1991L0671 — CS — 20.03.2014 — 002.001


Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B

▼M1

SMĚRNICE RADY

ze dne 16. prosince 1991

o povinném používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů ve vozidlech

(91/671/EHS)

▼B

(Úř. věst. L 373, 31.12.1991, p.26)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  No

page

date

►M1

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2003/20/ES ze dne 8. dubna 2003,

  L 115

63

9.5.2003

►M2

PROVÁDĚCÍ SMĚRNICE KOMISE 2014/37/EU ze dne 27. února 2014,

  L 59

32

28.2.2014




▼B

▼M1

SMĚRNICE RADY

ze dne 16. prosince 1991

o povinném používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů ve vozidlech

(91/671/EHS)

▼B



RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 75 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 3 ),

vzhledem k tomu, že vnitrostátní právní předpisy o povinném používání bezpečnostních pásů se v jednotlivých členských státech velmi liší, a že je tudíž vhodné toto povinné užívání sladit;

vzhledem k tomu, že by měla být sladěna povinnost používat bezpečnostní pásy ve vozidlech s hmotností do 3,5 tuny, aby byla účastníkům provozu na pozemních komunikacích zaručena větší bezpečnost;

vzhledem k tomu, že směrnice 76/115/EHS ( 4 ) a 77/541/EHS ( 5 ) se týkají technických požadavků na bezpečnostní pásy, které musí motorová vozidla splňovat, ale netýkají se jejich používání;

vzhledem k tomu, že v usnesení ze dne 19. prosince 1984 ( 6 ) se Rada a zástupci vlád členských států, zasedající v Radě, zavázali zajistit rychlé přijetí opatření o bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích a vyzvali Komisi, aby předložila návrhy;

vzhledem k tomu, že usnesení Evropského parlamentu o bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích ( 7 ) doporučila, aby bylo použití bezpečnostních pásů povinné pro všechny cestující, včetně dětí, na všech pozemních komunikacích a na všech sedadlech ve vozidlech pro přepravu osob (kromě vozidel pro hromadnou přepravu cestujících);

vzhledem k tomu, že by měla být přijata ustanovení týkající se povinného používání dětských zádržných systémů na sedadlech vybavených bezpečnostními pásy;

vzhledem k tomu, že až do sblížení norem Společenství týkajících se dětských zádržných systémů musí všechny členské státy uznávat ty normy, které odpovídají vnitrostátním požadavkům členských států;

vzhledem k tomu, že studie ukázaly, že zadní sedadla jsou pro nepřipoutaného cestujícího téměř stejně nebezpečná jako přední sedadla a že nepřipoutaný cestující na zadním sedadle zvyšuje nebezpečí poranění pro cestující na předních sedadlech; že povinné používání bezpečnostních pásů na zadních sedadlech by proto mohlo snížit počty úmrtí a zranění;

vzhledem k tomu, že stanovení dne vstupu opatření uvedených v této směrnici v platnost by mělo poskytnout čas pro vypracování návrhů požadovaných předpisů, zejména v těch členských státech, kde dosud žádné předpisy v této věci neexistují,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:



▼M1

Článek 1

1.  Tato směrnice se vztahuje na všechna motorová vozidla kategorií M1, M2, M3, N1, N2 a N3 podle přílohy II směrnice 70/156/EHS ( 8 ), která jsou určena pro provoz na pozemních komunikacích a která mají nejméně čtyři kola a nejvyšší povolenou rychlost nad 25 km/h.

2.  Pro účely této směrnice se

 definicemi bezpečnostních systémů, včetně bezpečnostních pásů, dětských zadržovacích systémů a jejich součástí ve vozidlech kategorií M1 a N1, rozumějí definice uvedené v příloze I směrnice 77/541/EHS ( 9 ),

 výrazem „obrácené dozadu“ rozumí v opačném než obvyklém směru jízdy vozidla.

3.  Dětské zádržné systémy se dělí na těchto pět „hmotnostních skupin“:

a) skupina 0: děti o hmotnosti do 10 kg;

b) skupina 0+: děti o hmotnosti do 13 kg;

c) skupina I: děti o hmotnosti od 9 kg do 18 kg;

d) skupina II: děti o hmotnosti od 15 kg do 25 kg;

e) skupina III: děti o hmotnosti od 22 kg do 36 kg.

4.  Dětské zádržné systémy se dále dělí na tyto dvě třídy:

a) integrální třída, která zahrnuje kombinaci popruhů nebo pružných součástí se zajišťovací přezkou, regulační zařízení, upevnění a v některých případech dodatečné sedadlo nebo nárazový štít, který lze ukotvit pomocí jeho vlastního integrálního popruhu nebo popruhů;

b) neintegrální třída, která může zahrnovat částečný zádržný systém, který, je-li použit ve spojení s pásem pro dospělou osobu, obepíná tělo dítěte nebo zadržuje zařízení, v němž je dítě umístěno, představuje úplný dětský zádržný systém.

Článek 2

1.  Vozidla M1, N1, N2 a N3:

a) 

▼M2

i) u vozidel kategorií M1, N1, N2 a N3 členské státy vyžadují, aby všechny osoby cestující ve vozidlech při jízdě používaly bezpečnostní systémy, jimiž jsou tato vozidla vybavena.

Děti do 150 cm výšky cestující ve vozidlech kategorií M1, N1, N2 a N3 vybavených bezpečnostními systémy musí být upoutány integrálním nebo neintegrálním dětským zádržným systémem ve smyslu čl. 1 odst. 4 písm. a) a b), který je vhodný pro fyzickou konstituci dítěte v souladu s:

 dělením do skupin stanoveným v čl. 1 odst. 3 pro dětské zádržné systémy schválené podle písm. c) bodu i) tohoto odstavce,

 a rozpětím výšky a maximální hmotností cestujícího, pro kterého je dětský zádržný systém určen, jak je uvedeno výrobcem, pro dětské zádržné systémy schválené podle písm. c) bodu ii) tohoto odstavce.

U vozidel kategorií M1, N1, N2 a N3, které nejsou vybaveny bezpečnostními systémy:

 děti mladší tří let nesmějí být přepravovány,

 aniž je dotčeno ustanovení bodu ii), děti starší tří let a méně než 150 cm vysoké musí používat jiné sedadlo než přední;

▼M1

ii) členské státy mohou na svém území povolit, aby děti méně než 150 cm, ale nejméně 135 cm vysoké byly upoutány bezpečnostním pásem pro dospělé osoby. Tyto výškové limity budou přezkoumány postupem podle čl. 7b odst. 2;

iii) členské státy mohou na svém území povolit, aby děti uvedené v bodech i) a ii) nebyly při jízdě vozidlem taxislužby upoutány dětským zádržným systémem. Cestují-li však tyto děti ve vozidle taxislužby, které není zádržnými systémy vybaveno, musí použít jiné než přední sedadlo;

b) děti nesmějí být přepravovány pomocí dozadu obráceného dětského zádržného systému na sedadle chráněném airbagem, pokud toto zařízení nebylo vypnuto nebo se uspokojivým způsobem vypíná automaticky;

▼M2

c) pokud je používán dětský zádržný systém, musí být schválen podle norem:

i) předpisu EHK OSN č. 44/03 nebo směrnice 77/541/EHS nebo

ii) předpisu EHK OSN č. 129;

nebo podle jejich případných dalších změn.

Dětský zádržný systém musí být namontován podle montážních informací (například návod k použití, leták nebo zveřejnění v elektronické podobě), které poskytl výrobce dětského zádržného systému a ve kterých uvádí, jakým způsobem a v kterých typech vozidel může být systém bezpečně používán;

▼M1

d) do 9. května 2008 mohou členské státy povolit používání dětských zadržovacích systémů schválených jako typ v souladu s vnitrostátními normami platnými v členských státech ke dni instalace zadržovacího systému nebo s vnitrostátními normami rovnocennými s nařízením 44/03 EHK OSN nebo se směrnicí 77/541/EHS.

2.  Vozidla kategorií M2 a M3:

a) Členské státy musí vyžadovat, aby všichni cestující ve věku tři a více let povinně používali při sedění ve vozidlech kategorií M2 a M3 bezpečnostní systémy, jimiž jsou vybavena.

Dětské zádržné systémy musí být schváleny jako typ v souladu s odst. 1 písm. c) a d).

b) Cestující ve vozidlech kategorií M2 a M3 musí být informováni o povinnosti používat bezpečnostní pásy vždy, kdy sedí na sedadle a vozidlo je v pohybu. Musí být o ní informováni jedním z těchto způsobů:

 řidičem,

 průvodčím nebo osobou určenou za vedoucího skupiny,

 audiovizuálními prostředky (např. pomocí videa),

 nápisem nebo piktogramem stanoveným členskými státy podle vzoru Společenství uvedeného v příloze, výrazně zobrazeným u každého sedadla.

▼B

Článek 3

Tato směrnice se vztahuje také na řidiče a cestující ve vozidlech pohybujících se na pozemních komunikacích Společenství, která jsou registrována ve třetí zemi.

▼M1 —————

▼B

Článek 5

Osoby, kterým bylo příslušnými orgány z vážných zdravotních důvodů vydáno osvědčení, jsou od povinností uvedených ve článku 2 osvobozeny. Jakékoliv lékařské osvědčení vydané příslušnými orgány v jednom členském státě je také platné v kterémkoli jiném členském státě; musí být na něm vyznačena doba jeho platnosti a osvědčení musí být na požádání předloženo všem oprávněným osobám v souladu s odpovídajícími předpisy platnými v každém členském státě. Osvědčení musí obsahovat následující symbol:

image

▼M1

Článek 6

Členské státy mohou se souhlasem Komise povolit pro přepravu na jejich území jiné výjimky, než jsou výjimky uvedené v článku 5, za účelem

 zohlednění zvláštního tělesného stavu nebo zvláštních okolností s omezenou dobou trvání,

 umožnění účinného výkonu určitých povolání,

 zajištění řádného výkonu služeb veřejného pořádku a bezpečnostních nebo pohotovostních služeb,

 aby v případech, kdy jsou v zadní části vozidel kategorií M1 a N1 instalovány dva dětské zádržné systémy a nedostatek prostoru brání instalování třetího systému, mohlo být povoleno upoutání třetího dítěte ve věku tři a více let a nižšího vzrůstu než 150 cm bezpečnostním pásem pro dospělou osobu,

 povolení upoutat děti ve věku tři a více let bezpečnostním pásem pro dospělé na jiných než na předních sedadlech vozidel kategorií M1 a N1 při příležitostné přepravě na krátkou vzdálenost, jestliže v daném vozidle není žádný dětský zádržný systém nebo v něm je jen nedostatečný počet dětských zádržných systémů,

 přihlédnutí ke zvláštním podmínkám používání vozidel kategorií M2 a M3 pro místní přepravu v městských a zastavěných oblastech anebo v místech, kde jsou povolena místa ke stání.

▼M1

Článek 6a

Členské státy mohou se souhlasem Komise udělit jiné dočasné výjimky, než jsou výjimky uvedené v článcích 5 a 6, je-li to v souladu s předpisy daného členského státu, pro operace místní dopravy, zejména pro školní autobusy, aby vozidly kategorií M2 a M3 mohl být přepravován počet dětí přesahující počet sedadel vybavených v těchto vozidlech bezpečnostními pásy.

Doba platnosti těchto výjimek stanovených členským státem nesmí překročit pět let ode dne 9. května 2003.

Článek 6b

Členské státy mohou udělit pro dopravu na svém území, je-li to v souladu s předpisy daného členského státu, jiné dočasné výjimky než jsou výjimky uvedené v článcích 5 a 6, aby umožnily přepravovat na jiných než na předních sedadlech vozidel kategorií M1 a N1 počet osob přesahující počet sedadel vybavených bezpečnostními pásy nebo zádržnými systémy.

Doba platnosti těchto výjimek stanovených členským státem nesmí překročit šest let ode dne 9. května 2003.

▼B

Článek 7

Komise předloží do 1. srpna 1994 zprávu o uplatňování této směrnice, aby se zjistilo, zda jsou potřebná přísnější bezpečnostní opatření a další harmonizace. Podle potřeby zprávu doplní o návrhy, o nichž Rada rozhodne kvalifikovanou většinou co nejdříve.

▼M1

Článek 7a

1.  Články 2 a 6 lze přizpůsobovat technickému pokroku postupem podle čl. 7b odst. 2.

2.  Komise bude pokračovat ve vypracovávání studií o nejvhodnějších bezpečnostních systémech k posílení ochrany všech cestujících před všemi typy nehod a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o závěrech těchto studií a o uplatňování této směrnice, a zejména o výjimkách udělených členskými státy podle článku 6, za účelem zhodnocení vhodnosti posílení bezpečnostních opatření a nutnosti větší harmonizace. Na základě této zprávy Komise případně předloží vhodné návrhy.

Článek 7b

1.  Komisi je nápomocen výbor.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES ( 10 ) s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.  Výbor přijme svůj jednací řád.

▼B

Článek 8

1.  Po konzultaci s Komisí uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 1. ledna 1993. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2.  Přijímají-li členské státy tato opatření, musí v nich být učiněn odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

3.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 9

Tato směrnice je určena členským státům.

▼M1




PŘÍLOHA

VZOR PIKTOGRAMU SPOLEČENSTVÍ, KTERÝ MÁ BÝT VÝRAZNĚ ZOBRAZEN U KAŽDÉHO SEDADLA VYBAVENÉHO BEZPEČNOSTNÍM PÁSEM VE VOZIDLECH KATEGORIÍ M2 A M3, JICHŽ SE TÝKÁ SMĚRNICE 91/671/EHS

image

(Barvy: bílá figura na modrém pozadí)



( 1 ) Úř. věst. C 298, 23.11.1988, s. 8 a Úř. věst. C 308, 8.12.1990, s. 11.

( 2 ) Úř. věst. C 96, 17.4.1989, s. 220 a Úř. věst. C 240, 16.9.1991, s. 74.

( 3 ) Úř. věst. C 159, 26.6.1989, s. 52 a Úř. věst. C 159, 17.6.1991, s. 56.

( 4 ) Směrnice Rady 76/115/EHS ze dne 18. prosince 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kotevních úchytů bezpečnostních pásů motorových vozidel (Úř. věst. L 24, 30.1.1976, s. 6), naposledy pozměněná směrnicí 90/629/EHS (Úř. věst. L 341, 6.12.1990, s. 14).

( 5 ) Směrnice Rady 77/541/EHS ze dne 28. června 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se bezpečnostních pásů a zádržných systémů motorových vozidel (Úř. věst. L 220, 29.8.1977, s. 95), naposledy pozměněná směrnicí 90/628/EHS (Úř. věst. L 341, 6.12.1990, s. 1).

( 6 ) Úř. věst. C 341, 21.12.1984, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. C 104, 16.4.1984, s. 38 a Úř. věst. C 68, 24.3.1986, s. 35.

( 8 ) Směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel (Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2001/116/ES (Úř. věst. L 18, 21.1.2002, s. 1).

( 9 ) Směrnice Rady 77/541/EHS ze dne 28. června 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se bezpečnostních pásů a zádržných systémů motorových vozidel (Úř. věst. L 220, 29.8.1977, s. 95). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2000/3/ES (Úř. věst. L 53, 25.2.2000, s. 1).

( 10 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.