh nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR.

V ložných listech musí být navíc zaznamenáno číslo vagonu, na nějž se vztahuje nákladní list CIM, nebo případně číslo kontejneru, v němž se zboží nachází.

2.  Jestliže přeprava, která se týká jak zboží přepravovaného v režimu vnitřního tranzitu Společenství, tak zboží přepravovaného v režimu vnějšího tranzitu Společenství, začíná na celním území Společenství, musí být použity samostatné ložné listy; při přepravě ve velkokapacitních kontejnerech na podkladě předávacího listu TR musí být použity samostatné ložné listy pro každý kontejner, v němž se nacházejí obě kategorie zboží.

Pořadová čísla ložných listů, které se vztahují na každou z obou kategorií zboží, musí být podle případu uvedena v kolonce nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR vyhrazeném pro popis zboží.

3.  V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 jsou ložné listy, které se přikládají k nákladnímu listu CIM nebo předávacímu listu TR s ohledem na postupy podle článků 413 až 442, nedílnou součástí uvedených dokladů a mají stejné právní účinky.

Prvopisy těchto ložných listů musí být opatřeny úředním záznamem stanice odeslání.

▼M19

D.

Oblast působnosti běžných a zjednodušených postupů

▼B

Článek 442

1.  Jestliže se zboží přepravuje v tranzitním režimu Společenství, nevylučují články 412 až 441 použití postupů stanovených ►M19  v článcích 344 až 362, 367 až 371 a 385 ◄ . Použijí se však články 415 a 417 nebo 429 a 432.

2.  V případech uvedených v odstavci 1 se při vyplňování nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR uvede v kolonce těchto dokladů vyhrazeném pro uvedení příloh zřetelně odkaz na použitý doklad nebo doklady pro tranzitní režim Společenství. Odkaz musí uvádět druh dokladu, vystavující celní úřad, datum a registrační číslo každého použitého dokladu.

List 2 nákladního listu CIM nebo listy 1 a 2 předávacího listu TR musí být dále opatřeny úředním záznamem železniční společnosti, jejíž stanice je poslední stanicí, jíž se týká operace tranzitu Společenství. Tato společnost provede svůj záznam, jakmile se přesvědčí, že se doprava zboží provádí na podkladě jednoho nebo více uvedených dokladů o tranzitním režimu Společenství.

3.  Jestliže se operace tranzitu Společenství uskutečňuje podle článků 426 až 440 na podkladě předávacího listu TR, nepoužijí se odstavce 1 a 2 ani články 412 až 425 na nákladní list CIM, který se při této operaci používá. V nákladním listu CIM se v kolonce vyhrazeném pro uvedení příloh zřetelně uvede odkaz na předávací list TR. Odkaz musí obsahovat slova „předávací list TR“, za kterými následuje pořadové číslo.

▼M19

Článek 442a

1.  Jestliže se zproštění povinnosti předložit prohlášení pro tranzitní režim Společenství celnímu úřadu odeslání vztahuje na zboží, které se přepravuje na podkladě nákladního listu CIM nebo předávacího listu TR uvedených v článcích 413 až 442, určí celní orgány, jaká opatření jsou potřebná k zajištění, že listy 1, 2 a 3 nákladního listu CIM nebo jeden z listů 1, 2, 3A a 3B předávacího listu TR budou opatřeny značkou „T1“, „T2“ nebo „T2F“.

2.  Je-li zboží přepravované podle článků 413 až 442 určeno schválenému příjemci, mohou celní orgány odchylně od čl. 406 odst. 2 a 408 odst. 1 písm. b) stanovit, že listy 2 a 3 nákladního listu CIM nebo listy 1, 2 a 3A předávacího listu TR předloží celnímu úřadu určení železniční společnost nebo dopravní podnik.

▼M19

Pododdíl 9

Zjednodušený postup pro leteckou dopravu

▼M19 —————

▼M19

Článek 444

1.  Letecké společnosti může být povoleno používat jako tranzitní prohlášení manifest, pokud jeho obsah odpovídá vzoru obsaženému v dodatku 3 k příloze 9 k Úmluvě o mezinárodním civilním letectví (zjednodušený postup – úroveň 1).

Povolení uvádí formu manifestu a letiště odeslání a určení pro operace tranzitu Společenství. Letecká společnost předá celním orgánům jednotlivých zúčastněných letišť ověřenou kopii povolení.

2.  Týká-li se přeprava jak zboží, které má být přepravováno v režimu vnějšího tranzitu Společenství, tak zboží, které má být přepravováno v režimu vnitřního tranzitu Společenství podle čl. 340c odst. 1, musí být toto zboží uvedeno v samostatných manifestech.

3.  Každý manifest obsahuje poznámku datovanou a podepsanou leteckou společností, které jej označuje

4.  Manifest obsahuje dále tyto údaje:

Pro každou zásilku zároveň uvádí

Je-li zboží uspořádáno do skupin, nahrazuje se jeho označení případně poznámkou „Consolidation“, též uvedenou zkratkou. V tom případě obsahují nákladní letecké listy pro zásilky uvedené na manifestu běžný obchodní popis zboží a všechny údaje nutné k jeho ztotožnění.

5.  Celním orgánům letiště odeslání se předloží alespoň dvě vyhotovení manifestu, přičemž jednu vyhotovení si ponechají.

6.  Jedno vyhotovení manifestu se předkládá celním orgánům letiště určení.

7.  Celní orgány každého letiště určení ověřují a zasílají každý měsíc celním orgánům každého letiště odeslání seznam leteckých manifestů, sestavený leteckými společnostmi, které jim byly předloženy v předchozím měsíci.

U každého leteckého manifestu v tomto seznamu se uvede:

Povolení může zároveň stanovit, že letecké společnosti samy předávají seznamy podle prvního pododstavce.

Pokud jsou zjištěny nesrovnalosti v údajích v leteckých manifestech uvedených v seznamu, uvědomí o tom celní orgány letiště určení celní orgány letiště odeslání a uvedou zejména nákladní letecké listy pro zboží, kterého se tato zjištění týkají.

Článek 445

1.  Letecké společnosti může být povoleno používat jako tranzitní prohlášení manifest předaný pomocí systémů elektronické výměny dat, pokud zajišťuje významný počet letů mezi členskými státy (zjednodušený postup – úroveň 2).

Odchylně od čl. 373 odst. 1 písm. a) nemusí být letecké společnosti usazeny ve Společenství, pokud zde mají oblastní úřadovnu.

2.  Jakmile celní orgány obdrží žádost o povolení, oznámí ji celním orgánům ostatních členských států, na jejichž územích se nacházejí letiště odeslání a určení propojená systémy elektronické výměny dat.

Pokud do 60 dnů od oznámení neobdrží celní orgány žádnou námitku, povolení vydají.

Toto povolení platí ve všech zúčastněných členských státech a vztahuje se pouze na operace tranzitu Společenství mezi letišti, která jsou v něm uvedena.

3.  Pro účely zjednodušení se manifest vystavený na letišti odeslání předává pomocí systému elektronické výměny dat letišti určení.

Letecká společnost vyznačí u odpovídajících položek v manifestu

Manifest musí dále obsahovat údaje uvedené v čl. 444 odst. 4.

4.  Tranzitní režim Společenství se považuje za ukončený, jakmile je manifest přenesený systémem elektronické výměny dat k dispozici celním orgánům letiště určení a zboží jim je předloženo.

Záznamy vedené leteckou společností musí obsahovat přinejmenším údaje uvedené v odst. 3 druhém pododstavci.

V případě potřeby předají celní orgány letiště určení údaje z manifestů získaných prostřednictvím systému elektronické výměny dat celním orgánům letiště odeslání pro účely ověření.

5.  Aniž jsou dotčeny články 365 a 366, články 450a až 450d a hlava VII kodexu,

Pododdíl 10

Zjednodušený postup pro námořní dopravu

Článek 446

Používají-li se články 447 a 448, není nutné poskytnout jistotu.