1990L0429 — CS — 01.06.2012 — 006.001

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

►B	SMĚRNICE RADY ze dne 26. června 1990, kterou se stanoví veterinární požadavky na obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a na jeho dovoz (90/429/EHS) (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, p.62)

Ve znění:

		Úřední věstník
		No	page	date
►M1	ROZHODNUTÍ KOMISE 1999/608/ES ze dne 10. září 1999,	L 242	20	14.9.1999
M2	ROZHODNUTÍ KOMISE 2000/39/ES ze dne 16. prosince 1999,	L 13	21	19.1.2000
►M3	NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 806/2003 ze dne 14. dubna 2003,	L 122	1	16.5.2003
►M4	SMĚRNICE RADY 2008/73/ES Text s významem pro EHP ze dne 15. července 2008,	L 219	40	14.8.2008
►M5	PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 176/2012 ze dne 1. března 2012,	L 61	1	2.3.2012

Ve znění:

C 241

29.8.1994

▼B

SMĚRNICE RADY

ze dne 26. června 1990,

kterou se stanoví veterinární požadavky na obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a na jeho dovoz

(90/429/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise ( 1 ),

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu ( 2 ),

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ( 3 ),

vzhledem k tomu, že směrnicí 64/432/ES ( 4 ) naposledy pozměněnou směrnicí 89/360/ES ( 5 ) byla vydána ustanovení týkající se veterinárních otázek při obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství; že směrnice 72/462/ES ( 6 ) naposledy pozměněná směrnicí 89/227/ES ( 7 ) obsahuje ustanovení týkající se veterinárních otázek při dovozu skotu a prasat pocházejících ze třetích zemí;

vzhledem k tomu, že výše uvedené předpisy zajistily pro obchod se skotem a prasaty v rámci Společenství a pro jejich dovoz ze třetích zemí do Společenství, aby země, z níž se zvíře dováží, zaručila dodržení veterinárních kritérií, čímž se téměř zcela odstranilo nebezpečí rozšíření chorob zvířat; že při obchod se spermatem ještě určité nebezpečí rozšíření těchto chorob existuje;

vzhledem k tomu, že v rámci politiky Společenství pro harmonizaci vnitrostátních právních předpisů v oblasti veterinárních požadavků na obchod se zvířaty a s živočišnými produkty uvnitř Společenství je nutno vytvořit harmonizovaný režim pro obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a pro jeho dovoz do Společenství;

vzhledem k tomu, že při obchod se spermatem uvnitř Společenství musí členský stát, v němž je sperma odebráno, zaručit, že sperma bylo odebráno a upraveno ve schválených a kontrolovaných inseminačních stanicích, že pochází od zvířat, jejichž nákazový status je takový, že vylučuje nebezpečí rozšíření chorob zvířat, že bylo odebráno, zpracováno, skladováno a přepravováno v souladu s pravidly, která zabezpečují zachování jeho statusu z veterinárního hlediska, a že při přepravě do země určení bylo přiloženo veterinární osvědčení, které zaručuje dodržení této povinnosti;

vzhledem k tomu, že politika uvnitř Společenství je v oblasti očkování proti některým chorobám rozdílná, je oprávněné zachování časově omezených výjimek, které členským státům u některých chorob umožňují doplňkovou ochranu proti těmto chorobám;

vzhledem k tomu, že pro dovoz spermatu ze třetích zemí do Společenství se sestaví seznam třetích zemí s přihlédnutím k veterinárním kritériím; že nezávisle na existenci tohoto seznamu by členské státy měly povolovat dovoz spermatu pouze tehdy, pokud sperma pochází z inseminačních stanic, které dodržují některé normy a které jsou úředně kontrolovány; že by se podle okolností měly pro země uvedené v seznamu stanovit zvláštní veterinární normy; že pak musí být možné provádět na místě kontroly dodržování těchto norem;

vzhledem k tomu, že je nutno na tuto směrnici rozšířit uplatňování pravidel a postupů kontroly stanovených ve směrnici Rady 89/662/ES ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu ( 8 );

vzhledem k tomu, že aby se zabránilo přenosu nakažlivých chorob, měla by se ihned po přijetí zásilky spermatu na území Společenství provést kontrola, s výjimkou případů vnějšího tranzitu;

vzhledem k tomu, že členské státy musí mít možnost učinit naléhavá opatření při výskytu nakažlivých chorob v jiném členském státě nebo ve třetí zemi; že posouzení nebezpečí takových chorob a nutná ochranná opatření v této souvislosti se v celém Společenství musí provést stejným způsobem; a že je za tímto účelem nutno stanovit v rámci Stálého veterinárního výboru postup používaný Společenstvím pro řešení naléhavých případů, kterým se bude řídit přijímání potřebných opatření;

vzhledem k tomu, že přijetí některých prováděcích opatření k této směrnici by mělo být svěřeno Komisi; že je za tímto účelem nutno stanovit postup, který umožní úzkou a účinnou spolupráci mezi Komisí a členskými státy v rámci Stálého veterinárního výboru;

vzhledem k tomu, že se tato směrnice nevztahuje na obchod se spermatem, který se uskutečnil před datem, od něhož členské státy musí dosáhnout souladu s touto směrnicí,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

Všeobecná ustanovení

Článek 1

Tato směrnice stanoví veterinární požadavky na obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a na jeho dovoz ze třetích zemí.

Článek 2

Pro účely této směrnice se podle potřeby použijí definice podle článku 2 směrnic 64/432/ES, 72/462/ES, 88/407/ES ( 9 ) a 90/425/ES ( 10 ).

„Spermatem“ se dále rozumí ejakulát domácího zvířete buďto v původním stavu, nebo upravený či zředěný.

KAPITOLA II

Obchod uvnitř Společenství

Článek 3

Každý členský stát zajistí, aby k obchodu bylo určeno pouze sperma splňující následující všeobecné podmínky:

a) sperma pro inseminaci musí být odebráno a zpracováno v inseminační stanici schválené z veterinárního a hygienického hlediska pro účely obchodu uvnitř Společenství podle čl. 5 odst. 1;

b) sperma musí být odebráno od prasat, jejichž nákazový status odpovídá požadavkům přílohy B;

c) sperma musí být odebráno, zpracováno, uchováváno a přepravováno v souladu s přílohami A a C.

Článek 4

1. Až do 31. prosince 1992 členské státy, ve kterých jsou ve všech inseminačních stanicích držena pouze zvířata neočkovaná proti Aujeszkyho chorobě, která absolvovala s negativními výsledky sérumneutralizační test nebo test ELISA na Aujeszkyho chorobu, v souladu s ustanoveními této směrnice:

— mohou odmítnout, aby bylo na jejich území dovezeno sperma pocházející z inseminačních stanic, které nemají stejný status,

— nesmějí však odmítnout přijmout sperma pocházející od kanců očkovaných v inseminačních stanicích deletovanou očkovací látkou GI, za podmínek, že:

—

— toto očkování bylo provedeno pouze na kancích séronegativních vzhledem k viru Aujeszkyho choroby,

— při sérologických vyšetřeních provedených nejdříve tři týdny po očkování se u kanců nezjistí přítomnost protilátek vyvolaných virem této choroby.

— V tomto případě může být jeden vzorek z každého denního odběru spermatu určeného k obchodu podroben testu na izolaci viru ve schválené laboratoři členského státu určení.

— Ustanovení tohoto odstavce se použijí, až Komise postupem podle článku 18 a s ohledem na stanovisko Vědeckého veterinárního výboru, zejména pokud jde o frekvenci testů, které mají být prováděny v inseminačních stanicích, pokud jde o samotná vyšetření na izolaci viru, jakož i o účinnost a bezpečnost deletované očkovací látky GI, nejpozději do 1. července 1991 zpracuje protokoly pro vyšetření, která mají být prováděna v rámci uvedených vyšetření.

2. Postupem podle článku 18 lze stanovit, že část území členského státu bude požívat výhod vyplývajících z ustanovení odstavce 1 za podmínky, že ve všech inseminačních stanicích nacházejících se na této části území jsou držena pouze zvířata, která absolvovala s negativními výsledky sérumneutralizační test nebo test ELISA na výskyt Aujeszkyho choroby.

3. Do 31. prosince 1992 Rada na základě zprávy Komise doplněné o případné návrhy tento článek přezkoumá.

Článek 5

1. Členský stát, na jehož území se nachází inseminační stanice, zajistí, aby schválení podle čl. 3 písm. a) bylo uděleno pouze v případě, že inseminační stanice odpovídá podmínkám uvedeným v příloze A a vyhovuje všem ostatním ustanovením této směrnice.

Členský stát dále zajistí, aby úřední veterinární lékař dohlížel na dodržování těchto ustanovení. V případě, že jedno nebo více ustanovení nebude dodržováno, navrhne tento veterinární lékař, aby schválení bylo odňato.

▼M4

2. Všechny inseminační stanice jsou zaregistrovány a každá stanice obdrží veterinární registrační číslo.

Každý členský stát vypracuje a průběžně aktualizuje seznam inseminačních stanic a jejich veterinárních registračních čísel a zpřístupní jej ostatním členským státům a veřejnosti.

▼B

3. Obecná prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 18.

Článek 6

1. Členské státy zajistí, aby každá zásilka spermatu byla provázena veterinárním osvědčením podle vzoru uvedeného v příloze D, vystaveným úředním veterinárním lékařem členského státu, ve kterém došlo k odběru.

Toto osvědčení musí:

a) být vyhotoveno alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu, ve kterém došlo k odběru, a v jednom z úředních jazyků státu určení;

b) provázet zásilku až do místa určení v originálním vyhotovení;

c) být vyhotoveno na jediném listu;

d) být určeno pro jediného příjemce.

2. Členský stát místa určení může, za podmínky, že nedojde ke snížení životaschopnosti spermatu, přijmout kromě opatření uvedených v článku 8 směrnice 90/425/ES další nezbytná opatření, včetně uskladnění v karanténě, která umožní dospět k jasným závěrům v případě, kdy je podezření, že sperma je infikováno nebo kontaminováno patogenními zárodky.

KAPITOLA III

Dovoz ze třetích zemí

Článek 7

1. Členský stát může povolit dovoz pouze z těch třetích zemí, které jsou uvedeny na seznamu, jenž má být vypracován postupem podle článku 19. Tento seznam může být doplněn nebo pozměněn postupem podle článku 18.

2. Při rozhodování o tom, zda třetí země může být uvedena na seznamu podle odstavce 1, se přihlíží se zejména:

a) na jedné straně ke zdravotnímu stavu hospodářských zvířat, ostatních domácích i volně žijících zvířat v dané zemi, zejména pokud jde o exotické choroby zvířat, na druhé straně pak ke zdravotní a hygienické úrovni životního prostředí v okolí této země, pokud by mohlo ohrozit zdraví zvířat v členském státu;

b) na pravidelnost a rychlost předávání informací poskytovaných touto zemí o výskytu nakažlivých chorob zvířat přenosných spermatem na území dané země, zejména chorob uvedených na seznamech A a B Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat;

c) k předpisům dané země pro oblast prevence a tlumení chorob zvířat;

d) na strukturu a pravomoci veterinárních útvarů v této zemi;

e) na organizaci a provádění opatření pro prevenci a tlumení nakažlivých chorob zvířat;

f) na záruky, které může daná země poskytnout pro dodržení ustanovení této směrnice.

3. Seznam uvedený v odstavci 1 a všechny změny tohoto seznamu se zveřejňují v Úředním věstníku Evropských společenství.

▼M4

Článek 8

1. Členské státy povolí pouze dovoz spermatu odeslaného z inseminační stanice, jež se nachází v některé ze třetích zemí ze seznamu uvedeného v článku 7 a pro kterou je příslušný orgán dotčené třetí země schopen poskytnout záruky, že jsou splněny tyto podmínky:

a) stanice splňuje podmínky:

i) pro schválení inseminačních stanic podle kapitoly I přílohy A,

ii) týkající se dozoru nad těmito stanicemi podle kapitoly II uvedené přílohy;

b) stanice byla příslušným orgánem třetí země úředně schválena pro vývoz do Společenství;

c) stanice je pod dohledem svého veterinárního lékaře;

d) ve stanici je alespoň dvakrát ročně prováděna inspekce úředním veterinárním lékařem dané třetí země.

2. Seznam inseminačních stanic, které příslušný orgán třetí země ze seznamu uvedeného v článku 7 schválil v souladu s podmínkami stanovenými v odstavci 1 tohoto článku a z nichž lze odesílat sperma do Společenství, se sděluje Komisi.

Schválení inseminační stanice musí příslušný orgán třetí země neprodleně pozastavit nebo odejmout, pokud tato stanice již nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1, a musí o tom ihned informovat Komisi.

Komise poskytne členským státům veškeré nové a aktualizované seznamy, které podle tohoto odstavce obdrží od příslušného orgánu dotčené třetí země, a zpřístupní je veřejnosti pro informační účely.

3. Podrobná pravidla pro jednotné uplatňování tohoto článku mohou být přijata postupem podle čl. 18 odst. 2.

▼B

Článek 9

1. Sperma musí pocházet od zvířat, která byla po dobu alespoň tří měsíců bezprostředně předcházejících odběru chována na území třetí země, která je zapsána na seznamu sestaveném podle čl. 7 odst. 1.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 7 odst. 1 a odstavce 1 tohoto článku, povolí členský stát dovoz spermatu pocházejícího z třetí země zapsané v seznamu pouze tehdy, pokud toto sperma odpovídá veterinárním požadavkům přijatým postupem podle článku 18 pro dovoz spermatu pocházejícího ze třetích zemí.

Při přijetí požadavků uvedených v prvním pododstavci se přihlíží k:

a) nákazové situaci v okolí inseminační stanice se zvláštním zřetelem na nákazy uvedené v seznamu A Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE);

b) zdravotnímu stavu stáda v inseminační stanici a požadavkům na vyšetření;

c) zdravotnímu stavu dárce a požadavkům na vyšetření;

d) požadavkům na vyšetření spermatu.

3. Pro stanovení veterinárních podmínek se jako referenční základ používají zásady uvedené v kapitole II a v odpovídajících přílohách. Postupem podle článku 18 může být případ od případu rozhodnuto odchylně od uvedených ustanovení, pokud třetí země poskytne podobné záruky, které budou ze zdravotního a hygienického hlediska alespoň rovnocenné.

4. Článek 4 se použije.

Článek 10

1. Členské státy povolí dovoz spermatu pouze po předložení veterinárního osvědčení vystaveného a podepsaného úředním veterinárním lékařem třetí země, ve které byl proveden odběr.

Toto osvědčení musí:

a) být vyhotoveno alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu, který je příjemcem, a v jednom z úředních jazyků členského státu, kde se provádí vývozní kontrola podle článku 11;

b) provázet zásilku spermatu v originálním vyhotovení;

c) být vyhotoveno na jediném listu;

d) být určeno pro jediného příjemce.

2. Veterinární osvědčení musí odpovídat vzoru vypracovanému postupem podle článku 19.

Článek 11

1. Členské státy zajistí, aby byla každá zásilka spermatu při vstupu na celní území Společenství podrobena kontrole dříve, než bude propuštěna do volného oběhu anebo předána do celního režimu a zakážou vstup spermatu do Společenství, pokud se při dovozní kontrole zjistí, že:

— sperma nepochází z území třetí země zapsané v seznamu sestaveném v souladu s čl. 7 odst. 1,

— sperma nepochází z inseminační stanice, která je uvedena v seznamu podle čl. 8 odst. 1,

— sperma pochází z území třetí země, z níž je dovoz v souladu s čl. 15 odst. 2 zakázán,

— veterinární osvědčení, které provází sperma, neodpovídá podmínkám uvedeným v článku 10 a stanoveným pro provádění tohoto článku.

Tento odstavec se nevztahuje na zásilky spermatu, které překročí hranice celního území Společenství a jsou pro odeslání na místo určení, které se nachází mimo území Společenství, umístěny do tranzitního celního režimu.

Tento odstavec se však vztahuje na případy odmítnutí celního tranzitu při přepravě přes území Společenství.

2. Členský stát určení může učinit nezbytná opatření, za podmínky, že nedojde ke snížení životaschopnosti spermatu, včetně uvalení karantény, která umožní dojít k jasným závěrům v případě, kdy je podezření, že sperma je infikováno nebo kontaminováno patogenními mikroorganismy.

3. Pokud je dovoz spermatu zakázán z některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 a pokud vyvážející třetí země nepovolí jeho zpětný vývoz do 30 dnů v případě hluboce zmrazeného spermatu anebo ihned v případě čerstvého spermatu, může oprávněný veterinární orgán úřad členského státu určení nařídit zničení spermatu.

Článek 12

Každá zásilka spermatu, jejíž dovoz na území Společenství byl členským státem povolen na základě kontroly uvedené v čl. 11 odst. 1, musí být při přepravě na území jiného členského státu provázena originálem osvědčení nebo jeho ověřenou kopií; tento originál anebo kopii je nutno řádně potvrdit oprávněným orgánem odpovědným za kontrolu prováděnou podle článku 11.

Článek 13

Pokud je v souladu s čl. 11 odst. 3 rozhodnuto o zničení spermatu, jdou vzniklé náklady k tíži odesílatele, příjemce nebo jejich zástupce, a to bez náhrady od státu.

KAPITOLA IV

Ochranná a kontrolní opatření

Článek 14

Pravidla uvedená ve směrnici 90/425/EHS se použijí především na kontroly v zemi původu, organizaci kontrol a sledování výsledků kontrol prováděných členským státem určení.

Článek 15

1. Pro obchod uvnitř Společenství se použijí ochranná opatření uvedená v článku 10 směrnice 90/425/ES.

▼M4

2. Pravidla stanovená směrnicí 97/78/ES se použijí zejména pro organizaci kontrol, které mají provádět členské státy, a následný postup v návaznosti na tyto kontroly a pro ochranná opatření, která se mají používat v souladu s postupem podle článku 22 uvedené směrnice.

▼B

Článek 16

1. Pokud to je nutné pro jednotné používání této směrnice, mohou veterinární znalci Komise ve spolupráci s oprávněnými orgány členských států a třetích zemí provádět kontroly na místě.

Země odběru, na jejímž území se provádí kontrola, poskytne znalcům veškerou pomoc nutnou pro plnění jejich úkolů. Komise uvědomí příslušnou zemi, ve které je prováděn odběr, o výsledcích provedených kontrol.

Dotyčná země odběru přijme případná nutná opatření, aby vyhověla výsledkům této kontroly. Pokud země odběru tato opatření nepřijme, může Komise po posouzení situace v rámci Stálého veterinárního výboru uplatnit ustanovení článku 5 a čl. 6 odst. 2 třetího pododstavce.

2. Všeobecná prováděcí ustanovení k tomuto článku, především pokud jde o četnost a způsob provádění kontrol uvedených v prvním pododstavci odstavce 1, se stanoví postupem podle článku 19.

KAPITOLA V

Závěrečná ustanovení

Článek 17

Přílohy této směrnice mohou být pozměněny postupem podle článku 18 s cílem jejich přizpůsobení technologickému vývoji.

▼M3

Článek 18

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, zřízený článkem 58 nařízení (ES) č. 178/2002. ( 11 )

2. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES. ( 12 )

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 19

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat.

2. Odkazuje-li se na tento článek, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je 15 dní.

▼B

Článek 20

1. Tato směrnice se nevztahuje na sperma odebrané a zpracované v některém z členských států před 31. prosincem 1991.

2. Až do doby, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí přijatá v souladu s články 8, 9 a 10, neuplatňují členské státy na dovoz spermatu pocházejícího z třetích zemí výhodnější podmínky než podmínky vyplývající z kapitoly II.

Článek 21

Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 1991. Uvědomí o nich neprodleně Komisi.

Článek 22

Tato směrnice je určena členským státům.

▼M1

PŘÍLOHA A

KAPITOLA I

Podmínky pro schválení inseminačních stanic

Inseminační stanice musí:

1. být trvale pod dozorem veterinárního lékaře stanice;

2. mít přinejmenším:

a) stálá zařízení zajišťující ustájení a izolaci zvířat s pozitivními výsledky testů popsaných v příloze B kapitole II, nebo s klinickými příznaky choroby;

b) zařízení pro odběr spermatu, včetně samostatné místnosti pro čištění a dezinfekci nebo sterilizaci vybavení;

c) zařízení na zpracování spermatu, které nemusí být nutně na stejném místě;

d) zařízení na skladování spermatu, které nemusí být nutně na stejném místě;

3. být postaveny nebo izolovány vhodným způsobem, aby zabraňovaly jakémukoliv kontaktu se zvířaty vně stanice;

4. být postaveny takovým způsobem, aby zařízení sloužící k ustájení zvířat, odběru, zpracování a skladování spermatu mohla být snadno umyta a vydezinfikována;

5. být postaveny tak, aby místo ustájení zvířat bylo fyzicky odděleno od zařízení pro zpracování spermatu a aby obě místa byla oddělena od zařízení na skladování spermatu.

KAPITOLA II

Podmínky týkající se dozoru nad inseminačními stanicemi

Inseminační stanice musí:

1. mít takový dozor, aby bylo zaručeno, že v nich budou přebývat pouze zvířata toho druhu, jehož sperma má být odebíráno;

2. mít takový dozor, aby musely vést evidenci, deník nebo počítačovou databázi o všech prasatech žijících v zařízení a aby musely dodávat informace týkající se plemene, data narození a identifikace každého zvířete, jakož i evidenci, deník nebo počítačovou databázi o všech kontrolách týkajících se chorob a veškerých očkování, která byla provedena, a přebírat informace z dokumentace o zdravotním stavu nebo chorobě každého zvířete;

3. být navštěvovány pravidelně dvakrát ročně úředním veterinárním lékařem, který provede inspekce, během nichž zkontroluje podmínky schválení a dozoru;

4. musí mít takový dozor, aby bylo zabráněno vstupu každé nepovolané osoby. Návštěvníci, jimž byl povolen vstup, se kromě toho musejí podřídit pokynům veterinárního lékaře stanice;

5. zaměstnávat technicky způsobilý personál s odpovídajícím vzděláním, pokud jde o dezinfekční postupy a techniky hygieny, které umožňují tlumit šíření chorob;

6. mít takový dozor, aby byly zaručeny tyto podmínky:

a) ve schválených stanicích se zpracovává a skladuje pouze sperma odebrané ve schválené stanici, aniž by mohlo přijít do styku s jakoukoliv jinou zásilkou spermatu;

b) odběr, zpracování a skladování spermatu probíhá výhradně v místnostech k tomuto účelu vyhrazených a za nejpřísnějších hygienických podmínek;

c) před každým použitím jsou nástroje, které se dostaly do kontaktu se spermatem nebo dárcovským zvířetem během odběru a zpracování, řádně dezinfikovány a sterilizovány;

d) produkty živočišného původu použité při zpracování spermatu – včetně přísad nebo ředidla – pocházejí ze zdrojů, které nepředstavují žádné hygienické nebezpečí, nebo byly předem ošetřeny tak, aby se toto riziko vyloučilo;

e) nádoby použité pro skladování a přepravu jsou řádně dezinfikované nebo sterilizované před počátkem každého plnění;

f) použité kryogenní činidlo dříve nesloužilo pro jiné produkty živočišného původu;

g) každý odběr spermatu, též samostatného, v jednotlivých dávkách, je jasně označen, aby bylo možno určit datum odběru spermatu, jakož i plemeno a identifikaci dárcovského zvířete a název a registrační číslo stanice, před nimiž je uvedeno jméno země původu, popřípadě ve formě kódu; vlastnosti a vzor tohoto označení budou stanoveny postupem podle článku 19.

▼M5

PŘÍLOHA B

KAPITOLA I

Podmínky pro příjem prasat do inseminační stanice

1. Veškerá prasata (dále jen „zvířata“) přijatá do inseminační stanice musí před přijetím splňovat tyto podmínky:

1.1 podrobit se minimálně třicetidenní karanténě v zařízení, které bylo pro tento účel speciálně schváleno příslušným orgánem a v němž se nacházejí pouze zvířata s minimálně stejným veterinárním statusem (dále jen „karanténní zařízení“);

1.2 před vstupem do karanténního zařízení uvedeného v bodě 1.1:

1.2.1 byla vybrána ze stád nebo hospodářství:

a) prostých brucelózy v souladu s kapitolou o brucelóze prasat Kodexu zdraví suchozemských živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE);

b) v nichž během posledních dvanácti měsíců nebyla přítomna žádná zvířata očkovaná proti slintavce a kulhavce;

c) v nichž se během posledních dvanácti měsíců neprojevil žádný klinický, sérologický, virologický ani patologický příznak Aujeszkyho choroby;

d) která se nenacházejí v oblasti, na kterou bylo vydáno omezení podle ustanovení právních předpisů Unie z důvodu ohniska infekční nebo nakažlivé choroby domácích prasat, včetně slintavky a kulhavky, vezikulární choroby prasat, vezikulární stomatitidy, klasického moru prasat a afrického moru prasat;

1.2.2 nebyla dříve chována ve stádě s nižším veterinárním statusem, než jaký je popsán v bodě 1.2.1;

1.3 během třiceti dní před vstupem do karanténního zařízení uvedeného v bodě 1.1 byla podrobena následujícím vyšetřením provedeným v souladu se standardy stanovenými či zmíněnými v příslušných právních předpisech Unie s negativním výsledkem:

a) pokud jde o brucelózu, vyšetření na brucelózu s pufrovaným brucelovým antigenem (test bengálskou červení) nebo cELISA nebo iELISA,

b) pokud jde o Aujeszkyho chorobu,

i) v případě neočkovaných zvířat vyšetření ELISA ke zjištění protilátek na celý virus Aujeszkyho choroby nebo na jeho glykoprotein B (ADV-gB) nebo glykoprotein D (ADV-gD) nebo séroneutralizačnímu vyšetření,

ii) v případě zvířat očkovaných gE deletovanou očkovací látkou vyšetření ELISA ke zjištění protilátek na glykoprotein E (ADV-gE) viru Aujeszkyho choroby;

c) pokud jde o klasický mor prasat, vyšetření ELISA na protilátky nebo séroneutralizačnímu vyšetření.

Reagovalo-li některé zvíře na vyšetření na brucelózu uvedené v písmeni a) pozitivně, nesmí být zvířata, jež reagovala negativně, ze stejného hospodářství přijata do karanténního zařízení, dokud nebude potvrzen status stáda nebo hospodářství původu zvířat s pozitivními výsledky jako prostý brucelózy.

Příslušný orgán může povolit, aby se v karanténním zařízení provedla vyšetření, na něž se v tomto bodě odkazuje, pokud jsou výsledky známy před začátkem karantény stanovené v bodě 1.1.

Pokud jde o Aujeszkyho chorobu, sérologická vyšetření provedená v souladu s touto směrnicí musí splňovat normy stanovené v příloze III rozhodnutí Komise 2008/185/ES ze dne 21. února 2008 o stanovení dalších záruk týkajících se Aujeszkyho choroby při obchodu s prasaty uvnitř Společenství a o stanovení kritérií pro poskytování informací o této nákaze ( 13 ).

1.4 byla podrobena následujícím vyšetřením provedeným na vzorcích odebraných během posledních patnácti dnů karantény stanovené v bodě 1.1:

a) pokud jde o brucelózu, vyšetření na brucelózu s pufrovaným brucelovým antigenem (test bengálskou červení) nebo cELISA nebo iELISA;

b) pokud jde o Aujeszkyho chorobu,

ii) v případě zvířat očkovaných gE deletovanou očkovací látkou vyšetření ELISA ke zjištění protilátek na glykoprotein E (ADV-gE) viru Aujeszkyho choroby.

Reaguje-li některé zvíře při vyšetření na brucelózu zmíněném v písmeni a) pozitivně a nebylo-li podezření na brucelózu vyloučeno v souladu s bodem 1.5.2, musí být tato zvířata okamžitě odstraněna z karanténního zařízení.

Reaguje-li některé zvíře při vyšetření na Aujeszkyho chorobu zmíněném v písmeni b) pozitivně, musí být tato zvířata okamžitě odstraněna z karanténního zařízení.

V případě karantény skupiny zvířat musí příslušný orgán přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistil, že zbývající zvířata, která při vyšetřeních zmíněných v písmenech a) a b) reagovala negativně, mají dříve, než jsou přijata do inseminační stanice v souladu s touto přílohou, uspokojivý veterinární status.

1.5 Opatření přijatá v případě podezření na brucelózu:

1.5.1 Pokud jde o zvířata, jež reagovala při vyšetření na brucelózu zmíněném v bodě 1.4 písm. a) pozitivně, musí se postupovat podle níže uvedeného protokolu:

a) pozitivní séra se podrobí alespoň jednomu z alternativních vyšetření uvedených v bodě 1.4 písm. a), které nebylo provedeno na vzorcích uvedených v bodě 1.4;

b) v hospodářství(ch), odkud pocházejí zvířata s pozitivními výsledky, se provede epizootologické šetření;

c) u zvířat, jež při vyšetřeních uvedených v bodě 1.4 písm. a) a v bodě 1.5.1 písm. a) reagovala pozitivně, se provede alespoň jedno z následujících vyšetření na vzorcích odebraných nejméně sedm dní po odběru vzorků zmíněných v bodě 1.4:

i) vyšetření na brucelózu s pufrovaným brucelovým antigenem (test bengálskou červení),

ii) sérumaglutinační test,

iii) test reakce vazby komplementu,

iv) cELISA,

v) iELISA.

1.5.2 Podezření na brucelózu se vyloučí, pokud:

a) buď bylo opakované vyšetření zmíněné v bodě 1.5.1 písm. a) provedeno s negativním výsledkem, epizootologické šetření v hospodářství(ch) původu neodhalilo přítomnost brucelózy prasat a vyšetření uvedené v bodě 1.5.1 písm. c) bylo provedeno s negativním výsledkem; nebo

b) epizootologické šetření v hospodářství(ch) původu neodhalilo přítomnost brucelózy prasat a všechna zvířata, jež při vyšetření uvedeném v bodě 1.5.1 písm. a) nebo c) reagovala pozitivně, byla podrobena vyšetření po porážce a vyšetření na určení původce brucelózy prasat v obou případech s negativním výsledkem.

1.5.3 Poté, co se podezření na brucelózu vyloučí, mohou být všechna zvířata z karanténního zařízení uvedená v bodě 1.4 druhém pododstavci přijata do inseminační stanice.

2. Všechna vyšetření musí provádět schválená laboratoř.

3. Zvířata mohou být přijata do inseminační stanice pouze s výslovným svolením veterinárního lékaře inseminační stanice. Musí se vést záznamy o veškerých pohybech zvířat z a do inseminační stanice.

4. Žádné zvíře přijaté do inseminační stanice nesmí v den přijetí jevit žádné klinické známky nákazy.

5. Aniž je dotčen bod 6, musí všechna zvířata přijít přímo z karanténního zařízení, které v den odeslání splňuje tyto podmínky:

a) nenachází se v oblasti, na kterou bylo vydáno omezení podle ustanovení právních předpisů Unie z důvodu ohniska infekční nebo nakažlivé choroby domácích prasat, včetně slintavky a kulhavky, vezikulární choroby prasat, vezikulární stomatitidy, klasického moru prasat a afrického moru prasat;

b) nebyl v něm v posledních třiceti dnech před datem odeslání zaznamenán žádný klinický, sérologický, virologický nebo patologický příznak Aujeszkyho choroby.

6. Zvířata mohou být převezena přímo z jedné inseminační stanice do jiné se stejným veterinárním statusem, aniž by prošla karanténou nebo byla podrobena vyšetření, jsou-li splněny podmínky stanovené v bodě 5 a byla-li v průběhu dvanácti měsíců před datem převozu provedena povinná rutinní vyšetření uvedená v kapitole II.

Taková zvířata nesmí přijít do přímého či nepřímého styku se sudokopytníky s nižším veterinárním statusem a dopravní prostředky, jež se použijí k převozu, musí být před použitím vyčištěny a dezinfikovány.

7. Pro účely bodu 6 a v případě obchodu mezi členskými státy musí být zvířata doprovázena veterinárním osvědčením pro plemenná prasata v souladu se vzorem 2 v příloze F směrnice 64/432/EHS a jednou z následujících doplňkových záruk odpovídající jejich statusu osvědčenou tím, že se do oddílu C uvedeného osvědčení doplní následující text:

„7. Zvířata přicházejí přímo z

(1) buď

[inseminační stanice splňující požadavky směrnice 90/429/EHS.]

(1) nebo

[karanténního zařízení a splňují podmínky pro přijetí do inseminačních stanic stanovené v příloze B kapitole I směrnice 90/429/EHS.]

(1) nebo

[hospodářství, kde byla podrobena přijímacímu protokolu předcházejícímu karanténě a splňují podmínky pro přijetí do karantény v souladu s přílohou B kapitolou I bodem 1 druhým a třetím pododstavcem a bodem 2 směrnice 90/429/EHS.]“

KAPITOLA II

Povinná rutinní vyšetření u zvířat přebývajících v inseminační stanici

1. Povinná rutinní vyšetření se musí provést následovně:

1.1 Všechna zvířata přebývající v inseminační stanici musí být podrobena následujícím vyšetřením s negativním výsledkem:

a) pokud jde o brucelózu, vyšetření na brucelózu s pufrovaným brucelovým antigenem (test bengálskou červení) nebo cELISA nebo iELISA;

b) pokud jde o Aujeszkyho chorobu,

ii) v případě zvířat očkovaných gE deletovanou očkovací látkou vyšetření ELISA ke zjištění protilátek na glykoprotein E (ADV-gE) viru Aujeszkyho choroby;

c) pokud jde o klasický mor prasat, vyšetření ELISA na protilátky nebo séroneutralizačnímu vyšetření.

1.2 Vyšetření stanovená v bodě 1.1 musí být provedena na vzorcích odebraných:

a) od všech zvířat bezprostředně před opuštěním inseminační stanice nebo ihned po příjezdu na jatka a v žádném případě ne později než 12 měsíců po datu přijetí do inseminační stanice nebo

b) každé tři měsíce od alespoň 25 % zvířat v inseminační stanici a veterinární lékař inseminační stanice musí zaručit, že zvířata, od nichž se vzorky odebírají, reprezentují veškerou populaci stanice, zejména pokud jde o věkové skupiny a ustájení.

1.3 Provádí-li se vyšetření v souladu s bodem 1.2 písm. b), musí veterinární lékař inseminační stanice zajistit, aby byla všechna zvířata vyšetřena v souladu s bodem 1.1 alespoň jedenkrát během jejich pobytu v inseminační stanici a alespoň jednou za dvanáct měsíců od data přijetí, přesahuje-li jejich pobyt dvanáct měsíců.

2. Všechna vyšetření musí provádět schválená laboratoř.

3. Jsou-li výsledky některého vyšetření stanoveného v bodě 1.1 pozitivní, musí být zvířata izolována a sperma, které jim bylo odebráno od posledního vyšetření s negativním výsledkem, nesmí být předmětem obchodu v Unii.

Sperma odebrané od jednotlivých zvířat v inseminační stanici od data posledního vyšetření zvířete s negativním výsledkem musí být skladováno odděleně a nesmí být předmětem obchodu v Unii, dokud není veterinární status stanice obnoven na odpovědnost příslušného orgánu členského státu.

PŘÍLOHA C

Podmínky pro sperma odebrané v inseminační stanici a určené pro obchod v Unii

1. Sperma musí být získáno od zvířat, která:

a) v den, kdy bylo sperma odebráno, nejeví klinické známky nákazy;

b) nebyla očkována proti slintavce a kulhavce;

c) splňují požadavky přílohy B kapitoly I;

d) nejsou připouštěna k přirozené plemenitbě;

e) přebývají v inseminačních stanicích, které se nesmí nacházet v oblasti, na kterou bylo vydáno omezení podle ustanovení právních předpisů Unie z důvodu ohniska infekční nebo nakažlivé choroby domácích prasat, včetně slintavky a kulhavky, vezikulární choroby prasat, vezikulární stomatitidy, klasického moru prasat a afrického moru prasat;

f) přebývají v inseminačních stanicích, v nichž nebyl v posledních třiceti dnech bezprostředně předcházejících odběru zaznamenán žádný klinický, sérologický, virologický nebo patologický příznak Aujeszkyho choroby.

2. Účinná kombinace antibiotik, zejména proti leptospirózám, se musí přidávat do spermatu po konečném zředění nebo do ředidla.

V případě zmrazeného spermatu se musí antibiotika přidat před zmrazením spermatu.

2.1 Účinnost kombinace antibiotik zmíněná v bodě 2 musí být přinejmenším rovnocenná následující koncentraci v konečném naředění spermatu:

a) ne méně než 500 μg streptomycinu na ml konečného roztoku;

b) ne méně než 500 IU penicilinu na ml konečného roztoku;

c) ne méně než 150 μg linkomycinu na ml konečného roztoku;

d) ne méně než 300 μg spektinomycinu na ml konečného roztoku.

2.2 Neprodleně po přidání antibiotik se musí naředěné sperma po dobu alespoň 45 minut uchovat při teplotě minimálně 15 °C.

3. Sperma určené pro obchod v Unii musí:

a) být před odesláním skladováno tak, jak je stanoveno v příloze A kapitole I bodě 2 písm. d) a v příloze A kapitole II bodě 6 písm. a), b), e) a f);

b) být dopraveno do členského státu určení v nádobách vyčištěných a dezinfikovaných nebo sterilizovaných před použitím a zapečetěných před odesláním z inseminační stanice.

4. Členské státy mohou odmítnout přijmout sperma z inseminačních stanic, kam jsou přijímána zvířata očkovaná proti Aujeszkyho chorobě, na své území nebo do svého regionu, pokud bylo toho území nebo region uznán jako prostý Aujeszkyho choroby v souladu s článkem 10 směrnice 64/432/EHS.

Členské státy, které hodlají využít ustanovení prvního pododstavce, o tom před jejich uplatněním informují Komisi a ostatní členské státy.

PŘÍLOHA D

Vzor veterinárního osvědčení pro obchod se spermatem prasat v Unii

( 1 ) Úř. věst. C 267, 6.10.1989, s. 3.

( 2 ) Úř. věst. C 342, 19.12.1983, s. 11.

( 3 ) Úř. věst. C 140, 28.5.1984, s. 6.

( 4 ) Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64.

( 5 ) Úř. věst. L 153, 6.6.1989, s. 29.

( 6 ) Úř. věst. L 302, 31.12.1972, s. 28.

( 7 ) Úř. věst. L 93, 6.4.1989, s. 25.

( 8 ) Úř. věst. L 395, 31.12.1989, s. 13.

( 9 ) Úř. věst. L 194, 22.7.1988, s. 10.

( 10 ) Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

( 11 ) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.

( 12 ) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

( 13 ) Úř. věst. L 59, 4.3.2008, s. 19.